Archiv Včelařské konference

V odpoledních hodinách za svitu slunce se úlový prostor zcela prohřeje,
aniž by se o to včely samy přičinily, což umožní vyslání maxima včel na
snůšku a intenzivní plodování ( tento efekt se zvyšuje tmavším nátěrem).
----------------------------------------------------------
Před časem se u nás prodával slovenský úl (tuším, že se jmenoval Tatran), který byl vně tmavě natřený. Mezi vnější a vnitřní palubkovou stěnou byla izolace z hobry. I když jsem četl na hobru (coby izolaci) kritiku, tak s tím jedním úlem, který jsem si koupil na zkoušku, jsem dodnes spokojen. Mám ho pod ovocným stromem. Než narostou na stromě listy, tak je úl sluncem vyhříván a když listy narostou pak je úl dokonale zastíněn. I když hobra může nasáknout vlhkostí, tlumí velké teplotní rozdíly. Další výhodou je, že hobru nevykousávají mravenci. Škoda jen, že těch úlu v té době nebylo v obchodě více.

To by měl být právě ten neutrální silikon. Akorát v akvaristice bude asi v
prodeji i menší balení než běžných 300 mililitrů v kartuší, nevím ale,
jestli bude levnější. S velkou pravděpodobností v té akvaristice budou v
prodeji tmely od našeho výrobce Lučební závody Kolín.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 10, 2009 10:21 AM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Já bych se zeptal v potřebách pro akvaristiku na silikon co se s ním lepí
> akvária.Ten by to určitě podržel dobře.Kamarád ho používá a je s ním
> spokojený.
> Co to bude až to bude pane Turčáni jestli se smím zeptat?

Ano ten kamarád měl v ruce i malé balení něco jako pastu na zuby.Zřejmě na malé akvárium to stačí.S cenou nevím jak to je.

Mám na predaj cca. 100 kg kvalitny suseny pel!!!

film je velmi hezký a názorně a srozumitelně ukazuje jednotlivé etapy prací včelařského roku. Doporučuji jako názornou pomůcku pro začínající včelaře, na schůže ZO jako doplněk i pro včelaře vůbec. Vašek Ducháč.

Co to bude až to bude pane Turčáni jestli se smím zeptat?

Istotne s tým vyjdem pred verejnosť, ale až vtedy, keď to dokonale odskúšam a bude funkčné.

V Táboře Čekanicích působil pan Knotek,ale pro malý zájem prodejnu uzavřel.Nejbližší prodejna se nyní nachází v Českých Budějovicích.

Na FV mě zaujalo:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0903/cisla-nelzou-pocty-vcel-dlouhodobe-klesaji

"Ve stejný čas, ceny medu šly z průměru v 1995 $0.69 za libru, na letošní $1.41 za libru. To je velmi zdravý 104% vzestup - mnohem větští než inflace (jeden dollar v 1995 má cenu $1.39 dnes). Tak dnešní nastavená cena za med je kvůli jiným, vnějším faktorům… nabídka a poptávka? "

---------
Ještě, že se dolar zmátořil z 15Kč/USD na 20 a víc. Jinak by jsme mohli být zaplaveni laciným americkým medem za světové ceny :-))

Karel

Tak n a Nově již vědí,že bude letos dost medu.
Hotový šamani.
Zdeněk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: N?co o svetovych cenach medu
> Datum: 10.3.2009 20:12:22
> ----------------------------------------
> Na FV mě zaujalo:
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/0903/cisla-nelzou-pocty-vcel-dlouhodobe-klesa
> ji
>
> "Ve stejný čas, ceny medu šly z průměru v 1995 $0.69 za libru, na letošní
> $1.41 za libru. To je velmi zdravý 104% vzestup - mnohem větští než inflace
> (jeden dollar v 1995 má cenu $1.39 dnes). Tak dnešní nastavená cena za med
> je kvůli jiným, vnějším faktorům… nabídka a poptávka? "
>
> ---------
> Ještě, že se dolar zmátořil z 15Kč/USD na 20 a víc. Jinak by jsme mohli být
> zaplaveni laciným americkým medem za světové ceny :-))
>
> Karel
>
>
>

Hm, hm, nechválil bych dne před večerem.
Zdravím J. Bureš

Včerá 9.3. a dnes 10.3. jsem uznal, že již je čas na provedení jarní úpravy včelstev. Teplota včerejší den 10 st C a dnes pouze 7 st C. Oproti minulým rokům provádím letos jarní úpravu včelstev poměrně pozdě. Ještě, že v minulém týdnu bylo několik dnů s odpoledními teplotami nad 12 st C a byly prolety i když takové nemastné neslané. Minulé roky jsem jarní úpravy prováděl koncem února nejpozději první týden v březnu. Byly jiné teploty. Inu globální oteplování nám dává zabrat. Dosud máme kožichy. Včely va vrchních nástavcích bourají víčka na zásobách. V druhém nástavku shora vidím plod na 4 až 6-ti plástech, zavíčkovaný (při pohledu shora do nástavku bez rozebírání) a to ve většině včelstvech. Ve třech včelstvech matka již počala plodovat i ve třetím nástavku shora, čili ve dvou nástavcích. Včely obsedají (nyní rozvolněné) dva a půl až tři nízké nástavky. V jednom případě pouze jeden a půl nástavku a otevřený plod na pouze třech plástech. Výměna matky? Je loňská, ještě počkám. Zásoby v horním nástavku, kde včely počaly bourat víčka, jsem přeložil u všech včelstev pod plod. To znamená, že plod jsem zvedl pod strůpek do nejteplejšího místa v úlech. V souladu s názorem ing. Řeháčka to považuji za velmi důležité opatření k léčení nosemy (nosematózy) teplem. Je to vyzkoušené a účinné. Dadantisti a někteří včelaři na vysokých mírách včelstva na jaře zužují za pomoci Blinovy přepážky. Jiný prostředek stejně nemáme. Fumagilin již není mnoho let povolen a není běžně dostupný. Zítra budu vkládat sklenice s vodou nad plod. Na kouř včely reagovaly podrážděně, zatímco na porosení vodou se ochotně sesedly na mokrých plástech a sály vodu a byly hodné. Chladné počasí brání vyletování pro vodu a včely mají žízeň. Jsem překvapen silou včelstev. Oproti minulým rokům jsou mnohem silnější. V dnešních zprávách na Nově šéfové veteriny i svazu včelařů vyhrožovali enormní snůškou medu. Prý cena klesne (slyšel-li jsem dobře pod 180,- Kč. Interspar dnes v 18 hod. med 250g, květový od slovenského dodavatele za 49,50 Kč - protřel jsem si oči a dvakrát). Již jsem měl pomalu strach, po poslechu zpráv, že nebudu mít med kam dávat. Copak konve, ale barák že bude malý. Pak jsem se uklidnil skleničku medoviny. Šéfové křičí hop a ještě nepřeskočili. Vzpoměl jsem si na přísloví jednoho starého zemědělce. Ten tvrdil: "Zemědělství, to je vždy sázka do loterie". Vyjde, nevyjde, nevyjde... A včelařství je přeci zemědělství. Nebo ne? Nebo máme na sv. Petra horký drát aby nám namixoval počasí podle potřeby? Necháme se tedy překvapit. Bylo by to ale hezké, že? Barák přetékající medem.
JK

Dobrý den,
jako začátečník - čerpající ze zkušeností letitých včelařů narážím na to, že co jeden včelař prosazuje, druhý vidí úplně jinak ;-) stejně je tomu i s letákem u česna. Zatím co jsem od jednoho slyšel, že není třeba a druhý si to bez letáku neumí představit. Poradíte mi, kde se o tom mohu něco dočíst? Díky R.

Naše včely pochopily,že injekce 1000000EU musí přinést výsledky.Tvrdě nastoupily do útoku proti tomu sviňskému brouku a hned je vidět výsledek.Většina včelstev ho s úspěchem vyhnala z úlů a těch 40% co svůj boj ještě nezvládlo,to jsou vychcánci,kteří asi čekají na další injekci.Uvědomují si naše včely vůbec,kolik evropských centů,jedné každé z nich,připadlo na tento boj?SVS má ale jasno.A svaz též.Jenom ten monitoring se tam jaksi nehodí.I když,co když toho svaz teď využije a postaví se za něj.A veterina začne trochu víc přemýšlet.Co bude,až injekce vyschou a brouk nastoupí do útoku.Dokáží se naše chytré včely s tím vypořádat?

Dobrý den,
jako začátečník - čerpající ze zkušeností letitých včelařů narážím na to, že co jeden včelař prosazuje, druhý vidí úplně jinak ;-) stejně je tomu i s letákem u česna. Zatím co jsem od jednoho slyšel, že není třeba a druhý si to bez letáku neumí představit. Poradíte mi, kde se o tom mohu něco dočíst? Díky R.
---------
Když jsem si to mohl ověřit digiťákem - je to levné, na film by to vyšlo dráž :-) - tak jsem objevil Ameriku. Včela normálně přistávala na kmeni, nebo na plástu a asi jí to nejlíp vyhovuje. :-))
Pod očky, která jsem neměl kulatá, ale vyříznutý obdélníček na dolní hraně, byla hmatová lišta spodního nástavku. Na ní byl létáček cca 5cm ve sklonu 45st. a tam mi to přišlo, že je to pro včely nejlepší. Přistávají v podobném úhlu podle nákladu. Než vodorovná plocha, je asi lepší svislá. To bylo vidět u nových klasických nástavků. Protože jsem měl v sezoně otevřenou většinu oček, včely než stěrbinu česna s létákem i bez létáku, preferovali očka. Jestli se jim v úle nechtělo chodit pěšky nahoru, nebo jim vyhovovala svislá stěna těžko soudit.
V každém případě je to závislé na vystavení úlů větru. Pokud je větrné stanoviště a nechráněná česna/očka, tak plocha, kde se včely budou moci zachytit, než spadnou na studenou a mokrou zem, bude asi dobrá. Osobně bych ji dělal, pokud bych se k tomu dostal, ve sklonu 45st, alespoň horní část, dolní pak může být vodorovná. Tmavou aby topila. A nebo z fasádní perlinky jak jsem viděl u př. Zeleného, aby se na ní nedržela voda a binec.

Na rozpracovaných nástavcích to mám připravené právě pro možnost přidat šikmý létáček, asi ze síta na hmatovou lištu co bude pod očkem.

Co si o tom kde přečíst nevím, ale dovedu si představit, to množství jedině správných názorů. :-)) Tady asi skutečně záleží na konkrétních podmínkách.

Karel

po mnoha letých zkušenostech, které jsem získal při současném chovu včel v obou typech úlů zároveň, mě nezbývá
než potvrdit tuto málo diskutovanou skutečnost,že obsah vody i při zcela zavíčkovaných plástech je ze slabostěnných
nástavku téměř vždy vyšší než u klasicky uteplených úlů /univerzál/

tuto skutečnost patrně zhoršuje i volné-včelnicové vystavení tenkostěnných úlů a velké teplotní výkyvy v sezoně.Pokud jsem si dobře všiml ,mnozí velcí včelaři
ve slabostěnných úlech dnes tyto úly sdružují na palety,nebo těsně vedle sebe do včelínů,což patrně vede ke
zlepšení tj.je zde vytvořeno vzájemné zateplení úlů.

po dobu minimálně 15 roků, kdy jsem provozoval zhruba
1O ks Optimal 42x17 cca 5nástavků a 10 dvouprostorových univerzálů s malým středovým česnem a medníkovým česnem
v úrovni mřížky,nadmořská výška 4OO m,jižní svah,letní
částečné zastínění,1O cm vysoké podmety u NN,volné vystavení úlů, jsem se s touto velice nepříjemnou skutečností opakovaně setkával.

Za hlavní důvod považuji především nestabilitu vnitřního
prostředí tenkostěnných úlů a to především při venkovním
ochlazení, kdy se včely stahují k plodu a medné zásoby opouští.Důvody však mohou být i zcela jiné.

Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých rámků

Chov včel i výroba slabostěnných nástavků a úlů může být samozřejmě v mnoha dalších ohledech výhodnější ,kvalita
medu by však měla být na prvním místě,tak už asi všichni tuší v čem včelařím v současnosti.

Zdenek napsal:
>po mnoha letých zkušenostech, které jsem získal při současném chovu včel v obou typech úlů zároveň, mě nezbývá
než potvrdit tuto málo diskutovanou skutečnost,
>že obsah vody i při zcela zavíčkovaných plástech je ze slabostěnných
nástavku téměř vždy vyšší než u klasicky uteplených úlů /univerzál/
....................

Podle mých zkušeností to je trochu jinak.
S obsahem vody mám problémy někdy brzo na jaře a někdy pozdě v létě u vícenástavkových úlů.
Žádné problémy u dvouprostorových úlů.
Nemám neuteplené.
Z toho mi vyplývá, že problémy s obsahem vody se nevyřeší zateplením vícenástavkových úlů.
Možná je tu souvislost s obsednutím a tepelným zvládnutím prostoru.

Z tohoto pohledu - zlaté budečáky. :)

Radek Krušina

Prodejna je i v Jindřichově Hradci

Na letáku česna se nedá moc zkazit, včely si zvyknou na jakékoliv. Protože
si zvykly sídlit v dutých stromech, nejpřirozenější pro ně bude sedat zase
na svislou plochu, slabší a obtížené včely sednou pod česno a zbytek dojdou
pěšky. Případně plochu šikmo dolů. Vodorovná plocha, jak byly česna ve
starých úlech, je pro jejich přistávaní méně vhodná. Pro očko nebo česínko
v nastavku platí, že mírně znevýhodněné jsou úly s úchopovou lištou před úly
s čelní stěnou rovnou a nečlenitou, úchopová lišta, když včely za
chladnějšího počasí sednou pod ní, znamená další překážku, kterou nejslabší
včely nepřekonají. Horší by potom byl tvrdý lesklý hladký povrch čelní
stěny, kde se včely neuchytí než drsný. Nepřirozené je, pokud v nástavkovém
úlu včely nelétají očky, ale hlavní vlet je pro ně česno ve dnu a úl je
postavený na nějakém podstavci takovým stylem, že hned pod česnem je volno.
Na větrném stanovišti potom pod úly profukuje vítr, včely jsou jím sráženy
dolů a na česno přistávají naněkolikrát. Podle mých zkušeností takový stav
zvyšuje divokost včelstev, kromě toho hlavně za chladu spousta včel potom
sedne pod česno na zem nebo na rostliny a už se jim nepovede vzlétnout. Tam
se podle mně pevná svislá nebo šikmá plocha coby leták pod česnem hodí.
Pokud jsou včely za nějakou souvislou stěnou, třeba ve včelíně a ven jdou
otvory ve stěně, na větrném stanovišti jsou včely sráženy větrem na
vedlejší cizí česna, létavky se snůškou jsou přijaty, takže některá včelstva
jsou tím oslabována a posilována, jiné včely jsou strážkyněmi třeba zabity,
takže se tím taky zvyšuje divokost včelstev. Hodí se potom česnové otvory
pro jednotlivé úly oddělit svislou dělicí přepážkou, která srážení větrem
omezí.
Na česna je potom různý názor, někteří včelaři jsou pro to udělat česna tak,
aby i nejslabší včely se dostaly do úlu, někteří včelaři zastávají názor, že
nejslabší včely jsou stejně hlavně nemocné včely, takže pokud takové včely
nezvládnou přistát a uhynou před úlem, včelstva naopak ozdraví.
Česna potom mají výrazný vliv na rentabilitu, pokud se jedná o chov matek.
Matka vracející se ze snubního proletu je obvykle slabší letec než včela a
pokud uhyne na zemi před úlem nebo ji zabijí strážkyně vedlejšího včelstva
nebo oddělku, když ji poryv větru srazí na vedlejší česno, je to výrazná
ztráta.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 10, 2009 10:49 PM
Subject: Leták


> Dobrý den,
> jako začátečník - čerpající ze zkušeností letitých včelařů narážím na to,
> že co jeden včelař prosazuje, druhý vidí úplně jinak ;-) stejně je tomu i
s
> letákem u česna. Zatím co jsem od jednoho slyšel, že není třeba a druhý si
> to bez letáku neumí představit. Poradíte mi, kde se o tom mohu něco
dočíst?
> Díky R.

To ovšem z hlediska celkového prostoru porovnáváte nesrovnatelné. Optimal s
5 nástavky je přece mnohem větší prostor než dvouprostorový Univerzál. To
spíš potvrzuje zkušenosti, které zde uváděl pana Gruna - že zvýšený obsah
vody v medu je právě důsledek velkého prostoru, který mají včelstva v období
silné snůšky k dispozici, nikoliv nezateplení úlů.
J.T.

...
> po dobu minimálně 15 roků, kdy jsem provozoval zhruba
> 1O ks Optimal 42x17 cca 5nástavků a 10 dvouprostorových univerzálů s malým
> středovým česnem a medníkovým česnem
> v úrovni mřížky,nadmořská výška 4OO m,jižní svah,letní
> částečné zastínění,1O cm vysoké podmety u NN,volné vystavení úlů, jsem se
...

.Pokud jsem si dobře všiml ,mnozí
> velcí včelaři
> ve slabostěnných úlech dnes tyto úly sdružují na palety,nebo těsně vedle
> sebe do včelínů,což patrně vede ke
> zlepšení tj.je zde vytvořeno vzájemné zateplení úlů.
>

Ty palety maj myslim uplne jiny duvod - ekonomicky. Nabere se paleta na vidle a hodi se na auto a jede se , zabijou se tak 4mouchy jednou ranou...

T.H.

Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých rámků

Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS, 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení znášky.
Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické podmienky? Nechce sa mi veriť!

Já myslím, že problém je u toho, kdo ve snaze vytěžit ze včelstva co nejvíce
medu i ze slabší snůšky a případně i slabšího včelstva volný prostor pro
snůšku přežene. Včelstvo potom koncové prostory úplně neovládá, ve dne, kdy
je teplo, rámky obsadí a uloží do nich sladinu, v noci, kdy by měly sladinu
držet na teple a zahustit, se kvůli nočnímu chladu stáhnou blíže k plodovému
hnízdu a zásoby na krajích nezahušťují. Nakonec potom zavíčkují i ty
nezahuštěné zásoby. Pak bude problém i u toho, kdo kombinuje vyšší nastavky
s různou tloušťkou stěny, do rámků toho tenkého nebo nezateplého nastavku
včely sice sladinu donesou, ale v noci z něho zase ustoupí za teplem...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 11, 2009 3:16 PM
Subject: Re: voda v medu


> Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
> středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých
> rámků
>
> Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom
> obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre
> uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS,
> 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som
> nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely
> uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení
> znášky.
> Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické
> podmienky? Nechce sa mi veriť!

Já tento problém pozoruji jen u řepky . Kvete brzy za poměrně nízkých teplot klavně v noci je ještě poměrně malý pčet včel které sladinu spracovávají a snůška je vysoká. Akát naopak aby produkoval dostatek sladiny potřebuje teploty mnohem vyšší a včel ji již dostatek a noční teploty jsou již také vyší
Úly mám srůznou izolací a bez ní a vevšech ja situace stejná. Hned při odběru to zkouším refraktometrem
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 11.3.2009 15:17:07
> ----------------------------------------
> Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
> středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých
> rámků
>
> Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom
> obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre
> uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS,
> 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som
> nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely
> uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení
> znášky.
> Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické
> podmienky? Nechce sa mi veriť!
>
>
>

Já tento problém pozoruji jen u řepky . Kvete brzy za poměrně nízkých teplot hlavně v noci je ještě poměrně malý počet včel které sladinu zpracovávají a snůška je vysoká. Akát naopak aby produkoval dostatek sladiny potřebuje teploty mnohem vyšší a včel ji již dostatek a noční teploty jsou již také vyší
Úly mám s různou izolací a bez ní a ve všech je situace stejná. Hned při odběru to zkouším refraktometrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <<a href="mailto:anton.turcani/=/gmail.com">anton.turcani/=/gmail.com</a>>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 11.3.2009 15:17:07
> ----------------------------------------
> Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
> středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých
> rámků
>
> Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom
> obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre
> uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS,
> 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som
> nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely
> uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení
> znášky.
> Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické
> podmienky? Nechce sa mi veriť!
>
>
>

Fakt dobrý. Škoda že pan Duben a spol nepamatují rok 2003.
Rok po úhynech.
To roztoči taky nebyli vidět a vzorky taky byly nejlepší.
I bez milionů na léky. Škoda že to ti včelaři o tři roky potom tak pokazili.
:-))

http://archiv.nova.cz/multimedia/televizni-noviny-10-3-2009.html

Karel

Ahoj Míro P. Měl bych zájem o to číslo na toho pána na ty mezistěny 120 kč/kg je super cena,U nás je maj za 160,-.Díky Olda

Na množství vody v medu by mohl mít vliv počet t.zv. úlových včel neboli jejich nedostatek a tím zpracování medu včelami. Tato skutečnost se vyskytuje občas na jaře, ale nněkdy i koncem léta.Nikdy jsem to nepřisuzoval úlu, ale včelám a včelaři.

Kde je v Jindřichově Hradci včelařská prodejna ?

Ahoj Oldo.
Číslo na pana Školu z Chodové Plané je-728415776

děkuji :-)

Když někdo má třeba uteplené úly, ale ty mu na snůšku nestačí a tak přidá
ještě jeden lehký nouzový neuteplený nástavek, který třeba jinak používá
jako bedničku na rámky. Nebo má jednostěnné úly ze dřeva 2 cm silného a
přidá jako poslední bedničku s 3 mm sololitu. Včely do rámků do takových
nástavků sladinu donesou, ale v chladné noci nezahustí, protože se z
nastavku stáhnou. Když včelař z takových neuteplených bedniček vytvoří celý
úl, nezahuštěné sladiny je méně, protože včely zůstanou za chladné noci na
rámcích stejnoměrněji.
Na řepce je to asi nejvíc vidět, potom se to objevuje na pozdnějších
snůškách v červenci a srpnu, případně pokud by někdo využil snůšku z něčeho
ještě v září, prostě v období chladných nocí.
Potom se to může taky stát, když někdo chce během snůšky přidat nastavek s
prázdnými plásty a přemístí ještě nezahuštěnou sladinu v částečně
zavíčkovaných rámcích dál od plodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 11, 2009 4:22 PM
Subject: Re: voda v medu


Já tento problém pozoruji jen u řepky . Kvete brzy za poměrně nízkých teplot
klavně v noci je ještě poměrně malý pčet včel které sladinu spracovávají a
snůška je vysoká. Akát naopak aby produkoval dostatek sladiny potřebuje
teploty mnohem vyšší a včel ji již dostatek a noční teploty jsou již také
vyší
Úly mám srůznou izolací a bez ní a vevšech ja situace stejná. Hned při
odběru to zkouším refraktometrem

přidá jako poslední bedničku s 3 mm sololitu. Včely do rámků do takových
nástavků sladinu donesou, ale v chladné noci nezahustí, protože se z
nastavku stáhnou.

Pán Polášek musím oponovať. Ak raz včely obsadia aj pozdejšie uloženú debničku a včely do nej umiestnia med, z debničky sa v noci nesťahujú, nemajú príčinu. Ak včelstvo, ktorému sme pridali debničku, tak len preto, že je silné a ostatné už majú zaplnené, žiadna nočná zima ich nedonúti od nektáru odísť.
Spôsob odparovania prebytočnej vody je založené na inom princípe ako priamym vyhrievaním priestoru včelami. Viete veľmi dobre, že aj studený vietor vysušuje mokrý priestor a dokonca mínusová teplota v mrazničke zbavuje vodu z potravín.
Včely podstatnú časť z úľa odstránia svojím intenzívnym vetraním a odsávaním vlhkosti.
Všetky také vývody sú umele vykonštruované a nie sú príčinou prebytku vody vo vytočenom mede, skôr to bude zapríčinené nedočkavosťou včelára.
Nasvedčujú to aj moje skúsenosti. Vytáčal som včelstvo, ktoré ešte silno donášalo nektár, vytočený med bol redšej (nie riedkej) konzistencie. Med som v nádobe prekryl redšou látkovinou, po 4-6 dňoch bol med zahustený.

Hustota medu a obsah vody jsou dvě různé věci
Hustota medu je dána poměrem cukrů v něm, Různé plodiny produkují nektar v různou denní dobu pro ně za určitých podmíkk a co hlavně cukernatost se pohybuje od 20 do 60 % cukrů, podle druhů.
Izolace úlu nemusí mít vůbec žádný vliv Důležitá je nasycenost vzduchu vodními parami. Vzduch je nasávám z venkovního prostředí a za chladných nocí je jeho relativní vlhkost podstatní vyšší jak za teplých. Lze však takév lhké zásoby odebrat a vložit je do slabšího včelstva které je dosuší a uvolnit tak prostor těm silnějším na donášení nektaru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 12.3.2009 07:35:28
> ----------------------------------------
> přidá jako poslední bedničku s 3 mm sololitu. Včely do rámků do takových
> nástavků sladinu donesou, ale v chladné noci nezahustí, protože se z
> nastavku stáhnou.
>
> Pán Polášek musím oponovať. Ak raz včely obsadia aj pozdejšie uloženú
> debničku a včely do nej umiestnia med, z debničky sa v noci nesťahujú,
> nemajú príčinu. Ak včelstvo, ktorému sme pridali debničku, tak len preto,
> že je silné a ostatné už majú zaplnené, žiadna nočná zima ich nedonúti od
> nektáru odísť.
> Spôsob odparovania prebytočnej vody je založené na inom princípe ako
> priamym vyhrievaním priestoru včelami. Viete veľmi dobre, že aj studený
> vietor vysušuje mokrý priestor a dokonca mínusová teplota v mrazničke
> zbavuje vodu z potravín.
> Včely podstatnú časť z úľa odstránia svojím intenzívnym vetraním a
> odsávaním vlhkosti.
> Všetky také vývody sú umele vykonštruované a nie sú príčinou prebytku vody
> vo vytočenom mede, skôr to bude zapríčinené nedočkavosťou včelára.
> Nasvedčujú to aj moje skúsenosti. Vytáčal som včelstvo, ktoré ešte silno
> donášalo nektár, vytočený med bol redšej (nie riedkej) konzistencie. Med
> som v nádobe prekryl redšou látkovinou, po 4-6 dňoch bol med zahustený.
>
>
>

Zdravím, nejede někdo z Vás v sobotu z Ústeckého kraje do Třešti?
Honza

Jistě, udělat jde leccos. Jak ale bude na prostor úlu málo včel a k tomu
silná snůška, tak jakýkoliv venkovní vzduch med nezahustí. To musí udělat
včely. A hrabat se ve včelstvech, prohlížet rámky a rozdělovat je, tam je
řídký med, tam ne, řídký med dáme do silnějšího včelstva zahustit, to je tak
zdlouhavá manipulace, že se vyplatí jen někomu, kdo se chce skutečně celý
den hrabat jen v několika včelstvech. I když kdo má 2 - 4 včelstva na
zahradě, tak mu řídký med tolik nevadí, med se nechá v napůl naplněném
otevřeném kyblíku a za pár dní je taky víceméně zahuštěný a pro vlastní
spotřebu není problém těch pár sklenic uhlídat a jak začne med kvasit, tak
se hned spotřebuje.
Jinak ale řídký nezahuštěný nektar by se hodil potom tomu, kdo používá ke
krmení nebo podněcování navlhčený cukr. Byla by takhle možnost získat tuto
surovinu pro krmení třeba z řepky jen s minimální ztrátou medného výnosu,
nezavíčkované rámky zaplněné během předchozích 2 - 4 dnů by se prostě u
řepky vytočily, řídká sladina by šla velice snadno a hned navrátily včelám a
nezahuštěným nektarem by se ihned ten cukr ovlhčil a uložil do doby krmení
třeba v plastových sudech. Možná by to byla i dobrá surovina na medovinu.
Ještě by šla jedna věc a sice při vytáčení oddělit med z nezavíčkovaných
buněk a ze zavíčkovaných. Plásty by se nejdřív opatrně vytočily bez
odvíčkování, tím by se získal nejřidší med a potom by se vytočily
odvíčkované. Za cenu vyšší pracnosti by to mohlo fungovat, med by se
rozdělil na dvě frakce, řidčí by se musel nějak ještě zahustit či hned nějak
zpracovat a hustší by mohl jít rovnou na prodej.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 8:03 AM
Subject: Re: voda v medu


Hustota medu a obsah vody jsou dvě různé věci
Hustota medu je dána poměrem cukrů v něm, Různé plodiny produkují nektar v
různou denní dobu pro ně za určitých podmíkk a co hlavně cukernatost se
pohybuje od 20 do 60 % cukrů, podle druhů.
Izolace úlu nemusí mít vůbec žádný vliv Důležitá je nasycenost vzduchu
vodními parami. Vzduch je nasávám z venkovního prostředí a za chladných nocí
je jeho relativní vlhkost podstatní vyšší jak za teplých. Lze však takév
lhké zásoby odebrat a vložit je do slabšího včelstva které je dosuší a
uvolnit tak prostor těm silnějším na donášení nektaru

Pepan

Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med, který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že má automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve formě sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký med ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve velkoprovozu ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více, protože se med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou místo zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.

To už ale pak nebude med. Jakékoliv úpravy medu jsou nepřípustné

Situace je taková, že med se může nazývat med tehdy, když to je podle normy
med. Limit jsou tam ty úpravy. Takže tekutý řídký med se může potom klidně
nazývat třeba medový sirup. Med může potom nahradit na ochucování čajů,
různých vod a minerálek a potom skoro všude, kde se používá med jako příměs
při vaření. Pravý hustý med potom zůstane jenom na takové použití, kde je
potřebné, aby med měl menší množství vody, různá perníková a podobná těsta,
krémy, bonbony atd, všude jinde bude výhodnější med řidčí a tekutejší.
Vedle snadnějšího použití u spotřebitele je potom řídký med výhodnější i pro
producenta - velkovčelaře, protože může dosáhnout ze snůšky vyššího výnosu a
taky i pro zpracovatele toho medu, protože nízká viskozita řídkého medu
umožnuje použít mnohem jednodušší pumpy, potrubní rozvody, filtry,
zásobníky, dávkovací a podobné zařízení než pro klasický hustý med. Já
myslím, že to je jen otázka času, kdy se nějaký velkovčelař specializuje na
výrobu řídkého medu typu toho medového sirupu, ať už pro koncového
spotřebitele jako medový sirup, náhražka javorového či podobného přírodního
tekutého cukru nebo pro firmy používající do svých výrobků nyní klasický
med. Klasický med potom zůstane jen pro tradiční zákazníky a jako biomed či
podobné propagandistické ekovýrobky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Řídký med je pro spotřebitele lepí


> To už ale pak nebude med. Jakékoliv úpravy medu jsou nepřípustné

A někdo z Hradecka už v pátek odpoledne? :-))
V autě mám zatím volno.

Karel

Radime moc to komplikuješ a zamotáváš se do toho. Jestli ho zavíčkují řídký tak z hlediska včel je tu v pořádku. Med sám osobě v zavíčkovaných buňkách kvasit nezačne i v případě medu s 23 % vody se ti to nepodaří pokud mu nedovolíš další vodu získat z ovzduší 18% a u vřesového 21% vody to si ustanovili jen čeští včelaři. V EU platí 20% a u vřesu 23%. Také platí že voda v medu vystoupá do horních vrstev a tam lze snadno odpařit nebo v z čeřící nádoby horním ventilem odpustit
Také je nutné při přidávání medníku nový nástavek dát nad plodiště létavky donesený nektar ukládají kolem plodu odkud ho odebírají další včely a pak ho zpracovávají na med a ukládají nahoru. V případě dvouprostorových úlů ho zase ukládají od předu dozadu.
Chceš li pak získat med jen 18% musíš mu u některých druhů nějak pomoci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva -----------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 12.3.2009 08:56:25
> ----------------------------------------
> Jistě, udělat jde leccos. Jak ale bude na prostor úlu málo včel a k tomu
> silná snůška, tak jakýkoliv venkovní vzduch med nezahustí. To musí udělat
> včely. A hrabat se ve včelstvech, prohlížet rámky a rozdělovat je, tam je
> řídký med, tam ne, řídký med dáme do silnějšího včelstva zahustit, to je tak
> zdlouhavá manipulace, že se vyplatí jen někomu, kdo se chce skutečně celý
> den hrabat jen v několika včelstvech. I když kdo má 2 - 4 včelstva na
> zahradě, tak mu řídký med tolik nevadí, med se nechá v napůl naplněném
> otevřeném kyblíku a za pár dní je taky víceméně zahuštěný a pro vlastní
> spotřebu není problém těch pár sklenic uhlídat a jak začne med kvasit, tak
> se hned spotřebuje.
> Jinak ale řídký nezahuštěný nektar by se hodil potom tomu, kdo používá ke
> krmení nebo podněcování navlhčený cukr. Byla by takhle možnost získat tuto
> surovinu pro krmení třeba z řepky jen s minimální ztrátou medného výnosu,
> nezavíčkované rámky zaplněné během předchozích 2 - 4 dnů by se prostě u
> řepky vytočily, řídká sladina by šla velice snadno a hned navrátily včelám a
> nezahuštěným nektarem by se ihned ten cukr ovlhčil a uložil do doby krmení
> třeba v plastových sudech. Možná by to byla i dobrá surovina na medovinu.
> Ještě by šla jedna věc a sice při vytáčení oddělit med z nezavíčkovaných
> buněk a ze zavíčkovaných. Plásty by se nejdřív opatrně vytočily bez
> odvíčkování, tím by se získal nejřidší med a potom by se vytočily
> odvíčkované. Za cenu vyšší pracnosti by to mohlo fungovat, med by se
> rozdělil na dvě frakce, řidčí by se musel nějak ještě zahustit či hned nějak
> zpracovat a hustší by mohl jít rovnou na prodej.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 12, 2009 8:03 AM
> Subject: Re: voda v medu
>
>
> Hustota medu a obsah vody jsou dvě různé věci
> Hustota medu je dána poměrem cukrů v něm, Různé plodiny produkují nektar v
> různou denní dobu pro ně za určitých podmíkk a co hlavně cukernatost se
> pohybuje od 20 do 60 % cukrů, podle druhů.
> Izolace úlu nemusí mít vůbec žádný vliv Důležitá je nasycenost vzduchu
> vodními parami. Vzduch je nasávám z venkovního prostředí a za chladných nocí
> je jeho relativní vlhkost podstatní vyšší jak za teplých. Lze však takév
> lhké zásoby odebrat a vložit je do slabšího včelstva které je dosuší a
> uvolnit tak prostor těm silnějším na donášení nektaru
>
> Pepan
>
>
>
>

Na krystalizaci medu má zásadní vliv poměr cukrů v medu a ne obsah vody v medu. jeho ztvrdnutí na kámen se zabrání jen pastováním nebo nedovolenými zásahy do něj ( přehřátí, přidání škrobu nebo odfiltrování pylu)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ??dk? med je pro spot?ebitele lep?
> Datum: 12.3.2009 09:11:26
> ----------------------------------------
> Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším
> množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel
> požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný
> med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med,
> který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle
> klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že
> má automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve
> formě sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký
> med ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a
> případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně
> jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve
> velkoprovozu ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více,
> protože se med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou
> místo zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.
>
>
>

From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
>Na krystalizaci medu má zásadní vliv poměr cukrů v medu a ne obsah vody

To není pravda. Zásadní pro krystalizaci je poměr vody a glukosy a teprve
potom ostatní poměry, jako například poměry cukrů. Výše uvedené sdělení je
tendenční mýtus vyvrácený experimentálním výzkumem.

Antonín Přidal

tak tohle bys měl potvrdit zdrojem informace Velice rád bych to nastudoval

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: Re:??dk? med je pro spot?ebitele lep?
> Datum: 12.3.2009 14:32:17
> ----------------------------------------
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> >Na krystalizaci medu má zásadní vliv poměr cukrů v medu a ne obsah vody
>
> To není pravda. Zásadní pro krystalizaci je poměr vody a glukosy a teprve
> potom ostatní poměry, jako například poměry cukrů. Výše uvedené sdělení je
> tendenční mýtus vyvrácený experimentálním výzkumem.
>
> Antonín Přidal
>
>
>
>

Dobrý den,
nejsem dealer firmy Bison, ale dovoluji si doporučit tři konkrétní lepidla:
Bison HARD PLASTIC (rychleschnoucí)
Bison POWER ADHESIVE (BISONITE) (dvousložkové)
Bison PLASTIC ADHESIVE COLLA TRANSPARENT, někdy v názvu je ještě slovo KLEBER (rovněž rychle schne a má vysokou pevnost)

Protože jsem z oboru, tak si dovoluji upozornit, že silikonem se neudělá pevnostní spoj.
Jedno z výše uvedených lepidel máme dlouhodobě ověřeno na statisících spojích kdy lepíme polykarbonát. Samozřejmě pro konkrétní použití je třeba znát podrobnosti (materiály, tvar spoje, použití, namáhání, ...).

Zimní ztráty lze doplnit i bez dotací. Všechny slušné včelaře zdraví HaF

http://img4.imgup.eu/vloupani_1.jpg

Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve, ze vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..

Pavel, ďakujem za radu, skúsim to niekde zohnať. Bolo by to fain. V technickom popise predaja PK som čítal, ak sú komôrky uzavreté, obsah vody vo vzduchu, ktorý tam ostal sa pri osvite slnka voda vyzráža do pary a bráni solárnemu teplu prehriať vzduch. Použitie plynov do komôrok nie je asi možné. V predajni PK radia využiť na uzavretie komôrok "pásku", ktorá dovolí úniku pár z komôrok, ale ju nemajú.
Je páska, ktorá sa používa na spojoch sádrokartónu vhodná?

Docela me stve, ze vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty.
-----
Mě taky. A navíc nepodporuje ani mladé či staré fotografy. To je daleko dražší - fotoaparáty, černá komora, filmy, papíry, digiťák, počítač, ... A protože kočkám došly granule, tak mě tak napadá, že i my chovatelé koček, nejsme vůbec podporovaní. A bez koček by došlo k přemnožení myší.

Nechápu, proč by proboha stát měl podporovat nějaké koníčky. Notabene, koníček, který je v daňovém zákoně uváděn jako ziskový.

Pokud chci začít hobby-včelařit, tak snad nepotřebuji nějakou velkou investici.

Karel

KaJi:
Sice fotografovani a zradlo pro kocky je drobek mimo misu a zaroven si protirecite, presto vas komentar beru jako nazor kratkomyslneho cloveka a nebudu se nad nim rozcilovat :-D

Je nesmysl propagovat med z vyšším obsahem vody.Jakmile začne probíhat kvašení což u většiny medů nad 21% je běžné přestává být poživatelný kdo nezkusil tak mu to vřele doporučuji(jistě mu zákazníci poděkují a jen se k němu pohrnou)pak už nebude experimentovat s medem s vysokým obsahem vody,aby zjistil že má po třech měsících kyselou nechutnou hmotu ktrá se nedá spracovat snad kro lihovin na nic.Pokud má med více vody tak ho včelám prostě nechám.Rozpustit sklenici cukernatého medu není problém a kdo chce řidší med tak tomu doporučuji pastový nebo akátový ten nestačí přádně scukernatět i při malém obsahu vody.Spousta lidí si dnes oblíbyla květové pastové medy pro chuť a manipulaci s nimi a dává jim přednost před tmavými.J

Asi většina včelařů má zkušenost s medem, který má více % vody, než je zdrávo. Víckrát takový med nevytočí. Problém je takový med prodat. Výkup výrazně sráží cenu, prodej ze dvora takový med pokazí kšeft, protože kvasí.
Dobře odvětraný med znamená pro včelaře mít s ním co nejméně práce.

komentar beru jako nazor kratkomyslneho cloveka a nebudu se nad nim rozcilovat :-D
--------
Tak my dlouhomyslně vysvětli, proč by měl někdo dostávat dostace, protože je mladý a chce začít včelařit.

Z mého pohledu je koníček jako koníček. V čem je rozdíl?

Karel

Tak Michale kdyby jsi misto prazdneho tlahani bez znalosti veci trochu hledal informace. Tak by jsi nalezl, ze Kralovehradecky kraj podporuje vcelare v ramci ekologickych grantu. Da se zde nalezt i kontakt na ing. Slavika ktery urcite i poradi.Takze jeste mas chvilku casu se k tomuto gratu prihlasit je zde :
http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/kraj-volene-organy/granty-dotace/granty-dotace-2009/granty-ziv-prostredi-2009/ZPD032009-ochrana-prirody-a-krajiny.xls

Ale nevim nevim je to prace a regulerni zavazek. Neni lepsi nadavat, ze ti nikdo nic neda?
Frantisek


Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava
asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve, ze
vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se
mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy
opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..

> KaJi:
> Sice fotografovani a zradlo pro kocky je drobek mimo misu a zaroven si
> protirecite, presto vas komentar beru jako nazor kratkomyslneho cloveka a
> nebudu se nad nim rozcilovat :-D

Nezlob se na me ale, napsal jsi ten prvni prispevek tak ze reakce Karla byla vice nez vystizna, ma u me bod :-)

Co treba nekde nejak vydelat ci usetrit naky prachy a pak si na svoje triko koupit ul dva - porizovacka noveho ulu cca 1500. Klimatizovany sklad sousi a pocitacem rizenou odvickovaci linku potrebovat hned nebudes:-)
A vsadim se ze clovek za rok vic jak cenu jednoho ulu propije :-)) Tak to zkus risknout a treba tim udelas i neco pro sve zdravi :-)

A aby byla motivace: u nas mame nactiletyho (15 asi tak) kluka, ktery si u rodicu vymodlil tri nove uly, ted jich ma jedenact krasnych novych po 2-3 sezonach.

No a pak taky loni u nas zacinajici kolega dostal proplacen material za 10000,- Jsme stredocesky kraj

T.H.

> Ale nevim nevim je to prace a regulerni zavazek. Neni lepsi nadavat, ze ti nikdo
> nic neda?
> Frantisek

A tech zihadel :-))

Doufam ze i pres nase jadrne komentare brzy zacnes, a dosahnes i na tu dotaci.

Hodne zdaru
T.H.

Vyšší obsah vody v medu způsobí, že med zkvasí. Proto jej včely zahušťují (zbavují vody), aby se v něm kvasinky a jiné mikroorganizmy již nemohly množit. Je to vlastně obdoba sušení - konzervování potraviny odstraněním vody. Přítomnost vody v medu krystalizaci nezabrání, např. řídký řepkový med zkrystalizuje (ztuhne) a potom tato tuhá hmota klidně zkvasí a vznikne páchnoucí kaše.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Thursday, March 12, 2009 9:11 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Řídký med je pro spotřebitele lepí

Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med, který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že má automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve formě sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký med ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve velkoprovozu ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více, protože se med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou místo zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.

Osobně mám poslední verzi nabízeného lisu od p. Trundy, rámeček je dubový, lavní hranol je jasanový.Přístroj jsem si nechal seřídit a při minimální tlouště mezistěn dosahuji deklarovaných 20 kusů za hodinu. Tím jsem se vyhnul popisovaných nepříjemností. Myslím, že je odvaha pustit se proti loby výrobců, ale ruku na srdce, kdo pálí mezistěny po moru ? Žádný výrobce Vám nedá záruku, že nějaká spora nepřežije !
Domácí vosk je jistota.
Proto trvejte na seřízení a budete spokojeni. David

Já to zopakuji, psal jsem, že nezahuštěný med ve formě řidšího
nekrystalizujícícho sirupu je podstatně vhodnější pro "těžbu" u nějakého
velkovčelaře, pro manipulaci při zpracování na linkách i při přepravě, pro
použití v nějakém potravinářském provozu i pro použití u koncových
spotřebitelů třeba do čaje. Pokud se tedy někomu podaří dát dohromady takové
ošetření toho medu, aby se nekazil a jeho chuť zůstala medová, vytlačí
takový med podle mně velice rychle klasický krystalizující nepastovaný i
pastovaný med z většiny trhu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 13, 2009 8:35 AM
Subject: RE: Řídký med je pro spotřebitele lepí


Vyšší obsah vody v medu způsobí, že med zkvasí. Proto jej včely zahušťují
(zbavují vody), aby se v něm kvasinky a jiné mikroorganizmy již nemohly
množit. Je to vlastně obdoba sušení - konzervování potraviny odstraněním
vody. Přítomnost vody v medu krystalizaci nezabrání, např. řídký řepkový med
zkrystalizuje (ztuhne) a potom tato tuhá hmota klidně zkvasí a vznikne
páchnoucí kaše.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R.
Poláek
Sent: Thursday, March 12, 2009 9:11 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Řídký med je pro spotřebitele lepí

Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším
množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel
požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný
med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med,
který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle
klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že má
automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve formě
sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký med
ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a
případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně
jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve velkoprovozu
ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více, protože se
med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou místo
zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.

Já souhlasím spíše s KaJi. Dotace v současné formě mně připadají čistě jako
politický populismus, který nic neřeší. Jestli někde v přírodě chybí nějaké
opylování, tak se to musí řešit adresně, za prvé to musí někdo - úřad
dokázat nějakou studií a potom na základě té studie buď plošně přispět
dotacemi každému, kdo má v dané oblasti včelstva nebo určit konkrétní místo
a vyhlásit něco jako poptávku nebo výběrové řízení na umístění stanoveného
počtu včelstev na stanovené místo za stanovených podmínek, aby se mohli
zúčastnit všichni , kdo mají zájem. Pokud v přírodě v nějaké oblasti
opylování nechybí, nemá smysl v té oblasti podporovat včelaře, je to jen
vyhazování peněz a deformování místního trhu se včelařskými produkty. A
jiný důvod než opylování, proč včelaření podporovat, nevidím. Jestli chce
úřad podpořit mladé začínající včelaře, tak ať podporuje místní včelařské
kroužky nebo nějakého provozovatele včelařských kursů pro začínající
včelaře. Bohužel u nás to je jinak, funkcionáři Svazu a jejich "odborníci"
brečí před novináři a politiky, že včelaři vymírají, že bez opylování
příroda hyne, a to bez jakýchkoliv důkazů. Ve skutečnosti říkají mezi řádky
"řadových včelařů ubývá a bude jich ubývat ještě více a my budeme mluvit za
čím dále méně lidí a náš vliv se bude ještě zmenšovat, státe, dej peníze
daňových poplatníků, aby se tento přirozený vývoj aspoň zpomalil !" A stát
zastoupený konkrétními politiky dává, protože včelaři jsou pořád
nezanedbatelnou voličskou základnou.
Je pak věcí vnitřní kultury každého jedince, jak se k tomu postaví. Jestli
se v první řadě zajímá o dotace ve stylu " nebudou dotace, nebudu včelařit"
nebo jestli prostě včelaří a do včel investuje a potom se zajímá o možnost
dotace, aby zmenšil náklady nebo vůbec nechce kdesi na úřadech blbnout s
nějakým vyplňováním dotazníků a s projektem a pro něho s otravným jednáním s
úředníky....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 7:32 PM
Subject: dotace na nakup ulu


> Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava
> asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve,
ze
> vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se
> mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy
> opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..

Nějaká ta spora moru propuknutí choroby nevyvolá, na to jsou jich třeba miliony . Důležitá je ekonomika. Při výkonu 20 mezistěn za hodinu to může být zajímavé pro včelaře kteří to nejbližší prodejny mají desítky km a nevýhodné spojení. Vezmu li v úvahu že to je dávka tak pro jedno včelstvo na rok , Tak nevím? To již neuvažuji o ceně zařízení. Ale proti gustu žádný dišputát.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marek David <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: list na mezist?ny
> Datum: 13.3.2009 08:57:33
> ----------------------------------------
> Osobně mám poslední verzi nabízeného lisu od p. Trundy, rámeček je dubový,
> lavní hranol je jasanový.Přístroj jsem si nechal seřídit a při minimální
> tlouště mezistěn dosahuji deklarovaných 20 kusů za hodinu. Tím jsem se
> vyhnul popisovaných nepříjemností. Myslím, že je odvaha pustit se proti
> loby výrobců, ale ruku na srdce, kdo pálí mezistěny po moru ? Žádný výrobce
> Vám nedá záruku, že nějaká spora nepřežije !
> Domácí vosk je jistota.
> Proto trvejte na seřízení a budete spokojeni. David
>
>
>

Radime ty důkazy již ve světě jsou. přišlo se nato až příliš pozdě kdy rovnováha byla narušena tak dokonale , že zdaleka nestačilo tam honem nějaká včelstva dovést. po včelách jako nejdůležitějším opylovači začali mizet i jiné druhy rostlin které zase byly zdrojem potravy pro ostatní opylovače a systém hmyzusnubných rostlin následně v dané oblasti kolaboval a uvolněný prostor obsadily rostliny větrosnubné. dnes se tam opylování kultur zajišťuje jinými mnohem nákladnějšími postupy .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: dotace na nakup ulu
> Datum: 13.3.2009 09:23:47
> ----------------------------------------
> Já souhlasím spíše s KaJi. Dotace v současné formě mně připadají čistě jako
> politický populismus, který nic neřeší. Jestli někde v přírodě chybí nějaké
> opylování, tak se to musí řešit adresně, za prvé to musí někdo - úřad
> dokázat nějakou studií a potom na základě té studie buď plošně přispět
> dotacemi každému, kdo má v dané oblasti včelstva nebo určit konkrétní místo
> a vyhlásit něco jako poptávku nebo výběrové řízení na umístění stanoveného
> počtu včelstev na stanovené místo za stanovených podmínek, aby se mohli
> zúčastnit všichni , kdo mají zájem. Pokud v přírodě v nějaké oblasti
> opylování nechybí, nemá smysl v té oblasti podporovat včelaře, je to jen
> vyhazování peněz a deformování místního trhu se včelařskými produkty. A
> jiný důvod než opylování, proč včelaření podporovat, nevidím. Jestli chce
> úřad podpořit mladé začínající včelaře, tak ať podporuje místní včelařské
> kroužky nebo nějakého provozovatele včelařských kursů pro začínající
> včelaře. Bohužel u nás to je jinak, funkcionáři Svazu a jejich "odborníci"
> brečí před novináři a politiky, že včelaři vymírají, že bez opylování
> příroda hyne, a to bez jakýchkoliv důkazů. Ve skutečnosti říkají mezi řádky
> "řadových včelařů ubývá a bude jich ubývat ještě více a my budeme mluvit za
> čím dále méně lidí a náš vliv se bude ještě zmenšovat, státe, dej peníze
> daňových poplatníků, aby se tento přirozený vývoj aspoň zpomalil !" A stát
> zastoupený konkrétními politiky dává, protože včelaři jsou pořád
> nezanedbatelnou voličskou základnou.
> Je pak věcí vnitřní kultury každého jedince, jak se k tomu postaví. Jestli
> se v první řadě zajímá o dotace ve stylu " nebudou dotace, nebudu včelařit"
> nebo jestli prostě včelaří a do včel investuje a potom se zajímá o možnost
> dotace, aby zmenšil náklady nebo vůbec nechce kdesi na úřadech blbnout s
> nějakým vyplňováním dotazníků a s projektem a pro něho s otravným jednáním s
> úředníky....
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 12, 2009 7:32 PM
> Subject: dotace na nakup ulu
>
>
> > Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava
> > asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve,
> ze
> > vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se
> > mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy
> > opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..
>
>
>
>

Kde u nás v ČR konkrétně systém hmyzosnubných rostlin kolabuje a kde v
kterých oblastech je proto nutné kvůli tomu dotovat včelaření? Kde
konkrétně třeba v Německu to kolabuje, když němci mají hustotu zavčelení asi
desetkrát menší než my? A kde je v západních státech ve velkých městských
aglomeracích naopak obvykle zákaz chovu včelstev místními vyhláškami.

r. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 13, 2009 12:24 PM
Subject: Re: dotace na nakup ulu


Radime ty důkazy již ve světě jsou. přišlo se nato až příliš pozdě kdy
rovnováha byla narušena tak dokonale , že zdaleka nestačilo tam honem nějaká
včelstva dovést. po včelách jako nejdůležitějším opylovači začali mizet i
jiné druhy rostlin které zase byly zdrojem potravy pro ostatní opylovače a
systém hmyzusnubných rostlin následně v dané oblasti kolaboval a uvolněný
prostor obsadily rostliny větrosnubné. dnes se tam opylování kultur
zajišťuje jinými mnohem nákladnějšími postupy .

Pepan

Páska na spoje ze sádrokartonu je na papírové bázi a nasává (absorbuje) vlhkost a tuto vlhost také vydává.
Jediným řešením je pracovat v dílně za sucha, při relativní vlhkosti kolem 30% a zbylá vlhkost není na závadu.


Hydormetr je v každé druhé domácnosti a dá se také koupit. Nejsou to vyhozené peníze a dá se použít i ve včelařství.

Vážení přátelé,k Vaší diskuzi,ke které mám velké výhrady,Vám doporučuji obrátit se na www.zahrada.cz/forum,kde běží velmi hodnotná diskuze na tema PANČOVANÝ MED.
vosař

Přátelé včelaři přijedˇte zítra na Vysokou Libenˇ podiskutovat .

Michale, dotace pro začínající včelaře-fyzické osoby nejsou poskytovány ani z EU ani ze strany státu (tedy ČR). Proto se některé kraje(tam kde mají šikovné zastupitele v krajských výborech ČSV) dohodly na poskytování podpory ze strany krajského úřadu právě těm novým včelařům. Takže chcete-li začít včelařit a využít dotace, podívej te se na web příslušného krajského úřadu (dle Všeho bydliště).Pokud tam nic nenajdete, máte smůlu, jak jsem již uvedl, žádná dotace na úly a základní vybavení není.

Dekuji za posledni reakci, konecne taky nekdo, kdo umi normalne odpovedet a nezacne plkat nesmysly o hospode, nebo kockach. Ja jiz vcelarim, ale chtel sem rozsirit na vic ulu.Kdyz to nejde, tak to nejde.Necham si svy 3 uly a budu si myslet svoje o CSV.Tim bych debatu na tema dotace ukoncil.Dekuji za vsechny nazory.

Komůrky vzduchotěsně zavřít, třeba z obou stran tím silikonovým tmelem
nejde, Zřejmě by tam při rozdílu teplot vznikal tlak a tím stálé pnutí a
když nic jiného, podstatně by se snížila životnost polykarbonátu, začal by
se rozpadat podél komůrek. Proto, jak jsem pochopil, třeba na skleníky se
možná horní strana polykarbonátu tím tmelem utěsní, ale spodní jen zalepí
tou páskou. Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková
fólie s naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
životnost. Uvnitř si myslím, že by se na to mohla používat jakákoliv trochu
lepší silnější páska. U malých kousků polykarbonátu s větší tloušťkou by
ještě šlo nechat ty komůrky prostě otevřené, nebo je jen zalepit obyčejnou
páskou a jednou za čas komůrky otevřít a špínu "vyšůrovat" nějakým drátkem s
namotanou vatou nebo podobným materiálem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 8:04 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Pavel, ďakujem za radu, skúsim to niekde zohnať. Bolo by to fain. V
> technickom popise predaja PK som čítal, ak sú komôrky uzavreté, obsah vody
> vo vzduchu, ktorý tam ostal sa pri osvite slnka voda vyzráža do pary a
> bráni solárnemu teplu prehriať vzduch. Použitie plynov do komôrok nie je
> asi možné. V predajni PK radia využiť na uzavretie komôrok "pásku", ktorá
> dovolí úniku pár z komôrok, ale ju nemajú.
> Je páska, ktorá sa používa na spojoch sádrokartónu vhodná?

Obecně je třeba říci, že dotace pro začínající včelaře je nejslabším místem celého včelaření v ČR. ČSV by skutečně citelně finančně nemohlo asi každému začínajícímu včelaři příspívat, to bychom museli mi všichni členové platit jiné členské tedy vyšší příspěvky. Co však ČSV by mohlo, a to je změnit či přenastavit dotace vyplácené dle nařízení vlády č. 197/2005. Např. dotace na pořízení dvou úlů po zimních úhynech včel z důvodu choroby včelstev je naprostým nesmyslem a plýtváním peněz. Přednášky dobrá věc, jenže si již několik let školíme starší včelaře, kteří stejně budou včelařit po staru, ve staré úlu a zpravidla již jen několik málo let. A na ty mladší, které potřebujeme pro zachování včelaření v dalších desetiletích se zapomíná. A právě tam, kde to pochopili vznikají krajské dotační programy pro začínající včelaře.

Začínajících včelařů už nikdy nebude tolik jako začínajících včelařů za
komunistů. Za komunistů si každý oddělal svých 8 nebo ještě míň hodin a
potom měl volno, až na výjimky. Lidi museli nějak volný čas využít a spousta
z nich si zvolila včelaření. Druhý důvod je potom ten, že za komunistů byly
ceny medu a jiných produktů nadstaveny úplně jinak. Kdo měl pár včelstev
navíc a každý týden v nich pár odpolední po práci strávil, měl z toho
nezanedbatelný roční příjem ve výši několika měsíčních platů. Takže vznikla
dost silná vrstva včelařů, co včelařením výrazně vylepšovala příjmy rodiny.
To už dneska není. Dneska není problém ve svém normálním zaměstnání dělat
mnohem déle než těch 8 hodin denně nebo dělat po práci druhé zaměstnání nebo
spoustu dříve nemožných koníčků, takže volný čas, pro který by bylo třeba
hledat nějaké využití, prakticky zmizel. Taky možnost si výrobou včelích
produktů přivydělávat a zlepšovat finanční situaci rodiny se podstatně
zúžila, reálná cena medu klesla na pětinu, desetinu a i když průměrné výnosy
v nástavkových úlech jsou znatelně vyšší než dříve v zadovácích (a při horší
snůškové situaci než tehdy), dosažitelný výnos v penězích ze včelstva je
dneska oproti komunistické době kdesi úplně dole.
ČSV pořád žije z členské základy získané za komunistů a ještě nějakou dobu
žít bude, jenže výrazný pokles je neodvratný. Tomu žádné dotace nepomohou,
prostě se změnily výchozí podmínky. I kdyby byly dotace začínajícím včelařům
takové, že by jim zaplatily všechny investice do včelařského vybavení, o moc
víc by začínajících včelařů nepřibylo. Nevím, jestli za takových podmínek
vůbec mají nějaké výrazné dotace pro začínající včelaře nějaký velký smysl.
Dneska začínají lidi včelařit hlavně proto, že získali buď pozemek nebo
včelstva a mají vztah k přírodě případně mají vztah k přírodním produktům a
to žádná jednorázová dotace neovlivní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 14, 2009 1:44 AM
Subject: Re: dotace na nakup ulu (34609)


> Obecně je třeba říci, že dotace pro začínající včelaře je nejslabším
místem
> celého včelaření v ČR. ČSV by skutečně citelně finančně nemohlo asi
> každému začínajícímu včelaři příspívat, to bychom museli mi všichni
členové
> platit jiné členské tedy vyšší příspěvky. Co však ČSV by mohlo, a to je
> změnit či přenastavit dotace vyplácené dle nařízení vlády č. 197/2005.
> Např. dotace na pořízení dvou úlů po zimních úhynech včel z důvodu choroby
> včelstev je naprostým nesmyslem a plýtváním peněz. Přednášky dobrá věc,
> jenže si již několik let školíme starší včelaře, kteří stejně budou
> včelařit po staru, ve staré úlu a zpravidla již jen několik málo let. A na
> ty mladší, které potřebujeme pro zachování včelaření v dalších
desetiletích
> se zapomíná. A právě tam, kde to pochopili vznikají krajské dotační
> programy pro začínající včelaře.

Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší životnost.

Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý, tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 14.3.2009 07:08:37
> ----------------------------------------
> Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s
> naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
> životnost.
>
> Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal
> napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale
> nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý,
> tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie
> až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás
> takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
> Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno
> prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy
> komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.
>
>
>

No, pokud se jedná o rosení, komůrky by se musely uzavřít při co nejnižší
teplotě, kdy je absolutní obsah vodní páry ve vzduchu nejmenší. Pak by se
při jakékoliv vyšší teplotě nerosily. Takže spíš někdy v zimě nebo aspoň ve
dne časně ráno.
Jinak slabinou polykarbonátu jsou právě dutinky, proto třeba není povoleno
dutinkový polykarbonát ohýbat příčně, ve velice krátké době se potom takový
ohnutý polykarbonát začně na ty jednotlivé dutinky dělit. Ve slunečním
tavidle bude potom polykarbonát namáhán vysokou teplotou, možná až ke stovce
st C a uzavřené dutinky budou potom namáhány změnou tlaku. Nevyzkoušel jsem
to, takže si nejsem stoprocentně jistý, ale takové namáhání může způsobit,
že se polykarbonát na ty dutinky rozpadne. Na sluneční tavidlo bych volil
jednoznačně otevřené dutinky zajištěné jen lepicí páskou a polykarbonát
připevněný odnímatelným způsobem přes přišroubované lišty těsněné nějakým
pěnovým těsněním. S tím, že jak by se dutinky znečistily - hmyzáci třeba
prožrali pásku a vlezli dovnitř - dutinky by se prostě vyčistily vatou na
drátu.
Jinak shodou okolností já budu v nejbližší době taky pracovat s
polykarbonátem, budu ho dávat do střešního světlíku jako náhrada za rozbité
drátěné sklo. Použiju levný 6 mm silný . Uchycení je tam do přihnutého
pozinkovaného plechu, takže na obdélník polykarbonátu nanesu ze tří stran
shora vrstvu silikonového tmelu, do kterého se potom ten plech rámu světlíku
přihne a bude na něm těsnit. Dutiny zespodu oblepím tou hliníkovou páskou,
shora ještě nevím ,jestli je zalepím tmelem nebo taky jen oblepím páskou.
Je to na plechové střeše obrácené k jihu, takže v létě na slunci tam bude
tak k 60 st C a v zimě venkovní teplota. Tak se uvidí, co to tam bude dělat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 14, 2009 7:08 AM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s
> naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
> životnost.
>
> Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal
> napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale
> nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý,
> tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie
> až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás
> takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
> Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno
> prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy
> komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.

No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v bytovce na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.

No, pokud se jedná o rosení, komůrky by se musely uzavřít při co nejnižší
teplotě,
------
Když jsem zakrýval zimní zahradu, postupoval jsme přesně podle metodiky výrobce. Dá se najít na netu.
Podle ní je právě polykarbonát provětrávaný.
Komůrky jsou přelepené páskou z netkané textilie, lepidlo je jen na krajích, které přilne na boky. Olištovává se to pak hliníkovou lištou, ve které je kanál co přivádí vzduch do těch komůrek. Ta lišta se lepí silikonem. Na spoje desek je hliníková lepícící páska a pak lišty s gum.manžetami. Problém je, že málokterému prodejci se bude chtít odmotávat pár metrů na nějaký skleníček.

Viděl jsem právě několik zavlhčených střech, kde se stavitelé snažili o nemožné - tedy zatěsnit plykarbonát.
U mě zatím bez rosení.

V té metodice - katalogových listech se dá najít i tepelná roztažnost a další doporučení.

Karel

Základní fyzikální zákony - závislost relativní a a bsolutní vlhkosti
vzduchu na jeho teplotě při atmosférickém tlaku říkají, že aby se to
nerosilo, je třeba komůrky uzavřít při co nejnižší teplotě. I když
připouštím, že v nějakém supersuchém vzduchu v nějaké bytovce při 20 st C a
relativní vlhkosti 5 % může být ve vzduchu méně vodních par než při - 20 st
C a stoprocentní relativní vlhkosti, už jsem ty tabulky dlouho neviděl.
Při - 20 st C taky běžné lepidlo moc fungovat nebude. Každopádně je to jen
akademická debata, protože stejně mimo vlhkosti není v uzavřeném
polykarbonátu vyřešena ta změna tlaku. Chce to zkutečně uzavřít vzorek a
potom ho nechat prodělat pár desítek pracovních cyklů mraznička - 20 st C a
topení nebo slunce venku 50 - 60 st C.
Nejlepší asi bude skutečně nevynalézat vynalezené, dodržet metodilu výrobce
a nechat dutinky odvětrávané.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 14, 2009 7:36 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v
bytovce
> na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné
> vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po
> prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak
> to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se
> udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam
> nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.

Dobrý den,
Měl bych zájem o blišší informace o zmíněném Včelínu v lokalitě Bělecký mlýn s úmylsem pokračování včelařské tradice.

Kdysi jsem vyráběl sluneční tavičku s polykarbonátem. Komůrky jsem zaslepil silikonovým tmelem. Během roku polykarbonát přestal být průhledný. Asi se ze silikonového tmelu uvolňovala nějaká chemikálie. Zaslepovat silikonem nedoporučuji.

Sluneční tavidlo s polykarbonátovým víkem používám již tři roky.
Polykarbonátová deska je volně vložena do dřevěného rámu.Tento rám musí být zhotoven velice pečlivě,z vyzrálého dřeva,nebo kovový,aby vlivem teplotních rozdílů
napracoval.
Komůrky v polykarbonátu jsem nijak nezaslepoval a s kondenzací vody v nich nemám nejmenší problém.Případná voda se rychle vypaří.
Určité problémy jsou s čištěním polykarbonátu umazaného od vosku(hrozí poškrábání a snížení průhlednosti.

Je to úplně jinak zalepení je nejlepší paropropustným materiálem pokud se to udělá jinak střídání denních a nočních teplot nakonec jakékoli utěsnění poruší a pak následně při nočních teplotách dochází k nasávání chladného na vodní páry bohatého vzduchu , sice v malém množství , (stokrát nic umoří i osla) nakonec pak v dutinách začnou růst řasy a sníží se tepelná a světelná propustnost

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 14.3.2009 19:36:46
> ----------------------------------------
> No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v bytovce
> na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné
> vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po
> prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak
> to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se
> udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam
> nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.
>
>
>

Komůrky v polykarbonátu jsem nijak nezaslepoval a s kondenzací vody v nich nemám nejmenší problém.Případná voda se rychle vypaří. Jan

Dobrý príspevok, toto som chcel počuť od prevádzkovateľa takéhoto tavidla. Ešte by som si rád prečítal, zhodnotenie, ako je s tavidlom spokojný, aká je približne výťažnosť, koľko hodín, je potrebné na dokonalé vytavenie vosku z plásta, poloha plástu v ňom, prípadná teplota a pod.

Ja som predpokladal, že ak sú komôrky nezaslepené, vlhkosť z nich unikne, stále však trpím predstavou, že teplota akumulovaná medzi dvomi sklami unikne z komôrok a tým teplota klesá, preto sa pýtam cez Konference, aby som sa vyhol omylu. Jedno sklo na typickom tavidle dokáže vosk z plástu vytaviť, ale ak sú dve sklá s medzerou medzi nimi, je vytavenie rýchlejšie a dokonalejšie, preto si myslím, že sa oplatí aj dvojitý polykarbonát, ale prieniku tepla (rosa) do tavidla nesmie nič hatiť.
Pán Jan ďakujem za konkrétne rady a skúsenopsti.

Prozatím je tam včelařská stanice ( pokusný včelín) do konce roku . jelikož je to v morovém pásmu včelstva se nemohou převést do Přerova. Majitel okolních pozemků asi 500ha lesa si to představuje tak , že to koupí a včelař mu to bude ošetřovat a podílet se 1/2 na nákladech a výnosech. Dotyčný tomu nerozumí a čas na to nemá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kintl anton?n <kintl.farms/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Hled? se v?ela?
> Datum: 15.3.2009 11:26:47
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> Měl bych zájem o blišší informace o zmíněném Včelínu v lokalitě Bělecký
> mlýn s úmylsem pokračování včelařské tradice.
>
>
>

Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak došlo pravděpodobně ke kvašení.
Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
S pozdravem
Kolář

Dobrý den, přátelé nevíte kolik kusů je v 1 kg mezistěn od pana Školy z Chod. Plané? Děkuji

1 med před včelín nedáváme kvůli lákání zlodějek a šíření chorob
2 zkvašená je jen horní vrstva po jejím odebrání lze zkonzumovat nebo jej rozděli včelám do podmetu , nebo těm co mají málo zásob teť na rámky

Pepan

ráva ------------
> Od: Kol?? Martin <kolar/=/ekoeko.cz>
> Předmět: kvaen? medu
> Datum: 16.3.2009 07:50:26
> ----------------------------------------
> Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni
> ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul
> jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a
> víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak
> došlo pravděpodobně ke kvašení.
> Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si
> mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
> S pozdravem
>         Kolář
>
>
>

obvykle to bývá 12 ks na míru 39 * 24, slabší se bortívají

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: mezist?ny od pana koly
> Datum: 16.3.2009 08:12:06
> ----------------------------------------
>
>
> Dobrý den, přátelé nevíte kolik kusů je v 1 kg mezistěn od pana Školy z
> Chod. Plané? Děkuji
>
>
>

Nezáleží při borcení vůbec na tloušťce, ale na obsahu a struktuře směsi vosku. Včela každou mezistěnu přestaví a dost v síle razantně ztenčí. Takže záleží na síle? Nebo jaké vlastnosti má zrovna ta která várka vosku?
........
Pepan:>obvykle to bývá 12 ks na míru 39 * 24, slabší se bortívají
<

Dobrý den,
když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z komůrkového polykarbonátu.

Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton). Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.

Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi vysoká účinnost.

Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou rovněž nižší.

>Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si mohli včeli následně něco z toho vzít<
------------------------------------------------------------
Pane Kolář, med nedávejte ke včelínu. Použijte v kuchyni k přípravě pokrmů nebo na pečení. Takový guláš, do kterého před odstavením rozmícháte na 4 porce polévkovou lžíci medu získá na chuti. Pokud jej použijete na oslazení grogu, nebudete také litovat.
JK

Já vždycky takový nakvašený med nejdřív ochutnávám. Ta chuť obvykle není
nepříjemná, je to další varianta medové chuti, takže takový med obvykle
spotřebuji. přímo do čaje nebo na nějaký kvasný nápoj. Záleží ale hodně,
jaké kvasinky a podobné mikroorganismy v tom medu vegetují a v jaké fázi to
je. Dávat med ke včelínu je vhodné jen teď časně na jaře, a v malém
množství, pokud jsou nejbližší další včelstva vzdálená aspoň pár stovek
metrů. Jedině teď na začátku jara včely od úlů nelétají daleko, takže se dá
zaručit, že okolní včelstva si ten med nenajdou a taky nepřiletí a že se
všechna zůčastněná včelstva "nepodělí" o nákazy a varoa roztoče a že si
okolní včelstva nezvyknou místo v květech hledat sladinu na tom místě v
nechráněných plástech a úlech. Později je už vhodné ten med dávat do podmetu
nebo pokud je ho více, v pokročilém jaru prostě včelám zkrmit a potom
případně znova vytočit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 8:35 AM
Subject: Re:kvaen? medu


1 med před včelín nedáváme kvůli lákání zlodějek a šíření chorob
2 zkvašená je jen horní vrstva po jejím odebrání lze zkonzumovat nebo jej
rozděli včelám do podmetu , nebo těm co mají málo zásob teť na rámky

Pepan

ráva ------------
> Od: Kol?? Martin <kolar/=/ekoeko.cz>
> Předmět: kvaen? medu
> Datum: 16.3.2009 07:50:26
> ----------------------------------------
> Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni
> ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul
> jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a
> víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak
> došlo pravděpodobně ke kvašení.
> Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si
> mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
> S pozdravem
> Kolář
>
>
>

Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Dobrý den,
> když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> komůrkového polykarbonátu.
>
> Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
>
> Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> vysoká účinnost.
>
> Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> rovněž nižší.

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení višší teplotou bez lisu více vosku nezískáte a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbonát
> Datum: 16.3.2009 09:43:21
> ----------------------------------------
> Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
> dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
> přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
> neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
> polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
> Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát
>
>
> > Dobrý den,
> > když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> > podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> > komůrkového polykarbonátu.
> >
> > Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> > více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> > Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
> >
> > Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> > tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> > vysoká účinnost.
> >
> > Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> > méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> > komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> > rovněž nižší.
>
>
>
>

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení vyšší teplotou bez lisu více vosku nezískáte a jestli tam budete tavit jeden plást denně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstane i 50% vosku ať děláte co chcete

pepan
&nbsp;
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek &lt;<a href="mailto:polasek/=/e-dnes.cz">polasek/=/e-dnes.cz</a>>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbonát
> Datum: 16.3.2009 09:43:21
> ----------------------------------------
> Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
> dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
> přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
> neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
> polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel" &lt;<a href="mailto:e-mail/=/nezadan.iol.cz">e-mail/=/nezadan.iol.cz</a>>
> To: "Včelařský mailing list" &lt;<a href="mailto:vcely/=/v.or.cz">vcely/=/v.or.cz</a>>
> Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
> Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát
>
>
> > Dobrý den,
> > když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> > podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> > komůrkového polykarbonátu.
> >
> > Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> > více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> > Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
> >
> > Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> > tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> > vysoká účinnost.
> >
> > Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> > méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> > komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> > rovněž nižší.
>
>
>
>

Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi vysoká účinnost. Pavel

O tejto možnosti som vedel, lenže, ja laik to neurobím anemám predstavy, či nejaká firma by to vedela zhotoviť. Skúsim však sa rozhľadieť, možno to bude jednoduchšie a istejšie, ako s PK. Srdečná vďaka.

a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete. pepan

Moje solárne tavidlo bude postavené na inom princípe, ako sú tradičné, moje bude pre 4-6 plástov, budú umiestnené s rozostupom kolmo a budú od rána do včera ohrievané zo všetkých strán, pretože bočné steny budú priehľadné. Zabudli Ste aj na jeden dôležitý moment, Plásta aj keď na šikmej ploche, jeho spodná časť nie ohrievaná, k tomu odtok vosku je sťažený tým, že priľnavosť aj tekutého vosku svojou vzlínavosťou a priľnavosťou, ostáva v súši. V tomto novom prípade je odtok z medzibunkového-medzikošieľkového puzdra voľný

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení vyšší teplotou bez lisu více vosku nezískáte pepan

V tradičnom tavidle som dokázal cez deň vytaviť 4-6 súšov a to podľa dĺžky denného osvitu. Dôchodca má toho času dostatok, a to bolo tavidlo len na jeden plást, v tavidle na dva plásty to bol dvojnásobok. Zisk vosku bol o niečo nižší, ale bol krásny, čistý abol pripravený na expedíciu.
V tomto novom type tavidla ANTI, to môže ďaleko viac, s vyššou výťažnosťou a nepomerne väčším množstvom súšov. Preto je dôležité, aby tavidlo bolo precízne vyrobené a hlavne aby dobre fungovalo, preto toľko otázok. Možno spoločne skôr nájdeme dobré riešenie.

Já bych řekl, že Pepan má v podstatě pravdu. Ani nějaké rafinované patenty
účinnost slunečního tavidla nijak moc nezvýší, takže tady je na místě spíše
jednoduchost a cena. Běžný včelař vždycky bude zbytky ze slunečního tavidla
prohánět ještě vařákem nebo něčím jiným, aby z nich dostal zbytek vosku a
kromě nějakého zmenšení objemu tyto zbytky nejsou o nic výhodnější než
skladování celých plástů nebo vyloupaného voští, k plesnivění a k napadení
zavíječi jsou zbytky ze slunečního tavidla náchylné stejně jako to voští.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 2:08 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam
> nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké
> stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete.
> pepan
>
> Moje solárne tavidlo bude postavené na inom princípe, ako sú tradičné,
moje
> bude pre 4-6 plástov, budú umiestnené s rozostupom kolmo a budú od rána do
> včera ohrievané zo všetkých strán, pretože bočné steny budú priehľadné.
> Zabudli Ste aj na jeden dôležitý moment, Plásta aj keď na šikmej ploche,
> jeho spodná časť nie ohrievaná, k tomu odtok vosku je sťažený tým, že
> priľnavosť aj tekutého vosku svojou vzlínavosťou a priľnavosťou, ostáva v
> súši. V tomto novom prípade je odtok z medzibunkového-medzikošieľkového
> puzdra voľný

Zdravím.
Dneska jsem procházel takovým vestibulem z polykarbonátu a tak jsme se podíval jak je to odborně dělané.
Desky byli osazeny do pozinkovaných rámů a komůrky neměli ničím utěsněné.Ani ty stropní ani ty boční.Nikde není vidět že by se něco rosilo.
Začínám se přiklánět k tomu paropropustnému uzavření pomocí nějaké té pásky.

Jenom se zeptám... jak to vlastně funguje?
Proč je tam dvojité sklo?
Není to jenom proto, aby se vrstva vzduchu mezi skly nepohybovala? A
tudíž aby se dole nenasával "studený " vzduch a neochlazoval prostor
mezi skly...???
Pokud je to tak, mělo by stačit ucpat komůrky třeba filcovým páskem nebo
něčím podobným....???
V přípdě že chcete vyrobit něco jako vakuové sklo, nezbývá než
vymyslet nějakou technologii na zatavení komůrek pří podtlaku ... ještě
by bylo vhodné tam pak nechat ještě pytlík se silikagelem pro odsátí
případné vlhkosti.
P

Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m. Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se nikdy nedosáhne.

Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).

Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit. Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.

Já zase pro změnu jako osel nechal plásty určené do tavidla na zemi před ním přes poledne a odpoledne vylo vytaveno ale vosk byl v trávě a ze všeho byla jen velká hrča která se již do tavidla nevešla a pak jsem to nakonec musel vhodit celé do prádelního kotle abych z toho dostal rámečky bez jejich poničení .Ani na to nebyl potřeba žádný skleník, stačilo úplně polední vedro v červenci. Po této zkušenosti již vím , že na to žádné precisnosti nejsou potřeba a voští musí být zastíněno .

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 16.3.2009 17:18:07
> ----------------------------------------
> Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a
> osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m.
> Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se
> nikdy nedosáhne.
>
> Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které
> odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují
> chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).
>
> Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými
> voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit.
> Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.
>
>
>

Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se nikdy nedosáhne Pavel.

Trochu je už o inom, ale skutočnosť môže byť iná. Môj kolega mal slušne zmontované tavidlo na 4 ks rámikov so súšmi. Výstuha sa tým zachovala pre ďalšie využitie rámika. Zariadenie sa otáčalo okolo svojej osi a takisto plocha sa taktiež dalo sklopiť na nastaviť kolmo na slnečné úle.
Rámiky ma opatrené 4 typickými medzerníkmi z bieleho plastu, ktoré boli vo väčšine poškodené- ztečené vplyvom tepla.
Do tavidla sme vložili vhodný teplomer, na ktorom sme namerali (a nie raz) teplotu 136˚C!!!. Kvalita vytavenia bola veľmi, o čom svedčili rozpadnuté košieľky. Zvyšky súšov som raz vyvaril a nechcel som veriť svojim očiam, nezískal som ani gram vosku. Včelár keď bol doma a prialo počasie urobil cez deň dve dávky. Je jasné, že ak naraz vyradím 1 - 2 tisíc súšov nemalo by to konca, ale tak do 150-200 ks, sa oplatí spracovať v solárnom zariadení. Ono je to skutočne tak, že pravda môže byť ralatívna.

Anton:>O tejto možnosti som vedel, lenže, ja laik to neurobím anemám predstavy, či nejaká firma by to vedela zhotoviť. Skúsim však sa rozhľadieť, možno to bude jednoduchšie a istejšie, ako s PK. Srdečná vďaka.<
.......
Anton, existuje něco jako pařeniště. Je to hotový a bez vymýšlení od cca 2.5 - 5 tisíc Kč.

http://www.limes.cz/pareniste-c-28.html?zenid=udol55okbf4tlqupnkjsk3qri2

Po této zkušenosti již vím , že na to žádné precisnosti nejsou potřeba a voští musí být zastíněno .

Toto sa mne stala viackrát, (človek je zábudlivý), plásty som taktiež oprel skoro kolmo do chládku, večer keď som ich chcel odložiť, boli bez vosku ich tmavá farba akumulovala teplo a vosk sa nenechal núkať, vytiekol do trávy. O nič som neprišiel vosk som pozbieral a vložil do slnečného tavidla.

Tento fakt som chcel využiť, suché plásty som vložil PE vreca- vaku, uzatvoril a vyložil kolmo k slnečným úľom. Aj v tomto zdanlivo bez vzdušnej vlhkosti (plásty boli suché), vznikol efekt zrážania sa vodných pár na na vnútorných stenách PE vreca, ktoré od rána do večera sa nestratil. A nestratili sa ani po 1 mesiaci, vosk trochu vytiekol, ale pokus pokus bol neúspešný, pretože efekt zahmlievania jeho vnútra sa opakoval a to som v jeho hornej časti klincom narobil otvory.

Anton, existuje něco jako pařeniště. Je to hotový a bez vymýšlení od cca 2.5 - 5 tisíc Kč.Gusto

Máš pravdu Gusti, ale nebolo by to ono, kúpiť za hotové, to nie je moja parketa. Mám radosť z toho, ak si ti dopredu naplánujem, zhotovím a funguje to. A práve ešte som nečítal, aby niekto vyrobil tavidlo pre viac súšov a boli úpostavené kolmo, pričom súše nebudú ohrievané len zhora, ale z hora a z troch strán. Túto myšlienku nosím v hlave už tri roky a musím ju realizovať. Aj o tom je včelárenie. Aj Ty si mal svoj, zámer, postaviť linku na výrobu Ms a s tchánom Ste to urobili.

Anton:
A práve ešte som nečítal, aby niekto vyrobil tavidlo pre viac súšov a boli úpostavené kolmo,
-----
Nejsem si jist, ale mám takový dojem, že takové taidlo jsem viděl v reportáži MV z Polska. Asi před rokem. Nejsem si jist tím Polskem, ale určitě jsme jej viděl. Bylo právě udělané jako pařeniště.
Ale taky si myslím, že lecos si radši udělám a zaexperimentuji. To radši koupím hotové rámky. Stloukat je je trochu nuda. :-))

Karel

Karel

Sluneční tavidlo jsem vyfotil u včelaře v Polsku,je nadeset ramku,ramky vtavidlu jsou postaveny(na stojato) fotografie je v gelerii položka 14.9.07 , 2.strana , obrázek 100-1941. na webu www.vcelypavera.hostuju.cz

Topiarka slonečna, vyrabi Zykmund Makovsky Cieszyn ul.Blogocka 32
tel.0048338521130 Polsko.

no ja bych spis navstivil nejakeho sklenare a nechal si u nej narezat
okeni sklo a slunecni tavidlo z nej pak silikonem slepit, nahoru dat
obycejnou tabuli okeniho skla a spodni sklo natrit zvenku cernou barvou
na strechy.

Takove slunecni tavidlo sem si pred rokem vyrobil, jen sem je dal trouba
cele do dreveneho "obalu" takze do nej slunce pronika jen pres horni
sklo a ucinnost je snizena i kdyz to neni spatne. Topi to docela dobre,
pres 90°C to v pohode udela. Do dreva sem to cele zasadil, protoze sem
to chtel cele tepelne izolovat, mezi drevem a sklem je dana tepelna
izolace (ta co se dava treba na zed za radiator - polystyren s odrazivou
vrstvou) ale to byla zbytecna prace, vosk je rospousten hlavne primym
svetlem/teplem, takze to chce mit otevrene ty bocni steny a jen spodni
cast udelat treba ze silnejsiho skla, zespodu zacerneneho a podtim
nejakou tu izolaci s odrazem tepla.

Vyskousenou ale tu otevrenou a neuteplenou verzi nemam.

petr j.

PS: nez jedno velke tavidlo na treba 10 ramku, tak bych udelal radsi dve
male na 6 ramku....... Mensi se bude se lepe ovirat, cistit, prenaset,
otacet......



Pavel napsal(a):
> Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a
> osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m.
> Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se
> nikdy nedosáhne.
>
> Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které
> odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují
> chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).
>
> Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými
> voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit.
> Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.
>
>

Z dřívějška mi na slunečním tavidle vadilo, že zbytky po voští i vytavený
vosk byl v podstatě polotovar. U zbytků po voští je to jasné, vytavený vosk
tekl do korýtka a ukládal se tam ve vrstvách a mezi vrstvy vosku se
napasovala tekutina, co vytekla ze zbytků zásob a plodu. Vytavený vosk se
potom musel máčet dlouhodobě ve vodě a stejně tam pořád něco zůstalo a při
uskladnění plesnivělo, takže to chtělo, jak se sešlo několik "korýtek" ho
ještě dodatečně přetavit. Proti vytavování v parním hrnci, kde vosk po
vychladnutí byl rovnou ideálně čistý, nemělo sluneční tavidlo moc velký
přínos, naopak, co se týká pracnosti, spíše práce přibylo. Možná se uspořilo
trochu elektřiny, protože přetavení zbytků z slunečního tavidla plus
případně vytaveného vosku z korýtka bylo o něco rychlejší než vytavování
příslušného voští. Dneska, když bych dělal tavidlo, bych sběrnou nádobu na
vytavený vosk udělal místo plochého korýtka spíše vyšší a užší, izolovanou a
udržovanou přídavným elektrickým topením s termostatem na teplotě tavení
vosku, aby po celou dobu slunečního svitu zůstal vytavený vosk kompletně
tekutý a aby se potom cizí tekutina usadila na dně nádoby a tekutý vosk nad
ní. S ukončením tavení na slunci by se vyplo i elektrické přitápění, vosk by
během noci ztuhnul a ráno před dalším tavením by se jenom vyjmul ztuhlý
koláč vosku, omyl, oškrábal od nečistot a bylo by hotovo. Kdyby to tavidlo
za den vytavilo tak kilo, dvě kila vosku, bylo by to pro uskladnění tak
akorát.

R. Polášek

Hezké obrázky, zrovna to čerpadlo na 12 V, asi se do něj pustím, neboť chci letos krmit ze sudu a je to jedna z variant. Druhá je kompresor s nafukováním sudu. Díky tvojí stránce jsem poprvé viděl medomet s rámky na placato. Ne že by mě nadchl, ale teď už vím proč ho nechci. Škoda, že na Včelařství se moc spoléhat nemůžeme co se týče novinek a dobrých nápadů od nás i ze světa. Zdraví R. S.

No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze. Kdysi v OVP vyšel překlad z Binnenwirtschavt, někdy z r. 1963. Velmi přesná měření, různé varianty řešení a světe div se i při max. výbavě pouze 106.5ale to byla spíš vyjímka,ve většině případů to bylo pod 100 a někdy i o dost více. Parní tavidlo je pro menšího super, ale ať se snažíme jak chceme, varnou vanu se ždímačkou nic nepředstihne. Přitom stačí vozík dříví a nepatrně proudu. Zdraví R. S.

Čerpadlo na 12 voltů není třeba dělat, normálně se prodávají, třeba Conrad
jich má nějak 10 druhů, ponorné i neponorné v ceně nějak od 600 Kč. Otázka
je, jak by byly výkonné a jak by si poradily s hustším cukerným roztokem,
když pravděpodobně byly stavěny na vodu, je třeba pečlivě vybírat. Ty
nejsilnější čerpadla jsou určené jako kalové na běžné čerpání do mokrých
nebezpečných prostor, kde vyšší napětí než 12 volt střídavých se nesmí
používat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 17, 2009 7:40 AM
Subject: Re: sluneční tavidlo


> Hezké obrázky, zrovna to čerpadlo na 12 V, asi se do něj pustím, neboť
> chci letos krmit ze sudu a je to jedna z variant. Druhá je kompresor s
> nafukováním sudu. Díky tvojí stránce jsem poprvé viděl medomet s rámky na
> placato. Ne že by mě nadchl, ale teď už vím proč ho nechci. Škoda, že na
> Včelařství se moc spoléhat nemůžeme co se týče novinek a dobrých nápadů od
> nás i ze světa. Zdraví R. S.

Já se nestačím stále divit nad vašimi pseudonápady.Tavidlo s nákladem 10 000?Rozvařte na 2 cihlami a velkým hrncem voští.Vyberte cedníkem košilky a ostatní odpad. Slijte do um.kýblů.Nechte vychladnout.Kolik vosku vám zůstane v odpadu ?Směšné procento.Pokud chcete odpad dejte do sl.tavidla.Uvidíte kolik vosku v odpadu je.Já jsem nechtěl už psát do této konference,ale mě to nedá ,kdy vidím jak maříte čas.Vůbec se nedivím ,že naše včelařství je tam kde je.Naše včelařství má jedinou šanci. Generační obnovu. Vzpamatujte se..

Sluneční zrcadlové parabolické elektrány udávají, že mohou na povrchu tepelného motoru mít až 550°F. Tak nevím, proč brát někomu nějaké iluze, když se sluneční paprsky dají nasměrovat a teplota koncentrovat na jedno místo.

Ovšem, jakou účinnost bude mít budka s plásty, která mnoho paprsků nemůže bez paraboly (zrcadla)zachytit, nevím. Pařeniště není nejhorší řešení a je hlavně po drobných úpravách dobré a prostorné řešení.
...........
stonjek (90.183.70.9) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673)
No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze.

No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze.

Pán kolega to nebol prelud, to bola niekoľkokrát potvrdená realita. Ja sám som na to reagoval podobne Ty, až dovtedy, kým som to nevidel na vlastné oči. Ale skúste , pri akej teplote sa dokážu topiť medzerníky z plastu.
Zobral som si zbytky, ktoré boli suché, a doma som ich podrobil prísnej skúške v odstredivke s vyvíjačom pary, lebo som mu chcel dokázať, že v odpade je vosk. A nebol, musel som priznať porážku.
Ja mám svoj odskúšaný technologický postup, kde mám priemerný výťažok na 1 plást 135 140 g vosku, z toho je vložený vosk s MS o váhe 82 g váhe Ms a 53-58 g, vosk ktorý vložili do stavby Ms svoj vosk.
Moj pôvodný vstup do Konferenci nebol o propagácii slnečného tavidla, chcel so len radu ohľadne použitia polykarbonátových dosiek v tejto oblasti. Sú aj malý včelári a tým slnečný rozpúšťač je vyhovujúci (každý nemôže stavať kombinát), ak je dobre skonštruovaný.

to se tady mrhá pracovním časem a to je přece o něčem jiném?!

Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto slovům tuto diskusi miluju
Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky .

Pepan

Prosím neví někdo kde bych koupil řízky vrb potřebuji nějaký kontakt. díky Tomáš

Řízky vrb prodává ZO ČSV Vlachovo Březí. Inzerát měli v časopise Včelařství 12/2008. Nabízeli 12 druhů plus vrby košíkářské. Cena řízku 0,80 Kč, nejmenší odběr 70 ks.

Řízky vrb:
http://www.vulhmuh.cz./
Výzkumná stanice Kunovice, Na Záhonech 601, CZ - 686 04 KUNOVICE
+420572549115
Kunovice tel: 602 56 56 94Ing. Čížiková pri Uhorskom Hradišti.Odrezky sa distribujú v marci, cena 4.-Kč/kus