Archiv Včelařské konference

>Místo parafinování každý rok by mělo stačit nástavky nezaměŃovat A to
> platí pro všechny díly úlu Dnešní moderní technologie chovu kdy se to
> prohazuje z úlu na úl nebo mezi stanovišti hlava nehlava jen napomáhá
> šíření moru. Žádné mapy rozšíření tady nepomohou ale jen rozumné chování<
>
Jsem v pásmu moru. Nevím jestli se postižení chovali nerozumně.Řešil jsem to tak, že poslední dřevěný /jedenáctý/ úl jsem vyhodil a používám jen skleněné. Sklo čistím a desinfikuji octem, a tak snižuji množství virů. Včelám pomáhám tím, že o sklo se nemusí starat.
Hlavně staré rozpraskané dřevo na úlech je zamořeno. Jestli moje práce nebyla zbytečná se ukáže časem, ale pálení těchto úlů asi nepůjde.Parafinované nástavky zase dobře hoří. Tak jsem to už udělal předem, abych aspoň nějak předběhl dobu a nejsem sám.
Pokud byste měli někteří dojem, že na obrázcích se Vám zdá osoba známá, tak je to lékař z Baťovy nemocnice, ke kterému chodíme, Mudr. Miroslav Plevač.Tak ať se mu moderní včelaření daří!

http://leteckaposta.cz/494290022
B.V.

Někdy se to stává a řešení je takovéto a předpokládá nástavkový úl moderního typu
1) připravíme si oddělek s novou již rozkladenou matkou
2) Nástavky ve kterých předpokládáme matku odneseme na jiné místo a každý zvlášť opatříme náhradním dnem. vtip je v tom, že útočí jen létavky a ty se ještě ten den vrátí na původní místo kde jsme zanecaly jen medník.
3) druhý den můžeme v pohodě již vyhladat matku a zrušit ji
4) Po třech dnech rozebereme plodištní nastavky a vylámeme matečníky
5) teď již můžeme na ponechané medníky postavit přes novin odďlek s rozkladenou matkou
6) Velmi často se u takového včelstva však stává, že přidanou matku zahubí a pak jim nezbude nic jiného než si z tohoto nového plodu vycovat novou
7) Pak nasadíme mřížku a původní plodiště po kontrole na případné matečníky nasadíme jako plodiště jako medník
Kdysi jsem to vyčtl v nějaké knížce a přd 2 roky odskoušel sám. Jde to velmi dobře. Ale do dneška do tohoto úlu chodím s repektem i když jsou již jako beránci. Zajímavé na tom je, že se podstatně sklidní již po rozházení nástavků. To i na původním místě kde se vrátí ty létavky.

Pepan

------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ferda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 13.8.2009 23:09:08
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, mám z oddělku vychované první rok včelstvo. Je silně
> agresivní a již při nadzvednutí víka nepomáhá kouř ani jiné domluvy. V
> okamžiku je u mě 100 včel a ty se mě snaží ubodat. To se opakuje již od
> jara, kdy jsem doufal, že se zklidní. Při vytáčení medu jsem musel dva
> medníkové nástavky odnést za dům a tam je po půl hodině rozebrat. Do
> plodiště jsem neměl odvahu jít. Za 15 let včelaření jsem se s tím nesetkal.
> Medný výnos mají obdobný jako ostaní na stanovišti. Matku jsem nenašel,
> respektive jsem ji ani nehledal / nešlo to /. Chci se zeptat, jak by šel
> agresivní stav napravit. Mě napadá pouze buď uspat a vyměnit matku , ale s
> tím nemám zkušenosti, nebo vysířit, protože jakákoliv manipulace se
> včeltsvem je velice bolestivá.
>
>
>

Já jsem radikální zásahy obvykle nedělal a nedělám. Útočící permanentně
rozzuřené včely ty zásahy ztěžují stejně tak jako by podstatně ztěžovaly
výměnu matky. Na agresívní včely si vybírám nejlepší čas, používám více
kouře a provádím jenom zásadně nejnutnější zásahy. Včely potom nechávám pár
měsíců víceméně na pokoji a jejich divokost se potom vrací k normálu. Normál
znamená, že divočejší včelstva se rozzuří po cca půlhodině až hodině práce
se včelami, přehazování a otřepávání rámků atd, klidná včelstva by se
rozzuřila tak po cca dvou hodinách takového vrtání ve včelstvu. Teprve pak
rozhoduji, co se včelami, pokud jsou skutečně i nadále hodně divoké, další
rok matku nechovám z nich, ale z plodu z jiného klidného včelstva -
neodchovávám hromadně matky od jedné vybrané nebo zakoupené, ale v každém
úlu odchovávám z plodu předchozí matky, pokud skutečně nejsou závažné důvody
linii zrušit.
Radím toto.
Agresívní včelstvo, než se otevře úl, je třeba ošetřit hodně kouřem,
fouknout ho do česna nebo pokud jsou spáry mezi nástavky, tak přes ně, nebo
přes síto strůpku nebo nadzvihnout trošičku celý strůpek a fouknout pořádně
kouře. Pak nechat nějakou minutu včely tak, aby nasály zásoby. Pak postupně
opatrně oddělávat a neustále foukat kouř, aby uvnitř to včely pudilo nasávat
zásoby. Provést jen nejnutnější práce a opatrně, ale rychle, u nástavků,
pokud nahoře není nevhodná kombinace vystavených mezistěn a starých plástů,
nedělat nic, žádná manipulace s jednotlivými rámky, maximálně vložit Gabon,
pokud má být a dát krmítko. Normálně krmit a včel se nedotýkat a nechodit do
nich. Až odejdou letní krátkověké včely, které k agresivitě dost přispívají
a včelstvo se obecně uklidní, je to záležitost 14 dní, měsíce..., tak ke
konci září, podívat se do včelstva, v jakém je stavu a otestovat
agresivitu. Porovnat s ostatními včelstvy a teprve potom se rozhodnout.
Agresivita z velké části zmizí, sice s velkou pravděpodobností toto včelstvo
bude o trochu málo agresivnější než ostatní včelstva, ale ne o moc. Nebude
potom problém, včelstvo nebude divoké, buď ještě pozdě na podzim stihnout
výměnu matky nebo včelstvo přes zimu nechat tak a na jaře potom s tím něco
udělat.

V neposlední řadě potom práce s takovými agresívními včelstvy znamená
pořádně zapracovat na své ochraně. Kvalitní kukla, kombinéza, rukavice,
všude nejméně dvě vrstvy látky, všechno utěsněno gumičkami..... Agresívní
včely bezpodmínečně vyžadují pohodovou klidnou práci a ta není možná, když
stovky včel útočí, lezou po včelaři, hledají každou mezírku a včelař dostává
pigáro každých půl minuty nebo ještě častěji. Pamatuji včelstva, od kterých
můj plášť, rukavice atd během práce schytaly snad stovky žihadel, moje kůže
za tu dobu sotva pár....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ferda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 13, 2009 11:08 PM
Subject: Agresivní včelstvo


> Prosím o radu, mám z oddělku vychované první rok včelstvo. Je silně
> agresivní a již při nadzvednutí víka nepomáhá kouř ani jiné domluvy. V
> okamžiku je u mě 100 včel a ty se mě snaží ubodat. To se opakuje již od
> jara, kdy jsem doufal, že se zklidní. Při vytáčení medu jsem musel dva
> medníkové nástavky odnést za dům a tam je po půl hodině rozebrat. Do
> plodiště jsem neměl odvahu jít. Za 15 let včelaření jsem se s tím
nesetkal.
> Medný výnos mají obdobný jako ostaní na stanovišti. Matku jsem nenašel,
> respektive jsem ji ani nehledal / nešlo to /. Chci se zeptat, jak by šel
> agresivní stav napravit. Mě napadá pouze buď uspat a vyměnit matku , ale s
> tím nemám zkušenosti, nebo vysířit, protože jakákoliv manipulace se
> včeltsvem je velice bolestivá.

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37322)
----------------------------------------------------------------------------------------

Pořídit si skafandr je ta nejlepší cesta na takovéto včely.Kdo je dnes má? Kdo by se s nimi zdržoval? A proč by do nich měl jít včelař jako poslední? Nezdá se Vám Radime,že na Vaši vzdělanost byste měl doporučit jedno - okamžitě vysířit ? A ne popisovat sáhodlouze jak tento problém vyřešit?
---------------------------------------------------------------------------------------
Také kdysi,již je to dávno,koupil jsem včely i s úly od jednoho včelaře,který končil.Byly levné,tak nekupte to. Mohu říci,že jsem to vydržel jen 1 rok a co na ně platilo? Kýbl vody,po otevření okamžitě startovaly,dým nedým,to na ně neplatilo.Pouze ta voda je uklidnila,svrchu jsem tam na rámky nalil kýbl vody,všechny létavky byly mokré a než uschly,provedl jsem to co jsem musel.Skafandr jsem nepoužíval,byl mi proti srsti,ani kuklu,ani rukavice.Čili zbývalo jediné,takovéto včelstvo zrušit,vysířit,rámky s plodem vyřezat a s padlými včelami na dně zakopat do země a byl toho veliký kýbl.Bylo to sice člověku líto ale byla to metoda dobrá,na kterou dodnes nedám dopustit.Pro normálního včelaře přece není žádný problém takto utracená včelstva nahradit normálním materiálem,ve kterém se dá pracovat naprosto v pohodě zásadně bez rukavic,kukly , stačí trochu kouře,aby byly upozorněny,že do nich jde jejich majitel.Taky mi nikdo nevymluví,že včely jsou na svého majitele zvyklé,či možná spíše ten majitel své včely tak dalece zná,že ví jak s nimi zacházet.Pokud se mu vyskytne nějaké včelstvo,které mu nepasuje a dělá mu problémy,na svém včelíně či včelnici je dlouho netrpí a vymění je k obrazu svému. Taktéž hlavně se snaží o to,aby jeho včelstva byla co do výnosu,mírnosti,pracovitosti vyrovnaná.

Pro všechny - pánové mně nejde o systém DODOS, t.j. dodělej doma sám. Ty doby už dávno minuly a je velmi smutné, že ještě přežívají. Zřejmě všichni ti vychytralí výrobci vypouštějí na trh různé technické paskvily jen proto, aby vyždímali co nejvíce peněz a využívají k tomu naší hlouposti a možná také naší yvnalézavosti, viz výše zmíněný DODOS. Je , mi z toho všeho na nic a irituje mne postoj vás všech. Jde mi o to, aby už konečně nastal takový stav, že když něco koupím v rozebraném stavu, nebo zavařené ve folii, donesu to domů, složím, nebo vybalím,musí to fungovat!

Pro všechny - pánové mně nejde o systém DODOS, t.j. dodělej doma sám. Ty doby už dávno minuly a je velmi smutné, že ještě přežívají. Zřejmě všichni ti vychytralí výrobci vypouštějí na trh různé technické paskvily jen proto, aby vyždímali co nejvíce peněz a využívají k tomu naší hlouposti a možná také naší yvnalézavosti, viz výše zmíněný DODOS. Je , mi z toho všeho na nic a irituje mne postoj vás všech. Jde mi o to, aby už konečně nastal takový stav, že když něco koupím v rozebraném stavu, nebo zavařené ve folii, donesu to domů, složím, nebo vybalím,musí to fungovat!

4) Po třech dnech rozebereme plodištní nastavky a vylámeme matečníky.

Zlá rada, po troch dňoch včely iba začínajú ošetrovať prvé larvičky, preto "lámať" nemáme čo, prvé náhradné materské bunky zaviečkujú až na 5 deň. Preto ich stačí zrušiť npr. nožom a pod.

Můžete mně sdělit jaké máte zkušenosti s obnovou rámků ? Jestli je výhodnější rámky vyvářet nebo potřebné množství
obměnit novými. J.

No, záleží přirozeně, jak se kdo k takovému svému divokému včelstvu postaví.
Za prvé, agresívní včelstvo vytváří méně zkušený včelař sám. Stačí, když se
do něho chodí častěji než 14 dní, měsíc a stačí, když takové včelstvo je
primárně kvůli něčemu jednou divoké. Takový včelař potom už podruhé se snaží
zkrátit čas ve včelstvu na minimum, pracuje rychle a s nárazy a s otřesy.
Nebo dělá věci, které by rozzuřilo prakticky každé včelstvo, jako je to
přenesení nástavků s medem kdesi daleko a půl hodiny, hodinu otevřené
včelstvo bez foukání kouře a bez práce v něm. Jak potom k takovému dlouho
otevřenému včelstvu znova přijde, ťukne něčím nebo foukne kouř, zaútočí na
něho prakticky každé včelstvo, přesně tohleto, dlouhodobé otevření úlu bez
práce v něm včely nesnášejí. Nebo to lití vody do včel, to taky musí
včelstvo spolehlivě rozzuřit na nejméně měsíc. Tímto způsobem je možné ze
včelstva jakkoliv dlouho úspěšně šlechtěného na mírnost spolehlivě vytvořit
agresívní divoké včelstvo, protože po nějaké práci ve včelách, kdy včelstvo
zdivočelo, zůstává včelstvo agresívní nebo jen náchylné ke vzniku agresivity
docela dlouho.
Za druhé, kdo má málo včelstev 2 - 4 - 6 na zahradě a hodně času, může si
dovolit jít do včelstev v ten nejlepší čas, když hrozí bouřka, déšť atd, tak
do nich nejít ....Potom, když má takové včely skutečně agresívní, tak to je
skutečně z největší části jejich přirozenost.
Kdo má včelstev tolik, aby je právě stihl ošetřit, chová včelstva kvůli medu
nebo je přímo profesionální včelař, nemůže si dovolit jít do včelstev jen v
nejvhodnější čas, musí tu práci stihnout a tak musí pracovat ve včelách před
bouřkou, k večeru, brzo po převezení a v jinou nepříznivou dobu a
pravděpodobnost, že jinak klidné včelstvo tím zdivočí, je dost velká. Jedno
z 5 - 10 - 20 včelstev ročně zdivočí.
Tím chci říct, že když se hned po otevření na včelaře vyřítí 100 zuřivých
včel, že to není normální stav včelstva, že je včelstvo něčím stále
nabuzováno. Je potom lepší odstranit příčinu toho nabuzování, která je podle
mně většinou "práce" včelaře, málokdy to je něčím jiným než řešit následek
výměnou matky.
Co se týká onoho "skafandru" je přirozenost včel mít žihadla a přirozenost
včel se zorganizovat a a hromadně zaútočit na vetřelce. A občas se včelaři
nebo přírodě něco nepovede a potom je "skafandr" velice žádoucí, protože v
takhle divokých včelách zajišťuje pohodovou práci. Která je zase nutná k
tomu, aby rozrušila včely jen na minimální míru a tím při příští práci v
takovém včelstvu za týden, 14 dní nebo později zajistila právě nepotřebnost
toho "skafandru".
Já jinak taky do včel chodím bez rukavic, jen s kuklou, letos jen v tenké
košili s dlouhým rukávem, bez gumiček, bez nějakého "skafandrování". Letos
ostatně jsem v pozici toho, co má málo včel a hodně času a kromě pár žihadel
získaných při práci zamáčknutím včely a získaných při práci ve včelách pozdě
večer, kdy slunce je napůl za obzorem jsem při práci se včelami jiná žihadla
nedostal. Taky i jinak byly letos většinou velice klidné, fotil jsem
dohromady více než hodinu včely na česně v makro režimu, objektiv 5
centimetrů od včel a včely ani nevzlétly No ale tyhlety věci mám připravené
v záloze. Když nějaké včelstvo začne divočit, tak se prostě navleču a tu
práci v něm provedu navlečený. A včely si dají říct a podruhé už
nedivočí.....

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <jemozno/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 14, 2009 10:41 AM
Subject: Agresivní včelstvo


Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37322)
----------------------------------------------------------------------------
------------

Pořídit si skafandr je ta nejlepší cesta na takovéto včely.Kdo je dnes má?
Kdo by se s nimi zdržoval? A proč by do nich měl jít včelař jako poslední?
Nezdá se Vám Radime,že na Vaši vzdělanost byste měl doporučit jedno -
okamžitě vysířit ? A ne popisovat sáhodlouze jak tento problém vyřešit?
----------------------------------------------------------------------------
-----------
Také kdysi,již je to dávno,koupil jsem včely i s úly od jednoho
včelaře,který končil.Byly levné,tak nekupte to. Mohu říci,že jsem to vydržel
jen 1 rok a co na ně platilo? Kýbl vody,po otevření okamžitě startovaly,dým
nedým,to na ně neplatilo.Pouze ta voda je uklidnila,svrchu jsem tam na rámky
nalil kýbl vody,všechny létavky byly mokré a než uschly,provedl jsem to co
jsem musel.Skafandr jsem nepoužíval,byl mi proti srsti,ani kuklu,ani
rukavice.Čili zbývalo jediné,takovéto včelstvo zrušit,vysířit,rámky s plodem
vyřezat a s padlými včelami na dně zakopat do země a byl toho veliký
kýbl.Bylo to sice člověku líto ale byla to metoda dobrá,na kterou dodnes
nedám dopustit.Pro normálního včelaře přece není žádný problém takto
utracená včelstva nahradit normálním materiálem,ve kterém se dá pracovat
naprosto v pohodě zásadně bez rukavic,kukly , stačí trochu kouře,aby byly
upozorněny,že do nich jde jejich majitel.Taky mi nikdo nevymluví,že včely
jsou na svého majitele zvyklé,či možná spíše ten majitel své včely tak
dalece zná,že ví jak s nimi zacházet.Pokud se mu vyskytne nějaké
včelstvo,které mu nepasuje a dělá mu problémy,na svém včelíně či včelnici je
dlouho netrpí a vymění je k obrazu svému. Taktéž hlavně se snaží o to,aby
jeho včelstva byla co do výnosu,mírnosti,pracovitosti vyrovnaná.

Zkrátka jak se včelař chová ke včelám, tak se včelky chovají k němu.
R. Polášek

OMLOUVÁM SE MĚLO TAM BÝT PO 5-6. po třech dnech jsou již obvykle jsou klidné

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 14.8.2009 13:09:14
> ----------------------------------------
> 4) Po třech dnech rozebereme plodištní nastavky a vylámeme matečníky.
>
> Zlá rada, po troch dňoch včely       iba začínajú ošetrovať prvé larvičky, preto
> "lámať" nemáme čo, prvé náhradné materské bunky zaviečkujú až na 5 deň.
> Preto ich stačí zrušiť npr. nožom a pod.
>
>
>

Jenom bych dodal , že pokud včelstvu klesnou zásoby na minimum , jsou včely také náchylnější k tomu, aby po otevření včelstva se holky hned vyřítily ven. Kouř samozřejmě nezabírá , protože včelky nemají zásoby , na které by se vrhly a zachraňovaly.

Pane Polášku, mohu se Vás zeptat, kolik svých včelstev obhospodařujete a jak dlouho již?
------------------------------------------------------------
......Stačí, když se do něho chodí častěji než 14 dní, měsíc a stačí, když takové včelstvo je primárně kvůli něčemu jednou divoké.......atd...atd......

Jak dlouho 27 nebo 23 let, podle toho, jak se to bere, nejvíc 35 plus nějaké
oddělky včelstev, nejméně 3 - letos a celkem to bude takových 300 - 400
včelstvoroků neboli 1 včelstvo opečovávané 1 rok je jeden včelstvorok.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Libor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 14, 2009 6:21 PM
Subject: Re: Agresivní včelstvo


> Pane Polášku, mohu se Vás zeptat, kolik svých včelstev obhospodařujete a
> jak dlouho již?
> ------------------------------------------------------------
> .....Stačí, když se do něho chodí častěji než 14 dní, měsíc a stačí, když
> takové včelstvo je primárně kvůli něčemu jednou
> divoké.......atd...atd......

Pane Polášku, mohu se přidat k dotazu - jak máte včely daleko od domova?

Moje číslo letos je 455 včelokilometrů (počet včelstev x kilometry).

Děkuji a zdravím
Ivan Černý

Je , mi z toho všeho na nic a irituje mne postoj vás všech. Jde mi o to, aby už konečně nastal takový stav, že když něco koupím v rozebraném stavu, nebo zavařené ve folii, donesu to domů, složím, nebo vybalím,musí to fungovat!
---------
V případě plastové nádoby tzv. slovenské jsem koupil již tři v Kalné, čtvrtou a pátou sousedi. Předvrtané nádoby byly smontovány v prodejně a slouží i po letech.

Jinak snad existuje něco jako záruka, takže vrátit a poohlédnout se po jiném dodavateli. Přispějte k tomu stavu a když uvedete čemu konkrétnímu se vyhnout, tak ještě lépe. Plastovách nádob je na trhu více druhů.

Nebo přejít na nerez.


Karel

I ja sa zamiešam do vašej diskusii o agresívnych včelách. Budem sa snažiť aby som bol stručný, lebo na veľa slov veľa pravdy nemusí povedať.
Mám vyše 70 včelstiev a medzi nimi sa vyskytnú čas od času ostrejšie včelstvá, ale nikdy k nim nejdem ako rytier v pancieri, pokiaľ je teplo, tak len v bermudách a včelársky závoj použijem, keď ich nevhodným zásahom vydráždim. Dym mám však vždy po ruke ale i bez neho, niekedy mi stačí vyfúknuť medzi uličky obsah vyhasnutého dymáka a zároveň fúknuť vlastný výdych, včely vždy zalezú hlbšie do medziuličiek.
Po tejto vete sa budete chechtať, to nemôže byť pravda. Pravda to ale je. Už roky, hlavne pri tých agresívnejších to platí do slova a do písmena.
Keď otvorím včelstvo (zhora) a začnú silne útočiť na moje časti tela, fúknem do medziuličiek dym a zároveň cez zošpúlené ústa zároveň vydýchnem vlastný dych. behom pár sekúnd sa včely presunú hlbšie do uličiek, ak začnú znovu vyletovať znovu to zopakujem. Každé útočné včelstvo na tú dobu skrotí a zásah bez problémov urobím. Jeden pochybovač našom webe to osobne napísal, že to fungovalo.
Nie každý to dokáže, lebo fúkanie sa musí diať z blízka. Preto v takom prípade (lebo nie každé včelstvo je útočné) si treba pripraviť hadičku dlhú tak 40-50 cm s priemerom aspoň 1cm. Už som rozmýšľal, že na otvárajúcu časť dymáka namontujem kovovú trubičku a na tú podľa potreby nasuniem hadičku. Hor sa do skúšania nápadu, nič vás to nebude stáť, len trochu vlastnej odvahy.
Nezabúdajte hlavne na správne oblečenie (kto pracuje v ochrannom odeve), pretože hlavne oblečenie zo syntetických častí oblečenia, sa trením stávajú aktívnym dráždidlom včiel vo forme statickej eliktriny, ale to sme už tu preberali.
Aj dnes som dostal pri normálnych včelách 4 žihadlá ku remienku na hodinkách na ruke, možnosť pichať mohli na celom tele, no ony len pri remienku.

>Pro všechny - pánové mně nejde o systém DODOS, t.j. dodělej doma sám. Ty doby už dávno minuly... skutečně???
----------------------------------------------------------
To mi připomíná vtip o bývalém komunistovi, kterého přirovnávají k bývalému černochovi. Příteli, to dědictví zde bude ještě nejméně ?????? roky. A tak ať žije systém DODOS. Je to náš jediný prostředek k přežití. Jinak se Vám příteli omlouvám, že jsem se snažil pomoci. Nevěděl jsem, že jste do této republiky spadl odjinud.
JK

Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?

Jedná se o agresivní včelstvo, ne nějakým způsobem vydrážděné. Z chovatelského zájmu je jediné řešení - likvidace matky, někdy dokonce i celého včelstva / není třeba vysířit/.Novou matku i matečníky těžko přijímají, značně obtěžují okolí, bývají předmětem občanských sporů.Obtížná práce s nimi i s výměnou matky se navyplatí. Ztracený čas je mi milejší a mohu ho věnovat potřebnějším věcem. Výchova nového včelstva je účelnější a jednodušší.Ponecháním agresivního včelstva se kazí i oplodňování nových matek, tedy zhošuje se celková úroveň
včelstev v okolí. Šlechtěním včelstev k mírnosti by mělo být základní povinností naprosto všech včelařů a nemám na mysli jen agresivitu, ale i mírnou bodavost či jiné obtěžování.

Jestli se jedná o agresívní včelstvo, tak jeho agresivita není stálá a přímo
odpovídá předchozímu zacházení s takovým včelstvem nebo konkrétním
podmínkám - nevhodné době zásahu ve včelstvu a podobně.
Se včelstvem, ze kterého ihned po otevření vyletí desítky a stovky útočných
včel jsem se už setkal mnohokrát. Po prvních pokusech výměny matky a
nějakých jiných opatřeních jsem je později nechával v klidu a téměř vždy se
ze včelstva, ze kterého po otevření vyletěly rozzuřené včely stalo později
včelstvo, se kterým šlo normálně pracovat a bez těch rozzuřených včel. Je
pravda, že i potom bylo takové včelstvo k rozzuření náchylnější než jiná
včelstva, na druhé straně se mi častějšími zásahy a prací v nevhodnou dobu,
později večer, povedlo dlouhodobě rozzuřit i včelstvo s kupovanou zaručeně
"klidnou" matkou.
Jádro problému je tedy snadnost, s jakou se takové včelstvo rozzuří. A
včelaři, kteří pracují tak, že překračují tu mez, za kterou vzniká rozzuřené
včelstvo.
Přispívat k tomu mohou ovšem i další věci. Větší množství včelstev na
stanovišti, vítr, možná mravenci... a další vlivy, které včely nějak
ruší....
Asi by bylo ohromně zajímavé porovnat konkrétní způsoby, jakými jednotliví
včelaři se včelami pracují, v reálu nebo přes video......

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "B.Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 14, 2009 10:24 PM
Subject: Re: Agresivní včelstvo


> Jedná se o agresivní včelstvo, ne nějakým způsobem vydrážděné. Z
> chovatelského zájmu je jediné řešení - likvidace matky, někdy dokonce i
> celého včelstva / není třeba vysířit/.Novou matku i matečníky těžko
> přijímají, značně obtěžují okolí, bývají předmětem občanských
sporů.Obtížná
> práce s nimi i s výměnou matky se navyplatí. Ztracený čas je mi milejší a
> mohu ho věnovat potřebnějším věcem. Výchova nového včelstva je účelnější a
> jednodušší.Ponecháním agresivního včelstva se kazí i oplodňování nových
> matek, tedy zhošuje se celková úroveň
> včelstev v okolí. Šlechtěním včelstev k mírnosti by mělo být základní
> povinností naprosto všech včelařů a nemám na mysli jen agresivitu, ale i
> mírnou bodavost či jiné obtěžování.

Třeba tady http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 14, 2009 9:45 PM
Subject: norské zimování


> Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?

Třeba tady http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "pavel"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Friday, August 14, 2009 9:45 PM
Subject: norské zimování


> Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?
...............

Google po návštěvě stránek http://vcelarskenoviny.cz bohužel sděluje:


Co se stalo, když Google tuto stránku navštívil?

Z celkového počtu 224 stránek, které jsme za posledních 90 dní otestovali, došlo na stránce/stránkách 217 ke stáhnutí a nainstalování škodlivého softwaru bez souhlasu uživatele. Google tyto stránky naposledy navštívil dne 2009-08-14. Na těchto stránkách se podezřelý obsah vyskytl naposledy dne 2009-08-14.

Malicious software includes 103 scripting exploit(s), 4 trojan(s). Successful infection resulted in an average of 1 new process(es) on the target machine.

Škodlivý software hostuje doména(y) 3, včetně domén(y)martuz.cn/, crazeyt.com/, gumblar.cn/.

This site was hosted on 1 network(s) including AS15685 (AS15685).

uspani (narkotizace) včel netrvá dlouho, včely se probouzí prakticky
ihned po odvětrání, ne že by hned létaly, ale začínají se rozlízat ale
netuším za jak dlouho by znovu začaly útočit,ale myslím že tudy cesta
nepovede, .....
v každém případě pro plnění oplodáčků je narkotizace super vynález.....


jako rozumný postup se mi zdá ten co navrhoval pan Menšík, přesunutím
úlu se zbavíte té nejhorší části včelstva a pak už by se ta matka najít
a vyměnit dala....

Jakékoliv větší rozebírání ale stejně moc příjemná práce nebude, včelám
se to líbit nebude, do toho je teď silná slídivost, pokud máte již z
větší části nakrmeno, tak do včel už zas tak moc nepůjdete, nechal bych
to na jaro, a pokud se neumoudří tak je hned časně z jara spojit s jiným
(slabším) včelstvem (matku předtím odstranit).


Vysíření včelstva se mi zdá jako úplně to nejhorší řešení, to už je
radši zrušte jako se ruší bezmatečné včelstvo, tj, úl zrušit a včely z
plástů omést před česny ostatních včelstev.




petr j.



Ferda napsal(a):
> Prosím o radu, mám z oddělku vychované první rok včelstvo. Je silně
> agresivní a již při nadzvednutí víka nepomáhá kouř ani jiné domluvy. V
> okamžiku je u mě 100 včel a ty se mě snaží ubodat. To se opakuje již od
> jara, kdy jsem doufal, že se zklidní. Při vytáčení medu jsem musel dva
> medníkové nástavky odnést za dům a tam je po půl hodině rozebrat. Do
> plodiště jsem neměl odvahu jít. Za 15 let včelaření jsem se s tím nesetkal.
> Medný výnos mají obdobný jako ostaní na stanovišti. Matku jsem nenašel,
> respektive jsem ji ani nehledal / nešlo to /. Chci se zeptat, jak by šel
> agresivní stav napravit. Mě napadá pouze buď uspat a vyměnit matku , ale s
> tím nemám zkušenosti, nebo vysířit, protože jakákoliv manipulace se
> včeltsvem je velice bolestivá.
>
>

Zdravím Jarko.
Asi nemá to dnes už cenu rámky řeknu po třech letech vyvařovat a následně znovu použít.Ouška už můžou být poškozená a rámky nestabilní pro další použití.Cena je příznivá a tak za sebe radím použít nové.
Pokud bys přece jen chtěla ty staré po vyvaření nebo vytavení použít tak jen jako stavební pro trubčinu kterou pak zavíčkovanou likviduješ jako prevenci proti VD,tak lze.
Sám jsem letos všechno staré trochu poškozené odstranil a ve skříni mi zůstaly jen mezistěny které budu na jaře podstavovat.

Toto je ukázka nevážení si práce druhých a přírody kolem nás. 40 rámků na úl sice není až tak velká cena Vědomí, že to drřvo se musí někde získat a zaplatí ho životem nějaký strom Ti nevadí? A práce lidí kteří ho pak museli zpracovat je ti také lhostejná? Také sice rámky neopravuji ale rozhodně mě vydrží mnohem déle. .Při třiceti včelstvech jich vyhodím tak asi 20. za rok

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: obnova r?mk?
> Datum: 15.8.2009 00:56:20
> ----------------------------------------
> Zdravím Jarko.
> Asi nemá to dnes už cenu rámky řeknu po třech letech vyvařovat a následně
> znovu použít.Ouška už můžou být poškozená a rámky nestabilní pro další
> použití.Cena je příznivá a tak za sebe radím použít nové.
> Pokud bys přece jen chtěla ty staré po vyvaření nebo vytavení použít tak
> jen jako stavební pro trubčinu kterou pak zavíčkovanou likviduješ jako
> prevenci proti VD,tak lze.
> Sám jsem letos všechno staré trochu poškozené odstranil a ve skříni mi
> zůstaly jen mezistěny které budu na jaře podstavovat.
>
>
>

No Pepane představ si že nevadí.
Když kácí zdravé stromy aby z nich dělali palety na jedno použití.Navíc ty lidi kteří to dřevo zpracují budou rádi že si ho koupím aby měli i příští měsíc co do huby!
Tak co-kdo si neváží práce a přírody?

To záleží na konstrukci rámků.

Když je to nějaký rámek jen z rovných latěk, tak asi moc nevydrží a rozhodně než pak držet nad úlem rámek plný sladiny, který se rozloží a nějak to řešit a doufat, že nezačne loupež, to nestojí za to.
Takže tyhle co dají minimum práce bych přísně posoudil, jestli se vyplatí je čistit.

Pokud je to klasická kostrukce jako třba Langstroth, silné dřevo, tak tam se to vyplatí určitě.


Desinfekce a čištění, zatím mi dávala nejlepší výsledky pára ve vaně. Obdoba toho jak to dělal J.Jindra - viz jeho web. Rámky jsem vyndaval i s rozpuštěným propolisem. Úplně hladké.

A šetření dřevem. Teď pily neví kam s ním, dřív za konjuktury byla o dřevo nouze. Přírůstky v lese potřebují lesáci někomu prodat, navíc rámky kde se zpracuje kratina, olše, lípa atd.
Paradoxně by jsme mohli přejít na umělohmotné rámky, tam stromy nespotřebováváme.

Já to mám jednoduché. Vysoké Langstroty kupuji, nejlépe komplet i s drátky, NN jen s latěk sesponkuji z latěk co zbývají při výrobě úlů. Na rámky stačí odřezky 0,5m.

Karel

Včelařské noviny virus-
Co se stalo, když Google tuto stránku navštívil?
---
co se stalo googlu nevím, ale mě se tam již pár let objevuje hláška, že je tam trojský kůň.
To mi hláasí AVAST HOME - zadarmo pro doma i Profi verze za peníze.
S mým počítačem to neudělalo, nic jen jsme byl varován, že to tam je.
Záleží na druhu zabezpečení PC, ale já tam občas chodil, když tam bylo něco nového i s tou hláškou. Bez následků. Ale to je otázka pro odborníky na antiviry atd.

Karel

Neberte to jako mentorování,ale jako příspěvek do této diskuze,nabytý z praxe.Každý můžeme mít jiný názor,což je v naší společnosti normální , jedni hot ,druzí čehy. Takže někdo se může poučit,druhý zásadně odmítá,ke své škodě...

kozlík (90.177.14.87) --- 14. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37333)
Jenom bych dodal , že pokud včelstvu klesnou zásoby na minimum , jsou včely také náchylnější k tomu, aby po otevření včelstva se holky hned vyřítily ven. Kouř samozřejmě nezabírá , protože včelky nemají zásoby , na které by se vrhly a zachraňovaly.

Není to tak,včelstvo kterému došly zásoby je většinou apatické,není agresivní ,jen třepe křidélkama a naopak vítá,že si jej někdo všiml,jsou jako beránci.Kdo má s tímto zkušenosti,ozvěte se.
------------------------------------------------------------------------------
Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo
Zkrátka jak se včelař chová ke včelám, tak se včelky chovají k němu.
R. Polášek

Ano,je tomu tak,Radimovi gratuluji ke krátkému a výstižnému projevu. Akorát bych podotknul,že včely se dají díky nešetrným a častým zásahům včelaře zkazit,že jsou nevrlejší, ale mírné které jsou již ze své podstaty - nikoliv.
------------------------------------------------------------------------------------

jezek.obecny (e-mailem) --- 15. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37322)
Vysíření včelstva se mi zdá jako úplně to nejhorší řešení, to už je radši zrušte jako se ruší bezmatečné včelstvo, tj, úl zrušit a včely z plástů omést před česny ostatních včelstev.

Ano,Ježek má pravdu,pokud včelař má 3 – 5 včely,tak to tak dělá,protože je mu líto těch včel.Ale že to mnohdy takhle dělá i s trubčicemi na které přišel dost pozdě,může se dožít i toho,že mu zamordují i matky v sousedních úlech.Ale na to musí každý přijít sám svojí praxí.
------------------------------------------------------------------------------

B.Tichý (80.188.56.170) --- 14. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37336) (37337)
Jedná se o agresivní včelstvo, ne nějakým způsobem vydrážděné. Z chovatelského zájmu je jediné řešení - likvidace matky, někdy dokonce i celého včelstva / není třeba vysířit/.Novou matku i matečníky těžko přijímají, značně obtěžují okolí, bývají předmětem občanských sporů.Obtížná práce s nimi i s výměnou matky se navyplatí. Ztracený čas je mi milejší a mohu ho věnovat potřebnějším věcem. Výchova nového včelstva je účelnější a jednodušší.Ponecháním agresivního včelstva se kazí i oplodňování nových matek, tedy zhošuje se celková úroveň
včelstev v okolí. Šlechtěním včelstev k mírnosti by mělo být základní povinností naprosto všech včelařů a nemám na mysli jen agresivitu, ale i mírnou bodavost či jiné obtěžování.

Doporučuji , abyste si pečlivě přečetli tento příspěvek přítele Tichého a neuděláte chybu a uděláte pro sebe jenom dobře...

Po dýchnutí , nebo fouknutí do včelstva se žádný ústup včel nekoná. To si každý může lehce vyzkoušet. Asi máte nějaké jiné tvory . I moje žena konstatuje , že je to bl..st.

Nemluvím o umírajícím včelstvu , to je možná apatické . Když není snůška a včelstvo nemá co dělat a je s minimem zásob , kouř nefunguje.

Včelstvo je apatické, pokud nemá téměř vůbec žádné zásoby, řekl bych běžné
včelstvo pod cca 1 -2 kila. Asi je to i způsobené tím, že bez zásob matka
neklade a vůbec je nedostatečně krmena, takže včelstvo má uvnitř slabou
hladinu feromonů a ty nejživější létavky utíkají, vžebrávají do okolních
lepších včelstev. K tomu se přidává v tuto dobu loupež.....
Včelstvo, které má minimální množství zásob nebo mírně nad minimální
množství, 5 - 10 kilo, bych řekl, že bude asi nejživější. Pokud si včely
rovnou neuvědomují, že na zimu mají málo zásob, tak je bude k živosti a ke
shánění zásob pudit spousta prázdných buněk kolem podletního plodu.
Ovšem pozorováním zvlášť tady toho se nezabývám, takže to je teorie
podpořená kousky náhodných zjištění.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 15, 2009 10:42 AM
Subject: Agresivní včelstvo


Neberte to jako mentorování,ale jako příspěvek do této diskuze,nabytý z
praxe.Každý můžeme mít jiný názor,což je v naší společnosti normální ,
jedni hot ,druzí čehy. Takže někdo se může poučit,druhý zásadně odmítá,ke
své škodě...

kozlík (90.177.14.87) --- 14. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37333)
Jenom bych dodal , že pokud včelstvu klesnou zásoby na minimum , jsou včely
také náchylnější k tomu, aby po otevření včelstva se holky hned vyřítily
ven. Kouř samozřejmě nezabírá , protože včelky nemají zásoby , na které by
se vrhly a zachraňovaly.

Není to tak,včelstvo kterému došly zásoby je většinou apatické,není
agresivní ,jen třepe křidélkama a naopak vítá,že si jej někdo všiml,jsou
jako beránci.Kdo má s tímto zkušenosti,ozvěte se.

No, pokud včelaři toto včelstvo do jeho systému práce nepasuje, pořád je
podle mně nejlepší řešení nyní včely nechat tak. Jak odejdou krátkověké
letní včely, většina takových včelstev se zklidní. Včelstvo v říjnu
listopadu za pěkného slunečného poledne se potom likviduje nebo se v něm
mění matka za podstatně příjemnějších podmínek.
R. Polášek

Po dýchnutí , nebo fouknutí do včelstva se žádný ústup včel nekoná. To si každý může lehce vyzkoušet. Asi máte nějaké jiné tvory . I moje žena konstatuje , že je to bl..st.

Blbosť je to nevyužiť, ak Ste pozorne čítali, tak do dymu je potrebné pridať aj fúknutie vzduchu ústami a vtedy to na 100% účinkuje. Zrovna pred hodinou som pridával M do agresívneho včelstva a využil som tento spôsob ukľudnenia včiel. Naskôr vyskúšať potom písať. Fúkať do včiel len tak bez dymu môže dokázať len hlupák po vašom blb.

Zkušenosti s norským zimováním mám nevelké (třetím rokem u dvou až třech včelstvech). Včelařím v nadm. výšce 300m, hlavní a vlastně jedinou význačnou snůšku mám z ovocných stromů a řepky. Norské zimování provádím kolem 20. července současně se začátkem krmení. Klady: obnova díla, případná léčba gabonem či kys. mravenčí v době bez plodu, včelstva se mi zdají "vitálnější". Zápory: Včelstvo zeslábne (tři týdny bez vybíhajícího plodu), nestačí stavět dostatečné množství buněk pro dodávané zásoby a současně pro plod - matka je tím omezována v kladení. Do zimy jdou slabší. Na jaře to sice rychle doženou (je to vlivem metody nebo to je jen náhoda malého pokusného vzorku? nevím..), ale začátek řepky nestihnou v dostatečné síle. Pro mne zatím mírně převažují zápory, ale budu zkoušet dál
M. Futera

Díky pomohlo mi to.

Ještě na tomto webu je zajímavé počtení ohledně přemetení na mezistěny: sice tomu pán neříká norské ani finské zimování, ale téma se moc neliší:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1202488008

Letos jsou nějak extrémně přemnožené vosy, dnes při krmení jich kolem úlu létalo nejméně 20 vos to jsem v životě tolik voas pohromadě neviděl. Co proti nim mám udělat, jak Vy ojujete s tímto hmyzem. Díky za odpověď.

Vosy se dají nalákat do lahve s pivem a v ní se utopí.

-----Original Message-----
From: flakatos
Sent: Saturday, August 15, 2009 9:00 PM
Subject: Vosy

Ano, oba názvy popisují v podstatě totéž. Sám již delší dobu
také používám název smetení ( nebo přemetení ) včelstva na
mezistěny. Jen bych rád upozornil, že nejvhodnější doba už skončila
někdy kolem začátku srpna. Vše ovšem záleží na tom, jak je včelař
schopen odhadnout, zda v lokalitě přemetených včelstev bude po dobu
následujících cca 4 týdnů dostatek pylu. Pokud ano a jsou nějaké
vážné důvody přemetení provést tak to mohou včely zvládnout.
Josef Kala



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Libor" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: norske zimovani
Datum: 15.8.2009 - 19:05:48

> Ještě na tomto webu je zajímavé počtení ohledně
> přemetení na mezistěny:
> sice tomu pán neříká norské ani finské zimování,
> ale téma se moc neliší:
>
> http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1202488008

Do petlahvi naleji trochu piva a rozestavím kolem úlů

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vosy
> Datum: 15.8.2009 21:00:15
> ----------------------------------------
> Letos jsou nějak extrémně přemnožené vosy, dnes při krmení jich kolem úlu
> létalo nejméně 20 vos to jsem v životě tolik voas pohromadě neviděl. Co
> proti nim mám udělat, jak Vy ojujete s tímto hmyzem. Díky za odpověď.
>
>
>

Já do nich leju modrýho portugala z místní vinotéky....pít se to nedá, ale vosám i sršňům to evidentně chutná....

Já jsem četl správně a také jsem tak odpovídal. Pan Ferda píše: Agresivní od jara,..při vytáčení odnášel za dům,.. při každém nadzvednutí víka ubodat....takže žádný hlad,špatné zacházení /vždyť je to zkušený včelař/, oblečení a další. Je to v genech, trubci je budou roznášet do dalších včelstev .. -takže vyměnit matku a pokud se to nepodaří, zrušit /nepíši usmrtit/ Jak to provést, bylo správně raděno. Ponechat a čekat na zázrak je chovatelská chyba.

Hm, to je pravda, napsal, že ta agresivita je dlouhodobě. Přesto však nyní
je čas se rozmyslet do jara, dokud včelstvo neodchová první jarní trubce.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "B.Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 15, 2009 10:14 PM
Subject: Re: Agresivní včelstvo


> Já jsem četl správně a také jsem tak odpovídal. Pan Ferda píše: Agresivní
> od jara,..při vytáčení odnášel za dům,.. při každém nadzvednutí víka
> ubodat....takže žádný hlad,špatné zacházení /vždyť je to zkušený včelař/,
> oblečení a další. Je to v genech, trubci je budou roznášet do dalších
> včelstev .. -takže vyměnit matku a pokud se to nepodaří, zrušit /nepíši
> usmrtit/ Jak to provést, bylo správně raděno. Ponechat a čekat na zázrak
je
> chovatelská chyba.

2009/8/15 Libor <e-mail/=/nezadan>

> Já do nich leju modrýho portugala z místní vinotéky....pít se to nedá, ale
> vosám i sršňům to evidentně chutná....
>
Tak, ale srsni je skoda.

To Paprna Paprna: Sršni se mi usadili ve starým stromě 6m hned za úlama. Neřeším je, včely je zatím asi zas až tak nezajímaj, akorát ty slídivý výjimky mezi nima holt pijou portugala.

Takové včelstvo lze napravovat jen Oddělkem Pokud matku züsmrtí Tak jim pak nezbude než s nově dodaného materiáloü vychovat novou Je to rozhodně lepší než to skoušet vícekrát

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 15.8.2009 22:14:14
> ----------------------------------------
> Já jsem četl správně a také jsem tak odpovídal. Pan Ferda píše: Agresivní
> od jara,..při vytáčení odnášel za dům,.. při každém nadzvednutí víka
> ubodat....takže žádný hlad,špatné zacházení /vždyť je to zkušený včelař/,
> oblečení a další. Je to v genech, trubci je budou roznášet do dalších
> včelstev .. -takže vyměnit matku a pokud se to nepodaří, zrušit /nepíši
> usmrtit/ Jak to provést, bylo správně raděno. Ponechat a čekat na zázrak je
> chovatelská chyba.
>
>
>

Včelstvo, ze kterého ihned po otevření vyletí stovka útočících včel je něco
jako rozzuřený člověk. Nedá se s ním mluvit, nedá se s ním jednat, musí se
počkat, až vychladne a teprve potom je přístupný argumentům. Podobně
včelstvo v takovém stavu s velkou pravděpodobností matku zlikviduje, plod
oddělku k výchově buď nepoužije nebo rovnou taky zlikviduje, i za cenu toho,
že tím ztratí možnost odchovat novou matku a samo uhynout....Dokonce mám
takový pocit, že takové včelstvo, pokud už z přidaného plodu narazí
matečníky a odchová matky, že dá z několika matečníků přednost matce, která
zase bude produkovat agresívní včely. Aspoň v dobách, kdy jsem se takhle
nadšeně pokoušel takovéhle zásahy v takhle agresívních včelách provádět,
jsem se s těmito věcmi setkal. Ovšem teď v podletí odchovat aspoň průměrnou
oplozenou matku je dost vzácné.
Pokud už se má do takových agresívních včel ihned zasahovat a měnit matka,
což je teď v podletí úplně zbytečné, jako jedinou rozumnou možnost pro
výměnu matky vidím přes umělý roj. Odchytit starou matku, všechny ostatní
včely setřepat do rojáku, nechat nějakou půlhodinku podusit ve vlastní
šťávě, až pořádně pocítí osiřelost a potom přidat novou matku. Pořádně
nechat zcelit ve tmě a chladu a potom usadit na mezistěny, aby je vystavily.
Jenže to znamená takovou hodinku práce s takovými včelami, důkladné oblečení
z několika vrstev a důkladné utěsnění rukávů a podobně gumičkami. A nejspíš
několik stovek žihadel v takovém "skafandru". Takže silně adrenalinová
akce.... V podstatě úplně zbytečná.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 16, 2009 8:57 AM
Subject: Re: Agresivn? v?elstvo


Takové včelstvo lze napravovat jen Oddělkem Pokud matku züsmrtí Tak jim pak
nezbude než s nově dodaného materiáloü vychovat novou Je to rozhodně lepší
než to skoušet vícekrát

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 15.8.2009 22:14:14
> ----------------------------------------
> Já jsem četl správně a také jsem tak odpovídal. Pan Ferda píše: Agresivní
> od jara,..při vytáčení odnášel za dům,.. při každém nadzvednutí víka
> ubodat....takže žádný hlad,špatné zacházení /vždyť je to zkušený včelař/,
> oblečení a další. Je to v genech, trubci je budou roznášet do dalších
> včelstev .. -takže vyměnit matku a pokud se to nepodaří, zrušit /nepíši
> usmrtit/ Jak to provést, bylo správně raděno. Ponechat a čekat na zázrak
je
> chovatelská chyba.
>
>
>

Zdravim,
na včelíně mám místa, kde mám vždy agresivní včely (ať děláme co děláme,
bludné proudy či co).
Používám skafandr a oblečení s vyšším poštem vrstev.
Používám ocet na přehlušení feromonových signálů včel.
Používám větráček či větrák, kterým mi odfukuje rozlobené létavky.
Samozřejmně používám dýmák.

Přítel Pavel.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4338 (20090815) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Agresivitu včelstev může zvyšovat větrák, který včelstva rozrušuje a i když nefouká přímo do nich vlivem nepřirozeného proudění vzduchu si mohou včelstva předat signál o jejich rušení a tím jsou i agresivnější. , stačí jedno včelstvo rozrušit a ostatní sousední včelstva i když nejsou rušená jsou ve střehu a hned útočí. \zkuste pmazat Vaše pomůcky rozdrceným ořechovým lisstím vlašského ořechu.

www.vastoil.cz nabízí pasti na vosy a na sršně. Stojí to každé 60,- Kč objednací číslo - vosy 3101, sršně 3103. Nejlepší lákadlo je mírně oslazené pivo s jablečným moštem. Do toho lezou houfně.

Tktéž jsem to několi let prováděl a upustil jsem od toho. V ždném případě to nejde dělat během měsíce července a srpna, kdy omezíme matku v kladení a chybí nám generace dlouhověkých včel, které dělaji sílu včelstva v přejaří. V příštím roce máme slabochy. Nedají na květové snůšce ty správné výnosy a efekt ozdreavění neni zrovna nejlepší. Ch ce to správně obnovovat dílo a ten efekt je postačující. Pokud si myslíte, že vyhrajete a zlikvidujete tím mor, tak se mýlíte. Jiný efekt to nemá.

Občas se prostě vyskytne, s tím nic nenaděláme. Chce to tak 3 měsíce vydržet abychom měli jistotu, že tahle vada není ze strany nějakého divokého trubce a když pokračuje tak to chce radikální zásah. Já bych takové včely v noci navoněl párami z benzinu a bylo by to. Rozhodně bych je s ničím nespojoval, navíc není neobvyklé, že bodavost se vrací i po výměně matky. Když jsem teď dal dohromady výnosy, musím konstatovat že na med nejlepší včelstvo má několik poznámek o nepříjemné bodavosti. Před 2 lety jsem mu měnil matku, abych likvidoval ty samé problémy. Před tím byly vždy v pohodě. To je výhoda přehledných tabulek místo přiblblých románů o každém včelstvu. Navíc je pravděpodobné, že takovéto potvory nechají matku naklást pár vajíček zabijí ji a vychovají si svojí. No to ale bude už pozdě v září, slabé včely a mizerný výnos. Prostě dneska včelařit se slušnými výsledky znamená mít v zásobě tak cca 1/2 oddělků a od září všechny chcípáčky bodavky a přestárlé matky vylepšovat a ty nejhorší případy bez milosti likvidovat. On zdravý a rozjetý oddělek ve kterém už je min 3 generace včel to je jiný fofr! Zdraví R. Stonjek

Radime jelikož se tato situace občas objeví a´T již děláš co chces täk ten můj způsob funguje naprosto spolehlivě. je několikrát ověřený a není z mé hlavy takže ho ověřili jiní již přede mnou.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 16.8.2009 09:22:14
> ----------------------------------------
> Včelstvo, ze kterého ihned po otevření vyletí stovka útočících včel je něco
> jako rozzuřený člověk. Nedá se s ním mluvit, nedá se s ním jednat, musí se
> počkat, až vychladne a teprve potom je přístupný argumentům. Podobně
> včelstvo v takovém stavu s velkou pravděpodobností matku zlikviduje, plod
> oddělku k výchově buď nepoužije nebo rovnou taky zlikviduje, i za cenu toho,
> že tím ztratí možnost odchovat novou matku a samo uhynout....Dokonce mám
> takový pocit, že takové včelstvo, pokud už z přidaného plodu narazí
> matečníky a odchová matky, že dá z několika matečníků přednost matce, která
> zase bude produkovat agresívní včely. Aspoň v dobách, kdy jsem se takhle
> nadšeně pokoušel takovéhle zásahy v takhle agresívních včelách provádět,
> jsem se s těmito věcmi setkal. Ovšem teď v podletí odchovat aspoň průměrnou
> oplozenou matku je dost vzácné.
> Pokud už se má do takových agresívních včel ihned zasahovat a měnit matka,
> což je teď v podletí úplně zbytečné, jako jedinou rozumnou možnost pro
> výměnu matky vidím přes umělý roj. Odchytit starou matku, všechny ostatní
> včely setřepat do rojáku, nechat nějakou půlhodinku podusit ve vlastní
> šťávě, až pořádně pocítí osiřelost a potom přidat novou matku. Pořádně
> nechat zcelit ve tmě a chladu a potom usadit na mezistěny, aby je vystavily.
> Jenže to znamená takovou hodinku práce s takovými včelami, důkladné oblečení
> z několika vrstev a důkladné utěsnění rukávů a podobně gumičkami. A nejspíš
> několik stovek žihadel v takovém "skafandru". Takže silně adrenalinová
> akce.... V podstatě úplně zbytečná.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, August 16, 2009 8:57 AM
> Subject: Re: Agresivn? v?elstvo
>
>
> Takové včelstvo lze napravovat jen Oddělkem Pokud matku züsmrtí Tak jim pak
> nezbude než s nově dodaného materiáloü vychovat novou Je to rozhodně lepší
> než to skoušet vícekrát
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> > Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> > Datum: 15.8.2009 22:14:14
> > ----------------------------------------
> > Já jsem četl správně a také jsem tak odpovídal. Pan Ferda píše: Agresivní
> > od jara,..při vytáčení odnášel za dům,.. při každém nadzvednutí víka
> > ubodat....takže žádný hlad,špatné zacházení /vždyť je to zkušený včelař/,
> > oblečení a další. Je to v genech, trubci je budou roznášet do dalších
> > včelstev .. -takže vyměnit matku a pokud se to nepodaří, zrušit /nepíši
> > usmrtit/ Jak to provést, bylo správně raděno. Ponechat a čekat na zázrak
> je
> > chovatelská chyba.
> >
> >
> >
>
>
>
>

Slyšel jsem od několika včelařů v okolí nářek,že mají úly skoro bez jakéhokoliv plodu.Nedalo mě to a dnes jsem nahlédl do jednoho svého včelstva o kterém jsem usoudil,že by mohlo být tak relativně nejslabší.Na dvanácti rámečcích(NN)jsem spočítal tak hrubým odhadem kolem kolem třiceti pěti tisíc buněk plodu jakéhokoliv stáří.Vycházel jsem zhruba tak asi kolem tří tisíc zakladených a zavíčkovaných buněk na jednom rámečku, krát dvanáct a myslím,že odhad je správný.Jsem přesvědčen,že tohle je již budoucí počet zimujících včel.Čtyřkilová včelstva zimuji naprosto normálně.Do dalších úlů jsem se nedíval,protože se mě to jevilo jako bezpředmětné.Bylo by dobré se zamyslet nad chybou kolemvčelařících,kteří mají úly prázdné.Hlavní nedostatek já vidím v tom,že po snůšce se vše vybere do poslední kapky a včelstvo je dva-tři týdny ve stresu a hladu.Vždy alespoň nechávám včelstvu po vytáčení alespoň 8-10kg vlast.zásob a při posledním vytáčení IHNED ten den doplním k těmto zásobám postupně dvě klenice(8l) roztoku.Do čtyřiceti hodin je včelky vyberou.Zkušenosti s jarním rozvojem včel,které zimovaly částečně na medu jsou výborné a každému včelaři doporučuji,aby nebyl hamoun a včelám alespoň polovinu vlastních zásob nechal.Následující rok se vše vrátí.Další chybu vidím v nevhodných úlových soustavách,jesli-že vůbec se dá o boudičkách 30-40let starých mluvit jako o soustavách.Zde nelze kontrolovat spad roztočů a tak se chemie valí do všech včelstev ostošest.O chemii nechci polemizovat,ale i v ní vidím jednu z příčin nedorostených včelstvíček.Nechci zde dělat nějakého spasitěla včelstev,jak jsem zde byl již jednou nazván,ale o svých praktikách a zkušenostech se rád podělím.Už náš učitěl češtiny na základce nám při výuce ke každé nové poučce vštěpoval heslo- "Hloupého trkni,chytrému napověz"S pozdravemP.Z.

Máte agresívní včely? Nic není jednodušší. Prodejte je.

TAKOVÁ VČELSTVA JSOU ZRALÁ NA VÝMĚNU MATKY. TATO VLASTNOST SE PROJEVUJE NĚKDY U STARŠÍCH MATEK SÁM OSOBNĚ NA NĚJAKÉ ZÓNY NEVĚŘÍM.Na mém stanovišti se nijak toto neprojevuje Dokonce jsem tam pozval rádoby odborníka na proměření zón pod úly 30 včelstev samozřejmě jsem mu neřekl stav jejich chování I když pod celou řadou úlú byly naměřené podmínky rozdílná včelstva se chovala naprosto standardně.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: Agresivní včelstvo
> Datum: 16.8.2009 13:25:12
> ----------------------------------------
> Zdravim,
> na včelíně mám místa, kde mám vždy agresivní včely (ať děláme co děláme,
> bludné proudy či co).
> Používám skafandr a oblečení s vyšším poštem vrstev.
> Používám ocet na přehlušení feromonových signálů včel.
> Používám větráček či větrák, kterým mi odfukuje rozlobené létavky.
> Samozřejmně používám dýmák.
>
> Přítel Pavel.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4338 (20090815)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

60 Kč ušetříš když PET láhev rozřízneš lámacím nožem a odříznutou část zasuneš hrdlem napřed do spodní části. Z této pasti s trochou piva neunikne ani jedna vosa > ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 16.8.2009 17:43:13
> ----------------------------------------
> Tktéž jsem to několi let prováděl a upustil jsem od toho. V ždném případě
> to nejde dělat během měsíce července a srpna, kdy omezíme matku v kladení a
> chybí nám generace dlouhověkých včel, které dělaji sílu včelstva v přejaří.
> V příštím roce máme slabochy. Nedají na květové snůšce ty správné výnosy a
> efekt ozdreavění neni zrovna nejlepší. Ch ce to správně obnovovat dílo a
> ten efekt je postačující. Pokud si myslíte, že vyhrajete a zlikvidujete tím
> mor, tak se mýlíte. Jiný efekt to nemá.
>
>
>

Toto je nejdnoduší způsob, ale také nejhloupější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HR <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 16.8.2009 18:52:40
> ----------------------------------------
> Máte agresívní včely? Nic není jednodušší. Prodejte je.
>
>
>

jarko, kdyby všichni dělali tak jako Míra, tak už by tu dávno byla pustá poušť. Vlastní dřevěné rámky se obměňují až skončí jejich životnost a použitelnost. Sama si musíte říct co se dá, nebo nedá použít. Záleží jen na materiálu použitého k vyrobení přířezů. Když to bude samý suk a křívé léta, tak to moc nevydrží. Sám mám v provozu jěště několik rámků, které mají kovové úhlové mezerníky, možná 30 let. K vytavení používám suchou cestu. To znaméná, že vše tavím v slunečním tavidle. Mám dvě. Jedno je z roku asi1950. Je pouze na jeden rámek míry 39*24. Zadní stranu má vyšší, odklápěcí zrcadlo, dvojité skleněné víko. Je pravda, že samotý tavicí plech, vanička a zrcadlo jsou nové v provedení nerez. Zrcadlo bylo skeněné, plechy pouze pocín. Taví se v něm velmi dobře. Košilky jsou jak papír. To druhé je postkomunistické provenience, tudíž pěkně odfláknuté, z dřevotřísky a sololitu, zasklení v širokém rámu - hodně zastiňuje, plechy titanzinek - stojí za prd, vanička má okraje zahnuté dovnitř, takže vyklopit špalek vosku je nad lidské síly. Hlavně, že stálo 2500Kč!!! Šmejd!!!!!

No, co se jednomu může zdát jako velice agresívní včely, můžou být pro
druhého normální obyčejné včely. Když potom kupující ví, že prodávající
označuje tyto včely za agresívní, není problém a navíc to může být výhodná
koupě, s úlem za 100 - 200, zatímco nový oddělek s 5 - 6 rámky 39x24 se v
dobách větších úhynů včelstev nemusí dostat pod tisícovku. A když nákazová
situace je v pořádku. Prodej, respektive putování dvou včelstev během
několika let od jednoho včelaře k druhému a potom ke třetímu, které mohlo
mít takový charakter, jsem před nějakým časem zaznamenal. Jeden místo
vysedávání u včeliček čím dál více vysedával v hospodě, ale ještě se jich
stihl zbavit, druhý si chtěl, jak mi naznačil, vyzkoušet v rodině léčení
včelími produkty a třetí potom ty včely a úly přidal do své sbírky včelstev
a úlů.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 16, 2009 7:05 PM
Subject: Re: Agresivn? v?elstvo


Toto je nejdnoduší způsob, ale také nejhloupější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HR <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 16.8.2009 18:52:40
> ----------------------------------------
> Máte agresívní včely? Nic není jednodušší. Prodejte je.
>
>
>

To se může dělat s větším počtem včelstev. Navíc je to zbytečná složitá operace, kterou zkušení včelaři zvládnou, ale je lépe ji nechat pro ty, co rádi pořád se včelami manipulují, protože je to baví.Co nejméně zásahů do včel mi vyšlo ve Včelaři 2004/1. Zase při posledním vytáčení jsem dodal mezistěny a už do včel nezasahuji mimo léčení. Obrázky řeknou více ,než to složitě popisovat, ale i tento jednoduchý způsob potřebuje zkušenost, kolik mezistěn vložit aby je při krmení vystavěly.Rozhoduje množství plodu. Slabá včelstva by to nedokázala. Na obrázku je vidět poslední zavíčkovaný rámek nahoře, dole staví. Druhé jsou trochu pomalejší, ale do konce krmení vystavění mezistěn snad zvládnou , protože začaly teprve pořádně brát. Nevyužijeme-li tvorbu vosku, tak padá na podložku, nebo je vosk vynášen z úlu. Pokud bych udělal takový zásah Norského zimování,tj. jako kdyby se vyrojily, v žádném případě bych nedosáhl takového výsledku v obnově díla a připravení silných včel na jaro. Ve stavění trubčiny je neomezuji, ale vysilovat je záměrně trubčinou proti rojení je zase na úkor dělničího díla. Rojení taky ovlivňuje tvar rámků. Nová varianta rámku vyšla ve Včelařství 20/2006/1. Cílem bylo taky aby včely neměly dílo přerušeno širokou horní loučkou, a byl rámek racionální. V posledním Včelaři je obrázek s rámkem, který má taky zastavěnou horní loučku.Viz obrázek. Tím se taky dosáhne na rámku větší plochy. Na rojení mají vliv rovněž změny v krmení matky.Jak se včely starají o mladou matku je na odkazu. Nemají to včely jednoduché. Team matky musí v určitém tempu pracovat, aby nedošlo ke změnám. http://leteckaposta.cz/875326652

> Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?

V cervenci jsem psal ze jsem jedno vcelstvo premetl - me prvni. Menil jsem tim ramkovou miru, vymenit pri tom matku jsem se nakonec neodvazil, bal jsem se aby nezustal prazdny ul.

vcely zatim dostaly cca 25kg, postaveno je 20MZ, uz se lihnou vcely, mely by zacit lehce silit. Myslim ze uz ted by se zasobama vystacily. Cekal jsem ze zeslabnou vice, zatim se mi tak nezdalo.

Mam pro ne pripraven oddelek takze verim ze pripadnou ztratu sily dozenu lehko oddelkem - cervencovym - neveril jsem uplne, ze ze tri ramku plodu pred lihnutim a asi tri ramku smetenych vcel se da jeste zac. cervence udelat vcelstvo - je to samozrejme slabsi ale slo by je zazimovat jako rezervu.

Jelikoz stale bojuju s nedostatkem dila tak je pro me 20 sousi paradni zalezitost. Dalsi velmi prekvapujici vec bylo maximalni zklidneni vcel - asi jak jsou sedrene tak nemaj chut bodat.

Vic budu vedet az na jare

T.H.

ZUSV Brno komise ohledala misto v Boleticich pro vcelarskou skolu a jednala i s majitelkou.Misto je idealni,ale úprava zamecku vyzaduje vetsiho vydani. Upusteno od dalsiho vyjednavani a obracen zretel na velkostaek B.Habsburskeho,ktery bude v nejblizsi dobe vyvlastnen. Misto vcelarske skoly bude zrizen Vyzkumny ustav pro Moravu a Slezsko.Jedna se o pozemky v Zidlochovicich,kde je mozno ziskati tez budovu a cast parku.Reditel Fiala prednasi o vceli pastve:Hlavni veci bude zaloziti velike pastviste kam by chom se vcelami kocovali.Farmou v Zidlochovicich bude zacato a pak za pomoci statu pokracovano do celel zeme.

SDURZENI vcelarskych spolku valna hromada v Prerove. Zastoupeno 15 spolku. Jednatelska zprava pro nepritomnost tajemnika nepodana.
Statni vyzkumny Ustav vcelarsky dr.Schonfeld zada o predani pozorovacich stanic a darovani vsech rocniku spolkoveho casopisu.

15.5. Prvni sjezd ceskoslovenskych ucitelu vcelarstvi v Obecnim dome na Zizkove.
Pri vstupu do salu prekvapilo ucastniky vydani prvniho cisla-Vcelarske Rvue-s bohatym obsahem.Od ucastniku kursu pod vedenim odbor.rady Dr.A.Schonfelda odeslan dekovny dopis Min.zemedelstvi. Vecer pratelsky vecirek u Zlate husy kde projednano rozdeleni funkci ve vedeni Svazu.
(bez ohledu na jeho dlouholete pusobeni bylo podryvano postaveni redaktora,az konecne mu redakci vzali a odhlsovali introkami zakulisnimi redaktora noveho.Spech byl takovy,ze necekali ani na konec rocniku- rozdil byl ten,ze drive za dnu Kebrlovych redakce nestala nic,nyni vsak 5tisic.

16.5. SVAZ Valna hromada predseda J.Kebrle. Jsou schvaleny -Stanovy-.Volby provedeny aklamaci: predseda Kebrle,mistopredsedove: Dolezal,Gasperik,tajemnik Smidlik,redaktor Schonfeld. Navrh:darovati vcelin panu presidentovi. prispevek Svazu rozpocita se zemskym ustredi dle poctu clenu 20haleru/na clena. Celkovy pocet clenu: 31.600, Cechy21.000, Morava 7000, sdruzeni 1500, Slezsko 600, Slovensko 1500 clenu.

Prvni Sjezd a vystava v Turcanskem sv.Martine, Vypraven zvlastni vlak z Prahy.Sjezd zahajen v Narodnim domu.Dr.Gasperik vylicil utrapy slovaku za vlady madarske,jimz nepodarilo zalozeni ani jedineho nepatrneho spolecku. Nebylo mozno hospodarsky narodne se vyvijet,vse bylo duseno,kazdy volny cin v zarodku potlacen.A co vidime dnes?.:V kratke dobe vyrostla nam pusobenim vcelarskych expertu cela rada org. spolku s tisici cleny,se silnym ZU.Cechove jdou nam ve vsem pratelsky vstric,praci podporujou a rozvoj nas usnadnuji.

Zimování přemeteného včelstva na mezistěny naráží na jeden závažný problém a ten se víceméně objeví. Mlaďušky aby dokončily svůj vývoj v dlohověkou včelu nutně potřebuje ke své zimní vitalitě pylové plásty s nepřestárlým pylem, které po vyběhnutí vyhledává obsazuje. Vývoj zimní včely a dělnice vůbec záleží právě na tomto ... mimo jiné. Důsledkem a jevem nedostatku takových míst v hnízdu včelstva má za následek tzv. nadměrné padání zimních včel na podložku a ve specifickém případě i náchylnost z nosemóze atp.

Z mého hlediska většího chovatele je to zásadně nepoužitelné.

_gp_
.........


Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342)

>> Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?<<

>V cervenci jsem psal ze jsem jedno vcelstvo premetl - me prvni. Menil jsem tim ramkovou miru, vymenit pri tom matku jsem se nakonec neodvazil, bal jsem se aby nezustal prazdny ul.

vcely zatim dostaly cca 25kg, postaveno je 20MZ, uz se lihnou vcely, mely by zacit lehce silit. Myslim ze uz ted by se zasobama vystacily. Cekal jsem ze zeslabnou vice, zatim se mi tak nezdalo.

Mam pro ne pripraven oddelek takze verim ze pripadnou ztratu sily dozenu lehko oddelkem - cervencovym - neveril jsem uplne, ze ze tri ramku plodu pred lihnutim a asi tri ramku smetenych vcel se da jeste zac. cervence udelat vcelstvo - je to samozrejme slabsi ale slo by je zazimovat jako rezervu.

Jelikoz stale bojuju s nedostatkem dila tak je pro me 20 sousi paradni zalezitost. Dalsi velmi prekvapujici vec bylo maximalni zklidneni vcel - asi jak jsou sedrene tak nemaj chut bodat.

Vic budu vedet az na jare

T.H.<

Vojtěch (85.13.78.2) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37359) (37376) (37382)
To se může dělat s větším počtem včelstev. Navíc je to zbytečná složitá operace, kterou zkušení včelaři zvládnou, ale je lépe ji nechat pro ty, co rádi pořád se včelami manipulují, protože je to baví.Co nejméně zásahů do včel mi vyšlo ve Včelaři 2004/1.
---------------------------------
(e-mailem) --- 16. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37359) (37376)

> Taktéž jsem to několik let prováděl a upustil jsem od toho. V žádném případě to nejde dělat během měsíce července a srpna, kdy omezíme matku v kladení a chybí nám generace dlouhověkých včel, které dělají sílu včelstva v předjaří. V příštím roce máme slabochy. Nedají na květové snůšce ty správné výnosy a efekt ozdravění není zrovna nejlepší.
-------------------------------------------------
K těmto dvěma příspěvkům se vracím,protože musím.Nechejte norské zazimování Norům,kteří asi nějak na ně přišli a asi to bylo nutno když se to u nich ujalo.Kdy asi v Norsku začíná první snůška pro včelaře ? Kde je však Norsko a kde my? Nebo si snad někdo myslí,že v naší oblasti by v minulosti nikdo na to nepřišel ? A to jsme měli mnoho zdatných včelařů v minulosti,kteří také napomohli svými postřehy k tomu,jak se nám včelaří dnes.
--------------------------------------

Stonjek (213.151.87.2) --- 16. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37373)
Občas se prostě vyskytne, s tím nic nenaděláme. Chce to tak 3 měsíce vydržet abychom měli jistotu, že tahle vada není ze strany nějakého divokého trubce a když pokračuje tak to chce radikální zásah. Já bych takové včely v noci navoněl párami z benzinu a bylo by to. Rozhodně bych je s ničím nespojoval, navíc není neobvyklé, že bodavost se vrací i po výměně matky. Když jsem teď dal dohromady výnosy, musím konstatovat že na med nejlepší včelstvo má několik poznámek o nepříjemné bodavosti. Před 2 lety jsem mu měnil matku, abych likvidoval ty samé problémy. Před tím byly vždy v pohodě. To je výhoda přehledných tabulek místo přiblblých románů o každém včelstvu. Navíc je pravděpodobné, že takovéto potvory nechají matku naklást pár vajíček zabijí ji a vychovají si svojí. No to ale bude už pozdě v září, slabé včely a mizerný výnos. Prostě dneska včelařit se slušnými výsledky znamená mít v zásobě tak cca 1/2 oddělků a od září všechny chcípáčky bodavky a přestárlé matky vylepšovat a ty nejhorší případy bez milosti likvidovat. On zdravý a rozjetý oddělek ve kterém už je min 3 generace včel to je jiný fofr! Zdraví R. Stonjek
--------------------------------------
K tomuto nelze nic zásadního přidat,naopak jenom pochválit,hlavně aby si to vzali ti začínající k srdci a vyvarují se zbytečných chyb ve svém včelaření a bude dobře…

Opravuji a dodám, že právě buňky, které obsahují po larvách jisté látky ze zbytků po svlékání a výkalů larev pomáhají ke kvalitnější fermentaci pylových perg a tak tyto látky napomáhají k lepší vitalitě zimní generace. Proto pro nedostatek takových podmínek (mnoho pozdě dodaných mezistěn včelstvu a krmení) potom záleží na té které modelové situaci s množstvím fermentů v koloběhu šťáv, které se používají k zalití pylové rousky v pergu, vzdušné vlhkosti, množství a druhu pylu a hlavně jeho kvality, teplotě a době, po kterou pyl v buňce zraje do doby, než jej mlaďuška po vyběhnutí spotřebuje. Samozřejmě, že takovou situaci optimalizuje přísun glycidů coby krmiva, ale dost důležitá jsou aditiva, které přijme mlaďuška ke svému dospění v zimní včelu.

_gp_

_gp_
.........
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387)

>Zimování přemeteného včelstva na mezistěny naráží na jeden závažný problém a ten se víceméně objeví. Mlaďuška aby dokončila svůj vývoj v dlohověkou včelu nutně potřebuje ke své zimní vitalitě pylové plásty s nepřestárlým pylem, které po vyběhnutí vyhledává obsazuje. Vývoj zimní včely a dělnice vůbec záleží právě na tomto ... mimo jiné. Důsledkem a jevem při nedostatku takových míst ve hnízdu - včelstvu má za následek tzv. nadměrné padání zimních včel na podložku při zimování a ve specifickém případě i náchylnost z nosemóze na jaře atp.

Z mého hlediska většího chovatele je to zásadně nepoužitelné.<

_gp_

Vážení přátelé,
letošní rok jsme svědky opravdu bouřlivé diskuse o dostatku/ nebo nedostatku medu a ještě větší, ohledně ceny.

Pokud se podíváte na http://www.vcelarstvi.cz/cz/NOVINKY/CSV-NOVINKY_DovozVyvozMedu_Klikanec_Statistika.pdf

jsou tam celní statistiky, které hovoří o následovném, vývoz za leden - červen 2009 je s 330 tis. kg v přebytku, ale finanční hodnota je s dovozem, šul nul, z čehož vyplívá, že vyvážíme za podstatně míň peněz než dovážíme a to konkrétně průměrný dovoz je za 77,26 Kč a průměrný vývoz za 53,35. Z čehož vyplívá, že rozdíl dělá hrozných 24 korun!!!

Docela síla.

Medy za průměrných 53 Korun, co to je? méně poptávaný řepkový med? Musíme ho vyvážet? Nemůžeme ho zde taky prodat? Alternativa pastování
nebo výroba kvalitní medoviny?

Stále se všichni prsí, jak máme kvalitní med, ale ptoč taková čísla, umíme ho prodávat? Nebo ho neupravníme do parádního balení, které zákazník chce, které je praktické a reprezentativní, té kvalitě?
Někdy mám opravdu pocit, že včelaři mají stále už 150 let, dva problémy. První, když je snůška shání konve, druhý, když není tak řeší úlovou otázku.

Každý středoškolák vám řekne marketingové pravidlo 4P, To říká, že všechny P musí být v souladu, aby byla činnost úspěšná.
4P Produkt Cena Distribuce a Propagace

Produkt, med, všichni říkáme že náš český je nejkvalitnější - úhel pohledu

Cena, kámen úraz :-) jediné co se dá snadno upravit z 4P podle nabídky a poptávky a u včelařů vetšinou nízká, protože si do svého zabaleného a finálního výrobku nezapočítají díl zpracovatele a 20 % marže obchodníka.

Distribuce, většinou bezproblémová

Propagace, katastrofa,,, i když poslední dobou mediální kampaň některé nepravdy napravuje, ale bude to ještě dlouho dobu trvat.

My včelaři v ČR o včelách víme hodně, fakt bez hecu, ale zákazník má většinou jen hrubý náčtrt, tohoto celkem obsáhlého oboru lidské činosti a to je potřeba změnit, více propagovat než shánět konve.

Kvalitní med, v nové sklenici s novým víčkem a k tomu nějaký informační leták, o přínosu konzumace medu, by měl být základ uspěšného prodeje.

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že informovat zákazníka stojí mraky úsilí, ale brutálně se to vyplatí.

Při cestě na stanoviště jsme se dali s jedním chatařem do řeči a začali se bavit o včelách a přírodě, zemědělství a tak celkově, řekl jsem mu, že se chystám na výrobu pastovaného medu a on na to, že to vůbec nezná, prodal jsem mu 1 kg, další rok vzal 4 kg a dneska si jezdí 2x po 20 kg, a je s ním náramně spokojen. Takže nabízet, a propagovat....

Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se ke
způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá včelstva.
Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně k
urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
R. Polášek

Ahoj všichni, jen taková poznámka k Petrovu příspěvku. Přecházím na krmení čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15 cm a při posledním vytáčení včelstev jsem všem dal15 l a k mému překvapení včely odebraly celou dávku za 24 hod. K tomuto krmení jsem byl donucen kvůli práci v zahraničí, takže i když budu méně doma -stačí 2 dávky krmení a to velice rychle a jednoduše. Kýble se mi nelíbí, jsou sice levné, ale malé a moc vysoké, tyhle n ádoby se v pohodě vejdou do 1 nízkého nástavku.
Jinak plný souhlas s Petrem nechte včelám dost medu po prvním točení, již více let je dlouhá snůšková mezera po první snůšce.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zimn? generace.
> Datum: 16.8.2009 18:44:49
> ----------------------------------------
> Slyšel jsem od několika včelařů v okolí nářek,že mají úly skoro bez
> jakéhokoliv plodu.Nedalo mě to a dnes jsem nahlédl do jednoho svého
> včelstva o kterém jsem usoudil,že by mohlo být tak relativně nejslabší.Na
> dvanácti rámečcích(NN)jsem spočítal tak hrubým odhadem kolem kolem třiceti
> pěti tisíc buněk plodu jakéhokoliv stáří.Vycházel jsem zhruba tak asi kolem
> tří tisíc zakladených a zavíčkovaných buněk na jednom rámečku, krát dvanáct
> a myslím,že odhad je správný.Jsem přesvědčen,že tohle je již budoucí počet
> zimujících včel.Čtyřkilová včelstva zimuji naprosto normálně.Do dalších úlů
> jsem se nedíval,protože se mě to jevilo jako bezpředmětné.Bylo by dobré se
> zamyslet nad chybou kolemvčelařících,kteří mají úly prázdné.Hlavní
> nedostatek já vidím v tom,že po snůšce se vše vybere do poslední kapky a
> včelstvo je dva-tři týdny ve stresu a hladu.Vždy alespoň nechávám včelstvu
> po vytáčení alespoň 8-10kg vlast.zásob a při posledním vytáčení IHNED ten
> den doplním k těmto zásobám postupně dvě klenice(8l) roztoku.Do čtyřiceti
> hodin je včelky vyberou.Zkušenosti s jarním rozvojem včel,které zimovaly
> částečně na medu jsou výborné a každému včelaři doporučuji,aby nebyl hamoun
> a včelám alespoň polovinu vlastních zásob nechal.Následující rok se vše
> vrátí.Další chybu vidím v nevhodných úlových soustavách,jesli-že vůbec se
> dá o boudičkách 30-40let starých mluvit jako o soustavách.Zde nelze
> kontrolovat spad roztočů a tak se chemie valí do všech včelstev ostošest.O
> chemii nechci polemizovat,ale i v ní vidím jednu z příčin nedorostených
> včelstvíček.Nechci zde dělat nějakého spasitěla včelstev,jak jsem zde byl
> již jednou nazván,ale o svých praktikách a zkušenostech se rád podělím.Už
> náš učitěl češtiny na základce nám při výuce ke každé nové poučce vštěpoval
> heslo- "Hloupého trkni,chytrému napověz"S pozdravemP.Z.
>
>
>

Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic) tak čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN, což na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě i 10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 17.8.2009 13:26:45
> ----------------------------------------
> Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se ke
> způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá včelstva.
> Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
> minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně k
> urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
> dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
> výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> R. Polášek
>
>
>
>

Všechny vás tu zdravím a žádám o radu.Možná že už to tu někde v archivu máte ale nenalezl jsem.Včelařím krátce a chtěl bych se zeptat,když mi nastala situace,že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to učinit na ostro ?někde jsem vyčetl,že se ted už včely přes noviny nespojí ale zase se mi zdá v době loupeží jestli se mi při okamžitém kontaktu všechny nesemelou.Včelařím v nástavkových úlech 39*24 a chtěl bych z těch 4 udělat2.Děkuji za cenné rady.

Právě, že v tomto období je nanejvýš vhodné noviny použít. Určitě bych se nebál, že by se včelstva přes noviny nespojila, alespoň jsem se s tím tedy nikdy nesetkal...

... je samozřejmě dobré noviny jemně proděravět v místě, kde chceme, aby se včely prokousaly nejdříve.

že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to učinit na ostro ?
------
Já bych chtěl podotknouti, nebo se spíše zeptat - zeslábla - proti čemu, 4 z kolika? ... včely v tuto dobu slábnou, takže bych se neunáhlil a nespěchal a přemýšlel.

POkud se má spojovat tak aby včely byly silné, tak spojení v tuto dobu nemá na početní sílu v zimě moc efekt.

Se zimním a jarním spojováním nemám zkušenosti , tak ať se k tomu vyjádří jiní.

Pokud je příčinou zeslábnutí matka - spojení 4 špatných matek nic neřeší, možná je příčina v tom, že včely neměly dost zásob atd.

Takže bych počkal a přemýšlel, vyptával se a vyzvídal:-))

Pokud mají sílu aby přežily zimu, tak bych je spojil na jaře, možná ty dnes silné budou na jaře slabé jako ty dnes slabé.
Nevím jak kdo, ale já bych si dnes nesázel na předpovědí, které včely budou na jaře silnější a které slabší. Na to mám své peníze dost rád. Jestli někdo jo, rád se přiučím.

Karel

To Radek Hubač: o těch nádobách jste se již někdy zmiňoval a chtěl bych je příští sezónu také použít. Mají nějaký konkrétní název, resp. v kterým chlivku se v tom Globusu dají najít? (-: Abych je tam nemusel hledat kdovíkde......Děkuji.

---------------------------------------------------------------------
........čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15 cm.........

Vážení přátelé,
letošní rok jsme svědky opravdu bouřlivé diskuse o dostatku/ nebo nedostatku medu a ještě větší, ohledně ceny.
--------------------
Jiří, ozvěte se mi prosím na mail.

Děkuji.
karel.jirus /=/ seznam.cz

V tuto dobu mě napadají tři příčiny. Za prvé dlouhodobý nedostatek zásob. Za
druhé varaóza a za třetí loupež. Příčinu je třeba zjistit.
Za prvé včely musí mít od posledního medobraní neustále 5 - 10 kilo zásob.
Tam je pomoc nejsnažší a tam bych ani neradil je spojovat, pokud nejsou
slabší než na polovinu nástavku 39x24. Pokud se hned začne krmit, matky by
se měly rozplodovat. Vyžaduje to potom postupné krmení do nástavků
uteplených ideálně jako na zimu, aby plodování probíhalo i v září i přes už
nízké noční teploty co nejvíc, na plný stav včel to už nebude, ale včely by
měly znatelně zesílit. Přes den má být podle dlouhodobé předpovědi ještě
dlouho poměrně dost teplo. Dokud jsou včely slabé, je taky třeba
přizpůsobit - zmenšít velikost česen, aby do úlu nepronikaly zlodějky a
vosy.
Za druhé pokud jsou zeslabené varaózou, nejspíš je už většina živých včel
poškozena a hrozí kolaps včelstva. Včely by se měly okamžitě začít léčit a i
spojování asi bude na místě, případně už bude i pozdě i na spojování.
Varaóza by měla jít poznat podle množství roztočů v zavíčkovaném plodu a
podle velkého spadu. Nemám s tím praktické zkušenosti.
Za třetí loupež obvykle likviduje včelstva postupně, takže na stanovišti
jsou úplně vyloupená včelstva, maximálně s hrstkou mlaďušek uvnitř a potom
normální včelstva. Mezi tím obvykle nic. Postupné zeslábnutí současně 4
včelstev není obvyklé, ale může se stát, když všechny 4 úly měly příliš moc
otevřená česna atd. Životaschopná v této době a v běžném nástavku nejsou
včelstva, když obsazují méně než 3 - 6rámků 39x24 anebo když nemají matku,
takovéhle zbytky včelstev je vhodné ihned spojit nebo zrušit. Ostatní by
měly přežít, pokud se jim zmenší prostor úlu o neobsazené nástavky a zůží
česna natolik, že se budou schopny úspěšně bránit zlodějkám, klidně až na
průchod jedné včely. Je na uvážení včelaře, jestli do těch včel bude dávat
cukr na zimní zásoby, protože včelstva budou na jaře slabá a ty nejslabší
zesílí až na pozdnější červnovou snůšku. Nebo jestli do nich bude dávat jen
zásoby, aby se rozplodovaly a pak je spojí někdy pozdě na podzim v
listopadu, protože dvě matky, při dostatku cukru, i když ve slabých
včelstvech mohou do listopadu odchovat více včel než jedna matka spojeného
včelstva, nebo je spojí teď. Získá se už teď silnější včelstvo a později se
do toho nemusí šťourat. Každopádně jestli je problém v loupeži, zlodějky
jsou zalítané a tak je zúžení a zmenšení česna věnovat velkou pozornost.
Cose týká vlastního spojování, je ještě poměrně teplo a v úlech bývá ještě
hodně letních létavek a strážkyň ulů, které jsou k včelám z jiného včelstva
málo snášenlivé. Je tedy třeba spojovat přes noviny. Já jsem vždycky noviny
napajcoval hustým medem nebo cukerným roztokem, aby se včelky likvidující
noviny trochu nasály a byly vstřícnější. Matka ze slabšího horšího včelstva
jsem odebíral tak 15 - 30 minut před spojováním, aby včely pocítily
osiřelost.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Rudolf ." <ZakRuda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 3:18 PM
Subject: Spjování včelstev v podletí


> Všechny vás tu zdravím a žádám o radu.Možná že už to tu někde v archivu
> máte ale nenalezl jsem.Včelařím krátce a chtěl bych se zeptat,když mi
> nastala situace,že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci
> spojit...mám to učinit na ostro ?někde jsem vyčetl,že se ted už včely přes
> noviny nespojí ale zase se mi zdá v době loupeží jestli se mi při
okamžitém
> kontaktu všechny nesemelou.Včelařím v nástavkových úlech 39*24 a chtěl
bych
> z těch 4 udělat2.Děkuji za cenné rady.

V Kauflandu je taky něco podobného, v oddělené kýblů, plastových misek atd.
Jmenuje se to čtverhranné plastové vědro nebo dřez nebo něco takového.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Libor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 4:46 PM
Subject: re: krmeni


>
> To Radek Hubač: o těch nádobách jste se již někdy zmiňoval a chtěl bych je
> příští sezónu také použít. Mají nějaký konkrétní název, resp. v kterým
> chlivku se v tom Globusu dají najít? (-: Abych je tam nemusel hledat
> kdovíkde......Děkuji.
>
> ---------------------------------------------------------------------
> .......čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15
> cm.........

Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 1:53 PM
Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?


Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic) tak
čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je
třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části
včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN, což
na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval
stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo
v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve
vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny
plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále
vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě i
10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 17.8.2009 13:26:45
> ----------------------------------------
> Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se
ke
> způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá
včelstva.
> Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
> minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně
k
> urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
> dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
> výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> R. Polášek
>
>
>
>

Také mám čtvercové nádoby z globusu. Vylepšil jsem to pytlovinou přichycenou po obvodu horního nástavku. Takže přijedu s 50 l konvou roztoku, napustím do 8 l konvvice a přes pytlovinu naliji. Žádná kukla - žádné bodnutí u 10 včelstev. Mojmír.

Dal jsem jim tuším nealko z Kauflandu a lezou tam holky jak šváby na pivo. Díky za rady.

Nejsem žádný přeborník ve zkušenostech s přemetením včelstva
na mezistěny. Praktikuji to pravidelně nejméně cca 10 roků a z
rozličných důvodů. Vše, o čem se domnívám, že je podstatné
jsem již napsal. Nikdy se mi nestalo, že by přemetené včelstvo
následující rok nějak zaostávalo za ostatními. A letos jsem vyzkoušel
i hodně velký "drasťák": na rámky včelstva jsem položil "vanu"
ze silného igelitu, na zadní straně napříč přes všechny loučky
udělal ze sololitu a kousků bočních louček "hráz", aby včely
měly na mač přístup. Do "vany jsem vyklopil kýbl mače ( podle
receptu p. Stonjeka) z asi 17kg cukru a 1kg medu. Druhý den jsem jen
nahlédl - mač byl pokryt kobercem včel. Po týdnu mač zmizel. Z
22 ks mezistěn bylo 18 plně postavených, 4 s plodem. Přidal jsem
další nástavek mezistěn, dalších asi 10kg mače. Na výsledek
se dojedu podívat asi ve středu. Dám zprávu. Možná by se ta zkušenost
hodila těm, kteří preferují minimalizaci času spotřebovaného
na obsluhu včeltva.
Ale nic není bez chyb. I k přenosu nemocí teoreticky může dojít
- všechny původní rámky smeteného včelstva je třeba totiž rozdělit
do ostatních včelstev. To je zatím ( kromě již dříve popsaných
rizik ) jediné, mnou dosud nepublikované.
Ale kdo by přemetal např. nosemou silně stižené včelstvo? To přece
nepostaví ani mezistěnu i kdyby mělo zhynout. S morem naštěstí
nemám zkušenost. Ale s kleštíkem metoda funguje skvěle a bez chemie.

Zvaž každý všechny argumenty pro i proti, jak jsem je dosud popsal,
odpovědně se rozhodni, případně vyzkoušej a zjisti i další nectnosti.
Pokud se o ně podělíš s ostatními, zas může být o krok blíž
k poznání života včelek.
J.Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: norsk? zimov?n?
Datum: 17.8.2009 - 13:53:35

> Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině
> (jsem od Pardubic) tak čekat na poslední snůšku
> je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
> by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená,
> že norské zimování u nás je třeba dělat v půlce
> června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze
> části včelstev, je dost pylu a do půlky července
> jsou v pohodě včely na 3 NN, což na slušnou přípravu
> na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
> vyřadit více souší, změna rámkové míry apod.
> třeba, když jsem likvidoval stanoviště po zemřelém
> včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo
> v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou
> napadené stanoviště vedle ve vsi, plod se líhl
> poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat
> všechny plásty a smést včely na mezistěny, hned
> fumigovat a včely ve finále vyzimovali pěkné a
> to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
> Obávám se, že v případě vylíhnutí takového
> plodu (napočítal jsem v pohodě i 10 roztočů v
> buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů
> zkolabovat.
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> > Datum: 17.8.2009 13:26:45
> > ----------------------------------------
> > Já myslím, že problémy kolem norského zimování
> > se časem vyřeší a dojde se ke
> > > způsobu, jak norské zimování provádět a přitom
> > nemít na jaře slabá včelstva.
> > > Mně připadá potenciál norského zimování k
> > potlačování varaózy při zároveň
> > > minimálním použití chemie i k zpomalení šíření
> > moru plodu a vůbec obecně k
> > > urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva
> > velký. Jen to vykoumat a
> > > dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale
> > pojede tvrdě po medném
> > > výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >

Pane, s medem se vyváží zisk za lepším zdanění. U nás ztráta, venku zisk a úředníkům a finančáku to stále nedochází. Ti raději budou penalizovat za ptákoviny, než aby postihovali velké ryby.

J.Kala napsal:Do "vany jsem vyklopil kýbl mače...
Pane Kala, všemu rozumím, jen nevím, co je "mač". Prosím vysvětlete mi to. Děkuji.

Tak přece mi to uteklo, klepnul jsem tam, kde jsem nechtěl. Omlouvám se.
Jinak jedna snůška vždy musí být poslední. Já jen vím, že co jsem měl
zkušenosti s pozdními medy, tak ty byly vždycky od jiných medů odlišné a
jejich chuť obvykle zajímavá. Takže medy, které by měly být teoreticky pro
zákazníka hodně zajímavé a mohly by se prodávat za podstatně vyšší cenu než
třeba řepkový. Případně jejich odlišná chuť se ještě zvýraznila přidáním
právě řepkového medu. Otázka je jen s množstvím. Třeba teď, jak mám na
zahradě jen troje včely, zaznamenávám v druhé polovině července a teď v
srpnu skoro každý den střední až slabou snůšku. Nevím, z čeho to je. Jestli
z květů na těch trávnících, které tady v oklí ještě nejsou každý týden
hoblovány sekačkou nebo jestli ze skalniček balkónových a květináčových
okrasných kytek či kytek z blízkého hřbitova nebo prostě posbíraná šťáva z
potlučených zralých rynglí, mirabelek a hrušek. Nebo přece jen jakási
medovice. Každopádně snůška je taková, že včely donášejí více než spotřebují
a za nějaký týden by zbylo i dost na vytáčení. Otázka je, kolik by toho
včelstva donesla, kdyby jsem jich na stanovišti místo 3 měl třeba 8 nebo 15.
Nejspíš nic a musel bych krmit, zatímco dneska krmit jen můžu.
Zdá se, že se v praxi potvrzuje moje teorie, že i na včelařsky málo
příznivém stanovišti, pokud na tom stanovišti a v blízkém okolí je jen
příslušně malý počet včelstev, tak je potom pro ty včelstva dobrá,
pravidelná a dlouhodobá snůška až do podletí, případně až časného podzimu.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 7:35 PM
Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?


>
> Radim Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 17, 2009 1:53 PM
> Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?
>
>
> Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic)
tak
> čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
> by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je
> třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části
> včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN,
což
> na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
> vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval
> stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to
osvědčilo
> v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve
> vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny
> plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále
> vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
> Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě
i
> 10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
> Radek

Já bych to nechal na jaro a využil potencionál obou matek jako dvou matečného včelstva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spjov?n? v?elstev v podlet?
> Datum: 17.8.2009 16:45:54
> ----------------------------------------
> že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to
> učinit na ostro ?
> ------
> Já bych chtěl podotknouti, nebo se spíše zeptat - zeslábla - proti čemu, 4
> z kolika? ... včely v tuto dobu slábnou, takže bych se neunáhlil a
> nespěchal a přemýšlel.
>
> POkud se má spojovat tak aby včely byly silné, tak spojení v tuto dobu nemá
> na početní sílu v zimě moc efekt.
>
> Se zimním a jarním spojováním nemám zkušenosti , tak ať se k tomu vyjádří
> jiní.
>
> Pokud je příčinou zeslábnutí matka - spojení 4 špatných matek nic neřeší,
> možná je příčina v tom, že včely neměly dost zásob atd.
>
> Takže bych počkal a přemýšlel, vyptával se a vyzvídal:-))
>
> Pokud mají sílu aby přežily zimu, tak bych je spojil na jaře, možná ty dnes
> silné budou na jaře slabé jako ty dnes slabé.
> Nevím jak kdo, ale já bych si dnes nesázel na předpovědí, které včely budou
> na jaře silnější a které slabší. Na to mám své peníze dost rád. Jestli
> někdo jo, rád se přiučím.
>
> Karel
>
>
>

Již jsem to zde kdysi psal. Za 9 let včelaření jsem vyzkoušel kde co. Nejprve flašky (3,5 litru - 6x krmit) - okurkáče(to šlo tak do 10 včelstev, pak ještědská krmítky (cca 7,5 litru - 3x krmit)- lepší, ale již druhou sezonu mi začali v rozích praskat (asi zkřehly v zimě) a když jsem je před krmením řádně neprohlédl a neopravil tavnou pistolí, tak mi vše vyteklo česnem a taky byl problém, když netěsnilo víko, tak tam byla hromada utopených zlodějek - to šlo tak do 20 včelstev.
Poslední sezony zimuji vždy přes 30 včelstev a přešel jsem na přepravky (tuším na hračky) z IKEA. Plastová přepravka za 27 Kč ideální do tachovského nástavku. Vejde se do ní cca 12 - 13 litru (2x krmit). Hrst zmačkaného obilí (tráva se neosvědčila a sláma ještě není)krmit začínám cca 15. července. Roztok dělám v 200 litrovám sudě, vodu z bojleru a cukru co se rozpustí (vychází to tak někde mezi 3:2 až 2:1). Zimuji na 3 tachovských nástavkách (plodiště mám trvale 3 nástavky)a 4 nástavek je s krmítkem (na jaře pak jen jeden zásah, kdy spodní nástavek hodím nahoru jako medník (matka ani plod tam nebývá) a pod mřížku dám nástavek mezistěn). Jsem víkendový včelař a takhle mám za 14 dní nakrmeno a mohu do zbylých nástavku naskládat souše (zavíječ je nestihne za 14 dní zničit), které v květnu použiju na tvorbu oddělků a jako druhý medník.
Snem je mít krmítko na 25 litru a mít jednorázově nakrmeno (objem 1 tachovského nástavku je cca 30 litrů).
Základní pravidla včelaření jsou dvě:
- včely stále zaměstnávat (to je jako s lidma) jinak mají roupy - t.j. ročně, alespoň nástavek mezistěn (raději více) a dostatek prostoru (minimum je 5 nástavků tachováků - ty silnější 6 - tak do polovičky června, pak už je klid a nástavky se použijí na rozšíření včasných oddělků na 2 nástavky,
- a krmit alespoň 20 kg cukru !! Když zbyde - hodí se do oddělků. Já zkrmuji do 30 včelstev 600 - 650 kg a na jaře ještě vytahám cca 100 kg - což stačí na vytvoření 20 oddělků, které již nemusím krmit, takže na vytvoření 1 odděleku mám spotřebu času cca 1/2 hodiny/rok.

CCa kilo medu rozpustit v cca 0,5 až 1 litru teplé vody. Do větší
nádoby nasypat cca 15 kg cukru krystal, nebo krupice a promíchat.
Nechat v teplé místnosti stát nejméně do druhého dne ( i déle
). Znovu promíchat před podáním.
Krmení mačem má nevýhodu, že včely pravděpodobně část zrníček
cukru, která nebyla dokonale smáčena medem vynesou jako odpad. Ale
mač se nekazí (nekvasí), a pokud je víc medu než vody ani netvrdne.
Lze ho proto podat i velkou dávku najednou a ušetřit cesty za krmení
roztokem. U přemetení to má tu výhodu, že včely první dny skoro
nic neodeberou, tekuté krmivo by se mohlo začít kazit.
J. Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "HR" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: norsk? zimov?n?
Datum: 17.8.2009 - 22:53:28

> J.Kala napsal:Do "vany jsem vyklopil kýbl mače...
> Pane Kala, všemu rozumím, jen nevím, co je "mač".
> Prosím vysvětlete mi to.
> Děkuji.

Zdravim

.Hlavní
> nedostatek já vidím v tom,že po snůšce se vše vybere do poslední kapky a
> včelstvo je dva-tři týdny ve stresu a hladu.Vždy alespoň nechávám včelstvu
> po vytáčení alespoň 8-10kg vlast.zásob a při posledním vytáčení IHNED ten
> den doplním k těmto zásobám postupně dvě klenice(8l) roztoku.Do čtyřiceti
> hodin je včelky vyberou.

Obdobna zkusenost, od te doby co to takhle delam (rano tocim vecer krmim - nejradeji tocim kdyz je osklivo - chladnejc) se i minimalizovalo slideni a letos mam po neprijemnem jaru a letu az prekvapivy klidecek, opravdu jsem mel obavu co budou delat - kuli oddelkum, rodine a kuli tomu jak se to zvladne - vcel je vice, casu mene. Vcely na jare a casnem lete bezduvodne utocily, ted naprosty klid - to v tuto dobu vubec neznam, dosud jsem mel toto obdobi za nejhnusnejsi cast vcelarskeho roku a letos si lebedim- asi jsem trefil ty spravne matky spravne rozperakem :-)

To co popisujete o vasich sousednich vcelarich znam take, ale uz jsem rezignoval jim neco rikat. Jsem proti nim cucak, vyslechnou me ale udelaj si to stejne po svem - uz maj naletano. Takze vyberou med, dva tri dny je nechaj odpocinout aby si to sedlo a pak krmi. A komentuji to slovy to zas bylo bozi dopusteni, pripadne ze to fakt byl boj dostat vsechny vcely do jedny bedny. A na zaver dodaji ze nejhorsi to bylo kdyz jim dali vylizat vosti :-) Nejsou taci vsici ale par takovych znam.

Zkušenosti s jarním rozvojem včel,které zimovaly
> částečně na medu jsou výborné a každému včelaři doporučuji,aby nebyl hamoun
> a včelám alespoň polovinu vlastních zásob nechal.Následující rok se vše
> vrátí.

Mate medovici? Loni u nas nebyla, letos ano, tem ktery si to dle me zaslouzily jsem nechal vice medu tak uvidim. Nedavno jsem mluvil s kolegou a rikal ze u nas s tim ma spatnou zkusenost - nosema. Ja nevim, az vyzkousim a spalim se prehodnotim nazor ale zatim me prijde ze je divny aby na tom neprezily - jsem si vedom co se pise.

Nechci zde dělat nějakého spasitěla včelstev,jak jsem zde byl
> již jednou nazván,ale o svých praktikách a zkušenostech se rád podělím.Už
> náš učitěl češtiny na základce nám při výuce ke každé nové poučce vštěpoval
> heslo- "Hloupého trkni,chytrému napověz"S pozdravemP.Z.

Podelte se vic, rad si neco prectu
diky

T.H.

> Snem je mít krmítko na 25 litru a mít jednorázově nakrmeno (objem 1
> tachovského nástavku je cca 30 litrů).

Nemel byste obavy o ulozeni zasob?

Ve trech nastavcich asi ne - tam to me vychazi tak ze hnizdo v 1 ci 2, 3N plny zasob. Zatim tak zimuju mensinu.

U dvou nastavku uz by s tim ale mohl byt problem aby si zaplnily bunky po vybehlem plodu ci mam zbytecne starosti ???

Diky
T.H.

Takze vyberou med, dva tri dny je nechaj odpocinout aby si to sedlo a pak krmi. A komentuji to slovy to zas bylo bozi dopusteni, pripadne ze to fakt byl boj dostat vsechny vcely do jedny bedny. A na zaver dodaji ze nejhorsi to bylo kdyz jim dali vylizat vosti :-) Nejsou taci vsici ale par takovych znam.

______________________________________________________________


A ještě k tomu se diví, že mají problémy s loupeží, a vymýšlejí všelijaké čachry, jak se sní vypořádat. Nevěří, že lze i bez posilování zazimovat 3-4 kg včelstva, což vyplývá z jejich praxe. S jejich včelařskými postupy a úly si o tom mohou nechat jenom zdát ( stejně by to v jejich podání nepřineslo žádný užitek ).

S pozdravem M. Václavek

Technický dotaz k fungování RSS konference.

Měl bych žádost na správce konference ohledně RSS kanálu. Bylo by možné mít vedle jednoho výstupu ještě jeden RSS kanál:

- posledních (alespoň) 20 příspěvků v plném znění tj. "Téma" + celý "Příspěvek"

Děkuji.

...........
Petr Baudis (62.24.88.241) --- 3. 7. 2005
K dispozici RSS feed konference

Dobry den,

dovoluji si upozornit zejmena uzivatele weboveho rozhrani konference na seznam poslednich prispevku do konference, ktery je nyni k dispozici ve formatu RSS. Diky tomu si muzete Vcelarskou konferenci zaradit do Vasi RSS ctecky, pokud nejakou pouzivate.

Tzv. RSS ctecky umoznuji zobrazovat prehledne napr. seznam titulku ruznych zpravodajskych serveru ci blogu, nyni tedy i posledni prispevky teto konference - pokud pribylo neco noveho, hned si toho vsimnete a nemusite neustale "rucne" kontrolovat vsechny webove stranky, ktere chcete sledovat.

RSS ctecka je napriklad soucasti popularniho WWW browseru Firefox - pokud ho pouzivate, po vstupu na stranku konference se vam v pravem dolnim rohu objevi oranzova ikonka; na tu staci kliknout a zaradite si Vcelarskou konferenci do tzv. "Live Bookmarks". Posledni prispevky se Vam pak budou prubezne zobrazovat v ramci Vasich zalozek.

Něž jsem začal s pastováním tak mi lipová medovice 19.2% vody zkrystalizovala,
ale i po krystalizaci je ve stavu mazatelnosti i když s drobnými krystalky je jemný skoro jako řepkový med.

Nevím jestli ho mám rozehřát a spastovat a nebo to nechat a nacpat ho do sklenic,
teď je teplo takže ho můžu nechat temperovat na 30 C.

Děkuji K.Ř.

Také jsem o nich přemýšlel. Vejdou se i do lanstrothu. Dokonce jsem jeden na zkoušku koupil. Jsou ale dost drahé. Co dáváte jako plovák?
Tonda
>Ahoj všichni, jen taková poznámka k Petrovu příspěvku. Přecházím na krmení čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15 cm a při posledním vytáčení včelstev jsem všem dal15 l a k mému překvapení včely odebraly celou dávku za 24 hod. K tomuto krmení jsem byl donucen kvůli práci v zahraničí, takže i když budu méně doma -stačí 2 dávky krmení a to velice rychle a jednoduše. Kýble se mi nelíbí, jsou sice levné, ale malé a moc vysoké, tyhle n ádoby se v pohodě vejdou do 1 nízkého nástavku.

Letos někde i přes deště včely přinesly lipový medovicový med, to jest tmavý
lípový med? Mně přinesly prakticky úplně světlý, téměř čistě květový lípový
med.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "K.Ř." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 18, 2009 12:18 PM
Subject: lípový med


> Něž jsem začal s pastováním tak mi lipová medovice 19.2% vody
> zkrystalizovala,
> ale i po krystalizaci je ve stavu mazatelnosti i když s drobnými krystalky
> je jemný skoro jako řepkový med.
>
> Nevím jestli ho mám rozehřát a spastovat a nebo to nechat a nacpat ho do
> sklenic,
> teď je teplo takže ho můžu nechat temperovat na 30 C.
>
> Děkuji K.Ř.

ano tmavý lipový výrazné chuti a vůně
u nás ze záhadných důvodů skoro nepršelo průměr snůšky
dobrá včelstva 45 kg nadprůměrná 65 kg
dvě snůšky
1. řepka, kaštan, květ
2. lípa, les

Dobrý den přátelé dneska jsem se byl jen tak juknout do včel ,už několik let včelařím na rámkové míře 39x30 vše v pořádku ,ale dnska jsem se koukal jestli už mam přestat krmit jestli mají plno nebo ne .. věčinou mam všechny včelstav nakrmeny do 20. srpna ... ,ale dneska jsem se zhrozil ..krmím v ukrajinských krmítkách .. a kouknu a nemají to co jsem jim tam dal předpokládam ,že jsem jim tam dal cca 12 kilo a v ůle muže být tak polovina .. a kouknu do oddělku a tam už skoro matka nemá kam kláct jak je to plný vidíte někdemoji chybu ? ..

Omlouvám se starším včelařům za mé radikální a trochu kontroverzní příspěvky.Ale když se občas podívám do Včely Moravské z let 24-30 tak i zde se nacházejí příspěvky a včelaři,kterí jdou proti "normálu a klidu"doby.Včelaření ve starých úlech,kde není možné kontrolovat spady roztočů,považuji přímo za diletantizmus a velezradu na samotných včelách a včelařích.Ten ,kdo do včelstev cpe chemii hlava nehlava,aniž by včely "četl na podložkách" nemůže dlouho včelařit.Vlastně může,ale jen přežívat.Již několik let provádím JEN dvě fumigace,přičemž při druhé fumigaci v první pol.listopadu odstraním zavíčkovaný plod.Nestává se,že je na více než jednom rámečku.Dá se to oplakat.Za největší zhoubu pro rozvoj a "normální chod" včelstev považuji jarní nátěrM1 a zimní pouštění acetonu s jedem do včelstev.Tohle nesmyslné likvidování včel mě dříve stálo značné výnosy .Pochopil jsem,že tudy v žádném případě cesta nevede. Vynálezem a distribucí aerosol.vyvýječe spolu s velmi drahou jednotkou na výrobu tlaku vidím jen zisk určitých lobystických skupin,které v žádném případě nepřišly zkrátka a které věděly dobře o co se zde jedná a o co nemůžou přijít-.Gabony,které objednává naše včelař.organizace použiji na přeléčení okolních včelařů,které zajímá jen medný výnos a o roztočích nemají moc potuchy. A mě samotnému se tahle moje aktivita stoprocentně vrácí a určitě vyplácí.Dám gabon jen do toho svého samotného včelstva jen výjmečně,když nacházím v srpnu na podložce denně víc jak dva -tři roztoče.Odběr zimní měli dělám poctivě(spad měli za prosinec-leden) několik let s nulovým výsledkem.Kyselinu mrav.nepoužívám a možná je to dobře,protože nedávno nějaký p.Pazderka zde napsal,že je to pěkné svinstvo.Věřím,že má pravdu.Omlouvám se,že se nepodepíšu celým jménem,ale bylo by to ode mne zřejmě hodně riskantní a možná bolestné.Letošní průměrný výnos stanoviště 40kg medu považuji za mírné zklamání.Zřejmě se na něm podepsalo hodně propršené jaro,kdy značná část létavek zůstala na trase.Ale i to je to dobrý důvod k přemýšlení a ke konzultaci s "pokrokovým"okolím.Přeji všem upřímně příjemné chvíle u včel,všem činovníkům v ZO za jejich záslužnou a obětavou práci pro nás ostatní,a všem také plné úly nejen medu ale i zdravé včelky.

S pozdravem P.Z.

Děkuji za vysvětlení.

Věřím,že má pravdu.Omlouvám se,že se nepodepíšu celým jménem,ale bylo by to ode mne zřejmě hodně riskantní a možná bolestné.

Takéto prehlásenie je od Vás alibistické, veď ten Pazderka Gusti chová vyše 500 včelstiev, ja 70 a nebojíme ani sa nehanbíme podpísať plným menom pod naše komentáre a je rada i ďalších priateľov, ktorí činia tak isto.
Prečo by mali včelári robiť to čo vy a ja, keď dodržiavajú len to čo im veterinárna správa nariadi? Ak včelári majú prejsť na Váš systém musia to čítať a preto spôsob ošetrovania včelstiev proti Vd, treba uverejniť aj s výsledkami a s plným menom, ak chcete získať od tých podľa Vás hlúpych- blběj, plnú dôveru.
Takto ako to robíte Vy, je len výkrik do tmy a bez ozveny.

Dovolím si jen malou úvahu:
zřejmě z přírody není skoro žádný přínos sladiny. Proto silnější
včelstva mohla část dodaných glycidů spotřebovat ( na svoji výživu,
výživu mladušek které byly "počaty" ještě v době hojnosti a
podobně).
Oddělek má pravděpodobně zcela jiný poměr dodaných zásob a spotřeby
(na výživu svoji a výživu poměrně malého množství plodu). Matka
dokonce nemá kam klást ( jak sdělujete ). Takže nároky oddělku
(na nemnoha plástech) na vlastní spotřebu jsou minimální.
Jako velmi, ale velmi málo pravděpodobnou možnost považuji tak zvanou
tichou loupež - tedy že by včely z oddělků nepozorovaně a bez
obrany vylupovaných si od nich přikrádaly. I když takovou možnost
úplně nezatracuji, protože v oddělcích mohou být geneticky "shánčlivější"
včely, než možná máte ve včelstvech produkčních. Sám jsem poznal,
jak jsou matky ( a potažmo včelstva ) překvapivě odlišná ve svých
projevech - a to i když jde o běžně rozchovávané linie kraňky.
J. Kala



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Chicony" <Apokaliptos/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Krmeni vcel ?
Datum: 18.8.2009 - 19:44:55

> Dobrý den přátelé dneska jsem se byl jen tak juknout
> do včel ,už několik
> let včelařím na rámkové míře 39x30 vše v pořádku
> ,ale dnska jsem se koukal
> jestli už mam přestat krmit jestli mají plno nebo
> ne .. věčinou mam všechny
> včelstav nakrmeny do 20. srpna ... ,ale dneska jsem
> se zhrozil ..krmím v
> ukrajinských krmítkách .. a kouknu a nemají to
> co jsem jim tam dal
> předpokládam ,že jsem jim tam dal cca 12 kilo a
> v ůle muže být tak polovina
> . a kouknu do oddělku a tam už skoro matka nemá
> kam kláct jak je to plný
> vidíte někdemoji chybu ? ..

O jaký příspěvek jde? O tento?

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=36964

O svinstvu se dozvídám až od Vás, to jsou známé věci z nauky o medu a žádné svinstvo. Vyzdvihuji v tom příspěvku nevýhodu Evropských zemí oproti s tím teplým klimatem, které mají v EU HMF povolen v medu dvojnásobně. Vůbec HMF je údaj velmi nepřesný, protože jeho nárust je ovlivněn vedle teploty a doby i hlavně obsahem kyselin v medu. A kyseliny jsou normální a hlavně přirozené složky medu a ne svinstva. To je vše.

Jestli Vás to překvapuje a uvádí v dojem, učivo o medu si raději opakujte pravidelně.
_gp_

.........
P.Z.:>Odběr zimní měli dělám poctivě(spad měli za prosinec-leden) několik let s nulovým výsledkem.Kyselinu mrav.nepoužívám a možná je to dobře,protože nedávno nějaký p.Pazderka zde napsal,že je to pěkné svinstvo.Věřím,že má pravdu.Omlouvám se,že se nepodepíšu celým jménem,ale bylo by to ode mne zřejmě hodně riskantní a možná bolestné.<

Klidně beru jako vyplněné jméno Petr a na konci zprávy P.Z. S tímto nemám žádný alibistický problém. Problémy zde probírané by měli být hlavně tématické a ne osobní.

.......
A.Turčnáni:>Takéto prehlásenie je od Vás alibistické, veď ten Pazderka Gusti chová vyše 500 včelstiev, ja 70 a nebojíme ani sa nehanbíme podpísať plným menom pod naše komentáre a je rada i ďalších priateľov, ktorí činia tak isto. <

Polovinu z 12 kilo mohly klidně spotřebovat, pokud není žádná snůška.
Oddělek toho nemusí tolik potřebovat nebo protože mají mladší matky tak
včely intenzívnějí sbírají a dokázaly si i něco nashromáždit.
Stejně tak ale, pokud nemají strážkyněmi obsazená česna dole ve dnu, mohly
to odnést zlodějky, zatímco oddělek v menším prostoru je pořád ještě narvaný
včelami a česna stráží.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Chicony" <Apokaliptos/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 18, 2009 7:44 PM
Subject: Krmení včel ?


> Dobrý den přátelé dneska jsem se byl jen tak juknout do včel ,už několik
> let včelařím na rámkové míře 39x30 vše v pořádku ,ale dnska jsem se koukal
> jestli už mam přestat krmit jestli mají plno nebo ne .. věčinou mam
všechny
> včelstav nakrmeny do 20. srpna ... ,ale dneska jsem se zhrozil ..krmím v
> ukrajinských krmítkách .. a kouknu a nemají to co jsem jim tam dal
> předpokládam ,že jsem jim tam dal cca 12 kilo a v ůle muže být tak
polovina
> . a kouknu do oddělku a tam už skoro matka nemá kam kláct jak je to plný
> vidíte někdemoji chybu ? ..

Přesně tak hlavně pryč s krmítky z ještědu. Malý objem, drahá a hlavně praskají již po první sezoně. Je potřeba krmit z lavorků a kbelíčků. Letos jsem vyzkoušel kbelíčky 2*7,5 lt a slámu a zatím mám positivní zkušenost. Uvidíme , jak to bude fungovat příští rok na všech.

Nevěří, že lze i bez posilování zazimovat 3-4
> kg včelstva, což vyplývá z jejich praxe.

Rad bych se dozvedel jak se tyto cisla odhaduji? Dle ulu :-)? Vazil si to nekdo ? Treba v zime po uhynu na zasobach? Ja jeste ne takze odhadovat kilogramy si vubec netroufam. A neverim ze si nekdo rozebere vcelstvo a odhaduje kolik je vcel na ramku...
Zrovna vcera koukam do proskleneho ulu, 5NN 159 - plny vcel od shora az dolu. Kolik je tam vcel?? 5kg ?? Nevim, jakykoliv typ pokladam za samanstvi protoze treba mam velke oci a druhy zase male....
T.H.

Urobil som pokus s väčším počtom včelstiev, keď som ich ponechal svojmu osudu. Častou radou pri ošetrovaní včelstiev je, nedopustiť aby vo včelstve klesli pod záchrannú hranicu 3-5 kg, lebo za takého stavu je ďalšia existencia včelstva nemysliteľná, pretože M prestane plodovať a dokonca z úľa odlietajú hladové roje.

Do agátovej znášky som roje osádzal v počte 3 do troch debničiek (boli to siné roje od 3,5 do 4,5 kg), na súše, včely si matku vybrali samé.Po troch dňoch som postupne všetky matky umiestnil do IZOlátora, aby včely mali k M prístup a mohli pracovať a pritom nepociťovať bezmatkovosť. Ešte dodávam, časť rojov som osadil tesne pred agátom a časť postupne počas znášky (dostali menšiu príležitosť). V 8-mich zostavách som v priemere odobral 48 kg, bol som spokojný.

Tieto včelstvá boli určené len na jedno "použitie", od toho času už žiadna znáška nebola. Tieto včelstvá žili ďalej s vypustenými matkami medzi včely, dá sa povedať, že z ruky do úst, mali len to, čom im poskytla príroda, tak ako včely vo voľnej prírode. Teraz som urobil kontrolu na posúdenie stavu a chcem ich použiť na posilnenie produkčných včelstiev, podsadením pod plodisko, po vyliahnutí debničky odoberiem a plásty vytavím na vosk.

Všetky včelstvá boli len v jednej, prípadne v dvoch debničkách:
Prvé včelstvo: bolo v 1 debničke, zásoby? škoda reči, doslova niekoľko nezaviečkovaných buniek (dali sa spočítať) a peľ. A plod? Na prekvapenie pekný ucelený plod, vo všetkých vývojových štádiách, na ploche väčšej ako vo včelstvách, kde je 12 kg zásob!

Druhé včelstvo: ešte kvalitnejšie, plod na 7 plástoch. Toto včelstvo bolo jediné včelstvo z ôsmich, ktoré malo zásoby nad 1 kg.Bolo v 2 debničkách.

Tretie včelstvo: dtto ako prvé, dokonca urobilo TV M

Štvrté včelstvo: malo 27 otvorených buniek s medom.

Piate včelstvo až ôsme, s "najväčšími?" zásobami 0,3 kg, sú z hľadiska plodu a obsadenie debničkiek, podobné predchádzajúcim a žijú.

Samozrejme týmto komentárom nechcem nabádať včelárov, aby svoje včely trýznili.
Môj akože pokus slúžil len na dokázanie toho, že ani za takýto nepriaznivý priebeh v živote včelstva (trval asi 60 dní), včely neodlietajú z úľa ako hladové roje a plodovanie nie je o nič horšie, ak nie vo viacerých prípadoch lepšie, ako by sme to mohli pripustiť. Či by takéto včelstvá prežili zimu, je odpoveď, nie. Už nemajú v mojich znáškových podmienkach šancu. Možno je to aj dobre, prírodná prirodzená selekcia si ponecháva len tie najlepšie z najlepších. My podávaním zásob, pomáhame prežiť aj slabochom. Ako vidíte, z týchto včelstiev nehľadalo záchranu v odlete z úľa ani jedno včelstvo.

Šlo by to zjistit při norském zimování, kdyby se přemetalo do předem
zváženého úlu včetně mezistěn.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 19, 2009 7:00 AM
Subject: Re: Zimn? generace.



Nevěří, že lze i bez posilování zazimovat 3-4
> kg včelstva, což vyplývá z jejich praxe.

Rad bych se dozvedel jak se tyto cisla odhaduji? Dle ulu :-)? Vazil si to
nekdo ? Treba v zime po uhynu na zasobach? Ja jeste ne takze odhadovat
kilogramy si vubec netroufam. A neverim ze si nekdo rozebere vcelstvo a
odhaduje kolik je vcel na ramku...
Zrovna vcera koukam do proskleneho ulu, 5NN 159 - plny vcel od shora az
dolu. Kolik je tam vcel?? 5kg ?? Nevim, jakykoliv typ pokladam za
samanstvi protoze treba mam velke oci a druhy zase male....
T.H.

Asi se nás to týká jen okrajově, když cena cukru ve světě stoupá z 8kč na 10 za kilo, ale možná bude brzy po akcích za 12Kč za kilo:

http://ekonomika.idnes.cz/cena-cukru-na-burzach-roste-mohou-zdrazit-i-potraviny-pfb-/ekonomika.asp?c=A090818_200134_ekonomika_vel

Rad bych se dozvedel jak se tyto cisla odhaduji? Dle ulu :-)? Vazil si to nekdo ? Treba v zime po uhynu na zasobach? Ja jeste ne takze odhadovat kilogramy si vubec netroufam. A neverim ze si nekdo rozebere vcelstvo a odhaduje kolik je vcel na ramku...
______________________________________________________________

V tuto dobu zpravidla nebývá více jak cca 10 000 včel v 1 NN ( Optimal, Langstroth 2/3 = 159 mm ), což váhově odpovídá cca 1 kg včel. Učebnicová poučka ( 160 včel / dm2 plástu... střední hustota obsednutí ).

______________________________________________________________

Zrovna vcera koukam do proskleneho ulu, 5NN 159 - plny vcel od shora az dolu. Kolik je tam vcel?? 5kg ??
____________________________________________________________

Typuji, že v úlu je cca 4 kg včel, ale možná taky 5 kg, nebo 3 kg. Musel bych to vidět. Touto dobou lze počet včel poměrně přesně ( odchylka +/- 0,5 kg ) odhadnout i vizuálně. Chce to cit v interpretaci učebnicových hodnot, které jsou až příliš obecné.

Hustota obsednutí je velmi proměnlivá. Nejvíce včel je v plodišti ( zejména ve spodních plodových patrech ), na zavíčkovaných zásobách jich je méně, poměrně dost včel se sdružuje v blízkosti česen, za intenzivní snůšky může být i více jak 1/2 včelstva mimo úl, za chladných zimních dní včely zalézají do prázdných buněk ( 800 buněk / dm2 plástu ).

Prostě jsou to jenom odhady, ale když začátkem předjaří narazíte na včelstvo, které hustě obsedá 3 NN a částečně ještě další 2-3 NN, je jasné, že to 1 či 2 kg včel asi nebude. Je pochopitelné, že do smetávání takovýchto včelstev kvůli vážení se nikdo nehrne ( ode mě to také nečekejte ). Asi rozumnější bude tyto včelstva rozebrat a po nástavcích vyfotit ( v předjaří se do toho pustím, ať se k hodnocení přidají i jiní, zkušenější a nezaujatí... z mé strany to může být neobjektivní ).

S pozdravem M. Václavek

PS
Malý příklad toho, o co se příští rok pokusím, je na:
http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html
( viz fotografie na konci článku )

//\/\\//

Prostě jsou to jenom odhady, ale když začátkem předjaří narazíte na včelstvo, které hustě obsedá 3 NN a částečně ještě další 2-3 NN, je jasné, že to 1 či 2 kg včel asi nebude. Je pochopitelné, že do smetávání takovýchto včelstev kvůli vážení se nikdo nehrne ( ode mě to také nečekejte ). Asi rozumnější bude tyto včelstva rozebrat a po nástavcích vyfotit ( v předjaří se do toho pustím, ať se k hodnocení přidají i jiní, zkušenější a nezaujatí... z mé strany to může být neobjektivní ).

S pozdravem M. Václavek

PS
Malý příklad toho, o co se příští rok pokusím, je na:
http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html
( viz fotografie na konci článku )

____________________________________________________________


A ještě dodám, že bych byl velice potěšen, kdyby se přidali i další. Čím víc fotek, tím větší možnosti porovnávání, tím více studijního materiálu. Děkuji za případný zájem.
Kontakt na mě: klub.rv/=/seznam.cz

akce: předjarní monitoring síly včelstev

//\/\\//

já mam 3/4 langstroth, ale jsem zvyklý na redukce:)

Zdravím,
jsem včelař amatér a tak bych se rád zeptal na radu k vyrojení včel.
Vytáčel jsem naposledy na konci července (zřejmě kvůli špatnému počasí neměly ale skoro žádný med) a poté začal včely hned přikrmovat. Včera se ale stalo to, že se mi vyrojily. V úlu jsem dnes našel několik matečníků a jinak plné rámečky s cukrem a se spoustou plodu. Roj jsem chytil do rojáčku a dal do sklepa. Byl bych vděčný za radu, co dělat dál.
Děkuji předem za odpovědi

Ondra

Můžu nabídnout včelstva na 39 x 14 + 39 x 28.
Roudnice n. L.
608 98 32 97
Honza

Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného rámu, tak vydrží na věky.

Podařilo se mi některé zničit hned po prvním krmení při umývání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 19.8.2009 21:15:29
> ----------------------------------------
> Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo
> (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi
> zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného
> rámu, tak vydrží na věky.
>
>
>

Mladá fronta dnes čtvrtek 20. srpna 2009
Titulní strana článek "Francie zažívá invazi čínských sršňů. Zaútočí i na Česko?"
Doporučuji přečíst, ať víte o čem se bude diskutovat za pár let :-))))
Jen ve zkretce:
Do Francie se dostali čínští sršni lodí přepravující čínskou keramiku z Číny. Poprvé byly spatřeni v roce 2004.
Předpokladem je že za tři roky budou po celé Francii.
To co umí čínský sršeň bylo možno vidět v dokumentárním filmu o mnichovi včelařovi, který bojoval se sršni (už si na název nepamatuju, ale byl vysílán z jara toho to roku).
Vlasta

To co umí čínský sršeň bylo možno vidět v dokumentárním filmu o mnichovi včelařovi, který bojoval se sršni (už si na název nepamatuju, ale byl vysílán z jara toho to roku).

Môžete si to pozrieť i na www.vcely.sk

Tyhlety krmítka se vyrábějí lisováním z rovinného polotovaru. Záleží jaký
matroš - kvalitou plastu, tloušťkou, materiálem určeným na právě tuto
hloubku lisování výrobce použije. Já myslím, že vzhledem k malé sériovosti
výroby a tlaku na co nejnižší cenu výrobce skupuje nějaké levné přebytky
příslušných materiálů a tak každá série bude z něčeho jiného s jinými
vlastnostmi. Potom jestli je příliš velký tlak na cenu, není možné uhlídat
životnost. Samotný výrobce by musel několikaletou životnost přímo
garantovat.
Je taky rozdíl krmítko a krmítko. Méně kvalitní krmítko, aby vydrželo, musí
mít veškeré mechanické namáhání převzato dalším materiálem a vlastní krmítko
má potom jen funkci těsnicí. To je ono doporučené zabudování ještědského
krmítka přímo do víka a vypodložení boků třeba polystyrenem a spodku
krmítka třeba sololitem.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 20, 2009 5:49 AM
Subject: Re: krmen?


Podařilo se mi některé zničit hned po prvním krmení při umývání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 19.8.2009 21:15:29
> ----------------------------------------
> Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo
> (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi
> zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného
> rámu, tak vydrží na věky.
>
>
>