Archiv Včelařské konference

Sršeň:
Počasí se zbláznilo.Dnes ráno byla snůška z dubu....
----
To jsem rád že to čtu. Už jsem myslel, že blázním já.
Napřed jsem si myslel, že jde o loupež, tak jsem vše pozužoval.
Pak jsem si myslel, že ty moje někde loupí a vraždí.
Ale na to, to trvalo moc dlouho.
Přistávaly s těžkými zadečky, s pylem jich bylo velmi málo.

Ale tady to trvá už dva týdny. Možná déle, protože jsem krmil a bylo mi divné, že kolem některých je takový bzukot. Včera jsem byl doma už kolem třetí a úplně mě to vyděsilo když jsem to slyšel. Hukot jak v čevenci.

Škoda, že jsem si neoznačil ty aktivní.

Karel

Pane Pazderko, nebudu odpovídat a nic rozvádět. Nebyl bych stejně pochopen. Diskuze se mi v mnohém nelíbí pro zaujatost proti ČSV. Možná, že existuje mnoho nedostatků, ale bez ČSV by v podstatě byl již konec včelaření.Zůstalo by jen několik velkých včelařů, ale to sem nepatří.
V naší ZO žijeme s drtivou většinou chovatelů včel,tedy včelařů organizovaných i neorganizovaných v souladu. Domnívám se, že při návštěvě včelína byl bych vřele přivítán a byl nucen přijmout i pohoštění a většinou by se chtěli pochlubit svými včelstvy i praxí i zařízením a nic by nezatajovali. Věřím jim..Ovšem existují také bordeláři, ale nejsou závistiví, nepodvádí a ten svůj pořádek berou jako normální ve včelíně, dílně,autu a možná i v kuchyni.
Sponzorování byla odpověď na příspěvek KaJI, ale po znovupřečtwní jsem zjistil, že jsem ho špatně pochopil.Domnívám se, že řada rozporů způsobují peníze.Dotace se skutečně všude vyplácí do haléře či dnes do koruny, nepřekrucujte skutečnost.Členské příspěvky a další poplatky se musí zaplatit , a je mi jedno, zda z vydaných peněz nebo jiných, které má v peněžence - peníze jako peníze.Uvedl jsem, jak v naší ZO vybíráme peníze pro ZO / nepíši o členskkém příspěvku do Prahy, svépomocném fondu..200 + 16 Kč/.Včely nejsou členy naší ZO, proto nevybíráme poplatky na včelstvo v žádné výši. Každý včelař, kterému poskytujeme služby zaplatí 40 Kč, to je vše. Ostatní si každý zaplatí podle skutečnosti - např. 25 za měl, 9 za Varidol,13 za pásky,, za včelařský zájezd
podle km,za aerosol podle domluvy s dotyčným pracovníkem, když máme schůzi, neplatíme žádné nechutné guláše ani řízky, ale když si dá pivo nebo něco jiného, platí osobně a hned.Tedy na odměny, poštovné, pronájmy nám opravdu stačí těch 40 Kč a to ode všech ,ať má jedno nebo 300 včelstev.
S panem Ferdem v řadě věcí souhlasím. Ale nejsem s Vámi zajedno, že ve včelařství je český absurdistán.
Další připomínka: jistě to bylo správně myšleno, ale fumigace se nedělá aerosolem.Fumigace i aerosol jsou samostatné způsoby léčení, za určitých podmínek zcela se stejným účinkem.Byl bych rád, kdybychom se méně pomlouvali, méně si záviděli a více včelařili, napravovat nedostatky ano, ale také ukazovat dobré věci a příklady.

Příteli Tichý,
děkuji za upřímný popis situace u vás v ČSV. V zásadě je to u nás z mého pohledu stejné. To je také důvod, proč setrvávám v organizaci. Jakmile by se situace zhoršila nad snesitelnou mez, vystupuji z ČSV, tak jako jsem v klidu odešel ze ZO, s jejímiž způsoby fungování jsem nesouhlasil a finančně ji odmítl podporovat. Vážím si nečlenů, solidních včelařů, stejně jako členů a nedělám u nich žádné rozdíly na rozdíl od některých funkcionářů ČSV. Na horší včelaře i nečleny je potřeba po dobrém působit. Je jich zanedbatelné procento a tak nám snad ani nestojí za to je nějak "kasírovat" za naše služby - odměnou nám by měl být jejich respekt k práci organizace, a vědomí, že jsme pro ně užiteční při zajišťování léků, dotací a spolupráce se SVS. Nesetkal jsem se zatím s nějakým nepřátelstvím a bráněním v přístupu ke včelám. Vyhlášky a sankce SVS jsou jako visící hrozba, která není vyplněna.

Souhlasím, že naše včelařství není český absurdistán, a je takové, na jaké úrovni jsou lidi. Většinou je to dobré a výjimky jsou všude na světě. Kdo seje vítr, sklízí bouři a akce vyvolává reakci. Lidi ze ZO by ale měli být ti moudřejší co mají do jisté míry pochopení.

Mám k tomu Vašemu popisu jen pár připomínek.
1. Bordelář je dosti vágní termín. Co je pro jednoho solidní pořádek, pro druhého to může být "bordel". Nejsou nikde definovány konkrétní minimální požadavky na vedení chovu.
2. Léčiva a vyšetření měli by se měla asi správně účtovat bez přirážek. Jinak by to byl prodej se ziskem a problém s daněmi (nevím). Služby by se měly oddělit a zahrnout do členského příspěvku pro ZO nebo sponzorského poplatku za služby.

================================

Tichý (80.188.56.170) --- 11. 9. 2008
Vztahy mezi včelaři, kteří si říkali dříve přátelé.

Pane Pazderko, nebudu odpovídat a nic rozvádět. Nebyl bych stejně pochopen. Diskuze se mi v mnohém nelíbí pro zaujatost proti ČSV. Možná, že existuje mnoho nedostatků, ale bez ČSV by v podstatě byl již konec včelaření.Zůstalo by jen několik velkých včelařů, ale to sem nepatří...................
............

Souhlasím. U nás je to stejné. Zřejmě je to o přístupu lidí. Jednou ročně objíždím členy i nečleny při léčení aerosolem a všude vřelé uvítání. Pak vidím, kolik má kdo včel, v jakém pořádku a pokud je někde nedostatek, vždy se domluvíme. A nikdo u nás nechová včely, aby fingoval dotace. Příspěvky taky vybíráme na člena, ne na včely, protože je to nesmysl. Oběd ale na výroční schůzi platíme. Každý má možnost přijít.
Tonda

>V naší ZO žijeme s drtivou většinou chovatelů včel,tedy včelařů organizovaných i neorganizovaných v souladu. Domnívám se, že při návštěvě včelína byl bych vřele přivítán a byl nucen přijmout i pohoštění a většinou by se chtěli pochlubit svými včelstvy i praxí i zařízením a nic by nezatajovali. Věřím jim..Ovšem existují také bordeláři, ale nejsou závistiví, nepodvádí a ten svůj pořádek berou jako normální ve včelíně, dílně,autu a možná i v kuchyni.

Vážení včelaři,
vidím sice že v zásadě s nosnou myšlenkou souhlasíte, ale máte některé výhrady. Pokusím se krátce reagovat. Předně nemohu za to, že MVDr. Hovorka neuvádí nic bližšího o výzkumu který dle jeho článku potvrdil, že volně žijící včelstva nemají mor. Já zdroj této myšlenky uvádím (jeho článek)a je na něm, aby uvedl kde k této informaci přišel.Ostatně měl to formou citace učijnit ve svém článku již dávno... Pokud se to ale učí i na veterinárních školách jako fakt, asi to pravda bude a je to na pováženou! To že je třeba za každou cenu obnovit polovinu díla neberte doslova. To se týká úlů dvouprostorových a včelstev volně žijících-tam to funguje, díky malé plástové ploše. U vícenástavkových úlů to včely logicky nedokáží! O to ale vůbec nejde. Zimní hrozen při postupu za zásobami využívá tak polovinu plástů nástavku. K ozdravnému přesunu tedy stačí nějakých 7-8 panenských plástů. Ty další dva mohou být doplněny formou mezistěn po zahájení stavby v jarním období. Tak snadno včely převedeme kompletně na panenské dílo. Je to metoda lepší než Norské zimování, kdy se včely na mezistěny násilím ometají...To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda. Také to není náhoda ale úmysl přírody! Kdyby bylo pro zimování výhodné do panenského díla dávat pyl, již dávno by to včely činily!!! Lépe totiž přežívají včelstva bez pylu s dlouhou plodovou přestávkou hubící roztoče. Takové včely spálí méně zásob a nemají v předjaří problém s vodou.Jsou neopotřebované a nosema se jich netýká!!! Pokálení také téměř nehrozí-když není plod je majá spotřeba zásob a výkalové váčky se nepřeplní. Naše metoda je nenásilná a umožní včelstvu v pohodě plodovat a vychovávat mohutnou populaci zimních včel. To, že pak včely ukončí plodování a do květu lísek či olší neplodují je skvělé-nebo to snad není náš cíl? Nezefektivní plodová přestávka aplikaci fumigace? Odpověď je myslím jasná. Co by za to letos mnozí včelaři dali, pokud by měli na jaře včelstva sice slabší, ale živá a zdravá? Také jsme nikdy netvrdili že volně žijící včely nehostí původce chorob, pouze tvrdíme, že tito původci jsou ozdravným přesunem na panenské dílo účinně regulováni a chorobu-např. mor nepůsobí. To je v souladu s článkum MVDr. Hovorky a on si jistě tento údaj nevymyslel. MVDr. Hovorka není běžný veterinář a je považován za včelařského odborníka. Jistě ví co říká a proč. Každopádně je jisté, že volně žijící včelstva mají mechanismy které jim umožňují dlouhodobě vzdorovat nemocem. Zdá se, že včelstva chovaná spíše mnohdy přežívají včelaři navzdory. Nechceme nikoho k ničemu přemlouvat-každý se musí sám rozhodnout jak dál. V této volbě Vám přeji šťastnou ruku-já mám sám pro sebe po 4 letech testování panesnkého zimování jasno. Myslíme si, že tvorbě každé funkční metodiky včelaření musí nutně předcházet pochopení přírodního stavu věcí. Berte tedy náš článek jako inspiraci a učiňte si vlastní pokusy-nic jiného jako autorský kolektiv nežádáme.Snad jen to, abyste nám jako autorům a také svým kolegům sdělili své výsledky.Pěkný den Vám všem R.L

Já si myslím, že volně žijící včelstva na tom z našeho pohledu nejsou lépe. Ona umírají možná ve větším procentu než v chovech. Každé volně žijící včelstvo vyprodukuje i několik rojů, a to je tím hlavním ozdravným mechanismem a mechanismem přežití. Základní včelstvo se třeba už příštího jara nedožije, přežije roj a to vše se opakuje. Víte kolik včelstev by tu volně žilo, kdyby každé vyprodukovalo za rok jeden životaschopný roj a samo dál přežilo? Když včelař přijde třetím rokem o včelstvo, protože se v něm naakumuloval patogen, považuje to za výjimku ale je to přirozenost. Včelař, který to od přírody okoukal, dělá oddělky a smetence a počítá i se ztrátami.

máš také ¨pravdu normální vývoj včelstva v přírodě je vlastně přibližně tříletý. včelstva s tříletou matkou se dokáží zrojit až do svého vlastního zničení
Jsou ale i včelstva která jsou v úlu již 25 let s tichou výměnou matek málo se rojí, spíše vůbec a lze od nich získat potomsvo jen odběrem matečníků z tiché výměny ( vlastní zkušenost)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?
> Datum: 12.9.2008 18:43:52
> ----------------------------------------
> Já si myslím, že volně žijící včelstva na tom z našeho pohledu nejsou lépe.
> Ona umírají možná ve větším procentu než v chovech. Každé volně žijící
> včelstvo vyprodukuje i několik rojů, a to je tím hlavním ozdravným
> mechanismem a mechanismem přežití. Základní včelstvo se třeba už příštího
> jara nedožije, přežije roj a to vše se opakuje. Víte kolik včelstev by tu
> volně žilo, kdyby každé vyprodukovalo za rok jeden životaschopný roj a samo
> dál přežilo? Když včelař přijde třetím rokem o včelstvo, protože se v něm
> naakumuloval patogen, považuje to za výjimku ale je to přirozenost. Včelař,
> který to od přírody okoukal, dělá oddělky a smetence a počítá i se
> ztrátami.
>
>
>

Také já Vás zdravím Pane Linhart.
Proč nemívají divoké včely mor je skutečně spíše akademická otázka. Nevím, zda bude tak jednoduché tuto tézi u nás prokázat. Původní černá včela, která byla v našich oblastech domovem a běžně přežívala i několik let v daleko menších společenstvích i v poměrně malých dutinách na skromných zásobách. Ta byla vytlačena a nahrazena v šedesátých letech minulého století včelou Kraňského plemene. Dle mých zkušeností, má Kraňka s přezimováním v naší přírodě značné problémy. Nestačí se dostatečně zásobit a díky své mírnosti je zranitelná od svých nepřátel. Zkrátka není zde doma. Ať chceme nebo ne, než zde Kraňka zdomácní, bude ještě pár set možná tisíc let trvat a nás z toho zcela jistě již hlava bolet nebude. Nevím jaké jsou Vaše zkušenosti s přežitím zimního období divoce žijícími včelami, ale já jsem již mnoho let nezaznamenal divoce usazený včelí roj který by přežil zimní období. Po několik let jsem sledoval roje usazené ve staré duté lípě v Bedřichově Světci a rovněž i v nepoužívané elektrorozvodné skříni tamtéž. Tyto roje zimu nikdy nepřežily. Rovněž o včelách které pavidelně každoročně obsazovali puklinu zdiva staré stodoly ve Volevčicích. Tak se ta obec skutečně jmenuje, o těch mne pravidelně informoval majitel této nemovitosti. V dubnu říkal, ještě nelétají. Asi jim je zima. V květnu, již létají a jak. Tam jich je. Dvakrát jsem zaznamenal, že tato včelstva ani nenastoupila do zimy. Již v srpnu se včely vytratily a jako hladové roje šli hledat azil u jiných včelstev. Zůstalo po nich pouze suché a nikoli rozsáhlé dílo. To bylo v letech extrémě chudých na snůšku. Kdy jsem musel včely přikrmovat již v polovině července. Tyto zkušenosti mi říkají, že v naší přírodě usazený roj není schopen přežít zimu natož několik roků bez přestávky. Tedy provedení důkazu je prakticky nemožné. Možná však, že v jiných krajích na našem území je tomu ještě i jinak. Proto si myslím, že prokázat tvrzení o imunitě rojů na mor včelího plodu je spíše velkým přáním. Vždyť myši a motýlice spolehlivě zahladí všechny stopy. Domnívám se také, že tézi o imunitě někdo "vtipně" vyslovil a ta byla přijata bez výhrad a přemýšlení, protože je velmi pravděpodobná a také líbivá. Jak si tedy ale vysvětlit, že spory původce moru včelího plodu zde ještě existují. Vysvětlení je pouze jediné. I divoce žijící včelstva jsou jeho nositeli a záleží na podmínkách a kondici včelstva kdy dojde k propuknutí nemoci. Jednou z podmínek je i hygiena včelího díla a ovlivnění jeho využití včelařem pro zimující včelstva tak, aby se tyto podmínky co nejvíce přiblížily popsaným podmínkám, zimujícího, divoce žijícího včelstva. Tedy omezení plodování v zimním období a jarní rozvoj na mladém po hygienické stránce nezatíženém díle a čerstvě přineseném pylu. Ve své práci (mám ji neustále po ruce) uvádíte i metodiku chovu. Pro nízkonástavkový chov včel, bez použití mateří mřížky, 60 - 70 plástů v době vrcholného rozvoje a 40 plástů zimujícího včelstva, však jsou nutné určité úpravy této metodiky a praktické zkoušky. Myslím však, že to bude fungovat. Přinejmenším jsem si uvědomil, že nestačí pouze obnova včelího díla, ale je důležité se s tímto dílem naučit pracovat.
Pepča

