78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Lubos (93.89.144.22) --- 10. 11. 2009
Re: Star? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654)

Vždyť nikoho nezajímá množství léčiva použitého na léčení , veterinární zpráva rozhodne o celoplošném léčení, nikdo nemůže říct já si včelstva kontroloval a jsou OK - nemusím léčit. Pak si udělají seznamy a plácají po zádech, že je na jaře hodně včelstev bez roztoče. (Jinak jsem asi před 7 lety měl problém, většina včelstev mi padla na roztoče, na jaře však bylo vše OK, až na podzim byl problém - koncem srpna už to nešlo zachránit. Nyní už vím, že je třeba kontrolovat letní spad, ale dělám to jen pro informaci, pokud je nařízeno léčení gabonem, tak to v podstatě nemá smysl). Možná by mělo i smysl snížit počet podzimních fumigací, ale asi se tím nikdo nezabývá. U nás jsme měli dokonce neřízeno po dva roky fumigovat na jaře! Jelikož, bylo léčivo dodáno relativně pozdě a všude bylo plno plodu, tak jsem se ..... Jediná co můžu konstatovat, že jsem si ušetřil spousta práce. Kupodivu jsme s razantně varoazou zatočili, i já. Rezidui by se měli zabývat asi ti kteří to mohou opravdu ovlivnit, veterináři a ti co vyvíjejí léčebné postupy. My je můžeme jen dodržovat. Zdraví Luboš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 11. 2009
Re: Star? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38655)

Já bych tu rovnici ještě doplnil. Med a zisk = chemie a občasné plošné úhyny a mizení včelstev
Klíckování matek je 20 let stará věc, tu se na začátku povedlo protlačit zejména pod dojmem hrozící alternativy - likvidace včelstev při masívním napadení. Klíckování ne že se neosvědčilo, ale se přestalo dělat, protože se zjistilo, že stávající chemická ochrana zvládne varaózu udržet v mezích i bez klíckování. Zkrátka včelaři se na to vykašlali a ono to roky procházelo. Všechno ostatní jsou jen výmluvy. Jenže v posledních letech se varoa stala nebezpečnější, procházet to přestalo a to je podle mně důvod se ke klíckování vrátit. Kromě toho říjnové klíckování matek výnos medu neovlivní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 11. 2009
Re: Star? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654)

¨To všechno se již vyzkoušelo! Bylo to málo platné. Musíme si uvědomit ,že naše včela a kleštík jsou na začátku společného soužití. Do nedávna se neznali aby roztoč neškodil příliš našim včelám musel by mít stejný cyklus jako v domovině ale náš hostitel má pro něj mnohem příznivější podmínky Proto také všechny postupy které se pokoušejí jeho původní cykly napodobovat selhávají Postup globalizace má na svědomí zavlékání škůdců a chorob na nová území. Jelikož patogeny jsou mnohem jednodušší organismimy tak se také snadněji adaptují na nové hostitele. Ti to mají mnohem složitější a trvá jim to mnohem déle Rozhodně tomu nepomůžou nákupy matek od všvčelstev s metrákem medu za rok. Vyšlechtit odolnější včelu je otázkou několika desítek let Toho se již nikdo z nás nedožije a proto nám zbývá zatím jen ta chemie. Přispět k tomu můžeme však i my výběrem plemenného materiálu sice s nižším výkonem ale s menším napadením. To však také vyžaduje mnoho pozorování a času.
Je pak nutné si stanovit priority Chci - med a zisk = chemie, odolné včelstvo = mnoho času, málo medu a snad jednou budeš slavný.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Star?
> Datum: 10.11.2009 14:27:18
> ----------------------------------------
> Mně se jeví vkládání gabonů na měsíc jako v podstatě nouzové řešení. Jako
> normální řešení léčením chemickými přípravky, které ponechávají ve vosku
> rezidua se mně jeví léčení včelstev bez plodu. Maximálně jako nouzovka na
> jaře nátěr víček plodu.
> Kdyby se důsledně dbalo pravidla, že fumigace v říjnu musí být prováděna ve
> včelstvech bez plodu, mělo by toto léčení, třeba dvakrát za sebou po týdnu
> na udržování velmi nízké koncentrace varoa úplně stačit. Dvakrát pro
> jistotu, kdyby při jedné fumigaci něco ujelo. Vyšetření měli v zimě a nátěr
> plodu na jaře by potom krylo akorát ty případy, kdy by po fumigaci
> existovalo v doletu nějaké neléčené včelstvo, ze kterého by se roztoči
> donesli, případně pro kontrolu začínající odolnosti proti léčivu. Na konci
> září nalézt ve včelstvu matku přitom není žádný problém, v té době už je
> včelstvo v podstatě na zimní síle a rámků s plodem, kde obvykle matka je,
> je taky málo. Po zapracování by podle mého odhadu mělo na nalezení označené
> matky v nástavkovém úlu a její zaklíckování stačit v pohodě deset minut na
> včelstvo, na konci září je zároveň pořád běžné vhodné počasí pro práci ve
> včelstvech a dlouhý den, takže to stihne i včelař s mnoha včelstvy.
> Když během několika posledních let nebezpečnost škůdce - roztoče varoa na
> včelstva kvůli čemusi mnohonásobně stoupla, je to podle mně důvod a
> prostor pro včelaře, aby byla nejenom stupňována pro včelaře "bezpracná"
> chemická ochrana, ale aby i včelaři sami do ochrany včelstev více
> investovali svůj čas a práci. Třeba místo vkládání gabonů zrovna tím
> klíckováním matek před říjnovou fumigací. Nebo u malovčelařů rovnou v
> podletí místo Gabonů setřepáním včelstev na mezistěny a na takto
> bezplodových včelstev zase použít fumigaci.....
> Všichni tady mluví o tom, jak rezidua zamořují vosk a jak je potřeba léčit
> přírodním způsobem a podobně, ale když se má léčit, skutek utek a všichni
> potom do včelstev cpeme léčiva stále postaru bezpracně.... A i přírodní
> léčení bychom chtěli pokud možno bezpracně, jen do včelstev něco strčit a
> mít pokoj. Přitom v podstatě téměř přírodní a zároveň vysoce účinné léčení,
> s mnohonásobně menším zanášením reziduí do včelstev je už dávno známé, je
> to ono klíckování matek nebo jiné zásahy, které prostě jen zvýší efektivitu
> stávajícího léčení. Je třeba to jen prostě chtít začít dělat, zakalkulovat
> do své technologie další pracovní zásah do včelstva a doladit postup, aby
> to bylo rychlé.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 11. 2009
Re: Star? (38640) (38642) (38646) (38652)

Mně se jeví vkládání gabonů na měsíc jako v podstatě nouzové řešení. Jako normální řešení léčením chemickými přípravky, které ponechávají ve vosku rezidua se mně jeví léčení včelstev bez plodu. Maximálně jako nouzovka na jaře nátěr víček plodu.
Kdyby se důsledně dbalo pravidla, že fumigace v říjnu musí být prováděna ve včelstvech bez plodu, mělo by toto léčení, třeba dvakrát za sebou po týdnu na udržování velmi nízké koncentrace varoa úplně stačit. Dvakrát pro jistotu, kdyby při jedné fumigaci něco ujelo. Vyšetření měli v zimě a nátěr plodu na jaře by potom krylo akorát ty případy, kdy by po fumigaci existovalo v doletu nějaké neléčené včelstvo, ze kterého by se roztoči donesli, případně pro kontrolu začínající odolnosti proti léčivu. Na konci září nalézt ve včelstvu matku přitom není žádný problém, v té době už je včelstvo v podstatě na zimní síle a rámků s plodem, kde obvykle matka je, je taky málo. Po zapracování by podle mého odhadu mělo na nalezení označené matky v nástavkovém úlu a její zaklíckování stačit v pohodě deset minut na včelstvo, na konci září je zároveň pořád běžné vhodné počasí pro práci ve včelstvech a dlouhý den, takže to stihne i včelař s mnoha včelstvy.
Když během několika posledních let nebezpečnost škůdce - roztoče varoa na včelstva kvůli čemusi mnohonásobně stoupla, je to podle mně důvod a prostor pro včelaře, aby byla nejenom stupňována pro včelaře "bezpracná" chemická ochrana, ale aby i včelaři sami do ochrany včelstev více investovali svůj čas a práci. Třeba místo vkládání gabonů zrovna tím klíckováním matek před říjnovou fumigací. Nebo u malovčelařů rovnou v podletí místo Gabonů setřepáním včelstev na mezistěny a na takto bezplodových včelstev zase použít fumigaci.....
Všichni tady mluví o tom, jak rezidua zamořují vosk a jak je potřeba léčit přírodním způsobem a podobně, ale když se má léčit, skutek utek a všichni potom do včelstev cpeme léčiva stále postaru bezpracně.... A i přírodní léčení bychom chtěli pokud možno bezpracně, jen do včelstev něco strčit a mít pokoj. Přitom v podstatě téměř přírodní a zároveň vysoce účinné léčení, s mnohonásobně menším zanášením reziduí do včelstev je už dávno známé, je to ono klíckování matek nebo jiné zásahy, které prostě jen zvýší efektivitu stávajícího léčení. Je třeba to jen prostě chtít začít dělat, zakalkulovat do své technologie další pracovní zásah do včelstva a doladit postup, aby to bylo rychlé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617) (38619) (38632) (38636) (38637)

Dne Monday 09 of November 2009 21:48:35 Leo Dvorský napsal(a):

> V lednu letošního
> roku jsem na setkání PSNV v Brně veřejně prohlásil, že z důvodu reziduí z
> léčiv existuje vážné podezření na oslabení imunity včelího plodu. No a na
> Apimondii tuto hypotézu Američané potvrdili svými výzkumy. Možná, že je to
> jedna z hlavních příčinn CCD.

DD,

takze pouzivani ramku bez mezisten (pouze pro "divokou" stavbu) by melo byt
pro vcelstvo pomoc, nebo ne ? Vedlejsi efekt proti mezistene, ktery jsem
pozoroval je , ze zatimco castecne vytazenou mezistenu obvykle vcely ihned
zaliji sladinou, tak castecne vystaveny plast matka staci zaklast a na rozdil
od mezisten tam klade asi i rada.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 10. 11. 2009
Re: Star? (38640) (38642) (38646)

Budeš včelstvo léčit preventivně v srpnu, je to nutné nebo ne? Nebo počkáš jestli přežije zimu a pak něco podnikneš bude-li to třeba?
---------------------------
Všem zastáncům pravidelného vkládání Gabonů bych chtěl uvést, že tady u nás na okrese se dával Gabon plošně jen asi dvakrát za posledních dvacet let. Alespoň tak si to pamatuji. A včely nehynuly víc jak jinde.

Rozhodně si myslím, že právě pravidelné vkládání gabonu a pravidelná kontaminace vosku léčivy je dobré pro vypěstování reistentního roztoče. Bude vyrůstat v buňkách, kde vosk obsahuje malou koncentraci léčiva. A zvláště co byla prodloužena doba po kterou může být v plodišti.

No tak vám spadne 500, 1000 roztočů. To je snad napadení.
Když to vyléčíte pořádně v zimě a udělá to celé okolí, tak se zase může jet dokola.


Není vám divné, že úhyny se dostavily po té co se skoro všechny ZO vybavily kompresory, vyvíječi atd.
Před tím se normálně fumigovalo a klídek.

Za třicet let co je tady roztoč vyhrál zrovna když jsme byli nejlíp vyzbrojeni? :-))

Když nad tím přemýšlíte, hlavně vy zastánci nepřetržité chemické války, není na tom něco divného?

Jak je možné, že jsou okresy bez gabonů po mnoho let?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (213.151.87.2) --- 10. 11. 2009
Re: Úl Dadant (38641)

No ono se všechno musí brát s rezervou a to platí i o Dadant klubu.Nejlepší je naučit se včelařit v tom co je a nevyýšlet si. Já mám Dadantů necelých 8O a už bych neměnil.Žel př.Řeháček už do svých projevů a i metodik dává věci neověřené a hlavně tam montuje svoje nenaplněná přání a tajné sny. Samořejmě Dadant to je hlavně o navýšení výnosů a řekl bych, že když hodně, tak asi tak o 3O%. Ostatně o tom se i zmínil Dr. Kamler v Lysé. Prostě jestli na setkání členů DS bude někdo uvádět vyšší % tak je to hlavně proto,že předešlý způsob včelaření dobře neovládal. Ostatně kdyby tomu tak bylo, tak by ekonomická situace př. Řeháčka vypadala asi trochu jinak.Já doporučuji dívat se na podobé nesmysly střízlivě a řídit se známým příslovím: Každý si nejraději povídá o tom co nemá. Jinak DS má i jiné výhody, ale kdyby tam nebylo to navýšení výnosů a bezkonkurenční jednoduchost ošetřování, tak bych do toho nešel! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 10. 11. 2009
Re: ?l Dadant (38641)

Pár let jsem je zkoušel, ale hlavní výhodu, kterou jsem si myslel, že by mohli mít a to zimování v jednom nástavku u mě 39*36 bez manipulace s těžkými částmi to nemělo. Pokud se nemýlím, tento spolek je stále spolkem filozofů o podstavování a nadstavování nástavků s jednoduchostí a efektivností to nemá nic společného. Neměl jsem žádné rozdíly v produkci medu, na naše rychlé jaro v nížině jeden byť velký nástavek nestačí, včely nerady obsazovali přidaný nástavek, zvláště pokud šlo o mezistěny, kolikrát se raděj vyrojili než jít nahoru. Plod byl všude, kde se matce líbilo. Závěr: dva rozměry rámků v úlu jsou 2x více problémů, nízké nástavky s rámky v hřebenech zabezpečující přesnou polohu rámků nad s sebou se dají použít úplně stejně, již během první sezóny včely nástavky propojí, ale jako včelař máte možnost zasáhnout dle potřeby, vyměnit dílo....a vše v pohodě s jedním druhem rámků!!!
Ať si každý včelaří v čem se mu líbí, ale doporučuji všem příznivcům myšlenek neustálého vyrušování včel pořídit si 2x tolik včelstev v nízkých nástavcích, aby zjistili kolik "nezbytných" zásahů je možné vynechat a že je možné získat 2x tolik medu za stejné množství práce.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. Hric <hric.m/=/seznam.cz>
> Předmět: ?l Dadant
> Datum: 10.11.2009 08:39:58
> ----------------------------------------
> Všechny Vás zdravím.
> V časopise Včelařství mě zaujala pozvánka na setkání Dadantklubu.Zde se
> píše že rozdíl ve vínosu medu oproti normálním úlům je tek velký že se
> účastníkům zastaví dech. Má někdo skušenosti s těmito úly? Uvažuji o
> přechodu na dadanty. Mám nástavkové míry 39x28 a 39x30. Děkuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(94.125.216.34) --- 10. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38648)

Omlouvám se k té křížové kontrole.
Přehlédl jsem to uvedené slovíčko "a potom obráceně"
To by tak mohlo být v pořádku a rezistenci prokázat.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(94.125.216.34) --- 10. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616)

Pro p.Pazderku.(omlouvám se za opožděnou odpověď)
Roztoči byli mrtví.Je popchopitelné a s tím plně souhlasím,že po léčbě všichni roztoči náhle na podložky nespadnou a že část se uchytí v chomáči(při možném ochlazení),jak jste psal a což potvrzuje i př.Turčáni,část se může uchytit na loučkách spodních nástavků,které pak včely při uvolnění a oteplení z chomáče vypouštějí či vynášejí.Určitě v mém případě nějaký drobný spad mezi týdenní přestávkou jednotlivých ošetření (aerosol var. aer.-fumigace var.)byl,ale je přeci jen podivné a k zamyšlení,že tak značný spad v počtech několika set roztočů nastal IHNED po fumigaci varidolem.To slovo ihned jsem zdůraznil.Přeci není možné,aby v chomáči nebo v prostoru úlu bylo po dobu jednoho týdne tak značné množství mrtvých roztočů a včely je ihned po vložení doutnajícího pásku s varidolem hromadně vypouštěli na podložky?Pro mě to nemá logiku a je to jenom jasný důkaz,že aerosolová technika nám zapřičiňuje značné množství ztrát zvlášť těm včelařům,kteří ji považují za spasitelnou a fumigaci provedou nedostatečně nebo vůbec..
Já jsem předpokádal,že křížová lečba znamená vyloučení určitého druhu přípravku na rezistenci včelstev a to tak pro příklad uvedu,že dejme tomu použiji gabonPF90 a jestliže po něm nemám spady(denní přirozené spady přitom zaznamenávány) tak následně(po 2-3týdnech) dám gabonPA92 po kterém mě spadne značné množství roztoče,tak je prokazatelné,že PF90 už nemám aplikovat,jelikož je na něj jasná rezistence.Gabon jsem uvedl jako příkalad,ty léčiva se můžou samozřejmě prokombinovat různě. Vy jste uvedl,že půl stanoviště přeléčit jedním prostředkem a zbytek druhým.Tak si myslím,že rezistenci léčiva neprokážete a nebo nemůže být prokazatelná.
S pozdravemP:Z:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 11. 2009
Re: Úl Dadant (38641)

Každá liška chválí v první řadě svůj ocas.
Doporučuji dodělat nástavky pro rámky 39x15 nebo 39x tuším 17 - výšku kompatibilní s nějakým standartem, třeba 3 /4 langstrothem a prostě to vyzkoušet. Délka rámku 39 nebo 42 moc velký rozdíl není. Pokud jsou nástavky nefalcované a jejich šířka odpovídá standartu, třeba tomu langstrothu, daly by se ty nástavky na sobě i kombinovat nebo použít rovnou nástavky dadantu či langstrothu upravené pro začátek a vyzkoušení zevnitř na rámky šířky 39....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 11. 2009
Re: Star? (38640) (38642)

Ten poslední řádek si poněkud odporuje. Co je to "s mírou" a co "když je to nutné"? Kde je ta hranice? budeme ji odvíjet od požadované výtěžnosti nebo nám bude stačit, že nám jen přežije včelstvo? Budeš včelstvo léčit preventivně v srpnu, je to nutné nebo ne? Nebo počkáš jestli přežije zimu a pak něco podnikneš bude-li to třeba?
Boj proti chemizaci zemědělství by předpokládal větší pestrost na polích a menší celky. Jen tak by to bylo možné. To pak ale prodraží potraviny a sníží možnosti mechanizace.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Star?
> Datum: 10.11.2009 09:10:18
> ----------------------------------------
> Možná Vy, stejně jako já včelaříte v panenské krajině, nezatížené dalšími
> pesticidy používanými v zemědělství. Pak jednou či dvakrát fumigace
> amitrazem je toliko co včelstva ještě snesou. Jsou tu ale včelaři, co si
> vzali za cíl "celý rok chemického boje proti varroáze" a k tomu se přidá
> boj místních zemědělců v polích s řepkou.
> Celá Evropa včetně včelařů bojuje proti pesticidům v zemědělské produkci.
> Asi bychom měli začít u sebe.
> Všeho s mírou a jen, když je to nutné.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617) (38619) (38628) (38634) (38644)

Vliv má zřejmě taky, jak je stanoviště skryté a jestli jsou jednotlivé úly dostatečně od sebe odlišené nebo nejsou, jak moc dochází k zalétávání jednotlivých včel a trubců. Nebo jak moc dochází k vzájemné tiché loupeži...
Letos mám včely, dá se říct na stanovišti skrytém za stromy a keři a úly odlišené od sebe, takže zalétávání asi není. Spad v oddělcích vytvořených v květnu byl do 10 - 20 roztočů, matečné včelstvo metr vedle několik stovek roztočů....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617) (38619) (38628) (38634)

Dokonce si začínám myslet jestli to také
> nespůsobuje poloha. Já mám včelstva pár metrů od potoka a za zády mám mokřiny
> Nevhodná poloha pro včelstva a i možná pro V.D.
>
> Pepan

Co jsem tak zatim pochytil a vycetl na netu tak poloha stanoviste je dost zasadni. Vlhko ma pry roztoc velmi rad...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 11. 2009
Re: Starý (38640) (38642)

Já myslím, že jsme se dost nabojovali v předchozím režimu. Bojovalo se o zrno, proti americkým broukům, proti zrádcůma a zaprodancům... a kam to došlo? Minulý režim nakonec děkoval bohu za 17 listopad 1989, aby mohl relativně se ctí pustit vládu z ruky a hospodářství, které bylo za vrcholem, nevést po strmě klesající části balistické křivky.
Takže když někdo dnes bojuje proti něčemu tak dlouhodobě používanému a osvědčenému, jako jsou pesticidy, vyvolává to ve mně nepříznivé asociace. Zvláště když za "železnou oponou", hranicí zemí EU se vesměs proti pesticidům nebojuje, ale prostě se používají a investují se vysoké částky do vývoje stále nových a lepších.
Když už, tak mnohem přesnější termíny než bojování mně připadá vylaďování, přizpůsobení, vyvíjení stále nového a opouštění starého a tak podobně....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 10. 11. 2009
Re: Starý (38640)

Možná Vy, stejně jako já včelaříte v panenské krajině, nezatížené dalšími pesticidy používanými v zemědělství. Pak jednou či dvakrát fumigace amitrazem je toliko co včelstva ještě snesou. Jsou tu ale včelaři, co si vzali za cíl "celý rok chemického boje proti varroáze" a k tomu se přidá boj místních zemědělců v polích s řepkou.
Celá Evropa včetně včelařů bojuje proti pesticidům v zemědělské produkci. Asi bychom měli začít u sebe.
Všeho s mírou a jen, když je to nutné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Hric (217.197.155.190) --- 10. 11. 2009
Úl Dadant

Všechny Vás zdravím.
V časopise Včelařství mě zaujala pozvánka na setkání Dadantklubu.Zde se píše že rozdíl ve vínosu medu oproti normálním úlům je tek velký že se účastníkům zastaví dech. Má někdo skušenosti s těmito úly? Uvažuji o přechodu na dadanty. Mám nástavkové míry 39x28 a 39x30. Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 11. 2009
Starý "dobrý" amitraz

Už 25 rokov využívam hubiacu látku amitraz (ako fumigant!) vo forme Avartin, potom Varidol a teraz (8 rokov) priamo Taktic, vo svojich včelstvách. Efekt vo forme rezistentných klieštikov sa už mal dávno prejaviť, ale zatiaľ nič také nepozorujem, od r. 1991 som nezaznamenal ani jeden prípad úhynu včelstva a na včelstvách ako takých sa doteraz neprejavil to o čom píše ing.Dvorský. Pritom posledných 9 sezón bojujem proti Vd len amitrazom!

4.11 som fumigoval 70 včelstiev pri teplote 3˚C (včely zrejme v chumáči-hroznu), zber po 24 hod., spád od nuly po 200 ks a 9.11 som robil dozber (13˚C, prelety), pretože som predpokladal, že mŕtve klieštiky vypadnú z chumáča (mal som to overené pri prvom pokuse) a výsledok to potvrdil. Spád Vd sa pohyboval od nuly po 60 ks, celkový tohotoročný výsledok odpadnutých klieštikov je vyšší ako vlani, ale stále v norme (rovná sa bez poškodenia zimných včiel).

Možno, tieto výsledky preceňujem, ale ako sledujem ojedinelé hlášky pisateľov, spád Vd majú vysoký aj pri kombinovanej celoročnej ochrane svojich včiel, potom trojnásobná fumigácia je rovnocenná ak nie lepšia ochrana včelstiev pred týmto naším nešťastím a trápením. Iba dúfam, že to tak bude až do doby, kedy definitívne prestanem včeláriť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z.Brentner (90.182.60.236) --- 9. 11. 2009
Re: (38621) (38624) (38625) (38631)

Grifinity/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617) (38619) (38632) (38636) (38637)

Léčba čehokoliv vyvolává ve svém důsledku vždy snížení imunity Příliš jsme se ve šlechtění zaměřili na výkony a zdravotní stav jsme přenechali hcemii . Teť to přináěí zřejmě svoje ovoce.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Petr
> Datum: 09.11.2009 21:48:42
> ----------------------------------------
> Všechy u nás používané jedy proti V.d. zůstávají v určitém množství ve
> vosku krom KM. Prostudujte si zprávu VÚD pro MZe o hyg. rizicích u nás
> používaných léčiv. Z toho důvodu nelze reakce jednotlivýchz léčit
> vyloučit. Jenže ono zdaleka nejde jen o rezistenci. V lednu letošního
> roku jsem na setkání PSNV v Brně veřejně prohlásil, že z důvodu reziduí z
> léčiv existuje vážné podezření na oslabení imunity včelího plodu. No a na
> Apimondii tuto hypotézu Američané potvrdili svými výzkumy. Možná, že je to
> jedna z hlavních příčinn CCD.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 9. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617) (38619) (38632) (38636)

Všechy u nás používané jedy proti V.d. zůstávají v určitém množství ve vosku krom KM. Prostudujte si zprávu VÚD pro MZe o hyg. rizicích u nás používaných léčiv. Z toho důvodu nelze reakce jednotlivýchz léčit vyloučit. Jenže ono zdaleka nejde jen o rezistenci. V lednu letošního roku jsem na setkání PSNV v Brně veřejně prohlásil, že z důvodu reziduí z léčiv existuje vážné podezření na oslabení imunity včelího plodu. No a na Apimondii tuto hypotézu Američané potvrdili svými výzkumy. Možná, že je to jedna z hlavních příčinn CCD.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617) (38619) (38632)

Nezaměňuj výraz současně což je směs, se střídavým použitím. v tom je ohromný rozdíl a s toho důvodu, jak uvádíš, se používání směsí nedoporučuje.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Petr
> Datum: 09.11.2009 18:09:24
> ----------------------------------------
> Používáním různých účinných látek vzniká tzv. křížová rezistence (na více
> léčiv současně). broněk
> --------------
> S tou rezistencí to nemůže být tak zlé.
> Rezistence vzniká při stálém používání stejného přípravku a to i při jeho
> vysokých koncentracích.
> Rezistenci se bráníme střídáním
> V našem případě je to Gabon 90, Gabon 92 , Varidol, M1 aer , Formidol, Kys.
> mravenčí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617) (38619) (38628) (38629)

co a kdy máš použít najdeš na stránkách veteriny a také by se to mělo ojevit na úřední tabuli OÚ a Jako začátečníka by tě měl poučit důvěrník svazu včelařů přes kterého dostáváš léčiva.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Petr
> Datum: 09.11.2009 15:35:00
> ----------------------------------------
> Proto jsou diskuzní fóra, abychom se něco dozvěděli od druhých a já Vám
> příteli Josefe děkuji za odpověď.
> Jak říkám, nemám zkušenosti a proto navštěvuji toto fórum.
> Gagon jsem zatím nepoužil, jenom Formidol destičky a o víkendu jsem včelky
> vykuřoval Varidolem.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617) (38619) (38628)

Jako zahradník jsem se dost potýkal s různými přípravky a proto vím jak se rezistenci bránit. Já osobně použiji Gabon ať již ten nebo ten po něm následuje varidol Aerosolovat budu M1 a před snůškou dávám formidol. Léčiva mám již objednána v dubnu a na konci čevence je dostanu. S úžasem čtu o vysokých počtech spadu když u mne se pohybují v řádu desítek kusů Po první fumigaci a po druhé jsem u velké většiny nenašel nic. Dokonce si začínám myslet jestli to také nespůsobuje poloha. Já mám včelstva pár metrů od potoka a za zády mám mokřiny Nevhodná poloha pro včelstva a i možná pro V.D.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Petr
> Datum: 09.11.2009 15:25:19
> ----------------------------------------
> >S tou rezistencí to nemůže být tak zlé. Rezistence vzniká při stálém
> používání stejného přípravku a to i při jeho vysokých koncentracích.
> Rezistenci se bráníme střídáním
> V našem případě je to Gabon 90, Gabon 92 , Varidol, M1 aer , Formidol, Kys.
> mravenčí. To je pět různých účinných látek Z toho nejméně dvě použijí
> všichni v jednom roce.<
> -----------------------------------------------------------
> Příteli Petře, nepochopil jste. Tak tedy jinak. Ponechá-li některý včelař
> např. Gabon PA-92 jehož účinnou léčebnou látkou je acrinathrin ve včelstvu
> dobu delší než je v metodice uvedeno, jeho účinek slábne a několik roztočů
> kteří přežijí všechna léčení téhož roku se stávají v roce následujícím
> rezistentní ke všem přípravkům obsahujícím acrinathrin. Tito roztoči se
> však dále množí a tak vzrůstá populace roztočů rezistentních na tuto látku
> (acrinathrin). Tito roztoči se však šíří i na další stanoviště a tak se
> Gabon PA-92 stává neúčinný na celém zasaženém území. Prostě, Vy v dobré
> víře budete léčit tímto léčivem a potom se budete divit, že při podzimní
> fumigaci léčivem Varidol (amitraz) máte velký spad roztočů. Jak je to
> možné? Ptáte se. A odpovíte si, že léčivo Gabon PA-92 je špatné - neúčinné.
> A máte pravdu. Tuto neůčinnost však nezpůsobilo špatné léčivo, ale včelaři,
> kteří špatně léčili. (Totéž platí pro léčivo Gabon PF-90 kde je účinnou
> látkou tau-fluvalinát). Tak Vás i ostatní včelaře jeden včelař připravil o
> velice účinnou zbraň, kterou máte k dispozici v podletí k ochraně zimních
> generací včel. (Viz křížové pokusy, prováděné VÚ Dol).Samozřejmě, účinnost
> ostatních léčiv se tímto nezměnila. Ale jejich použití může přijít s
> "křížkem po funuse". Co Vy na to?
> JK
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 9. 11. 2009
Re: (38620)

Stačí krátka veta v zákone „ Finančné prostriedky získané predajom prebytkov včelích produktov z fariem do počtu 150 registrovaných včelstiev nepodliehajú zdaneniu.
-------------------------------
A kolik tak platí chudák včelař na Slovesnku za daně z prodeje přebytků?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 9. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617) (38619)

Používáním různých účinných látek vzniká tzv. křížová rezistence (na více léčiv současně). broněk
--------------
S tou rezistencí to nemůže být tak zlé.
Rezistence vzniká při stálém používání stejného přípravku a to i při jeho vysokých koncentracích.
Rezistenci se bráníme střídáním
V našem případě je to Gabon 90, Gabon 92 , Varidol, M1 aer , Formidol, Kys. mravenčí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(86.49.49.84) --- 9. 11. 2009
Re: (38621) (38624) (38625)

Je možno kontakt na p. Brentnera? Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 9. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617) (38619) (38628)

Navíc acrinatrin a tau fluvalinat jsou příbuzné látky ze skupiny pyrethroidů, takže vznik resistence na jednu látku může znamenat taky resistenci i na druhou látku nebo aspoň její rychlejší vznik. A kyselina mravenčí je spíš doplňková, takže pesimista by mohl brát, že na léčení varaózy jsou pouze dvě alternativy, amitraz a látky ze skupiny pyrethroidů.
Navíc, co jsem před nějakou dobou zachytil, zejména amitraz je trnem v oku různých odstraňovačů toxicity přípravků používaných v zemědělství a rádi by ho zakázali i pro ošetřování včelstev, jinde je už tuším zakázán. Fluvalinat myslím taky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr M (88.100.247.100) --- 9. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617) (38619) (38628)

Proto jsou diskuzní fóra, abychom se něco dozvěděli od druhých a já Vám příteli Josefe děkuji za odpověď.
Jak říkám, nemám zkušenosti a proto navštěvuji toto fórum.
Gagon jsem zatím nepoužil, jenom Formidol destičky a o víkendu jsem včelky vykuřoval Varidolem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 9. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617) (38619)

>S tou rezistencí to nemůže být tak zlé. Rezistence vzniká při stálém používání stejného přípravku a to i při jeho vysokých koncentracích. Rezistenci se bráníme střídáním
V našem případě je to Gabon 90, Gabon 92 , Varidol, M1 aer , Formidol, Kys. mravenčí. To je pět různých účinných látek Z toho nejméně dvě použijí všichni v jednom roce.<
-----------------------------------------------------------
Příteli Petře, nepochopil jste. Tak tedy jinak. Ponechá-li některý včelař např. Gabon PA-92 jehož účinnou léčebnou látkou je acrinathrin ve včelstvu dobu delší než je v metodice uvedeno, jeho účinek slábne a několik roztočů kteří přežijí všechna léčení téhož roku se stávají v roce následujícím rezistentní ke všem přípravkům obsahujícím acrinathrin. Tito roztoči se však dále množí a tak vzrůstá populace roztočů rezistentních na tuto látku (acrinathrin). Tito roztoči se však šíří i na další stanoviště a tak se Gabon PA-92 stává neúčinný na celém zasaženém území. Prostě, Vy v dobré víře budete léčit tímto léčivem a potom se budete divit, že při podzimní fumigaci léčivem Varidol (amitraz) máte velký spad roztočů. Jak je to možné? Ptáte se. A odpovíte si, že léčivo Gabon PA-92 je špatné - neúčinné. A máte pravdu. Tuto neůčinnost však nezpůsobilo špatné léčivo, ale včelaři, kteří špatně léčili. (Totéž platí pro léčivo Gabon PF-90 kde je účinnou látkou tau-fluvalinát). Tak Vás i ostatní včelaře jeden včelař připravil o velice účinnou zbraň, kterou máte k dispozici v podletí k ochraně zimních generací včel. (Viz křížové pokusy, prováděné VÚ Dol).Samozřejmě, účinnost ostatních léčiv se tímto nezměnila. Ale jejich použití může přijít s "křížkem po funuse". Co Vy na to?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr M (88.100.247.100) --- 9. 11. 2009

To chápu pepane, něco vyhubit ale nejde, například lidská lenost a pohrdavost... :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: (38621) (38622)

odpověděl jsem špatně my se snažíme kleštíka vyhubit a ne ho léčit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 09.11.2009 14:29:00
> ----------------------------------------
> Tak jak to nařizuje veterina.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> > Předmět:
> > Datum: 09.11.2009 14:00:20
> > ----------------------------------------
> > Jakým způsobem léčíte klešťíka včelího?
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr M (88.100.247.100) --- 9. 11. 2009
Re: (38621) (38624)

Špatně položená otázka..
jak léčíte včelky na kleštíka??
Začínám včelařit, tak nemám zkušenosti...
Jak jsem řekl pořídil jsem si vykuřovač a jsem docela překvapen jeho účinností..
Je to Grifin od pana Brentnera.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 9. 11. 2009
Re: (38621)

Jakým způsobem léčíte klešťíka včelího?

Kleštíka neléčím. Když vidím, že je některý malátný, a dokonce i když umře, tak mi to tak moc nevadí, protože vím, že má ve včelstvu ještě hromadu bráchů (sestřiček)..., bohužel :o))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr M (88.100.247.100) --- 9. 11. 2009
Re: (38621) (38622)

Aerosolem, nebo formidol destičkama.
Pořídil jsem si vykuřovač a jsem příjemně překvapen jeho účinností.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: (38621)

Tak jak to nařizuje veterina.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 09.11.2009 14:00:20
> ----------------------------------------
> Jakým způsobem léčíte klešťíka včelího?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr M (88.100.247.100) --- 9. 11. 2009

Jakým způsobem léčíte klešťíka včelího?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

včelař (90.177.59.108) --- 9. 11. 2009


V Spolkovej Republike Nemecko je včelárstvo do 150 včelstiev oslobodené od zdanenia Laughing

Kedy sa dočkáme aj u nás v slowakistane Question

Neustále sa tu vytrubuje, že únia chce to alebo ono.... že musíme prijať také a také zákony, nariadenia.... čo tak zobrať si príklad z NSR Question

Nepotrebujeme žiadne národné programy rozvoja, žiadne dotácie, žiadnych úradníkov.... žiadne štósy žiadostí,projektov, dokladov, kolkov... Proste keď chce niekto seriózne pomôcť slovenskému včelárstvu nemusí písať siahodlhé eposy. Stačí krátka veta v zákone „ Finančné prostriedky získané predajom prebytkov včelích produktov z fariem do počtu 150 registrovaných včelstiev nepodliehajú zdaneniu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617)

S tou rezistencí to nemůže být tak zlé.
Rezistence vzniká při stálém používání stejného přípravku a to i při jeho vysokých koncentracích.
Rezistenci se bráníme střídáním
V našem případě je to Gabon 90, Gabon 92 , Varidol, M1 aer , Formidol, Kys. mravenčí. To je pět různých účinných látek Z toho nejméně dvě použijí všichni v jednom roce.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Petr
> Datum: 09.11.2009 12:19:01
> ----------------------------------------
> >Gabony ponechány 3 týdny. Zmíníl jsem se o křížové léčbě
> aerosol-fumigace,kterou jsem provedl před pěti léty,dva roky následně po
> sobě,vždy se stejným výsledkem,což mě přesvědčilo upustit od této techniky
> ošetření.<
> ------------------------------------------------------------
> Zcela souhlasím s názorem př. Turčániho a př. Pazderky. Chci zmínit ještě
> jeden aspekt který má vliv na léčení Gabony. Jedná se dobu po kterou se
> Gabonové pásky ponechají působit ve včelstvu. Doba 24-30 dnů uvedená v
> návodu není samoúčelná pokud si uvědomíme, že trubec se líhne v ideálních
> podmínkách 24 den. Proto dobu 3 týdny (21 dnů) můžeme považovat za velmi
> hraniční - spíše krátkou. Zkušení kozáci prodlužují dobu použití vložení
> Gabonových pásků o cca ještě 14 dnů za předpokladu, že tyto vyjmou z
> plodiště pásky oškrabou od propolisového a voskového potahu, kterým včely
> pásky zanesou a který snižuje účinnost léčiva. Oškrabání provedou ostrým
> sklem nebo truhlářskou svidřinkou popř ostrým, opakuji ostrým nožem a
> očištěné pásky umístí opět na plod. V tu dobu již plod může být na jiném
> místě plodiště než při původním (prvém)umístění. Poté, po 14-ti dnech
> Gabonové pásky ze včelstva nekompromisně odstraní. Opačným extrémem je
> ponechání Gabonových pásků přez zimní měsíce ve včelstvu. To někteří
> včelaři z lenosti nebo neznalosti příp. vychytralosti dělají. To má za
> následek vznik roztočů, kteří získají imunitu vůči použitým léčivům a to v
> celé oblasti. Jeden takový "včelař", dokáže svým jednáním způsobit problémy
> včelařům na poměrně velkém území, které zamoří takto "zušlechtěnými"
> roztoči. To pouze na doplnění.       
> JK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 11. 2009
Re: Petr- Gabon (38602) (38606) (38611)

Pane Turčáni, děkuji vám za tento příspěvek. Je zcela ve shodě s mými současnými poznatky. Píšete, že gabon 9 let nepoužíváte. Z kterého roku je váš pokus? Broněk Gruna

Robil som to akolo roku 1991-1995, výsledky mám niekde zapísané, len zatiaľ som to nenašiel, Vo včelári je to vyznačené v grafe, na ose X je počet odpadnutých Vd, na ose Y sú dni zberu, je to postupne klesajúca sínusoida, škoda, že neviem v ktorom čísle je to uverejené, je tam aj odpoveď ing. Veselého asi o 3 čísla pozdejšie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 9. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616)

>Gabony ponechány 3 týdny. Zmíníl jsem se o křížové léčbě aerosol-fumigace,kterou jsem provedl před pěti léty,dva roky následně po sobě,vždy se stejným výsledkem,což mě přesvědčilo upustit od této techniky ošetření.<
------------------------------------------------------------
Zcela souhlasím s názorem př. Turčániho a př. Pazderky. Chci zmínit ještě jeden aspekt který má vliv na léčení Gabony. Jedná se dobu po kterou se Gabonové pásky ponechají působit ve včelstvu. Doba 24-30 dnů uvedená v návodu není samoúčelná pokud si uvědomíme, že trubec se líhne v ideálních podmínkách 24 den. Proto dobu 3 týdny (21 dnů) můžeme považovat za velmi hraniční - spíše krátkou. Zkušení kozáci prodlužují dobu použití vložení Gabonových pásků o cca ještě 14 dnů za předpokladu, že tyto vyjmou z plodiště pásky oškrabou od propolisového a voskového potahu, kterým včely pásky zanesou a který snižuje účinnost léčiva. Oškrabání provedou ostrým sklem nebo truhlářskou svidřinkou popř ostrým, opakuji ostrým nožem a očištěné pásky umístí opět na plod. V tu dobu již plod může být na jiném místě plodiště než při původním (prvém)umístění. Poté, po 14-ti dnech Gabonové pásky ze včelstva nekompromisně odstraní. Opačným extrémem je ponechání Gabonových pásků přez zimní měsíce ve včelstvu. To někteří včelaři z lenosti nebo neznalosti příp. vychytralosti dělají. To má za následek vznik roztočů, kteří získají imunitu vůči použitým léčivům a to v celé oblasti. Jeden takový "včelař", dokáže svým jednáním způsobit problémy včelařům na poměrně velkém území, které zamoří takto "zušlechtěnými" roztoči. To pouze na doplnění.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615)

No a po té fumigaci byli ti roztoči živí nebo mrtví??

Dost velké zkreslení nastává, jestli se léčí a následuje několik dní
chladnější počasí což zůpsobí vyšší pasivitu včelstva a typicky po
oteplení a rozrušení včelstva fumigací nebo aerosolováním se spustí
obrovský spad, ale mrtvých roztočů, někde v úlu zachytlých odminula.
Což je velmi podstatné pro čistotu zjištění a pochybuji, že toto
berete v potaz. Křížová kontrola také znamená, že stanoviště rozdělíte
a v části fumigujete a v části aerosolujete a potom obráceně. Činil
jste tak? Jaké potom byly výsledky u těch zprvu zafumigovaných a
podruhé zaaerosolovaných?? Myslím si, že úplně stejné, ne-li horší,
protože aceton se bere za nižších teplot a dobrý účinnek fumigace je
závislá na rozrušení včelstva, jestli je pod 10 °C.

Takže pokračujte v hodnocení dále, protože tento padací jev s mrtvými
roztoči, jak předpokládám, že se u Vašich včelstev stalo, Vám p.
Turčáni také zcela jistě potvrdí.

_gp_

2009/11/9 <e-mail/=/nezadan>:
> Tak ,jak uvádí p.Turčány,tak i u mne se ty největší spady nejvíce projevily
> první dva dny s celkovým průměrem na včelnici a na včelstvo do 100ks,ne
> více.To je asimpřirozené.Následující dny byl pokles hodně razantní s počtem
> spadů kolem 10-20ks denně.Gabony ponechány 3 týdny.
> Zmíníl jsem se o křížové léčbě aerosol-fumigace,kterou jsem provedl před
> pěti léty,dva roky následně po sobě,vždy se stejným výsledkem,což mě
> přesvědčilo upustit od této techniky ošetření.
> V říjnu(koncem měsíce) jsem vybral dvě včelstva,která jsem důkladně
> zkontroloval,zda nemají jakýkoliv i nezavíčkovaný plod.Následně druhý den
> jsem provedl ošetření aaerosolovou technikou(aceton-varidol aer)po dobu 30
> sek..Spady si už přesně nepamatuji,ale vím,že to bylo v počtech asi do
> 300-500ks.Určit přesný počet roztoče na podložce je obtížné a myslím si,že
> málo kdo to spočítá při větších spadech přesně.Já spočítám počet roztočů na
> cm čtverečním a násobím plochou.Je to sice nepřesné,ale v takovém nějakém
> reálném průměru si myslím,že jsem a odchylka není nijak zvlášt výrazná.Po
> týdnu jsem provedl fumigaci dle metodiky VúDolu.
> To znm.,že teplota byla deset stupňů a pásek zavěšený doutnal v nejvyšším
> nástavku ve svislé poloze(což považuji za důležité)místo krycího plástu.
> Nemilé překvapení bylo,že počty spadených v.d.po fumigaci se blížily počtům
> předchozímu aerosolovému ošetření a snad i překračovaly.Prokazatelně ve
> včelstvech nebyl žádný plod,tudíž se roztoči neměli v týdenní době mezi
> jednotlivým ošetřením nijak rozmnožit.Výsledky vzorků zimní měli mám
> každoročně nulové,což jasně a prokazatelně hovoří pro důslednou léčbu
> fumigací dle metodiky Vú včelařského a nespoléhat se na zimní(téměř pro
> včelaře bezpracné)ošetření aerosolem.
> S pozdravem P.Z.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(94.125.216.34) --- 9. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612)

Tak ,jak uvádí p.Turčány,tak i u mne se ty největší spady nejvíce projevily první dva dny s celkovým průměrem na včelnici a na včelstvo do 100ks,ne více.To je asimpřirozené.Následující dny byl pokles hodně razantní s počtem spadů kolem 10-20ks denně.Gabony ponechány 3 týdny.
Zmíníl jsem se o křížové léčbě aerosol-fumigace,kterou jsem provedl před pěti léty,dva roky následně po sobě,vždy se stejným výsledkem,což mě přesvědčilo upustit od této techniky ošetření.
V říjnu(koncem měsíce) jsem vybral dvě včelstva,která jsem důkladně zkontroloval,zda nemají jakýkoliv i nezavíčkovaný plod.Následně druhý den jsem provedl ošetření aaerosolovou technikou(aceton-varidol aer)po dobu 30 sek..Spady si už přesně nepamatuji,ale vím,že to bylo v počtech asi do 300-500ks.Určit přesný počet roztoče na podložce je obtížné a myslím si,že málo kdo to spočítá při větších spadech přesně.Já spočítám počet roztočů na cm čtverečním a násobím plochou.Je to sice nepřesné,ale v takovém nějakém reálném průměru si myslím,že jsem a odchylka není nijak zvlášt výrazná.Po týdnu jsem provedl fumigaci dle metodiky VúDolu.
To znm.,že teplota byla deset stupňů a pásek zavěšený doutnal v nejvyšším nástavku ve svislé poloze(což považuji za důležité)místo krycího plástu. Nemilé překvapení bylo,že počty spadených v.d.po fumigaci se blížily počtům předchozímu aerosolovému ošetření a snad i překračovaly.Prokazatelně ve včelstvech nebyl žádný plod,tudíž se roztoči neměli v týdenní době mezi jednotlivým ošetřením nijak rozmnožit.Výsledky vzorků zimní měli mám každoročně nulové,což jasně a prokazatelně hovoří pro důslednou léčbu fumigací dle metodiky Vú včelařského a nespoléhat se na zimní(téměř pro včelaře bezpracné)ošetření aerosolem.
S pozdravem P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: Re: Langsroth r?mky (38567) (38581) (38582) (38584) (38588) (38589) (38613)

Vysledek byl dobry - asi nema cenu NN dratkovat...

Aha, nedocetl jsem do konce vlakna, pardon.

Nemyslel jsem na problemy pri doprave na voziku. Zatim jsem kdyz uz jsem vozil tak jen v aute....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 11. 2009
Re: Re: Langsroth r?mky (38567) (38581) (38582) (38584) (38588) (38589)


Mam dotaz k drazce v horni loucce, udelal jsem ji cca 2,5 mm sirokou a 5 mm
> hlubokou, mezsitena jde zasunout pekne, mam vsak obavu nez ji vcely
> prichyti pevne k horni loucce, zda-li nedojde vlivem tepla v ule k jejimu
> zborceni,nebo sesunuti. Napadlo me zakapnout ji na obou krajich kapkou
> vosku. Neni to zbytecne ?
> --------
> Doteď jsem se domníval. že se to v té drážce zalévá voskem po celé délce.
> Ale možná je to zbytečné. :-)
>

No me zkusenosti mi rikaji ze kdyz se to nezaleje voskem po celym tak je pruser :-)) To pak treba v oplodnacku poznate jakou vcely preferuji stavbu - sikmou :-))

Vzdy kdyz jsem prilepeni mz ojebal tak jsem si zatim nabehl takze od ted uz zalevam po cele delce z obou stran. Chtel jsem to zkusit bez dratku u NN a dobry. A to jsem mel uzke mezisteny takze byly prilepene jen u jedne steny a u horni loucky. Vysledek byl dobry - asi nema cenu NN dratkovat... Obcas se nejak prohla ale to me tolik netrapi...

Zkousel jsem take setrit voskem :-) - prichytit mz jen kapkama vosku cca po 3-5cm od sebe - nebylo to dobre.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 9. 11. 2009
Re: Petr (38602)

Máte konkrétní čísla, kolik spadlo roztočů po vložení gabonu? Případně mě napište na mail b.gruna/zav./seznam.cz
Broněk

Petr napsal:
Spady roztočů se pohybovaly v rozmezí cca 500-1000ks.Přitom v létě po vytáčení medu aplikován gabon pf 92(spady zanedbatelné)zavěšený přímo u plod.tělesa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 9. 11. 2009
Re: Petr- Gabon (38602) (38606)

Pane Turčáni, děkuji vám za tento příspěvek. Je zcela ve shodě s mými současnými poznatky. Píšete, že gabon 9 let nepoužíváte. Z kterého roku je váš pokus? Broněk Gruna

Turčáni napsal:
V minulosti som používal GABON PA 92, už vtedy sa medzi rodinou včelárov šírili reči o jeho zlej účinnosti, u mňa sa to nikdy neprejavilo. V návode ako používať GABON je rada, kde umiestňovať dve dýhy s acrinathrinom a usmernenie neprekročiť dĺžku jeho expirácie nemá prekročiť 24 ak je ešte trúdí plod 28 dní, túto lehotu s ohľadom na rezistentnosť Vd dodržať!

Ja som predsa len túto zásadu porušil a po vložení dvoch Gabonov do stredu plodového telesa (do jednej rozšírenej uličky), som Gabon ponechal vo včelstve napriek zákazu trikrát 24 dní (po dobu troch rokov). Spad som pravidelne kontroloval pod zasieťovaným dnom (včely Vd nemohli odstraňovať) od 1.8 až po uplynutie 72 dní a pravidelne každé 2 dni zapisoval. Chcel som tým získať informáciu o účinnosti Gabonu, keďže výrobca sľuboval za jeden cyklus 98%-nú účinnosť, čo následné fumigácie nepotvrdili.

Výsledok pokusu: bol prekvapivý, po vložení Gabonov (10 včelstiev)spad bol po 2 dni najvyšší, potom pravidelne klesal a na 24 deň bol spad dostal blízo nuly, ale po 5 až 8 dňoch znovu začal spad stúpať (ich počet bol nižší ako v prvej perióde, ale bol, znovu sa priblížil k blízo nuly (ale nula to to nebola. Nasledovala tretia p24 dňová perióda, spad znovu začal stúpať, ale znovu menej ako v druhej perióde, až po 72 dňoch som zaznamenal NULU, fumigácia bez plodu potvrdila nulitu vo včelstve v spádu Vd.

Tento pokus som uverejnil v časopise Včelár, na ktorý reagoval sám autor ing. V. Veselý z Dolu, priznal priepustnosť Gabonu, čo v našej reči znamenalo, určitý počet vyliahnutých klieštikov sa bez stretnutí acrithrinom dostane do bunky, ktorú práve viečkujú včely a samička sa ďalej rozmnožuje.

Keď som navrhol, či by nebolo výhodnejšie pri vložení dvoch Gabonov dobu respirácie predlžiť oficiálne na aspoň dve periódy, čiže 48 dní. Nesúhlasil s mojím návrhom (kvôli rezistencii Vd na Acri.) a doporučil v časopise radšej vkladať pri silných včelstvách 3 Gabony.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 9. 11. 2009
Re: Petr (38602)

Dnes ráno jsem provedl kontrolu,zda ve včelstvech není ještě zavíčkovaný plod (bez plodu) a odpoledne fumigaci.Spady roztočů se pohybovaly v rozmezí cca 500-1000ks.Přitom v létě po vytáčení medu aplikován gabon pf 92(spady zanedbatelné)zavěšený přímo u plod.tělesa a v půlce měsíce září první fumigaci se slabším spadem.Teď taková pohroma.
----------------------------------------------------------
O aplikaci gabonů bylo psáno ve Včelařství. Bohužel ročník a číslo se již nepamatuji. Snad by mohl někdo z diskutujících si vzpomenout, nebo to zjistit. Podle mého názoru měla by být dodržená zásada, aby pásky gabonu byly umístěny v uličce mezi plodovými plásty tak, aby se po nich pohybovaly mladušky. Pokud vložíme pásky gabonu vedle plodového tělesa, tak až se plod vedle pásku vylíhne, pak se ocitnou dále od plodového tělesa, protože plocha plodu se časem zmenšuje Já vkládám gabony do druhé, šikmo (klinovitě) rozšířené uličky dovnitř, od obou okrajů plodového tělesa. Doporučuje se po dvou týdnech provést kontrolu, zdali se gabonové pásky neocitly mimo plodové těleso a pokud ano, pak je do něj přeložit. Klinovitá mezera musí být tak velká, aby se mladušky po gabonech mohly (musely) pohybovat. Nesmí být ani moc malá, ani moc velká.
Provádět fumigaci v polovině září je dost brzo, protože ve včelstvu je ještě hodně plodu, v němž pod vičkami je mnoho roztočů a ty fumigace nezasáhne. Od poloviny září do 8. listopadu je cca 54 dní, což jsou zhruba 4 cykly rozvoje roztočů, během nichž se za příznivých podmínek geometrickou řadou množí. Letošní podletí a hlavně podzim byl velmi příznivý pro jejich rozvoj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B. Pravda (90.179.206.142) --- 8. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Langsroth r?mky (38567) (38581) (38582) (38584) (38588) (38591) (38599) (38601)

Pan Volejník nepřeváží nástavky k a od kočovných vozů na vozíku, ale v Kangoo. V autě takové otřesy nejsou, stejně tak v kočovných vozech. Zkoušel jsem jen jeden drátek v dolní části rámku + drážka v horní loučce, ale nestačilo to. Takže jsem zase zpět na dvou vodorovných.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 8. 11. 2009
Re: Starý, ale zajímavý rozhovor (8449) (38592) (38598)

Také je důležité mít pod notebookem diagnostickou podložku a pečlivě
monitorovat spad. V případě zvýšeného spadu pak urychleně zahájit léčení
dle metodických pokynů SNS (státní notebooková správa) aby se zabránilo
případným úhynům.

petr j.

R. Poláek napsal(a):
> Katko, já myslím, že notebook má plný medník. Je třeba použít odvíčkovač a
> potom vytočit v medometu. Ale je třeba dodržovat čistotu, pořádně umýt
> podlahu, odprášit a postarat se o to, aby se tam neobjevily viry. Pokud by
> se objevily, podle nařízení krajského veterinárního úřadu by musel být
> notebook s ostatními používanými věcmi a daty spálen a v okruhu 5 kilometrů
> by muselo platit ochranné pásmo, kde by se s notebooky nesmělo hýbat a
> nesměly by se přemisťovat, musely by se až do odvolání používat jen na
> místě, kde by je vyhlášení toho ochranného pásma zastihlo. Pokud se tedy
> vytočení medu povede, notebook bude mít zase prázdné buňky a wifiny budou
> moct zase lítat z IP adresy na IP adresu a sbírat. Tolik rada z hlediska
> včelařského. Pokud potřebuješ radu z hlediska IT techniky, zkus se zeptat
> na nějakém IT fóru nebo jinde IT odborníků.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 8. 11. 2009
Re: Re: Langsroth r?mky (38567) (38581) (38582) (38584) (38588) (38593)

Diky vsem, kteri se podelili o sve zkusenosti. Vzhledem k tomu, ze ramky s medem prevazim na voziku do medarny a z 90 % pouzivam plasty panenske, tak asi opravdu bude lepsi ten dratek pouzit. Udelam jej vodorovne jenom tam a zpet, to by melo stacit.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 11. 2009
Re: Petr- Gabon (38602)

Spady roztočů se pohybovaly v rozmezí cca 500-1000ks.Přitom v létě po vytáčení medu aplikován gabon pf 92(spady zanedbatelné)zavěšený přímo u plod.tělesa a v půlce měsíce září první fumigaci se slabším spadem.Teď taková pohroma.Petr

V minulosti som používal GABON PA 92, už vtedy sa medzi rodinou včelárov šírili reči o jeho zlej účinnosti, u mňa sa to nikdy neprejavilo. V návode ako používať GABON je rada, kde umiestňovať dve dýhy s acrinathrinom a usmernenie neprekročiť dĺžku jeho expirácie nemá prekročiť 24 ak je ešte trúdí plod 28 dní, túto lehotu s ohľadom na rezistentnosť Vd dodržať!

Ja som predsa len túto zásadu porušil a po vložení dvoch Gabonov do stredu plodového telesa (do jednej rozšírenej uličky), som Gabon ponechal vo včelstve napriek zákazu trikrát 24 dní (po dobu troch rokov). Spad som pravidelne kontroloval pod zasieťovaným dnom (včely Vd nemohli odstraňovať) od 1.8 až po uplynutie 72 dní a pravidelne každé 2 dni zapisoval. Chcel som tým získať informáciu o účinnosti Gabonu, keďže výrobca sľuboval za jeden cyklus 98%-nú účinnosť, čo následné fumigácie nepotvrdili.

Výsledok pokusu: bol prekvapivý, po vložení Gabonov (10 včelstiev)spad bol po 2 dni najvyšší, potom pravidelne klesal a na 24 deň bol spad dostal blízo nuly, ale po 5 až 8 dňoch znovu začal spad stúpať (ich počet bol nižší ako v prvej perióde, ale bol, znovu sa priblížil k blízo nuly (ale nula to to nebola. Nasledovala tretia p24 dňová perióda, spad znovu začal stúpať, ale znovu menej ako v druhej perióde, až po 72 dňoch som zaznamenal NULU, fumigácia bez plodu potvrdila nulitu vo včelstve v spádu Vd.

Tento pokus som uverejnil v časopise Včelár, na ktorý reagoval sám autor ing. V. Veselý z Dolu, priznal priepustnosť Gabonu, čo v našej reči znamenalo, určitý počet vyliahnutých klieštikov sa bez stretnutí acrithrinom dostane do bunky, ktorú práve viečkujú včely a samička sa ďalej rozmnožuje.

Keď som navrhol, či by nebolo výhodnejšie pri vložení dvoch Gabonov dobu respirácie predlžiť oficiálne na aspoň dve periódy, čiže 48 dní. Nesúhlasil s mojím návrhom (kvôli rezistencii Vd na Acri.) a doporučil v časopise radšej vkladať pri silných včelstvách 3 Gabony.

Tak si týchto poznatkov vyberte a skúste čas Gabonu zdvojnásobiť alebo vkladať Gabon v počte 3 ks na 24-28 dňovú dobu. Ja už Gabon 9 rokov nepoužívam, ale myslím, že je to stále vynikajúci prostriedok v boji proti Vd, ak sa správne a včas použije.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

číma (80.188.217.8) --- 8. 11. 2009
cukr

Dnes v Albertu cukr bez omezení množství za 10,90 Kč

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 11. 2009
Re: Petr (38602)

Já jsem před pěti lety po dobu dvou ročních období prováděl křížovou léčbu aerosol-fumigace a vyšla mě účinnost aerosolu cca 40-50 procent.
--------------
Mohl by jste být prosím konkrétnější?
Mám taky takový dojem, že vykuřování mi fungovalo lépe jak
3x aerosol (2006,2007). Ale příčin múže být více.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

yehuda (213.220.239.133) --- 8. 11. 2009
Cukr

Kaufland Vypich cukr 9.90,- Lídl 10.90,-

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fumigace (94.125.216.34) --- 8. 11. 2009
Petr

Dobrý den,
dnes na jiho-východní Moravě(Uh.Hrad.) ideální podmínky na fumigaci.Teploty dnes zde kolem desiti stupnů.KDO NEVYUŽIL A NEBO SE NA TO VYFLÁKL,UDĚLAL CHYBU.SPOLÉHAT SE NA ZIMNÍ OŠETŘENÍ AEROSOLEM JE ZCESTNÉ a chybné.Já jsem před pěti lety po dobu dvou ročních období prováděl křížovou léčbu aerosol-fumigace a vyšla mě účinnost aerosolu cca 40-50 procent.Dnes ráno jsem provedl kontrolu,zda ve včelstvech není ještě zavíčkovaný plod (bez plodu) a odpoledne fumigaci.Spady roztočů se pohybovaly v rozmezí cca 500-1000ks.Přitom v létě po vytáčení medu aplikován gabon pf 92(spady zanedbatelné)zavěšený přímo u plod.tělesa a v půlce měsíce září první fumigaci se slabším spadem.Teď taková pohroma.Zřejmě se může jednat o reinvazi z okolí.Prosím,zda je zde někdo z blízkého okolí(U.H.) a spady provádí z důslednou kontrolou,ať se podělí se svými poznatky .Budu potěšen.DÍKY.
S pozdravem P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Langsroth r?mky (38567) (38581) (38582) (38584) (38588) (38591) (38599)

Nezpochybňuji Vaše zkušenosti, ale chtěl bych přijít na důvod. Taky se mi to stalo, ale když jsem jel za hgorka, nechal jsem odstavene auto na slunci a pod. Pan Volejnik bych rekl je jeden z nejaktivnejších kočovníků... alespoň kromě Honzi Jindry neznám nikoho, kdo se včelami tak intenzivně hrká. Volejníkovo včely poznají ročně i 5 přesunů, na druhou stranu mu rodina nadává, protože na dobrých stanovištích má stejný výnos jako při kočování...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B. Pravda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Langsroth r?mky
> Datum: 08.11.2009 12:42:30
> ----------------------------------------
> Taky jsem podle pana Volejníka přichycoval mezistěny jen v horní drážce
> voskem(42x17). Převážím ale nástavky na vozíku za autem a nějaké procento
> mezistěn mi vždy vypadlo a dalších pár plástů plných medu, což bylo
> vážnější. Proto jsem se vrátil k drátkování. Nedoporučuji to proto těm,
> kteří také používají vozík.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 8. 11. 2009
Re: Re: Re: Langsroth r?mky (38567) (38581) (38582) (38584) (38588) (38591) (38599)

No, já drátkuji svisle a drátky pokud možno vedu šikmo, aby mezistěny nesjížděly. Chtěl bych se zeptat na zkušenosti, jestli někdo nepřeváží smetence setřepané na mezistěny, spíš na vyšších rámcích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B. Pravda (90.179.206.142) --- 8. 11. 2009
Re: Re: Re: Langsroth r?mky (38567) (38581) (38582) (38584) (38588) (38591)

Taky jsem podle pana Volejníka přichycoval mezistěny jen v horní drážce voskem(42x17). Převážím ale nástavky na vozíku za autem a nějaké procento mezistěn mi vždy vypadlo a dalších pár plástů plných medu, což bylo vážnější. Proto jsem se vrátil k drátkování. Nedoporučuji to proto těm, kteří také používají vozík.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 8. 11. 2009
Re: Starý, ale zajímavý rozhovor (8449) (38592)

Katko, já myslím, že notebook má plný medník. Je třeba použít odvíčkovač a potom vytočit v medometu. Ale je třeba dodržovat čistotu, pořádně umýt podlahu, odprášit a postarat se o to, aby se tam neobjevily viry. Pokud by se objevily, podle nařízení krajského veterinárního úřadu by musel být notebook s ostatními používanými věcmi a daty spálen a v okruhu 5 kilometrů by muselo platit ochranné pásmo, kde by se s notebooky nesmělo hýbat a nesměly by se přemisťovat, musely by se až do odvolání používat jen na místě, kde by je vyhlášení toho ochranného pásma zastihlo. Pokud se tedy vytočení medu povede, notebook bude mít zase prázdné buňky a wifiny budou moct zase lítat z IP adresy na IP adresu a sbírat. Tolik rada z hlediska včelařského. Pokud potřebuješ radu z hlediska IT techniky, zkus se zeptat na nějakém IT fóru nebo jinde IT odborníků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 8. 11. 2009
cukr

Cukr v Kauflandu je už asi 2 dny za 11.90,- ....vypadá to, že ho teď mají celkem fůru, není u něho ani cedulka s množstevním limitem. S pozdravem, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 38597 do č. 38657)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu