76188

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?

Tak přece mi to uteklo, klepnul jsem tam, kde jsem nechtěl. Omlouvám se.
Jinak jedna snůška vždy musí být poslední. Já jen vím, že co jsem měl
zkušenosti s pozdními medy, tak ty byly vždycky od jiných medů odlišné a
jejich chuť obvykle zajímavá. Takže medy, které by měly být teoreticky pro
zákazníka hodně zajímavé a mohly by se prodávat za podstatně vyšší cenu než
třeba řepkový. Případně jejich odlišná chuť se ještě zvýraznila přidáním
právě řepkového medu. Otázka je jen s množstvím. Třeba teď, jak mám na
zahradě jen troje včely, zaznamenávám v druhé polovině července a teď v
srpnu skoro každý den střední až slabou snůšku. Nevím, z čeho to je. Jestli
z květů na těch trávnících, které tady v oklí ještě nejsou každý týden
hoblovány sekačkou nebo jestli ze skalniček balkónových a květináčových
okrasných kytek či kytek z blízkého hřbitova nebo prostě posbíraná šťáva z
potlučených zralých rynglí, mirabelek a hrušek. Nebo přece jen jakási
medovice. Každopádně snůška je taková, že včely donášejí více než spotřebují
a za nějaký týden by zbylo i dost na vytáčení. Otázka je, kolik by toho
včelstva donesla, kdyby jsem jich na stanovišti místo 3 měl třeba 8 nebo 15.
Nejspíš nic a musel bych krmit, zatímco dneska krmit jen můžu.
Zdá se, že se v praxi potvrzuje moje teorie, že i na včelařsky málo
příznivém stanovišti, pokud na tom stanovišti a v blízkém okolí je jen
příslušně malý počet včelstev, tak je potom pro ty včelstva dobrá,
pravidelná a dlouhodobá snůška až do podletí, případně až časného podzimu.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 7:35 PM
Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?


>
> Radim Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 17, 2009 1:53 PM
> Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?
>
>
> Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic)
tak
> čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
> by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je
> třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části
> včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN,
což
> na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
> vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval
> stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to
osvědčilo
> v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve
> vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny
> plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále
> vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
> Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě
i
> 10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
> Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu