Archiv Včelařské konference

Také lze upravi vřeteno aby se tam rámky vešly. To tady ještě nikdo nezmínil.

pepan
--------------------------------------
Nebo podložit pohon - tedy mezi pohon a buben dát latičku.
Tak to mám já. Osa byla v pohonu dostatečně zasunuta.

Bylo to jednodušší, než dělat do dna koše díru pro ouško rámku.

Karel

Aleš:
...A své členství v tomto svazu chápu jako možnost lepšího a jednotného postupu když se něco děje. Podněty do Prahy na svaz musí chodit od ZO a to takové podněty, které jsou z praxe v terénu. ....
-----
Taky jsem to tak dřív chápal. A nechápal,proč to tak nechápou ostatní.
Teď to už ale chápu, podle mě masové organizace můžou tak leda maximálně effektivně lobbovat.

Vše ostatní je v nich poměrně neefektivní a změna téměř nemožná. To je podle mě fakt, když rozhoduje většina, vše zůstává při starém.

V ČSV jsem před 5 lety viděl záchvěv naděje změny, když došlo ke kumulaci faktorů, které zdvihly lid z poklidu :-) - krach Včely a nízké výkupní ceny. Ale podařilo ubránit jednotu. :-)
Většina má ráda pohodlí. To je skoro fyzikální zákon.
Takže další změna může ve včelařině přijít až budou zrušeny dotace. Do té doby klid a setrvalý stav.

Karel

Precetl jsem si clanek v casopise "Moderni vcelar" kde je predstaven majitelfirmy SADECKI BARTNIK inz. Janusz Kasztelewicz.
Na internetu jsem si nalezl tuto firmu a s udivem jsem si precetl neco jineho, pro nas vcelare dbajici o kvalitu medu znepokojujiciho.
"W okresach bezpozytkowych pasieka produkuje takze ziolomiody- glogowy, alosowy , pokrzywowy i sosnowy."
Prelozeno volne, krmi v snuskovych pauzach cukrem ochucenym nejakou esenci bylin, keru ci stromu . V nasem chapani a snad to plati pro celou uni , tato produkce je mimo nastavena pravidla.
Casto nektere clanky na me pusobi dojmem skryte reklamy a v tomto pripade je to o to horsi ze firma vyzdvihnuta v tomto clanku dle naseho chapani jde ponekud jinou cestou.

Modrin rozhodne ze sve zkusenosti nedoporucim. Je moc tezky. A mozna ze je
i vecny. Ani jedno neni u mych vcel zadouci....

T.H.

Pokud má někdo známého truhláře či alespoň truhlářské vybavení, doporučuji
> na rámky modřín, ten vydrží déle, než lípa či smrk.

Mam obdobnou zkusenost jako Milan obcas nekde zarve bok hofmana - propolis
je mrcha - vubec uz nejsem presvedcen a nadsen z hofmannu tak jako kdyz to
bylo nove :-)) Ale je to i tim ze smrk se dobre stipe - vyrabim z odpadu
vseho druhu krom tezkych drev. Z olse mam par nastavku a zatim fakt dobre,
smrk se hodne stipe, pracuje, clovek az neveri. Olsove N jsou nenatrene
takze je otazka co zivotnost .

Lang. ramky jsem si vyrobne upravil, zjednodusil, puvodni Lang. ramek je
vyrobne neskutecne slozitej a pro NN dle me to nema opodstatneni, hlavne ta
horni loucka. Zkratka uz se stim nemazlim tak jak na zacatku, neni to
nabytek!

Karluv pripad utrzeni horni loucky jsem nezazil dokud jsem si neporidil
sponkovacku a nechtel zase setrit, celou jednu sponku 32mm :-)) Uvidime
co zas ukaze cas, ramky nelepim jen sbijim, nyni sponkuju. Dat osmikilo za
sponkovacku byla moje nejlepsi investice a to jsem neverici Tomas!

U tech hofmanu je zda se mi dulezite byt poradny a dbat na dorazeni ramku k
sobe, tedy pokud nechci tezit propolis a mit problemy :-)) Ono pak ty
ramky kynou jak testo az je jich plny nastavek...

T.H.

2010/11/12 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>

> Používám smrk a stává se mi, že se rozšířená část hofmanu po letech uštípne
> když rozpírám přitmelené rámky od sebe. Z tohoto důvodu by bylo dřevo z
> listnáče asi lepší.
> Milan Čáp
>
> Dne 12.11.2010 8:06, KaJi napsal(a):
>
> Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
>>
>> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
>> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
>> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
>> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
>>
>> Jaké má kdo zkušenosti?
>>
>> Karel
>>
>>
>>

Hodlám také přejít na nějaké takové krmivo. Včelstva přibývají, cukrovar neprodá a tahat to ze supermarketů nejde popřád. Vše má určité hranice. Takže na příští krmení jdu do toho. Zatím si zjišťuji detaily složení a ceny. Obecně, ale mužů říct že levněji než cukr to nevyjde, ale je to co se týče pracnosti mnohem vhodnější pro větší počet včelstev. A z toho co jsem zatím zjistil o dávkování apiinvertu jde o to, že to má 20% vody, včely z toho odpaří asi 2%vody a výsledkem je čistá váha zásob na zimu kterou včelař dodal do úlu. A abych zjistil, kolik jsem dodal zimních zásob když jsem krmil cukrem, tak k dodanému cukru příčtu 18% vody a výsledek jsou zásoby na zimu. Takže prakticky 10 kg cukru= 12 kg apiinvertu. Ale jinak nic víc z praxe nepovím nemám to zatím vyzkoušené. Aleš

Není nic jednodušší než zastavit dotace. Jak jsem se několikrát přesvědčil tak i na ministerstvech jsou lidé ochotni ke změně. A nemusí tam člověk být ani jako zástupce nějaké organizace stačí vysvětlit stav věci. A teď v době škrtů! Ono to půjde a buď po dobrém nebo po zlém. Ale musí se prostě něco stát aby se dalo svobodně včelařit. Aleš

A vy včelaříte nesvobodně?? A jak to děláte?
Mě do toho nikdo kromě vetriny a manželky nekecá a to poskytování či neposkytování dotací nijak nezmění.Svoboda včelaření přece není o tom, zda jsou či nejsou dotace. Ale když je ruka otevřená, tak je nesmysl nebrat.

"Většina má ráda pohodlí. To je skoro fyzikální zákon."
To je přímo základní fyzikální zákon a jmenuje se "princip nejmenšího účinku". Zjedušeně řečeno říká že věchny děje v přírodě probíhají tím nejjednodušším možným způsobem, tedy cestou nejmenšího odporu :-))

Naprostou většinu své včelařké praxe včelařím buď v ochraném pásmu nebo těsně vedle něj. Jestliže se říká, že nejlevnější krmení je benzín, tak máte smůlu, protože není kam včely odvézt, buď je pásmo, nebo podezření, takže můžete nakočovat, ale už nemusíte vrátit se, a to pár let. Nemůžete chovat matky na prodej, ti co řeší prodej přebytku medu do výkupu z takového území mají smůlu, protože výkupci mají seznam katastrů s černým puntíkem a med je tím podezřelý, třebaže máte protokol o vyšetření, a tím je med nevykoupitelný. Takže cokoliv ze včel máte, máte na ozdobu domácnosti. Běžná praxe je, že včelaři z takových území snižují stavy nebo končí, že by to dělaly z rozmaru? Nevím co je na tom svobodného, když jste omezován kam se podíváte. Tomu lenivému a pohodlnému z davu co nechce přemýšlet protože to bolí je to jedno, ale Já jsem asi trošku jiná povaha. Aleš

No to je jediné omezování, o kterém jsem psal a navíc je asi na místě. Pochopil jsem z toho, že Vám v tomto případě vadí spíše dotace na obnochu chovu včel?? To ale přece neznamená že je nutné pohřbít dotace jako celek.

A abych zjistil, kolik jsem dodal zimních zásob když jsem krmil cukrem, tak k dodanému cukru příčtu 18% vody a výsledek jsou zásoby na zimu. Takže prakticky 10 kg cukru= 12 kg apiinvertu. Ale jinak nic víc z praxe nepovím nemám to zatím vyzkoušené. Aleš

Prepáčte Aleš, ale to sú amatérske predstavy o určenie celkovej hmotnosti skutočne uložených zásob podľa vašej naivnej "hypotézy".
Nechcem sa rozpisovať,prestáva ma to baviť, tak len v krátkosti.
Spracovanie zásob z cukrového roztoku včelami, nie ja zadarmo, za všetko treba zaplatiť. Invertáza štiepenie repného cukru na ovcnú a hroznovú frakciu niečo stojí a to je zníženie skutočne získanej hmotnosti zásob, ktoré môžu včely konzumovať.

Pri podávaní cukru v presakovacích kŕmidlách (fľaše 3,6 litr.), cukor plus studená voda, je výsledok najhorší, včelstvo z množstva 1 kg repného cukru takto spracovaných zásob, získa 0,75 kg zásob a to i s tými obligátnym množstvom 18%-mi vody.

Pri podávaní cukru podaní 1kg cukru rozpusteným v horúcej vode, včelstvo získa len 0,9 kg invertovaných zásob a v tom je zahrnuté i tých 18% vody.

Na tom nezmeníte nič. Ak chcete naozaj dať včelstvu skutočných 10 kg zásob , tak musíte spustiť nie 10 ale min. 11 kg cukru a v tom bude i 1,8 kg vody. Pri presakovacích kŕmidiel dať naviac až 2,5 kg cukru.

Pri Apinverte to by aj mohla byť pravda, pretože v tomto prípade včely tento roztok by nemali invertovať, ale čert nikdy nevie, či invertázia je naozaj spravená dokonale. Ešte sa spýtam, je naozaj Apiinvert pripravený z repéného cukru, lebo by to mohol byť aj kukuričný sirup.

Dotace mě nezajímají, nebo přesněji k životu je nepotřebuji protože kvůli ním to nedělám a jestli to, že dotace nebudou sníží stavy včelařů a zůstanou jen ti co mají o obor zájem tak bych to vyděl jako pozitivní krok. Jeden z hlavních argumentů ještě stávajícího místopředsedy svazu při kritice nečinnosti ve věcech organizačních bylo, že svaz má nenahraditelný význam, aby včelaři dosáhly na dotace. Takže je jasné, že bez dotací a nebo jejich omezení a zároveň snížení stavu členů, by se představitelé musely víc snažit a v zásadních věcech, aby si získaly přízeň včelařů. Protože teď jsou členové jen na to aby platily příspěvky, a po zaplacení už nic a nikoho nezajímá, nikdo nemá odpovědnost za nic např. Včela Předboj. Jediné dotace, které k něčemu jsou, jsou ty evropské, které přispívaly na zařízení apod. A na tyto dotace nepotřebuji svaz, ty si může vyřídit každý sám přes Mze. Ostatní dotace, ty státní, nemají už takový efekt a spíš ve větší míře škodí. Aleš

Apiinvert by měl být vyroben z řepného cukru a jestli je s tím štěpením při krmení cukru, tak jak píšete Anton, tak by mi z toho vyšlo, že krmení apiinvertem mě vyjde o 52 Kč dráž. Počítáno nákupní cena cukru bez energie a času na rozpuštění. No to by nebylo, zas až tak dražší. Za informaci děkuji Anton. Aleš

>Pri Apinverte to by aj mohla byť pravda, pretože v tomto prípade včely tento roztok by nemali invertovať, ale čert nikdy nevie, či invertázia je naozaj spravená dokonale. Ešte sa spýtam, je naozaj Apiinvert pripravený z repéného cukru, lebo by to mohol byť aj kukuričný sirup.<
------------------------------------------------------------
Ano Tono, také já si myslím, že včely budou vždy pro zpracování zimních zásob dělat to co dělají s cukry již mnoho miliónů let. A je jim úplně jedno, zda se jedná o sladinu přinesenou z vnějších zdrojů, nebo námi rozpuštěný cukr, nebo jakoukoli jinou "náhražku" tedy i Apiinvert a to i přes veškeré "naše snahy" jim i sobě zpracování zimních zásob usnadnit. Včely návody a reklamní letáky na zázračná a velice výhodná krmení nečtou a tak ani neví, že mimo uložení do buněk to již nemusí dále zpracovávat. Čili, budou invertovat již člověkem takzvaně "invertované" krmivo. Pokusy s ivertovaným krmivem pro včely již probíhaly v osmdesátých letech minulého století. Byl to šlágr který však úspěch neslavil a také se neujal. Důkazem toho je skutečnost, že pokud by tomu tak bylo, tak bychom již nejméně dvě desítky let invertovanými krmivy zimní zásoby doplňovali. Další věcí je i ekonomika dodání zimních zásob. Vezmněme v úvahu, že na cukerný roztok potřebujeme na 1 kg cukru 0,67 l vody a získáme 1,29 l cukerného roztoku 3 : 2. Pokud vezmeme průměr cen cukru který nakupujeme mezi 12,- Kč až 22,- Kč a tento zprůměrujeme na 18,- Kč, tak máme 1,3 l roztoku za 18,- Kč + vlastní práci + energii na vlastní zpracování buď rozmícháním nebo rozvařením, dejme tomu suma sumárum za 20,- Kč. Někteří naši kolegové to pořídí i za méně. Kolik stojí 1,3 l Apiinvertu?? Kolik by za to bylo cukru? Musíme vzít také v úvahu důvěryhodnost výrobců a distributorů. Jsou to "obchodníci" a jde jim především o zisk. A pro zisk jsou ochotni udělat cokoli. Viz například uzeniny, které maso neviděly. Viz důvěryhodnost zaručeně pravých medů ze zemí EU i mimo EU v obchodních řetězcích... Ale možná se mýlím a výrobcům a distributorům křivdím. Kdo ví?? I zkušenost něco stojí. Když mě dnes někdo nabízí něco velmi výhodně, tak se ho ptám: "a co mě to bude stát"??? A lehkověrnost je tou nejhorší investicí.
JK

Hodlám také přejít na nějaké takové krmivo.
-------
Taky.
Nejdřív jsem zkoušel na jaře pořídit oddělkům od stejného prodejce těsto - ale nebyl vyexpedován.
Tak to vyzkouším za rok :-)

Těsto pro oddělky mě zas tak nebolí. ALe se zájmem jsem propočítal nabídku od jiného výrobce co zainzeroval v Moderním včelaři. Nevím jak přesně se to psalo - Kellemann ??
Má zajímavou rabatovozu politiku. I různé obaly.
Hlavně u krmení pro oddělky v době kdy není moc času - zajímavé.
Takže jsem vzal 50 kanystrů část z cukru, část z obilí, na zkoušku.

Náhodou jsem potkal včelaře v NSR co tohle krmí od téhož prodejce už pět let.

Takže je to jen otázka času a kalkulace jeho ceny.
Samozřejmě - pokud bude akce bez omezení za 12, tak startuji auto. :-)
Děti to přes zimu rozpytlíkují do hoboků po 30kilech a pak se to v létě dá sdělat. Ale v sezoně se bavit rozbalováním sáčků - to je drahý čas.

Karel

Prelozeno volne, krmi v snuskovych pauzach cukrem ochucenym nejakou esenci bylin, keru ci stromu . V nasem chapani a snad to plati pro celou uni , tato produkce je mimo nastavena pravidla.
Casto nektere clanky na me pusobi dojmem skryte reklamy a v tomto pripade je to o to horsi ze firma vyzdvihnuta v tomto clanku dle naseho chapani jde ponekud jinou cestou.
----------------
Co to tak napsat do redakce - taky nemusí vědět všechno - alespoň se budpoui mít příště na co ptát? :-)

Jinak zajímavé - dosud jsem myslel, že v EU jsou stejné definice medu a že by se někdo na webu chlubil, že porušuje normy?
Zajímavé. :-)

Karel

rámky(souše)jsou pro včely jako sláma-podestýlka pro kozu apod., časem zjistíš ,že 4 laŤky stejné šířky,tlouštky (no vrchní dělám silnější takže 3 laťky)bez jakýchkoliv zářezů a složitostí bohatě stačí,no prostě maximální jednoduchost minimum práce,oko řemeslníkovo nepotřebuje ani mezerníky hřebeny apod.ten centimetr trefí a když ne, budto na kraji chybí místo pro další r.-velká vč.mez. nebo přebívá-malá vč.mezera,tak se to trochu porovná ,včelám to je šumafuk nějakej milimetr

Se zaváděním nových věcí ve včelařství to je v české kotlině vždy na delší čas. Jako student zemědělské školy jsem měl možnost cestovat za hranice a strávit tam nějaký čas na praxi. A nikde nemají nic zadarmo a méně často bylo více. Škoda, že tu není nikdo s delší zkušeností s kupovaným krmivem. To, že to vyjde o něco dráž je jasné, ale důležité je celkový efekt. Krmivo na bázy sacharózy je od Kellmanna levnější než apiinvert. Ale neznám přesné složení, na %, apiinvertu, takže jaký je skutečný rozdíl ceny je otázka. Těch včelstev nemám zatím tolik, že v případě nespokojenosti by mě měla nějaká finanční ztráta z rozdílu ceny mrzet. Aleš

Aleš:
Krmivo na bázy sacharózy je od Kellmanna levnější než apiinvert. Ale neznám přesné složení, na %, apiinvertu, takže jaký je skutečný rozdíl ceny je otázka.
-----------------
Krmení na bázi sacharozy jsem vzal míň, to mě tak nezajímá.
To že je to ze 2/3 invertované je dobré tak možná na jarní doplňování zásob. Přeci jen člověk neuhlídá kam to vše včely přenosí - takže raději řepný cukr než obilí. 50kg pytle s cukrem koupím a rozplavím a jsem dost pod jejich cenou - není tak atraktivní.
Zajímavé je to jejich krmivo z obilí.
Další důvod proč se nehodlám zabývat Apiinvertem je ten, že tam nemám s čím počítat. Ceny nejasné, dodávka taky. Kelleman má jasně definovanou cenu a vím za kolik se mi objeví krmení na dvorku. Je to prostě definitivní koncová cena včetně dopravy. Bohužel je lepší se předzásobit.
Firma podle všeho je normálně orientovaná na velkoprodejce -asi farmáře, kterým to naváží v cisternách.
A sama to nevyrábí - z mého pohledu velké plus - takže na nějaké paletové objednávky v kanystrech nemají asi vymakanou logistiku, zvláště s dopravou do ciziny.

Vzhledme k výkyvům v cenách cukru je možné, že přetlak na trhu s cukrem zmizí a tím i superakce za 12Kč. Pamatuji dobu,kdy cukr pod dvacet se obtížně sháněl.
Takže pokud by to nastalo znova, tak právě krmení z obilí nemusí přesně kopírovat cenu cukru.

Výrobce mi deklaroval dlouhodobou (2 roky) skladovatelnost na mrazu, takže to zkouším.
A to že si v sezoně udělám na stanovišti u včel forotu a můžu kdykoli oddělkům doplnit při návštěvě, zatímco dřív jsem na to dlabal - to bych musel domů, natočit vodu, rozplavit to, pak stočit, pak tam zase jet,....
Tahle skladovatelnost je podle mě hlavní devizou.


No a o pokroku v české kotlině? Vždyť jsme na špici, každé vylepšení znamená jen zhoršení stávající dokonalosti. :-)
Svět se má učit jezdit k nám. !!!
Tak to slyším od mnohých funkcionářů jedné organizace.
Tak co bychom chtěli.
:-)
Karel

pokud včelař odchovává s té původní Fi
------------------------------------
Já myslel, že by se mělo odchovávat hlavně od inseminovaných matek, nebo od matek z ustálených linií a ne od F1...?
P. Kovář

rámky(souše)jsou pro včely jako sláma-podestýlka pro kozu apod., časem zjistíš ,že 4 laŤky stejné šířky,tlouštky (no vrchní dělám silnější takže 3 laťky)bez jakýchkoliv zářezů a složitostí bohatě stačí,no prostě maximální jednoduchost minimum práce,oko řemeslníkovo nepotřebuje ani mezerníky hřebeny apod.ten centimetr trefí a když ne, budto na kraji chybí místo pro další r.-velká vč.mez. nebo přebívá-malá vč.mezera,tak se to trochu porovná ,včelám to je šumafuk nějakej milimetr
--------------------
Tohle jsem zavedl pokusně u NN medníků - výška 137/145mm. Včetně velkého využití volné stavby. Zatím to po prvním roce co to stavěly hodnotím jako použitelné. Místo hřebenů propolis - taky funguje.
Musím v zimě vymyslet nějakou kudlu, abych to rychle odvíčkoval - tedy to co přesahuje rámek šíře 23mm.

A rámky za hubičku z palivového dřeva - Euro palety se dělají z 23mm prken. :-) DOstávám laťky 23x10 z prokladů v odpadovém - palivovém dřevě.

Karel

Co si pamatuji, s "umělým" krmivem byly dvě velké vlny, první někdy v 80 letech, druhá v 90 letech.
Obě dvě skončily po 2 - 3 letech masívními úhyny nakrmených včelstev v zimě z důvodu vysokého množství HMF v krmivu.
Problém byl pravděpodobně v ceně, výrobci se snažili srazit výrobní cenu na minimum a tak používali k štěpení cukrů na jednoduché levnější a tvrdší metody, při kterých vznikal HMF.
Apiinvert už tady je několik let a problémy se zatím neobjevily....., ale jak tady vidím diskuzi, cena je důležitá pořád.

Podle mého názoru není dnes problém si dát dovézt cukr v pytlích po 10 nebo 50 kilo nebo dokonce tunu, dvě tuny cukru v nějakém kontejneru, je třeba to jen domluvit ve velkoobchodu s cukrem nebo u nějakého podnikavějšího obchodníka. Změna proti době před takovými 20 lety je akorát v tom, že tehdy 50 kilové pytle cukru mělo na skladu běžně Zemědělské zásobování v každém větším městě, dneska to jsou jen kutilské a chovatelské obchody....

Vedle HMF bych se u umělých krmiv na zimu obával vysokého podílu glukózy, protože vysoký podíl glukózy ke fruktóze způsobuje rychlou krystalizaci, která by mohla v zimních zásobách vadit. Přitom takové ty levnější zdroje cukrů alternativní k sacharóze jsou spíš glukózové, fruktózový je myslím jen kukuřičný sirup.

"rámky(souše)jsou pro včely jako sláma-podestýlka pro kozu apod., časem zjistíš ,že 4 laŤky stejné šířky,tlouštky (no vrchní dělám silnější takže 3 laťky)bez jakýchkoliv zářezů a složitostí bohatě stačí,no prostě maximální jednoduchost minimum práce,oko řemeslníkovo nepotřebuje ani mezerníky hřebeny apod.ten centimetr trefí a když ne, budto na kraji chybí místo pro další r."

Ve své paletě zděděných rámků 39x24 mám rámky,(kupované přířezy), kde horní loučka je tlustá 14 milimetrů, spodní 10 a boční 8 - 10 milimetrů i taky rámky "light" , kde boční loučka je nějak 5 milimetrů silná a horní a spodní loučka 6 - 7 milimetrů silná. A sbité jen dvěma hřebíčky z horní nebo spodní do boční loučky. Trefovat se při sbíjení hřebíčky do těch 5 milimetrů boční loučky přesně doprostřed, jinak to nedrželo, musela být síla. Přesto tyhlety "lihgt" rámky měly dostatečnou životnost i v prostředí zadováků, kde jsou při vytahování kleštěmi mnohem víc namáhány než v nástavcích při vytahování rukou...

Cena cukru 15Kč/kg, běžně krmím 12-15kg na včelstvo. Průměr 13,5 kg cukru rozpuštěného ve studené vodě, aby to bylo levnější, krát 0,75 a dostanu výsledek zimních zásob a to 10,125 kg. Cena je 15 Kč x 13,5kg= 202,5Kč. Když krmivo koupím od Kellmanna to dražší za 19Kč/kg a dám včelám 11kg, abych se dostal na stejné množství zásob, tak utratím 209Kč na včelstvo. Apiinvert v 14kg balení stojí asi 26Kč/kg, takže nakrmení na zimu přijde na 286Kč. Kellmann ještě dodává krmivo na bázi z pšenice tuším za 12,6Kč/kg a to by dělalo dokonce 138Kč. Takže cenové rozdíly, jsou něco je levnější něco stejný a něco dražší než cukr a zbytek je otázkou vlastního přesvědčení. Aleš

Podle mně včely jakékoliv krmivo zpracovávají prakticky stejně, tudíž ho zbavují vody a doplňují příslušnými enzymy, ať už to v krmivu je co k čemu nebo není. Rozdíl bude jen v nějakých extrémních podmínkách, buď při jednorázovém nakrmení celé dávky do slabšího včelstva, nebo při krmení hodně pozdě na podzim. Kdy včely, pokud dostanou klasický cukr, už nestačí roztěpit všechno nebo skoro všechno a znatelný podíl zásob tak není upravený.
U připraveného krmiva je tedy třeba počítet s tím, že za ty peníze se nakupuje vedle cukrů taky voda, co je v krmivu a že na vlastní zpracování krmiva včely spotřebují taky zhruba desetinu, dvě desetiny cukrů stejně jako u klasického řepného cukru.
Na stejné nakrmení se tedy musí předpřipraveného krmiva proti suchému cukru nakoupit víc o tu vodu a počítat taky se ztrátou do těch dvou desetin cukrů , které včely spotřebují při zpracovávání.
To je ale jen teoretický předpoklad. Ověření skutečnosti vidím v praxi jako jednoduché, stačí půlku včelstev nakrmit třeba 15 kily počítáno suchého cukru a druhou půlku včelstev nakrmit 15 kily připraveného krmiva a potom porovnat rozdíl. Ve váze nástavků, v ploše zavíčkovaných buňěk....
Pokud to bude minimálně 5 a 5 včelstev vybraných průřezově, silné i slabé i ty na kraji i ty uprostřed, nevidím nějaký problém, který by to porovnání mohl zkreslit. Kromě silné snůšky.....

V těch krmivech by mělo být 20% vody a včely to stáhnou na 18%, aspoň tak to uvádí výrobce. A co při zpracování spotřebují, nevím to už mi nikdo neřek. Kdysi jsem měl krmítka na 15 l roztoku, ale bylo to k ničemu, protože než to včely odebraly tak to začalo kvasit a to už včely neberou. Při krmení cukrem to chce tak asi ty 4 l roztoku, aby to zvládly rychle odebrat. Takže krmení probíhá na etapy. U kupovaného krmiva bych předpokládal, že kvašení nehrozí, takže jdou včely nakrmit najednou a šetří to čas a náklady. A je to o tom to vyzkoušet jinak se to nezjistí. Aleš

Ted jsi nejsem jisty, ale mozna jsem to sem uz daval. Pokud ano, tak se omlouvam..

www.vcelar.org

"V těch krmivech by mělo být 20% vody a včely to stáhnou na 18%, aspoň tak to uvádí výrobce. A co při zpracování spotřebují, nevím to už mi nikdo neřek."

Podle starších výzkumů s cukerným roztokem včely roztok 1 : 1 jen zahušťují a zpracovávají, roztok 3 : 2 a ještě hustší nejdřív ředí přinesenou vodou, potom zpracovávají a znova zahušťují. Proto je taky vyšší spotřeba cukru včelami u krmení mačem, tuhým ovlhčeným cukrem atd.
Pokud má to připravené krmivo 20 % vody, asi se včelky budou chovat podobně.
Podle více zkušeností to jde poznat, když je suchší počasí a voda jen na napajedlech, návštěva napajedel včelami se po takovém zakrmení skokově zvýší.

V prosinci se sejdou zástupci okresů na IX.sjezdu ČSV. Budeme hodnotit co se podařilo a hlavně schvalovat hlavní úkoly pro příští období. Poprvé budou volit nového předsedu všichni členové ÚV. Navrhujeme změny Stanov, které by mohly včelařům pomoci ve správě své organizace. Podívejte se na nové www.mojevcely.cz a napište svůj názor.
Zapojte se do finále diskuze ke sjezdu. Nastavme stav, že včelařům záleží na jejich spolku. Zajímejte se a ptejte se svých zástupců ve vedení ČSV. Každý okres má svého zástupce v ÚV a má vliv na to co se děje.Pokud něco schválí, měl by Vám říci proč. Ptejte se.

V prosinci se sejdou zástupci okresů na IX.sjezdu ČSV. Budeme hodnotit co se podařilo a hlavně schvalovat hlavní úkoly pro příští období. Poprvé budou volit nového předsedu všichni členové ÚV. Navrhujeme změny Stanov, které by mohly včelařům pomoci ve správě své organizace. Podívejte se na nové www.mojevcely.cz a napište svůj názor.
Zapojte se do finále diskuze ke sjezdu. Nastavme stav, že včelařům záleží na jejich spolku. Zajímejte se a ptejte se svých zástupců ve vedení ČSV. Každý okres má svého zástupce v ÚV a má vliv na to co se děje.Pokud něco schválí, měl by Vám říci proč. Ptejte se.

V prosinci se sejdou zástupci okresů na IX.sjezdu ČSV. Budeme hodnotit co se podařilo a hlavně schvalovat hlavní úkoly pro příští období. Poprvé budou volit nového předsedu všichni členové ÚV. Navrhujeme změny Stanov, které by mohly včelařům pomoci ve správě své organizace. Podívejte se na nové www.mojevcely.cz a napište svůj názor.
Zapojte se do finále diskuze ke sjezdu. Nastavme stav, že včelařům záleží na jejich spolku. Zajímejte se a ptejte se svých zástupců ve vedení ČSV. Každý okres má svého zástupce v ÚV a má vliv na to co se děje.Pokud něco schválí, měl by Vám říci proč. Ptejte se.

dobrý den,zdravím všechny včelaře na téhle konferenci,chtěl bych si sám vytvořit vlastní internetové firemní stránky na kterých bych chtěl prezentovat prodej medu a výrobu včelařských potřeb atd. ,přiznám se že hledám něco opravdu
skoro zadarmo s dobrými šablonami ...

mohl by mě někdo prosím poradit
děkuji Zdenek

U některých včelstev se mi objevují v podmetu na podložce krystalky cukru. Včelstva byla dokrmena druhou dávkou 9 kg cukerného rotoku(3:2)v prvním týdnu září. Nedovedu si to vysvětlit. Zajímal by mě váš názor. Děkuji.

Protože mě čeká kompletace většího množství rámků, uvažuji nad pořízením sponkovačky. Máte někdo zkušenosti s jejím použitím pro tyto účely ? Jaká je lepší, elektrická nebo pneumatická, jak dlouhé spony používáte, jakou značku konkrétně si pořídit, jaké vychytávky pro rychlejší a snadnější aplikaci máte ? Na co si dát pozor ? Děkuji za rady a Vaše zkušenosti.

Jiří

Nejvhodnější je pneumatická a výběr je jednoznačně omezen na použité sponky. Sponky je lepší používat širší s délkou 22 a víc. A hlavně je dobré se zajímat o balení a cenu sponek. 5 tis. sponek za cca 250Kč + -. Značka sponkovačky je celkem jedno, tam kde to koupíte snad zajišťují i servis a sponkovačky se stejně ani nějaké závady nemají. Ale za špatný výběr sponek by jste mohl utratit nemalou částku, tak na to pozor. Aleš

Včelstva nemají vodu, ale neřešil bych to, zvládnou to sami, umí to líp, tak zbytečně je nevyrušovat. Aleš

Zdravím.
Rád bych opatřil své sklenice s medem etiketou která by nesla všechny náležitosti k prodeji ve stáncích a obchodech.
Nevím ale jek jí udělat,v jakém programu,jaký rozměr je běžný.
Moje představa je dát tam fotku třeba toho mého klátu buď napravo a nebo na celé pozadí.Poradíte mi někdo jak na to a nebo třeba kdo by mi to zpracoval? Měla by být samolepicí a jak je to kde u výrobců s cenou?
Díky za reakce.Míra

U některých včelstev se mi objevují v podmetu na podložce krystalky cukru. Včelstva byla dokrmena druhou dávkou 9 kg cukerného rotoku(3:2)v prvním týdnu září. Nedovedu si to vysvětlit. Zajímal by mě váš názor. Děkuji. Honza

Najľahšie sa tento jav vysvetľuje pričinením pôzdnej medovicovej znášky, ktorá zapríčiní kraštalizáciu zásob. Zdá sa to aj logické, ale nie vždy to korešponduje so skutočnosťou, pretože žiadna znáška sa neobjavila, ale kryštalky sa predsa na podložkách vyskytli. Tieto kryštalky často včely odnesú (ak môžu valetovať)a ani výskyt včelár naspozoruje. Pevné suché zbytky sú pre včely odpad, ak sú suché.

Z mojej praxe mám nejaké skúsenosti, že to môže byť aj inak. Práve pomer 3:2 môže byť príčinou toho, že nedokážeme cukor dokonale rozpustiť, pre nedostatočne teplú vodu, nedokonalé spustenie cukru. Tieto drobné mikročiastočky v roztoku vytvárajú možnosť sa nabaľovať ďalším cukrom z roztoku do podoby skryštalizovaných zásob. Videl som u včelára, keď po zime vyťahoval z úľa plásty so zaviečkovanými glycidmi a pritom skyrštalizovanými zásobmi. Včely pri priblíženie sa k týmto zásobám časť z nich spotrebujú, no pevné čiastočky vynosia z úľa a my o tom ani nevieme. Z ekonomického hľadiska je to strata.

Ja už roky radšej podávam cukrový roztok v pomere 1:1 s rozpustením cukru v horúcej vode, je v ňom dostatok vody, ale včely dokážu repný cukor dokonalejšie invertovať. Tento pomer je porovnateľný svojou hustotou s prirodzeným nektárom a včely nemajú problém ho nespracovať. Vyšší obsah vody nie je pre včely problémov, aspoň som to nikdy nespozoroval

vůbec na to není potřeba nějaký speciální program. Stačí úplně jakýkoliv kancelářský balík Jsou v nich programy na vytváření vizitek a štítků a dokonce by stačilo malování a WordPad ve windousích. Jen záleží jaké množství by toho bylo potřeba . Také se nabízejí již hotové nebo si je v tiskárně můžete nechat zpracovat grafikem i podle vlastního návrhu. Samolepící papír koupíte běžně v papírnictví.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tvorba etikety
> Datum: 18.11.2010 07:01:19
> ----------------------------------------
> Zdravím.
> Rád bych opatřil své sklenice s medem etiketou která by nesla všechny
> náležitosti k prodeji ve stáncích a obchodech.
> Nevím ale jek jí udělat,v jakém programu,jaký rozměr je běžný.
> Moje představa je dát tam fotku třeba toho mého klátu buď napravo a nebo na
> celé pozadí.Poradíte mi někdo jak na to a nebo třeba kdo by mi to
> zpracoval? Měla by být samolepicí a jak je to kde u výrobců s cenou?
> Díky za reakce.Míra
>
>
>

Resil jsme to loni a pak jsem narazil na toto:

http://www.gude.cz/naradi/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html

Mam ji presne rok a jsem zatim na 150% spokojen. Navic za ty penize....
T.H.

2010/11/17 Jiří <e-mail/=/nezadan>

> Protože mě čeká kompletace většího množství rámků, uvažuji nad pořízením
> sponkovačky. Máte někdo zkušenosti s jejím použitím pro tyto účely ? Jaká
> je lepší, elektrická nebo pneumatická, jak dlouhé spony používáte, jakou
> značku konkrétně si pořídit, jaké vychytávky pro rychlejší a snadnější
> aplikaci máte ? Na co si dát pozor ? Děkuji za rady a Vaše zkušenosti.
>
> Jiří
>

Dne Wednesday 17 of November 2010 22:18:32 Ales Molcik napsal(a):
> Nejvhodnější je pneumatická a výběr je jednoznačně omezen na použité
> sponky. Sponky je lepší používat širší s délkou 22 a víc. A hlavně je dobré
> se zajímat o balení a cenu sponek. 5 tis. sponek za cca 250Kč + -. Značka
> sponkovačky je celkem jedno, tam kde to koupíte snad zajišťují i servis a
> sponkovačky se stejně ani nějaké závady nemají. Ale za špatný výběr sponek
> by jste mohl utratit nemalou částku, tak na to pozor. Aleš

Dobry den,

22 je malo. pokud to vcely zatmely, tak se Vam rozpadnou ramecky.Chce to aspon
32 mm spony.
Mam 2 pneumaticke sponkovacky , jednu noname, z bazaru z doby, kdy staly
nejakych 5-15000 Kc, tak byla za 1500, bohuzel se do ni nedaji sehnat spony,
musel jsem ji trochu upravit a jde max. na 22 mm. ktere ovsem zatlouka az na
doraz. Pak jsem si koupil
http://aukro.cz/item1317971843_profi_sponkovacka_hrebikovacka_na_vzduch.html
tuhle, za ty penize neni co resit z 24 mesicu zarukou, ovsem ty 40 mm spony
nezatluce uplne az na uroven horni loucky, o cca 0.5-1 mm precniva, me je to
jedno, ale kamarad ji kvuli tomu nechtel (hrebiky zatlouka, ale to je pak
prace 2x vic). Ty 40 mm spony ustoji i pritmeleny ramecek.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nedávno tu prebiehala diskusia o ležanoch. Pri surfovaní som našiel túto
"záležitosť".
http://www.omlet.co.uk/products_services/products_services.php?cat=Beehaus&subcat=Bees+and+Honey
Zaujímavé je, že môže mať (alebo má?) aj medník.

Malá poznámka: v minulosti bol veľkým propagátorom ležanov na
Slovensku aj Ján Milla. V knižke "Kočovný voz a jeho využitie vo
včelárstve", strana 120, druhé vydanie r. 1983, vydavateľstvo Príroda,
je popis úľu ML-18 (Millov ležan?)

Vojto

Nedávno tu prebiehala diskusia o ležanoch. Pri surfovaní som našiel túto
"záležitosť".
http://www.omlet.co.uk/products_services/products_services.php?cat=Beehaus&subcat=Bees+and+Honey
Zaujímavé je, že môže mať (alebo má?) aj medník.

Poznal som včelára (už umrel), ktorý včeláril presne v takýchto ležanoch na teplú stavbu, s letáčom na kratšej strane. Dosahoval dobré výnosy, rovnocenné (typické drevené úle) ako aj v iných tradičných úľoch. Včelstvo sa rozmnožovalo smerom od letáča dozadu až na 20 plástov, v čase pred znáškou agátu, vložil materskú mriežku a matku "uväznil" na 6 plástov pri letáči. Ležany tohoto typu musia mať prístup z boku.

Pak jsem si koupil
http://aukro.cz/item1317971843_profi_sponkovacka_hrebikovacka_na_vzduch.html
tuhle, za ty penize neni co resit z 24 mesicu zarukou, ovsem ty 40 mm spony
nezatluce uplne az na uroven horni loucky, o cca 0.5-1 mm precniva, me je to
jedno, ale kamarad ji kvuli tomu nechtel (hrebiky zatlouka, ale to je pak
prace 2x vic). Ty 40 mm spony ustoji i pritmeleny ramecek.
-------------------
Já mám sponkovačku do 38mm, šíře 10mm. Přesto tam bouchám sponku i z boku, a ta to jistí. Pokud jsou rámky čepované, tak jsme dával i hřebíkovačkou příčně přes čep. Tedy jakoby na ležící rámek.

Ale proč to píšu. Nevím proč tamta sponkovačka nezatlouká - možná slabý výkon, ale je to taky možná možné seřídit. U mé sponkovačky se to seřizuje nastavením výšky opěrné "botky" co se s ní přitlačuje sponkovaný materiál.

Ale mám v ruce jeden rámek na ukázku s plastovými bočnicemi. A docela se mi to líbí. To nejde vyrvat, na plastu jsou navíc drážky, které by měly usnadnit uvolnění rámku. Tak jsem zvědav. :-) Pár si jich asi pořídím.

Karel

Na internetovém obchodě před 3 lety u fy. Gu"de jsem koupil kombinovanou s hřebíkovačkou v té nejnižší cenové kategorii. Sponky 32 zatlouká jak víno a zatím bez poruchy a těch rámků už bylo pár tisíc. Žel u dřeva je to jedno, ale sololit neumí, jen ho prosekává. Tam musí být dokonalá regulace síly úderů a to je cenově úplně jinde. Zdraví R. Stonjek

Hm, abych potřeboval rámky sbíjet sponkami 40 milimetrů, musel bych nástavkové úly nečistit od propolisu takových 5 - 6 let, zadováky takové 2 - 3 roky.
Jenže já ty úly čistím každý rok a tak mně bohatě stačí v nástavkových úlech hřebíky 20 milimetrů dlouhé. V zadovácích jsou lepší o něco delší, protože rámky jsou namáhány o něco víc. Horní loučky pojišťuji sponkami 8 milimetrů.

"vůbec na to není potřeba nějaký speciální program. Stačí úplně jakýkoliv kancelářský balík Jsou v nich programy na vytváření vizitek a štítků a dokonce by stačilo malování a WordPad ve windousích. Jen záleží jaké množství by toho bylo potřeba . Také se nabízejí již hotové nebo si je v tiskárně můžete nechat zpracovat grafikem i podle vlastního návrhu. Samolepící papír koupíte běžně v papírnictví."

Tvorba etikety je podobně jako včelaření další odbornost. A jako ve včelaření se někdo zběžně poinformuje, sbije úly z levného odpadu, do včelařského dědictví po dědovi zainvestuje do oprav nějakou tisícovku a včelaří a má výsledky, jiný kupuje vše nové, ale i kdyby měl medomet pozlacený a úly z nějaké supervejmutovky, nějak mu to nejde.
Je tedy třeba vyzkoušet, jestli použitelná etiketa půjde udělat nebo nepůjde.
Kancelářský balík se spíš hodí na nějaké malůvky nebo na použití předpřipravených obrázků a klipartů než na upravování fotografie z digitálu na etiketu. Jeho výhodou je, že je často zdarma, potom relativně jednoduché ovládání přizpůsobené i těm běžným lidem, ne nějakým superinteligentním a tím, že mají zaintegrovaný ten program ny výrobu vizitek, který se dá použít na tisk etiket. Pokud se v něm ale nedělá, stejně je třeba minimálně pár hodin se ho učit používat a pokud se výsledek udělaný kancelářským balíkem dává potom vytisknout profesionálním grafikům, mohou s tím mít problémy. Protože v kancelářském balíků je spousta ovládání přizpůsobena lidem bez jakýchkoliv znalostí počítače a věcí kolem, takže pokud se tam nějaké věci zamotají, profesionální grafici pak s tím mohou mít zbytečnou práci navíc.
Co se týká úpravy fotek z digitálu, králem volně šiřitelných grafických editorů je Gimp, docela dobrý je i Photo editor od českého Zoneru, ovšem pokud nestačí zkušební doba měsíc, je potom za peníze. To je ovšem další odbornost pracovat s takovým programem.
Trošku znalostí vyžaduje i tisk, aby to vypadalo, aby to bylo ve správné kvalitě a nakonec aby doma vytvořená etiketa nebyla nakonec znatelně dražší než profesionálně zadaná.
Jinak možnosti v zadávání výroby etiket jsou dneska už velké. Je možné si je zadat na klíč v nejbližší tiskárně, je možné zakoupit za 50 - 100 kč atd autorská práva na nějakou fotku z internetové fotobanky, je možné výrobu grafiky zadat přes internet někomu někde..., grafikovi, co nemá zakázky nebo studentovi, co si přivydělává, takže levně, je možné potom grafické řešení poslat internetem k vytištění někde do tiskárny na druhém konci republiky ( tam ale nevím, jak by se řešilo, kdyby tiskárna tiskla trochu jinak než to na obrazovce vypadá, to není zas tak neobvyklý případ, zvláště pokud se má tisknout levně)
Při výrobě etikety z vlastní nějaké dost vydařené fotografie je třeba , hlavně při zadávání na internetu, na druhé straně trochu hlídat autorská práva té fotografie, nesolidní grafik b mohl dát fotografii volně k dispozici na internet nebo dokonce za ni inkasovat peníze.
Na druhé straně by třeba někdo mohl být přístupný dohodě, že za právo vystavit tu fotku třeba na své webové stránce v určité velikosti, přirozeně s uvedením autora, by udělal grafický návrh té etikety zadara...

Pokud sponkovačka prosekává sololit apod. a nemá regulaci tak to jde vyřešit snížením tlaku. Většinou je na kompresoru u vypuště vzduchu a nebo jde dokoupit regulace tlaku např. jak je na konci vyvíječe aer. Aleš

Etikety jsem doma zkoušel, ale čas, cena barevného tisku a kvalita tisku, mě přesvědčilo, že lepší je to zadat na zakázku profikům. Aleš

Ce je to pořídit levně? Popisuješ tady problémy které běžný včelař s 10 úly není nucen vůbec řešit Ten svůj metráček medu to je100 etiket na běžné tiskárně udělá za 50 Kč, nebo koupí nabízené etikety za stovku a jen tam narazítkuje svoje údaje. Aby se mu to vyplatilo v tiskárně tak běžně požadují tisky alespoň 200 archů A4. To je cirka 2000 ks Což odpovídá 20 q medu. Neblázni.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tvorba etikety
> Datum: 18.11.2010 10:53:19
> ----------------------------------------
> "vůbec na to není potřeba nějaký speciální program. Stačí úplně jakýkoliv
> kancelářský balík Jsou v nich programy na vytváření vizitek a štítků a
> dokonce by stačilo malování a WordPad ve windousích. Jen záleží jaké
> množství by toho bylo potřeba . Také se nabízejí již hotové nebo si je v
> tiskárně můžete nechat zpracovat grafikem i podle vlastního návrhu.
> Samolepící papír koupíte běžně v papírnictví."
>
> Tvorba etikety je podobně jako včelaření další odbornost. A jako ve
> včelaření se někdo zběžně poinformuje, sbije úly z levného odpadu, do
> včelařského dědictví po dědovi zainvestuje do oprav nějakou tisícovku a
> včelaří a má výsledky, jiný kupuje vše nové, ale i kdyby měl medomet
> pozlacený a úly z nějaké supervejmutovky, nějak mu to nejde.
> Je tedy třeba vyzkoušet, jestli použitelná etiketa půjde udělat nebo
> nepůjde.
> Kancelářský balík se spíš hodí na nějaké malůvky nebo na použití
> předpřipravených obrázků a klipartů než na upravování fotografie z digitálu
> na etiketu. Jeho výhodou je, že je často zdarma, potom relativně
> jednoduché ovládání přizpůsobené i těm běžným lidem, ne nějakým
> superinteligentním a tím, že mají zaintegrovaný ten program ny výrobu
> vizitek, který se dá použít na tisk etiket. Pokud se v něm ale nedělá,
> stejně je třeba minimálně pár hodin se ho učit používat a pokud se výsledek
> udělaný kancelářským balíkem dává potom vytisknout profesionálním grafikům,
> mohou s tím mít problémy. Protože v kancelářském balíků je spousta
> ovládání přizpůsobena lidem bez jakýchkoliv znalostí počítače a věcí
> kolem, takže pokud se tam nějaké věci zamotají, profesionální grafici pak s
> tím mohou mít zbytečnou práci navíc.
> Co se týká úpravy fotek z digitálu, králem volně šiřitelných grafických
> editorů je Gimp, docela dobrý je i Photo editor od českého Zoneru, ovšem
> pokud nestačí zkušební doba měsíc, je potom za peníze. To je ovšem další
> odbornost pracovat s takovým programem.
> Trošku znalostí vyžaduje i tisk, aby to vypadalo, aby to bylo ve správné
> kvalitě a nakonec aby doma vytvořená etiketa nebyla nakonec znatelně dražší
> než profesionálně zadaná.
> Jinak možnosti v zadávání výroby etiket jsou dneska už velké. Je možné si
> je zadat na klíč v nejbližší tiskárně, je možné zakoupit za 50 - 100 kč atd
> autorská práva na nějakou fotku z internetové fotobanky, je možné výrobu
> grafiky zadat přes internet někomu někde..., grafikovi, co nemá zakázky
> nebo studentovi, co si přivydělává, takže levně, je možné potom grafické
> řešení poslat internetem k vytištění někde do tiskárny na druhém konci
> republiky ( tam ale nevím, jak by se řešilo, kdyby tiskárna tiskla trochu
> jinak než to na obrazovce vypadá, to není zas tak neobvyklý případ, zvláště
> pokud se má tisknout levně)
> Při výrobě etikety z vlastní nějaké dost vydařené fotografie je třeba ,
> hlavně při zadávání na internetu, na druhé straně trochu hlídat autorská
> práva té fotografie, nesolidní grafik b mohl dát fotografii volně k
> dispozici na internet nebo dokonce za ni inkasovat peníze.
> Na druhé straně by třeba někdo mohl být přístupný dohodě, že za právo
> vystavit tu fotku třeba na své webové stránce v určité velikosti, přirozeně
> s uvedením autora, by udělal grafický návrh té etikety zadara...
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tvorba etikety
> Datum: 18.11.2010 12:16:36
> ----------------------------------------
> Etikety jsem doma zkoušel, ale čas, cena barevného tisku a kvalita tisku,
> mě přesvědčilo, že lepší je to zadat na zakázku profikům. Aleš
>
>
>

Kdo na metrák medu na prodej, tak nějaké etikety nemusí řešit. Ale pokut med dává po vesnicích do obchodu, tak to dělám já, tak etiketa prodá víc než sebelepší med. A nějaká razítka a dopisování fixem není zrovna, pro kupující dámy na efekt košer. Mužský obaly moc neřeší, toho zajímá jestli je to uvnitř uzený nebo smažený a to med není. Chlap med kupuje jen když ho pošle ženská. Takže etiketa na medu musí mít kvalitu stylu. Co jsem vyděl různé sériové etikety, tak z toho je možná 10% použitelných. Takže při tvoření etikety přemýšlím, aby byla nejen prodejná, ale pro mě praktická tzn. několik let použitelná. Aleš

Etikety z tiskárny jako provozovny obvykle mají výrazné brilantní barvy nebo dokonce speciální kovové nebo reflexní barvy, aby upoutaly pozornost. Taky obecně jsou vytištěné ještě přelakovávány. takže víc vydrží a jsou pěknější. To všechno není na ofsetové lince v tiskárně problém.
Na běžných PC tiskárnách brilantní barvy moc dobře nejdou stejně tak jako na druhé straně slabě "barevné" béžové barvy. Podle toho, jaká tiskárna a papír je k dispozici, vyjde výsledný vzhled etikety, rozmyvatelnost vodou, odolnost UV záření, lesk či nelesk papíru a potištěné plochy.....
Kdysi se mi na tisk vizitek osvědčila výdrží tisku i cenou relativně levná barevná laserovka. Hodila by se podle mně na výrobu menších sérií etiket. Chce to tu tiskárnu, ať už je kdovíkde, nejdřív zkušebními tisky otestovat. které barvy tiskne dobře a které by na etiketě vypadaly špatně. Etiketu udělat podle toho, používat jen ty barvy, které vyjdou dobře. Nevím jistě, jak dobře se na tisk na laserovce dají sehnat samolepky, každopádně kvůli zapékání barvy musí bý ty samolepky hodně kvalitní a tím i drahé. Možná by bylo lepší tisknout na obyčejný papír a ten lepit na sklenici lepidlem.
Laserovkou na nějaký lepší lesklejší papír by tak mělo jít udělat na první pohled relativně kvalitní etikety a poměrně levně.

Ahoj Míro,
záleží, jak moc má být etiketa propracovaná, jaké jsou priority. Pokud chceš ušetřit a udělat si jí sám a pěknou, Gimp je dobrá volba, ale na rovinu, jestli nejsi s PC moc kamarád, budeš se s Gimpem desítky hodin učit, desítky hodin budeš tvořit etiketu. Druhou variantou jsou zmiňované Wordy, "malování" apod, ale taková etiketa nebude nic moc.
Třetí varianta je dát známému láhev rumu (v Tvém případě medu nebo medoviny (-:) a nechat si jí udělat.
Nebo návrh etikety prostě zadat profíkům (ceny za jejich práci neznám).
Co se týče tisku - rozhodně bych etikety netisknul doma, ať už na čemkoliv. Kdejaké kopírovací centrum je schopno relativně levně tisknout barevně i na samolepící papír. A opět - kolikrát není problém domluvit tisk za naturálie.
Ať se Ti daří, Libor.
---------------
Mira P. napsal:
Zdravím.
Rád bych opatřil své sklenice s medem etiketou která by nesla všechny náležitosti k prodeji ve stáncích a obchodech.
Nevím ale jek jí udělat,v jakém programu,jaký rozměr je běžný.
Moje představa je dát tam fotku třeba toho mého klátu buď napravo a nebo na celé pozadí.Poradíte mi někdo jak na to a nebo třeba kdo by mi to zpracoval? Měla by být samolepicí a jak je to kde u výrobců s cenou?
Díky za reakce.Míra

http://www.youtube.com/watch?v=sK5cpOh0xmQ

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tvorba etikety
> Datum: 18.11.2010 12:16:36
> ----------------------------------------
> Etikety jsem doma zkoušel, ale čas, cena barevného tisku a kvalita tisku,
> mě přesvědčilo, že lepší je to zadat na zakázku profikům. Aleš
>
>
>

....nenáročné a za pár minut hotové, třeba takto:

http://vcely.humlak.cz/MiraP2.jpg
http://vcely.humlak.cz/MiraP3.jpg

(texty se dají samozřejmě libovolně měnit, podle svých i byrokratických potřeb).
Libor V.

No seš dobrej Libore to se musí nechat.
I ten "asfaltovej" med mě dostal!chi chi chi.
Tohle jsi udělal konkrétně jak a kde?
Můžeš mi poradit? Tohle by mi bohatě stačilo.
Díky Míra

Nebo mohl bys mi to poslat na mejla v office abych to v něm mohl otevřít a následně doupravit podle sebe?
Půjde to?

Míro "asfaltovým" medem sis přece pojmenoval svůj "řepkovej/neřepkovej" med na stránkách (-:
Tohle je čmárnutý v Gimpu, do Officů tohle konkrétně už bohužel nacpat nejde.....ale pošli mi na libor/=/humlak.cz konkrétní texty které tam chceš mít, já Ti je tam umístím a pošlu hotovou věc. Email je libor/=/humlak.cz
Pokud by sis ale přece jenom chtěl lámat hlavu s Gimpem, zde ho stáhneš: http://www.gimp.cz/
Libor V.

čauky tak minulej tejden jsem si ji taky koupil vzduchovou od firmy gude v akci za 800 už sem sni nabouchal 500 ramku a sem sni nadmiru spokojenej.doporučuji si ji pořidit zaleži na tobe jestli vzduch nebo elektriku.jo a davam tam 2/5 sponky a zalejzaj tam paradne.jo a sponky nemusí byt od vyrobce o milimetr menší to veme taky za zkušenosti už mam

Milý Václave jak vidíš tady se probírají důležitější věci než je sjezd.Třeba sponkovačka,tvorba etiket a jiné ptákoviny.Sjezd a budoucnost ČSV je až na konci zájmu zatím!Až to bude upečené to co jsem zatím viděl tak to bude něco! Nejsem věřící,ale tady musím říct pan Bůh s námi a zlé pryč!Bohužel tady nám nikdo nepomůže poděláme si to sami.Už mnohokrát jsem tady psal o šoku,který jsem utrpěl na minulém sjezdu a ted jen doufám,že delegáti budou zastupovat své okresy a ZO a nenechají se zavést slepě do uličky která vede a vede a nikam nás nedovede.Nebo snad ano určitě ano.Kam? Na to necht si každý odpoví sám.Snad se nenaplní tento můj černý scénář.

Milý Václave jak vidíš tady se probírají důležitější věci než je sjezd.Třeba sponkovačka,tvorba etiket a jiné ptákoviny.Sjezd a budoucnost ČSV je až na konci zájmu zatím!
--------
Myslím, že ČSV, sjezd a další věci kolem se tady probíraly mnohokrát. Naposledy před 5 lety. Naprostá většina delegátůl sjezdu není na netu doma, takže je to mlácení prázdné slámy. Teď budou rozhodovat oni. Ne zdejší Konference. :-)

Většina je už rozumná a raději přemýšlí jak dobře zabalit med, sesponkovat rámky, a připravit se na jaro.

Prostě přízemní problémy obyčejných včelařů.

Karel

Pepíku Vy jste mě předběh. Právě po shlédnutí stránek Mgr. Sciskala, jsem se chystal něco k tématu. Jak dopadne sjezd? To je přece jasné, jako každá schůze, bude se mluvit, hodně mluvit, bude řečeno několik třeba i logických a praktických připomínek, k jejíž realizaci by to ovšem znamenal něco dělat jinak, takže pro jistotu se odhlasuje tak, aby se nic nezměnilo a ve vedení zůstane stará garda. Docela by mě překvapilo, kdyby to bylo jinak. Svaz totiž žije dvojím životem, jeden je na papíře, tak jak to má být a pak je tu praxe. Ta už tak slavná není. Samozřejmě, že ten druhý život se odvíjí od ZO a toho jak fungují a v tom je ten háček, že ryba smrdí od hlavy. Z toho mi jasně vychází, že beze změny Vedení svazu a hlavně vedení svazu a to jednoduchou metodou, medu a biče se nikam dál nedostanem. Vypisovat zde nějaké konkrétní záležitosti ze života ZO snad ani nemá zatím význam. Ale jen pro porovnání, bych nabídl srovnání úrovně dvou časopisů Moderního včelaře a Včelařství. Pro mě je zajímavější MV, obsahově je víc užitečnější pro praktického včelaře a jsem toho názoru, že PSNV je na takové úrovni, že kdyby přebrala agendu v rámci chovu a veterinárních předpisů na státní úrovni, což má teď dělat ČSV, tak svazu koupíme věnec s nápisem vzpomínáme. Aleš

Tak tady nastiň co by jsi pro včelaře dělal ty a kam je vedl to co tady píšeš je právě ta prázdná sláma.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 18.11.2010 20:56:39
> ----------------------------------------
> Milý Václave jak vidíš tady se probírají důležitější věci než je
> sjezd.Třeba sponkovačka,tvorba etiket a jiné ptákoviny.Sjezd a budoucnost
> ČSV je až na konci zájmu zatím!Až to bude upečené to co jsem zatím viděl
> tak to bude něco! Nejsem věřící,ale tady musím říct pan Bůh s námi a zlé
> pryč!Bohužel tady nám nikdo nepomůže poděláme si to sami.Už mnohokrát jsem
> tady psal o šoku,který jsem utrpěl na minulém sjezdu a ted jen doufám,že
> delegáti budou zastupovat své okresy a ZO a nenechají se zavést slepě do
> uličky která vede a vede a nikam nás nedovede.Nebo snad ano určitě ano.Kam?
> Na to necht si každý odpoví sám.Snad se nenaplní tento můj černý scénář.
>
>
>

Aleši sám bych byl rád, kdyby to byla pravda. Ale sílu zatloukacího rázu tlak prakticky neovlivňuje. Sololit prosekne jak 2 atm tak 6. Se sololitem jsem skončil, tak mě to nevadí. Jinak čas od času to chce sponkovašku promazat nějakým řidčím olejem a pak je nezničitelná.
Zdraví R. Stonjek

Josefe, z organizace kde Vy jste členem, jsem Já vystoupil a vrátil jsem se do původní organizace kde jsem začal včelařit. Vaše ZO je zrovna taková organizace, která nefunguje, jako bývalý důvěrník ZO ČSV Prostějov vím o fungování této organizace docela detailně a Vy jelikož jste nepoznal nic jiného a žijete v tom dlouho, tak nemáte představu možné změny. Jako důvěrník jsem, nějaké změny v mém obvodu zavedl. A i po mém odchodu se mi ozývali včelaři z Vaší ZO jestli bych nemoh v některých věcech dál pokračovat. Takže zvolte nové vedení a můžeme něco probrat. Aleš

Aleši sám bych byl rád, kdyby to byla pravda. Ale sílu zatloukacího rázu tlak prakticky neovlivňuje. Sololit prosekne jak 2 atm tak 6. Se sololitem jsem skončil, tak mě to nevadí. Jinak čas od času to chce sponkovašku promazat nějakým řidčím olejem a pak je nezničitelná.
Zdraví R. Stonjek
----------------
Vzduch jsem zkoušel jako první. Nepomohlo:-)
Pak jsem ze zoufasltví četl návod - hloubka zaseknutí se štěluje relativní polohou opěrné botky a koncové polohy úderníku.
A při sponkování tiskařské folie na víka to řeším přizvednutím botky levým ukazováčkem mírně nad úroveň plechu a sponky doklepnu kladívkem. Je to rychlejší než shánět palcový imbus a rozladit si sponkovačku seřízenou na pořádnou ránu.
Slabší povahy mohou sponky před nabitím propláchnout nějakou desinfekcí, aby rána moc nehnisala. :-)

Karel

Zase prázdná sláma.

Mě to tlakem funguje, jiné nastavení nemám. Aleš

Ale sílu zatloukacího rázu tlak prakticky neovlivňuje
-------------------------------
tak to musím oponovat, tlak je totiž to jediné, čím můžete regulovat sílu, kterou bude sponka zaražena. Použití sponkovačky bez regulace tlaku si vůbec nedovedu představit. To je pak výsledkem proseknutí materiálu, nebo naopak nedoražená sponka.

Vzduch jsem zkoušel jako první. Nepomohlo:-)
Pak jsem ze zoufasltví četl návod - hloubka zaseknutí se štěluje relativní polohou opěrné botky a koncové polohy úderníku.
----------------------------------------------
to jsou dvě různé věci. Tlak určuje, jak rychle se bude pohybovat úderník - tedy sílu úderu. Koncová poloha určí, kdy se zastaví. Pokud není sponkovaný materiál pevný, je změna koncové polohy řešením, protože potřebujete větší tlak na zaražení spony a současně dřív zastavit úderník, aby nestihl prorazit sponkovaný materiál. Výsledkem je, že přisponkovat nějaký nepevný materiál dlouhou sponkou je problém.

Sponky natřete propolisem - dobrá desinfekce a zároveň lepí ;-)

Klubouk dolů, před Vaší odvahou ;-) levý ukazováček není moc důležitý, ale stejně bych ho tam nedával ... no abych se přiznal, můj levý ukazováček už před pár lety okousala hoblovka. Každý prostě na něčem ujíždíme :-D

Jojo, taky mam kombi-set od GUDE a je super - 40mm sponky tluče jak nic,
nastavením tlaku se dá regulovat síla úderu, takže třeba to prosekávání
sololitu se dá vychytat....

sponky se bezproblémů dají objednat na eshopu gude, takže ani shánění
sponek není problém...

jen pozor, pneumatická zařízení by měla dostávat vzduch s olejovou mlhou
- používají se různé přimazávače vzduchu - já mám tento úplně
nejlevnější, našroubuje se přímo na sponkovačku...

http://gude.cz/naradi/filtry-odlucovace-vody-maznice/olejovac-mini-gude.html

a ještě toto, ke sponkovačce nějaký olej je, ale je ho málo....

http://gude.cz/naradi/prislusenstvi-2/pneumaticky-olej-pro-pneu-naradi-gude.html

sponkovačka je ted v akci za 800,- :) tak kdo zaváhá, tluče rámky
kladívkem :)

http://gude.cz/naradi/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html

petr j.


Tomáš Heřman napsal(a):
> Resil jsme to loni a pak jsem narazil na toto:
>
> http://www.gude.cz/naradi/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html
>
> Mam ji presne rok a jsem zatim na 150% spokojen. Navic za ty penize....
> T.H.
>
> 2010/11/17 Jiří <e-mail/=/nezadan>
>
>
>> Protože mě čeká kompletace většího množství rámků, uvažuji nad pořízením
>> sponkovačky. Máte někdo zkušenosti s jejím použitím pro tyto účely ? Jaká
>> je lepší, elektrická nebo pneumatická, jak dlouhé spony používáte, jakou
>> značku konkrétně si pořídit, jaké vychytávky pro rychlejší a snadnější
>> aplikaci máte ? Na co si dát pozor ? Děkuji za rady a Vaše zkušenosti.
>>
>> Jiří
>>
>>
>
>

jen pozor, pneumatická zařízení by měla dostávat vzduch s olejovou mlhou
- používají se různé přimazávače vzduchu - já mám tento úplně
nejlevnější, našroubuje se přímo na sponkovačku...
------------------------
dobré řešení. Já jsem dal na radu prodejce - po každých cca 200 sponkách sundat hadici a stříknout dovnitř silikonový olej.

Mazání řeším olejem ve spreji, do koncovky na vzduch u sponkovačky trochu nastříkat, nasadit hadici a naprázdno několikrát procvakat. A sleduji, že ty ukazováky jsou na úrazy nejhorší prsty, v mém případě, mi kousek vzala pila. Aleš

AM:
Mazání řeším olejem ve spreji, do koncovky na vzduch u sponkovačky trochu nastříkat, nasadit hadici a naprázdno několikrát procvakat. A sleduji, že ty ukazováky jsou na úrazy nejhorší prsty, v mém případě, mi kousek vzala pila.
-------
Mně prodejce řekl, že častěji řeší závady způsobené přílišným mazáním vzduchunež naopak.

Tady je třeba uvážit, zda jde o kompresor tzv. olejový, nebo bezolejový. Za mých maldých let byl spíš problém z pneumatiky odstranit olej, než mazat.

Já jsem bez mazání zatloukl několik velkých krabic sponek -- cca 0.5kg a stále tluče.

A úrazy - od držení botky nehtem zatím žádné, ale bacha při obyčejném sponkování - dlouhá sponka dokáže po nárazu do suku, jiné sponky atd. změnit směr i o 180st. A překvapí vás kdekoli máte plaec nebo ukazovák. :-)

Ale na rozdíl od cirkulek, hoblovek atd. se jedná o "čistý průstřel" - ale bolí to taky. :-)

Karel

Aleši jestli, že základním posláním svazu je zajišťovat odbornou pomoc a vzdělávání včelařů? Mi tak alespoň trochu nastiň co lze mimo tak ve svazu profláknuté činnosti jako jsou; Odborné zájezdy, různé přednášky i s předváděním postupů přímo na včelnicích ještě tak převratného dělat. Já to jsem ochoten okamžitě navrhnout. Samozřejmě k tomu patří ještě povinná spolková agenda. Právě ta špatná prostějovská ZO dokázala sehnat Peníze na Placené vyšetření na mor pro celý okres. Jak se zdá snad se podařilo to jeho lavinovité šíření po 8 letech zarazit.
pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 19.11.2010 08:07:35
> ----------------------------------------
> Josefe, z organizace kde Vy jste členem, jsem Já vystoupil a vrátil jsem se
> do původní organizace kde jsem začal včelařit. Vaše ZO je zrovna taková
> organizace, která nefunguje, jako bývalý důvěrník ZO ČSV Prostějov vím o
> fungování této organizace docela detailně a Vy jelikož jste nepoznal nic
> jiného a žijete v tom dlouho, tak nemáte představu možné změny. Jako
> důvěrník jsem, nějaké změny v mém obvodu zavedl. A i po mém odchodu se mi
> ozývali včelaři z Vaší ZO jestli bych nemoh v některých věcech dál
> pokračovat. Takže zvolte nové vedení a můžeme něco probrat. Aleš
>
>
>

Ve Vaší ZO můžete Josefe navrhovat a odhlasovat co chcete, protože stejně se to ztratí v praxi do prázdna a věci zůstanou při starém. Nějakou zkušenost v tomto směru s Prostějovem mám. Na schůze a přednášky chodí tak třetina a u některých ta osvěta a vzdělávání moc nezabírá, když slyšíte jak si vyměňují zkušenosti jak nejlépe natřít na jaře plod VARIDOLEM. Snížení ohnisek moru na Prostějovsku je způsobeno tím, že v některých katastrech obcí nejsou včely. Takže jestli chcete něco na schůzi navrhnout, tak jedině nové vedení, ale to už jsem jednou napsal. A rozepisovat se zde, teď v tento moment o konkrétních věcech co by bylo aby bylo, dělat nebudu, protože to by bylo právě ono mlácení prázdné slámy. Vše má svůj čas a musí přijít by když to na význam. Mě teď stačí pouze vyjádření nespokojenosti se současným stavem. Aleš

Uražená ješitnos je cítit na dálku, avšak nemáš asi jediný rozumný nápad jak dál. Návštěva 30 % na akcích které pořádá ZO je v dnešní době opravdu vinikjící úspěch, tomu věř. S nízkou aktivitou se potýkají všechny spolky. Je bláhové si myslet že to někdy bude lepší. někteří jsou již hodně staří, Ti mladí zase musí být v zaměstnání, nebo to prostě mají daleko. Dalším to zase nedovolí zdravotní stav. Pokud jde o práci ve svazu ti kteří tvrdí jak je nutné to změnit pak nechtějí nic proto udělat. Jen frflají.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 19.11.2010 12:21:40
> ----------------------------------------
> Ve Vaší ZO můžete Josefe navrhovat a odhlasovat co chcete, protože stejně
> se to ztratí v praxi do prázdna a věci zůstanou při starém. Nějakou
> zkušenost v tomto směru s Prostějovem mám. Na schůze a přednášky chodí tak
> třetina a u některých ta osvěta a vzdělávání moc nezabírá, když slyšíte jak
> si vyměňují zkušenosti jak nejlépe natřít na jaře plod VARIDOLEM. Snížení
> ohnisek moru na Prostějovsku je způsobeno tím,       že v některých katastrech
> obcí nejsou včely. Takže jestli chcete něco na schůzi navrhnout, tak jedině
> nové vedení, ale to už jsem jednou napsal. A rozepisovat se zde, teď v
> tento moment o konkrétních věcech co by bylo aby bylo, dělat nebudu,
> protože to by bylo právě ono mlácení prázdné slámy. Vše má svůj čas a musí
> přijít by když to na význam. Mě teď stačí pouze vyjádření nespokojenosti se
> současným stavem. Aleš
>
>
>

http://www.medova.cz/?kulat%E9,108

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tvorba etikety
> Datum: 18.11.2010 19:59:08
> ----------------------------------------
> No seš dobrej Libore to se musí nechat.
> I ten "asfaltovej" med mě dostal!chi chi chi.
> Tohle jsi udělal konkrétně jak a kde?
> Můžeš mi poradit? Tohle by mi bohatě stačilo.
> Díky Míra
>
>
>

Mě Josefe nikdo neurazil, neměl čím, já říkám pouze svůj názor vycházející ze zkušenosti. A dál bych se už jen opakoval. Čekám jen jak dopadnou volby a potom přijde čas něco řešit. Aleš

http://www.youtube.com/results?search_query=varo%C3%A1za&aq=f

Měl jste zůstat a aktivně se podílet na volbách, nejen vyčkávat.

Kapoun:
Měl jste zůstat a aktivně se podílet na volbách, nejen vyčkávat.
-----------------
Jen technický dotaz.

Jak se dá aktivně podílet na volbách, kdy se hlasuje veřejně aklamací spokojenou většinou u guláše o předem v zákulisí připravených návrzích stávajících zvolených.
Většina to chce mít za sebou a věnovat se bavení o včeličkách a ani neví na co zvedá ruku.

Karel

Na volbách toho moc aktivně nevyřešíte. To jednoduše nejde, protože funkce v ZO jsou rozhodnuté už před volbama a základna odsouhlasí všechno a dokud někdo se nerozhodne sám odejít, tak v tý funkci zapustí kořeny. Změny se vždy provádí až po volbách a to přímým hovorem s funkcionáři o konkrétních věcech a vždy s nabídkou co udělám a zařídím já jinak se k ničemu nedostanete. A názory členů, tak na to je nejlepší se s každým bavit soukromně dovím se mnohem víc než na nějaké schůzi. A je i možnost lecos přímo u konkrétního včelaře buď ovlivnit nebo pochopit. Aleš

http://www.janka-aroma.cz/janka-aroma-cz/eshop/10-1-CUKRY/0/5/121-Invertni-cukrovy-krem-umely-med-pevny-baleni-12-5-Kg

Podle Všeho příspěvku to vypadá, jako kdyby byl o funkce v ZO zájem, že se tam nikdo nový nedostane. Sám píšete, že jednáte se včelaři mimo schůzi. Tak proč předem nezískáte podporu a nenavrhne Vás někdo na VČS do výboru? To je aktivní přístup, pokud něco chcete změnit. Navrhněte tajné volby (ve stanovách to není zakázáno) a jestli neuspějete, tak to musíte "demokraticky" přijmout.

Já jsem ve výboru ZO. A do věcí, které se točí kolem organizace nejen mluvím, ale hlavně je důležité se na nich podílet, nejde po někom chtít něco co bych sám z nějakého důvodu nedělal. Aleš

Tak asi to děláš blbě když si naříkáš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 19.11.2010 17:10:49
> ----------------------------------------
> Já jsem ve výboru ZO. A do věcí, které se točí kolem organizace nejen
> mluvím, ale hlavně je důležité se na nich podílet, nejde po někom chtít
> něco co bych sám z nějakého důvodu nedělal. Aleš
>
>
>

Nestěžuji si na činost naší ZO, kde jsem členem, máme jedny z nejlepších výsledků v léčení, provádíme společně léčení na každých sto včelstev jeden člověk s aerosolem, dokonce i na schůzích máme přes 90% účast, celá organizace dává měl vyšetřovat na mor a nejsme v pásmu a každý si to platí sám, což beru jako čin solidarity našich členů, když dostanu mor já, tak ať se to ví co nejdřív a nedostanou to druzí. A každý případný problém se neřeší pokrčením ramen předsedy, ale řeší se. A když to jde u nás, tak proč nejsou některé organizace schopny fungovat podle mě tímto standartem. A čím jsem členem svazu díl, a na různých akcí mluvím se včelaři z různých oblastí tak se nedivím, že nákazová situace je čím dál horší, protože vládne v organizacích anarchie. A jedna perlička na závěr pro Vás Josefe, máte jako Prostějovaci na Jesenicku vroubek, protože pásmo které tam vzniklo má údajně na svědomí kočovník od vás. A další komentář už bych jen opakoval. Aleš

Ono je to tak typické, ve světě se šlechtí, u nás děláme jako, že to není možné a hádáme se zatím o název :-)

A coz teprve takova AFB

Aleš, prepáčte, mne to pripadá ako v židovskej komúne alebo komunistickej totalite, ráno rozcvička, potom desaťminútovky, prebrať politickú situáciu, podávať hrdinské údernícke výkony, tých najlepších dať na tabuľu cti a tých lajdákov na tabuľu hanby, zjazdy vybraných najvernejších a najlepších členov strany alias s členmi zväzu, so 100%-nou účasťou atď.
Som mysliacim tvorom a preto viem čo mám robiť, pretože viem čítať, tak si to osvojím a keďže chcem mať zo svojej práce i úžitok, budem robiť preto všetko to najlepšie, čo mi pomôže využiť dary prírody, v našom prípade cez chov včiel.

Spíš je to o zvyku než o nějaké nástěnce.

"Nestěžuji si na činost naší ZO, kde jsem členem, máme jedny z nejlepších výsledků v léčení, provádíme společně léčení na každých sto včelstev jeden člověk s aerosolem, dokonce i na schůzích máme přes 90% účast, celá organizace dává měl vyšetřovat na mor a nejsme v pásmu a každý si to platí sám, což beru jako čin solidarity našich členů, když dostanu mor já, tak ať se to ví co nejdřív a nedostanou to druzí. A každý případný problém se neřeší pokrčením ramen předsedy, ale řeší se. A když to jde u nás, tak proč nejsou některé organizace schopny fungovat podle mě tímto standartem. A čím jsem členem svazu díl, a na různých akcí mluvím se včelaři z různých oblastí tak se nedivím, že nákazová situace je čím dál horší, protože vládne v organizacích anarchie. A jedna perlička na závěr pro Vás Josefe, máte jako Prostějovaci na Jesenicku vroubek, protože pásmo které tam vzniklo má údajně na svědomí kočovník od vás."

Když jsem vstupoval do místní ZO, v 80 letech minulého století, tak hlavní náplň práce výboru ZO byla sdružovat včelaře a taky jejich sympatizanty z nevčelařů, dělat pro ně zájezdy, přednášky, v zimě včelařský ples, na svátky pečení perníků a jeho prodej u stánku lidem.... Včelaři byli jednou z odnoží místního společenského života. Teprve kdesi vzadu byla nějaká nákazová situace, nějaké organizační věci kolem včelařů a další.
Dneska je hlavní náplň výboru léčení, rozdělování dotací, starost o to, aby pokud možno všichni včelaři byli ve Svazu, aby včelaři z výboru byli k ruce veterině, když je příslušná nákazová situace a další "povinnosti" . Přesně tam, kam to vedení Svazu za těch posledních 20 let zakormidlovalo, tam jste.
Podívejte se, o co se tady hádáte, o s prominutím blbosti, které má dělat placený státní aparát nebo které jsou soukromou záležitostí včelařů či které jsou v zájmu výhradně větších včelařů, aby se o nic nemuseli starat kromě co největšího vytěžování medu ze svých včelstev a jeho co největšího finančního zhodnocení.
Divíte se, že nikdo nechce dělat dobrovolného funkcionáře ZO, bodejť, kdo by taky chtěl dělat nudnou úředničinu a to ještě ne za peníze jako "kolegové" ve státním aparátu, ale zadarmo nebo maximálně za nějaké směšné náhrady. Kromě těch větších včelařů, kteří funkcionařením v místní ZO vytvářejí podmínky pro svou živnost.
Divíte se, že mladí se nezajímají o včelaření, no bodejť by se zajímali, když skoro v každé ZO veškerou energii dobrovolných funkcionářů sežere ta nesmyslná úředničina a na nějaké společenské zviditelnění, běžné u místních ZO dříve, dneska ta energie nezbývá. Čest výjimkám, kdy zbývá.

Dnes je na prvním místě nákazová situace, protože je jiná, horší, než v 80 letech a nebudu řešit kdo měl, nebo co měl, to je minulost. Z nákazové situace dnes vyplívají povinosti, jsou takoví co si je plní, jsou takový co je neplní a nebo je plní z části, protože to po nich nikdo nechce, těch je většina, a pak jsou absolutní ignoranti a těch je naštěstí nejmíň. Ale všichni mají jedno společné a to, že využívají svá práva na různé dotace. Dotace a léčení =papírování. Ale k něčemu to papírování je dobré. Na jednom stole máte údaje od různých ZO a veteriny. Od ZO vyčtete čím léčí, jak léčí a z veteriny máte údaje o výsledku. Tam kde, neřeší společné léčení aerosolem a nechává se to na dobré vůli, mají vždy horší výsledek spadu v zimní měli a když přijde mor tak jsou i na tom hůř. To je pravidlo, ne výjimka. Ptal jsem se Ing. Titěry ,jestly vyšší výskyt varroázy má vliv na mor. A bylo mi řečeno, že "jestliže roztoč od krmné kasičky má na sosáku spory a bodne je larvě pod kůži, tak k nákaze stačí mnohem míň spor než standartní cestou přes trávicí soustavu". I to by mohlo být jedno z vysvětlení proč je dnes nákazová situace horší. A důvod proč plnit povinosti když všichni požadují svá práva. Nevím kdo si může myslet, že žije v izolaci a do toho jak se chová nikomu nic není. Takže na to má tu být ZO a potažmo celý svaz a jestly to tu začíná zavánět, tak je nejvyšší čas něco začít dělat, třeba držet partu a plnit své povinosti bez místní úpravy, dokut máme včely. Aleš

Zlatá slova do kamene vytesat pane Polášku, když k tomu přidáme pracovní/mentální vytížení v zaměstnání, chutě, síly a nálada k dalším aktivitám podobného ražení prostě nejsou. U nás se minulý rok "hledal" nový předseda.....hádejte jak dlouhá byla fronta zájemců?
Libor V.
-----------------
p.Polášek napsal:
Divíte se, že mladí se nezajímají o včelaření, no bodejť by se zajímali, když skoro v každé ZO veškerou energii dobrovolných funkcionářů sežere ta nesmyslná úředničina a na nějaké společenské zviditelnění, běžné u místních ZO dříve, dneska ta energie nezbývá. Čest výjimkám, kdy zbývá.

Myslivci se sdružují, aby mohli chodit s flintou po lese, rybáři se sdružují, aby mohli chodit s prutem okolo vody, zahrádkáři se sdružují, aby se mohli rýpat v hlíně, jen včelaři, soudě podle činnosti spousty ZO, se sdružují, aby mohli chodit s lahvičkou a léčit nebo aby mohli rozdělovat dotace.
Aspoň tak mně to připadá.
Jistě že by se včelaři měli starat o léčení, nebo o to, jak členové využívají dotace, neměli by to ale dělat přímo. Ať to dělají ti, co to mají za povinnost nebo co jsou za to placeni a dobrovolní funkcionáři ZO ať to jen sledují, a usměrňují.

Zlatá slova do kamene vytesat pane Polášku, když k tomu přidáme pracovní/mentální vytížení v zaměstnání, chutě, síly a nálada k dalším aktivitám podobného ražení prostě nejsou. U nás se minulý rok "hledal" nový předseda.....hádejte jak dlouhá byla fronta zájemců?
Libor V.
-----------------
Jo, jo. A jednoho co to nevzal mám na svědomí já. :-)
Ptal se mě co na to, zda by to měl vzít. Tak jsem mu doporočil ke studiu vyhlášku o tlumenívaroázy a jaké by mu z jeho titulu předsedy polynuly povinnosti.
Dočetl se, že musí zajistit 3-4x ročně komisionélní léčení, sledování nákazové situace v sezoně, hlášení SVS těch co neléčí 3x komisionálně, ....

Byl z toho docela překvapen, jaké povinnosti ukládá naše vyhláška předsedovi zájmového spolku. :-)

A protože se přeci jen pohyboval ve světě, kde se nařízení dodržují, nebo jsou z toho občas potíže, tak se podivil, že to vůbec někdo dělá, když z toho může mít docela slušný průser.

Karel

"http://gude.cz/naradi/filtry-odlucovace-vody-maznice/olejovac-mini-gude.html

a ještě toto, ke sponkovačce nějaký olej je, ale je ho málo....

http://gude.cz/naradi/prislusenstvi-2/pneumaticky-olej-pro-pneu-naradi-gude.html

sponkovačka je ted v akci za 800,- :) tak kdo zaváhá, tluče rámky
kladívkem :)

http://gude.cz/naradi/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html

petr j."

Díky za tento příspěvek, žádná "prázná sláma" ale přesné údaje. Pro mě tento příspěvek znamená mnohem víc než desítky jiných. Už jsem vše objednal.

jirka

Sport na amaterske bazi , chovatele drobneho zvirectva a dalsi spolky jako rybarstvi , myslivectvi a vcelarstvi staly vzdy a zrejme tomu bude i nadale na aktivite par zapalenych lidi pro vec. Verim ze naprosta vetsina to dela dle sveho presvedceni jak nejlepe umi a na co staci. Okolo se najde cela rada lidi kteri vi nejlepe jak by se to melo delat ale na tom to konci. Mnohdy zneprijemnujou praci tem kteri tvori. Myslim ze ve vetsine pripadu organizace ma ve svem stredu natolik soudnych lidi aby tyto radoby reformatory nepustila k destrukcni cinnosti. Do vyboru se velmi tezko ziskavaji kvalini clenove , tech kteri umeji a hlavne chteji je bohuzel malo. Nektere veci jiste dle ohlasu jde delat jinak a casty problem , leceni velmi radi vyresi veterinari a teprve pak se bude kazdy divit jak hluboko bude treba sahnout do kapsy. Stejne problemy maji chovatele kraliku , holubu , nemoci jsou mezi lesni zveri i zahradkari musi pouzivat fungicidy i pesticidy aby uchranili sve urody ovoce ci okrasne kvetiny.
Tak jak vcelar vybira tu njkvalitnejsi matku a testuje nez zacne rozchovavat , tak i dobra organizace sleduje kvalitu svych clenu a do vyboru zaradi jen ty schopne a osvedcene.
Vcelar i produktivnou matku vyradi kdyz je vcelstvo bodave a neda se z nim pracovat . Josef

Komisionelní léčení jde zvládnout. Jen je třeba to zpoplatnit. Cena za přeléčení jednoho včelstva vychází na 15Kč. 10Kč jde léčitelovy, 2Kč léčivo, aceton,benzín a 3Kč si nechává ZO do fondu na léčení a z toho se dá za pět let pořídit další kompresor s vyvíječem i kdyby na to nebyla ani koruna dotace. A peníze za léčení spolu s přispěvkama se členům strhávají až z dotace D1. A veterináři to samozřejmě mohou přeléčit také, ale chtějí 36Kč za včelstvo. Takže pokud si v léčení budou včelaři dělat co chtějí, třebaže v dobré víře jak to nejlíp umí, tak se obávám, že by se mohlo stát, že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři a předpokládám, že ta jejich cena by šla nahoru. Všechny ZO se prostě musí starat, protože v tom se vezem všichni. A kde není dost lidí na funkce, tak by bylo dobré uvažovat o spojení s jinou ZO , svaz je jeden tak o nic by nešlo, a nebo tahat sirky. Aleš

>tak se obávám, že by se mohlo stát, že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři...<
-----------------------------------------------------------
Tak toho bych se nebál. Nejsou lidi. A potom, tato činnost je pracná a není lukrativní ;o)).
JK

Kacířská myšlenka:
Co kdyby se těch 15 Kč x 200.000 včelstev (je jich asi v ČR více) vrhlo do "výzkumu" a zorganizovaly by se 2-3 subjekty, které by se pokusili najít varroatolerantní včelu (třeba podle návodu Dr. Kefusse, který už neléčí - www.n-vcelari.cz). Pokud by výzkum dopadl dobře, ušetří včelaři peníze, funkcion85i spoustu času, stát rozpočet, včely si oddychnou a nebude hrozit kontaminace vosku (nebo medu) akaricidy...

A další případný přínos: Kdyby se to podařilo, tak by třeba ti nenávidění Rakušáci jezdili kupovat matky k nám...

No možná jsem snílek ;-)

Komisionelní léčení jde zvládnout. Jen je třeba to zpoplatnit. Cena za přeléčení jednoho včelstva vychází na 15Kč. 10Kč jde léčitelovy, 2Kč léčivo, aceton,benzín a 3Kč si nechává ZO do fondu na léčení a z toho se dá za pět let pořídit další kompresor s vyvíječem i kdyby na to nebyla ani koruna dotace. A peníze za léčení spolu s přispěvkama se členům strhávají až z dotace D1. A veterináři to samozřejmě mohou přeléčit také, ale chtějí 36Kč za včelstvo. Takže pokud si v léčení budou včelaři dělat co chtějí, třebaže v dobré víře jak to nejlíp umí, tak se obávám, že by se mohlo stát, že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři a předpokládám, že ta jejich cena by šla nahoru. Všechny ZO se prostě musí starat, protože v tom se vezem všichni. A kde není dost lidí na funkce, tak by bylo dobré uvažovat o spojení s jinou ZO , svaz je jeden tak o nic by nešlo, a nebo tahat sirky. Aleš
-----
U nás je nařízeno 3x komisionélně, takže by to znamenalo 3*15 za včelstvo. :-)

Pokud by to ZO udělala tak kvalitně jak já, tak bych si klidně i zaplatil. Ale pochybuji, že by se našel dobrovolník co by mi to za ty peníze fumigoval. :-)
A rozhodně bych nepublikoval, že členům strháváte něco z dotací. Dotace náleží včelaři a ZO nemá právo mu z toho cokoli strhnout.
:-)
Ale beze srandy. Co to je kvalitně?
Kdy třeba u vás léčíte?

Karel

Za předpokladu ,že by tě zařízení přišlo na 1000Kč 0 ti vyjde organizace o takto ošetřených 666,66 včelstvech. To je opravdu satanský odhad. Vezmu-li pak v úvahu i desítky km vzdálená stanoviště i v Lesních podmínkách v zimě???

Pepan.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 19:18:02
> ----------------------------------------
> Komisionelní léčení jde zvládnout. Jen je třeba to zpoplatnit. Cena za
> přeléčení jednoho včelstva vychází na 15Kč. 10Kč jde léčitelovy, 2Kč
> léčivo, aceton,benzín a 3Kč si nechává ZO do fondu na léčení a z toho se dá
> za pět let pořídit další kompresor s vyvíječem i kdyby na to nebyla ani
> koruna dotace. A peníze za léčení spolu s přispěvkama se členům strhávají
> až z dotace D1. A veterináři to samozřejmě mohou přeléčit také, ale chtějí
> 36Kč za včelstvo. Takže pokud si v léčení budou včelaři dělat co chtějí,
> třebaže v dobré víře jak to nejlíp umí, tak se obávám, že by se mohlo stát,
> že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři a předpokládám, že
> ta jejich cena by šla nahoru. Všechny ZO se prostě musí starat, protože v
> tom se vezem všichni. A kde není dost lidí na funkce, tak by bylo dobré
> uvažovat o spojení s jinou ZO , svaz je jeden tak o nic by nešlo, a nebo
> tahat sirky. Aleš
> -----
> U nás je nařízeno 3x komisionélně, takže by to znamenalo 3*15 za včelstvo.
> :-)
>
> Pokud by to ZO udělala tak kvalitně jak já, tak bych si klidně i zaplatil.
> Ale pochybuji, že by se našel dobrovolník co by mi to za ty peníze
> fumigoval. :-)
> A rozhodně bych nepublikoval, že členům strháváte něco z dotací. Dotace
> náleží včelaři a ZO nemá právo mu z toho cokoli strhnout.
> :-)
> Ale beze srandy. Co to je kvalitně?
> Kdy třeba u vás léčíte?
>
> Karel
>
>
>

Při 30 včelstvech potřebuji ročně obměnit nejvýše tak 20 rámků. Pak 5 let práce se sbíjením rámků Mě ta práce na 1 rámku bude stát 8 Kč. To je mi to kladívko mnohem milejší! Hotový i s výpletem stojí 15.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JirkaV <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 20.11.2010 12:38:15
> ----------------------------------------
> "http://gude.cz/naradi/filtry-odlucovace-vody-maznice/olejovac-mini-gude.ht
> ml
>
> a ještě toto, ke sponkovačce nějaký olej je, ale je ho málo....
>
> http://gude.cz/naradi/prislusenstvi-2/pneumaticky-olej-pro-pneu-naradi-gude
> .html
>
> sponkovačka je ted v akci za 800,- :) tak kdo zaváhá, tluče rámky
> kladívkem :)
>
> http://gude.cz/naradi/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hreb
> ikovacka-kombi-set.html
>
> petr j."
>
> Díky za tento příspěvek, žádná "prázná sláma" ale přesné údaje. Pro mě
> tento příspěvek znamená mnohem víc než desítky jiných. Už jsem vše
> objednal.
>
> jirka
>
>
>

Zlatá slova
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 13:00:27
> ----------------------------------------
> Sport na amaterske bazi , chovatele drobneho zvirectva a dalsi spolky jako
> rybarstvi , myslivectvi a vcelarstvi staly vzdy a zrejme tomu bude i nadale
> na aktivite par zapalenych lidi pro vec. Verim ze naprosta vetsina to dela
> dle sveho presvedceni jak nejlepe umi a na co staci. Okolo se najde cela
> rada lidi kteri vi nejlepe jak by se to melo delat ale na tom to konci.
> Mnohdy zneprijemnujou praci tem kteri tvori. Myslim ze ve vetsine pripadu
> organizace ma ve svem stredu natolik soudnych lidi aby tyto radoby
> reformatory nepustila k destrukcni cinnosti. Do vyboru se velmi tezko
> ziskavaji kvalini clenove , tech kteri umeji a hlavne chteji je bohuzel
> malo. Nektere veci jiste dle ohlasu jde delat jinak a casty problem ,
> leceni velmi radi vyresi veterinari a teprve pak se bude kazdy divit jak
> hluboko bude treba sahnout do kapsy. Stejne problemy maji chovatele kraliku
> , holubu , nemoci jsou mezi lesni zveri i zahradkari musi pouzivat
> fungicidy i pesticidy aby uchranili sve urody ovoce ci okrasne kvetiny.
> Tak jak vcelar vybira tu njkvalitnejsi matku a testuje nez zacne
> rozchovavat , tak i dobra organizace sleduje kvalitu svych clenu a do
> vyboru zaradi jen ty schopne a osvedcene.
> Vcelar i produktivnou matku vyradi kdyz je vcelstvo bodave a neda se z nim
> pracovat . Josef
>
>
>

Za předpokladu ,že by tě zařízení přišlo na 1000Kč 0 ti vyjde organizace o takto ošetřených 666,66 včelstvech. To je opravdu satanský odhad. Vezmu-li pak v úvahu i desítky km vzdálená stanoviště i v Lesních podmínkách v zimě???

Pepan.
----------------
No mě se neptej, to tvrdí kolega Aleš.
A ani nezahrnul do kalkulace dotaci včelaři 10Kč za plošné aerosolování. I kdyby ji ve svých kalkulacích zahrnul jako příjem ZO, tak já bych si to u nich objednal.

Doma u baráku mám menšinu včelstev, většinu mimo zastavěnou část obce, tak do 15 na stanovišti.

Proto to taky za tu cenu beru, a hned třikrát. :-)

Hloupý kdo dává, ještě hloupější kdo nebere. :-)
Karel

Jsou tu i soukromí veterináři, kteří by to mohly dělat, králíky nebo psi si také neočkujeme sami. A šlo by jen o cenu, kterou by nasadily a jak jde o peníze tak aby jsme se nedivili. Placení léčení probíhá při výplatě D1 na schůzi, takže včelař je u toho, peníze se vysází na stůl udělá se hromádka za léčení a je to. No a druhý aerosol proběhl dnes, další bude za dva nebo tři týdny, podle počasí, to se dovíme sms. No a s těma dobrovolníkama na léčení to zas takový problém není. Nikde není dáno, že to musí dělat včelař. Stačí i třeba soused od naproti nebo kdokoliv kdo je trošku zodpovědný a když udělá za den aspoň stovku, tak má tisíc korun takže i přilepšení k důchodu by to mohlo být. Lukáši jak zde se můžete dočíst, tak se včelaři za celé roky co trvá varroa ještě nenaučily organizovaně léčiv natož šlechtit na cokoliv. Ale přece, co vyšlechtit včelu odolnou proti smrti, to by bylo něco. Aleš

Když už dáváš odkaz tak na konkrétní článek nebo alespoň uveď titulek článku

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 19:10:50
> ----------------------------------------
> Kacířská myšlenka:
> Co kdyby se těch 15 Kč x 200.000 včelstev (je jich asi v ČR více) vrhlo do
> "výzkumu" a zorganizovaly by se 2-3 subjekty, které by se pokusili najít
> varroatolerantní včelu (třeba podle návodu Dr. Kefusse, který už neléčí -
> [odkaz] www.n-vcelari.cz). Pokud by výzkum dopadl dobře, ušetří včelaři
> peníze, funkcion85i spoustu času, stát rozpočet, včely si oddychnou a
> nebude hrozit kontaminace vosku (nebo medu) akaricidy...
>
> A další případný přínos: Kdyby se to podařilo, tak by třeba ti nenávidění
> Rakušáci jezdili kupovat matky k nám...
>
> No možná jsem snílek ;-)
>
>
>

Jsou tu i soukromí veterináři, kteří by to mohly dělat, králíky nebo psi si také neočkujeme sami. A šlo by jen o cenu, kterou by nasadily a jak jde o peníze tak aby jsme se nedivili. Placení léčení probíhá při výplatě D1 na schůzi, takže včelař je u toho, .....
------
Očky neočkujeme, ani neléříme, ale stříkáme "biolitem".
Když natírám psa nebo kočku proti roztočům (klíšťatům" tak nepotřebuji veterináře.
A nenazývám to léčení, stejně jako odčervování.
Prostě hubím parazity.
Děti netahám k doktoru aby mi je natřel repelentem proti klíšťatům.
Takže pojem "léčení" je nesmyl. Jedná se o trávení parazitů. Takže na to veterináři nemusí chodit ani domácí zvířata.

Samozřejmě pokud se včelaři sdružují a odhlasují si že si budou breberky odstraňovat komisionélně, ať si to odhlasují.

Já bych se radši o své včely staral sám.
Dnes jsem dokončil 2. kolo, třetí o Vánocích - už vidím jak mi to někod léčí. Většina ZO končí s léčením na Mikuláše. Pokud už nemají hotovo.

Uniká ti jedna věc - včely nejsou ovce, krávy, kozy - na rozdíl od těch je jich spousta v přírodě. A ty neléčí nikdo a ani to nejde.

Takže samozřejmě souhlasím, že by se mělo co nejvíc VD zlikvidovat v zimě.
A pokud budu mít těsně vedle sebe souseda co mu padají na jaře nebo v létě včely, tak bych asi byl nerad.
Ale není rozdíl, jestli mi padne v okolí divoké včelstvo, nebo sousedovo včely. Prostě s tím musím počítat.
A celoročně koukat na stav včelstev a to za mě ždáná komise neudělá. To je na každém z nás.

Z některých včelstev spadlo VD nepočítaně. Je to velmi různé. Ale spady s hustotou 1cm od sebe a víc nejsou vyjímkou. Vedle včelstev, která mají spad v řádu do sta.
A pokud jsou někde poblíž roje, tak mají asi stejné napadení a letošní výborné léto a podzim pro roje, to vše zadělavá na problém.
A v tvém "totalitním" systému nevidím, že by ten problém řešil.

Jinak tvé nadšení chápu, jako bych se viděl mladý. :-)
Proto tady ztrácím čas.

Ale jediné řešení je, nechat včelaře přčesvědčit se, že je zde malý problém zvaný VD. A že stojí za jejich pozornost.

Bohužel, dokud budou ukazovat v televizi funkcionáře, kterému někdo ukradl včely a nechal mu tam plásty, tak to tak bude. Jsem zvědav co tehdy policie vyšetřila:-)
V demokratickém systému prostě takový předseda dál bude předsedou.

Dokud tady budou běhat dobrovolní hasiči po polích s vyvíječi, ničit si zdraví a hasit zadělávané požáry, tak to tak bude.
No a až nebudou, tak se lidi přesvědčí, že se sirkami se ve stodole nehraje. I kdyby to dneska museli každý den stokrát napsat, Nepomůže to, dokud se nespálí.

Za své včely si zodpovídá každý sám. A pokud je neudrží ve zdraví, měla by působit inspekce. Kdyby se současné peníze co se dávají na toto hašení daly do funkčnmí státní správy - třeba něco jako certifikovaný prohlížitel včel, je to vyřešené.

Karel

Pepan: Když už dáváš odkaz tak na konkrétní článek nebo alespoň uveď titulek článku

V mailu to asi není, ale v HTML podobě konference na webu "to skočí" na: http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=207&catid=34:oznamni&Itemid=80

Jinak je to v "Oznámení" - "Live and let die!!" - napsal na svém webu Jiří Danihlík.

To, že včela není kráva a roztoč není nemoc je jasné. Ale problém je v termínech, které jsou oficiální ve veter. zákoně o ochraně zdraví hospodářských zvýřat. A nepůjde o to léčení, ale o způsob jak dostat další peníze do státní veteriny a ta kapacitně když nestíhá, tak to řeší smluvně se soukrom. veterináři. Jeden z pokusu SVS jak dostat ze včelařů víc peněz už bylo to, že se snažily vzít licenci výzkumáku v Dole na vyšetřování moru. A jen bych nerad aby se to, že komisionelní léčení plošně není jak by mělo být, stalo záminkou pro zrušení možnosti léčit vlastnímý silami. Podle známé, která na SVS pracuje a od které mám informace z první ruky, mají letos škrty v rozpočtu a vymýšlí z koho vytáhnout peníze. Aleš

Tak jsem si počtl, a musím jen souhlasit. Ovšem je to v naprostém rosporu s tím co tady právě diskutujeme. problém vidím v ve zkoušení nových a nových matek místo hledání doma. dokonce si myslím, že těh 10% ztrát které se uvádějí jako normální je prostě málo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 20:51:26
> ----------------------------------------
> Pepan: Když už dáváš odkaz tak na konkrétní článek nebo alespoň uveď
> titulek článku
>
> V mailu to asi není, ale v HTML podobě konference na webu "to skočí" na:
> [odkaz]
> http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=207&ca
> tid=34:oznamni&Itemid=80
>
> Jinak je to v "Oznámení" - "Live and let die!!" - napsal na svém webu Jiří
> Danihlík.
>
>
>

Aleš:
Jeden z pokusu SVS jak dostat ze včelařů víc peněz už bylo to, že se snažily vzít licenci výzkumáku v Dole na vyšetřování moru. A jen bych nerad aby se to, že komisionelní léčení plošně není jak by mělo být, stalo záminkou pro zrušení možnosti léčit vlastnímý silami.
------
Koukám na vyhlášku Moravsko-slwzakého kraje.
Takže vy taky musíte léčit 3x komisionálně.

A vy opravdu jezdíte s kompresorem 3x léčit? (i když by dle vyhlášky stačila fumigace)

Pokud ano, sledujete spady po léčení?
Máte tam spady nad 500 po prvním léčení?

Díky za info.

Karel

První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije je připraveno na startu. Tak je dobré to řešit s veterinářem a na jaře natřít plod. Za deset let to bylo jednou u jediného včelaře a pomáhalo se mu s tím. Při plošném léčení není problém to ,že je v ZO několik samostatných včelařů, kteří si to aerosolem přeléčí sami, to se cení a komise má míň práce. Je jedno kdo to tam foukne. Ale je důležité aby se aerosol dostal podle potřeby všem. Ještě dnes jsou organizace, které vyvíječ nemají a nebo mají teorii jak si má včelař v rámci ZO ošetření zajistit ale v praxi už jim ta teorie nefunguje. Snaha a víra může hory přenášet, ale fumigace když je chladno nefunguje a je to stejné jako kdyby nic nedělaly a včelstva mají zablešená. Roztoč sám o sobě není problém, není to nemoc. Ale na na zvýšený počet roztočů a tím oslabení plodu se nabalují další problémy a to hlavně mor a v tom je ten problém, roztoč to je jen knoflík co to spouští. Organizace léčení v ZO musí fungovat na max. a je to o domluvě mezi lidmi jak to vyřešit a není to tak, že když se něco organizuje plošně, tak je tam nějaký policajt, který tam stojí s pendrekem. Aleš

Ten spad, co uvádíte je jaký spad, kdy?
Milan Čáp

Dne 21.11.2010 08:03, Ales Molcik napsal(a):
> První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař
> dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je
> plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik
> set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije
> je připraveno na startu. Tak je dobré to řešit s veterinářem a na jaře
> natřít plod. Za deset let to bylo jednou u jediného včelaře a pomáhalo se
> mu s tím. Při plošném léčení není problém to ,že je v ZO několik
> samostatných včelařů, kteří si to aerosolem přeléčí sami, to se cení a
> komise má míň práce. Je jedno kdo to tam foukne. Ale je důležité aby se
> aerosol dostal podle potřeby všem. Ještě dnes jsou organizace, které
> vyvíječ nemají a nebo mají teorii jak si má včelař v rámci ZO ošetření
> zajistit ale v praxi už jim ta teorie nefunguje. Snaha a víra může hory
> přenášet, ale fumigace když je chladno nefunguje a je to stejné jako kdyby
> nic nedělaly a včelstva mají zablešená. Roztoč sám o sobě není problém,
> není to nemoc. Ale na na zvýšený počet roztočů a tím oslabení plodu se
> nabalují další problémy a to hlavně mor a v tom je ten problém, roztoč to
> je jen knoflík co to spouští. Organizace léčení v ZO musí fungovat na max.
> a je to o domluvě mezi lidmi jak to vyřešit a není to tak, že když se něco
> organizuje plošně, tak je tam nějaký policajt, který tam stojí s pendrekem.
> Aleš
>
>

Aleš:
První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije je připraveno na startu...
------
Ty spady mi nejsou jasné? Po prvním či jakém léčení.

Jinak jak vidíš, i ty žiješ v bludu.
Vy taky nedodržujete vyhlášku, to by si včelař nesměl léčit sám ani poprvé. !!!!
A ve vyhlášce nemáte nic o povinném aerosolování. Jen o komisionálním léčení.
Proč si myslíš, že fumigací dosáhneš horších výsledků než aerosolem. To záleží na konkrétním počasí a myslím, že podzimy za posledních pět let byly dostatečně teplé aby se dalo jen fumigovat. Proč ničit přírodu, lidi, benzín a včely acetonem, když to není nutné a stačí knot a zapalovač?

Proč si myslíš, že ty můžeš obcházet vyhlášku jen tam kde ti to vyhovuje a kde ne tak ji ignorovat a ohánět se právě touto vyhláškou a nutit ostatní k tomu co si myslíš že je správné i když v ní ani není?

Karel

Páni ponúkam vám novú tému na diskusiu, je to môj preklad možno nie celkom presný ale podstata je zachovaná. Anton

Citrónom proti Varroa destructor vo včelárstve

Výskum viedli M.F. Abdel Rahman1 a S.H. Rateb 2, z výskumného poľnohospodárskeho výskumu ústavu v Dokki, Giza, Univerzita Assiut, z oddelenia ochrany rastlín, Poľnohospodárska fakulta, Univerzita Assiut Egypt.

Abstrakt
tento poklus bol robený v sektore včelárstva v Assiut, v doben od 8.12.2007 do 3.1.2008. Cieľom bolo zistiť účinnosť citrónového roztoku na roztoča Varroa destructor vo včelstvách včely medonosnej Apis mellifica L s menšou rozlohou plodu, za účelom zníženia Vd populácii na prípustnej úrovne. Použilo sa päť rôznych koncentrácii 10%, 25%,50%,75% citrónovej šťavy s cukrovým roztok v (pomer 1:1 voda:cukor). Zmes šťavy a roztoku cukru boli aplikované proti Vd vo včelstvách v piatich rôznych pomeroch. Do piatich včelstiev bol aplikovaný postrek v uvedených pomeroch.
Cieľom pokusu bolo zistiť percento odpadnutých dospelých foretických roztočov, počet mŕtvych včiel a zníženie percenta Vd v testovaných včelstvách.
Výsledky ukázali, že percento zníženia foretických,(voľne na včelách) roztočov bolo pre uvedených pomeroch o 32,14%, 40,58%, 82,88%, 84,41%, a 86,61% v ošetrených včelstvách. V posledných troch pomeroch, ten rozdiel nebol až taký značný.
Možné použitie citrónovej šťavy ako alternatíva ku každej chemickej ochrany je diskutovateľná. Použitie tejto stratégie umožňuje včelárom, aby napadnutie včiel parazitom pod prahom ich ohrozenia s rozumnou aplikáciou (pokiaľ Vd nie je premnožený), táto elternatíva zaisťuje vysokú kvalitu včelích produktov.

Niekoľko myšlienok zo správy autorov: Varroa destructor (Anderson,Trueman), pretým nesprávne Varroa jacobson Oudemans, je potencionálny parazit, ktorý môže spôsobiť kolaps včelstva bez zásahu včelára počas 3 rokoch. Kolaps včelstva pôsobením parazita vo včelstve aj za spoluúčasti vírusov, baktérií a plesňami . Ovládanie roztočom je absolútne nevyhnutné pre udržanie populácie včelstiev vo väčšine včelárskych oblastí po celom svete.
Niekoľko chemických látok bolo úspešne použitých pri ochrane včelstiev, ich úspešnosť je až 99% v zamorených včelstvách, V posledných rokoch odolnosť proti akaracídom sa stala vo svete problémom, pri udržaní rovnováhy v populáciách včelstiev. Zvýšená odolnosť proti najrozšírenejšej syntetickej účinnej látky bolo pozorované u taufluvalinát, flumetrin, coumafos a amitraz ?. Tiež by sa mal minimalizovať výskyt akaracídov a ich ich rozkladných zložiek v mede a vosku.

Problémy spojené s používaním akaracídov je dostatočný dôvodom na vývoj nových prípravkov a postupov a skríningov na nové akaricídne prípravka, ktoré minimalizujú poškodenie včelstiev na minimum.Prírodné produkty, ktorých obsahové látky rôznymi spôsobmi môžu poskytovať účinné riešeniu problému s varoázou. Tieto prírodné produkty, ako sú éterické oleje s ich obsahom alebo sú to organické kyseliny, predovšetkým kyselina mravčia, šťaveľová, tiež grepfruitový olej za jadierok, citronelový olej, kyselina citónová sú menej toxické ako kyselina šťaveľová. K nim sa priraďuje olej s citónovej trávy.
Selekčný tlak na odolnosť proti typickým akaricídom je v súčasnosti nízka . K akumulácii do vosku nedochádza , rezíduá v mede sú nízke a toxicky sú bezvýznamné. Pre včelára nie sú žiadnym rizikom pri zásahu vo včelstvá s organickými kyselinami, ak sa vzťahujú na bezpečnostné opatrenia.

Poznámka
Táto práca prezentuje výsledky o účinnosti proti Vd v čase s nízkym výskytom plodu v XII a I. mesiaci v egyptských podmienkach, s cieľom vyhodnotiť účinnosť citrónovej ťavy proti Vd. Ďalej správa popisuje práce a technologický postup prevedenia výskumu, preto sa zameriam len na záver správy.

Diskusia o výsledku pokusu

Ak sme chceli vybrať bezpečné alternatívy pre použitie v praxi, hodnotili sme použitie citrónovej šťavy (CŠ) v niekoľkých koncentráciách a určiť jej účinky v niekoľkých koncentráciách a určiť jej účinnosť na roztoče a včely a zároveň určiť ako aplikovať rztok CŠ na do včelstva, ktoré chránili produkty v úli pred prípadnou kontamináciou.
Účinok CŠ na Vd načrtnuté v tab. 1,2,3 (ja ich neuvádzam). Tab.č.1 ukazuje priemerný počet odpadnutých roztočov z úľov po postrekoch CŠ, Vo včelstvách s rôznymi koncentráciami, maximálny priemerný počet mŕtvych roztočov bol pozorovaný po prvom ošetrení, potom ako účinok roztok CŠ klesal z prvého až po piaty postrek (ukončenie pokusu).
Autori uvdzajú, že počet mŕtvych roztočov klesol najviac po prvom ošetrení a zbere po 24 hod., po 48 a 72 hod. Bol stále nižší. V porovnaní s prvými tromi koncentráciami boli postreky účinnejšie, ako ak v v skupine kontrolných včelstvách bez postrekov CŠ. Pokus dokázal , že už pri koncentrácia 50%, 75% a 100% sú skoro rovnocenné.

Použitá CŠ pri postrekoch nespôsobila vyššiu úmrtnosť včiel s porovnaním úmrtnosti v kontrolných úľoch.
Iní autori npr. Kraus a Page uvádzajú takú účinnosť aj u iných prírodných rastlinných produktov a to až 50 až 80 % u koriandru dokonca až 75 až 98%, pri použití cesnaku, tabaku, orechových listov, paradajky, paliny, borovici, tuji, vratiči a mnohé ďalšie.
Hoci je mechanizmus CŠ nie celkom známy, je možné získané výsledky považovať v dôsledku pôsobeniu chemickým účinkom CŠ proti Vd, pôsobením kyseliny citrónovej, citral citronellaland Limonén v nej obsiahnuté.

Moja poznámka
Tento roztok cukrový roztok s CŠ v pomere 1:1 na jedno včelstvo 10ml:10ml, je bezpečný a môže sa používať v hociktorom čase teda i cez znášku. Či to prospeje včelstvu a zníži sa Vd vo včelstve natoľko, ukážu len kontrolné fumigácie. Ak tak nebude, nebude to mať pre včelstvo také prínos ako ho autori predkladajú. Tak to by nám
povedal taký ľudový výsku na našich včelniciach, vytvorením skupiny 5-tich včelstiev do ktorých budeme vná roztok s CŠ a kontrolnú skupiny 5 včel. Bez aplikácii roztoku s následným chemických ošetrení fumigantom a vyhodnotiť.

U nás se léčí v říjnu dvakrát fumigací a potom potřetí kolem Mikuláše aerosolem. podle toho, jak v listopadu a prosinci vyjde počasí. Počet spadlých roztočů není sledován, pokud se důvěrník ptal na počet spadlých roztočů jen ze zvědavosti. Letos to bylo po první fumigaci u horších včelstev tak 200 - 400, u lepších tak 50.
Co se týká komisionálního léčení, podle zápisů na formulářích bezesporu komisionálně prováděno je, tak jako v předchozích 20 letech. Pokud je mi známo, konkrétní předpis , jak má vypadat ta komis a jak konkrétně má být komisionálně léčení prováděno, není.

Ono jinak ještě existují organizace, kde není aerosolový vyvíječ? Co jsem se ptal já důverníka nějak před třemi roky, v naší organizaci byly 3 nebo 4 vyvíječe, různě staré a v různém technickém stavu, takže jeden vyvíječ na nějak 15 včelařů a nějak 120 - 140 včelstev.

A to je právě ten problém. Už samotný takový vyvíječ a kompresor u něho jsou žrouti času ještě dříve, než se s nimi vyrazí ke včelařům. Ono se to musí někde skladovat u někoho v garáži, dávat na to pozor, nejpozději den před aerosolem se to musí vzít, vyčistit, promazat motor a kompresor, uvést do funkčního stavu,okalibrovat nebo aspoň ověřit množství vznikajícího aerosolu, jeden přístroj s kompresorem tak může znamenat i půl den, možná i den práce na přípravu, pokud se musí nějak opravovat. Nic takového ten dobrovolný funkcionář nedostane zaplaceno, takže to dělá "zadarmo" neboli na úkor času, který je ochoten věnovat spolku. Pokud na tyto práce věnuje všechne čas, který je jako dobrovolný funkcionář ochoten spolku věnovat, tak prostě jinak v ZO nedělá už nic, nedělá to, co by měl jako dobrovolný funkcionář místních včelařů dělat. A takhle je to se všema, co léčí nebo co vyřizují dotace. Když se to dělá takzvaně zadarmo, prostě o to méně se potom dělá skutečná práce ve spolku. A pokud je ta práce "zadarmo" takového rozsahu, že zabere všechen čas, který jsou dobrovolní funkcionáři místní ZO ochotni věnovat, je z vnějšího pohledu tamních nevčelařů taková základní organizace vysloveně nefunkční. Prostě nic nedělá a nijak není vidět. Možná kromě nějaké nástěnky nebo soukromých prodejů medů místních včelařů. Za cenu toho, že včelaři zaplatí za celé léčení na jedno včelstvo 15 Kč a ne třeba 150 nebo 300, kdyby to dělal někdo na komerčním základě, je tak velké množství základních organizací prostě paralyzováno, je nefunkčních.
Jinak je to jen logický výsledek politiky vedení svazu, snahy mít pod kontrolou léčení i dotace.

Základem kyselosti citrónů je kyselina citrónová a ta se neodpařuje. Pokud ji včely nedokáží při zpracování nějak rozložit a tím eliminovat, jako že spíš asi ne, skončí v zásobách či v medu. Otázka je, jestli to je dobře nebo špatně, že budou sice přírodní, ale jinak cizorodé látky v medu, i když v malém množství.
A pokud nositelem účinku na roztoče je kyselina citrónová, určitě bude velice rychle citrónová šťáva nahražena obyčejnou potravinářskou kyselinou citrónovou. Která je sice taky přírodní produkt, protože se vyrábí působením mikroorganismů, ale je medu ještě podstatně víc vzdálenější než citrónová šťáva.
Takže co s tím?