Já si myslím, že aby divoká včelstva přežila, musí mít obydlí na bohatším
stanovišti, kde v srpnu a červenci přinese ještě dost zásob. Divoké včelstvo
se bude na začátku května ještě rozvíjet, dá se čekat, že nebude tak silné
jako včelstva zimovaná včelařem, potom v květnu a červnu musí donést zásoby
na zimu, takových 15 - 20 kilo. V červenci a srpnu musí donést tolik zásob,
aby z nich vyžilo, případně aby buňky po vylíhlém plodu ještě zaplnilo
medem, med z května a června musí nechat. Více než 10 - 20 kilo se do
dutiny divokého včelstva nejspíš nevejde, pokud by tedy včelstvo žilo v
červenci a srpnu z dříve donesených zásob, nezbylo by dost na zimu. Teprve
od září by včelstvo mohlo žít z zimních zásob. A to ještě pokud bude teplý
podzim, včely budou dlouho do zimy hodně plodovat a spotřebují hodně zásob,
které jim mohou v zimě chybět, takže teplý podzim bez včelí snůšky přežití
ulétlých včelstev ještě zhoršuje. Takže na dnešním průměrném stanovišti,
kde včely bez krmení trpí v červenci a srpnu nedostatkem, ulétlá včelstva
nejspíš nepřežijí. Větší šanci na přežití by mohla mít včelstva umístěná v
extrémně velké a zároveň uteplené dutině, což v praxi budou hlavně
zapomenuté a otevřené staré úly. Tam mohou včely v květnu a červnu nanosit
klidně 30 kilo i víc, mohou si potom dovolit brát ty zásoby už v srpnu nebo
dokonce červenci a nechat jich dost na přežití zimy.
Co se týká toho, že divoká včelstva nejspíš nemají mor, já si myslím, že tam
spíše dochází k extrémní obnově včelstev. Pokud je v blízkosti nezkušený
nebo lajdák včelař, včely se mu rojí už v první polovině května a protože je
vhodných dutin pro včely nedostatek, dá se čekat, že dutinu v blízkosti roj
obsadí. Včelař potom zjistí, že už v první polovině května létají z dutiny
včely a může si myslet, že přezimovaly. Včely potom jsou v dutině přes léto,
už v září mohou klidně uhynout a včelař si může myslet, že včely jen nejsou
vidět, protože v té době už létají málo. Voští potom zlikvidují zavíječi a v
zimě ptáci, myši, kuny atd. Na jaře zase včelaři uletí roj a osídlí dutinu.
Pokud je dutina zamořená morem plodu, příchozí roj ho nemá, včelstvo i přes
to, že se postupně nakazí zbytky voští z minula, přesto přežije zase až do
toho září, kdy už je tolik zima, že včely z včelařových včelstev už dutinu
nevyloupí a mor nepřinesou. Na jaře zase dutinu se zbytky medu nenajdou a
nevyloupí, protože na jaře je dost snůšky, takže včely neslídí. Takže do
dutiny zase přijde ulétlý roj a cyklus se opakuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 12, 2008 10:13 PM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> Také já Vás zdravím Pane Linhart.
> Proč nemívají divoké včely mor je skutečně spíše akademická otázka. Nevím,
> zda bude tak jednoduché tuto tézi u nás prokázat. Původní černá včela,
> která byla v našich oblastech domovem a běžně přežívala i několik let v
> daleko menších společenstvích i v poměrně malých dutinách na skromných
> zásobách. Ta byla vytlačena a nahrazena v šedesátých letech minulého
> století včelou Kraňského plemene. Dle mých zkušeností, má Kraňka s
> přezimováním v naší přírodě značné problémy. Nestačí se dostatečně zásobit
> a díky své mírnosti je zranitelná od svých nepřátel. Zkrátka není zde
doma.
> Ať chceme nebo ne, než zde Kraňka zdomácní, bude ještě pár set možná tisíc
> let trvat a nás z toho zcela jistě již hlava bolet nebude. Nevím jaké jsou
> Vaše zkušenosti s přežitím zimního období divoce žijícími včelami, ale já
> jsem již mnoho let nezaznamenal divoce usazený včelí roj který by přežil
> zimní období. Po několik let jsem sledoval roje usazené ve staré duté lípě
> v Bedřichově Světci a rovněž i v nepoužívané elektrorozvodné skříni
tamtéž.
> Tyto roje zimu nikdy nepřežily. Rovněž o včelách které pavidelně
každoročně
> obsazovali puklinu zdiva staré stodoly ve Volevčicích. Tak se ta obec
> skutečně jmenuje, o těch mne pravidelně informoval majitel této
> nemovitosti. V dubnu říkal, ještě nelétají. Asi jim je zima. V květnu, již
> létají a jak. Tam jich je. Dvakrát jsem zaznamenal, že tato včelstva ani
> nenastoupila do zimy. Již v srpnu se včely vytratily a jako hladové roje
> šli hledat azil u jiných včelstev. Zůstalo po nich pouze suché a nikoli
> rozsáhlé dílo. To bylo v letech extrémě chudých na snůšku. Kdy jsem musel
> včely přikrmovat již v polovině července. Tyto zkušenosti mi říkají, že v
> naší přírodě usazený roj není schopen přežít zimu natož několik roků bez
> přestávky. Tedy provedení důkazu je prakticky nemožné. Možná však, že v
> jiných krajích na našem území je tomu ještě i jinak. Proto si myslím, že
> prokázat tvrzení o imunitě rojů na mor včelího plodu je spíše velkým
> přáním. Vždyť myši a motýlice spolehlivě zahladí všechny stopy. Domnívám
se
> také, že tézi o imunitě někdo "vtipně" vyslovil a ta byla přijata bez
> výhrad a přemýšlení, protože je velmi pravděpodobná a také líbivá. Jak si
> tedy ale vysvětlit, že spory původce moru včelího plodu zde ještě
existují.
> Vysvětlení je pouze jediné. I divoce žijící včelstva jsou jeho nositeli a
> záleží na podmínkách a kondici včelstva kdy dojde k propuknutí nemoci.
> Jednou z podmínek je i hygiena včelího díla a ovlivnění jeho využití
> včelařem pro zimující včelstva tak, aby se tyto podmínky co nejvíce
> přiblížily popsaným podmínkám, zimujícího, divoce žijícího včelstva. Tedy
> omezení plodování v zimním období a jarní rozvoj na mladém po hygienické
> stránce nezatíženém díle a čerstvě přineseném pylu. Ve své práci (mám ji
> neustále po ruce) uvádíte i metodiku chovu. Pro nízkonástavkový chov včel,
> bez použití mateří mřížky, 60 - 70 plástů v době vrcholného rozvoje a 40
> plástů zimujícího včelstva, však jsou nutné určité úpravy této metodiky a
> praktické zkoušky. Myslím však, že to bude fungovat. Přinejmenším jsem si
> uvědomil, že nestačí pouze obnova včelího díla, ale je důležité se s tímto
> dílem naučit pracovat.
> Pepča

Chtěla bych se zeptat,jaká by měla byt kapacita žaků v mateřské škole na jednu kuchařku,jednu vedoucí kuchyně a jednu pomocnou sílu.

Potřeboval bych někde koupit parafín na nástavky. Kde jej kupujete v okolí Brna. Předem děkuji za tipy.

Jedna kuchařka 40 dětí

Pane Linhart máte nějakoupředstavu o modifikaci vašeho systému na jiné úlové systémy. O NN zde již byla řeč, co kombinované úlové systémy nebo přímo Dadant?

Loni jsem kupoval z Parama, maji mezisklad u Zlina, do Brna
zajizdeji, doprava v cene. Kontakt:
Stanislav Kucera [stanislav.kucera/=/paramo.cz]
PARAMO, a.s.
vedoucí DS Lípa u Zlína
FAX: 577901087
TEL:736507041

> Potřeboval bych někde koupit parafín na nástavky. Kde jej
> kupujete v okolí Brna. Předem děkuji za tipy.

Martin Olšák:
Loni jsem kupoval z Parama,...
---
Kolik je tak orientačně cena. Abych se připravil.

Díky.
Karel

Dobrý den Jano,pan Sršeň Ti odpověděl jasně,ale od Radima se možná dočkáte konkretnější a vyčerpávající odpovědi na tuto tématiku.Takže počkat,všechno bude ke spokojenosti a pochopení této specielní problematiky.

KaJi:
Kolik je tak orientačně cena. Abych se připravil.
---

http://www.parafin-wax.cz/html/cenpar.htm

Nedočká se, včely do kuchyně na obědy nechodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "dlouhý" <dlouhyposta/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 14, 2008 9:30 AM
Subject: práva a povinnosti pracovníků v kuchyni


> Dobrý den Jano,pan Sršeň Ti odpověděl jasně,ale od Radima se možná dočkáte
> konkretnější a vyčerpávající odpovědi na tuto tématiku.Takže
počkat,všechno
> bude ke spokojenosti a pochopení této specielní problematiky.

> Loni jsem kupoval z Parama,...
> ---
> Kolik je tak orientačně cena. Abych se připravil
Neco kolem triceti korun za kilo, jestli se nepletu. Cenik maji na netu.


Martin

jak daleko od obydli muze stat vcelin ?

Není ničím upraveno. Pouze doporučen výlet na vlastní pozemek, ev. "zvedat" včely živým plotem nebo porostem. Doufám, že nechcete v rámci ovládnutí krajiny vytlačit včely ne jinou planetu.

Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá temím "Aby neotěžovaly okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého z nás a pro prostředí v jakém se právě pohybujete
Př. na 1m? rozkvetlé loky je 1 včela to namená na 1ha 10 000 létavek v v roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při procházce vám to ani nepřijde a uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere amok, nebezpečí napadení včelou je asi tak stejné

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> Předmět: v?el?n a obydl?
> Datum: 14.9.2008 22:00:57
> ----------------------------------------
> jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
>
>
>

Bohužel nemáš pravdu. Na rozkvetlé louce můžeš včelu beztrestně odehnat z květu. Zkusil jsi odehnat včelu z česna? Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti, obvykle pár desítek metrů, africké i více, než 200m.

Pepa


-----Původní zpráva-----
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele Josef.Mensik/=/seznam.cz
Odesláno: po 15.9.2008 8:22
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re:v?el?n a obydl?

Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá temím "Aby neotěžovaly okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého z nás a pro prostředí v jakém se právě pohybujete
Př. na 1m2 rozkvetlé loky je 1 včela to namená na 1ha 10 000 létavek v v roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při procházce vám to ani nepřijde a uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere amok, nebezpečí napadení včelou je asi tak stejné

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> Předmět: v?el?n a obydl?
> Datum: 14.9.2008 22:00:57
> ----------------------------------------
> jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
>
>
>

Já mám na mysli normální chování a ne, že se půdeš sousedovi vrtat do česna A mám jeden příklad Má dcera má alergii na včelí bodnutí doma se pohybuje kolem včel s ohledem na svůj hendikep a včela ji doma nebodla.. ale práce v zahradnictví musela nechat neb se jí to tam stalo dvakrát a odvezla ji sanitka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: v?el?n a obydl?
> Datum: 15.9.2008 09:09:10
> ----------------------------------------
>
> Bohužel nemáš pravdu. Na rozkvetlé louce můžeš včelu beztrestně odehnat z květu.
> Zkusil jsi odehnat včelu z česna? Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti,
> obvykle pár desítek metrů, africké i více, než 200m.
>
> Pepa
>
>
> -----Původní zpráva-----
> Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Odesláno: po 15.9.2008 8:22
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re:v?el?n a obydl?
>
> Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá temím "Aby neotěžovaly
> okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého z nás a pro prostředí v jakém
> se právě pohybujete
> Př. na 1m2 rozkvetlé loky je 1 včela to namená na 1ha 10 000 létavek v v
> roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při procházce vám to ani nepřijde a
> uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere amok, nebezpečí napadení včelou
> je asi tak stejné
>
> PEPAN
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> > Předmět: v?el?n a obydl?
> > Datum: 14.9.2008 22:00:57
> > ----------------------------------------
> > jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
> >
> >
> >
>
>
>
>

ZUc. Mile prijato na vedomi ze na Morave zalozen krajinsky spolek-Pohoran-ktery se prihlasil za clena naseho ustredi.(z moravy prijaty 4 krajinske spolky)

Spolek Pohoran verejna schuze v Jaromericich.Predseda spolku Dolezal zahajil schuzi vrelym uvitanim,vylozil,ze ucelem spolku jest rozsirovani a zvelebovani vcelarstvi a cim chce sveho ucelu dosahnouti.Vybidnul ctene shromazdeni,by hojnym pristupovanim za cleny spolku hledely cinnost spolku vzpruziti a tak spolku pomahali.Rozbredla se debata by Zemsky brnensky spolek ustanovil se jako v cechach za spolek ustredni,aby mohly ostatni spolky krajinske se tvoriti a k tomuto pristupovati.Dotkl se pochybneho uceni tak zvanych mladovcelaru,jimz stoji v cele farar Gerstrung a vyvratil padnymi důvody mylne nahledy noveho uceni,jenz na mnoze podstaty nema a mezi ceskymi vcelari nenajde zajiste zadne pudy.
Ku konci schuze dal predseda setrnymi slovy najevo,ze z tak cetne navstivene schuze dalo se ocekavati 40-50 novych clenu a ze 16 nikterak cetnemu shromazdeni neodpovida.Apeloval na pritomne rolniky,k vuli nimz schuze a prednaska poradana- bylo vsak marne.Takovym jednanim bude nucen zariditi schuze clenske a nikoliv verejne.

Brnensky spolek,predseda Korcian zdeluje dopis spolku Pohoran.Poukazuje ke dvema velkym prekazkam: dvojjazycnost a hmotne postaveni spolku.Sekretar rakouskeho ustredniho spolku odhalil umysl tohoto:aby spolek brnensky ovladli nemci a spolkovy dům stal se majetkem spolku rakouskeho.

Pohoran Budisov pritomno 45 vcelaru. Predseda vita pritomne a oduvodnuje schuzi poradanou jednak tim,aby se vcelarstvi zvelebilo,jednak,by se novych clenu spolku ziskalo-ziskano 7 novych clenu.

Jak již psal Ferda, není to nijak upraveno v žádné normě. Obecně
mám zkušenost, že je jedno jaká je vzdálenost od domu, ale spíše
otázka světových stran, vábidel kolem domu (bazén, tekoucí voda,
nebo jiná lákadla ...). Mám včely hned za domem, příbuzenstvo
je velmi alergické a je minimální problém, ale mmusejí se vyhýbat
letové straně včelína, cesta k druhým příbuzným vede na severní
straně za včelínem a nebyl zatím problém. Při rojení (jen málokdy),
krmení (slídění) apod. musejí být opatrnější, ale jinak není
žádný problém. K sousedům jsou včely vzdáleny cca 10 - 15 m a
mají před sebou porost stromů, takže se musejí hned při vzletu
vznést celkem vysoko. Tolik z mé zkušenosti.
V otevřeném prostoru bez překážek se dá počítat se vzdáleností
od 50 m. Oni totiž brání svá česna řádově do 20 m (zkušenost
při sekání trávy sekačkou ve špatnou dobu), ale hlavně když
je horší snůška a slídění a nebo jsou něčím rozdrážděni
(prací ve včelách apod.).

Snad jsem na nic nezapomněl, ale asi tak. Takže pokud jste sám včelař,
je třeba upozornit při práci či poodráždění včel a pokud je
to soused, nejlépe se společně dohodnout (i když to nemusí být
jednoduché) na společném řešení (posun úlů, výsadba živého
plotu, umělé plotové výplně kvůli zvednutí letové dráhy včel
apod.)

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: RE: v?el?n a obydl?
Datum: 15.9.2008 - 9:23:39

> Já mám na mysli normální chování a ne, že se
> půdeš sousedovi vrtat do česna A mám jeden příklad
> Má dcera má alergii na včelí bodnutí doma se
> pohybuje kolem včel s ohledem na svůj hendikep a
> včela ji doma nebodla.. ale práce v zahradnictví
> musela nechat neb se jí to tam stalo dvakrát a odvezla
> ji sanitka
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> > Předmět: RE: v?el?n a obydl?
> > Datum: 15.9.2008 09:09:10
> > ----------------------------------------
> >
> > Bohužel nemáš pravdu. Na rozkvetlé louce můžeš
> > včelu beztrestně odehnat z květu.
> > > Zkusil jsi odehnat včelu z česna? Včely brání
> > své obydlí do určité vzdálenosti,
> > > obvykle pár desítek metrů, africké i více, než
> > 200m.
> > >
> > Pepa
> >
> >
> > -----Původní zpráva-----
> > Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele Josef.Mensik/=/seznam.cz
> > > Odesláno: po 15.9.2008 8:22
> > Komu: vcely/=/v.or.cz
> > Předmět: Re:v?el?n a obydl?
> >
> > Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá
> > temím "Aby neotěžovaly
> > > okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého
> > z nás a pro prostředí v jakém
> > > se právě pohybujete
> > Př. na 1m2 rozkvetlé loky je 1 včela to namená
> > na 1ha 10 000 létavek v v
> > > roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při
> > procházce vám to ani nepřijde a
> > > uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere
> > amok, nebezpečí napadení včelou
> > > je asi tak stejné
> >
> > PEPAN
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> > > Předmět: v?el?n a obydl?
> > > Datum: 14.9.2008 22:00:57
> > > ----------------------------------------
> > > jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
> >

HLEDAM NEKOLIK SPOLECNIKU-NIC VE VEKU +- 35 LET,ABSOLVENTY ZEMEDELSKE SKOLY,UCILISTE V OBORU CHOVATEL KONI,ZOOTECHNIK,VCELAR,SADAR ATD.PRO ZALOZENI EXTENZIVNI EKOFARMY NA ZAKLADECH PERMAKULTURY A BAUBIOLOGIE VE SPANELSKU V OBLASTI POHORI MAESTRAZGO A MATARANA.CHTEL BYCH VYBUDOVAT EXTENZIVNI, SMISENOU,CO NEJVICE SOBESTACNOU EKOFARMU S CHOVEM KONI,AGROTURISTIKOU A MENSIM AGROHOTELEM.JE MOZNO PESTOVAT BEZNE I MENE BEZNE ( PRO CECHY ) HOSPODARSKE ZVIRECTVO,ZALOZIT PLANTAZ LECIVYCH ROSTLIN,KERU A K NI VCELINY.SAM VSAK LOGICKY NA TO NEMOHU STACIT, PROTO HLEDAM SOLIDNI,SPOLEHLIVE A OPRAVDOVE ODBORNIKY V DANEM OBORU.INFORMACE : bufaloo/=/seznam.cz 722773988

BUFFALO, nabízím spoustu včelínů na cestu do Španělska,jen si nejsem jistý zda jsou ještě úplně EKO za ty roky gabonování,fumigování a areosolování.Bohužel jsou již téměř bez včel.Přesun možný po vyplacení dotace v CZ.

Zdenek


ps.doufám, že mě vezmeš sebou,v tomhle státě to stejně v poslední době za moc nestojí. 64/18O/78

Pane, oco Vám jde? Mladým se musí dávat, nedělat z nich osly a oblbovat nějakými prodělečnými chytáky pod hlavičkou pseudo-bio -eco -perma, s výsledkem snadné recyklace jejich peněz. Je Vám 50 (podle Vašich inzercí jinde na webu) a sháníte peníze. Také prý tam žijete, ale to jsou pouhé klamy.(stačí se podívat na IP)

Přesvěčte mne, že nejste najivní nebo podvodník na tomto místě. Rád se nechám poučit.


............
HLEDAM NEKOLIK SPOLECNIKU-NIC VE VEKU +- 35 LET,ABSOLVENTY ZEMEDELSKE SKOLY,UCILISTE V OBORU CHOVATEL KONI,ZOOTECHNIK,VCELAR,SADAR ATD.PRO ZALOZENI EXTENZIVNI EKOFARMY NA ZAKLADECH PERMAKULTURY A BAUBIOLOGIE VE SPANELSKU V OBLASTI POHORI MAESTRAZGO A MATARANA.CHTEL BYCH VYBUDOVAT EXTENZIVNI, SMISENOU,CO NEJVICE SOBESTACNOU EKOFARMU S CHOVEM KONI,AGROTURISTIKOU A MENSIM AGROHOTELEM.JE MOZNO PESTOVAT BEZNE I MENE BEZNE ( PRO CECHY ) HOSPODARSKE ZVIRECTVO,ZALOZIT PLANTAZ LECIVYCH ROSTLIN,KERU A K NI VCELINY.SAM VSAK LOGICKY NA TO NEMOHU STACIT, PROTO HLEDAM SOLIDNI,SPOLEHLIVE A OPRAVDOVE ODBORNIKY V DANEM OBORU.INFORMACE : bufaloo/=/seznam.cz 722773988

O vykendu jsem kontrovat množstvi zasob ve včelstvech,a zdase že dost proplodovaly tak nevim jestli nemam ješte přikrmit 3kg v rostoku,plodu uš vyrazne ubylo a včelstva by zasoby uložila do zimniho sedliska ma druhou stranu nechci opotřebovat zimni včety tak me zajima nakotik podzimni přikrmeni zatežuje dekuji za odpovet.

To se tady o tom asi bude zase diskutovat. Párkrát jsem nechal zpracovat
téměř všechny zásoby na zimu včelám v říjnu a listopadu, 10 - 12 kilo a taky
to šlo, žádné velké problémy s opotřebováním včel a oslabením včelstva přes
zimu nebo na jaře jsem nepozoroval. Je možné, že kdyby jsem půlku včelstev
nakrmil v srpnu a potom porovnával, že bych u těch nakrmených v říjnu a
listopadu zaznamenal na jaře slabší včelstva tak o čtvrtinu, třetinu, větší
rozdíl ale rozhodně ne. Je jenom třeba dodržet pár zásad. Nesmí se krmit
stylem jako v srpnu, navalit co největší množství cukru najednou, ale
postupně po menších dávkách, včely musí dávky spotřebovat přes noc nebo do
druhého dne a potom je nechat nějaký den odpočinout. Takhle se může klidně
krmit až hluboko do listopadu, jenom včely musí mít po ukončení krmení
nejméně 14 dní relativně teplého počasí, kdy mohou vylétávat, mohou najít
ještě nějaký pyl v přírodě nebo budou mít dostatek pylu v úlu a kdy po
zpracováváni zásob regenerují. Pak mohou klidně v prosinci přijít i mrazy.
V druhé polovině září se klidně můžou tři kila doplnit, pokud to je potřeba.
Doporučuji dávku tak jedno kilo cukru v roztoku tak jednou za 3 - 5 dnů,
musí ale to být v krmítku, kde včely roztok ještě berou, to znamená krmítko
musí být izolované a umístěné ideálně nad plodem včelstva, kde samotné
včelstvo roztok udržuje teplý. Studený roztok včely neberou. Asi by bylo
vhodné počkat, až se oteplí, u nás je teď přes den 12 st C, v noci 6 st C,
tedy teploty spíše tak pro listopad a tomu by odpovídalo i krmení.
Podle mně jsou poučky o opotřebování zimní generace včel spíše nepodložené a
jen papouškované domněnky od včelaře ke včelaři. Vzniklo to podle mně tím,
že včelaři na převčelených stanovištích, kde včely neměly v červenci a srpnu
dostatek potravy, zakrmovali až později, třeba po polovině srpna. Včely v
červenci a srpnu proto neplodovaly a krmení později už to nezachránilo. Když
potom včelaři nakrmili už v červenci, včely na dostatku cukru najednou
plodovaly a vychovaly silnou zimní generaci. Tak z toho se odvodilo, že
nakrmení na zimu po polovině srpna už opotřebovává a ničí zimní generaci
včel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "TOMA" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 16, 2008 7:48 AM
Subject: Zasoby na zimnu


> O vykendu jsem kontrovat množstvi zasob ve včelstvech,a zdase že dost
> proplodovaly tak nevim jestli nemam ješte přikrmit 3kg v rostoku,plodu uš
> vyrazne ubylo a včelstva by zasoby uložila do zimniho sedliska ma druhou
> stranu nechci opotřebovat zimni včety tak me zajima nakotik podzimni
> přikrmeni zatežuje dekuji za odpovet.

O víkendu jsem kontroval množství zásob ve včelstvech a zdá se, že dost proplodovaly...
--------------------------------------------------------------
Ak Ste usúdili, že zimných zásob vo včelstvách je málo, je zbytočné filozofovať, či im ešte zásoby doplním alebo nie. Predsa, ak by nedostatok zásob existenciu včelstva ohrozil neprežitím zimy, je vždy výhodnejšie včely zaťažiť odberom a inevertovaním sacharózy a včelstvo ako také prezimovať, aj kešd možno niekoľko včiel sa nedožije jari. Ale to vlastne ani nehrozí, lebo vo včelstvách je ešte stále dostatok starších včiel (tie sa zimy aj tak nedožijú), ktoré podaný roztok spracujú a dlhoveké- zimné sa na odbere nezúčastnia.

Čo je dôležité, podajte včelám teplý roztok (tak do 40˚C) v pomere cukor:voda 1 kg:0,8 litra. Noci sú chladné a ešte budú, preto pri úprave letáča môžu cukrový roztok odoberať i cez deň, ale to je podmienené aj od typu kŕmidla. Dobré je povalové-stropové kŕmidlo, aj typické balónové kŕmidlo. V tejto chvíle je možno najvhodnejším kŕmidlom 1 litr. fľaša- pohár a roztok podať na 4-5 krát. Správne usudzujete, že včely po vyliahnutí plodu uložia zásoby na správne miesto, ktoré im vydržia do prvých jarnýchz preletov.

Aj keď je už po "funuse", predsa len zopakujem technologický postup doplnenia zásob ako to robím roky ja: Začiatkom augusta-srpna zhodnotím množstvo vlastných zásob každého včelstva a zbytok ktorý treba dodať včelstvu podám do 25.8 2/3 a zbytok 1/3 do 10.9, potom zásoby sa vždy dostanú na to správne miesto. Príklad: do nezúženého včelstva B 10 dopĺňam zásoby na 15 kg, pri taxácii zistím 6 kg vlastných zásob, zbytok 6 kg dodám v auguste a 3 kg v septembri, spolu majú 15 kg, t.j. 1,5 kg na každý ponechaný plást.
Udávané kilogramy sú myslené ako čistá váha cukru a nie roztoku.

Ekonomická hodnota opylovačů je obrovská!

Německým a francouzským vědcům se poprve podařilo vyčíslit ekonomický přínos z činnosti opylujícího hmyzu jako jsou včely: tento má činit vyjádřeno v penězích 150 miliard Euro ročně. Pokud by tato zvířata zmizela, vznikne ještě mnohem větší škoda – nehledě na ohrožení biologické rozmanitosti. Tento údaj vypočítaný německým Helmholtz-Zentrum für Umweltforschung (UFZ) v Halle odpovídá skoro desetině celkové hodnoty světové produkce potravin.
Pokud by opylující hmyz úplně vymizel, vznikne podle studie škoda 190 až 310 miliard Euro ročně. Obzvláště těžce by byli zasažení producenti zeleniny a ovoce se ztrátou každý 50 miliard Euro, následovali by producenti jedlých olejnatých plodin jako je řepka, slunečnice nebo olivy se škodou 39 miliard Euro.
Celosvětová zemědělská produkce by v tomto úplně nejhorším případě úplně nezkrachovala, došlo by ale k závážným ztrátám. Postiženi by byli obzvláště dovozci jako je Evropská unie. Výzkum přitom bere v úvahu jen rostliny, které jsou přímo využívány v lidské výživě.
Na výzkumu se podíleli vědci národního institutu pro zemědělský výzkum (INRA), centrum pro vědecký výzkum (CNRS) ve francouzském Avignonu a Helmholtzovo centrum pro výzkum životního prostředí (UFZ). Studie vyšla v odborném časopise „Ecological Economics“.

To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda. Také to není náhoda ale úmysl přírody! Kdyby bylo pro zimování výhodné do panenského díla dávat pyl, již dávno by to včely činily!!! Lépe totiž přežívají včelstva bez pylu s dlouhou plodovou přestávkou hubící roztoče. Takové včely spálí méně zásob a nemají v předjaří problém s vodou.Jsou neopotřebované a nosema se jich netýká!!! Pokálení také téměř nehrozí-když není plod je majá spotřeba zásob a výkalové váčky se nepřeplní.

______________________________________________________________

Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních zásobách škodí... s tímto názorem se střetávám poprvé, ale ve správných souvislostí. Na brzký nástup plodování mají zásoby pylu vliv určitě ( podobně jako přítomnost panenského díla ve včelím sedisku ). Zajímavé je, jak si včelaři umí protiřečit. Např. Jeden ze synů Otce racionálního včelaření považoval pyl jako nezbytnou součást včelstva pro jeho dobré vyzimování a dokázal to i pokusy. Hold: co včelař, to jiný pohled na věc ( a dodávám: jiné zájmy, podmínky a situace ).

S pozdravem...M. Václavek...

Má-li kaktus bujným životem oplývati, musí v suchém a chladném zimním rouše pobývati.
A co ovoce? Shnije-li, pozdě jest!

Novinky ve výzkumu moru včelího plodu

Tým vědců německé Freie Universität Berlin objasnil záhadu, kterou se zabýval už řecký filozof Aristoteles. Baktérie způsobující závažné onemocnění včelího plodu se množí již ve střevě larvy a ne až v okolní tkáni, jak se dosud věřilo tvrdí berlínská univerzita.

Poněvadž se baktérie do střeva dostávají potravou, existují nyní možnost celosvětově se vyskytující mor včelího plodu léčit změnou výživy larev. Podrobnější informace nechtěla veterinární lékařka Elke Genersch ze zemského institutu pro výzkum včel poskytnout. Jedná se o ochranu patentových práv. Doposud platila praxe, že infikovný plod nebo včelstvo muselo být utraceno.

Tato záhadná choroba způsobovala úhyny včelstev již v době antického Řecka. Aristoteles onemocnění popisuje ve své knize „Historia animalis“.

To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda.
....
Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních zásobách škodí...
------
A co se na věc kouknout skepticky.
1/ Včely neukládají do panenskoho díla pyl (a je to vůbec dokázáno, co když proto že panenské dílo je postaveno po hlavním přísunu pylu? Jak se získává dibrá perga?ale panenské považují za nevhodné pro zimování a nedávají tam pyl a zásoby.
2/ pyl v místě jarního/zimního plodování neovlivňuje ani tak množství plodu, ale opotřebování kojiček.
Tedy že látky pro tvorbu krmné kašičky odbourávají ze svého těla. Obdoba u savců.

Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování - tedy jeho existenci a množství?

Podle mě je to naprogramované. Síla včelstva, ani ne tak uteplení (spíš malé uteplení podporuje plodování), sluneční svit, teplota a matka. Ale je to jen názor. Pozoroval to někdo?


Karel

Čo je dôležité, podajte včelám teplý roztok (tak do 40˚C) v pomere cukor:voda 1 kg:0,8 litra. Noci sú chladné a ešte budú, preto pri úprave letáča môžu cukrový roztok odoberať i cez deň, ale to je podmienené aj od typu kŕmidla. Dobré je povalové-stropové kŕmidlo, aj typické balónové kŕmidlo.

Zatím 6 včelařů vlastní nový typ krmítka, které je skleněné. Do krmítka se nasype cukr, a může tam byt celou zimu. I když ztvrdne, tak má vlhkost a včely pokud teplota v krmítku překročí 12°C , venku může být mráz , odebírají i v zimě. Ne každé to potřebují. Slunce se využívá na ohřívání stropního krmítka. Je to jako kolektor na ohřívaní vody pro včely a využití slunečního svitu.Jinak se zakryje. Používám na zakrytí černý pytel na odpad /šířka 50cm/ s trochou vody v něm.
B.V.

>Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti, obvykle pár desítek metrů, africké i více, než 200m.

Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu. Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.

Africke vcely krizene s evropskymi, tzv. zabijacke vcely nejenze pronasleduji na stovky metru, ale dokazi k pronasledovani zalarmovat cely houf. To potom neni zadna legrace, kdyz za vami leti sto metru cely roj vcel. Pry uz na nasledky zemreli nekteri prevazne mladi a stari vcelari, nejspise protoze nedokazali roji uniknout.

Ubodani nasimi vcelami je popisovano v novinach casto. Napriklad nestastne zamilovana devecka vyuzila panovy nepritomnisti k sebevrazde, kdyz na zahrade rozsypala slamene uly a lehla si do nich. Az ji objevili, uz ji nebylo pomoci.

A kdo neveri at se koukne sem:
http://www.youtube.com/watch?v=ZCoNldaqgVs

No já jsem pyl v panenských plástech viděl. U rojů, co nestihly vychovat
plod a v dutině uhynuly, u stavebních rámků postavených ve včelstvu a
poprvé zaplodovaných i u vystavených mezistěn po norském zimování. Ve
stavebním rámku, který se dával za okýnko zadováku, jak ho včely vystavěly a
zaplodovaly, tak bylo úplně normální, že se tam taky objevil pyl. Jak se
vůbec došlo k názoru, že včely do panenských plástů pyl neukládají? Jinak
pyl sice pro přezimování nezbytný není, ale pro zdárné přezimování a rychlý
rozvoj včelstva na jaře je zakonzervovaný a fermentovaný pyl mnohem
vhodnější než pyl donesený na jaře. Jinak je normální, že větší množství
pylu mají starší matky a na jaře včelstva více směřující k rojení.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 16, 2008 10:00 PM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda.
> ...
> Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše
> negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních
> zásobách škodí...
> ------
> A co se na věc kouknout skepticky.
> 1/ Včely neukládají do panenskoho díla pyl (a je to vůbec dokázáno, co
když
> proto že panenské dílo je postaveno po hlavním přísunu pylu? Jak se
získává
> dibrá perga?ale panenské považují za nevhodné pro zimování a nedávají tam
> pyl a zásoby.
> 2/ pyl v místě jarního/zimního plodování neovlivňuje ani tak množství
> plodu, ale opotřebování kojiček.
> Tedy že látky pro tvorbu krmné kašičky odbourávají ze svého těla. Obdoba u
> savců.
>
> Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování -
> tedy jeho existenci a množství?
>
> Podle mě je to naprogramované. Síla včelstva, ani ne tak uteplení (spíš
> malé uteplení podporuje plodování), sluneční svit, teplota a matka. Ale je
> to jen názor. Pozoroval to někdo?
>
>
> Karel

> Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování -
> tedy jeho existenci a množství?

Já si myslím, že pokud není v dosahu zimního chumáče vůbec žádný pyl,
začátek plodování se opozdí. Pokud by bylo v sedisku zimního chumáče hodně
pylu, plodování se taky opozdí, protože pyl zabraňuje včelám zalézat do
buněk a tím zimní chumáč vyžaduje pro stejný účinek větší venkovní oteplení.
Ale odpozorované to nijak nemám.
Co mám odpozorované, je to, že pokud je teplý listopad a prosinec, některé
včelstva dost intenzívně plodují. Viděl jsem o jedněch vánočních svátcích,
kdy bylo přes poledne 12 st C zbytky plodu takového rozsahu, které
ukazovaly, že ty včely měly před pár dny 2 dm2 zavíčkovaného plodu. Ale
vajíčka a larvičky nebyly vůbec, za pár dnů se potom ochladilo a za 14 dní
byl potom mráz, sníh a led. Po zimním slunovratu potom stačí týden bez
sněhu, pár slunečných dní a teploty ve dne i v noci nad nulou, aby většina
včelstev začala plodovat, pozná s to potom na larvách na podložkách.
Na to měl kdysi tuším O. Brenner teorii 40 dnů. Ta říkala, že včelstvo i v
zimě potřebuje nějaké včely ne starší než 40 dnů pro výživu matky. Proto bez
ohledu na vnější podmínky, ovšem docela určitě kromě velkých dlouhodobých
mrazů, včelstvo tak jednou za 40 dní nárazově chová desítky až stovky buněk
plodu.

R. Polášek

Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování - tedy jeho existenci a množství?

______________________________________________________________

Je to dost diskutabilní, ale více méně na uvedenou otázku odpovídají např. Farrarovy výzkumy, kde srovnával včelstva s malými a velkými zásobami pylu v průběhu zimy. Doslova napsal:
,,Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku ledna. Je-li uvnitř hroznu pyl, pokračuje výchova plodu i když venkovní teploty klesnou až na -30°C nebo -40°C.,,

Myslím, že do panského díla včely běžně pyl neukládají, protože na něm až do jara obvykle neplodují ( pyl včely ukládají v blízkosti plodového tělesa a ten je na díle starém ). Avšak i při přesunutí chumáče během zimy na panenské dílo mají v dutině ( tj. při přirozeném uspořádání včelstva ) pylový věnec v dosahu, takže uložený pyl bude alespoň z části po nástupu plodování využit. Možná si uvědomují, že by pyl mohl překážet chumáči.

S pozdravem...M. Václavek...

Vy jste úžasní někdo se ptá , (zřejmě vystrašený z včel. nebo co by bylo ještě horší chce tomu včelaři zatopit) a vy tady píšete takové extrémy a horory

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el?n a obydl?
> Datum: 16.9.2008 22:32:45
> ----------------------------------------
> >Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti, obvykle pár desítek metrů,
> africké i více, než 200m.
>
> Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu.
> Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.
>
> Africke vcely krizene s evropskymi, tzv. zabijacke vcely nejenze
> pronasleduji na stovky metru, ale dokazi k pronasledovani zalarmovat cely
> houf. To potom neni zadna legrace, kdyz za vami leti sto metru cely roj
> vcel. Pry uz na nasledky zemreli nekteri prevazne mladi a stari vcelari,
> nejspise protoze nedokazali roji uniknout.
>
> Ubodani nasimi vcelami je popisovano v novinach casto. Napriklad nestastne
> zamilovana devecka vyuzila panovy nepritomnisti k sebevrazde, kdyz na
> zahrade rozsypala slamene uly a lehla si do nich. Az ji objevili, uz ji
> nebylo pomoci.
>
>
>

Zřejmě ho nevidí proto, že bývá ,pokud ve včelstvu nějaké zásoby zbyly po výchově zimní generace , zalit sladinou a tudíž na první pohled není vidět.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
> Datum: 17.9.2008 00:10:00
> ----------------------------------------
> No já jsem pyl v panenských plástech viděl. U rojů, co nestihly vychovat
> plod a v dutině uhynuly, u stavebních rámků postavených ve včelstvu a
> poprvé zaplodovaných i u vystavených mezistěn po norském zimování. Ve
> stavebním rámku, který se dával za okýnko zadováku, jak ho včely vystavěly a
> zaplodovaly, tak bylo úplně normální, že se tam taky objevil pyl. Jak se
> vůbec došlo k názoru, že včely do panenských plástů pyl neukládají? Jinak
> pyl sice pro přezimování nezbytný není, ale pro zdárné přezimování a rychlý
> rozvoj včelstva na jaře je zakonzervovaný a fermentovaný pyl mnohem
> vhodnější než pyl donesený na jaře. Jinak je normální, že větší množství
> pylu mají starší matky a na jaře včelstva více směřující k rojení.
>
> R. Polášek
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 16, 2008 10:00 PM
> Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
>
>
> > To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda.
> > ...
> > Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše
> > negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních
> > zásobách škodí...
> > ------
> > A co se na věc kouknout skepticky.
> > 1/ Včely neukládají do panenskoho díla pyl (a je to vůbec dokázáno, co
> když
> > proto že panenské dílo je postaveno po hlavním přísunu pylu? Jak se
> získává
> > dibrá perga?ale panenské považují za nevhodné pro zimování a nedávají tam
> > pyl a zásoby.
> > 2/ pyl v místě jarního/zimního plodování neovlivňuje ani tak množství
> > plodu, ale opotřebování kojiček.
> > Tedy že látky pro tvorbu krmné kašičky odbourávají ze svého těla. Obdoba u
> > savců.
> >
> > Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování -
> > tedy jeho existenci a množství?
> >
> > Podle mě je to naprogramované. Síla včelstva, ani ne tak uteplení (spíš
> > malé uteplení podporuje plodování), sluneční svit, teplota a matka. Ale je
> > to jen názor. Pozoroval to někdo?
> >
> >
> > Karel
>
>
>
>

Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu.
Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.
--------------------------------------------------------------Pepan, Pepan, Zdeněk to má dobre odpozorované u kraňke a nemusí to byť ani africká včela. Neraz som zažil na včelnici, keď si ma včela vybrala za objekt svojho záujmu. Pri nevhodnom zásahu do včelstva npr. pri skladaní debničky a náhodnom pritlačení včiel, vyletí niekoľko nazúrených včiel, so zámerom votrelca potrestať. A nič im v tom nezabráni, žiadne "ticho stoj, neoháňaj sa" a pod., ona musí pichnúť aj keď sa včelár dočasne vzdiali, po návrate si ho nájde, aj na ďalší deň. Svojím príslovečným jedovatým zvukom dáva na vedomie, že sa obeti nevzdá a žihadlo uštedrí. Ak mám možnosť túto včelu je jednoduchšie zabiť ako ju chrániť. Včela sa nevzdá a istotne pichne a zahynie. Ak ju zabijete ušetríte seba.
Niekoľkokrát som zažil atakovanie včelami aj 80-100 m od včelnice a pritom som sedel na bicykli, vtedy som bol rýchlejší. Myslím si, že včela sa v týchto prípadoch orientuje na správny objekt, jeho typickou vôňou.

Trochu veľa "kecania" o jednej včele, ktorá vás chce pichnúť. Mne nevadí ani 10 pichnutí (málokedy som pri práci so včelami oblečený a ochranu tváre nemávam taktiež), vydráždia ma až jedovaté zvuky útočiacich spravodlivo "nahnevaných" včiel. Nakoniec je to ich prirodzený inštinkt- brániť svoje teritórium.

Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu, nenosí
žádný pyl navíc. Hlavně mladé matky. Možná tato vlastnost i koliduje s
výnosností matek, linie matek, vyšlechtěných na mednou výnosnost mohou nosit
v průměru méně pylu. Když potom včelař v nástavcích stále odebírá
zavíčkované rámky, včely mají pořád nedostetk medných zásob a přinášejí
přednostně je. Takže v intenzívně vedeném včelaření je v úech obecně pylu
velice málo. Stačí nešťasnou náhodou zamáčknutí matky a v úlu, kde pyl v
buňkách prakticky nebyl a bylo plno plodu je za 14 dní pylu téměř na stejné
rozloze jako bylo předtím plodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 17, 2008 7:54 AM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


Zřejmě ho nevidí proto, že bývá ,pokud ve včelstvu nějaké zásoby zbyly po
výchově zimní generace , zalit sladinou a tudíž na první pohled není vidět.

Pepan

Záleží hodně, jak se se včelami zachází. Když se i evropská včela příliš
rozzuří, napadá týdny potom včelaře kdekoliv v 10 - 20 metrech od úlů.
Myslím, že se takhle dají zkazit i klidné vyšlechtěné včely. Když se se
včelami zachází mírně, i nejdivočejší včelstvo útočí samo od sebe jenom když
jim člověk před česny překáží v letu nebo před česny zpocený pracuje.
Jednou - třikrát za dva, tři roky je v létě taková kombinace počasí, sucho,
horko, větrno, před bouřkou, kdy jednotlivé včely samy od sebe napadají
člověka v okruhu 5 - 10 metrů od úlů nebo od včelína. Tím je zároveň zhruba
určeno, jak daleko od cizího pozemku by měl včelín být. Pokud sousedům cca
jednou za rok jedna, dvě divoké včely nevadí, případné žihadlo je zaplácnuto
"sladkou medovou náplastí" může být včelín blíže. Viděl jsem dost takhle
blízko umístěných úlů nebo včelínů. Nebo pokud vadí, může být dále. Stejně
musí být nějak vyřešen problém rojů, které mohou na 2 hodiny sednout klidně
i 50 metrů daleko od úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 17, 2008 8:14 AM
Subject: Re: včelín a obydlí?


> Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu.
> Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.
> --------------------------------------------------------------Pepan,
Pepan,
> Zdeněk to má dobre odpozorované u kraňke a nemusí to byť ani africká
včela.
> Neraz som zažil na včelnici, keď si ma včela vybrala za objekt svojho
> záujmu. Pri nevhodnom zásahu do včelstva npr. pri skladaní debničky a
> náhodnom pritlačení včiel, vyletí niekoľko nazúrených včiel, so zámerom
> votrelca potrestať. A nič im v tom nezabráni, žiadne "ticho stoj, neoháňaj
> sa" a pod., ona musí pichnúť aj keď sa včelár dočasne vzdiali, po návrate
> si ho nájde, aj na ďalší deň. Svojím príslovečným jedovatým zvukom dáva na
> vedomie, že sa obeti nevzdá a žihadlo uštedrí. Ak mám možnosť túto včelu
je
> jednoduchšie zabiť ako ju chrániť. Včela sa nevzdá a istotne pichne a
> zahynie. Ak ju zabijete ušetríte seba.
> Niekoľkokrát som zažil atakovanie včelami aj 80-100 m od včelnice a pritom
> som sedel na bicykli, vtedy som bol rýchlejší. Myslím si, že včela sa v
> týchto prípadoch orientuje na správny objekt, jeho typickou vôňou.
>
> Trochu veľa "kecania" o jednej včele, ktorá vás chce pichnúť. Mne nevadí
> ani 10 pichnutí (málokedy som pri práci so včelami oblečený a ochranu
tváre
> nemávam taktiež), vydráždia ma až jedovaté zvuky útočiacich spravodlivo
> "nahnevaných" včiel. Nakoniec je to ich prirodzený inštinkt- brániť svoje
> teritórium.

Radim:
Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu, nenosí
žádný pyl navíc.
-------
Udělejte si příští rok pokus. Jeden oddělek krmte a druhý ne. A sledujte množství včel s rousky na česnech. Mě vyšlo, že skutečně to tak funguje. Ale nebyl to žádný vědecký pokus. ALe pozorování bylo v souladu s logikou. Včelstvo bylo schopno uvolnit víc létavek na sběr pylu.
Stejně tak mám subjektivní dojem, že včelstva co mají na jaře více zásob nosí víc pylu.

Karel

Jeden oddělek krmte a druhý ne. A sledujte množství včel s rousky na česnech. Mě vyšlo, že skutečně to tak funguje.
--------------------------------------------------------------
Chlapci, zabudli ste i ďalšie faktory, ktoré hrajú dôležitú rolu pri zbere peľu.
- v dosahu včelstiev musí byť zdroj peľu
- k tomu dostatok vhodných lietaviek
- primerané počasie- slnko a vhodná teplota pre let včiel
- voľné úľové dielo pre uloženie peľu
- ja som nezbadal rozdiel v ukladaní peľu do panenského diela alebo staršieho. Ukladanie je ovplyvnené voľnými buňkami, skôr peľ ukladajú do blízkosti plodu, ale nie raz pri dobrom zdroji aj do plástu bez plodu.

Ani pokus s podnecovaným a nepodnecovaným včelstvom nič nedokazuje, veď npr. v čase výdatnej znášky z agátu, včelstvá skoro neprinášajú plod, venujú sa zhromažďovaniu zásob. Skôr sa dá spozorovať pri donáške peľu plus vody, intenzívnejšie plodovanie matky. Aj posledné dni pred vpádom teplého vzduchu na mojej včelnici bol prínos pomerne dobrý prínos peľu a plodovanie matky a ošetrovanie larvičiek. Počas studených dní plodovanie automaticky ustalo, dokonca som spozoroval odstraňovanie týchto larvičiek. Znova dôkaz o súvislostiach s prínosom peľu.

Ešte sa vrátim k predchádzajúcim tvrdeniam, že matka v zime ploduje len preto, že včelstvo má v dosahu uložené peľové zásoby. Ja skôr si myslím, že v prvom a druhom mesiaci v roku, je rozhodujúca plusová denná teplota, kedy v normálnom včelstve s dobrými zásobami v blízkosti položených vajíčok, nemusí mať k dispozícii peľ.
Zabúdate na jeden fakt a to sú dlhoveké zimné včely, ktoré nemajú vyvinuté tukovobielkovinové teliesko, z ktorého podstaty dokážu včely tvoriť kŕmnu kašičku pre zimný plod. Tu sa stotožňujem s tvrdením, že včelstvo ošetrovanie plodu v zime skracuje život zimných včiel, ale to nemusí včelstvop ohroziť, aj keď dĺžka ich života sa skráti, ale v konečnnom dôsledku včelstvo ako také získa, pretože počet včiel sa nové mladé včely zvýši. Veď dobrý jarný rozvoj po teplých zimách priamo predurčuje jarný rast do neobvyklých rozmerov, končiacim silným rojením.
Tak potom nechápem prečo sa vzrušujeme tým, že nám matky v zime plodujú. Nechajme to na prírodu, veď i tak svojím mudrovaním prírodu nezmeníme. Včely v dávnej minulosti to neraz prežili a i teraz prežívajú, preto sa týmto podmienkam dokonale prispôsobili.

Pro sběr pylu musejí být podmínky.
1) kvetení pylodárných rostlin který včely sbírají,
2) Jeho zralost
3) Venkovní teplota
Jen za určitých podmínek rostliny pyl uvolňují.V pozdním létě a na podzim je těchto dní velmi málo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?
> Datum: 17.9.2008 11:34:42
> ----------------------------------------
> Radim:
> Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
> cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu,
> nenosí
> žádný pyl navíc.
> -------
> Udělejte si příští rok pokus. Jeden oddělek krmte a druhý ne. A sledujte
> množství včel s rousky na česnech. Mě vyšlo, že skutečně to tak funguje.
> Ale nebyl to žádný vědecký pokus. ALe pozorování bylo v souladu s logikou.
> Včelstvo bylo schopno uvolnit víc létavek na sběr pylu.
> Stejně tak mám subjektivní dojem, že včelstva co mají na jaře více zásob
> nosí víc pylu.
>
> Karel
>
>
>

ony pyl nenosí proto že již v přírodě vhodný pyl není

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
> Datum: 17.9.2008 10:58:33
> ----------------------------------------
> Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
> cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu, nenosí
> žádný pyl navíc. Hlavně mladé matky. Možná tato vlastnost i koliduje s
> výnosností matek, linie matek, vyšlechtěných na mednou výnosnost mohou nosit
> v průměru méně pylu. Když potom včelař v nástavcích stále odebírá
> zavíčkované rámky, včely mají pořád nedostetk medných zásob a přinášejí
> přednostně je. Takže v intenzívně vedeném včelaření je v úech obecně pylu
> velice málo. Stačí nešťasnou náhodou zamáčknutí matky a v úlu, kde pyl v
> buňkách prakticky nebyl a bylo plno plodu je za 14 dní pylu téměř na stejné
> rozloze jako bylo předtím plodu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 17, 2008 7:54 AM
> Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
>
>
> Zřejmě ho nevidí proto, že bývá ,pokud ve včelstvu nějaké zásoby zbyly po
> výchově zimní generace , zalit sladinou a tudíž na první pohled není vidět.
>
> Pepan
>
>
>
>

Radime,máš sice příhodné jméno,radit a radit za každou cenu.Nezdá se ti , že tvoje příspěvky jsou nadnormál? Už i MV dostal trochu rozum,protože pochopil,že tuto konferenci nemá spachtovanou na rozdíl od tebe.

Radim rád píše. Ne vždy s ním souhlasím, ale často se leccos dozvím- když ne
něco převratného, aspoň názor k tématu.
Ve včelařině je málo věcí černobílých a jednoznačných, často proto považuji
za přínosný i názor, s nímž nemusí být všeobecná shoda. Myslím, že bez toho
by konference brzy doplápolala, jen by doutnala. Je nezpochybnitelné, že
Radima včelařina zajímá v širokých souvislostech (má dobré znalosti z chemie
a pod.). Za těch cca deset roků, co se konference stala nedílnou součástí
mého zájmu o včely patří mezi nejaktivnější.
A nesetrvává na dogmatech. A tom to je. A myslím, že by i v konferenci mělo
být. Koneckonců je na klávesnici klávesa delete.
Nepochybně je však v konferenci otevřena možnost využít příležitost a
blýsknout se vlastními argumenty k širokému spektru témat. Přínosné pro mne
jsou zejména příspěvky bez emotivních výlevů.
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Kartouzek
Sent: Wednesday, September 17, 2008 9:35 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Rada Radimovi !!!!

Radime,máš sice příhodné jméno,radit a radit za každou cenu.Nezdá se ti ,
že tvoje příspěvky jsou nadnormál? Už i MV dostal trochu rozum,protože
pochopil,že tuto konferenci nemá spachtovanou na rozdíl od tebe.

Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem do horního nástavku nad hnízdem.

Děkuji

Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem do horního nástavku nad hnízdem. Kamil
--------------------------------------------------------------

Prečo by to robili? včely napriek tomu, že sa tvrdí, zásoby opustia a zaujmú miesto v zimnom chumáči (záleží to vždy od sily včelstva. Opustené zásoby do zimy odnosia osy, pretože včely sa im už nedokážu brániť. Osy hľadajú potravu pre svoju mlaď aj v chladných dňoch, keď včely už z úľa navyletujú.

Ako včelám pomôcť? Keď bude denná teplota nad 12˚C, hneď ráno zbytky zásob odviečkujte odviečkovacou vidličkou. Včely v takomto prípade zásoby odoberú a umiestnia do plástov po poslednom vyliahnutom plode. Lepšie riešenie je (ak tých zásob je viac), plásty odobrať a uložiť do jari v skrini.

Radime,máš sice příhodné jméno,radit a radit za každou cenu.Nezdá se ti , že tvoje příspěvky jsou nadnormál?
--------------------------------------------------------------

Ak z tejto stránky vyženiete komentátorov, ostane mŕtva! Ak si myslíte, že z nás niekto píše hlúposti a od veci, skúste mu oponovať a dokážte svojím umom, že píše nezmysly, ale brať mu právo na slobodné vyjadrovanie sa, je pritiahnuté za vlasy.

Kartouzek:
Radime,máš sice příhodné jméno,radit a radit za každou cenu.Nezdá se ti , že tvoje příspěvky jsou nadnormál? Už i MV dostal trochu rozum,protože pochopil,že tuto konferenci nemá spachtovanou na rozdíl od tebe.
-----
Příteli,
toto je tvůj první příspěvek (alespoň pod tímto jménem). Tak piš, přispívej. Od toho tato konference je. Třeba Radima zastíníš a budeme se těšit na tvé příspěvky.

Karel

Italska vlada vcera rozhodla a zakazala pouzivani nasledujicich moridel pouzivanych v zemedelstvi: Thiamethoxan, Clothianidin, Imidacloprid a Fipronil.

Tyka se to kultur kukurice, repky a slunecnice.
Italie je tak treti zemi, ktera zakazala pesticidy ze skupiny neonicotinoidu (po Francii a Nemecku).
Vcelari tyto nervove jedy uz delsi dobu obvinuji z uhynu vcelstev.

Zprava italskeho ministerstva zdravotnictvi uverejnena zde: http://www.ministerosalute.it

Samozřejmě, že ho přenosí, zvl. je li hezky. Je to i jeden z možných způsobů manipulace s nástavky v DS, První o tom začal mluvit Ing. Cimala, já to také zkouším je to v pohodě, ale kvůli pracnosti zase přestanu. Prostě to funguje. Dá se na tom docela dobře demonstrovat rozdíl mezi tím, že si někdo myslí a tím,že je to odzkoušené. Co se týká Radima někdy méně znamená více. Poslední jeho příspěvek o tom, že medařky nosí méně pylu... co k tomu dodat.... Zdraví R. Stonjek

Samozřejmě, že ho přenosí, zvl. je li hezky. Je to i jeden z možných způsobů manipulace s nástavky v DS. Stonjek
--------------------------------------------------------------
Tak prečo ho potom už neprenosili? Bolo dosť včiel, ani teplo nechýbalo! Proste ho neprenosia, čosi z neho spotrebujú, ale väčšinou ho v týchto prípadoch odnosia osy.

Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem do horního nástavku nad hnízdem. Kamil

Stačí si pořídit aspoň jeden skleněný úl a tam je všechno viděti.Vytvoříte si svoje zkušenosti a zjistíte, že jsou některé věci jinak, než se včelaři domnívají.Výhodné pro začátečníky.Je levnější než běžný úl.Včely se nemusí chovat ve tmě. Jsou to milovníci časného slunce a světla. Je jasné, že u nás nedosáhneme běžně 120 kg výnos z úlu jako je třeba na Kubě.Rozhoduje počet hodin svítivosti za rok, sleduji to taky kvůli výrobě elektřiny. Klima se různě mění…….
B.V.

Původní dotaz Kamila byl:
Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem
do horního nástavku nad hnízdem.

Samozřejmě, že ho přenosí, zvl. je li hezky. Je to i jeden z možných
způsobů manipulace s nástavky v DS. Stonjek
--------------------------------------------------------------
Tak prečo ho potom už neprenosili? Bolo dosť včiel, ani teplo nechýbalo!
Proste ho neprenosia, čosi z neho spotrebujú, ale väčšinou ho v týchto
prípadoch odnosia osy.
A.Turčáni

[Josef Kala]:
Když jsem si opatřil červenou LED diodu do čelové svítilny, mohl jsem
pozorovat včely i potmě. Tedy: včely červené světlo nevnímaly, ale já viděl
na včely docela dobře. Zejména v podobně chladných podzimních dnech jsem k
svému údivu viděl na neobsednutých plástech se zásobami a dokonce i mezi
včelami až několik desítek vos. Zřejmě tam v bezpečném úkrytu čekaly na raní
oteplení. Včely si jich vůbec nevšímaly. Po sledování, kolik vos oklame
stráže na česně v průběhu dne i opakovaně věřím, že nějakou část zásob
odnesou. Přes den jsou vosy výrazně mrštnější a nebojácnější, než včely.
A dále:
Dokud jsem včelařil v nástavcích 11 rámků 39x24, nebo Tachovácích ( 9 rámků
39x24) zimoval jsem některá včelstva ve třech patrech. Zakrmil jsem 15 až
18kg zásob. Kontrolou jsem zjistil, že některá včelstva zůstala na zimní
sezení v prostředním nástavku a zásoby uskladnila jak kolem plodu, tak do
nejhořejšího nástavku. Budiž-nic jsem neřešil, nebylo proč.
Několikrát jsem se však "dopustil" tzv." vánočního překládání" včelstev.
( Dělal jsem to proto, abych včelstva přeložil z provlhlých úlů do suchých,
protože některá včelstva zřejmě plodovala i v podzimních mrazech a
metabolická vlhkost v uteplených úlech dokázala špatně větratelný úl zcela
promáčet a učinit pro zdárné vyzimování nevhodným)

Tehdy jsem zjistil, že v nejspodnějším nástavku už nejsou žádné zásoby.
Odhadem hmotnosti nejhořejšího a prostředního nástavku jsem dospěl k názoru,
že značnou část zásob z něj přenesly včely jak do nástavku prostředního, kde
zimoval chomáč včel, tak zjevně i do nástavku nejhořejšího, tedy do jakési
přirozené "krmné komory".

Teprve na základě dotazu Kamila a odpovědí R. Stonjek a A. Turčáni se mi obě
pozorování spojila v moji odpověď na Kamilův dotaz:
Přenesou, pokud mají kam, ale část zásob zejména z neobsednutých plástů asi
odnesou vosy, aniž by jim v tom včely bránily.

J.Kala

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 18. 9. 2008
Re: Med v dolním nástavku (31617) (31622)
Samozřejmě, že ho přenosí, zvl. je li hezky. Je to i jeden z možných způsobů manipulace s nástavky v DS. Stonjek
------------------------------------------------------------
Tak prečo ho potom už neprenosili? Bolo dosť včiel, ani teplo nechýbalo! Proste ho neprenosia, čosi z neho spotrebujú, ale väčšinou ho v týchto prípadoch odnosia osy.
------------------------------------------------------------
Od JK:
podle mých zkušeností včely med přenosí. V tomto období již vosy mají po sezóně a živí v podstatě sami sebe. Jejich spotřeba medu ve včelstvech je zanedbatelná. To za předpokladu, že včelstvo je v dobré kondici. Není-li včelstvo v dobré kondici, nebrání česno a vosy chodí do úlu jako na procházku. Takové včelstvo, podle mých zkušeností, nemá cenu zimovat. Můžeme říci, že vosy jsou takovým indikátorem zdravotního stavu včelstva.
Pepča

Samozřejmě, že ho přenosí, zvl. je li hezky. Je to i jeden z možných způsobů manipulace s nástavky v DS, První o tom začal mluvit Ing. Cimala, já to také zkouším je to v pohodě, ale kvůli pracnosti zase přestanu. Prostě to funguje. Dá se na tom docela dobře demonstrovat rozdíl mezi tím, že si někdo myslí a tím,že je to odzkoušené.
.... Zdraví R. Stonjek
------
Jako vždy, ne vždy. Párkrát jsem na jaře vymetl včely, které měly horní nástavek prázdný a pod ním byly nabouchané zásoby.

Karel

Tady asi záleží i na úlovém systému. V DS většinou mají dostatek zásob i v plodišti, takže i když to nepřenosí, tak vydrží do časného jara a podstavený nástavek pak podpoří jarní rozvoj. Jednou mi také uhynuly tímto způsobem, kdy zimovali v polonástavku a ještě při odběru měli koncem ledna byli OK a nakonec uhynuli s plným velkým nástavkem zásob pod sebou. Chce to tedy na podzim kontrolu, kde se rozhodli zimovat.

Není-li včelstvo v dobré kondici, nebrání česno a vosy chodí do úlu jako na procházku. Takové včelstvo, podle mých zkušeností, nemá cenu zimovat. J.K.
--------------------------------------------------------------
Pán kolega, vráťte sa na prvotný vstup otázky Zdenka, on jesne hovorí o včelstve v tomto reálnom čase, keď teploty klesajú k nule a cez deň vystupujú na 9-11˚C. Včely sú viac menej združené do zimného chumáča a môžu byť seba silnejšie,letáč neobsadajú. K tomu jasne dodáva, včely sedia v strednej debničke a spodná je neobsadená so zbytkami zásob.
V takomto prípade sú zásoby pre osy vystavené ako tácku a ja svojím prvým komentárom reagujem na túto situáciu.

a nakonec uhynuli s plným velkým nástavkem zásob pod sebou. Chce to tedy na podzim kontrolu, kde se rozhodli zimovat. Karel.
--------------------------------------------------------------
S týmto názorom sa dá plne súhlasiť, posledná kontrola je dôležitá na prevedenie úprav.
Asi dvakrát v januári- ledna, som zachránil včelstvo, ktoré malo dostatok zásob, ale ono ešte pred zimou presunulo svoj chumáč na stranu (nezužujem-10 plástov), kde tých zásob bolo menej a rýchlo "došli" až k hornej latke a presunúť sa na zásoby nedokázali ani horizontálne ani do boku..

Trochu to objasním letos jsem nevytáčel slunečnici
a chci zimovat na medu, ale zásoby jsou nerovnoměrné a nechci si léčením zasvinit panenské souše potřebuji aby si
přenosili veškeré zásoby do souší které jsou starší a používám je na zimování.

Je to trochu zvláštní sledovat, jak se tady diskutuje o mně.

R. Polášek

Trochu to objasním letos jsem nevytáčel slunečnici
a chci zimovat na medu, ale zásoby jsou nerovnoměrné a nechci si léčením zasvinit panenské souše potřebuji aby si
přenosili veškeré zásoby do souší které jsou starší a používám je na zimování.
----
Tak to zbývá jediná jistota. Odebrat vytočit a znova zkrmit. :-)

Já bych to nedělal. Panenské plásty s medem ze zdola bych uskladnil na příští rok a dokrmil cukrem. Pokud bych nechtěl plásty vystavit léčení.

A ani to bych nedělal, protože pokud bych pozoroval spad a viděl bych, že je to jako na většině území ČR - tedy skoro NULA, tak to nebude s tím léčením v zimě tak horké. A dvě léčení (víc bych jich nedělal pokud to nebude padat ani po léčení), tedy 4 kapky bych si risknul.
Za jednu cestu do práce nadýchám asi víc svinstva než se z těch 4 kapek uvolní. A kolik z toho přejde do zásob a vosku?

Karel

Je to trochu zvláštní sledovat, jak se tady diskutuje o mně.

R. Polášek
-----------

Jseš prostě osobnost. :-)

Karel

I tak by bylo vhodnější aby zásoby měli nad sebou a na jaře začali plodovat na novém díle
včely postupují po zásobách nahoru a pak na jaře plodují směrem dolů a nad sebou ukládají zásoby pro příští zimu tak se to stále opakuje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Med v doln?m n?stavku
> Datum: 19.9.2008 08:23:22
> ----------------------------------------
> Trochu to objasním letos jsem nevytáčel slunečnici
> a chci zimovat na medu, ale zásoby jsou nerovnoměrné a nechci si léčením
> zasvinit panenské souše potřebuji aby si
> přenosili veškeré zásoby do souší které jsou starší a používám je na
> zimování.
>
>
>

nehleď na to jsou to magoři

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rada Radimovi !!!!
> Datum: 19.9.2008 08:27:16
> ----------------------------------------
> Je to trochu zvláštní sledovat, jak se tady diskutuje o mně.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Včely přestěhují jen ty zásoby, které jsou otevřené. Zavíčkované ne.
Zavíčkované využíjí vosy dělnice, aby přežily co nejdelší dobu do chladných
dní, kdy zmrznou, případně mravenci a možná i další hmyz nebo v zimě myši.
Zbylé zásoby potom ve vlhku přes zimu nabobtnají, a póry ve víčkách začnou
ronit sladinu Potom, hlavně jestli je pod nimi otevřené česno, tak med bude
po jarním proletu využit ostatními včelstvy na stanovišti, které vyletí
dříve než uváděné včelstvo. To je ale běžný jev na stanovišti v časném jaru,
že včelstva na stanovišti "sdílejí" pomocí loupeže svoje zásoby, které po
zimě neobsazují, venku toho zatím kvete hodně málo, větší snůška není,
včelstva zlodějky v časném jaru tolerují a nezabíjejí je a zlodějky na
zásoby, obsazené včelami včelstva nejdou, vybírají jen neobsazené plásty
vzdálené od včel včelstva. Taky vzhledem k velmi malému doletu včel v časném
jaru, do 100 - 200 metrů se tam včely z cizích úlů obvykle nedostanou a
zásoby zůstanou včelaři na stanovišti, navíc taková loupež funguje jako
simulace snůšky podobně jako později komorování a podnítí plodování matek.
Aby nyní na podzim včelstvo zásoby přeneslo z spodních plástů nahoru nad
plod, musely by se buňky odvíčkovat. To se ale pak stanou volně přístupné i
zlodějkám a na rozdíl od jara si pro ně mohou v teplých pozimních dnech
doletět i zlodějky z cizích včelstev. Navíc takové přenášení zásob je pro
včelstvo totéž jako zpracovávání zásob, takže pokud by bylo těch zásob dole
hodně, opotřebuje to zpracováním už jednou zpracovaných zásob zbytečně zimní
včely.
Nejdůležitější je ale nyní, aby včelstva měly dost zásob kolem plodu, aby
přežily zimu a rozvinuly se v předjaří. Takže radím, až se trochu oteplí,
provést prohlídky, plásty z dolního nastavku plné zásob vybrat, nahradit
jimi plásty bez zásob kolem plodového hnízda v horním nastavku nebo případně
uschovat jako zásobní plásty pro nouzové doplnění zásob v zimě a na jaře
nebo pro komorování nebo pro tvorbu oddělků. Plásty s trochou zásob klidně
nechat dole. odhadnout potom množství zásob v horním oddělku a chybející
doplnit co nejdříve krmením.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 18, 2008 2:57 PM
Subject: Med v dolním nástavku


> Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem
> do horního nástavku nad hnízdem.
>
> Děkuji

Tak v takovém případě bych doporučil zavřít česno ve dnu, nechat jen jedno
otevřené očko úplně nahoře a zásoby z plástů dole odvíčkovat. Podle mých
zkušeností z podobných akcí je to ale pro včelstvo trochu nestandartní,
včely vyberou jen tekuté zásoby, krystaly naháží s kousky vosku a jinými
odpady dole na dno, kde budou nasávat vodu, ztekucovat se, lákat cizí včely
a vosy a vůbec dělat paseku. Asi než vyberou větší množství zásob, to taky
bude nějakou dobu trvat, není to jako když za den odeberou x litrů cukerného
roztoku, mohou ty plásty vybírat klidně i měsíc. Tak bych to doporučoval
provést jen na nezbytném množství panenských souší, ostatní bych doporučil
vybrat a uskladnit i se zásobami. Nebo vytočit, co za mix pevných krystalů a
medu z buněk medomet dostane a teprve zbytek dát včelám vybrat. Taková
medovinka z takového medu taky není k zahození.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 8:23 AM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


> Trochu to objasním letos jsem nevytáčel slunečnici
> a chci zimovat na medu, ale zásoby jsou nerovnoměrné a nechci si léčením
> zasvinit panenské souše potřebuji aby si
> přenosili veškeré zásoby do souší které jsou starší a používám je na
> zimování.

Ako včelám pomôcť? Keď bude denná teplota nad 12˚C, hneď ráno zbytky zásob odviečkujte odviečkovacou vidličkou. Včely v takomto prípade zásoby odoberú a umiestnia do plástov po poslednom vyliahnutom plode.
---------------------------------------------------------
Záleží na okolnostech. Toto bych provedl pokud je ve spodním nástavku světlý med. Pokud je tam ale medovice, nebo melecitózní med, tak je takové opatření na pováženou, zvláště pokud se dá předpokládat tuhá zima. Pokud je nad plodem málo zásob, tak je jistější v tomto případě dokrmit cukerným roztokem.

Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone. Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři kteří zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být mohou a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje. Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak odpadají všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež = neschopný včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve včelařině o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem, roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět. Zdraví R. Stonjek

Ing Cimalu jsem nějak nezaznamenal, že tady v tomto figuruje, ostatně kromě
mlhavých vzpomínek snad na inzeráty v Včelařství ani toto jméno nijak
zvlášť neznám. Přehodit v tuto dobu nastavky je rada dobrá v případě, že v
spodním nastavku jsou zásoby až po spodní loučku. Bez ohledu na rozměr
rámku. Pokud je ve spodním nastavku v rámcích nad spodní loučkou minimálně
několik centimetrů prázdných buňěk je rada přehodit nastavky a dále se o
včely nestarat v případě určitého zimního počasí - dlouhodobých mrazů pro
včelstva smrtící. Pokud totiž včely zůstanou do mrazů pod tímto pásem a v
mrazech dostupné zásoby spotřebují, už pás prázdných buňěk nedokáží přejít a
pod plásty plnými zásob uhynou hladem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 10:57 AM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


> Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný
> chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal
> odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone.
> Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod
> obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší
> ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři
kteří
> zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to
> výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a
> osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být
mohou
> a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje.
> Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně
> obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak
odpadají
> všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež =
neschopný
> včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve
včelařině
> o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem,
> roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat
> melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém
> sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu
> zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem
> tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm
> nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět.
> Zdraví R. Stonjek

Ode dneška do neděle je v Ostravě na Černé louce zahrádkářská výstava, podle inzerátů tam má být i včelaření. Nekouknul by se tam někdo z Ostraváků a neporeferoval, co tam bylo?

Tak špatné to není Pro zimující včelstvo není problémem pás prázdných buněk ale mezera mezi nástavky problémové bývají plásty které nejsou dostavěny až po spodní loučku já tento postum u takto špatně zimujících včel používam kdykoliv zjistím že jsou až na horních loučkách a niky jsem se nesetkal že by včelstvo uhynulo se zásobami nad sebou , opačný případ jsem ale zanamenal

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Med v dolním nástavku
> Datum: 19.9.2008 11:16:30
> ----------------------------------------
> Ing Cimalu jsem nějak nezaznamenal, že tady v tomto figuruje, ostatně kromě
> mlhavých vzpomínek snad na inzeráty v Včelařství ani toto jméno nijak
> zvlášť neznám. Přehodit v tuto dobu nastavky je rada dobrá v případě, že v
> spodním nastavku jsou zásoby až po spodní loučku. Bez ohledu na rozměr
> rámku. Pokud je ve spodním nastavku v rámcích nad spodní loučkou minimálně
> několik centimetrů prázdných buňěk je rada přehodit nastavky a dále se o
> včely nestarat v případě určitého zimního počasí - dlouhodobých mrazů pro
> včelstva smrtící. Pokud totiž včely zůstanou do mrazů pod tímto pásem a v
> mrazech dostupné zásoby spotřebují, už pás prázdných buňěk nedokáží přejít a
> pod plásty plnými zásob uhynou hladem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 19, 2008 10:57 AM
> Subject: Re: Med v dolním nástavku
>
>
> > Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný
> > chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal
> > odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone.
> > Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod
> > obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší
> > ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři
> kteří
> > zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to
> > výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a
> > osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být
> mohou
> > a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje.
> > Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně
> > obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak
> odpadají
> > všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež =
> neschopný
> > včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve
> včelařině
> > o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem,
> > roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat
> > melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém
> > sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu
> > zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem
> > tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm
> > nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět.
> > Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

Možná jde trochu o nedorozumnění. Ing. Cimala včelaří v Dadant systému, takže podstavuje pod plodiště polonástavek, který zpravidla obsahuje jen zásoby, protože plodové těleso je ve velkém plodištním nástavku. Podstavení nástavku se zásobami se dle Řeháčkovi metodiky provádí zpravidla na jaře. Pokud jsem to kdysi správně pochopil, tak ing. Cimala provádí podstavení koncem podletí při poslední prohlídce včelstva a vidí v tom mimo jiné výhodu ve snížení pracnosti než v případě samostatného prohazování nástavků na jaře.
V tomto případě si myslím že není podstatné, zda je v plodišti dílo dostavěno až ke spodní loučce, protože dokud je teplo, včely dokud část zásob přenesou do plodiště a zbytek využijí na jaře pro jarní rozvoj. Pokud jsem se mýlím, určitě mne př. Stonjek poopraví či doplní.

Přesně tak to je. Já na jeho a svém způsobu chci pouze dokumentovat, že přenášení zásob odspoda nahoru v září funguje naprosto spolehlivě a bez vos. No a že o tom někdo pochybuje to není můj problém. Letos to však provádím naposledy, protože pracnost tohoto zásahu je veliká a přínos diskutabilní. Někdy je lépe nedělat nic. Zdraví R. Stonjek

Do 15.08. jsem měl dvě včelstva bez matky, jak dlouho to bylo nevím, nebyl tam žádný plod, žádné larvičky, prostě nic. Včelky si neměly z čeho narazit matečníky. Nebyly tam trubčice. Když jsem to zjistil, přidal jsem v klícce oplozené matky, které včelstva přijaly a asi za 10 dnů tam byl zavíčkovaný plod. Od 03.08. jsem oběma včelstvům dal během tří dnů 9 kg cukerného roztoku 3:2. Do konce srpna jsem dokrmil na celkem 17 kg cukru. Stačí matka naklást a včelky vychovat dostatek zimních včel ? Úly jsou částečně zateplené (palubky, 3 cm polystyren), včel bylo poměrně dost, byly v obou nástavcích.

Díky za názor

Jiří

s citem včelaře bych to poznal ,ale na dálku ti s jistotou poradím toto: až se matky omezí v kladení tak zhodnoť sílu,pokud nebudou na sedmi uličkách(plných) v chomáči přes chladnější den ,tak je spoj ,je tu i jistá šance ,že přezimují obě matky,kolik cukru zpracovali není podstatné,stane se(minimalně) že i chudák ve třech uličkách na 20 KG přežije ,stejně jak obr na pál kilech,kterej si ani nevšimnul zásob nad sebou

Pokud sbíráte propolis ač seškrabáním,nebo vylamováním ze sít vždy je v něm určité procento vosku.Jak docílíte minimum procent.Nakolik se poruší propolis teplem při vyváření zbytku vosku?Nejsem chemik.A dík Pepanovi za dobré a krátké rady jak začátečníkům tak i druhým.

Jenže já jsem viděl, jak včely během minut překonaly mezeru 3 - 4 centimetry
mezi rámky nahoře a dole v zadováku, aby se spojily, a to byl mráz - 10 nebo
víc. Spodní chumáč se prostě vzdul ty 3 - 4 centimetry a spojil se s tím
horním, ten se taky prodloužil dolů. Ani jsem ten úl neměl zavřený a už byly
spojené. Sice je něco jiného, když včely jsou nahoře a dole se přidají rámky
s oddělkem než když včely sedí dole a rámky se zásobami jsou nahoře, ale
pokud včely něco na horních rámcích láká, tak se tam i přes mezeru a i v
mrazech v chumáči dostanou. Možná lépe než po prázdných buňkách, protože v
mezeře jsou všechny včely propojeny v chumáč, zatímco na buňkách jsou
propojeny jen včely v uličce. U těch pásů prázdných buněk i u mezery musí
dojít k souběhu více špatných okolností, aby se včely nepřesunuly za
zásobami. Musí být mráz po celou kritickou dobu, kdy včely ještě žijí, ale
už pociťují nedostatek zásob, 14 dní určitě, 3 týdny, možná měsíc nebo
dokonce víc. Pokud v této době je nějaká obleva a oteplí se, včely překonají
prázdné buňky nebo i mezeru , jdou za zásobami a včelař prakticky nemá šanci
vůbec poznat, že včelstvo bylo blízko úhynu. V teplých oblastech, jižní
Morava, Polabí, okolí Prahy bude asi většina zim "proložena" tolika
otepleními, že tam toto prakticky nevadí, tady na severní Moravě bych to
tipoval tak 1 : 1, někde v horách budou takové zimy prakticky všechny.
Poslední dvě zimy to bylo úplně jedno i tady na severní Moravě, zimy byly
teplé tolik, že včely mohly překonat prakticky kdykoliv jakoukoliv překážku
a přestěhovat se za zásobami. Asi se to projeví vždycky, včelaři si zvyknou
v letech teplých zim všelijak rámky a nastavky se zásobami přehazovat a
nedbat na toto a jak bude potom zima s dlouhým obdobím sněhu a mrazů bez
přestávky, zas budou velké úhyny a včelaři budou před televizními kamerami
naříkat, jak kruté mrazy (varaóza, jiné nemoci...) hubí včely, vytahovat
rámky, na jednom rámku mrtvé včely, na druhém plno zásob a zase se budou
rozdávat dotace na obnovení včelstev.....
Já si toho začal všímat kdysi, když mně včely hynuly v případě, že seděly
dole v zadováku a kromě 2 - 3 kil zásob měly všechny ostatní zásoby nahoře,
tam měly ale překážku i mezeru i pásy prázdných buněk na spodku horních
rámků. Potom se mně stalo, že včely v oddělku neprošly v zimě přes svislý
pruh několik centimetrů silný trubčiny, kde nebyly uložené zásoby a uhynuly.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 12:51 PM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


Tak špatné to není Pro zimující včelstvo není problémem pás prázdných buněk
ale mezera mezi nástavky problémové bývají plásty které nejsou dostavěny až
po spodní loučku já tento postum u takto špatně zimujících včel používam
kdykoliv zjistím že jsou až na horních loučkách a niky jsem se nesetkal že
by včelstvo uhynulo se zásobami nad sebou , opačný případ jsem ale
zanamenal

Pepan

Já mám zase vyzkoušeno, že když zhruba od poloviny září přehodím plodové
hnízdo na rámcích 39x24 z plodiště do medníku a do plodiště dám rámky s
zavíčkovanými i nezavíčkovanými zásobami z medníku, že ty nezavíčkované
zásoby přemístí nahoru a ty zavíčkované nechají tak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 4:31 PM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


> Přesně tak to je. Já na jeho a svém způsobu chci pouze dokumentovat, že
> přenášení zásob odspoda nahoru v září funguje naprosto spolehlivě a bez
> vos. No a že o tom někdo pochybuje to není můj problém. Letos to však
> provádím naposledy, protože pracnost tohoto zásahu je veliká a přínos
> diskutabilní. Někdy je lépe nedělat nic. Zdraví R. Stonjek

když dělám mast,tak mimo jiné vařím propolis v olivovým oleji do 1ooC,zbyde něco jako pryskyřice tvrdá jak kámen tu vyhodím ale dá se tím zalepit kde co než to ztvrdne,vosk i účinné látky přejdou do oleje

Jiří napsal:

>Do 15.08. jsem měl dvě včelstva bez matky, jak dlouho to bylo nevím, nebyl tam žádný plod, žádné larvičky, prostě nic. Včelky si neměly z čeho narazit matečníky.
>Nebyly tam trubčice. Když jsem to zjistil, přidal jsem v klícce oplozené matky, které včelstva přijaly a asi za 10 dnů tam byl zavíčkovaný plod. Od 03.08. jsem oběma včelstvům dal během tří dnů 9 kg cukerného roztoku 3:2.
>Do konce srpna jsem dokrmil na celkem 17 kg cukru. Stačí matka naklást a včelky vychovat dostatek zimních včel ? Úly jsou částečně zateplené (palubky, 3 cm polystyren), včel bylo poměrně dost, byly v obou nástavcích.
.................

Osobně bych neměl žádný strach a nechal je ať, se ukážou.
Maximálně až se oteplí, ještě zkontrolovat zásoby, pokud po nakrmení nové matky naplno plodovaly koncem srpna.
Pokud si mám tipnout, myslím si, že to příští rok budou normální včelstva.
Pokud mají dobré matky, i kdyby přezimovaly slabší, doženou to.
Už nejednou jsem zimoval včelstvo s mladou dobrou matkou, které v chumáči obsedalo 3 uličky, a v červnu dalšího roku bylo na 4 nástavcích 39x24.

Radek Krušina

surový propolis bez vosku neexistuje

Zkusil bych dvě, lépe tři síťky na sebe a pak průdyšnou tenkou uteplivku, to aby se nepřilepila, propolis se znehodnocuje. Žádné víko, jde to jen ve včelínu. Včely to rychle zalepí propolisem. Musí se také vysledovat správný čas a včelstvo.

Nejspíš nestačí. Zvláště když už zpracovaly 17 kilo cukru, Jak moc
nestačí, kolik zimních včel stihnou vychovat bude vidět už v září, kdy
začnou hynout letní včely a definitivně to bude vidět až na začátku
prosince, kdy odejdou poslední letní nebo upracované zimní včely od staré
matky. Přidané mladé matky se budou snažit plodovat co nejvíc, dokud to
nebude omezeno nízkými teplotami a přineseným pylem z venku.
Takže včelstva je nutné až do toho prosince kontrolovat, jakou mají sílu a
pokud se ukáže, že jsou slabá, budou se muset spojit, aby se zachránilo
aspoň jedno. Slabá znamená tak, že zimní chumáč se zmenší až tak na 2 - 2,5
uličky. Pokud se nespojí se s jiným nebo se včelstvo nezruší a včely za
teplého počasí nenechají vžebrat do okolních úlů, zimní včely uhynou a
přijdou vniveč.
Jinak se zkušenostmi se nad těmito věcmi uvažuje už v srpnu. Už v době
přidávání náhradní matky v tuto dobu se počítá s tím, že včelstvo půjde do
zimy slabší nebo dokonce podstatně slabší, proto se mu dává méně cukru než
ostatním, aby se včely tolik neupracovaly nebo se počítá dokonce s tím, že
část zásoby se vezme zpracovaných z jiných včelstev. Taky se v rozumné míře
dopředu zmenšuje prostor úlu, i přesto že včelstvo je dosud dost silné. Toto
všechno zpomaluje odchod letních včel a tím umožní vychovat v září o to více
zimních včel.
Nesedí mi tady ale jedna věc. Byla přidána nová matka a za 10 dnů tam byl
zavíčkovaný plod. To se mně zdá příliš brzo. Jestli to nebylo tak, že matky
tam byla, ale kvůli tomu, že v červenci nebyla snůška, tyto dvě matky
přestaly plodovat. Rozplodovaly se až řekněme pár dnů, týden po začátku
krmení a z toho byl ten zavíčkovaný plod. Přidané matky byly potom logicky
zabity a rozkladly se původní matky.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 5:21 PM
Subject: včelstva bez matky


> Do 15.08. jsem měl dvě včelstva bez matky, jak dlouho to bylo nevím, nebyl
> tam žádný plod, žádné larvičky, prostě nic. Včelky si neměly z čeho
narazit
> matečníky. Nebyly tam trubčice. Když jsem to zjistil, přidal jsem v klícce
> oplozené matky, které včelstva přijaly a asi za 10 dnů tam byl zavíčkovaný
> plod. Od 03.08. jsem oběma včelstvům dal během tří dnů 9 kg cukerného
> roztoku 3:2. Do konce srpna jsem dokrmil na celkem 17 kg cukru. Stačí
matka
> naklást a včelky vychovat dostatek zimních včel ? Úly jsou částečně
> zateplené (palubky, 3 cm polystyren), včel bylo poměrně dost, byly v obou
> nástavcích.
>
> Díky za názor
>
> Jiří

Propolis se vykupuje neupravovaný, takže se nevyvařuje a vosk v propolisu
zůstane. Včely nadstavují propolis voskem, pokud tmelí příliš velké mezery
nebo pokud mají propolisu v úlu nedostatek. Pokud se něco z propolisu
vyrábí, nějaký tekutý výluh, je nutné dodržet recepturu. Třeba tinktura v
lihu se dělá za studena, takže do lihu se rozpustí rozpustné složky
propolisu a nerozpustný vosk a nerozpuštěné části propolisu se odstraní. Za
horka se do lihu rozpustí i vosk i další části propolisu. Rozpouštědlo, kde
by se rozpustil vosk a propolis zůstal netknutý, neznám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 8:55 PM
Subject: propolis


> Pokud sbíráte propolis ač seškrabáním,nebo vylamováním ze sít vždy je v
něm
> určité procento vosku.Jak docílíte minimum procent.Nakolik se poruší
> propolis teplem při vyváření zbytku vosku?Nejsem chemik.A dík Pepanovi za
> dobré a krátké rady jak začátečníkům tak i druhým.

Tohle vůbec neřeším v lihu se rozpustí jen propolis a zbytek nečistot se odfiltruje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: propolis
> Datum: 19.9.2008 20:55:35
> ----------------------------------------
> Pokud sbíráte propolis ač seškrabáním,nebo vylamováním ze sít vždy je v něm
> určité procento vosku.Jak docílíte minimum procent.Nakolik se poruší
> propolis teplem při vyváření zbytku vosku?Nejsem chemik.A dík Pepanovi za
> dobré a krátké rady jak začátečníkům tak i druhým.
>
>
>

Přenášení zásob není problémem ani v lednu či únoru pokud se dostanou teploty v některých dnech nahoru nebo je prolet . Problémem se stane tehdy když teploty zůstávají trvale hluboko pod nulou a včely jsou již natlačeny nad horní loučkou . JELIKOŽ JAKO STRŮPEK POUŽÍVÁM PLEXI TAK TO VELMI SNADNO ZJISTÍM A MOHU POMOCI PŘEHOZENÍM NÁSTAVKŮ NE PŘIDÁ NÍM MEDOCUKROVÉ PLACKY . DOKONCE JSEM JIM JEDNOU DAL NAHORU I JEN ZTUHLÝ MED . TEN Caps Look mě ser,,,,,,,,,

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Med v dolním nástavku
> Datum: 19.9.2008 21:10:10
> ----------------------------------------
> Já mám zase vyzkoušeno, že když zhruba od poloviny září přehodím plodové
> hnízdo na rámcích 39x24 z plodiště do medníku a do plodiště dám rámky s
> zavíčkovanými i nezavíčkovanými zásobami z medníku, že ty nezavíčkované
> zásoby přemístí nahoru a ty zavíčkované nechají tak.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 19, 2008 4:31 PM
> Subject: Re: Med v dolním nástavku
>
>
> > Přesně tak to je. Já na jeho a svém způsobu chci pouze dokumentovat, že
> > přenášení zásob odspoda nahoru v září funguje naprosto spolehlivě a bez
> > vos. No a že o tom někdo pochybuje to není můj problém. Letos to však
> > provádím naposledy, protože pracnost tohoto zásahu je veliká a přínos
> > diskutabilní. Někdy je lépe nedělat nic. Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

propolis jako výchozí surovina se rozpouští v každém org.rozpouštědle...pro nás lidi účelně v alkoholu(CH3OH-etanol,doufám že to není kravina pro rejpaly),účinné látky přecházejí do lihu a zbytek převážně vosk a pryskyřice a všechno co najdete v úle zůstane,pokud použijete jiné rozpouštědlo rozpustíte i ty pryskyřice(impregnace)

Nesedí mi tady ale jedna věc. Byla přidána nová matka a za 10 dnů tam byl
zavíčkovaný plod. To se mně zdá příliš brzo. .....

kdysi sem měl starší tachováky natřený no hnědo-černě ,převezl sem je ,dost tam na ně pražilo,pak přišlo to nejvíc horké léto(polovina prázdnin tehdá),nenašel sem jediné vajíčko plod prostě nic ,matky tam byly až na jednu a jen tak běhaly s doprovodem naprázdno jak dělnice,později zakladly nádherné plochy,včelstva byly pasivní jak v rojovce a i v síle,jedno jediné bylo pak bez matky .....

Existuje mezi kladením matky přestávka kdy matka instaluje nový softfer na kladení vajíček zimní generace někdy bývá až neznatelná nebo taká velmi výrazná. U starších matek bývá dříve . Záleží pak na tom jak se do nich trefíš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?elstva bez matky
> Datum: 20.9.2008 10:05:21
> ----------------------------------------
> Nesedí mi tady ale jedna věc. Byla přidána nová matka a za 10 dnů tam byl
> zavíčkovaný plod. To se mně zdá příliš brzo. .....
>
> kdysi sem měl starší tachováky natřený no hnědo-černě ,převezl sem je ,dost
> tam na ně pražilo,pak přišlo to nejvíc horké léto(polovina prázdnin
> tehdá),nenašel sem jediné vajíčko plod prostě nic ,matky tam byly až na
> jednu a jen tak běhaly s doprovodem naprázdno jak dělnice,později zakladly
> nádherné plochy,včelstva byly pasivní jak v rojovce a i v síle,jedno jediné
> bylo pak bez matky .....
>
>
>

když dělám mast,tak mimo jiné vařím propolis v olivovým oleji do 1ooC,zbyde něco jako pryskyřice tvrdá jak kámen tu vyhodím ale dá se tím zalepit kde co než to ztvrdne,vosk i účinné látky přejdou do oleje


vlastně na masti se mi tam ten vosk hodí ,sliju to vroucí a mám základ někdy to posilním extraktem ten se odvaří(100c)jinak to stačí vychladnout a v oleji zůstanou úč.l.,zbytek ztvrdne i s voskem,pravděpodobně se to nějak rozdělí,tak by bylo možná dobrý ten olej odtáhnout hned jek ztuhne vosk asi 60c

viděl sem ruku i dlaň plnou puchýřů spálenou od hořících plastů,den po popálení si den ruku mazal a další den ŠEL DO PRÁCE DÁL SVAŘOVAT !

matky to byli třetím rokem ...

Tady rejpal, etanol je C2H5OH. Záměna s CH3OH bývá v některých případech
osudná, je to metanol. V případě propolisové tinktury, pokud se použije
zevně, je to ovšem jedno.
Jinak s tím propolisem to není tak jednoduché. Propolis je směs velkého
množství látek, některé z nich jsou dokonce omezeně rozpustné i ve vodě. V
různých organických rozpouštědlech budou různé látky z propolisu rozpustné
různě, nedá se přímo říct, že v etanolu se rozpustí jen část propolisu a v
ostatních organických rozpouštědlech zbytek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 20, 2008 9:56 AM
Subject: Re: propolis


> propolis jako výchozí surovina se rozpouští v každém
org.rozpouštědle...pro
> nás lidi účelně v alkoholu(CH3OH-etanol,doufám že to není kravina pro
> rejpaly),účinné látky přecházejí do lihu a zbytek převážně vosk a
> pryskyřice a všechno co najdete v úle zůstane,pokud použijete jiné
> rozpouštědlo rozpustíte i ty pryskyřice(impregnace)

Přenášení zásob opravdu není problém, pokud včely mají nahoře dost, aby
přežily zimu a na jaře začaly plodovat. Není třeba o tom nijak zvlášť
diskutovat, protože na včely to nemá vliv. Trochu vliv bych viděl během
zimních přechodných oteplení, kdy vybírání zásob dole může simulovat snůšku
a tím zvýší plochu plodu, kterou matka během oteplení zaklade, což potom při
následných mrazech může včelstvo tvrdě zaplatit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 20, 2008 8:33 AM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


Přenášení zásob není problémem ani v lednu či únoru pokud se dostanou
teploty v některých dnech nahoru nebo je prolet . Problémem se stane tehdy
když teploty zůstávají trvale hluboko pod nulou a včely jsou již natlačeny
nad horní loučkou . JELIKOŽ JAKO STRŮPEK POUŽÍVÁM PLEXI TAK TO VELMI SNADNO
ZJISTÍM A MOHU POMOCI PŘEHOZENÍM NÁSTAVKŮ NE PŘIDÁ NÍM MEDOCUKROVÉ PLACKY .
DOKONCE JSEM JIM JEDNOU DAL NAHORU I JEN ZTUHLÝ MED . TEN Caps Look mě
ser,,,,,,,,,

PEPAN

jinak to co je za oknem je myslím pro matky jasnej signál,byl sem na loukách a kvetou poslední poupata a už nic žlutá zmizí za chvilku pak růžová nakonec bílá a pak mrazy utnou cizince

teplo bude v říjnu


jakou typujete zimu?,já sníh prosinec polovina ledna,obleva druhá polovina ledna,v únoru odvšeho trochu ,od konce února suchá inverzní zima do poloviny března

STÍM LZE JEN SOUHLASIT

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Med v dolním nástavku
> Datum: 20.9.2008 10:29:10
> ----------------------------------------
> Přenášení zásob opravdu není problém, pokud včely mají nahoře dost, aby
> přežily zimu a na jaře začaly plodovat. Není třeba o tom nijak zvlášť
> diskutovat, protože na včely to nemá vliv. Trochu vliv bych viděl během
> zimních přechodných oteplení, kdy vybírání zásob dole může simulovat snůšku
> a tím zvýší plochu plodu, kterou matka během oteplení zaklade, což potom při
> následných mrazech může včelstvo tvrdě zaplatit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, September 20, 2008 8:33 AM
> Subject: Re: Med v dolním nástavku
>
>
> Přenášení zásob není problémem ani v lednu či únoru pokud se dostanou
> teploty v některých dnech nahoru nebo je prolet . Problémem se stane tehdy
> když teploty zůstávají trvale hluboko pod nulou a včely jsou již natlačeny
> nad horní loučkou . JELIKOŽ JAKO STRŮPEK POUŽÍVÁM PLEXI TAK TO VELMI SNADNO
> ZJISTÍM A MOHU POMOCI PŘEHOZENÍM NÁSTAVKŮ NE PŘIDÁ NÍM MEDOCUKROVÉ PLACKY .
> DOKONCE JSEM JIM JEDNOU DAL NAHORU I JEN ZTUHLÝ MED . TEN Caps Look mě
> ser,,,,,,,,,
>
> PEPAN
>
>
>
>

Podstatnou věc jsem se nedozvěděl.Poruší se vyvářením propolis?Je přece rozdíl pokud se doporučuje 2dkg na 1/4 l. lihu propolis s obsahem vosku 20% nebo 50%.Jak tyto procenta zjistíte?Jedině vyvařením ve vodě ,usušením a pak poměr mezi voskem a propolisem.Při použití 50% propolisu dostanu koncentrát opět jen 50%,pokud propolis vyčistím o 40%,zákonitě musím mít extrakt silnější,tím také dražší.Nebo se pletu? Abych otázku vyváření vysvětlil.Podle mého názoru je i důležité jemnost drtě při vylouhování.Já propolis vyvářím,tím oddělím nečistoty,vosk,propolis.Dám jej do mrazáku jen aby zatvrdl.Pak jej rozmlátím,přes hrubší síto proseju a nechám sušit.Nakonec jej v kafemlejnku semelu a mám z něj skoro prach.Z toho pak je ze 2 dkg určitě koncentrát silnější,ale nedělám chybu převařováním?Neničím důležité složky?

Nejlepší bývá nepřemýšlet a držet se receptur Jakákoli výroba v lidovém léčitelství je nepřesná a podle toho jsou postaveny i recetury

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Re: propolis
> Datum: 20.9.2008 13:14:46
> ----------------------------------------
> Podstatnou věc jsem se nedozvěděl.Poruší se vyvářením propolis?Je přece
> rozdíl pokud se doporučuje 2dkg na 1/4 l. lihu propolis s obsahem vosku 20%
> nebo 50%.Jak tyto procenta zjistíte?Jedině vyvařením ve vodě ,usušením a
> pak poměr mezi voskem a propolisem.Při použití 50% propolisu dostanu
> koncentrát opět jen 50%,pokud propolis vyčistím o 40%,zákonitě musím mít
> extrakt silnější,tím také dražší.Nebo se pletu? Abych otázku vyváření
> vysvětlil.Podle mého názoru je i důležité jemnost drtě při vylouhování.Já
> propolis vyvářím,tím oddělím nečistoty,vosk,propolis.Dám jej do mrazáku jen
> aby zatvrdl.Pak jej rozmlátím,přes hrubší síto proseju a nechám
> sušit.Nakonec jej v kafemlejnku semelu a mám z něj skoro prach.Z toho pak
> je ze 2 dkg určitě koncentrát silnější,ale nedělám chybu
> převařováním?Neničím důležité složky?
>
>
>

Samotný propolis má rozdílnou účinnost. Ve "velké" komerční výrobě potom se
připraví velká dávka, nějakou laboratorní metodou se zjistí účinnost a
koncentrace se potom doladí na zhruba stále stejnou stejnou účinnost
nějakého koncentrátu. Teprve potom na základě přípravy koncentrátu se zhruba
stále stejnou účinností mohou dlouhodobě fungovat receptury třeba na výrobu
mastí a podobných věcí. Domácí výroba u propolisu i u množství jiných
přírodních látek, bylinek atd je potom jen odhadování, jestli se do toho
vrazilo zhruba optimální množství, není to záležitost nějakého přesného
odvažování před nebo nezpracovaných zbytků potom, protože to prostě není
směrodatné, kolísání kvality propolisu i bez příměsi vosku je prostě velké.
Jinak rozemletí propolisu na prach určitě účinnost zpracování zvýší, protože
proplis jako látka obsahující pryskyřice při zpracování může účinné látky v
kouscích uzavřít a "nepustit" je ven. Jak moc povaření zhorší účinnost
propolisu, netuším. Odhaduji, že znatelně. Co se týká propolisové tinktury,
tak jestli to někdo dělá doma ve větším množství, šlo by vytvořit předpis,
kdy se dá určené množství kapek tinktury do třeba deci vody a koncentrace se
potom nadstavuje na zhruba stejnou chuť propolisu ve vodě mícháním
koncentrovanější a ředěnější tinktury. Je to ale jen nápad, tinkturu ve
větším množství nedělám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 20, 2008 1:14 PM
Subject: Re: propolis


> Podstatnou věc jsem se nedozvěděl.Poruší se vyvářením propolis?Je přece
> rozdíl pokud se doporučuje 2dkg na 1/4 l. lihu propolis s obsahem vosku
20%
> nebo 50%.Jak tyto procenta zjistíte?Jedině vyvařením ve vodě ,usušením a
> pak poměr mezi voskem a propolisem.Při použití 50% propolisu dostanu
> koncentrát opět jen 50%,pokud propolis vyčistím o 40%,zákonitě musím mít
> extrakt silnější,tím také dražší.Nebo se pletu? Abych otázku vyváření
> vysvětlil.Podle mého názoru je i důležité jemnost drtě při vylouhování.Já
> propolis vyvářím,tím oddělím nečistoty,vosk,propolis.Dám jej do mrazáku
jen
> aby zatvrdl.Pak jej rozmlátím,přes hrubší síto proseju a nechám
> sušit.Nakonec jej v kafemlejnku semelu a mám z něj skoro prach.Z toho pak
> je ze 2 dkg určitě koncentrát silnější,ale nedělám chybu
> převařováním?Neničím důležité složky?

když dělám mast,tak mimo jiné vařím propolis v olivovým oleji do 1ooC,zbyde
> něco jako pryskyřice tvrdá jak kámen tu vyhodím ale dá se tím zalepit kde
> co než to ztvrdne,vosk i účinné látky přejdou do oleje
>

Když se propolis dá do takového 30 - 40 % roztoku alkoholu, tak se v něm
nerozpustí, ale jen nabobtná, změkne a stane se lepivým. Tadyhle ty zbytky
by šly změkčit lihem nebo možná i jiným organickým rozpouštědlem, vmíchat
potom do něho kaolínový prášek nebo mastek či jiný kamenný prášek a potom by
z toho mohl být docela dobrý prostředek na tmelení a lepení kamene, kameniny
nebo i porcelánu. Viděl jsem recepturu na takový tmel používaný za tepla,
tam byl jako lepicí složka včelí vosk a kalafuna plus ten prášek, tady ty
zbytky z propolisu by mohly být na to lepší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 20, 2008 10:16 AM
Subject: Re: propolis


> když dělám mast,tak mimo jiné vařím propolis v olivovým oleji do
1ooC,zbyde
> něco jako pryskyřice tvrdá jak kámen tu vyhodím ale dá se tím zalepit kde
> co než to ztvrdne,vosk i účinné látky přejdou do oleje
>
>
> vlastně na masti se mi tam ten vosk hodí ,sliju to vroucí a mám základ
> někdy to posilním extraktem ten se odvaří(100c)jinak to stačí vychladnout
a
> v oleji zůstanou úč.l.,zbytek ztvrdne i s voskem,pravděpodobně se to nějak
> rozdělí,tak by bylo možná dobrý ten olej odtáhnout hned jek ztuhne vosk
asi
> 60c
>
> viděl sem ruku i dlaň plnou puchýřů spálenou od hořících plastů,den po
> popálení si den ruku mazal a další den ŠEL DO PRÁCE DÁL SVAŘOVAT !

taky nad tím moc nedumám ,jsem antihomeopatik dám tolik co si to vezme,umlet to je dobrý nápad pro lih,v oleji by se to spojilo zpět,vařím vodu a v tom v druhé nádobě olej, určitě ethanol je C2H5OH,druhý v řadě ,jsem to domatlal...a přitom trávím prosincové večery patlála v prádelce....methanol se odpařuje před ethanolem...na tinkturu bych ho nedoporučoval smrdí dost jako kanagon(socialistické lepidlo) a bývá kalný,každé rozpouštědlo rozpouští svoje

co se týče ceny tyto produkty jsou reklamní a drží mi spoustu zákazníků,dřív sem rozdával i propolis než sem zjistil kde všude po ledničkách a komorách apod se zůstal válet nevyužitý....když je to hotové pomůže si už každý...a přijde zas
propolis zahřívám do sta stupnů a účinnost se podle lihového extraktu a zkušeností lidí nesnižuje ....

hmm Ztvrdne to fakt na kámen i s leskem,udělám nějaké pokusy ...mohl bych tím stříkat nové nástavky...

Existuje mezi kladením matky přestávka kdy matka instaluje nový softfer na kladení vajíček zimní generace někdy bývá až neznatelná nebo taká velmi výrazná. U starších matek bývá dříve .

_____________________________________________________________

Pane Menšík, je toto tvrzení dokázáno výzkumem nebo jde o Váš názor na jev, který jste u svých včelstev pozoroval?

Zimní včely nevznikají ze speciálních vajíček. Jejich tvorba a existence spočívá ve kvalitní výživě a strnulosti ve fázi mladších úlových včel. Jsou to v podstatě rojové včely ( nebo-li anatomické trubčice ). Tyto ,,vypasené líné,, dělnice nevykonávají fyzicky namáhavé činnosti létavek a starších úlových včel, které vyčerpávají organismus a vedou k brzké smrti jedince, což činní záměrně, aby si zachovali svoji vitalitu na dobu potřebnou a dožili se ní. Jelikož se po slunovratu zkracuje délka dne, včely cítí, že se blíží zima, a postupně ztratí rozmnožovací pud a začnou se plně připravovat na na období vegetačního klidu. Vznik dlouhověkých včel přímo souvisí s postupným omezovaním rozsahu plodových plod, proto umělé podporování kladení podněcováním nepřináší efekt zvýšení počtu zimních včel a jedná se jen o zbytečné mrhání časovými i materiálními prostředky.

Toto vše jsou obecně uznávaná fakta. O nějaký plodových přestávkách v podletí se nezmiňují. Proč by měly souviset s tvorbou zimních včel? Vždyť je jedno, zda se na krátko zastaví kladení a pak v omezeném množství obnoví, či se plodování postupně snižuje v průběhu celého podletí. Výsledek ( množství a kvalita zimních včel ) bývá stejný. Proč tuto přestávku Vaše včely dělají a například moje ne, v tom vidím ,,jádro pudla,,.

S pozdravem...M. Václavek...

...Za jednu cestu do práce nadýchám asi víc svinstva než se z těch 4 kapek uvolní. A kolik z toho přejde do zásob a vosku?
Karel

Tak to je hodne amatersky pristup. Chemicka rezidua rozpustna ve vosku se neodstrani ani jeho roztavenim a dochazi proto ke kolobehu, protoze si koupite mezisteny a rezidua tam jiz mate. Resit se to neda nejspis jinak nez mit vlastni uzavreny obeh vosku.

Zdenek:>Chemicka rezidua rozpustna ve vosku se neodstrani ani jeho roztavenim a dochazi proto ke kolobehu, protoze si koupite mezisteny a rezidua tam jiz mate.<
..........

Máte nějaké přesnější údaje okolo tohoto tvrzení? Copak se nedají léčiva z vosku odfiltrovat? Pokud vím, existuje přesně na takový problém minimálně i jedna patentová přihláška.

..Máte nějaké přesnější údaje okolo tohoto tvrzení? Copak se nedají léčiva z vosku odfiltrovat? Pokud vím, existuje přesně na takový problém minimálně i jedna patentová přihláška.

Nevim co si predstavujete pojmem filtrace.
Jak odfiltrujete z vody treba sul?
Ale rozpustenou latku jde obecne odstranit chemicky.
Neznam konkretni postup, to je asi ekonomicky neunosne, nic pro vcelare, nic pro vyrobce mezisten.

Pokud jde o patenty, nevim, neznam, nectu, nejsem Edison :)

Nic nevarim ,vemu sklenicku od presnidavky do ni naleju malou francovku pridam propolis .Sem tam protrepu .Propolis se behem kradke doby rozpusti.Potom se vse sleje do nove sklenicky .Nerozpusteny propolis se muze pouzit jako druhak .To znamena vse od zacatku .Verte ze slouzi uz mnoho let na kazdou ranu a hlavne na spaleniny.

Má to ale jeden háček. V domácích podmínkách nezničíž ale zárodky moru, na to potřebuješ autokláv

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Med v doln?m n?stavku
> Datum: 20.9.2008 20:53:48
> ----------------------------------------
> ..Za jednu cestu do práce nadýchám asi víc svinstva než se z těch 4 kapek
> uvolní. A kolik z toho přejde do zásob a vosku?
> Karel
>
> Tak to je hodne amatersky pristup. Chemicka rezidua rozpustna ve vosku se
> neodstrani ani jeho roztavenim a dochazi proto ke kolobehu, protoze si
> koupite mezisteny a rezidua tam jiz mate. Resit se to neda nejspis jinak
> nez mit vlastni uzavreny obeh vosku.
>
>
>

Nic nevarim.Vezmu sklenicku od presnidavky do ni naleju malou francovku a pridam propolis.Sem tam protrepu.Propolis se behem kradke doby rozpusti.Potom se vse sleje do nove sklenicky.Nerozpusteny propolis se muze pouzit jako druhak. To znamena vse od zacatku.Verte,ze slouzi mnoho let na kazdou ranu a hlavne na spaleniny.

.. na to potřebuješ autokláv

pokud myslite toho co nema na profi lis mezisten, tak ten se nejspis nestara o zarodky, protoze dava vosk jen do svych vcel. Jsou i levne lisy pro malovyrobu, u nas jsem to nikde v prodeji nevidel.

Tondo,když budu psát na co zabral propolis,tak napíšu knihu,Tak jen jeden případ.Teta pracovala v kuchyni ,kde se vařily jen knedlíky ze 700kg mouky a to celý život.Jak stárla také tloustla v 50 letech měla docela velké prsa,no a v té páře a vlhku ,kde se nenosila podprsenka, se jí kůže rozmokvala.Nemohla se osprchovat,pálilo to soustavně v noci probouzelo ,doktoři nepomohli.Tak s tím žila 10 let než mi to řekla.Říkám jí zkus propolis,nic za to nedáš.Poprvé skučela a pak za 14 dní přišla šťastná že je zahojená a že se může koupat.Obrovská úleva od bolesti i nervů.

Má to ale jeden háček. V domácích podmínkách nezničíž ale zárodky moru, na to potřebuješ autokláv

Pepan
---------
Pokud by výrobce dokázal dělat jen z mého vosku, tak je mi to jedno. Protože to bych musel sterilizovat nejen vosk, ale úly atd.
Takže to začne být zajímavé až když si nechám já, nebo někdo z okolí udělat rozbor MVP z měli, medu atd a zjistím, že se to v okolí vyskytuje.
Pokud mám rozbor s nulou, tak je pro mě cenější můj vosk o kterém vím co a jak než z "výměny".

Tady je to otázka trochu propočtů jestli se mi vyplatí řešit zimné ošetření a vosk, nebo to pojmout trochu šířeji.
Kolik stavebních rámků v nástavku, kolik mi vystaví nástavků mezistěn, kolik mám vosku z víšek atd.

Paradoxně tady vypadají zajímavě rámky z plastu. Na jejich povoskování by měl stačit vosk z víček, ostatní si včely dodají:-)

Karel

.. na to potřebuješ autokláv

pokud myslite toho co nema na profi lis mezisten, tak ten se nejspis nestara o zarodky, protoze dava vosk jen do svych vcel. Jsou i levne lisy pro malovyrobu, u nas jsem to nikde v prodeji nevidel.
-------------
Proč by si každý musel dělat všechno sám. To abych si za chvilku mlel sám mouku.

Pokud mám dost vosku a stačí mi, že mi malovýrobce dá tak 2/3 mého vosku v mezistěnách, zbytek namačkaný do "koule" - tedy odpad po ořezu, který nerecykluje do jiných meistěn, ale nechá mi ho na příští rok, tak je to od určitého minimálního množství poměrně schůdná cesta.

Ruční (na kliku) rotační lisy na mezistěny (ale to je jen základ + další ptákoviny) cca 2500USD. To je už pro farmáře, co se v zimě nudí.

Karel