Archiv Včelařské konference

Vylepšil jsem mnou dělaná krmítka z krabic od pečenáčů.Levné a doufám že i funkční krmítko.Kdo se chcete mrknou tak tady-

http://pupek73.blog.cz/

Co se týče mezistěn tak kde se dají sehnat nejlevnější? Je možné se dostat pod 120kč za kilo? Loni jsem za tolik kupoval já a letos zatím nevím jestli nezdražili.

Prosim o radu nebo o kontakt na vyrobce elektrickeho
odvickovaciho zarizeni vhodneho asi pro sto vcelstev
dekuji velmi
Dome Roman
Hranice

Prosim o radu nebo o kontakt na vyrobce elektrickeho
odvickovaciho zarizeni vhodneho asi pro sto vcelstev
dekuji velmi
Dome Roman
Hranice

Plastové mezistěny-výrobce ,,www.pierco.net". O ceně se dá smlouvat a cena dopravy poštou cca 20 USD. Puppino

To je asi uzavřený kruh. Protože po nich není poptávka, tak je místní
prodejny neobjednávají. Protože je neprodávají, nejsou mezi včelaři známé a
není po nich poptávka. Já myslím, že není problém dát si je poslat ze
zahraničí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <jitesar/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 28, 2009 7:21 PM
Subject: Plast.mezistěny


> Pane Polá?ku,že jsou známy je mi platné jak mrtvole zimník.Při návštěvě
> jakéhokoliv včel.obchodu nejsou k mání a konexe do zahraničí nemám.Pokud
mi
> je někdo za úplatu nabídne okamžitě je ještě letos použiji a vúbec se této
> operace nebojím.Určitě i finančně budou pro kapsu příjemnější než
> plast.celorámek

> http://www.mannlakeltd.com/ProductDetail.asp?idproduct=1616&idCategory=

Mě tam zaujaly ceny kompletních úlů, od nějak v přepočtu 4 000 Kč výše. Naši
výrobci tedy prodávají úly jednoznačně pod cenou, i když ty úly u nás jsou v
průměru tak o jeden nástavek chudší.


R. Polášek

Jiný kraj, jiný mrav. V našich končinách máme zažitý odlišný přístup. Místo
toho, abychom rozvažovali a dělali maximum pro to nejdůležitější - jak
lacino vyrobit med a především, jak jej prodat za co nejlepší cenu,
přemýšlíme o katru, abychom "lacino" nařezali prkna na nástavky, o lisovací
formě, abychom "lacino" pořídili plastové mezistěny na naší rámkovou míru, a
nakonec o tom, jak získat dotaci, která to všechno zaplatí a kterou stát
odebral formou daní mimo jiné právě dřevařským a plastikářským firmám.
J.T.

> Jak dát mezistěnu.
> V USA, ne že by se soudruziz Ameriky nemohli mýlit, si při nákupu
> dřevěného
> rámku můžete vybrat zda Grooved t.j. s drážkou na vosk. mezistěnu v horní
> loučce, nebo Wedged. Klínem se rozumí laťka kterou se plastová mezistěny
> přitluče do polodrážky.
>
> http://www.mannlakeltd.com/ProductDetail.asp?idproduct=1616&idCategory=
>
> Pod záložkou
> Foundation
> jsou mezistěny.
>
> Všimněte si prosím cen. I dřevěných rámků a nástavků. O plastu nemluvě.
> I při současném kurzu USD velmi zajímavé.
>
> Karel

koukal jsem na ty plastové mezistěny a nějak si nejsem jistej rozměrem,mám 39x24 a tam to je asi "palcích" tak nevíte jáký to je rozměr?diky

Na tu amrickou stranku jsem koukal a mam znamiho americana kterej bydli tady a tak mi to vytelefonuje v americe a zjisti vsechno co je potreba. S tema rozmerama to je dost problem, kdyz jsem to prepocitaval tak mi to porad nevychazi a taky udavaj jen jeden rozmer. S tim staranim o prodej medu si myslim ze k tomu patri i si ulehcit praci treba tou plastovou mezistenou. Nemusi se ramecek dratkovat zatavovat mezistena a hlane si myslim ze pri vytaceni medu se nebudo plasty bortit. Jinak nemam s prodejem medu problem co vytocim to prodam.

Může mi někdo poradit jak se jmenuje rostlina která zamezí napadení rámků zavíječem voskovým?Zapoměla jsem její název a je to učínné jak jsem slyšela diskuzi ciziho včelaře jehož jméno nevím.Děkuji Anka

Zkus tady:

http://www.bazealfa.cz/

Máš to poměrně blízko:

http://www.mapy.cz/#x=140898304/=/y=134434816/=/z=9/=/mm=ZP/=/sa=r/=/st=sr/=/ssq=Loc:%2049%C2%B044%2756.719%22N,%2017%C2%B049%2747.66%22E/=/sss=1/=/ssp=140409344_134238208_141737472_135267840/=/srq=route(fast,toll):obec%20Hranice,%20okres%20P%C5%99erov%3E%C4%8D%C3%A1st%20obce%20Dolej%C5%A1%C3%AD%20Kun%C4%8Dice,%20Fulnek,%20okres%20Nov%C3%BD%20Ji%C4%8D%C3%ADn

JB
----- Original Message -----
From: "Roman" <dome5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 28, 2009 8:55 PM
Subject: odvickovac


> Prosim o radu nebo o kontakt na vyrobce elektrickeho
> odvickovaciho zarizeni vhodneho asi pro sto vcelstev
> dekuji velmi
> Dome Roman
> Hranice
>
>

ZŘEJMĚ PŮJDE O VRATIČ OBECNÝ
není to však zpolehlivé Nejistější je jejich uložuní tak aby vzdálenost mezi plásty byl 2 cm a mohl mezi nimi proudit vzduch příkladně v komínec z nástavků zepod zajisti proti myším př mřížkou Také skladovat jen světlé plásty ty jou pro molici neatraktivní

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anna Dvo??kov? <borovicka3/=/email.cz>
> Předmět: Oet?en? ramk? bez chemie
> Datum: 01.3.2009 14:17:46
> ----------------------------------------
> Může mi někdo poradit jak se jmenuje rostlina která zamezí napadení rámků
> zavíječem voskovým?Zapoměla jsem její název a je to učínné jak jsem slyšela
> diskuzi ciziho včelaře jehož jméno nevím.Děkuji Anka
>
>
>

Nedávno jsem byl na výročce v Mníšku pod Brdy, kde Ing. Titěra špičkově přednášel: Včely a les. V této přednášce se zmínil dost záporně i o plastových mezistěnách, které prý včelkám moc dobře nedělají. Nedávno vyšel zcela špičkový MV a tam bylo uvedeno, že vývoj formy rámek plus mezistěna vyšel na téměř 1 000 000 Kč. Domnívám se, že daleko levněji, by vyšlo dovézt hotové rámky z USA vzhledem k prťavému trhu a ne příliš rozšířeným Langstrothům. Určitě bych jich rád pár zkusil, ale na 39 nejsou a asi dlouho nebudou,tak snad v budoucnu. Zdraví R. Stonjek

Vratič.

2009/3/1 Anna Dvořáková <borovicka3/=/email.cz>

> Může mi někdo poradit jak se jmenuje rostlina která zamezí napadení rámků
> zavíječem voskovým?Zapoměla jsem její název a je to učínné jak jsem slyšela
> diskuzi ciziho včelaře jehož jméno nevím.Děkuji Anka
>

Pane Stonjeku počítáme s Vámi na naši výročku 7.3.09 v 9 hodin v Dobříši. Kontakt na mě hitzel.db/=/atlas.cz nebo tel.777 154 415 Horký

zde mají zajímavý odvíčkovač -urob si ale sám.

http://www.legaitaly.com/ita/cat_1_1.html&ei=LsiqSZ-7EIim0AX2tfy-Ag&sa=X&oi=translate&resnum=1&ct=result&prev=/search%3Fq%3Dhttp://www.legaitaly.com/ita/cat_1_1.html%26hl%3Dcs%26client%3Dfirefox-a%26rls%3Dorg.mozilla:cs:official%26hs%3DDa

>vývoj formy rámek plus mezistěna vyšel na téměř 1 000 000 Kč<
Ano. Vývoj je drahý.

Live rates at 2009.03.01 18:15:33 UTC
1,000,000.00 CZK
       
=
       
35,582.80 EUR

Cena v Evropě za Beschreibung
Die Rähmchen sind eine große Arbeitserleichterung und haben viele Vorteile. Wir vertreiben LS-Rähmchen in Schwarz.

Breite außen: 450 mm
Höhe außen: 232 mm
Breite innen: 430 mm
Höhe innen: 212 mm
Trägerleiste: 480 mm


je nad 1248 Stk.:
EUR 1,33 Inkl. MwSt.
EUR 1,12 Ex. MwSt.


tak dostaneme, možná i s dovozným gratis, domů za milion Kč kolem 26 tisíc kusů rámků Pierco a to je cca pro 800-900 včelstev. Jestli by mi někdo tvrdil, že to nedělá včeličkám dobře, ať to zdokumentuje a zašle firmě Pierco, že nabízí celosvětově šmejd. Jinak čeří akorát vodu za státní dotace.

Jak se dezinfikují plastové rámečky nebo mezistěnky? Dřevěné se vyaří v kotli,nebo párou. U plastu si to nedokážu představit,nebo se to dezinfikuje nějakou chemií? Jako seškrábnout vosk a vrátit spátky do úlů tak je na šíření nemoci zaděláno jak u sebe tak u sousedů. Možná se to tady už někde řešilo,ale nějak mi to uniklo.
Pepek

Podle druhu plastu.
.........
Pepe (82.202.44.205) --- 1. 3. 2009
plastové mezistěny

Jak se dezinfikují plastové rámečky nebo mezistěnky? Dřevěné se vyaří v kotli,nebo párou. U plastu si to nedokážu představit,nebo se to dezinfikuje nějakou chemií? Jako seškrábnout vosk a vrátit spátky do úlů tak je na šíření nemoci zaděláno jak u sebe tak u sousedů. Možná se to tady už někde řešilo,ale nějak mi to uniklo.
Pepek

Vratič, rajčatové listí, listí z vlašského ořešáku a jiné silně aromatické
rostliny. Diskutovalo se to tady, myslím, že všichni uvedli, že to moc velký
význam nemá. Podle mého zjištění nejlepší "rostlinou" jsou obyčejné noviny,
do kterých se rámek úplně zabalí. Přes noviny zavíječ voští nepozná a pokud
už jsou v rámku 1 - 2 vajíčka nebo larvičky, přes noviny nepřelezou do
dalšího rámku a nevytvoří hnízdo, vývoj si odbudou v tom jednom rámku, který
tím pádem prakticky nepoškodí. V rámku nesmí být pyl, ten ucítí i přes papír
a rámek nesmí být mokrý od medu, to potom vzniká z rámku a papíru docela
hnus. Na uschovávání malého počtu rámků se zabalení do novin docela hodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Anna Dvořáková" <borovicka3/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 01, 2009 2:17 PM
Subject: Oetření ramků bez chemie


> Může mi někdo poradit jak se jmenuje rostlina která zamezí napadení rámků
> zavíječem voskovým?Zapoměla jsem její název a je to učínné jak jsem
slyšela
> diskuzi ciziho včelaře jehož jméno nevím.Děkuji Anka

Radíme a další. Asi před dvěma léty byl článek ing. Titěry v časopise Včelařství ošetření formou vyváření ve vodě bez chemie. Byly tam také snímky z mikroskopu atd. Přestaňte vymějšlet dávno výmyšlené s nějakým listín a podobně než se toho chytnou další.

Je třeba číst, na co se kdo konkrétně ptá a ne jenom odpovědi. Tenhle dotaz
byl na ochranu plástů před napadením zavíječi.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Franta" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 02, 2009 7:37 AM
Subject: Re: Oetření ramků bez chemie


> Radíme a další. Asi před dvěma léty byl článek ing. Titěry v časopise
> Včelařství ošetření formou vyváření ve vodě bez chemie. Byly tam také
> snímky z mikroskopu atd. Přestaňte vymějšlet dávno výmyšlené s nějakým
> listín a podobně než se toho chytnou další.

Nemáte to někdo naskenovaný? Kolik toho v tom článku p. Titěra v tom teple bez chemie vypral dočista?
...........
Franta (90.176.2.8) --- 2. 3. 2009
Re: Oetření ramků bez chemie (34453) (34463)

Radíme a další. Asi před dvěma léty byl článek ing. Titěry v časopise Včelařství ošetření formou vyváření ve vodě bez chemie. Byly tam také snímky z mikroskopu atd. Přestaňte vymějšlet dávno výmyšlené s nějakým listín a podobně než se toho chytnou další.

