Archiv Včelařské konference

Těma blbinama jsem měl na mysli n ty sirné knoty , zřejmě na sousedovy včely a ne kyselinu šťavelovou. proto jsem mu také vysvětlil proč dochází k tak prudkému zvýšení V.d. v srpnu a září Těmi blbinami jsou takové věci jako je pokládání gabonu do česna. atd. Krom výše uvedené kys. se ještě používá Thymolin což je přírodní látka vyskytující se v mateřídoušce a tymiánu. A už vůbec si myslím, rozhodně nejsme pupkem světa. Sám osobně nefandím používání jedné látky k léčení je dobře tyto látky střídat, a to nejméně dvě. Podruhé čti pozorněji a nemíchej perspektivu s prezervativem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: BeeVital
> Datum: 27.11.2008 16:09:04
> ----------------------------------------
> Udivuje mě reakce některých z Vás co říkají, že BeeVital není povolené
> léčivo (kyselina šťavelová), že se máme držet osvědčených postupů a
> nevymýšlet blbiny. Připadá mi tento názor, že to, co máme doma, je to to
> nejlepší, že někde jinde nemohou vymyslet nic, co by bylo funkční a možná
> snad i lepší zcela zcestný. Nepolemizuji nad tím, jestli je něco povolené,
> nebo ne, ale udivuje mě, že se (alespoň jsem nikde nic nečetl), tyto nové
> preparáty nezkoušejí. Destruktor z našich včelstev nevymizí, naopak,
> získává rezistenci proti prostředkům, které máme, tak proč se nezajímat o
> nové věci a možná, že i méně škodlivé?       
>
> Zdraví Jiří
>
>
>

Od toho čím a jak léčit jsou snad daná pravidla. Výzkumné ústavy snad dosud odváděly dobrou práci a my "laikové" nemůžeme přece v globálu rozhodovat o tom, že předepsané léčivo vypustíme a bude léčit tím svým - lepším. Vždyť jednotné léčení je záruka toho, že roztoči, kteří se stávají rezistentní na účinnou látku nebudou imunní vůči druhé, kterou se bude léčit třeba v budoucnu. PS: Ty sirné knoty berte z nadhledem. Nebyl to návod jak léčit včely, ale pouze námět k zamyšlení čím by se dal ještě zničit destruktor pro "domácí výzkumníky".

>Jiří (195.39.6.30) --- 27. 11. 2008
>e: BeeVital (32623) (32637) (32640) (32641)

.......1) Připadá mi tento názor, že to, co máme doma, je to to nejlepší, že někde jinde nemohou vymyslet nic, co by bylo funkční a možná snad i lepší......

2)Nepolemizuji nad tím, jestli je něco povolené, nebo ne......
Zdraví Jiří
----------------------------------------------------------
1) Ještě nikde jsem neslyšel, že to co máme doma je to nejlepší co máme. To myslím nikdo netvrdí. Ale to nejlepší co jsme měli (pokud se mýlím prosím promiňte) bylo organizované celoplošné léčení. Bohužel mám ten dojem, že chceme stůj co stůj dohnat ten vysněný "civilizovaný svět". Ano, "jinde" vymysleli slušivý název pro vlastní neschopnost. Nazvali to "Colony colaps disorder". Celkem k pousmání byla souvislost mizení včelstev zapříčiněné mobilními telefony. Chce se mi říci, že tamní včelaři měli včely vybavit lehčími přístroji. Ty stávající jsou moc těžké. Včely je neunesly a nedoletěly. Promiňte mi toto zlehčování "nejnovějších sov.. pardon, zahraničních zkušeností".

2) To, že nejsou některá léčiva u nás dosud povolená, neznamená, mírně řečeno, bojkot těchto léčiv, protože je vymysleli jide. Tato léčiva, kyselina šťavelová, thymol a i jiná, pokud mne paměť neklame, jsou vyzkoušená ve VÚVč. v Dole a zatím zůstávají v rezervě pro případnou rezistenci kleštíka včelího na dosud u nás povolená a používaná léčiva. Chci tím říci. Pokud budeme nepovolenými léčivy léčit "ilegálně", koledujeme si mimo jiné o jejich sníženou účinnost v době, kdy je budeme skutečně potřebovat. Potom budeme zase vzhlížet se zbožnou úctou k tomu "jinde", že byli tak "prozíraví" a vymysleli CCD. Jak jinak by si zdůvodnili vlastní neschopnost.

Tím konkrétně Vás příteli Jiří nenapadám. Reaguji pouze na Váš příspěvek, protože tyto názory nejsou na této konferenci ojedinělé. Je třeba léčit tím co je u nás povolené a přitom dodržovat schválené a vyzkoušené postupy a nevymýšlet blbiny, jak správně podotýká přítel Pepan.
JK

Josef Křapka:>Tato léčiva, kyselina šťavelová, thymol a i jiná, pokud mne paměť neklame, jsou vyzkoušená ve VÚVč. v Dole a zatím zůstávají v rezervě pro případnou rezistenci kleštíka včelího na dosud u nás povolená a používaná léčiva. Chci tím říci. Pokud budeme nepovolenými léčivy léčit "ilegálně", koledujeme si mimo jiné o jejich sníženou účinnost v době, kdy je budeme skutečně potřebovat. Potom budeme zase vzhlížet se zbožnou úctou k tomu "jinde", že byli tak "prozíraví" a vymysleli CCD. Jak jinak by si zdůvodnili vlastní neschopnost.<

........
To je jaksi mimo mé chápání. Zcela jistě jste v obraze a víte očem mluvíte pane Křapko. Pokud jste přesvědčen otom že ano, popiště mi to jako podrobnější simulaci průběhu rezistence, kvůli ne-řádným praktikám. Copak žijeme pod nějakou kopulí nebo někde na ostrově nebo v Austrálii?


Připadá mi totiž, že to co jste zde napsal, je nelogické. Celý svět už ani tak nehledá syntetizovanou chemii, ale přirozené a levně dostupné prostředky a patogeny použitelné na roztoče. Jestli je něco předraženého, tak zato mohou obchodní politky výrobních chemických gigantů, kde se zkrátka prodává zdraví včelstev. VÚ tuto politiku jako soukromá společnost používá víceméně také. Nepředá nic, načem by se nedalo organizovaně a dobře vydělat a to s oboustrannou spokojeností.



Takže co víme skutečně o rezistencích roztoče VD na jiné prostředky proti VD? Proč neuveřejní VÚ Dol ty nejlevnější (dosud nevypracované) metodiky na zvládnutí takového problému za pomoci jiných dostupných biologických prostředků nebo receptur. Za takovou metodiku by bylo dobře velmi poděkovat. Jestli se ovšem už pracuje a ne jen prvotně hodnotí sebrané informace a hodnotí přes tu zmíněnou "návratnost".

Věřím tomu, že nové postupy jsou známy, ale ta česká pohodlnost, poslušnost a tichost je vstupenkou do městečka Kocourkov.(kde se cítím, když čtu snad už i báchorky o rezistencích)

Doufám, že se bude hodnotit to, co jsem napsal a ne to, že jsem si to vůbec mohl dovolit napsat.

Uz jsem mel rozepsanu reakci, ale nastesti jsem si jeste precet Gustuv prispevek. Jednoznacny souhlas s Gustou.


Nezajimat se o novinky v oboru (jakemkoliv) a neprebirat ty nejlepsi veci z neho je cesta do pekla! Zvlaste v dnesni dobe...

Bohuzel z Dolu ci Vcelarstvi se o pripravku treba Beevital, ktery ja neznam, asi nedozvim, i kdyz rad bych se mylil.


A jeste jen muj maly dotaz. Muze roztoc ziskat na prirodni latky resitenci?? Mam na mysli kys. mravenci, stavelovou, thymol atd- trosku me prizpevek znejistel. Verim ze neziska, aspon na KM ne.

T.H.

> Josef Křapka:>Tato léčiva, kyselina šťavelová, thymol a i jiná, pokud mne
> paměť neklame, jsou vyzkoušená ve VÚVč. v Dole a zatím zůstávají v rezervě
> pro případnou rezistenci kleštíka včelího na dosud u nás povolená a
> používaná léčiva. Chci tím říci. Pokud budeme nepovolenými léčivy léčit
> "ilegálně", koledujeme si mimo jiné o jejich sníženou účinnost v době, kdy
> je budeme skutečně potřebovat. Potom budeme zase vzhlížet se zbožnou úctou
> k tomu "jinde", že byli tak "prozíraví" a vymysleli CCD. Jak jinak by si
> zdůvodnili vlastní neschopnost.<
>
> .......
> To je jaksi mimo mé chápání. Zcela jistě jste v obraze a víte očem mluvíte
> pane Křapko. Pokud jste přesvědčen otom že ano, popiště mi to jako
> podrobnější simulaci průběhu rezistence, kvůli ne-řádným praktikám. Copak
> žijeme pod nějakou kopulí nebo někde na ostrově nebo v Austrálii?
>
>
> Připadá mi totiž, že to co jste zde napsal, je nelogické. Celý svět už ani
> tak nehledá syntetizovanou chemii, ale přirozené a levně dostupné
> prostředky a patogeny použitelné na roztoče. Jestli je něco předraženého,
> tak zato mohou obchodní politky výrobních chemických gigantů, kde se
> zkrátka prodává zdraví včelstev. VÚ tuto politiku jako soukromá společnost
> používá víceméně také. Nepředá nic, načem by se nedalo organizovaně a dobře
> vydělat a to s oboustrannou spokojeností.
>
>
>
> Takže co víme skutečně o rezistencích roztoče VD na jiné prostředky proti
> VD? Proč neuveřejní VÚ Dol ty nejlevnější (dosud nevypracované) metodiky na
> zvládnutí takového problému za pomoci jiných dostupných biologických
> prostředků nebo receptur. Za takovou metodiku by bylo dobře velmi
> poděkovat. Jestli se ovšem už pracuje a ne jen prvotně hodnotí sebrané
> informace a hodnotí přes tu zmíněnou "návratnost".
>
> Věřím tomu, že nové postupy jsou známy, ale ta česká pohodlnost, poslušnost
> a tichost je vstupenkou do městečka Kocourkov.(kde se cítím, když čtu snad
> už i báchorky o rezistencích)
>
> Doufám, že se bude hodnotit to, co jsem napsal a ne to, že jsem si to vůbec
> mohl dovolit napsat.
>
>
>

Jak dlouho po aplikaci aerosolu má zůstat úl uzavřený?

tady urcite bude odpoved http://ovcsvpardubice.blog.cz/0508/zkraceny-navod-k-pouziti-aerosolove-soupravy

pripadne v linku nahore - navod k Vat1a


> Jak dlouho po aplikaci aerosolu má zůstat úl uzavřený?
>

V žádném případě jsem svým příspěvkem o přípravku BeeVital, o kterém jsem rovněž do předevčerejška neslyšel, nechtěl nabádat někoho k jeho "nelegálnímu" použití, nechtěl jsem o nikom říct, že mu nezáleží na zdraví jeho včelstev. Pouze jsem ty, kteří o něm rovněž neslyšeli, chtěl na něj upozornit a jsem rád, že se diskuze tak rozjela. Myslím si rovněž, že na léčiva, která obsahují látky na přírodní bázi, destruktor rezistenci nezíská. Jak přítel Turčáni ve svém příspěvku napsal, BeeVital je určený na zlepšení zdravotního stavu a posilnění imunity včel, o což nám asi všem jde. Pepane, máš pravdu, nepřečetl jsem si, na který příspěvek reaguješ, pouze jsem viděl téma BeeVital, a tak jsem se chytl.

Zdraví Jiří

z toho si nic nedělej . taky se mě to stává.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: BeeVital
> Datum: 28.11.2008 17:02:44
> ----------------------------------------
> V žádném případě jsem svým příspěvkem o přípravku BeeVital, o kterém jsem
> rovněž do předevčerejška neslyšel, nechtěl nabádat někoho k jeho
> "nelegálnímu" použití, nechtěl jsem o nikom říct, že mu nezáleží na zdraví
> jeho včelstev. Pouze jsem ty, kteří o něm rovněž neslyšeli, chtěl na něj
> upozornit a jsem rád, že se diskuze tak rozjela. Myslím si rovněž, že na
> léčiva, která obsahují látky na přírodní bázi, destruktor rezistenci
> nezíská. Jak přítel Turčáni ve svém příspěvku napsal, BeeVital je určený na
> zlepšení zdravotního stavu a posilnění imunity včel, o což nám asi všem
> jde. Pepane, máš pravdu, nepřečetl jsem si, na který příspěvek reaguješ,
> pouze jsem viděl téma BeeVital, a tak jsem se chytl.
>
> Zdraví Jiří
>
>
>

BEEVITAL a vše kolem něj na www.beevital.pl
je to v polščině.

> 1)To je jaksi mimo mé chápání. Zcela jistě jste v obraze a víte očem mluvíte pane Křapko. Připadá mi totiž, že to co jste zde napsal, je nelogické.
2)Celý svět už ani tak nehledá syntetizovanou chemii, ale přirozené a levně dostupné prostředky a patogeny použitelné na roztoče.
3)Takže co víme skutečně o rezistencích roztoče VD na jiné prostředky proti VD? Proč neuveřejní VÚ Dol ty nejlevnější (dosud nevypracované) metodiky na zvládnutí takového problému za pomoci jiných dostupných biologických prostředků nebo receptur.
4) Doufám, že se bude hodnotit to, co jsem napsal a ne to, že jsem si to vůbec mohl dovolit napsat.<
------------------------------------------------------------
1) Ano. Snažil jsem se poukázat na to, že zde hrozí nebezpečí anarchie v léčení. To by byl zcela logicky počátek konce našich včel.

2) Nepřipadá Vám přátelé, že celý svět svým "ekologistickým" šílenstvím nalezl pouze málo účinná ekologická šidítka na léčení kleštíka? I když možná "levná". Zatím to ale vypadá tak, že nalezl pouze CCD. Snad to s mykózami bude lepší, vypadá to nadějně a doufejme, že to nebude také na houby.

3) Asi není pro účastníky konference novinkou, že VÚVč pořádá každoročně pro zájemce kurzy léčení. Jejich součástí jsou i novinky z oblasti léčiv. Stačí nalistovat příslušné stránky www, zjistit kdy, a přihlásit se. Zde můžete položit fundované otázky na které se Vám dostanete od přednášejících ing. Veselého a ing. Titěry kvalifikované odpověďi. Odpovědi zajisté kvalifikovanější než bych to dokázal já.
4) Snažil jsem se přítelé osvětlit to co bylo psáno a nikomu nevyčítám, že to napsal. Doufám, že má odpověď není z kontextu a je srozumitelná.
Přeji hezké, předposlední listopadové ráno přátelé. JK

Jen tak pro zajímavost, chtěl jsem se zeptat, zda Vás někdy píchla žihadlem matka, nebo zda je to možné, třeba při značení.

Jen tak pro zajímavost, chtěl jsem se zeptat, zda Vás někdy píchla žihadlem matka, nebo zda je to možné, třeba při značení.

Áno bodla a je to určite možné, ale za istej situácii. Matka sa liahne zo žihadlom a jedovou žľazou ako ostatné včely-robotnice. Po oplodnení matky sa žihadlo u matke biologicky mení na kladielko a pravdepodobne zaniká i jedová žľaza. Práve v čase keď sa M vyliahne a oplodní a stratí panenskosť, matka pri nevhodnej manipulácii dokáže človeka pichnúť. M ako taká neútočí, len sa bráni a vtedy bodne. Stalo sa mi to dvakrát, čo som si všimol, ani v jednom prípade žihadlo M neostalo v tele, nevytrhlo sa jej ako vele, zrejme to súvisí s premenou na kladielko a zpätné háčiky na ňom zaniknú.
Možno niekto múdrejší to preskúmal vedecky a napísal pojednanie, ale ja to vidím takto.

Napadá destruktor i matku ? Viděl jste někdo destruktora na včelí matce ? Zkracuje se tím život matky nebo je nějaký mechanizmus, kdy doprovodné včely matku destruktora zbaví ?

Ferdo za těch cca více než 25 let jsem odchoval už několik tisíc matek. Matka má také žihadlo a jednou se mi stalo, že při značení mě opravdu pichla. Matka má žihadlo trochu jiné než včela,používá ho jenom v případě že se v úle setká s jinou matkou. Dobře to můžeme pozorovat tehdy když se nám v serii některá vylíně oněco dříve a obejde všechny zatím nevylíhlé matečníky a každy napíchně.

Matka má žihadlo trochu jiné než včela,používá ho jenom v případě že se v úle setká s jinou matkou.

Platí to len do doby, pokým sa M neoplodní, po tomto období sa žihadlo zmení na kladielko.

...a obejde všechny zatím nevylíhlé matečníky a každy napíchně.

Môj poznatok je iný (je z praxe), oplodnená matka stráca tieto vlastnosti, preto M v MB nelikviduje, robia to včely. Pravda ale je, mladé M medzi sebou bojujú a používajú žihadlo, ale svoje "sokyne" ako sa často tvrdí, nelikvidujú M v MB ani náhodné mladé. Prečo by M sa zúčastňovala na rozdelení včelstva a pritom nové M likvidovala.

Napadá destruktor i matku ? Viděl jste někdo destruktora na včelí matce ?

V.destructor nemá prečo napadať M, skôr by na nej mohol prechodne parazitovať, čím ju len vyrušuje. Horšie je, že parazitovanie v.d. na vyvíjajúcej sa larve poškodzuje budúcu včelu. Zatiaľ skutočný dôkaz o výskyte v.d. na budúcej larve M nik nevidel, ani nik(?) o tom nepodal dôkaz. Vývojový čas pre M je max. 16 dní, ktorý je príliš krátky na to, aby samička v.d. mohlo dokončiť svoj biologický vývoj.
Možno niekto iný má skúsenosti a podá o tom presnejšiu správu.

Pro upřesnění: Žihadlo matky se v průběhu jejího života nijak nemění, pouze ho po rozkladení začne používat výhradně jako kladélko.

Proto si myslím, že není třeba se bodnutí kladoucí matkou obávat. Mně osobně se to zatím nestalo. Slyšel jsem o včelaři, kterému čerstvě vylíhlá matka vlezla pod rukáv. Když se ji snažil dostat z rukávu, nechtěně ji mačkal, na což reagovala žihadlem. Ruka mu prý pořádně otekla :-0
Když se daří, tak se daří :-)

S pozdravem M. Václavek

1) Ano. Snažil jsem se poukázat na to, že zde hrozí nebezpečí anarchie v léčení. To by byl zcela logicky počátek konce našich včel.

2) Nepřipadá Vám přátelé, že celý svět svým "ekologistickým" šílenstvím nalezl pouze málo účinná ekologická šidítka na léčení kleštíka? I když možná "levná". Zatím to ale vypadá tak, že nalezl pouze CCD. Snad to s mykózami bude lepší, vypadá to nadějně a doufejme, že to nebude také na houby.

3) Asi není pro účastníky konference novinkou, že VÚVč pořádá každoročně pro zájemce kurzy léčení. Jejich součástí jsou i novinky z oblasti léčiv. Stačí nalistovat příslušné stránky www, zjistit kdy, a přihlásit se. Zde můžete položit fundované otázky na které se Vám dostanete od přednášejících ing. Veselého a ing. Titěry kvalifikované odpověďi. Odpovědi zajisté kvalifikovanější než bych to dokázal já.
4) Snažil jsem se přítelé osvětlit to co bylo psáno a nikomu nevyčítám, že to napsal. Doufám, že má odpověď není z kontextu a je srozumitelná.
Přeji hezké, předposlední listopadové ráno přátelé. JK

Připadá mi, že si všichni děláme trochu iluze o Výzkumném ústavu včelařském, s.r.o.. Je pravda, že jeho postavení je zcela výjimečné pokud se týká výroby, kontroly reziduí, nařízeného používání léčiv, dotovaného nákupu léčiv atd.
Určitě to ale není žádná charitativní organizace, ale obyčejný podnikatelský subjekt, jehož prvním úkolem je vytvářet zisk. Tímto pohledem je třeba posuzovat i přednášky a kurzy majitelů uvedené společnosti. Je to součást jejich marketingové politiky.
Nebo už jste Vážený příteli někdy viděl, že by některý výrobce přednášel o tom, že pár kilometrů na západ nebo jih od našich hranic už se dávno nepoužívá amitraz, ale jiné prostředky, které u nás nejsou povoleny? A to úspěšně? Naopak, naše tvrdé chemické prostředky budou podle VÚVč vždy ty nejlepší na světě!
Myslíte, že by vznikl chaos nebo anarchie v léčení? Proč? Stačí přece nechat volný průběh a život si vybere sám. Samozřejmě, pokud budou "včelaři" dostávat dotace za uhynulá včelstva za takových podmínek jako v loňském roce, "problémy" se potáhnou dál bez ohledu na výběr léčiv. Nepomůžou ani stupidní akce pod heslem "dnes a zítra všichni najednou zaléčíme a kleštíka zničíme" a to v říjnu a prosinci.
Myslím, že je třeba se zkusit podívat dál než na špičky bot a otevřít oči. I když lidé zvučných jmen, nemusí být vždycky čistá pravda to, o čem Vás přesvědčili.
zdenek

Ten poslední odstavec mi připoměl má klukovská léta, kdy sousedovy hrušky byly stpocentně lepší i když u našech stál žebříkm. Všichni rádi pokukujeme k sousedovi a závidíme. Vím také o tom jak na jižní moravě rakouští včelaři nakupovali ten náš ŠPATNÝ GABON A VARIDOL, Tam jde sehnat i bez receptu. A nemuseli mě o tom přesvětčovat žádní nositelé zvučných jmen . Sám jsem to viděl a také kupval když jsem si objednal málo. Bylo to sice ale bez dotace, ale co na tom záleží, že. A ktomu amitrazu , mám takový dojem , že tam se ani u včel nepoužíval. Proč by proněj jinak jezdili když mají to lepší :-)).

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: BeeVital
> Datum: 29.11.2008 17:18:02
> ----------------------------------------
> 1) Ano. Snažil jsem se poukázat na to, že zde hrozí nebezpečí anarchie v
> léčení. To by byl zcela logicky počátek konce našich včel.
>
> 2) Nepřipadá Vám přátelé, že celý svět svým "ekologistickým" šílenstvím
> nalezl pouze málo účinná ekologická šidítka na léčení kleštíka? I když
> možná "levná". Zatím to ale vypadá tak, že nalezl pouze CCD. Snad to s
> mykózami bude lepší, vypadá to nadějně a doufejme, že to nebude také na
> houby.
>
> 3) Asi není pro účastníky konference novinkou, že VÚVč pořádá každoročně
> pro zájemce kurzy léčení. Jejich součástí jsou i novinky z oblasti léčiv.
> Stačí nalistovat příslušné stránky www, zjistit kdy, a přihlásit se. Zde
> můžete položit fundované otázky na které se Vám dostanete od přednášejících
> ing. Veselého a ing. Titěry kvalifikované odpověďi. Odpovědi zajisté
> kvalifikovanější než bych to dokázal já.
> 4) Snažil jsem se přítelé osvětlit to co bylo psáno a nikomu nevyčítám, že
> to napsal. Doufám, že má odpověď není z kontextu a je srozumitelná.
> Přeji hezké, předposlední listopadové ráno přátelé. JK
>
> Připadá mi, že si všichni děláme trochu iluze o Výzkumném ústavu
> včelařském, s.r.o.. Je pravda, že jeho postavení je zcela výjimečné pokud
> se týká výroby, kontroly reziduí, nařízeného používání léčiv, dotovaného
> nákupu léčiv atd.
> Určitě to ale není žádná charitativní organizace, ale obyčejný
> podnikatelský subjekt, jehož prvním úkolem je vytvářet zisk. Tímto pohledem
> je třeba posuzovat i přednášky a kurzy majitelů uvedené společnosti. Je to
> součást jejich marketingové politiky.
> Nebo už jste Vážený příteli někdy viděl, že by některý výrobce přednášel o
> tom, že pár kilometrů na západ nebo jih od našich hranic už se dávno
> nepoužívá amitraz, ale jiné prostředky, které u nás nejsou povoleny? A to
> úspěšně? Naopak, naše tvrdé chemické prostředky budou podle VÚVč vždy ty
> nejlepší na světě!
> Myslíte, že by vznikl chaos nebo anarchie v léčení? Proč? Stačí přece
> nechat volný průběh a život si vybere sám. Samozřejmě, pokud budou
> "včelaři" dostávat dotace za uhynulá včelstva za takových podmínek jako v
> loňském roce, "problémy" se potáhnou dál bez ohledu na výběr léčiv.
> Nepomůžou ani stupidní akce pod heslem "dnes a zítra všichni najednou
> zaléčíme a kleštíka zničíme" a to v říjnu a prosinci.
> Myslím, že je třeba se zkusit podívat dál než na špičky bot a otevřít oči.
> I když lidé zvučných jmen, nemusí být vždycky čistá pravda to, o čem Vás
> přesvědčili.
> zdenek
>
>
>

a i kdyby jste to 100x předavkovali /varidol/ přímo včelám by to neuškodilo. Napísal Jozef

Jozef tak to najprv vyskúšaj a potom nám to tu napíš. Otráviš si včely!!

Varidol je světová špička lepší lék není na celém světě.Nevěříte?Věřte!



Ha ha ha.

A ktomu amitrazu , mám takový dojem , že tam se ani u včel nepoužíval.

Prečo tá zaujatosť voči amitrazu? Istotne je to chémia, či tvrdá, to neviem, ale doteraz naň nebola potvrdená rezistencia a npr. ja ho vo včelám používam už 25rokov.
Ak by tomu tak nebola nebol by amitraz registrovaný na boj proti v.d.
Môýete si to potvrdiť na blogu Emana veselého,pod dolu uvedeným názvom dňa 3.9.08

Amitraz byl mimořádně registrován v Kanadě
3.9.2008

Ano viděl a né jednoho.Asi před dvěma nebo třemi roky mě zavolal kamarád,že našel na matce V.d.Nevěřil jsem mu ale přesto jsem neodolal,protože sem tam si vypěstuji nějaká matky,jsem a jel se přesvědči na svoji včelnici.V oplodňácích jsem našel asi na dvou matkách po jednom brouku.Ale,když jsem vychytil tříletou matku z kmenového včelstva,zhrozil jsem se.Na matce jsem našel čtyři brouky a to různého stáří.Od světlého až po klasicky zbarveného.Matku jsem od brouků očistil mechnicky.Žádný zvláštní dopad tento výskyt V.d na včely neměl.Dali průměrný výnos.Během dalších prohlídek jsem ještě viděl V.d jak na včelách tak na některých matkách.Po podzimním léčení byly včely na jaře fit a celkem bez V.d

Ano viděl a né jednoho.Asi před dvěma nebo třemi roky mě zavolal kamarád,že našel na matce V.d.Nevěřil jsem mu ale přesto jsem neodolal,protože sem tam si vypěstuji nějaká matky,jsem a jel se přesvědči na svoji včelnici.V oplodňácích jsem našel asi na dvou matkách po jednom brouku.Ale,když jsem vychytil tříletou matku z kmenového včelstva,zhrozil jsem se.Na matce jsem našel čtyři brouky a to různého stáří.Od světlého až po klasicky zbarveného.Matku jsem od brouků očistil mechnicky.Žádný zvláštní dopad tento výskyt V.d na včely neměl.Dali průměrný výnos.Během dalších prohlídek jsem ještě viděl V.d jak na včelách tak na některých matkách.Po podzimním léčení byly včely na jaře fit a celkem bez V.d

V oplodňácích jsem našel asi na dvou matkách po jednom brouku.Ale,když jsem vychytil tříletou matku z kmenového včelstva,zhrozil jsem se.Na matce jsem našel čtyři brouky a to různého stáří.

______________________________________________________________

Nijak moc bych se tomu nedivil v těchto případech, kdy se zjevně jednalo o matky špatně ošetřované dělnicemi ( tříleté matky při probíhající tiché výměně, matky v oplodňáčcích ). Pochybuji, že by silné včelstvo s kvalitní matkou nechalo svoji ,,hlavní včelu,, na pospas parazitům. Podobná situace nastává i za včelomorkovitosti.

S pozdravem M. Václavek

Amitras je , pokud si pamatuji, v některých zemích zakázán nebo se na jeho
zákazu pracuje, jinde se v množstvích o řády vyšších než ve včelaření
používá na roztoče a jiné parazity žijící v srsti dobytka i jinak.
Nepoužívat tyto chemické látky na léčení včelstev se vždy musí brát v
nějakém kontextu, plošné nepoužívání je vždy naivní. Nárok na to nepoužívat
tyto chemické látky podle mně má jen někdo, kdo žije přísně přírodním
životem kdesi na samotě, protože jedině tam by mělo nepoužívání těchto látek
jakýsi zdravotní přínos. Všude jinde vliv třeba znečištěného prostředí,
kouření, nekvalitní plasty na počítači, nábytku, koberci, rozprašovače vůní
nebo insekticidů v pokojích,, příměsy v potravinách, nekvalitní biopotraviny
plné plísní a ještě x dalších příčin má na zdraví člověka mnohem silnější
vliv než 3 - 4 x za rok použití nějakých chemikálií ve včelstvech a následně
nějaké malé určité množství reziduí.
Druhá věc je ovšem to, že současné léčení proti varaóze je podle mně příliš
moc účinné. Zajišťuje totiž přežití a další rozmnožování i včelstev
náchylných více na varaózu i přežití včelstev s roztoči více odolnými na
léčivo než ostatní roztoči a tím jejich další rozmnožení i přežití včelstev
včelařů, co léčení provádějí lajdácky a tím jejich pokračování ve včelaření.
Z hlediska teorie o přežívání a symbióze parazitů s hostitelem, protože
varoa je parazit, by bylo vhodné, kdyby bylo každý rok včelaření v ČR výše
uvedených včelstev zbaveno jejich uhynutím na varaózu - každý rok by mělo na
varaózu určité nezanedbatelné procento včelstev uhynout. Snad 5 - 10 % nebo
tak nějak?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 29, 2008 7:20 PM
Subject: Re: Varidol


> A ktomu amitrazu , mám takový dojem , že tam se ani u včel nepoužíval.
>
> Prečo tá zaujatosť voči amitrazu? Istotne je to chémia, či tvrdá, to
> neviem, ale doteraz naň nebola potvrdená rezistencia a npr. ja ho vo
včelám
> používam už 25rokov.
> Ak by tomu tak nebola nebol by amitraz registrovaný na boj proti v.d.
> Môýete si to potvrdiť na blogu Emana veselého,pod dolu uvedeným názvom dňa
> 3.9.08
>
> Amitraz byl mimořádně registrován v Kanadě
> 3.9.2008

K příspěvku 32669.Nevzpomínám si ,že bych psal něco o slabých včelá ani o tiché výměně.Ta včelstva byla v síle jako každá jiná.Jen ten rok asi bylo moc V.d

Dneska sem se byl mrknout na podložky a u jedněch včel sem mezi ostatními mrtvolkami na podložce našel asi deset trubců.Není trochu pozdě aby ve včelstvu ještě trubci byli? Možná to není na závadu a pomáhali s držením teploty.
Míra

Tento článek:
http://tyden.cz/rubriky/byznys/svet/sladka-trava-muze-pomoct-coca-cole-i-pepsico_93243.html
mi připoměl:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0811/med-bez-cukru

a docela jsem se tam divil tomu nesouhlasu v diskuzi. Proč by jsme měli kecat včelám do toho, odkuď nosí med.
Myslím, že medovice z lesa není o nic lepší zdroj sladiny než medovice z "trávy".

Karel

Jak říká Wikipedie, nejedná se o cukry, ale o chemicky velice odlišné látky.
Obávám se, že včely mají na sladkou chuť těchto látek úplně odlišný názor
než člověk a v žádném případě nebudou tuto látku sbírat a dělat z ní med.
Spíše naopak bude stejně jako jiné umělé náhražky cukru pro včely
nestravitelná nebo dokonce jedovatá. Kromě toho včely nesbírají cukry
proto, že jsou sladké, ale proto, že jsou pro včely zdrojem energie, protože
organismus včely umí cukr rozštěpit a za vzniku vody a oxidu uhličitého
využít. Látku chemicky odlišnou od cukru asi včelí organismus nerozštěpí a
nevyužije.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 30, 2008 5:07 PM
Subject: Sladká tráva do láhví a do medu :-)


> Tento článek:
>
http://tyden.cz/rubriky/byznys/svet/sladka-trava-muze-pomoct-coca-cole-i-pe
> psico_93243.html
> mi připoměl:
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/0811/med-bez-cukru
>
> a docela jsem se tam divil tomu nesouhlasu v diskuzi. Proč by jsme měli
> kecat včelám do toho, odkuď nosí med.
> Myslím, že medovice z lesa není o nic lepší zdroj sladiny než medovice z
> "trávy".
>
> Karel

A z čeho se vlastní hmota "medu bez cukru" skládá? Jak a co včely štěpí,
zahušťují atd.?
Myslím, že se jedná jen o přídavnou látku, která v chuťových buňkách
lidských úst vyvolává pocit sladkosti. Takových je z přírodních zdrojů i z
chemických laboratoří a výroben známo desítky.
Asi jsem to celé špatně četl, nebo nepochopil.
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Sunday, November 30, 2008 5:08 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Sladká tráva do láhví a do medu :-)

Tento článek:
http://tyden.cz/rubriky/byznys/svet/sladka-trava-muze-pomoct-coca-cole-i-pe
psico_93243.html
mi připoměl:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0811/med-bez-cukru

a docela jsem se tam divil tomu nesouhlasu v diskuzi. Proč by jsme měli
kecat včelám do toho, odkuď nosí med.
Myslím, že medovice z lesa není o nic lepší zdroj sladiny než medovice z
"trávy".

Karel

Včelstvo je bezmatečné, nebo nemá kvalitní matku. V březnu spojit.

1 - 2 trubci by nemuseli nic znamenat. Víc trubců znamená nejspíš
bezmatečnost. V březnu už může být pozdě, klidně se může spojit teď, stačí
jen podstavit nastavky za bezvětrného a spíše mrazivého počasí - to
nezlétnou.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Felix Pečenka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 30, 2008 11:59 PM
Subject: Re: trubci na podloce.


> Včelstvo je bezmatečné, nebo nemá kvalitní matku. V březnu spojit.

Dneska sem se byl mrknout na podložky a u jedněch včel sem mezi ostatními mrtvolkami na podložce našel asi deset trubců.Není trochu pozdě aby ve včelstvu ještě trubci byli? Možná to není na závadu a pomáhali s držením teploty.
Míra
--------------
Záleží na tom, od kdy tam ta podložka je.
Taky to nemusí nic znamenat, párkrát jsme už z toho byl vyvalený a včely byly v pořádku. A to jsme tam měl víc jak deset trubců.

Pokud by se jednalo o bezmatečnost, tak by tomu měly snad nasvědčovat i jiné příznaky.

Karel

> 3) Asi není pro účastníky konference novinkou, že VÚVč pořádá každoročně
> pro zájemce kurzy léčení. Jejich součástí jsou i novinky z oblasti léčiv.
> Stačí nalistovat příslušné stránky www, zjistit kdy, a přihlásit se. Zde
> můžete položit fundované otázky na které se Vám dostanete od přednášejících
> ing. Veselého a ing. Titěry kvalifikované odpověďi. Odpovědi zajisté
> kvalifikovanější než bych to dokázal já.


Byl jsem na kurzu aerosolovani v Dolu. Jediny co nam rekli o novych lecenich bylo, ze existuje furreto, ale ze nosna latka je petrolej a proto je to fujtajbl. Je pravda, ze dotaz na jine lecivo nepadl, ale cetl jsem ve Vcelarstvi Dolske porovnani nasich leciv s kyselinou mravenci a tak myslim, ze by odpovedi znely ve stejnem duchu.
Ja jsem se pak tu na konferenci dozvedel, ze lze pro furreto pouzivat stolni olej. Rozhodne Vat1a je pro ne spicka. Kdyz jsem se optal zda je vhodne pouzit vyvijec i na 1 a 2 osetreni, rekli ze to nedoporucuji - je potreba to stridat. Jak nosne medium tak leciva, a ze by treba zminili, ze to spatny fureto by bylo prave vhodne na prvni fumigace to ne. A ze ta uspora casu je takova, ze si to kupuji velkovcelari a nekde i organizace sami to uz vubec ne.
Proste od odbornika bych cekal, ze mi rekne vyhody a nevyhody a ne ze rekne jen to spatny....

Takze tak v kratkosti...

T.H.

TH:
Proste od odbornika bych cekal, ze mi rekne vyhody a nevyhody a ne ze rekne jen to spatny....
Takze tak v kratkosti...
--------
Dobré je vždy vědět, kdo co říká.
A když mluví prodavač, byť odborník, tak je to prodejce zaangažovaný na prodeji svých produktů
U čehokoli, léky nevyjímaje. I ty veterinární.
Není nikdy na škodu si to vyslechnout, ale přebrat si to taky není na škodu:-)
Když nakupuji senzory, tak si můžu vyslechnout prodavače od více firem a pak si to srovnat.
A tady to nejde. Navíc je zde personální propojení ČSV- VÚD a je těžké odlišit kdo zde mluví za koho.
Takže byť sebelepší výrobky, ti co mají z různých důvodů proti nim výhrady nemůžou být nikdy objektivně přesvědčeni o tom, že je to jinak. A v podstatě mají pravdu.

Věří snad někdo objektivitě televizních reklam na léky proti všemu včetně impotence :-)
Karel

Komu dochází lahve jako mě, v uvedené firmě platí nové zásady a to, že nejdříve musí být peníze u nich na účtě a pak teprve budou lahve. Není možné platit v bance v Teplicích a jít tam s potvrzením. Chtěl jsem to tak trochu urychlit, protože se mi tam nechce, až bude sníh.
Zdraví R. Stonjek

ZU Brno se 40 spolky,1658 cleny,z toho 431primych,pristoupilo k Risskemu Svazu.Svaz zjednal pojisteni za 30haleru-bez rozdilu velikosti vcelinu-poctu ulu za poplatek 30haleru.

Olomoucko-Sternbersky vcelarsky spolek. Vystava severomoravska ve Velke Bystrici u Olomouce.Jubilejni zemska vystava ktera mela byt v Prostejove je prelozena.Po ukonceni vystavy zaslou se vystavene predmety do Brna.Kdo ma jeste cernou nasi vcelu-cistokrevnou,neopomen zaslati ji na vystavu.

Sjezd Ceskoslovanskych vcelaru v Brne.Predsedou sjezdu Korcian,mistopredsedou kan.Kebrle.Na podnet dp.F.Adamce stanovena spolecna mira.Vystava v ucitelskem ustavu na Starem Brne u reky,vcelstva v jeho zahrade.

ZU Praha K fondu na spolkovy dum priraden reservni fond,v cennych papirech je uhrnem 6980 K.Usneseno aby cestovne zastupcim krajinskym jednot vyslani do ustredi-cestovne jim hrazeno
Vzato na vedomi ze pojistovna -Fenix-vypovedela nam jakoz i ostatnim spolkum pojisteni vcelinu.

-Pohoran-valna shuze v Trebici Predseda Dolezal zahajil, uvital,lituje ze ac tak dulezite-tak malo se sesli(33ze 174).Oplozovaci stanice pouzito velice malo,pouze 8princezek.Kotrba odsuzoval domaci vcely pro jejich bodavost a navrhl aby se zakoupily vlasske.Pan predseda pak vysvetlil proc Druzstvo na zuzitkovani medu v Cechach,setkalo se z nezdarem.Bude potreba 40.000 K kapitalu,proto treba aby byly podily hojne upisovany.Lhuta k upisovani se prodlouzi do konce brezna.Pak se sejde valna hromada,schvali stanovy podobny druzstev mlekarskych.Ze ziveho zajmu,lze doufati,ze jeste mnoho podilu ve spolku nasem upsano bude.(25)

ZU Brno se 40 spolky,1658 cleny,z toho 431primych,pristoupilo k Risskemu Svazu.Svaz zjednal pojisteni za 30haleru-bez rozdilu velikosti vcelinu-poctu ulu za poplatek 30haleru.

Olomoucko-Sternbersky vcelarsky spolek. Vystava severomoravska ve Velke Bystrici u Olomouce.Jubilejni zemska vystava ktera mela byt v Prostejove je prelozena.Po ukonceni vystavy zaslou se vystavene predmety do Brna.Kdo ma jeste cernou nasi vcelu-cistokrevnou,neopomen zaslati ji na vystavu.

Sjezd Ceskoslovanskych vcelaru v Brne.Predsedou sjezdu Korcian,mistopredsedou kan.Kebrle.Na podnet dp.F.Adamce stanovena spolecna mira.Vystava v ucitelskem ustavu na Starem Brne u reky,vcelstva v jeho zahrade.

ZU Praha K fondu na spolkovy dum priraden reservni fond,v cennych papirech je uhrnem 6980 K.Usneseno aby cestovne zastupcim krajinskym jednot vyslani do ustredi-cestovne jim hrazeno
Vzato na vedomi ze pojistovna -Fenix-vypovedela nam jakoz i ostatnim spolkum pojisteni vcelinu.

-Pohoran-valna shuze v Trebici Predseda Dolezal zahajil, uvital,lituje ze ac tak dulezite-tak malo se sesli(33ze 174).Oplozovaci stanice pouzito velice malo,pouze 8princezek.Kotrba odsuzoval domaci vcely pro jejich bodavost a navrhl aby se zakoupily vlasske.Pan predseda pak vysvetlil proc Druzstvo na zuzitkovani medu v Cechach,setkalo se z nezdarem.Bude potreba 40.000 K kapitalu,proto treba aby byly podily hojne upisovany.Lhuta k upisovani se prodlouzi do konce brezna.Pak se sejde valna hromada,schvali stanovy podobny druzstev mlekarskych.Ze ziveho zajmu,lze doufati,ze jeste mnoho podilu ve spolku nasem upsano bude.(25)

To už v sklárně tak funguje asi dva roky.Musí se nejdřív poslat objednávka.

On Monday 01 of December 2008 10:48:05 Josef wrote:
> To už v sklárně tak funguje asi dva roky.Musí se nejdřív poslat
> objednávka.

hotl ISO :)

Honza

Jediny co nam rekli o novych lecenich bylo, ze existuje furreto, ale ze nosna latka je petrolej a proto je to fujtajbl.
---------------------------------------------------------
Když budeme ošetřovat 3x včalstva touto metodou, dostane se nám do úlového prostoru 3x1,2 =3,6 cm3 petroleje,nebo minerálního oleje, popř. jedlého oleje, Bude jistě částečně zoxidovaný, popř. rozložený na jiné organické sloučeniny. Vyčistí toto všechno včely, nebo se nám to dostane do vosku, medu, atd?

Vyčistí toto všechno včely, nebo se nám to dostane do vosku, medu, atd?
------
Co vznikne pálením papírových pásků nevím, asi by jsme mohli o tom debatovat pořád.
Třeba co moje včely tady doma, kde každých 5 minut projede auto, na těch 100 metrech okolo domu a úlů spálí 0,6 cm3 paliva a děje se to každý den. A co teprve my lidé, a co takhle někde u frekventované silnice. To je pořád, co takhle kuřák,..., mobil.
:-))

Nejlepší je dostat do včel léčivo bez ničeho. Vím o včelnici s velmi dobrými výsledky, kde se léčí vynálezem již zesnulého velmi dobrého včelaře dobře dvacet let. Možná od samého počátku léčení.

Do dna je udělán otvor, do něj se zasune topné tělísko omotané "azbeztovou" šnůrou a nakapaným samotným léčivem a připojí k trafu. Teple se to odpaří. To je asi nejekologičtější a při jednom prostoru to podle výsledků funguje velmi dobře.

Když jsem slyšel o adaptéru na odpařování kyseliny šťavelové či jaké, tak jsem se jen divil, že tam někdo nezkusil kápnout amitraz/varidol.


-----
Nemá někdo ve východočeském kraji furreto? O vánocích budu mít doma termokameru, tak pokud bude čas bych si udělal přehled o teplotách, za jakých se odpařuje na knotu, ve furretu a na tom tělísku.

Karel

.Nevzpomínám si ,že bych psal něco o slabých včelá ani o tiché výměně.
______________________________________________________________
To jsem netvrdil, ale vyplývá to z toho, co jste prve napsal. V oplodňáčcích přece nejsou žádná silná včelstva a tříleté matky nejsou včelami hýčkány ze všech nejvíce. Pravděpodobnost tiché výměny je v případě tříletých matek již vysoká ( můžete zaručit, že včelstvo nebylo v tiché výměně? ).

Prostě není normální, aby matka, o kterou se včely dobře starají, tedy normální matka při normálním stavu včelstva, byla napadena roztoči, i když jsou přemnoženi ( samozřejmě do té míry, kdy ještě vlivem zvýšeného množství roztočů nedochází k pozvolnému či prudkému hroucení včelstva... tedy lze takové včelstvo považovat za normální ).

S pozdravem M. václavek
//\/\\//

Jaká hrůza! Asi všechna moje včelstva mají v současnosti nekvalitní matku či jsou dokonce bezmatečná, jelikož trubci se v nich vyskytují stále! Strašné! Naplnily se moje zlé sny! Každoroční obměňování všech matek u mě nejspíš nestačí, proto musím zvýšit své již tak hyperaktivní chovatelské činnosti až do té míry, abych matky mohl měnit každý půlrok. Co mi zbývá jiného? Vždyť již jednoleté matky jsou v mých včelstev zřejmě špatné. Jinak by přece moje včelstva neměla důvod k jejich výměně či co? Jinak by přece neměla důvod, proč zazimovat s těmi nenažíranými darmožrouty, otravy a parazity včel, tzv. trubci, kteří chamtivě užírají med, jež pak chybí v zásobách a hrozí uhynutí včelstev hlady! : - ))

...

Co k tomu dodat?
O víkendu nafilmuji ( nafotím ) jedno mé slabší produkční včelstvo ( letos vytvořené ), které se uskupilo v zimním chumáči s vrškem přitisknutým ke stropu, odkud je krásně vidět, že se vněm trubci ,,hemží,, i v tuto dobou. Případní zájemci o tento materiál kontaktujte mě přes email na: klub.rv/=/seznam.cz

Jediné, na co je vždy dobré si dát pečlivý pozor, jsou trubci z hrboplodu ( velikosti dělnice ), kteří značí přítomnost trubčic či trubcokladné matky. Je-li na stanovišti běžný výskyt pár desítek normálních trubců ve včelstev třeba i v průběhu zimy, nic tato skutečnost nealarmuje. Souvisí to se způsobem včelaření a také s některými přírodními faktory.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Co je to Furreto a jaký je rozdíl mezi ním a přístrojem ZAL07.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vorja
Sent: Monday, December 01, 2008 5:03 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: BeeVital

Jediny co nam rekli o novych lecenich bylo, ze existuje furreto, ale ze
nosna latka je petrolej a proto je to fujtajbl.
---------------------------------------------------------
Když budeme ošetřovat 3x včalstva touto metodou, dostane se nám do úlového
prostoru 3x1,2 =3,6 cm3 petroleje,nebo minerálního oleje, popř. jedlého
oleje, Bude jistě částečně zoxidovaný, popř. rozložený na jiné organické
sloučeniny. Vyčistí toto všechno včely, nebo se nám to dostane do vosku,
medu, atd?

