Archiv Včelařské konference

Já jsem jen zvědav, jestli letos budou zase po pár letech úhyny, jak příští rok vygraduje léčení.
Jak veterina nařídí zvýšit intenzitu léčení, předepíše všude Gabon nebo ještě další léčení a všichni včetně těch lajdáků začnou na nějaký rok léčit pořádně. Takže další rok zas bude rekodně malé napadení roztočů a zase všichni začnou postupně v léčení polevovat a roztoči se zase množit....
A o kolik bude to vygradování léčení zbytečné, protože nejhorší roztoči či chovy na nejhorších místech z hlediska rozšiřování roztoče či z hlediska metodiky včelaře budou v podstatě ozdraveny hynutím včelstev, se kterými z velké části vyhynou i ti problémoví roztoči.....

Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit, protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte nevhodné.

Karel: Toto byl podstatný rozdíl 2007 proti jiným letům - možná plodováním včel, možná účinností léčiva, ale spad po druhém léčení byl srovnatelný s prvním spadem.

"Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit, protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte nevhodné. "

Hm, nevidím žádný vliv pozdního podzimního plodování na včelstva , pokud odpovídá podmínkám,to jest teplému podzimu a nějakému přínosu zvenku sladiny a pylu a plodu je přiměřené množství. To bych nechal na včelách, jestli se rozhodnou plodovat nebo ne. Jinak plodováním přes zimu se kdysi vyznačovaly linie s příměsí včel vlašek, obvykle to bylo spojeno s žlutou barvou těla včely a s menším ochlupením včel. To ale bylo skutečně zimní plodování, jako že bylo přes den mráz - 5 - 10 st C po celý měsíc od poloviny prosince a v úlu se na podložkách v lednu objevovaly včelí kukly, mrtvé nevyvinuté mlaďušky a úly byly zevnitř masívně "zaledované" jinovatkou. Tyhlety včely potřebovaly buď na začátku zimy velké mrazy pod - 20 st C, kdy teprve přestávaly plodovat nebo naopak hodně teplou zimu s teplotami nad nulu, kdy se dokázaly i v takové zimě zimním plodováním i bez venkovní snůšky zvětšovat, oproti kraňkám, ty to neuměly a pokud se rozplodovaly, častěji při takovém počasí kolabovaly a slábly. To už je ale dávno, tyhlety geny vlašek už byly prakticky všechny vymýceny bezmála 40letým preferováním kraněk.
I když by se tyhlety geny docela hodily v teplých zimách kolem roku 2007.....
Podzimní plod bych neviděl jako problém. Pokud plodování na podzim je problém čistě kvůli fumigaci, tak na to jsou jiná a skutečně účinná opatření, než selekce včel, třeba klíckování.

Tak jsem tak včera měl chvilku a koukl na podložky.

I u dcer jedné ins. matky v oddělcích jsou velké rozdíly, řekl bych řádové.

V tejto vete je celá pravda o líniách matiek, ktoré vykazujú dobré výsledky. Nehnevajte sa, ale to je len výplod fantázie, lebo to o čom píšete, že sú k Vd tolerantné je obyčajná náhoda. O rok to môže byť celkom inak.
Chýbajú vám dlhodobé pokusy a to čo sa tu prezentuje ako fakt, je spochybniteľné.

Ak ste si prečítali moje výsledky z tohoročného boja S Vd, sú výsledky veľmi dobré a pritom chovám len svoju vlastnú líniu. Potom ak včelstvo z rovnakej línii je odpad za celú sezónu na úrovni 20-40 Vd, tak by mali byť všetky včelstvá včelstvá na tejto úrovni, no mal som aj extrémy.Jednoducho vývoj včelstiev je rozdielny (npr. prerušenia plodovania na 20-30 dní po rojení) a potom aj množstvo zamorenia musí byť rozdielne bez ohľadu na líniu.

Spad po fumigaci je jen jedním z ukazatelů a to ještě s ohledem na průběh denního spadu, aby se odhadem eliminovala chyba ve srovnání počátečního napadení, výchozího stavu. Případně i náhlá imigrace.
Spad po fumigaci jsem vyhodnocoval 20 let. Je to jen první krůček k poznání. To, že už to mnozí z vás dělají je úspěch. Rozdíly do 300 ks po fumigaci považuji za rovnocenné. U tak nízkého spadu (myslím si to, můj názor) mají projevy chyb a rušivých vlivů vyšší váhu, než projev varroatolerance. Pokud se v průběhu sezóny léčilo, tak takový údaj je jen o účinnosti tohoto zásahu a už ne o varroatoleranci včelstva.
Psal jsem tu o BAR, což je také jedno z kritérií. Čím vyšší podíl foretických, tím lépe.
Můžete dělat hygienické testy.
Dr. Spivak říká, že lze začít selektovat z každého trochu schopného materiálu, jen nevím, jak to právě ona dělá.
Na jaře vyšel MV speciál, tam je o varroatoleranci mnoho napsáno.
Ještě jedno bych chtěl vysvětlit. Přivezete-li varroatolerantní včelstvo do jámy lvové (myslím tím roztočem dramaticky zamořeného prostředí), neznamená to, že tomuto tlaku odolá. Těžko mohou koexistovat varroasensitivní a varroatolerantní včelstva.

Mě připadá tady tato diskuze jako mlácení prázdné slámy. Vůbec není jasné, podle čeho vybírat, jak vybírat. Ani ten varoamonitoring není jistý, kdo má podložky zabezpečeny proti mravencům nebo třeba proti dravým roztočům, kteří by se mohli v úlu vyskytovat nebo proti obecně dravému hmyzu, kterého je určitě na každém nějakém lepším lesním stanovišti možná až několik desítek druhů. To by musely být všechny podložky povinně natírány lepem, přes který by se ti hmyzáci nedostali nebo aspoň úl by musel být na nožičkám v plechovkách s vodou nebo olejem, aby do něho nic nenalezlo.
Skoro nikdo nepoužívá dlouhodobé šlechtění, to znamená že dlouhodobě až desítky let stále podle něčeho šlechtí svou linii včel. Skoro každý koupí jednou za dva, tři roky matku od chovatele zvučného jména či linie, co zrovna ve včelařských časopisech a v diskuzích jede a potom kvůli co nejvyššímu výnosu medu dcery od té matky nacpe do všech včelstev, takže i kdyby předtím prováděl nějaký výběr, tak výsledky toho výběru jsou tady tím opatřením hozeny do žumpy. A kdo šlechtí, tak svoje včelstva jako jednu linii, vybere jedny, dvoje troje nejlepší včelstva a z nich odchová matky pro všechny svoje včelstva, místo aby z každého včelstva odchoval matky jen pro výměnu v tom včelstvu a šlechtil tak souběžně těch linií, kromě nějakého procenta brakovaných, skoro tolik, kolik má včelstev. A měl tolikrát větší možnost výběru ....

Když už se tady máme bavit o varaóze a jejímu tlumění, bavme se o tom, jak zařídit a protlačit plošné oslabení předepsané nadměrné intenzity léčení, aby pravidelně každý rok hynulo na varaózu nějaké procento včelstev. Aby uhynula včelstva, kde roztoči zmutují na nějakou škodlivější variantu a aby tak zároveň se včelami uhynuli ti škodlivější roztoči a dále se nemnožili. Jak se todějě nyní, kromě let s úhyny. Aby uhynula včelstva chovatelům lajdákům a chovatelům, co ze včelstev dřou každoročně tolik medu, že je tím oslabují, aby tito chovatelé buď skončili nebo upravili svou metodiku chovu.
Aby se prostě k epidemii varaózy, protože to není nic jiného než epidemie, přistupovalo jako k epidemmi a tlumila se jako epidemie. A ne jako politický problém , kde je jakýkoliv úhyn jakéhokoliv včelstva pro vedení politicky nepřípustný, hlavně aby včelaře v jejich "těžbě" medu za každou cenu nic nerušilo a nic neomezovalo, ani nějaká varaóza.

RP:
Mě připadá tady tato diskuze jako mlácení prázdné slámy. Vůbec není jasné, podle čeho vybírat, jak vybírat. Ani ten varoamonitoring není jistý, kdo má podložky zabezpečeny proti mravencům nebo třeba proti dravým roztočům, kteří by se mohli v úlu vyskytovat nebo proti obecně dravému hmyzu, kterého je určitě na každém nějakém lepším lesním stanovišti možná až několik desítek druhů. To by musely být všechny podložky povinně natírány lepem, přes který by se ti hmyzáci nedostali nebo aspoň úl by musel být na nožičkám v plechovkách s vodou nebo olejem, aby do něho nic nenalezlo.
------------------------

Někomu není jasné , jiným možná svítá, nebo to zkoušejí.

Důvodů proč to nejde je určitě víc jak třista, jen pořádně vymýšlet.

Ti co nemají dostatečnou fantazii na vymýšlení proč to nejde, to prostě zkoušejí.
Když jim uhyne většina včelstev, tak nenakouí oddělky jinde, ale chovají z toho co přežilo.
No a pak mu stačí koukat a sledovat stav včelstev.
A každý rok udělat tolik oddělků, kolik má včelstev a ty podprůměrné kmenové nahradit nadprůměrnými z oddělků. To je teorie (můj cílový stav),
ale kdyby se to týkalo horší čtvrtiny tak je to na naše poměry úspěch.

Zajistit dno proti mravencům je poměrně jednoduché, jak jsem si letos trochu ověřil a jde to skoro u každého zadem přístupného úlu kde je pod rámky alepsoň palec místa.

A posuzovat spad teď od poloviny září, bez vlivu mravenců je možné - moc mravenců jsem u úlů neviděl, a to mám jedny úly do deseti metrů od metrového mraveniště.

Ale sleduji jen poměr spadů po léčení - to mi říká, zda mám léčit po třetí nebo i 4krát.
A kondici včelstev. Kromě 2007 a následných nemám úhynů.

Malovčelař do deseti včelstev s enemusí citlivostí na VD zabývat, má čas si včelama hrát. Pokud jich má někdo přes padesát, či víc, tak musí kus práce přenechat včelám.

Karel

To je jen můj dojem z diskuze v tomto vláknu, furt dokola nekonečná diskuze bez jakéhokoliv výsledku.
Já jinak spad přes léto nesleduji, protože nechci blbout s všelijakými opatřeními proti mravencům, kyselinu mravenčí nedávám, krmím posledních pár let do října i listopadu, takže v době fumigace jsem tam určitě měl vždy plod, někdy i v prosinci v době aerosolu, nic proti roztočům nedělám, jen léčím podle návodu. A to fumigaci dávám knot nahoru, tak, jak se má. A byly v minulém desetiletí doby, kdy důvěrník trval na fumigaci, i když foukal silný vítr a dým šel okamžitě mezerami z úlu ven nebo bylo léčení kdy důvěrníci přijeli s aerosolem a na dně flašky měli pár milimetrů roztoku, takže museli přístrojem kvedlat, aby z toho nějaká "pára" šla. Nebo kdy z jednoho důvodu před pár roky nebylo možné mi v prosinci dělat aerosol a tak jsem to za teplot kolem nuly dělal knotem. Jediné, co dělám proti varaóze navíc proti běžnému návodu, je pravidelný jarní nátěr plodu.
Podle tady této diskuze bych měl mít každý druhý nebo třetí rok úhyny na varaózu a ono nic. Spady po první fumigaci letos od 50 do 500, možná 1000 roztočů, nepočítám to, jen kouknu na podložku a odhadnu a na počtu roztočů po druhé fumigaci třeba zřetelně poznám , když mi na první fumigaci nedohořel knot, letos v jednom úlu. Letos bylo víc, loni byl první spad okolo 50 - 100 roztočů.
Jediné, co mám problém ,je ten, že jsem poslední roky pozapomněl na pravidlo nerozmnožuješ oddělkama rovná se nemáš včely a teď se z toho první rok dostávám. To je ale problém počtu včelstev a oddělků na konci léta a nemá to s varaózou nic společného.
Tak já nevím, co se tady furt mele o úhynech a o nebezpečné varaóze, já léčím tolikrát, jak se má, víceméně ani svým způsobem pravidla kvůli více věcem nedržuji a přesto žádné problémy s varaózou nemám. Neboli systém léčení je naddimenzovaný a příliš moc účinný.
Tak co tady furt plašíte?

No, možná jsem to napsal trochu ostře. Ale jak se tak dívám do minulosti, skutečně jsem níkdy problémy s varaózou neměl. A to ty léčení, v veterinou předepsaném množství, občas v pořádku skutečně nebyly.
Chyba možná je někde jinde než ve varaóze.....

Zajistit dno proti mravencům je poměrně jednoduché, jak jsem si letos trochu ověřil a jde to skoro u každého zadem přístupného úlu kde je pod rámky alepsoň palec místa. Karel

Karel, lenže mravec hôrny Formica rufa L. čo s akým veľkým mravenišťom Vd z podložiek neodnášajú, zatiaľ som zistil, že tejto činnosti sa zúčastňuje len jeden druh čiernych mravcov (čo nemusí byť na 100%)veľkosti 4-5 mm Mravec čierny Lasius niger L.
Návšteva mravca čierneho je podmete úľov dosť častá (aj v tomto čase) ak sa v blízkosti nachádzajú. Pri menšom počte včelstiev sa dá návšteva mravcov v úľoch účinne obmedziť ak nohy podstavcov vkladáme do nádobiek s olejom.