Chlapi,
chcem Vas poziadat o pomoc. Pred niekolkymi rokmi niekto uverejnil web na francuzkeho motorkara, vcelara, ktory po celom svete fotil vcelarov a urobil z toho svoju internetovu stranku. Velmi by ste ma potesili, keby to niekto vytiahol so svojho archivu a vedel by to preposlat na moju adresu.
Michal Senican

až teď sem našel na podložce trubce....

gvghhhjh

No a nemá ten světový web beekeeping.com? Odkaz na to co hledáš je

http://www.worldbees.com/cgi-bin/apimages/imageFolio.cgi
.........
Michal Seničan (e-mailem) --- 2. 3. 2009
Francuzky motorkar (34461) (34462)

Chlapi,
chcem Vas poziadat o pomoc. Pred niekolkymi rokmi niekto uverejnil web na francuzkeho motorkara, vcelara, ktory po celom svete fotil vcelarov a urobil z toho svoju internetovu stranku. Velmi by ste ma potesili, keby to niekto vytiahol so svojho archivu a vedel by to preposlat na moju adresu.
Michal Senican

Protože mi byl zaslán sken za který ještě jednou děkuji, uveřejňuji tady z článku možný postup jak na plastový rámky. Osobně si myslím, že nejdůležitějším je koncentrace louhu a ph a jeho stálá kontrola v lázni přímo při aplikaci než dosahovaných 80°C a savo v roztoku. V článku není nic otom, žeby stačil při protimorové profylaxi jen teplý vzduch. Jestli dezinfikuji, tak dezinfikuji účinně a levně a komplexně proti všemu. Louhování je vhodné pro plastové rámky velmi. Zatím buším na dřevo, ale asi na pravidelném louhování včelařského vybavení a hlavně rámků pro včelí dílo a části úlů (dna nástavky) se mi daři i ve velmi nepříznivé situaci s morem co tu máme udržet celý chov s negativním výsledkem jak na mor v měli, tak také na mor medu. Vím ale, že to je víc o štěstěně a připravených kterým přeje nejvíce.
........
Včelařství


4/2007/93



. Účinným chemickým prostředkem
proti moru je horký roztok (alespoň
80°C) louhu sodného či draselného
o koncentraci kolem 5 %. Pozor! Stude-
ný louh není účinný! Vynikající kom-
binace na bázi aktivního kyslíku, která
působí i zastudena, tvoří 10procentní
saponát Savo a 5procentní louh. (Pří-
prava: na 10 litrů vody 1 láhev saponá-
tu Savo a Jh kg peciček louhu). Roztok
musí působit alespoň 5 minut!

Doplnit louh 0.5 kg. Je tam přklep

Upozorňuji na bezpečnost práce, ochraný štít nebo brýle, gumová zástěra, hlínky, gumové rukavice a hlavně je zásada, že louh sypeme do vody, nikoli vodu do louhu. Vzniká teplota a louh prská. Je to pouze na dezinfekci úlů, rámků, nikoliv na spory moru, které jsou ve dřevě a jsou prakticky nezničitelné. Dřevo vždy pálíme. Při moru se prakticky dřevo nedá dezinfikovat. Na plastové rámky je to 100%. V tom plastové rámky maji nesmírnou přednost.

ale matlu určitě ne.

http://www.worldbees.com/cgi-bin/apimages/imageFolio.cgi

VUV v Dole vydal malou publikaci: Desinfekce ve včelařství nebo
Dezinfekce ve včelařství - dá se to najít pod obojím názvem, ale asi
bude hůře k sehnání. Viděl sem ji v eshopu u Sedláčka a pak je o ní
zmínka na stránkách Dolu.



petr j.


Gustimilián Pazderka napsal(a):
> Protože mi byl zaslán sken za který ještě jednou děkuji, uveřejňuji tady z
> článku možný postup jak na plastový rámky. Osobně si myslím, že
> nejdůležitějším je koncentrace louhu a ph a jeho stálá kontrola v lázni
> přímo při aplikaci než dosahovaných 80°C a savo v roztoku. V článku není
> nic otom, žeby stačil při protimorové profylaxi jen teplý vzduch. Jestli
> dezinfikuji, tak dezinfikuji účinně a levně a komplexně proti všemu.
> Louhování je vhodné pro plastové rámky velmi. Zatím buším na dřevo, ale asi
> na pravidelném louhování včelařského vybavení a hlavně rámků pro včelí dílo
> a části úlů (dna nástavky) se mi daři i ve velmi nepříznivé situaci s morem
> co tu máme udržet celý chov s negativním výsledkem jak na mor v měli, tak
> také na mor medu. Vím ale, že to je víc o štěstěně a připravených kterým
> přeje nejvíce.
> .......
> Včelařství
>
>
> 4/2007/93
>
>
>
> . Účinným chemickým prostředkem
> proti moru je horký roztok (alespoň
> 80°C) louhu sodného či draselného
> o koncentraci kolem 5 %. Pozor! Stude-
> ný louh není účinný! Vynikající kom-
> binace na bázi aktivního kyslíku, která
> působí i zastudena, tvoří 10procentní
> saponát Savo a 5procentní louh. (Pří-
> prava: na 10 litrů vody 1 láhev saponá-
> tu Savo a Jh kg peciček louhu). Roztok
> musí působit alespoň 5 minut!
>
>

Na uschovávání malého počtu rámků se zabalení do novin docela hodí.

R. Polášek

Na malý počet rámikov možno, ale pre väčšie včelárstvo nie.
V poslednej diskusii o tomto probléme som ponúkol radu,. ktoú ja používam už 20 rokov (možno aj viac) a slúži mi k mojej spokojnosti bez poškodenia čo i len jedného plásta. Preto nechápem prečo túto možnosť včelári nevyužívajú.
Istotne sú aj iné modernejšie spôsoby ako ochrániť skladované plásty, npr. písal o tom i ing. Kamler, postaviť chladené jednoúčelové sklady, kde sa dá udržať nízka teplota, ktorá neumožní húseniciam vijačky prežiť.

Ako to robím ja? Každý úľ na včelnici je aj skladom súšov. "Prezimujú" v debničkách, ktoré podstavujem pod zimujúce včelstvo už v auguste- srpnu a plodisko-ká preložím na najvyššie miesto, kde ich aj zakŕmim a zazimujem , bez odobratia čo i len jedného plásta z úľovej zostavy. Hlavný letáč zasieťujem proti vnikanie škodcov do úľa (vzduch musí odvetrávať priestor pod zimujúcim včelstvom, ale pod v strede zostavy otvorím očká, ja mám náhradné letáč na každej debničke. Pri jarnej úprave včelstva, odoberiem toľko plástou, koľko do včelstva vložím medzistien a odobrané plásty vytopím na vosk.
O ochranu plástov sa dokonale postarajú samotné úľové včely. Niekto môže namietať, že pri likvidácii klieštika zbytočne zaťažujem plásty určené na znášku rezíduami amitrazu. Poznám mnoho včelárov, ktorí prešli na tento technologický postup uskladnenia plástov po skončení sezóny.
Doteraz sa tak nestalo, nemal som a ani nemám s týmto javom (rezíduá) problém.

Velmi pekne dakujem
Pan pazderka urobili ste mi velku radost
Miso Senican
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
< Predmet: Re: Francuzky motorkar
< Dátum: 02.3.2009 19:48:59
< ----------------------------------------
< No a nemá ten světový web beekeeping.com? Odkaz na to co hledáš je
<
< http://www.worldbees.com/cgi-bin/apimages/imageFolio.cgi
<

P.Seničan, môžete si to prečítať aj na http:

ovcsvpardubice.blog.cz/0903/cesta-kolem-sveta-za-vcelami

Zatím s tím nejsou problémy , protože to nikdo neměří. Já již rozlišuji rámky , které prošly ošetřením gabonem, amitraz apod. a nebo prostě zimní rámky , kvůli zvýšenému množství spor plísní, a rámky "čisté". Ze zasažených se snažím med netočit.

Uvažuji o váze, ale nemám čas zapisovat, nevíte někdo o digitální, kde by se data daly stahovat třeba do excelu. Jirka

Kdysi něco takového nabízel P.Svoboda za asi 10 000,-Kč.
Pro inspiraci znovu uvádím provedení své mechanické zapisovací váhy
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php
Vhodný přístroj pro zápis momentálně nabízí např:
http://www.aukro.cz/item569410568_barometr_zapisovaci_meteorologicky_barograf.html
nebo
http://www.aukro.cz/item570408885_barograf_z_nemeckeho_letadla.html

Pepa



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jirka
Sent: Wednesday, March 04, 2009 8:23 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: digitální váha

Uvažuji o váze, ale nemám čas zapisovat, nevíte někdo o digitální, kde by se data daly stahovat třeba do excelu. Jirka

Vyhoví každá váha s výstupem na RS232. Každá taková váha však bude pro naše
účely příliš drahá. Pokud by jsi potřeboval SW pro napojení na Excel, obrať
se na mne, rád ti ho dám.
JT


> Uvažuji o váze, ale nemám čas zapisovat, nevíte někdo o digitální, kde by
> se data daly stahovat třeba do excelu. Jirka

ale určitě,ještě byli pružní nevyschlý....

kdo má ještě sníh na stanovišti? Mně na zahradě zmizel teď v neděli až pondělí a v lese o 30 - 50 metrů výše na jednom stanovišti ho splavila voda z tajícího sněhu v pondělí a na druhém končí včera a dneska.
Na zahradě dnes začínají rozkvétat sněženky.

R. Polášek

tak nejak i u nas u prahy, na jedno stanovisti jeste taky snih mam. Vcera jsem koukal a snezenky uz vykukuji, kocicky uz se take rozeviraji.
Ma byt ale stale osklivo...
Uz jsem jak na trni, a to mam rad zimu - ale at uz jde do pryc :-))

T.H.


> kdo má ještě sníh na stanovišti? Mně na zahradě zmizel teď v neděli až
> pondělí a v lese o 30 - 50 metrů výše na jednom stanovišti ho splavila
> voda z tajícího sněhu v pondělí a na druhém končí včera a dneska.
> Na zahradě dnes začínají rozkvétat sněženky.
>
> R. Polášek
>
>
>

Já jsem si v pondělí ověřil, že je někdy dobré podívat se na místo v době,
kdy sníh taje. Místo ve svahu pod zhruba 200 metrů dlouhým polem na kopci o
cca 30 metrů výše nad umístěním včelstev. V době tání sněhu prakticky na
celém místě je několik centimetrů tekoucí vody, není jenom na místech, kde
hlodavci vyhloubili svoje chodby po svahu, takže voda teče jimi pod zemí.
Vyhloubení pořádného šikmého příkopu, který tu vodu odvede mimo umístění
včelstev, aby na jaře za tání sněhu nebo přes léto za za nějakého pořádného
deště voda nepodemlela nožky stojanů a úly se nevyvrátily je dost podstatné.
Taky jsem si ověřil, že stačí, aby na podzim udělal traktorista na poli nad
místem koleje trochu jinak a voda už teče úplně jinde. Přitom jak sníh
roztaje a všechna voda z pole steče, na tom pozemku není nic vidět.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 04, 2009 12:21 PM
Subject: Re:Sn?h na stanoviti.


tak nejak i u nas u prahy, na jedno stanovisti jeste taky snih mam. Vcera
jsem koukal a snezenky uz vykukuji, kocicky uz se take rozeviraji.
Ma byt ale stale osklivo...
Uz jsem jak na trni, a to mam rad zimu - ale at uz jde do pryc :-))

T.H.


> kdo má ještě sníh na stanovišti? Mně na zahradě zmizel teď v neděli až
> pondělí a v lese o 30 - 50 metrů výše na jednom stanovišti ho splavila
> voda z tajícího sněhu v pondělí a na druhém končí včera a dneska.
> Na zahradě dnes začínají rozkvétat sněženky.
>
> R. Polášek
>
>
>

Dnes jsem udělal první prohlídku včelstev v tomto roce a u jedněch včel jsem nalezl plesnivé rámky. Chtěl bych je přeložit do jiného úlu, ale bojím se že teď není ta správná doba na přeložení.Nerad bych o ně přišel a můžete napsat čím by to mohlo být, že rámky jsou napadané plísní /moc utěsněný ú, špatné větrání?/ nevím poraďte prosím.

Taky myslím, že je ještě na nějaké překládání brzo. Měnil bych hodně
plesnivé rámky blízko sezení včel, jinak nic. Rámky plesniví proto, protože
včely zřejmě už před tím měsícem a půl při předchozím oteplení založily plod
a potom ho musely udržovat, takže spotřebovaly spoustu zásob a uvolnily do
úlu plno vodní páry, která se vysrážela na chladných stěnách a krajních
rámcích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 04, 2009 12:58 PM
Subject: Přeloení včel .


> Dnes jsem udělal první prohlídku včelstev v tomto roce a u jedněch včel
> jsem nalezl plesnivé rámky. Chtěl bych je přeložit do jiného úlu, ale
bojím
> se že teď není ta správná doba na přeložení.Nerad bych o ně přišel a
můžete
> napsat čím by to mohlo být, že rámky jsou napadané plísní /moc utěsněný ú,
> špatné větrání?/ nevím poraďte prosím.

Vazeni pratele.
Kdo ma zajem si poslechnout prednasku vcel. farmare pr. Kolomeho. Je vitan na akci OV CSV Hradec Hralove dne 8.3. 2009.
Podrobnosti na :
http://www.vceliweb.cz/downloads/pozvanka_schuze.pdf

Frantisek

Do zimy je dobré neosazovat oba krajní rámky ve spodním nástavku.

>Dnes jsem udělal první prohlídku včelstev v tomto roce a u jedněch včel jsem nalezl plesnivé rámky. Chtěl bych je přeložit...<
------------------------------------------------------------
Nevím sice jaká je u Vás situace. Byly prolety? Nebyly prolety? Avšak v tuto dobu doporučuji počkat se šťouráním do včel až po očišťovacím proletu. Rozrušení může spustit kálení a to je v předjaří katastrofa. Je pravdou, že na tak dlouhou zimu již nejsme zvyklí. Včely se s tím ale jistě vyrovnají.
JK

Letošní zimu ještě v polovině prosince bylo vysloveně říjnové počasí, včely
se mohly v pohodě proletět. Okolo 6 února bylo další výrazné oteplení,
včely, co to potřebovaly, se mohly zase proletět. I když na mém stanovišti
na severní Moravě v předhůří Beskyd to bylo s proletem tak na hraně, jen
jeden, maximálně dva dny bylo bez sněhu a dostatečně teplo. Klidně mohlo
začít pořádně mrznout už od Dušiček a být o 2 - 4 st C toho 6 února méně,
včely by se vůbec proletět nestihly, klidně mohly být v zimním chumáči a bez
proletu od listopadu až doteď a musely by to vydržet. Jinak co sleduji
počasí, mám takový pocit, že zatímco tady byly první prolety zhruba od 1
března podle toho, kdy na konkrétním místě slezl sníh, v Čechách , okolí
Prahy, Polabí musel být první prolet už tak o týden dříve. V takovém případě
by nyní prohlídka včelstev klidně mohla být, ve včelách bude už dost plodu,
než aby jim prohlídka nějak závažně vadila.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 04, 2009 9:07 PM
Subject: Re: Přeloení včel .


> >Dnes jsem udělal první prohlídku včelstev v tomto roce a u jedněch včel
> jsem nalezl plesnivé rámky. Chtěl bych je přeložit...<
> ------------------------------------------------------------
> Nevím sice jaká je u Vás situace. Byly prolety? Nebyly prolety? Avšak v
> tuto dobu doporučuji počkat se šťouráním do včel až po očišťovacím
proletu.
> Rozrušení může spustit kálení a to je v předjaří katastrofa. Je pravdou,
že
> na tak dlouhou zimu již nejsme zvyklí. Včely se s tím ale jistě vyrovnají.
> JK

Obrátil se na mne majitel lesů v okolí včelařské stanice Bělecký Mlýn ( pobočný včelín Přerova) s žádostí o pomoc.Z ekonomických důvodů ji opouštějí Jedná se asi o 40 úlů uprostřed lesů v současné době v ochranném pásmu moru. STANICE BYLA VYBUDOVÁNA V ROCE 1941. Majitel by rád včelín zachoval v provozu a hledá pomoc.

Chovám 20 včelstev. Zůstalo mi pět rezervních oddělků nyní v síle na 7 rámcích 39x24 a vypadá to, že se mají k světu. Chtěl bych je spojit na jaře s jinými stejně silnými oddělky, nebo kmenovými včelstvy. Okolo stanoviště mám nasazenou řepku, jejíž snůšku by chtěl využít. Poradíte mi, kdy včelstva spojit pro dobrý výnos, zda je lépe spojit je s jinými oddělky, nebo je přidat do kmenových včelstev ?

Poradíte mi, kdy včelstva spojit pro dobrý výnos, zda je lépe spojit je s jinými oddělky, nebo je přidat do kmenových včelstev ? Jožo

Ja som integráciu včelstiev robil mnoho rokov a s dobrými výsledkami. Ak sú odložence životaschopné a to sú ako píšete, treba ich nechať rozvíjať samostatne až do doby kvitnutia vŕb. Musíte si pripraviť debničky alebo použiť tie, v ktorých sú odložence -oddělky.
Matke pripravte novú debničku so súšami, 3-5 timi Ms, do ktorého vložíte matku a 1-2 plásty plodu (je jedno či je otvorený alebo zaviečkovaný a nejaké zásoby. Nové plodisko, v ktorom má M dostatok miesta na plodovanie a včely Ms na stavanie.
To všetko prekryte mater. mriežkou MMr., nad mriežku položte bývalé plodisko a celú debničku s odložencom, samozrejme bez M.
Do kvitnutia repky sa všetky včely nad MMr. vyliahnu a včely budú mať kde ukladať med. Úspech je zaručený:

Popísal som to stroho, ale dá sa to uskutočniť aj tejto rady.
Matku z odloženca môžete využiť, nechať ju na mieste s plástami a k matke sa časť lietaviek vrátia a s matkou budú budovať nové včelstvo. Musia mať však nejaké zásoby, ak včelstvíčko bude k svetu, pridajte mu pozdejšie zaviečkovaný plod a repke bude dostatočne silné. Záleží len od vás čo s ním potom urobíte ale zásobná matka je vždy dobrá.

Záleží jaký je s těmi rezervními včelstvy úmysl, jestli se mohou vybrakovat
a třeba úplně využít nebo jestli z nich má být na nějakou pozdější snůšku
nebo na podletní krmění plnohodnostné včelstvo. Dříve bylo normální
vyrovnávat sílu včelstev přidáváním rámků s plodem z rezervních, nebo i
odebíráním z příliš silných včelstev, aby byla síla ve všech úlech
vyrovnaná. Dneska to není tak aktuální, jednak nástavkový úl dostává
jednotlivé nastavky podle síly, takže silnější včelstvo prostě dostane více
nástavků, jednak dneska jsou včelstva geneticky jednotnější a proto mnohem
více vyrovnané a jednak na dnešek je taková manipulace příliš pracná. Rámky
s plodem z rezervních oddělků by se měly přidat tak 2 - 4 týdny před
začátkem květu řepky, vlivem cizího plodu by měla matka začít nějakou dobu
více klást, takže včely budou mít s výchovou plodu více práce, ale v době
rozkvětu řepky by se ten plod buď měl líhnout nebo by měl být právě
zavíčkováván, aby v úlu bylo málo práce a co nejvíc včel vyletělo na květy.
Jak ale bude v době řepky mizerné počasí, budou se o to více rojit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Joo" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 05, 2009 12:53 PM
Subject: Spojování včelstev


> Chovám 20 včelstev. Zůstalo mi pět rezervních oddělků nyní v síle na 7
> rámcích 39x24 a vypadá to, že se mají k světu. Chtěl bych je spojit na
jaře
> s jinými stejně silnými oddělky, nebo kmenovými včelstvy. Okolo stanoviště
> mám nasazenou řepku, jejíž snůšku by chtěl využít. Poradíte mi, kdy
> včelstva spojit pro dobrý výnos, zda je lépe spojit je s jinými oddělky,
> nebo je přidat do kmenových včelstev ?

On Thursday 05 of March 2009 12:53:22 Joo wrote:
> Chovám 20 včelstev. Zůstalo mi pět rezervních oddělků nyní v síle na 7
> rámcích 39x24 a vypadá to, že se mají k světu. Chtěl bych je spojit na jaře
> s jinými stejně silnými oddělky, nebo kmenovými včelstvy. Okolo stanoviště
> mám nasazenou řepku, jejíž snůšku by chtěl využít. Poradíte mi, kdy
> včelstva spojit pro dobrý výnos, zda je lépe spojit je s jinými oddělky,
> nebo je přidat do kmenových včelstev ?

Dobry den,


pokud mate skutecne vsude kolem repku a podle otazky jste asi "zacatecnik" (ja
uz asi 9 let) , spis bych schanel prazdne nastavky se sousema - nebo
mezistenama - na roje, pokud to spojite, tak je muzete hledat po stromech v
okoli ....

Jeste je otazka, co nazyvate 7 ramkovym oddelkem - pokud je to v tuto
dobu "nabusene" vcelama plne obsedajici 7 ramku , tak se behem repky muzou i
vyrojit.


Honza

spis bych schanel prazdne nastavky se sousema - nebo
mezistenama - na roje, pokud to spojite, tak je muzete hledat po stromech v okoli ....

Pán Jan a ste si istý, že sa včely budú rojiť? Čo keď podmienky na dobrý rozvoj nebudú také ako npr. posledné dva roky? Už teraz môžem napísať, že tohoto roku bude rojov o polovicu menej (môže to byť i menej) ako to bolo vlani. Totiž, prvá dva mesiace tohoto roku je suma plusových denných teplôt nižšia o 50%, ako spomínaný rok 2007 +173˚C, 2008 +210˚C, tento rok len 116˚C.

A nejak optimisticky na rojový rok nesvedčí ani začiatok marca (III.mes.), sú síce plusové nočné i denné teploty, ale obloha je stále zamračená a prší. Včely sú deti slnka a ak nesvieti včely neprinášajú ani peľ, ani nektár, ani vodu! V minulosti som zažil také roky, keď včely nelietali, život v úli úplne ustal a plod sa dal spočítať, tak ho bolo málo.

Práve v takýchto rokoch sa včelstvo pomocou zásobného, predsa len dalo pripraviť na akú takú znášku.
Dúfajme, že aj tento rok bude taký, ako posledné desaťročie a slnko nebude dlho skryté za mrakmi.

Na jednom z mých stanovišť ( lesní - pár km jižně od Plzně) byl prokazatelně
poslední prolet 9.11.08 a první letošní 1.3.09.
To je od počátků mého samostatného včelaření (od roku 1988) rekordně dlouhá
doba 114 dnů.
Klasickou prohlídku jsem nedělal. Jen ze zvědavosti jsem před týdnem
nahlédnutím do podmetu Optimalů zjistil, že nikde není plíseň, množství
mrtvolek nepřevyšuje obvyklý stav dobře zimujících včelstev, tichý šelest
svědčil o tom, že včelstva nejsou ve stresu ( mohlo by být z příčin:
chybějící matka, nebo zásoby, nebo propuknutí některé z chorob atd., atd.).

Kdybych zjistil nějakou velmi hrubou závadu ( plíseň, hlodavec v úlu,
proklované díry do stěny v rozsahu více dm2 a pod. ), tak bych včely
přeložil co nejdříve a kdykoli - překládal jsem již včelstva i při minus 15
a bez úhony. Ale jinak bych se období mezi druhou polovinou února a první
polovinou března vyhnul - to je pro včelstva kritické období.
Z křehké rovnováhy tohoto období lze včelstvo vychýlit velmi snadno (v
souladu J.Werichem tomu říkám, že v úlu je velký "napnelismus"). Po prvním
proletu má včelstvo o několik kritických bodů své existence méně. Má tak víc
možností se se stresem, který včelař způsobí rozebráním a nebo přeložením
vyrovnat.
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Thursday, March 05, 2009 9:32 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Přeloení včel .

Letošní zimu ještě v polovině prosince bylo vysloveně říjnové počasí, včely
se mohly v pohodě proletět. Okolo 6 února bylo další výrazné oteplení,
včely, co to potřebovaly, se mohly zase proletět. I když na mém stanovišti
na severní Moravě v předhůří Beskyd to bylo s proletem tak na hraně, jen
jeden, maximálně dva dny bylo bez sněhu a dostatečně teplo. Klidně mohlo
začít pořádně mrznout už od Dušiček a být o 2 - 4 st C toho 6 února méně,
včely by se vůbec proletět nestihly, klidně mohly být v zimním chumáči a bez
proletu od listopadu až doteď a musely by to vydržet. Jinak co sleduji
počasí, mám takový pocit, že zatímco tady byly první prolety zhruba od 1
března podle toho, kdy na konkrétním místě slezl sníh, v Čechách , okolí
Prahy, Polabí musel být první prolet už tak o týden dříve. V takovém případě
by nyní prohlídka včelstev klidně mohla být, ve včelách bude už dost plodu,
než aby jim prohlídka nějak závažně vadila.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 04, 2009 9:07 PM
Subject: Re: Přeloení včel .


> >Dnes jsem udělal první prohlídku včelstev v tomto roce a u jedněch včel
> jsem nalezl plesnivé rámky. Chtěl bych je přeložit...<
> ------------------------------------------------------------
> Nevím sice jaká je u Vás situace. Byly prolety? Nebyly prolety? Avšak v
> tuto dobu doporučuji počkat se šťouráním do včel až po očišťovacím
proletu.
> Rozrušení může spustit kálení a to je v předjaří katastrofa. Je pravdou,
že
> na tak dlouhou zimu již nejsme zvyklí. Včely se s tím ale jistě vyrovnají.
> JK

On Thursday 05 of March 2009 17:59:11 A.Turčáni wrote:
> spis bych schanel prazdne nastavky se sousema - nebo
> mezistenama - na roje, pokud to spojite, tak je muzete hledat po stromech v
> okoli ....
>
> Pán Jan a ste si istý, že sa včely budú rojiť? Čo keď podmienky na dobrý
> rozvoj nebudú také ako npr. posledné dva roky?

Dobry den,

priznam se, ze jiz lonsky rok byl pro me vcelareni katastrofa, nerojilo se ani
jedno, na jare velky uhyn, z vice nez 30 vcelstev jsem mel 2 pekna, zbytek
par ramecku, na repce zesilily, pak velke sucho, med od 2 rekordmanek a jinak
nic, velke nadeje se slunecnici, jak zacala slunecnice, zacalo prset, zima
jako ted, po odkvetu slunecnice vedra az do podzimu (vse ve zkracene verzi).
Normalne byvalo jaro vrby a repka, pak akat, pak horcice, nebo jakasi
medovicovo nejaka smeska, lipa, slunecnice.

Takze pokud to bude horsi, nez loni (pocasi), tak si to ani neumim predstavit.

Honza

Už samotná řepka je, jestli to tak můžu říct, pro včelstva velký
napnelismus, intenzívní snůška velice brzy, kdy může být ještě pěkně
chladno. Pamatuji kvetoucí řepku zapadanou sněhem, pamatuji hromady
zkřehlých včel před česny, - 5 - 10 st C v noci a zamrzlé kaluže.....
Počasí hlavně v první polovině květu řepky hodně rozhoduje.... Pokud je
chladno, severní, severovýchodní vítr a do toho ještě nějaké srážky, spousta
včel na poli zkřehne a uhyne a včelstva silně zeslábnou. Hlavně ty slabší,
ale i ty silnější. Včely potom nějaký med donesou, ale na rojení jich není
dost a tak je řepka bez rojení, slabší včelstva nepřinesou nic. Pokud se po
řepce vyrojí, tak ty úplně nejsilnější a náchylné k rojení. Pokud je v době
řepky spíše už tepleji, hodně deštivo, včely nelétají ven, hodně sedí v
úlech, mají tam těsno, zvyšují tam teplotu, matka intenzívně klade plus
přínos pylu a sladiny z řepky mimo deště, na konci řepky jsou včelami
narvané úly a rojí se všechny včelstva kromě těch úplně nejslabších, tam je
posilování včelstev jednoznačně kontraproduktivní. Pokud je v době řepky
spíše tepleji a pěkné počasí, a dost prostoru v úlech, včely furt nosí a
zpracovávají sladinu, spousta včel se tím upracuje a na konci řepky je v
úlech plno medu, ale i v těch silných včelstvech spíše méně včel, takže se
spíše nerojí...
A teď včelaři dumej, jaké to počasí na řepce bude, protože pokud se mají
včely na řepku nějak posilováním přípravit, musí se to udělat těch 2 - 4
týdny před květem.

R. Polášek

Na jednom z mých stanovišť ( lesní - pár km jižně od Plzně) byl prokazatelně
poslední prolet 9.11.08 a první letošní 1.3.09.

Jak zjišťujete, že prolet prokazatelně nebyl? Včelám stačí během oblevy 1
hodina teplého počasí 5 - 10 st C kolem poledne a kromě nějakých zkřehlých
včel na česně, které v zimě obvykle rychle sezobnou ptáci, žádné zvláštní
známky první prolet nenechá. Zvláště pokud není sníh, ve kterém by včely
venku byly vidět. Vyčištění dna od měli a podobně dělají včely až po několka
dnech proletů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 05, 2009 6:18 PM
Subject: RE: Přeloení včel .


Na jednom z mých stanovišť ( lesní - pár km jižně od Plzně) byl prokazatelně
poslední prolet 9.11.08 a první letošní 1.3.09.
To je od počátků mého samostatného včelaření (od roku 1988) rekordně dlouhá
doba 114 dnů.
Klasickou prohlídku jsem nedělal. Jen ze zvědavosti jsem před týdnem
nahlédnutím do podmetu Optimalů zjistil, že nikde není plíseň, množství
mrtvolek nepřevyšuje obvyklý stav dobře zimujících včelstev, tichý šelest
svědčil o tom, že včelstva nejsou ve stresu ( mohlo by být z příčin:
chybějící matka, nebo zásoby, nebo propuknutí některé z chorob atd., atd.).

Kdybych zjistil nějakou velmi hrubou závadu ( plíseň, hlodavec v úlu,
proklované díry do stěny v rozsahu více dm2 a pod. ), tak bych včely
přeložil co nejdříve a kdykoli - překládal jsem již včelstva i při minus 15
a bez úhony. Ale jinak bych se období mezi druhou polovinou února a první
polovinou března vyhnul - to je pro včelstva kritické období.
Z křehké rovnováhy tohoto období lze včelstvo vychýlit velmi snadno (v
souladu J.Werichem tomu říkám, že v úlu je velký "napnelismus"). Po prvním
proletu má včelstvo o několik kritických bodů své existence méně. Má tak víc
možností se se stresem, který včelař způsobí rozebráním a nebo přeložením
vyrovnat.
J.Kala

Včelám stačí během oblevy 1
> hodina teplého počasí 5 - 10 st C kolem poledne

Tomu bych mozna tak veril kdyz by svitilo slunicko, a svitilo na ul. Ja uz ani nepamatuju ja to slunce vypada.....

Minuly vikend bylo 8°C, tesil jsem se a byl jsem zklaman. Ale uz vim ze mam dvoje hodne otuzily - otazka je co to znamena spis zda jim neco neschazi kdyz musej ven...

T.H.

Okolo toho 6 února , co si pamatuji, tady slunce moc nebylo, ale přišel z
jihu velice teplý vzduch, snad až 14 st C a včely taky vybudil silný vítr. V
posledních dnech u nás na severní Moravě bylo tak půl na půl slunečno v
neděli a potom hlavně kolem poledne předevčírem ve středu a to byl právě
prolet. Bez slunce bylo tak 5 st C, slunce to ve středu zvedlo na až 10 - 14
st C a to stačilo. V neděli tu teplotu srážel ještě sníh na zemi. Jinak
obrovsky teplá byla tady ještě první polovina prosince, 10 - 12 st C přes
poledne, co si pamatuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 06, 2009 8:11 AM
Subject: Re: Přeloení včel .


Včelám stačí během oblevy 1
> hodina teplého počasí 5 - 10 st C kolem poledne

Tomu bych mozna tak veril kdyz by svitilo slunicko, a svitilo na ul. Ja uz
ani nepamatuju ja to slunce vypada.....

Minuly vikend bylo 8°C, tesil jsem se a byl jsem zklaman. Ale uz vim ze
mam dvoje hodne otuzily - otazka je co to znamena spis zda jim neco
neschazi kdyz musej ven...

T.H.

Uklidněte se Až to budete Dělat 50let jako já Tak první prohlídku nebudete dělat dřív než rozkvete jíva, pokud dostaly na podzim alespoň 12 Kg cukru
Ranější prohlídky byly nutné při dávkách pod 10 kg

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Přeloení včel .
> Datum: 06.3.2009 08:16:22
> ----------------------------------------
> Včelám stačí během oblevy 1
> > hodina teplého počasí 5 - 10 st C kolem poledne
>
> Tomu bych mozna tak veril kdyz by svitilo slunicko, a svitilo na ul. Ja uz ani
> nepamatuju ja to slunce vypada.....
>
> Minuly vikend bylo 8°C, tesil jsem se a byl jsem zklaman. Ale uz vim ze mam
> dvoje hodne otuzily - otazka je co to znamena spis zda jim neco neschazi kdyz
> musej ven...
>
> T.H.
>
>
>

> Uklidněte se Až to budete Dělat 50let jako já Tak první prohlídku nebudete
> dělat dřív než rozkvete jíva, pokud dostaly na podzim alespoň 12 Kg cukru
> Ranější prohlídky byly nutné při dávkách pod 10 kg
>
> Pepan


Sem klidnej :-) nelezu do nich neboj ale zacina byt pomalu cas na zebru :-)

A zimujes ve 2N?

T.H.

V Polabí to dneska krásně lítá. Ted okolo 13 té hodiny se včeličky pěkně prolétávají. jedněm se ještě nechce, asi nemají potřebu. Hezký den všem. :-)

V Polabí to dneska krásně lítá. Ted okolo 13 té hodiny se včeličky pěkně prolétávají. jedněm se ještě nechce, asi nemají potřebu. Hezký den všem. :-)

Tady je to v (_!_) a ser¨.. a se.... :-(


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: prolet
> Datum: 06.3.2009 13:35:53
> ----------------------------------------
> V Polabí to dneska krásně lítá. Ted okolo 13 té hodiny se včeličky pěkně
> prolétávají. jedněm se ještě nechce, asi nemají potřebu. Hezký den všem.
> :-)
>
>
>

Zdravím.
Chtěl bych se zeptat za kolik kupujete mezistěny a jestli je šance dostat se pod 120kč za kilo.Budu je objednávat a tak bych měl rád představu kde a za kolik.
Za všechny reakce předem díky.
Míra

Za 120.- Kč a méně už asi neseženeš. Cena mezistěn se pohybuje kolem 150.- Kč a výměna za vosk 30.- Kč

Ve čtvrtek jsem měnil vosk za mezistěny u Loffelmanna za 13 kč.Akce únor-březen.
Zdravím Zdeněk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Franta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Za kolik jsou u v?s mezist?ny?
> Datum: 07.3.2009 07:52:08
> ----------------------------------------
> Za 120.- Kč a méně už asi neseženeš. Cena mezistěn se pohybuje kolem 150.-
> Kč a výměna za vosk 30.- Kč
>
>
>

To je dobrá cena za 120,dají se objednat i přes internet? Ten Loffelmann kde má obchod?Můžete dát prosím někdo kontakt.Děkuju Majk

V aktuálním čísle časopisu Moderní včelař ( 1/2009 ) byla uvedena poslední část překladu publikace p. Walta Wrighta ,,Ošetřování včelstev, které nahrazuje rojení medným výnosem,, alias ,,Zebrování,,. Na toto téma se v Konferenci ještě nediskutovalo, proto by bylo přínosné se jím zabývat ( v zájmu oživení Konference :-)).

Jaký máte názor na tuto metodu? Zkoušel jste někdo tento postup? S jakým výsledkem?

S pozdravem M. Václavek


Můj názor:
Osobně jsem zklamán. Očekával jsem působivější proceduru. Jako celek publikace na mě působí značně zmatečně. Tytéž formulace, i když v různých úpravách, se v ní neustále dokola opakují. Text je zbytečně dlouhý. Při pomyšlení, že PŘES 60% mého medného výnosu tvoří dubnová a květnová snůška ( vytáčím koncem května ), mi tvrzení, že ukládání medu začíná naplno až po odkvetení akátu, připadá komické. Nejen to, ale i další aspekty nasvědčují tomu, že tato metodika je úzce ušita na míru slabým včelstvům oproti našim chovaných v dosti odlišných klimatických a vegetačních podmínkách. Proto jsem skeptický, co se týče účinnosti zebrování v ČR, a to zejména v případě včelstev silných či velmi silných.

//\/\\//

Jan Loffelmann-Včelařský dům Medocentrum,Náchodská 35,Praha 9,Horní Počernice www.medocentrum.cz
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ww <mike/=/wo.cz>
> Předmět: mezist?ny
> Datum: 07.3.2009 09:22:27
> ----------------------------------------
> To je dobrá cena za 120,dají se objednat i přes internet? Ten Loffelmann
> kde má obchod?Můžete dát prosím někdo kontakt.Děkuju Majk
>
>
>

Je to psáno dost komplikovaně, ale to proto, že autora nebrali příliš vážně tak to asi zdůvodňoval a promýšlel z mnoha různých úhlů.

Četl jsem to mnohokrát, protože tam bylo dost zajímavých postřehů a taky něco podobného dělám.

Viz níže.
Ale našel jsem třeba paralelu s prohazováním horní krmné komory a spodního polonástavku na jaře u metodiky Ing. Řeháčka atd.

Osobně to budu zkoušet, protože mě tam toho dost sedí.
Dole je, jak jsem to doposud dělal já. Letos mám právě připraveny komíny souší, abych umožnil včelám hned nosit.

Bez vyzkoušení se nedá tvrdit, jestli je to vhodné či ne.

V tom dolním příspěvku jsme se tehdy bavili o obměně díla, takže tam není další zásah, že jsem tak 14 dnů při další cestě dával nad mednou komoru "medník".


http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=23356&
------
ALe zimuji ve třech nástavkách 24cm. je to pro mě novinka, takže si technologii trochu ladím, hlavně proto, že jsem donedávna trpěl nedostatkem díla. Ale letos už to podle plánu jelo.
Na jaře jsou včely hlavně v horním N s nabouchanýma zásobama - hlavně medem. Když zaplodují prostřední, s tím není většinou problém. Problém je že jen některé chtějí jít úplně dolů, některé se tomu brání. A v té době přichází Brutální Nikita a zaplodovaný prostřední nástavek rozředí mezistěnama na dva nástavky. V horním je zebra (mezistěna/plást/mezsitěna/), ve spodnějším je jádro s
plodem obklopené dvěma krycími které jsem vytáhl z nejnižšího. Tam je nahradím mimo jiné jedním stavebním. Stavební od loňska dávám dva na nástavek.
Pokud se včelám daří a nestačí jim to, přidávám další nástavek mezistěn.
Protože horní nástavky odebárám a vytáčím a letos budu už masívnějí rušit dílo, na zimu jim zůstává světlé, s tím, že nejspodnější se dostává nahoru (je v něm pyl) a včely si ho na zimu doplní sami, já tam jen doplňuji cukr podle stavu zásob. Ale ty si podle mě ukládají do středu po vybíhajícím plodu.
-----------

A k tomu nemám ani po dvou letech co dodat:-)))

Karel

> > ----------------------------------------
> To je dobrá cena za 120,dají se objednat i přes internet? Ten Loffelmann
> kde má obchod?Můžete dát prosím někdo kontakt.Děkuju Majk
>
>
> Loffemann adresa : www.honey-well.com

On Saturday 07 of March 2009 08:22:49 Zdeněk Heřmánek wrote:
> Ve čtvrtek jsem měnil vosk za mezistěny u Loffelmanna za 13 kč.Akce
> únor-březen. Zdravím Zdeněk

Ja take, pan Loffelmann tu akci na ponekolikate a vzdy ji vyuziji.
takze, pokud mate samci - koupit vosk za cca 90 Kc a priplatit 13 (plus cca 5
kc za necistoty).

Honza

PS : k cene za 13 kc musite mit kartu medocentrum.

Staci si precist dodatek pritele Cermaka. Presne jak to pan Wright napsal,
prilis jednoduche vysvetleni byva vetsinou odsuzovano :]

2009/3/7 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>

> V aktuálním čísle časopisu Moderní včelař ( 1/2009 ) byla uvedena poslední
> část překladu publikace p. Walta Wrighta ,,Ošetřování včelstev, které
> nahrazuje rojení medným výnosem,, alias ,,Zebrování,,. Na toto téma se v
> Konferenci ještě nediskutovalo, proto by bylo přínosné se jím zabývat ( v
> zájmu oživení Konference :-)).
>
> Jaký máte názor na tuto metodu? Zkoušel jste někdo tento postup? S jakým
> výsledkem?
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
> Můj názor:
> Osobně jsem zklamán. Očekával jsem působivější proceduru. Jako celek
> publikace na mě působí značně zmatečně. Tytéž formulace, i když v různých
> úpravách, se v ní neustále dokola opakují. Text je zbytečně dlouhý. Při
> pomyšlení, že PŘES 60% mého medného výnosu tvoří dubnová a květnová snůška
> ( vytáčím koncem května ), mi tvrzení, že ukládání medu začíná naplno až po
> odkvetení akátu, připadá komické. Nejen to, ale i další aspekty nasvědčují
> tomu, že tato metodika je úzce ušita na míru slabým včelstvům oproti našim
> chovaných v dosti odlišných klimatických a vegetačních podmínkách. Proto
> jsem skeptický, co se týče účinnosti zebrování v ČR, a to zejména v případě
> včelstev silných či velmi silných.
>
> //\/\\//
>

Já jsem to dělal před 20 a více lety jako víceméně běžný postup při
rozšiřování ještě v zadovácích. Plodiště nebo většina plodiště v zadováku s
neúplným počtem rámků třeba s dvakrát 10 rámky se vybrala a zpátky se dal
střídavě plod a mezistěna a přebytek potom nahoru doprostřed medníku takovým
způsobem, že úl na 2x 14 rámků 39x24 byl potom plný. případně jsem nechával
ještě místo na jednu, dvě mezistěny přidávané dodatečně. Tento způsob se
tehdy občas propagoval i při včelaření v nástavkových úlech při těch
technologiích, které uvažovaly s manipulací s jednotlivými rámky.
Pokud se to udělalo dobře, muselo být teplo, dostatek včel v úlu a na hodně
rámcích zavíčkovaný plod, tak včely obsadily všechny mezistěny, během 2 - 3
dnů je začaly stavět až postavily, mezitím se ze zavíčkovaného plodu vylíhly
nové včely, které převzaly práci v úlu, ty původní byly tím uvolněny k sběru
a mohly potom nosit do vystavených mezistěn a buňkách po vylíhnutém plodu v
medníku, zatímco v plodišti matka kladla do plástů po vylíhlých včelách a
vystavené mezistěny byly použity jako uložiště pro zahušťování donesené
sladiny, která byla po zahuštění přenesena do medníku, zatímco v plodišti
byly konečně zakladeny i vystavené mezistěny.
U nastavků jsem potom trochu narazil, protože v zadovácích se počet
přidaných mezistěn dal v pohodě odstupňovat podle síly včelstva, takže se
toto opatření dalo udělat u všech včelstev v jeden den, zatímco v nástavcích
se buď přidá celý nastavek nebo nepřidá nic. Znamená to tedy, že u
nástavkového včelaření je tato metoda vhodná hlavně pro nižší rámky, kdy
jeden nastavek není příliš velký objem a velká plocha přidaných mezistěn.
Případně pro vyšší rámky vyžaduje mít všechna včelstva stejně silná v té
správné síle ve správné době, aby zásah vyšel v době snůšky a včely ji
potom maximálně využily.
Musí být takové podmínky ve včelách a takové množství přidaných mezistěn,
aby včely obsadily všechny přidané mezistěny a okamžitě je začaly stavět, to
je dostatek včel, dostatek tepla a dostatek snůšky. Pokud toto nebude
splněno, včely mezistěny nebudou stavět, ale soustředí se na obsednutí
plástů s plodem a vyběhnutí plodu, matka omezí kladení a potom to dopadne
tak, že kolem matky je několik plástů plodu i na vystavěných mezistěnách,
nad plodem věnec uložených zásob a ostatní plásty jsou víceméně prázdné a
ostatní mezistěny třeba ještě měsíc potom nedostavěné. Případně se včely z
takového úlu ještě obvykle vyrojí.
Na řepce jsem toto dělal zhruba po polovině, třetině řepky, dříve obvykle
bylo příliš zima, později by už ta řepka utekla. Na pozdějších snůškách jsem
to dělal ihned po začátku silné snůšky. Na pozdějších snůškách byl ten efekt
ale o něco menší, protože v řepce efekt zvyšovalo to, že v správně
připravených včelstvech byla polovina i více plástů s plodem plod
zavíčkovaný před líhnutím, zatímco později bylo zavíčkovaných plástů před
líhnutím méně.
Takže bych řekl, že je to metoda velice citlivá na správné načasování a na
znalost včelstev, protože pokud se použije v nevhodnou dobu, vývoj včelstva
se tím srazí zpátky o týdny a snůška není využita.

R. Polášek

To je ovšem dost odlišný postup, než popisuje p. Walt Wright jako zebrování.

J.T.

> Já jsem to dělal před 20 a více lety jako víceméně běžný postup při
> rozšiřování ještě v zadovácích.
...
> R. Polášek

Jen pro úplnost, může sem někdo vložit co to přesně zebrování včelstev od Walta Wrighta je? Abychom tu nebyly za báby co melou a melou oničem.


............
> trestik (e-mailem) --- 7. 3. 2009
RE: Zeborvání (34515) (34521)

To je ovšem dost odlišný postup, než popisuje p. Walt Wright jako zebrování.

J.T.<

Velmi stručná charakteristika metody zebrování podle Walta Wrighta:
V období ranného rozvoje, kdy v přírodě začíná stálá nabídka nektaru (v
našich podmínkách cca v 1/2 března) se naředí zásoby nad plodovým hnízdem
tak, že se střídavě (jako na šachovnici) proloží prázdnými soušemi a nad
takto naředěné zásoby se umístí ještě jeden nástavek s prázdnými soušemi.
J.T.

>
> Jen pro úplnost, může sem někdo vložit co to přesně zebrování včelstev od
> Walta Wrighta je? Abychom tu nebyly za báby co melou a melou oničem.
>
>
> ...........
> > trestik (e-mailem) --- 7. 3. 2009
> RE: Zeborvání (34515) (34521)
>
> To je ovšem dost odlišný postup, než popisuje p. Walt Wright jako
> zebrování.
>
> J.T.<

Před časem se tady hodnotila KM a někdo tvrdil, že prý výzkumníci tvrdili že to nemá účinnost a je to jen alternativa. Nemůžu ten příspěvek najít, ale tak nějak to snad bylo.

Takže jsem si se zájmem přečetl:
http://vcely.or.cz/files/Reply_to_evaluationJune_08_E.pdf

A jak tam říká autor. SLuší se poděkovat. Aplikace KM s účinností cca 85% je podle mě skvělá hodnota.
Kdyby nám ta naše léčiva vždykcky a na pořád vykazovala 85% a víc, tak budu spokojen.

Takže já jdu šít futrály na MiteGone, aby mi to co mám, včely nerozkousaly a mohl to případně používat víckrát. :-))

Karel

Karel

V našich podmínkách jak je psáno v MV asi těžko uplatnitelné ,pokud ano tak musí zimování probíhat na medu nikoli cukru.V dodatku je to popsáno myslím velmi přesně.Připadá mi to podobné jako komorování,podsouvání zásob a další různé podněcování v předjaří.Tím že se ve správnou dobu přestěhují zásoby se včelstvo nastartuje jakousi falešnou snůškou.Jen si neumím představit že bych v brzkém jaru(s ohledem na naše podmínky) jak je to psané v článku rozšiřoval směrem vzhůru a nutil včelstva více topit když opačný postup(podsunutí části zásob vytvoření prostoru pro rozkladení matky)vytvoří lepší tepelný efekt,všichni víme že včela je hmyz a jako taková potřebuje k zdárnému rozvoji teplo. Ve správnou dobu přidám nad plod celí nástavek docílím stejného zamedování kvalitním medem bez strachu že v něm bude cukr.

…….Ve správnou dobu přidám nad plod celý nástavek docílím stejného zamedování kvalitním medem bez strachu že v něm bude cukr.

Včelař snad pozná „cukr“, kdy je snůška a z čeho. Včely taky chováme pro med. Pokud spotřebovávají čistý „cukr“, který je v některých případech pro ně zdravější, někdy i záchranou, aby nanosily med, který si vytočíme. I tak dost medu spotřebují,vedle „cukru“, protože z něčeho musí žít.
Způsoby včelaření jsou různé. Pro začínající by měly být metody jednoduché, aby se omezily problémy s rojením, krmením, zvedáním, mřížek, kontrolou a léčením atd. Viz. www.vcelarstvi.názory.cz.

V roce 2008 došlo v oblasti horního Porýní ke zvýšení ztrát včel v souvislosti s výsevem osiva kukuřice. Úřady proto tuto událost důkladně prozkoumaly a zajistily nápravu. Dnes je již známo, že příčinou úhynu včel byla v první řadě nedostatečná přilnavost mořidla k osivu a použitá technika výsevu. Výsledek německého monitoringu ukázal, že za normálních okolností není mezi aplikací chemických přípravků na ochranu rostlin a ztrátami včelstev patrná souvislost. Dosud bylo vyhodnoceno přes 100 000 údajů od 120 včelařů s celkovým počtem 1 200 včelstev.
Předmětem výzkumu, který probíhal do roku 2008, byl počet a velikost včelstev, sklizeň medu, rezidua pesticidů a napadení škůdci. Projekt byl zahájen v roce 2004. Cílem byl systematický výzkum příčin ztrát včel, které se v minulých letech ve zvýšené míře vyskytovaly. Na monitoringu se podílely vedle nezávislých výzkumných včelařských ústavů také Německý svaz včelařů, Německé profesní a živnostenské společenstvo včelařů, Německý svaz rolníků a postižené firmy průmyslu ochrany rostlin.
Výzkumy ukázaly, že roztoči rodu Varroa, pokud proti nim není prováděna dostatečná ochrana, napomáhají šíření dalších patogenů včel, jako např. prvoka rodu Nosema, který výrazně narušuje zdravotní stav a odolnost včel. V případě zimních ztrát, které kolísají od včelaře k včelaři, by mohla být prokázána významná souvislost s napadením včelstev roztočem a prvokem na podzim. Průměrné ztráty se ve sledovaném období pohybovaly od 8 do 16 procent.
Dále bylo zjištěno, že v 55 z 215 vzorků v plástech uskladněného a uzrálého pylu, včelího chleba, byly nalezeny stopy pesticidů. Jak shodně uvedl Německý svaz rolníků a Spolkový výbor ovoce a zeleniny, škodlivý vliv pesticidů na včely nebyl při odborné aplikaci zjištěn. Totéž platí i pro neonikotinoidy.

Ještě dodám, je to z http://www.agris.cz

V našich podmínkách jak je psáno v MV asi těžko uplatnitelné ,pokud ano tak musí zimování probíhat na medu nikoli cukru
-------
Nebyl bych takový puritán. Kdysi jsem z toho měl strach a poptával, jak to dělají jiní. Tedy klasik co převěšuje rámky do medníku. Ten nemá jinou možnost, nebo o ní nevím. Takže nijak. Bral to jak to bylo.

Pokud vezmu v úvahu, že včely mi jdou do zimy se zásobami odpovídajícím nástavku 24cm, tedy dost přes 20kg, tak standardně doplňuji 10L roztoku. A předpokládám, že to si včely umísťují do středu s potřebují v zimě.

Běžné včely na jaře proplodují dalších deset a víc kilo. Pokud se "prokusují" asi to netřídí a spotřebují to vcelku.

Včely za rok protočí až metrák medu/cukru. Navíc dodaný cukr štěpí, takže pokud někdo nekrmí vzhledme k podmínkám přes dvacet kilo, tak mu to může být asi jedno.

Teplo unikající nahoru? Když jsem fotil infrakamerou, tak jsem byl překvapen, jak dokáží udržet teplo v chomáči. I na horní hraně chomáče je těch 15stC. Na Silvestra.

Od té coby se intenzívně otepluje.

Pokud měl někdo v prosinci nad včelama nástavek a víc zásob, tak si může udělat obrázek sám.
MOje včely většinou po vánocích projedou nahoru, pokud tam ještě nebyly. Takže se dá předpokládat, že pohyb nahoru je na jaře pro včely normální.

A jak včely poznají co mají kdy dělat - rojit se apd. když nemají plánovací oddělení - na to p.Wright našel docela uspokojivou odpověď. Dokud nenarazí na strop, tak se mají oproti loňsku kam rozšiřovat.
Podle mě to sedí, protože jak včely mají poznat optimální sílu, kterou mají v dané lokalitě dosáhnout? Podle loňské velikosti. A tu si odměří do stropu, podle ponechaných zásob. A pokujd jsou u stropu do nějakého data, tak jsou READY k letu:-)) A pokud ne, takje třeba víc nosit na příští rok.

Podle mě je zbytečné to řešit u klávesnice, jen promyslet, jak to vyzkoušet a prověřit. Minimálně se dají odsledovat jiné teorie. Období "bílého vosku" atd.

Mě to sedí, období kdy to matka klade dokolakola, jak říkám se náhle mění v období, kdy to sází po řádcích a najdu celou souš/mezistěnu vajíček. Tohle všechno asi všichni znají, ale je možné na to na jaře koukat a prověřovat jak moc to Wrightovi sedí.

A nebo u některých proházet souše o měsíc dřív, než bývalo zvykem.

Oni ty zvyky josu poměrně krátké, Necelé jedno století v Budečácích. Včelstvu, co je na konci března u nás na 6 uličkách bych zebrování určitě neudělal. To byl obvykle čas, kdy klasik zužoval, ale klasika není moje parketa, jen co jsem tak občas vyslechl.

Kdo včelařil v Almárkách, zná taky podobný způsob.
Horní třetí patro do medníku a místo toho uspořádat souše a mezistěny. A trochu to i naředit směrem dozadu.

Stačí si přečíst knihu o včelaření starou 50 let a je vidět, že lecos je jinak. Představte si, že někomu v pádesátých letech přinesete knihu dnešních autorů.

V 70. letech uznávané autotity odsuzovali a odrazovali od krmení ve 3,5L sklenicích. A to kdyby jim někdo, žekl, ža tam strčí těch sklenic 6, nebo 15Litrový kontejner se slámou, tak ho pošlou ........

:-))

Ke včelám.

Karel

No, já jsem si z nějakého předchozího příspěvku nějak usmyslel, že se jedná
o mezistěny.
Je to ale taky zásah, který musí být přesně načasován na stav včelstva i
vzhledem k době snůšky. Aby se to tedy okopírovalo a vyzkoušelo u nás, musí
autor uvést přímo konkrétní charakteristiky oblasti, co se týká zimního
počasí i konkrétní charakteristiky toho, jak včelstva zimuje. Údaj "v období
raného rozvoje, kdy začíná v přírodě stálá nabídka nektaru" neříká nic,
protože nevíme spoustu věcí. Nevíme, jestli ve zmíněné oblasti jsou lednové
mrazy - 20 st C stejně jako u nás a krmí se v srpnu nebo ještě v červenci
a potom v polovině března je počasí pár stupňů nad nulou nebo třeba jestli
to není oblast, kde jsou lednové teploty stejné jako naše březnové, ale
kvůli dešťům a plískanicím příroda v prosinci, lednu a únoru odpočívá a nic
nekvete, krmí se na zimu, pokud se krmí a včelám jenom nenechává med z
poslední snůšky, v listopadu a v březnu, kdy začnou hromadně kvést jakési
tamější včelařské rostliny a je snůška, jsou teploty odpovídající našim
květnovým až červnovým.... Na rozdíl od naší krajiny, kdy je léto podstatně
kratší a rostliny musí začít kvést podstatně dříve i za nízkých teplot, mají
li stihnout mít semena a ještě se zásobit živinami na další rok... Taky by
bylo dobré znát podrobnější údaje o způsobu krmení, jak jsou po nakrmení
rozloženy zásoby, jak jsou včelstva silné v době provedení zákroku, kolik v
té době mají zásob, jaké rámky to jsou atd. A konečně bude třeba vzít v
úvahu, že na rozdíl od ČR je v Americe chována včela s velkou příměsí
italské vlašky, která se chová přes zimu trochu jinak, je zvyklá na teplou
zimu, kterou proploduje a udržuje přes zimu znatelně vyšší počet včel ve
včelstvu než naše kraňka, takže začátek jarního rozvoje probíhá z podstatně
větší síly včelstva...
Podle tohoto popisu bych odhadoval, že u nás by se takový zákrok hodil tak
někdy od poloviny dubna po tak polovinu květu řepky, v závislosti na počasí
a toho, jestli je pro včely snůška.
Jinak jsem tady už o tom několikrát psal, včelaři se nadchnou pro nové
poutavě popsané metody a s nadšením je začnou zkoušet, jenže aby byla taková
metoda opakovatelná se stejnými výsledky u různých včelařů, je nutné splnit
spoustu věcí, aby výchozí podmínky byly stejné. Popis vlastní metody je
potom maximálně desetina toho, co by zabral popis výchozích podmínek metody,
které se ale musí dodržet, aby zkoušení zavedené metody bylo opakovatelné a
vycházely shodné výsledky. Jenže to obvykle včelaři neuvádějí, amatérští
včelaři obvykle proto, že to jsou pro ně nezajímavé a samozřejmé věci, o
kterých ani nestojí za to psát a profesionální včelaři taky proto, protože
nechtějí popsat konkurenci podrobně svoje úspěšné metody, aby se z nich
poučila. Výsledek je pak ten, že spousta včelařů tu novou metodu začne
nadšeně zkoušet, kdo se trefí do správných výchozích podmínek, tomu to vyjde
úspěšně a metodu potom oslavuje, kdo se do nich netrefí, ten o ni píše a
diskutuje negativně. Přitom podle mně ve velice mnoha případech stačí
přečíst všechno, co o metodě autor píše, podrobně zapátrat třeba v jiných
článcích autora nebo se třeba rovnou zeptat a nemusí se zkoušet už jiným
včelařem vyzkoušené, prostě se jen splní výchozí podmínky, za kterých tomu
objeviteli ta metoda fungovala....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "trestik" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 07, 2009 5:49 PM
Subject: RE: Zeborvání


Velmi stručná charakteristika metody zebrování podle Walta Wrighta:
V období ranného rozvoje, kdy v přírodě začíná stálá nabídka nektaru (v
našich podmínkách cca v 1/2 března) se naředí zásoby nad plodovým hnízdem
tak, že se střídavě (jako na šachovnici) proloží prázdnými soušemi a nad
takto naředěné zásoby se umístí ještě jeden nástavek s prázdnými soušemi.
J.T.

> Nebyl bych takový puritán. Kdysi jsem z toho měl strach a poptával, jak to
> dělají jiní. Tedy klasik co převěšuje rámky do medníku. Ten nemá jinou
> možnost, nebo o ní nevím. Takže nijak. Bral to jak to bylo.

Já jsem v zadováku rámky s největšími cukernými zásobami nechával v
plodišti. Pokud se přece jen staré zásoby dostaly přes medník do medometu, z
velké části zůstaly při vytáčení v plástech, protože byly zkrystalované.
Potom se dávaly zase do plodiště, kde včely zkrystalovaný cukr nějak
zpracovaly. Obvykle i ten, který medometem neprošel. Jinak v tehdejší době
byl první med, hlavně z řepky,považován i kvůli tomu automaticky za
méněcenný, vhodný hlavně jen na medovinu nebo na dokrmování včelstev,
případně do výkupu, zatímco další med si prodával sám včelař a za podstatně
vyšší ceny.

> Teplo unikající nahoru? Když jsem fotil infrakamerou, tak jsem byl
> překvapen, jak dokáží udržet teplo v chomáči. I na horní hraně chomáče je
> těch 15stC. Na Silvestra.

V zimním chomáči jsou včely uspořádány tak, že teplo zadrží a nepustí ven.
Pokud ale mají obsednout plásty a pracovat na nich, teplo zadržet neumí, ty
plásty a celý prostor úlu kolem nich musí mít "pracovní teplotu" odhadem
okolo těch 30 st C, jinak na těch plástech prostě jen přežívají a včelstvo
stagnuje. Až do cca poloviny května je včelstvo silně limitováno v rozvoji
nízkou venkovní teplotou, pracuje jen na těch plástech, které udrží přes den
i noc teplé.

R. Polášek

Článek nazvaný "Nectar management" vyšel na pokračování v posledních třech
číslech MV na 21 stranách A4. Na přání pana Pazderky, který si přál vědět o
čem konkrétně se zde diskutuje, jsem jednou větou pouze vyjádřil podstatu
zásahu, nazývaného "zebrování". Prosím nebazírujte proto na této větě,
respektive na jejích částech. Všech 21 stran článku v MV je právě o
odůvodnění zásahu a jeho načasování. Načasování zásahu je v článku
vztahováno vzhledem k prvnímu výskytu panenského vosku, konkrétně 6 týdnů
před jeho výskytem. V našich podmínkách je to zhruba období prvních jarních
prohlídek. Nejzazší termín je právě období, kdy začíná nabídka nektaru.
Každý včelař si musí ve své oblasti toto datum určit sám.
Každopádně doporučuji si celý článek prostudovat, ať už s ním budete
souhlasit, či nikoliv.
J.T.


> Údaj "v období
> raného rozvoje, kdy začíná v přírodě stálá nabídka nektaru" neříká nic,
> protože nevíme spoustu věcí.
...
> R. Polášek
>
>
>> Velmi stručná charakteristika metody zebrování podle Walta Wrighta:
>> V období ranného rozvoje, kdy v přírodě začíná stálá nabídka nektaru (v
>> našich podmínkách cca v 1/2 března) se naředí zásoby nad plodovým hnízdem
>> tak, že se střídavě (jako na šachovnici) proloží prázdnými soušemi a nad
>> takto naředěné zásoby se umístí ještě jeden nástavek s prázdnými soušemi.
>> J.T.

RP:
No, já jsem si z nějakého předchozího příspěvku nějak usmyslel, že se jedná
o mezistěny.
------
Je dobré našetřit 3*40Kč, přečíst si to v MV, nebo nechat od někoho okopírovat. Stojí to za to. :-))
-------
Aby se to tedy okopírovalo a vyzkoušelo u nás, musí
autor uvést přímo konkrétní charakteristiky oblasti, co se týká zimního
počasí i konkrétní charakteristiky toho,....
---------------
To právě autor popisoval na 20 stránkách, na 21. stránce je pointa na deset řádek.
:-))
--------


Teď jsem se vrátil z venku a v jedněchh NN Brennerech, kde před 14 dny byly dva nedotčené nástavky zásob jsem zebroval honem ten horní. Tím spodním už včely prošly, respektive ony se natahují asi ve třech uličkách a deseti cm šířky. A dlabou tam místo pro plod. Zřejmě.
Do nějakého přínosu nektaru u nás skoro měsíc.

Možná se nakonec ukáže, že ten for bude v našich končinách jednoduchý. Včas (a to asi bude ten fór, že asi o měsíc dřív, než se považovalo za slušné) dávat nástavky nahoru a nemachrovat s nějakoui rotací, vsouváním a podsouváním nástavků pod plod, mezi plod atd. :-)))

Karel


Karel

RP:
No, já jsem si z nějakého předchozího příspěvku nějak usmyslel, že se jedná
o mezistěny.
------
Je dobré našetřit 3*40Kč, přečíst si to v MV, nebo nechat od někoho okopírovat. Stojí to za to. :-))
-------
Aby se to tedy okopírovalo a vyzkoušelo u nás, musí
autor uvést přímo konkrétní charakteristiky oblasti, co se týká zimního
počasí i konkrétní charakteristiky toho,....
---------------
To právě autor popisoval na 20 stránkách, na 21. stránce je pointa na deset řádek.
:-))
--------


Teď jsem se vrátil z venku a v jedněchh NN Brennerech, kde před 14 dny byly dva nedotčené nástavky zásob jsem zebroval honem ten horní. Tím spodním už včely prošly, respektive ony se natahují asi ve třech uličkách a deseti cm šířky. A dlabou tam místo pro plod. Zřejmě.
Do nějakého přínosu nektaru u nás skoro měsíc.

Možná se nakonec ukáže, že ten for bude v našich končinách jednoduchý. Včas (a to asi bude ten fór, že asi o měsíc dřív, než se považovalo za slušné) dávat nástavky nahoru a nemachrovat s nějakoui rotací, vsouváním a podsouváním nástavků pod plod, mezi plod atd. :-)))

Karel


Karel

sypu si popel na hlavu

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 08, 2009 11:32 AM
Subject: Re: Zeborvání


> RP:
> No, já jsem si z nějakého předchozího příspěvku nějak usmyslel, že se
jedná
> o mezistěny.
> ------
> Je dobré našetřit 3*40Kč, přečíst si to v MV, nebo nechat od někoho
> okopírovat. Stojí to za to. :-))
> -------
> Aby se to tedy okopírovalo a vyzkoušelo u nás, musí
> autor uvést přímo konkrétní charakteristiky oblasti, co se týká zimního
> počasí i konkrétní charakteristiky toho,....
> ---------------
> To právě autor popisoval na 20 stránkách, na 21. stránce je pointa na
> deset řádek.
> :-))
> --------
>
>
> Teď jsem se vrátil z venku a v jedněchh NN Brennerech, kde před 14 dny
byly
> dva nedotčené nástavky zásob jsem zebroval honem ten horní. Tím spodním už
> včely prošly, respektive ony se natahují asi ve třech uličkách a deseti cm
> šířky. A dlabou tam místo pro plod. Zřejmě.
> Do nějakého přínosu nektaru u nás skoro měsíc.
>
> Možná se nakonec ukáže, že ten for bude v našich končinách jednoduchý.
Včas
> (a to asi bude ten fór, že asi o měsíc dřív, než se považovalo za slušné)
> dávat nástavky nahoru a nemachrovat s nějakoui rotací, vsouváním a
> podsouváním nástavků pod plod, mezi plod atd. :-)))
>
> Karel
>
>
> Karel

Dokud není v přírodě k dispozici stálejší nabídka nektaru, není podle pana
Wrighta na zebrování pozdě, protože není čím zaplňovat prázdné buňky.
Časnější provedení není patrně na závadu, ale dokud není vůbec žádná nabídka
nektaru, je to asi předčasné. Sám se na to chystám až u mne začne plně kvést
jíva (momentálně zde začíná líska a olše). Staří praktici však jakékoliv
zvětšování prostoru nad plodem v této době z tepelného hlediska odmítají.
J.T.

>
> Teď jsem se vrátil z venku a v jedněchh NN Brennerech, kde před 14 dny
> byly
> dva nedotčené nástavky zásob jsem zebroval honem ten horní. Tím spodním už
> včely prošly, respektive ony se natahují asi ve třech uličkách a deseti cm
> šířky. A dlabou tam místo pro plod. Zřejmě.
> Do nějakého přínosu nektaru u nás skoro měsíc.
>
> Možná se nakonec ukáže, že ten for bude v našich končinách jednoduchý.
> Včas
> (a to asi bude ten fór, že asi o měsíc dřív, než se považovalo za slušné)
> dávat nástavky nahoru a nemachrovat s nějakoui rotací, vsouváním a
> podsouváním nástavků pod plod, mezi plod atd. :-)))
>
> Karel

Dobrý den.
Na jedné z přednášek pana Sedláčka se diskutovalo o vlivu tloušťky úlové stěny na množství vody v medu.
Med vytáčený z nezateplených nástavků prý za určitých okolností(deštivé a chladné počasí)obsahuje více vody,než med v zateplených nástavcích.
Včely v jednoduchých nástavcích prý nedokáží vyvinout dostatečnou teplotu k odpaření vody z medu.
Je to důvod k používání zateplených medníkových nástavků,aby se zvýšila kvalita vytočeného medu?

Treštík:
Dokud není v přírodě k dispozici stálejší nabídka nektaru, není podle pana
Wrighta na zebrování pozdě, protože není čím zaplňovat prázdné buňky.
----
Tak přesně je to tam psáno.
Ale já to udělal proto, že to byla poslední šance u tohoto jediného včelstva to udělat podle autora.
A to proto, že toto včelstvo mělo extrémní zásoby a malý půdorys. Přesto z podzimních 3NN nad plodoem a zásobama okolo projelo nahoru již přes dva nástavky - tedy 30cm když vlastní spotřeba by měla odpovídat tak 5cm na výšku nástavku.
Druhé včely doma na půdorysu Langstrota co bych měl šanci zebrovat projely 30cm nástavkem, kde jsem na podzim ani nečekal, že by v něm mohly na jaře plodovat, ale ponechal jsem jim ho tam, když ho vyjímečně (panenské dílo) zamesly. Měly pod ním ještě jeden (24cm) skoro plný.

Tam bude asi rozdíl, protože Wrigth slyšel, že prý někde na severu jsou takové zimy, že včely zalézají do prázdných buněka a to on nezná. :-))

Ale ať se vyjádří jiní, jestli znají situaci, že by včely v době trvalého přínosu nektaru měly nad sebou neproplodovaný nástavek.
U nás je to nestandardní situace, ale za normálních okolností mám na jaře všechny včely viditelné zhora. Někdy jsou až k loučce, nekdy jsou jen vidět v uličce. Málokdy se z nějakého důvodu usídlí dole, paradoxně se jedná o slabší včelstva.

Ale myslím si, že ani není tak nutné, aby se zebrovalo, tedy střídaly zásobní s prázdnými, jako že musí mít nad sebou místo aby měly kam jet. Když se jim tam dají plásty z boků, tak jim to asi vadit nebude.

Moje včely stačilo rozředit dole a rojení jsem si moc neužil. Ale programově jsem tam dával mezistěny, a tak to nemělo nijak enormní vliv na výnos.

Karel

Dnes jsem prohlédl včelky a odstranil první a poslední plást /byly hodně napadené plísní-zelené barvy/a ostatní rámky ponechal tak jak byly.Včelky jsou dle mne silné na sedmi rámcích. Zbytek a přeložení ponechám až bude více teplo. Doufám, že vydrží.

Svá včelstva zimuji ve 4 NN (15,9) a pravděpodobně všechna skončí pod
stropem jako v loňském roce. Pro zebrování proto budu moci využít jen
nezaplodované plásty z 3. a 4.NN a prázdné z 1.NN. V loňském roce jsem jen
prohodil nástavky a při řepce jsem chytal roje. Pan Wright svou metodu
prezentoval na systému Dadant 1NN-1VN+2NN. Domníval jsem se, že jeho
včelstva neprochází ke stropu právě z tohoto důvodu - patrně se raději drží
ve VN a nemají tendenci projít zásobami (mednou komorou) nad tímto VN. Váš
příklad nasvědčuje, že tomu tak nemusí být. Co je nutí projít zásobami ke
stropu v poměrně úzkém pásu? Dlouhý blok mrazů - pohyb vzhůru je tepelně
výhodnější? Jak si to vysvětlujete?
J.T.

> ... toto včelstvo mělo extrémní zásoby a malý půdorys. Přesto z
> podzimních 3NN nad plodoem a zásobama okolo projelo nahoru již přes dva
> nástavky - tedy 30cm když vlastní spotřeba by měla odpovídat tak 5cm na
> výšku nástavku.
> Druhé včely doma na půdorysu Langstrota co bych měl šanci zebrovat projely
> 30cm nástavkem, kde jsem na podzim ani nečekal, že by v něm mohly na jaře
> plodovat, ale ponechal jsem jim ho tam, když ho vyjímečně (panenské dílo)
> zamesly. Měly pod ním ještě jeden (24cm) skoro plný.
> ...
>
> Karel

Páni chemici, prosím o radu, aké lepidlo použiť na polykarbonátové dosky. Označte konkrétny názov lepidla, ktoré by spĺňalo normu na pevnosť. Ďakujem

Na jedné z přednášek pana Sedláčka se diskutovalo o vlivu tloušťky úlové stěny na množství vody v medu.
Med vytáčený z nezateplených nástavků prý za určitých okolností(deštivé a chladné počasí)obsahuje více vody,než med v zateplených nástavcích.
Včely v jednoduchých nástavcích prý nedokáží vyvinout dostatečnou teplotu k odpaření vody z medu.
Je to důvod k používání zateplených medníkových nástavků,aby se zvýšila kvalita vytočeného medu?
---------------------------------------------------------

Včelám více vyhovuje zateplená stěna úlu. Mnohým včelařům zase tenká stěna ( je levnější, lehčí, zabere méně prostoru). V teplejších oblastech u silných včelstev, tenká stěna vyhovuje. Ve vyšších polohách, mrazových kotlinách, návětrných stráních a tam, kde není bohatá snůška a včely nejsou dostatečně silné, je výhodnější používání uteplených úlů. Už to tady bylo psáno, že včely jsou hmyz, které ke svému životu potřebují teplo a to si vyrábějí z doneseného nektaru, nebo glycidových zásob. Čím je méně izolovaný úl, tím musí vyrobit více tepla. Pokud na zvýšenou výrobu tepla nestačí, pak se to projeví na jejich zdravotním stavu, množství a kvalitě medu.

Tak jsem dneska objednal mezistěny u pana Školy z Chodové Plané.Cenu má 120kč za kilo a výměnu myslím říkal 35 a 25kč-voští a vosk ale nejsem si jistý.Internetem to asi nepůjde ale pokud by jste někdo chtěl tak můžu poskytnout tel.číslo.

Včelám více vyhovuje zateplená stěna úlu. Mnohým včelařům zase tenká stěna ( je levnější, lehčí, zabere méně prostoru). V teplejších oblastech u silných včelstev, tenká stěna vyhovuje. Ve vyšších polohách, mrazových kotlinách, návětrných stráních a tam, kde není bohatá snůška a včely nejsou dostatečně silné, je výhodnější používání uteplených úlů. Už to tady bylo psáno, že včely jsou hmyz, které ke svému životu potřebují teplo a to si vyrábějí z doneseného nektaru, nebo glycidových zásob. Čím je méně izolovaný úl, tím musí vyrobit více tepla. Pokud na zvýšenou výrobu tepla nestačí, pak se to projeví na jejich zdravotním stavu, množství a kvalitě medu.

____________________________________________________________

Ještě bych doplnil to, že záleží také na tom, zda jsou úly vystaveny přímému slunečnímu záření. V předjaří a na jaře jde o jednoznačnou výhodu. V odpoledních hodinách za svitu slunce se úlový prostor zcela prohřeje, aniž by se o to včely samy přičinily, což umožní vyslání maxima včel na snůšku a intenzivní plodování ( tento efekt se zvyšuje tmavším nátěrem ), a tak se kompenzuje zvýšená spotřeba zásob a pomalejší rozvoj za chladných dní. Proto je naprosto nevhodné umístění tenkostěnných úlů ve stinných prostranstvích.

Nevýhoda tenké stěny nastane v létě, kdy hrozí přehřívání úlů. Nejvýhodnější poloha včelstev je pod korunami listnatých stromů. Nenaskytne-li se tato možnost, pak asi nejefektivnější pojistkou před přehříváním by byla nějaká provizorní polystyrénová stěna, která by se začátkem léta postavila přímo před úly, kde by se nechala do začátku zimy.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Co je nutí projít zásobami ke
stropu v poměrně úzkém pásu? Dlouhý blok mrazů - pohyb vzhůru je tepelně
výhodnější? Jak si to vysvětlujete?
______________________________________________________________


Jiné včely, jiné mravy... proč ne také jiné zdary?
//\/\\//

Mají už plod, takže uvnitř topí na 35 st C, zatímco venkovní teplota je jen
málo nad nulou a teplota uvnitř na krajích úlu je odhadem jen tak o 10 st C
vyšší než je venkovní. A včely se musí rozvolnit, protože plod a včely
vyrábějící teplo potřebují vzduch. Takže nad sezením včel stoupá sloupec
výrazně teplejšího a vlhčího vzduchu než je jinde v úlu, takže tím i výrazně
lehčího, navíc je ten sloupec ještě chráněn proti rozptýlení svislými rámky.
Ten sloupec dorazí prakticky bez rozvolnění až ke strůpku a teprve tam se
rozlije do stran, postupně se ochladí, vysráží vlhkost a podle stěn zase
klesá dolů. Tak nějak si to představuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek " <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 09, 2009 9:07 AM
Subject: Re: Zebrování


> Co je nutí projít zásobami ke
> stropu v poměrně úzkém pásu? Dlouhý blok mrazů - pohyb vzhůru je tepelně
> výhodnější? Jak si to vysvětlujete?
> ______________________________________________________________
>
>
> Jiné včely, jiné mravy... proč ne také jiné zdary?
> //\/\\//

Podle mně včelám vadí mnohem více netěsnosti a mezery mezi nastavky a potom
úl, který zevnitř provlhne do hloubky a ztratí izolační schopnost.
Jednoduchý pokus totiž prokáže, že těsný nástavkový úl se stěnami 2 cm
silnými a s dobře utepleným strůpkem vytopí i docela malý topný příkon.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek " <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 09, 2009 8:58 AM
Subject: Re: voda v medu


> Včelám více vyhovuje zateplená stěna úlu. Mnohým včelařům zase tenká stěna
> ( je levnější, lehčí, zabere méně prostoru). V teplejších oblastech u
> silných včelstev, tenká stěna vyhovuje. Ve vyšších polohách, mrazových
> kotlinách, návětrných stráních a tam, kde není bohatá snůška a včely
nejsou
> dostatečně silné, je výhodnější používání uteplených úlů. Už to tady bylo
> psáno, že včely jsou hmyz, které ke svému životu potřebují teplo a to si
> vyrábějí z doneseného nektaru, nebo glycidových zásob. Čím je méně
> izolovaný úl, tím musí vyrobit více tepla. Pokud na zvýšenou výrobu tepla
> nestačí, pak se to projeví na jejich zdravotním stavu, množství a kvalitě
> medu.
>
> ____________________________________________________________
>
> Ještě bych doplnil to, že záleží také na tom, zda jsou úly vystaveny
> přímému slunečnímu záření. V předjaří a na jaře jde o jednoznačnou výhodu.
> V odpoledních hodinách za svitu slunce se úlový prostor zcela prohřeje,
> aniž by se o to včely samy přičinily, což umožní vyslání maxima včel na
> snůšku a intenzivní plodování ( tento efekt se zvyšuje tmavším nátěrem ),
a
> tak se kompenzuje zvýšená spotřeba zásob a pomalejší rozvoj za chladných
> dní. Proto je naprosto nevhodné umístění tenkostěnných úlů ve stinných
> prostranstvích.
>
> Nevýhoda tenké stěny nastane v létě, kdy hrozí přehřívání úlů.
> Nejvýhodnější poloha včelstev je pod korunami listnatých stromů.
> Nenaskytne-li se tato možnost, pak asi nejefektivnější pojistkou před
> přehříváním by byla nějaká provizorní polystyrénová stěna, která by se
> začátkem léta postavila přímo před úly, kde by se nechala do začátku zimy.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//

Normy pevnosti jsou různé podle toho, co z toho makrolonu by se mělo slepit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 08, 2009 10:07 PM
Subject: Lepidlo na polykarbonát


> Páni chemici, prosím o radu, aké lepidlo použiť na polykarbonátové dosky.
> Označte konkrétny názov lepidla, ktoré by spĺňalo normu na pevnosť.
Ďakujem

A včely postupují za tím teplým vzduchem, jsem ještě zapomněl dodat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 09, 2009 10:28 AM
Subject: Re: Zebrování


> Mají už plod, takže uvnitř topí na 35 st C, zatímco venkovní teplota je
jen
> málo nad nulou a teplota uvnitř na krajích úlu je odhadem jen tak o 10 st
C
> vyšší než je venkovní. A včely se musí rozvolnit, protože plod a včely
> vyrábějící teplo potřebují vzduch. Takže nad sezením včel stoupá sloupec
> výrazně teplejšího a vlhčího vzduchu než je jinde v úlu, takže tím i
výrazně
> lehčího, navíc je ten sloupec ještě chráněn proti rozptýlení svislými
rámky.
> Ten sloupec dorazí prakticky bez rozvolnění až ke strůpku a teprve tam se
> rozlije do stran, postupně se ochladí, vysráží vlhkost a podle stěn zase
> klesá dolů. Tak nějak si to představuji.
>
> R. Polášek

A včely postupují za tím teplým vzduchem, jsem ještě zapomněl dodat.
______________________________________________________________

Teď v předjaří zajisté, ale samozřejmně postupují společně s plodem, což je tak trochu proti metodě zeborvání.

http://med.jirizavrel.eu/dvd/

Na této stránce si můžete prohlédnout ukázky z filmu "Takto včelaříme na Českomoravské vysočině". Film má dva díly o délce 90 a 70 min. Pojednává o ošetřování včelstev během kalendářního roku. Natočil ho známý kameraman Sláva Černý, autor i dalších snímků se včelařskou tématikou. Vlastní děj filmu se odehrává na včelnicích Slávy Černého, přítele Jaroše, přítele Velína a Jiřího Zavřela.

Je pravdou, že v jednoduchých nástavcích mívám problémy z vyšším obsahem vody v medu. Příčina je pravděpodobně jiná, než uvádí p. Sedláček. V době hlavní snůšky je ve včelstvu tepla nadbytek a normální včelstvo zvládá "vytápění" prostoru s velkou rezervou. První problém je ve velkoprostorových úlech bez ohledu na sílu stěny. Při déletrvajících přínosech 5-10 kg denně včely nestíhají zcela odpařit vodu a víčkují med s obsahem vody 19-20 %. V maloprostorových úlech tento problém není - za 2-3 dny není kam nosit. Druhý problém dle mého názoru nastává v horkých dnech u tenkostěnných úlů vystavených přímému slunci. Z důvodu chlazení vnitřního prostoru úlu ukládají včely do prázdných buněk u stěny vodu. V tropických dnech při vybírání medu v odpoledních hodinách někdy z krajových plástů "stříká" voda, i když není žádná snůška. V takových dnech doporučuji vybírat med v ranních hodinách i když není žádná snůška, případně krajové plásty vracet včelám. Osobně tenkostěnné nízkonástavkové úly považuji za výborné řešení a toto je jen jedna z malých nevýhod, o které je dobré vědět.
----------------------------------
Na jedné z přednášek pana Sedláčka se diskutovalo o vlivu tloušťky úlové stěny na množství vody v medu.
Med vytáčený z nezateplených nástavků prý za určitých okolností(deštivé a chladné počasí)obsahuje více vody,než med v zateplených nástavcích.
Včely v jednoduchých nástavcích prý nedokáží vyvinout dostatečnou teplotu k odpaření vody z medu.
Je to důvod k používání zateplených medníkových nástavků,aby se zvýšila kvalita vytočeného medu?

Jak si ten majitel představuje pomoc. Možná bych zájem měl.

Normy pevnosti jsou různé podle toho, co z toho makrolonu by se mělo slepit.

R. Polášek

Pán Polášek, má to byť nádoba bez dna, na rohoch spevnená kovovými uholníkmi (plech 1mm), lepidlo má byť len doplňujúce na spevnenie nádoby. Turčáni

Od některých zkušených praktiků jsem slyšel o ovlivňování včelstva pomocí oček.Zajímalo by mne,jak včelstvo reaguje na otevřená očka v různých nástavcích.Hovoří se o tvarování hnízda,nebo o lákání včel do horních nástavků u tzv.akátových včelařů.

ani ne tak pomoc ale včelmistra



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <samojlovic/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Hled? se v?ela?
> Datum: 09.3.2009 11:43:38
> ----------------------------------------
> Jak si ten majitel představuje pomoc. Možná bych zájem měl.
>
>
>

ani ne tak pomoc ale včelamistra za polovinu výnosů a provozních nákladů


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <samojlovic/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Hled? se v?ela?
> Datum: 09.3.2009 11:43:38
> ----------------------------------------
> Jak si ten majitel představuje pomoc. Možná bych zájem měl.
>
>
>

Je v Táboře včelařská prodejna?Kdo ví odpoví.Děkuji.

ani ne tak pomoc ale včelamistra za polovinu výnosů a provozních nákladů
--------
I polovinu dotací? :-))

Pokud se někdo najde, tak taktéž budu zvažovat, že bych za polovinu výnosů i nákladů někoho vzal na svoji včelnici. Dokonce včelstev skoro dvakrát tolik a úly vesměs z tohoto století :-)) A v pásmu MVP také ne:-)

Karel

jak se vede?

Měl by na to stačit neutrální silikon , pokud jich bude někdo nabízet řadu,
tak ten po vytvrdnutí tužší, s vyšším modulem. Dobře se s ním pracuje, drží
i na polykarbonátu i na kovu a není nijak drahý. Co se týká vyztužení, bych
uvažoval o vložení nějaké tkaniny nebo síťoviny do tmelu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 09, 2009 2:32 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Normy pevnosti jsou různé podle toho, co z toho makrolonu by se mělo
> slepit.
>
> R. Polášek
>
> Pán Polášek, má to byť nádoba bez dna, na rohoch spevnená kovovými
> uholníkmi (plech 1mm), lepidlo má byť len doplňujúce na spevnenie nádoby.
> Turčáni

Já bych se zeptal v potřebách pro akvaristiku na silikon co se s ním lepí akvária.Ten by to určitě podržel dobře.Kamarád ho používá a je s ním spokojený.
Co to bude až to bude pane Turčáni jestli se smím zeptat?

V odpoledních hodinách za svitu slunce se úlový prostor zcela prohřeje,
aniž by se o to včely samy přičinily, což umožní vyslání maxima včel na
snůšku a intenzivní plodování ( tento efekt se zvyšuje tmavším nátěrem).
----------------------------------------------------------
Před časem se u nás prodával slovenský úl (tuším, že se jmenoval Tatran), který byl vně tmavě natřený. Mezi vnější a vnitřní palubkovou stěnou byla izolace z hobry. I když jsem četl na hobru (coby izolaci) kritiku, tak s tím jedním úlem, který jsem si koupil na zkoušku, jsem dodnes spokojen. Mám ho pod ovocným stromem. Než narostou na stromě listy, tak je úl sluncem vyhříván a když listy narostou pak je úl dokonale zastíněn. I když hobra může nasáknout vlhkostí, tlumí velké teplotní rozdíly. Další výhodou je, že hobru nevykousávají mravenci. Škoda jen, že těch úlu v té době nebylo v obchodě více.