78003

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


fumigace (94.125.216.34) --- 8. 11. 2009
Petr

Dobrý den,
dnes na jiho-východní Moravě(Uh.Hrad.) ideální podmínky na fumigaci.Teploty dnes zde kolem desiti stupnů.KDO NEVYUŽIL A NEBO SE NA TO VYFLÁKL,UDĚLAL CHYBU.SPOLÉHAT SE NA ZIMNÍ OŠETŘENÍ AEROSOLEM JE ZCESTNÉ a chybné.Já jsem před pěti lety po dobu dvou ročních období prováděl křížovou léčbu aerosol-fumigace a vyšla mě účinnost aerosolu cca 40-50 procent.Dnes ráno jsem provedl kontrolu,zda ve včelstvech není ještě zavíčkovaný plod (bez plodu) a odpoledne fumigaci.Spady roztočů se pohybovaly v rozmezí cca 500-1000ks.Přitom v létě po vytáčení medu aplikován gabon pf 92(spady zanedbatelné)zavěšený přímo u plod.tělesa a v půlce měsíce září první fumigaci se slabším spadem.Teď taková pohroma.Zřejmě se může jednat o reinvazi z okolí.Prosím,zda je zde někdo z blízkého okolí(U.H.) a spady provádí z důslednou kontrolou,ať se podělí se svými poznatky .Budu potěšen.DÍKY.
S pozdravem P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (88.103.157.154) --- 8. 11. 2009
Re: Petr

Já jsem před pěti lety po dobu dvou ročních období prováděl křížovou léčbu aerosol-fumigace a vyšla mě účinnost aerosolu cca 40-50 procent.
--------------
Mohl by jste být prosím konkrétnější?
Mám taky takový dojem, že vykuřování mi fungovalo lépe jak
3x aerosol (2006,2007). Ale příčin múže být více.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 11. 2009
Re: Petr- Gabon

Spady roztočů se pohybovaly v rozmezí cca 500-1000ks.Přitom v létě po vytáčení medu aplikován gabon pf 92(spady zanedbatelné)zavěšený přímo u plod.tělesa a v půlce měsíce září první fumigaci se slabším spadem.Teď taková pohroma.Petr

V minulosti som používal GABON PA 92, už vtedy sa medzi rodinou včelárov šírili reči o jeho zlej účinnosti, u mňa sa to nikdy neprejavilo. V návode ako používať GABON je rada, kde umiestňovať dve dýhy s acrinathrinom a usmernenie neprekročiť dĺžku jeho expirácie nemá prekročiť 24 ak je ešte trúdí plod 28 dní, túto lehotu s ohľadom na rezistentnosť Vd dodržať!

Ja som predsa len túto zásadu porušil a po vložení dvoch Gabonov do stredu plodového telesa (do jednej rozšírenej uličky), som Gabon ponechal vo včelstve napriek zákazu trikrát 24 dní (po dobu troch rokov). Spad som pravidelne kontroloval pod zasieťovaným dnom (včely Vd nemohli odstraňovať) od 1.8 až po uplynutie 72 dní a pravidelne každé 2 dni zapisoval. Chcel som tým získať informáciu o účinnosti Gabonu, keďže výrobca sľuboval za jeden cyklus 98%-nú účinnosť, čo následné fumigácie nepotvrdili.

Výsledok pokusu: bol prekvapivý, po vložení Gabonov (10 včelstiev)spad bol po 2 dni najvyšší, potom pravidelne klesal a na 24 deň bol spad dostal blízo nuly, ale po 5 až 8 dňoch znovu začal spad stúpať (ich počet bol nižší ako v prvej perióde, ale bol, znovu sa priblížil k blízo nuly (ale nula to to nebola. Nasledovala tretia p24 dňová perióda, spad znovu začal stúpať, ale znovu menej ako v druhej perióde, až po 72 dňoch som zaznamenal NULU, fumigácia bez plodu potvrdila nulitu vo včelstve v spádu Vd.

Tento pokus som uverejnil v časopise Včelár, na ktorý reagoval sám autor ing. V. Veselý z Dolu, priznal priepustnosť Gabonu, čo v našej reči znamenalo, určitý počet vyliahnutých klieštikov sa bez stretnutí acrithrinom dostane do bunky, ktorú práve viečkujú včely a samička sa ďalej rozmnožuje.

Keď som navrhol, či by nebolo výhodnejšie pri vložení dvoch Gabonov dobu respirácie predlžiť oficiálne na aspoň dve periódy, čiže 48 dní. Nesúhlasil s mojím návrhom (kvôli rezistencii Vd na Acri.) a doporučil v časopise radšej vkladať pri silných včelstvách 3 Gabony.