A byly v minulém desetiletí doby, kdy důvěrník trval na fumigaci, i když foukal silný vítr a dým šel okamžitě mezerami z úlu ven ... R.P.

Prečo sa bojíte vetra? Ja som druhú fumigáciu robil 1.10 a to bez! uzatvorených letáčov! Ak ste si všimli môj komentár s priemrným počtom VD/včelstvo a porovnali tretiu fumigáciu zo dňa 5.11 s uzatvrenými letáčmi, tak tam nezistíte, že fumigácia bola neúspešná.

Včelári v posledných rokoch prechádzajú na dymenia včelstiev prístrojmi typu Furetto, bez utesnenia letáčov a hovoria, že úspešne a neboja sa žiadneho vetra. Umiestnenie fumigantu pri tradičnom spôsobe dymenia do hornej časti úľa nie je ničím odôvodnené, veď fumigant stúpa prudko hore (je dosť teplý) a tam urobí svoju "záslužnú"prácu, voľné foretické klieštiky rýchlo zasiahne cez dýchcie otvory na tele Vd. Memajú šancu uniknúť, aj keď niekedy ešte nájdeme na podložkách pohybujúce sa klieštiky, určite uhynú.

RP: Vůbec není jasné, podle čeho vybírat, jak vybírat.

Také jsem neměl jasno, podle čeho vybírat. Ale od letošního jara už mám. Zápisník moderního včelaře www.n-vcelari.cz - mi pomohl. Každý včelař může vybírat negativní selekcí to nejlepší ze své včelnice (z hlediska varroatolerance). Ale je nutné poctivě monitorovat... A u včelaření je ohromná výhoda, že není nutné nechat padnout včestvo, ale stačí nějaká ta tvrdší chemie (zatím ještě dobře fungující) a výměna matky...

Není ani nutné začínat od nuly. Jsou šlechtitelé, kteří se varroatoleranci věnují a až udělali spoustu práce za nás...

"Také jsem neměl jasno, podle čeho vybírat. Ale od letošního jara už mám. Zápisník moderního včelaře www.n-vcelari.cz - mi pomohl. Každý včelař může vybírat negativní selekcí to nejlepší ze své včelnice (z hlediska varroatolerance). "
----------------------------------
Pokud máte včelstva v řadě, vyberete touto metodou na 99% nejlepší materiál z prostředka řady a matky na krajích budete zatracovat.

Zakoupení nového medomedu. Namysli jsem měl 4 rámkový zvratný. Od Ještědu nebo od Martina Kováře. Kdo máte zkušenosti z nákupem medomedu, jakého a od kterého výrobce. Díky za rady.Jarda

To, že někde hynou včelstva v důsledku přemnožení roztoče a netýká se to mne neberu jako důvod proč se o to nezajímat. Co se děje jinému může v dalších letech potkat i má včelstva. Zdravotní stav včel je kolektivní záležitost a každý může přispět svojí trochou do mlýna a to oběma směry, jak nezodpovědností a lhostejností tak i ke zlepšení stavu a to nejen chovatelsky, ale i dobrou radou nad zlato.

Mám 8 včelstev v řadě a na krajích je znatelně vyšší spad po fumigacích než uprostřed řady, cirka dvojnásobně.
Metody výběru varroatolerantního materiálu jsem sice nestudoval (a ani to při těch pár včelstvech nebudu řešit), ale předpokládám, že narážíte na zkreslení výběru díky vedlejším vlivům, jako je právě např. pozice úlu, je to tak?
----------------------------------
Pokud máte včelstva v řadě, vyberete touto metodou na 99% nejlepší materiál z prostředka řady a matky na krajích budete zatracovat.

Koupil jsem medomet 6 rámkový zvratný na výstavě v Ostravě od firmy www.medomet.sk s dovozem za 27 t, servis výměny motoru a regulace do 3 dnů ,mohu doporučit Felix Pečenka

varoazu nepřekonáme, nedokážeme zajistit ,aby se včely divoce neodrojily,kdyby všichni brouci skončili v našich pastích odkud by se brali ti další, nový?napadlo me varou nakazit pohlavní nebo jinou smrtelnou infekci nebo ho geneticky zneplodnit,napadnout jiným parazitem a já nevím co všechno aby to zabralo nezávisle na včelařích

Málo kdy s Radkem souhlasím občas si do něj i rýpnu, ale tady má naprostou pravdu. Možná by stálo za tse i vrátit k přirozenému způsobu obnovy včelstev.

pEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 13:28:47
> ----------------------------------------
> "Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není
> práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení
> (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke
> včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se
> dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří. Samozřejmě , že
> se může objevit něco náhodného co nám pomůže. Pak by chom zase museli
> porušit veterinární předpisy a donášet na včelnici roje z volné přírody o
> kterých víme dlouhodobě (znamená to důkladnou znalost okolí a to je zase
> spousta času) Také by jsme museli přesně znát a použít včelstva těch
> lajdáků jejichž včelstva jakš takš přežívají, a hlavně by jste museli
> zapomenou na výnosy, a med si koupit od nich. Jakékoliv zachraňování
> kolabujících včelstev vyloučit , brakovat a brakovat nevyhovující matky.
> Být vděčný za každý roj, neboť čím větší množství rojů tím větší
> pravděpodobnost kladného výsledku. Jinak Vám nezbývá nic jiného než to do
> nich valit horem dolem.
> Dnešní způsob včelaření je totiž jen vytváření příhodných podmínek pro
> varroázu.
> Chce se to také zamyslet, Proč se tak nákaza rozšířila? Co jí dříve vadilo?
> Co jí začalo vyhovovat? Není to právě moderní způsob včelaření? Nemůže za
> to právě ta naše chamtivost? A proč tedy tomu tak je?"
>
> Já už jsem to tady psal víckrát. Kdyby takhle zavčelené území, jako je
> tento stát, bylo bez včelařů napadeno něčím takovým jako varaózou, první
> reakce během 2 - 3 let by byly úhyny 90 - 95 nebo ještě víc procent
> včelstev. Na takovém počtu by to zůstalo viset a postupně, jak by se čím
> dál víc prosazovala určitá odolnost proti roztoči, počet včelstev by se
> postupně zvyšoval, až by vznikly včely tolerantní k varaóze. Možná za 5,
> možná za 20 let.
> Podobně by muselo fungovat skutečně solidní šlechtění k toleranci na
> varaózu. Udělat v květnu,každý rok řekněme takových 100 oddělků, červen,
> červenec, srpen vyhodnotit jejich toleranci, spad roztočů a podobně,
> přirozeně by se ty oddělky musely dělat a ošetřovat tak, aby všechny měly
> vzhledem k varaóze rovné podmínky. Potom vybrat na toleranci nejlepší,
> každý řekněme desátý, ostatní vybrakovat, těch deset včelstev nakrmit na
> zimu, na jaře řekněme ještě dvě včelstva z těch 10 vybrakovat a z těch 8
> včelstev zase další rok udělat dalších 100 oddělků. A zase cyklus
> opakovat.....Jedině potom by byl selekční tlak takový, aby za pár let, za
> 20 let.... bylo vidět nějaký výsledek. Jenže to byla jen čistá investice,
> medu a dalších produktů by takový chov vytvářel minimálně.
> Současný systém, kdy se udělá na 10 chovanýchh včelstev přes zimu 12 - 14
> oddělků a brakují se 2 - 4 matky z tohoto chovu, vytváří tak malý selekční
> tlak, že asi výsledky nepřináší. O masívním nakupování chovných matek a tím
> přerušení selekce ani nemluvě.
> Co se týká selekce druhé strany, roztočů, tak současný systém léčení zhruba
> takový selekční tlak na odolnost roztočů vytváří. Z každé stovky roztočů
> přežívá po léčení jeden dva tři? nejodolnější roztoči, kteří se další rok
> zase namnoží na tu stovku roztočů, a z nich zase po léčení přežijí 1 - 2 -
> 3 nejodolnější roztoči... a to už takových nejméně 20 let.....
>
>
>

Aleš Molčík napsal:

>To, že někde hynou včelstva v důsledku přemnožení roztoče a netýká se to mne neberu jako důvod proč se o to nezajímat. Co se děje jinému může v dalších letech potkat i má včelstva.
>Zdravotní stav včel je kolektivní záležitost a každý může přispět svojí trochou do mlýna a to oběma směry, jak nezodpovědností a lhostejností tak i ke zlepšení stavu a to nejen chovatelsky, ale i dobrou radou nad zlato.
.............

Pokud je to míněno na mou poznámku z předešlého příspěvku, potom je to nepochopení. To, že se mě to netýká, neznamená, že se o to nezajímám, ale že nebudu přetřásat konkrétní problémy konkrétních včelařů bez nich po internetu.:)
Protože bohužel mám svou zkušenost ohledně gabonů, a jejich zkušenosti jsou podobné (ale už i s gabony 92), myslím, že jako varování pro ty, kdo nechtějí být hluší, to stačí.
:)

Pokud si někdo udělá závěr, že všichni, komu po gabonu hynou či slábnou včely, si za to můžou nedodržením metodiky při aplikaci gabonu a předešlém léčení, je to jeho věc.

Někoho to ale může vést k bdělosti a motivovat k přemýšlení o výběru včeltev pro další chov. Pokud včelstva nebudou odolná, zřejmě přírodní výběr nakonec stejně zase zvítězí - podobně jako v roce 2007.

Já mám pocit, že na mém stanovišti ve Vranové, se k tomuto přírodnímu výběru letos chystá, tak uvidím, jaká včelstva jsem po kolapsu v r.2007 tady rozchoval.
:)

Jít zpátky k přírodě je trend dnešní doby a já ho plně podporuji. Ale u VD je problém, že to je zavlečený parazit a naše včela není na něj stavěna. A stav přirozeného výběru by probíhal až do úplně likvidace naší včely. A řešení by bylo k varroáze dovézt i včelu která s tímto roztočem umí žít. Ale to je samozřejmě blbost. Chemii považují za řešení dočasné, třebaže už dlouhodobě používané. Většina domestikovaných zvířat by v přírodě dnes nepřežila zimu. Včela by to dovedla, nebyla domestikovaná, ale s roztočem co jí člověk naservíroval nemá šanci. Je to velký problém a kdo ho vyřeší má nobelovku jasnou. Z toho co tu bylo napsáno je jasné jen to, že je třeba sledovat spad, selektovat a přemýšlet. S pozdravem Aleš

Euroasijský kontinent zase neumožňuje nějaké důsledné oddělení aby se jednotlivé druhy včel neprolínaly. Co tedy bránilo přechodu V.D. na Včelu medonosnou? Co zapříčinilo tak rychlé rozšíření? V těchto dvou otázkách je zřejmě ukrytá odpověď! Od druhé světové války se ve včelaření honíme jen za výnosy. budujeme super včelstva v super úlech. Pro tento účel se bráníme rojení svědomitě pečujeme , aby nedej Bože přerušily plodování. Nejraději ještě spojujeme dostatečně siná včelstva aby byly ještě silnější a měli o kilo víc jak soused. Tím vším pak zřejmě vytváříme ideální podmínky pro varoázu- proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí, nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 07:37:28
> ----------------------------------------
> Jít zpátky k přírodě je trend dnešní doby a já ho plně podporuji. Ale u VD
> je problém, že to je zavlečený parazit a naše včela není na něj stavěna. A
> stav přirozeného výběru by probíhal až do úplně likvidace naší včely. A
> řešení by bylo k varroáze dovézt i včelu která s tímto roztočem umí žít.
> Ale to je samozřejmě blbost. Chemii považují za řešení dočasné, třebaže už
> dlouhodobě používané. Většina domestikovaných zvířat by v přírodě dnes
> nepřežila zimu. Včela by to dovedla, nebyla domestikovaná, ale s roztočem
> co jí člověk naservíroval nemá šanci. Je to velký problém a kdo ho vyřeší
> má nobelovku jasnou. Z toho co tu bylo napsáno je jasné jen to, že je třeba
> sledovat spad, selektovat a přemýšlet.       S pozdravem Aleš
>
>
>

To ne Radku, můj předpřed příspěvek nebyl určen Vám, ale spíš všem skeptikům, že by mohlo být i líp. Třeba že to není jednoduché a rozhodně to teď a tady nevyřešíme. Já jsem v druhém roce včelaření se přestěhoval i se včelami na Prostějovsko kde jsem nepřežil sezónu, protože dostali včely mor a pálil jsem. A nevěřit, že půjde znovu včelařit, tak bych to dnes nedělal. A dnes je situace s morem taková, že ochranná pásma jsou všude kolem a Tovačovu, kde mám včely, se mor vyhýbá, ale i tak je to pro mě omezení, protože v takové nákazové situaci okolí nejde kočovat. Tady bych se jako profi včelař neuživyl, třebaže snůškový potenciál tu je. S pozdravem Aleš

"Prečo sa bojíte vetra? Ja som druhú fumigáciu robil 1.10 a to bez! uzatvorených letáčov! Ak ste si všimli môj komentár s priemrným počtom VD/včelstvo a porovnali tretiu fumigáciu zo dňa 5.11 s uzatvrenými letáčmi, tak tam nezistíte, že fumigácia bola neúspešná.
Včelári v posledných rokoch prechádzajú na dymenia včelstiev prístrojmi typu Furetto, bez utesnenia letáčov a hovoria, že úspešne a neboja sa žiadneho vetra. Umiestnenie fumigantu pri tradičnom spôsobe dymenia do hornej časti úľa nie je ničím odôvodnené, veď fumigant stúpa prudko hore (je dosť teplý) a tam urobí svoju "záslužnú"prácu, voľné foretické klieštiky rýchlo zasiahne cez dýchcie otvory na tele Vd. Memajú šancu uniknúť, aj keď niekedy ešte nájdeme na podložkách pohybujúce sa klieštiky, určite uhynú."

No, při mém malém počtu včelstev nemám problém s tím dávat pásek při fumigaci nahoru, prostě mi trochu pomalejší fumigace nevadí.
Pokud se dá pásek dolů, tak ten oblak musí , než se dostane ke včelám, překonat větší vzdálenost, projít kolem více rámků. Při tom dochází automaticky k větším ztrátám. Nicméně v tom nevidím problém, podstata je, aby ty ztráty byly vždy zhruba stejné, aby mohly být pokryty případným zvětšením dávkování. Nebo jsou pokryty rezervou v účinku, které každé předepsané dávkování určitě má.
Totéž je s větrem. Dochází k vyšším ztrátám, které, pokud je to nutné ( jenže jak zjistit, kdy je to nutné a kdy ne? ) se musí pokrýt zvýšeným dávkováním. Takže když můžu zvolit, volím dobu, kdy vítr není.
Furetto je totéž. Kdyby čistě teoreticky byl pro léčení v horním nástavku udělaný zvláštní otvor, kterým by se léčivo foukalo přímo do horního nástavku, třeba do prostoru po odebraném rámku, jako se dává knot, dozajista by byly při léčení menší ztráty té látky než když se to fouká česnem. Pokud ale při aplikaci česnem a bez uzavírání česna jsou ty ztráty vždy zhruba stejné, prostě se o ty ztráty nadávkuje toho léčiva víc a problém je vyřešen. Kromě o ty ztráty většího množství léčiva a následně reziduí v úlu jako celku. A nějakém množství léčiva venku kolem úlů, což je ale úplně zanedbatelné. Pro nějaký velkochov nebo léčené většího množství včelstev je potom významnější mnohem rychlejší práce než nějaké léčivo spotřebované navíc.

přesně tak.

Pro nějaký velkochov nebo léčené většího množství včelstev je potom významnější mnohem rychlejší práce než nějaké léčivo spotřebované navíc.

Tohle je jedna z příčin, proč mají v Severní Americe rezistentní populace na všechny známé účinné látky.

Pepan: proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí, nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?

Jen, že né vše platí absolutně: osobně znám, jak říkáte dědulu, kterému na podzim 2007 uhynulo z 40 včelstev 36 a zbylá 4 na jaře. Gabony dal jak byl zvyklý podle metodiky. Je pravda, že v dvouprostorovém úlu je díky odrojení jiná dynamika včelstva, ale v kritických letech to jde i tak velmi rychle.

"Euroasijský kontinent zase neumožňuje nějaké důsledné oddělení aby se jednotlivé druhy včel neprolínaly. Co tedy bránilo přechodu V.D. na Včelu medonosnou? Co zapříčinilo tak rychlé rozšíření? V těchto dvou otázkách je zřejmě ukrytá odpověď! Od druhé světové války se ve včelaření honíme jen za výnosy. budujeme super včelstva v super úlech. Pro tento účel se bráníme rojení svědomitě pečujeme , aby nedej Bože přerušily plodování. Nejraději ještě spojujeme dostatečně siná včelstva aby byly ještě silnější a měli o kilo víc jak soused. Tím vším pak zřejmě vytváříme ideální podmínky pro varoázu- proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí, nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?"

V tom je spousta pravdy.

Nějakou roli taky hraje asi studenější klima než v Indii. Původní indické včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne. V naší literatuře je přitom taky známo rojení včelstev kvůli přehřátému úlu vystavenému slunci. Kdy by teroreticky docházelo k značnému ozdravení včelstva. Jenže v Indii v tropických vedrech možná stačí jen, když množství roztočů na včelách naruší chladicí mechanismus včelstva a včelstvo neuchladí plod a musí se tak rojit a očistit od roztočů. U nás ani největší vedra nejsou tak velká a netrvají tak dlouho, aby nějaké další narušení větším množstvím roztočů v nějakém zastíněném dutém stromě či v úlu postaveném ve stínu způsobilo nemožnost včelstva uchladit plod a tím jeho vyrojení z horka.
Potom je tam problém zásob a snůšky. V přírodě je obvykle zavčelení tak malé, že včelstvo může po většinu aktivního období provádět všelijaké kusy, neplodovat, rojit se, budovat včelstvo od malého poroje kolem neoplozené matky. A až zesílí a vystaví plásty, potom kdykoliv od května po srpen stačí 14 dní až měsíc, pravidelná denní snůška několik kilogramů sladiny a včelstvo má těch příslušných 20 nebo ještě víc kilo zásob na zimu. Případně pro včelaře. Nebo jinak, včely, které se rojily a zesilovaly ze slabého poroje, pokud jich bylo v daném území moc a nestihly v tom červenci a srpnu nasbírat svých 10 - 20 kilo na zimu, prostě uhynuly. Zavčelení se tak nadstavilo na takovém množství, kdy roj v květnu, červnu až červenci jen rostl a sílil a zásoby na zimu shromažďoval zejména v červenci a srpnu....
Ostatně před takovými 200, možná ještě před 100 lety bylo podstatou včelaření rojení. Včelař nechával matečné včelstvo v květnu až červnu vyrojit množstvím rojů, ty usazoval do prázdných klátů a nechával je sílit a sbírat med. Medobraní potom byl prakticky výhradně med z těchto rojů, kdy v září likvidoval nadbytečné a slabé roje - včelstva a v dubnu bral to, co zbylo ostatním včelstvům z zimních zásob. Jak ilustruje staré včelařské rčení, "Květnový roj za fůru sena stojí"
Dneska je rozumná snůška díky nadbytku kvetoucích rostlin plus řepky a dalších včelařských rostlin v květnu, nějaká nabídka, snůška bývá v červnu a potom na spoustě stanovišť kvůli převčelení už nemusí být ani taková nabídka, aby se včely vůbec uživily. Jediná možnost, jak rentabilně včelařit, je potom držet plodování v červnu, červenci a srpnu podněcováním a časným krmením na zimu, aby včelstvo bylo příští rok silné už na začátku května a využilo jedinou velkou nabídku či rovnou přebytek sladiny, která v roce je. Pak ještě nějaká červnová šnůška a včelař zase musí držet plodování po zbytek včelařského roku, aby využil za kětnovou snůšku v dalším roce.....
Pokud se někde objeví větší oblast, kde by byla velká pravidelná nabídka snůšky v červenci i srpnu, dozajista se na to místo sjedou kočovní včelaři, převčelí to a snůška pak už ani tam nebude pravidelná a dobrá.....

"Pro nějaký velkochov nebo léčené většího množství včelstev je potom významnější mnohem rychlejší práce než nějaké léčivo spotřebované navíc.
Tohle je jedna z příčin, proč mají v Severní Americe rezistentní populace na všechny známé účinné látky."

Je třeba i v šetření, urychlování a racionalizaci znát míru a nepřekračovat ji.
Spousta věcí se dá takovou "racionalizací" vydřít na dřeň a potom následuje kolaps.....

Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc.
Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným jménem nějakou plemenou matku.
Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále a nebyly zbytečně zmarněny?
Za druhé: O kolik bude mít více medu v následujících letech, pokud ve všech svých včelstvech prostě jen nahradí původní matky vybírané na varoatoleranci dcerami odchovanými od koupené plemenné matky?

Co říkáte?

Radim Polášek napsal:

>Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc.
>Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným jménem nějakou plemenou matku.
>Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále a nebyly zbytečně zmarněny?
.................

Podle toho, jak to chápu, tak otázka je špatně položena.
Podle mě to nemá být v kolika, ale které natky vyměnit?
Jak poznat včeltvo které je míň odolně než to včeltvo s koupenou matkou?
K tomu je potřeba koupenou matku přidat do včelstva a buď slepě věřit, že má lepší vlastnosti než mé matky a potom hned rozchovávat, nebo jeden či dva roky sledovat a udělat si názor, a potom teprve přidávat matky do včelstev, které mají horší vlastnosti, než to s koupenou matkou.

V každém případě ale, pokud kolem mě je spousta včelstev u kterých je to včelařům jedno, potom je to nekonečný příběh a nevím, zda jde doložil jaké procento těchto vlastností se dědí po matce. Asi to nikdo neví, tak předpokládejme že 50%.

Takže buď se tím začne zabývat alespoň 50% včelařů v dané lokalitě, nebo odolnost včeltev bude neustále srážena trubci z okolních včelstev k průměru dané lokality.

RK

R. P.: Pokud se dá pásek dolů, tak ten oblak musí , než se dostane ke včelám, překonat větší vzdálenost, projít kolem více rámků. Při tom dochází automaticky k větším ztrátám. Nicméně v tom nevidím problém, podstata je, aby ty ztráty byly vždy zhruba stejné, aby mohly být pokryty případným zvětšením dávkování. Nebo jsou pokryty rezervou v účinku, které každé předepsané dávkování určitě má.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"? Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie?
Jiří

Pane Gruna,
to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení? Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 07.11.2010 10:23:01
> ----------------------------------------
> Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely
> a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného
> spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> nevhodné.
>
> Karel: Toto byl podstatný rozdíl 2007 proti jiným letům - možná plodováním
> včel, možná účinností léčiva, ale spad po druhém léčení byl srovnatelný s
> prvním spadem.
>
>
>

Je pak otázkou Jestli jsi viděl ten postup jak to tam vložil nebo to jen řekl on. Právě na tom umístění a době záleží. Ta metoda " jak byl vyklý" právě asi vedla k tomu pádu včelstev.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 09:42:48
> ----------------------------------------
> Pepan: proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí,
> nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?
>
> Jen, že né vše platí absolutně: osobně znám, jak říkáte dědulu, kterému na
> podzim 2007 uhynulo z 40 včelstev 36 a zbylá 4 na jaře. Gabony dal jak byl
> zvyklý podle metodiky. Je pravda, že v dvouprostorovém úlu je díky odrojení
> jiná dynamika včelstva, ale v kritických letech to jde i tak velmi rychle.
>
>
>

Radek napsal.
>>>Původní indické včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se
zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne.<<<
Za
1)Tato včela nežije v úlech, ale na větvích stromů, skalních převisech, pod římsami domů a td. Staví vždy 1 plást.
2)Stěhuje se za pastvou nikoli kvůli přemnožení varoázy, ale proto že v tropech jsou dvě období dešťů a tepla v roce. Toto pravidelné stěhování pak nedovoluje právě to přemnožení.
3) Pozoruhodnou zajímavostí je pak to, že se roje vrací vždy na stejná místa.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 09:44:42
> ----------------------------------------
> "Euroasijský kontinent zase neumožňuje nějaké důsledné oddělení aby se
> jednotlivé druhy včel neprolínaly. Co tedy bránilo přechodu V.D. na Včelu
> medonosnou? Co zapříčinilo tak rychlé rozšíření? V těchto dvou otázkách je
> zřejmě ukrytá odpověď! Od druhé světové války se ve včelaření honíme jen za
> výnosy. budujeme super včelstva v super úlech. Pro tento účel se bráníme
> rojení svědomitě pečujeme , aby nedej Bože přerušily plodování. Nejraději
> ještě spojujeme dostatečně siná včelstva aby byly ještě silnější a měli o
> kilo víc jak soused. Tím vším pak zřejmě vytváříme ideální podmínky pro
> varoázu- proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí,
> nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?"
>
> V tom je spousta pravdy.
>
> Nějakou roli taky hraje asi studenější klima než v Indii. Původní indické
> včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se
> zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne. V naší literatuře je přitom
> taky známo rojení včelstev kvůli přehřátému úlu vystavenému slunci. Kdy by
> teroreticky docházelo k značnému ozdravení včelstva. Jenže v Indii v
> tropických vedrech možná stačí jen, když množství roztočů na včelách naruší
> chladicí mechanismus včelstva a včelstvo neuchladí plod a musí se tak rojit
> a očistit od roztočů. U nás ani největší vedra nejsou tak velká a netrvají
> tak dlouho, aby nějaké další narušení větším množstvím roztočů v nějakém
> zastíněném dutém stromě či v úlu postaveném ve stínu způsobilo nemožnost
> včelstva uchladit plod a tím jeho vyrojení z horka.
> Potom je tam problém zásob a snůšky. V přírodě je obvykle zavčelení tak
> malé, že včelstvo může po většinu aktivního období provádět všelijaké kusy,
> neplodovat, rojit se, budovat včelstvo od malého poroje kolem neoplozené
> matky. A až zesílí a vystaví plásty, potom kdykoliv od května po srpen
> stačí 14 dní až měsíc, pravidelná denní snůška několik kilogramů sladiny a
> včelstvo má těch příslušných 20 nebo ještě víc kilo zásob na zimu. Případně
> pro včelaře. Nebo jinak, včely, které se rojily a zesilovaly ze slabého
> poroje, pokud jich bylo v daném území moc a nestihly v tom červenci a srpnu
> nasbírat svých 10 - 20 kilo na zimu, prostě uhynuly. Zavčelení se tak
> nadstavilo na takovém množství, kdy roj v květnu, červnu až červenci jen
> rostl a sílil a zásoby na zimu shromažďoval zejména v červenci a srpnu....
> Ostatně před takovými 200, možná ještě před 100 lety bylo podstatou
> včelaření rojení. Včelař nechával matečné včelstvo v květnu až červnu
> vyrojit množstvím rojů, ty usazoval do prázdných klátů a nechával je sílit
> a sbírat med. Medobraní potom byl prakticky výhradně med z těchto rojů, kdy
> v září likvidoval nadbytečné a slabé roje - včelstva a v dubnu bral to, co
> zbylo ostatním včelstvům z zimních zásob. Jak ilustruje staré včelařské
> rčení, "Květnový roj za fůru sena stojí"
> Dneska je rozumná snůška díky nadbytku kvetoucích rostlin plus řepky a
> dalších včelařských rostlin v květnu, nějaká nabídka, snůška bývá v červnu
> a potom na spoustě stanovišť kvůli převčelení už nemusí být ani taková
> nabídka, aby se včely vůbec uživily. Jediná možnost, jak rentabilně
> včelařit, je potom držet plodování v červnu, červenci a srpnu podněcováním
> a časným krmením na zimu, aby včelstvo bylo příští rok silné už na začátku
> května a využilo jedinou velkou nabídku či rovnou přebytek sladiny, která v
> roce je. Pak ještě nějaká červnová šnůška a včelař zase musí držet
> plodování po zbytek včelařského roku, aby využil za kětnovou snůšku v
> dalším roce.....
> Pokud se někde objeví větší oblast, kde by byla velká pravidelná nabídka
> snůšky v červenci i srpnu, dozajista se na to místo sjedou kočovní včelaři,
> převčelí to a snůška pak už ani tam nebude pravidelná a dobrá.....
>
>
>

