Archiv Včelařské konference

Felix Pečenka:
"Pokud nemáte med nemůžete výsledek vidět. Já pořád prodávám novým zákazníkům, což v minulosti nebylo. Supermarkety plačou, protože zákazník jde přímo za včelařem."
----
Letos je poptávka po medu, protože díky úhynům je podstatně míň medu u včelařů, následně poplašné zprávy v tisku co pouštělo vedení ČSV udělalo své. Předpokládám, že tohle nebylo součástí propagace medu protokolservisem :-).
Taky se podstatně zdvihly výkupní ceny. Zaregistroval jsem, že snad nebyl problém prodávat do výkupu za 50. Takže hodně včelařů, kteří předtím prodávali v drobném lehce nad toto cenou se nevyplatilo stáčení a celou produkci prodali do výkupu.

Ale běžte se podívat třeba do Tesca (tam mají poměrně široký sortiment včetně českého medu i se speciální nálepkou český med) a tam lidi na toto označení neberou ohled. Vybírají očima (barva medu, tekutost) a peněženkou.

Nehledě na to, že EU přidaklo 1/3 peněz zabránilo propagaci českého medu, ale jen medu z EU. A to je skoro každá sklenice v obchodech. Směs EU a mimo EU.

Takže je dost těžké určit, jestli při letošním snížení produkce (nejen u nás, ale i v zahraničí) je za tím nedostatek medu u včelařů a drahá konkurence v obchodní síti.
Takže by jsme potřebovali vědět, za kolik med prodáváte, aby se to dalo vyhodnotit. Pokud jen lehce nad 100Kč za kilo, nebo i míň, tak za váma chodí lidi protože jste nejlacinější.

A až se do obchodů vrátí med kilo za 70 a míň, tak se pak teprve dá vyhodnotit úspěšnost akce. A jestli zákazníci vytrvají u českého medu od včelaře.
Ale ona žádná akce na propagaci českého medu neběží - ani ta co platí členové ČESKÉHO svazu včelařů. To je propagace spotřeby medu. Myslím, že velkoobchodníci jsou za ní českým včelařům vděčni:-) Určitě cítí zvýšený odbyt medu EU na který je program cílen.

Karel

Tím že mne to neživí, dokážu celou produkci prodat ze dvora za cenut kolem 90/100,-Kč, takže nemám problém. Jen že jsem tu podporu nikde v médiích nezaregistroval. Ale je možné jak zde již bylo uvedeno, že probíhá jinou formou.

U nás (Trutnovsko) naopak pozoruji výrazně vyšší zájem o med oproti minulým
rokům, a domnívám se, že je to právě dík médiím, ze kterých se lidé dověděli
jednak o kvalitě medu od včelaře i jako takového, ale hlavně pak o úbytku
včelstev a tím omezenému množství vyprodukovaného medu.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 16, 2008 9:07 AM
Subject: Re: Jak se jmenuje firma, ktera bude propagovat med?


Tím že mne to neživí, dokážu celou produkci prodat ze dvora za cenut kolem
90/100,-Kč, takže nemám problém. Jen že jsem tu podporu nikde v médiích
nezaregistroval. Ale je možné jak zde již bylo uvedeno, že probíhá jinou
formou.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3694 (20081215)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Ono o med v podstatě v tomto případě nejde. Dodnes ČSV není vůbec veřejně u této společnosti brán jako partner. Asi se za ČSV stydí. Nastává otázka, kdo si Protocol Service vybral, protože o výběrovém řízení v ČSV mi uniká informace. Možná to bylo obráceně, Protocol Service si vybral ČSV jako nějakou bokovku.

Více možná přiblíží článek na odkaze:

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=23264&

..............
vsusicky:>Jen že jsem tu podporu nikde v médiích nezaregistroval. Ale je možné jak zde již bylo uvedeno, že probíhá jinou formou.<

Vojtěch:
...Plánky už nerozdávám po zkušenostech např.s panem Dolínkem a dalšími. ...
=================

Pane Bernátku, je to již delší dobu, ale pokud se nepletu, domluvili jsme se, že za Vaše plánky Vám zašlu peníze v obálce poštou. Což se stalo. Pokud s tím je (resp. byl) nějaký problém, nechápu, proč jste to se mnou neřešil v době, kdy to bylo aktuální a dovídám se to náhodně až nyní z konference...?

Kontaktujte mne prosím na mém emailu, abychom celou záležitost urovnali.

Zdraví JD

Je to tak pozoruji, že zákazníci jsou oproti jiným letům až podezřele dobře informováni, takže si myslím, že ta propagační akce funguje. Plno nových zákazníků je překvapeno, jak to že mám plný stav včelstev a v magacínu /špajzce/ stále med. Z řetězců nemám strach, kdo jednou ochutná můj med z panenského plástu, přijde zase. A plno odběratelů mluví o podezřelých sr.....v řetězcích.Já si myslím, že letošní rok je super a je to také důkaz toho co tvrdím: Na takhle malém území je nás hodně a pěkně nahusto a stačilo by nechat selekci na přírodě a ne se jí stavit do cesty zcela scestnými dotacemi "na obnovu včelstev". Prostě za blbost se musí platit a ne jí podporovat. Další poznatek z letošního kupčení je ten, že největší zákazníci by byli včelaři sami, aby si udrželi svůj kšeftík. Samozřejmě jsem pomohl 2 kamarádům a ostatní jsem vyhnal s doporučením ať se to naučí, nebo toho nechají.Rovněž mimo pomoci začínajícím jsem žádný odělek neprodal ze stejných důvodů a že bylo zájemců!Takže zákazníci mě brzo donutí zbudovat novou včelnici,do kočování se mi nechce kvůli nemocem. Když to půjde takto příští sezonu, nebudu se zlobit. Zdraví R. Stonjek

Zdravím.Dávám vědět jak jsem slíbil.Dnes jsem zašel na místní oddělení a ptal se službu konajícího policisty jestli mohu převést maringotku bez světel za traktorem.Správně bych ji měl naložit na podvalník a převést ale když jsem mu řekl že bych jel za ní aby jsme tvořili ve předu s traktorem kolonu tak mi to odsouhlasil a dohodli jsme se že v den převozu se tam stavím a dám jim pro jistotu vědět.Řekl mi že pokud by mě nezastavili dopraváci tak oni mi problémy dělat nebudou.Je vidět že se dá lecos domluvit a že rozumný lidi ještě pořád jsou.

jak prosím vypadá ten racionální rámek?
na uvedeném odkazu "nelze soubor nalézt"

Sledují několi rad jak převážet maringotku. Tím, že bude nějaký policista souhlasit / není k tomuto souhlasu oprávněn/ To je hezké pokud se nic nestane !
Všeobecné pokyny jsou na webu ČSV a pok si vzpomínám je nutné mít nejdřív souhlas odboru dopravy příslušného magistrátů a nebo městského úřadu. Dále je nutné mít souhlas majitele komunikace a mohou to vázat ještě na stanovisko příslušného dopravního inspektoratu policie ČR. Takže ty rady, které tam někteří poskytujete jsou hezké, ale zcestné. Co bude po vás policie chtít, nejspíš že to musí mít předepsáé osvětlení, brzdy blinkry atd. a nebo doprovodné vozidlo před a hlavně za maringotkou.
Takže stačí se podívat na všeobecné pokyny a není co dále řišit!

web:www vcelarstvi.cz, kliknout na právní předpisy a pak najít kočovné vozy

Nedokážu tento článek přeložit, http://www.avisenagder.no/artikkel_print.asp?ArtID=7801

Ale ty pohyblive obrazky hovori samy.
Je treba zajimave, jak ty kosnice vytaci.

odkaz :
http://www.iwf.de/iwf/do/mkat/listing.aspx?Action=Schnell&SearchStr=skep

pote kliknout na odkaz u obrazku a pote pod obrazkem v pravo vybrat DEUTSCHE
VERSION nebo ENGLISCHE VERSION a pote Windows Media a bud low - nizka
kvalita - horsi pc spojeni k internetu, high - vysoka, narocnejsi na
pripojeni k internetu (technicky zdatnejsim se omlouvam za tento navod).

Honza

jak prosím vypadá ten racionální rámek?
na uvedeném odkazu "nelze soubor nalézt"

Jsou tam dva obrázky. Jak se do skládacího rámku vsouvá mezistěna. Na druhém frézuje konce horních a spodních louček, které jsou stejné délky i tloušťky. Z prkna tl. 25 mm, délky 3,5m, podle kvality/suků/ se vyrobí až 100 rámků. Horní a spodní loučka je 11x17mm. /25mm na ½ + řez zůstane 11mm/. Boční loučky jsou 25x 7mm. Mezerníky na rámcích nepoužíváme. Kliknutím na obrázek se dá zvětšit.Kliknutím na VČELAŘENÍ otevřete jeřáby.
B.V.

Omlouvám se panu Dolínkovi, pokud se tak stalo jak uvádí. Připomněl jste se mi v pořadu o včelách v televizi, kde Vám to slušelo. Jinak jsem na to už zapomněl.
K nám doručovatelka na samotu nechodí. Pošta dnes za nic neručí.
Je to čím dál lepší, cesta autobusem k lékaři do Zlína už 50 Kč + 30 u lékaře, ale dobře mi tak, měl jsem zůstat ve městě.
B.V.

Je to čím dál lepší, cesta autobusem k lékaři do Zlína už 50 Kč + 30 u lékaře, ale dobře mi tak, měl jsem zůstat ve městě.
B.V.
-----

Nejlépe v Praze, tam je blaze :-)

Karel

Druzstvo na zuzitkovani medu v Trebici...nechte co nejdrive vylitat mury ze svych srajtofli a sezente je vsecky na podepsaneho,ten si snimi uz poradi Ludvik Dolezal.Jeden podil 40K (dosud slozeno 1370 K)

Kladensky spolek val.hromada.Zrizena spolkova prodejna ..Delegati naseho spolku na schuzich ZU v nekterych vecech lisily se od nazoru ustredi.Vznikla tim oposice ktera mnohdy byla sice dosti ostra,avsak vzdy vecna,majic vzdy na zreteli prospech naseho vcelarstvi.Organisace musi byt verna pravde uvnitr i na venek,nesmi slouziti nikomu za plastik osobnich zajmu.

ZU Brno Zprava o cinnosti byla poprve vydana tiskem,volby vykonany aklamaci.Opet zvoleni aklamaci:predsedou Janousek, 1)nam.Simicek,2)nam.Adamec. Hanak dal na uvazenou pomer clenu ve vyboru ustredi.Clenove primi maji snadnou prevahu. -slibeno ze prilezitostne se to zmeni. O medove druzstvo nejevi se zajem,rozhodne se az po prozkoumani Dolezalem zavodu v Belgii.

ZU Praha valna hromada schvaleni novych stanov.Puvodni umysl omeziti spolky v jejich autonomii a upevnit vladu nekolika osob se nezdaril.Zadnych primych clenu nebude,budou jen krajinske spolky,jednoty zdruzene v ZU.Neprijemnost byla,ze nebyl k dopideni zapis z minule val.hromady.Vdp.predseda Kebrle mluvil ze neni protomen jednatel Ferstr,ktery pry se vzdal funkce-Byl pritomena ani se nepokusil aby se ocistil-.Revisori uctu maji nyni pravo i povinost zkoumati vedle uctu i cinnost jednotlivych funkcionaru ZU.

Ustavujici valna hromada Svazu nemeckych vcelaru moravskych v Brne.Vytvoren samostatny zemsky svaz.

Organisace prodeje medu a vcelarskych potreb v Praze.jeden podil je mozno splatit bud hotove nebo medem,obnasi 2K+1K zapis.

Sjezd slovanskych vcelaru v Prerove. Jelikoz ZU vBrne jiz v mnohem nynejsim pomerum nevyhovuje,preji si zastupci spolků: Olomouc,Holesov,Kromeriz,Blansko,Prerov,Velky Ujezd,Napajedla,Zidlochovice,Krumlov.Zreorganisovani ZU na autonomnich zakladech,po zpusobu ustredniho spolku ucitelskeho.Do prozatimniho vyboru zvoleni: dp.F.Adamec, Brazdil,Dolezal,Eichler,Krestyn.

Sjezd nemeckych vcelaru v Liberci.Starosta Korbl uvital pritomne ceske vcelare,ze jest mozno s ceskym ZU spolupracovat.

Nemáte někdo toto zařízení, které se dováží ze Slovinska a v ČR to prodává jedná firma za cca 40.000.- Kč. Jaké s tím máte zkušeností ? Kupovat - nekupovat !?

Odvíčkovací stroje mají význam někde od 500 včelstev. Ono totiž k jednomu odvíčkovacímu stroji potřebujete odpovídající kapacitu míst rámků medometu nebo medometech. Do toho počtu je výhodnější odvíčkovávat.

Odvíčkovávám med vidličkou od pana Sapáka. Mám ji tři sezony a teprve letos ikdyž jehly drží jsem se rozhoupal koupit si záložní. Objednávka funguje po telefonu. Vyberu z jeho webu typ

http://www.sweb.cz/vcelpotreby/

zavolám a zrovna objednám.

Prozatím jeho jediná vidlička trumfla přesně 9 vidliček plechových se zacínovanými jehlami (asi v.d. Ještěd) a jak jsem napsal výše, stále perfektní. Cena je tudíž velmi výhodná oproti starému typu. Samozřejmě, že i s takovou vidličkou se musí umět dělat a nerýt dřevo a mít větší počet včelstev. Jinak je nadosmrti, když se nepůjčuje. ;-)


........
Josef (90.176.2.8) --- 17. 12. 2008
stroj na odvíčkování plástů (32899)

Nemáte někdo toto zařízení, které se dováží ze Slovinska a v ČR to prodává jedná firma za cca 40.000.- Kč. Jaké s tím máte zkušeností ? Kupovat - nekupovat !?

Gusto těch 499 včelstev dělat vidličko, tak nevím. Snad jenom železné zápěstí by to řešilo. Ono to ke "štěstí" ta stovka ze kterých odebírám cca 25 až 25 rámků /39x24/ najednou bohatě stačí.

V pohodě. A to ještě navíc v jedné osobě. Je to poněkud náročnější v sezoně na synchronizaci se spánkem, ale jde to vydržet. Ruka bolet může, ale pozor, nesmí se strhat. Po asi pěti prvních dnech v sezoně přestane. Inicie jakou vidličku jsem dal aby ta ruka nebolela. Není totiž vidlička jako vidlička. Potom časový pravidelný pracovní režim v sezoně. Také poloha všech věcí u práce v medárně. Zatím to stačí a veškeré jiné investice v tomto směru pod číslo 500 včelstev jsou zbytečné. Pokud někdo přemýšlí o odvíčkovači nebo lince na sto včelstev, je to kravina. Na komára nepotřebuji důlní náklaďák.

........
Josef:>Gusto těch 499 včelstev dělat vidličko, tak nevím.<

Gusto já jsem svou otázku pokládal trochu jiným směrem. Nejde o to kolik jsme schopní odvíčkovat vidličkou a od jakého počtu včelstev potřebujeme nějaký stroj.
Viděl jsem ten stroj od té Slovinské firmy /nějak Logar a nebo tak nějak/. Viděl jsem ho konkrétně v provozu, ale nějak moc mě neinspiroval. Může to být pouze můj subjektivní náhled. V minulostí jsem si už nějakou blbost ruční pořídil, která je k ničemo. Chtěl jsem se pouze zeptat zdá někdo nemá tento stroj a jak je spokojen. Pokud vím nebylo toho moc do ČR dovezeno a navíc jsou tam nějaké potíže s elektro, které nesplňuje podmínky EU.
Osobně se domnívám, že je každého věc od jakého počtu včel si nějaké zařízení pořídí.

Ak Ste v počte včelstiev tak ďaleko, že si neviete poradiť s odviečkovaním plných plástov, tak sa vám to isttotne oplatí. Ak nie, vyhľadajte si na portále www.vcely.sk tému TECHNOLÓGIA článok Odviečkovač plástov- jeho výroba, tak si ho spravte a budte spokojný. Výroba nie je až taká zložitá, ja som použil elaxovaný hliník, teraz sa vyžaduje antikorový plech, k tomu zvárača a ostatné dokážete sám. Ja ho používam už 15 rokov a je to najlepšia pomôcka akú som za 50 rokov včelárenia používal.
Podklady na výrobu tejto pomôcky má aj výrobca medometov p. Bereza, určite vám ho vyrobí.

Josef:
...Viděl jsem ten stroj od té Slovinské firmy /nějak Logar a nebo tak nějak/. Viděl jsem ho konkrétně v provozu, ale nějak moc mě neinspiroval ....
-----
Bavíme se o takové elektrické mašině asi tak na stůl? Viděl jsem její fotky myslím v reportáži ze Slovenské výstavy. Asi zrovna od Gusty. Ale detailů tam moc nebylo.

Karel

Anton:
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=195
V úvode som zdôraznil, aby horná ulička bola oproti štandardu t.j. 25mm užšia o 4mm teda 21mm, alebo do medníka vkladáme o jeden rámik menej.

Asi se myslí užší horní loučka, tedy ne 25 ale 21mm.

To je asi problém veškeré mechanizace pro odvíčkování, která jede "skoro" sama.
Automatizovaná výroba- přesně stejné rozměry všeho - jeden rámek jako druhý a navíc přizpůsobený technologii.
Tedy většinou bez mezerníků, pevné aby snesly strojovou manipulaci. Tedy asi čepované hofmany a velkoseriově vyráběné stejně seřízené na mašině.

Nevím, jestli to nebude problém našich národních měr.

Karel

Zcela určitě nemáš úplné informace o této problematice nebo nejsem in. ;-)

Zaprvé. Co vím, tak dotace se poskytují na české výrobky. Pokud tomu už tak není ostatní mne prosím informujte.

Zadruhé, jestli jde o tuto linkovou komponentu,
http://vindex.ic.cz/images/2008_rijen__vystava_bratislava/img_2190.html
tak jak jsem napsal, k tomu patří lože před a za, nebo křížový lože, podtím vana na odkapávání,alespoň jeden vysokokapacitní medomet, vysouvák rámků při vkládání, atd. Zkrátka mít odvíčkovač na profi úrovni znamená mít celou linku za statisíce, bez problému i milióny.

Zatřetí. Také nelze takový komplex ovládat v jedné osobě. Nic tutíž pro mne.

Okolo Tvého "Kupovat - nekupovat !?" jsem doufám směrný a sdělil docela dost.

...........
Josef:>Gusto já jsem svou otázku pokládal trochu jiným směrem. Nejde o to kolik jsme schopní odvíčkovat vidličkou a od jakého počtu včelstev potřebujeme nějaký stroj.
Viděl jsem ten stroj od té Slovinské firmy /nějak Logar a nebo tak nějak/. Viděl jsem ho konkrétně v provozu, ale nějak moc mě neinspiroval. Může to být pouze můj subjektivní náhled. V minulostí jsem si už nějakou blbost ruční pořídil, která je k ničemo. Chtěl jsem se pouze zeptat zdá někdo nemá tento stroj a jak je spokojen. Pokud vím nebylo toho moc do ČR dovezeno a navíc jsou tam nějaké potíže s elektro, které nesplňuje podmínky EU.
Osobně se domnívám, že je každého věc od jakého počtu včel si nějaké zařízení pořídí.<

Před nějakými lety bylo ve včelařských překladech použití elektrického
stříhacího strojku buď na vlasy nebo na stříhání ovcí na odvíčkování rámků.
Přiznám se , že ten stříhací strojek na vlasy za pár stovek jsem se na to
neodvážil použít, možnost zanešení jemného ústrojí voskem je velká. Ale
třeba silnější strojek na stříhání ovcí nebo nějaký starší profi strojek z
holičství by možná šel. Zkoušel toto někdo?

Jak tomu rozumím já, jedná se hlavně o rychlost za všech podmínek. Vidlička
je rychlá třeba u víček ze starších rámků, které jsou teplé právě vytažené
ze včelstva, dále potom u vychladlých rámků je vidlička rychlá u panenských
plástů, ale jinde není a to potom silně zdržuje. Snad jedině ta lomená, tu
jsem ještě nezkoušel....Je proto třeba něco, co rychle odvíčkuje úplně
všechny rámky, nové i starší, teplé i vychladlé, aby bylo vytáčení medu
dostatečně rychlé.

R. Polášek

Na Agrotechu v Brně byla jedna taková šikovná mašinka i za zajímavou cenu, ale... Ve výbavě musí také být separátor medu od víček buďto na bázi šnekového lisu, nebo odstředivky, pak to všechno propojit dohromady a problémy se začnou vršit. Dávám přednost vidličce a dávají ji přednost i podstatně větší včelaři než já a ti dobře ví proč. Na výstavě v Letňanech se určitě odvíčkovače budou vystavovat, možná pújde i sehnat nějaká adresa spokojeného uživatele. Jednou už jsem byl na vážkách koupit takový často vystavovaný odvíčkovač pracující na bázi rozškrabání, ale protože jsem nenašel nikoho, kdo s ním byl spokojený, tak jsem se na to vykašlal a makám vidličkou. Výborná je německá, ale přišel jsem o ní. Teď již několik let používám žlutou plastovou je výborná, ale mohla by pasovat lépe do ruky. Se širší od Sapáka to jde také dobře, ale tu žlutou mám daleko raději.Zdraví R. S.

Je proto třeba něco, co rychle odvíčkuje úplně všechny rámky, nové i starší, teplé i vychladlé, aby bylo vytáčení medu dostatečně rychlé.
------------------------------------------------------------
Momentálne nemôže nič byť rýchlejšie, pohodlnejšie a realizovanejšie ako moja kontinuálna linka na získanie čistého medu, ktorý môžete ihneď použiť na predaj.

Kontinuálna linka pozostáva:
- odviečkovač plástov (vložením rámika do otočného stojana mám prístup aj k druhej strane plásta, odviečkovací nôž s facetami dokáže naraz zrezať celú plochu zaviečkovaného plásta, plást nemusím pridŕžať, ani ho ručne otáčať, objem stola je až na 400 ks viečok, med steká úplne čistý do vane pod sitom, v ktorej sa jednorazove uloží až 70 kg medu). Kôš medometu musí byť bezchybný, aby sa plásty netrhali.Pri stole je dokonalá čistota.

- trojrámikový tangenciálny medomet na voľnobeh. (kôš sa točí len doľava, plást sa otáča v medomete len jedenkrát. viacrámikový medomet je len opticky výhodný, 6-stim rámikom musíte venovať viac minút ako trom. Kým sa pri voľnobehu vytočia tri rámiky, odviečkujem ďalšie tri. Doba na vybratie plástov 9 ks z úľa, strasenie včiel, odvoz do medárne (asi 30-40 m), odviečkovanie, vrátenie plástov do prepravky a vloženia do úľa v priemere trvá od 25- do 35 sekúnd- bez pomocníka.

- Veľkoobjemové cedidlo, použitý medometový bubon, na 140 kg
medu, čistenie medu okamžité cez vložený mušelínový rukáv, upevnený na veľkom lieviku- trychtíř, čistí sa po vytočení 400-500 plástov (ak med kryštalizuje v plástoch je to horšie, ale to v každom cedidle).

JÁ ZASE KOUPIL ZA DRAHÝ PENÍZ CELO S NEREZU A JE PO NÍ PRD NEREZ JE MOC MĚKKÝ A JEHLY A I JEJICH HROTY SE OHÝBAJÍ

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stroj na odv??kov?n? pl?st?
> Datum: 17.12.2008 21:35:52
> ----------------------------------------
> Na Agrotechu v Brně byla jedna taková šikovná mašinka i za zajímavou cenu,
> ale... Ve výbavě musí také být separátor medu od víček buďto na bázi
> šnekového lisu, nebo odstředivky, pak to všechno propojit dohromady a
> problémy se začnou vršit. Dávám přednost vidličce a dávají ji přednost i
> podstatně větší včelaři než já a ti dobře ví proč. Na výstavě v Letňanech
> se určitě odvíčkovače budou vystavovat, možná pújde i sehnat nějaká adresa
> spokojeného uživatele. Jednou už jsem byl na vážkách koupit takový často
> vystavovaný odvíčkovač pracující na bázi rozškrabání, ale protože jsem
> nenašel nikoho, kdo s ním byl spokojený, tak jsem se na to vykašlal a makám
> vidličkou. Výborná je německá, ale přišel jsem o ní. Teď již několik let
> používám žlutou plastovou je výborná, ale mohla by pasovat lépe do ruky. Se
> širší od Sapáka to jde také dobře, ale tu žlutou mám daleko raději.Zdraví
> R. S.
>
>
>

Zdravim, mel bych dotaz.

Mam doma 50l bily - prouhledny plastovy sud s cernym sroubovacim vikem, ktery by mohl byt na vodu (pouzivaji ho vodaci)z roku 19XX. Ja bych ho chtel pouzit na medovinu. Vyrobce byl Plastimat, ale bohuzel na nem neni zadna potravinarska znacka - drive se to mozna neresilo, nebo tam je ale ja ji neznam. Jsou tam jakasi cisla apod a mozna i norma PNP 7309 ?? - nikde jsem ji nenasel.

Myslite, ze je to bezpecne pouzit? Chapu, ze tezko posoudit na dalku, ale nejsem takovy pametnik a tudis ani presne nevim na co byly ty sudy vyrabeny - predpokladam ze na pitnou vodu?? A take je to asi otazka co se z toho muze uvolnit po tak dlouhe dobe.


A jeste jedna vec. V Dolskem navode k vyrobe medoviny je v jedne vete zminka, ze lze pouzit vatu misto kvasne zatky?

Mate zkusenost? Pripadne cim jinym nahradit kvasnou zatku?(jde o uskladneni cca 1l medoviny pro doliti hladiny pri 2. kvaseni)

Diky

T.H.

Jednoznačně se to říct nedá. Předpokládám, že v sudu nebyly skladovány
nějaké toxické chemikálie, které by mohly ten plast zamořit. Tehdy se
používal k výrobě relativně kvalitní a masívní plast, na druhé straně se
nesledovaly změkčovadla, takže v průběhu kvašení by se vlivem lihu v
medovině mohly nějaké ftaláty nebo něco podobného objevit. "Plastový" smrad,
který se v těchto sudech objevuje ještě dnes, když jsou pár měsíců zavřené,
by nějakému vyššímu obsahu nějakých změkčovadel nasvědčoval. Tyto sudy se
třeba běžně používaly na kvašení kvasu, ale tam se dá čekat, že případná
uvolněná změkčovadla zůstala v kvasu a nepřešla do vypálené pálenky....
Takže nevím... Jedovaté v tom smyslu, že by po vypití láhve medoviny člověk
během krátké doby padl, to nebude, ale ty změkčovadla budou vytvářet nějakou
dlouhodobou zátěž organismu vedle kouření, pojídání některých éček v potravě
nebo čuchání smradu ze spálených plastů v kotlech v zimě a podobných
faktorů.....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 8:33 AM
Subject: plastovy sud - medovina


> Zdravim, mel bych dotaz.
>
> Mam doma 50l bily - prouhledny plastovy sud s cernym sroubovacim vikem,
> ktery by mohl byt na vodu (pouzivaji ho vodaci)z roku 19XX. Ja bych ho
> chtel pouzit na medovinu. Vyrobce byl Plastimat, ale bohuzel na nem neni
> zadna potravinarska znacka - drive se to mozna neresilo, nebo tam je ale
ja
> ji neznam. Jsou tam jakasi cisla apod a mozna i norma PNP 7309 ?? - nikde
> jsem ji nenasel.
>
> Myslite, ze je to bezpecne pouzit? Chapu, ze tezko posoudit na dalku, ale
> nejsem takovy pametnik a tudis ani presne nevim na co byly ty sudy
vyrabeny
> - predpokladam ze na pitnou vodu?? A take je to asi otazka co se z toho
> muze uvolnit po tak dlouhe dobe.
>
>
> A jeste jedna vec. V Dolskem navode k vyrobe medoviny je v jedne vete
> zminka, ze lze pouzit vatu misto kvasne zatky?
>
> Mate zkusenost? Pripadne cim jinym nahradit kvasnou zatku?(jde o
uskladneni
> cca 1l medoviny pro doliti hladiny pri 2. kvaseni)
>
> Diky
>
> T.H.

Diky Radime

mam dilema zda koupit novy plastovy sud ci pouzit tento stary - chtel jsem usetrit :-).

Uz jsem asi rozhodnutej, prave ten plastovy smrad me odrazuje - otazka je zda nebude podobne smrdet i novy sud - vhodny pro styk s potravinami.

Diky
T.H.


> Jednoznačně se to říct nedá.>
> R. Polášek
>
>

U nového musí být od výrobce přímo uvedeno, ideálně nějakým certifikátem, že
je možné v něm skladovat potravinářský líh, v koncentraci dané koncentrací v
medovině. Ovšem ten smrad to nevylučuje, to asi chce udělat první dávku jako
kvas na pálení nebo nechat otevřený sud přes léto někde, kde je horko nebo
aspoň pořádně (a opatrně) vypařit horkou vodou.
Nebo udělat medovinu v tom starém, potom vzít vzorek a nechat v laboratoři
prozkoumat. Dokud se toto věci reálně neproměří, jsou to jen takové
teoretické řeči, že by něco mohlo být a možná nemusí. Ovšem co se týká
starých ještě socialistických výrobků, může to být rozdílné kus od kusu
podle surovin, co jim zrovna padly pod ruku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 9:42 AM
Subject: Re: plastovy sud - medovina


Diky Radime

mam dilema zda koupit novy plastovy sud ci pouzit tento stary - chtel jsem
usetrit :-).

Uz jsem asi rozhodnutej, prave ten plastovy smrad me odrazuje - otazka je
zda nebude podobne smrdet i novy sud - vhodny pro styk s potravinami.

Diky
T.H.


> Jednoznačně se to říct nedá.>
> R. Polášek
>
>

On Thursday 18 of December 2008 08:33:31 tomas wrote:

> Mate zkusenost? Pripadne cim jinym nahradit kvasnou zatku?(jde o uskladneni
> cca 1l medoviny pro doliti hladiny pri 2. kvaseni)

Zdraim,
pokud chcete uskladnit 1 litr na kratkou dobu, bohate staci plastova lahev od
dobre vody a byd pravidelne otevirat uzaver, nebo utahnout tak akorat :) .

Honza

On Thursday 18 of December 2008 09:42:02 Tomáš Heřman wrote:
> Diky Radime
>
> mam dilema zda koupit novy plastovy sud ci pouzit tento stary - chtel jsem
> usetrit :-).
>
> Uz jsem asi rozhodnutej, prave ten plastovy smrad me odrazuje - otazka je
> zda nebude podobne smrdet i novy sud - vhodny pro styk s potravinami.
>
> Diky
> T.H.
>
> > Jednoznačně se to říct nedá.>
> > R. Polášek

Daji se koupit takove ty modre plastove sudy za rozumny peniz (od cocacoly
neberte, i pri vyvareni vosku parou je tam ten oder trochu citit).


Honza

Nechápu tyhle stránky... =D

Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě teplota cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají časem ?

Jiří

Nic jim to nevadí jen je potřeba před použitím je nechat prohřát studené jsou velmi křehkéještě je potřeba uvést , že při skladování se nanich ojevují jemné krystalky šupinek vosku ktré vypadají jako plíseň . Také to ničemu nevadí za vyšších teplot to zmizí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: skladov?n? mezist?n
> Datum: 18.12.2008 18:43:32
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří
>
>
>

Nic jim to nevadí jen je potřeba před použitím je nechat prohřát studené jsou velmi křehké ještě je potřeba uvést , že při skladování se na nich ojevují jemné krystalky šupinek vosku které vypadají jako plíseň . Také to ničemu nevadí za vyšších teplot to zmizí.

Pepan
P.S.O DESLAL JSEM TO NEZKONTROLOVANÉ

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: skladov?n? mezist?n
> Datum: 18.12.2008 18:43:32
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří
>
>
>

A co takhle z 15 kg mezistěn udělat svíčky a jít je prodávat na Vánoční trhy. Proč takové zásoby, které nevyužiji? Budou snad mezistěny v roce 2009 zdražovat?

Daji se koupit takove ty modre plastove sudy za rozumny peniz.
--------
Máte někdo zkušenosti se skladováním medu v takových 120litrových sudech?

Jinak jsou prý dobré na skladování souší:-)

Karel

Ferdo, máš lepší nápady, jak kominík, určitě je to lepší nápad, jak s těmi sírnými knoty. Jinak Ti přeji pěkné svátky a dostatek medovinky na stole.

Jiří

No, několik let skladování se na mezistěnách projeví, stanou se křehčí.
Nějaké zhoršení přijímání včelami jsem ale nepozoroval. Při skladování bych
spíše než na teplotu dával důraz na vlhkost, ve vlhčím sklepě mohou
zaplesnivět a myslím, že takový vosk by včely vykousaly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 6:43 PM
Subject: skladování mezistěn


> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě
teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří

Vatu, plátno či něco jiného lze na medovinu použít, ale jen po dobu bouřlivého prvého kvašení. Později již ne.Náhrada kvasné skleněné zátky: tenká hadička do nádobky s vodou, ale pozor, aby si medovina při poklesu tlaku vodu ze sklenišky "nevypila".

Starší mezistěny drátkuji na jaře na ostrém slunci, na několik minut je nechám jednotlivě rozložené na trávě. Sluncem se ohřejí, až zmizí ten šedivý nádech a pak již tak křehké nejsou. Hlídat, aby nezměkly moc.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Polášek
Sent: Thursday, December 18, 2008 9:54 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: skladování mezistěn

No, několik let skladování se na mezistěnách projeví, stanou se křehčí.
Nějaké zhoršení přijímání včelami jsem ale nepozoroval. Při skladování bych spíše než na teplotu dával důraz na vlhkost, ve vlhčím sklepě mohou zaplesnivět a myslím, že takový vosk by včely vykousaly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 6:43 PM
Subject: skladování mezistěn


> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě
teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří

Nejlepší odsmradění je natřít celý sud teplým medem a nechat delší dobu být, klidně i 2x. Pak ho vymýt a je to jasné. Páchne li dál, tak je takový sud dobrý akorát na vodu na zalévání. Já tento postup používám při nátěru záložního medometu Bisilem, který také né moc sympaticky a hlavně dlouho páchne chemií. Na dokvašování používám plastové demižony z pitných automatů /ty bez držadla/ a jsou výborné. Na hlavní kvašení se chystám na pivní sud, ale zatím nejsou lidi, Zdraví R. S.

Co se týká "odsmradění" nátěrů, v úplně zaschlém nátěru zůstává po pár dnech
pořád uzavřeno až několik % ředidla, které postupně vyprchává. Po měsících,
půl roce atd tam zůstává taková desetina procenta ředidla. Jsou to obvykle
speciální výševroucí složky ředidla, které se do barvy přidávají v rozsahu
jednotek procent a upravují takové speciální vlastnosti barvy jako třeba
lesk, slévání povrchu při stříkání a nátěru, dobu, po kterou je povrch barvy
živý, množství pórů, které zůstanou v zaschlé barvě a tím odolnost proti
korozi... a které jsou často intenzívně nepříjemně páchnoucí na rozdíl od
hlavních složek ředidel. Kromě jiného taky fungují jako změkčovadla, barva
natřená na nekvalitně očištěném povrchu rok, dva roky drží, protože tyto
látky v malém množství vrstvu barvy změkčují. Jak úplně vyprchají, barva se
stane křehkou a začne se odlupovat....
Zapomeňte na to vytáhnout v květnu medomet a jak je rezavý, natřít ho,
nechat barvu týden nebo měsíc zaschnout a potom vytáčet med. Pokud se má
medomet natírat zevnitř barvou, je to třeba udělat co nejdřív v létě po
ukončení sezóny a do dalšího roku nechat vyvětrat.
S tím nátěrem vnitřku sudu teplým medem je to velice praktický postup, to si
zapamatuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 19, 2008 7:31 AM
Subject: Re: plastovy sud - medovina


> Nejlepší odsmradění je natřít celý sud teplým medem a nechat delší dobu
> být, klidně i 2x. Pak ho vymýt a je to jasné. Páchne li dál, tak je takový
> sud dobrý akorát na vodu na zalévání. Já tento postup používám při nátěru
> záložního medometu Bisilem, který také né moc sympaticky a hlavně dlouho
> páchne chemií. Na dokvašování používám plastové demižony z pitných
automatů
> /ty bez držadla/ a jsou výborné. Na hlavní kvašení se chystám na pivní
sud,
> ale zatím nejsou lidi, Zdraví R. S.

Radime, dík za expertní osvětu. :-)

Mám dotaz. Co soudíš o vypalovaných práškových nátěrech. Formálně nemají atest (alepoň ty co se tady okolo používají)na styk s potravinami, ale myslím, že právě vypálením se z toho většina věcí dostane a pak se z toho už nic moc neuvolňuje.

Dík za info.

Karel

Práškové vypalovací barvy to je u medometrů problém. Většinou renovace probíhají u medometů starších a u těch byly spoje pájeny cínem. Při vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím, jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a nesmrdí. Zdraví R. S.

Stonjek:
Při vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím, jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a nesmrdí. Zdraví R. S.
-----
Nemyslím na renovaci. Myslím na nové věci. Když se tak podívám na ceny nerezu, tak si říkám, že věci, které přijdou do styku s medem na pár minut nemusím mít z nerezu. při současných cenách. Navíc sortiment a dostupnost černého železa, svářečka se nemusí přestavovat na nerez.

Tady okolo je dost malých pružných lakoven. Nám dělaly věci do interiéru ( a velmi rozměrné) a kolega do jiné vozí své zakázkové věci. U některých "divokých" věcí si to člověk musí dodat i se stojanem co si vyrobí, aby to mohlo do linky.

Myslím, že při konstrukci by se muselo počítat s tuhostí aby to nepružilo a neodskakovalo.

A myslím, že nastávající ekon. potíže zvýší flexibilitu dodavatelů k těm, co nosí práci a hotové peníze. :-)
Optimální čas se dovybavit technikou.



Například jeden velký dalekohled byl, pokud si vzpomínám, postaven jen díky krizi ve 30.letech. Ve fondu byly připraveny peníze a za konjuktury by o takovou spec. zakázku žádná firma neměla zájem.

Karel

Přesně tak, jsou i v potravinářské verzi. Teplota vypalování je běžně okolo
200 st C, dá se u běžných prášků snížit na 180 až 150 st C za cenu
znatelného prodloužení vypalovací doby, ale to záleží na tom, jestli si v
lakovně takhle přeštelují, respektive rozštelují sušárnu. Není to tak
jednoduché změnit vypalovací teplotu a na první pokus rovnou ten prášek
správně vypálit. Jsou i nízkovypalovací prášky, kde by měla být ta teplota
ještě nižší. Problém je v tom, že nejmenší krabice prášku je od nějak 10
kilo prášku výš, takže na jeden medomet nezbývá nic jiného než najít
práškovnu zrovna s rozdělanou potravinářskou barvou s atestem a použít
zrovna ten prášek, co mají rozdělaný. Jinak nákup a výměna prášku v boxu
vyjde na jeden medomet draho . U běžně cínovaných věcí je to stejně jedno,
protože jednak teplota může být místně vyšší a jednak i při 150 st C běžná
cínová pájka sice netaje, ale její pevnost je minimální. Stačí velice malé
vnitřní pnutí a dílec se rozpadne. Díly pájené cínem se dají lakovat
práškem, pokud jsou primárně ještě spojené třeba nýty nebo plech různými
"klempířskými" záhyby a podobně a cín je jen doplňkový k zvýšení tuhosti a k
utěsnění spár, takže se dílec při vypalování nerozpadne. Zároveň ty spáry
musí být malé, aby se v nich roztavený cín kapilárnímu silami udržel a
nevytekl při vypalování ven.

U nových věcí je to vcelku nadějné, udělat koš medometu z obyčejného černého
materiálu a napráškovat ho. Musí se ale stejně řešit očištění toho
materiálu, od rzi a mastnoty to je logické, ale očištění od okují se leckde
zanedbává. Ideální je, když je lakovna vybavena ještě předúpravami, nějakým
odmaštěním a odmořením a potom nějakým fosfátem pod prášek, podstatně se tak
zvýší dlouhodobá přilnavost.
Dlouhodobě ale stejně má nerezový koš vyšší užitnou hodnotu. Sice prášek je
proti oklepnutí a oťuknutí nějakým kovovým či jiným tvrdým předmětem z
dostupných barev nejodolnější, ale časem k tomu stejně bude nějakými
hloupými náhodami docházet. Řekl bych, že pro vlastní spotřebu a rodinu
klidně stačí napráškovaný koš, pro rozsáhlejší prodej medu je takový medomet
spíše jen přechodné řešení, než včely vydělají na nerezový. Já myslím, že i
ceny nerezových medometů půjdou kvůli krizi dolů.
Jinak by mě zajímaly zkušenosti, jestli někdo bude pájený koš dělat, kde a
za kolik sehnal potravinářskou pájku, to znamená pájku bez olova, protože ta
běžná levná pořád obsahuje mnoho olova a pro styk s potravinami je nevhodná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 19, 2008 10:06 AM
Subject: Re: plastovy sud - medovina


> Práškové vypalovací barvy to je u medometrů problém. Většinou renovace
> probíhají u medometů starších a u těch byly spoje pájeny cínem. Při
> vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím,
> jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho
> partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a
> nesmrdí. Zdraví R. S.

Chci se zeptat, kdy je nejlepší doba na manipulaci s podložkami pro odběr měli. Jestli ráno, nebo večer. Aby jsem včely neprobudil. Kdy včela vlastně spí ?

Omlouvame se ctenarum /2/30/kteri se tesi,ze v tomto cisle najdou zpravodajstvi z vetsich akci...S ohledem na zavaznost situace jsme dali prednost materialum tykajici se ztrat vcelstev.

2008/6/144/Zasedani UV CSV brezen (z UKRK nic neni !!)
UV : Cinnost financni komise-varianta II.predlozena Ing.Dvorskym,s drobnou upravou Ing.Gazdy,bude schvalena s tim,ze slozeni komise bude schvaleno na srpnovem zasedani UV
Bere na vedomi zpravu o cinnosti UKRK.
Redaktor: V prubehu zasedani predstavil F.Rousek jeden z nejaktivnejsich realizatoru projektu v ekologicke vychove 2publikace-Mala vceli kralovna-

(UKRK kontrolu na sekretariatu UVCSV s vysledkem seznamil p.Rousek,rozhodnuto predat zapis a opatreni k provedeni napravy tajemnikovi a na vedomi predsedovi CSV)

Vcelarstvi 2008/11/284/srpnove Zasedani UV CSV (opet z UKRK nic !)
UV schvaluje Ekonomickou komisi:Dvorsky,J.Prokes,Hrabak.Brezina,Gruncl.
Bere na vedomi:1)zpravu UKRK,4)informace o Vcele Predboj a.s Neschvaluje : Odskodneni akcionaru Vcely Predboj a.s.
Vcelarstvi/8/199/redaktor: Cinnosti redakce za obdobi cervenec 2007 do cervence 2008 se zabyvalo predsedn ictvo UV.Vyjadrilo spokojenost s urovni casopisu-Vcelarstvi-
(UKRK akce 2008/3 kontrola komisi a redakcni rady-rozhodnuto predat zapis s navrhem doporucujicich opatreni predsedovi CSV.)

Peroutka:Ohledne administrativy dotacnich titulu bylo na sekretariatu UV provedeno letos 7.kontrol,vcetne Nejvyssim kontrolnim uradem.Takove mnozstvi za obdobi sve funkcionarske cinnosti 23let funkce tajemnika pritel Peroutka nepamatuje.

Cinnost ve funkcich ktere zastava MVDr.Peroutka CSc. -predseda informaci komise-predseda redakcni rady-tajemnik CSV.ve sve komlementarnosti umoznily v r.2008 vytvorit peknou -darebnost-
franta

Spi kdyz je tma, takze v ulu stale :-))

Je to uplne jedno kdy pracovat s podlozkou, spis je potreba byt rychly, tj. zbytecne to neprodluzovat a jemny, tj. nebouchat podlozkou o steny apod. a nedelat si hlavu z toho kdyz uz nahodou bouchnu :-) Ve vicenastavkovych ulech kde maji hnizdo ve vyssim patre si manipulace s podlozkou ani nevsimnou, pripadne lehce zasumi.

Neni nad tim treba spekulovat, spis nezapomenout podlozky cca mesic pred odberem meli ocistit, aby nebyl vzorek zkresleny o roztoce, kteri padnou tesne po leceni.

T.H.


> Chci se zeptat, kdy je nejlepší doba na manipulaci s podložkami pro odběr
> měli. Jestli ráno, nebo večer. Aby jsem včely neprobudil. Kdy včela vlastně
> spí ?

Diky
to je prakticke, jeste jsem si tak premyslel ze by se ta zatka dala z hadicky vytvorit cela, pomoci dratu udelat z hadicky esicko a nahoru dat nejakou cepicku tak aby mohl vzduch unikat....

Nebo je na kvasne zatce jeste nejak jina dulezita vychytavka, ktere jsem si nevsiml?

T.H.


> Vatu, plátno či něco jiného lze na medovinu použít, ale jen po dobu
> bouřlivého prvého kvašení. Později již ne.Náhrada kvasné skleněné zátky:
> tenká hadička do nádobky s vodou, ale pozor, aby si medovina při poklesu
> tlaku vodu ze sklenišky "nevypila".
>
>
>

Zatím používám na bouřlivé kvašení i čerení skleněné demižony a skleněné kvasné rourky. V drogerii stojí kolem 30,-Kč kus a tak myslím, že není co řešil. Myslím, že i "domácí" vinaři ppužívají pro bouřlivé kvašení skleněné demižony. Teprve dozrávání vína je v dřevěných soudcích. Máte někdo zkušenosti se zráním medoviny v devěných sudech?

Kvasné rourky jsou k dostání, ale nejsou vždy k mání / ve velkých městech je hej/, ale hlavně jsou skleněné a tudíž rozbitelné. Nouzové řešení se stalo pravidlem.Používám injekční jedlu na propíchnutí korku /pozor na ucpání/, aspoň 30 cm hadičku, nádobku - malou inj. stříkačku
a aby se to nevylilo, je možno nasadit i táhlo, ale nutno ho trošku naříznout, aby plyn mohl unikat /nová čistá souprava kapačky./ Z delší hadičky udělám velké S a nádobku /stříkačku/ přiváži na hrdlo demižonu.
Používám několik 50 l skleněných dem.. ale zabírají mnoho místa, a musí se brát na ně ohled. Domluvil jsem si udšělat větší nádoby z plastu - jsou to neprůhledné bílé desky, které se dají ohýbat a svařovat. / jeden přítel si z nich vyrobil celý medomet - jestli diskuzi čte, ať napíše svoji zkušennost/.
Dřevěný sud jsem používal ještě za socilizmu, byly s ním stále potíže, nepatrně prolínala tekutína, dřevěná pipa, také problém. Do nového sudu není vhodné dát medovinu /možná udělat medovinu a dát vypálit/. Je třeba sud dát "zavinovat" vinařem. Medovina je pak výborná, ale sud se špatně čistí, ale vinaři je používají a jsou spokojeni, takže doporučuji.
Připíjím na zdraví Vám všem dobrou medovinou a do nového roku vše nejlepší a ať se vše daří.

Je to úplně jedno včely zřejmě nespí ve smyslu nám známém

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ferda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Podloky na m?l
> Datum: 19.12.2008 12:01:59
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat, kdy je nejlepší doba na manipulaci s podložkami pro odběr
> měli. Jestli ráno, nebo večer. Aby jsem včely neprobudil. Kdy včela vlastně
> spí ?
>
>
>

>Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě >lze skladovat mezistěny.... Jiří
---------------------------------------------------------
V zimě 1991/1992 jsem díky "zasr.... tmavočechům" (to není rasizmus, to jsou zkušenosti z Mostecka) přišel o 65 včelstev. Mezistěny z vytaveného vosku jsem používal ještě v letošním roce (2008). Byly uskladněny na policích ve skříních v suchém sklepě za průměrné teploty asi 15 st.C, zabaleny po 5-ti kg, zabalené v papíru tak jak je zasílá Stražisko. Mezistěny byly bez šedého povlaku, žluté barvy a po prohřátí na pokojovou teplotu cca 21-22 st.C se nelámaly. Včely na nich stavěly bez problémů. Při letošním úklidu jsem přišel na mezistěny cca 1/2 kg rámkové míry 240 x 150 mm, tmavšího zbarvení, velmi tenké, které získal ještě můj otec z pozůstalosti včelaře v roce 1972. Ten včelař choval včely ještě v "almárkách". Dle mého názoru jsou stále použitelné. Tak směle do toho. Pouze je neskladujte ve vyšší vrstvě na sobě nebo jinak nezatěžujte aby se neslisovaly.
JK

Já myslím, že se zde dělá z výroby medoviny hrozná věda a hledají se problémy tam, kde žádné nejsou a opomíjí se zcela ty podstatné. Já si myslím že je třeba si dávat pozor na dvě zásadní věci. V první řadě je třeba používat kvalitní kvasinky a to nejdůležitější je vyrobit si kvalitní rozkvas. Kvasinky z Dolu, těm je potřeba se vyhnout obloukem, jsou takové nijaké. Doporučuji jednou vyzkoušet od fy. Schimanski nebo Lalvin a pak mě suďte za ta odvážná slova. To je úplně o něčem jiném. U rozkvasu je potřeba se neřídit návodem z Dolu, ale vyrobit ho podstatně víc a skutečně počkat až pracuje, tzn, musí z něj vycházet poměrně silné šumění a bublání a počkat do doby až se intenzita začne zklidňovat a na dně se začíná usazovat kal. To je ten správný okamžik. Pak nemůžou být problémy. S kvasnou zátkou se nezatěžuji, zmuchlám sterilní obvaz do koule a nacpu ho do demižonu, to samé i druhé kvašení. Pak stačí mikroten a slabá gumička a žádné velké napětí. Co se týče rozkodování zda vařit či ne, měním názor a pomalu se přikláním k vaření i když zdaleka ne tak dlouhému jak požadují v Dole. Letos jsem udělal pokus a jednu várku vařil a druhou ne, ve stejné době a úplně obě stejně. Vařená má jemnější a lepší chuť, navíc u nevařené nejde přehlédnout, že archivace nic neumocňuje, spíš je to mírně naopak. Nejlepší je dát ochutnat např zákazníkům oba vzorky o kterých nic nevědí a jejich volba je jasná, vítězí vařená. Samozřejmě je to pouze můj názor a je jasné že mnozí z vás to vidí jinak. Zdraví R. Stonjek

zkuste fén....a pochlubte se

Zkoušel někdo dělat medovinu z pivních kvasinek a z jakých? Kvasinky na
svrchní kvašení, spodní kvašení, ležák?

R. Polášek

Dolské kvasinky se mě vůbec neosvedčily.Kvasily jen občas a velmi špatně ,medovina se čistila velmi problematicky.Nyní používám kvasinky Schimanský a mám medovinu bez problému.Co se týče vaření,vařím jen velmi krátce seberu, pěnu a hotovo. Doba varu je asi 5-10 min.
Milan

Jaká je záruční doba u kvasinek Schimanský
Díky Zdeněk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medovina
> Datum: 20.12.2008 20:38:50
> ----------------------------------------
> Dolské kvasinky se mě vůbec neosvedčily.Kvasily jen občas a velmi špatně
> ,medovina se čistila velmi problematicky.Nyní používám kvasinky Schimanský
> a mám medovinu bez problému.Co se týče vaření,vařím jen velmi krátce
> seberu, pěnu a hotovo. Doba varu je asi 5-10 min.
> Milan
>
>
>

Kde se dají sehnat kvasinky Schimanský a jsou ještě nějaké jiné vhodné kvasinky na výrobu medoviny? Chtěl bych vyzkoušet také jiné, než dolské.

Kde se dají sehnat kvasinky Schimanský a jsou ještě nějaké jiné vhodné kvasinky na výrobu medoviny? Chtěl bych vyzkoušet také jiné, než dolské.

Přímo v sídle firmy-Ševcova 1365/13,Brno,tel:731463469.
Více na www.schimanski.cz

Pred istým časom sa na Konferenci diskutovalo o nahradení drôtika na pri výstuhe rámiku pri zatavení Ms.
Prosím o konkrétne rady kolegu, ktorý tento spôsob propagoval a využíva ho:
- aký vlasec (značka) je najlepší,jeho hrúbka, prípadnú nosnosť, jeho farba. Dá sa kúpiť aj farebný?
- sila napätie silonu v rámiku, spôsob zasúvania do otvorov, spôsob zatavenia (koliesko, ostrôžka?)
- skúsenosti s prijímaním vlasca včelami, pevnosť vlasca pri bežnom používaní - chovanie v úli pri plode a väčších zásobách, ale hlavne pri vytáčaní medu.
- máte nejakúfintu,ktorá uľahčuje túto prácu?
Ďakujem za rady a ochotu. Anton

Mrkni na ww.schimansky.cz

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
??ma
Sent: Saturday, December 20, 2008 9:14 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: medovina

Kde se dají sehnat kvasinky Schimanský a jsou ještě nějaké jiné vhodné
kvasinky na výrobu medoviny? Chtěl bych vyzkoušet také jiné, než dolské.

Na www.vcely.kvalitne.cz, je ukázka rámku. Rámek je vytažen ze slunečního tavidla. Klučina zasunuje mezistěnu.
Je to jenom nová varianta, která nemusí každému vyhovovat.
Zájem mají začínající včelaři. Každému předvedu starou metodu a svoji, ať si vybere.Po předvedení a poučení základ každý zvládne,a potom je více možností výpletu.
Ve včelařských prodejnách i od různých výrobců si můžeme zakoupit zatavovače mezistěn. Jejich cena je pro drobné včelaře s několika včelstvy nerentabilní.
Jako nouzové řešení se používají různé nabíječky automobilních akumulátorů i upravené transformátory z jiných elektrozařízení. Zde při neodborné úpravě hrozí úraz elektrickým proudem.Všechny tyto zatavovače potřebují přípojku elektrické energie. Je to odborná práce, kterou musí provádět zkušený včelař.Kutila včelaře, čím složitější práce, tím více ho to baví a snaží se to dělat stejně, ale i lépe.Např. na uvolněné drátky používá vroubkovač.Drátek nemá vlastní pružnost, pak napnutím se prohýbají loučky. Používá k tomu i moderní prostředky. Pokud si chceme ulehčit a zjednodušit práci, tak ji musíme dělat jinak. Využít jiných moderních poznatků a zkušeností. Pokud nahradíme drátek dvojitým rybářským vlascem, který je pružný, nemusíme zatavovat.. Navlékaní vlasce háčkem může dělat každý kdekoliv i více lidí najednou, a taky děti to baví. Na Mikuláše už mám nachystáno pro další včelařský rok 50% rámků. Děti kolem pátého věku chtějí pořád v něčem pomáhat, ale práce musí být přizpůsobena tak, aby se jim dařila a to je pak baví. Potom pořád chtějí v něčem pomáhat, není jednoduché to vymýšlet, ale jedině tak se jim včelaření může časem stát i koníčkem, protože už začaly aniž si to uvědomují.

B.V.

Já asi nějaký rámek s tím vlascem udělám, protože se mně to jeví výhodné pro
využití třeba menších kousků rozbité mezistěny pro rámek s částečnou
trubčinou, zatím jsem takové kousky, když se mně chtělo, lepil roztaveným
voskem a nebylo to moc ono. Nejlepší vlasec na toto je vlasec, který je
zadarmo - toho mám poměrně dost ze svých procházek po břehu místní vodní
nádrže a okolí. Třeba naposledy jsem namotal na klacek nejméně 50 metrů
vlasce, který vlál z keře ve výšce 1 - 3 metrů v těsné blízkosti cesty, kde
jezdí poměrně dost cyklistů a motocyklistů....

R. Polášek

Pane Polášku nejen pro využití třeba menších kousků rozbité mezistěny, ale např. při předělávaní voštin z menších rámků do větších atd. Platí zde po zkušenostech určité zásady. Průměr 0,3 mm, nosnost 8,5kg. Letos jsem si připravil s 0,31mm, nosnost 12,5 kg. Silnější jsou méně vhodné kvůli napínaní a dalších důvodů. Pokud používám vlasec dvojmo, svazuje se na začátku a konci vždy dvěma suky, pak drží a o 5cm kratší kvůli napnutí.Čili je dvojnásobná pevnost.
B.V.

pěkně zdravím,

jakým způsobem uchytíte začátek a konec vlasce na rámek? Nelámou se
mezistěny při vkládání mezi vlasec?


petr j.



Vojtěch napsal(a):
> Pane Polášku nejen pro využití třeba menších kousků rozbité mezistěny, ale
> např. při předělávaní voštin z menších rámků do větších atd. Platí zde po
> zkušenostech určité zásady. Průměr 0,3 mm, nosnost 8,5kg. Letos jsem si
> připravil s 0,31mm, nosnost 12,5 kg. Silnější jsou méně vhodné kvůli
> napínaní a dalších důvodů. Pokud používám vlasec dvojmo, svazuje se na
> začátku a konci vždy dvěma suky, pak drží a o 5cm kratší kvůli napnutí.Čili
> je dvojnásobná pevnost.
> B.V.
>
>

Kvasné rourky jsou k dostání, ale nejsou vždy k mání / ve velkých městech
je hej/, ale hlavně jsou skleněné a tudíž rozbitelné. Nouzové řešení se
stalo pravidlem...........................

Dobry den,
jsou i plastové - nerozbitne a nejsou drahe..................
jan

Včely nikdy fakticky nespí, pouze omezují svoji aktivitu. Proto je zbytečné se obávat jejich ,,probuzení,,. Případné rozhučení zimujícího včelstva při vkládání podložek brzy pomine, takže, pokud přitom nesvalíte úl či do něj ,,omylem desetkrát,, nepraštíte pěstí, není třeba mít z rozrušení včel strach. Poškození včelstva hrozí při opakovaném rušení zimního klidu ( např. činností myší, ptáků, nárazy větru ), při bezmatečnosti nebo nedostatku zásob a také při nedostatku vzduchu. Klidné spaní bez výčitek si může dopřát ten, kdo byl při krmení štědrý, včelstva má v kontaktu se zásobami, vzdušně zimovaná a tvořená alespoň 1 kg včel.

V neděli byl zimní slunovrat. Tedy kromě toho, že začala kalendářní zima, započal postupný příchod jara. Přeji všem, aby zima nebyla opět ,,italská,,.

Veselé Vánoce a šťastný nový rok, ať se všem daří nejenom ve včelařině, ale i v běžném životě!
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Poškození včelstva hrozí při .......... nebo nedostatku zásob a také při nedostatku vzduchu.

Ani by Ste neverili čo zimujúce včely vydržia, niekoľko prípadov:

Prvý: pred niekoľkými rokmi som 15.10 fumigoval včelstvo, letače boli utesnené hustým molitanom, po zadymení som molitan odobral. 3.12 som kontroloval včelstvá či niekde nevnikli do úľa, keď som zbadal, že jeden letáč je stále zaistený molitanom. Bolo to presne 45 dní, srdce mi prestalo na chvíľu "biť". odbehol som pre odpočúvaciu hadičku a zasunul do letáča. Počul som ten najkrajší a tichý šelest včiel, včelstvo žilo. Pravdepodobne cez molitan prenikal vzduch do úľa, ktorý im bohate stačil na život. Veríte tomu?

Druhý: získal som porézny materiál tzv africkú trávu AFRIK, používaný ako výplň do gaučov. Afrik som odskúšal ako prevenciu proti vnikaniu piskorov a myší do zimujúcich včelstiev. Včelstvo som pozoroval 1,až 5 dní a včelstvo ticho zimovalo, uzatvoril som aj ostatné letáče (asi 50 včel.), Afrik som odstránil až tesne pred jarnými preletmi. Všetky prežili zimu v pohode, spotreba zásob o niečo nižšia. Včely kamikadze (vyletujú aj za mrazu, akoby necítili, že idú pre istú smrť) nemohli z úľa vyletovať ostali v úli.
Nechcem tým nabádať čitateľov na opakovanie mojich pokusov, len chcem poukázať na rady v smere ponechania veľkosti letáčov na zimu, ktoré sa nesú v radách od doby ako som začal včeláriť (1954). Včely toho vzduchu až tak veľa nepotrebujú. V praxi tom znamená, že včelstvo v zime nemusí uhynúť od nedostatku vzduchu, ale pre nejakú inú príčinu!

Teraz už niekoľko rokov letáčové otvory ponechávam na zimu o ploche 1,5 až 2,0 cm2, včely bez problémov zimu prežijú, spotreba zásob je o niečo málo menšia, čo však nie je podstatné. Ešte raz zdôrazňujem, nemá to byť návod.

jakým způsobem uchytíte začátek a konec vlasce na rámek? Nelámou se
mezistěny při vkládání mezi vlasec?
petr j.

Když si zvětšíte obrázek/Nová varianta rámků na www.vcely.kvalitne.cz/,jak vsouvá půlky mezistěny, tak na boční loučce jsou vidět zajištění drátkem o průměru 1mm délky 20mm.Lze použít i sirku. Stačí jedno zajištění vytáhnout a je celý vlasec volný.Jedna varianta vkládání půlené mezistěny středem a roztažení do boků je na obrázku.Nebo se mezistěna vkládá v zatahovacím obalu.
B.V.

Když jsme u té medoviny, nevíte jak docílit kvalitní mandlové chuti? Kdysi dávno na kurzu v Dole říkali, že se musí použít potrav. příchuť, Od dvou výrobců jsem jí zkusil a nic moc. Vyrábím zatím pouze přírodní bez příchutí, ale potřebuji trochu rozšířit sortiment. Zdraví R. Stonjek

Pane Loffelmanne, děkuji, beru na vědomí, budu se snažit je koupit.

existují také plastové kvasné uzávěry uzávěry

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: kvasn? rourky
> Datum: 22.12.2008 22:22:12
> ----------------------------------------
> Pane Loffelmanne, děkuji, beru na vědomí, budu se snažit je koupit.
>
>
>

Ani by Ste neverili čo zimujúce včely vydržia, niekoľko prípadov: (...)
______________________________________________________________

Naprosto tomu věřím. Není to nic divného. Vysvětlení jste podal sám: ,,Pravdepodobne cez molitan prenikal vzduch do úľa, ktorý im bohate stačil na život. Včely toho vzduchu až tak veľa nepotrebujú.,,

Situace by byla jiná v případě opravdového utěsnění ( neprodyšné! ). Slyšel jsem o jednom včelaři, který ve snaze ,,uchránit,, včely před chladem ucpal česna v Moravských univerzálech... a tak dovčelařil.

Obzvláště, pokud se používají očka nebo prodyšné stropy, požadavky na velikost česen nejsou veliké. Ale to neznamená, že poskytnutí nadbytku vzduchu v průběhu zimy včelám uškodí. Z hlediska jarovizace včelstev je tomu spíše naopak... docílíme tím rychlejšího a jistějšího jarního rozvoje.

S pozdravem M. Václavek

Všem návštěvníkům Včelařské konference chci popřát hezké prožití Vánoc a šťastný Nový rok 2009. To také přeji i těm, kteří se zasloužili o to, že tyto stránky existují. Nám všem dále přeji, dobré vyzimování našich včelstev a úspěšnou nastávající včelařskou sezónu a aby se neopakovala apokalypsa úhynů z minulého roku.

Vážení, tyto stránky jsem počal navštěvovat teprve v letošním roce, kdy i k nám dorazil internet. Návštěvami těchto stránek jsem se mnohé dověděl o tom jak to děláte Vy, včelaři z různých oblastí Čech i Slovenska. Vaše názory jsou pro mne přínosné v tom, že mi pomáhají utřídit vlastní myšlenky, vrací mne do dob mých vlastních začátků, připomínají zasuté a zapomenuté vědomosti a vytvářejí nové podněty jak dále pokračovat v chovu včel. Je skutečně důležité, konfrontovat své názory s názory ostatních. Velmi se mi líbí, že na těchto stránkách se neobjevují vulgarity výsměch a osočování. Líbí se mi, že přispěvatelé se snaží pomoci radou těm, kteří o to prostřednictvím těchto stránek žádají. To svědčí o tom, že tyto stránky navštěvují slušní lidé, kteří si mají co říci o předmětu svého zájmu. Za to Vám přátelé, aktivním přispěvatelům i těm pasivním srdečný dík. Srdečný dík patří také všem, kteří se podíleli a podílí na tom, že tyto stránky vůbec vznikly a že tyto stránky fungují a věřím, že budou i nadále v dalších letech fungovat.
Josef Křapka

Chce to trochu Cyankály(kyanid draselný)prudký jed s příchutí hořkých mandlí.Raději bych tuto cestu opustil a šel na bylinky ty lidé berou a budou čím dál víc.

Nedávno jsem kupoval skleněné přímo v prodejně sklárny Kavalier a stála 130kč.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: kvasn? rourky
> Datum: 22.12.2008 22:22:12
> ----------------------------------------
> Pane Loffelmanne, děkuji, beru na vědomí, budu se snažit je koupit.
>
>
>

Tak bylinkami se hlavně napravuje nic moc chuť, aby se to vůbec dalo pít.Otázka ale zněla jak docílit mandlové chuti, např jak chutná Dolská mandlová. Přírodními mandlemi to zřejmě nepůjde. Všem na Konferenci přeji hezké svátky a hlavně hodně zdraví. To ostatní si za prodaný med můžeme koupit! Zdraví R. Stonjek

Toho je dost v každé lepší drogerii.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdeněk Heřmánek" <ZHermanek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 23, 2008 10:29 AM
Subject: Re: kvasn? rourky


Nedávno jsem kupoval skleněné přímo v prodejně sklárny Kavalier a stála
130kč.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: kvasn? rourky
> Datum: 22.12.2008 22:22:12
> ----------------------------------------
> Pane Loffelmanne, děkuji, beru na vědomí, budu se snažit je koupit.
>
>
>

Na to jsou dvě metody
1) Macerace plodů a bylin v lihu a pak se přidá do do hotového výrobku
2) rozdrcené plody nebo byliny se do kvasící tekutiny zavěsí v plátěném sáčku a necá po celo dobu kvašení
Do medoviny se musí vždy něco přidat me oobsahuje minimm kyselin a jiných huťových látek a medovina by byla velmi mdlé cuti
Doba kvašení též závicí na množství živných solí med sám osobě nemé téměř žádné Proto se tam přidávají.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medovina
> Datum: 23.12.2008 10:59:59
> ----------------------------------------
> Tak bylinkami se hlavně napravuje nic moc chuť, aby se to vůbec dalo
> pít.Otázka ale zněla jak docílit mandlové chuti, např jak chutná Dolská
> mandlová. Přírodními mandlemi to zřejmě nepůjde. Všem na Konferenci přeji
> hezké svátky a hlavně hodně zdraví. To ostatní si za prodaný med můžeme
> koupit! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Z hlediska jarovizace včelstev je tomu spíše naopak... docílíme tím rychlejšího a jistějšího jarního rozvoje

Pán Václavek, to sú všetko len ľudské konštrukcie, ktoré včely nevnímajú. Ja som som prešiel obdobím, dať včelám nadbytok vzduchu a teraz z ľudského hľadiska menej vzduchu, ale jarný rozvoj je vždy dobrý a ten závisí vždy od denných plusových teplôt a prínosu nektáru a peľu z prírody.

Včely chovám teprve jeden rok a chtěl bych se v této souvislosti zeptat
na jarní podněcování teplem. Mám čtyři nástavkové úly Optimát a v době jarní
snůžky teprve nabíraly na síle.
Za předpokladu dostatku zásob v úle a zahřívání jižní strany sluncem
můžu podnítit matku k hojnějšímu a časnějšímu plodování i když noční teplota
klesne opět na úroveň okolí úlu?
Děkuji Zde. Som.


----- Původní zpráva -----
Od: "A.Tur??ni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 23. prosince 2008 17:02
Předmět: Re: Podloky na m?l


> Z hlediska jarovizace včelstev je tomu spíše naopak... docílíme tím
> rychlejšího a jistějšího jarního rozvoje
>
> Pán Václavek, to sú všetko len ľudské konštrukcie, ktoré včely nevnímajú.
> Ja som som prešiel obdobím, dať včelám nadbytok vzduchu a teraz z ľudského
> hľadiska menej vzduchu, ale jarný rozvoj je vždy dobrý a ten závisí vždy
od
> denných plusových teplôt a prínosu nektáru a peľu z prírody.

Pěkné svátky a hlavně pevné zdraví.

G.P.

Za předpokladu dostatku zásob v úle a zahřívání jižní strany sluncem
můžu podnítit matku k hojnějšímu a časnějšímu plodování i když noční teplota
klesne opět na úroveň okolí úlu?
_____________________________________________________________

Ano.
Optimal je tenkostěnný úl, takže umožňuje proniknutí slunečního tepla skrz stěnu do vnitřku, což opravdu podpoří rozvoj. Pro si myslím, že není výhodné umisťovat neuteplené úly do včelínu, jelikož se tím připravujeme o výhodu přímého prohřívání úlu sluncem v období jarního rozvoje. Na druhou stranu v létě včelín chrání před přehříváním. ...suma sumárum, nejvýhodnější poloha neuteplených úlů je pod listnatými stromy.

Přeji příjemné svátky a hodně zdaru!
S pozdravem M. Václavek

Šťastné a veselé Vánoce, radost a pohodu po celý příští rok.

Karel Jiruš

Stále se to skloňuje, ale já to nepozoruji.

Na podzim jsem si při čištění podložek po léčení ani nyní při přípravě na odběr nevšiml náznaků plodování.
Jak jste na tom vy?

Karel

Ano.
> Optimal je tenkostěnný úl, takže umožňuje proniknutí slunečního tepla skrz
> stěnu do vnitřku, což opravdu podpoří rozvoj. Pro si myslím, že není
> výhodné umisťovat neuteplené úly do včelínu, jelikož se tím připravujeme o
> výhodu přímého prohřívání úlu sluncem v období jarního rozvoje. Na druhou
> stranu v létě včelín chrání před přehříváním. ...suma sumárum,
> nejvýhodnější poloha neuteplených úlů je pod listnatými stromy.
>
> Přeji příjemné svátky a hodně zdaru!
> S pozdravem M. Václavek

To jsou schématické poučky. U včelína záleží zase na stěně a izolaci. Pokud
je včelín spíše tenkostěnný a je vystavený v předjaří slunečnímu záření, je
taky uvnitř včelína přes den znatelně teplo a to teplo se přes tentostěnné
úly dostává i ke včelám. Není to sice tak výrazné, jako když je úl venku,
ale je to. Oteplení ve včelíně je méně intenzívnější ale trvá o hodinu, dvě
hodiny déle, dokud po ukončení slunečního svitu nevychladne hmota včelína.
Včely ho neregistrují první den jako u tenkostěnného úlu umístěného venku,
ale až po více dnech pěkného počasí, což bývá někdy kvůli výletům včel na
sníh dobře, někdy na jaře méně dobře. Proto se nedá jednoznačně říct, že ve
včelíně jsou tenkostěnné úly nevýhodné. Ve včelíně s neizolovanými jižními
stěnami osvěcovanými v předjaří sluncem a se suchou podlahou izolovanou od
zemního chladu a vlhkosti jsou tenkostěnné úly taky výhodnější. V nějakém
studeném včelíně jsou výhodnější asi izolované úly, včely si potom dobu, kdy
mají začít na jaře plodovat určují podle vnitřních hodin a délky dne a noci
a ne podle tepla ze slunce. Zase pokud má včelín podlahu třeba přímo na
zemi a tudíž má tím přímo se zemí kontakt a stěny včelína jsou ještě navíc k
tomu izolované, je to zase výhoda ve velkých zimních mrazech, kdy přes
podlahu jde do včelína teplo ze země a mrazy jsou potom uvnitř včelína
mírnější. Záleží tedy, jak počasí konkrétní zimy sedne na konkrétní
uspořádání stanoviště, včely se ale dokáží vyrovnat téměř se vším.
Ve včelíně, kde je hodně včelstev na malý objem včelína je potom ještě další
výhoda, včely si svým teplem zvyšují teplotu ve včelíně, zvláště když se v
předjaří rozplodují a produkují více tepla. Tím jsou omezeny vlivy prudkého
kolísání počasí, například prudkého ochlazení v předjaří.

R. Polášek

Pripusťme,že je to tak, ale ako potom vysvetlíme fakt, že na včelnici, kde sa nachádzajú obidva typy úľov (dobre uteplené a s jednoduchými stenami), pritom nezáleží ako sú pomenované, je rozvoj v úľoch s dobre uteplenými stanami taký istý ak nie lepší ako v úľoch tenkostenných vystavených slnku?

Zhodneme sa v jednom, včely po prezimovaní sú zdravé, s dostatočnou hmotnosťou, s dobrými zásobami a dostatkom slnka, prínosom nektáru, peľu a vody, rýchlo rastú do sily. A je jedno v akom úli sú. Zábudame však na jen fakt, že včelstvo v úli reaguje ne zvýšenie teploty v priestore, z ktorého teplo vniká vždy do otvoreného letáča, teda rovnako v uteplenom ako v neuteplenom úli.

Včely na vnikajúcu teplotu do úľa reagujú svojimi receptormi a okamžite rozpúšťajú chumáč aj v zime, na jar tiež reagujú na tento podnet, a začnú, najskôr sporadicky vyletovať z úľa a po vrátení lietaviek do úľa po oznámení zdroja vody, peľu prípadne nektáru, hromadne vyletovať do voľného priestoru.

Záver: preto je jedno ako je konštruovaný úľ a je jedno kde je umiestnený, ale pravda je, že tenkostenné úle (a k tomu zafarbené tmavými farbami) sú silne slnečnými úľmi prehrievané a preto si včely zaslúžia aby boli pod stromami.
Čo však vtedy, keď včelár také miesto nemá? Odporúčam úľové zostavy netierať svetlými farbami, ktoré nepohlcujú slnečné lúče, npr. aj biela je dobrá. Včelár ale takéto úle musí dobre chrániť včely a plod v úli proti prehrievaniu dobrou izoláciou, npr. v tomto čase aj zaťaženým polystyrénom, s prebytočnou teplotou sa včely vysporiadajú vetraním.

Děkuji všem za odpověď a přeji příjemné a spokojené prožití vánočních
svátků.
Zde.Som.

----- Původní zpráva -----
Od: "A.Tur??ni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 24. prosince 2008 11:59
Předmět: Re: Podloky na melivol


> Pripusťme,že je to tak, ale ako potom vysvetlíme fakt, že na včelnici, kde
> sa nachádzajú obidva typy úľov (dobre uteplené a s jednoduchými stenami),
> pritom nezáleží ako sú pomenované, je rozvoj v úľoch s dobre uteplenými
> stanami taký istý ak nie lepší ako v úľoch tenkostenných vystavených
slnku?
>
> Zhodneme sa v jednom, včely po prezimovaní sú zdravé, s dostatočnou
> hmotnosťou, s dobrými zásobami a dostatkom slnka, prínosom nektáru, peľu a
> vody, rýchlo rastú do sily. A je jedno v akom úli sú. Zábudame však na jen
> fakt, že včelstvo v úli reaguje ne zvýšenie teploty v priestore, z ktorého
> teplo vniká vždy do otvoreného letáča, teda rovnako v uteplenom ako v
> neuteplenom úli.
>
> Včely na vnikajúcu teplotu do úľa reagujú svojimi receptormi a okamžite
> rozpúšťajú chumáč aj v zime, na jar tiež reagujú na tento podnet, a začnú,
> najskôr sporadicky vyletovať z úľa a po vrátení lietaviek do úľa po
> oznámení zdroja vody, peľu prípadne nektáru, hromadne vyletovať do voľného
> priestoru.
>
> Záver: preto je jedno ako je konštruovaný úľ a je jedno kde je umiestnený,
> ale pravda je, že tenkostenné úle (a k tomu zafarbené tmavými farbami) sú
> silne slnečnými úľmi prehrievané a preto si včely zaslúžia aby boli pod
> stromami.
> Čo však vtedy, keď včelár také miesto nemá? Odporúčam úľové zostavy
> netierať svetlými farbami, ktoré nepohlcujú slnečné lúče, npr. aj biela je
> dobrá. Včelár ale takéto úle musí dobre chrániť včely a plod v úli proti
> prehrievaniu dobrou izoláciou, npr. v tomto čase aj zaťaženým
polystyrénom,
> s prebytočnou teplotou sa včely vysporiadajú vetraním.

Přejí Vám pěkné vánoční svátky s do nového roku hodně štěstí zdraví a osobní pohody a také, aby se Vám všem vedlo na včelínech.

Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5 roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato diagnostika nějakou smyslnost?

Ma, ale bohuzel uz bylo pozde, vcely byly poskozene.

2008/12/24 Petr <e-mail/=/nezadan>

> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
> diagnostika nějakou smyslnost?
>

Jeste sem zapomnel, mel sem na mysli sledovani spadu po cely rok. Zimni mel
uz je takove "Pozde bycha honiti".

2008/12/24 Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>

> Ma, ale bohuzel uz bylo pozde, vcely byly poskozene.
>
> 2008/12/24 Petr <e-mail/=/nezadan>
>
> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
>> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 -
>> 1,5
>> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
>> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
>> diagnostika nějakou smyslnost?
>>
>
>

Sice nejsem jedno ani druhé, přesto bych se k problému rád vyjádřil...
Někteří včelaři (i zde na konferenci) jsou s příčinami velkých úhynů hotovi
v cukuletu - včelař byl lajdák a netlumil správně varroázu . Obhajoba
postižených, že nic nezanedbali, je bezúspěšná. Při tom některé lokality
jsou postiženy hůře, jiné méně, a nedomnívám se, že by svědomitost včelařů
byla tam či onde natolik odlišná. Osobně se domnívám, že za úhyny stojí
další, dosud neidentifikované vlivy. Například naše lokalita patří mezi ty
málo postižené. Nemyslím, že bychom byli v léčení důslednější, než kdekoliv
jinde. Pouze k nám prozatím ony neznámé patogenní vlivy dosud nepronikly a
beru to za naše štěstí, ne za naši zásluhu.
S přáním radostného prožití nastávajících svátků a v Novém roce mnoha
úspěchů, zdraví, radosti ze včeliček a spousty tolerantnosti k ostatním
Petr

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 24, 2008 1:21 PM
Subject: Vyetření na měl.


Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
diagnostika nějakou smyslnost?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

V minulém mailu jsem se tak rozpovídal, ze jsem ani neodpověděl na původní
otázku, takže tak činím teď :-)
Smyslnost možná ne, ale smysl určitě ano. Každá informace napovídající něco
o zdravotním stavu je důležitá - jen je nutné si uvědomit, že
diagnostikování jednoho problému ještě neřeší všechny možné ostatní...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 24, 2008 1:21 PM
Subject: Vyetření na měl.


Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
diagnostika nějakou smyslnost?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Předpokládal jsem,že odpoví nějaký učitel nebo opravdu znalý praktik.
Myslím si,že právě proto,že když už je včelstvo silně decimované a napadené,tak by se měla varoáza ve vzorku projevit.Proto se snad ty odběry dělají,ne?

Dobrá, ale odkud berete jistotu, že je včelstvo zdecimované právě roztočem?
Včelstva přece občas padla, i když tu ještě varroa destructor nebyl.
Petr

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 24, 2008 3:05 PM
Subject: Re: Vyetření na měl. (2)


Předpokládal jsem,že odpoví nějaký učitel nebo opravdu znalý praktik.
Myslím si,že právě proto,že když už je včelstvo silně decimované a
napadené,tak by se měla varoáza ve vzorku projevit.Proto se snad ty odběry
dělají,ne?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Já osobně si myslím, že význam sluníčka se v předjaří silně nadhodnocuje a v této rétorice si až přehnaně libují majitelé nezateplených úlů. Škoda, že přítel Václavek si nezměří na hodinkách, jak dlouho slunéčko tu jednu stěnu ohřívá a jak dlouho tomu tak není. Ale dobře zazimovat včelstvo v podstatě není žádný problém a tak si myslím, že včelám je mírně nahřátá stěna pouze na 2-3 hodiny uplně jedno,zvl. když převážnou část dne je kolem nuly, nebo pod. Problém nastává v létě a to i bílá nezastíněná stěna se běžně na sluníčku rozpálí přes 50 stupňů. Proto je nutné alespoň polostín a tím se zase snižuje to zahřívání v předjaří: Prostě každý úlový systém tvoří nějaký kompromis a záleží na každém jak si vybere. Ale chceme li vynášet pouze výhody a o nevýhodách taktně pomlčíme tak to u včelaře z jehož příspěvků je jasné, jak je jeho metoda "syrová a nedotažená", to působí dost komicky . Zdraví R. Stonjek

Já si dovedu představit i stanoviště, kde tenkostěnný úl v kombinaci se
sluníčkem vysloveně škodí. Například na nějakém prudším nezastíněném svahu
obráceném k jihu, případně ještě chráněném proti větru. Zatímco jinde, v
zimě, když je pod mrakem, padá sníh a když je sluníčko, tak týden. 14 dní
pod jedovatým sluncem sníh taje a bláto pozvolna schne, na takovém místě,
protože se tam zimní slunce opírá do země při vhodném ostrém svahu prakticky
kolmo, sníh staje za 2 - 3 dny, bláto vyschne do sucha za další 2 - 3 dny a
potom je na takovém místě i v zimě klidně třeba v poledne na slunci 25 st C
a dá se tam pomalu opalovat. Když jsou na takovém místě umístěné tenkostěnné
úly, stačí poměrně běžná dvoutýdenní obleva na konci ledna, aby včely začaly
intenzívně plodovat. Potom stačí delší ochlazení v únoru nebo jenom i
všelijaké střídání sněhového počasí pod nulou a oblev s inverzemi kolem nuly
a rozplodované včely dostanou pořádně zabrat Na jaře jsou potom vyčerpané a
ve špatném stavu. Na takovém místě vychází potom v průměru lépe izolovaný úl
anebo úly schované ve včelíně.

R. Polášek

1 - 2 roztoče na včelstvo znamená tak 10 živých roztočů v jednom včelstvu,
zatímco na kritické poškození včelstva roztoči je "třeba" tisíce roztočů. V
poslední době to vypadá, že se k roztočům přidal ještě další faktor, který
ještě není jednoznačně definován a není proti němu vypracována nějaká
metodika. Nejpravděpodoněji to vypadá podle mého názoru na nějaký virus,
který možná dříve přežíval ve včelách v nějaké hodně izolované oblasti a
kterému životní cyklus a rozšiřování roztoče mnohonásobně urychlil šíření,
případně umožnil nějakou mutaci či prokřížení mezi dříve oddělenými viry. A
kterému vedle varaózy nahrává taky podstatné snížení genové divezity
chovaných včelstev za posledních cca 30 let a možná taky nějaké současné
metody intenzívního chovu včelstev. Možná během pár let bude chov některých
liní matek zastaven nebo k nim budou muset být "přimnoženy" geny zajišťující
vyšší odolnost proti těmto úhynům a možná budou některé nyní běžné postupy
ve včelaření pozměněny. Myslím ale, že ještě ani nejsou sbírány informace, z
jakých chovných linií uhynulá včelstva byla a jak se s nimi zacházelo. Je
taky docela možné, že během krátké doby ten další faktor zmnohonásobující
úhyny prostě zmizí a nikdo stoprocentně nebude vědět, co to bylo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 24, 2008 1:21 PM
Subject: Vyetření na měl.


> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 -
1,5
> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
> diagnostika nějakou smyslnost?

Těžko soudit něco z informace, že někde byl ve vzorku 1,5 VD.

To je číslo dobré tak do některých statistik co se vedou pro papírovou válku.

O spolehlivosti vyšetření vzorků toho bylo dost napsáno, ale to je podle mě až na posledním místě.
O spolehlivosti odběrů vzorků si udělá představu každý, kdo to chvilku sleduje.

I kdyby výše uvedené bylo 100%, tak průměr za stanoviště je právě jen průměr. Když odejde 1/4 včeltev, může to být ta 1/4 zo má 5 VD a ostatní nulu. A je to průměr 1,25:-)

Zimní spad možná vypovídá o účinnosti léčení.

Ale bez informace, jak to padalo po prvních léčeních je to informace jen k tomu, aby se nařídilo jarní léčení.

Jedna věc je VD, druhá infekce kde nákazu spouští VD - a to je myslím problém loňska.

Když onemocníš klíšťovou encefalitidou, nebo lymskou boreliozou, tak už na sobě taky klíště nemáš.

Takže sebe musíš sledovat po každé návštěvě přírody a včely po celý rok. :-)
Takže zimní vzorek má smysl hlavně pro úřady a systém, pro včelaře je důležité, co vidí na podložkách i jinde ON SÁM.
On je sám odpovědný, ne systém. Pokud mu systém pomůže, tím líp.
To je podle mě "poučení z krizového vývoje" ve včelařství vloni. :-) Včelami tvrdě zaplacené:-(.

Karel

Já se omlouvám,ale stále mě zde uniká ta podstata věci,kterou bych chtěl slyšet bez té "omáčky" kolem.
Proč musím po posledním podzimním či zimním léčení dát do včelstev podložky,směsnou měl za určitou dobu smést,vysušit,zabalit,zanést důvěrníkovi,odeslat a zaplatit,když z deseti včelstev na stanovišti mě najdou v laboratoři ve vzorku patnáct roztočů,což dělá v průměru 1,5 roztoče na včelstvo Tohle číslo nedosahuje ani na průměr třech roztočů,čímž by teoreticky včelstva měla být zdravá a v relativně v dobré kondici.A ejhle,na jaře zůstává několik zbědovalých včelstvíček a možná ani ty ne.Nebojím se tvrdit a ze zkušenosti včelařů zde v okolí,z výsledků laboratorních vzorků,že tady tato situace nastala u převážné větsiny včelařů,kteří o včelstva přišly,kdy jejich vzorky vykazovaly minimum,ale přes to vše včely na jaře v úlech nebyly.Jsem pro,aby se dělala důsledná kontrola podložek včelstev v průběhu roku(monitoring),případné léčení a snad to i většina včelařů provádí,ale nač je pak výše již uvedená procedura spojená s odběrem ,placení a zasílání vzorků někam do laboratoře,tak to nechápu.Ale neštěstí většina z nás má včely ráda a tak to z obětavostí a ze zaujetím provádíme.
s pozdravem.

Radime já na silné ovlivňování plodování sluníčkem a teplotou moc nevěřím. Včely jedou podle "svého programu", který se vyvíjel víc jak deset milionů let a moc se ošálit nedají. Důkazem může být silně teplá minulá zima, kdy i uč. včelařství hlásili jak jsou včelstva předčasným plodováním ohrožena a podobné nesmysly a jak bude třeba přikrmovat. Nakonec se ukázalo, že je to nesmysl a včely jsou v pohodě. Ale přišel roztoč a to už je jiná kapitola.
Zdraví R. Stonjek

Vesele Vanoce Vsem

Petr:
.... Jsem pro,aby se dělala důsledná kontrola podložek včelstev v průběhu roku(monitoring),případné léčení a snad to i většina včelařů provádí,ale nač je pak výše již uvedená procedura spojená s odběrem ,placení a zasílání vzorků někam do laboratoře,tak to nechápu.Ale neštěstí většina z nás má včely ráda a tak to z obětavostí a ze zaujetím provádíme.
-----
Odpověděl jsi si sám :-))

K těm úhynům na jaře. Mě hynuly včely taky i na jaře. Ale roztoče jsem měl na podložkách už v červenci před rokem.
Ovšem s kolegou jsme jediní co jsme monitorovali tady okolo, kolega spad neměl a tak jsem to špatně vyhodnotil. Gabon se distribuoval až v srpnu a žádný VMS neexistoval abych věděl co se děje jnde. A roztoči s virozama to přišlo ke mě prvně.
Samotný počet VD by byl tak na hranici, podle toho co jsme pak na podložkách viděl. ALe včely měly minimálně vir pytlíčkového plodu, co jsme pak na jaře viděl.

Takže jsem se poučil, na nikoho nespoléhám, Gabon, odpařovače KM, KM a dalšé výzbroj mám připravenou v almaře a ve volných chvílích truhlařím/bednařím - nová dna atd.
Takže, až zjistím, že je moc VD ve včelách, tak budu reagovat, bez ohledu na nějaký systém.

Ten systém na který se ptáš dlouho fungoval a proti samotnému VD stále funguje. ALe vše se vyvíjí a nákazy taky. A pro spoustu včelařů nezbude než aby na něj dál spoléhaly. Oni si podložku do úlu nestrčí pomalu ani v zimě, Včelařství a nic dalšího nečtou, protože už všechno vědí a ke včelám chodí pro med. No a pro ně je tenhle systém s důvěrníky jediný možný. Spíš chrání okolí od nich než je a v tomhle funguje. A 20 let fungoval. A čtyři sezony z pěti taky funguje i dnes.

Ale je to teď v ústavě. Každý je zodpovědný sám za sebe, velká strana už to nemá pod kontrolou. :-)) Jsme v džungli. A tady platí, bude nás víc, nebudeme se bát vlka nic. Ale to neplatí pro každé stádo. Některá nepřežijí.

Takže tady to máš s delší omáčkou :-))


Karel

Má smysl Vzorek zimní měli nám ukazuje stav rostočů po všech léčeních v podletí a na podzim Je hlavní signálem pro postup léčení v nadcházející sezóně
Kdešto úhyny včel v zimě jsou způsobeny několika faktory.
1) Úplavice s
2) nosema Tyto dvě spolu souvisí
3) Varroa je nejčastějším důvodem a je způsobena obvykle špatným léčením hned po sundání medníků. Zimní včely se pak líhnou poškozeny varroázou a nedožijí se jara
.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vyet?en? na m?l.
> Datum: 24.12.2008 13:21:46
> ----------------------------------------
> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
> diagnostika nějakou smyslnost?
>
>
>

Za přirozený úbytek včelstev po zimě se považuje DO 10%

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Vyetření na měl. (2)
> Datum: 24.12.2008 15:19:53
> ----------------------------------------
> Dobrá, ale odkud berete jistotu, že je včelstvo zdecimované právě roztočem?
> Včelstva přece občas padla, i když tu ještě varroa destructor nebyl.
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, December 24, 2008 3:05 PM
> Subject: Re: Vyetření na měl. (2)
>
>
> Předpokládal jsem,že odpoví nějaký učitel nebo opravdu znalý praktik.
> Myslím si,že právě proto,že když už je včelstvo silně decimované a
> napadené,tak by se měla varoáza ve vzorku projevit.Proto se snad ty odběry
> dělají,ne?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

V naší ZO bylo hlášeno už v červnu 2007,že padly včely.Mě pak 4.7.protože jsem monitoring dělal jen namátkově.Od této zkušenosti monitoruji pořádně aby se to neopakovalo.Ve většině jsme plnoletí a tak se musíme starat sami.Tady bych použil heslo MDČR "Nemyslíš zaplatíš"!Hodně včelařů teď léčí jak o závod,ale chyba lávky roztoči nejsou.Jsem zvědav za rok dva,to bude nadělení.
Jsem docela zvědav jaká bude zdravotní situace na jaře.Pred týdnem jsem dělal aerosol a všiml jsem si pěkně podělaných letáků u většiny včelařů,když jsem na to ukázal většina řekla ti nic není.Je to omyl je to nosema apis a ta dovede věci.Bohužel se po čase doslechnu,že tam mám asi bordel.Franto máš tam něco?To víš Tondo,že nemám moje včely jsou výborný a co nanosí medu.Některý rok mám i vokurčák od každých jen letos to nebylo ono les nedal nic!

To silné ovlivňování nebude skoro nikde. Takové místo vyžaduje souběh
několika místních podmínek. Ale na druhé straně já jsem třeba místo, co
jsem popisoval stran té vysoké teploty při oblevě v zimě tady v okolí našel.
Místo, kde bylo při oblevě úplně sucho a teplo, zatímco o 50 - 100 metrů
dál - níže leželo ještě 20 centimetrů sněhu. A přitom bylo to místo
víceméně v závětří. A když bude cca 4 hodiny denně kolem poledne venkovní
teplota v okolí úlu 15 - 20 st C a čelní stěna tenkostěnného úlu rozehřáta
sluncem na 30 - 40 st C. to je i v lednu u tmavší kolmé dřevěné stěny
reálná teplota, tak prostě po pár takových dnech se včely v plodování
rozjedou. Taky to není každý rok, řekněme tak jednou za 2 - 5 let, po
ostatní roky ten vliv obvykle není vidět, protože není v zimě výrazná
obleva.
Co se týká silně teplé minulé zimy a reakce včel na ni, myslím si, že
nejspíš včely ale i kytky budou k těm změnám překvapivě pružné. Když bude
více teplých zim po sobě, přizpůsobí tomu plodování, prostě nebudou brát
teplo tolik v úvahu. Například já si pamatuji kdysi, že nebylo prakticky
předjaří, kdy včely nevyletovaly na sníh, jak byly divoké na začátek jara a
rozběh plodování. To ale byla prakticky každý rok skutečná zima, od
listopadu po únor, březen 20 - 40 cm sněhu a obleva jen občas. Dneska se už
to stává velice zřídka. včely až na výjimky "počkají", až sníh před úly
sleze a teprve potom vylétají ven. I když možná to je i změnou rasy a úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 25, 2008 9:00 AM
Subject: Re: Podloky na melivol


> Radime já na silné ovlivňování plodování sluníčkem a teplotou moc nevěřím.
> Včely jedou podle "svého programu", který se vyvíjel víc jak deset milionů
> let a moc se ošálit nedají. Důkazem může být silně teplá minulá zima, kdy
i
> uč. včelařství hlásili jak jsou včelstva předčasným plodováním ohrožena a
> podobné nesmysly a jak bude třeba přikrmovat. Nakonec se ukázalo, že je to
> nesmysl a včely jsou v pohodě. Ale přišel roztoč a to už je jiná kapitola.
> Zdraví R. Stonjek

Měl má dnes smysl hlavně u problému s morem. Varroáza je jen pro přehled o zamoření V.d. a nutnosti jarního ošetření proti němu.

Ke vzorkování.

Hodně se dělaly a dělají chyby nebo nedopatření či z jiných důvodů, že se varroázy ukáže např. 200ks roztočů/včelstvo a to ze stanoviště o 5 včelstvech. To vypovídá přesně a oficiálně o zamoření varroázou. Jenže se mohla stát i oficiálně chyba, kdy se podložka strčí a zaléčí a to co spadne se pěkně nacpe do kelímku. Nechci popisovat ty reakce když to má řešit veterinář. Je vlastně jasné, že se musely upravit směrnice pro sběr měli v tom smyslu, aby se nejprve po posledním zaléčení očistily podložky a z toho se teprve dělaly vzorky. Aby měli veterináři a včelaři klid. Jenže bych právě takové spady ihned po zaléčení jako veterinář vyžadoval a takové spady jsou důkazně na větší výši o počtu zimujících roztočů těsně po posledním zaléčení než potom očištění a během následných cca 20 dnech. Následný 20ti denní vzorek je velmi orientační hodně zkrátka zkreslený. Stejně jako s dotacema je tu "bordel ze setrvačnosti" i v této otázce.

Tedy pro pratický význam má právě toto.

Spad z podložek vložených na tři dny ihned z posledního zaléčení. Takové spady jsou od 0 po 200 i 500 roztočů.(a více) Jsou to přesně ty vzorky, které když včelař z nevědomosti dá do sběru měli a veterinářovi vstávají hrůzou vlasy (když je má) na hlavě. Přesně ty mají tu hodnotu o stavu včelstva a situaci. Znám od včelařů hodně návodů jak upravují totiž ty ve výsledku čisté vzorky. Fantazie v separacích vzorků měli od roztočů nezná mezí, hlavně že včelaři mají klid. Pak se diví jak v Kocourkově že měli 1,5 roztoče a včely v háji. To se děje kvůli právě nastavenému veterinárnímu systému a stím i logicky nepochpitelné ztráty po "čistém vzorku".


Takže toliko prakticky očima praktika vzevrubně o dnešních vzorcích na V.d.

..........
> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
> diagnostika nějakou smyslnost?

Já vidím jarní výrobu směsných vzorků pouze jako vytahování peněz z účtů ZO a platí to pouze pro varroázu. Naopak kdyby bylo povinných několik vzorků z každé ZO na mor plodu s tím bych souhlasil a tleskal bych k tomu. Proč? Z Dolu nám chodí velmi nepřesná čísla, někdy až scestná viz předminulé jaro, kdy byl cca týden před sběrem podložek s mělí prolet a podložky bez měli. Tak jsme si počkali ještě 14 dní a obdrželi z Dolu nějaké číslo a na podzim začal ten smutný tanec. Začátek toho průšvihu byl totíž v obdržení zcela špatných a nepoužitelných čísel, za které se navíc muselo zaplatit a o čemž se dnes taktně mlčí. Také mi není jasné jakou má vypovídací hodnotu zprůměrizovaný počet roztočů na úl např u včelaře se 100 včelstvy, např když mu vyjde 2. Na oleji mu plave 200 roztočů a on neví jestli to není poze ze dvou včelstev co mají po 100, nebo od 10 vč. po 10 apod. Tedy má li to na háku, léčit nemusí a při troše smůly mu padne pár včelstev. A jako viník se bude hlásat nějaká silně přiblblá teorie, hlavně aby to nebylo na něm. Nebo se do úlu u pečlivky zbytečně do včelstev bez roztočů cpe chemie. Většího včelaře jsem si vzal pouze za vzor na ukázku toho, co dostáváme z Dolu za čísla a že zas toho tak moc neříkají. Dost kritický jsem i k VMS, ale chce li si hrát parta nadšenců s vcelku nic nevypovídajícíémi čísly proč ne. Podle mě by byl ideální stav, aby za svoje včelstva si byl odpovědný každý sám, včetně monitoringu, povinný by byl třeba 1 vzorek na mor od 200 včelstev ze ZO. ZO by to zastřešovala pouze organizačně a zajišťovala, aby se to s léky nepřehánělo. Během dvou let by příroda včelaře proselektovala a ekonomický tlak by donutil ty nepřizpůsobivé toho nechat. Protože vedení Svazu má přesně opačný názor a po svazácku vše nejraději řeší kolektivně, zásadním vylepšením situace by bylo povinné nařízení zakrytých podložek nebo varroa den, aby ne levná čísla dodávaná z Dolu měla alespoň nějaký smysl. Současně by jsme se měli přestat oslavovat, že jsme nejlepší na světě, ale někdy se nechat od něj i poučit. Zdraví R. S.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vyet?en? na m?l. (2)
> Datum: 25.12.2008 16:32:14
> ----------------------------------------
. Dost kritický jsem i k VMS,
> ale chce li si hrát parta nadšenců s vcelku nic nevypovídajícíémi čísly
> proč ne. Podle mě by byl ideální stav, aby za svoje včelstva si byl
> odpovědný každý sám, včetně monitoringu, povinný by byl třeba 1 vzorek na
> mor od 200 včelstev ze ZO. ZO by to zastřešovala pouze organizačně a
> zajišťovala, aby se to s léky nepřehánělo. Během dvou let by příroda
> včelaře proselektovala a ekonomický tlak by donutil ty nepřizpůsobivé toho
> nechat. Protože vedení Svazu má přesně opačný názor a po svazácku vše
> nejraději řeší kolektivně, zásadním vylepšením situace by bylo povinné
> nařízení zakrytých podložek nebo varroa den, aby ne levná čísla dodávaná z
> Dolu měla alespoň nějaký smysl. Současně by jsme se měli přestat oslavovat,
> že jsme nejlepší na světě, ale někdy se nechat od něj i poučit. Zdraví R.
> S.
>
>
> Nesouhlasím ve všem co tada pane Stonjek říkáte. Myslím, že VMS je dobrý, mám alespoň přehled jak to vypadá u sousedů v okrese i celostátně, jste dost velký odpůrce věcí veřejných. Franta

Docela dobrý postřeh má Váš příspěvek.Poslední rok ,kdy se včelstva likvidovala,mi našli z 15 úlů 1 roztoče pak o 10 km také jednoho.Jinak v okolí 20km nic,jak 10 let před tím a 5 let poté..To byl zázrak najít z tolika vzorků 2 kousky.Pochybuji i dnes o přesnosti nálezu.Kdo ,(ne-li nikdo) provádí nějakou kontrolu? Selekce se brzo dočkáme už po r.2012, kdy nebudou zřejmě žádné dotace.Jsem zvědav kdo bude ochoten platit funkcionáře na všech stupních,v plné ceně léky,vyšetření vzorků atd.
600m pučí nejrannější jívy.Dobrý Nový rok.

Již mi přišly výsledky vyšetření na mor, nozemu a akaripidozu. Mor - negativní, nozema - protti ninulým létům trojnásodná, i když u mne ani ne do 20 % / je to otázka čistoty a stavby/
Úhyny včelstev v loňském roce nebyly jen závislé na počtu VD v měli, ale na dřívějším poškození včel - twdy na dlouhověkosti, celozimním plodování včel tedy značném opotřebební,odtržení od zásob,na nozémě, viroze a možná i na tom sluníčku o kterém se psalo/měl jsem loni úhyny (9) a oslabení jen v řadě 18 včelstev, které měly česna na jihovýchod a na mírném svahu k jihu, u ostatních sedmdesáti včelstev pod stromy podle literatury na méně vhodném místě ani jeden úhyn/
Vyšetření na mor z 200 včelstev je k ničemu- vzorek by byl natolik naředěný, že by nic neukázal. Průkazné vyšetření je jen u směsného vzorku do 25 včelstev
Přeji příjemné i po svátcích.