Archiv Včelařské konference

jinak ale v langstrothech nevčelařím. Jen jsemm jednu dobu uvažoval o jejich zavedení místo nebo vedle 39x24. Začínat ale znova, tak začínám s langstrothy.

Zkoušel jsem to, překřížení matkám nevadí a vesele plodují dole i nahoře.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepek
Sent: Wednesday, November 04, 2009 2:22 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Teplá studená stavba

Taky bych měl dotaz
Někde jsem zaslechl že když dám u optimalu nebo u jiných čtvercových nástavků plodiště na studeno a na něj posadím medníky na teplo tak prej při překřížení staveb není potřeba mateří mřížka.
Já osobně si myslím že je to blbost a matka si bude pochodovat a klást kde bude chtít,nebo se mýlím? Zkoušel to někdo?
Zdraví Pepek

>Někde jsem zaslechl že když dám u optimalu nebo u jiných čtvercových nástavků plodiště na studeno a na něj posadím medníky na teplo tak prej při překřížení staveb není potřeba mateří mřížka. Já osobně si myslím že je to blbost a matka si bude pochodovat a klást kde bude chtít,nebo se mýlím? Zkoušel to někdo? Zdraví Pepek<
------------------------------------------------------------
Máte pravdu, je to blbost. V dobách mých začátků jsem také někde četl, tuším že v Odborných včelařských překladech, že při překřížení matka nepřechází a tento způsob je možno využít i při chovu matek. Bylo to fiasko.
JK

něco noveho pro včelaže kteži umí číst polsky http://www.pszczelarz.republika.pl/index.html

Pro nástavkové úly je ideální stavba studená ( alias příčná stavba, tj. rámky jsou umístěny příčně k česnu ).

V případě teplé stavby zaplňují včely zásobami zejména zadní plásty a v sedisku vytvářejí symetrické krajové zásobní věnce, což je pro zimování zcela nestrategické ( za chladu jsou zásoby v zadních plástech mimo dosah včelího chumáče, který může využívat jen zásobní věnce a ještě k tomu jen u jednoho z boků úlu, protože se nemůže pohybovat na obě strany zároveň ). ... Dost polohistorických průpovídek. Toto povídání platilo především v klasických úlech při klasickém jednoprostorovém zimování. V případě chovu silných včelstev zimovaných v několika NN, zvláště pak při zimovaní s mednými komorami nebo při vzdušném zimování, se efekty teplé stavby eliminují, do jisté míry prakticky ruší. Nicméně přesto to není pro nástavkové úly dobrá volba. Se studenou stavbou se dociluje lepší organizace včelího sediska, je univerzální ( vhodná k zimování jak velkých, tak malých včelstev ). Komplikovanější rozebírání nástavků se dá vyřešit bočním přístupem k úlům nebo "prací s nástavky"... minimalizací manipulace s rámky ( humoristicky to nazývám "rámečkování" )

Včelařím v Optimalech. Tyto úly mají čtvercový půdorys. Kdyby se mě někdo dnes zeptal, jaký význam má čtvercový půdorys nástavků, nedovedl bych mu předložit žádný relevantní argument, neboť jsem při své byť relativně krátké včelařské praxe došel k závěru, že údajné argumenty "pro" nejsou podstatné ( alespoň pro mě nejsou důležité ). Proto mě v současnosti představa čtvercového Langstrothu připadá spátečnická ( další nekompatibilní úl, u kterého nenacházím opodstatnění ).

Na rámkové míře 448x232 mm bych včelařil velmi nerad, protože to není ani nízký, ani vysoký, nýbrž jakýsi "střední" rámek, na kterém se pořádně nedá aplikovat včelaření s celými nástavky ani v podobě NN-systému, ani v podobě Dadant-systému. Je to ideální rámek pro Leibigovo "jednoduché včelaření", ale to není můj šálek dobrého čaje. Toť můj názor.

S pozdravem M. Václavek

A na jaké míře včelaříte??

Petr M napsal:
>Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na teplou...
>Rámková míra 448x232.
>Dá se to nejak předělat?? Není to čtverec..
---------------------------
Moc to neprožívej.
Tohle mělo význam u jedno prostorového zimování.

Jakmile je tam vysoký podmet, nebo ve spodním nástavku necháš na jaro po stranách nedostavěné stavební rámky aby si tam včely na jaře mohly rovnou stavět a sobě ušetříš práci, tak se tam nastaví takové poměry, že to už nebude tak významné. Pokud uděláš do dna díru a zasítuješ ji pro větrání, tak je to úplně jedno. Jakmiole je větrání ve dně, je st./teplá stavba výborné téma do hospody.
Očka zacpi a používej, jen když budeš potřebovat dělat oddělky, Nebo si je tam přiděleje ještě na krátkou stranu.
Pokud máš dostatečnou ventilaci spodem, nemají pro ventilaci až tak velký význam.

A máš to a věnuj se podstatným věcem. :-)
Mám taky 448*232 i jiné výšky. Tohle téma nepatří k Langstrotům - tedy pokud budeš včelařit nástavkově.

I na studené stavbě ti to bude plesnivět, když tam nebude v zimě správná ventilace.

Ale samozřejmě vyslechneš spousta protichůdných názorů.

Karel

Také jsem to přrd mnoha lety zkoušel. Zda je to blbost, nevím, ale nefunguje to.

Ani jedna oboje jsou kompromisem k přirozené stavbě včelstva

>něco noveho pro včelaže kteži umí číst polsky
>http://www.pszczelarz.republika.pl/index.html

K překladu webových stránek z polštiny a dalších cizích jazyků do češtiny
lze využít překladače Google na adrese:
http://translate.google.cz/#

stačí otočit nástavky Jak jednoduché :-D


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 04.11.2009 15:14:42
> ----------------------------------------
> Děkuji za odpověď.
> Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na teplou...
> Rámková míra 448x232.
> Dá se to nejak předělat?? Není to čtverec..
>
>
>

Občas se objeví plíseň ať je to tak nebo tak vliv orientace se přeceňuje Zvláště při vysokých nástavcích a podmetech nebo zasítovaných dnech Správná orientace by byla jen šikmo vůči česnu nebo česno v rohu úlu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 04.11.2009 15:15:19
> ----------------------------------------
> V nástavkových úlech Studená protože je lépe provzdušněná od otevřeného
> česna.V teplé stavbě napříč plástů není cirkulace a více plesnivý zadní
> plásty.
>
>
>

blbost

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tepl? studen? stavba
> Datum: 04.11.2009 15:22:20
> ----------------------------------------
> Taky bych měl dotaz
> Někde jsem zaslechl že když dám u optimalu nebo u jiných čtvercových
> nástavků plodiště na studeno a na něj posadím medníky na teplo tak prej při
> překřížení staveb není potřeba mateří mřížka.
> Já osobně si myslím že je to blbost a matka si bude pochodovat a klást kde
> bude chtít,nebo se mýlím? Zkoušel to někdo?
> Zdraví Pepek
>
>
>

osobně nechávám nízké nástavky dožít, je to moc zbytečné práce

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 04.11.2009 16:16:22
> ----------------------------------------
> Děkuji za odpověď.
> A jaký máš názor na rámkovou míru? Je lepší nízký nástavrek, nebo to mám
> kombinovat. Jsem začátečník tak hledám rady...
>
>
>

A na jaké míře včelaříte??
___________________________________________________________

Optimal... r. m. 42x17 cm, 11 rámků v nástavku s osovou vzdáleností 38mm, tenkostěnný úl, varroadno

"Originální optimalovské" rámky mají zúženou spodní loučku. Když jsem před 4 lety začal včelařit v Optimalech, dostal jsem rámky tvořené z louček šířky 25 mm ( včetně spodní loučky ). Řekl jsem si, že je budu postupně nahrazovat rámky s užší spodní loučkou, protože jsem si myslel, že se široká spodní loučka rámků prostě do Optimalu nehodí. Hned druhý rok jsem experimentálně nasadil něco přes 40 kusů rámku složeného z bočnic a horní loučky šíře 28 mm a ze spodní loučky šíře 14 mm přibitou ke kraji bočnic ( nikoliv na střed ). Tento rámek se mi vůbec neosvědčil. Úzkou spodní loučku včely buď vůbec nepřestavovaly a když už to udělaly, propojovaly nástavky můstky, což se mi u rámku 25 děje jen zřídkakdy ( nemám problémy s můstky a nepozoruji, že by včelám nějak vadila mezinástavková mezera ). Jakmile rámek 28 projde pařákem, bez milosti ho vyřazuji. Už se nemohu dočkat, až se těchto exotů do posledního zbavím.

Letos jsem zkoušel místo drátku použít dvojí výplet rybářským vlascem... další marný pokus o zlepšení
Ještě, že jsem nebyl tak velkorysí jako u experimentu s rámkem 28 a vyzkoušel jsem jen 4 exempláře ( jeden jsem vložil do plodiště, jeden pod plodiště, jeden nad plod, jeden jako krycí rámek plodu ). Výsledek byl ve všech případech stejný. Včely vlasec vykusovaly a nechtěly přes něj stavět. Vzniklé zmršeniny plástů minulý týden ostošest prosvištěly pařákem ( ani mi nebylo líto, že to bylo ve směs panenské dílo ). Podobnou zkušenost s použitím rybářského vlasce má A. Turčáni ( www.ivcely.sk )

S pozdravem M. Václavek

PS
Rada pro všechny:
Používejte mezerníky, protože každým dalším zašprajcnutím rámku při manipulaci přilijete více a více oleje do pomyslného ohně odrazujícího od veškerého zbytečného "rámečkování" ( podobně účinkuje i počet rámků v nízkonástavkových úlech )
:-)

http://imkershop24.de/entdecklungsmaschine_cid_95_id_745.html A proč ne tento jednoduchý

Stala se chyba tento odvíčkovačhttp://www.youtube.com/watch?v=JGKBBV8xg2k

Doporučuji standard Langstroth 2/3
http://www.nastavky.cz/

Technologie Langstroth obecně:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=46&Item
id=53

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=47&Item
id=34

Technologie - příklad jak to lze s nízkými nástavky v 80 letech:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0812/zvedaci-zarizeni-nastavku-josefa-volejnik
a

Čím více budete kompatibilní, tím méně budete muset improvizovat a tím více
se budete moci soustředit na vlastní chov. Řešil jsem to před pár lety
stejně jako vy, ačkoliv jsem měl k dispozici cca 40 starých (až 100 let)
dvouprostorových úlů svého otce (úly různé konstrukce 39x24 a 37x30). Vše co
nedokážete, nestihnete, nebo se vám nevyplatí samotnému vyrábět, koupíte
(viz nástavek za 150 Kč). Vše vám bude pasovat. Nakupovat přitom můžete v
případě, že to na tuzemském trhu není, po celém světě (namátkově například
plastové mezistěny z USA).
J.T.


>
> Děkuji za odpověď.
> A jaký máš názor na rámkovou míru? Je lepší nízký nástavrek, nebo to mám
> kombinovat. Jsem začátečník tak hledám rady...

Nejsem zastáncem dlouhého života mrtvých teorií. Když něco neumím, tak se s tím nechválím. Poznáte na obrázku, že začínající včelař nemá drátkované rámky v úle, protože to ani neumí? Na druhém obrázku je práce včel během 6 dnů, současně stavění i zanášení medem. Na rámku je použit vlasec. Vnuk se učil drátkovat rámky až v Nasavrkách a je rád, že to doma nemusí dělat tak složitým způsobem.
http://leteckaposta.cz/557354674
Na webu www.vcely.kvalitne.cz, jsem popsal svůj názor na ekonomiku včelaření, aby začínající včelaři měli z čeho vybírat. Jak to není o číslech, tak to je o ničem.

B.V.

Doporučuji standard Langstroth 2/3
http://www.nastavky.cz/

------------------
Přesně tak, včelám je to v podstatě jedno.
Vždycky si to musíš vyladit - tvůj styl (časové možnosti a představy) snůškové a jiné místní podmínky a tvůj úl a tvoje včely.
No a proč nekupovat to co je monentálně nejlevnější při srovnatelné kvalitě. A zřejmě se prosadí a bude k tomu na trhu nejvíc příslušenství.
Věřím že se tady momentálně rodí nový standard, který žádná komise nevymyslela, ale rodí se na ekonomickém podkladě a ekonomických zákonech. A to je trvalé.
Ostatní systémy měly na tohle smůlu. Možná byly lepší, ale "bohužel, kužel". Nebyly ekonomicky lepší.

Karel

Když už jsem u toho, toto je také zajímavé. Ruční odvíčkovač cca 21000, radiální medomet na 18 r s el. pohonem 17 000,-.

Omlouvám se, ještě tel link:
http://www.brushymountainbeefarm.com/Beekeeping-Supplies/departments/1/

Také přecházím na standard Langstroth 2/3, zatím jen na med, to znamená, že krovozuji kombinovaný systém s vysokými plásty v plodišti. 2 roky jsem zkoušel na 50-100 včelstev, letos rozšířím na všech 300 včelstev. Hlavní výhody: přijatelná hmotnost nástavku, snadné vyfukování, produktivní vytáčení, shoda s prosazujícím se standartem.
Broněk

A je vhodná kombinace rámku 448x152 na med a 448x232 na plodiště?

Nyní kombinuji Langstrozh 2/3 s tachovským úlem (r.m. 39x24). Tachovák je s Langstrothem půdorysem kompatibilní. Tato výška již vyhovuje. Pokud budu investovat do vysokých Langstrothů, půjdu do výšky cca 30 cm, ale již výška 24 funguje. Mám 2 vysoké Tach. nástavky jako plodiště + jeden nízký 2/3 Lang. trvale jako mednou komoru.

Proč by ne jedná se o dadant systém to je vysoké plodiště + nízké medníky nebo kombi systém 2 vysoké nástavky + 2 nízké Osobně jej však opouštím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 05.11.2009 16:24:54
> ----------------------------------------
> A je vhodná kombinace rámku 448x152 na med a 448x232 na plodiště?
>
>

Před časem jsem vyslechl v Ivančicích vaší přednášku o dvoumatečném chovu.
Ten provozujete touto technologií? Mám k dispozici nějaké dvouprostorové,
horem přístupné úly 39x24 (tloušťka stěny 9cm!), které otec vzhledem k
jejich váze a svému stáří nemůže používat. Jelikož sám používám 2/3
Langstroth, uvažuji, že bych je alespoň dočasně využil a něco zkusil právě v
této kombinaci (je mi líto je hned vyhodit). Jsou na studenou stavbu,
vnitřním půdorysem by to vyhovovalo, vnějším, vzhledem k tomu, že by byly
umístěné ve včelíně, také.
J.T.

> Bronislav Gruna
> Nyní kombinuji Langstrozh 2/3 s tachovským úlem (r.m. 39x24). Tachovák je
> s Langstrothem půdorysem kompatibilní.Tato výška již vyhovuje. Pokud budu
> investovat do vysokých Langstrothů, půjdu do výšky cca 30 cm, ale již
> výška 24 funguje. Mám 2 vysoké Tach. nástavky jako plodiště + jeden nízký
> 2/3 Lang. trvale jako mednou komoru.

Ahoj Pepane,
opoustis system dadant nebo kombi a jaky mas k tomu duvod ?

P.

Je to příliš mnoho práce s rámečky a složitá manipulace v plodišti s při obměně díla jelokož mám větší počet typů úlů tak jsem neshledal i nízkých rámků žádné výhody.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 05.11.2009 18:47:51
> ----------------------------------------
> Ahoj Pepane,
> opoustis system dadant nebo kombi a jaky mas k tomu duvod ?
>
> P.
>
>
>

Z tohoto odvíčkovače moc nadšený nejsem. ten pouze víčka prořízne, ale neodstraní - problém přeneseš do kapacity cezení - síta zde budou nefunkční (hned je ucpeš). To už mám za sebou - než tento stroj, je rychlejší víčka jen vidličkou rozškrábat - 2x-3x přejedeš přes plást - vteřinová záležitost - ale když točíš za den cca 400 kg - kde vzít tak velké dekantační nádoby a u řepkového ti může v nich již 2 den med tuhnout.
Letošní sezonu (2 točení) mám ten slovinský (již jsem jej zde letos popisoval)- za 40 tis. Kč to je sice na můj vkus trochu domodělo, ale funguje.
Samozřejmě by to chtělo linku, teď čas co ušetřím na vytáčení zase ztrácím než to vše umyji, ale na těch mých 30 - 40 včelstev to stačí.

A je vhodná kombinace rámku 448x152 na med a 448x232 na plodiště?
---------------------
Je to taková propagace, ale pokud bych začínal, tak bych si skoupil Moderního včelaře. Vše co je ještě v prodeji.
Tam bych se mimo jiné dočetl, že systém 2x232+137 používá s úspěchem př. Přeslička na poměrně větším provozu.
Před pěti a více lety vycházelo hodně o nástavkovém včelaření ve Včelařství. M.j. kalendárium V. Protivínského srovnávalo tři různé nástavkové systémy.

A jinak je vše vhodné pokud to vyhovuje včelaři a jeho podmínkám. Včelám je to většinou jedno.

Těch 152mm je asi překlep. 137, nebo 159mm.

Osobně jsem včelařil na 232 a docela mě to vyhovovalo, dokud jsem měl dost času (a sil:-). Nyní si přidělávám NN, protože si myslím že tento systém bude ještě méně časově náročnější. Ať už jako kombinovaný 300+NN nebo 2x232+NN, nebo čistý NN. A taky se blíží stáří a běhat s 35kg po stráni už nemusí být ono.
Ale samotné 232, nebo NN má taky své kouzlo. Hlavně aby v tom byly včely a med.
Je to spíše o tom, kolik harampádí chci mít doma.
Pokud máš 232 už hotové tak bych u toho pár let zůstal a uvidíš. V úlu to není.

Karel

Ano u řepkového medu to asi bude problém. Nicméně zajímavé jsou stránky jako celek. Nalevo je ke stažení a prohlédnutí katalog, který je také zajímavý.

Mám včely jak na studenou tak na teplou stavbu. Teplá nebo studená stavba? Téměř bez vlivu na množství a kvalitu medu. Jen stojí za zmínku, že např. v maringotce se pro většinu lidí lépe obsluhují na teplou stavbu a hlavně koncem sezony při slabé snůšce bývá med od předu v pár rámcích, kdežto u studené stavby bývá med pomalu ve všech rámcích po troše. Hlavně nerad slyším teorie o posuvu včelstev po rámku v zimě od česna... K tomu jen. Pokud zimujete silná včelstva, je to úplně jedno, dokonce jsem zaznamenal za několik sezon, kdy jsem zimoval ve dvou nástavcích 39*24 v moravských universálech než jsem je zřušil, kde byla velká mezera mezi nástavky asi jen jeden úhyn z důvodu hladu přes zimu, kdy byly zásoby ve druhém nástavku a i to bylo u slabších včel. Pokud chcete diskutovat o slabých oddělcích v jednom nástavku 39*24, lze samozřejmě před krmením zúžit česno k jedné straně. Takže po letech včelaření znám zastánce obou druhů staveb a řekl bych to tak. Ten kdo preferuje Langstrothy, kde není možná teplá stavba zdůrazňuje důležitost studené stavby, kdo má teplou stavbu, zdůrazňuje lepší manipulaci s rámky. Osobně preferuji manipulaci s celými nástavky, tak mi je to jedno a asi mi bude trvat řadu let než to sjednotím, jediné co mi vyhovuje na teplé stavbě, že nemusím před uložením souší na zimu vytáčet tolik rámků. Na studené stavbě mi zase vyhovuje to, že při manipulaci s celými nástavky je podstaně jednodušší oddělování jednotlivých nástavků od sebe zvláště v maringotce, kde nemůžete dát ruce z boku a odlepit patra rámků od sebe. Závěr - postupně, když mám náladu a příležitost postupně v maringotce přendavám včely na studenou stavbu a doma na zahradě si užívám lehčí práce s teplou stavbou.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tepl? studen? stavba
> Datum: 04.11.2009 14:22:20
> ----------------------------------------
> Taky bych měl dotaz
> Někde jsem zaslechl že když dám u optimalu nebo u jiných čtvercových
> nástavků plodiště na studeno a na něj posadím medníky na teplo tak prej při
> překřížení staveb není potřeba mateří mřížka.
> Já osobně si myslím že je to blbost a matka si bude pochodovat a klást kde
> bude chtít,nebo se mýlím? Zkoušel to někdo?
> Zdraví Pepek
>
>
>

> Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na
> teplou...

viz článek Kde hledat cestu k úspěchu (Optimal nebo Langstroth): http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2004_01_MV.pdf
strana 10 (11)

Proč ne? Snad nebudou stát jako nízkonástavkové těsně u sebe? Na včelnici si jich užijete...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tepl? x studen? stavba
> Datum: 06.11.2009 09:12:54
> ----------------------------------------
> > Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na
> > teplou...
>
> viz článek Kde hledat cestu k úspěchu (Optimal nebo Langstroth):
> http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2004_01_MV.pdf
> strana 10 (11)
>
>
>

Při vší úctě k zesnulému p. Boháčovi, je to článek silně subjektivní,
mající za cíl jedinou pravdu - prosadit u nás Langstroth, výhody
Optimalu popisuje jako jeho nevýhody - viz např. ukázka z uvedeného
článku níže, tomu se říká zaujatost a tendenčnost. Úlový systém Optimal
vznikl z jiných důvodů, které platí i dnes. Už jsme o tom několikrát
diskutovali. Např. proč potřebuji být kompatibilní s úly rozšířenými až
stovky km daleko, když u sousedů jich je jen pár a to jen v Německu. V
Optimalech včelaří u nás více včelařů než v L. a je až ku podivu, že
přes všechnu agitaci ve prospěch Lang. je hodně včelařů začínajících v
Optimalech. P. Kotrla když před rokem začal vyrábět komplet Optimaly,
nestačí krýt poptávku. A ceny má příznivé a možná lepší než naši výrobci
Langstrothů. Tak kde je vliv sériovosti?
K. Čermák

Ze článku v MV č.1/2004:
Oproti současné evropské a světové úlové soustavě má Optimal další
zvláštnost a sice 11 rámků v nástavku. Tento počet nejenže znemožňuje
jeho kompatibilitu s mezinárodním úlem Langstroth, ale také zvyšuje
hmotnost nástavků s medem. Také proto může v této podobě zůstat jenom
úlem národním, bez možnosti mezinárodní změny.


e-mail/=/nezadan napsal(a):
>> Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na
>> teplou...
>>
> viz článek Kde hledat cestu k úspěchu (Optimal nebo Langstroth):
> http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2004_01_MV.pdf
> strana 10 (11)

Každý rok mám jednoho nebo dva "učně" začátečníky. Také jim doporučuji NN a mezi nimi buď Langstroth, nebo optimal. Až na včelaře, kteří se z důvodu možnosti využívání mého zázemí nakonec rozhodli pro moji 39*17, jako jsem se já rozhodl vlivem p. Volejníka a dále z důvodu odbytu oddělků, které rád produkuji a pořád mám více objednávek na 39, tak se moji učni nakonec sami spíše přiklánějí k Optimalu....a po letech si nestěžují...
Radek Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Tepl? x studen? stavba
> Datum: 06.11.2009 09:34:33
> ----------------------------------------
> Při vší úctě k zesnulému p. Boháčovi, je to článek silně subjektivní,
> mající za cíl jedinou pravdu - prosadit u nás Langstroth, výhody
> Optimalu popisuje jako jeho nevýhody - viz např. ukázka z uvedeného
> článku níže, tomu se říká zaujatost a tendenčnost. Úlový systém Optimal
> vznikl z jiných důvodů, které platí i dnes. Už jsme o tom několikrát
> diskutovali. Např. proč potřebuji být kompatibilní s úly rozšířenými až
> stovky km daleko, když u sousedů jich je jen pár a to jen v Německu. V
> Optimalech včelaří u nás více včelařů než v L. a je až ku podivu, že
> přes všechnu agitaci ve prospěch Lang. je hodně včelařů začínajících v
> Optimalech. P. Kotrla když před rokem začal vyrábět komplet Optimaly,
> nestačí krýt poptávku. A ceny má příznivé a možná lepší než naši výrobci
> Langstrothů. Tak kde je vliv sériovosti?
> K. Čermák
>
> Ze článku v MV č.1/2004:
> Oproti současné evropské a světové úlové soustavě má Optimal další
> zvláštnost a sice 11 rámků v nástavku. Tento počet nejenže znemožňuje
> jeho kompatibilitu s mezinárodním úlem Langstroth, ale také zvyšuje
> hmotnost nástavků s medem. Také proto může v této podobě zůstat jenom
> úlem národním, bez možnosti mezinárodní změny.
>
>
> e-mail/=/nezadan napsal(a):
> >> Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na
> >> teplou...
> >>
> > viz článek Kde hledat cestu k úspěchu (Optimal nebo Langstroth):
> > http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2004_01_MV.pdf
> > strana 10 (11)
>
>
>
>

Takže být kompatibilní, je nakonec rozhodující kritérium. Jak vy, tak vaši
učni se přizpůsobují vašemu okolí :-)
J.T.

> ...jako jsem
> se já rozhodl vlivem p. Volejníka a dále z důvodu odbytu oddělků, které
> rád produkuji a pořád mám více objednávek na 39, tak se moji učni nakonec
> sami spíše přiklánějí k Optimalu....a po letech si nestěžují...
> Radek Hubač

Poptávku nestíhají krýt i výrobci Langstrothů. To je dáno především tím, že
je trh již několik let ovlivněn dotacemi krajů. Jinak to je a stále více
bude o kompatibilitě a tím především o cenách. Stačí si srovnat ceny (včetně
dopravy) s nabídkou na:
http://www.nastavky.cz/
J.T.

> Optimalech. P. Kotrla když před rokem začal vyrábět komplet Optimaly,
> nestačí krýt poptávku. A ceny má příznivé a možná lepší než naši výrobci
> Langstrothů. Tak kde je vliv sériovosti?
> K. Čermák
>

Dvoumatečné včelaření jsem v posledních dvou letech omezil , i když na produkci medu bylo dobré. Jadnak kvůli velké poptávce po matkách a oddělcích mám problém zazimovat pro tento účel rezervy. Za druhé, a to je hlavní, při dvoumatečném způsobu se nedá provádět hodnocení včelstev z důvodu šlechtění. Dvoumetečně jsem včelařil jen v tachovácích.
Broněk

Trestik:
Před časem jsem vyslechl v Ivančicích vaší přednášku o dvoumatečném chovu. Ten provozujete touto technologií? Mám k dispozici nějaké dvouprostorové, horem přístupné úly 39x24 (tloušťka stěny 9cm!), které otec vzhledem k
jejich váze a svému stáří nemůže používat. Jelikož sám používám 2/3 Langstroth, uvažuji, že bych je alespoň dočasně využil a něco zkusil právě v této kombinaci (je mi líto je hned vyhodit). Jsou na studenou stavbu, vnitřním půdorysem by to vyhovovalo, vnějším, vzhledem k tomu, že by bylyumístěné ve včelíně, také.
J.T.

> Bronislav Gruna
> Nyní kombinuji Langstrozh 2/3 s tachovským úlem (r.m. 39x24). Tachovák je
> s Langstrothem půdorysem kompatibilní.Tato výška již vyhovuje. Pokud budu
> investovat do vysokých Langstrothů, půjdu do výšky cca 30 cm, ale již
> výška 24 funguje. Mám 2 vysoké Tach. nástavky jako plodiště + jeden nízký
> 2/3 Lang. trvale jako mednou komoru.

Ono, když už se pořád mluví o těch cenách a výhodnosti Langstrotu (nastavky.cz), tak je třeba si spočítat kolik bude stát i "vnitřní vybavení Langstrotů". Rámek za 16kč při odběru 150 kusů není zrovna nejlevnější. Nehledě na to, že řada hobby včelařů nakupuje rámky klasicky po 50 ks (17,60kč). To znamená, že vybavení jednoho NN nás přijde min. na 160Kč a sestavu na jeden úl Langstrothu 2/3 dostaneme 8ks nástavků (1280kč jen za rámky). A když už řešíme i ten Optimal, tak Kotrla hoffmany dělá za 9,50kč, čepované a ve výborné kvalitě. Takže zatím o veliké ekonomické výhodnosti mluvit nemůžeme. Až začnou "sekat" rámečky za pár korun, tak to bude jiná.. novop

Pokud jste kompatibilní, můžete nakupovat kdekoliv jinde. Nezapomínejte také
kalkulovat s dopravou.
J.T

>
> Ono, když už se pořád mluví o těch cenách a výhodnosti Langstrotu
> (nastavky.cz), tak je třeba si spočítat kolik bude stát i "vnitřní
> vybavení
> Langstrotů". Rámek za 16kč při odběru 150 kusů není zrovna nejlevnější.
> Nehledě na to, že řada hobby včelařů nakupuje rámky klasicky po 50 ks
> (17,60kč). To znamená, že vybavení jednoho NN nás přijde min. na 160Kč a
> sestavu na jeden úl Langstrothu 2/3 dostaneme 8ks nástavků (1280kč jen za
> rámky). A když už řešíme i ten Optimal, tak Kotrla hoffmany dělá za
> 9,50kč,
> čepované a ve výborné kvalitě. Takže zatím o veliké ekonomické výhodnosti
> mluvit nemůžeme. Až začnou "sekat" rámečky za pár korun, tak to bude
> jiná..
> novop

K.Čermák:
P. Kotrla když před rokem začal vyrábět komplet Optimaly,
nestačí krýt poptávku. A ceny má příznivé a možná lepší než naši výrobci Langstrothů. Tak kde je vliv sériovosti?
-----------------
Vliv sériovosti je tam kde je nejnižší cena.

P.Kotrlu nemohu na internetu najít. Pokud je lacinější jak nastavky.cz tak pak jsem pro Optimal.
Včelám je to jedno.

Proti příteli Boháčovi taky nic nemám a jeho texty jsem hltal, ale je třeba vždycky vědět jak dlouho a s kolika včelstvy a v jakých úlech kdo včelařil. A to u všech autorů.

A až budou ceny tak jak jsem je slyšel teď v hospodě, tak mi je jedno jestli to bude 39,42,45cm či cokoli jiného.
"přinesl jsem nástavek truhlářovi, ten se na něj koukal a pak povídá:"No jeden za padesát. Není to moc?" .

Karel

Na nastavky.cz ukazují originál rámek, který se nedrátkuje. Má někdo zkušenosti s tím, jak se s tím pracuje po vyříznutí souše pro vytavení? Jak čistí tu drážku? to musí být pěkná zábava (předpokládám, že to nejsou rámky na jedno použití) Dík.

Na nastavky.cz ukazují originál rámek, který se nedrátkuje. Má někdo zkušenosti s tím, jak se s tím pracuje po vyříznutí souše pro vytavení? Jak čistí tu drážku? to musí být pěkná zábava (předpokládám, že to nejsou rámky na jedno použití) Dík.
-------------------
Na některých rámcích jsem to míval. Výborné, když je to poprvé. Ale pokud to člověk zatavuje podruhé, tak je o jedno. Nahoře je vrstva vosku a na ní se to lepí.

Když jsem tavil v páře celé rámky tak tam to vyteklo i z té drážky.

J.Jindra má na webu nějaký přípravek na čištění.

Karel

Zdravíčko jeden nastavek optimal u Kotrly 260 bez DPH http://www.drevovyrobakotrla.cz/stranka/cenik1
-----------------------
P.Kotrlu nemohu na internetu najít. Pokud je lacinější jak nastavky.cz tak pak jsem pro Optimal.
Včelám je to jedno

8 Nastavku optimal u pana Kotrly 2475 kč s DPH
8 Nastavku nízkých rozebraných langstroth na nastavky.cz 1240 kč s DPH včetně dopravy jak píšou.
Vše dobré Pepek

> Ono, když už se pořád mluví o těch cenách a výhodnosti Langstrotu
> (nastavky.cz), tak je třeba si spočítat kolik bude stát i "vnitřní vybavení
> Langstrotů". Rámek za 16kč při odběru 150 kusů není zrovna nejlevnější.
> Nehledě na to, že řada hobby včelařů nakupuje rámky klasicky po 50 ks
> (17,60kč). To znamená, že vybavení jednoho NN nás přijde min. na 160Kč a
> sestavu na jeden úl Langstrothu 2/3 dostaneme 8ks nástavků (1280kč jen za
> rámky). A když už řešíme i ten Optimal, tak Kotrla hoffmany dělá za 9,50kč,
> čepované a ve výborné kvalitě. Takže zatím o veliké ekonomické výhodnosti
> mluvit nemůžeme. Až začnou "sekat" rámečky za pár korun, tak to bude jiná..
> novop


No jeste bych zminil ze ramkama to nekonci.... Dlouha loucka pak dokaze v medometu prekvapit :-) Treba muj medomet by 42cm zvladnul tak jak je, pro 45cm uz bylo nutny upgrade.

Uz jsem narezal a zbouchal nejakou tu stovku ramku jak hofmany pro langa tak normalni 39x24 a uz vim jakou perlu ma p. Jindra na webu.

Co nejmene dreva - to musi vyhovovat snad vsem zucastnenym, mozna krome majitele lesa :-))

T.H.

To je boj co :-))

kdyby me truhlarit nebavilo a nemel jsem moznost mel bych asi spoustu volneho casu :-)

T.H.

> 8 Nastavku optimal u pana Kotrly 2475 kč s DPH
> 8 Nastavku nízkých rozebraných langstroth na nastavky.cz 1240 kč s DPH
> včetně dopravy jak píšou.
> Vše dobré Pepek
>
>
>

Rámky z drážkou hojně používají američani, kteří na to mají jednak mezistěny se zatavenými drátky a také přípravek na čitění např. http://www.brushymountainbeefarm.com/Frame-Cleaner/productinfo/700/.
Ale netuším, jak se to dělá ve velké. Tohle mi připadne jako hobby pomůcka. Ve velkém se patrně používají plastové rámky. Třeba bude někdo vědět více.

Prošrábnete to snadno za pomoci horkovzdušné pistole.
J.T.

>
> Rámky z drážkou hojně používají američani, kteří na to mají jednak
> mezistěny se zatavenými drátky a také přípravek na čitění např.

Nástavek u p.Kotrly 314,- + rámky 105,-Kč =420.-kč bez dopravy.Langstrot 154,- nástavek +160,- rámky ´=314,-Kč včetně dopravy!!! Co je levnější? Pepan.

Nastavky koupím na nastavky.cz a rámečky přece jinde za jiné ceny,nemusím kupovat vše u Matelů. Jinak pan Kotrla se někde zmiňuje že dělá i lanngstroth,takže by mohl mít zase rámky,ale to nevím. Jinak nechci tu řešit ceny,ale asi 50procentní rozdíl na nástavku je hodně k zamyšlení,kort když se jich kupuje více
Vše dobré Pepek

-----------------------------------------
Pepa (81.2.214.3) --- 6. 11. 2009
Re: Tepl? x studen? stavba (38518) (38557) (38559) (38566) (38569)

Nástavek u p.Kotrly 314,- + rámky 105,-Kč =420.-kč bez dopravy.Langstrot 154,- nástavek +160,- rámky ´=314,-Kč včetně dopravy!!! Co je levnější? Pepan.

Drážka není problém, když je dost teplo a vosk je měkký. Stačí potom přípravek z ohnutého na konci rozklepaného drátu nebo komfortněji za tepla ohnutý měkký levný čínský šroubovák příslušné velikosti. V létě menší množství rámků stačí nechat na slunci, já je nechávám na půdě v podkroví, kde v létě těch 40 st C je. V zimě se prostě rámky musí ohřát.

Ale životnost rámku je trošku kratší než životnost nástavku, takže v krátké budoucnosti budeme muset kupovat rámky znovu a ke kompletnímu úlu je třeba ještě koupit dno, víko, atd.. Dovoluji si říci, že životnost nástavku několikrát převýší životnost rámku. Nehledě na to, že v Optimalu je rámků 11 a v Langstrothu rámků 10 a pokud hovoříme o nízkonástavkové variantě, tak pro kompletní úl Optimal budeme potřebovat ve finále méně nástavků a o trochu méně rámků. Ve finále si myslím, že to vyjde v podstatě nerozhodně... Novop

Kde žijete? Prohlédněte si na netu různé katalogy nejen našich výrobců a zjistíte, co výrobce to jiný model úlu. O nějakém univerzálním úlu nemůže být ani ře.č Jediné co je stejné tak akorát rámky, že jsou dřevěné nic víc Pro dobrou práci je v prvé řadě důležité vybrat si rámkovůou délku a na té stavět svůj provoz.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tepl? x studen? stavba
> Datum: 06.11.2009 12:41:45
> ----------------------------------------
> K.Čermák:
> P. Kotrla když před rokem začal vyrábět komplet Optimaly,
> nestačí krýt poptávku. A ceny má příznivé a možná lepší než naši výrobci
> Langstrothů. Tak kde je vliv sériovosti?
> -----------------
> Vliv sériovosti je tam kde je nejnižší cena.
>
> P.Kotrlu nemohu na internetu najít. Pokud je lacinější jak nastavky.cz tak
> pak jsem pro Optimal.
> Včelám je to jedno.
>
> Proti příteli Boháčovi taky nic nemám a jeho texty jsem hltal, ale je třeba
> vždycky vědět jak dlouho a s kolika včelstvy a v jakých úlech kdo včelařil.
> A to u všech autorů.
>
> A až budou ceny tak jak jsem je slyšel teď v hospodě, tak mi je jedno
> jestli to bude 39,42,45cm či cokoli jiného.
> "přinesl jsem nástavek truhlářovi, ten se na něj koukal a pak povídá:"No
> jeden za padesát. Není to moc?" .
>
> Karel
>
>
>

IX. SETKÁNÍ DADANTKLUBU
Jindřichov na Moravě-Pusté Žibřidovice (u Hanušovic), okres Šumperk, hotel Na Trojce;
čas: organizátoři nenahlásili;
přihlášky: pošlete ihned;
info: 604 106 899, Ing. Vladimír Řeháček, Slatiňanská 135, 538 25 Nasavrky

Ahoj, nevím konkrétně jak je ta drážka hluboká, mám ji u svých 39 x17 taky. Čištění jednoduché. Zarazíš větší skobu do rukojeti a vybrousíš na ní patřičný profil, zvláště pomáhá nechat hodinku v létě ráky v autě zahřát, pak to jde jedna radost..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubo <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Langsroth r?mky
> Datum: 06.11.2009 13:01:14
> ----------------------------------------
> Na nastavky.cz ukazují originál rámek, který se nedrátkuje. Má někdo
> zkušenosti s tím, jak se s tím pracuje po vyříznutí souše pro vytavení? Jak
> čistí tu drážku? to musí být pěkná zábava (předpokládám, že to nejsou rámky
> na jedno použití) Dík.
>
>
>

Měl bych dotaz k vašim úlům, taky mě láká vaše r.m. 39x17. Tyto nástavky máte i pro plodiště nebo jen jako medníky a pokud i pro plodiště, tak máte nástavky uteplené nebo neuteplené? Předem děkuji za odpověď!
M.S.

Pěkně provozní metoda pro 39x17 je zde:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0812/zvedaci-zarizeni-nastavku-josefa-volejnik
a
J.T.

>
> Měl bych dotaz k vašim úlům, taky mě láká vaše r.m. 39x17. Tyto nástavky
> máte i pro plodiště nebo jen jako medníky a pokud i pro plodiště, tak máte
> nástavky uteplené nebo neuteplené? Předem děkuji za odpověď!
> M.S.

Teď jste mě dostal. Kvůli svému vzoru - panu Volejníkovi, který mi i větší část nástavků na začátku udělal jsou nástavky palubkové, uvnitř bez izolace. Polystyren byl u starých úlů kvůli mravencům všude a vzduch taky izoluje. Obecně uteplení neřeším, pouze stropy mají 3cm polystyren uvnitř. Jinak většinu 39 x 24 jsem měl neuteplenou od Mirka Zeleného z vejmutovky a spokojenost. Stejné rámky používám i v plodišti, ale protože obecně nepoužívám mřížky, nezorděluji úly na plodiště a medníky. Pro mnoho lidí mám rámky z velmi tenkého dřeva(všechny loučky kolem 10mm, horní široká 20 mm), visí v hřebenech, takže v praxi včely mají metr vysoké plásty (hřebeny zajistí, že jsou velmi přesně nad s sebou a mezi patry jsou prostavěné obvykle trubčinou). Hřebeny výborné kvality mám od pana Sapáka, ale mám jednu připomínku, pro budoucnost budu řešit náhradu pozinkovaných, kvůli kys. mravenčí, která má silně korozivní účinky. Pokud rozdělám nástavky, i když nechci kontroluji napadení varoázou.... Závěr - chystám se po ukončení kariéry chovat více včel, teď jich mám cca25-30, uvidíme příští rok, jak budu zvládat se o ně starat při práci v Budapešti. Pokud budu chovat víc včel, budu je chovat v neuteplených úlech pravděpodobně bez oček, které jsem taky zkoušel a kromě toho, že byla kupa pylu v horních nástavcích a při slabé snůšce i plodu, jsem nenašel žádný rozdíl.
Pro ostatní - 39 podporuji, kvůli oddělkům, které jsou na této míře nejčastěji požadovány. Langstrothy nemám rád proto, že se svými 183 cm výšky mně občas u 5-6 nástavku chybí ruce, jsou na mě moc dlouhé.
Radek Hubač
učitel včelařství
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: miso <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Langsroth r?mky
> Datum: 06.11.2009 19:02:12
> ----------------------------------------
> Měl bych dotaz k vašim úlům, taky mě láká vaše r.m. 39x17. Tyto nástavky
> máte i pro plodiště nebo jen jako medníky a pokud i pro plodiště, tak máte
> nástavky uteplené nebo neuteplené? Předem děkuji za odpověď!
> M.S.
>
>
>

Dvoumatečné včelaření jsem v posledních dvou letech omezil , i když na produkci medu bylo dobré. Jadnak kvůli velké poptávce po matkách a oddělcích mám problém zazimovat pro tento účel rezervy. Za druhé, a to je hlavní, při dvoumatečném způsobu se nedá provádět hodnocení včelstev z důvodu šlechtění. Dvoumetečně jsem včelařil jen v tachovácích.
Broněk

Aj ja bojujem s dilemou, zatratiť alebo využiť tento spôsob na získavanie silných včelstvách a stabilných výnosov.
Využíval so tento dobre prepracovaný spôsob s dvomi včelstva in situ- na mieste samom (získanými rozdelením materského včelstva v úľoch prpravených pre tento systém) dlhé roky asi 15). Keďže mimoriadne nadštardatné počasie posledné, desaťročie včelstvá sa dostávajú do mimoriadnej sily (časté rojenie), prestal som s tým.
Aj napriek väčšej náročnosti na prácu a vyšších nákladov na zásoby, je to dobrý systém v rokoch, keď zima a jar sú studené s dažďami a vetrom.

Kde žijete? Prohlédněte si na netu různé katalogy nejen našich výrobců a zjistíte, co výrobce to jiný model úlu. O nějakém univerzálním úlu nemůže být ani ře.č Jediné co je stejné tak akorát rámky, že jsou dřevěné nic víc Pro dobrou práci je v prvé řadě důležité vybrat si rámkovůou délku a na té stavět svůj provoz.
pepan
---------------
Jo, každý výrobce má svůj standard a je logické že úl co vymslel jeden nepasuje s druhým.

To je výhoda Optimalu - tam očekávám že bude v souladu s výkresem Opzimalu tak jak je přes 30 let publikován. A v případě Langstrotha je to taky dané.

Langstrotha mám do dvou výrobců a pasují k sobě, a věřím že i další dělají podle stejných výkresů. Tedy těch rozměrů o které jde. jestli čepují, drážkují, stloukají na tupo, to už je výrobní detail.

Mě zajímá jen počet a výška rámků. A cena.

Cenu rámků bych neřešil, pokud je na ně stejná spotřeba dřeva, budou stát asi stejně. Je to otázka času. A standardu. Je mi jasné, že když to někdo řeže loučku po loučce, tak se na nijak nízkou cenu nemůže dostat.

Tohle je otázka zakázky. Aź někod zadá objedná na 100 tisíc rámků, tak se dostane na jinou cenu - tam kde dělají seriově. Osobně považuji cenu nad deset korun za přířez za cenu co se mě nevyplatí nakoupit. Pokud bych měl dost času, dostanu se doma na dost vysokou hodinovku. Tedy nákupní cena x počet kusů co si doma udělám za hodinu.

Rámky Langstroth se silnou loučkou - nečepované - mám skoro deset let nejstarší a zatím drží. Nevidím z hlediska pevnosti důvod je měnit.

Něco jiného jsou na tupo stloukané rámky z 8-10mm latěk s mezerníkama. Ty nestojí za to je opravovat. Hlavně když má jeden sponkovačku.

Karel

Tak mi z Dolu napsali , že je OK. Dík za snahu a poradu.

Zdravim vespolek,

kdyz jsme u tech nizkych nastavku, mohl by mi nekdo zkuseny poradit. Pres zimu pripravuji zkusebne nastavky pro ramky 39x15. Pomaha mi se vcelami zena a pro ni treti nastavek 39x24 byl hodne tezky, kdyz byl plny medu.
Mam dotaz k drazce v horni loucce, udelal jsem ji cca 2,5 mm sirokou a 5 mm hlubokou, mezsitena jde zasunout pekne, mam vsak obavu nez ji vcely prichyti pevne k horni loucce, zda-li nedojde vlivem tepla v ule k jejimu zborceni,nebo sesunuti. Napadlo me zakapnout ji na obou krajich kapkou vosku. Neni to zbytecne ?
Diky predem za Vase zkusenosti.

PZ

Mam dotaz k drazce v horni loucce, udelal jsem ji cca 2,5 mm sirokou a 5 mm hlubokou, mezsitena jde zasunout pekne, mam vsak obavu nez ji vcely prichyti pevne k horni loucce, zda-li nedojde vlivem tepla v ule k jejimu zborceni,nebo sesunuti. Napadlo me zakapnout ji na obou krajich kapkou vosku. Neni to zbytecne ?
--------
Doteď jsem se domníval. že se to v té drážce zalévá voskem po celé délce. Ale možná je to zbytečné. :-)

Karel

Sesunutí a zborcení mezistěny je otázkou obsahu a přípravy voskové
směsi (jak a z čeho je směs připravena k odlévání nebo válcování) a ne
nějakého přichycení nebo temperace balíku mezistěn před zatavením.

_gp_


2009/11/7 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> Zdravim vespolek,
>
> kdyz jsme u tech nizkych nastavku, mohl by mi nekdo zkuseny poradit. Pres
> zimu pripravuji zkusebne nastavky pro ramky 39x15. Pomaha mi se vcelami
> zena a pro ni treti nastavek 39x24 byl hodne tezky, kdyz byl plny medu.
> Mam dotaz k drazce v horni loucce, udelal jsem ji cca 2,5 mm sirokou a 5 mm
> hlubokou, mezsitena jde zasunout pekne, mam vsak obavu nez ji vcely
> prichyti pevne k horni loucce, zda-li nedojde vlivem tepla v ule k jejimu
> zborceni,nebo sesunuti. Napadlo me zakapnout ji na obou krajich kapkou
> vosku. Neni to zbytecne ?
> Diky predem za Vase zkusenosti.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ahoj Používám 39x17 bez drátkování v celém úlu. Drážka je jen cca 2-3mm hluboká. mezistěny se uchycují tak, že rozpuštěným voskem a štětcem (je to rychlejší, než injekční stříkačka), přejedu po obou stranách a pár vteřin počkám, než vosk ztuhne. V úle problémy až na vyjímky, kdy je horko, není snůška a včely nestaví - což je pak chyba včelaře vkládat mezistěny...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Langsroth r?mky
> Datum: 07.11.2009 22:06:32
> ----------------------------------------
> Zdravim vespolek,
>
> kdyz jsme u tech nizkych nastavku, mohl by mi nekdo zkuseny poradit. Pres
> zimu pripravuji zkusebne nastavky pro ramky 39x15. Pomaha mi se vcelami
> zena a pro ni treti nastavek 39x24 byl hodne tezky, kdyz byl plny medu.
> Mam dotaz k drazce v horni loucce, udelal jsem ji cca 2,5 mm sirokou a 5 mm
> hlubokou, mezsitena jde zasunout pekne, mam vsak obavu nez ji vcely
> prichyti pevne k horni loucce, zda-li nedojde vlivem tepla v ule k jejimu
> zborceni,nebo sesunuti. Napadlo me zakapnout ji na obou krajich kapkou
> vosku. Neni to zbytecne ?
> Diky predem za Vase zkusenosti.
>
> PZ
>
>
>

ahojky, mám problém s připojením notebooku přes wifi, normálně šel nějakou dobu a teď z ničeho nic nejde, myslím si, že by to mohl být problém s přídělováím IP adres, nepřidělí se mi automaticky, nevím, proč?! díky za radu

Mezistěnu je potřeba dobře zakápnout voskem k horní loučce. Manželka to dělá
lžičkou. Při vhodně nakloněném rámku vosk projíždí po délce. Chce to trochu
cviku, jde to rychle a jde to určitě i jinak (štětec, injekční stříkačka).
Důležité je, aby mezistěna měla v dolní drážce vůli a musí být volná
(nepřilepená voskem)! To je důležité kvůli tepelné roztažnosti. Pokud ji
dole přichytíte nebo nebude mít vůli, prohne se jako luk. Když jsou
mezistěny nahoře dobře přichycené, vydrží i když na ně nasypete roj. V tomto
případě doporučuji předem kvalitu přichycení zkontrolovat a případně
opravit. Při běžném rozšiřování na tom tak nezáleží.
J.T.


> Mam dotaz k drazce v horni loucce, udelal jsem ji cca 2,5 mm sirokou a 5
> mm
> hlubokou, mezsitena jde zasunout pekne, mam vsak obavu nez ji vcely
> prichyti pevne k horni loucce, zda-li nedojde vlivem tepla v ule k jejimu
> zborceni,nebo sesunuti. Napadlo me zakapnout ji na obou krajich kapkou
> vosku. Neni to zbytecne ?
> Diky predem za Vase zkusenosti.
>
> PZ

Ťažká rada, to ako keby ste po telefóne chceli aby vás lekár vyšetril. 1. je problém vo wifi alebo v PC. 2. ak v PC skúste na ikonu bezdrôtovej siete (vpravo dole) kliknúť pravým tlačítkom a dať opraviť. 3. zavolať k tomu niekoho čo tomu rozumie.
Lepšie by bolo kliknúť na Pokec a tam sa skúsiť opýtať, predsa je tam viac mladých a v tomto smere skúsenejších.

Používám 39x17 bez drátkování v celém úlu.Radek

Ms bez výstuhy? Ak by to bolo 100%-né využívali by to i americkí veľkovčelári, pretože chcú mať istotu, tak do rámikov osádzajú kvalitnú výstuhu. Potom nemajú problémy s vytáčaním akéhokoľvek medu a vy špekulujete, ako tento problém obísť. Včelárenie je dlhých tratiach a nikde neviete čo sa v priebu rokov vyskytne.

Ahoj, běžně si lidi na notebooku nechtěně tlačítkem vypnou wifinu (pak to nevidí žádné sítě), pokud to sítě vidí a při připojování to nechce načíst IP adresu, tak je třeba jen zaseknutý vysílač (vypnout zapnout)....prostě zkusit povypínat a pozapínat všechny domácí krabičky související s internetem. Libor.
------------------------------------------------------------
Katka:
ahojky, mám problém s připojením notebooku přes wifi, normálně šel nějakou dobu a teď z ničeho nic nejde, myslím si, že by to mohl být problém s přídělováím IP adres, nepřidělí se mi automaticky, nevím, proč?! díky za radu

Cukr v Kauflandu je už asi 2 dny za 11.90,- ....vypadá to, že ho teď mají celkem fůru, není u něho ani cedulka s množstevním limitem. S pozdravem, Libor.

Katko, já myslím, že notebook má plný medník. Je třeba použít odvíčkovač a potom vytočit v medometu. Ale je třeba dodržovat čistotu, pořádně umýt podlahu, odprášit a postarat se o to, aby se tam neobjevily viry. Pokud by se objevily, podle nařízení krajského veterinárního úřadu by musel být notebook s ostatními používanými věcmi a daty spálen a v okruhu 5 kilometrů by muselo platit ochranné pásmo, kde by se s notebooky nesmělo hýbat a nesměly by se přemisťovat, musely by se až do odvolání používat jen na místě, kde by je vyhlášení toho ochranného pásma zastihlo. Pokud se tedy vytočení medu povede, notebook bude mít zase prázdné buňky a wifiny budou moct zase lítat z IP adresy na IP adresu a sbírat. Tolik rada z hlediska včelařského. Pokud potřebuješ radu z hlediska IT techniky, zkus se zeptat na nějakém IT fóru nebo jinde IT odborníků.

Taky jsem podle pana Volejníka přichycoval mezistěny jen v horní drážce voskem(42x17). Převážím ale nástavky na vozíku za autem a nějaké procento mezistěn mi vždy vypadlo a dalších pár plástů plných medu, což bylo vážnější. Proto jsem se vrátil k drátkování. Nedoporučuji to proto těm, kteří také používají vozík.

No, já drátkuji svisle a drátky pokud možno vedu šikmo, aby mezistěny nesjížděly. Chtěl bych se zeptat na zkušenosti, jestli někdo nepřeváží smetence setřepané na mezistěny, spíš na vyšších rámcích.

Nezpochybňuji Vaše zkušenosti, ale chtěl bych přijít na důvod. Taky se mi to stalo, ale když jsem jel za hgorka, nechal jsem odstavene auto na slunci a pod. Pan Volejnik bych rekl je jeden z nejaktivnejších kočovníků... alespoň kromě Honzi Jindry neznám nikoho, kdo se včelami tak intenzivně hrká. Volejníkovo včely poznají ročně i 5 přesunů, na druhou stranu mu rodina nadává, protože na dobrých stanovištích má stejný výnos jako při kočování...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B. Pravda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Langsroth r?mky
> Datum: 08.11.2009 12:42:30
> ----------------------------------------
> Taky jsem podle pana Volejníka přichycoval mezistěny jen v horní drážce
> voskem(42x17). Převážím ale nástavky na vozíku za autem a nějaké procento
> mezistěn mi vždy vypadlo a dalších pár plástů plných medu, což bylo
> vážnější. Proto jsem se vrátil k drátkování. Nedoporučuji to proto těm,
> kteří také používají vozík.
>
>
>

Dobrý den,
dnes na jiho-východní Moravě(Uh.Hrad.) ideální podmínky na fumigaci.Teploty dnes zde kolem desiti stupnů.KDO NEVYUŽIL A NEBO SE NA TO VYFLÁKL,UDĚLAL CHYBU.SPOLÉHAT SE NA ZIMNÍ OŠETŘENÍ AEROSOLEM JE ZCESTNÉ a chybné.Já jsem před pěti lety po dobu dvou ročních období prováděl křížovou léčbu aerosol-fumigace a vyšla mě účinnost aerosolu cca 40-50 procent.Dnes ráno jsem provedl kontrolu,zda ve včelstvech není ještě zavíčkovaný plod (bez plodu) a odpoledne fumigaci.Spady roztočů se pohybovaly v rozmezí cca 500-1000ks.Přitom v létě po vytáčení medu aplikován gabon pf 92(spady zanedbatelné)zavěšený přímo u plod.tělesa a v půlce měsíce září první fumigaci se slabším spadem.Teď taková pohroma.Zřejmě se může jednat o reinvazi z okolí.Prosím,zda je zde někdo z blízkého okolí(U.H.) a spady provádí z důslednou kontrolou,ať se podělí se svými poznatky .Budu potěšen.DÍKY.
S pozdravem P.Z.

Kaufland Vypich cukr 9.90,- Lídl 10.90,-

Já jsem před pěti lety po dobu dvou ročních období prováděl křížovou léčbu aerosol-fumigace a vyšla mě účinnost aerosolu cca 40-50 procent.
--------------
Mohl by jste být prosím konkrétnější?
Mám taky takový dojem, že vykuřování mi fungovalo lépe jak
3x aerosol (2006,2007). Ale příčin múže být více.

Karel

Dnes v Albertu cukr bez omezení množství za 10,90 Kč

Spady roztočů se pohybovaly v rozmezí cca 500-1000ks.Přitom v létě po vytáčení medu aplikován gabon pf 92(spady zanedbatelné)zavěšený přímo u plod.tělesa a v půlce měsíce září první fumigaci se slabším spadem.Teď taková pohroma.Petr

V minulosti som používal GABON PA 92, už vtedy sa medzi rodinou včelárov šírili reči o jeho zlej účinnosti, u mňa sa to nikdy neprejavilo. V návode ako používať GABON je rada, kde umiestňovať dve dýhy s acrinathrinom a usmernenie neprekročiť dĺžku jeho expirácie nemá prekročiť 24 ak je ešte trúdí plod 28 dní, túto lehotu s ohľadom na rezistentnosť Vd dodržať!

Ja som predsa len túto zásadu porušil a po vložení dvoch Gabonov do stredu plodového telesa (do jednej rozšírenej uličky), som Gabon ponechal vo včelstve napriek zákazu trikrát 24 dní (po dobu troch rokov). Spad som pravidelne kontroloval pod zasieťovaným dnom (včely Vd nemohli odstraňovať) od 1.8 až po uplynutie 72 dní a pravidelne každé 2 dni zapisoval. Chcel som tým získať informáciu o účinnosti Gabonu, keďže výrobca sľuboval za jeden cyklus 98%-nú účinnosť, čo následné fumigácie nepotvrdili.

Výsledok pokusu: bol prekvapivý, po vložení Gabonov (10 včelstiev)spad bol po 2 dni najvyšší, potom pravidelne klesal a na 24 deň bol spad dostal blízo nuly, ale po 5 až 8 dňoch znovu začal spad stúpať (ich počet bol nižší ako v prvej perióde, ale bol, znovu sa priblížil k blízo nuly (ale nula to to nebola. Nasledovala tretia p24 dňová perióda, spad znovu začal stúpať, ale znovu menej ako v druhej perióde, až po 72 dňoch som zaznamenal NULU, fumigácia bez plodu potvrdila nulitu vo včelstve v spádu Vd.

Tento pokus som uverejnil v časopise Včelár, na ktorý reagoval sám autor ing. V. Veselý z Dolu, priznal priepustnosť Gabonu, čo v našej reči znamenalo, určitý počet vyliahnutých klieštikov sa bez stretnutí acrithrinom dostane do bunky, ktorú práve viečkujú včely a samička sa ďalej rozmnožuje.

Keď som navrhol, či by nebolo výhodnejšie pri vložení dvoch Gabonov dobu respirácie predlžiť oficiálne na aspoň dve periódy, čiže 48 dní. Nesúhlasil s mojím návrhom (kvôli rezistencii Vd na Acri.) a doporučil v časopise radšej vkladať pri silných včelstvách 3 Gabony.

Tak si týchto poznatkov vyberte a skúste čas Gabonu zdvojnásobiť alebo vkladať Gabon v počte 3 ks na 24-28 dňovú dobu. Ja už Gabon 9 rokov nepoužívam, ale myslím, že je to stále vynikajúci prostriedok v boji proti Vd, ak sa správne a včas použije.

Diky vsem, kteri se podelili o sve zkusenosti. Vzhledem k tomu, ze ramky s medem prevazim na voziku do medarny a z 90 % pouzivam plasty panenske, tak asi opravdu bude lepsi ten dratek pouzit. Udelam jej vodorovne jenom tam a zpet, to by melo stacit.

P.

Také je důležité mít pod notebookem diagnostickou podložku a pečlivě
monitorovat spad. V případě zvýšeného spadu pak urychleně zahájit léčení
dle metodických pokynů SNS (státní notebooková správa) aby se zabránilo
případným úhynům.

petr j.

R. Poláek napsal(a):
> Katko, já myslím, že notebook má plný medník. Je třeba použít odvíčkovač a
> potom vytočit v medometu. Ale je třeba dodržovat čistotu, pořádně umýt
> podlahu, odprášit a postarat se o to, aby se tam neobjevily viry. Pokud by
> se objevily, podle nařízení krajského veterinárního úřadu by musel být
> notebook s ostatními používanými věcmi a daty spálen a v okruhu 5 kilometrů
> by muselo platit ochranné pásmo, kde by se s notebooky nesmělo hýbat a
> nesměly by se přemisťovat, musely by se až do odvolání používat jen na
> místě, kde by je vyhlášení toho ochranného pásma zastihlo. Pokud se tedy
> vytočení medu povede, notebook bude mít zase prázdné buňky a wifiny budou
> moct zase lítat z IP adresy na IP adresu a sbírat. Tolik rada z hlediska
> včelařského. Pokud potřebuješ radu z hlediska IT techniky, zkus se zeptat
> na nějakém IT fóru nebo jinde IT odborníků.
>
>

Pan Volejník nepřeváží nástavky k a od kočovných vozů na vozíku, ale v Kangoo. V autě takové otřesy nejsou, stejně tak v kočovných vozech. Zkoušel jsem jen jeden drátek v dolní části rámku + drážka v horní loučce, ale nestačilo to. Takže jsem zase zpět na dvou vodorovných.

Dnes ráno jsem provedl kontrolu,zda ve včelstvech není ještě zavíčkovaný plod (bez plodu) a odpoledne fumigaci.Spady roztočů se pohybovaly v rozmezí cca 500-1000ks.Přitom v létě po vytáčení medu aplikován gabon pf 92(spady zanedbatelné)zavěšený přímo u plod.tělesa a v půlce měsíce září první fumigaci se slabším spadem.Teď taková pohroma.
----------------------------------------------------------
O aplikaci gabonů bylo psáno ve Včelařství. Bohužel ročník a číslo se již nepamatuji. Snad by mohl někdo z diskutujících si vzpomenout, nebo to zjistit. Podle mého názoru měla by být dodržená zásada, aby pásky gabonu byly umístěny v uličce mezi plodovými plásty tak, aby se po nich pohybovaly mladušky. Pokud vložíme pásky gabonu vedle plodového tělesa, tak až se plod vedle pásku vylíhne, pak se ocitnou dále od plodového tělesa, protože plocha plodu se časem zmenšuje Já vkládám gabony do druhé, šikmo (klinovitě) rozšířené uličky dovnitř, od obou okrajů plodového tělesa. Doporučuje se po dvou týdnech provést kontrolu, zdali se gabonové pásky neocitly mimo plodové těleso a pokud ano, pak je do něj přeložit. Klinovitá mezera musí být tak velká, aby se mladušky po gabonech mohly (musely) pohybovat. Nesmí být ani moc malá, ani moc velká.
Provádět fumigaci v polovině září je dost brzo, protože ve včelstvu je ještě hodně plodu, v němž pod vičkami je mnoho roztočů a ty fumigace nezasáhne. Od poloviny září do 8. listopadu je cca 54 dní, což jsou zhruba 4 cykly rozvoje roztočů, během nichž se za příznivých podmínek geometrickou řadou množí. Letošní podletí a hlavně podzim byl velmi příznivý pro jejich rozvoj.

Pane Turčáni, děkuji vám za tento příspěvek. Je zcela ve shodě s mými současnými poznatky. Píšete, že gabon 9 let nepoužíváte. Z kterého roku je váš pokus? Broněk Gruna

Turčáni napsal:
V minulosti som používal GABON PA 92, už vtedy sa medzi rodinou včelárov šírili reči o jeho zlej účinnosti, u mňa sa to nikdy neprejavilo. V návode ako používať GABON je rada, kde umiestňovať dve dýhy s acrinathrinom a usmernenie neprekročiť dĺžku jeho expirácie nemá prekročiť 24 ak je ešte trúdí plod 28 dní, túto lehotu s ohľadom na rezistentnosť Vd dodržať!

Ja som predsa len túto zásadu porušil a po vložení dvoch Gabonov do stredu plodového telesa (do jednej rozšírenej uličky), som Gabon ponechal vo včelstve napriek zákazu trikrát 24 dní (po dobu troch rokov). Spad som pravidelne kontroloval pod zasieťovaným dnom (včely Vd nemohli odstraňovať) od 1.8 až po uplynutie 72 dní a pravidelne každé 2 dni zapisoval. Chcel som tým získať informáciu o účinnosti Gabonu, keďže výrobca sľuboval za jeden cyklus 98%-nú účinnosť, čo následné fumigácie nepotvrdili.

Výsledok pokusu: bol prekvapivý, po vložení Gabonov (10 včelstiev)spad bol po 2 dni najvyšší, potom pravidelne klesal a na 24 deň bol spad dostal blízo nuly, ale po 5 až 8 dňoch znovu začal spad stúpať (ich počet bol nižší ako v prvej perióde, ale bol, znovu sa priblížil k blízo nuly (ale nula to to nebola. Nasledovala tretia p24 dňová perióda, spad znovu začal stúpať, ale znovu menej ako v druhej perióde, až po 72 dňoch som zaznamenal NULU, fumigácia bez plodu potvrdila nulitu vo včelstve v spádu Vd.

Tento pokus som uverejnil v časopise Včelár, na ktorý reagoval sám autor ing. V. Veselý z Dolu, priznal priepustnosť Gabonu, čo v našej reči znamenalo, určitý počet vyliahnutých klieštikov sa bez stretnutí acrithrinom dostane do bunky, ktorú práve viečkujú včely a samička sa ďalej rozmnožuje.

Keď som navrhol, či by nebolo výhodnejšie pri vložení dvoch Gabonov dobu respirácie predlžiť oficiálne na aspoň dve periódy, čiže 48 dní. Nesúhlasil s mojím návrhom (kvôli rezistencii Vd na Acri.) a doporučil v časopise radšej vkladať pri silných včelstvách 3 Gabony.

Máte konkrétní čísla, kolik spadlo roztočů po vložení gabonu? Případně mě napište na mail b.gruna/zav./seznam.cz
Broněk

Petr napsal:
Spady roztočů se pohybovaly v rozmezí cca 500-1000ks.Přitom v létě po vytáčení medu aplikován gabon pf 92(spady zanedbatelné)zavěšený přímo u plod.tělesa

Mam dotaz k drazce v horni loucce, udelal jsem ji cca 2,5 mm sirokou a 5 mm
> hlubokou, mezsitena jde zasunout pekne, mam vsak obavu nez ji vcely
> prichyti pevne k horni loucce, zda-li nedojde vlivem tepla v ule k jejimu
> zborceni,nebo sesunuti. Napadlo me zakapnout ji na obou krajich kapkou
> vosku. Neni to zbytecne ?
> --------
> Doteď jsem se domníval. že se to v té drážce zalévá voskem po celé délce.
> Ale možná je to zbytečné. :-)
>

No me zkusenosti mi rikaji ze kdyz se to nezaleje voskem po celym tak je pruser :-)) To pak treba v oplodnacku poznate jakou vcely preferuji stavbu - sikmou :-))

Vzdy kdyz jsem prilepeni mz ojebal tak jsem si zatim nabehl takze od ted uz zalevam po cele delce z obou stran. Chtel jsem to zkusit bez dratku u NN a dobry. A to jsem mel uzke mezisteny takze byly prilepene jen u jedne steny a u horni loucky. Vysledek byl dobry - asi nema cenu NN dratkovat... Obcas se nejak prohla ale to me tolik netrapi...

Zkousel jsem take setrit voskem :-) - prichytit mz jen kapkama vosku cca po 3-5cm od sebe - nebylo to dobre.

T.H.

Vysledek byl dobry - asi nema cenu NN dratkovat...

Aha, nedocetl jsem do konce vlakna, pardon.

Nemyslel jsem na problemy pri doprave na voziku. Zatim jsem kdyz uz jsem vozil tak jen v aute....

T.H.

Tak ,jak uvádí p.Turčány,tak i u mne se ty největší spady nejvíce projevily první dva dny s celkovým průměrem na včelnici a na včelstvo do 100ks,ne více.To je asimpřirozené.Následující dny byl pokles hodně razantní s počtem spadů kolem 10-20ks denně.Gabony ponechány 3 týdny.
Zmíníl jsem se o křížové léčbě aerosol-fumigace,kterou jsem provedl před pěti léty,dva roky následně po sobě,vždy se stejným výsledkem,což mě přesvědčilo upustit od této techniky ošetření.
V říjnu(koncem měsíce) jsem vybral dvě včelstva,která jsem důkladně zkontroloval,zda nemají jakýkoliv i nezavíčkovaný plod.Následně druhý den jsem provedl ošetření aaerosolovou technikou(aceton-varidol aer)po dobu 30 sek..Spady si už přesně nepamatuji,ale vím,že to bylo v počtech asi do 300-500ks.Určit přesný počet roztoče na podložce je obtížné a myslím si,že málo kdo to spočítá při větších spadech přesně.Já spočítám počet roztočů na cm čtverečním a násobím plochou.Je to sice nepřesné,ale v takovém nějakém reálném průměru si myslím,že jsem a odchylka není nijak zvlášt výrazná.Po týdnu jsem provedl fumigaci dle metodiky VúDolu.
To znm.,že teplota byla deset stupňů a pásek zavěšený doutnal v nejvyšším nástavku ve svislé poloze(což považuji za důležité)místo krycího plástu. Nemilé překvapení bylo,že počty spadených v.d.po fumigaci se blížily počtům předchozímu aerosolovému ošetření a snad i překračovaly.Prokazatelně ve včelstvech nebyl žádný plod,tudíž se roztoči neměli v týdenní době mezi jednotlivým ošetřením nijak rozmnožit.Výsledky vzorků zimní měli mám každoročně nulové,což jasně a prokazatelně hovoří pro důslednou léčbu fumigací dle metodiky Vú včelařského a nespoléhat se na zimní(téměř pro včelaře bezpracné)ošetření aerosolem.
S pozdravem P.Z.

No a po té fumigaci byli ti roztoči živí nebo mrtví??

Dost velké zkreslení nastává, jestli se léčí a následuje několik dní
chladnější počasí což zůpsobí vyšší pasivitu včelstva a typicky po
oteplení a rozrušení včelstva fumigací nebo aerosolováním se spustí
obrovský spad, ale mrtvých roztočů, někde v úlu zachytlých odminula.
Což je velmi podstatné pro čistotu zjištění a pochybuji, že toto
berete v potaz. Křížová kontrola také znamená, že stanoviště rozdělíte
a v části fumigujete a v části aerosolujete a potom obráceně. Činil
jste tak? Jaké potom byly výsledky u těch zprvu zafumigovaných a
podruhé zaaerosolovaných?? Myslím si, že úplně stejné, ne-li horší,
protože aceton se bere za nižších teplot a dobrý účinnek fumigace je
závislá na rozrušení včelstva, jestli je pod 10 °C.

Takže pokračujte v hodnocení dále, protože tento padací jev s mrtvými
roztoči, jak předpokládám, že se u Vašich včelstev stalo, Vám p.
Turčáni také zcela jistě potvrdí.

_gp_

2009/11/9 <e-mail/=/nezadan>:
> Tak ,jak uvádí p.Turčány,tak i u mne se ty největší spady nejvíce projevily
> první dva dny s celkovým průměrem na včelnici a na včelstvo do 100ks,ne
> více.To je asimpřirozené.Následující dny byl pokles hodně razantní s počtem
> spadů kolem 10-20ks denně.Gabony ponechány 3 týdny.
> Zmíníl jsem se o křížové léčbě aerosol-fumigace,kterou jsem provedl před
> pěti léty,dva roky následně po sobě,vždy se stejným výsledkem,což mě
> přesvědčilo upustit od této techniky ošetření.
> V říjnu(koncem měsíce) jsem vybral dvě včelstva,která jsem důkladně
> zkontroloval,zda nemají jakýkoliv i nezavíčkovaný plod.Následně druhý den
> jsem provedl ošetření aaerosolovou technikou(aceton-varidol aer)po dobu 30
> sek..Spady si už přesně nepamatuji,ale vím,že to bylo v počtech asi do
> 300-500ks.Určit přesný počet roztoče na podložce je obtížné a myslím si,že
> málo kdo to spočítá při větších spadech přesně.Já spočítám počet roztočů na
> cm čtverečním a násobím plochou.Je to sice nepřesné,ale v takovém nějakém
> reálném průměru si myslím,že jsem a odchylka není nijak zvlášt výrazná.Po
> týdnu jsem provedl fumigaci dle metodiky VúDolu.
> To znm.,že teplota byla deset stupňů a pásek zavěšený doutnal v nejvyšším
> nástavku ve svislé poloze(což považuji za důležité)místo krycího plástu.
> Nemilé překvapení bylo,že počty spadených v.d.po fumigaci se blížily počtům
> předchozímu aerosolovému ošetření a snad i překračovaly.Prokazatelně ve
> včelstvech nebyl žádný plod,tudíž se roztoči neměli v týdenní době mezi
> jednotlivým ošetřením nijak rozmnožit.Výsledky vzorků zimní měli mám
> každoročně nulové,což jasně a prokazatelně hovoří pro důslednou léčbu
> fumigací dle metodiky Vú včelařského a nespoléhat se na zimní(téměř pro
> včelaře bezpracné)ošetření aerosolem.
> S pozdravem P.Z.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

>Gabony ponechány 3 týdny. Zmíníl jsem se o křížové léčbě aerosol-fumigace,kterou jsem provedl před pěti léty,dva roky následně po sobě,vždy se stejným výsledkem,což mě přesvědčilo upustit od této techniky ošetření.<
------------------------------------------------------------
Zcela souhlasím s názorem př. Turčániho a př. Pazderky. Chci zmínit ještě jeden aspekt který má vliv na léčení Gabony. Jedná se dobu po kterou se Gabonové pásky ponechají působit ve včelstvu. Doba 24-30 dnů uvedená v návodu není samoúčelná pokud si uvědomíme, že trubec se líhne v ideálních podmínkách 24 den. Proto dobu 3 týdny (21 dnů) můžeme považovat za velmi hraniční - spíše krátkou. Zkušení kozáci prodlužují dobu použití vložení Gabonových pásků o cca ještě 14 dnů za předpokladu, že tyto vyjmou z plodiště pásky oškrabou od propolisového a voskového potahu, kterým včely pásky zanesou a který snižuje účinnost léčiva. Oškrabání provedou ostrým sklem nebo truhlářskou svidřinkou popř ostrým, opakuji ostrým nožem a očištěné pásky umístí opět na plod. V tu dobu již plod může být na jiném místě plodiště než při původním (prvém)umístění. Poté, po 14-ti dnech Gabonové pásky ze včelstva nekompromisně odstraní. Opačným extrémem je ponechání Gabonových pásků přez zimní měsíce ve včelstvu. To někteří včelaři z lenosti nebo neznalosti příp. vychytralosti dělají. To má za následek vznik roztočů, kteří získají imunitu vůči použitým léčivům a to v celé oblasti. Jeden takový "včelař", dokáže svým jednáním způsobit problémy včelařům na poměrně velkém území, které zamoří takto "zušlechtěnými" roztoči. To pouze na doplnění.
JK

Pane Turčáni, děkuji vám za tento příspěvek. Je zcela ve shodě s mými současnými poznatky. Píšete, že gabon 9 let nepoužíváte. Z kterého roku je váš pokus? Broněk Gruna

Robil som to akolo roku 1991-1995, výsledky mám niekde zapísané, len zatiaľ som to nenašiel, Vo včelári je to vyznačené v grafe, na ose X je počet odpadnutých Vd, na ose Y sú dni zberu, je to postupne klesajúca sínusoida, škoda, že neviem v ktorom čísle je to uverejené, je tam aj odpoveď ing. Veselého asi o 3 čísla pozdejšie.

S tou rezistencí to nemůže být tak zlé.
Rezistence vzniká při stálém používání stejného přípravku a to i při jeho vysokých koncentracích.
Rezistenci se bráníme střídáním
V našem případě je to Gabon 90, Gabon 92 , Varidol, M1 aer , Formidol, Kys. mravenčí. To je pět různých účinných látek Z toho nejméně dvě použijí všichni v jednom roce.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Petr
> Datum: 09.11.2009 12:19:01
> ----------------------------------------
> >Gabony ponechány 3 týdny. Zmíníl jsem se o křížové léčbě
> aerosol-fumigace,kterou jsem provedl před pěti léty,dva roky následně po
> sobě,vždy se stejným výsledkem,což mě přesvědčilo upustit od této techniky
> ošetření.<
> ------------------------------------------------------------
> Zcela souhlasím s názorem př. Turčániho a př. Pazderky. Chci zmínit ještě
> jeden aspekt který má vliv na léčení Gabony. Jedná se dobu po kterou se
> Gabonové pásky ponechají působit ve včelstvu. Doba 24-30 dnů uvedená v
> návodu není samoúčelná pokud si uvědomíme, že trubec se líhne v ideálních
> podmínkách 24 den. Proto dobu 3 týdny (21 dnů) můžeme považovat za velmi
> hraniční - spíše krátkou. Zkušení kozáci prodlužují dobu použití vložení
> Gabonových pásků o cca ještě 14 dnů za předpokladu, že tyto vyjmou z
> plodiště pásky oškrabou od propolisového a voskového potahu, kterým včely
> pásky zanesou a který snižuje účinnost léčiva. Oškrabání provedou ostrým
> sklem nebo truhlářskou svidřinkou popř ostrým, opakuji ostrým nožem a
> očištěné pásky umístí opět na plod. V tu dobu již plod může být na jiném
> místě plodiště než při původním (prvém)umístění. Poté, po 14-ti dnech
> Gabonové pásky ze včelstva nekompromisně odstraní. Opačným extrémem je
> ponechání Gabonových pásků přez zimní měsíce ve včelstvu. To někteří
> včelaři z lenosti nebo neznalosti příp. vychytralosti dělají. To má za
> následek vznik roztočů, kteří získají imunitu vůči použitým léčivům a to v
> celé oblasti. Jeden takový "včelař", dokáže svým jednáním způsobit problémy
> včelařům na poměrně velkém území, které zamoří takto "zušlechtěnými"
> roztoči. To pouze na doplnění.       
> JK
>
>
>

V Spolkovej Republike Nemecko je včelárstvo do 150 včelstiev oslobodené od zdanenia Laughing

Kedy sa dočkáme aj u nás v slowakistane Question

Neustále sa tu vytrubuje, že únia chce to alebo ono.... že musíme prijať také a také zákony, nariadenia.... čo tak zobrať si príklad z NSR Question

Nepotrebujeme žiadne národné programy rozvoja, žiadne dotácie, žiadnych úradníkov.... žiadne štósy žiadostí,projektov, dokladov, kolkov... Proste keď chce niekto seriózne pomôcť slovenskému včelárstvu nemusí písať siahodlhé eposy. Stačí krátka veta v zákone „ Finančné prostriedky získané predajom prebytkov včelích produktov z fariem do počtu 150 registrovaných včelstiev nepodliehajú zdaneniu.

Jakým způsobem léčíte klešťíka včelího?

Tak jak to nařizuje veterina.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 09.11.2009 14:00:20
> ----------------------------------------
> Jakým způsobem léčíte klešťíka včelího?
>
>
>

Aerosolem, nebo formidol destičkama.
Pořídil jsem si vykuřovač a jsem příjemně překvapen jeho účinností.

Jakým způsobem léčíte klešťíka včelího?

Kleštíka neléčím. Když vidím, že je některý malátný, a dokonce i když umře, tak mi to tak moc nevadí, protože vím, že má ve včelstvu ještě hromadu bráchů (sestřiček)..., bohužel :o))

Špatně položená otázka..
jak léčíte včelky na kleštíka??
Začínám včelařit, tak nemám zkušenosti...
Jak jsem řekl pořídil jsem si vykuřovač a jsem docela překvapen jeho účinností..
Je to Grifin od pana Brentnera.

odpověděl jsem špatně my se snažíme kleštíka vyhubit a ne ho léčit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 09.11.2009 14:29:00
> ----------------------------------------
> Tak jak to nařizuje veterina.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> > Předmět:
> > Datum: 09.11.2009 14:00:20
> > ----------------------------------------
> > Jakým způsobem léčíte klešťíka včelího?
> >
> >
> >
>
>
>

To chápu pepane, něco vyhubit ale nejde, například lidská lenost a pohrdavost... :-)

>S tou rezistencí to nemůže být tak zlé. Rezistence vzniká při stálém používání stejného přípravku a to i při jeho vysokých koncentracích. Rezistenci se bráníme střídáním
V našem případě je to Gabon 90, Gabon 92 , Varidol, M1 aer , Formidol, Kys. mravenčí. To je pět různých účinných látek Z toho nejméně dvě použijí všichni v jednom roce.<
-----------------------------------------------------------
Příteli Petře, nepochopil jste. Tak tedy jinak. Ponechá-li některý včelař např. Gabon PA-92 jehož účinnou léčebnou látkou je acrinathrin ve včelstvu dobu delší než je v metodice uvedeno, jeho účinek slábne a několik roztočů kteří přežijí všechna léčení téhož roku se stávají v roce následujícím rezistentní ke všem přípravkům obsahujícím acrinathrin. Tito roztoči se však dále množí a tak vzrůstá populace roztočů rezistentních na tuto látku (acrinathrin). Tito roztoči se však šíří i na další stanoviště a tak se Gabon PA-92 stává neúčinný na celém zasaženém území. Prostě, Vy v dobré víře budete léčit tímto léčivem a potom se budete divit, že při podzimní fumigaci léčivem Varidol (amitraz) máte velký spad roztočů. Jak je to možné? Ptáte se. A odpovíte si, že léčivo Gabon PA-92 je špatné - neúčinné. A máte pravdu. Tuto neůčinnost však nezpůsobilo špatné léčivo, ale včelaři, kteří špatně léčili. (Totéž platí pro léčivo Gabon PF-90 kde je účinnou látkou tau-fluvalinát). Tak Vás i ostatní včelaře jeden včelař připravil o velice účinnou zbraň, kterou máte k dispozici v podletí k ochraně zimních generací včel. (Viz křížové pokusy, prováděné VÚ Dol).Samozřejmě, účinnost ostatních léčiv se tímto nezměnila. Ale jejich použití může přijít s "křížkem po funuse". Co Vy na to?
JK

Proto jsou diskuzní fóra, abychom se něco dozvěděli od druhých a já Vám příteli Josefe děkuji za odpověď.
Jak říkám, nemám zkušenosti a proto navštěvuji toto fórum.
Gagon jsem zatím nepoužil, jenom Formidol destičky a o víkendu jsem včelky vykuřoval Varidolem.

Navíc acrinatrin a tau fluvalinat jsou příbuzné látky ze skupiny pyrethroidů, takže vznik resistence na jednu látku může znamenat taky resistenci i na druhou látku nebo aspoň její rychlejší vznik. A kyselina mravenčí je spíš doplňková, takže pesimista by mohl brát, že na léčení varaózy jsou pouze dvě alternativy, amitraz a látky ze skupiny pyrethroidů.
Navíc, co jsem před nějakou dobou zachytil, zejména amitraz je trnem v oku různých odstraňovačů toxicity přípravků používaných v zemědělství a rádi by ho zakázali i pro ošetřování včelstev, jinde je už tuším zakázán. Fluvalinat myslím taky.

Je možno kontakt na p. Brentnera? Pepan

Používáním různých účinných látek vzniká tzv. křížová rezistence (na více léčiv současně). broněk
--------------
S tou rezistencí to nemůže být tak zlé.
Rezistence vzniká při stálém používání stejného přípravku a to i při jeho vysokých koncentracích.
Rezistenci se bráníme střídáním
V našem případě je to Gabon 90, Gabon 92 , Varidol, M1 aer , Formidol, Kys. mravenčí.

Stačí krátka veta v zákone „ Finančné prostriedky získané predajom prebytkov včelích produktov z fariem do počtu 150 registrovaných včelstiev nepodliehajú zdaneniu.
-------------------------------
A kolik tak platí chudák včelař na Slovesnku za daně z prodeje přebytků?
Karel

Jako zahradník jsem se dost potýkal s různými přípravky a proto vím jak se rezistenci bránit. Já osobně použiji Gabon ať již ten nebo ten po něm následuje varidol Aerosolovat budu M1 a před snůškou dávám formidol. Léčiva mám již objednána v dubnu a na konci čevence je dostanu. S úžasem čtu o vysokých počtech spadu když u mne se pohybují v řádu desítek kusů Po první fumigaci a po druhé jsem u velké většiny nenašel nic. Dokonce si začínám myslet jestli to také nespůsobuje poloha. Já mám včelstva pár metrů od potoka a za zády mám mokřiny Nevhodná poloha pro včelstva a i možná pro V.D.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Petr
> Datum: 09.11.2009 15:25:19
> ----------------------------------------
> >S tou rezistencí to nemůže být tak zlé. Rezistence vzniká při stálém
> používání stejného přípravku a to i při jeho vysokých koncentracích.
> Rezistenci se bráníme střídáním
> V našem případě je to Gabon 90, Gabon 92 , Varidol, M1 aer , Formidol, Kys.
> mravenčí. To je pět různých účinných látek Z toho nejméně dvě použijí
> všichni v jednom roce.<
> -----------------------------------------------------------
> Příteli Petře, nepochopil jste. Tak tedy jinak. Ponechá-li některý včelař
> např. Gabon PA-92 jehož účinnou léčebnou látkou je acrinathrin ve včelstvu
> dobu delší než je v metodice uvedeno, jeho účinek slábne a několik roztočů
> kteří přežijí všechna léčení téhož roku se stávají v roce následujícím
> rezistentní ke všem přípravkům obsahujícím acrinathrin. Tito roztoči se
> však dále množí a tak vzrůstá populace roztočů rezistentních na tuto látku
> (acrinathrin). Tito roztoči se však šíří i na další stanoviště a tak se
> Gabon PA-92 stává neúčinný na celém zasaženém území. Prostě, Vy v dobré
> víře budete léčit tímto léčivem a potom se budete divit, že při podzimní
> fumigaci léčivem Varidol (amitraz) máte velký spad roztočů. Jak je to
> možné? Ptáte se. A odpovíte si, že léčivo Gabon PA-92 je špatné - neúčinné.
> A máte pravdu. Tuto neůčinnost však nezpůsobilo špatné léčivo, ale včelaři,
> kteří špatně léčili. (Totéž platí pro léčivo Gabon PF-90 kde je účinnou
> látkou tau-fluvalinát). Tak Vás i ostatní včelaře jeden včelař připravil o
> velice účinnou zbraň, kterou máte k dispozici v podletí k ochraně zimních
> generací včel. (Viz křížové pokusy, prováděné VÚ Dol).Samozřejmě, účinnost
> ostatních léčiv se tímto nezměnila. Ale jejich použití může přijít s
> "křížkem po funuse". Co Vy na to?
> JK
>
>
>
>

co a kdy máš použít najdeš na stránkách veteriny a také by se to mělo ojevit na úřední tabuli OÚ a Jako začátečníka by tě měl poučit důvěrník svazu včelařů přes kterého dostáváš léčiva.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Petr
> Datum: 09.11.2009 15:35:00
> ----------------------------------------
> Proto jsou diskuzní fóra, abychom se něco dozvěděli od druhých a já Vám
> příteli Josefe děkuji za odpověď.
> Jak říkám, nemám zkušenosti a proto navštěvuji toto fórum.
> Gagon jsem zatím nepoužil, jenom Formidol destičky a o víkendu jsem včelky
> vykuřoval Varidolem.
>
>
>

Nezaměňuj výraz současně což je směs, se střídavým použitím. v tom je ohromný rozdíl a s toho důvodu, jak uvádíš, se používání směsí nedoporučuje.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Petr
> Datum: 09.11.2009 18:09:24
> ----------------------------------------
> Používáním různých účinných látek vzniká tzv. křížová rezistence (na více
> léčiv současně). broněk
> --------------
> S tou rezistencí to nemůže být tak zlé.
> Rezistence vzniká při stálém používání stejného přípravku a to i při jeho
> vysokých koncentracích.
> Rezistenci se bráníme střídáním
> V našem případě je to Gabon 90, Gabon 92 , Varidol, M1 aer , Formidol, Kys.
> mravenčí.
>
>
>

Všechy u nás používané jedy proti V.d. zůstávají v určitém množství ve vosku krom KM. Prostudujte si zprávu VÚD pro MZe o hyg. rizicích u nás používaných léčiv. Z toho důvodu nelze reakce jednotlivýchz léčit vyloučit. Jenže ono zdaleka nejde jen o rezistenci. V lednu letošního roku jsem na setkání PSNV v Brně veřejně prohlásil, že z důvodu reziduí z léčiv existuje vážné podezření na oslabení imunity včelího plodu. No a na Apimondii tuto hypotézu Američané potvrdili svými výzkumy. Možná, že je to jedna z hlavních příčinn CCD.

Léčba čehokoliv vyvolává ve svém důsledku vždy snížení imunity Příliš jsme se ve šlechtění zaměřili na výkony a zdravotní stav jsme přenechali hcemii . Teť to přináěí zřejmě svoje ovoce.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Petr
> Datum: 09.11.2009 21:48:42
> ----------------------------------------
> Všechy u nás používané jedy proti V.d. zůstávají v určitém množství ve
> vosku krom KM. Prostudujte si zprávu VÚD pro MZe o hyg. rizicích u nás
> používaných léčiv. Z toho důvodu nelze reakce jednotlivýchz léčit
> vyloučit. Jenže ono zdaleka nejde jen o rezistenci. V lednu letošního
> roku jsem na setkání PSNV v Brně veřejně prohlásil, že z důvodu reziduí z
> léčiv existuje vážné podezření na oslabení imunity včelího plodu. No a na
> Apimondii tuto hypotézu Američané potvrdili svými výzkumy. Možná, že je to
> jedna z hlavních příčinn CCD.
>
>
>

Grifinity/=/seznam.cz

Už 25 rokov využívam hubiacu látku amitraz (ako fumigant!) vo forme Avartin, potom Varidol a teraz (8 rokov) priamo Taktic, vo svojich včelstvách. Efekt vo forme rezistentných klieštikov sa už mal dávno prejaviť, ale zatiaľ nič také nepozorujem, od r. 1991 som nezaznamenal ani jeden prípad úhynu včelstva a na včelstvách ako takých sa doteraz neprejavil to o čom píše ing.Dvorský. Pritom posledných 9 sezón bojujem proti Vd len amitrazom!

4.11 som fumigoval 70 včelstiev pri teplote 3˚C (včely zrejme v chumáči-hroznu), zber po 24 hod., spád od nuly po 200 ks a 9.11 som robil dozber (13˚C, prelety), pretože som predpokladal, že mŕtve klieštiky vypadnú z chumáča (mal som to overené pri prvom pokuse) a výsledok to potvrdil. Spád Vd sa pohyboval od nuly po 60 ks, celkový tohotoročný výsledok odpadnutých klieštikov je vyšší ako vlani, ale stále v norme (rovná sa bez poškodenia zimných včiel).

Možno, tieto výsledky preceňujem, ale ako sledujem ojedinelé hlášky pisateľov, spád Vd majú vysoký aj pri kombinovanej celoročnej ochrane svojich včiel, potom trojnásobná fumigácia je rovnocenná ak nie lepšia ochrana včelstiev pred týmto naším nešťastím a trápením. Iba dúfam, že to tak bude až do doby, kedy definitívne prestanem včeláriť.

Všechny Vás zdravím.
V časopise Včelařství mě zaujala pozvánka na setkání Dadantklubu.Zde se píše že rozdíl ve vínosu medu oproti normálním úlům je tek velký že se účastníkům zastaví dech. Má někdo skušenosti s těmito úly? Uvažuji o přechodu na dadanty. Mám nástavkové míry 39x28 a 39x30. Děkuji.

Možná Vy, stejně jako já včelaříte v panenské krajině, nezatížené dalšími pesticidy používanými v zemědělství. Pak jednou či dvakrát fumigace amitrazem je toliko co včelstva ještě snesou. Jsou tu ale včelaři, co si vzali za cíl "celý rok chemického boje proti varroáze" a k tomu se přidá boj místních zemědělců v polích s řepkou.
Celá Evropa včetně včelařů bojuje proti pesticidům v zemědělské produkci. Asi bychom měli začít u sebe.
Všeho s mírou a jen, když je to nutné.

Já myslím, že jsme se dost nabojovali v předchozím režimu. Bojovalo se o zrno, proti americkým broukům, proti zrádcůma a zaprodancům... a kam to došlo? Minulý režim nakonec děkoval bohu za 17 listopad 1989, aby mohl relativně se ctí pustit vládu z ruky a hospodářství, které bylo za vrcholem, nevést po strmě klesající části balistické křivky.
Takže když někdo dnes bojuje proti něčemu tak dlouhodobě používanému a osvědčenému, jako jsou pesticidy, vyvolává to ve mně nepříznivé asociace. Zvláště když za "železnou oponou", hranicí zemí EU se vesměs proti pesticidům nebojuje, ale prostě se používají a investují se vysoké částky do vývoje stále nových a lepších.
Když už, tak mnohem přesnější termíny než bojování mně připadá vylaďování, přizpůsobení, vyvíjení stále nového a opouštění starého a tak podobně....

Dokonce si začínám myslet jestli to také
> nespůsobuje poloha. Já mám včelstva pár metrů od potoka a za zády mám mokřiny
> Nevhodná poloha pro včelstva a i možná pro V.D.
>
> Pepan

Co jsem tak zatim pochytil a vycetl na netu tak poloha stanoviste je dost zasadni. Vlhko ma pry roztoc velmi rad...

T.H.