Archiv Včelařské konference

ja som nazberane semeno agatu nasypal do cednika,prelial vriacou vodou,staci 1 kanvica,pretecenu vodu zachytil do misy a po vychladnuti na cca 50C cednik aj so semenami do nej este asi na 1hod.ponoril.semena som potom rozlozil na vlhku vatu a takou aj prekryl.Po 4 dnoch som sadil uz vyklicene do kelimkov.Z 300 vyklicilo cca 290.Je to ale piplacka..viac sa oplati z odkopkov
,prip.kupit hotove sadenice,tie su za babku..

"Touto metódou v Maďarsku ale i u nás rozmnožovali vybrané typy piramidálneho vzrastu, ktorý bal byť vhodný na drevársky priemysel. Rástol vztýčene ako smrek. Tento piramidálny typ sa ojedinele vyskytuje ojedinele na niektorých miestach. Aj ja som ho našiel v okolí mojej včelnici."

No, základní směr odklonu od smrkových monokultur k ekologicky výhodnějším smíšeným lesům až monokulturám s listnáči se už začíná rýsovat. Řekl bych, že pokud se tento směr prosadí, vznikne docela silná poptávka vyšlechtit spoustu listnatých druhů do takových pyramidálních tvarů. Dřevo spousty listnáčů bývá více způsoby kvalitnější než smrkové a taky dražší,jenom kvůli jeho pokroucení a rozvětvenosti je velmi malá plošná výtěžnost delších rovnějších kusů, většina produkce dřeva listnáčů tak končí jako palivové a výnostnost listnatých lesů z plochy je nyní znatelně menší než smrkových monokultur.
Takové vyšlechtěné klony, vedle akátu třeba javoru klenu, možná i lípy, třešně ptačí, javoru mléče, možná i vysoce vzrůstných jabloní a hrušní, kdyby se sadily plošně do lesů na produkci dřeva, to by byly lahůdky pro včelaře!

Antone, díky za poznámku, nenapsal jsem to přesně, o borelióze vím, žel, své, kombinace jednoho boreliózního karpatského klíštěte a lajdáka doktora mi dala dost zabrat. Ale myslel jsem to ve smyslu slovotvorby, přesněji tvorby termínů. Tedy systému, podle něhož jsou logicky tvořeny odborné termíny ze základu z cizího jazyka (často z řečtiny a z latiny), ale tak, že to vychází z jazykových zákonitostí zdrojového jazyka i jazyka, v němž se pak ten termín užívá. A také ze systému, který navrhne systematika příslušného oboru. To vše je dobré sladit. Ale u uvedených variant mi to jaksi nefunguje. Borelia - boreliosis (-óza), noséma - nosémósis (-óza) x nosématósis (-óza), varroa - varroósis (-óza) x varroasis (-áza). Proto se ptám na ona terminologická pravidla pro daný obor. A také na původ termínu varroa. Možná se mýlím, dám se přesvědčit, ostatně se tomu už nějakou dobu nevěnuji. Nevím. Je to také o zvyku, jak trefně poznamenal kol. Menšík, za pár let si zvykneme a už nám to ani nepřijde. V mém oboru jsme často řešili tyto problémy, často za námi chodili konsultovat problémy nových termínpů specialisté z různých oborů, bylo ale třeba, aby oni vyložili, jak a podle jakých pravidel oni stanovují své termíny a my k tomu dodali, jak to chodí třeba v klasických jazycích (tedy v latině či řečtině). Byla to zajímavá spolupráce. Tohle (dle mého pocitu) v současné době moc nefunguje. Ale chtělo by to systematičtější výklad a statistiku, asi. Je to ale spíš marginálie, jak věcně pravil dr. Klíma, hlavně, že se domluvíme, podstata problémů je fakt jinde, v tom mu dávám stoprocentně za pravdu.
Jiří

Výsadba smíšených lesů a přesněji listnatých smíšených lesů by byla rozhodně na místě. To co dnes vysazují majitelé lesů mě přivádí k přesvědčení, že lesy budou za několik desetiletí složeny ze smrku, borovice, dubu a buku. Dnes v lese ještě nějaká ta rozmanitost je, ale jen než na ně přijede řada s těžbou. A to už nebude otázka pouze včelařství, ale spíš toho, že dřevařské podniky nebudou v budoucnu mít výběr dřevin a tedy co prodávat. Ochuzují nejen přírodu, ale hlavně ty co přijdou po nich. Aleš

AM:
A to už nebude otázka pouze včelařství, ale spíš toho, že dřevařské podniky nebudou v budoucnu mít výběr dřevin a tedy co prodávat. Ochuzují nejen přírodu, ale hlavně ty co přijdou po nich. .....
-------------------
Nevím, jestli po tom dřevařské podniky touží - pokud nevyrábějí palivo a palety.
Povídal jeden starý hajný - celý život po mě chtělí abych sázel listnáče a těžil smrk. :-)

Karel

"Výsadba smíšených lesů a přesněji listnatých smíšených lesů by byla rozhodně na místě. To co dnes vysazují majitelé lesů mě přivádí k přesvědčení, že lesy budou za několik desetiletí složeny ze smrku, borovice, dubu a buku. Dnes v lese ještě nějaká ta rozmanitost je, ale jen než na ně přijede řada s těžbou. A to už nebude otázka pouze včelařství, ale spíš toho, že dřevařské podniky nebudou v budoucnu mít výběr dřevin a tedy co prodávat. Ochuzují nejen přírodu, ale hlavně ty co přijdou po nich. Aleš"

U nás na suchších teplejších místech smrky nejdřív oslabilo opakované sucho a potom lesy pročesal kůrovec. Tady na severní Moravě by to měl být ten jakýsi severský. Smrkové monokultury 40 let staré vysázené za socíku i 15 let staré vysázené už soukromými majiteli odumíraly a jejich majitelé je povinně museli vytěžit na levné palivové dřevo, aby zničili kůrovnce. Trochu si přisadily i houby václavky.... Teď jsou u nás na těch místech holiny, cca 10 - 20 % rozlohy smrkových monokultur. Čekám poněkud se zvědavostí, co tam majitelé zasadí, ta nucená těžba byla místy hodně po kouskách....

Já bych to tomu hajnému i věřil, smrk je nejprodávanější dřevina s nejširším využitím a zatím nejlevnější. Ale jen pro příklad. Sehnat na pile lípu je malý zázrak. Nebyla a není vysazována na těžbu. Takže když něco mají je to věc náhody. Lípa je dobrá pro včelaře na medování, řezbáře, modeláře, výrobu kuchyňských potřeb a samozřejmě rámky do úlu. A kdyby jí bylo víc a za dobrou cenu, našlo by se i další využití např. laťovky, spárovky, biodesky, bezpečné dřevo na hračky, protože se neštípe apod. Když je možnost ji koupit z pily tuzemskou lípu tak stojí 3 tis. m3. Ale většinou ta možnost není, takže lípa se nakupuje ve velkoskladu za 10 tis. m3 dřevo z dovozu. Podobně je na tom většina dřevin, kdy cena je přes dopravní, zpracující a prodejní firmy navyšována a tak se stává dřevo pro finálního zákazníka nedostupné. Aleš

čauky tak se přidam do diskuze místo akatu bych nasadil jerlín je mu dost podobny a ma i podobne kvety.jo jinak u nas v lese sazejí smrk dub borovici a buk a lípu taky ptal sem se hajnyho a o lípu je zajem pro truhlaře takže na každou paseku se určite nmnožství sazí stopro,ale takova vejmutovka to je v dnesní době pro lesy plevel ten už se nesazí a je to fakt soused je hajny!!!

lípy maj jaousi chorobu,jakou? ,kape jedna za druhou,nejrychleji mladší stromy...

Je dobře, že někde se vysazují i jiné stromy než klasika. I když co se vysadí teď je stromem za několik desítek let a ti co to sází z toho nic mít nebudou, ale přesně o tom to je, aby po nás nebyla potopa. Tady v lesích pro změnu hynou Javory, začalo to po povodních 97 a pomalu, ale jistě to pokračuje a týká se to starších stromů. A k Jerlínu bych ještě dosadil Kaštanovník setý. Tento strom téměř vymizel, najde se teď už jen někde v parku, ale volně jsem ho nikde nevyděl. A měly by z něj mít i přímý užitek přímo lidé- pečené kaštany. S pozdravem Aleš

Tak to budte radi, ze Vam sadi lipu. Mam kamarada lesnika ( ktery mi schani stare lipy na ramky). Za poslednich 5 let lipu nevysadili ani jednu. Je to pro ne plevel, ketry nema hodnotu. Berou ji jen rezbari a neco malo vcelari. Na nabytek se nehodi a v peci z ni teplo neni.
Jak jsem nakoupil prodavam dal.

Vy mudrlanti
1) Les je produkční plocha a ten musí vydělávat.
2) Tak jako na poli plodiny se musí obměňovat, tak je to i v lese.
3) Lesník musí předpokládat co půjde za 80 let na odbyt.
4) Dnes se po něm vyžaduje, aby se sázely původní domácí dřeviny. To rozhodně Kaštan jedlý , Vejmutovka nebo Jerlín není.
5) před 80 roky, když se tyto dnešní stromy sázely, bylo dřevo ještě základní výrobní materiál. Jen na kolo k vozu byl potřeba dub, jasan a akát.
6) Dnes tento význam jednotlivých druhů poklesl. se do různých dřevotřísek namele všechno.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: akat
> Datum: 12.11.2010 07:32:17
> ----------------------------------------
> Je dobře, že někde se vysazují i jiné stromy než klasika. I když co se
> vysadí teď je stromem za několik desítek let a ti co to sází z toho nic mít
> nebudou, ale přesně o tom to je, aby po nás nebyla potopa. Tady v lesích
> pro změnu hynou Javory, začalo to po povodních 97 a pomalu, ale jistě to
> pokračuje a týká se to starších stromů. A k Jerlínu bych ještě dosadil
> Kaštanovník setý. Tento strom téměř vymizel, najde se teď už jen někde v
> parku, ale volně jsem ho nikde nevyděl. A měly by z něj mít i přímý užitek
> přímo lidé- pečené kaštany.        S pozdravem Aleš
>
>
>

Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.

Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.

Jaké má kdo zkušenosti?

Karel

Literatura uvádí jako vhodné dřevo na rámky, lípu, olši, smrk a dub Sám používám smrk. Využiji tak různý odpad z výroby úlů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: akat - Lipa - drevo pro v?ela?e
> Datum: 12.11.2010 08:07:04
> ----------------------------------------
> Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
>
> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
>
> Jaké má kdo zkušenosti?
>
> Karel
>
>
>

Používám smrk a stává se mi, že se rozšířená část hofmanu po letech
uštípne když rozpírám přitmelené rámky od sebe. Z tohoto důvodu by bylo
dřevo z listnáče asi lepší.
Milan Čáp

Dne 12.11.2010 8:06, KaJi napsal(a):
> Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
>
> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
>
> Jaké má kdo zkušenosti?
>
> Karel
>
>

Máte pravdu Josefe, že les musí vydělávat a lesník musí myslet na mnoho desítek dopředu. Ale tak dopředu jak rychle rostou stromy nic nevymyslí. Nemůže vědět jaká a po čem bude poptávka. V podstatě jsem jen chtěl říct, že je škoda, že se vytrácí rozmanitost a, že to jednou bude chybět. Na rámky je dobré v podstatě každé dřevo. Mám rámky z různého co mi zbylo. Ale dobré dřevo, konstrukčně myslím, je i buk. Má podobnou strukturu vláken, ale je cenově a váhově víš. Ale ať se použije jakékoliv dřevo, tak horní loučku přitluču ze shora a z boku a s vytahováním loučky nemám problém a hoffmanovy rámky používám také. Aleš

Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.

Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.

Jaké má kdo zkušenosti?

Karel

__________________________________________________________

Lípu jsem také používal na profily,krásně se s ní dělalo,ale jak píše Karel,hřebík z ní vyleze jedna radost(dokonce i skrz horní loučku,pokud je potřeba občas trochu zabejčit,abych dostal rámek z úlu).
Už několik let dělám profily z olše,paráda,hřebíky držejí jako hrom,sice jdou trochu hůř zatlouct,ale když není vyloženě kazové dřevo,tak to jde bez problémů.Nevýhoda olše je,že při sušení syrového řeziva šíleně pracuje,kroutí se a ohýbá,ale po vyschnutí už drží tvar výborně.

Zdraví Pavel.

Jde mi jen o to, jak to s co nejmenší pracností a co nejšetrněji
provést.
> Přechod z 32x24 na NN jsem již absolvoval, ale tam jsem souše
> vyřezával. O
> > tom, že k horní loučce přišroubuji celý rámek jsem také
> > uvažoval.
> > > Tuto zimu
> > zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Na jaře spodní nástavek
> přemontuji do VN a
> > horní do NN (zde budu souše vyřezávat), takže na jaře začnu s
> jedním VV a
> > jedním NN a během sezóny přidám další NN dle potřeby. Nevím proč
> by se
> > včely měly nadměrně rojit. Mřížku nepoužívám a na VN mohu
> > postavit
> > > libovolný počet NN.
>

Já jsem to vyřešil takto.
Původní plodiště jsem podsadil NN nové míry vystrojené mezistěnami.A
jak holky sílily,tak jsem podle potřeby potřeby podsadil
další.Nakonec se původní plodiště změnilo
v medník.Vytočil jsem med a zrušil celý "medník".Pravda je,že zpětně
vzato jsem měl asi více štěstí než rozumu.Ze sedmi takto převáděných
včelstev,tři nevystavila ani celý nástavek.Ale podařilo se mi je
udržet tím,že jsem jim přidal jeden plodový plást.Všechna včelstva
jsem zimoval ve dvou NN.(42x17)Příští rok všechna včelstva přinesla
uspokojivé množství medu.Přesto všechno,co jsem jim
prováděl.(vzdálenost mezi rámky staré míry a nové míry byla 2cm
+-1mm,nástavky bez oček.Včely musely z původního nástavku přelézat k
česnu přez ten nový.)Takže nakonec snad přece jen úspěšné převedení
včelstev na jinou rámkovou míru.
Jak moc je to použitelné,musí si rozhodnout každý sám,ale jde to.
Držím palce,ať se to podaří i Vám.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Zm?na technologie
Datum: 8.11.2010 - 14:57:40

> Když to vezmeš kolem dokola? Na tohle je dobré
> finské zimování. Zabiješ tím dvě mouchy ranou
> Vyměníš kompletně celé dílo před zimou, přerušíš
> vývoj kleštíků, Je to i ve světě používaný očistný
> postup u moru. a nemusíš tak řešit žádné
> přechodné rámky nástavky a jiné blbiny. nebo na
> jaře udělat to samo jen s vyříznutím a použitím
> rámků s plodem
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: T?et?k <trestik/=/trestiik.cz>
> > Předmět: Re: Zm?na technologie
> > Datum: 08.11.2010 14:00:56
> > ----------------------------------------
> > Jde mi jen o to, jak to s co nejmenší pracností
> > a co nejšetrněji provést.
> > > Přechod z 32x24 na NN jsem již absolvoval, ale
> > tam jsem souše vyřezával. O
> > > tom, že k horní loučce přišroubuji celý rámek
> > jsem také uvažoval. Tuto zimu
> > > zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Na jaře spodní
> > nástavek přemontuji do VN a
> > > horní do NN (zde budu souše vyřezávat), takže na
> > jaře začnu s jedním VV a
> > > jedním NN a během sezóny přidám další NN dle
> > potřeby. Nevím proč by se
> > > včely měly nadměrně rojit. Mřížku nepoužívám a
> > na VN mohu postavit
> > > libovolný počet NN.
> >
> >
> >

"Tak to budte radi, ze Vam sadi lipu. Mam kamarada lesnika ( ktery mi schani stare lipy na ramky). Za poslednich 5 let lipu nevysadili ani jednu. Je to pro ne plevel, ketry nema hodnotu."

U nás to je podobné. Lípa u nás navíc roste jen v podřadnějších porostech , ve všelijakých lesíkách kolem potoků a tam, kde jí socialistický nepořádek dovolil vyrůst v lese, o který se nikdo nestaral. Když se takové lesy kácí, nikomu ani za to nestojí rovné zdravé kmeny lip vybírat pro nějaké dřevařské použití, všechno končí v palivovém dřevu.
Lípa ani myslím není dobrá , na rozdíl od topolů, vrb a osik, pro papírenský průmysl, protože má příliš malý podíl celulózy.
Jinak ale mně připadá, že lípa má docela velké přírůstky dřeva a její pařezy dobře obrážejí , takže by se vedle topolů a vrb mohla používat i na produkci biomasy, pokud by se zvládlo její rozmnožování. Taky se uvádí, že lípa je jeden ze stromů, co má na své okolí velice příznivý vliv, humus z lipového listí má být velice kvalitní a voda v potůčcích a a pramenech tekoucí skrz lipové porosty by měla mít mnohem příznivější Ph a obsah vyluhovaných látek pro život ve vodě než voda tekoucí skrz smrkové monokultury.

Já vytahuji rámky takovým způsobem, že menší pevnost hřebíků respektuji a tak s tím nemám problém.
Rámky sbité dvěma hřebíky jen shora nebyl problém, pokud se použily černé hřebíky, nezinkované a aspoň první rok se rámek nenamáhal naplno. Hřebík tak do dřeva zarezl a držel pevně.
Pokud se hřebíky trošku vytáhly, protom plást pohromadě drží svislé drátkování. Staré hřebíky v mych starých plástech mají navíc obvykle o dost větší hlavičku než se dají dneska koupit běžné hřebíky, takže dříve hlavička hřebíku prošla loučkou jen výjimečně. Dneska se nsad šetří i na velikosti těch hlaviček.
Jinak ale z dob zadováků mám horní loučky s hřebíky na většině rámků povytaženy z bočních louček o několik milimetrů, takže očištěné rámky před drátkováním a zatavováním mezistěn dnes vesměs sklepávám a z boků pojišťuji proti vytažení nízkými pozinkovanými sponami.

Vůbec bych neřekl že se vytrácí rozmanitost, alespoň u nás. Dříve tady byl jen smrk a borovice a něco jasanů. Dubiny se tu využívali hlavně jen na palivo. Dnes je les plný všeho možného.
Dříve to měli lesníci jednoduché po celá staletí se vědělo nač a kolik toho kterého dříví bude potřeba. Dřevotřískám je to ale jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: akat - Lipa - drevo pro v?ela?e
> Datum: 12.11.2010 09:41:55
> ----------------------------------------
> Máte pravdu Josefe, že les musí vydělávat a lesník musí myslet na mnoho
> desítek dopředu. Ale tak dopředu jak rychle rostou stromy nic nevymyslí.
> Nemůže vědět jaká a po čem bude poptávka. V podstatě jsem jen chtěl říct,
> že je škoda, že se vytrácí rozmanitost a, že to jednou bude chybět. Na
> rámky je dobré v podstatě každé dřevo. Mám rámky z různého co mi zbylo. Ale
> dobré dřevo, konstrukčně myslím, je i buk. Má podobnou strukturu vláken,
> ale je cenově a váhově víš. Ale ať se použije       jakékoliv dřevo, tak horní
> loučku přitluču ze shora a z boku a s vytahováním loučky nemám problém a
> hoffmanovy rámky používám také. Aleš
>
>
>

"Vůbec bych neřekl že se vytrácí rozmanitost, alespoň u nás."

Tak to u nás se rozmanitost zaím spíš vytrácí. Někdy jak začal socialismus, tak pravděpodobně z lesa u nás vybrali nejlepší stromy a volné plochy nechali zarůst napůl přirozeným náletem všeho možného, od bezů, střemch, osik přes lípy a břízy po duby, buky, javory...... Dokonce i smrky vysázeli a potom je nechali napůl zahlušit maliním a těmi listnáči, vznikl tam normální smíšený les. Takže za socíku bylo v lesích spousty snůšky a mimořádně členitý les.
Jak se to převrátilo, tak těsně hned potom jsem taky zaznamenal "vytěžení" pár mohutných , javorů, dubů a podobně o průměru pařez skoro k metru. Potom lesy převzali soukromí majitelé a ti staré smíšené porosty hned vykáceli, dřevo zpeněžili a rovnou tam nasadili smrky. A o ty smrky se soukromníci pečlivě starají, takže nic jiného než smrky a nějaké maliníky na okrajích tam není. Ty mladší smíšené divoké postupně vytěžovali a vytěžují od plevelných dřevin, od lip, vrb , javorů, obecně všech měkkých dřevin, kterými doma topí a nechávají pouze lepší tvrdé listnáče, buky, duby nebo prázdná místa osazují smrky. Takže dříve byl les členítý od toho, že zrovna na některém místě před nějakými 50 lety shodili nějaký mohutný strom a ono to tam zarostlo tím, co zrovna se tam prosadilo, nyní je les členítý jen podle toho, jak jednotliví majitelé vlastní příslušný kousek lesa. Obvykle tam je buď vyčištěný nebo i nevyčištěný starý členitý socialistický smíšený les nebo nově vysázené smrky.
Akorát se u nás v posledních letech objevil kůrovec a nějaké smrky zlikvidoval, takže to sázení smrků se možná trochu zarazilo.

Zdravím. Uvažuji o přechodu na NN. Zdravotní problém. Propaguje se Lanstrog. Uvažoval jsem o něm. Skoušel někdo vytáčet rámky Lanstrog na starém klasickém třírámkovém medometu? Jde to vůbec? Děkuji.

Nevím jestli to jde na třírámkovém, ale na čtyřrámkovém klasickém (pocínovaný, zvenku modrý) to nejde. Změřte si vzdálenost ode dna koše k horní příčce. Langstroth má rámek 44,8mm + ouška. Nechcete-li měnit medomet, je dobré respektovat jeho rozměry.

Pokud má někdo známého truhláře či alespoň truhlářské vybavení, doporučuji na rámky modřín, ten vydrží déle, než lípa či smrk.
Před pár lety u mého včelína (550m n.m.) byl vytěžen les (soukromníkem) a osázen směsí smrků, buků a modřínů. Les je každoročně opečováván nejdříve kosením buřiny, stříkáním proti zimnímu okusu zvěří, nyní (výška cca 3-4 metry) osekáváním spodních větví. Dříve se les po vysázení nechával napospas buřině, kterou musely smrky pod sebou udusit. To osekávání spodních větví jsem letos viděl poprvé.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Friday, November 12, 2010 1:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: akat - Lipa - drevo pro v?ela?e

"Vůbec bych neřekl že se vytrácí rozmanitost, alespoň u nás."

Tak to u nás se rozmanitost zaím spíš vytrácí. Někdy jak začal socialismus, tak pravděpodobně z lesa u nás vybrali nejlepší stromy a volné plochy nechali zarůst napůl přirozeným náletem všeho možného, od bezů, střemch, osik přes lípy a břízy po duby, buky, javory...... Dokonce i smrky vysázeli a potom je nechali napůl zahlušit maliním a těmi listnáči, vznikl tam normální smíšený les. Takže za socíku bylo v lesích spousty snůšky a mimořádně členitý les.
Jak se to převrátilo, tak těsně hned potom jsem taky zaznamenal "vytěžení"
pár mohutných , javorů, dubů a podobně o průměru pařez skoro k metru. Potom lesy převzali soukromí majitelé a ti staré smíšené porosty hned vykáceli, dřevo zpeněžili a rovnou tam nasadili smrky. A o ty smrky se soukromníci pečlivě starají, takže nic jiného než smrky a nějaké maliníky na okrajích tam není. Ty mladší smíšené divoké postupně vytěžovali a vytěžují od plevelných dřevin, od lip, vrb , javorů, obecně všech měkkých dřevin, kterými doma topí a nechávají pouze lepší tvrdé listnáče, buky, duby nebo prázdná místa osazují smrky. Takže dříve byl les členítý od toho, že zrovna na některém místě před nějakými 50 lety shodili nějaký mohutný strom a ono to tam zarostlo tím, co zrovna se tam prosadilo, nyní je les členítý jen podle toho, jak jednotliví majitelé vlastní příslušný kousek lesa.
Obvykle tam je buď vyčištěný nebo i nevyčištěný starý členitý socialistický smíšený les nebo nově vysázené smrky.
Akorát se u nás v posledních letech objevil kůrovec a nějaké smrky zlikvidoval, takže to sázení smrků se možná trochu zarazilo.

Tak to musíš zkusit jestli se tam vejde. dříve se však dělaly medomety univerzální na všechny typy rámků. Dnes však se na to musí dávat pozor.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hric M <hric.m/=/seznam.cz>
> Předmět: P?echod na NN
> Datum: 12.11.2010 13:24:47
> ----------------------------------------
> Zdravím. Uvažuji o přechodu na NN. Zdravotní problém. Propaguje se
> Lanstrog. Uvažoval jsem o něm. Skoušel někdo vytáčet rámky Lanstrog na
> starém klasickém třírámkovém medometu? Jde to vůbec? Děkuji.
>
>
>

Délka horní loučky je přesně 482 mm, takže jak bylo již napsáno změřit. Já mám sice nový a původně čtyř rámkový, upřesňují kvůli velikosti pláště, a mám do něj radialní koš a je to na polorámky lepší. Žádné otáčení rámků, naskládat a vytočit. Doporučuji. Aleš

Modřin sice vydrží, ale hodně se štípe. Na venkovní obložení včelínu je výborný. Spodní ořezávání větví od mladého stromu se dělá, aby kmen byl rovný s minimem suků. Jde to i o listnáčů tím se koruna posune nahoru a kmen je delší a má větší výtěžnost. Aleš

Kdysi jsem chtěl zamezit promačkávání loučky rámku v zadováku kleštěmi a dal jsem u známého udělat loučky k plástům z tvrdých dřev. Měl jsem doma javor, habr, dub, buk a třešeň.
Problém je akorát v tom, že do těch dřev se hřebíky špatně tlučou, přes vlákna často i tenký hřebík loučku trhá, nakonec jsem otvory předvrtával tenkým vrtákem. Ale ve směru vláken hřebíky drží perfektně, několikrát pevněji než v třeba lípě nebo i smrku. Trošku problém byl buk, jeho dřevo se hodně uštipuje a dub, protože použité dřevo bylo hodně nekvalitní a popraskané, takže se loučky taky hodně štípaly. Habr byl z použitých dřev asi nejhouževnatější a kromě dubu nejtvrdší, přitom nástroji znatelně lépe opracovatelný než dub. Javor byl měkčí a bez let stejně jako lípa, velmi málo se štípal, nadarmo se javor nepoužívá hodně v dřevomodelářství a přitom byl o hodně tvrdší než lípa a taky o něco tvrdší než smrk. Na rámky se mně jeví javorové dřevo, zřejmě z javorů klenů, jako hodně nadějné. Třešeň byla spíš takové odpadní dřevo, je poměrně měkké a má výrazná léta, poměrně dost se štípe, spíš je to okrasné dřevo na nějaké drobné násady a rukojeti a obklady stěn a podobně než na nějaké "techničtější" použití .
Dřevo jsem bral z dřeva na topení z menších špalků, z velkých špalků může mít to dřevo vlastnosti trochu jiné...

"Spodní ořezávání větví od mladého stromu se dělá, aby kmen byl rovný s minimem suků. Jde to i o listnáčů tím se koruna posune nahoru a kmen je delší a má větší výtěžnost.
No, co jsem viděl jeden vysázený listnatý les, vlastně dva, jeden kdysi před 40 lety, jeden nyní, tam se to nahánělo malým sponem sazenic , co metr a půl nebo ještě méně. Už jak takové stromy dorostou do výšky takových dvou metrů, jejich koruny se souvisle zapojí a nižší větve uhynou samy na nedostatek světla. Takhle to půjde pořád dál, stromy se budou natahovat, koruny jen na vršku, slabší usychat....
Nevím to jistě, u jehličnanů zřejmě ořezávání spodních větví k vypěstování delší koruny bez suků funguje, u listnáčů, pokud budou řídce, místo ořezaných na tom místě vyraší nové větve.

>Zdravím. Uvažuji o přechodu na NN. Zdravotní problém. Propaguje se Lanstrog. Uvažoval jsem o něm. Skoušel někdo vytáčet rámky Lanstrog na starém klasickém třírámkovém medometu? Jde to vůbec? Děkuji.<
------------------------------------------------------------
Pokud je to pouze ze zdravotních důvodů, tak to si moc nepomůžete. Spíše bych uvažoval o nějakém manipulačním zařízení. To zabírá. Mám to vyzkoušeno.
JK

Bohužel sv.Martin letos nepřijel na bílém koni,co tomu říkají Radim a ještě asi 2-3 častí přispěvovatelé? Bude to mít nějaký vliv na příští včelařský rok? Dobrý či špatný? Doufám že medovicový med z letoška je uskladněn a příští rok se zhodnotí.

Jedna moje neteř chtěla včelařit a nástavky, i s výškou rámku 159, pro ni moc vážily. Tak jsem ji sestrojil na míru 448x285 ležan. A nevěděl jsem jak dlouho jí to bude bavit, tak jsem ho vyrobil ze styroduru. A v tom jí to jde nic nezvedá. A mě se i líbí úl Čejkuv ležan, hodil by se do včelínu a rámky tvoří stěnu úlu. Je to, ale samozřejmě pro zábavu. Aleš

Jedna moje neteř chtěla včelařit a nástavky, i s výškou rámku 159, pro ni moc vážily.
--------

Měl jsem NN Brennery (30x15) a jedné včelařce je věnoval.
Plný nástavek 10kg, nevýhoda je, že to jde do výšky.

Chce je mít na paletě a na paletě vedle nich bednu na stoupání.

Vlastně jediná nevýhoda - spousta rámků, ale do deseti, dvaceti vč. to jde.

Karel

STANDA VÁM ZAPOMNĚL JEŠTĚ ŘÍCT, ŽE NA TO SI ALE MUSÍTE POŘÍDIT
NĚJAKÝ TEN HEKTAR POZEMKŮ.

pepan

Ale nezapoměl!
Pro množství do 15 včelstev je v silách jejich včelaře poskytnout
svým chráněnkám dostatek pastvy po celý rok!Vždyť je možné se
dohodnout s majiteli lesa,s obcemi,či dalšími majiteli příslušných
pozemků.A třeba i podle jejich vkusu použít k výsadbě ty potřebné
rostliny.Je jich opravdu široký sortiment.A kde to jde ztuha,tam
přeci máme silného pomocníka.Med od našich včel.Kvalitní med(a jiný
přeci ani nemáme)darovaný ve správnou chvíli,i třeba opakovaně každý
rok zmůže mnoho.Se zemědělci je to obdobné.Věřím,že je v silách
každého z nich,aby vyséval posklizňové směsky na zelené
hnojení.Některé obsahují hořčici a další kvetoucí rostliny.Existují
rostlin,které kvetou ještě nyní
a svítí-li slunce včely,mají-li tyto rostliny hned vedle,je hojně
navštěvují.
A ty palce držím pořád.
Standa.
P.S. Můj děda mi vtloukal do hlavy,že motat se kolem úlů je jen
polovina včelařovi práce.Ta druhá je postarat se o to aby bylo z
čeho.Přesně podle staré pravdy:Dej krávě do držky a ona ti dá do
dížky.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
Datum: 9.11.2010 - 12:06:07

> STANDA VÁM ZAPOMNĚL JEŠTĚ ŘÍCT, ŽE NA TO SI ALE
> MUSÍTE POŘÍDIT NĚJAKÝ TEN HEKTAR POZEMKŮ.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> > Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> > Datum: 09.11.2010 12:01:53
> > ----------------------------------------
> > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o
> > radu. Mám 6 včelstev,
> > > které
> > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu
> > > získávám z blízké akátiny,
> > > > > kterou
> > > > však teď chce odstranit místní nevládní
> > > > organizace. V širším
> > > > > > > okolí
> > > > > se
> > > > nachází ještě řepkové pole, na které by se
> > > > včely zřejmě
> > > > > > > přesunuly.
> > > > > Jak
> > > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > > Děkuji.
> > > Mája
> >
> >
> > Ať už máte,nebo nemáte akáty,tak vysejvejte
> > a vysazujte rostliny,které mohou včely využít k
> > pastvě.
> > > Je jich dostatečné množství na to,abyste
> > zajistila včelám dostatek
> > > nektaru i pylu na celý rok.Ty nejzákladnější
> > najdete třeba ve
> > > Včelařství,nebo na internetu.I na této
> > konferenci.Je to práce na
> > > celý váš život.
> > Držím palce,atˇse daří Vám i Vašim včelám.
> > Standa.
> >
> >
> > ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> > Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> > Komu: vcely/=/v.or.cz
> > Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> > Datum: 3.11.2010 - 12:15:51
> >
> > > Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje
> > > spolehlivě do nadmořské výšky 250m při
> > > teplotách
> > > > > nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi
> > > nahodilé
> > > > > Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal
> > > výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z
> > > n.v.280m ze střední Moravy
> > >
> > > Pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> > > > Předmět: ??m nahradit ak?t
> > > > Datum: 03.11.2010 10:46:23
> > > > ----------------------------------------
> > > > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím
> > > > o
> > > > > > > radu. Mám 6 včelstev, které
> > > > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu
> > > > > získávám
> > > > > > > > z blízké akátiny, kterou
> > > > > však teď chce odstranit místní nevládní
> > > > organizace. V širším okolí se
> > > > > nachází ještě řepkové pole, na které by se
> > > > > včely
> > > > > > > > zřejmě přesunuly. Jak
> > > > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > > > Děkuji.
> > > > Mája
> > > >
> > > >
> > > >
> >
> >
> >
> >
> >

Ahoj, mám třírámkový medomat (název neznám, ale je to takový klasický starý, třírámkový medomet s drátěným, cínem pospojovaným košem...viděl jsem ho u spousty včelařů, i můj táta ho kdysi měl). Jediná úprava, kterou jsem udělal, spočívala ve vyvrtání a opilování děr do spodku koše kvůli "ouškům" rámků. Ouško zapadne do dna koše a rámek se tím pádem vejde. Rámek sice maličko přečuhuje přes koš, ale do medometu se vejde a na funkci rostlináře to vliv nemá.
P.S. je řeč o rámcích Langstroth r.m. 44,8x18,5cm.
Ať se daří, Libor.

Dnes jsem si přečet v MV článek Vnímavost včel k chorobám od Ing. A. Přidala. V podobném duchu často řešíme v ZO otázku zda prosadit na celém území ČR povinné vyšetření měli na spory moru. Nebudu zde rozebírat všechny body ve zmíněném článku, ale mohu říct, že podle zkušeností které mám s touto nemoci s obsahem článku souhlasím. A když bych rozdělil chovatele včel na kategorie podle způsobu chovu, tak poslední skupina, která nemá povinost vyšetřovat jsou zájmový včelaři na trvalých stanovištích. To jsem i já. Můj názor k této věci, je aby měl vyšetřovaly všichni chovatelé. V prvních letech to bude drsné, protože vyjdou na světlo nová ohniska, ale na konci bych vyděl čistší chovy, menší riziko znehodnocení investice do rozvoje chovu a tím by se i podařilo získat nové včelaře. Znát přesně zdravotní stav je důležité, abych nemoc nerozšiřoval dál ve jménu solidarity. Ale zajímá mě názor i jiných včelařů v naší ZO by to prošlo. Aleš

Bohužel sv.Martin letos nepřijel na bílém koni,co tomu říkají Radim a ještě asi 2-3 častí přispěvovatelé? Bude to mít nějaký vliv na příští včelařský rok? Dobrý či špatný? Doufám že medovicový med z letoška je uskladněn a příští rok se zhodnotí.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Nevím,jak dřív,ale posledních několik let,když Martin "nechá koně doma",tak je dobrá snůška květového medu.Pokud totiž začne zima brzo,tedy už v listopadu,tak následně se třeba v prosinci často oteplí,pupeny na stromech se začnou nalévat,včelstva začnou plodovat a další ochlazení po Novém roce,které také často bývá,tak trochu zamotá přírodě hlavu.
Navíc nám zemědělcům letošní deštivé počasí posunulo termíny sklizně a vůbec veškeré agrotechnické lhůty,takže často ještě nemáme hotovo.Já například nemám ještě zoráno...

Zdraví Pavel.

>Můj názor k této věci, je aby měl vyšetřovaly všichni chovatelé. V prvních letech to bude drsné, protože vyjdou na světlo nová ohniska, ale na konci bych vyděl čistší chovy, menší riziko znehodnocení investice do rozvoje chovu a tím by se i podařilo získat nové včelaře. Znát přesně zdravotní stav je důležité, abych nemoc...<
------------------------------------------------------------
A nyní se probudíme, uvědomíme si, že povinně odevzdáváme každoročně zimní měl která, pokud by byl ze strany odpovědných orgánů zájem, poskytuje veškeré potřebné informace. Ale je to o maličkosti, ???, o penězích a na to nejsou. A dobrovolnost ??? Proto je situace jaká je.
JK

Z doslechu vim o jednorukem vcelairi, ktery ma lezany, a kdyz se u nej snuska vydari,
predci jina stanoviste s nastavkama....

Martin

Hezké, ale k čemu by to vlastně prospělo?
… někdo by třeba odpověděl, že je to jasné, někomu může připadat tato otázka směšná, ale vážně, teď opravdu zamysleme se všichni nad tím.

V první řadě: Kde se na to vezmou peníze? Objevilo by se mnoho latentních ohnisek. Co s nimi?

Přibyly by další obstrukce, dohady, hádky, neochota a lenivost, no a nakonec se stejně mor z území ČR nevymítí (to by byl zázrak), takže k čemu to bude? Jen si tím budeme komplikovat život a zbytečně nad míru přiměřenou poměrům zasahovat do soukromí nás všech. Ani slavné organizované tlumení varroázy nedokáže zabránit hromadným úhynům, natožpak jim účinně předcházet. Takže k čemu to vlastně je? Abychom světu dokazovali, jaký jsme skazen „svědomitých“ soudruhů?

V čem by se situace do budoucna zhoršila, kdyby se věcem nechal volný průběh, tedy: žádná diagnostika, žádná kontrola a zásahy státních orgánů! V případě organizovaného tlumení varroázy (viz http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=186:organizovane-leeni-nebo-na-vlastni-pst&catid=35:vms&Itemid=57) je to vzhledem k postavení ČSV tak trochu utopistická představa, ale v případě moru to vidím jako naprosto reálné.

Ať si každý včelař dle své konkrétní situace zváží sám, zda se mu vyplatí obměňovat dílo, desinfikovat úly, rámky, dbát na dobrou kondici včeltev apodob. V této souvislosti se opět ptám: Je vůbec možné, aby i přes soustavnou každoroční jednorázovou odměnu díla v plodišti, jinak řečeno, aby i přes to, že včelstva plodují nejdéle jeden rok v daném plástu, přičemž výměna díla nastane jednorázově, tedy je vyloučen přechod nakumulovaných spor ze starého plodového díla na dílo nově zaplodované, aby i přes to takto vedená včelstva nakažená spory moru časem podlehly této nákaze a uhynula?

Zamysleme se nad tím, že nikdy v historii lidstva není znám ani jediný případ hromadných úhynů včelstev na mor (na rozdíl od varroázy, která v relativně krátké době je schopna způsobit rozsáhlé škody). Naši předci s morem bez větších obtíží včelařili po mnoha staletí (opět na rozdíl od varroázy, která nás trápí teprve necelé půl století).

Je snad mor nějaká strašlivá včelí pandemie, ze které mají mít všichni včelaři oprávněně strach? Asi těžko. Spíše je to tak trochu mýtus vzniklý z faktu, že mor neumíme vyléčit. Co myslíte?

Takže závěr: Proč máme kvůli moru pálit celé včelnice?

//\/\\//

"Zdravím. Uvažuji o přechodu na NN. Zdravotní problém. Propaguje se Lanstrog. Uvažoval jsem o něm. Skoušel někdo vytáčet rámky Lanstrog na starém klasickém třírámkovém medometu? Jde to vůbec?"

Asi záleží jaké zdravotní postižení, jak stálé se to zdravotní postižení jeví a s jakým počtem včelstev chcete včelařit.
Přechod na nízké nástavky akorát zmenší hmotnost plného nástavku, všechno ostatní zůstane stejné. Pokud tedy stačí, že místo 20 - 40 kilo plného nástavku 2 - 5 x zvedaného při každé prohlídce se bude zvedat 5 - 20 kilo a všechno ostatní zůstane, tak proč ne. Moje zkušenosti se zvedáním nástavků jsou takové, že je obrovský rozdíl zvedat plný nástavek do výšky metru, metru 20 centimetrů a do výšky třeba 1,50 metru, 1,80 metru a ustavovat ho v podstatě "nad hlavou" na úl. Taky je velký rozdíl, pokud nástavek je hladký, o něco lepší je, pokud je opatřen vyfrézováním a úplně nejlepší na manipulaci je, pokud je opatřen masívní úchopovou lištou. Jinak, plný vysoký nástavek zvedaný jen do výše takového metru a opatřený dobrou úchopovou lištou je na manipulaci stejně náročný jako nízký plný nástavek s hladkými stěnami nebo malou vyfrézovanou drážkou zvedaný na úl do výše 1,80 cm.
Navíc pokud je nástavkový úl vysoký jen metr, dobře se z něho v případě potřeby vybírají jednotlivé rámky, je možné v nouzi přejít na práci ve včelách, kdy se z nástavku vybere většina rámků a pár kilo vážící nástavek teprve potom sundává. Pokud je nástavek třeba 1,50 m vysoko, horní kraj nástavku je potom cca 1,70 m vysoko a to vybírání jednotlivých rámků z takové výšky jde podstatně hůř, stolek pod nohy nebo schůdky zpomalují a komplikují.
Langstroth je vhodný, protože má největší průřez, takže úly při stejném objemu budou méně vysoké. Navíc langstroth na studenou stavbu, s úchopovými lištami vpředu a vzadu je na manipulaci člověkem s průměrně dlouhými rukami docela ergonometrický a dobře se nese a zvedá. Na rozdíl od nástavků s čtvercovým průřezem.
Vedle přechodu na nízké nástavky a na langstroth tedy doporučuji nástavky opatřit dobrými úchopovými lištami, snížit podstavce úlu , případně úly přes léto pokládat třeba jen na europaletu na zem nebo tak nějak.

Pokud to nestačí, pak manipulační zařízení, které přenese nástavek z úlu na nějaký pracovní úl.
Nebo zadováky, dneska už by to asi chtělo vzít současný nástavkový úl na teplou stavbu se všemi dnešními vymoženostmi, nástavky z boku a zepředu udělat vcelku a zezadu otevřít. U zadováků, pokud jsou šikovně uspořádány, je možné, jak včelař otevře úl, sednout a po celou práci v úlu sedět a vstát až je hotovo. Takže práce v zadovácích se hodí i pro hodně téžké postižení kloubů a jiné velké snížení pohyblivosti včelaře. Stačí úplně, když sedící včelař rukama a kleštěma ještě zvládne vytáhnout ten 2 - 4 kilo těžký rámek z úlu a furt může se včelami pracovat....Navíc na místo, kde se vejde jeden ležan, vejdou se tři zadováky...

300 let zpátky(1720) upalovali lidi s morem v jejich vlastních příbytcích,třeba je to přežitek ,zakořeněnej strach,hloupej zvyk to pálení celých stanovišť...

každá ZO si může připlatit vyšetření na mor ze zimmní měli
Naše ZO v ochr.pasmu to jednou zbabrala nenechala udělat rozbor na mor,zima se ale dost protahovala,odebrali jsme všichni vzorky měli v březnu pro dodatečné vyšetření

Nastartování nového vegetačního cyklu neurčuje vůbec teplota, ale poloha slunce na obloze. Jakmile dosáhne zimního slunovratu a prodlouží se den o ten pomyslný slepičí krok, dává se dění v přírodě do pohybu. To znamená, nalévají se pupeny, včely začínají plodovat, slepice na dvorku začínají snášet atd.
A i ta orba na jaře má svoje pozitiva. Potlačíš tím plevele u kterých pro jejích vzklíčení je nutná jarovizace ty semena která ní prošla, při jarní orbě zaklopíš do hloubky a ty tam uhynou, protože z ní nedokážou vyklíčit a na povrch se dostaly ty u kterých tento proces neproběhla proto nevyklíčí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Martin nep?ijel na b?l?m koni
> Datum: 12.11.2010 21:41:57
> ----------------------------------------
> Bohužel sv.Martin letos nepřijel na bílém koni,co tomu říkají Radim a ještě
> asi 2-3 častí přispěvovatelé? Bude to mít nějaký vliv na příští včelařský
> rok? Dobrý či špatný? Doufám že medovicový med z letoška je uskladněn a
> příští rok se zhodnotí.
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Nevím,jak dřív,ale posledních několik let,když Martin "nechá koně doma",tak
> je dobrá snůška květového medu.Pokud totiž začne zima brzo,tedy už v
> listopadu,tak následně se třeba v prosinci často oteplí,pupeny na stromech
> se začnou nalévat,včelstva začnou plodovat a další ochlazení po Novém
> roce,které také často bývá,tak trochu zamotá přírodě hlavu.
> Navíc nám zemědělcům letošní deštivé počasí posunulo termíny sklizně a
> vůbec veškeré agrotechnické lhůty,takže často ještě nemáme hotovo.Já
> například nemám ještě zoráno...
>
> Zdraví Pavel.
>
>
>

Mor není pro mě nemoc, se kterou bych jako chovatel si neuměl poradit, je to jednodušší než s varroázou. Výměnou díla snížím tlak nemoci uvnitř včelstva, a při výsledku rozboru deset na druhou to jde srazit na nulu. Ale jinak tuto nemoc roznáší dospělé včely začínají krmičky, které postoupí na létavky a zalétáváním to roznesou do dalších včelstev a další rozšiřování jde už přímou uměrou dál. Pokud ovšem nepůjde o včelstvo geneticky odolnější, které v rozboru měli spory ve spodní hranici vykazuje, ale v nálezu ve včelstvu nemají nic. A taková včelstva jsou, vím o nich. A pálení přežila. Proč tedy mor řešit? Mor je v kolonce nebezpečné nákazy a to v celé Evropě. A med se z ČR vyváží. A nejedno srdce včelaře se radostí zatetelí, když se objeví zprávy o tom, že dovezly čínu a našly tam spory moru. A přesně takový med budem produkovat pokud nebudem tuto nemoc řešit a budem zařazeni zpátky mezi zmiňované soudruhy. Jeden z nejčastějších argumentů je nejsou peníze. A já na to odpovídám, to není argument, ale výmluva, vyplívající ze strachu, který má různé důvody a někdy je v tom i neochota. A ptám se, proč by měl někdo něco včelařům platit? Kdo platí ostatním chovatelům povinné očkování a vyšetření. Nikdo. Takže i včelaři by si to měly finančně řešit sami. Jde o včelaře a úroveň včelařství. Aleš

Je to jedíná účinná metoda, pokud ji nedokážeme nahradit jinou. Ovšem bez použití antibiotik. Otázkou je její rozsah použití??

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: mor
> Datum: 13.11.2010 07:19:01
> ----------------------------------------
> 300 let zpátky(1720) upalovali lidi s morem v jejich vlastních
> příbytcích,třeba je to přežitek ,zakořeněnej strach,hloupej zvyk to pálení
> celých stanovišť...
>
>
>

Vždycky se mi tady líbí, jak jeden o voze a druhý o koze:-)
Dotyčný se neptá jestli se vyplatí přejít na NN ze zdravotních důvodů, ale chce vědět jestli bude moc použít zařízení (konkrétně medomet) z původního včelařského provozu. Alespoň tak jsem to pochopil já :-)

I peníze nemusí být problém na plošné vyšetření. V okrese Prostějov oslovili včelaři OÚ, ty nějakou tou částkou na toto vyšetření přispěly. Takže to bylo pro včelaře zdarma.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 13.11.2010 07:23:59
> ----------------------------------------
> každá ZO si může připlatit vyšetření na mor ze zimmní měli
> Naše ZO v ochr.pasmu to jednou zbabrala nenechala udělat rozbor na mor,zima
> se ale dost protahovala,odebrali jsme všichni vzorky měli v březnu pro
> dodatečné vyšetření
>
>
>

"Dotyčný se neptá jestli se vyplatí přejít na NN ze zdravotních důvodů, ale chce vědět jestli bude moc použít zařízení (konkrétně medomet) z původního včelařského provozu"

Hm, dotyčný se neptá, ale dotyčný uvažuje, co kdyby přešel na nízké nástavky? Aspoň tak jsem to pochopil já. Jestli bude moct použít medomet, na to stačí vzít metr a proměřit, jestli se mu tam ty rámky vejdou, míry mu napsal už někdo předtím.

I tak ho tato diskuse přivedla na myšlenky kterého třebas ani nenapadly.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 13.11.2010 07:44:05
> ----------------------------------------
> "Dotyčný se neptá jestli se vyplatí přejít na NN ze zdravotních důvodů, ale
> chce vědět jestli bude moc použít zařízení (konkrétně medomet) z původního
> včelařského provozu"
>
> Hm, dotyčný se neptá, ale dotyčný uvažuje, co kdyby přešel na nízké
> nástavky? Aspoň tak jsem to pochopil já. Jestli bude moct použít medomet,
> na to stačí vzít metr a proměřit, jestli se mu tam ty rámky vejdou, míry mu
> napsal už někdo předtím.
>
>
>

Musí být zaručeno, že objevení spor moru plodu , když nákaza nepropukla, neznamená automaticky od veteriny příkaz na spálení včelstev. To myslím zatím zaručeno není.

Takový mudrc a nevíš, že předpisy ohledně moru se v březnu t. r. změnily?

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 13.11.2010 07:49:35
> ----------------------------------------
> Musí být zaručeno, že objevení spor moru plodu , když nákaza nepropukla,
> neznamená automaticky od veteriny příkaz na spálení včelstev. To myslím
> zatím zaručeno není.
>
>
>

Mně připadá, že Martin nemá na snůšku v příštím roce žádný vliv. Maximálně má vliv tak na počasí na Ondřeje, typuji Ondřeje na ledu.
Tady na severní Moravě by jinak příští rok mohla být snůška dobrá. Lípa tady měla slabý rok, takže je vyčerpaná méně než jindy a tak příští by mohl být nadprůměrný. Medovice byla hodně spláchnuta dešti v květnu a červnu, i když se něco objevilo v červenci, moc to nebylo a po takovém slabém roce je taky i medovice v nadprůměru. Uvidí se na jívách, moje pozorování je takové, že pokud na začátku zimy jsou na jívách vidět zimující mšice, bude příští rok medovice dost.
Taky obecně, konec května a červen byl tady hodně mokrý, ale červenec, srpen a část září bylo proti jiným letům vláhy víceméně akorát, takže odhaduji, že rostlinstvo si uložilo na zimu a na květ příští rok na jaře víc zásobních živin než jiné roky.

Jak se změnily?

Zdravím,
v půli srpna jsem zakrmil 20kg na produkční včelstvo, žádní chcípáci. Včely si pak ještě možná něco málo přinesly, ale moc bych se na to nespolíhal....Tyto říjno/listopadové teploty mne nenechávají klidným, obzvláště, jestli to bude trvat až do konce listopadu. Přikrmit či nepřikrmit? Třeba 2 kila na včelstvo? 500mnm, Singer.
Ať se daří, Libor V.

Takový mudrc a nevíš, že předpisy ohledně moru se v březnu t. r. změnily?

Pepan
----------------
Oni to předpisy někdy dovolovaly? Tedy pálit když se našly spory a nebyla nalezena klinika?

Přesto se to dělo.


Karel

Já jsem to zkoušel nedávno, jak byly ty rekordní teploty. Zkusil jsem 1kg
cukru v poměru
2:1. Podával jsem rámkovým krmítkem přímo za poslední plást kde seděli
včely. Roztok byl druhý den odebrán. Je pravdou, že u většiny včelstev
byly poslední dva plásty bez zásob a přitom tam v září zásoby ještě
byly. Polabí.
Haf
----- Original Message ----- ":
From: "Libor V." <libor/=/humlak.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 13, 2010 8:19 AM
Subject: Přikrmit či nepřikrmit?


> Zdravím,
> v půli srpna jsem zakrmil 20kg na produkční včelstvo, žádní chcípáci.
> Včely
> si pak ještě možná něco málo přinesly, ale moc bych se na to
> nespolíhal....Tyto říjno/listopadové teploty mne nenechávají klidným,
> obzvláště, jestli to bude trvat až do konce listopadu. Přikrmit či
> nepřikrmit? Třeba 2 kila na včelstvo? 500mnm, Singer.
> Ať se daří, Libor V.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5616
> (20101112) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Při pozitivním nálezu v měli podle zamoření se okamžitě nenařizuje pálení, ale kompletní přesypání na mezistěny. do vydesinfikovaných úlů a včelstva se dále sledují. Pálí se až při klinickém nálezu. Postup se tak přiblížil praktikám v sousedním Německu kde se to praktikuje běžně. U nás se ještě při nálezech v měli pálilo. To jsme však byli nejzamořenější území v republice. od letošního roku byla však po 9. letech zrušena ochranná pásma v téměř celém okrese. Takže má něco do sebe to pálení. Stinnou stránkou je však, že se zbavujeme i odolnějšího genofondu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 13.11.2010 08:14:23
> ----------------------------------------
> Jak se změnily?
>
>
>

Zdravím, možná se mýlím, ale některým druhům bohatě stačily mrazíky které
již proběhly a nyní vesele kvetou - některé okrasné (rody druhu Prunus), ja
pravdou, že za nízkých teplot probíhá odbourávání kyseliny abscisové, která
se ale většinou z velké části odbourá již na podzim(příkladem jsou Barborky)
a na začásku zimy a po sumě nízkých teplot , která je pro každý druh jiná
musí následovat i suma teplot vyšších, která způsobí rašení. Takže není
pravdou že záleží na slunovratu a prodlužování dne, je to jen jeden z
faktorů, protože když bude celý leden a únor mrznout tak i přes vyšší
sluneční svit a delší den nic rašit nebude. Naopak, kdyby přišly hypoteticky
mrazy již v říjnu a listopadu a byly v dostatečném množství, tak nám mnoho
druhů vykvete klidně při výraznějším novoročním oteplení, jiné naraší a
později zmrznou.
......Jen mírný nástin jinak složitého systému fyziologie rostlin.
Petr B.


2010/11/13 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Nastartování nového vegetačního cyklu neurčuje vůbec teplota, ale poloha
> slunce na obloze. Jakmile dosáhne zimního slunovratu a prodlouží se den o
> ten pomyslný slepičí krok, dává se dění v přírodě do pohybu. To znamená,
> nalévají se pupeny, včely začínají plodovat, slepice na dvorku začínají
> snášet atd.
> A i ta orba na jaře má svoje pozitiva. Potlačíš tím plevele u kterých pro
> jejích vzklíčení je nutná jarovizace ty semena která ní prošla, při jarní
> orbě zaklopíš do hloubky a ty tam uhynou, protože z ní nedokážou vyklíčit a
> na povrch se dostaly ty u kterých tento proces neproběhla proto nevyklíčí.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Martin nep?ijel na b?l?m koni
> > Datum: 12.11.2010 21:41:57
> > ----------------------------------------
> > Bohužel sv.Martin letos nepřijel na bílém koni,co tomu říkají Radim a
> ještě
> > asi 2-3 častí přispěvovatelé? Bude to mít nějaký vliv na příští včelařský
> > rok? Dobrý či špatný? Doufám že medovicový med z letoška je uskladněn a
> > příští rok se zhodnotí.
> >
> > xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> >
> > Nevím,jak dřív,ale posledních několik let,když Martin "nechá koně
> doma",tak
> > je dobrá snůška květového medu.Pokud totiž začne zima brzo,tedy už v
> > listopadu,tak následně se třeba v prosinci často oteplí,pupeny na
> stromech
> > se začnou nalévat,včelstva začnou plodovat a další ochlazení po Novém
> > roce,které také často bývá,tak trochu zamotá přírodě hlavu.
> > Navíc nám zemědělcům letošní deštivé počasí posunulo termíny sklizně a
> > vůbec veškeré agrotechnické lhůty,takže často ještě nemáme hotovo.Já
> > například nemám ještě zoráno...
> >
> > Zdraví Pavel.
> >
> >
> >
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

V tom máš jistě pravdu. Pro nás a naše původní druhy je však rozhodující slunovrat. Velkým problémem pak jsou druhy pocházející z jižnějších poloh. Nebo se to týká třebas druhů pocházejících ze sibiře.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Martin nep?ijel na b?l?m koni
> Datum: 13.11.2010 12:02:33
> ----------------------------------------
> Zdravím, možná se mýlím, ale některým druhům bohatě stačily mrazíky které
> již proběhly a nyní vesele kvetou - některé okrasné (rody druhu Prunus), ja
> pravdou, že za nízkých teplot probíhá odbourávání kyseliny abscisové, která
> se ale většinou z velké části odbourá již na podzim(příkladem jsou Barborky)
> a na začásku zimy a po sumě nízkých teplot , která je pro každý druh jiná
> musí následovat i suma teplot vyšších, která způsobí rašení. Takže není
> pravdou že záleží na slunovratu a prodlužování dne, je to jen jeden z
> faktorů, protože když bude celý leden a únor mrznout tak i přes vyšší
> sluneční svit a delší den nic rašit nebude. Naopak, kdyby přišly hypoteticky
> mrazy již v říjnu a listopadu a byly v dostatečném množství, tak nám mnoho
> druhů vykvete klidně při výraznějším novoročním oteplení, jiné naraší a
> později zmrznou.
> ......Jen mírný nástin jinak složitého systému fyziologie rostlin.
> Petr B.
>
>
> 2010/11/13 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
>
> > Nastartování nového vegetačního cyklu neurčuje vůbec teplota, ale poloha
> > slunce na obloze. Jakmile dosáhne zimního slunovratu a prodlouží se den o
> > ten pomyslný slepičí krok, dává se dění v přírodě do pohybu. To znamená,
> > nalévají se pupeny, včely začínají plodovat, slepice na dvorku začínají
> > snášet atd.
> > A i ta orba na jaře má svoje pozitiva. Potlačíš tím plevele u kterých pro
> > jejích vzklíčení je nutná jarovizace ty semena která ní prošla, při jarní
> > orbě zaklopíš do hloubky a ty tam uhynou, protože z ní nedokážou vyklíčit a
> > na povrch se dostaly ty u kterých tento proces neproběhla proto nevyklíčí.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Martin nep?ijel na b?l?m koni
> > > Datum: 12.11.2010 21:41:57
> > > ----------------------------------------
> > > Bohužel sv.Martin letos nepřijel na bílém koni,co tomu říkají Radim a
> > ještě
> > > asi 2-3 častí přispěvovatelé? Bude to mít nějaký vliv na příští včelařský
> > > rok? Dobrý či špatný? Doufám že medovicový med z letoška je uskladněn a
> > > příští rok se zhodnotí.
> > >
> > > xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> > >
> > > Nevím,jak dřív,ale posledních několik let,když Martin "nechá koně
> > doma",tak
> > > je dobrá snůška květového medu.Pokud totiž začne zima brzo,tedy už v
> > > listopadu,tak následně se třeba v prosinci často oteplí,pupeny na
> > stromech
> > > se začnou nalévat,včelstva začnou plodovat a další ochlazení po Novém
> > > roce,které také často bývá,tak trochu zamotá přírodě hlavu.
> > > Navíc nám zemědělcům letošní deštivé počasí posunulo termíny sklizně a
> > > vůbec veškeré agrotechnické lhůty,takže často ještě nemáme hotovo.Já
> > > například nemám ještě zoráno...
> > >
> > > Zdraví Pavel.
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>
> --
> Ing. Petr Boleloucký
> 777840488, 737267011
> boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>
>

Taky si všímám mizení zásob co jsou vidět pohledem zeshora....Právě teď je u nás 14°C, za chvíli to tam jdu nalejt.
Libor.
-----------
HaF napsal:
Já jsem to zkoušel nedávno, jak byly ty rekordní teploty. Zkusil jsem 1kg cukru v poměru 2:1. Podával jsem rámkovým krmítkem přímo za poslední plást kde seděli včely. Roztok byl druhý den odebrán. Je pravdou, že u většiny včelstev byly poslední dva plásty bez zásob a přitom tam v září zásoby ještě
byly. Polabí.
Haf

Zvýšená hygienická opatření, to je to co jsem už napsal. Do deseti na třetí s odřenýma ušima se dají spory srazit, ale jak je to víc tak já osobně bych hledání kliniky zrušil a pálil rovnou z měly a celé stanoviště. Pálení jen nakažených včelstev klinicky prokázaných k ničemu nevedlo, jen přibylo veterinářům práce, protože se vracely až nakonec stejně to stanoviště celé skončilo v ohni. Chce to účinnou změnu a pro všechny stejná pravidla chovu. Aleš

Mám tenkostěnný dadant a letos jsem včelám dál 15 kg cukru. V jiných letech kdy mají něco nanosené tak dávám 12 kg. A s přikromováním teď bych si nelámal hlavu. Než na jaře začnou plodovat tak spotřebují asi tři kg zásob až s plodováním roste spotřeba. A v případě nouze bych přikrmil medem, cukr už by se mohl dostat do snůšky. Aleš

A i ta orba na jaře má svoje pozitiva. Potlačíš tím plevele u kterých pro jejích vzklíčení je nutná jarovizace ty semena která ní prošla, při jarní orbě zaklopíš do hloubky a ty tam uhynou, protože z ní nedokážou vyklíčit a na povrch se dostaly ty u kterých tento proces neproběhla proto nevyklíčí.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pravda pravdoucí.A pokud po jarní orbě dostatečně nezaprší,tak mi tam pořádně nevyleze ani to,co má vylézt.A pokud už to vyleze,tak to pořádně nenaroste,chybí zimní vláha.Radši orám před zimou,naštěstí existuje chemie,kterou se dají plevele potlačit.Po jarní orbě leda svazenku nebo světlici,které tam vylezou dobře,ale sít svazenku hned na jaře?Květem se trefí do akátu,hořčice nebo lípy,to je pro včelaře trochu zbytečné.

Zdraví Pavel.

Já osobně si nechávám něco svého medu na časné jaro, teď nepřikrmuji.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: P?ikrmit ?i nep?ikrmit?
> Datum: 13.11.2010 08:20:15
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> v půli srpna jsem zakrmil 20kg na produkční včelstvo, žádní chcípáci. Včely
> si pak ještě možná něco málo přinesly, ale moc bych se na to
> nespolíhal....Tyto říjno/listopadové teploty mne nenechávají klidným,
> obzvláště, jestli to bude trvat až do konce listopadu. Přikrmit či
> nepřikrmit? Třeba 2 kila na včelstvo? 500mnm, Singer.
> Ať se daří, Libor V.
>
>
>

U nás je od rána modrá obloha, na teploměru teď po poledni 19 st C. Na půdě mám letní teplo, střechu rozehřátou na takových 50 st C.
Včelky létaly už o půl deváté, teď létají jak divoké a nosí hojně nejméně 4 druhy pylu, jeden krásně tmavě červený, jeden oranžový, jeden žlutý a jeden žlutobílý....kdoví, odkud to berou, nic kvetoucího jsem na zahradě nenašel kromě květináče rozkvetlých chryzantém....

Co mě trochu zarazilo, objevuje se ještě dost letních včel, takových 10 - 20 % létavek je olysalých až do leskla....

Také zaznamenávám poměrně velké přínosy pylu, doufám, že se včelstva nerozplodují. V souvislosti s tím mě napadlo, zda včely mají časovou paměť. Je-li postavení slunce a délka dne nyní analogické ke konci ledna, pak by včely, pokud by to pro ně byl jediný signál k jarnímu rozvoji, měly při těchto vysokých teplotách plodovat. Pokud by plodovat nezačly, pravděpodobně s časem nějak umějí počítat a vědí, že je na plodování nevhodný termín. Co si o tom myslíte?
Dobré dny
MN

Z doslechu vim o jednorukem vcelairi, ktery ma lezany, a kdyz se u nej snuska vydari,
predci jina stanoviste s nastavkama....Martin

Téma sa vyčerpalo a odrazu na stránke je vákuum, preto chytám do "ruky pero" a píšem Martinovi. P
Používaniu úľa ležana chýba u nás tradícia tak ako npr. v Maďarsku alebo Španielsku a potreba dvojnásobnej plochy an umiestnenia úľa na včelnici.
Výroba úľa nie je zložitá, len na vnútornú debničku sú potrebné dlhšie dosky, aby sa dal urobiť vonkajší plášť, ale platí aj pre ležan ako pre debničky, ktoré sa vyrábajú a používajú na našich včelniciach.

Výhody pre včelára z hľadiska "obsluhy" včelstva v tomto úli je jednoduchá a prístupná pre každého či mladého alebo staršieho včelára. Nič netreba z nich odkladať, prekladať debničky, stačí odklopiť strechu úľa odložiť bokom vrchné uteplenie a ste v úli, celé včelstvo máte na dlani, vidíte okamžite jeho silu, urobíte zásah a úľ uzavriete. Páči sa mi dopĺňanie zásob, stačí nadvihúť strechu a cez ochrannú sieť lievate priamo do plochých kŕmidiel s jednoduchými plavákmi, matka sa dá vymedziť na určitý priestor materskou mriežkou, odoberanie plástov s medom, začne sa od MMr a zmetá sa pred letáč kde je plodisko a postupujte smerom od plodiska, zmetené včely neotravujú. Keďže úľ má dva letáče, môžete predelením včelstva priehradkou vytvoriť druhé včelstvo a na jar integrovať do jedného silného včelstva.Z fyzického hľadiska každého včelára sa tu včelár narobí o 70% menej ako v našich mrakodrapových úľov.

Dôležité je naučiť sa v nich včeláriť, mať správnu technológiu obhospodarovania včelstiev v týchto úľov, inak môže byť ich majiteľ sklamaný z výsledkov vysokých znášok. Z mojich skúseností z Maďarska, v súťaži v množstve vyprodukovaného medu vyhrávajú nadstavkové úle, ale znáška nie je získaná z pevného stanovišťa, ale je spojené s kočovaním. Prevoz je hádam jednoduchší ak kočujete s úľmi ležanmi, lebo sa dajú jednoducho klásť na seba do výšky.

Ja aby som zistil možnosti ležana v mojich podmienkach o si vyhotovil jednoduché úle zo stien PS bytového jadra (PS a z oboch strán umakart), jednoduché, lacné a zároveň spĺňa parametre pre lacné, jednoduché a sily šetriace včelárenie.
Ešte aj teraz mám dva ležany (na 30 plástov), v ktorých robím chov matiek, je to výborný úľ na jednoduchý chov matiek. Všetko mám v "jedno" od vloženia chovného, škôlkovacie rámiky, získanie chovného materiálu z výberu najvhodnejších včelstiev vložením M do IZO na 36 hod. a pod. Z týchto dvoch včelstiev vytáčam aj med. Toľko pre Martina a ostatných záujemcov pre včelárenie v ležene, je dokonca vhodný pre ľudí, ktorí sú hendikepovaní npr. je na invalidnom vozíku, včelár môže aj sedieť a pod.

Také zaznamenávám poměrně velké přínosy pylu, doufám, že se včelstva nerozplodují. V souvislosti s tím mě napadlo, zda včely mají časovou paměť. Je-li postavení slunce a délka dne nyní analogické ke konci ledna, pak by včely, pokud by to pro ně byl jediný signál k jarnímu rozvoji, měly při těchto vysokých teplotách plodovat. Pokud by plodovat nezačaly, pravděpodobně s časem nějak umějí počítat a vědí, že je na plodování nevhodný termín. Co si o tom myslíte? Dobré dny, MN

Tento jav pozorujem už 15 rokov, vediem záznami z prehliadok, stav vo včelstvách od 1. 11 až do doby 28.2 a môžem potvrdiť, že slnko a plusové teploty vyvolávajú efekt v podobe plodovanie včelstva.

V mojich podmienkach plodovanie ustáva už v 10 mesiaci a v 11 úplne, ešte som nenašil vajíčka aj pri vhodných podmienkach. Viem, že plodovanie včelstiev je vždy podmienené prínosom peľu a vody do úľa, aj posledne som kontroloval také včelstvo a nenašiel som v plástoch ani jedno vajíčko, takže plodovanie včelstiev v tomto mesiaci všetky včelstvá majú nepísanú dovolenku.

Keďže včelstvá z tohoto dôvodu kontrolujem aj v januári a februári, mám dôkaz o tom, že som raz zaznamenal položenie prvých vajíčok už 21.12 ( prvé včely sa liahli 16.1) a plodujú vždy vtedy, keď sa vyskytnú denné teploty nad nulou, môžem to potvrdiť aj obrázkami, ktoré som získal pri prehliadke a to nelietajú vonku pre vodu a peľ. Nemám s tým problémy, včelstvu nikdy nezachladol plod.
Môžem napísať, že M nekladú vajíčka či je krátky alebo dlhý osvit, plodovanie vždy podmieňujú plusové denné teploty. To som nezistil ja, bol to rakúsky vedec Pechhaker, ja som len overoval tútopravdu na svojej včelnici. Ten dokonca stanovil aj počet položených vajíčok M, pre každý plusový stupeň. Toto isté môže potvrdiť aj Ing L. Dvorský, ktorý sa tým takisto zaoberá.

Po letošní neúrodě obilí jsem se rozhodnul, že raději na orné půdě zaseji něco pro včelky. Část jsem na podzim osil řepkou, na jaře chci zasít ještě hořčici, svazenku a pohanku, vše cca po 5 arech. Poraďte prosím termíny výsevu, aby najednou všechno nevykvedlo, včetně akátu, líp apod. Prostě, aby byl z toho trošku užitek........děkuji za odpovědi

Povídají si dva farmáři.
"Označkoval jsi už všechna zvířata?"
"Označkoval."
"A měl jsi s tím hodně práce?"
"S dobytkem ani ne, ale se včelama to bylo hrozné."

Včera jsem jen tak ze zvědavosti koukl do včelstev s letošníma matkama a ani v jednom jsem nenašel vajíčko či plod jakéhokoliv stáří.Včelstva,ač velmi dobře zakrmená, lítala jak o život a patrný byl i přínos pylu.Jestli to předznamenává tuhou zimu,nevím.
P.Z.Uh.Hradiště.

Povídají si dva začínjící včelaři :
Už jsi se ze zvědavosti koukl do včel,našel jsi alespoň 1 vajíčko či plod jakéhokoliv stáří?
Ne,ale protože mám všechny matky značeny,podívám se na ně až z jara a poznám,jestli tam jsou.

Zasel jsem řepku a na jaře bych chtěl zasít hořčici,svazenku a pohanku a to na celkové rozloze 20 arů.To je bratru asi 0.2ha.
Nic proti tomu,je to chvályhodné,že se najde člověk,který svůj pozemek věnuje včelám.Na druhé straně je zapotřebí podotknout,že včely potřebují ha aby něco donesly.Jako podněcující snůška je to zajisté dobré,pokud tyto plodiny jsou nedaleko včelína,nejlépe před ním. Včelař poté má z toho dobrý pocit když kvetou a hlavně z toho má radost,že pro své včely něco udělal. Hořčice a svazenka se sejí v dubnu a pohanka až po 15 květnu,je náchylná na jarní mrazíky. Jinak snůšku naprosto tento kousek pole nemůže ovlivnit.Ale je to chvályhodné a přeji příteli aby měl z toho svého konání radost.

No tak trochu má Anton s ležany pravdu, ale jenom trochu. Dost pečlivě jsem je zkoušel a také díky nim včelařím v Dadantech. Kdysi jsem totiž na ně chtěl předělat celý provoz. V první řadě úspěch v nich předpokládá výrazně vyšší rámek, min 30 cm. Tím všechno ztěžkne. Zkuste oklepnout několik takových rámků s medem a pitomosti o stáří a invalidech vás ihned přejdou. Rovněž díky tomu musí být medníkové rámky několikrát zaplodovány, jinak váhu medu pouze 4 drátky neudrží. V ležanech se musí včelařit velmi důsledně a pracně, protože jsem doposud nepoznal jiný úl, v kterém by se včelstva tak ochotně rojila. Stáří matek v tom nehraje vůbec roli. Takže co se týká produkce medu, děkuji nechci. Co se ale týká chovu matek a braní si včelího materiálu v tom má Anton naprostou pravdu, není nic lepšího, navíc když se kvůli chovu nešťouráme v produkčních úlech máme víc medu. Já vidím s blížícím se stářím pokrok poze ve snižování hmotnosti s využitím nových materiálů /styrodur/ a snižování složitosti jakýchkoli postupů. A právě chov matek v ležanech do této kategorie plně patří! Zdraví R. Stonjek

Čejkuv ležan- rámková míra 40x35 celý princip je v rámku. Horní a boční loučky, jsou široké 38 mm a mají 10 mm tloušťku, spojí se hřebícky do U. Dolní loučka je 6x15 mm a přibyje se mezi boční loučky 2 cm od spodní hrany bočních louček a tím vytvoříme podmet. Pak se skládají rámky k čelní stěně jeden k druhému a tím se tvoří vnitřní prostor úlu. Jako poslední je okénko. Korpus úlu je pro tři včelstva a je to v podstatě stůl, který má čelní a boční stěnu pevnou, střecha a zadní díl jsou výklopné. Je to úl pro staromilce co si chtějí hrát a bavit se. Aleš

Zkuste oklepnout několik takových rámků s medem a pitomosti o stáří a invalidech vás ihned přejdou. Aleš

Až také strašné to nie je, aj ten najstarší včelár rámik s váhou 4-5 kg zodvihne a potom, na vyberanie rámikov s plodom či medom sú určené kliešte, rámik oprie na hranu úľa a pozmetá. A nakoniec rámiky s medom bude odoberať najviac dvakrát (ak vôbec bude čo vytáčať), ak to porovnám s odoberaní 20-či 30 kg debničiek to bude v prvom prípade hračka. Je to vec pohľadu.

Zvýšené rojenie, je jedno v akom úli sú včely, ak je rok dobrými prírodnými podmienkami, tak to lieta zo všetkého kde sa držia včely. Už 4 sezónu chovám včelstvo v kláte (priestor je vymedzený 30x30x105 cm), je odkázané samo na seba a ono sa v sezóne vyrojí aj trikrát za sebou a pritom má smerom dolu voľné miesto, asi 45 cm. Ja sám som robil dva pokusy s ležanmi v mojej včelárskej praxi a nezahrnul som ich do prevádzky, nevedel som ich používať. Ale mal som v čase prajného roka aj 54 kg výnos jednej znášky (agát), čo nie je málo. Preto otázka na ležan je dôležitý uhol pohľadu, pre niekoho to môže byť záchrany pre iného nepoužiteľné. Ale pohodlnosť pri práci v ležane, nemôže nik prehliadnuť. Aleš, nech vám darí. Anton

Ja som pôvodne včeláril v ležanoch. Všetko je pekné, ale skúste sám preniesť taký veľký úľ aj keď je prázdny, nemožné. Skúste po sediačky vytiahnuť 40 cm do výšky rámik plný medu. Skúste 2-3 hod. v predklone pozerať do včiel, alebo ich musíte mať 50 cm vysoko. Ale zas poznám včelárov ktorý v ležanoch majú nádherne rodiny. Miro

Včera jsem jen tak ze zvědavosti koukl do včelstev s letošníma matkama a ani v jednom jsem nenašel vajíčko či plod jakéhokoliv stáří.Včelstva,ač velmi dobře zakrmená, lítala jak o život a patrný byl i přínos pylu.Jestli to předznamenává tuhou zimu,nevím.
P.Z.Uh.Hradiště.

Aj tento príspevok potvrdzuje, že v tomto mesiaci je vo včelstvách kľud a včelstvá sú bez plodu. U mňa to každý rok potvrdzuje aj váha, spotreba býva max. 0,4 kg, čo je spotreba na prežitie tohoto obdobia. Spotreba sa vždy aj pri priaznivej zime, keď včelstvo ošetruje plod, zvyšuje. Práve v tuhej zime som zaznamenal vždy nízku spotrebu.

Či bude tuhá zima sa nedá určiť, viem len to ťže ak včelstvo zásoby umiestnené v dostatočnonm množstve tam kde je zimný chumáč-hrozen aj nad jeho hlavou (smerom hre sa včely môžu za potravou presúvať), včelstvo prežije aj tie najväčšie mrazy, npr. ako bola zima V Česku i na Slovensku okolo -36°C. Otec už vtedy mal 5 včelstiev a všetky prezimovali bez stratu čo i len jediného bodu.

Miro, ja nikoho nenabádam aby choval včely v ležanoch, ja som len reagoval na položenú otázku a nepovedal som, že niekto musí pri včelách sedieť, ale sú včelári aj na inv. vozíkoch, ten nebude chovať 50 včelstiev, preto tých svojich 3-5 úľov ošetrí s radosťou a nebude vzdychať, že to nevládze.

Včelár (chová 60 včelstiev) v Maďarsku u ktorého sme boli, pri otázke "nie je ťažká robota", odpovedal pri výsledku keď mi včelstvá priniesli 80 kg na včelstvo, ta pociťuje len radosť.
Tieto úle mu to umožnia. Veď včelárenie je v podstate ťažká robota, nemôže očakávať padanie pečených holubov do úst z neba.

:-) tak, tak to je pravda Miro

Ideální výška dna ležanu je pro stojícího 75 cm od zeme. A kdo nemůže dlouho stát tak mu pomůže něco na způsob barové stoličky pod zadek. Tvrzení, že polonástavky jsou vhodné pro včelaře se zdravotnímy problémy není až tak pravdivé. Znám starší včelaře na tomto způsobu chovu a aby unesly polonástavek tak polovinu rámku musí přeskládát jinam. A nemyslím si, že váhu polonástavku vyřeší styrodur nebo jiný styren takový zásadní rozdíl s tenkostěným nebude. Včera jsem byl na přednášce, kde byl předváděn úl z tvrzeného polystyrenu od Lysoně a chci se zeptat, jestli je tu někdo kdo má porovnání s nějakou klasikou? Co já mám zkušenosti se styrodurem, tak to mravenci během sezóny rozebraly a bylo to hned otlučené. Ale samozřejmě na mravence se něco najde a každý nástavek se dá přenášet jak vejce. Spíš mě zajímá rozdíl v chovu. Aleš

Děkuji všem za rady.

Standa, je to slabá útecha pre včelárku Máju. Istota pre jej včely a
jej
samu dáva tá agátovina, možno repka a slnečnica, ak ju vysejú
poľnohospodári.
Včelám môže ešte ako tak pomôcť vysadením vŕb (aj to len na kratšie
obdobie, včely peľ potrebujú po celú sezónu a istotne si hio v okolí
nájdu), rakýt-jív a pod., dobre sa ujímajú, rýchlo dávajú peľ a
pod.,
nektárovú znášku nepodporí žiadna výsadba, iba ak by mala niekoľko
Ha
voľnej pôdy a vysadila ju agátmi. Ale je to možné, aby to
jednotlivec
zvládol?

Anton!Můžeme tady polemizovat jak se nám zlíbí.
Všechno záleží na tom,jak moc je,či není okolí Májiny včelnice
zavčelené.Mají-li její včely v doletu les,je to jen plus.Já jsem jen
dal v plén osobní zkušenosti s 15ti včelstvy v obci,ve které bylo v
té době 7 včelařů.Dohromady
jsme všichni měli +- 115 včelstev.Pravda,všechno to byly 2prostorové
úly(méně včel).Přes to medu jsme měli všichni dost.Hlady nám včely
zemřely pouze tehdy,když jeden včelař zemřel a jeho rodina včely
nenakrmila na zimu.
A sázení nektarodárných a pylodárných rostlin?
To je přeci běh na dlouhou trať.Stejně jako chov včel.
Je to práce,ale rozhodně ne navíc.A člověk může mít stejnou radost
ze svých včel,jako ze "svých" stomů a keřů.
Nebo si myslíte,že ne?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "a.tur?áni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
Datum: 9.11.2010 - 16:00:20

> Standa, je to slabá útecha pre včelárku Máju.
> Istota pre jej včely a jej
> samu dáva tá agátovina, možno repka a slnečnica,
> ak ju vysejú
> poľnohospodári.
> Včelám môže ešte ako tak pomôcť vysadením vŕb (aj
> to len na kratšie
> obdobie, včely peľ potrebujú po celú sezónu a
> istotne si hio v okolí
> nájdu), rakýt-jív a pod., dobre sa ujímajú, rýchlo
> dávajú peľ a pod.,
> nektárovú znášku nepodporí žiadna výsadba, iba ak
> by mala niekoľko Ha
> voľnej pôdy a vysadila ju agátmi. Ale je to možné,
> aby to jednotlivec
> zvládol?

Dne Monday 15 of November 2010 11:27:38 vitaxvita/=/seznam.cz napsal(a):
> Zasel jsem řepku a na jaře bych chtěl zasít hořčici,svazenku a pohanku a to
> na celkové rozloze 20 arů.To je bratru asi 0.2ha. Nic proti tomu,je to
> chvályhodné,že se najde člověk,který svůj pozemek věnuje včelám.Na druhé
> straně je zapotřebí podotknout,že včely potřebují ha aby něco donesly.Jako
> podněcující snůška je to zajisté dobré,pokud tyto plodiny jsou nedaleko
> včelína,nejlépe před ním. Včelař poté má z toho dobrý pocit když kvetou a
> hlavně z toho má radost,že pro své včely něco udělal. Hořčice a svazenka se
> sejí v dubnu a pohanka až po 15 květnu,je náchylná na jarní mrazíky. Jinak
> snůšku naprosto tento kousek pole nemůže ovlivnit.Ale je to chvályhodné a
> přeji příteli aby měl z toho svého konání radost.

Moje zkusenost - casne jaro - krokusy - ted byla akce pytel 10 kc, mam je
skoro vsechny - vcely litaji na kvety a sbiraji pyl, jakmile je jaro v plnem
proudu, co je kolem ulu je nezajima dokonce kdyz bylo nekolik ha repky 50
metru na jih, letali na severozapad na jine pole vzdalene 200m, nebo i nekam
uplne jinam.

Honza

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nechci mluvit za jiné, ale já z příspěvku př. Stonjeka o styroduru pochopil, resp. umím si představit, že každých deset deka shozených z nástavku je dobrých deset deka....prostě to musí být nakonec znát.
Osobně se však umělých hmot určitě zastávat nebudu, neboť včely podle mne mají bydlet ve dřevě. Ať se daří, Libor V.
------------------
Aleš Molčík napsal:
A nemyslím si, že váhu polonástavku vyřeší styrodur nebo jiný
styren takový zásadní rozdíl s tenkostěným nebude.

Nechci mluvit za jiné, ale já z příspěvku př. Stonjeka o styroduru pochopil, resp. umím si představit, že každých deset deka shozených z nástavku je dobrých deset deka....prostě to musí být nakonec znát.
Osobně se však umělých hmot určitě zastávat nebudu, neboť včely podle mne mají bydlet ve dřevě. Ať se daří, Libor V.
-------------
Dá se s hazovat i dřevem.
Touha po věčnosti je příliš nákladná a těžká.

Když si připustíám, že nástavek může být po deseti letech na odpis a jen ke skladování souší, tak je můžu bouchat z lehkého dřeva a slabého. V případě bednařiny stačí i 15mm.
Oproti evropskému standardu - 25mm nalakovanému masívu je to znát.

Karel

Ještě za blahé pamněti s.Jakeše se seklo kde co jen si vzponěl jak vyčítal malým chovatelům "bojlery na dvoře"

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> Datum: 15.11.2010 16:59:55
> ----------------------------------------
> "Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste
> - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
> Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy
> lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl
> zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale
> jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení."
>
> Podle mé paměti to začalo už za socialismu. Předtím vedly ke každému
> malému políčku a každému lesíku polní cesty. Velcí majitelé měli velké
> plochy, kravaři s jednou kravičkou vyžínali svoje menší louky a lesíky, a
> na všelijakých zbytcích a obecních pastvinách potom paběrkovali "kozáci",
> "ovčáci" a bezzemci coby chovatelé králíků . Stačí se třeba podívat na
> historickou mapu na http://mapy.cz/#mm=TtTcPA/=/x=135289964/=/y=135163596/=/z=5 ,
> každý na okolí svého bydliště, kolik tam bylo před 150 lety všelijakých
> cest, po kterých už dneska není ani stopy. Socialističtí zemědělci
> sjednotili lány, rozorali cesty, sebrali kravařům krávy a nechali "kozáky"
> a "ovčáky" postupně vymřít. Spousta všelijakých lesíků a neobdělávatelných
> ploch uprostřed polí se tak staly nepřístupnými a začaly už za socialismu
> zarůstat, králikářům stačily jen ty přístupnější plochy. Já jsem ještě jako
> kluk zažil poslední léta, kdy tady v okolí ještě některé polní cesty
> existovaly a někteří lidi ještě tyto plochy vysekávali       a zvířectvem
> vypásávali.
> 90 léta to akorát dovršila, protože skončili králíkáři a další zbylí
> chovatelé, králíci začali hynout na mor a maso v supermarketech se stalo
> oproti vypěstovanému doma strašně levné....
>
>
>

Existuje ještě jedna pravděpodobnější teorie přenosu a to jsou trubci. Ty nakrmí stejné krmičky které krmí nakažený plod. Trubci kteří pak zcela běžně zalétávají i do poměrně vzdálených úlů Kde je nakrmí zdravé krmičky které pak tuto chorobu roznesou po vlastním úlu. Přenos choroby je hlavně mezi krmeným a krmícím. To potvrzují dnes nejnovější výzkumy. Z tohoto pohledu se pak včelaření s velkým množstvím trubců stává problematickým.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 15.11.2010 17:00:01
> ----------------------------------------
> Mor není pro mě nemoc, se kterou bych jako chovatel si neuměl poradit, je
> to jednodušší než s varroázou. Výměnou díla snížím tlak nemoci uvnitř
> včelstva, a při výsledku rozboru deset na druhou to jde srazit na nulu. Ale
> jinak tuto nemoc roznáší dospělé včely začínají krmičky, které postoupí na
> létavky a zalétáváním to roznesou do dalších včelstev a další rozšiřování
> jde už přímou uměrou dál. Pokud ovšem nepůjde o včelstvo geneticky
> odolnější, které v rozboru měli spory ve spodní hranici vykazuje, ale v
> nálezu ve včelstvu nemají nic. A taková včelstva jsou, vím o nich. A pálení
> přežila. Proč tedy mor řešit? Mor je v kolonce nebezpečné nákazy a to v
> celé Evropě. A med se z ČR vyváží. A nejedno srdce včelaře se radostí
> zatetelí, když se objeví zprávy o tom, že dovezly čínu a našly tam spory
> moru. A přesně takový med budem produkovat pokud nebudem tuto nemoc řešit a
> budem zařazeni zpátky mezi zmiňované soudruhy. Jeden z nejčastějších
> argumentů je nejsou peníze. A já na to odpovídám, to není argument, ale
> výmluva, vyplívající ze strachu, který má různé důvody a někdy je v tom i
> neochota. A ptám se, proč by měl někdo něco včelařům platit? Kdo platí
> ostatním chovatelům povinné očkování a vyšetření. Nikdo. Takže i včelaři by
> si to měly finančně řešit sami. Jde o včelaře a úroveň včelařství. Aleš
>
>
>

Já osobně nic proti styrénovým úlům nemám, ale nepřipadá mi cena a životnost v souladu. Já mám tenkostěný klasiku 25 mm stěnu a můj požadavek je min. dvacet let životnost. Samozřejmě to vyžaduje, každé čtyři roky údržbu. Ale zajímalo by mě porovnání těchto dvou úlu ve stejném provozu, takže zvažují, že si nějaký ten plasťák pořídím. Aleš

"""""Existuje ještě jedna pravděpodobnější teorie přenosu a to jsou trubci. Ty nakrmí stejné krmičky které krmí nakažený plod. Trubci kteří pak zcela běžně zalétávají i do poměrně vzdálených úlů Kde je nakrmí zdravé krmičky které pak tuto chorobu roznesou po vlastním úlu. Přenos choroby je hlavně mezi krmeným a krmícím. To potvrzují dnes nejnovější výzkumy. Z tohoto pohledu se pak včelaření s velkým množstvím trubců stává problematickým.
"""""
Já to neprokazoval, nemám ověřenou zkušenost ale jsou poznatky o tom, že včelstva přirozeně naplněna trubci tlumí imigraci trubců a včelstva chudá na trubce je naopak vpouští. Pak by předpoklad neplatil (leda by se našel blázen, co bude mít mor a bude ho cíleně šířit). Volně žijící včelstva mají přirozený poměr trubců a pokud jsou nakažena morem, jsou pro včelstva chudá na trubce větším nebezpečím, budou vystavena většímu tlaku.

pro plodování jsou důležité noční teploty.....

Přenos mezi včelstvy normálně funguje i bez přispění včelaře. A rád bych se jednou dozvědl jak by si odpůrci pálení a plošného vyšetření představovaly jak reálně srazit rozšiřování moru. Nejlepší je na pár let si to vyzkoušet. Aleš

pro plodování jsou důležité noční teploty.....

Dokážte to.... Pechhaker a ďalší vierohodne dokázali, že v plodovanie v typicky zimných mesiacoch (XII., I. a II. mesiac) je závislé od dennej plusovej teplote. Predsa v zimných mesiacoch nočná teplota len málokedy ostáva nad nulou, ak klesne k nule prípadne na mínus 1°C, už nemôžme hovoriť o plusovej teplote. Moje návšetvy vo včelstvách vždy potvrdili, že po dni s teplou npr. 5°C som na druhý deň našiel v bunkách položené 100 až 160 vajíčok. Anton

tomu nevěřím,nesmysl,v noci je falešně nezahřeje slunko...

podle mých pozorování matky začly klást když bylo v noci jižní proudění,tak jak dnes,ono je přece jasný ,že pak je teplo aji přes den ,ale rozhodující jsou noční maxima,který spouští plodování,

jen bych přidal,že postavení Měsíce na obloze je pro plodování rozhodující daleko víc než teplota,den-noc atd.
díky Měsíci tu máme tuhle formu života

dnes v 5:30 bylo na teplomeru 13.5 C

A rád bych se jednou dozvědl jak by si odpůrci pálení a plošného vyšetření představovaly jak reálně srazit rozšiřování moru. Nejlepší je na pár let si to vyzkoušet. Aleš
-----------------------
Já bych ty skupiny důrazně rozdělil.

Jsem zastáncem celoplošných trvalých vyšetření určitého zlomku včelstev v ČR, tak aby se bralo jedno stanoviště v cca 1km okruhu. A za cca 5-8 let by se prověřila všechna stanoviště.
ALe neprosazuji tento názor právě proto, že stávající praxe plošného pálení nic neřeší. Ta právě jen hasí následky naprostého nezájmu státu o zdravotní stav včelstev.
Který hasí pálením všho co se najde aniž by se zjišťovalo, kde je zdroj epidemie. Bez jeho nalezení je jakékoli plošné pálení nesmysl.

Karel

"Po letošní neúrodě obilí jsem se rozhodnul, že raději na orné půdě zaseji něco pro včelky. Část jsem na podzim osil řepkou, na jaře chci zasít ještě hořčici, svazenku a pohanku, vše cca po 5 arech. Poraďte prosím termíny výsevu, aby najednou všechno nevykvedlo, včetně akátu, líp apod. Prostě, aby byl z toho trošku užitek........děkuji za odpovědi"

Cca 1 - 3 metry čtvereční včelařských rostlin vyprodukují 100 gramů sladiny. Kilo vyprodukuje asi 10 - 30 metrů čtverečních takového pole. Políčka po 3 arech budou tak pro 2 - 5 včelstev, podle toho, jestli v okolí bude ještě nějaký zdroj, který pokryje spotřebu včelstva a přínos z políček bud jen navíc. Nebo jestli v okolí nebude nic a přínos z políček bude muset pokrýt i vlastní spotřebu včelstva i med pro včelaře.
Co se týká termínů výsevů, na internetu jsou k těm plodinám k dispozici poměrně dost podrobné agrotechnické články, obvykla na stránkách výrobců osiv nebo jako všelijaké učební texty a školní úkoly všelijakých středních a vysokých zemědělských škol. Je třeba jen pohledat ve vyhledávači, dát dohromady hesla jako třeba řepka pěstování řepka osivo řepka agrotechnika a podobně a z té spousty balastních článků vybrat těch pár, kde ty informace skutečně jsou.
Tyhlety věci jsem kdysi našel, přečetl a protože to je na okraji mého zájmu, nijak neukládal a nijak zvlášť si je nepamatoval, takže se tady neodvažuji o tom nějak mluvit.

"tomu nevěřím,nesmysl,v noci je falešně nezahřeje slunko...
podle mých pozorování matky začly klást když bylo v noci jižní proudění,tak jak dnes,ono je přece jasný ,že pak je teplo aji přes den ,ale rozhodující jsou noční maxima,který spouští plodování,
jen bych přidal,že postavení Měsíce na obloze je pro plodování rozhodující daleko víc než teplota,den-noc atd.
díky Měsíci tu máme tuhle formu života
dnes v 5:30 bylo na teplomeru 13.5 C"

Když se začtete do článků třeba ve Včelařstvích starých takových 30 let, najdete tam od praktiků, ale skutečných praktiků, kteří měli možnost to vidět na vlastní oči, poznatky o tom, že tehdejší včely běžně plodovaly, třebas jen s pár buňkami plodu, souvisle přes zimu a to i v době největších mrazů.
Tuším Brenner měl teorii 40 dnů, sice že matky potřebují i v zimě kolem sebe mlaďušky a tak včelstvo kvůli tomu každých 40 dní nasazuje plod, třebas za mrazů jen těch pár buněk.

Je na 99 procent jasné, že když se začalo zavádět nárazové krmení na zimu zhruba na přelomu července a srpna, oproti předchozímu systému, kdy se běžně krmilo v září a dokrmovalo do podzimu, tak včelstva, která na podzim a na začátku zimy neplodovala, vycházela při výběru proti včelstvům která plodovala, lépe na spotřebu zásob, případně měla na jaře o nějaké kilo více zásob a o toto byl jejich jarní rozvoj rychlejší a první snůška větší. I když jinak byly tyto včely stejně dobré v snůškách i v dlouhověkosti a v dalších parametrech.
Takže výběr u chovatelů v posledních 20 nebo ještě víc letech, zvlášte pokud vybírali výhradně na využití první řepkové a podobné snůšky, prostě upozadil včelstva, která měla to plodování na podzim geneticky v sobě. Určitě se s tím svezly geny italské včely vlašky, které mají zimní plodování běžné a které byly o to víc eliminovány, otázka je, jak moc genetických vloh na podzimní plodování bylo v původních kraňkách, kterými je naše populace včel posledních pár desítek let soustavně přešlechťována.
Takže to, jestli někomu včelstva na podzim plodují nebo neplodují, může být klidně tím, že jeden má ty včely méně přešlechtěné, druhý třeba přešlechtěné víc....

"Moje zkusenost - casne jaro - krokusy - ted byla akce pytel 10 kc, mam je
skoro vsechny - vcely litaji na kvety a sbiraji pyl, jakmile je jaro v plnem
proudu, co je kolem ulu je nezajima dokonce kdyz bylo nekolik ha repky 50
metru na jih, letali na severozapad na jine pole vzdalene 200m, nebo i nekam
uplne jinam."

Moje zkušenosti s krokusy jsou úplně stejné, včely na ně létají velice ochotně. V našich podmínkách mi dokonce na zahradě rostou samy a množí se pacibulkami. Kvetou tak cca 14 dní po sněženkách....

Ohnisko epidemie se často úplně ztratí po tom co se nemoc rozšíří i na jiná stanoviště. Někdy jej dohledat je problém. A stalo se i to, že na nové ohnisko se přišlo jen proto, že nějaký včelař chtěl kočovat, nechal si udělat rozbor na mor a ten mor potvrdil, veterinář našel kliniku a výsledek je jasný. A při prohlídce ostatních stanovišť v pásmu našel další čtyři. A na jiném stanovišti toho kočovníka v jiném okrese mor našly rovněž. Takže dvě pásma na jednou. Vyšetřovat plošně jen některá stanoviště jako monitorovací by mohlo fungovat také. Ale z praxe vím, se včelstva převáží i bez veterinárního povolení z různých důvodů a to i u stabilních včelařů. A plošné vyšetření všech by snížilo riziko přenosu. Chovatelé matek a kočovníci to mají povinné tak ostatní by to také mohly dělat. A zájem státu bych do toho netahal, protože je to zájem hlavně včelarů. Aleš

Cca 1 - 3 metry čtvereční včelařských rostlin vyprodukují 100 gramů sladiny. Kilo vyprodukuje asi 10 - 30 metrů čtverečních takového pole. Políčka po 3 arech budou tak pro 2 - 5 včelstev, podle toho, jestli v okolí bude ještě nějaký zdroj, který pokryje spotřebu včelstva a přínos z políček bud jen navíc. R.P.

Trošku nadsadené hodnoty, 1 ha dobrého agátového lesa dá poľa literatúry až 1200 kg/ha, potom na 1 mm2 je to 120 gr. Facéliu hodnotia odborníci na 400 kg, čo je fiktívnych 40 gr. U ostatných medonosných rastlín je to oveľa menej.
Potom takých 5 árov horčice s produkciou nektáru na 1 ha 200 kg, na 1 m2 20 gr. , 500m2x0,02kg = 10 kg.

Takže 5 árov agátu môže poskytnúť 60kg nektáru
-"- -"- facélie -"- -"- 20 kg -"-
-"- -"- horčice -"- -"- 10 kg -"-

Aj to za výborných poveternostných podmienok, takže využite môže byť tak 50%-né z vypočítanej hodnoty. Potom pri výmere agátu sa môžu uživiť 1,5 včelstva Pri priemere 10 kg/vč., pri facélii O,5 včelstva, pri horčici jedno včelstvo 5 kg, takže bude len paberkovať. Ak odpočítame z nektáru min.30 % vody, tak sa hodnoty ešte znížia.

To je dôkaz, že včelstvá a včelár môže profitovať, len z veľkých lánov ako je to u repky olejnej a to by si mohol dovoliť len majiteľ, ktorý sa venuje pestovaniu repky olejky. Sú to pesimistické slová, ale pravdivé.
Rozhodujúce pri priemernej znáške bolo a je množstvo medonosných rastlín krov a stromov ich množstvo, hlavne ich rozloha na ktorej rastú.

Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku, všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 16.11.2010 08:26:17
> ----------------------------------------
> "tomu nevěřím,nesmysl,v noci je falešně nezahřeje slunko...
> podle mých pozorování matky začly klást když bylo v noci jižní proudění,tak
> jak dnes,ono je přece jasný ,že pak je teplo aji přes den ,ale rozhodující
> jsou noční maxima,který spouští plodování,
> jen bych přidal,že postavení Měsíce na obloze je pro plodování rozhodující
> daleko víc než teplota,den-noc atd.
> díky Měsíci tu máme tuhle formu života
> dnes v 5:30 bylo na teplomeru 13.5 C"
>
> Když se začtete do článků třeba ve Včelařstvích starých takových 30 let,
> najdete tam od praktiků, ale skutečných praktiků, kteří měli možnost to
> vidět na vlastní oči, poznatky o tom, že tehdejší včely běžně plodovaly,
> třebas jen s pár buňkami plodu, souvisle přes zimu a to i v době největších
> mrazů.
> Tuším Brenner měl teorii 40 dnů, sice že matky potřebují i v zimě kolem
> sebe mlaďušky a tak včelstvo kvůli tomu každých 40 dní nasazuje plod,
> třebas za mrazů jen těch pár buněk.
>
> Je na 99 procent jasné, že když se začalo zavádět nárazové krmení na zimu
> zhruba na přelomu července a srpna, oproti předchozímu systému, kdy se
> běžně krmilo v září a dokrmovalo do podzimu, tak včelstva, která na podzim
> a na začátku zimy neplodovala, vycházela při výběru proti včelstvům která
> plodovala, lépe na spotřebu zásob, případně měla na jaře o nějaké kilo více
> zásob a o toto byl jejich jarní rozvoj rychlejší a první snůška větší. I
> když jinak byly tyto včely stejně dobré v snůškách i v dlouhověkosti a v
> dalších parametrech.
> Takže výběr u chovatelů v posledních 20 nebo ještě víc letech, zvlášte
> pokud vybírali výhradně na využití první řepkové a podobné snůšky, prostě
> upozadil včelstva, která měla to plodování na podzim geneticky v sobě.
> Určitě se s tím svezly geny italské včely vlašky, které mají zimní
> plodování běžné a které byly o to víc eliminovány, otázka je, jak moc
> genetických vloh na podzimní plodování bylo v původních kraňkách, kterými
> je naše populace včel posledních pár desítek let soustavně přešlechťována.
> Takže to, jestli někomu včelstva na podzim plodují nebo neplodují, může být
> klidně tím, že jeden má ty včely méně přešlechtěné, druhý třeba
> přešlechtěné víc....
>
>
>

>>Ale z praxe vím, se včelstva
převáží i bez veterinárního povolení z různých důvodů a to i u stabilních
včelařů.<<
Hlavně se jedná o prodeje z pozůstalosti kdy pozůstalí netuší co k prodeji potřebují a kupujícímu to je jedno, neb on to neprodává a hlavně to stojí peníze. Když pozůstlý neprodá včelstva, tak prodá nebo daruje zařízení a na to se žádné předpisy nevztahují. Pořád je to ale lepší, jak kdyby chov zůstal ponechán osudu.
Já si osobně však myslím, že tento problém má na šíření moru pramalý vliv. Vycházím z toho, že se po okrese šířil mnohem rychleji než se včelstva převážela. A práve zarazilo to po 8 letech až to plošné vyšetření celého okresu.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 16.11.2010 08:50:11
> ----------------------------------------
> Ohnisko epidemie se často úplně ztratí po tom co se nemoc rozšíří i na jiná
> stanoviště. Někdy jej dohledat je problém. A stalo se i to, že na nové
> ohnisko se přišlo jen proto, že nějaký včelař chtěl kočovat, nechal si
> udělat rozbor na mor a ten mor potvrdil, veterinář našel kliniku a
> výsledek je jasný. A při prohlídce ostatních stanovišť v pásmu našel další
> čtyři. A na jiném stanovišti toho kočovníka v jiném okrese mor našly
> rovněž. Takže dvě pásma na jednou. Vyšetřovat plošně jen některá stanoviště
> jako monitorovací by mohlo fungovat také. Ale z praxe vím, se včelstva
> převáží i bez veterinárního povolení z různých důvodů a to i u stabilních
> včelařů. A plošné vyšetření všech by snížilo riziko přenosu. Chovatelé
> matek a kočovníci to mají povinné tak ostatní by to také mohly dělat. A
> zájem státu bych do toho netahal, protože je to zájem hlavně včelarů. Aleš
>
>
>

"Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku, všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."

No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny musí být někde znát.
Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky označovány jako kraňky.
A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař koupí matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3 roky koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní odchová dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost? Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí a zruší později v podletí.
Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek, si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným zásobám příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě nevybere.
Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy, vhodnější by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.

A zájem státu bych do toho netahal, protože je to zájem hlavně včelarů. Aleš
-------------

To je zajímavý názor, ale bohužel legislativa dává státu - veterině značné pravomoci.

Jak je použije, to je otázka lidí - pdle toho jak je kde rozumný veterinář.

A v tom vidím úskalí plošného vyšetření.

Když se povídá, že veterinmář studuje včelařství jeden zimní semestr.

A pak se nedivím, že někde chtějí pálit včely jen podle rozboru bez kliniky.


No a zájem včelařů? Jak kterých. :-)
A kdo by jej měl hájit. Tady se hájí každý sám. Bohužel.
Karel

A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě
likvidovat
semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový
les? Jako
já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a
dalších?

POdle toho,jak se u nás(Vysočina) akát rozšiřuje semenem,
soudím,že jižněji a s menší nadmořskou výškou by to měl mít
jednodušší.Asi více záleží na konkrétním stanovišti .
Standa.






----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: cim nahradit akat
Datum: 10.11.2010 - 10:04:40

> "V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů
> převládají nitrofilní
> rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel
> přítula aj.). Z hlediska
> ochrany přírody působí akát největší škody
> zarůstáním druhově bohatých
> stepních lokalit."
>
> A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte
> třeba na zahradě likvidovat
> semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr
> daleko akátový les? Jako
> já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů,
> jasanů, habrů a dalších?

"POdle toho,jak se u nás(Vysočina) akát rozšiřuje semenem,
soudím,že jižněji a s menší nadmořskou výškou by to měl mít
jednodušší.Asi více záleží na konkrétním stanovišti . "

Tady u nás - severní předhůří Beskyd, jsem prostě žádné šíření semeny nezaznamenal. Protože semeno akátu, aby bylo klíčivé, musí projít přes ptáky, takže sazeničky akátu by se šířily na takový kilometr daleko od nejbližších akátů, a to právě u nás není. Možná nějaké akátové semeno vyklíčilo někde v blízkosti akátů nebo pod nimi, to nevylučuji, to se ale nedá rozeznat od šíření akátu prorůstáním kořenů.

"Trošku nadsadené hodnoty, 1 ha dobrého agátového lesa dá poľa literatúry až 1200 kg/ha, potom na 1 mm2 je to 120 gr. Facéliu hodnotia odborníci na 400 kg, čo je fiktívnych 40 gr. U ostatných medonosných rastlín je to oveľa menej.
Potom takých 5 árov horčice s produkciou nektáru na 1 ha 200 kg, na 1 m2 20 gr. , 500m2x0,02kg = 10 kg. "

Ono to jsou tak trochu hausnumera, plus minus autobus, řepka, akát, maliník, javor klen, lípy a další včelařské rostliny, jejich mednatost se v různé včelařské literatuře hýbe od 400 po 1200 - 1400 kg sladiny z hektaru. Jednak všechny metodiky nejsou úplně stejné, jednak záleží na konkrétních podmínkách, teplotě, půdě a na kdovíčem, jednak asi různí autoři mají své preferované rostliny, které asi nadhodnocují...
mednatost svazenky a taky i hořčice se skutečně uvádí o něco menší, tady se ale prosadila taky i ovladatelnost rostliny, snadnost získáí semene a odolnost při vysévání...., zaseje se a za měsíc, dva to masívně kvete, třeba komonice mají mít výnosy větší, ale co si pamatuji, jsou to dvouleté rostliny se psecifickými požadavky na půdu. Nebo třeba obyčejné lopuchy, ty jsou dobré na podletí hlavně na pyl, ale zase to jsou dvouletky.... proti dvěma měsícům od zasetí po květ obrovský rozdíl....

Můžete toto tvrzení podepřít zdrojem informace? S ohledem na podmínky prostředí a životní strategii bych předpokládal sestup zimního plodování v neprošlechtěných populacích původních plemen v pořadí vlaška - kraňka - tmavá. Jistě je to složitější - hlavně je možné očekávat rozdíl mezi populacemi v oblastech s klimatem kontinentálním a přímořském. Protože mě tento provlém zimního plodování velmi zajímá, prosím o uvedení zdroje vaší informace.
------------
Pepan:
Včela černá opravdu udržuje celou zimu pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z jara.

Včelaři musí hájit sami sebe a své vlastní zájmy. Každá ZO má nákazovou komisy takže lidé k tomu jsou už v té nejnižší složce svazu. A neměly by být jen na to aby na výroční schůzy něco přečetly. A to samé je i v Praze na svazu. A své členství v tomto svazu chápu jako možnost lepšího a jednotného postupu když se něco děje. Podněty do Prahy na svaz musí chodit od ZO a to takové podněty, které jsou z praxe v terénu. A jestly 18 zaměstnanců ČSV které platíme nebudou hájit zájmy včelařů na příslušných místech, tak proč být členem a přispívat někomu do korýtka? Budou volby tak jsem zvědav na obsazení a co se změní. Aleš

Podle mne by se právě F1 neměly vůbec dostat mezi běžné chovatele , ale jen do rozmnožovacích chovů. Běžní včelaři by měli nakupovat jen ustálené linie př. (Lesana, Praděd a další).
I když se Singer uvádí jako Kraňka tak základem křížení je kavkazká a anatolská včela. Viz článek v Moderním včelaři č. 4 2010 "Singer není čistá Kraňka"
S přešlechťování našich původních plemen a převodem na kraňku se započalo již po 1 světové válce, takže cca 90 let a ne 40.
pokud včelař odchovává s té původní Fi a důsledně brakuje , tak nic proti tomu. Mnohem horší nastává situace kdy právě z těchto dcer odchová další generace. A ještě zkouší na téže včelnici další linie. A právě to pokusničení je tím problémem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 16.11.2010 09:47:23
> ----------------------------------------
> "Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti
> mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku,
> všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky
> mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu
> pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
> jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem
> území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním
> potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."
>
> No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny
> musí být někde znát.
> Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky
> označovány jako kraňky.
> A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař koupí
> matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo
> životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3 roky
> koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní odchová
> dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost?
> Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak
> tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak
> brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim
> toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí
> a zruší později v podletí.
> Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké
> stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek,
> si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na
> podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným zásobám
> příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě
> nevybere.
> Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených
> horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou
> zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských
> luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
> U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších
> oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v
> Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou
> teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde
> kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
> Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou
> přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se
> pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy, vhodnější
> by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní
> moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.
>
>
>

Jo kamaráde to si nepamatuji . Víš co jsem za ta léta včelaření všechno přečetl? ale nejspíš to bude v každé literatuře která se v úvodu zaobírá právě vlastnosti jednotlivých plemen a to málokdo pro tu nezáživnost právě čte.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zimn? plodov?n?
> Datum: 16.11.2010 10:26:02
> ----------------------------------------
> Můžete toto tvrzení podepřít zdrojem informace? S ohledem na podmínky
> prostředí a životní strategii bych předpokládal sestup zimního plodování v
> neprošlechtěných populacích původních plemen v pořadí vlaška - kraňka -
> tmavá. Jistě je to složitější - hlavně je možné očekávat rozdíl mezi
> populacemi v oblastech s klimatem kontinentálním a přímořském. Protože mě
> tento provlém zimního plodování velmi zajímá, prosím o uvedení zdroje vaší
> informace.
> ------------
> Pepan:
> Včela černá opravdu udržuje celou zimu pár buněk plodu. U vlašky to
> dosahuje i dcm2
> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
> jara.
>
>
>

Přátelé, nějak zapomínáte že včelstva nejsou nijak od sebe oddělena,
takže se geny šíří ať chceme, nebo nechceme i od toho šlechtitele a
naopak. Proto se také využívá inseminace.
Takže nějaké omezování toho, kdo jakou matku dostane je dost k ničemu.

Milan Čáp

Dne 16.11.2010 10:53, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Podle mne by se právě F1 neměly vůbec dostat mezi běžné chovatele , ale jen do rozmnožovacích chovů. Běžní včelaři by měli nakupovat jen ustálené linie př. (Lesana, Praděd a další).
> I když se Singer uvádí jako Kraňka tak základem křížení je kavkazká a anatolská včela. Viz článek v Moderním včelaři č. 4 2010 "Singer není čistá Kraňka"
> S přešlechťování našich původních plemen a převodem na kraňku se započalo již po 1 světové válce, takže cca 90 let a ne 40.
> pokud včelař odchovává s té původní Fi a důsledně brakuje , tak nic proti tomu. Mnohem horší nastává situace kdy právě z těchto dcer odchová další generace. A ještě zkouší na téže včelnici další linie. A právě to pokusničení je tím problémem.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: R. Pol?ek<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re:
>> Datum: 16.11.2010 09:47:23
>> ----------------------------------------
>> "Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti
>> mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku,
>> všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky
>> mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu
>> pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
>> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
>> jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem
>> území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním
>> potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."
>>
>> No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny
>> musí být někde znát.
>> Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky
>> označovány jako kraňky.
>> A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař koupí
>> matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo
>> životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3 roky
>> koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní odchová
>> dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost?
>> Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak
>> tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak
>> brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim
>> toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí
>> a zruší později v podletí.
>> Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké
>> stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek,
>> si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na
>> podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným zásobám
>> příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě
>> nevybere.
>> Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených
>> horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou
>> zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských
>> luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
>> U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších
>> oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v
>> Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou
>> teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde
>> kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
>> Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou
>> přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se
>> pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy, vhodnější
>> by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní
>> moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.
>>
>>
>>
>

"Přátelé, nějak zapomínáte že včelstva nejsou nijak od sebe oddělena,
takže se geny šíří ať chceme, nebo nechceme i od toho šlechtitele a
naopak. Proto se také využívá inseminace.
Takže nějaké omezování toho, kdo jakou matku dostane je dost k ničemu"

Přesně tak. Nějaké spekulace, že F1 by se někde dostat neměly, by platily jen pro uzavřené chovy, jakojsou třeba hospodářská zvířata v halách a podobně. Včely jsou volným pářením v přírodě geneticky v podstatě propojeny do jedné jediné populace.
Záleží potom na vrstvě včelařů, která šlechtí a brakuje. Pokud bude široká vrsva "koncových" včelařů rozchovávat svoje linie a důsledně je vybírat, tak budou včely, kvalita jejich populace, určena těmito včelaři. Pokud se budou jen rozchovávat dcery od nakupovaných matek řádově tisíce chovatelů matek, jak je to většinou, bude úroveň včelstev všech tuším 50 tisic našich včelařů u nás záviset na tom, jak ve svých chovech bude ta tisícovka komerčníc chovatelů matek ty své linie vybírat.

Právě proto po té inseminaci musí nutně následovat pečlivé brakování v chovu a ustálit v něm požadované vlastnosti. Oživování novou krví pak provádět co nejméně a ustálenou jinou linií. Dostanete pak F1 a začínáte kolotoč brakování a ustálení znovu. Zásadní chybou některých jsou právě každoroční nákupy matek pokud možno od více chovatelů naráz, jejich rozchování a snažit se je pak porovnávat. Když už kupovat matky tak raději je nemnožit, Dosáhnete pak opravdu vynikajících výsledků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Re: Re:
> Datum: 16.11.2010 11:12:45
> ----------------------------------------
> Přátelé, nějak zapomínáte že včelstva nejsou nijak od sebe oddělena,
> takže se geny šíří ať chceme, nebo nechceme i od toho šlechtitele a
> naopak. Proto se také využívá inseminace.
> Takže nějaké omezování toho, kdo jakou matku dostane je dost k ničemu.
>
> Milan Čáp
>
> Dne 16.11.2010 10:53, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Podle mne by se právě F1 neměly vůbec dostat mezi běžné chovatele , ale jen do
> rozmnožovacích chovů. Běžní včelaři by měli nakupovat jen ustálené linie př.
> (Lesana, Praděd a další).
> > I když se Singer uvádí jako Kraňka tak základem křížení je kavkazká a
> anatolská včela. Viz článek v Moderním včelaři č. 4 2010 "Singer není čistá
> Kraňka"
> > S přešlechťování našich původních plemen a převodem na kraňku se započalo již
> po 1 světové válce, takže cca 90 let a ne 40.
> > pokud včelař odchovává s té původní Fi a důsledně brakuje , tak nic proti
> tomu. Mnohem horší nastává situace kdy právě z těchto dcer odchová další
> generace. A ještě zkouší na téže včelnici další linie. A právě to pokusničení je
> tím problémem.
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: R. Pol?ek<e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: Re:
> >> Datum: 16.11.2010 09:47:23
> >> ----------------------------------------
> >> "Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti
> >> mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku,
> >> všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky
> >> mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu
> >> pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
> >> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
> >> jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem
> >> území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním
> >> potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."
> >>
> >> No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny
> >> musí být někde znát.
> >> Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky
> >> označovány jako kraňky.
> >> A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař koupí
> >> matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo
> >> životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3 roky
> >> koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní odchová
> >> dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost?
> >> Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak
> >> tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak
> >> brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim
> >> toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí
> >> a zruší později v podletí.
> >> Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké
> >> stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek,
> >> si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na
> >> podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným zásobám
> >> příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě
> >> nevybere.
> >> Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených
> >> horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou
> >> zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských
> >> luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
> >> U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších
> >> oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v
> >> Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou
> >> teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde
> >> kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
> >> Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou
> >> přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se
> >> pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy, vhodnější
> >> by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní
> >> moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>

Chtěla bych znát názor na krmení a podněcování včestev přípravkem apiinvert.Děkuji

Langstroth má rámek 44,8mm + ouška. Nechcete-li měnit
medomet, je dobré respektovat jeho rozměry.

Nízké nástavky mají také jiné rozměry.Co třeba zkusit kratší
rámky,aby se vešli do stávajícího medometu?
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jirka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Prechod na NN
Datum: 12.11.2010 - 13:34:39

> Nevím jestli to jde na třírámkovém, ale na
> čtyřrámkovém klasickém
> (pocínovaný, zvenku modrý) to nejde. Změřte si
> vzdálenost ode dna koše k
> horní příčce. Langstroth má rámek 44,8mm + ouška.
> Nechcete-li měnit
> medomet, je dobré respektovat jeho rozměry.

ve včelařké veřejnosti panuje představa, že je to stejné jak když do zahrádky zasadí 2 různé jabloně a bude mít 2 různá jablka. To u F1 tak není. To by jste je museli množit vegetativně nebo klonováním. Nejsnadněji si to můžete ověřit třebas u macešek Na jaře seberte semena z nějakého hrobu na hřbitově kde jsou jedné barvy a nasejte Na podzim budete mít neuvěřitelný guláš barev na záhonu To samo se děje při rozchovu matek F1. Když pak z těch macešek budete řádku let vybírat jen těch pár stejných rostlin a ty množit po řádce let budou pak všechny zase stejné, to je ustálené.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re:
> Datum: 16.11.2010 11:28:43
> ----------------------------------------
> Právě proto po té inseminaci musí nutně následovat pečlivé brakování v chovu a
> ustálit v něm požadované vlastnosti. Oživování novou krví pak provádět co
> nejméně a ustálenou jinou linií. Dostanete pak F1 a začínáte kolotoč brakování a
> ustálení znovu. Zásadní chybou některých jsou právě každoroční nákupy matek
> pokud možno od více chovatelů naráz, jejich rozchování a snažit se je pak
> porovnávat. Když už kupovat matky tak raději je nemnožit, Dosáhnete pak opravdu
> vynikajících výsledků.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> > Předmět: Re: Re: Re:
> > Datum: 16.11.2010 11:12:45
> > ----------------------------------------
> > Přátelé, nějak zapomínáte že včelstva nejsou nijak od sebe oddělena,
> > takže se geny šíří ať chceme, nebo nechceme i od toho šlechtitele a
> > naopak. Proto se také využívá inseminace.
> > Takže nějaké omezování toho, kdo jakou matku dostane je dost k ničemu.
> >
> > Milan Čáp
> >
> > Dne 16.11.2010 10:53, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > > Podle mne by se právě F1 neměly vůbec dostat mezi běžné chovatele , ale jen
> do
> > rozmnožovacích chovů. Běžní včelaři by měli nakupovat jen ustálené linie př.
> > (Lesana, Praděd a další).
> > > I když se Singer uvádí jako Kraňka tak základem křížení je kavkazká a
> > anatolská včela. Viz článek v Moderním včelaři č. 4 2010 "Singer není čistá
> > Kraňka"
> > > S přešlechťování našich původních plemen a převodem na kraňku se započalo
> již
> > po 1 světové válce, takže cca 90 let a ne 40.
> > > pokud včelař odchovává s té původní Fi a důsledně brakuje , tak nic proti
> > tomu. Mnohem horší nastává situace kdy právě z těchto dcer odchová další
> > generace. A ještě zkouší na téže včelnici další linie. A právě to pokusničení
> je
> > tím problémem.
> > >
> > > Pepan
> > >
> > >> ------------ Původní zpráva ------------
> > >> Od: R. Pol?ek<e-mail/=/nezadan>
> > >> Předmět: Re: Re:
> > >> Datum: 16.11.2010 09:47:23
> > >> ----------------------------------------
> > >> "Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti
> > >> mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku,
> > >> všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky
> > >> mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu
> > >> pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
> > >> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
> > >> jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem
> > >> území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním
> > >> potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."
> > >>
> > >> No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny
> > >> musí být někde znát.
> > >> Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky
> > >> označovány jako kraňky.
> > >> A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař
> koupí
> > >> matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo
> > >> životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3
> roky
> > >> koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní
> odchová
> > >> dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost?
> > >> Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak
> > >> tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak
> > >> brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim
> > >> toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí
> > >> a zruší později v podletí.
> > >> Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké
> > >> stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek,
> > >> si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na
> > >> podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným
> zásobám
> > >> příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě
> > >> nevybere.
> > >> Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených
> > >> horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou
> > >> zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských
> > >> luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
> > >> U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších
> > >> oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v
> > >> Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou
> > >> teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde
> > >> kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
> > >> Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou
> > >> přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se
> > >> pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy,
> vhodnější
> > >> by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní
> > >> moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.
> > >>
> > >>
> > >>
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Také lze upravi vřeteno aby se tam rámky vešly. To tady ještě nikdo nezmínil.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Prechod na NN
> Datum: 16.11.2010 11:36:53
> ----------------------------------------
> Langstroth má rámek 44,8mm + ouška. Nechcete-li měnit
> medomet, je dobré respektovat jeho rozměry.
>
> Nízké nástavky mají také jiné rozměry.Co třeba zkusit kratší
> rámky,aby se vešli do stávajícího medometu?
> Standa.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Jirka" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Prechod na NN
> Datum: 12.11.2010 - 13:34:39
>
> > Nevím jestli to jde na třírámkovém, ale na
> > čtyřrámkovém klasickém
> > (pocínovaný, zvenku modrý) to nejde. Změřte si
> > vzdálenost ode dna koše k
> > horní příčce. Langstroth má rámek 44,8mm + ouška.
> > Nechcete-li měnit
> > medomet, je dobré respektovat jeho rozměry.
>
>
>
>

Také lze upravi vřeteno aby se tam rámky vešly. To tady ještě nikdo nezmínil.

pepan
--------------------------------------
Nebo podložit pohon - tedy mezi pohon a buben dát latičku.
Tak to mám já. Osa byla v pohonu dostatečně zasunuta.

Bylo to jednodušší, než dělat do dna koše díru pro ouško rámku.

Karel