Tak si týchto poznatkov vyberte a skúste čas Gabonu zdvojnásobiť alebo vkladať Gabon v počte 3 ks na 24-28 dňovú dobu. Ja už Gabon 9 rokov nepoužívam, ale myslím, že je to stále vynikajúci prostriedok v boji proti Vd, ak sa správne a včas použije.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 9. 11. 2009
Re: Petr- Gabon

Pane Turčáni, děkuji vám za tento příspěvek. Je zcela ve shodě s mými současnými poznatky. Píšete, že gabon 9 let nepoužíváte. Z kterého roku je váš pokus? Broněk Gruna

Turčáni napsal:
V minulosti som používal GABON PA 92, už vtedy sa medzi rodinou včelárov šírili reči o jeho zlej účinnosti, u mňa sa to nikdy neprejavilo. V návode ako používať GABON je rada, kde umiestňovať dve dýhy s acrinathrinom a usmernenie neprekročiť dĺžku jeho expirácie nemá prekročiť 24 ak je ešte trúdí plod 28 dní, túto lehotu s ohľadom na rezistentnosť Vd dodržať!

Ja som predsa len túto zásadu porušil a po vložení dvoch Gabonov do stredu plodového telesa (do jednej rozšírenej uličky), som Gabon ponechal vo včelstve napriek zákazu trikrát 24 dní (po dobu troch rokov). Spad som pravidelne kontroloval pod zasieťovaným dnom (včely Vd nemohli odstraňovať) od 1.8 až po uplynutie 72 dní a pravidelne každé 2 dni zapisoval. Chcel som tým získať informáciu o účinnosti Gabonu, keďže výrobca sľuboval za jeden cyklus 98%-nú účinnosť, čo následné fumigácie nepotvrdili.

Výsledok pokusu: bol prekvapivý, po vložení Gabonov (10 včelstiev)spad bol po 2 dni najvyšší, potom pravidelne klesal a na 24 deň bol spad dostal blízo nuly, ale po 5 až 8 dňoch znovu začal spad stúpať (ich počet bol nižší ako v prvej perióde, ale bol, znovu sa priblížil k blízo nuly (ale nula to to nebola. Nasledovala tretia p24 dňová perióda, spad znovu začal stúpať, ale znovu menej ako v druhej perióde, až po 72 dňoch som zaznamenal NULU, fumigácia bez plodu potvrdila nulitu vo včelstve v spádu Vd.

Tento pokus som uverejnil v časopise Včelár, na ktorý reagoval sám autor ing. V. Veselý z Dolu, priznal priepustnosť Gabonu, čo v našej reči znamenalo, určitý počet vyliahnutých klieštikov sa bez stretnutí acrithrinom dostane do bunky, ktorú práve viečkujú včely a samička sa ďalej rozmnožuje.

Keď som navrhol, či by nebolo výhodnejšie pri vložení dvoch Gabonov dobu respirácie predlžiť oficiálne na aspoň dve periódy, čiže 48 dní. Nesúhlasil s mojím návrhom (kvôli rezistencii Vd na Acri.) a doporučil v časopise radšej vkladať pri silných včelstvách 3 Gabony.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 11. 2009
Re: Petr- Gabon

Pane Turčáni, děkuji vám za tento příspěvek. Je zcela ve shodě s mými současnými poznatky. Píšete, že gabon 9 let nepoužíváte. Z kterého roku je váš pokus? Broněk Gruna

Robil som to akolo roku 1991-1995, výsledky mám niekde zapísané, len zatiaľ som to nenašiel, Vo včelári je to vyznačené v grafe, na ose X je počet odpadnutých Vd, na ose Y sú dni zberu, je to postupne klesajúca sínusoida, škoda, že neviem v ktorom čísle je to uverejené, je tam aj odpoveď ing. Veselého asi o 3 čísla pozdejšie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vorja (78.108.145.2) --- 9. 11. 2009
Re: Petr

Dnes ráno jsem provedl kontrolu,zda ve včelstvech není ještě zavíčkovaný plod (bez plodu) a odpoledne fumigaci.Spady roztočů se pohybovaly v rozmezí cca 500-1000ks.Přitom v létě po vytáčení medu aplikován gabon pf 92(spady zanedbatelné)zavěšený přímo u plod.tělesa a v půlce měsíce září první fumigaci se slabším spadem.Teď taková pohroma.
----------------------------------------------------------
O aplikaci gabonů bylo psáno ve Včelařství. Bohužel ročník a číslo se již nepamatuji. Snad by mohl někdo z diskutujících si vzpomenout, nebo to zjistit. Podle mého názoru měla by být dodržená zásada, aby pásky gabonu byly umístěny v uličce mezi plodovými plásty tak, aby se po nich pohybovaly mladušky. Pokud vložíme pásky gabonu vedle plodového tělesa, tak až se plod vedle pásku vylíhne, pak se ocitnou dále od plodového tělesa, protože plocha plodu se časem zmenšuje Já vkládám gabony do druhé, šikmo (klinovitě) rozšířené uličky dovnitř, od obou okrajů plodového tělesa. Doporučuje se po dvou týdnech provést kontrolu, zdali se gabonové pásky neocitly mimo plodové těleso a pokud ano, pak je do něj přeložit. Klinovitá mezera musí být tak velká, aby se mladušky po gabonech mohly (musely) pohybovat. Nesmí být ani moc malá, ani moc velká.
Provádět fumigaci v polovině září je dost brzo, protože ve včelstvu je ještě hodně plodu, v němž pod vičkami je mnoho roztočů a ty fumigace nezasáhne. Od poloviny září do 8. listopadu je cca 54 dní, což jsou zhruba 4 cykly rozvoje roztočů, během nichž se za příznivých podmínek geometrickou řadou množí. Letošní podletí a hlavně podzim byl velmi příznivý pro jejich rozvoj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 9. 11. 2009
Re: Petr

Máte konkrétní čísla, kolik spadlo roztočů po vložení gabonu? Případně mě napište na mail b.gruna/zav./seznam.cz
Broněk

Petr napsal:
Spady roztočů se pohybovaly v rozmezí cca 500-1000ks.Přitom v létě po vytáčení medu aplikován gabon pf 92(spady zanedbatelné)zavěšený přímo u plod.tělesa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(94.125.216.34) --- 9. 11. 2009
Re: Petr

Tak ,jak uvádí p.Turčány,tak i u mne se ty největší spady nejvíce projevily první dva dny s celkovým průměrem na včelnici a na včelstvo do 100ks,ne více.To je asimpřirozené.Následující dny byl pokles hodně razantní s počtem spadů kolem 10-20ks denně.Gabony ponechány 3 týdny.
Zmíníl jsem se o křížové léčbě aerosol-fumigace,kterou jsem provedl před pěti léty,dva roky následně po sobě,vždy se stejným výsledkem,což mě přesvědčilo upustit od této techniky ošetření.
V říjnu(koncem měsíce) jsem vybral dvě včelstva,která jsem důkladně zkontroloval,zda nemají jakýkoliv i nezavíčkovaný plod.Následně druhý den jsem provedl ošetření aaerosolovou technikou(aceton-varidol aer)po dobu 30 sek..Spady si už přesně nepamatuji,ale vím,že to bylo v počtech asi do 300-500ks.Určit přesný počet roztoče na podložce je obtížné a myslím si,že málo kdo to spočítá při větších spadech přesně.Já spočítám počet roztočů na cm čtverečním a násobím plochou.Je to sice nepřesné,ale v takovém nějakém reálném průměru si myslím,že jsem a odchylka není nijak zvlášt výrazná.Po týdnu jsem provedl fumigaci dle metodiky VúDolu.
To znm.,že teplota byla deset stupňů a pásek zavěšený doutnal v nejvyšším nástavku ve svislé poloze(což považuji za důležité)místo krycího plástu. Nemilé překvapení bylo,že počty spadených v.d.po fumigaci se blížily počtům předchozímu aerosolovému ošetření a snad i překračovaly.Prokazatelně ve včelstvech nebyl žádný plod,tudíž se roztoči neměli v týdenní době mezi jednotlivým ošetřením nijak rozmnožit.Výsledky vzorků zimní měli mám každoročně nulové,což jasně a prokazatelně hovoří pro důslednou léčbu fumigací dle metodiky Vú včelařského a nespoléhat se na zimní(téměř pro včelaře bezpracné)ošetření aerosolem.
S pozdravem P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: Petr

No a po té fumigaci byli ti roztoči živí nebo mrtví??

Dost velké zkreslení nastává, jestli se léčí a následuje několik dní
chladnější počasí což zůpsobí vyšší pasivitu včelstva a typicky po
oteplení a rozrušení včelstva fumigací nebo aerosolováním se spustí
obrovský spad, ale mrtvých roztočů, někde v úlu zachytlých odminula.
Což je velmi podstatné pro čistotu zjištění a pochybuji, že toto
berete v potaz. Křížová kontrola také znamená, že stanoviště rozdělíte
a v části fumigujete a v části aerosolujete a potom obráceně. Činil
jste tak? Jaké potom byly výsledky u těch zprvu zafumigovaných a
podruhé zaaerosolovaných?? Myslím si, že úplně stejné, ne-li horší,
protože aceton se bere za nižších teplot a dobrý účinnek fumigace je
závislá na rozrušení včelstva, jestli je pod 10 °C.

Takže pokračujte v hodnocení dále, protože tento padací jev s mrtvými
roztoči, jak předpokládám, že se u Vašich včelstev stalo, Vám p.
Turčáni také zcela jistě potvrdí.

_gp_

2009/11/9 <e-mail/=/nezadan>:
> Tak ,jak uvádí p.Turčány,tak i u mne se ty největší spady nejvíce projevily
> první dva dny s celkovým průměrem na včelnici a na včelstvo do 100ks,ne
> více.To je asimpřirozené.Následující dny byl pokles hodně razantní s počtem
> spadů kolem 10-20ks denně.Gabony ponechány 3 týdny.
> Zmíníl jsem se o křížové léčbě aerosol-fumigace,kterou jsem provedl před
> pěti léty,dva roky následně po sobě,vždy se stejným výsledkem,což mě
> přesvědčilo upustit od této techniky ošetření.
> V říjnu(koncem měsíce) jsem vybral dvě včelstva,která jsem důkladně
> zkontroloval,zda nemají jakýkoliv i nezavíčkovaný plod.Následně druhý den
> jsem provedl ošetření aaerosolovou technikou(aceton-varidol aer)po dobu 30
> sek..Spady si už přesně nepamatuji,ale vím,že to bylo v počtech asi do
> 300-500ks.Určit přesný počet roztoče na podložce je obtížné a myslím si,že
> málo kdo to spočítá při větších spadech přesně.Já spočítám počet roztočů na
> cm čtverečním a násobím plochou.Je to sice nepřesné,ale v takovém nějakém
> reálném průměru si myslím,že jsem a odchylka není nijak zvlášt výrazná.Po
> týdnu jsem provedl fumigaci dle metodiky VúDolu.
> To znm.,že teplota byla deset stupňů a pásek zavěšený doutnal v nejvyšším
> nástavku ve svislé poloze(což považuji za důležité)místo krycího plástu.
> Nemilé překvapení bylo,že počty spadených v.d.po fumigaci se blížily počtům
> předchozímu aerosolovému ošetření a snad i překračovaly.Prokazatelně ve
> včelstvech nebyl žádný plod,tudíž se roztoči neměli v týdenní době mezi
> jednotlivým ošetřením nijak rozmnožit.Výsledky vzorků zimní měli mám
> každoročně nulové,což jasně a prokazatelně hovoří pro důslednou léčbu
> fumigací dle metodiky Vú včelařského a nespoléhat se na zimní(téměř pro
> včelaře bezpracné)ošetření aerosolem.
> S pozdravem P.Z.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 9. 11. 2009
Re: Petr

>Gabony ponechány 3 týdny. Zmíníl jsem se o křížové léčbě aerosol-fumigace,kterou jsem provedl před pěti léty,dva roky následně po sobě,vždy se stejným výsledkem,což mě přesvědčilo upustit od této techniky ošetření.<
------------------------------------------------------------
Zcela souhlasím s názorem př. Turčániho a př. Pazderky. Chci zmínit ještě jeden aspekt který má vliv na léčení Gabony. Jedná se dobu po kterou se Gabonové pásky ponechají působit ve včelstvu. Doba 24-30 dnů uvedená v návodu není samoúčelná pokud si uvědomíme, že trubec se líhne v ideálních podmínkách 24 den. Proto dobu 3 týdny (21 dnů) můžeme považovat za velmi hraniční - spíše krátkou. Zkušení kozáci prodlužují dobu použití vložení Gabonových pásků o cca ještě 14 dnů za předpokladu, že tyto vyjmou z plodiště pásky oškrabou od propolisového a voskového potahu, kterým včely pásky zanesou a který snižuje účinnost léčiva. Oškrabání provedou ostrým sklem nebo truhlářskou svidřinkou popř ostrým, opakuji ostrým nožem a očištěné pásky umístí opět na plod. V tu dobu již plod může být na jiném místě plodiště než při původním (prvém)umístění. Poté, po 14-ti dnech Gabonové pásky ze včelstva nekompromisně odstraní. Opačným extrémem je ponechání Gabonových pásků přez zimní měsíce ve včelstvu. To někteří včelaři z lenosti nebo neznalosti příp. vychytralosti dělají. To má za následek vznik roztočů, kteří získají imunitu vůči použitým léčivům a to v celé oblasti. Jeden takový "včelař", dokáže svým jednáním způsobit problémy včelařům na poměrně velkém území, které zamoří takto "zušlechtěnými" roztoči. To pouze na doplnění.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: Petr

S tou rezistencí to nemůže být tak zlé.
Rezistence vzniká při stálém používání stejného přípravku a to i při jeho vysokých koncentracích.
Rezistenci se bráníme střídáním
V našem případě je to Gabon 90, Gabon 92 , Varidol, M1 aer , Formidol, Kys. mravenčí. To je pět různých účinných látek Z toho nejméně dvě použijí všichni v jednom roce.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Petr
> Datum: 09.11.2009 12:19:01
> ----------------------------------------
> >Gabony ponechány 3 týdny. Zmíníl jsem se o křížové léčbě
> aerosol-fumigace,kterou jsem provedl před pěti léty,dva roky následně po
> sobě,vždy se stejným výsledkem,což mě přesvědčilo upustit od této techniky
> ošetření.<
> ------------------------------------------------------------
> Zcela souhlasím s názorem př. Turčániho a př. Pazderky. Chci zmínit ještě
> jeden aspekt který má vliv na léčení Gabony. Jedná se dobu po kterou se
> Gabonové pásky ponechají působit ve včelstvu. Doba 24-30 dnů uvedená v
> návodu není samoúčelná pokud si uvědomíme, že trubec se líhne v ideálních
> podmínkách 24 den. Proto dobu 3 týdny (21 dnů) můžeme považovat za velmi
> hraniční - spíše krátkou. Zkušení kozáci prodlužují dobu použití vložení
> Gabonových pásků o cca ještě 14 dnů za předpokladu, že tyto vyjmou z
> plodiště pásky oškrabou od propolisového a voskového potahu, kterým včely
> pásky zanesou a který snižuje účinnost léčiva. Oškrabání provedou ostrým
> sklem nebo truhlářskou svidřinkou popř ostrým, opakuji ostrým nožem a
> očištěné pásky umístí opět na plod. V tu dobu již plod může být na jiném
> místě plodiště než při původním (prvém)umístění. Poté, po 14-ti dnech
> Gabonové pásky ze včelstva nekompromisně odstraní. Opačným extrémem je
> ponechání Gabonových pásků přez zimní měsíce ve včelstvu. To někteří
> včelaři z lenosti nebo neznalosti příp. vychytralosti dělají. To má za
> následek vznik roztočů, kteří získají imunitu vůči použitým léčivům a to v
> celé oblasti. Jeden takový "včelař", dokáže svým jednáním způsobit problémy
> včelařům na poměrně velkém území, které zamoří takto "zušlechtěnými"
> roztoči. To pouze na doplnění.       
> JK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 9. 11. 2009
Re: Petr

>S tou rezistencí to nemůže být tak zlé. Rezistence vzniká při stálém používání stejného přípravku a to i při jeho vysokých koncentracích. Rezistenci se bráníme střídáním
V našem případě je to Gabon 90, Gabon 92 , Varidol, M1 aer , Formidol, Kys. mravenčí. To je pět různých účinných látek Z toho nejméně dvě použijí všichni v jednom roce.<
-----------------------------------------------------------
Příteli Petře, nepochopil jste. Tak tedy jinak. Ponechá-li některý včelař např. Gabon PA-92 jehož účinnou léčebnou látkou je acrinathrin ve včelstvu dobu delší než je v metodice uvedeno, jeho účinek slábne a několik roztočů kteří přežijí všechna léčení téhož roku se stávají v roce následujícím rezistentní ke všem přípravkům obsahujícím acrinathrin. Tito roztoči se však dále množí a tak vzrůstá populace roztočů rezistentních na tuto látku (acrinathrin). Tito roztoči se však šíří i na další stanoviště a tak se Gabon PA-92 stává neúčinný na celém zasaženém území. Prostě, Vy v dobré víře budete léčit tímto léčivem a potom se budete divit, že při podzimní fumigaci léčivem Varidol (amitraz) máte velký spad roztočů. Jak je to možné? Ptáte se. A odpovíte si, že léčivo Gabon PA-92 je špatné - neúčinné. A máte pravdu. Tuto neůčinnost však nezpůsobilo špatné léčivo, ale včelaři, kteří špatně léčili. (Totéž platí pro léčivo Gabon PF-90 kde je účinnou látkou tau-fluvalinát). Tak Vás i ostatní včelaře jeden včelař připravil o velice účinnou zbraň, kterou máte k dispozici v podletí k ochraně zimních generací včel. (Viz křížové pokusy, prováděné VÚ Dol).Samozřejmě, účinnost ostatních léčiv se tímto nezměnila. Ale jejich použití může přijít s "křížkem po funuse". Co Vy na to?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Petr M (88.100.247.100) --- 9. 11. 2009
Re: Petr

Proto jsou diskuzní fóra, abychom se něco dozvěděli od druhých a já Vám příteli Josefe děkuji za odpověď.
Jak říkám, nemám zkušenosti a proto navštěvuji toto fórum.
Gagon jsem zatím nepoužil, jenom Formidol destičky a o víkendu jsem včelky vykuřoval Varidolem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: Petr

co a kdy máš použít najdeš na stránkách veteriny a také by se to mělo ojevit na úřední tabuli OÚ a Jako začátečníka by tě měl poučit důvěrník svazu včelařů přes kterého dostáváš léčiva.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Petr
> Datum: 09.11.2009 15:35:00
> ----------------------------------------
> Proto jsou diskuzní fóra, abychom se něco dozvěděli od druhých a já Vám
> příteli Josefe děkuji za odpověď.
> Jak říkám, nemám zkušenosti a proto navštěvuji toto fórum.
> Gagon jsem zatím nepoužil, jenom Formidol destičky a o víkendu jsem včelky
> vykuřoval Varidolem.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (83.208.54.27) --- 9. 11. 2009
Re: Petr

Navíc acrinatrin a tau fluvalinat jsou příbuzné látky ze skupiny pyrethroidů, takže vznik resistence na jednu látku může znamenat taky resistenci i na druhou látku nebo aspoň její rychlejší vznik. A kyselina mravenčí je spíš doplňková, takže pesimista by mohl brát, že na léčení varaózy jsou pouze dvě alternativy, amitraz a látky ze skupiny pyrethroidů.
Navíc, co jsem před nějakou dobou zachytil, zejména amitraz je trnem v oku různých odstraňovačů toxicity přípravků používaných v zemědělství a rádi by ho zakázali i pro ošetřování včelstev, jinde je už tuším zakázán. Fluvalinat myslím taky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: Petr

Jako zahradník jsem se dost potýkal s různými přípravky a proto vím jak se rezistenci bránit. Já osobně použiji Gabon ať již ten nebo ten po něm následuje varidol Aerosolovat budu M1 a před snůškou dávám formidol. Léčiva mám již objednána v dubnu a na konci čevence je dostanu. S úžasem čtu o vysokých počtech spadu když u mne se pohybují v řádu desítek kusů Po první fumigaci a po druhé jsem u velké většiny nenašel nic. Dokonce si začínám myslet jestli to také nespůsobuje poloha. Já mám včelstva pár metrů od potoka a za zády mám mokřiny Nevhodná poloha pro včelstva a i možná pro V.D.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Petr
> Datum: 09.11.2009 15:25:19
> ----------------------------------------
> >S tou rezistencí to nemůže být tak zlé. Rezistence vzniká při stálém
> používání stejného přípravku a to i při jeho vysokých koncentracích.
> Rezistenci se bráníme střídáním
> V našem případě je to Gabon 90, Gabon 92 , Varidol, M1 aer , Formidol, Kys.
> mravenčí. To je pět různých účinných látek Z toho nejméně dvě použijí
> všichni v jednom roce.<
> -----------------------------------------------------------
> Příteli Petře, nepochopil jste. Tak tedy jinak. Ponechá-li některý včelař
> např. Gabon PA-92 jehož účinnou léčebnou látkou je acrinathrin ve včelstvu
> dobu delší než je v metodice uvedeno, jeho účinek slábne a několik roztočů
> kteří přežijí všechna léčení téhož roku se stávají v roce následujícím
> rezistentní ke všem přípravkům obsahujícím acrinathrin. Tito roztoči se
> však dále množí a tak vzrůstá populace roztočů rezistentních na tuto látku
> (acrinathrin). Tito roztoči se však šíří i na další stanoviště a tak se
> Gabon PA-92 stává neúčinný na celém zasaženém území. Prostě, Vy v dobré
> víře budete léčit tímto léčivem a potom se budete divit, že při podzimní
> fumigaci léčivem Varidol (amitraz) máte velký spad roztočů. Jak je to
> možné? Ptáte se. A odpovíte si, že léčivo Gabon PA-92 je špatné - neúčinné.
> A máte pravdu. Tuto neůčinnost však nezpůsobilo špatné léčivo, ale včelaři,
> kteří špatně léčili. (Totéž platí pro léčivo Gabon PF-90 kde je účinnou
> látkou tau-fluvalinát). Tak Vás i ostatní včelaře jeden včelař připravil o
> velice účinnou zbraň, kterou máte k dispozici v podletí k ochraně zimních
> generací včel. (Viz křížové pokusy, prováděné VÚ Dol).Samozřejmě, účinnost
> ostatních léčiv se tímto nezměnila. Ale jejich použití může přijít s
> "křížkem po funuse". Co Vy na to?
> JK
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 11. 2009
Re: Petr

Dokonce si začínám myslet jestli to také
> nespůsobuje poloha. Já mám včelstva pár metrů od potoka a za zády mám mokřiny
> Nevhodná poloha pro včelstva a i možná pro V.D.
>
> Pepan

Co jsem tak zatim pochytil a vycetl na netu tak poloha stanoviste je dost zasadni. Vlhko ma pry roztoc velmi rad...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 11. 2009
Re: Petr

Vliv má zřejmě taky, jak je stanoviště skryté a jestli jsou jednotlivé úly dostatečně od sebe odlišené nebo nejsou, jak moc dochází k zalétávání jednotlivých včel a trubců. Nebo jak moc dochází k vzájemné tiché loupeži...
Letos mám včely, dá se říct na stanovišti skrytém za stromy a keři a úly odlišené od sebe, takže zalétávání asi není. Spad v oddělcích vytvořených v květnu byl do 10 - 20 roztočů, matečné včelstvo metr vedle několik stovek roztočů....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 9. 11. 2009
Re: Petr