Jak to, že to nevíte? Copak nejste řádným svazovým členem, kde je krédem dokonce podle stanov ČSV znát poslední novinky prospěšné ve Včelařství? Copak Včelařství ještě o takových prospěšných věcech používaných proti varroáze neinformoval? Nesdělil možnosti?
:-)

Stolní olej je plnohodnotný bioprostředek. Rozdíly mezi Furettem a ZAL7 jsou pouze konstrukční, z principu by mělo jít zjednodušeně řečeno o teplý aerosol. (vývin par léčiva tvořený za pomocí vyšších teplot)



.........
>Co je to Furreto a jaký je rozdíl mezi ním a přístrojem ZAL07.
Honza<

Tím že to nebude scháleným léčivem či aplikátorem léčiva nebude povoleno jako oficiální forma léčení a patrně ani prodej. Schvalování provádí VÚD. Podívejte se jak dopadlo MiteGone na eshopu p.Löfelmanna. Prodej odpařovačů Nassenheider také asi není moc oficiální i dyž má stejně jako Furetto šanci, že bude mít registraci v EU.

Co k tomu dodat?
O víkendu nafilmuji ( nafotím ) jedno mé slabší produkční včelstvo ( letos vytvořené ), které se uskupilo v zimním chumáči s vrškem přitisknutým ke stropu, odkud je krásně vidět, že se vněm trubci ,,hemží,, i v tuto dobou. Případní zájemci o tento materiál kontaktujte mě přes email na: klub.rv/=/seznam.cz

Jediné, na co je vždy dobré si dát pečlivý pozor, jsou trubci z hrboplodu ( velikosti dělnice ), kteří značí přítomnost trubčic či trubcokladné matky. Je-li na stanovišti běžný výskyt pár desítek normálních trubců ve včelstev třeba i v průběhu zimy, nic tato skutečnost nealarmuje. Souvisí to se způsobem včelaření a také s některými přírodními faktory.

S pozdravem M. Václave

Nuž čo k tomu dodať?
Už to svedčí o poruche vo včelstve, že zimný chumáč (možno len zbytok včiel) sa tlačí ku stropu za zásobami. Z biologického hľadiska (trúdy sú vždy k dispozícii vo včelstve v čase rozmnožovania, pri TV a pri neoplodnenej M a trvale pri trúdicovom včelstve.

Tvrdiť, že trúdy pochádzajúce od trúdic-trubčic sú malé je scestné. Tieto trúdy sú vychované z neoplodnených vajíčok, ktoré sú rovnocenné vajíčkam od M. Dokonca som presvedčený, že v pôzdnu jeseň sa podieľajú pri oplodnení náhodných matiek z náhradných chovov (pritlačenie M). Na včelniciach bývajú sa často vyskytujú takéto včelstvá. Mám s tým osobnú skúsenosť, keď včelári u mňa (Vždy mám niekoľko zásobných M) hľadajú matku do trúdicového včelstva.

Je zaujímavé, že moje trúdy od náhodilých trúdicových včelstvách majú všetky parametre normálnych trúdov. To, že trúdica kladie vajíčka do robotníčich buniek (a kladú i trúdich buniek), musí byť trúd malý, je klamlivé, pretože včely bunky upravujú ktoré sú vždy vyššie a širšie. neviem prečo sa táto chybná informácia udržuje pri živote, aj v Poľsku takýmto trúdom hovoria "poltrutnia".
Tak či tak, v "zdravom" včelstve po dobe rozmnožovania a TV, nemá čo vo včelstve robiť, to je moje neotrasiteľné krédo.

k té ekologii ¨, která je věcí velmi ošidnou a moderním zaklínadlem Knot je buničina a dusičnan v přírodě se vyskytující a hoření je také přirozený přírodní jev Kdešto trafo někdo musí vyrobit a výrobou elktřimy pro ně znečistí ovzduší někde jinde.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: BeeVital
> Datum: 01.12.2008 17:59:42
> ----------------------------------------
> Vyčistí toto všechno včely, nebo se nám to dostane do vosku, medu, atd?
> ------
> Co vznikne pálením papírových pásků nevím, asi by jsme mohli o tom
> debatovat pořád.
> Třeba co moje včely tady doma, kde každých 5 minut projede auto, na těch
> 100 metrech okolo domu a úlů spálí 0,6 cm3 paliva a děje se to každý den. A
> co teprve my lidé, a co takhle někde u frekventované silnice. To je pořád,
> co takhle kuřák,..., mobil.
> :-))
>
> Nejlepší je dostat do včel léčivo bez ničeho. Vím o včelnici s velmi
> dobrými výsledky, kde se léčí vynálezem již zesnulého velmi dobrého včelaře
> dobře dvacet let. Možná od samého počátku léčení.
>
> Do dna je udělán otvor, do něj se zasune topné tělísko omotané "azbeztovou"
> šnůrou a nakapaným samotným léčivem a připojí k trafu. Teple se to odpaří.
> To je asi nejekologičtější a při jednom prostoru to podle výsledků funguje
> velmi dobře.
>
> Když jsem slyšel o adaptéru na odpařování kyseliny šťavelové či jaké, tak
> jsem se jen divil, že tam někdo nezkusil kápnout amitraz/varidol.
>
>
> -----
> Nemá někdo ve východočeském kraji furreto? O vánocích budu mít doma
> termokameru, tak pokud bude čas bych si udělal přehled o teplotách, za
> jakých se odpařuje na knotu, ve furretu a na tom tělísku.
>
> Karel
>
>
>

pokud má včelstvo dostatek zásob , a to že je přitisknuté ke strůpku svědčí o opaku, jara by se mohlo dožít sem tam se ve včelstvu nějaký trubec občas vyskytuje Dokonce jsem jednou zaznamenal i společně se včelami zimujícího čmeláka . Pro takové včelstvo lze udělat jen tyto věci zkontrolovat zásoby a přisunout je blíže a jeli možnost dá přehodit nástavky . správně má být včelstvo pod nimi nebo se posouvá po délce rámku nemělo by v žádném případě sedět až na horních loučkách je to příznak hladu ti trubci mohou být produktem pozdě vylíhlé matky která ploduje a je neoplozená nejlepší by bylo spojit s jinými. a pro doplnění stavu hned na jaře vytvořit oddělek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci na podloce.
> Datum: 01.12.2008 20:03:18
> ----------------------------------------
> Jaká hrůza! Asi všechna moje včelstva mají v současnosti nekvalitní matku
> či jsou dokonce bezmatečná, jelikož trubci se v nich vyskytují stále!
> Strašné! Naplnily se moje zlé sny! Každoroční obměňování všech matek u mě
> nejspíš nestačí, proto musím zvýšit své již tak hyperaktivní chovatelské
> činnosti až do té míry, abych matky mohl měnit každý půlrok. Co mi zbývá
> jiného? Vždyť již jednoleté matky jsou v mých včelstev zřejmě špatné. Jinak
> by přece moje včelstva neměla důvod k jejich výměně či co? Jinak by přece
> neměla důvod, proč zazimovat s těmi nenažíranými darmožrouty, otravy a
> parazity včel, tzv. trubci, kteří chamtivě užírají med, jež pak chybí v
> zásobách a hrozí uhynutí včelstev hlady! : - ))
>
> ..
>
> Co k tomu dodat?
> O víkendu nafilmuji ( nafotím ) jedno mé slabší produkční včelstvo ( letos
> vytvořené ), které se uskupilo v zimním chumáči s vrškem přitisknutým ke
> stropu, odkud je krásně vidět, že se vněm trubci ,,hemží,, i v tuto dobou.
> Případní zájemci o tento materiál kontaktujte mě přes email na:
> klub.rv/=/seznam.cz
>
> Jediné, na co je vždy dobré si dát pečlivý pozor, jsou trubci z hrboplodu (
> velikosti dělnice ), kteří značí přítomnost trubčic či trubcokladné matky.
> Je-li na stanovišti běžný výskyt pár desítek normálních trubců ve včelstev
> třeba i v průběhu zimy, nic tato skutečnost nealarmuje. Souvisí to se
> způsobem včelaření a také s některými přírodními faktory.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

Kdešto trafo někdo musí vyrobit a výrobou elktřimy pro ně znečistí ovzduší někde jinde.
------
Řešil jsem, co vše se dostane do včel/úlu. Ne nějakou ekostopu.
O výrobě papíru (i těhle knotů) taky něco vím a není to určitě energeticky nenáročné. Tohle se asi nedá řešit, protože to by jsme museli všichni rozebrat auta a odstěhovat se z měst na samozásobitelné samoty. Což je v principu pitomost, protože by jsme tam všichni do roka uhynuly biohladem :-)

Karel

pokud má včelstvo dostatek zásob , a to že je přitisknuté ke strůpku svědčí o opaku, ....

-----
Včera jsme využil oteplení skoro na předpisových 10stC a večer sebral čelovku a šel doma fumigovat.

Takže jsem si mimo jiné prohlédl, jak a kde sedí včely.
Některé hluboko dole, jiné se usadí u stropu i když by si mohly zásoby uspořádat podle knih.
V případě delší loučky to už neřeším, pokud nesedí na celé ploše a mají dozadu dost zásob.

U krátkého Brennera to bylo horší a tam mnohdy nebyly včely dost inteligentní.

Karel

To, že včelstvo v tuto dobu sedí na stropních loučkách v žádném případě
automaticky neznamená, že má nedostatek zásob a že trpí hladem. To ostatně
ani v tuto dobu nejde, to by muselo být včelstvo na podzim úplně vyloupeno
nebo tak nějak. Nechával jsem včelstva určená k zimnímu spojování na konci
prosince jít do zimy na 3 - 5 kilech zásob a v době spojování měly
spotřebováno tak polovinu těch zásob, hladem by padly podle mého odhadu
někdy ke konci ledna. U větších rámkových měr je úplně normální, že normálně
nakrmená včelstva po část zimy nebo celou zimu sedí na horních loučkách a
posouvají se vodorovně pod strůpkem na druhou stranu nastavku. Zásah do
takového včelstva je úplně zbytečný a znamená v tuto dobu zbytečné oslabení
včelstva zkřehnutím odloučených včel. Jediný problém bych viděl tehdy, když
včelstva byla nakrmena co nejdříve v srpnu a potom ponechána tak. Srpnové a
zářijové plodování mohlo spotřebovat většinu zásob v prostředních rámcích,
zatímco nedotčené zásoby v krajních rámcích v neobsazených uličkách by v
zimě za mrazů byly pro včely nedostupné. Takže včelstvo by mohlo během zimy,
ne teď na začátku zimy zásoby v obsazených uličkách spotřebovat, trpět
hladem a uhynout.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2008 8:57 AM
Subject: Re: trubci na podloce.


pokud má včelstvo dostatek zásob , a to že je přitisknuté ke strůpku svědčí
o opaku, jara by se mohlo dožít sem tam se ve včelstvu nějaký trubec občas
vyskytuje Dokonce jsem jednou zaznamenal i společně se včelami zimujícího
čmeláka . Pro takové včelstvo lze udělat jen tyto věci zkontrolovat zásoby a
přisunout je blíže a jeli možnost dá přehodit nástavky . správně má být
včelstvo pod nimi nebo se posouvá po délce rámku nemělo by v žádném případě
sedět až na horních loučkách je to příznak hladu ti trubci mohou být
produktem pozdě vylíhlé matky která ploduje a je neoplozená nejlepší by
bylo spojit s jinými. a pro doplnění stavu hned na jaře vytvořit oddělek

Pepan

Fumigace za včerejší vichřice?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2008 11:16 AM
Subject: Re: trubci na podloce.


> pokud má včelstvo dostatek zásob , a to že je přitisknuté ke strůpku
svědčí
> o opaku, ....
>
> -----
> Včera jsme využil oteplení skoro na předpisových 10stC a večer sebral
> čelovku a šel doma fumigovat.
>
> Takže jsem si mimo jiné prohlédl, jak a kde sedí včely.
> Některé hluboko dole, jiné se usadí u stropu i když by si mohly zásoby
> uspořádat podle knih.
> V případě delší loučky to už neřeším, pokud nesedí na celé ploše a mají
> dozadu dost zásob.
>
> U krátkého Brennera to bylo horší a tam mnohdy nebyly včely dost
> inteligentní.
>
> Karel

...správně má být včelstvo pod nimi nebo se posouvá po délce rámku...

Pepan, môže to byť pravda, ale len za určitých okolností, silné včelstvo a nesmú byť silné mrazy v tom období. Asi tri zimy nazad mi uhynulo včelstvo (skôr slabšie) za zásobami sa posunulo až na horné latky a zásoby na všetkých rámikoch dostatok. Pri prehliadke som našiel mŕtve včely "zapichnuté" v bunkách 1,5 cm, tú zdanlivo krátku vzdialenosť (ale pre nás) nedokázali včely prekonať.
Iný prípad: včelstvo silné, zásoby taktiež, len na jednom pláste ich bolo málo (možno keď som zakrmoval tam mali plod), včely v strede chumáča sa dostalo až k hornej latke a vodorovne sa pohybovali až ku koncu uličky a uhynuli. včely po obidvoch stranách uličke žili až do jari ako bezmatkové.
Tú vzniknutú medzeru včely nedokázali prekonať. Túto udalosť dokonale zaznamenala podmetová podložka.
Dva prípady, v prvom sa včely nedokázali vodovne presunúť a vdruhom áno, ale nebol im to nič platné, zahynuli taktiež. V druhom prípade to bola skôr moja vina, ako včiel.

...správně má být včelstvo pod nimi nebo se posouvá po délce rámku...

Pepan, môže to byť pravda, ale len za určitých okolností, silné včelstvo a nesmú byť silné mrazy v tom období. Asi tri zimy nazad mi uhynulo včelstvo (skôr slabšie) za zásobami sa posunulo až na horné latky a zásoby na všetkých rámikoch dostatok. Pri prehliadke som našiel mŕtve včely "zapichnuté" v bunkách 1,5 cm, tú zdanlivo krátku vzdialenosť (ale pre nás) nedokázali včely prekonať.
Iný prípad: včelstvo silné, zásoby taktiež, len na jednom pláste ich bolo málo (možno keď som zakrmoval tam mali plod), včely v strede chumáča sa dostalo až k hornej latke a vodorovne sa pohybovali až ku koncu uličky a uhynuli. včely po obidvoch stranách uličke žili až do jari ako bezmatkové.
Tú vzniknutú medzeru včely nedokázali prekonať. Túto udalosť dokonale zaznamenala podmetová podložka.
Dva prípady, v prvom sa včely nedokázali vodorovne presunúť a v druhom áno, ale nebolo im to nič platné, zahynuli taktiež. V druhom prípade to bola skôr moja vina, ako včiel.

Tak mně napadá, má na zimování nějaký vliv, když strůpek není položený na
horních loučkách, ale je tak centimetr nad nimi? Takže včely z jednotlivých
rámkových uliček mají přes tuto mezeru vzájemný kontakt a mohou si vzájemně
vyměňovat zásoby. Takže mohou sjednocovat rychlost postupu v obsazených
uličkách a tím i optimalizovat tepelné ztráty atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2008 11:20 AM
Subject: Re: trubci na podloce.


> ..správně má být včelstvo pod nimi nebo se posouvá po délce rámku...
>
> Pepan, môže to byť pravda, ale len za určitých okolností, silné včelstvo a
> nesmú byť silné mrazy v tom období. Asi tri zimy nazad mi uhynulo včelstvo
> (skôr slabšie) za zásobami sa posunulo až na horné latky a zásoby na
> všetkých rámikoch dostatok. Pri prehliadke som našiel mŕtve včely
> "zapichnuté" v bunkách 1,5 cm, tú zdanlivo krátku vzdialenosť (ale pre
nás)
> nedokázali včely prekonať.
> Iný prípad: včelstvo silné, zásoby taktiež, len na jednom pláste ich bolo
> málo (možno keď som zakrmoval tam mali plod), včely v strede chumáča sa
> dostalo až k hornej latke a vodorovne sa pohybovali až ku koncu uličky a
> uhynuli. včely po obidvoch stranách uličke žili až do jari ako bezmatkové.
> Tú vzniknutú medzeru včely nedokázali prekonať. Túto udalosť dokonale
> zaznamenala podmetová podložka.
> Dva prípady, v prvom sa včely nedokázali vodovne presunúť a vdruhom áno,
> ale nebol im to nič platné, zahynuli taktiež. V druhom prípade to bola
skôr
> moja vina, ako včiel.

U nás se o vychřici nedá mluvit.Občas jen poryv,nijak silný.

Me sedi take kazde jinak, faktoru co to ovlivnuje je asi mnoho...

Ono totiz v jedne bedynce bez vysokeho dna nebude moc poloh na vyber, ale ve vice bedynkach s vysokym zasitovanym dnem, ockama se to tezko predem odhadne - udelaj si to po svem :-)

Jinak ti trubci v zime je zahada :-) Jaktoze je nekdo ma a nekdo nikdy nemel. Ja je loni nekde mel a nekde ne, a kupodivu tam na jare byly matky a vse slo v pohode. Pozdni tichou vymenu vsak pripoustim, dokonaly prehled o vsem co se deje nemam. Rozhodne si ale myslim, ze panikarit nema cenu. Obvzlast po ujisteni od kolegy, ze jsou najisto bez matky a jsou tam trubcice :-) To uz do jara pocka.

Stejny paradox pro me je, otazka chovu matek pri matce nad mrizkou, kdy matecniky zastavi a zanesou medem. Resilo se to tu nedavno a ja si z toho vzal, ze se matky udusi (me se to na tom plastu nepovedlo). Ted mi chovatel matek rikal, ze to neni pravda, ze jim tam nechaj prulez aby mely vzduch a hlavne mohly vybehnout. Nejsou prece blbci...

Tak a ted kde je pravda, ono to vypada, ze kazdy ma tu svou, nejlepsi. :-))

T.H.


Včera jsme využil oteplení skoro na předpisových 10stC a večer sebral
> čelovku a šel doma fumigovat.
>
> Takže jsem si mimo jiné prohlédl, jak a kde sedí včely.
> Některé hluboko dole, jiné se usadí u stropu i když by si mohly zásoby
> uspořádat podle knih.

Fumigace za včerejší vichřice?

R. Polášek
---------
Tady je vidět, jak je vše různé i na takovém malém flíčku jako je ČR.
O žádném větru nevím, jen to chvilkama vypadalo, že zmoknu. Ale byly to nějaké přeháňky.

Měl jsme čas na to koukat, někde byly včely docela hluboko a tak jsme mimoděk přišel na dobrý for, jak tam strkat knot. Normálně vyndávám jeden rámek, ale někde jsem včely v horním nástavku neviděl. Tak jsem horní nástavek nadzvedl a hřebík jen položil na loučky napříč a knot visel dolů mezi rámky. V některých případech jsem rozpůlil chomáč, takže se docela rozvolnily.

Výhodou je, že zůstane strop přilepený a docela dobře to těsnilo.

Dneska jsem koukal na podložky a včelám to zřejmě nevadilo. Tedy tak aby uhynuly.

Roztočů taky jen pár kousků. Za měsíc přirozeného spadu i za noc po léčení.

Karel

No, včera už to bylo slabší, ale přes víkend to tady shazovalo stříšky z
úlů, pokud nebyly zvlášť pořádně zatížené a rozfoukávalo to igelity nebo
třeba plastové kbelíky a misky pod květináče a podobné středně těžké
předměty po zahradě a rvalo plachtu z hromady na zahradě . A nějak
nadnormálně to po několik dní hučelo, zvláště v noci, jakoby se to neslo z
Beskyd z hor 5 - 10 a víc kilometrů daleko na jihovýchodě a jihu....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2008 12:35 PM
Subject: Re: trubci na podloce.


> Fumigace za včerejší vichřice?
>
> R. Polášek
> ---------
> Tady je vidět, jak je vše různé i na takovém malém flíčku jako je ČR.
> O žádném větru nevím, jen to chvilkama vypadalo, že zmoknu. Ale byly to
> nějaké přeháňky.
>
> Měl jsme čas na to koukat, někde byly včely docela hluboko a tak jsme
> mimoděk přišel na dobrý for, jak tam strkat knot. Normálně vyndávám jeden
> rámek, ale někde jsem včely v horním nástavku neviděl. Tak jsem horní
> nástavek nadzvedl a hřebík jen položil na loučky napříč a knot visel dolů
> mezi rámky. V některých případech jsem rozpůlil chomáč, takže se docela
> rozvolnily.
>
> Výhodou je, že zůstane strop přilepený a docela dobře to těsnilo.
>
> Dneska jsem koukal na podložky a včelám to zřejmě nevadilo. Tedy tak aby
> uhynuly.
>
> Roztočů taky jen pár kousků. Za měsíc přirozeného spadu i za noc po
léčení.
>
> Karel

Pochopil s to správně

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: BeeVital
> Datum: 02.12.2008 11:11:42
> ----------------------------------------
> Kdešto trafo někdo musí vyrobit a výrobou elktřimy pro ně znečistí ovzduší
> někde jinde.
> ------
> Řešil jsem, co vše se dostane do včel/úlu. Ne nějakou ekostopu.
> O výrobě papíru (i těhle knotů) taky něco vím a není to určitě energeticky
> nenáročné. Tohle se asi nedá řešit, protože to by jsme museli všichni
> rozebrat auta a odstěhovat se z měst na samozásobitelné samoty. Což je v
> principu pitomost, protože by jsme tam všichni do roka uhynuly biohladem
> :-)
>
> Karel
>
>
>

Tak před 5 roky jsem též u jedněch zažil paradox potvory si usmyslely , že budou mít 2 matky a nešlo jim to rozmluvit Jena kledla pěkně slušne ve spodním a druhá řádila ve 4 nástavku když jsem ji odstranil hned tam bylu nové matečníky a víckrat v dalším rokce se to u nich neopakovalu
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: trubci na podloce.
> Datum: 02.12.2008 12:17:16
> ----------------------------------------
> Me sedi take kazde jinak, faktoru co to ovlivnuje je asi mnoho...
>
> Ono totiz v jedne bedynce bez vysokeho dna nebude moc poloh na vyber, ale ve
> vice bedynkach s vysokym zasitovanym dnem, ockama se to tezko predem odhadne -
> udelaj si to po svem :-)
>
> Jinak ti trubci v zime je zahada :-) Jaktoze je nekdo ma a nekdo nikdy nemel.
> Ja je loni nekde mel a nekde ne, a kupodivu tam na jare byly matky a vse slo v
> pohode. Pozdni tichou vymenu vsak pripoustim, dokonaly prehled o vsem co se
> deje nemam. Rozhodne si ale myslim, ze panikarit nema cenu. Obvzlast po
> ujisteni od kolegy, ze jsou najisto bez matky a jsou tam trubcice :-) To uz do
> jara pocka.
>
> Stejny paradox pro me je, otazka chovu matek pri matce nad mrizkou, kdy
> matecniky zastavi a zanesou medem. Resilo se to tu nedavno a ja si z toho vzal,
> ze se matky udusi (me se to na tom plastu nepovedlo). Ted mi chovatel matek
> rikal, ze to neni pravda, ze jim tam nechaj prulez aby mely vzduch a hlavne
> mohly vybehnout. Nejsou prece blbci...
>
> Tak a ted kde je pravda, ono to vypada, ze kazdy ma tu svou, nejlepsi. :-))
>
> T.H.
>
>
> Včera jsme využil oteplení skoro na předpisových 10stC a večer sebral
> > čelovku a šel doma fumigovat.
> >
> > Takže jsem si mimo jiné prohlédl, jak a kde sedí včely.
> > Některé hluboko dole, jiné se usadí u stropu i když by si mohly zásoby
> > uspořádat podle knih.
>
>
>

potřebovala bych poradit,jak se dělá z propolysu tinktura

stručný návod na tinkturu

Anebo je to také skoro v každé knížce o včelích produktech.

Anebo do Google či jiného vyhledávače zadejte "návod na propolisovou tinkturu" a proklikejte se výsledky...

potřebovala bych poradit,jak se dělá z propolysu tinktura. Bartošová

Pripravte si 50 g čistého propolisu, v lekárni zakúpte 50 g 60% liehu. Propolis vložte na krátku dobu do vhladničky a po schladení rozmrvte na menšie kúsky a vsypte do liehu. Každý deň potrepte asi 8-10 dní, roztok cez filter, vatu, oddeľte od zbytkov vosku a propolisu a môžete používať na vonkajšie alebo vnútorné užívanie.

Oprava:15 g propolisu (pre p. Bartošovú)

Reakce na komentáře k mému předchozímu příspěvku:

Včely nehladoví, horní nástavek je plný medu. Toto včelstvo má díky nepovedenému experimentálnímu zazimování špatně uložené zásoby ( převaha v prvním a třetím nástavku ( počítáno shora ), druhý nástavek je poloprázdný ( spíše skoroprázdný :- ) ), takže jsem vlastně rád, že včely sedí centrálně v medné komoře, proto nic nemusím a nebudu prohazovat. Rozhodně se nejedná o včelstvo slabé v pravém slova smyslu ( sílu odhaduji na cca 20 000 včel ), nicméně vůči mému standartu ( 30 000 – 40 000 včel ) je slabší. Jde o včelstvo pro mě kuriózní tím, že jeho zimní chumáč začíná pod stropem.
Viz fotografie, které v sobotu ( pokud budu mít čas a nebude zataženo ) pořídím a rozešlu zájemcům přes můj email.

Normálně mi to produkční včelstva nedělají ( u těchto včelstev je zbytečné fotit strop, protože u nich jsou shora vidět jen zásoby a při dobrém pohledu do uliček vršek chumáče, trubci tam k vidění nejsou ( nacházejí se v centru chumáče ) ). O přítomnosti trubců v ostatních včelstev jsem se přesvědčil při jejich proletu. Odhaduji to řádově na pár desítek trubců v každém úlu. Jejich přítomnost v mém případě jen dosvědčuje, že jsem racionálně zazimoval. Jedná se dobře živené trubce, kteří se díky své dlouhověkosti dožili dnešních dnů. Včely je nevyhnaly, protože k tomu neměly důvod ( dostatek včas podaných zásob ). Masivní vyhánění trubců je pouhý projev špatného zásobení včelstev ( takováto násladně zpravdila nevytvářejí silnou zimní generaci ).

____________________________________________________________

Je zaujímavé, že moje trúdy od náhodilých trúdicových včelstvách majú všetky parametre normálnych trúdov.
____________________________________________________________

Divné, já pozoruji opak. Trubci vzešlí z tzv. hrboplodu ( trubčí plod v dělničím díle ), byli vždy zakrslí, velikosti dělnice. Pár takových exemplářů jsem si schoval, takže je můžu nafotit společně s dělnicemi jako měřítko a fotky, pokud o ně máte zájem, Vám mohu poslat na email ( můj email: klub.rv/=/seznam.cz ).

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Já bych se trochu obával, kdyby takové včelstvo sedělo u stropu přesně
uprostřed rámků. V tužší zimě by se potom zimní chumáč mohl rozdělit na dva
a vydat se po rámkových uličkách ze středu na oba kraje, a to by znamenalo
pro včelstvo problém. Co se týká trubců, podle mně má v pozdním létě asi
každé včelstvo období, možná poměrně krátké, kdy při snůškové přestávce
vyžene všechny trubce. Jak ale to období přestane, trubci se mohou vrátit a
zase budou ve včelstvu trpěni a zřejmě i krmeni. Stačí tedy, když třeba díky
rozdílné době krmení včely na jednom stanovišti už zase trubce přijímají,
zatímco na sousedním je právě začínají vyhánět. Nebo stačí, když v doletu
stanoviště v srpnu, září nebo i později vznikne osiřelost nebo trubčice atd
a začnou se líhnout trubci. Ti se potom postupně zalétají do okolních
včelstev a jdou s nimi do zimy. Trubci mohou být dlouhověcí, protože na
rozdíl od dělnic nevykonávají ve včelstvu žádnou práci, jenom tam přežívají,
ale budou to asi jen trubci s kvalitním základem, vychovaní v dostatku a v
trubčině, ne nějací zakrslí trubci od trubčic, ti během podzimních měsíců
zřejmě vyhynou.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2008 9:57 PM
Subject: Re: trubci na podloce.


> Reakce na komentáře k mému předchozímu příspěvku:
>
> Včely nehladoví, horní nástavek je plný medu. Toto včelstvo má díky
> nepovedenému experimentálnímu zazimování špatně uložené zásoby ( převaha v
> prvním a třetím nástavku ( počítáno shora ), druhý nástavek je poloprázdný
> ( spíše skoroprázdný :- ) ), takže jsem vlastně rád, že včely sedí
> centrálně v medné komoře, proto nic nemusím a nebudu prohazovat. Rozhodně
> se nejedná o včelstvo slabé v pravém slova smyslu ( sílu odhaduji na cca
20
> 000 včel ), nicméně vůči mému standartu ( 30 000 – 40 000 včel ) je
slabší.
> Jde o včelstvo pro mě kuriózní tím, že jeho zimní chumáč začíná pod
> stropem.
> Viz fotografie, které v sobotu ( pokud budu mít čas a nebude zataženo )
> pořídím a rozešlu zájemcům přes můj email.
>
> Normálně mi to produkční včelstva nedělají ( u těchto včelstev je zbytečné
> fotit strop, protože u nich jsou shora vidět jen zásoby a při dobrém
> pohledu do uliček vršek chumáče, trubci tam k vidění nejsou ( nacházejí se
> v centru chumáče ) ). O přítomnosti trubců v ostatních včelstev jsem se
> přesvědčil při jejich proletu. Odhaduji to řádově na pár desítek trubců v
> každém úlu. Jejich přítomnost v mém případě jen dosvědčuje, že jsem
> racionálně zazimoval. Jedná se dobře živené trubce, kteří se díky své
> dlouhověkosti dožili dnešních dnů. Včely je nevyhnaly, protože k tomu
> neměly důvod ( dostatek včas podaných zásob ). Masivní vyhánění trubců je
> pouhý projev špatného zásobení včelstev ( takováto násladně zpravdila
> nevytvářejí silnou zimní generaci ).
>
> ____________________________________________________________
>
> Je zaujímavé, že moje trúdy od náhodilých trúdicových včelstvách majú
> všetky parametre normálnych trúdov.
> ____________________________________________________________
>
> Divné, já pozoruji opak. Trubci vzešlí z tzv. hrboplodu ( trubčí plod v
> dělničím díle ), byli vždy zakrslí, velikosti dělnice. Pár takových
> exemplářů jsem si schoval, takže je můžu nafotit společně s dělnicemi jako
> měřítko a fotky, pokud o ně máte zájem, Vám mohu poslat na email ( můj
> email: klub.rv/=/seznam.cz ).
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

Trubci mohou být dlouhověcí, protože na
rozdíl od dělnic nevykonávají ve včelstvu žádnou práci, jenom tam přežívají,
ale budou to asi jen trubci s kvalitním základem, vychovaní v dostatku a v
trubčině, ne nějací zakrslí trubci od trubčic, ti během podzimních měsíců
zřejmě vyhynou.
______________________________________________________________

Naprosto souhlasím.
______________________________________________________________
Tak mně napadá, má na zimování nějaký vliv, když strůpek není položený na
horních loučkách, ale je tak centimetr nad nimi?
____________________________________________________________

Podle mého názoru, zimuje-li včelstvo nahoře, je výhodné podložit strop, čímž se, obzvláště u vyšších rámkový měr, podstatně ulehčí propojení chumáče a jeho koordinaci při pohybu za zásobami, a tak se účinně předchází případnému jeho roztržení. Kdo je pozorný, všiml si, že při přirozené stavbě včely vytvářejí v plástové ploše díry. Proč asi?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Včera jsme využil oteplení skoro na předpisových 10stC a večer sebral
> čelovku a šel doma fungovat.
V některých případech jsem rozpůlil chomáč, takže se docela
> rozvolnily.
----------------------------------------------------------
10°C není pro fumigaci bezpodmínečná podmínka, jak jsem slyšel na jednom semináři. Rozhodující je, aby včely nebyly semknuty do chomáče. Pokud již jsou, tak je nutno ošetřit aerosolem.

vorja:
10°C není pro fumigaci bezpodmínečná podmínka, jak jsem slyšel na jednom semináři. Rozhodující je, aby včely nebyly semknuty do chomáče. Pokud již jsou, tak je nutno ošetřit aerosolem.
----
Předpisových 10 byla ironie :-)
Jednak nebylo úplně přesně deset stupńů, druhak si myslím, že neexistuje jen tak jednoduchá závislost na sezení včel v chomáči a teplotě.
Jednak je třeba vzít v úvahu tepelnou setrvačnost ale taky roční dobu a tepelné změny.

Například pokud je dlouho zima a pak se oteplí (třeba okolo vánoc, tak teplota je mnohdy jen nad nulou, úl promrzlý ale včely se prostě rozhodnou rozvolnit a přetahují zásoby do sediště. Některé otužilé se i proletují.

Předevčírem jsem koukal jak se prohání kouř v nástavkách a i když byly v době fumigace v chomáči, tak kouř je rozehnal.
A po namátkové kontrole podložek to moc včel životem nezaplatilo.

Zajímalo by mě jak moc máte vy včely pod deset a nad deset stupňů v chomáči. Deset je moc kulaté číslo, takže je to spíše taková pomůcka, aby se něco řeklo.

Karel

Nesouhlas s timto názorem.Fumigace má účinnost jen tehdy jsou-li včely rozlezlé.(objevují-li se na česně) Při 10 a níže jsou v chomáči a účinnost kouře(fumigace) je minimální . Při této teplote se rozvolní okraje chomáče a do středu se kouř nedostane, ,protože se tam stahují. Roztahne je pouze aerosol, kdy reagují na změnu vlhkosti nebo acetonu a začínaji větrat a hučet. Kapenky se dostávaji až k matce. Při kouření se v nižších teplotách stahují a při fumigacích so vždy roztahují. V tomto je ten vtip a ne, že si někdo toto vymyslel.

Zajímalo by mě jak moc máte vy včely pod deset a nad deset stupňů v chomáči. Deset je moc kulaté číslo, takže je to spíše taková pomůcka, aby se něco řeklo.

Karel

Ja som tohoto tabu zbavil už dávno a vôbec ho nevnímam ako prekážku pri poslednej fumigácii v čase bez akéhokoľvek plodu, tj.10 mesiac. Som aj prakticky presvedčený, že fumigant do zimujúceho chumáča prenikne, možno ešte ľahšie a rýchlejšie ako aerosól. Výsledok je vždy pozitívna, ak sú na včelách nejaké zabudnuté klieštiky, vždy som ich našiel na popdložke. Tento rok síce bolo pri fumigácii +9˚C čo je vysoká teplota, ale po minulé roky to bolo ďaleko nižšie.
Je pravda, že na včely v chumáči fumigant včely v chumáči rozruší čo pomáha k rýchlejšiemu vnikajú k zabudnutým klieštikom, už i preto, že aj klieštik musí dýchať. Preto túto achilovu pätu v.d. musíme využiť.

V tomto je ten vtip a ne, že si někdo toto vymyslel. Felix

Lenže, to vôbec nie je vtip, je to skutočná realita!

Fumigace i aerosol se používají také k daratizaci. Kdesi jsem četl odborný názor, že v toto případě je fumigace účinnější než aerosol protože se jedná o daleko mení částice než v případě aerosolu, kterí snáze pronikají i do hůže přístupných prostor. Aplikaci léčiva aerosolem při posledním léčení sice již tři roky dělám, ale o uvedeném tvrzení mám také jisté pochybnosti. Předpokládám, že to mají ve VÚD nějak ověřené, tedy že se nejedná o skrytou marketingovou podporu prodeje vyvíječů aerosolu :)

Ahoj, Z propolysu nevím, z propolisu jednoduše:

40-60%líh
10-20g propolisu na 100ml lihu dle čistoty propolisu
3 týdny za občasného protřepání (1x za 2 dny) za pokojové teploty a pokud možno ve tmě (nádobu obalit alobalem) nechat luhovat
před filtrací pár dní netřepat a přefiltrovat třeba přes vatu vloženou do trychtýře ( nálevky)
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: bartosova <bartosovaromca/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Matky vs matecniky
> Datum: 02.12.2008 18:33:18
> ----------------------------------------
> potřebovala bych poradit,jak se dělá z propolysu tinktura
>
>
>

Zdravíčko
Nevíte někdo jak to bude s dotacemi na medomet a zařízení příští rok 2009 ? Mám namysli dotaci že když pořídím medomet a zařízeni za 20tisíc tak bych měl dostat 50% to jest 10tisíc zpět. Nebo to musím stihnout nakoupit ještě letos a podat někam /nevím kam asi čsv/ paragony do silvestra. Díky za info

Rok pro dotace se nekryje s rokem kalendářním, proto Silvestr není
rozhodující. Rozhodující je, aby ani žádosti o dotace a ani vlastní nákupy
dotovaného zboží nebyly podávány nebo uskutečněny v době od 15. do 31.
října. Předpokládám, že dotace na nyní uskutečněný nákup bude vyplacena až v
závěru příštího roku.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2008 11:27 AM
Subject: Medomet Dotace


Zdravíčko
Nevíte někdo jak to bude s dotacemi na medomet a zařízení příští rok 2009 ?
Mám namysli dotaci že když pořídím medomet a zařízeni za 20tisíc tak bych
měl dostat 50% to jest 10tisíc zpět. Nebo to musím stihnout nakoupit ještě
letos a podat někam /nevím kam asi čsv/ paragony do silvestra. Díky za info


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3662 (20081203)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Zajímám se o výrobu propolisu, ale názory včelařů jsou různé i ohledně doby protřepávání 14 - 30 dní. Údajně je kvalitnější, pokud je doba výroby delší. Ale chtěla bych se zeptat na názor ohledně ředění. Jeden včelař mi poradil: v 250 ml. minimálně 60 ti procentního lihu /který se dá nahradit slivovicí, protože líh v lékárně je dost drahý/ protřepávat 14 dní 20 dkg propolisu, po té přecedit a doředit do půl litru, abych získala hotovou propolisovou tinkturu. Jiný včelař byl zásadně proti ředění hotové tinktury, neboť údajně ztrácí jednak svou specifickou barvu a jednak i léčivé účinky. Momentálně jsem ve stavu, kdy podle rad prvního včelaře protřepávám čtvrt litru propolisové tinktury 14 dní a teď váhám ve věci doředění na požadovaného půl litru.
Vím, že propolis je úžasná věc, ale lahvička této vzácné tinktury, kterou jsem měla ještě po dědečkovi (ten se věnoval včelařství celý život, ale bohužel již nežije) už mi došla a zřejmě jsem se pustila do věci, která je mou velkou neznámou.
Může mi prosím někdo poradit? Byla bych vděčná za každý názor.
Děkuji Jitka

Díky za info.Vaše odpověd mě velmi potěšila,aspoň nemusím nic uspěchat a můžu se vklidu rozhodnout do čeho přesně zainvestovat,než kdybych to musel vyřídit ještě letos.
Zdraví Pepíno


lokvenc.petr (e-mailem) --- 4. 12. 2008
Re: Medomet Dotace (32723)

Rok pro dotace se nekryje s rokem kalendářním, proto Silvestr není
rozhodující. Rozhodující je, aby ani žádosti o dotace a ani vlastní nákupy
dotovaného zboží nebyly podávány nebo uskutečněny v době od 15. do 31.
října. Předpokládám, že dotace na nyní uskutečněný nákup bude vyplacena až v
závěru příštího roku.
S pozdravem Petr

správně to má být 5% roztok
je nutné si vzpomenout na školní léta a počítat
Postup:
Vezmete jakoukoliv bílou kořalku a v ní rozpouštíte propolis pokud to jde. Vyrobíte tak nasycený roztok. Po přepočtu na čistý líh dostanete 100% roztok
Tinkturu pak naředíte na 5 % pro vnitřní užívání Pokud bude na vnější může být silnější
Pro ředění je nejlepší si pořídit Křížovou tabulku.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jitka <adolfovice113/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?ela?sk? krouky
> Datum: 04.12.2008 11:45:45
> ----------------------------------------
> Zajímám se o výrobu propolisu, ale názory včelařů jsou různé i ohledně doby
> protřepávání 14 - 30 dní. Údajně je kvalitnější, pokud je doba výroby
> delší. Ale chtěla bych se zeptat na názor ohledně ředění. Jeden včelař mi
> poradil: v 250 ml. minimálně 60 ti procentního lihu /který se dá nahradit
> slivovicí, protože líh v lékárně je dost drahý/ protřepávat 14 dní 20 dkg
> propolisu, po té přecedit a doředit do půl litru, abych získala hotovou
> propolisovou tinkturu. Jiný včelař byl zásadně proti ředění hotové
> tinktury, neboť údajně ztrácí jednak svou specifickou barvu a jednak i
> léčivé účinky. Momentálně jsem ve stavu, kdy podle rad prvního včelaře
> protřepávám čtvrt litru propolisové tinktury 14 dní a teď váhám ve věci
> doředění na požadovaného půl litru.
> Vím, že propolis je úžasná věc, ale lahvička této vzácné tinktury, kterou
> jsem měla ještě po dědečkovi (ten se věnoval včelařství celý život, ale
> bohužel již nežije) už mi došla a zřejmě jsem se pustila do věci, která je
> mou velkou neznámou.
> Může mi prosím někdo poradit? Byla bych vděčná za každý názor.
> Děkuji Jitka
>
>
>

Na tohle dávaly dotace kraje . Musíš si najít podmínky jaké platí u vás

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medomet Dotace
> Datum: 04.12.2008 11:27:59
> ----------------------------------------
> Zdravíčko
> Nevíte někdo jak to bude s dotacemi na medomet a zařízení příští rok 2009 ?
> Mám namysli dotaci že když pořídím medomet a zařízeni za 20tisíc tak bych
> měl dostat 50% to jest 10tisíc zpět. Nebo to musím stihnout nakoupit ještě
> letos a podat někam /nevím kam asi čsv/ paragony do silvestra. Díky za info
>
>
>

Dotace není plošná? Celorepubliková?
Mám na mysli dotaci na nákup zařízení /nevím přesně jak se jmenuje/To jest na Medomet,refraktometr,nádoby na med,udvíčkovací zařízení,atd.
Nemám namysli dotace pro začínajíci včelaře které vyhlašují kraje. Nebo se pletu?

-------------------------------

(e-mailem) --- 4. 12. 2008
Re:Medomet Dotace (32723)

Na tohle dávaly dotace kraje . Musíš si najít podmínky jaké platí u vás

Pepan

Není pravda. Na tohle je dotace z EU a na nic se nemůže přijímat dotace ze
dvou různých zdrojů současně.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2008 12:03 PM
Subject: Re:Medomet Dotace


Na tohle dávaly dotace kraje . Musíš si najít podmínky jaké platí u vás

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medomet Dotace
> Datum: 04.12.2008 11:27:59
> ----------------------------------------
> Zdravíčko
> Nevíte někdo jak to bude s dotacemi na medomet a zařízení příští rok 2009
> ?
> Mám namysli dotaci že když pořídím medomet a zařízeni za 20tisíc tak bych
> měl dostat 50% to jest 10tisíc zpět. Nebo to musím stihnout nakoupit ještě
> letos a podat někam /nevím kam asi čsv/ paragony do silvestra. Díky za
> info
>
>
>


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3663 (20081204)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Rozpustnost propolisu velice ovlivňuje množství lihu a vody. Například 35 %
kořalka rozpustí mnohem méně propolisu než třeba 50 % kořalka nebo dokonce
100 % líh. Kromě toho je propolis přírodní látka, takže jeho účinnost není
přímo vázána na množství rozpuštěného propolisu v lihu. Pro nějakou
průmyslovou výrobu výrobků s propolisem musí být nějaká metoda, kterou se
účinnost rozpuštěného propolisu měří a podle výsledků se potom propolisový
výluh doředuje na nějakou stálou hodnotu a teprve takhle připravená
"normalizovaná" tinktura se používá. Pro domácí použití se buď musí výluh
dělat přesně podle návodu, dodržet množství i koncentraci kořalky a množství
propolisu, nebo se použije čistý potravinářský líh, vytvoří se
superkoncentrovaný roztok a ten se upraví, naředí podle původní tinktury, to
znamená podle barvy a podle toho, když se kapka tinktury kápne na kůži nebo
jiný povrch, sklo atd, nechá se odpařit a ze zbytku se odhadne množství
propolisu v tinktuře a dorovná, aby kapka nové tinktury zanechala zhruba
stejný zbytek jako kapka původní tinktury.
Propolisová tinktura se dělá tak, že se drť propolisu v láhvi zalije zhruba
trojnásobným množstvím lihu a nechá v chladu nějaký ten týden za občasného
protřepávání vyluhovat. Ideální je ten 100 % potravinářský líh, podle mých
zkušeností docela stačí i neředěná pálenka z pálenice, pokud je dobrý kvas,
má taková pálenka 60 - 70 % alkoholu a to už docela stačí. V nějaké 40 %
kořalce se propolisu rozpustí znatelně méně, je to spíše nouzové řešení.
Výluh propolisu 100 % lihem je tmavě žlutý, červený až tmavě hnědý a kapka z
toho výluhu na kůži nechá silně lepkavou vrstvu propolisu, výluh z 40 %
kořalky je několikrát slabší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2008 12:01 PM
Subject: Re: v?ela?sk? krouky


správně to má být 5% roztok
je nutné si vzpomenout na školní léta a počítat
Postup:
Vezmete jakoukoliv bílou kořalku a v ní rozpouštíte propolis pokud to jde.
Vyrobíte tak nasycený roztok. Po přepočtu na čistý líh dostanete 100% roztok
Tinkturu pak naředíte na 5 % pro vnitřní užívání Pokud bude na vnější může
být silnější
Pro ředění je nejlepší si pořídit Křížovou tabulku.

nelépe pak uděláš když se podíváš na stránky ČSV

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medomet Dotace
> Datum: 04.12.2008 12:12:19
> ----------------------------------------
> Dotace není plošná? Celorepubliková?
> Mám na mysli dotaci na nákup zařízení /nevím přesně jak se jmenuje/To jest
> na Medomet,refraktometr,nádoby na med,udvíčkovací zařízení,atd.
> Nemám namysli dotace pro začínajíci včelaře které vyhlašují kraje. Nebo se
> pletu?
>
> -------------------------------
>
> (e-mailem) --- 4. 12. 2008
> Re:Medomet Dotace (32723)
>
> Na tohle dávaly dotace kraje . Musíš si najít podmínky jaké platí u vás
>
> Pepan
>
>
>

To je chyba - každý názor. Ve včelařství lidová tvořivost nezná mezí.
Svůj návod jsem Vám zaslal, v podstatném se shoduje s názorem dalších kolegů lékařů-včelařů. Napište odkud jste, až budu dělat přednášku poblíž, dám Vám vědět, nemám bohužel čas. Pro začátek Vám doporučuji k prostudování od Dr. Hajduškové Včelí produkty očima lékaře.
S pozdravem MUDr. Radek Hubač
učitel včelařství



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jitka <adolfovice113/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?ela?sk? krouky
> Datum: 04.12.2008 11:47:25
> ----------------------------------------
> Zajímám se o výrobu propolisu, ale názory včelařů jsou různé i ohledně doby
> protřepávání 14 - 30 dní. Údajně je kvalitnější, pokud je doba výroby
> delší. Ale chtěla bych se zeptat na názor ohledně ředění. Jeden včelař mi
> poradil: v 250 ml. minimálně 60 ti procentního lihu /který se dá nahradit
> slivovicí, protože líh v lékárně je dost drahý/ protřepávat 14 dní 20 dkg
> propolisu, po té přecedit a doředit do půl litru, abych získala hotovou
> propolisovou tinkturu. Jiný včelař byl zásadně proti ředění hotové
> tinktury, neboť údajně ztrácí jednak svou specifickou barvu a jednak i
> léčivé účinky. Momentálně jsem ve stavu, kdy podle rad prvního včelaře
> protřepávám čtvrt litru propolisové tinktury 14 dní a teď váhám ve věci
> doředění na požadovaného půl litru.
> Vím, že propolis je úžasná věc, ale lahvička této vzácné tinktury, kterou
> jsem měla ještě po dědečkovi (ten se věnoval včelařství celý život, ale
> bohužel již nežije) už mi došla a zřejmě jsem se pustila do věci, která je
> mou velkou neznámou.
> Může mi prosím někdo poradit? Byla bych vděčná za každý názor.
> Děkuji Jitka
>
>
>

Dobrý den, zítra bych chtěl jet léčit včely a zajímalo by mě, po jakou dobu (vteřin) se do úlu vpravuje aerosol? Nemůžu tuto informaci nikde najít. Děkuji za odpověd

Je to v návodu na vyvíječ. Vodní emulze nad 10st.-120 sec., acetonový roztok -5 až +10 st. - 30 sec., s vyvíječem s výkonem 1,5 ml/min., pro nástavek 6-10 plástů 39x24.
U dvou nástavků prodloužit při venkovní teplotě 10-15 st. o 45 sec. při teplotě nad 15 st. o 30 sec. U acetonového roztoku pak o 10 sec.
Česno uvolnit po 10-15 minutách.
Tonda

>Dobrý den, zítra bych chtěl jet léčit včely a zajímalo by mě, po jakou dobu (vteřin) se do úlu vpravuje aerosol? Nemůžu tuto informaci nikde najít. Děkuji za odpověd

Několik používáme, pro přenášení medu k zákazníkům, něco podobného.

http://www.fotbalovy-obchod.cz/_barret-nosic-lahev-6491.php

Předpokládám, že nejsme sami. Věděl by někdo, kde nosič koupit za rozumnější cenu? Pokud si vzpomínám, nosič stál cca. 80,-Kč v běžném supermarketu.

mp

Nejlepší je, se zeptat a pak to člověk najde sám. :-)

http://www.i-obchod.cz/product.asp?productid=92729

Při těchto teplotách přichází v úvahu jen provedení acetonem zakoupeným v lékárně pro lékárnské účely, ne ředidlo acetonové do barev. Voda v současné době při teplotách okolo 5 stupňů po čase zamrzá a neni aplikovaná správná dávka.tj 1,5ml/mim. Do 300ml (3deci) acetonu jedna lahvička Varidol aer, (lez pokud neni i varidol fum) nebo 16 kapek M-1 Aer, nejlépe podle nařízení KVS. Na roztoče je účinějsí Varidol, ovšem ten nebere včelomorky. Ty bere M-lAer. Doba aplikace: 3O vteřin jeden nástavek 39x24, další nástavek prodlužujeme o 10 vteřin, tzn jsou li dva nástavky aplikujeme 40 vteřin. Acetonem lze aplikovat až do -5, ale 100% funkčnost je do -2 pak je třeba kontrolovat zda odkapává aceton, zda nám v triskách nezamrzají kapky vody. U zvlášť slabých včelstev a záložních oddělků snížíme expozici úměrně na minimálně 2/3
Uvedené hodnoty platí pro sstředněsilná včelstva obsedající 6-10 plástů 39 x 24 a vyvíječ s výkonem nad 1,5 ml za minutu. Pro úplnost uvedu ještě jak je to s vodní emulzí: výhradně jen nad +10 C, expozice trvá 120 sekund, u zvláš´T SILNÝCH VČELSTEV PRODLUŽUJEME PŘI VENKOVNÍ TEPLOTĚ 10-15 c O 45 VTEŘIN, PŘI TEPLOTĚ NAD 15 c O 30 VTEŘIN A Ošetření včelstev ve dvou nástavcích vodní emulzí prodlužujeme o tyto uvedené časy taktktéž, t. zn. včelstvo ve dvou nástavcích je při teplotě do 15 C osetření vodní emulzí 120+ 45 = 150 až 165 vteřin. Je lepší ošetřovat acetonem. Cena 900ml acetonu se pohybuje v Dole a u solidních lekárn k dnešnímu dni od 85 do 95,- Kč ovšem nenažraní lekárníci chtějí v některých místech za tuto samou lahev i 160,- Kč. Emulze se dělá vždy z 300ml vody nebo acetonu Včelstva doporučuji ošetřovat jako poslední ošetření vždy až po 20.11. kdy tam neni 100% plod a jsou zasaženi všichni přežívající roztoči. . to je jedna ze zásad, kterou by měl dodržret každý včelař a druhá zásada při ošetřování fumigací je , že včelstva se musí pohybovat na česně, aby byla fumigace účinná, tj, že jsou rozlezlá. Při nižších teplotách neni fumigace 100%účinná a léčime jen své svědomí a roztoči přežívaji. Jako hlavní ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří pochopit, že to jde. Zdraví Felix

Při těchto teplotách přichází v úvahu jen provedení acetonem zakoupeným v lékárně pro lékárnské účely, ne ředidlo acetonové do barev. Voda v současné době při teplotách okolo 5 stupňů po čase zamrzá a neni aplikovaná správná dávka.tj 1,5ml/mim. Do 300ml (3deci) acetonu jedna lahvička Varidol aer, (lez pokud neni i varidol fum) nebo 16 kapek M-1 Aer, nejlépe podle nařízení KVS. Na roztoče je účinějsí Varidol, ovšem ten nebere včelomorky. Ty bere M-lAer. Doba aplikace: 3O vteřin jeden nástavek 39x24, další nástavek prodlužujeme o 10 vteřin, tzn jsou li dva nástavky aplikujeme 40 vteřin. Acetonem lze aplikovat až do -5, ale 100% funkčnost je do -2 pak je třeba kontrolovat zda odkapává aceton, zda nám v triskách nezamrzají kapky vody. U zvlášť slabých včelstev a záložních oddělků snížíme expozici úměrně na minimálně 2/3
Uvedené hodnoty platí pro sstředněsilná včelstva obsedající 6-10 plástů 39 x 24 a vyvíječ s výkonem nad 1,5 ml za minutu. Pro úplnost uvedu ještě jak je to s vodní emulzí: výhradně jen nad +10 C, expozice trvá 120 sekund, u zvláš´T SILNÝCH VČELSTEV PRODLUŽUJEME PŘI VENKOVNÍ TEPLOTĚ 10-15 c O 45 VTEŘIN, PŘI TEPLOTĚ NAD 15 c O 30 VTEŘIN A Ošetření včelstev ve dvou nástavcích vodní emulzí prodlužujeme o tyto uvedené časy taktktéž, t. zn. včelstvo ve dvou nástavcích je při teplotě do 15 C osetření vodní emulzí 120+ 45 = 150 až 165 vteřin. Je lepší ošetřovat acetonem. Cena 900ml acetonu se pohybuje v Dole a u solidních lekárn k dnešnímu dni od 85 do 95,- Kč ovšem nenažraní lekárníci chtějí v některých místech za tuto samou lahev i 160,- Kč. Emulze se dělá vždy z 300ml vody nebo acetonu Včelstva doporučuji ošetřovat jako poslední ošetření vždy až po 20.11. kdy tam neni 100% plod a jsou zasaženi všichni přežívající roztoči. . to je jedna ze zásad, kterou by měl dodržret každý včelař a druhá zásada při ošetřování fumigací je , že včelstva se musí pohybovat na česně, aby byla fumigace účinná, tj, že jsou rozlezlá. Při nižších teplotách neni fumigace 100%účinná a léčime jen své svědomí a roztoči přežívaji. Jako hlavní ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří pochopit, že to jde. Zdraví Felix

Při těchto teplotách přichází v úvahu jen provedení acetonem zakoupeným v lékárně pro lékárnské účely, ne ředidlo acetonové do barev. Voda v současné době při teplotách okolo 5 stupňů po čase zamrzá a neni aplikovaná správná dávka.tj 1,5ml/mim. Do 300ml (3deci) acetonu jedna lahvička Varidol aer, (lez pokud neni i varidol fum) nebo 16 kapek M-1 Aer, nejlépe podle nařízení KVS. Na roztoče je účinějsí Varidol, ovšem ten nebere včelomorky. Ty bere M-lAer. Doba aplikace: 3O vteřin jeden nástavek 39x24, další nástavek prodlužujeme o 10 vteřin, tzn jsou li dva nástavky aplikujeme 40 vteřin. Acetonem lze aplikovat až do -5, ale 100% funkčnost je do -2 pak je třeba kontrolovat zda odkapává aceton, zda nám v triskách nezamrzají kapky vody. U zvlášť slabých včelstev a záložních oddělků snížíme expozici úměrně na minimálně 2/3
Uvedené hodnoty platí pro sstředněsilná včelstva obsedající 6-10 plástů 39 x 24 a vyvíječ s výkonem nad 1,5 ml za minutu. Pro úplnost uvedu ještě jak je to s vodní emulzí: výhradně jen nad +10 C, expozice trvá 120 sekund, u zvláš´T SILNÝCH VČELSTEV PRODLUŽUJEME PŘI VENKOVNÍ TEPLOTĚ 10-15 c O 45 VTEŘIN, PŘI TEPLOTĚ NAD 15 c O 30 VTEŘIN A Ošetření včelstev ve dvou nástavcích vodní emulzí prodlužujeme o tyto uvedené časy taktktéž, t. zn. včelstvo ve dvou nástavcích je při teplotě do 15 C osetření vodní emulzí 120+ 45 = 150 až 165 vteřin. Je lepší ošetřovat acetonem. Cena 900ml acetonu se pohybuje v Dole a u solidních lekárn k dnešnímu dni od 85 do 95,- Kč ovšem nenažraní lekárníci chtějí v některých místech za tuto samou lahev i 160,- Kč. Emulze se dělá vždy z 300ml vody nebo acetonu Včelstva doporučuji ošetřovat jako poslední ošetření vždy až po 20.11. kdy tam neni 100% plod a jsou zasaženi všichni přežívající roztoči. . to je jedna ze zásad, kterou by měl dodržret každý včelař a druhá zásada při ošetřování fumigací je , že včelstva se musí pohybovat na česně, aby byla fumigace účinná, tj, že jsou rozlezlá. Při nižších teplotách neni fumigace 100%účinná a léčime jen své svědomí a roztoči přežívaji. Jako hlavní ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří pochopit, že to jde. Zdraví Felix

Při těchto teplotách přichází v úvahu jen provedení acetonem zakoupeným v lékárně pro lékárnské účely, ne ředidlo acetonové do barev. Voda v současné době při teplotách okolo 5 stupňů po čase zamrzá a neni aplikovaná správná dávka.tj 1,5ml/mim. Do 300ml (3deci) acetonu jedna lahvička Varidol aer, (lez pokud neni i varidol fum) nebo 16 kapek M-1 Aer, nejlépe podle nařízení KVS. Na roztoče je účinějsí Varidol, ovšem ten nebere včelomorky. Ty bere M-lAer. Doba aplikace: 3O vteřin jeden nástavek 39x24, další nástavek prodlužujeme o 10 vteřin, tzn jsou li dva nástavky aplikujeme 40 vteřin. Acetonem lze aplikovat až do -5, ale 100% funkčnost je do -2 pak je třeba kontrolovat zda odkapává aceton, zda nám v triskách nezamrzají kapky vody. U zvlášť slabých včelstev a záložních oddělků snížíme expozici úměrně na minimálně 2/3
Uvedené hodnoty platí pro sstředněsilná včelstva obsedající 6-10 plástů 39 x 24 a vyvíječ s výkonem nad 1,5 ml za minutu. Pro úplnost uvedu ještě jak je to s vodní emulzí: výhradně jen nad +10 C, expozice trvá 120 sekund, u zvláš´T SILNÝCH VČELSTEV PRODLUŽUJEME PŘI VENKOVNÍ TEPLOTĚ 10-15 c O 45 VTEŘIN, PŘI TEPLOTĚ NAD 15 c O 30 VTEŘIN A Ošetření včelstev ve dvou nástavcích vodní emulzí prodlužujeme o tyto uvedené časy taktktéž, t. zn. včelstvo ve dvou nástavcích je při teplotě do 15 C osetření vodní emulzí 120+ 45 = 150 až 165 vteřin. Je lepší ošetřovat acetonem. Cena 900ml acetonu se pohybuje v Dole a u solidních lekárn k dnešnímu dni od 85 do 95,- Kč ovšem nenažraní lekárníci chtějí v některých místech za tuto samou lahev i 160,- Kč. Emulze se dělá vždy z 300ml vody nebo acetonu Včelstva doporučuji ošetřovat jako poslední ošetření vždy až po 20.11. kdy tam neni 100% plod a jsou zasaženi všichni přežívající roztoči. . to je jedna ze zásad, kterou by měl dodržret každý včelař a druhá zásada při ošetřování fumigací je , že včelstva se musí pohybovat na česně, aby byla fumigace účinná, tj, že jsou rozlezlá. Při nižších teplotách neni fumigace 100%účinná a léčime jen své svědomí a roztoči přežívaji. Jako hlavní ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří pochopit, že to jde. Zdraví Felix

Při těchto teplotách přichází v úvahu jen provedení acetonem zakoupeným v lékárně pro lékárnské účely, ne ředidlo acetonové do barev. Voda v současné době při teplotách okolo 5 stupňů po čase zamrzá a neni aplikovaná správná dávka.tj 1,5ml/mim. Do 300ml (3deci) acetonu jedna lahvička Varidol aer, (lez pokud neni i varidol fum) nebo 16 kapek M-1 Aer, nejlépe podle nařízení KVS. Na roztoče je účinějsí Varidol, ovšem ten nebere včelomorky. Ty bere M-lAer. Doba aplikace: 3O vteřin jeden nástavek 39x24, další nástavek prodlužujeme o 10 vteřin, tzn jsou li dva nástavky aplikujeme 40 vteřin. Acetonem lze aplikovat až do -5, ale 100% funkčnost je do -2 pak je třeba kontrolovat zda odkapává aceton, zda nám v triskách nezamrzají kapky vody. U zvlášť slabých včelstev a záložních oddělků snížíme expozici úměrně na minimálně 2/3
Uvedené hodnoty platí pro sstředněsilná včelstva obsedající 6-10 plástů 39 x 24 a vyvíječ s výkonem nad 1,5 ml za minutu. Pro úplnost uvedu ještě jak je to s vodní emulzí: výhradně jen nad +10 C, expozice trvá 120 sekund, u zvláš´T SILNÝCH VČELSTEV PRODLUŽUJEME PŘI VENKOVNÍ TEPLOTĚ 10-15 c O 45 VTEŘIN, PŘI TEPLOTĚ NAD 15 c O 30 VTEŘIN A Ošetření včelstev ve dvou nástavcích vodní emulzí prodlužujeme o tyto uvedené časy taktktéž, t. zn. včelstvo ve dvou nástavcích je při teplotě do 15 C osetření vodní emulzí 120+ 45 = 150 až 165 vteřin. Je lepší ošetřovat acetonem. Cena 900ml acetonu se pohybuje v Dole a u solidních lekárn k dnešnímu dni od 85 do 95,- Kč ovšem nenažraní lekárníci chtějí v některých místech za tuto samou lahev i 160,- Kč. Emulze se dělá vždy z 300ml vody nebo acetonu Včelstva doporučuji ošetřovat jako poslední ošetření vždy až po 20.11. kdy tam neni 100% plod a jsou zasaženi všichni přežívající roztoči. . to je jedna ze zásad, kterou by měl dodržret každý včelař a druhá zásada při ošetřování fumigací je , že včelstva se musí pohybovat na česně, aby byla fumigace účinná, tj, že jsou rozlezlá. Při nižších teplotách neni fumigace 100%účinná a léčime jen své svědomí a roztoči přežívaji. Jako hlavní ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří pochopit, že to jde. Zdraví Felix

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0508/zkraceny-navod-k-pouziti-aerosolove-soupravy


> Dobrý den, zítra bych chtěl jet léčit včely a zajímalo by mě, po jakou dobu
> (vteřin) se do úlu vpravuje aerosol? Nemůžu tuto informaci nikde najít.
> Děkuji za odpověd
>
>
>

Jako hlavní
> ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní
> měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu
> brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné
> pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním
> období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří
> pochopit, že to jde. Zdraví Felix


To snad nemuzete myslet vazne.
Co treba tento rok kdyz tam roztoci nejsou, tak to stejne na jare natrem i pres 3 narizena osetreni na podzim, at maj vcely jeste lepsi prostredi a podminky pro zivot a my lepsi produkty??? Nebo tim naznacujete neucinost nasi podzimni chemie?


T.H.

Jako hlavní
> ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní
> měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu
> brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné
> pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním
> období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří
> pochopit, že to jde. Zdraví Felix


To snad nemuzete myslet vazne.
Co treba tento rok kdyz tam roztoci nejsou, tak to stejne na jare natrem i pres 3 narizena osetreni na podzim, at maj vcely jeste lepsi prostredi a podminky pro zivot a my lepsi produkty??? Nebo tim naznacujete neucinost nasi podzimni chemie?

T.H.
------------------
Včera se na Fascinovaném včelaři objevila zajímavá videa, mimo jiné Celý rok proti varroaáze.
Když to se mnou shlédla manželka, hlavně nátěr plodu, tak to komentovala:" Doufej že to video neuvídí tvoji zákazníci. To by už med nejedli.

m.j.
Společně se mnou nabyla dojmu, že těch deset dcm2 plodu měl už ten první plást

A zajímavé bylo, že i ona si všimla, že úly na prvních a druhých videích vypadají trochu odlišně.

Jeden rok jsem sledoval spad na zde demonstrovaných podložkách, a hned v zimě jsme bouchal varoa dna. Docela by mě zajímalo, kolik tam propagovaný varroamonitoring na těch podložkách zabere času. A nechápu ten odpor pro zahrnutí diagnostických varraden do prostředků proti VD a do dotací.

Karel

> Jeden rok jsem sledoval spad na zde demonstrovaných podložkách, a hned v
> zimě jsme bouchal varoa dna. Docela by mě zajímalo, kolik tam propagovaný
> varroamonitoring na těch podložkách zabere času. A nechápu ten odpor pro
> zahrnutí diagnostických varraden do prostředků proti VD a do dotací.
>

Presne tak, kdo chce kontrolovat spad celorocne tak je varroadno znacne ulehceni. Mam jeste i zdedene uly a tam to kontroluju az ted, protoze v lete by to stalo mimo hodne casu s oblekanim i hodne zihadel. Ono machrovat bez kukly s podlozkou v cesnu v plne sile vcelstev neni snadny - aspon u mych vcelstev. Pak je mi jasny, ze se kazdej na to radsi vyprdne, navic kdyz vcely viditelne rusi. Pri vytahovani podlozky zazadu pod sitem si vcelky maximalne trochu zahuci ale to je vse, casto si toho ani nevsimnou.
U varoadna opravdu staci v lete prijit v trenkach, zezadu vyndat podlozku, spocitat ci odhadnout spad, ocistit, a vratit podlozku. A nejvetsi investice pro toho kdo je trochu zrucnej, ma zakladni naradi, pilku, vrtacku a ma trochu pristup ke drevu (staci odpad po truhlarine) je to sito do dna - tak je to alespon v mym pripade. Planku uz v MV vyslo vicero.

T.H.

10x10cm 10x = 10dm2 plodu pod víčky. V tom včelstvu na videu byly takové zsvíčkované maximálně 3 rámky. A plodu na tom prvním byla slabší jeho třetina plochy. Podle rozměru 3,7x2dm x dvě strany je 7,4 dm2 děleno třemi. Výšku díla(2dm) vidím menší protože jde viditelně o spodní okousaný dílo.

Ten bílý úl jsem už měl v rukách, jde o nějaký typ. Viděl jsem tam Moravský univerzály II. a ten na teplo si nejsem jistý, ale půjde asi o nějakou 11 z obkladu.

..........
Karel>
A zajímavé bylo, že i ona si všimla, že úly na prvních a druhých videích vypadají trochu odlišně.

m.j.
Společně se mnou nabyla dojmu, že těch deset dcm2 plodu měl už ten první plást <

GP:
10x10cm 10x = 10dm2 plodu pod víčky. V tom včelstvu na videu byly takové zsvíčkované maximálně 3 rámky. A plodu na tom prvním byla slabší jeho třetina plochy. Podle rozměru 3,7x2dm x dvě strany je 7,4 dm2 děleno třemi. Výšku díla(2dm) vidím menší protože jde viditelně o spodní okousaný dílo.
----
Máš pravdu, když si to člověk začne počítat, tak pak to vyjde jinak.
31.cm x 32 cm. To poskládat ze středů plástů.

Karel

http://kralovehradecko.regiony24.cz/aktualne/vypis.aspx?id_clanku=43431


Jedna z nejabsurdnějších povinností zemědělců - sledovat v okruhu pěti kilometrů od polí směr letů včel, od jara příštího roku padne.

„V novele zákona o rostlinolékařské péči bude povinnost zemědělců informovat všechny chovatele včel v okolí do pěti kilometrů od svých polí a sledovat dráhy včel zrušena,“ potvrdil tajemník antibyrokratické komise ministerstva zemědělství (ABK) Jaroslav Šebek.

Naopak včelaři s kočujícími včelstvy budou muset o jejich pohybu informovat zemědělce. „Není to nic proti včelám, ty je samozřejmě nutné chránit. Zemědělci samozřejmě musí nadále dodržovat obecné podmínky týkající se ochrany včel,“ informoval tajemník ABK.

--------------

Karel

Nevíte kdy se vyplácela dotace na vyvíječ ,případně kde ?

Dělám trochu větší tavidlo. Se skleněným krytem je větší riziko rozbití a také je kryt těžší. Zkoušel jste někdo komorový polykarbonát? Mám vyhlédnutý 4,5 mm . Netrpí to horkem? Nevrhají komorové přepážky stín? Jak to řežete na míru?

V Makru byl nedávno výprodej nosičů lahví za 45Kč.V Brně jsem jich koupil 20ks,jdou skládat na sebe i s medem,výborná věc na přepravu.

Na přepravu jsou nejlepší nové přepravky na zeleninu. Podle typu se tam vejde 10 "kilovek" a ani to o sebe necinká. Taky cena není zanedbatelná, za 10 Kč , nebo dokonce zadara. Přepravky je možné plné také skládat na sebe. Jen po vyprázdnění jich pět čistých dám na sebe a do velkého igelitového pytle , aby se do příštího roku nezaprášily.

Jsou také samičky VD krátkověké a dlouhověké jako včely?

Mně se vejde do přepravky od rajčat atd (karton) právě 11 sklenic. 10+1 zdarma. když to našlapu tak i 10+2 :-))

Karel

Řekl bych, že samičky VD jsou v plném reprodukčním cyklu a na konci reprodukčního cyklu. Ty nakonci prostě odchovali svých pár dávek potomků a navíc už nemají. Tak umírají.

Potravy mají dostatek a i když zalezou tři samičky do buňky mají dohromady hody velké. Akoráte vyběhne při dvou nebo třech samičkách méně potomků. Asi kvůli konkurenci samiček rodičů.
.....
Vorja:>Jsou také samičky VD krátkověké a dlouhověké jako včely?<

Dotace ma vyvíječ by měla doputovat na účet místně příslušné ZO ČSV přes okresní výbor ve stejném mermínu jako dotace na léčivo. U nás jednatel dostal oběžník, kde jednotlivé sumy dotací byly vyčísleny tak, jak je okres posílal na účty ZO. Ptal bych se na místně příslušné ZO ČSV. MYslím, že to všude dorazilo v průběhu listopadu.

Radek Krušina

Řeže se obyčejnou ruční pilkou nebo cirkulárkou, přímočarou pilou atd. Musí
být ostrý nástroj, jinak se u elektrického nářadí natavuje a u ručního
žmoulá a mačká a řez není kvalitní.
V lepších obchodech se dají získat jakési popisy a pokyny k zpracování,
třeba
http://polykarbonat.rempo.net/komurkove-polykarbonatove-pc-desky-makrolon/navody-k-montazi/
a http://www.rempo.net/picture/shop/file/Makrolon.pdf , papírový leták na
podobné téma jsem viděl taky volně k použití v Bauhausu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 06, 2008 4:46 PM
Subject: Sluneční tavidlo


> Dělám trochu větší tavidlo. Se skleněným krytem je větší riziko rozbití a
> také je kryt těžší. Zkoušel jste někdo komorový polykarbonát? Mám
> vyhlédnutý 4,5 mm . Netrpí to horkem? Nevrhají komorové přepážky stín? Jak
> to řežete na míru?

Asi bych polykarbonát dal normálně do zahloubeného rámu, připevnil
šroubovanými lištami a dotěsnil obyčejným levným univerzálním silikonem. Ten
jako kyselý silikon by neměl držet minimálně na materiálu rámu a zřejmě taky
nemá přilnavost k Makrolonu na rozdíl od neutrálního silikonu, takže tím by
se vyřešila velká tepelná roztažnost polykarbonátu a zároveň by bylo tavidlo
utěsněné. Komůrky by měly být aspoň z jedné strany přístupné, jednou za čas
asi bude nutné vatou namotanou na drátu atd vyčistit vnitřek komůrek. Horko
se projeví tak, že polykarbonát se bude prověšovat, jak moc, se uvidí

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 06, 2008 4:46 PM
Subject: Sluneční tavidlo


> Dělám trochu větší tavidlo. Se skleněným krytem je větší riziko rozbití a
> také je kryt těžší. Zkoušel jste někdo komorový polykarbonát? Mám
> vyhlédnutý 4,5 mm . Netrpí to horkem? Nevrhají komorové přepážky stín? Jak
> to řežete na míru?

Zkušenost mám se slunečním tavidlem o rozměru cca 100x60cm a polykarbonátem síly 6mm. Řezat se to nechá stejně jak dřevo. Nejlépe kotoučem s SK plátky. Horkem to netrpí, jen hodně pracuje. Roztažnost je tak velká, že jsem to ani nedával do rámu. Musel by mít tak velké vůle, že by to vypadalo divně. Na hranách mám z vnějšku přišroubované závaží, tak aby polykarbonát doléhal na hrany bedny. Závažím myslím dřevěnou lištu a i ta musí být přidělána tak aby to mohlo pracovat. Větší otvor v desce a velkoplošnou podložku.
Tomáš Jaša

> Nevíte kdy se vyplácela dotace na vyvíječ ,případně kde ?
>
>
>
My ji měli souběžně s 1D

Já sa chcem opýtať, či máte niekto skúsenosti so klami na víku taviča. Mám dve skla a to spodné o hrúbke 4mm mi už prasklo. Je to tým, že keď ho otváram za plnej prevádzky a ovanie ho chladný vzduch? Sú nejaké špeciálnejšie skla na tento účel okrem polykarbonátu?
Ďakujem za odpovede.

Po douhem a bezvyslednem jednani ,uzavrena se spolecnosti- Rakousky Phoenix-smlouva nova,nevypoveditelna na 10 let.
Videnske sdruzeni-Centralverein-jasa,ze se ji podarilo odtrhnout od nemeckeho ustredi v Praze spolek v Moste.

25.3. Zrizen krajinsky Vcelarsky spolek pro Prahu a okoli.
Pritomnym milo se dotklo,kdyz hned pri zahajeni p.K.Netuka prohlasil ze pokus se zdaril.Dosly prihlasky i telegraficky od prof.ceske techniky p.Velflika ,jedna telegrafickou postou,jedna telefonem.

Sdruzeni ceskoslovanskych vcelaru v Kolci v.hromada,clenu 200.Ulozeno pripravit zalozeni samostatneho vcelarskeho druzstva.Prodej medu na zaklade zakona r.1872 a vlastiho vcelinu,podil stanoven na 10 K a ruceni jednonasobne.

Sjezd ceskoslovanskych vcelaru ve Msene u Melnika.
Prednaska Hlineckehoc.k.post.oficiala z Melnika,ktera mela za predmet vyhody ulu americkych.Odpurci novych smeru nezustali nic dluzni.Dle nahledu odpurcu,bylo by nejlepe vratiti se k nerozbornemu klatu.Sbor soudcu nesnadnou svoji praci dokoncil teprve ve 3hodiny s pulnoci.Vsechny prvni ceny ,medalie,i odmena prirknuty funkcionarum vystavy.

ZU Brno zavladl smer nepravd.Na podporu zrizeni spol.vcelinu obdrzeli 3000K.Zvoleno vcelstvo vcelstvo svedske-Nora- a ruske -Hvezda polarni-.C.K.mistodrzitelstvim potvrzeno ze p.Dolezal je delegatem u zem.rady.

Spolek-Pohoran-val.hromada pritomno 27 clenu (176)Zprava pokladni:prijem 237 K,vydani 321 K.Predseda L.Dolezal predlozil k rozhodnuti,mali zustat spolek i nadale clenem hospodarske spolecnosti(ZU)v Brne.Usneseno zustati.Rokovano o oplozovaci stanici.Vzhledem k tomu,ze misto je pro oplozovani nevhodne a jine neni,stanici zrusiti.

Po douhem a bezvyslednem jednani ,uzavrena se spolecnosti- Rakousky Phoenix-smlouva nova,nevypoveditelna na 10 let.
Videnske sdruzeni-Centralverein-jasa,ze se ji podarilo odtrhnout od nemeckeho ustredi v Praze spolek v Moste.

25.3. Zrizen krajinsky Vcelarsky spolek pro Prahu a okoli.
Pritomnym milo se dotklo,kdyz hned pri zahajeni p.K.Netuka prohlasil ze pokus se zdaril.Dosly prihlasky i telegraficky od prof.ceske techniky p.Velflika ,jedna telegrafickou postou,jedna telefonem.

Sdruzeni ceskoslovanskych vcelaru v Kolci v.hromada,clenu 200.Ulozeno pripravit zalozeni samostatneho vcelarskeho druzstva.Prodej medu na zaklade zakona r.1872 a vlastiho vcelinu,podil stanoven na 10 K a ruceni jednonasobne.

Sjezd ceskoslovanskych vcelaru ve Msene u Melnika.
Prednaska Hlineckehoc.k.post.oficiala z Melnika,ktera mela za predmet vyhody ulu americkych.Odpurci novych smeru nezustali nic dluzni.Dle nahledu odpurcu,bylo by nejlepe vratiti se k nerozbornemu klatu.Sbor soudcu nesnadnou svoji praci dokoncil teprve ve 3hodiny s pulnoci.Vsechny prvni ceny ,medalie,i odmena prirknuty funkcionarum vystavy.

ZU Brno zavladl smer nepravd.Na podporu zrizeni spol.vcelinu obdrzeli 3000K.Zvoleno vcelstvo vcelstvo svedske-Nora- a ruske -Hvezda polarni-.C.K.mistodrzitelstvim potvrzeno ze p.Dolezal je delegatem u zem.rady.

Spolek-Pohoran-val.hromada pritomno 27 clenu (176)Zprava pokladni:prijem 237 K,vydani 321 K.Predseda L.Dolezal predlozil k rozhodnuti,mali zustat spolek i nadale clenem hospodarske spolecnosti(ZU)v Brne.Usneseno zustati.Rokovano o oplozovaci stanici.Vzhledem k tomu,ze misto je pro oplozovani nevhodne a jine neni,stanici zrusiti.