Viděl jsem ta včelstva při vkládání Gabonů koncem července s typickým obrazem počátku konce, spousta mrtvých včel před úly, s příznaky viru deformovaných křídel, lezoucí mladušky od úlů. Monitoring v jeho úlech nemožný - šikmá dna, hrůza. Hlavně, že máme vyhlášku, která vyžaduje vyšetření měli od každého chovatele, ale jen za letošní léto jsem viděl dost úlových systémů ze kterých létaly včely, ze kterých vůbec nelze měl odebrat. Asi si to kolegové vždycky odsypou nějakého přítele :-)O letním monitoringu, který je pro ně samotné a ne pro ústavy, aby měly co vyšetřovat, ani nemluvě :-)

Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 10:42:47
> ----------------------------------------
> Radim Polášek napsal:
>
> >Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc.
> >Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na
> varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným
> jménem nějakou plemenou matku.
> >Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech
> životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na
> varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky
> výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále
> a nebyly zbytečně zmarněny?
> ................
>
> Podle toho, jak to chápu, tak otázka je špatně položena.
> Podle mě to nemá být v kolika, ale které natky vyměnit?
> Jak poznat včeltvo které je míň odolně než to včeltvo s koupenou matkou?
> K tomu je potřeba koupenou matku přidat do včelstva a buď slepě věřit, že
> má lepší vlastnosti než mé matky a potom hned rozchovávat, nebo jeden či
> dva roky sledovat a udělat si názor, a potom teprve přidávat matky do
> včelstev, které mají horší vlastnosti, než to s koupenou matkou.
>
> V každém případě ale, pokud kolem mě je spousta včelstev u kterých je to
> včelařům jedno, potom je to nekonečný příběh a nevím, zda jde doložil jaké
> procento těchto vlastností se dědí po matce. Asi to nikdo neví, tak
> předpokládejme že 50%.
>
> Takže buď se tím začne zabývat alespoň 50% včelařů v dané lokalitě, nebo
> odolnost včeltev bude neustále srážena trubci z okolních včelstev k průměru
> dané lokality.
>
> RK
>
>
>

Jak je to pak u včelstev která zahajují zimu ve spodním nástaku apostupují po zásobách nahoru. Ten kouř se pak ale ochlazuje právě o ně. .

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 10:44:30
> ----------------------------------------
> R. P.: Pokud se dá pásek dolů, tak ten oblak musí , než se dostane ke
> včelám, překonat větší vzdálenost, projít kolem více rámků. Při tom dochází
> automaticky k větším ztrátám. Nicméně v tom nevidím problém, podstata je,
> aby ty ztráty byly vždy zhruba stejné, aby mohly být pokryty případným
> zvětšením dávkování. Nebo jsou pokryty rezervou v účinku, které každé
> předepsané dávkování určitě má.
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si
> myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"?
> Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie?
> Jiří
>
>
>

na stránkách svazu se objevili návrhy na předsedu svazu včelařů.

http://www.vcelarstvi.cz/cz/NOVINKY/CSV-NOVINKY_Sciskala_Klikanec_Navrh.doc

Ing. Josef Mandík
MVDr. Miloslav Peroutka, CSc.
Mgr. Václav Sciskala
Mgr. Luděk Sojka
doc. Dr. Václav Šenkýř, CSc.
RNDr. Václav Švamberk

Tak tam prostě gabon nemůže ani pomct a monitoring již vůbec ne tady pomůže jen síra.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 11:23:21
> ----------------------------------------
> Viděl jsem ta včelstva při vkládání Gabonů koncem července s typickým
> obrazem počátku konce, spousta mrtvých včel před úly, s příznaky viru
> deformovaných křídel, lezoucí mladušky od úlů. Monitoring v jeho úlech
> nemožný - šikmá dna, hrůza. Hlavně, že máme vyhlášku, která vyžaduje
> vyšetření měli od každého chovatele, ale jen za letošní léto jsem viděl
> dost úlových systémů ze kterých létaly včely, ze kterých vůbec nelze měl
> odebrat. Asi si to kolegové vždycky odsypou nějakého přítele :-)O letním
> monitoringu, který je pro ně samotné a ne pro ústavy, aby měly co
> vyšetřovat, ani nemluvě :-)
>
>
>

Máte pravdu, nevzal jsem v úvahu další vlivi Může to být probíhající invaze (migrace) kleštíků v teplém podzimu), také např. nízká účinnost fumigace v závislosti na počasí, rezistenci kleštíků aj. Také u velkoprostorového zimování padají kleštíci déle, což také závisí na počasí. Přesto mám za více let vypozorováno, že u mě spadne při první fumigaci většinou okolo 95 % kleštíků, v porovnání s druhou fumigací. U některých včelstev na stanovišti je to ale výrazně méně. U takových včelstev většinou po následné kontrole najdu plod. Samozřejmě připouštím možnost, že si někde naloupily, nevyhořel knot apod. Ale to jsou obvykle vzácné výjimky. Pokud ale u vás nebo v okolí probíhají kolapsy včelstev, bude dynamika spadu zcela jiná. Jak jsem již psal, včelstva poškozená kleštíkem plodují dlouho do podzimu, což může být i případ vašich 4 včelstev doma. Kontroloval jste i zde přítomnost plodu? Uvádíte plod minimální, to znamená plod je nebo není přítomen?
-----------------
Radek Hubač
Pane Gruna,
to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení? Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 07.11.2010 10:23:01
> ----------------------------------------
> Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely
> a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného
> spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> nevhodné.

Na jaře mne čeká dokončení přechodu 10 zadováků (39x24) na JUMBO (44,8 x 28,5 + 44,8 x 15,9). Plodiště JUMBO je s neoddělitelným dnem (upravené staré masivní úly, které mi bylo líto spálit), nástavky standardní tenkostěnné. Umístěno ve včelínu. Můžete někdo poradit?

Prohlédl jsem 3 oddělky s loňskými matkami, které jsem chtěl připojit ke kmenovým včelstvům, ty plod neměli a ze dvou kmenových, které jsem prohlédl jedno mělo cca 2dm2 druhé nic. Zbývající 2 kmenová včelstva jsem nekontroloval. Bylo to cca v půli října.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 11:37:13
> ----------------------------------------
> Máte pravdu, nevzal jsem v úvahu další vlivi Může to být probíhající invaze
> (migrace) kleštíků v teplém podzimu), také např. nízká účinnost fumigace v
> závislosti na počasí, rezistenci kleštíků aj. Také u velkoprostorového
> zimování padají kleštíci déle, což také závisí na počasí. Přesto mám za
> více let vypozorováno, že u mě spadne při první fumigaci většinou okolo 95
> % kleštíků, v porovnání s druhou fumigací. U některých včelstev na
> stanovišti je to ale výrazně méně. U takových včelstev většinou po následné
> kontrole najdu plod. Samozřejmě připouštím možnost, že si někde naloupily,
> nevyhořel knot apod. Ale to jsou obvykle vzácné výjimky. Pokud ale u vás
> nebo v okolí probíhají kolapsy včelstev, bude dynamika spadu zcela jiná.
> Jak jsem již psal, včelstva poškozená kleštíkem plodují dlouho do podzimu,
> což může být i případ vašich 4 včelstev doma. Kontroloval jste i zde
> přítomnost plodu? Uvádíte plod minimální, to znamená plod je nebo není
> přítomen?
> -----------------
> Radek Hubač
> Pane Gruna,
> to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před
> první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při
> stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po
> druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení?
> Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna
> > Předmět: Re: Kontrola spadu
> > Datum: 07.11.2010 10:23:01
> > ----------------------------------------
> > Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> > plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> > kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> > během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> > včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké
> včely
> > a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> > plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> > cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> > protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> > kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> > včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> > včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího
> přirozeného
> > spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> > nevhodné.
>
>
>

S čím potřebuješ poradit? Jak to fyzicky udělat? To je jednoduché. Na jaře stačí 39*24 přidělat k horním loučkám nových rámků, protože jsou nové větší, v průběhu 2 let je odstraníš postupně dne možností. Podle mého skromného názoru bude 1 plodiště málo a včelky se budou vesele rojit, pokud je třeba víc plodišť je jediným rozumným řešením pouze nízké rámky všude ale to je moje zkušenost, sám jsem 20 dadantů měl...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: T?et?k <trestik/=/trestiik.cz>
> Předmět: Zm?na technologie
> Datum: 08.11.2010 11:40:41
> ----------------------------------------
> Na jaře mne čeká dokončení přechodu 10 zadováků (39x24) na JUMBO (44,8 x
> 28,5 + 44,8 x 15,9). Plodiště JUMBO je s neoddělitelným dnem (upravené
> staré masivní úly, které mi bylo líto spálit), nástavky standardní
> tenkostěnné. Umístěno ve včelínu. Můžete někdo poradit?
>
>
>

Znám jednoho "dědulu" co má asi stovku včelstev a přes padesát let si šlechtí tu svoji linii a to v budečáku. Má tu výhodu, že trubčí shromaždiště má na svém stanovišti a na výběru chovných matek si dává záležet a jedna z dalších vlastností, kterou si přibral do výběru je nízký spad roztočů. A po letech výběru je přesvědčen o tom, že je možné včely na tuto vlastnost vyselektovat, tak aby to včely aspoň z části zvládly sami. A výnos z řepky, lípy a lesa dělá v průměru 74kg na včelstvo. A s VD je na tom také líp než ostatní přátelé ze spolku. Aleš

Já jsem na dadant přešel přišrobováním laťky 482x25x10 na horní loučku povodních rámků stačí pět z plodiště a zbytek nová míra rámků s mezistěnami. A v době snůšky aby to postavily a daly se vyměnit i ty zbývající. Hodně úspěchu Aleš

podle odborných pramenú jze dosáhnout výběrem o jednu generaci dělníc méně neb existují včelstva s delším životem včel. a jedna generace dělnic to je nějských brouků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 12:03:40
> ----------------------------------------
> Znám jednoho "dědulu" co má asi stovku včelstev a přes padesát let si
> šlechtí tu svoji linii a to v budečáku. Má tu výhodu, že trubčí
> shromaždiště má na svém stanovišti a na výběru chovných matek si dává
> záležet a jedna z dalších vlastností, kterou si přibral do výběru je nízký
> spad roztočů. A po letech výběru je přesvědčen o tom, že je možné včely na
> tuto vlastnost vyselektovat, tak aby to včely aspoň z části zvládly sami. A
> výnos z řepky, lípy a lesa dělá v průměru 74kg na včelstvo. A s VD je na
> tom také líp než ostatní přátelé ze spolku. Aleš
>
>
>

Ano máte pravdu, takových včelstev, která potřebovala ošetřit koncem června bylo v tom roce sousta, bihužel bez monitoringu to nikdo nevěděl.

>Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.<
------------------------------------------------------------
I to má svá úskalí. Tím úskalím je příbuzenská plemenitba - imbreeding. Projevuje se slábnutím včelstev a mezerovitostí plodu (výpadkem). Tato situace nastala u mne na včelnici v roce 2006, kdy jsem předtím několik let zásoboval dva nejbližší sousedy (celkem 12 - 15 včelstev + mých 15 - 20) matkami (více nás v okruhu 9 km nebylo). Od té doby vím, že k imbreedingu může za určitých okolností dojít v naší "České kotlině" i u přirozeného páření v přírodě a ne pouze na ostrově Helgoland nebo při inseminaci v laboratoři. Takže ani tudy patrně cesta nevede. Nejspíše nám nezbude nic jiného, než se plně spolehnout na naše šlechtitele a jimi nalezeným a stabilizovaným genotypem zaplavit velké územní celky stejným způsobem, jako tomu bylo v šedesátých letech se včelou kraňského typu. Nejspíše to ale nebude tak brzy.
JK

Ano. jak jsem psal nic neplatí ve včelařství absolutně :-)Od mhohých dědulů se máme my mladší co učit.

Předminulý rok jsem měl u jednoho včelstva trubce co měly bílé oči a jiný včelař asi 4 km ode mne to tak měl letos. Já osobně to řeším nákupem nových matek na chov a výměnou u těch běloušů. A před nákupem se snažím získat reference na jednotlivé chovy. Aleš

Jde mi jen o to, jak to s co nejmenší pracností a co nejšetrněji provést. Přechod z 32x24 na NN jsem již absolvoval, ale tam jsem souše vyřezával. O tom, že k horní loučce přišroubuji celý rámek jsem také uvažoval. Tuto zimu zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Na jaře spodní nástavek přemontuji do VN a horní do NN (zde budu souše vyřezávat), takže na jaře začnu s jedním VV a jedním NN a během sezóny přidám další NN dle potřeby. Nevím proč by se včely měly nadměrně rojit. Mřížku nepoužívám a na VN mohu postavit libovolný počet NN.

Josef Menšík napsal:

>Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.
.........................

Problém s těmi trubci je ten, že nevíme, jestli někdo ze sousedů nemá včely, které v sobě skrývají ještě lepší geny na odolnost, než ty moje.
Lepší by bylo, kdyby se o to co nejvíce lidí začalo zajímat, a případné poklady, skryté na vlastní včelnici, odhalovat. :)

Takže já jsem zvolil tu strategii vodního proudu, mírného tlaku na stejné místo - jak v naší ZO, tak přes internet.
snažím se o tom mluvit, říkat a poslouchat argumenty.
:)

Podle mě, pokud na výběru odolnějších včelstev něco je, nakonec to musí pochopit když ne všichni, tak většina.
Pokud je to hloupost, nakonec musí přijít argumenty, které pochopím i já, a přestanu o tom mluvit. :)

Zatím to ale vidím tak, že na tom něco je nebo minimálně může být, a většina, zcela nelogicky, se chová, jako by na tom nic nebylo. Výběr včelstev na odolnost proti roztoči se ignoruje a čeká se na zázrak - až druzí vyšlechtí odolnou včelu.

RK

Nebude přišroubování do kompletního rámku z hlediska následné manipulace výhodnější? Neprostaví včely prázdný prostor, neohraničený loučkami divočinou na šikmo?

A.M.: "A stav přirozeného výběru by probíhal až do úplně likvidace naší včely."

až na tuto větu souhlasím

P.K.: "napadlo me varou nakazit pohlavní nebo jinou
smrtelnou infekci nebo ho geneticky zneplodnit"

ani to by myslím nepomohlo, leda jen dočasně.

Myslím, že příroda by si uměla poradit sama i bez nás. Dospěla by k rovnováze mezi včelou (varroatolerantní) a roztočem (méně agresivním než jaké dnes máme).

To je jen můj názor, jiný názor nikomu neberu. A vede mě k tomuto názoru článek na Wikipedii: Invaze králíka divokého v Austrálii

Prostě i sebevarroatolerantnější včela by asi měla co dělat s populací roztočů V.d., které jsme si díky léčebným metodám vyselektovali. Aby roztoč přežil, musí se velmi agresivní strategií množit a šířit.

Když se bude roztoč množit velmi agresivně (a bey zásahu člověka), zlikviduje svého hostitele a tím i sebe. To je proti přírodě. Přežili by jen ti, co svého hostitele nechají žít.

Tento názor jsem si uvtořil i po té, co před časem povídal v Brně na MZLU v Brně Bill Růžička o včelaření, o V.d., o MiteGone a o experimentu se šlechtěním VT včel na nějakém ostrově..

Jsme ale jen v teoretické rovině. Experimentovat ale takto, to by asi "nahoře" neprošlo ;-)

Ale i tak má smysl vybírat včely, selektovat a hledat, každá úspora chemie má smysl...

inspirace:
Moderní včelař 3/2004 - http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2004_03_MV.pdf

Když to vezmeš kolem dokola? Na tohle je dobré finské zimování. Zabiješ tím dvě mouchy ranou Vyměníš kompletně celé dílo před zimou, přerušíš vývoj kleštíků, Je to i ve světě používaný očistný postup u moru. a nemusíš tak řešit žádné přechodné rámky nástavky a jiné blbiny. nebo na jaře udělat to samo jen s vyříznutím a použitím rámků s plodem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: T?et?k <trestik/=/trestiik.cz>
> Předmět: Re: Zm?na technologie
> Datum: 08.11.2010 14:00:56
> ----------------------------------------
> Jde mi jen o to, jak to s co nejmenší pracností a co nejšetrněji provést.
> Přechod z 32x24 na NN jsem již absolvoval, ale tam jsem souše vyřezával. O
> tom, že k horní loučce přišroubuji celý rámek jsem také uvažoval. Tuto zimu
> zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Na jaře spodní nástavek přemontuji do VN a
> horní do NN (zde budu souše vyřezávat), takže na jaře začnu s jedním VV a
> jedním NN a během sezóny přidám další NN dle potřeby. Nevím proč by se
> včely měly nadměrně rojit. Mřížku nepoužívám a na VN mohu postavit
> libovolný počet NN.
>
>
>

Nějakou divočinu tam postavit samozřejmě můžou, když ji tam budou chtít. Ale hned jak by měly postavenou nějakou mezistěnu, i z části, a budou v síle a předpokládám, že když staví tak je snůška, bych přeložil staré rámky do medníku přes dva polonástavky. Nejlíp ovšem oddělit mřížkou. Vyběhne plod a po snůšce vytočit a vyřadit. A tomu prostavování se moc neubráníte ten měsíc to chce vydržet.

Pět roků jsem používal medomet Logar, ke vší spokojenosti. S větším počtem včelstev jsem vybral zvratný medomet od pana Kováře a jsem též spokojený. Zpracování, kvalita, cena odpovídá. A to jsem docela náročný, dělám v nástrojárně.
Určitě bych nešel do srbů, poláků. Zpracování, kvalita hrozná - neodpovídá ceně, myslím že jsou předražení.
Petr

Tech vyrobcu je tady hafo. Pred chvili mi volala zena, ze uz prisel dopis z UV, co se tyce dotace, uz nevim presne, ale meli jsme tam zbozi za 22-23 tisic, dotace cini 7 tisic. V takovem pripade, se vyplati si medomet vyrobit doma sam. Da se rici,ze se o dotaci temer nejedna, ponevadz 20 % DPH si bere stat stejne zpet, takze prelevame penize ze SZIF zept do kasy priteli Kalouskovi.

P.

""podle odborných pramenú jze dosáhnout výběrem o jednu generaci dělníc méně neb existují včelstva s delším životem včel. a jedna generace dělnic to je nějských brouků.

pepan""

Ano, to je jedna z vlastností - podpůrných a je ještě tak 5 až 10 jiných a VSH hlavní. A pak babo raď jak všechny ty vlastnosti upevnit. Nic jednoduchého to nebude.

"V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"? Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie? "

Já si o tom myslím to, že to dávkování beru jako fakt. Laborování se všelijakými chemikáliemi jsem si užil dostatek, když jsem kdysi strašně dávno dělal střelné prachy pro rakety, ohňostroje a bouchací kuličky a plastické hmoty, výroby vodíku, a podobně a potom taky několik let laboratoří na vysoké, takže nemám moc zájem. Obecně to dávkování je asi hodně statistická věc. Včely léčí cca 10 tisíc důvěrníků, od lékařů znalých všechno kolem toho po dělníky v důchodu, kteří se jen mechanicky drží návodu, a ve všelijakých úlech, třeba více "děravých" nebo za toho silného větru a je třeba dosáhnout toho, aby léčení fungovalo na řekněme 99 procentech léčených včelstev, krom toho u těchto léčiv mnohonásobné předávkování včely nijak,aspoň znatelně netráví, jako tomu je při předávkování kyseliny mravenčí. takže Varidol a podobná léčiva asi budou mít nějakou dost značnou rezervu v účinnosti.
Držím se předepsaného dávkování a nijak nad tím nepřemýšlím.

Já bych taky preferoval přemetaní na mezistěny v podletí. Zvláště ve včelíně je to docela výhodné, protože zvenku česno zůstává stále stejné bez ohledu na to, jaký úl je uvnitř a včelky se tak nezalétávají..
Pokud už by se to mělo dělat na jaře, zůžil bych včely v předjaří v zadováku na krátkou dobu na 10 plástů 39x24, jen plod a zásoby. Plásty 39 x 24 bych doma v klidu prořezal do langstrothů.
Když se plást dostatečně zahřeje na "letní" teplotu 30 - 35 st C, dá se opatrně vytáhnout drátek a plást potom vyřezat z rámku jako celek. Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem. Na prázdné místo je možné taky zatavit mezistěnu nebo nechat včelkám na vystavení, plást je možné takhle i složit z více pásu voští....., nevyužijí se jen kousky voští. Jen na to musí být čas a plást musí být teplý, nedá se to dělat v časovém tlaku nad otevřeným úlem.

"""""""""Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem."""""
Myslím si, že zatavovat drátek do starého díla je zbytečné rasování. Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet.

Předminulý rok jsem měl u jednoho včelstva trubce co měly bílé oči a jiný včelař asi 4 km ode mne to tak měl letos. L.M.

Ak sa dobre pamätám, tento problém nazvaný "syndróm bielych očí", nie je genetická chyba vašich včiel, ktorý sa vyskytuje ojedinele v trúdich populáciách. Je to zbytok zámotku ppo zvliekaní larvy. Autor udával, že tento zbytok sa dá z očí trúda odlúpiť prepračnou ihlou a oko sa stane funkčné.
Neviem či som to správne napísal, lebo som obyčajný laik.

když už takový kejkle,tak vyřezané dílo v novým rámku zajistíte dvěma tenkými gumičkami,včely to zalepí a gumičky vykoušou nebo je odstraníte...

Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V.
-------------------------------------------------------------
Pavel Holub napsal:
Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet.

Mám druhým rokem 4 rámkový, zvratný od p. Koláře. Jsem spokojený vše šlape jak má.

Mala srovnavaci tabulka.

Nerez nadoby.

Lyson 15l 422,5 kc = Vastoil totez za 2200 kc.
Lyson 50l 1943,5 kc = sedlacek za 3350 kc.
Lyson 100l 2918.5 kc = Vastoil totez za 7000 kc.
Lyson 150l 3178.5 kc
Lyson 200l 3568.5 kc

Medomety stejne produkce u nas asi o dva tisice drazsi. Odvickovaci stoly u nas do 15 000kc . Stejne velke v Polsku do 10 000kc.Da se diskutovat o rozdilech ale v pripade nekterych nasich prodejcu jde o naprosto totozne zbozi. Zamysleni. Kde nam utikaji dotace? Josef

Dovetek. Zapomnel jsem uvest ze tyto udaje jsem cerpal z internetovych nabidek uvedenych firem a prepocet meny je 6.5kc ke zlotemu. Josef

slovinksý medomet logar má profesionální zpracování,nerezová konstrukce je správně nadimenzovaná - nešetří s ní,je na něm vidět strojírenské zázemí,zkušenosti,kvalita....



http://www.logar-trade.si/shop.asp?klasid=10000000&stran=

730 Km

""""""""""Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem."""""
Myslím si, že zatavovat drátek do starého díla je zbytečné rasování. Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet."

Voští na rozměr rámku se dá na desku, na něho položí zadrátkovaný rámek a podle drátku se do voští nožem proříznou rýhy až na středovou mezistěnu voští. Drátek se potom do té rýhy zatlačí. Aby drátek nevypadával, přitaví se do voští krátkým ťuknutím na zatavovací zdroj.
Takže žádné rasování, jen pojištění drátku, aby v úlu z voští nevyjel. Voští je dobré zatavovat v poloze, kdy ve svislém rámku leží voští na spodní loučce nebo kusy voští na sobě, aby potom v úlu nedržel celou váhu voští jenom zatavený drátek. Je ale klidně možné voští ještě dodatečně upevnit tou gumičkou nebo omotáním nití nebo jiným způsobem, ono přece jen někdy v teple úlu ty kusy voští z drátku vyjedou.
Pokud se to povede a včely mezeru pro drátek zastaví a kraje voští připevní k loučkám, vyjde plást kvalitou buněk a pevností skoro rovnocenný plástu vystavenému na zatavené mezistěně, takže takové plásty se dají plnohodnostně používat, dokud nejsou narmálně tmavé a zaplodované k vytavení. Na rozdíl od voští jen vloženeho do louček rámku a zajištěného jen nějakým omotáním. Tam voští drží jenom tím, že je na okrajích "přivoskované" k loučkám a pro zaplodování nebo uložení zásob je to proti drátkovaným plástům jen čistě nouzové řešení. Asi je to i znatelně měné pevnější proti nedrátkované vystavené mezisztěně, protože u mezistěny včelky nejdřív připevní mezistěnu na loučky a potom, jak staví buňky, současně s tím je "přivoskovávají" na loučky, zatímco u vloženého hotového voští nemají přístup do středu voští k mezistěně a voští tak "přivoskovávají" obvykle jen na krajích.

jojo přesne tak včera taky přišel dopis že mi byla přidelena dotace ve vyši necelych 7tisíc.chci se zeptat a kdy je budou vyplacet?vam přišli i peníze?

Ze zkusenosti vim, ze je to otazka par dnu. Osobne si nechavam pripsat penize na ucet. Jde to rychle.
P.

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev,
které
> jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny,
> kterou
> > však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším
> > okolí
> > > se
> > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě
> > přesunuly.
> > > Jak
> > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> Děkuji.
> Mája


Ať už máte,nebo nemáte akáty,tak vysejvejte
a vysazujte rostliny,které mohou včely využít k pastvě.
Je jich dostatečné množství na to,abyste zajistila včelám dostatek
nektaru i pylu na celý rok.Ty nejzákladnější najdete třeba ve
Včelařství,nebo na internetu.I na této konferenci.Je to práce na
celý váš život.
Držím palce,atˇse daří Vám i Vašim včelám.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
Datum: 3.11.2010 - 12:15:51

> Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje
> spolehlivě do nadmořské výšky 250m při teplotách
> nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi nahodilé
> Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal
> výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z
> n.v.280m ze střední Moravy
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> > Předmět: ??m nahradit ak?t
> > Datum: 03.11.2010 10:46:23
> > ----------------------------------------
> > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o
> > radu. Mám 6 včelstev, které
> > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám
> > z blízké akátiny, kterou
> > > však teď chce odstranit místní nevládní
> > organizace. V širším okolí se
> > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely
> > zřejmě přesunuly. Jak
> > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > Děkuji.
> > Mája
> >
> >
> >

STANDA VÁM ZAPOMNĚL JEŠTĚ ŘÍCT, ŽE NA TO SI ALE MUSÍTE POŘÍDIT NĚJAKÝ TEN HEKTAR POZEMKŮ.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> Datum: 09.11.2010 12:01:53
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev,
> které
> > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny,
> > kterou
> > > však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším
> > > okolí
> > > > se
> > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě
> > > přesunuly.
> > > > Jak
> > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > Děkuji.
> > Mája
>
>
> Ať už máte,nebo nemáte akáty,tak vysejvejte
> a vysazujte rostliny,které mohou včely využít k pastvě.
> Je jich dostatečné množství na to,abyste zajistila včelám dostatek
> nektaru i pylu na celý rok.Ty nejzákladnější najdete třeba ve
> Včelařství,nebo na internetu.I na této konferenci.Je to práce na
> celý váš život.
> Držím palce,atˇse daří Vám i Vašim včelám.
> Standa.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> Datum: 3.11.2010 - 12:15:51
>
> > Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje
> > spolehlivě do nadmořské výšky 250m při teplotách
> > nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi nahodilé
> > Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal
> > výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z
> > n.v.280m ze střední Moravy
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> > > Předmět: ??m nahradit ak?t
> > > Datum: 03.11.2010 10:46:23
> > > ----------------------------------------
> > > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o
> > > radu. Mám 6 včelstev, které
> > > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám
> > > z blízké akátiny, kterou
> > > > však teď chce odstranit místní nevládní
> > > organizace. V širším okolí se
> > > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely
> > > zřejmě přesunuly. Jak
> > > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > > Děkuji.
> > > Mája
> > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

..proti firmě www.medomet .sk nemám nic.
Ovšem pána D. Buckiho (kontakt uveden na stránkách) zde nebude
titulovat, neb by to bylo žalovatelné. Cokoli slíbil, NIC nesplnil.
Mimo jiné bylo dohodnuto, za příslušný obnos, že medomet bude dovezen do
místa bydliště. Jenže jsem měl telefonát od naprosto jiného pána, že
medomet je kdesi na Slovensku, cca 500 km od mého bydliště. Že jej tam
p. Bucki složil a já si mám pro něj přijet. Vzhledem k tomu, že dodání
mělo proběhnout do domu a asi o 3 měsíce dříve, pána jsem slušně odmítl.
Slušně, neboť sám byl obětí výše zmíněného pána.
Takže pokud koupíte medomet od této firmy osobně na výstavě, nebo
jakkoli jinak bez účasti p. Buckiho, nic proti tomu. Pokud ovšem vejdete
ve styk s ním, dejte si sakra pozor!

Josef Šamalík

Dne 7.11.2010 23:38, e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Koupil jsem medomet 6 rámkový zvratný       na výstavě v Ostravě od firmy
> www.medomet.sk s dovozem za 27 t, servis výměny motoru a regulace do 3 dnů
> ,mohu doporučit Felix Pečenka
>
>
>
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
> Verze: 9.0.864 / Virová báze: 271.1.1/3244 - Datum vydání: 11/08/10 08:34:00
>

jojo mam to na učet ale zatím nic a dopis už přisel tak uvidím teda kdy přidou.

To jsem dělal letos. Jednoduše jsem využil vysokého dna u nástavků 159 kde se vejde do spodního nástavku výška 240. Do prvního nástavku jsem připevnil laťku tak, aby se udržely rámky 390. Druhý nástavek plný mezistěn. Nutno dělat těsně před snůškou, aby nebyl problém s mezistěnami a ustály rozšíření.
- nebát se vyhodit přebytečné rámky 39x24 a nechat jich jen 10
- nasadit ihned mezistěny v garantované snušce a další jen to půjde i při krmení na zimu
- zimovat v této sestavě a následující rok na jaře vyřadit spodní nástavek

Dobrý den
Kolik procent letos dávájí na technickou pomoc? Je to celých 50 nebo to podle velkého počtu žadatelů jako vloni razantně snížily?
Pepíno
-----------------------------
jirkaZ (82.100.2.212) --- 9. 11. 2010
medomed

jojo mam to na učet ale zatím nic a dopis už přisel tak uvidím teda kdy přidou.

Kupoval jsem medomet od Lysone, nemám to daleko, osobne jsem si pro nej zajel. 4 rámkový zvratný, s automatikou, letos jsem toho moc nenatočil, ale jinak super práce s tímto medometem. Zpracování velmi dobré, nenašel jsem nic co by se mi nelíbilo nebo co by bylo odfláknuté. Kvalita mě příjemně překvapila, cena cca 19 000 Kč, takže rozhodně nebyl předražený. Kupoval jsem ještě nerez nádobu na med abych splnil limit těch 20000 Kč, zaplatil jsem cca 21500 Kč. Zpět jsem dostal 6400 Kč z dotací. Nejsem blázen, abych kupoval u nás předražené věci, jenom pro to, že na to někdo dává dotace a obchodníci a výrobci toho zneúžívají. Dávat totiž 70 či 80 tisíc za 6 rámkový zvratný medomet mi příjde neúměrné...za to už se dá pořídit slušné auto... Trochu rozumu...

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším
okolí ...
Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě uchytí jinde, i když
jej na
jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný kompromis. Lidé by spolu
měli víc
mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako železo a skvělé na
soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu ... :-)
Jiří



Je také možné(po dohodě s obcí)vysazovat ozdobné kultivary akátů.V
parcích a na dalších obecních plochách.Tam už je žádná organizace
nezlikviduje,protože poslouží ke zkvalitnění žívozního prostředí a
naše včely mají odkud nosit.A všichni jsme spokojení.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "J. Matl" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:
Datum: 3.11.2010 - 12:46:20

> Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako
> dřevina to je plevel.
> Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a
> nektaru v časném jaře. Na
> straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a
> to asi stačit nebude.
> Pepa
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí
> vše v nejbližším okolí ...
> Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě
> uchytí jinde, i když jej na
> jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný
> kompromis. Lidé by spolu měli víc
> mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako
> železo a skvělé na
> soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu
> ... :-)
> Jiří

Standa, je to slabá útecha pre včelárku Máju. Istota pre jej včely a jej samu dáva tá agátovina, možno repka a slnečnica, ak ju vysejú poľnohospodári.
Včelám môže ešte ako tak pomôcť vysadením vŕb (aj to len na kratšie obdobie, včely peľ potrebujú po celú sezónu a istotne si hio v okolí nájdu), rakýt-jív a pod., dobre sa ujímajú, rýchlo dávajú peľ a pod., nektárovú znášku nepodporí žiadna výsadba, iba ak by mala niekoľko Ha voľnej pôdy a vysadila ju agátmi. Ale je to možné, aby to jednotlivec zvládol?

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...

Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.

A neverte rozprávkam-pohádkam, že čím je porast bližšie k včelám, tým sú znášky vyššie, do dvoch Km výskytu agátových porastov od včelnice, znáška bola porovnateľná s včelstvami z včelnice, ktoré mali agáty bežný meter od letáčov.
V mladosti sme po vojne chovali kozu a králiky, nikdy sa nestalo, aby čo i len jeden uhynul. Viem, že tento strom je zaradený medzi jedovaté stromy, ale to čo som napísal platí.

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...

Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.

A neverte rozprávkam-pohádkam, že čím je porast bližšie k včelám, tým sú znášky vyššie, do dvoch Km výskytu agátových porastov od včelnice, znáška bola porovnateľná s včelstvami z včelnice, ktoré mali agáty bežný meter od letáčov.
V mladosti sme po vojne chovali kozu a králiky, nikdy sa nestalo, aby čo i len jeden uhynul. Viem, že tento strom je zaradený medzi jedovaté stromy, ale to čo som napísal platí.

No, nevím jestli akát zrovna hubí rostliny pod sebou. Co pozoruji já, tak tady pod místními akáty je rostlinné společenstavo akorát trochu jiné než vedle v lese. Pod akáty je víc trav, pýru, kopřiv, víc černých bezů, potom třeba vlaštovičníků, hluchavek, obecně nitrofilních a rumištních rostlin.
Vedle na stejné půdě pod jinými listnáči bývá víc kvetoucích rostlin, jednak těch kvetoucích v časném jaru sasanky, plicníky, petrklíče, orseje a potom, protože ty akáty rostou u řeky v lužním lese, tak hodně "vodních" ostružin. Prostě rstlin běžného lesního stanoviště....

Dobrý večer já k tématu medomet jen okrajově. Koupil jsem si před lety radialní medomet na 24 polorámku tehdy mě stál 25 tis. Kč. Dnes by se dal snad pořídit i levněji. Vytáčení v pohodě jedna dávka za čtyři minuty a když mám tři polonástavky jako medníkové, tak vytáčím téměř jedno včelstvo najednou. A můj problém je, že medomet víc stojí než jede, prostě nestíhám odvíčkovávat. No a přemýšlím o pořízení odvíčkovacího zařízení. A chci se zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s něčím takovým? Jen upřesňuji, že mám třicet včelstev. Děkuji s pozdravem Aleš

Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V.
-------------------------------------------------------------
Moje zkušenosti jsou zatím skromné. V souvislosti s přechodem z 39x24 na Langstroth 3/4 jsem dával jen úzký proužek mezistěny do drážky v loučce a nedrátkoval a nemám s tím problém. Zkoušel jsem to před tím na 39x24 a také to šlo. Na Langu to je daleko lepší. Nemám zkušenost s radiálním vytáčením, tam to může být problém. Mezistěny došly a tak budu dávat do drážky jen latičku namočenou ve vosku.

Děkuji.
Já jsem minulý rok na jaře do plodiště vložil zcela prázdné rámky pro trubčinu bez mezistěn, bez voskových náznaků... vystavěly je střelhbitě snad během týdne, včetně zakladení.....ale bylo to brzy zjara a beru na vědomí, že v té době je ochota stavět největší, zatímco posléze ta ochota jde už jenom dolů. Ale chci taktéž zkusit postupně vkládat více a více rámků bez mezistěn....
Také beru na vědomí zkušenosti př. Stonjeka, že pokud by je člověk nutil stavět medník těsně před velkou snůškou, mohlo by se přijít o dost medu.
Ať se daří, Libor. (Taktéž Lang 3/4, linie Singer)
-------------------
Pavel Holub napsal:
Moje zkušenosti jsou zatím skromné. V souvislosti s přechodem z 39x24 na Langstroth 3/4 jsem dával jen úzký proužek mezistěny do drážky v loučce a nedrátkoval a nemám s tím problém. Zkoušel jsem to před tím na 39x24 a také to šlo. Na Langu to je daleko lepší. Nemám zkušenost s radiálním vytáčením, tam to může být problém. Mezistěny došly a tak budu dávat do drážky jen latičku namočenou ve vosku.

Doporučuji drážky vůbec nedělat a pouze nalít roztavený vosk podle
zvlhčeného prkénka na horní loučku tak, aby vznikl voskový proužek.
Kdysi se to diskutovalo v konferenci Optimal klubu. Jde to rychle a je
to spolehlivé. Lituji, že jsem drážky vůbec kdy začal dělat - velmi
špatně se čistí.

Milan Čáp

Dne 9.11.2010 19:37, Pavel Holub napsal(a):
> Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou
> přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V.
> -------------------------------------------------------------
> Moje zkušenosti jsou zatím skromné. V souvislosti s přechodem z 39x24 na
> Langstroth 3/4 jsem dával jen úzký proužek mezistěny do drážky v loučce a
> nedrátkoval a nemám s tím problém. Zkoušel jsem to před tím na 39x24 a také
> to šlo. Na Langu to je daleko lepší. Nemám zkušenost s radiálním
> vytáčením, tam to může být problém. Mezistěny došly a tak budu dávat do
> drážky jen latičku namočenou ve vosku.
>
>

Už před 25 jsme byli na špici v boji s varroózou:
ČT24 - 9.11. - Před 25 lety - http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210411000111109-pred-25-lety/

Tehdy se tomu ovšem říkalo varroáza :-).

Varroáza se tomu říká stále a tak tomu bude i nadále. Tento terminologický paskvil je natolik zažitý, že pochybuju, že hrstka včelařů hájící terminologický purismus na tom něco změní.
Osobně se mi označení „varroóza“ protiví, připadá mi spíše, že jde spíše o nějaké paronymum než plnohodnotný termín, kterým nepochybně je, ale přesto ho nepoužívám. Nojo, ten zarytý konzervatismus :-) … už to začíná postihovat i mě :-)

Med

a.turčáni (94.229.32.130) --- 9. 11. 2010
Re: (47908) (48085)

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...

Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.

Už se mi to, Antone, nechce moc hledat, ale stačí třeba tyto dva odkazy?:
http://botanika.wendys.cz/kytky/K549.php
http://www.rozhlas.cz/priroda/rostliny_houby/_zprava/582614

Je fakt, že jsem to asi formuloval příliš jednoznačně, vlaštovičník a kopřivy prý přežijí ... Ale já nejsem botanik, takže beru, jak jsem nalezl. Proto také ono: "prý" ... pokud je to u Vás jinak, je to jen dobře. Sám nemám proti akátu nic, naopak, velmi jej ctím. Vše dobré!
Jiří

Podle nových pravidel českého pravopiu by se mělo psát varoaza jen s jedním er. Jen název Varroa Jakobs. se dvěna r, vše ostatní jak jsem dříve napsal. Bylo to již v některém časopise Včelařství.

Možná už to tak nevypadá,ale akát jako nepůvodní dřevina je na seznamu invazních rostlin,čili se na něj vztahují cílená opatření.My včelaři z něj máme nepochybně užitek,protože dokáže dát značnou snůšku,ale nejspíš se nedá očekávat jeho další plánovité vysazování člověkem v takové míře,jako tomu bylo v nedávné minulosti.Naštěstí pro naše včelky se o to stará sám.Na druhou stranu se už poslední dobou nemnoží tak invazivně,jako ještě zcela nedávno,dokonce mi připadá,že jeho porosty poslední dobou nějak více prosychají....Proč,to nevím,možná se nějak pomalu mění klima,ovzduší nebo jsou tu třeba i jiné faktory,které mají vliv.
Pro úplnost bych dodal,že nejen akát jako přední zástupce invazních rostlin důležitých pro včelí pastvu nám pomáhá plnit medníky,podobných rostlin se u nás vyskytuje více(jerlín,svitel,ořechokřídlec,pámelník,zlatobýl,křídlatka,škumpa a další),jen pro menší početnost nejsou pro snůšku tak významné,ale jinak ji výrazně obohacují,převážně dobou květu.Často totiž kvetou v době,kdy z naší původní flóry už není takový přínos.Takže co někdo vnímá jako plevel,může být pro jiného k nezaplacení....

Pavel.

Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine. U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.

google je vyhledavač a šmírák, nemůže vám nic potvrdit ani vyvrátit, jen Vám ukáže, co kdo vystavuje na síti, bez ohledu na správnost.

Pomocí Google se dá najít cokoliv. A pokud to nestačí, může nabídnout i toto "vědecké" řešení:
http://ucebnaa11.unas.cz/koule/
(Ano, to také nabídl Google)
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of a.turčáni
Sent: Wednesday, November 10, 2010 12:34 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: U před 25 lety

Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine.
U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.

No, u nás akáty kdysi včelaři osadili lužní les kolem řeky. Taky množství akátů roste ve městě na nábřeží.
Takže i když na severní Moravě, akát je mně hodně známý. Dokonce jsme kdysi jeden akát měli na kraji zahrady, zřejmě kvůli dřevu na násady a podobně, z akátu jsme kdysi měli i příčky žebříku...
Nedá se říct, že by akát kolem sebe všechno trávil a měl pod sebou holou zem. Prostě jen asi některé rostliny pod sebou potlačuje, takže se pod ním prosadí jiné. Tím je dáno, že trochu jiné bude pod ním i hmyzí společenstvo a společenstvo všech drobných živočichů. Aspoň takhle to mně jako laikovi v tom oboru připadá. Řekl bych, že velice podobně pod sebou ovlivňují biotop i ořešáky, ořešák vlašský nebo i ořešák černý, který je občas dokonce vysazován do lesů kvůli velice kvalitnímu dřevu. Taky jasan, co se tak dívám po lesích, rostlinstvo pod sebou docela výrazně ovlivňuje. V podstatě každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou. Za mnohonásobně víc zničující na biotop než akát by se mohl považovat obyčejný smrk, jenže ten je náš a tak se nepočítá.....
Taky mi není jasné, jak má být údajně akát agresívní. Když tady nechám nějaký neošetřovaný pozemek někde u lesa, tak mně na něm vyrostou vrby jívy, osiky, břízy, topoly, střemchy, olše, lípy, javory, jasany, možná i nějaká ptačí třešeň nebo nějaký dub ale nikdy akát, i kdyby to bylo hned vedle akátového lesa. Aspoň tady na severní Moravě akátové semeno nedozraje. A pokud dozraje, nešíří se. To, že akát se z míst, kde roste, nedá dostat, možná platilo před 50 - 100 lety. Dneska se akáty pokácejí a pařezy natřou nějakým arbicidem a je po akátu. Chce to jen trochu práce nebo někomu zaplatit, aby to udělal. Ostatně třeba u topolů a vrb na biomasu je spolehlivé obrůstání nových stromků z pařezů jedna z velmi ceněných vlastností a to tyto rostliny dávají měkké dřevo na kusové vytápění mnohem méně vhodnější než je akátové dřevo.
Skoro bych řekl, že akát doplatil na to, že se znelíbil nějakým takzvaným ekologům na nějakých význačnější vědeckých či úřednických postech......

Ono je to tak typické, ve světě se šlechtí, u nás děláme jako, že to není možné a hádáme se zatím o název :-)je to sranda, viz.mezinár.konference tuto sobotu v Praze.
Nosematóza byla např. před lety přejmenována pracovníky VÚVč na nosemózu a to se ujalo celkem dobře. Koncovky názvů parazitóz se opravdu v latině i v češtině tvoří příponou -osis -óza. Akorát tady byl správně ten původní název, protože je nosema v latině rodu středního a tak správný název je nosematóza. Ale to jen tak, jsou to v podstatě prkotiny....

Toxické působení akátu na okolní rostliny je příkladem alelopatie (viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Alelopatie). Navíc akát stejně jako mnoho dalších rostlin čeledi bobovitých má schopnost vázat vzdušný dusík do půdy. V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů převládají nitrofilní rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel přítula aj.). Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit. Včelařím v jihomoravské akátové oblasti a na akátovém medu do značné míry závisí příjmy naší rodiny. Přesto podporuji názor, že na vybraných lokalitách, zejména v chráněných územích, musí být akáty odstraněny.

Je to tak.
Varroa destruktor je předělaný název parazita.

----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 10, 2010 12:33 AM
Subject: Re: U před 25 lety


Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom
Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine.
U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.

"V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů převládají nitrofilní rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel přítula aj.). Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit."

A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě likvidovat semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový les? Jako já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a dalších?

"Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit."

Ano, ale proč? Bylo to tak vždy?
Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení. Jinak to co se děje nemá smysl a všechny dotace z EU, krajů a pod. spotřebované na kácení náletů za dalších 20 let opět nikdo neuvidí. Ale tak to bývá, za peníze odněkud něco vybudujeme, a pak nemáme na údržbu... Kácení náletů přitom probíhá aspoň u nás dost neurvale, proto o tom i píši. První se kácí to co má nějakou zpeněžitelnou hodnotu, zbytek se na místě pálí, a aby to hořelo, šoupne se tam pneumatika... Kde je nějaká ekologie? Navíc to nedělají místní lidé, ale zakázku dostala firma, která sídlí 80km daleko. Místní firmy asi nepočítaly s tím, že na místě spálí co se dá, ale třeba to chtěly drtit, což asi nikdo nezohlednil. U nás se takto "ošetřuje" cca 20ha na hranici přírodní rezervace.

Na jižní Moravě byl akát masobě vysazován zhruba před 100 léty, kdy se po celoročním ustájení dobytka přestalo pást na obecních pastvinách. Takto bylo založeno mnoho hektarů souvislých akátových porostů. Akát se šíří kořenovými a postupuje souvisle asi 1 metr za rok. Samozřejmě se také šíří náletem semen, ale plošné šíření výmladky převládá a je účinnější. Bohužel lokality vzácné stepní květeny mají charakter ostrůvků, většinou na bývalých pastvinách. Původní dřevinou na takových lokalitách byl obvykle dub šípák, který na rozdíl od akátu tvořil rozvolněné porosty typu lesostepí, kde stepní byliny měly prostor k životu. Nepůvodní akát dokáže tato suchá, skalnatá nebo písčitá stanoviště s mělkou půdou zcela zarůst souvislým lesem. Takže na vybraných lokalitách, kde je prioritou ochrana přírody, musí být odstraněn.
-----------
R. Polášek:
A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě likvidovat semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový les? Jako já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a dalších?

Seznam invazních rostlin u nás zahrnuje cca 91 druhů a další introdukované rostliny se pozorují,zda mezi nimi nejsou další kandidáti.Ale například v našem okolí se podobným způsobem projevuje třeba náš původní jasan ztepilý,ba řadu z nich předčí.
Můj děda říkal,že za jeho mládí byl jasan v polesí poměrně hlídaný a každý hajný je měl ve svém revíru spočítané.To už dnes neplatí,větší plevel jsem v lese neviděl,stačí,aby tam byl jeden dospělý strom,a semenáčky se to v jeho okolí přímo hemží,ostatní náletové dřeviny nemají proti jasanu moc šancí.Jasan tady u nás vyroste i v akátině,boru nebo smrčině,kde toho z ostatních dřevin jinak moc neroste.Ne všechny zavlečené rostliny představují pro naši přírodu hrozbu,vypadá to,že i z našich původních rostlin se může stát problém.Jasan je příkladem životaschopnosti,ze které přímo mrazí.Tím nechci tvrdit,že tomu je tak všude,třeba se to děje jen v teplejších polohách.

Pavel.

"Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení."

Podle mé paměti to začalo už za socialismu. Předtím vedly ke každému malému políčku a každému lesíku polní cesty. Velcí majitelé měli velké plochy, kravaři s jednou kravičkou vyžínali svoje menší louky a lesíky, a na všelijakých zbytcích a obecních pastvinách potom paběrkovali "kozáci", "ovčáci" a bezzemci coby chovatelé králíků . Stačí se třeba podívat na historickou mapu na http://mapy.cz/#mm=TtTcPA/=/x=135289964/=/y=135163596/=/z=5 , každý na okolí svého bydliště, kolik tam bylo před 150 lety všelijakých cest, po kterých už dneska není ani stopy. Socialističtí zemědělci sjednotili lány, rozorali cesty, sebrali kravařům krávy a nechali "kozáky" a "ovčáky" postupně vymřít. Spousta všelijakých lesíků a neobdělávatelných ploch uprostřed polí se tak staly nepřístupnými a začaly už za socialismu zarůstat, králikářům stačily jen ty přístupnější plochy. Já jsem ještě jako kluk zažil poslední léta, kdy tady v okolí ještě některé polní cesty existovaly a někteří lidi ještě tyto plochy vysekávali a zvířectvem vypásávali.
90 léta to akorát dovršila, protože skončili králíkáři a další zbylí chovatelé, králíci začali hynout na mor a maso v supermarketech se stalo oproti vypěstovanému doma strašně levné....

Po kácení náletů a odstranění stařiny kosemím a vyhrabáním by měla obvykle následovat pastva. U nás se to tak v mnoha případech děje. Ideální je, když údržbu dělá někdo místních zemědělců v rámci svých hospodářských aktivit podpořených z veřejných prostředků. Ale je to o dotacích, takže budoucnost je nejistá. Osobně považuji tyto dotace za užitečnější než plošné zemědělské dotace včetně té včelařské D1. To jsme ale již dost daleko od včelařiny.
---------------
Jirka: Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení.

"To už dnes neplatí,větší plevel jsem v lese neviděl,stačí,aby tam byl jeden dospělý strom,a semenáčky se to v jeho okolí přímo hemží,ostatní náletové dřeviny nemají proti jasanu moc šancí.Jasan tady u nás vyroste i v akátině,boru nebo smrčině,kde toho z ostatních dřevin jinak moc neroste.Ne všechny zavlečené rostliny představují pro naši přírodu hrozbu,vypadá to,že i z našich původních rostlin se může stát problém.Jasan je příkladem životaschopnosti,ze které přímo mrazí.Tím nechci tvrdit,že tomu je tak všude,třeba se to děje jen v teplejších polohách. "

Tady na severní Moravě akát není zdaleka tak agresívní, buďto to je chladnějším podnebím nebo půdou, domácí dřeviny se mu vyrovnají nebo ho na snad i jednoznačně předčí.
Jasan u nás agresívní je, hned za ním je lípa malolistá a javor klen, tyto tři dřeviny dokáží třeba neudržovanou smrčinu zarůst dost rychle. Potom osika, bříza, třešeň ptačí i místy dub jsou ve socialistických smrčinách taky časté. V těch současných už ne, majitelé je vysekávají.....

Je pravdou však, že ČSV po konzultaci s jazykovým ústavem přijal za přijatelné a správné : Varroa, jako škůdce a varoáza, jako onemocnění.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: U před 25 lety
> Datum: 10.11.2010 08:42:37
> ----------------------------------------
> Pomocí Google se dá najít cokoliv. A pokud to nestačí, může nabídnout i toto
> "vědecké" řešení:
> http://ucebnaa11.unas.cz/koule/
> (Ano, to také nabídl Google)
> Pepa
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> a.turčáni
> Sent: Wednesday, November 10, 2010 12:34 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: U před 25 lety
>
> Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom
> Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine.
> U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.
>
>
>

Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese, jinak v dubovém a jinak v akátovém Nemá to vůbec nis společného s jedovatostí stromů. Také se akát využíval jako krmivo pro kozy které dobře pak dojily.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 10.11.2010 09:09:23
> ----------------------------------------
> No, u nás akáty kdysi včelaři osadili lužní les kolem řeky. Taky množství
> akátů roste ve městě na nábřeží.
> Takže i když na severní Moravě, akát je mně hodně známý. Dokonce jsme kdysi
> jeden akát měli na kraji zahrady, zřejmě kvůli dřevu na násady a podobně, z
> akátu jsme kdysi měli i příčky žebříku...
> Nedá se říct, že by akát kolem sebe všechno trávil a měl pod sebou holou
> zem. Prostě jen asi některé rostliny pod sebou potlačuje, takže se pod ním
> prosadí jiné. Tím je dáno, že trochu jiné bude pod ním i hmyzí společenstvo
> a společenstvo všech drobných živočichů. Aspoň takhle to mně jako laikovi v
> tom oboru připadá. Řekl bych, že velice podobně pod sebou ovlivňují biotop
> i ořešáky, ořešák vlašský nebo i ořešák černý, který je občas dokonce
> vysazován do lesů kvůli velice kvalitnímu dřevu. Taky jasan, co se tak
> dívám po lesích, rostlinstvo pod sebou docela výrazně ovlivňuje. V podstatě
> každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou. Za mnohonásobně
> víc zničující na biotop než akát by se mohl považovat obyčejný smrk, jenže
> ten je náš a tak se nepočítá.....
> Taky mi není jasné, jak má být údajně akát agresívní. Když tady nechám
> nějaký neošetřovaný pozemek někde u lesa, tak mně na něm vyrostou vrby
> jívy, osiky, břízy, topoly, střemchy, olše, lípy, javory, jasany, možná i
> nějaká ptačí třešeň nebo nějaký dub ale nikdy akát, i kdyby to bylo hned
> vedle akátového lesa. Aspoň tady na severní Moravě akátové semeno
> nedozraje. A pokud dozraje, nešíří se.       To, že akát se z míst, kde roste,
> nedá dostat, možná platilo před 50 - 100 lety. Dneska se akáty pokácejí a
> pařezy natřou nějakým arbicidem a je po akátu. Chce to jen trochu práce
> nebo někomu zaplatit, aby to udělal. Ostatně třeba u topolů a vrb na
> biomasu je spolehlivé obrůstání nových stromků z pařezů jedna z velmi
> ceněných vlastností a to tyto rostliny dávají měkké dřevo na kusové
> vytápění mnohem méně vhodnější než je akátové dřevo.
> Skoro bych řekl, že akát doplatil na to, že se znelíbil nějakým takzvaným
> ekologům na nějakých význačnější vědeckých či úřednických postech......
>
>
>

" Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese,"

Bylinné společenstvo ve smrkovém lese?

Proč ne, pokud je dostatečně světlý . Tam ale běžní houbaři nechodí, protože ve vysokých trávách se houby špatně hledají.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 10.11.2010 12:52:17
> ----------------------------------------
> " Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese,"
>
> Bylinné společenstvo ve smrkovém lese?
>
>
>

Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 10. 11. 2010
Re: Už před 25 lety (48094) (48095)

Koncovky názvů parazitóz se opravdu v latině i v češtině tvoří příponou -osis -óza. Akorát tady byl správně ten původní název, protože je nosema v latině rodu středního a tak správný název je nosematóza. Ale to jen tak, jsou to v podstatě prkotiny....
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Uvedu pohled z hlediska filologa: substantivum "to noséma" (přepisuji latinkou nemaje momemtálně pořádnou alfabetu) je z klasické řečtiny a v té to substantivum obecně znamená "nemoc, choroba, nákaza". A je to opravdu neutrum, tedy středního rodu (stejně jako třeba "to onoma = jméno" - z toho je třeba onomastika -, nebo stigma ...) (ono "to" je v řečtině člen a značí právě ten střední rod). Plurál je nosémata = nemoci, 2. pád č. j. nosématos ... z čehož plyne, že je to t.zv. t-kmen, původní kmenové t je zachováno v ostatních pádech kromě nominativu (1. p. č. j.). Z toho čistě teoreticky (ale i logicky) plyne, dle mého, že by mělo být zachováno i v odvozeninách. Tedy opravdu nosématóza (jako starý dinosaurus bych to ovšem psal nosématósa ...:-) ).
Pokud jde o naši "milou" varroázu(-ózu): v řečtině je produktivní přípona -sis, plus předcházející samohláska, takže může nastat i třeba varianta -ésis (mimésis, mathésis), -a(á)sis (hypostasis) i -ósis (dikaiósis), nebo i bez samohlásky (apokalypsis).
Nevím, jaká jsou pravidla pro tvorbu odborných termínů v patřičném oboru (pro nemoci vyvolané parazity), ale v té řečtině je to takhle, takže zvolit jen jednu variantu bez ohledu na to, co ve slově předchází ... nevím, nelíbí ...:-), jsou přece i termíny na -áza(e) ... (metastasis, ekstasis, apostasis)
Také přesně nevím, od čeho je vlastně Varroa pojmenován, jedna (dosti snad krkolomná?) tradice praví, že podle slavného římského učence, jehož jméno bylo Marcus Terentius Varro (cca 1. stol. př. Kr.), jenž psal také o zemědělství a včelařil (viz např. Wikipedie). Pak je otázka, jestli se varroa skloňuje (a potom jak ...?) či nikoliv ... V anglické terminologii jsem opravdu našel i termín varroatosis, což by naznačovalo, že je to podle výše uvedeného typu "noséma, 2. p. nosématos (nosématósis) a bylo by to středního rodu ...? Mně logicky vychází, že je-li základní tvar varroa, pak + sis = varroasis. Tvar varroosis mi z filologického hlediska nedává logiku (kam se podělo to "a"?). Vím, že už to kolega Přidal vysvětloval, ale ... z řec. "parasitos" je parasitosa (-óza), OK, bez námitek. Tedy z varroa ... = ? To je zase moje otázka na Vás, pane doktore ... Jak a podle čeho vznikl název varroa?
Díky předem a se omlouvám za tenhle výklad ...:-)
Jiří

Zrovna tento příklad je ukázkou, jak si nevážíme svého jazyka . Vědecké názvy a jejich skloňování v odborných kruzích je jedna věc Převod do vlastního jazyka však musí být proveden tak aby v mluveném a i psaném slově nezněl a nevypadal krkolomně. Dokonce i v nových pravidlech českého jazyka se připouští možnost cizí slova psát foneticky. Stejně po letech tak skončí všechna slova které jsme z cizích jazyků převzali. Příkladem je třebas šofér z francoštiny což byl po první světové válce oblýbený jazyk snobů. nikoho by dnes nenapadlo že jeho původ není v češtině, Nebo, kostel má původ v latině a ve volné překladu znamenal "dům boží". Zrovna tak je to i s rody. Jen na území této republiky to neni v mluveném slově vždy stejné. Příkladně, u nás na Hané je to ten Olomouc a v češtině je to ta Olomouc.

Pepan

K tomu, aby akát vyklíčil musí jeho semena projít přes zažívací ústrojí ptáků, aby slupka semene změkla. Ve školkách kde se akát množí, jako okrasný strom, se semena propařují aby vyklíčily. Listy akátu jsou výborné krmivo a nemůžou nikomu uškodit, žerou ho i koně a ty to poznají 100% mají na to od přírody talent. Včely mám v lužním lese, kde pod akáty roste aspoň něco a například pod jasanem je toho mnohem míň. Snůška zde u soutoku Moravy s Bečvou cca 350 m.n.m není z akátu žádná. Dřevo z tohoto stromu je výborné na zahradní nábytek, dlouho vydrží i zahradní houpačky jsou bezpečnější z akátu než ze smrku jak se dnes dělají. Akát má pevná vlákna která i když v podélném směru přestanou v sebe držet, např. zlomením, tak v příčném pořád drží. A v minulosti se z něj dělaly špice do loukoťových kol a při rekonstrukci koňských kočárů pořád dělají. A pro milovníky dobrého jídla, tak akátem se výborně udí maso. Tolik na obranu tohoto stromu. S pozdravem Aleš

V podstatě každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou.

P.Polášek to presne vystihol, typický biotop pre agátoviny si vytvoril si obľúbili tapické rastliny. Je to invázny druh vďaka človeku, ktorý ho priviezol do Európy už hodne dávno.
Jeho šírenie nie je až také jednoduché, rozširoval ho viacmenej človek, ale tam kde sa udomácnil, je skoro nezničiteľný, lebo jeho šírenie je založené na výmladkovom hospodárení, zo spílených kmeňov alebo koreňov.
V mojej mladosti agát pestovali lesníci v škôlkach , tak ako ostatné sadeničky ostatných stromov.
Jeho vzídenie bolo založené na sparení horúcou vodou v drevených sudoch, pretože len jednoduchým vysiatím nevzíde, jeho obal to nedovolí.
Mám skúsenosť, že agátové semeno v normálnom zápoji na lokalite vzíde npr. pri požiari vyrúbanej lokality a jej náhodným alebo naschvál založeným požiarom, oheň naruší obal semena a spálením podrastu vyraší tisíce sadeníc. To sa dá napodobniť v malom, spaľovaní konárov s strukmi na väčšom ohni a ponecháme na prírodu. Už po roku sa dajú sadenice presádzať.

Ešte jednu skúsenosť mám kedy zo semena vzíde sadenička a to haldách hlušiny po banskej činnosti. Na haldách dlho nič nerastie, ale naviate struky ak dostanú na jej plochu, sú vystavené enormnému teplu, ktoré naruší štruktúru obalu nemajú vzídu aj na horšej pôde. Keďže si dusík vyrobia samé, rastú stromy ako z vody.
Takže, ak by niekto chcel vysádzať vo svojom okolí agát, zájde do lokalít po dobrej úrode smena, naloží do prívesu celé konáre so strukmi a odvezie domov, veľmi rýchlo si sadenice dopestuje. Po piatich rokoch už začína agát kvitnúť, na dobrých lokalitách (hlbšia pôda), na 1 ha 15-20 ročného agátového porastu sa uživí až 28 včelstiev, to je podľa rumunského výskumu.

Ještě mě napadla jedna analogie: borelia - boreliosis (borelióza). Ale o čem to vlastně vypovídá, nevím :-).
Jiří

Prepáčte, zabudol som napísať toto: sadeničky sa dajú získať aj odkopkami koreňov npr. v stržiach prípadne , jednoducho tam kde rastie. Obnažíme koreň vytrhneme zo zeme, a následne ho rozstriháme nožnicami na 5-7 cm časti a tie plytko vysadíme do pripravenej pôdy nr. dobré sú fóliovníky a po vyrastení presádzame na vhodné lokality.

Touto metódou v Maďarsku ale i u nás rozmnožovali vybrané typy piramidálneho vzrastu, ktorý bal byť vhodný na drevársky priemysel. Rástol vztýčene ako smrek. Tento piramidálny typ sa ojedinele vyskytuje ojedinele na niektorých miestach. Aj ja som ho našiel v okolí mojej včelnici.

Ještě mě napadla jedna analogie: borelia - boreliosis (borelióza). Ale o čem to vlastně vypovídá, nevím :-).
Jiří
Je to označenie pre chorobu Lymská borelióza, ktorú spôsobuje u človeka kliešť, je bakteriálneho povôdu.

ja som nazberane semeno agatu nasypal do cednika,prelial vriacou vodou,staci 1 kanvica,pretecenu vodu zachytil do misy a po vychladnuti na cca 50C cednik aj so semenami do nej este asi na 1hod.ponoril.semena som potom rozlozil na vlhku vatu a takou aj prekryl.Po 4 dnoch som sadil uz vyklicene do kelimkov.Z 300 vyklicilo cca 290.Je to ale piplacka..viac sa oplati z odkopkov
,prip.kupit hotove sadenice,tie su za babku..