Používáním různých účinných látek vzniká tzv. křížová rezistence (na více léčiv současně). broněk
--------------
S tou rezistencí to nemůže být tak zlé.
Rezistence vzniká při stálém používání stejného přípravku a to i při jeho vysokých koncentracích.
Rezistenci se bráníme střídáním
V našem případě je to Gabon 90, Gabon 92 , Varidol, M1 aer , Formidol, Kys. mravenčí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: Petr

Nezaměňuj výraz současně což je směs, se střídavým použitím. v tom je ohromný rozdíl a s toho důvodu, jak uvádíš, se používání směsí nedoporučuje.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Petr
> Datum: 09.11.2009 18:09:24
> ----------------------------------------
> Používáním různých účinných látek vzniká tzv. křížová rezistence (na více
> léčiv současně). broněk
> --------------
> S tou rezistencí to nemůže být tak zlé.
> Rezistence vzniká při stálém používání stejného přípravku a to i při jeho
> vysokých koncentracích.
> Rezistenci se bráníme střídáním
> V našem případě je to Gabon 90, Gabon 92 , Varidol, M1 aer , Formidol, Kys.
> mravenčí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 9. 11. 2009
Re: Petr

Všechy u nás používané jedy proti V.d. zůstávají v určitém množství ve vosku krom KM. Prostudujte si zprávu VÚD pro MZe o hyg. rizicích u nás používaných léčiv. Z toho důvodu nelze reakce jednotlivýchz léčit vyloučit. Jenže ono zdaleka nejde jen o rezistenci. V lednu letošního roku jsem na setkání PSNV v Brně veřejně prohlásil, že z důvodu reziduí z léčiv existuje vážné podezření na oslabení imunity včelího plodu. No a na Apimondii tuto hypotézu Američané potvrdili svými výzkumy. Možná, že je to jedna z hlavních příčinn CCD.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: Petr

Léčba čehokoliv vyvolává ve svém důsledku vždy snížení imunity Příliš jsme se ve šlechtění zaměřili na výkony a zdravotní stav jsme přenechali hcemii . Teť to přináěí zřejmě svoje ovoce.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Petr
> Datum: 09.11.2009 21:48:42
> ----------------------------------------
> Všechy u nás používané jedy proti V.d. zůstávají v určitém množství ve
> vosku krom KM. Prostudujte si zprávu VÚD pro MZe o hyg. rizicích u nás
> používaných léčiv. Z toho důvodu nelze reakce jednotlivýchz léčit
> vyloučit. Jenže ono zdaleka nejde jen o rezistenci. V lednu letošního
> roku jsem na setkání PSNV v Brně veřejně prohlásil, že z důvodu reziduí z
> léčiv existuje vážné podezření na oslabení imunity včelího plodu. No a na
> Apimondii tuto hypotézu Američané potvrdili svými výzkumy. Možná, že je to
> jedna z hlavních příčinn CCD.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 11. 2009
Re: Petr

Dne Monday 09 of November 2009 21:48:35 Leo Dvorský napsal(a):

> V lednu letošního
> roku jsem na setkání PSNV v Brně veřejně prohlásil, že z důvodu reziduí z
> léčiv existuje vážné podezření na oslabení imunity včelího plodu. No a na
> Apimondii tuto hypotézu Američané potvrdili svými výzkumy. Možná, že je to
> jedna z hlavních příčinn CCD.

DD,

takze pouzivani ramku bez mezisten (pouze pro "divokou" stavbu) by melo byt
pro vcelstvo pomoc, nebo ne ? Vedlejsi efekt proti mezistene, ktery jsem
pozoroval je , ze zatimco castecne vytazenou mezistenu obvykle vcely ihned
zaliji sladinou, tak castecne vystaveny plast matka staci zaklast a na rozdil
od mezisten tam klade asi i rada.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(94.125.216.34) --- 10. 11. 2009
Re: Petr

Pro p.Pazderku.(omlouvám se za opožděnou odpověď)
Roztoči byli mrtví.Je popchopitelné a s tím plně souhlasím,že po léčbě všichni roztoči náhle na podložky nespadnou a že část se uchytí v chomáči(při možném ochlazení),jak jste psal a což potvrzuje i př.Turčáni,část se může uchytit na loučkách spodních nástavků,které pak včely při uvolnění a oteplení z chomáče vypouštějí či vynášejí.Určitě v mém případě nějaký drobný spad mezi týdenní přestávkou jednotlivých ošetření (aerosol var. aer.-fumigace var.)byl,ale je přeci jen podivné a k zamyšlení,že tak značný spad v počtech několika set roztočů nastal IHNED po fumigaci varidolem.To slovo ihned jsem zdůraznil.Přeci není možné,aby v chomáči nebo v prostoru úlu bylo po dobu jednoho týdne tak značné množství mrtvých roztočů a včely je ihned po vložení doutnajícího pásku s varidolem hromadně vypouštěli na podložky?Pro mě to nemá logiku a je to jenom jasný důkaz,že aerosolová technika nám zapřičiňuje značné množství ztrát zvlášť těm včelařům,kteří ji považují za spasitelnou a fumigaci provedou nedostatečně nebo vůbec..
Já jsem předpokádal,že křížová lečba znamená vyloučení určitého druhu přípravku na rezistenci včelstev a to tak pro příklad uvedu,že dejme tomu použiji gabonPF90 a jestliže po něm nemám spady(denní přirozené spady přitom zaznamenávány) tak následně(po 2-3týdnech) dám gabonPA92 po kterém mě spadne značné množství roztoče,tak je prokazatelné,že PF90 už nemám aplikovat,jelikož je na něj jasná rezistence.Gabon jsem uvedl jako příkalad,ty léčiva se můžou samozřejmě prokombinovat různě. Vy jste uvedl,že půl stanoviště přeléčit jedním prostředkem a zbytek druhým.Tak si myslím,že rezistenci léčiva neprokážete a nebo nemůže být prokazatelná.
S pozdravemP:Z:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(94.125.216.34) --- 10. 11. 2009
Re: Petr

Omlouvám se k té křížové kontrole.
Přehlédl jsem to uvedené slovíčko "a potom obráceně"
To by tak mohlo být v pořádku a rezistenci prokázat.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Petr

Ale to logice vůbec nic neubírá a vůbec, je to velmi citlivé téma pro
systém odběrů spadu měli. Je oničem a má to význam pro SVS pouze
informativní. To proto, že jestli někdo aerosoluje kolem Vánoc a do 21
dnů vytahuje podložky pro povinný odběr měli, je to opravdu oničem
taková diagnostika, protože zkrátka roztoči padají nejen okamžitě, ale
i postupně v závislosti na rozvolnění chomáče. Roztoč, ktyrý dodělává
na podložce má tendente se motat a schovávat pod podložku. Takže
jestli roztoč opustí chomáč a spadne na buňku, z 99% zaleze ke dnu a
odtud jej vytáhne dělnice a shodí na dno. A v tom je obrovský argument
pro tak pravidelně vyharované peníze oknem přes sběr měli u nás.

Potvrzuji to zkušeností. Dojdu ke včelstvům na stanovišti. Těch mám
pár pro detekci v den tepla 10 - 15 °C a to těsně ještě před
ochlazením kolem 0 jsem zafumigoval. Při chladném počasí dojdu po
týdnu kontrolovat spad. Prakticky dojde při monitoringu a následných
zjištění na toto. Ve včelstech vidím spad od 2 - 150 roztočů. Toto
zjištění je logicky ale velmi zkreslené, protože byla vyšší nehybnost
dělnic po úlu a s tím i odpadlých roztočů. Proto, protože tam byl spad
kolem 150 roztočů udělám roztok pro nebulizér a ještě ten den, co jsem
počítal roztoče, vyčistím podložky (jde o nový bílý čistý papír A3) a
přeléčím celé stanoviště. Během 15 minut po aerosolování padají další
mrtví roztoči z fumigace a po 30 minutách padají další živé samičky
roztoče VD dohromady s mrtvými. Takže je do 15 minut pozorovací další
pozorovací doba pro monitoring pro fumigaci a ta doba se prolíná s
pozorováním nového účinku po nebulizaci na další živé roztoče. Počty
kde byli původně 2 roztoči "dopadalo" na vyčištěnou podložku dalších
30 mrtvých roztočů do 15 minut od doby vpravení aerosolu kvůli mírnému
rozrušení. Takže kontrola spadu může vypadat i takto a není vůbec
vyjímkou, že k 50 roztočům dopadne ještě 300 zachytlých.


Takže závěr, zimní monitoring je velmi závislý na probíhajícím
klimatu, protože i pouhé NErozvolnění zimního chumáče včel může
zkreslit původně nulový výsledek zimního spadu roztočů ať zasažených
léčivem nebo nezasažených. Zimní monitoring nemusí být přesným
zjitěním. Je jen hrubou orientací v počtech roztočů.

_gp_

2009/11/10 <e-mail/=/nezadan>:
> Pro p.Pazderku.(omlouvám se za opožděnou odpověď)
> ...
> Přeci není možné,aby v
> chomáči nebo v prostoru úlu bylo po dobu jednoho týdne tak značné množství
> mrtvých roztočů a včely je ihned po vložení doutnajícího pásku s varidolem
> hromadně vypouštěli na podložky?Pro mě to nemá logiku a je to jenom jasný
> důkaz,že aerosolová technika nám zapřičiňuje značné množství ztrát zvlášť
> těm včelařům,kteří ji považují za spasitelnou a fumigaci provedou
> nedostatečně nebo vůbec..
> ...
> S pozdravemP:Z:
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu