Archiv Včelařské konference

Po douhem a bezvyslednem jednani ,uzavrena se spolecnosti- Rakousky Phoenix-smlouva nova,nevypoveditelna na 10 let.
Videnske sdruzeni-Centralverein-jasa,ze se ji podarilo odtrhnout od nemeckeho ustredi v Praze spolek v Moste.

25.3. Zrizen krajinsky Vcelarsky spolek pro Prahu a okoli.
Pritomnym milo se dotklo,kdyz hned pri zahajeni p.K.Netuka prohlasil ze pokus se zdaril.Dosly prihlasky i telegraficky od prof.ceske techniky p.Velflika ,jedna telegrafickou postou,jedna telefonem.

Sdruzeni ceskoslovanskych vcelaru v Kolci v.hromada,clenu 200.Ulozeno pripravit zalozeni samostatneho vcelarskeho druzstva.Prodej medu na zaklade zakona r.1872 a vlastiho vcelinu,podil stanoven na 10 K a ruceni jednonasobne.

Sjezd ceskoslovanskych vcelaru ve Msene u Melnika.
Prednaska Hlineckehoc.k.post.oficiala z Melnika,ktera mela za predmet vyhody ulu americkych.Odpurci novych smeru nezustali nic dluzni.Dle nahledu odpurcu,bylo by nejlepe vratiti se k nerozbornemu klatu.Sbor soudcu nesnadnou svoji praci dokoncil teprve ve 3hodiny s pulnoci.Vsechny prvni ceny ,medalie,i odmena prirknuty funkcionarum vystavy.

ZU Brno zavladl smer nepravd.Na podporu zrizeni spol.vcelinu obdrzeli 3000K.Zvoleno vcelstvo vcelstvo svedske-Nora- a ruske -Hvezda polarni-.C.K.mistodrzitelstvim potvrzeno ze p.Dolezal je delegatem u zem.rady.

Spolek-Pohoran-val.hromada pritomno 27 clenu (176)Zprava pokladni:prijem 237 K,vydani 321 K.Predseda L.Dolezal predlozil k rozhodnuti,mali zustat spolek i nadale clenem hospodarske spolecnosti(ZU)v Brne.Usneseno zustati.Rokovano o oplozovaci stanici.Vzhledem k tomu,ze misto je pro oplozovani nevhodne a jine neni,stanici zrusiti.

Účinnost k.š. bude vyšší. Záleží na více okolnostech a vydávat takto nízkou hodnotu u k.š. by bylo opovrhování časem lidí, kteří to skutečně zkoumají a myslí to s varroázou vážně.

To, za jakých okolností má těch 50 - 60% se ví i v Dole. Množství plodu, typ úlu, typ aplikace (jsou co vím minimálně tři - vaporizace, čůrkem do uliček a postřikem), kdy se k.š. aplikuje, jak se doplňuje s jiným léčivem např. k.m.

Také je jasné, že i varidol má účinnost 50 - 60%, pokud se aplikuje nevhodně.

Beevital je zajímavá receptura, kterou určitě na zkoušku otestuji na pár včelstvech.

..........
>Josef 27. 11. 2008
Re: BeeVital - varidol, gabon, formidol (32623) (32637) (32640) (32641) (32642)
Kyselina šťavelová není povolenou látkou k tlumení VD na území ČR. Výsledky s tím preparátem jsou stejné jako s formidolem, tedy asi kolem 50 až 60 %. <

Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého tavidla za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , rozměry cca 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti prohne a sklo "zlomí".

Chci se zeptat máte někdo úly od pana Trundy ? A jaké máte s tímto panem zkušenosti ? Inzeruje v časopise včelařství.

http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2006_05_c30.pdf

http://www.youtube.com/watch?v=_macBBNMXIw&feature=related

Nebo bylo sklo úplně natěsno pod tlakem nacpáno do rámu a teplem nebo
navlhnutím dřeva se ty rozměry pro sklo ještě zmenšily...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2008 6:54 PM
Subject: Re: Sluneční tavidlo


> Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého tavidla
> za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , rozměry cca
> 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti prohne a
> sklo "zlomí".

To je těžko, před dvěma roky tady proběhlo v diskuzi, že vyráběl nastavky z
nevyzrálého dřeva, co se potom kroutily, ale od té doby se mohl poučit...Já
myslím, že v případě úlů kromě pár skutečně renovovaných výrobců hlavně
včelařů velkochovatelů je přímá návštěva truhlářství a rozhovor s tím
člověkem, případně zhlédnutí dílny, jak to tam vypadá a materiálu nad
jakékoliv dálkové anonymní internetové objednávky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2008 8:43 PM
Subject: stolařství přítel Trunda


> Chci se zeptat máte někdo úly od pana Trundy ? A jaké máte s tímto panem
> zkušenosti ? Inzeruje v časopise včelařství.

ja mam na tavidle sklo jen tak, obyčejná tabule okeniho skla
(50x100cm), bez ramu ..... v pohode uz dva roky funguje a neprasklo.....

ale sklo je nové - pokud použijete tabuli skla z nějakého okna po
babičce, tak to sklo je o hodně křehčí ... "staré" sklo ani sklenář
nenařeže, jak je křehké....



petr j.





kozlík napsal(a):
> Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého tavidla
> za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , rozměry cca
> 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti prohne a
> sklo "zlomí".
>
>

Ano mám 2 kusy asi 6 roků.Kvalita je troch horší než od Kolomého.Jinak jsem spokojen a v porovnání ceny a kvality za 690 Kč kompletní úl,paráda.Mám také 2 úly od Kolomého,kvalita je o třídu jinde.Všechny 4 úly jsem postupně předělal(falce),protože do úlů zatékala voda tekoucí po nástavcích.Nástavky jsem otočíl ofrézoval falce a udělal nové je podle úlu TU 85.Od té doby jsem vcelku spokojen s úly od obou výrobců,ale v porovnání konstrukcí pro mé použití na včelnici jsou nejlepší stále TU 85.(hlavně pro sesazení v rozích)

To je hodně špatný sklenář když neumí řezat staré sklo, nebo ti chce prodat to svoje .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Sluneční tavidlo
> Datum: 09.12.2008 00:42:14
> ----------------------------------------
>
>
> ja mam na tavidle sklo jen tak, obyčejná tabule okeniho skla
> (50x100cm), bez ramu ..... v pohode uz dva roky funguje a neprasklo.....
>
> ale sklo je nové - pokud použijete tabuli skla z nějakého okna po
> babičce, tak to sklo je o hodně křehčí ... "staré" sklo ani sklenář
> nenařeže, jak je křehké....
>
>
>
> petr j.
>
>
>
>
>
> kozlík napsal(a):
> > Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého tavidla
> > za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , rozměry cca
> > 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti prohne a
> > sklo "zlomí".
> >
> >
>
>
>

:) něco na tom asi bude, už sklenařinu nedělá :)

petr j.


Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> To je hodně špatný sklenář když neumí řezat staré sklo, nebo ti chce
> prodat to svoje .
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: Sluneční tavidlo
>> Datum: 09.12.2008 00:42:14
>> ----------------------------------------
>>
>>
>> ja mam na tavidle sklo jen tak, obyčejná tabule okeniho skla
>> (50x100cm), bez ramu ..... v pohode uz dva roky funguje a
>> neprasklo.....
>>
>> ale sklo je nové - pokud použijete tabuli skla z nějakého okna po
>> babičce, tak to sklo je o hodně křehčí ... "staré" sklo ani sklenář
>> nenařeže, jak je křehké....
>>
>>
>>
>> petr j.
>>
>>
>>
>>
>>
>> kozlík napsal(a):
>> > Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého
>> tavidla
>> > za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna ,
>> rozměry cca
>> > 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti
>> prohne a
>> > sklo "zlomí".
>> >
>> >
>>
>>
>

Áno, asi to bude tou prílišnou tesnosťou a ono to nemalo kam uhnúť. Dám tam nové sklo o nejaký milimeter menšie.
Ďakujem všetkým za odpoveď a prajem príjemný deň.

Po poslednim lečeni jsem vytahnyl česnove vložky proti myšim aby včely mely dost vzduchu protože nemam očka a muj dotaz zni jsou myši ješte aktivni nebo daji včelam pokoj předpokladam že hnizda maji vytvořene a kdesik spi jak to snima vlastne je škodi i přes zimu.D

Myši jsou aktivní pořád a škodí celou zimu.

Když nepočítám kalamity, tak myši apd. bývaly nejčastější příčinou mých úhynů.
To byl jeden z důvodů, proč jsem se vrátil k zasíťovaným dnům. Pak nebyl problém s větráním (ani pod sněhem).

Karel

Codí myši do úlu i přes očka v nástavcích? Jak to řešíte když mají být očka otevřena i v zimě?
Zdraví Pepa

Mně si dělají hnízda i v polystyrénu pod víky. Z tohoto důvodu od něj taky odstupuji. :-)
Myž když chce tak vyleze všude.

Je to pracné, ale mám nastříhané pletivo a připínáčky připevněné před očka.

U starých nástavků jsem neměl klasická očka, ale drážku na spodní hraně nástavku vysokou cca 6-8mm. Kdybych je nerušil, tak bych to ještě jistil hřebíky zatlučenými v rozteči cca 8mm. Jako česle.

Odstoupil jsem od toho, protože jsem chtěl kočovat, na stab. stanoviště je to výborné. A na jaře je vidět s baterkou mezi nástavky a člověk vidí jak se včely roztahují dolů. Ani to nemusí rozebírat.
Ucpával jsem to normálně molitanem.
Ne všechan očka musí být na zimu otevřená.

Zajímavé je, že když zacpu úplně klasické očko molitanem, tak si jej myši nevšímají. Prostě neví, že tudy vede cesta:-)

Karel

Diky za odpoved jsou tedy aktivni pořad . A ohledne zasitovanych den ktere mam zavřene z duvodu tohu že jsem četl članek o vetrani ulu v zimnim obdobi kde psali že vcely utvoři zimni chumač podle proudeni vzduchu jiš nekdy na podzim a kdiš jim teda otevru nebo naopak zavru sita tak včelstvu zatežuji atk nechapu jak to delaji z odberem zimni mely proto jsem otevrel česna nechtelo semi manipulovat při každem lečeni ze sity pak jim opjed vetrat a při odberu mely zas přidušovat ikdiš tu nebude zas asi stim pridušenim takove akšni D

Dalibor: .... kdyý jim teda otevru nebo naopak zavru sita tak včelstva zatežuji a tak nechapu jak to delaji z odberem zimni mely proto jsem otevrel česna--
----

On si to každý musí asi vyzkoušet sám. Je spousta zastánců i nepřátel větrání, že si jeden nevybere.

Já dělal první zasítovaná dna když ještě nebylo bežně k mání pozinkované varroa síto 3*3 mm.

A nebyly tedy ani určeny k odběru měli.

Měl jsem jen uprostřed dna otvor - cca 20x20cm. Síto proti mouchám a pod ním síto pozink proti myším. Pak jsem dával nad to síto fasádní perlinku místo toho proti mouchám. Proti myším to bylo síto 10x10mm a myši přes to snad nikdy neprošly, i když hryzec by se tam teoreticky protáhl.

Podložku jsem měl z tiskařské folie a dával dovnitř a v předu pod česnový klín. Byla zohýbaná tak aby nepřilehla ke dnu. A vetralo to malou šterbinou cca 5mm po celém obvodu. Dostatečně.

Z hlediska léčení se ukázalo, že to nevadí. Kouř šel nahoru.

Poslední verze den pod langstrothy měly větrání jen v pruhu 10 cm pod zadní stranou. Z hlediska větrání to stačilo. Podložka nešla až ke stěnám, byl tam cca 3cm pruh a stačilo tedy asi 40*3cm tedy něco přes 100cm2.

U varroaden, kde mi podložka netěsnila jsem začal v zimě dávat podložku dovnitř, protože mám úly na zemi na paletách a býval problém vydolovat ji ze sněhu. Navic na ní kondenzovala vzdušná vlhkost z úlu. Takže i tam jsem ji dával dovnitř. A včely větraly okolo celého obvodu tafy cca 3cm.

Vpředu jsem tu tenkou hliníkovou folii dával pd klín, aby česno zůstalo volné.

Tiskažská folie se dá kouit v tiskárnách, většinou je to za cenu hliníku ve výkupu. Ten šel teď dolů.

Pěkně se na tom počítají roztoči, je výborná i na střechy úlů.

Karel

Kolega Dalibor, kliknite si na tento mail, niečo tam nájdete o škodcoch včely medonosnej z radov cicavcov.

/vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=145&mode=&order=0&thold=

Zavřená drátěná dna v zimě mají odůvodnění snad jenom u velmi slabých včelstev ( pod cca 5000 včel ) záměrně zúžených a uteplených kvůli snížení ztrát tepla, které jsou v jejich případě značné ( narozdíl od vyvinutých silných včelstev ), a proto existuje u nich vysoké riziko přeplnění výkalových vaků a následné úplavice či vyčerpání zásob ( pokud jich je v dosahu chumáče málo, což představuje při jednonástavkovém zimování typické včelařské dilema ).

Proto si myslím, že otevřené drátěná dna u silnějších včelstev nemůžou uškodit. Kdo používá varroadna, s odběrem spadu nemá starosti ( měl padá na podložku pod dnem ... tedy přístup vzduchu dnem není nijak moc omezován ). Ti, kteří varroadna nemají, mohou místo pevné podložky použít noviny ( pokud ve dně nevzniká přílišná vlhkost, která by noviny rozmočila ).

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Díky za veše rady, včelařím třetím rokem, předchozí zimy mi vždy s otevřenými zasítovanými a vše v pohodě. Tento rok po prvním léčením jsem vložil podložky aby neucházel dým a už jsem byl líný vyndat tak jsem si řekl, že vyzkouším zimovánís otevřenými česny, ale asi sevrátím k předchozí metodě, poněvadž je už prověřená. A ještě jedna věc která se mi zdá velkou výhodou u zasítovaným den, když jsem začátkem srpna začínal krmit, zůžil jsem česna proti loupeži a přesto včely měly dost vzduchu. D.

už jsem byl líný vyndat tak jsem si řekl, že vyzkouším zimovánís otevřenými česny
______________________________________________________________

Pozor na myši!

Podle mých zkušeností jsou ve včelíně nebo těsně vedle včelína myši aktivní
celou zimu. Venku na volném prostranství jsou aktivní do první vícetýdení
větší sněhové pokrývky, potom už ne, pravděpodobně nadbytek myší v
nevhodných norách a úkrytech pochcípe a zbylé se drží ve svých norách a na
nashromážděných zásobách. Aktivita myší velice moc záleží na množství, pokud
jsou myší roky, hledají všemožné úkryty třeba pod strůpky ulů klidně i v
létě. Záleží asi i na druhu, v lese žijí myšice a ty umí docela dobře šplhat
třeba i pod strůpky úlů, na polích hraboši, ti by se dostali snad jen
maximálně k spodnímu česnu, vlastní myši budou si něco mezi tím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Dalibor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 09, 2008 3:55 PM
Subject: myi


> Po poslednim lečeni jsem vytahnyl česnove vložky proti myšim aby včely
mely
> dost vzduchu protože nemam očka a muj dotaz zni jsou myši ješte aktivni
> nebo daji včelam pokoj předpokladam že hnizda maji vytvořene a kdesik spi
> jak to snima vlastne je škodi i přes zimu.D

Venku na volném prostranství jsou aktivní do první vícetýdení
větší sněhové pokrývky, potom už ne


Hraboš poľný (Microtus arvalis) i keď som o ňom čítal ako o škodcovi včiel, ale túto možnosť vylučujem, nedokáže liezť po zvislých plochách! K tomuto sa dodávam, hraboš poľný je prísne vegetariánsky typ a žije skôr pod zemou, ako na povrchu i keď rastlinnú potravu (trávy) si zbiera na povrchu. Má vytvorenú sieť podsnečných chodbičiek, v ktorých sa dobre cíti.

Na čistě polním stanovišti, pokud se hraboš přemnoží a pokud je česno nízko
nad zemí, nic bych za to nedal, že navštíví i úl a požere minimálně voští a
pyl...
Jinak ve včelíně v lese a na stanovišti na kraji lesa se samostatnými úly to
byly dle zastižených jedinců a občas získaných mrtvolek výhradně myšice,
velice zřídka rejsek. Na zahradě u baráku, s poměrně dost keři a stromy to
byly podle mrtvolek ulovených kočkami a nalezených jedinců v úlech myšice,
myši i rejsci. Vedle myšic dokáže po svislých stěnách a asi taky po větvích
a kmenech za škodlivým hmyzem šplhat i rejsek.
Jinak moje zkušenosti s hlodavci jsou takové, že v zimě, když mají hlad,
dokáží se pustit prakticky do čehokoliv, co trochu připomíná jakoukoliv
potravu. Ve včelíně v lese téměř každoročně ožraná mýdla, ožrané staré
rukavice, ožrané parafínové svíčky....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 10, 2008 7:43 AM
Subject: Myi v úľoch


> Venku na volném prostranství jsou aktivní do první vícetýdení
> větší sněhové pokrývky, potom už ne
>
>
> Hraboš poľný (Microtus arvalis) i keď som o ňom čítal ako o škodcovi
včiel,
> ale túto možnosť vylučujem, nedokáže liezť po zvislých plochách! K tomuto
> sa dodávam, hraboš poľný je prísne vegetariánsky typ a žije skôr pod
zemou,
> ako na povrchu i keď rastlinnú potravu (trávy) si zbiera na povrchu. Má
> vytvorenú sieť podsnečných chodbičiek, v ktorých sa dobre cíti.

Zakoupil jsem si "pod stromeček" parní tavidlo vosku s originální plastovou nádobou. Máte někdo zkušenosti s tímto tavidlem ? Jedná se mi, zda na dno nádoby dáváte nějakou mřížku (jak velké mezery) nebo jiné udělátko, aby se výtokový otvor neucpával košilkama (možná tam není nutné dávat nic). Jak vysoko ode dna tento rošt umístit?

Díky za rady.

Jiří

Očka mám u otevřená celou zimu a myši tam očky nelezou.
Tonda

>Codí myši do úlu i přes očka v nástavcích? Jak to řešíte když mají být očka otevřena i v zimě?

Nejlepší je použít na očka uzávěry. Ty nejnovější mají 5 variant uzavření oček od úplného uzavření až po 20 mm otvor Řeší to uzavření i při fumigaci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: myi
> Datum: 10.12.2008 09:54:58
> ----------------------------------------
> Očka mám u otevřená celou zimu a myši tam očky nelezou.
> Tonda
>
> >Chodí myši do úlu i přes očka v nástavcích? Jak to řešíte když mají být
> očka otevřena i v zimě?
>
>
>

jsou na to sáčky na tavení vosku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Parn? tavidlo vosku
> Datum: 10.12.2008 09:37:03
> ----------------------------------------
> Zakoupil jsem si "pod stromeček" parní tavidlo vosku s originální plastovou
> nádobou. Máte někdo zkušenosti s tímto tavidlem ? Jedná se mi, zda na dno
> nádoby dáváte nějakou mřížku (jak velké mezery) nebo jiné udělátko, aby se
> výtokový otvor neucpával košilkama (možná tam není nutné dávat nic). Jak
> vysoko ode dna tento rošt umístit?
>
> Díky za rady.
>
> Jiří
>
>
>

Nejlepší je z tenkých latěk udělat dno s mezerami pár cm nad plastovým dnem a ještě pod svlaky dát třeba mezerníky a na to dát starý řídký pytel zastřižený do kulata. Po skončení tavby se vyndají a oklepají rámky, tavidlo se převrátí a vyklepne, dřevěné dno a pytel se vrátí zpátky a jede se další dávka prakticky bez většího vychladnutí. U tavidla doporučuji pouze dešťovou vodu, jinak se musí očas tělísko vyvařit v octu. Na vychladlých a vyschlých zbytcích si pak můžeme pomocí drolivosti provést zkoušku výtěžnosti a musíme konstatovat, že je výborná, kam se hrabe vařák!! Mě asi po 30 tavbách začalo zlobit víko, které odmítalo se zacvaknout a tak ho na sudu přidržuje asi 5 skřipců.Fascinující je také žlutost a čistota vosku, o tom si může starý vařák nechat pouze zdát! Rozhodně skvělá pomůcka!!! Zdraví R. Stonjek

Přesné, mám stejný názor. Problém je pouze v tom víku, že se kroutí. Další výhoda je ta, že během vyvařování můžu dělat další práci. Třeba čistit nástavky a vytavené, očištěné rámky už dávám do čistých nástavků. Při vyvařování v kotli to nestíhám. Pytel tam ani nedávám.
Tonda
>Nejlepší je z tenkých latěk udělat dno s mezerami pár cm nad plastovým dnem a ještě pod svlaky dát třeba mezerníky a na to dát starý řídký pytel zastřižený do kulata. Po skončení tavby se vyndají a oklepají rámky, tavidlo se převrátí a vyklepne, dřevěné dno a pytel se vrátí zpátky a jede se další dávka prakticky bez většího vychladnutí. U tavidla doporučuji pouze dešťovou vodu, jinak se musí očas tělísko vyvařit v octu. Na vychladlých a vyschlých zbytcích si pak můžeme pomocí drolivosti provést zkoušku výtěžnosti a musíme konstatovat, že je výborná, kam se hrabe vařák!! Mě asi po 30 tavbách začalo zlobit víko, které odmítalo se zacvaknout a tak ho na sudu přidržuje asi 5 skřipců.Fascinující je také žlutost a čistota vosku, o tom si může starý vařák nechat pouze zdát! Rozhodně skvělá pomůcka!!! Zdraví R. Stonjek

Mám vyvíječ 2 roky k maximální spokojenosti.Na dno jsem dal do kulata zaříznutou starou mřížku pod ni 2 kusy lišt 10x20 mm a přez starou pytlovinu nebo něco podobného.Víko mě také zlobí,ale teplé jde nasadit a jako zátěž a zároveň izolaci přez nádobu hodím starou vojenskou deku.Natočím centrálu a dělám přímo v lese.Vyvíječ asi po roce provozu na normální vodu vypnul a dost,je třeba vyčistit ho jako rychlovarnou konvici.Lepší řešení je dest.voda nebo alespoň dešťovka.Do vyvíječe doplním teplou vodu,otevřu nádobu vyhodím rámky ,ihned naskládám nové, zavřu víko a přikryju dekou.Za 30 minut je hotovo a postup opakuji.První dávka trvá,ale déle 45 až 50 minut.Podle stavu díla lze vytavit takto 3x až 5x za sebou a pak se musí vysypat košilky.(už se nevejdou rámky) Výtěžnost velmi dobrá,vosk čistý rámky desinfikovamé a když se horké hodí na zem jsou téměř čisté k novému použití.

Natočím centrálu a dělám přímo v lese. ....
------
V loni jsem inspirován tímto vyvíječem, Radimovým odšťavňovacím hrncem a něčím podobným od J.Jindry taky vytavoval v páře.
A vede tudy cesta. ALe proč vyvíjet páru tak málo účině?

Po loňských pokusech s vypařováním ve vaně připravené na parafinování si z bedny, kterou zaizoluji udělám tavidlo. Co považuji za to, co mi zrychlí práci je právě maximální využití tepelné energie. Pod bednou bude velký propanbutanový vařič (co mám k té vaně) vařit vodu ve velkém kastrolu - uříznutém sudu. Nadtím budou rámky, pod nima nerez síto a labyrint co bude odvádět vosk a propouštět páru. Takže veškeré (i odpadní) teplo bude vyhřívat prostor.

Karel

Zdravím.Tak se tu dočítám o centrále a začínám o ní také do budoucna uvažovat.Nemáte někdo odkaz na dobrou a levnou se kterou třeba máte vy zkušenost? Aby to utáhlo vrtačku a ještě něco k tomu.Nějakou s malou spotřebou a hlavně tichou.
Dneska jsem zveřejnil plánky s rozměry styrodurových nástavků a plemenáčů co si stavím tak pokud se chcete podívat tak na téhle adrese.

http://pupek73.blog.cz/

Dobrý centrály jsou Heron, ale stojí kolem 7000 při výkonu 1200W, ale má elektronickou regulaci a lze s ní bez obav honit i PC a jinou elektroniku.

Mám centrálu Heron 2300W a jsem spokojen.Koupil jsem jí v OD v Mělníku. www.Eva.cz za 7 tisíc,ale je třeba vyčkat na slušnou cenu.

Pred časom tu bola diskusia ohľadom výroby úľov, kde to niekto rozoberal z toho pohľadu, keď by sa kúpili drahé stroje atď.
Nakoniec vyšla priaznivejšia cena nadstavkov, ale veľmi veľké množstvo nadstavkov mesačne.
Nepamätáte sa na to niekto? Resp. ak by sa mi mohol ozvať ten pán, čo to písal na : milan/=/krokavec.sk
Ďakujem

jsem začátečník.
vyrobil jsem si úly langstroth, nástaveky jumbo + 2/3. mám připravené nadrátkované rámky.
včely jsou v současnosti v optimálech, které jsou ovšem ve špatném stavu. z jara chci změnit stanoviště i úly.

jak připravit nové úly (dát mezistěny atd.) a provést "stěhování" + přemístění do nových úlů?

Myšky v zimě nespí. Mě samotnému se nastěhovaly do úlů na včelnici až po aerosolu, takže někdy koncem ledna. Zimuji ve dvou nástavcích, část plástů v dolním zničily. Včelstvo přižilo v obou napadených úlech. V jednom byla jen jedna a po uzavření česna drátěnkou již nemohla ven. Horní nástavek jsem nadzvedl a hlukem se ji snažil vyplašit , marně. Za čtrnáct dní jsem našel mrtvou myšku v podmetu na hromadě drtě. Mezitím se totiž trochu oteplilo. U druhého byly uvnitř dokonce dvě myšky. Nejdříve jsem našel jednu úplně sežranou a cca za týden i tu druhou, neporušenou. Používám teď drátěnou uzávěru ze sítě cca 8 krát 8 mm. Přes česno. Jestli již musíš nechat očka otevřená a myšky hrozí, překrej očko drátěnkou, stačí ho přichytit 2 připínáčky. Teď sháním lepící pasti, protože do klasiky se myška v boudě ne a ne chytit.

Já centrálu still 2,2 kW. Zkušenosti zatím dobré, ale zatím jsem to jenom zkoušel na vrtačku a rozbrusku současně a nebo kompresor abych si případně dělal sám aerosol. Tenkrát byla v akci. Naskakuje spolehlivě. Hlučné jsou ale nad kilovatu asi všechny. U Heron Prima apod. mne jako bývalého technika trochu zarazil bordel v drátech. Still je sice Germany , ale made in China. :-) Kabely byly ale celkem slušné.

Pomáhá zapálení knotu v úlu a ucpání česna. Včelám to nijak moc neuškodí a
hlodavec dostane pudový strach z ohně a jak se otevře česno, obvykle rychle
uteče, zvláště když je to v noci. Připadá mně to lepší řešení než rozebírat
včely a rušit je. Je docela možné, že i aerosol, zvláště acetonový by mohl
hlodavce vyhnat, ale rozdělávat kvůli tomu přístroj asi nikdo nebude. To by
mohlo být jako bonus při běžném ošetření aerosolem, vedle milimetrových
parazitů roztočů by se tím odstranil i centimetrový parazit , myš.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 11, 2008 5:24 PM
Subject: Re: myi


> Myšky v zimě nespí. Mě samotnému se nastěhovaly do úlů na včelnici až po
> aerosolu, takže někdy koncem ledna. Zimuji ve dvou nástavcích, část plástů
> v dolním zničily. Včelstvo přižilo v obou napadených úlech. V jednom byla
> jen jedna a po uzavření česna drátěnkou již nemohla ven. Horní nástavek
> jsem nadzvedl a hlukem se ji snažil vyplašit , marně. Za čtrnáct dní jsem
> našel mrtvou myšku v podmetu na hromadě drtě. Mezitím se totiž trochu
> oteplilo. U druhého byly uvnitř dokonce dvě myšky. Nejdříve jsem našel
> jednu úplně sežranou a cca za týden i tu druhou, neporušenou. Používám teď
> drátěnou uzávěru ze sítě cca 8 krát 8 mm. Přes česno. Jestli již musíš
> nechat očka otevřená a myšky hrozí, překrej očko drátěnkou, stačí ho
> přichytit 2 připínáčky. Teď sháním lepící pasti, protože do klasiky se
> myška v boudě ne a ne chytit.

Kdo je v lese, chápu el. centrálu. Kdo má doma pařák s poklopem a vývodem na parní hadici, tak to je ideální a levný spůsob tavení souší. Velkou plastovou nádobu,u nás na 44 souší déle prohříváme, ale potom to frčí. A když jsou dvě nádoby,tak se jedna taví a z druhé se tahají a čistí vytavené rámky.

Jen ze zvědavosti. Kolik hotového vosku tímto způsobem v průměru za rok asi vytavíte a kolik let asi to tímto způsobem děláte? (kvůli představě o životnosti el. pařáku)

Díky.
........
číma:>Velkou plastovou nádobu,u nás na 44 souší déle prohříváme, ale potom to frčí. A když jsou dvě nádoby,tak se jedna taví a z druhé se tahají a čistí vytavené rámky.<

ja bych taky poprosil o více info, třeba jak velký je pařák, spotřeba
vody jaká je, jak čisté jsou rámky z parního tavidla, , jestli je nutná
speciální hadice od kotle a vůbec uspořádání parního tavidla ..... a
třeba nějakou fotku .... :)

předem moc díky

petr j.




G.Pazderka napsal(a):
> Jen ze zvědavosti. Kolik hotového vosku tímto způsobem v průměru za rok asi
> vytavíte a kolik let asi to tímto způsobem děláte? (kvůli představě o
> životnosti el. pařáku)
>
> Díky.
> .......
> číma:>Velkou plastovou nádobu,u nás na 44 souší déle prohříváme, ale potom
> to frčí. A když jsou dvě nádoby,tak se jedna taví a z druhé se tahají a
> čistí vytavené rámky.<
>
>

dobre popsane prechody (vice nazoru) na odlisne ramkove rozmery jsou popsany na strankach www.optimalklub.cz
radek k.

ježek.obecný:

ja bych taky poprosil o více info, třeba jak velký je pařák, spotřeba vody jaká je, jak čisté jsou rámky z parního tavidla, , jestli je nutná speciální hadice od kotle a vůbec uspořádání parního tavidla .....
----------------------

El. vyvíječ páry je asi na 2 l vody, což ± postačí na jednu dávku rámků v zhruba 50-ti litrové nádobě. Doplňuje se horká, pro lepší kontinuitu práce.

Rámky z parního tavidla potřebují víceméně jen oklepnout či sem-tam seškrábnout zbytky. Trocha košilek zůstává na drátcích.

Hadice od zdroje páry do sudu by měla být dvojitá - jednak kvůli bezpečnosti při případném defektu a druhak kvůli izolaci. Stačí normální hadičku dát do tenkého husího krku nebo tak něčeho.

Uspořádání je jednoduché: vyvíječ páry -> hadice -> nádoba na rámky s otvorem na vykapávání vosku -> nádoba na vosk

pařák je asi na 80L,ale stačí cca 20L.Voda dříve vaří a vyvaří se na várku asi tak 8 L.Hadice musí být parní, dá se sehnat v potavinářských provozech černá,opletená. Mezi pařákem a nádobou může být min. vzdálenost. Pařák máme uvnitř a nádobu veňku,proto u nás je hadice dlouhá 1,5 m. Nechtěli jsme kupovat parní vyvíječ a chtěli to vyzkoušet, proto pařák. Když to vyzkoušíte sami poznáte jak to jde krásně, třeba napoprvé v malém. Jdou v tom i víčka a za chladnějšího počasí neobletují včely jako v teple kolem slunečního tavidla. Jediný problém je uchovat souše a uchránit je před zaviječem do podzimu.

Když jsem na diskuzní fórum dával otázku ohledně parního tavidla vosku(mřížka, nebo jiné udělátko na dně nádoby), tak jsem měl jistou představu o tom, jak by měla vypadat. Do originál plastové nádoby jsem si chtěl nechat udělat z nerez plechu něco jako "ohřívač na knedlíky". Kulatý plech kryjící dno na nožkách s otvory pro odtok vosku. Domnívám se, že otvory na tomto "pařáku" by mohly být v průměru cca 8 mm (připomíná mi to včelí mezeru), ale asi větší by být neměly.
Co vy na to ?

Jiří

Zkušenostu nemám, ale vložku o kterém píšete lze i zakoupit. na http://www.sklenicka.cz/parak:p:998. Možná by se nemussela moc upravovat.

Mám také dotaz. Mám klasický pařák na vosk, nějaké vyřezané voští a poměrně málo času. Zkoušel jste někdo využít elektický vyvíječ páry k "pohonu" klasického pařáku na vosk?

Dnes i u nás celou noc sněžilo. Ráno asi v půl deváté jsem při své "oblíbené činnosti", tedy úklidu cizího chodníku na můj účet, přiléhajícího k mé nemovitosti našel na sněhu ukázkového trubce. Že by se rojili??
JK

To bude od Apis sibirika, Těm právě začíná hlavní snůška. Připrav si medomet.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Trubec na sn?hu
> Datum: 12.12.2008 10:03:55
> ----------------------------------------
> Dnes i u nás celou noc sněžilo. Ráno asi v půl deváté jsem při své
> "oblíbené činnosti", tedy úklidu cizího chodníku na můj účet, přiléhajícího
> k mé nemovitosti našel na sněhu ukázkového trubce. Že by se rojili??
> JK
>
>
>

Jedna věc je stěhování a druhá přehození úlů. Stěhování úlů je nejvhodnější
tak konec března, v dubnu, kdy je už dost teplo, aby včely rozrušené
stěhováním někde v koutě nezkřehly zimou a kdy ještě není tolik teplo, takže
včely nelétají zas tak moc daleko a není problém včely přemístit třeba jen o
kilometr. Ale jeden, dva úly po nějaké kvalitnější cestě je možné převést i
nyní při teplotě okolo nuly, když se jeden úl umístí na ruční vozík
dvoukolák s podhuštěnými koly a ten se velmi pomalým krokem a s ohledem na
díry na cestě převeze. Mám vyzkoušeno, že při takovém opatrném pomalém
neustávajícím převozu za nízkých teplot včely sice hučí, ale zůstávají v
chumáči a nerozlézají se, takže ztráty jsou minimální. Je to ale možné jen
na začátku zimy, uprostřed zimy, jak mají včely více zaplněné výkalové
váčky, se při takovém vyrušování mohou rozlézt po celém úlu a hodně včel
nebo dokonce matka mohou zkřehnout někde ve studeném koutě.
Přehození úlu, předpokládám, že je možné nastavky upravit, dotěsnit latěmi
atd tak, že na langstrotha půjde položit nastavek optimal. jedna z možností
je potom na jaře, až
budou mít včely tak 2 - 4 dm plodu, se včelstvo srazí tak do 1 - 2 nastavku
optimalu a pod ně se dá langstroth. Až v langstrotu vystaví rámky, setřepe
se na ně matka a optimaly oddělí mateří mřížkou. Langstroth bude plodiště a
optimaly budou jako medníky. Až včely v langstrothu postaví dost rámků i do
medníku, optimaly se vyhodí. Může se to urychlit, když se kvalitnější plásty
optimalu vyříznou z rámků a upevní do langstrotových rámků, včelám potom
stačí vystavět jen chybějící kraje.
Co se týká pořadí akcí, převoz by měl probíhat jako první, protože zatmelené
rámky se při převozu tolik nehýbou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jirka" <j.valter/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 11, 2008 2:31 PM
Subject: vystrojení úlů + stěhování včel


> jsem začátečník.
> vyrobil jsem si úly langstroth, nástaveky jumbo + 2/3. mám připravené
> nadrátkované rámky.
> včely jsou v současnosti v optimálech, které jsou ovšem ve špatném stavu.
z
> jara chci změnit stanoviště i úly.
>
> jak připravit nové úly (dát mezistěny atd.) a provést "stěhování" +
> přemístění do nových úlů?
>

Proč přecházíte z optimalu na langstroth? Zajímá mě to spíše po technické a provozní stránce,protože jsem se taky rozhodoval mezi těmito úly a bylo to hodně složité jelikož jsou si dost podobné.
Zdraví Pepa
---------------------------------------
> jsem začátečník.
> vyrobil jsem si úly langstroth, nástaveky jumbo + 2/3. mám připravené
> nadrátkované rámky.
> včely jsou v současnosti v optimálech, které jsou ovšem ve špatném stavu.
z
> jara chci změnit stanoviště i úly.

Jediný problém je uchovat souše a uchránit je před zaviječem do podzimu.
______________________________________________________________

ŽÁDNÝ problém! Dílo se nechá ve včelstvu, přesněji pod plodištěm ( pokud spodní česno přestane být hlídané, zavře se ).

Nač dělat věci složite, když to jde jednoduše?
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Jestli máte dírovaný plech z fabriky, tak je to super řešení, určitě nejlepší, co tu zaznělo. Jdete li ho ale koupit, tak díky cenám už je to o něčem jiném a v obchodě tyto plechy pro jejich cenu nechtějí dělit. Chcete li otvory vyrábět ručně, tak je to dost vražda, protože děr bude muset být hodně a některé plechy /většina/ je proti běžným vrtákům dost odolná a tak musí nastoupit speciální vidiáky. Každopádně dobrá bruska na přibrušování je nutností.Takže každé řešení má svoje pro a proti. Zdraví R. Stonjek

Proč přecházíte z optimalu na langstroth? Zajímá mě to spíše po technické a provozní stránce,protože jsem se taky rozhodoval mezi těmito úly a bylo to hodně složité jelikož jsou si dost podobné.
______________________________________________________________

Mě to také zajímá. Před čtyřmi lety se řešil stejné dilema. Nakonec jsem zcela přešel na Optimaly, se kterými jsem po provozní stránce naprosto spokojen. Co se týče stránky technické, tam začíná Langstroth pomalu převažovat a Optimal upadat do zapomnění.

Když se vzhlédnu do vzdálenější budoucnosti, jeví se mi Langstroth jako výhodnější volba kvůli kompatibilitě. Pokud by se Langstroth v budoucnu mezi českými včelaři podstatněji rozšílil, určitě zvážím přechod na 2/3 Lnagstroth ( nízkonástavkový! ), který je obsahem nástavku skoro totožný s optimalovým nástavkem... tedy prakticky naprosto stejný způsob včelaření ( s celými nástavky ), se kterým jsem, jak jsem již dříve psal, naprosto spokojen. Oba tyto dva systémy disponují maximální přizpůsobivostí k různým variacím racionálního včelaření. Mimo jiné proto je vřele doporučuji všem zájemcům o racionální včelaření.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Ráno asi v půl deváté jsem při své "oblíbené činnosti", tedy úklidu cizího chodníku na můj účet, přiléhajícího k mé nemovitosti našel na sněhu ukázkového trubce. Že by se rojili??
______________________________________________________________

Že by zdravá, neomezovaná ( neznásilňovaná :-) ... jak by řekl p. Vydra ), dobře zásobená, silná včelstva?

//\/\\//

Co takhle hliníkový plech? Ten v parním tavidle taky vydrží, je levný,
měkký a s voskem nic nedělá. Kdesi jsem viděl v nabídce taky nerezový plech
tloušťky jenom 0,4 nebo 0,5, byl poměrně levný a takhle tenký by asi šel
naděrovat poměrně snadno třeba i obyčejným velkým hřebíkem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 12, 2008 3:50 PM
Subject: Re: parní tavidlo


> Jestli máte dírovaný plech z fabriky, tak je to super řešení, určitě
> nejlepší, co tu zaznělo. Jdete li ho ale koupit, tak díky cenám už je to o
> něčem jiném a v obchodě tyto plechy pro jejich cenu nechtějí dělit. Chcete
> li otvory vyrábět ručně, tak je to dost vražda, protože děr bude muset být
> hodně a některé plechy /většina/ je proti běžným vrtákům dost odolná a tak
> musí nastoupit speciální vidiáky. Každopádně dobrá bruska na přibrušování
> je nutností.Takže každé řešení má svoje pro a proti. Zdraví R. Stonjek

V plastové nádobě máme na dně mřížku kovovou, nalakovanou,aby nebarvila vosk. Neni přesně do dna, je o něco menší,podložená dvěma dřevěnejma hranolkama, ale je šoupnutá těsně ke stěně nad dírou tak, aby při tavení a sesouvání košilek tyto neucpavaly výtok.Zase improvizace, ale při ní si toho člověk co nejvíc ověří a taky to baví.

koupím matky .......... :)



Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> To bude od Apis sibirika, Těm právě začíná hlavní snůška. Připrav si medomet.
>
> pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
>> Předmět: Trubec na sn?hu
>> Datum: 12.12.2008 10:03:55
>> ----------------------------------------
>> Dnes i u nás celou noc sněžilo. Ráno asi v půl deváté jsem při své
>> "oblíbené činnosti", tedy úklidu cizího chodníku na můj účet, přiléhajícího
>> k mé nemovitosti našel na sněhu ukázkového trubce. Že by se rojili??
>> JK
>>
>>
>>
>>
>
>

úly, které jsem podědil, jsou v téměř havarijním stavu(nástavky se rozšklebují, staré rámky), výhledově použitelný materiál prakticky žádný. a když mám pořizovat vše nově, tak proč nezvolit moderní langstrothy?

S matkama musíš pár dní počkat,včera v těch vánicích byly na snubních výletech. Chce to tak 10 dní a máš je doma.

Místo slova "moderní" by bylo lepší použít staré dobré langstrothy. Mnoho včelařů si totiž myslí že jde o zavádění novinky. Jsou pak překvapení že jde o 150 let starý úl. Dokonce i pan Adamec se pokoušel u nás tyto amerikány zavést . Narazil však na konzervativní názory našich včelařů a nakonec z toho vznikla naše nejrozšířenější míra 39 x 24 která umožňovala při přechodu na ni vložení 2 - 3 plástů s tehdy nejvíce používaných měr. Také navrhoval použití 3 nástavků stejné konstrukce s oddělitelným dnem pod názvem hospodář Které nebyly nic jiného než dnešní K39 s jednoduchou stěnou nebo i ve variantě s izolací dnešní Tachovák
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 13.12.2008 07:08:18
> ----------------------------------------
> úly, které jsem podědil, jsou v téměř havarijním stavu(nástavky se
> rozšklebují, staré rámky), výhledově použitelný materiál prakticky žádný. a
> když mám pořizovat vše nově, tak proč nezvolit moderní langstrothy?
>
>
>

Čím je tato mřížka nalakovaná, když vydrží vosk a vodu při teplotě 100 st C
a jak dlouho ji používáš?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "číma" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 12, 2008 7:21 PM
Subject: parní tavidlo


> V plastové nádobě máme na dně mřížku kovovou, nalakovanou,aby nebarvila
> vosk. Neni přesně do dna, je o něco menší,podložená dvěma dřevěnejma
> hranolkama, ale je šoupnutá těsně ke stěně nad dírou tak, aby při tavení a
> sesouvání košilek tyto neucpavaly výtok.Zase improvizace, ale při ní si
> toho člověk co nejvíc ověří a taky to baví.

Já taky uvažuji, že bych svoje nástavky 39x24 zkombinoval s langstrothem.
Optimal se mi nelíbí, protože má čtvercový průřez, který by na moje
stávající nastavky špatně pasoval, ale langstroth má stejnou šířku 42 cm a
protože používám úchopovou lištu, měl by jít položit na ty moje nastavky
39x24 bez jakýchkoliv úprav nebo jen s minimálním dotěsněním vpředu a vzadu.
Pokud mi do toho něco nevleze, udělám do jara pár langstroth nástavků výšky
16 cm. Větší šířka u optimalu mi vadí taky proto, protože část nástavků mám
ve včelíně, kde je na šířku omezený prostor a kde by se v porovnání s
zadováky 39x24 uloženými nad sebou vešlo optimálů strašlivě málo.
Langstrothů, pokud tam bude nějaká rezerva šířky, se vejde stejný počet jako
jedné řady zadováků 39x24, takže to jakž takž jde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 12, 2008 12:47 PM


> Proč přecházíte z optimalu na langstroth? Zajímá mě to spíše po technické
a
> provozní stránce,protože jsem se taky rozhodoval mezi těmito úly a bylo to
> hodně složité jelikož jsou si dost podobné.
> Zdraví Pepa
> ---------------------------------------
> > jsem začátečník.
> > vyrobil jsem si úly langstroth, nástaveky jumbo + 2/3. mám připravené
> > nadrátkované rámky.
> > včely jsou v současnosti v optimálech, které jsou ovšem ve špatném
stavu.
> z
> > jara chci změnit stanoviště i úly.

Zadováky versusu nástavkové, dříve to bylo kláty versus pletené(slaměné)
úly. Záleželo na prostředí, kde před 150 lety a dříve byl dostupný spíš les
a z materiálů dřevo, byly včelí úly kláty jako celek a z nich později
přirozeným způsobem zadováky. Kde se dělalo hodně se slámou nebo proutím a
málo ze dřeva, úly se dělaly z těchto materiálů a tam byl přirozenější
způsoby vytvářet pletené segmenty - prstence a jejich skládáním na sebe úl
na principu dnešních nástavkových. Kdesi u nás v kterémsi muzeu takový úl ze
slámy je, tuším někde z polabské nížiny nebo z povodí Ohře.... Kláty u nás
asi převládly, protože na převážné většině území byly spíše lesy a dřevo než
oblasti , kde převládalo zpracovávání slámy a proutí. Takže když byl kdysi
nástavkový úl přivezen jako "nový" objev z Ameriky, dostal se patrně jenom k
včelařům, kteří včelařili v klátech a zadovácích a ti ho jako pro ně
nezvyklý způsob včelaření zamítli. Kromě toho nástavkový úl je na přesnost a
kvalitu opracování dřeva mnohonásobně náročnější než zadovák. Dovedu si
představit, že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
včelaře nedostupný, zatímco zadováky si mohli z klátů včelaři vyrábět
prakticky kompletně samovýrobou nožem a sekerou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 8:33 AM
Subject: Re:


Místo slova "moderní" by bylo lepší použít staré dobré langstrothy. Mnoho
včelařů si totiž myslí že jde o zavádění novinky. Jsou pak překvapení že jde
o 150 let starý úl. Dokonce i pan Adamec se pokoušel u nás tyto amerikány
zavést . Narazil však na konzervativní názory našich včelařů a nakonec z
toho vznikla naše nejrozšířenější míra 39 x 24 která umožňovala při
přechodu na ni vložení 2 - 3 plástů s tehdy nejvíce používaných měr. Také
navrhoval použití 3 nástavků stejné konstrukce s oddělitelným dnem pod
názvem hospodář Které nebyly nic jiného než dnešní K39 s jednoduchou stěnou
nebo i ve variantě s izolací dnešní Tachovák
Pepan

úly, které jsem podědil, jsou v téměř havarijním stavu(nástavky se rozšklebují, staré rámky), výhledově použitelný materiál prakticky žádný. a když mám pořizovat vše nově, tak proč nezvolit moderní langstrothy?
--------
Jak již řekl Pepan, Langstrothy jsou moderní 150 let a i základem naší 39*24, což je český Langstroth.

Moderní (nový) je právě Optimal, který byl zkonstruován před 1/4 stoletím.

To jsou ty paradoxy :-)

Třeba že právě proti zavádění další nové míry do Čech jsou většinou právě ti co mají českého langtrotha (39*24). :-))

Karel

Úly typu různých almárek se u nás začínají již používat začátkem 19 století, je však také pravdou , že kláty u nás dožívali ještě v první polovině dvacátého. první rozebíratelným úlem byl Na konci 18 století Janišův úl složený s truhlíků kde dílo viselo na vložených laťkách nebo jen kříži Langsroth byl jen, jak již to bývá u ne významných objevů, dílem náhody. Kdy tento pán zakoupil od obchodníka bedny od zboží a upravil je na úly A právě tato míra se v praxi nejvíce osvědčila. Jeho největším počinem však byl objev včelí mezery Avšak všechny snahy o zavedení nástavkových úlů se míjely účinkem jediným výsledkem u nás bylo zavedení adamcovy míry Nástup mástavkových úlů pak u nás začíná až po druhé světové válce úly Lesan. Mor. Univerzál, Univerzál, Pětiletka, Čechoslovák. Pak teprv přichází teprv úly s odnímatelným dnem. Tachovský, Třeboňský, K39, Optimaly, a objevujeme konečně Lansgroth

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 13.12.2008 09:14:33
> ----------------------------------------
> Zadováky versusu nástavkové, dříve to bylo kláty versus pletené(slaměné)
> úly. Záleželo na prostředí, kde před 150 lety a dříve byl dostupný spíš les
> a z materiálů dřevo, byly včelí úly kláty jako celek a z nich později
> přirozeným způsobem zadováky. Kde se dělalo hodně se slámou nebo proutím a
> málo ze dřeva, úly se dělaly z těchto materiálů a tam byl přirozenější
> způsoby vytvářet pletené segmenty - prstence a jejich skládáním na sebe úl
> na principu dnešních nástavkových. Kdesi u nás v kterémsi muzeu takový úl ze
> slámy je, tuším někde z polabské nížiny nebo z povodí Ohře.... Kláty u nás
> asi převládly, protože na převážné většině území byly spíše lesy a dřevo než
> oblasti , kde převládalo zpracovávání slámy a proutí. Takže když byl kdysi
> nástavkový úl přivezen jako "nový" objev z Ameriky, dostal se patrně jenom k
> včelařům, kteří včelařili v klátech a zadovácích a ti ho jako pro ně
> nezvyklý způsob včelaření zamítli. Kromě toho nástavkový úl je na přesnost a
> kvalitu opracování dřeva mnohonásobně náročnější než zadovák. Dovedu si
> představit, že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
> truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
> včelaře nedostupný, zatímco zadováky si mohli z klátů včelaři vyrábět
> prakticky kompletně samovýrobou nožem a sekerou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 13, 2008 8:33 AM
> Subject: Re:
>
>
> Místo slova "moderní" by bylo lepší použít staré dobré langstrothy. Mnoho
> včelařů si totiž myslí že jde o zavádění novinky. Jsou pak překvapení že jde
> o 150 let starý úl. Dokonce i pan Adamec se pokoušel u nás tyto amerikány
> zavést . Narazil však na konzervativní názory našich včelařů a nakonec z
> toho vznikla naše nejrozšířenější míra 39 x 24 která umožňovala při
> přechodu na ni vložení 2 - 3 plástů s tehdy nejvíce používaných měr. Také
> navrhoval použití 3 nástavků stejné konstrukce s oddělitelným dnem pod
> názvem hospodář Které nebyly nic jiného než dnešní K39 s jednoduchou stěnou
> nebo i ve variantě s izolací dnešní Tachovák
> Pepan
>
>
>
>

Klát předělaný na zadovák jsem viděl tuším v expozici v Chlebovicích u
Frýdku Místku. na šířku rámku nějak 25 cm. Vydlabat takový úl z klátu
skutečně šlo jen nožem, sekerou a případně ohněm. Možná, že ani rámky
nemusely viděl hoblovku nebo dokonce jenom cirkulárku, naštípat laťky z
nějaké vrbové nebo podobné tenčí kulatiny nemusel být pro tehdejšího
člověka zvyklého pracovat se dřevem problém.
Co se týká langstrotha, četl jsem zdroje, které říkají, že ty bedničky,
tuším od mýdla, jsou jen legendou. Ale kdoví, jak to tehdy na téměř
liduprázdném americkém západě bylo. Každopádně dneska je to nástavkový úl
jako každý jiný, bedna jak bedna, jen s trochu jinými rozměry.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 10:01 AM
Subject: Re: Re:


Úly typu různých almárek se u nás začínají již používat začátkem 19 století,
je však také pravdou , že kláty u nás dožívali ještě v první polovině
dvacátého. první rozebíratelným úlem byl Na konci 18 století Janišův úl
složený s truhlíků kde dílo viselo na vložených laťkách nebo jen kříži
Langsroth byl jen, jak již to bývá u ne významných objevů, dílem náhody.
Kdy tento pán zakoupil od obchodníka bedny od zboží a upravil je na úly A
právě tato míra se v praxi nejvíce osvědčila. Jeho největším počinem však
byl objev včelí mezery Avšak všechny snahy o zavedení nástavkových úlů se
míjely účinkem jediným výsledkem u nás bylo zavedení adamcovy míry Nástup
mástavkových úlů pak u nás začíná až po druhé světové válce úly Lesan. Mor.
Univerzál, Univerzál, Pětiletka, Čechoslovák. Pak teprv přichází teprv úly
s odnímatelným dnem. Tachovský, Třeboňský, K39, Optimaly, a objevujeme
konečně Lansgroth

Pepan

Amerika potřebuje dodnes úl lehký, pevný, schopný přesunů na stovky spíše tisíce mil. Evropa nic takového nikdy ve včelařských preferencích neměla. Spíše v konstrukcích dbala na dlouhověkost úlu a stím váhu, sílu řeziva, složitost stěn. Proč? Protože nikdy nemusel přesouvat velká množství včelstev na tisíce km za rok.Proto. Kdyby Amerika nebyla tak veliká, ani bychom o nějakých jejich standardech nepřemýšlely. Evropa je plošně malá a stím má i malé a omezené možnosti, tak proč ve velkém investovat do něčeho složitějšího. Mezidobím byl v určitém období plánovaný chozrazčot, kterýmž výsledkem bylo pár standardních úlů stojící mnohde dodnes. Dnes se popravdě nic významného v úlech neděje. Jed dohnívají ty větší série úlů. Protože v Evropě hnije vše. Připadá mi, že si tu hrajeme akorát na hodně malém písečku.
...........
R.Polášek>Takže když byl kdysi
nástavkový úl přivezen jako "nový" objev z Ameriky, dostal se patrně jenom k
včelařům, kteří včelařili v klátech a zadovácích a ti ho jako pro ně
nezvyklý způsob včelaření zamítli. Kromě toho nástavkový úl je na přesnost a
kvalitu opracování dřeva mnohonásobně náročnější než zadovák. Dovedu si
představit, že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
včelaře nedostupný, zatímco zadováky si mohli z klátů včelaři vyrábět
prakticky kompletně samovýrobou nožem a sekerou.<

Není právě nevýhoda mít obdelníkový půdorys?Já jsem volil čtverec /optimal/ jelikož se mi zdá být stabilnější,když se staví do výšky.Pro včelí chumáč bude taky přirozenějčí když bude v kruhu a ne v elipse a hlavně optimal je prostornější o 2 rámky tak by mělo být oproti langsroth sníženo rojení což je pro mě dost podstatné.
Berte to spíš jako můj názor jelikož jsem oba systémy neporovnával v praxi,ale mám zkušenost z 39x24 což byla hrůza a jsem velmi rád že jsem přešel na optimal
-------------------------------------------
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 12. 2008
Re: (32818)

Já taky uvažuji, že bych svoje nástavky 39x24 zkombinoval s langstrothem.
Optimal se mi nelíbí, protože má čtvercový průřez, který by na moje
stávající nastavky špatně pasoval, ale langstroth má stejnou šířku 42 cm a
protože používám úchopovou lištu, měl by jít položit na ty moje nastavky
39x24 bez jakýchkoliv úprav nebo jen s minimálním dotěsněním vpředu a vzadu.
Pokud mi do toho něco nevleze, udělám do jara pár langstroth nástavků výšky
16 cm. Větší šířka u optimalu mi vadí taky proto, protože část nástavků mám
ve včelíně, kde je na šířku omezený prostor a kde by se v porovnání s
zadováky 39x24 uloženými nad sebou vešlo optimálů strašlivě málo.
Langstrothů, pokud tam bude nějaká rezerva šířky, se vejde stejný počet jako
jedné řady zadováků 39x24, takže to jakž takž jde.

RP:
.... že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
včelaře nedostupný,
-------------
Langstroth si u obchodníka vzal bedny.
(a vynalezl včelí mezeru. Ne úl.)
Já myslím že bedny od whisky - výška odpovídá Jack Daniels :-) a dodnes se bedny a přepravky s vnitřní šíří cca 37,5cm =15" používají. Třeba ta na zeleninu je taky tak široká, u nás ve fabrice jsem přeměřoval přepravky - stejné.

Že to bylo nad síly truhláře bez strojního vybavení je možné.

Ale když se podívám na bedny od munice, nebo od mýdla (s jelenem) tak si myslím, že ta přesnost tehdy dosahovaná v průmyslové výrobě byla dostatečná. Mimo jiné mě docela udivují stará prkna (zřejmě z rozmítačky široká až 30cm a tlustá cca 17mm).
A v margarínkách atd se tehdy tloukly bedničky poměrně přesné a pevné. Někde slouží stále (u mě třeba na dřevo).

Hlavní důvod proč se nástavkový úl nerozšířil, byl podle mě ekonomický - provozní - spotřeba cukru je v něm oproti almárkám a jiným zadovákům velká.

A vzhledem k tomu jak si vzpomínám na své neúspěšné začátky, taky je to o plemenivu atd.
Takže to není možná ani tak o konzervatizmu, ale první průkopníci si možná nabili čumu.

Karel

Podle mně je čtverec jako nejvýhodnější pro včely mýtus. V létě je tvar
včelám úplně jedno kromě extrémů a v zimě je spíše výhodnější tvar z
hlediska úniku tepla a posunu chumáče v zimě obdélníkový půdorys s rámky v
delším rozměru než čtvercový. Protože ve směru rámkových uliček je únik
tepla znatelně větší než ve směru na rámky příčném. Výhoda čtvercového
půdorysu mít v úlu podle libosti studenou nebo teplou stavbu, kdysi jsem to
považoval za výhodu, ale časem s čtvercovými nastavky 39x24 jsem zjistil, že
jaksi studenou a teplou stavbu nikdy nepotřebuji měnit, takže tato výhoda je
zbytečná. Stabilita při vnější šířce nastavku 42 cm je docela dobrá i u
dřevěných nastavků pro rámky 39 snad kromě silných dvoumatečných včelstev,
ty jsem nezkoušel a u langstrotha s rámky 44,8 bude stejně objemný úl
znatelně nižší a stabilita tak bude stačit. Dále potom pro mě specifický
rozměrový argument, zatímco do dvoukoláku jakožto pro mě běžný dopravní
prostředek do včel se vejdou vedle sebe dva nastavky nebo dokonce dva úly o
venkovní šířce 42 cm pro rámky 39 i rámky 44,8 , čtvercový optimal nebo
dokonce jen čtvercový nastavek na rámky 39 se vejde jen jeden. Argument pro
stabilitu čtvercového nastavku bych viděl jen pro lehký čtvercový nastavek z
polystyrenu, tak by asi ta šířka 42 - 45 cm pro nějaký nahoru přidávaný
nastavek s mezistěnami nemusela v silnějším větru stačit.
A tak nějak mně připadá, že obdélníkový nastavek je přirozenější i pro ruční
manipulaci, při stejné hmotnosti je lepší do ruky, jednodušeji se přenáší
třeba přes nějaké užší dveře, kde je málo místa a podobně než čtvercový, i
když zatím to jsou zkušenosti jen s nastavkem s rámky 39x24 s vnějším
půdorysem čtvercového cca 46 - 50 x cca 48 - 52 cm oproti obdélnikovému s
půdorysem 42 x cca 50.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 11:46 AM
Subject: Re:


> Není právě nevýhoda mít obdelníkový půdorys?Já jsem volil čtverec
/optimal/
> jelikož se mi zdá být stabilnější,když se staví do výšky.Pro včelí chumáč
> bude taky přirozenějčí když bude v kruhu a ne v elipse a hlavně optimal je
> prostornější o 2 rámky tak by mělo být oproti langsroth sníženo rojení což
> je pro mě dost podstatné.
> Berte to spíš jako můj názor jelikož jsem oba systémy neporovnával v
> praxi,ale mám zkušenost z 39x24 což byla hrůza a jsem velmi rád že jsem
> přešel na optimal

Asi to byl součet více důvodů. Možná, že by se nástavkový úl u nás tehdy
ujal, kdyby se zdůraznilo to, že to byly vlastně použité bedničky... Viděl
jsem nákres toho Hospodáře v knize o včelaření. Jednoznačně speciálně pro
včely vyrobený úl s rohy s klasickou pracnou truhlářskou vazbou, žádné
použité bedničky. Kromě jiného měl takový úl vystavený venku asi mnohem
nižší životnost než almárka nebo dokonce klát. Almárka, pokud byl úl venku,
šla mnohem snadněji uchránit nějakým obalem proti vlivu povětrnosti než
nastavkový a když ne, voda po dřevě s vlákny svisle sklouzává, zatímco do
dřeva s vlákny vodorovně se vcucává a dřevo trpí mnohem více.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 12:20 PM
Subject: Re: Re:


> RP:
> ... že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
> truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
> včelaře nedostupný,
> -------------
> Langstroth si u obchodníka vzal bedny.
> (a vynalezl včelí mezeru. Ne úl.)
> Já myslím že bedny od whisky - výška odpovídá Jack Daniels :-) a dodnes se
> bedny a přepravky s vnitřní šíří cca 37,5cm =15" používají. Třeba ta na
> zeleninu je taky tak široká, u nás ve fabrice jsem přeměřoval přepravky -
> stejné.
>
> Že to bylo nad síly truhláře bez strojního vybavení je možné.
>
> Ale když se podívám na bedny od munice, nebo od mýdla (s jelenem) tak si
> myslím, že ta přesnost tehdy dosahovaná v průmyslové výrobě byla
> dostatečná. Mimo jiné mě docela udivují stará prkna (zřejmě z rozmítačky
> široká až 30cm a tlustá cca 17mm).
> A v margarínkách atd se tehdy tloukly bedničky poměrně přesné a pevné.
> Někde slouží stále (u mě třeba na dřevo).
>
> Hlavní důvod proč se nástavkový úl nerozšířil, byl podle mě ekonomický -
> provozní - spotřeba cukru je v něm oproti almárkám a jiným zadovákům
velká.
>
> A vzhledem k tomu jak si vzpomínám na své neúspěšné začátky, taky je to o
> plemenivu atd.
> Takže to není možná ani tak o konzervatizmu, ale první průkopníci si možná
> nabili čumu.
>
> Karel

Mam dotaz ohledne přesunu včelstev .Jsem v situaci takove že vam na stanovišti u maleho lužiiho lesiku 100 vč snužka minimalni ted jsem dokončil 3 kočovne V a chistam se tam přemistit zhruba 80 Vč z uly nadstavkovyma tachov a zbivajicich 20Vč seskupit k sobe at nejsou všude možne po zahrade .A co mne teda trapi jeou visoke venkovni teploty kdyš ktomu zasviti slunce včely se /pruletuji/ a jde oto jestji po přemisteni se nebudou vracet na puvodni misto .protu jsem chtej všechny vozy odvezt i ze Vč na nova stanovište us po novem roca .a ted jsem čety v diskuzy že převoz neni vtuto dobu njvhodnejši tak se ptam když pouze přemistim Vč u par desitek metru dale budou se vracet jestli ne tak necham kočovani na jaro.... 26 let 3 roky vcelařska prakce.... DDD

Zdravím Dalibore.Píšeš teda hrozně.Nejsem žádnej Anštajn ale todle je síla.K tomu přesunu-Já jsem koupil loni a převážel včelky začátkem února.24 ůnora bylo krásně slunečno a teplo lítali a tak sem je i přendal do nových úlů.Jak tu někdo psal tak převést je můžeš pokud sedí v pevném chumáči a to co nejopatrněji.Nech to na konec ledna a taky podle počasí.S přesunutím úlů mám letní zkušenost o 1,5m a létali až do večera na to původní místo ale pak si stejně cestu našli a druhej den bylo všechno v normálu.V polovině listopadu holky seděli a tak sem přesunul dvoje asi o 200m a taky v pohodě.Vydrž alespoň do konce toho ledna.
Míra

Rozhodující není datum, ale tak do března dubna teplota. Musí být prostě
teplo, aby rozlezené po převozu nezkřehly, ale stihly se zase stáhnout do
chumáče. A raději po proletu, aby je při převozu netížily plné výkalové
váčky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 2:36 PM
Subject: Re: Přesun včelstev


> Zdravím Dalibore.Píšeš teda hrozně.Nejsem žádnej Anštajn ale todle je
> síla.K tomu přesunu-Já jsem koupil loni a převážel včelky začátkem
února.24
> ůnora bylo krásně slunečno a teplo lítali a tak sem je i přendal do nových
> úlů.Jak tu někdo psal tak převést je můžeš pokud sedí v pevném chumáči a
to
> co nejopatrněji.Nech to na konec ledna a taky podle počasí.S přesunutím
úlů
> mám letní zkušenost o 1,5m a létali až do večera na to původní místo ale
> pak si stejně cestu našli a druhej den bylo všechno v normálu.V polovině
> listopadu holky seděli a tak sem přesunul dvoje asi o 200m a taky v
> pohodě.Vydrž alespoň do konce toho ledna.
> Míra

Prosím nevíte jestli se žádá o nějaké povolení k převozu maringotky? Nebo se to jen nahlásí na místní oddělení? Budu jí kupovat a přetah bych měl rád bez problémů.
Dík Míra

Problém mezi výrobou Langstrothu a Hospodář je jasný. Potencionálně nemá šanci nějaký Hospodář být levný, jestli se může počítat s "pár" jedinci mezi zájemci. Možná by to uměla dnes Ikea. Truhláři si moc vymýšlí a často ty výsmysly jsou právě na úlu to drahé. Protože výroba úlu ve velkém (desetitisíce ks) jako taková, potřebuje linkovou technologii a vybavení a hlavně hodně výrobního krytého prostoru. Vezmu-li životnost nástavku tak 15 let, je potřeba u 500 včelstev ročně obnovit přesně 100 nástavků z masivu. Pokud jde o sololit, obnova je nutná dříve. Stejně jako dna, které při zanedbání v obnově vykazuje po rámcích viditelně jasně nejvyšší zátěž v podobě biologického rizika. Taková obnova nyní neprobíhá a výhodnější je počkat až dojde veterinář a ten to přebere a nechá to spálit a včelařovi MZe vyplatí odškodné. Taková je realita v úlech. Místo obnovy pro cca 500 tis včelstev při přepočtu 100tis vyrobených nástavků ročně u nás (už je to oficiálně míň) se čeká na peníze a neinvestuje. To dělají opravdu jen nadšenci a kolegiálně řečeno blázni. (jsem jeden z nich) Vždyď ani Dol nemá zájem na svých instruktážních videiích nějak prezentovat nově vyrobené úly. Tak proč zavádět nějaké jednotné standardy, když se natom vlastně prodělává a zbytečně a jasně vyhazují peníze. ;-)


>Jednoznačně speciálně pro
včely vyrobený úl s rohy s klasickou pracnou truhlářskou vazbou, žádné
použité bedničky. <

Míro zjišťuješ to na nesprávné podatelně pro odpověď. Napiš na Ministerstvo dopravy a dej to potom jako odpověď sem pro ostatní.
Podle mého názoru.
Ono se to jako zákon totiž každý rok novelizuje a v kategorii ZEMĚDĚLSKÝCH PŘÍPOJNÝCH ÚČELOVÝCH ZAŘÍZENÍ snad existují nějaké vyjímky. Pravdou je, že bude nutné alespoň nějaké POVINNÉ POJIŠTĚNÍ než registrace na dopravce. To pojištění bych volil třeba jen na PÁR DNÍ v roce. Při nehodě pojištění určitě hodně pomůže, když není nic jiného.
..........
Míra.P (213.192.58.253) --- 13. 12. 2008
převoz maringotky
Prosím nevíte jestli se žádá o nějaké povolení k převozu maringotky? Nebo se to jen nahlásí na místní oddělení? Budu jí kupovat a přetah bych měl rád bez problémů.
Dík Míra

Je to nějak půl roku, se tady o tom psalo. Pokud si to dobře pamatuji, bez
záruky, maringotka musí jednoznačně splňovat dopravní předpisy , to znamená
světla, odrazky, brzdy a nesmí ničit a znečišťovat vozovku. Jako zařízení
bez technického průkazu se převoz hlásí, dále by přítomnost takového
zařízení na silnici měla být indikována tuším minimálně puštěným výstražným
oranžovým blikajicím světlem na vozidle. Asi tak nějak. Ptal bych se na
dopravním oddělení nejbližšího místního úřadu, konkrétně co a jak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 5:30 PM
Subject: převoz maringotky


> Prosím nevíte jestli se žádá o nějaké povolení k převozu maringotky? Nebo
> se to jen nahlásí na místní oddělení? Budu jí kupovat a přetah bych měl
rád
> bez problémů.
> Dík Míra

Zná někdo lepší cenu (nového!)medometu na rámky 40x30,na 6 rámků,zvratného?Já vím o ceně 1.175 EU,+ doprava asi do 2 tisíc.

Spotřeba cukru s tím neměla nic společného med se odebíral až na jaře až do 1 světové. krmení cukrem na zimu se začíná propagovat koncem 19 století. Právě krmení cukrem umožňovalo vytočit na konci léta i drahý med a nahradit ho levnějším cukrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 13.12.2008 12:20:24
> ----------------------------------------
> RP:
> ... že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
> truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
> včelaře nedostupný,
> -------------
> Langstroth si u obchodníka vzal bedny.
> (a vynalezl včelí mezeru. Ne úl.)
> Já myslím že bedny od whisky - výška odpovídá Jack Daniels :-) a dodnes se
> bedny a přepravky s vnitřní šíří cca 37,5cm =15" používají. Třeba ta na
> zeleninu je taky tak široká, u nás ve fabrice jsem přeměřoval přepravky -
> stejné.
>
> Že to bylo nad síly truhláře bez strojního vybavení je možné.
>
> Ale když se podívám na bedny od munice, nebo od mýdla (s jelenem) tak si
> myslím, že ta přesnost tehdy dosahovaná v průmyslové výrobě byla
> dostatečná. Mimo jiné mě docela udivují stará prkna (zřejmě z rozmítačky
> široká až 30cm a tlustá cca 17mm).
> A v margarínkách atd se tehdy tloukly bedničky poměrně přesné a pevné.
> Někde slouží stále (u mě třeba na dřevo).
>
> Hlavní důvod proč se nástavkový úl nerozšířil, byl podle mě ekonomický -
> provozní - spotřeba cukru je v něm oproti almárkám a jiným zadovákům velká.
>
> A vzhledem k tomu jak si vzpomínám na své neúspěšné začátky, taky je to o
> plemenivu atd.
> Takže to není možná ani tak o konzervatizmu, ale první průkopníci si možná
> nabili čumu.
>
> Karel
>
>
>

Dej nám sem odkaz ať se taky mrknem jak to vypadá.Poptám se hned příští týden na místním oddělení na ten převoz.Tuhle jsem viděl přejíždět vyvážečku z lesa a za ní jela dodávka a měla puštěný výstražný světla takže ten vlek vyvážečky kterej nemá světla jel v koloně a tudíš nemusel být osvětlený.
No nechám se překvapit.Dík Míra

raděj pomlč
>Zdravím Dalibore.Píšeš teda hrozně.Nejsem žádnej Anštajn ale todle je
> síla.K tomu přesunu-Já jsem koupil loni a převážel včelky začátkem února.24
> ůnora bylo k
Nic si stoho nedělej já jsem taky takový
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?esun v?elstev
> Datum: 13.12.2008 14:36:44
> ----------------------------------------
> Zdravím Dalibore.Píšeš teda hrozně.Nejsem žádnej Anštajn ale todle je
> síla.K tomu přesunu-Já jsem koupil loni a převážel včelky začátkem února.24
> ůnora bylo krásně slunečno a teplo lítali a tak sem je i přendal do nových
> úlů.Jak tu někdo psal tak převést je můžeš pokud sedí v pevném chumáči a to
> co nejopatrněji.Nech to na konec ledna a taky podle počasí.S přesunutím úlů
> mám letní zkušenost o 1,5m a létali až do večera na to původní místo ale
> pak si stejně cestu našli a druhej den bylo všechno v normálu.V polovině
> listopadu holky seděli a tak sem přesunul dvoje asi o 200m a taky v
> pohodě.Vydrž alespoň do konce toho ledna.
> Míra
>
>
>

Podle mně je čtverec jako nejvýhodnější pro včely mýtus.
______________________________________________________________

Když jsem přecházel z Tachováku na Optimal, jako jeden z argumentů PRO jsem považoval čtvercový půdorys nástavků. Vycházel jsem přitom z ideologie p. Čermáka, který je jeden z autorů Optimalu.
Viz http://www.optimalklub.cz/INDEX6866.HTM?typ=OMA&showid=79

Nebral jsem tehdy v potaz nerovnoměrné izolační schopnosti úlového prostoru vlivem díla. Teplo se znatelně lépe šíří podél uliček, než-li napříč plásty. Z tohoto důvodu seskupení včelstva do koule není(!) tepelně výhodné.

Tedy vyplatí se vůbec vlastnictví čtvercových nástavků? Z hlediska tepelného šíření nikoliv.

Výhodu skýtají při chovu matek. Oplozovací oddělky lze posadit na sebe tak, aby jednotlivá patra česny směřovala na různé strany. Toto uspořádání matkám znatelně ulehčí orientaci a sníží jejich ztrátovost na minimum. Mimo to se tímto systémem šetří místo, což uvítají především ,,včelaři-zahradníci,,.

Další výhoda potěší včelaře, kteří umisťují úly k sobě ( např. ve včelíně či pod včelnicovou střechou, to je jednoduší a účelnější ) a přitom včelaří s dílem na studenou stavbu ( teplá stavba je pro život včelstev naprosto nevhodná! ). Kdo má čtvercové úly, může si nástavek před jeho rozebíráním otočit na teplou stavbu, čímž si podstatně ulehčí otravné ,,rámečkování,,.

Kromě těchto dvou mě žádné další významnější výhody čtvercového nástavku nenapadají. Daleko důležitějším než čtvercový půdorys shledávám počet rámků v nástavku ( 10 nebo 11 ) a délka rámků ( nejméně 42 cm ), což má jednak biologické a jednak praktické opodstatnění.

S pozdravem M. Václavek

>ježek.obecný (e-mailem) --- 13. 12. 2008
>Re: Trubec na sn?hu (32815) (32816)

>koupím matky .......... :)

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> To bude od Apis sibirika, Těm právě začíná hlavní snůška. Připrav si medomet.
>
> pepan
----------------------------------------------------------
Prodej matek by nebyl problém. Problém je v tom, že nemohu zaručit stabilitu jejich vlastností. Sám jsem je získal v Liptákově od jednoho včelaře, kde se dědí již po několik generací včelařů. Ale i tam nejsou zaručeny jejich kladné vlastnosti, jako jsou: a) bouřlivý rozvoj právě v období zimního slunovratu, b) vynikající snůška z jehličńanů právě v tomto období, c) předopylení ovocných stromů za lednových mrazů kdy nehrozí, že květy ohrozí škůdci. Úplně fascinující je sledovat snubní prolety matek mezi 22 - 31 prosincem. Bohužel, takto se projevují pouze některá včelstva nepravidelně v rozmezí ne vždy určitelných roků. Co však vím jistě, že se nejedná o Apis Sibirica, jak zde bylo zmíněno. Jedná se o ne zcela nový, ale poměrně málo známý kmen Apis Dachsteinia da Cimermann. Právě takto pojmenovali Liptákovští včelaři tuto včelu po významném Českém vědci Járovi da Cimermannovi. Skutečnost, že Jára da Cimermann byl také úspěšným genetikem v oboru včelařství, nebyla dosud vědecky podložena. Je známa pouze z ústního podání Liptákovských včelařů. Tato včela vznikla údajně náhodou, když rozlícení "muderlanti" z Tanvaldu nepochopili novátorské metody kantora Járy da Cimermanna ve výuce jejich "haverlantů" na místní obecné škole. Od té doby je znám také jako Jára da Cimermann běžící. Běžel a to velmi usilovně až na dolnorakouské území kde v té době působil také vrchní nadučitel z Müstelbachu Quido Sklenar. Ten prý Járovi poskytl přístřeší a po vyslechnutí jeho anabáze mu věnoval dvě včelstva s doporučením, aby se co nejrychleji zdejchnul. Jára se tedy zdejchnul na Dachštajn, kam na samý vrcholek vynesl na svých vlastních bedrech obě včelstva. Tam v podmínkách krutých alpských zim za láskyplné péče Českého vědce získala včelstva výše uvedené pozoruhodné vlasnosti. Jelikož však Járovi bylo na Dachsteinu zima a smutno, vývoj tohoto pozoruhodného kmene předčasně ukončil a tajně se vrátil i se včelstvy právě do Liptákova. Odtud se kmen Apis Dachsteinia da Cimermann rozšířil po celém území toku říčky Kamenice od Tnvaldu po Železný Brod. Bohužel, musím konstatovat, že své vynikající vlastnosti vykazují jednotlivá včelstva velmi nepravidelně a někdy vůbec ne.

Vážení přátelé,
s přáním klidného a hezkého prožití nastávajících svátků a klidného a úspěšného zimování vašich včel do nastávající sezóny Josef Křapka

http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-PRAVNI_kocovne.doc
přímý odkaz na podmínky provozu kočovných vozů.



Radim Polášek napsal(a):
> Je to nějak půl roku, se tady o tom psalo. Pokud si to dobře pamatuji, bez
> záruky, maringotka musí jednoznačně splňovat dopravní předpisy , to znamená
> světla, odrazky, brzdy a nesmí ničit a znečišťovat vozovku. Jako zařízení
> bez technického průkazu se převoz hlásí, dále by přítomnost takového
> zařízení na silnici měla být indikována tuším minimálně puštěným výstražným
> oranžovým blikajicím světlem na vozidle. Asi tak nějak. Ptal bych se na
> dopravním oddělení nejbližšího místního úřadu, konkrétně co a jak.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 13, 2008 5:30 PM
> Subject: převoz maringotky
>
>
>
>> Prosím nevíte jestli se žádá o nějaké povolení k převozu maringotky? Nebo
>> se to jen nahlásí na místní oddělení? Budu jí kupovat a přetah bych měl
>>
> rád
>
>> bez problémů.
>> Dík Míra
>>
>
>
>

Moje úcta pane Křapko,
moc jste mě potěšil svoji odvahou zveřejnit tak závažné informace o našem špičkovém vědci, pedagogovi, dramatikovi a hlavně genetikovi kterému celé vědecké včelařské společenství v čele s VÚD nemůže přijít na jméno. Diky nepochopení jeho velikosti jsme přišly tedy o velmi cenné vlastnosti, které budeme už jen těžko hledat u "naší" včely kraňské v blížící se době ledové.
Šlechtitelům zdar - nazdar.
Honza

Po přečtení příspěvku sem ihned volal do Liptákova (Šlechtitelský chov
včely Apis Dachsteinia da Cimermann - Liptákov) s cílem objednat
inseminované matky (nic pod vánočním stromečkem nepotěší včelaře víc,
než v přepravní klícce zabalená inseminovaná matka z kvalitního chovu).
Bohužel už jsou všechny pro letošní rok vyprodané nebo zamluvené - jdou
prý velice dobře na odbyt.


petr j.


> ----------------------------------------------------------
> Prodej matek by nebyl problém. Problém je v tom, že nemohu zaručit
> stabilitu jejich vlastností. Sám jsem je získal v Liptákově od jednoho
> včelaře, kde se dědí již po několik generací včelařů. Ale i tam nejsou
> zaručeny jejich kladné vlastnosti, jako jsou: a) bouřlivý rozvoj právě v
> období zimního slunovratu, b) vynikající snůška z jehličńanů právě v tomto
> období, c) předopylení ovocných stromů za lednových mrazů kdy nehrozí, že
> květy ohrozí škůdci. Úplně fascinující je sledovat snubní prolety matek
> mezi 22 - 31 prosincem. Bohužel, takto se projevují pouze některá včelstva
> nepravidelně v rozmezí ne vždy určitelných roků. Co však vím jistě, že se
> nejedná o Apis Sibirica, jak zde bylo zmíněno. Jedná se o ne zcela nový,
> ale poměrně málo známý kmen Apis Dachsteinia da Cimermann. Právě takto
> pojmenovali Liptákovští včelaři tuto včelu po významném Českém vědci Járovi
> da Cimermannovi. Skutečnost, že Jára da Cimermann byl také úspěšným
> genetikem v oboru včelařství, nebyla dosud vědecky podložena. Je známa
> pouze z ústního podání Liptákovských včelařů. Tato včela vznikla údajně
> náhodou, když rozlícení "muderlanti" z Tanvaldu nepochopili novátorské
> metody kantora Járy da Cimermanna ve výuce jejich "haverlantů" na místní
> obecné škole. Od té doby je znám také jako Jára da Cimermann běžící. Běžel
> a to velmi usilovně až na dolnorakouské území kde v té době působil také
> vrchní nadučitel z Müstelbachu Quido Sklenar. Ten prý Járovi poskytl
> přístřeší a po vyslechnutí jeho anabáze mu věnoval dvě včelstva s
> doporučením, aby se co nejrychleji zdejchnul. Jára se tedy zdejchnul na
> Dachštajn, kam na samý vrcholek vynesl na svých vlastních bedrech obě
> včelstva. Tam v podmínkách krutých alpských zim za láskyplné péče Českého
> vědce získala včelstva výše uvedené pozoruhodné vlasnosti. Jelikož však
> Járovi bylo na Dachsteinu zima a smutno, vývoj tohoto pozoruhodného kmene
> předčasně ukončil a tajně se vrátil i se včelstvy právě do Liptákova. Odtud
> se kmen Apis Dachsteinia da Cimermann rozšířil po celém území toku říčky
> Kamenice od Tnvaldu po Železný Brod. Bohužel, musím konstatovat, že své
> vynikající vlastnosti vykazují jednotlivá včelstva velmi nepravidelně a
> někdy vůbec ne.
>
> Vážení přátelé,
> s přáním klidného a hezkého prožití nastávajících svátků a klidného a
> úspěšného zimování vašich včel do nastávající sezóny Josef Křapka       
>
>

On Saturday 13 of December 2008 18:14:21 Radim Polášek wrote:
> Je to nějak půl roku, se tady o tom psalo. Pokud si to dobře pamatuji, bez
> záruky, maringotka musí jednoznačně splňovat dopravní předpisy , to znamená
> světla, odrazky, brzdy a nesmí ničit a znečišťovat vozovku. Jako zařízení
> bez technického průkazu se převoz hlásí, dále by přítomnost takového
> zařízení na silnici měla být indikována tuším minimálně puštěným výstražným
> oranžovým blikajicím světlem na vozidle. Asi tak nějak. Ptal bych se na
> dopravním oddělení nejbližšího místního úřadu, konkrétně co a jak.
>
> R. Polášek


Zdravim, pokud si dobre pamatuji, tak musite
1. prevazet traktorem (ponevac k traktoru je mozno pripojovat i privesy bez
Osvedceni o Technicke zPusobilosti , pojisteni je pak snad z pov. ruceni
traktoru - alespon u ruznych vazacu, vozu na seno a pod. to tak je)
2. povina vybava - viz vyse
3. (podle mne blbost, ale plati) pozadat VSECHNY majitele komunikaci o
povoleni a to mit pri prevozy ssebou , nebo si trochu zariskovat.



Honza

Mám tu jeden dlouhodobě nepoužívaný. Ale ne nový. Je to pocínovaný, zvratný, domácí výroba, koupil jsem ho z pozůstalosti, dva roky používal a zato co jsem to koupil i prodávám. Přecházel jsem tehdy z ručního tříramkového na toto. Má to motor z tatramatky i s ovládáním a časovým spínačem. Chybí akorát v páru hliníkový dekl, ten mi ulítl když jsem to převážel za autem a už nenašel. Neměl by být sním nějaký problém ohledně funkčnosti.

gupa(ctrl+alt+v)seznam.cz
........
sršeň (88.146.207.2) --- 13. 12. 2008
medomet

Zná někdo lepší cenu (nového!)medometu na rámky 40x30,na 6 rámků,zvratného?Já vím o ceně 1.175 EU,+ doprava asi do 2 tisíc.

A příští roky to prý nebude lepší, Sibirjanky vyžadují v letních měsících úl
obkládat jako tepelnou izolaci chladu suchým ledem, ten ovšem silně zvyšuje
stávající emise oxidu uhličitého do ovzduší, takže jejich chov byl jako
neekologický předpisy z Bruselu silně omezen. Jedině že by se z Číny místo
medu dovezly povolenky na ten oxid...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 8:33 PM
Subject: Re: Trubec na sn?hu


>
>
> Po přečtení příspěvku sem ihned volal do Liptákova (Šlechtitelský chov
> včely Apis Dachsteinia da Cimermann - Liptákov) s cílem objednat
> inseminované matky (nic pod vánočním stromečkem nepotěší včelaře víc,
> než v přepravní klícce zabalená inseminovaná matka z kvalitního chovu).
> Bohužel už jsou všechny pro letošní rok vyprodané nebo zamluvené - jdou
> prý velice dobře na odbyt.
>
>
> petr j.

> Další výhoda potěší včelaře, kteří umisťují úly k sobě ( např. ve včelíně
> či pod včelnicovou střechou, to je jednoduší a účelnější ) a přitom
> včelaří s dílem na studenou stavbu ( teplá stavba je pro život včelstev
> naprosto nevhodná! ). Kdo má čtvercové úly, může si nástavek před jeho
> rozebíráním otočit na teplou stavbu, čímž si podstatně ulehčí otravné
> ,,rámečkování,,.
>
> S pozdravem M. Václavek


Obdélníkový nastavek se ve včelíně, kde je málo prostoru a kde by vadila
manipulace s rámky, prostě z toho prostoru vytáhne a položí na nějakou
manipulační plochu, kde je k nastavku dobrý přístup a světlo. Vlastně je
potom víceméně jedno, jestli to je nastavek čtvercový nebo obdélníkový, až
na ten zabraný prostor ve včelíně. Mám vyzkoušeno s čtvercovými nastavky z
nástavkových úlů, které jsem měl položené na zadovácích a tudíž kvůli výšce
se do nich na rámky nedalo dostat. Druhá možnost ve včelíně, ještě
nevyzkoušená, je nástavkový úl z řady úlů vyšoupnout po podlaze po nějakých
lyžinách dovnitř včelína, případně vysunout na nábytkových levných
kolečkách. Přehodit čtvercový nastavek ze studené stavby na teplou a nechat
to na úlu a potom v něm manipulovat s rámky podle mně rozrušuje včely ve
spodním nastavku mnohem více než když se nastavek prostě pro manipulaci
přemístí někde jinde, to se tam provede a upravený nastavek s rámky se zase
vrátí.
Teplá stavba není pro život včelstva nevhodná, jenom vyžaduje trochu jiný
způsob včelaření a celkově je pro chov včelstev méně vhodná, ne ale
nevhodná.

R. Polášek

Radimovi a ostatním. Sibirjanky už dávno u nás zmutovaly na Moravě. Dokážou celoročně žít u ventilačních otvorů vinných sklepů, které obsazují ve velkém. Zatím není jejich kmen terminován. Vznikají při determinacích (jak jinak než u pití vína) totiž obrovské hádky a také jsou včely jinak zabarveny u bílého a jínak u červeného vína. Takže i v jednom sklepě mohou být barevné odchylky.
K její migraci.
Vyhlídly si ventilační otvory snad už u všech vinných sklepů po celé Jižní Moravě. Včelaři spolu s vinaři jásají. Najdou se ale i nedostatky. Včely totiž velice rychle umí odhadnout, kdy se jde do sklepa popíjet víno a kdy se jde pro jejich med. Výnosy medu se zatím jako víno pod ním oficiálně neudávají, ale nebude to nezajímavé. Ten trubec na chodníku je jen důkazem jak nelehká je situace kolem Vánoc, když je frmol. Nově se zjistilo, že jim nevadí ani vysoké koncetrace oxidu uhličitého unikající při kvasu z burčáku. Roje často i pokrývají dřevěnné soudky a vinaři už musí zajišťovat sudové zátky.

Najdou se i jiné poznatky.
Někteří zoufalí vinaři sice Sibirianku ohraničily pletivy aby neměli degustéři problém ve sklepách s degustací vín, ale ten pohled na mihající se včely na klenbě sklepa při zvednutí sklenky a ochutnání vína bývá někdy doprovázen nezkušenými výkřiky a úprky. Na druhou stranu vzniká nový trend při konzumaci vína ve sklepích. Najdou se totiž náruživci, co si odlamují z bohatého strdí kousky a spolu s vínem si tak zvyšují chuťový požitek z konzumace vína. Ještě se ale pracuje na novém sklepním vybavení pro citlivějí, ale odhodlané - včelařská kukla pro degustéry.

O plánech vinařů vyrábět medovinu přímo ve sklepě se monitoruje. :-)
............
A příští roky to prý nebude lepší, Sibirjanky vyžadují v letních měsících úl
obkládat jako tepelnou izolaci chladu suchým ledem, ten ovšem silně zvyšuje
stávající emise oxidu uhličitého do ovzduší, takže jejich chov byl jako
neekologický předpisy z Bruselu silně omezen. Jedině že by se z Číny místo
medu dovezly povolenky na ten oxid...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ježek.obecný"
To:
Sent: Saturday, December 13, 2008 8:33 PM
Subject: Re: Trubec na sn?hu


>
>
> Po přečtení příspěvku sem ihned volal do Liptákova (Šlechtitelský chov
> včely Apis Dachsteinia da Cimermann - Liptákov) s cílem objednat
> inseminované matky (nic pod vánočním stromečkem nepotěší včelaře víc,
> než v přepravní klícce zabalená inseminovaná matka z kvalitního chovu).
> Bohužel už jsou všechny pro letošní rok vyprodané nebo zamluvené - jdou
> prý velice dobře na odbyt.
>
>
> petr j.

Jak spolu vycházejí Sibirjanky a VD?

Na stránkách ČSV je článek, který tuto problematiku řeší v plném rozsahu.

Napadá mě další výhoda čtvercového půdorysu, zatím v čistě teoretické úrovni.

U čtvercových nástavků lze při rozšiřování medníku stavební nástavek posadit teplou stavbou na plodiště ( samozřejmě se stavbou studenou ). Odhaduji, že tím docílí rovnoměrného a urychleného zastavění.

Vůbec jsem to nikdy nezkoušel a neznám nikoho, kdo to praktikoval. Chci se zeptat, jestli máte někdo s tím zkušenosti?
Děkuji za příspěveky do diskuze.

S pozdravem M. Václavek

Napadá mě další výhoda čtvercového půdorysu, zatím v čistě teoretické úrovni.

U čtvercových nástavků lze při rozšiřování medníku stavební nástavek posadit teplou stavbou na plodiště ( samozřejmě se stavbou studenou ). Odhaduji, že tím docílí rovnoměrného a urychleného zastavění.
...
A nejen rovnoměrné ( možná i urychlené ) zastavění... také i rovnoměrné uložení medu!

S pozdravem M. Václavek

Příspěvky co píšete jsou o kmeni Sibirika.Jé jsem psal o Sobirjance a to dovezl již někdy před asi 100 lety Kája Mařík na Příbramsko a rozchovával ji v Brdských lesích kde jsou dodnes volně žijící včelstva v přírodě.Co je zajímavé nemají varroazu důvod se zatím nepodařilo objasnit,zdá se ,že nemají dobrou krev.To je zatím,ale jen spekulace.

Posílám adresu této konference panu Svěrákovi, bude mít inspiraci na další taškařici.

Na této konferenci se dá opravdu čerpat všechno možné.Možná by se dal vytvořit nějaký humoristický časopis " Včelařský dikobraz" nebo něco takového.Dopisovatelů je tady hodně a kreslíř by se určitě také našel. Co vy na to?

Nikdo tedy neví,tak pište a podívejte se.

Honey extractor and control unis Szent Istvan

units

Rovnoměrně? To v žádném případě. Včely téměř vždy preferují některá místa v nástavcích víc a některá méně. Tak se liší pravá a levá strana , nebo alespoň střed oproti krajům.

Děkuji za Vaše rady, neměl jsem čas dříve odepsat. Mám ještě jeden dotaz ohledně poslední věty. Když teda přemístím včelí úl o pár desítek metrů dál po dejme tomu 14 denním ochlazením teploty okolo nuly nebudou se teda včely vracet na původní místo? V polovině listopadu holky seděli a tak sem přesunul dvoje asi o 200m a taky v pohodě. Chci se jenom ujistit prosímtě Míro jetli tuto větu chápu dobře. Děkuji Dalibor


Zdravím Dalibore.Píšeš teda hrozně.Nejsem žádnej Anštajn ale todle je síla.K tomu přesunu-Já jsem koupil loni a převážel včelky začátkem února.24 ůnora bylo krásně slunečno a teplo lítali a tak sem je i přendal do nových úlů.Jak tu někdo psal tak převést je můžeš pokud sedí v pevném chumáči a to co nejopatrněji.Nech to na konec ledna a taky podle počasí.S přesunutím úlů mám letní zkušenost o 1,5m a létali až do večera na to původní místo ale pak si stejně cestu našli a druhej den bylo všechno v normálu. V polovině listopadu holky seděli a tak sem přesunul dvoje asi o 200m a taky v pohodě.Vydrž alespoň do konce toho ledna.
Míra

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1092592063-pod-poklickou/408236100091041-10.12.2008-17:30-cely-rok-jedu-na-produkty-z-medu-co-vsechno-nevime-a-vime-o-tom-co-pijeme-a-jime.html

Přesně tak.Pokud už sedí tak až si udělají prolet tak si myslím že se znova zorientujou a vrátí se na to nové místo a né tam kde byli dřív.Chce to ale aby seděli delší čas pak to asi jako zapomenou.

jak ohřát med?

Mám ještě jeden dotaz ohledně poslední věty. Když teda přemístím včelí úl o pár desítek metrů dál po dejme tomu 14 denním ochlazením teploty okolo nuly nebudou se teda včely vracet na původní místo?
------------------------------------------------------------
Včely majú fotografickú pamäť a preto nezabúdajú na miesto odkiaľ prvýkrát vyleteli z letáča. Preto i po dlhej zime sa pri jarnom prelete vracajú na pôvodné miesto, ak tam nenájdu čo majú zakódované vo svojej pamäti, vrátia na svoje miesto a včelár to ani nezbadá.
Včely totiž majú dobrú biologickú vlastnosť a pri prvom výlete na novom neznámom mieste každá včela po vyletení z úľa znovu orientuje a zafixuje do svojej fotografickej pamäti a preto nemajú problém vyhľadať svoj letáč na ktorý sa druhýkrát orientovali.
Zásada presunu včelstiev na krátku či väčšiu vzdialenosť: -včelstvo presúvame vždy večer keď prestane letová aktivita (to platí v sezóne), v čase keď včely nelietajú, tak presun urobíme hocikedy. Dôležité je aby sme nespanikárili a na miesto odkiaľ sme úľ premiestnili dávali nejaký úľ, miesto by malo ostať prázdne. Aj keď tam nejaké včely priletia a svoj úľ nenájdu, začne u nich prevládať nová orientácia na nové miesto a vrátia sa "poslušne" k ostatným včelám.

-presun včelstiev je aj teraz možný (miesto pripraviť dopredu) veď teploty sa držia nad nulou ale dá sa to aj vtedy keď keď by cez deň bolo pod nulou. Človek s pomocníkom dokážu preniesť v rukách celý úľ naraz a posadiť ho na podstavec. A zaručujem, že sa nič nič včelám ani včelstvu nič nestane.
Včely totiž majú v zálohe aj ďalšiu dôležitú vybavenosť, t.j. včely pri každom vyrušení sa rozrušia, pričom vytvárajú vasokú teplotu, ktorá sa šíri aj do medziuličiek a tá potom včelám vrátiť sa do chumáča a postupne sa ukľudnia, bez akéhokoľvek úhynu.
Pri fotografovaní včelstva v I. mesiaci som nameral teplotu v strede chumáča 22˚C a po rozrušení behom dvoch hodín teplota chumáča sa zvýšila v uličke nad chumáčom na 32˚C, po ďalších 24 hodinách sa teplota znovu ustálila na 22˚C. Žiadne odpadnuté včely som na podložke nenašiel, všetky rozlezené včely sa naozaj vrátili do chumáča!

Túto skúsenosť má zo záchrany bezmatečného včelstva v Decembri- prosinci, keď som tomuto včelstvu pridal matku a včely zo zásobného včelstva pomocou smyku cez hlavný letáč )včely hromadne padali priamo do letáča), za pomoci teplého dymu. Včely som zmetal na letáč a usmerňoval do úľa ( včely sú schopné pohybu asi 5 min., sledoval som včelu, ktorá zo zimujúceho včelstva pri -3˚C, vyletela do výšky asi 3 m a preletela vodorovným letom asi 45 m a spadla mŕtva na sneh).

Spojené včelstvo som po 48 hod. kontroloval na očistenej podložke, nenašiel som žiadnu mŕtvu včelu, včelstvo sa spojilo bez problémov, prezimovalo a v znáške bolo jedno z najlepších včelstiev.

Vyberte si z ponúknutých rád, máte možnosť presúvať na jar alebo ešte teraz. Ak nie je včelstvo vyslovene žobrák, ja by som premiestnil ešte teraz.

Cetlm jsem, ze p.Langsroth byl vojak a na uly pouzival bednicky od granatu.

Moje zkušenosti jsou takové, že během chladného počasí zapomenou a potom při
prvním výletu se znova orientují. Mělo by na to stačit i jen týden, 14 dní
špatného počasí. Nejlepší doba je tedy chladný pozdní podzim a začátek zimy,
kdy s téměř prázdnými výkalovými váčky dobře snášejí rozrušení při opatrném
přesunu. Potom je taky možnost časně na jaře, když už nějakou dobu po
prvním proletu létají, mají už nějaký dm2 plodu a je po první prohlídce
včelstev, jak vyzimovaly. Tehdy se někdy hodí uspořádat stanoviště, třeba na
místa po uhynulých včelstev na kovové paletě ke kočování přesunout včelstva
z nějakého provizorního podstavce z desek nebo uspořádat včelstva a uvolnit
tím nějaké palety na stanovišti třeba k úpravě nebo nátěru, dokud zase
nebudou potřeba v květnu na nové oddělky jako základ nových včelstev, dát
vedle sebe stejně silná včelstva a slabochy nechat někde bokem atd. Jak
dlouhodobá předpověď počasí ukáže, že týden, 14 dní bude takové počasí, že
nebudou létat, je čas na tyto rošády. Původní stanoviště si po těch 14
dnesch možná pamatují, ale rozhodně se zalétají a létají potom už na nové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Dalibor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 14, 2008 7:53 PM
Subject: Přesun včelstev


> Děkuji za Vaše rady, neměl jsem čas dříve odepsat. Mám ještě jeden dotaz
> ohledně poslední věty. Když teda přemístím včelí úl o pár desítek metrů
dál
> po dejme tomu 14 denním ochlazením teploty okolo nuly nebudou se teda
včely
> vracet na původní místo? V polovině listopadu holky seděli a tak sem
> přesunul dvoje asi o 200m a taky v pohodě. Chci se jenom ujistit prosímtě
> Míro jetli tuto větu chápu dobře. Děkuji Dalibor

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lorenzo_Langstroth

Racionalizaci zdar!

S pozdravem M. Václavek

Protokolservis, se kterou je smlouva o propagaci medu v ČR a jak je vidět, tak to funguje. Smlouvaje na několik let a je podporavaná z peněz EU a ČSV částečně. Viz www.vcelarstvi.cz

a vy jste viděl nějaký výsledek??

Pokud nemáte med nemůžete výsledek vidět. Já pořád prodávám novým zákazníkům, což v minulosti nebylo. Supermarkety plačou, protože zákazník jde přímo za včelařem.

A co když dojde med i u Pečenků? Co potom budete říkat kopě, byť nových zákazníků? Pošlete Ty nové zákazníky vlastně zpět do supermarketu kam patří jako kupující a jako každá normální potravina. Nechápu jak se pořád někdo ve včelařství stále chce porovnávat s organizovanými řetězci obchodů se zbožím všeho druhu, kde je zákazník promyšleně a dlouhodobě plánován. Toby jste musel mít velký sklad s medem. Zatím vidím jen chaotické včelaře s prodejem medu, co si snaží nadrobit med na velkou práci místo malé. Asi nevíte jak se vyrábí Raciolky. :-))
..........



Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 15. 12. 2008
Re: Jak se jmenuje firma, ktera bude propagovat med? (14110) (32874) (32879) (32880)

Pokud nemáte med nemůžete výsledek vidět. Já pořád prodávám novým zákazníkům, což v minulosti nebylo. Supermarkety plačou, protože zákazník jde přímo za včelařem.

Neznámý napsal.
Cetlm jsem, ze p.Langsroth byl vojak a na uly pouzival bednicky od granatu.

Nové nápady vznikají taky náhodou. Když jsme měnili okna a bylo mi líto hodit sklo do kontejnerů. Tak vzniklo skleněné dno, které je ve Včelařství 9/2007/243. Následovaly skleněné úly, skleněná krmítka a skleněné stříšky. Pokud se úl nerozbije, odpadají nátěry, snadná údržba, přehled o včelách oceňují začátečníci, má velkou životnost... Hygienický úl atd. Plánky už nerozdávám po zkušenostech např.s panem Dolínkem a dalšími.

Racionální rámek vznikl pro mladé včelaře, když jsem viděl jaké mají s původními rámky potíže při včelaření. Praxe ukázala, že to je pro ně snadnější. Je na webu www.vcely.kvalitne.cz.
B.V.

Felix Pečenka:
"Pokud nemáte med nemůžete výsledek vidět. Já pořád prodávám novým zákazníkům, což v minulosti nebylo. Supermarkety plačou, protože zákazník jde přímo za včelařem."
----
Letos je poptávka po medu, protože díky úhynům je podstatně míň medu u včelařů, následně poplašné zprávy v tisku co pouštělo vedení ČSV udělalo své. Předpokládám, že tohle nebylo součástí propagace medu protokolservisem :-).
Taky se podstatně zdvihly výkupní ceny. Zaregistroval jsem, že snad nebyl problém prodávat do výkupu za 50. Takže hodně včelařů, kteří předtím prodávali v drobném lehce nad toto cenou se nevyplatilo stáčení a celou produkci prodali do výkupu.

Ale běžte se podívat třeba do Tesca (tam mají poměrně široký sortiment včetně českého medu i se speciální nálepkou český med) a tam lidi na toto označení neberou ohled. Vybírají očima (barva medu, tekutost) a peněženkou.

Nehledě na to, že EU přidaklo 1/3 peněz zabránilo propagaci českého medu, ale jen medu z EU. A to je skoro každá sklenice v obchodech. Směs EU a mimo EU.

Takže je dost těžké určit, jestli při letošním snížení produkce (nejen u nás, ale i v zahraničí) je za tím nedostatek medu u včelařů a drahá konkurence v obchodní síti.
Takže by jsme potřebovali vědět, za kolik med prodáváte, aby se to dalo vyhodnotit. Pokud jen lehce nad 100Kč za kilo, nebo i míň, tak za váma chodí lidi protože jste nejlacinější.

A až se do obchodů vrátí med kilo za 70 a míň, tak se pak teprve dá vyhodnotit úspěšnost akce. A jestli zákazníci vytrvají u českého medu od včelaře.
Ale ona žádná akce na propagaci českého medu neběží - ani ta co platí členové ČESKÉHO svazu včelařů. To je propagace spotřeby medu. Myslím, že velkoobchodníci jsou za ní českým včelařům vděčni:-) Určitě cítí zvýšený odbyt medu EU na který je program cílen.

Karel