Archiv Včelařské konference

Zvykejte si na to, ze takove neslusnosti ohledne vlastnich prijmu se NEKLADOU. Je to jako kdyz se zeptate sveho sefa, tak co Ludku, kolik dostavas na vyplatni pasce?
-----
Výnos a příjem (osobní) je trochu rozdíl.
V případě podnikání bývá naopak zvyykem obrat i hospodářský výsledek zveřejňovat. Proč ne, když se podnikání daří.
Prezentuje to úspěšnou firmu.
V případě právnických osob je zveřejňování hosp. výsledků v obch. rejstříku povinné. Nebo alespoň bylo. A začínají být přístupné z internetu.
¨
Takže například akcionáři Včely předboj si mohou porovnat ofic. dokumentaci a porovnat se sliby, s jakými jim byly prodávány akcie a jaká byla v té době situace ve firmě.

Těžko mít na jedné straně mladé zájemce o včelaření a na druhé straně jim tvrdit, že jde o zoufale nerentabilní koníček - podnik.

I když, čím míň konkurence a míň kvalifikované, tím líp.
A čím víc budou u konkurence úhyny, tím lépe.

Co myslíte, není náhodou za zmatky kolem distribuce léčiva, léčení atd podvědomý zájem, že čím míň má medu soused, tím lépe prodám?

Karel

Pokud odpovite, ze take moderni vcelar ma sve odbytove problemy, vyplyva z toho, ze o vcelarske casopisy neni zajem.

Odbytové problémy má každé zboží. Proč je Včelařství povinně odbíráno jak OGOŇOK za mých malých let?
I ono mělo své problémy. Ovšem jen ČEZ, ČSV a další mají určité možnosti jak je snadno řešit.

Karel

>Tzn. když bych počítal 80 Kč/kg medu (pokud je to méně, opravte mě), tak skoro tuna medu padne. Kolik asi včelstev je to v přepočtu na med (kdyby to bylo jen z medu; další příjmy mohou být z prodeje oddělků atp. jako "přidaná hodnota") ? Je mi jasné, že to nejde říct přesně, ale odhad vás dlouholetých praktiků.

Moc tady verejne v internetu nepocitej nebot stat se misto nejakeho podekovani (jak tady nekdo naivne psal) stara predevsim o to, jak by lidi vyzdimal. Proto budes-li moc diskutovat o mnozstvi medu a cenach, prijdou ti nahore logicky k nazoru, ze se vlastne ti vcelari maji sakra dobre a zvysi dane ze vcelareni jeste vic nez dosud (cosi se pry uz chysta). A pak jim vykladej, ze si sotva vydelas na slanou vodu, kdyz takovy urednik nikdy vcelstvo ani nevidel. Pamatuj, ze drobny zemedelec vzdy drel od umoru do umoru a nikdy nic nemel.

>budeme stále jenom ti zneužívaní a tiše okrádaní

Proc tise okradani? Chce-li nekdo vcelarit ve velkem, cili jak nekdo rika pry "podnikat", musi se pripravit na to, ze mu budou vcely krast, poskozovat, travit, palit ...
To takovy majitel kravina si postavi staj a poridi hlidace a pak uz jen doji a doji. Ale vcelar?

>snaží propagovat včelaření a nalákat na tuto bohulibou činnost mládež. Ale zatím se mi nikde nepodařilo sehnat ucelené ekonomické informace, tedy "co za to". Pokud to někde je, podělte se s web. adresou. Každého zajímá, co za to. Pan Křapka uvádí, že pokud včelaři nebudou honorování za opylovací činnost, je tato diskuze na ... Ale teď honorována není. Pokud se o příjmech (těch současných, případně výhled za onu placenou opylovací činnost) nebude mluvit a psát, nevyjádří se k otázce příjmů ze včelaření lidi, kteří už farmy mají, bude propagace včelaření a lanaření mladých do tohoto oboru podle mě neúplná a nemotivující.

1. chcete-li nalakat mlade lidi na penize, jste tady uplne spatne, vcelareni je konicek, zkuste to nekde s ryzovanim zlata

2. opylovaci cinnost neni honorovana, protoze kdo na to tady ma? Jeden priklad: majitel ovocneho sadu na jizni Morave (radove tisice stromu) vse nechal vykacet a vysazel kukurici, pry to vice vynasi. S opylovanim musite jit bud nekam do ciziny, kde se pestovat plodiny vyplaci (a umi to) nebo si pockat, az zemedelci z jinych zemi u nas budou pestovat, coz casem take prijde. Zemedelstvi je u nas v plenkach at si ministr Gandalovic rika co chce. Tady porad jeste jedou byvala JZD.

>Podpora opylovací činnosti v podmínkách Česka je možná ve výsledku nejlepší na světě. Ještě jsem nenašel, krom Itálie, kde podle Eurlexu něco jako 1D také existuje(valo), aby ročně každý včelař mohl čerpat přímé dotace do 180,-/včelstvo na čestné prohlášení bez dalších prokazujících investic. Druhou stránkou je velmi diskutovaný způsob poskytnutí dotace a tím velká, mnozí prominou, diskriminace včelařů co nechcou mít nic společného s ČSV, ale musí, protože ČSV je právě tím úřadem pro zpracování požadavků na D1. (252/1997 Sb.)

Jenom jestli nemluvime jeden o voze, druhy o koze.
V sousednich zemich se plati za opylovani treba letos v nemecku je to 45 Euro za pristaveni jednoho vcelstva na maximalne 3 tydny do volneho prostoru (za uzavrene prostory se plati mnohem vic), plus priplatky za ujete kilometry.
Uplne nejlepsi je pry ale Nizozemi, kde maji s opylovanim letite zkusenosti. Cili zalezi jak kde a kdo vam zaplati.
Pokud jde o dotace z verejne kasy, ty jsou take, ale ja nevim, kde to hledate, myslite ze to bude nekde jen tak viset?

Rozdelovani dotaci ze strany CSV je leckdy problem, to ano, jen CSV neni urad a nema vuci neclenum zadne pravomoce ac se tak rad chova.

Zdenek:
Proto budes-li moc diskutovat o mnozstvi medu a cenach, prijdou ti nahore logicky k nazoru, ze se vlastne ti vcelari maji sakra dobre a zvysi dane ze vcelareni jeste vic nez dosud (cosi se pry uz chysta).
-----
Oni se ze včelaření platí nějaké daně? Chtěl bych znát počet dobrovolníků.
Z ghlediska daň. přiznání mě nejmíň bolí včely. Tam jsem to byl skoro ochoten přiznat dobrovolně. 80% paušální výdaj a pak pár procent.
Takové soc. a zdrav. pojištění, to je jiné kafe. to leze do peněz.

Karel

Řekl bych, že toto je základní ekonomická neznalost. Pokud chci něco prodávat musím udělat průzkum trhu. A moje cena se odvíjí od mého největšího konkurenta a tím jsou v dnešní době prodejní řetězce. Pokud je tam cena obvyklá 100- 120,- Kč za směsi medů kdoví odkud, pak máte jasnou informaci za kolik prodávat. Samozřejmě, že velkou roli hrají i místní podmínky, ale ani na vsi v jednotě med nebo v soukromém obhcodě med levněji nekoupíte. Jen u kolegy včelaře, který jak zde zazněl jeden příspěvěk, prodává za 50,-Kč. Jedině zrušení jakýchkoliv dotací by celou situaci i vzhledem k cenové politice při prodeji ze dvora značně zprůhlednilo a zjednodušilo. Protože neznám jiné hobby, které by bylo dotováno státem.

>Upozorňuji, že včelařina je těžký chleba a uvnitř druhých lidí z oboru je často velká neznalost, a stím navazujíc závist a zloba.

Ano taky jsem videl uz nejake velkoprovozy v cesku a nadseny z toho nejsem. Mocuvka tam sice nesmrdi, ale jinak to vypada, ze majitel investuje co vydela do provozu (a splaceni uveru!), cili ze mu na zivobyti nic moc nezustane. Suma sumarum, velkoprovoz, spousta prace kolem, ale majitel zije soukrome dost nuzne.
A z vlastni zkusenosti mohu potvrdit, ze pokud postavite na zahradu jenom par ulu, sousedi zacnou zavidet kolik, ze on musi mit medu a penez ...

>Oni se ze včelaření platí nějaké daně?
Viz zakon o dani z prijmu (nebo web CSV).
Pokud neplatite budte rad.
Jak se zda, dane se plati u kazdeho financniho uradu v teto zemi jinak. Alespon jsem nekde cetl, ze pry to funguje i tak, ze v male obci se vsichni znaji a ledacos si odpusti. A vcera psali v novinach, ze cesko ma nejslozitejsi danovy system na svete.

>infikované klíště z boreliozou

Myslim, ze jste vystihl dalsi vyznamne riziko vcelareni. Velkovcelar se musi chte nechte pohybovat v lesich (predpokladam, ze tzv. repkaru se moc neuzivi) a klistat je tam cim dal vic. Doktori varuji pred nakazou kazdou chvili. A ona ta borelioza, to je jako kdyz ochrnete, samy zdravotni problem na leta dopredu. A ochrana proti borelioze neni takrka zadna ucinna.
Neni nad to mit svych par vcelstev na zahrade.

Přátele jak tak čtu, vypadá to že zde pláčou Ti na které se nedostalo nebo nebyly ve střehu v pravou chvíli = srávný „čecháčci“. Pokud někdo dává je hloupé nebrat, ať je to státní kasa nebo kasa EU. Zkuste to pochopit a nezáviďme si. Poslední dobou je tato konference plná závisti. Chlubme se svými dosaženými výsledky a ne tím co si myslíme že ten druhý udělal špatně.
Všem přeji krásný podzim Vlasta

>Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu

Je to hodne nejednoznacne to ustanoveni o ne/placeni dani do 40 vcelstev, aby se to dalo vykladat vselijak (viz web CSV).
Rozhodujici je nakonec ale jen nazor financniho uradu.

Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?

Dobrý den,

navíc bych doporučoval test na alergii u alergologa, aby nedošlo k
neočekávané reakci a třeba i ve vztahu s léky, které dnes paní
užívá. Ideální je konzultace s lékařem paní a posléze aby komunikoval
lékař s dalšími odborníky ¨. Je možné je aplikovat, ale je třeba
pod dohledem lékaře.
Tolik snad pro doplnění.

M. Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pepa" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: vceli zihadla
Datum: 7.9.2008 - 9:51:00

> Odbornou a velíce fundovanou odpověď obdržite od
> MUDr. Jany Hajduškové,
> email: jana.hajduškova/=/seznam.cz

>jestli podnikatel v zemědělství nemá žádný finanční příjem
byť z 50 včelstev nebo z 5,(nepobírá dotace, neprodává med) tak pan Menšík
nemá pravdu.

Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate, nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.

Hodne se mezi vcelari diskutuje o hranici 40 vcelstev, coz je uvedeno v zakone o dani z prijmu, ale nikde se nepise o hranici, kdy musi vcelar jiz svuj chov nahlasit jako zemedelske podnikani, cili evidovat se jako soukromy zemedelec. Logicky je to od urcite vyse prijmu, ale bohuzel nikde to nestoji, v zakone se mluvi jen neco o soustavnem prijmu z cinnosti. Podle mne pokud se nekdo necim zivi, je to jasne podnikani, ale uvital bych jasnejsi definici v zakone, protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi temer nikdo.

>Příjem 500 Kč na včelstvo se mi zdá poněkud malý

Myslim, ze ten paragraf casem zanikne jak se budou zakony sladovat s ostatni Evropou.
Predpokladam, ze o tento odstavec v zakone se zasadil lobovanim CSV, za coz mu budiz dik, pokud ovsem se tim financni urady vsude ridi tak, jak by mely. Leckdy se ptaji po skutecnych prijmech a ne po poctech vcelstev.

>zkušenost
měl jsem zahradnictví. Pepan
> Pepan:>§ 10 o daních se vztahuje k zájmovým činnostem (včely , zahrádkáři,
> filatelisté) a podobně a proto je tam ta hranice 40 včelstev
> Nad 40 jeto již výdělečná činnost.

Vydelecna cinnost je vse, co prinasi nejaky vydelek, treba i marias v hospode.
Tim jsem toto tema probral az do konce a preji vsem hezky novy tyden. Zda se, ze nas jeste ceka nekolik krasnych letnich dnu.
Pokud jsem tu neco postradal, byl to nazor opravdu nejakeho velkovcelare (tak nad 500 vcelstev).

Žádná diskriminace tu není - může mít pro rodinu a příbuzné včelstev kolik
chce, ale pokud má z těch včelstev nějaké tržby, přičítají se k daňové
povinnosti vyplývající z jeho ostatní zemědělské činnosti. Pokud neprodává -
nemá co přičítat.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 9:25 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu

Je to hodne nejednoznacne to ustanoveni o ne/placeni dani do 40 vcelstev,
aby se to dalo vykladat vselijak (viz web CSV).
Rozhodujici je nakonec ale jen nazor financniho uradu.

Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to
musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro
svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili
byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3424 (20080907)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Ten porad v televizi mne taky celkem zaujal,
lecbu delali nekde v Polsku. V Cechach jsem o teto terapii neslysel.

Martin


> Zdravím všechny včelaře!
> Obracím se na Vás ohledně jednoho dotazu.
> Kdysi jsem v televizi zaslechla o léčbě pomocí včelích žihadel. Minul
> nějaký čas a já potkala starou známou,která trpí docela
> vzácným typem revma
> a léky jí nezabírají. Vzpomněla jsem si na tuto léčbu, ale
> nevím kdo jí
> provádí.
> Píšu Vám tedy s dotazem, zda nevíte na koho bych se mohla
> obrátit? Dekuji
> moc

To je nase ceska mentalita. Vystihuje ji jeden krasny vtip:
Sedi cech na zaprazi pred svojim domkem a horce place. Zzeli se ho bohu a pta se? Co se ti prihodilo, ze jsi tak plactivy? Ale soused si dnes na tru koupil kozu. No a ty by jsi chtel take, pta se buh? Ne ja bych chtel, aby mu chcipla!
Hezky vcelickovy den vsem pratelum preje.
Frantisek



>Přátele jak tak čtu, vypadá to že zde pláčou Ti na které se nedostalo nebo
>nebyly ve střehu v pravou chvíli = srávný „čecháčci“. Pokud někdo dává je
>hloupé nebrat, ať je to státní kasa nebo kasa EU. Zkuste to pochopit a
>nezáviďme si. Poslední dobou je tato konference plná závisti. Chlubme se
>svými dosaženými výsledky a ne tím co si myslíme že ten druhý udělal
>špatně.
>Všem přeji krásný podzim Vlasta

Zdenek: ... protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi temer nikdo
----
A nejsou právě ty příspěvky v televizi, dětské tábory některých ZO, články na internetu o důležitosti omlazení včelařské základny podnětem k tomu, aby se TOTO změnilo ?? Aby se tím víc (mladých) lidí (aspoň snažilo) živit ??

Z jiného soudku.
Jak se tady níže v příspěvcích píše o závisti sousedů, o likvidaci včelstev těm, co jich mají hodně a mají to jako podnikání a problém, že se u nás stále neplatí za oplylovací činnost. Možná teď budu trochu přehánět, ale když lidi (co hůř včelaři) jsou schopni jen kvůli množství medu jeden druhému škodit, jak by to tu vypadalo, kdyby si některé firmy (sady apod.) začaly smluvně zajišťovat opylení ?? Kolik kočovných vozů by asi lehlo popelem ?? Ani nemyslet.
MartinS

>Jen u kolegy včelaře, který jak zde zazněl jeden příspěvěk, prodává za 50,-Kč

Kazdy at prodava za kolik chce.
Nicmene po sklenicich za 50 kc? Neprodava treba vsechno naraz nekomu 50/kg?
Pokud ne, tak ten clovek musi byt nejaky zajimavy chlapik nebo ten med byl jen na peceni. Kdyby to dal do vykupu, proda to naraz za skoro stejnou cenu a muze jet na dovolenou. Tak musi prodavat sklenici po sklenici. Neskodilo by i prodejce ze dvora obcas prekontrolovat at uz prodavaji za 50 nebo za 100. Mozna by mel kazdy vcelar mit povinnost svuj med nechat vysetrit. Vzdyt kdo vi, co vsechno se prodava ze dvora pod pojmem med? Doporucit lze jen nakupovat u vcelare ktereho dobre znam a kteremu verim. Ruzni stankovi prodejce, to je to nejhorsi co muze byt.
Kdyz se prodava cukr za 12 korun, tak nelze kazdemu verit.

>A nejsou právě ty příspěvky v televizi, dětské tábory některých ZO, články na internetu o důležitosti omlazení včelařské základny podnětem k tomu, aby se TOTO změnilo ?? Aby se tím víc (mladých) lidí (aspoň snažilo) živit ??

>Možná teď budu trochu přehánět, ale když lidi (co hůř včelaři) jsou schopni jen kvůli množství medu jeden druhému škodit, jak by to tu vypadalo, kdyby si některé firmy (sady apod.) začaly smluvně zajišťovat opylení ?? Kolik kočovných vozů by asi lehlo popelem ?? Ani nemyslet.
MartinS

Vcelarenim se prilis mnoho (mladych) lidi neuzivi.

Nekdy se rika, ze vcelarem je teprve ten kdo vcely doopravdy chova, tj. pestuje matky atd. To lze az od poctu vcelstev asi od 20 nahoru. Takze rada tech, co skodi, vlastne ani vcelari nejsou, to jsou pry jen "medari", tj. ti co pouze vytaceji med.

Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).

>Žádná diskriminace tu není - může mít pro rodinu a příbuzné včelstev kolik
chce, ale pokud má z těch včelstev nějaké tržby, přičítají se k daňové
povinnosti vyplývající z jeho ostatní zemědělské činnosti. Pokud neprodává -
nemá co přičítat.
S pozdravem Petr

Predne diskuze o podnikani s jednim vcelstvem je dost pritazena za hlavu.
Ale obecne, kdyz jste podnikatel, podnikate treba v truhlarstvi a vyrabite okna. Pokud si nahodou nekde prilepsite tim, ze sousedovi spravite zachod, nebo prodate nejake ojete auto, urcite to nepricitate k vasim podnikatelskym ziskum a podle vyse toho prilepseni ani dane neplatite.
Proc by to melo byt v zemedelstvi jinak?
Pokud nekdo podnika treba v produkci psenice, tak proc by mel platit dane z prodeje peti sklenic medu, kdyz ostatni je neplati?

> Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
medonosneho
> neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> snadne na zimu nakrmit.

Podle mně se snůškové poměry zas moc nezměnily. Více se změnilo včelaření.
Dnešní silná včelstva v nástavkových úlech jsou schopna nárazově donést a
zpracovat mnohem více sladiny, protože v nástavkovém úlu je dostatek
prostoru a včely jsou znatelně silnější než dříve. Dnešní včelstva tak
dokážou mnohem více využít nadbytek květové snůšky v květnu a části června,
řepku, kvetoucí rostliny v trávnících a okrajích cest a lesů, zbytek
ovocných stromů a keřů v zahradách, maliny.... Taky snůšku z jiných
kvetoucích zemedělských plodin. Z toho pocházejí ony vyšší roční výnosy
proti dřívějšku. Na druhé straně se dnes v nástavcích přes léto chovají
mnohem silnější včelstva, která tím mají znatelně vyšší vlastní spotřebu.
Taky se jich chová na stanovištích v průměru víc. Takže když přirozená
nabídka snůšky z květů v červenci a srpnu začne klesat, dneska v
nástavkových úlech včely nejenže nedonesou nic navíc pro včelaře, ale samy
začínají trpět nedostatkem, musí se přikrmovat nebo rovnou v srpnu začít s
krmením na zimu. Lípa v červenci, jak se zdá, to nevytrhne, taky je v hodně
lesích likvidována coby plevelný strom a na palivové dřevo a medovice je
dnes jen někde a velice nepravidelně. Kromě toho se v pozdním létě zhoršily
snůškové poměry, dříve byla jistá udržovací snůška z rostlin kvetoucích v
otavách a na pastvinách a z plevelných rostlin kvetoucích na strništích a
sklizených polích, protože tehdy nebyla žádná posklizňová agrotechnika.
Strniště a obecně sklizená pole se nechávala na pospas plevelům, občas byla
přímo žlutá divokou hořčicí a ohnicí. Dokud tam zase nebylo potřeba něco
zasít, klidně se to nechalo z léta až do dalšího jara. Taky byl větší
nepořádek v lesích a na pasekách , kde v létě až do září nerušeně kvetlo
plno ostružiní a dalších rostlin, dneska se o to soukromníci více starají a
lesy od nich více čistí. Dneska se pole hned po sklizni podmítnou, aby tam
žádný plevel nerostl a po zasetí ještě stříknou selektivními herbicidy a
extenzívní kvetoucí travní porosty byly nahrazeny intenzívními, kde nekvete
prakticky nic.
Dříve včelstva v zadovácích i v tehdejších nástavkových úlech byla celkově
slabší a a v úlech méně prostoru. Řepkovou a obecně květnovou snůšku proto
využila z mnohem menší části než dnešní včelstva. Hlavní tehdejší snůškové
období byl červen, červenec a část srpna, kdy byly produkovány často tmavé a
smíšené medy. Med z rané květnové snůšky, hlavně řepkový, byl považován za
podřadný a dával se hlavně do výkupu. Taky proto, že při vytáčení řepkového
medu se běžně vytáčely i zbylé cukerné zásoby. Snůšky byly potom, aspoň u
nás, z kvetoucích luk na konci května, potom z malin z června, z lípy v
červenci a někdy v polovině srpna byla poslední snůška a vytáčení z lesa,
strnišť, případně z jetele na semeno. Mezi to se ve dvou letech ze tří
napasovala medovicová snůška.
Co se týká toho, že tam nic medonosného neroste, je to zjednodušený pohled.
Účinný dolet včel je řekněme 2 kilometry. Když se to přepočítá na plochu, je
to 1256 hektarů. Dobré medonosné rostliny, řepka, maliny, lípa, javor klen,
svazenka, komonice, vrbovka, pámelník, zlatobýl atd dávají z jednoho hektaru
souvislého porostu tak 500 - 1200 kg sladiny. Běžné kvetoucí rostliny,
kterých je většina, je to tak 100 - 500 kg. Když se ten hektar, dva, tři
hektary souvislého porostu "rozfrcá" na 1256 hektarů, tak kromě oblastí, kde
převládá intenzívní zemědělství a lesnictví vyjde běžná normální koncentrace
různých kvetoucích rostlin, jaká je samovolně na většině normálních
dlouhodobých rostlinných stanovištích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 7:35 AM
Subject: Re: Je to v?ela?


> >Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na
> pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců.
>
> Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak
> vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy
> stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro
> radost a ne pro nejaky privydelek.
>
> Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
medonosneho
> neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> snadne na zimu nakrmit.
> Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.

Snažím se tu sdělit, že komplikace v legislativě přidělával fakt, že včelaři zájmový (nezemědělci) byli odděleni od zemědělců, kteří jestli mají na zemědělskou výrobu licenci, musí platit daně z příjmu v souhrnu.

V diskriminaci podnikatelé v zemědělství rozhodně nejsou, protože jestli osevář nebo sadař má pár včelstev nebo stovky, ale nemá z chovu včel žádný příjem, je to pro něj výhodnější než se trápit s nějakými 500,-Kč a nějakými zázraky podle nějakého § zákona, který se naněj navíc vůbec nevztahuje.


............
Zdenek:>Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?<

Protože obojí je zemědělská výroba a tudíž předmět jeho podnikání.
Petr
----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 10:19 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>Žádná diskriminace tu není - může mít pro rodinu a příbuzné včelstev kolik
chce, ale pokud má z těch včelstev nějaké tržby, přičítají se k daňové
povinnosti vyplývající z jeho ostatní zemědělské činnosti. Pokud neprodává
-
nemá co přičítat.
S pozdravem Petr

Predne diskuze o podnikani s jednim vcelstvem je dost pritazena za hlavu.
Ale obecne, kdyz jste podnikatel, podnikate treba v truhlarstvi a vyrabite
okna. Pokud si nahodou nekde prilepsite tim, ze sousedovi spravite zachod,
nebo prodate nejake ojete auto, urcite to nepricitate k vasim
podnikatelskym ziskum a podle vyse toho prilepseni ani dane neplatite.
Proc by to melo byt v zemedelstvi jinak?
Pokud nekdo podnika treba v produkci psenice, tak proc by mel platit dane z
prodeje peti sklenic medu, kdyz ostatni je neplati?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3424 (20080907)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

V těchto zemích se platí za opylování proto, protože mimo komerční včelaře,
co mohou včely k opylování přisunout, tam v přírodě asi nic dalšího na
opylování není. V doletu polí nejsou stabilní včelařská stanoviště zájmových
včelařů, jako tomu je u nás nebo popřípadě tam v přírodě nežije dostatek
jiných opylovačů, jako jsou čmeláci a včely samotářky. Proto tam zemědělci
musí za opylování platit, protože jim prostě nic jiného nezbývá a taky se
jim to vyplatí. Kdyby tam nepřisunuli včelstva na opylování, tamější
zemědělec by měl možná o třetinu nebo polovinu nižší výnos. U nás, protože
je všude poměrně dost stabilních stanovišť zájmových včelařů, přísun
kočovných včelstev na opylování by zřejmě zvýšil výnosy jen málo a tak je
zemědělci nechtějí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 8:44 AM
Subject: Re: Včelaření jako obiva


> >Podpora opylovací činnosti v podmínkách Česka je možná ve výsledku
> nejlepší na světě. Ještě jsem nenašel, krom Itálie, kde podle Eurlexu něco
> jako 1D také existuje(valo), aby ročně každý včelař mohl čerpat přímé
> dotace do 180,-/včelstvo na čestné prohlášení bez dalších prokazujících
> investic. Druhou stránkou je velmi diskutovaný způsob poskytnutí dotace a
> tím velká, mnozí prominou, diskriminace včelařů co nechcou mít nic
> společného s ČSV, ale musí, protože ČSV je právě tím úřadem pro zpracování
> požadavků na D1. (252/1997 Sb.)
>
> Jenom jestli nemluvime jeden o voze, druhy o koze.
> V sousednich zemich se plati za opylovani treba letos v nemecku je to 45
> Euro za pristaveni jednoho vcelstva na maximalne 3 tydny do volneho
> prostoru (za uzavrene prostory se plati mnohem vic), plus priplatky za
> ujete kilometry.
> Uplne nejlepsi je pry ale Nizozemi, kde maji s opylovanim letite
> zkusenosti. Cili zalezi jak kde a kdo vam zaplati.
> Pokud jde o dotace z verejne kasy, ty jsou take, ale ja nevim, kde to
> hledate, myslite ze to bude nekde jen tak viset?
>
> Rozdelovani dotaci ze strany CSV je leckdy problem, to ano, jen CSV neni
> urad a nema vuci neclenum zadne pravomoce ac se tak rad chova.

>Protože obojí je zemědělská výroba a tudíž předmět jeho podnikání.
Petr

No a to je spatne, protoze zemedelska cinnost (radeji cinost nez vyroba, protoze co je to za vyrobu 5 sklenic medu?) je moc siroky pojem, stejne tak siroky jako podnikani samotne.

> Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate,
> nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.

To je silně zjednodušené. Normální případ je, že je člověk zaměstnaný nebo
podniká nebo bere důchod a při tom včelaří. Takový člověk, pokud si vydělá
včelařením nad určitou hranici, je povinen část z vydělaných peněz dát státu
jako daň z příjmu a na zdravotní a sociální. Tam je to jasné, včelaření je
takzvaná vedlejší výdělečná činnost. Není to jasné u lidí nezaměstnaných,
případně u těch, co nedělají a sami si platí minimální zdravotní pojištění.
Tady u těchto lidí je jakákoliv výdělečná činnost, pokud je soustavná,
považována za takzvaně hlavní výdělečnou činnost. A včelaření je z logiky
věci činnost soustavná, nelze včelařit jeden, dva měsíce v roce a jindy se o
včely nestarat. A z hlavní výdělečné činnosti se platí povinně odvody,
zdravotní, sociální a minimální daň z příjmu a to bez ohledu na to, jestliže
ta výdělečná činnost aspoň na ty odvody vydělá nebo vůbec nevydělá. Stát
tlačí na to, aby takový člověk buď s výdělečnou činností přestal nebo aby
dělal tak, aby pořádně vydělal. V praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnaný, musí včelaření
ukončit. To vyplývá z logiky tady těchto předpisů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 9:34 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


> >jestli podnikatel v zemědělství nemá žádný finanční příjem
> byť z 50 včelstev nebo z 5,(nepobírá dotace, neprodává med) tak pan Menšík
> nemá pravdu.
>
> Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate,
> nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.
>
> Hodne se mezi vcelari diskutuje o hranici 40 vcelstev, coz je uvedeno v
> zakone o dani z prijmu, ale nikde se nepise o hranici, kdy musi vcelar jiz
> svuj chov nahlasit jako zemedelske podnikani, cili evidovat se jako
> soukromy zemedelec. Logicky je to od urcite vyse prijmu, ale bohuzel nikde
> to nestoji, v zakone se mluvi jen neco o soustavnem prijmu z cinnosti.
> Podle mne pokud se nekdo necim zivi, je to jasne podnikani, ale uvital
bych
> jasnejsi definici v zakone, protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi
> temer nikdo.

>Zdenek: Vcelarenim se prilis mnoho (mladych) lidi neuzivi.

Můžete rozvinout ? Když si toto tvrzení mladý včelař přečte, už možná dále číst nebude. Když bude znát konkrétní důvody, třeba o tom ještě bude uvžovat, protože mu ty důvody nepřijdou v tu chvíli až tak nepřekonatelné a prubne to. S touto holou větou to moc na přemýšlení není :) Díky za ochotu.

>Zdenek: Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).

Dobrá, měním na úly na přechodném, placeném, stanovišti. Ale proč se u nás neplatí bylo před chvílí v příspěvku pana Poláška podle mě rozumně vysvětleno.

>V těchto zemích se platí za opylování proto, protože mimo komerční včelaře,
co mohou včely k opylování přisunout, tam v přírodě asi nic dalšího na
opylování není. V doletu polí nejsou stabilní včelařská stanoviště zájmových
včelařů, jako tomu je u nás nebo popřípadě tam v přírodě nežije dostatek
jiných opylovačů, jako jsou čmeláci a včely samotářky. Proto tam zemědělci
musí za opylování platit, protože jim prostě nic jiného nezbývá a taky se
jim to vyplatí. Kdyby tam nepřisunuli včelstva na opylování, tamější
zemědělec by měl možná o třetinu nebo polovinu nižší výnos. U nás, protože
je všude poměrně dost stabilních stanovišť zájmových včelařů, přísun
kočovných včelstev na opylování by zřejmě zvýšil výnosy jen málo a tak je
zemědělci nechtějí.

Priteli myslis, ze v Nizozemi nejsou vcelarske spolky?
Myslis, ze tam nemaji cmelaky?
Maji tam malo hor, to ano, ale jinak je to evropska zeme.

Soukromy zemedelec, ktery je chytry, vi, ze opylenim se mu zvysi vynos. Pravda, neplati to vzdy, zavisi to na rade okolnosti jako je pocasi atd., ale zkuseny zemedelec vi, ze nemuze nic podcenit a opyleni si objedna. I takova repka pry vynasi vic o 50-70 procent je-li odborne opylena. Leckde dokonce kupuji k tomu ucelu i cmelaky.

Z vlastni zkusenosti vim dobre jak se letos zvysila na zahrade uroda merunek kdyz jsem na jare navysil pocty vcelstev. Stromy byly osypane a plody byly podstatne vetsi nez loni. Stejne tak ted v zari jablka. Sousede byl radi, ze meli plne kosiky a nejake to zihadlo jim nevadilo. A noviny psali, ze letos byla uroda mizerna. Ne tak tam, kde bylo dostatek vcelstev.

>Můžete rozvinout ? Když si toto tvrzení mladý včelař přečte, už možná dále číst nebude. Když bude znát konkrétní důvody, třeba o tom ještě bude uvžovat, protože mu ty důvody nepřijdou v tu chvíli až tak nepřekonatelné a prubne to. S touto holou větou to moc na přemýšlení není :) Díky za ochotu.

1. Kolik je tu nektarodarnych lesu, kolik je tu medonosnych porostu v zemedelstvi?
Zdejsi lesy jsou (obecne vzato) vesmes bez porostu, cili malo nektaru.
Jedina masova snuska je v podstate jen repka a jeji pestovani je ted jakasi moda v dusledku tech ekologickych paliv, drive nebyla skoro vubec a nikdo nevi jak dlouho ten boom bude trvat.
Takze za prve je tu maly snuskovy potencial pro mlade velkovcelare. To co tu je, je uz myslim dost vyuzivane.
Ale moznosti stale jsou, treba kocovat do tater za horskou florou, nebo narodni parky ...
Jenom ta cena za naftu.
K tomu zalidnenost krajiny, vandalstvi, kradeze vsude mozne ...

2. Za druhe je to cena medu, ktera bude i nadale nizka nebot med se dovazi levne z jinych zemi a tak to nejspise zustane.

3. vcelareni je narocna cinnost a ma spousty rizik, myslim ze malokdo z mladych lidi bude chtit toto podstupovat, kdyz firma vedle plati 30 tisic a ma je jiste.

A hlavne proc by meli byt mladi lide lakani na penize? Maji snad zamestnani a vcelareni je konicek. Proste prijedu, pristavim 100-200 vcelstev a jsem rad, ze se mi ten konicek jakz takz zaplati. Ale obziva? Nebo to ma byt lek na nezamestnanost?
Zeptejte se velkovcelaru jake to je "podnikat v oboru". Ja nemam tisice vcelstev.

> v praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnany

Zkuste to napsat do nektereho z casopisu jako uceleny prispevek jak vcelareni coby soustavna vydelecna cinnost ma vliv na potirani nezamestnanosti. Urcite by to bylo zajimavejsi nez ty vecne kydy o potirani roztoce.

>V diskriminaci podnikatelé v zemědělství rozhodně nejsou, protože jestli osevář nebo sadař má pár včelstev

Velky problem to zajiste neni, ale proc ma velkozemedelec, ktery obdelava stovky hektaru pudy cili velkostatkar proboha pri ucetni uzaverce premyslet jestli nahodou neprodal nekomu flasku medu z dedova vcelina pred domkem?

Podle mě má pan Zdenek s otištěním této tématiky v časopisech dobrý nápad. Možná i některý z deníků by to mohlo zajímat. Ale podle mě je to téma na "seriál" a to už zabere spoustu času. A na druhé straně - tady (nebo ve VN) se pak k článku dá diskutovat, v tištětné verzi se někteří pousmějí, někteří rozčílí, ale žádná další reakce. Trochu moc statické. Ale určitě ne nezajímavé.
MartinS

>Četl jsem v článku také o divných praktikách nějakého profesionálního včelaře. Proč ho tedy nejmenoval, protože se jedná jednoznačně o zneužití dotačního titulu.

Je vice nez pravdepodobne, ze velkovcelari si na uhynech a s nimi spojenych dotacich vylepsuji vlastni kapsu, protoze je tak snadne mit uhynule vcelsto. Kdyz stat dava, tak proc si myslet ze velkovcelar nebere? Bere jako kazdy v tomto systemu, ale bere ve velkem.

Neni ta dotace nahodou jen jakousi naplasti, aby vcelari v cesku drzeli hubu, ze jsou i uhyny z otravenych vcel? Viz treba nikotinoidy.
Kdyz ke mne prisel na jare duvernik a ja mu rekl, ze na varroazu mi nic v zime neuhynulo, odchazel ponekud smutny.

>osobně si myslím, že pro včelaře s vyššími stavy včelstev nemá ČSV význam až na lobbing

Co ale ti velkovcelari delaji ve vysokych funkcich CSV to nechapu? Pokud CSV prerozdeluje dotace a rozhoduje v otazkach vcelareni vicemene jako statni organ (kterym NENI), tak je to jasny stret zajmu. Je to stejne ci podobne jako kdyby sef financniho uradu byl zaroven sefem velke firmy. To je pro vlastni podnikani nesmirne vyhodne.

soukromý zemědělec musí do svého účetnictví započítat všechny zemědělské produkty které uvede na trh jak prodejem ze dvora tak i přes výkupní organizace a to platí pro veškerou živočišnou a rostlinnou výrobu a také záleží na tom jakým spůsobem je registrován a jk zní registrace Nejméně omezující je registrace u OÚ a více vymezující se dá zařídit u ŽÚ
TAKÉ JE ROZDÍL V POPLATKU ZA REGISTRACI

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 09:25:46
> ----------------------------------------
> >Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu
>
> Je to hodne nejednoznacne to ustanoveni o ne/placeni dani do 40 vcelstev,
> aby se to dalo vykladat vselijak (viz web CSV).
> Rozhodujici je nakonec ale jen nazor financniho uradu.
>
> Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to
> musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro
> svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili
> byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?
>
>
>

Nemáš pravdu , V daňovém přiznání se uvádí všechno a odečítají se náklady nebo paušál podle toho co je výhodnější Daňń´se pak platí z čístého zisku pokud se dostaneš do ztráty musíš platit paušál a td. Jen v případě §10 kdy přsáhneš čásku 20 000 a koupíš medomet nebo jiné zařízení do provozu za tyto peníze podáš daňové přiznání náklady odečteš a 0 od 0 pojde a neplatíš nic Nezaměňujte daňové přiznání s placením daně jsou to dvě věci a vyplývají jedna z druhé

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 09:34:22
> ----------------------------------------
> >jestli podnikatel v zemědělství nemá žádný finanční příjem
> byť z 50 včelstev nebo z 5,(nepobírá dotace, neprodává med) tak pan Menšík
> nemá pravdu.
>
> Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate,
> nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.
>
> Hodne se mezi vcelari diskutuje o hranici 40 vcelstev, coz je uvedeno v
> zakone o dani z prijmu, ale nikde se nepise o hranici, kdy musi vcelar jiz
> svuj chov nahlasit jako zemedelske podnikani, cili evidovat se jako
> soukromy zemedelec. Logicky je to od urcite vyse prijmu, ale bohuzel nikde
> to nestoji, v zakone se mluvi jen neco o soustavnem prijmu z cinnosti.
> Podle mne pokud se nekdo necim zivi, je to jasne podnikani, ale uvital bych
> jasnejsi definici v zakone, protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi
> temer nikdo.
>
>
>

>>>Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).<<<

Jen jsou nastavená jiná pravidla

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 10:11:15
> ----------------------------------------
> >A nejsou právě ty příspěvky v televizi, dětské tábory některých ZO, články
> na internetu o důležitosti omlazení včelařské základny podnětem k tomu, aby
> se TOTO změnilo ?? Aby se tím víc (mladých) lidí (aspoň snažilo) živit ??
>
> >Možná teď budu trochu přehánět, ale když lidi (co hůř včelaři) jsou
> schopni jen kvůli množství medu jeden druhému škodit, jak by to tu
> vypadalo, kdyby si některé firmy (sady apod.) začaly smluvně zajišťovat
> opylení ?? Kolik kočovných vozů by asi lehlo popelem ?? Ani nemyslet.
> MartinS
>
> Vcelarenim se prilis mnoho (mladych) lidi neuzivi.
>
> Nekdy se rika, ze vcelarem je teprve ten kdo vcely doopravdy chova, tj.
> pestuje matky atd. To lze az od poctu vcelstev asi od 20 nahoru. Takze rada
> tech, co skodi, vlastne ani vcelari nejsou, to jsou pry jen "medari", tj.
> ti co pouze vytaceji med.
>
> Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
> inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).
>
>
>

Jestli to je nebo není špatně, to je věc názoru a stejně s odpuštěním houby
platná :-). Předpisy jsou takové, jaké jsou, a Vy i já s tím těžko něco
naděláme - a už vůbec ne prostřednictvím této konference :-).
S pozdravem a úsměvem Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 10:42 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>Protože obojí je zemědělská výroba a tudíž předmět jeho podnikání.
Petr

No a to je spatne, protoze zemedelska cinnost (radeji cinost nez vyroba,
protoze co je to za vyrobu 5 sklenic medu?) je moc siroky pojem, stejne tak
siroky jako podnikani samotne.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3425 (20080908)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

VZAL SMĚ TO Z HUBY

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Je to v?ela?
> Datum: 08.9.2008 10:28:00
> ----------------------------------------
> > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
> medonosneho
> > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> > snadne na zimu nakrmit.
>
> Podle mně se snůškové poměry zas moc nezměnily. Více se změnilo včelaření.
> Dnešní silná včelstva v nástavkových úlech jsou schopna nárazově donést a
> zpracovat mnohem více sladiny, protože v nástavkovém úlu je dostatek
> prostoru a včely jsou znatelně silnější než dříve. Dnešní včelstva tak
> dokážou mnohem více využít nadbytek květové snůšky v květnu a části června,
> řepku, kvetoucí rostliny v trávnících a okrajích cest a lesů, zbytek
> ovocných stromů a keřů v zahradách, maliny.... Taky snůšku z jiných
> kvetoucích zemedělských plodin. Z toho pocházejí ony vyšší roční výnosy
> proti dřívějšku. Na druhé straně se dnes v nástavcích přes léto chovají
> mnohem silnější včelstva, která tím mají znatelně vyšší vlastní spotřebu.
> Taky se jich chová na stanovištích v průměru víc. Takže když přirozená
> nabídka snůšky z květů v červenci a srpnu začne klesat, dneska v
> nástavkových úlech včely nejenže nedonesou nic navíc pro včelaře, ale samy
> začínají trpět nedostatkem, musí se přikrmovat nebo rovnou v srpnu začít s
> krmením na zimu. Lípa v červenci, jak se zdá, to nevytrhne, taky je v hodně
> lesích likvidována coby plevelný strom a na palivové dřevo a medovice je
> dnes jen někde a velice nepravidelně. Kromě toho se v pozdním létě zhoršily
> snůškové poměry, dříve byla jistá udržovací snůška z rostlin kvetoucích v
> otavách a na pastvinách a z plevelných rostlin kvetoucích na strništích a
> sklizených polích, protože tehdy nebyla žádná posklizňová agrotechnika.
> Strniště a obecně sklizená pole se nechávala na pospas plevelům, občas byla
> přímo žlutá divokou hořčicí a ohnicí. Dokud tam zase nebylo potřeba něco
> zasít, klidně se to nechalo z léta až do dalšího jara. Taky byl větší
> nepořádek v lesích a na pasekách , kde v létě až do září nerušeně kvetlo
> plno ostružiní a dalších rostlin, dneska se o to soukromníci více starají a
> lesy od nich více čistí. Dneska se pole hned po sklizni podmítnou, aby tam
> žádný plevel nerostl a po zasetí ještě stříknou selektivními herbicidy a
> extenzívní kvetoucí travní porosty byly nahrazeny intenzívními, kde nekvete
> prakticky nic.
> Dříve včelstva v zadovácích i v tehdejších nástavkových úlech byla celkově
> slabší a a v úlech méně prostoru. Řepkovou a obecně květnovou snůšku proto
> využila z mnohem menší části než dnešní včelstva. Hlavní tehdejší snůškové
> období byl červen, červenec a část srpna, kdy byly produkovány často tmavé a
> smíšené medy. Med z rané květnové snůšky, hlavně řepkový, byl považován za
> podřadný a dával se hlavně do výkupu. Taky proto, že při vytáčení řepkového
> medu se běžně vytáčely i zbylé cukerné zásoby. Snůšky byly potom, aspoň u
> nás, z kvetoucích luk na konci května, potom z malin z června, z lípy v
> červenci a někdy v polovině srpna byla poslední snůška a vytáčení z lesa,
> strnišť, případně z jetele na semeno. Mezi to se ve dvou letech ze tří
> napasovala medovicová snůška.
> Co se týká toho, že tam nic medonosného neroste, je to zjednodušený pohled.
> Účinný dolet včel je řekněme 2 kilometry. Když se to přepočítá na plochu, je
> to 1256 hektarů. Dobré medonosné rostliny, řepka, maliny, lípa, javor klen,
> svazenka, komonice, vrbovka, pámelník, zlatobýl atd dávají z jednoho hektaru
> souvislého porostu tak 500 - 1200 kg sladiny. Běžné kvetoucí rostliny,
> kterých je většina, je to tak 100 - 500 kg. Když se ten hektar, dva, tři
> hektary souvislého porostu "rozfrcá" na 1256 hektarů, tak kromě oblastí, kde
> převládá intenzívní zemědělství a lesnictví vyjde běžná normální koncentrace
> různých kvetoucích rostlin, jaká je samovolně na většině normálních
> dlouhodobých rostlinných stanovištích.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 08, 2008 7:35 AM
> Subject: Re: Je to v?ela?
>
>
> > >Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na
> > pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců.
> >
> > Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak
> > vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy
> > stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro
> > radost a ne pro nejaky privydelek.
> >
> > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
> medonosneho
> > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> > snadne na zimu nakrmit.
> > Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.
>
>
>
>

a proč by měl zemědělec přiznávat med z dědova včelína . jsou to dvě osoby. pozoruji , že jsi se zasekl a neuznáváš svůj omyl a hledáš důvody

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 11:37:32
> ----------------------------------------
> >V diskriminaci podnikatelé v zemědělství rozhodně nejsou, protože jestli
> osevář nebo sadař má pár včelstev
>
> Velky problem to zajiste neni, ale proc ma velkozemedelec, ktery obdelava
> stovky hektaru pudy cili velkostatkar proboha pri ucetni uzaverce premyslet
> jestli nahodou neprodal nekomu flasku medu z dedova vcelina pred domkem?
>
>
>

Kedy je dobrý čas na preliečenie? Včielky lietajú no a nedajú sa prefúknuť. Ako ich prinútiť aby ostali v úli?

Za 1) je čas do poloviny října
2) počkat do pozního večera nebo brzy ráno a pak pustit ven

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <jozef.kurcina/=/ppg.com>
> Předmět: Lie?enie
> Datum: 08.9.2008 13:28:48
> ----------------------------------------
> Kedy je dobrý čas na preliečenie? Včielky lietajú no a nedajú sa prefúknuť.
> Ako ich prinútiť aby ostali v úli?
>
>
>

Podle statistik pokud si to dobře pamatuji, je zavčelení Německa asi 5 -
10x menší než zavčelení ČR. Komerčních včelařů je tam dost, ale zájmoví
vesměs se včelami skončili. V Nizozemí to bude podobně. U nás to bude do
takových 20 - 30 let. Rozdíl mezi zájmovým a komerčním včelařem je ten, že
zatímco zájmový dává včely tam, kde on chce, na zahradu a tak, komerční
dává včely tam, kde vydělá. Proto v zemích, kde chybí zájmoví včelaři,
zavčelení v intenzívně využívaných zemědělských oblastech je minimální,
protože komerčním se tam včely chovat nevyplatí. Proto musí zemědělci v
těchto oblastech včely objednávat a platit za ně.
Na druhé straně o kolik bude mít zemědělec menší výnos, když neopylí
kulturu včelami, záleží na hodně věcech. Pokusy na záhoncích v uzavřených
sklenících vycházejí dost špatně, venku na polích a sadech ale místo včel
nastupují záložní způsoby opylování. Čmeláci, jiní opylovači, mouchy a jiný
hmyz, které na květech láká nektar nebo pyl nebo prostě vítr. Zrovna u
řepky, pokud nejsou včely, se má hodně prosazovat vítr. Ovocné stromy,
jablka, hrušky třeba mají při normálním opylení včelami obrovský nadbytek
nasazených plodů, na jedno uzrálé jablko bývá až 10 - 20 opylených květů, od
května po září 9 - 19 nezralých plůdků jablek opadne a zůstane jen ten
nejlepší. Proto stačí opylit jen malou část květů na víceméně stejnou úrodu.
Bez opylení včelami je snížení výnosů na reálném poli nebo sadu poměrně
malé, v žádném případě to není 50 - 70 %, spíše tak 5x méně. Pro zemědělce
to možná výhodné je i u nás dovážet včelstva na opylení, ale řekl bych, že
za prvé ta výhodnost je tak malá, že v praxi obvykle nejde dokázat, když
jakési opylení vždy zajistí zájmoví včelaři v zahradách. Za druhé ještě
nevznikl trh s opylením, na jedné straně nenabízí běžně včelaři přisunutí
včelstev podle přání zemědělce a na druhé straně zemědělci nepoptávají
včelstva na přisunutí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 10:54 AM
Subject: Re: Včelaření jako obiva


> >V těchto zemích se platí za opylování proto, protože mimo komerční
> včelaře,
> co mohou včely k opylování přisunout, tam v přírodě asi nic dalšího na
> opylování není. V doletu polí nejsou stabilní včelařská stanoviště
> zájmových
> včelařů, jako tomu je u nás nebo popřípadě tam v přírodě nežije dostatek
> jiných opylovačů, jako jsou čmeláci a včely samotářky. Proto tam zemědělci
> musí za opylování platit, protože jim prostě nic jiného nezbývá a taky se
> jim to vyplatí. Kdyby tam nepřisunuli včelstva na opylování, tamější
> zemědělec by měl možná o třetinu nebo polovinu nižší výnos. U nás, protože
> je všude poměrně dost stabilních stanovišť zájmových včelařů, přísun
> kočovných včelstev na opylování by zřejmě zvýšil výnosy jen málo a tak je
> zemědělci nechtějí.
>
> Priteli myslis, ze v Nizozemi nejsou vcelarske spolky?
> Myslis, ze tam nemaji cmelaky?
> Maji tam malo hor, to ano, ale jinak je to evropska zeme.
>
> Soukromy zemedelec, ktery je chytry, vi, ze opylenim se mu zvysi vynos.
> Pravda, neplati to vzdy, zavisi to na rade okolnosti jako je pocasi atd.,
> ale zkuseny zemedelec vi, ze nemuze nic podcenit a opyleni si objedna. I
> takova repka pry vynasi vic o 50-70 procent je-li odborne opylena. Leckde
> dokonce kupuji k tomu ucelu i cmelaky.
>
> Z vlastni zkusenosti vim dobre jak se letos zvysila na zahrade uroda
> merunek kdyz jsem na jare navysil pocty vcelstev. Stromy byly osypane a
> plody byly podstatne vetsi nez loni. Stejne tak ted v zari jablka. Sousede
> byl radi, ze meli plne kosiky a nejake to zihadlo jim nevadilo. A noviny
> psali, ze letos byla uroda mizerna. Ne tak tam, kde bylo dostatek
vcelstev.

No já bych spíše řekl, že zájmový včelař, který se stane nezaměstnaný, pokud
se tyto zákony a předpisy budou brát doslova, spíš bude muset včely přepsat
na manželku než aby rozšířil včelstva z 6 na 600 a začal se tím živit. Z
toho pohledu bude mít včelaření na potírání nezaměstnanosti vliv minimální.
Článek do časopisu neplánuji, protože se tady tím soustavně nezabývám a
neznám to tak dobře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 11:26 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


> > v praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
> kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnany
>
> Zkuste to napsat do nektereho z casopisu jako uceleny prispevek jak
> vcelareni coby soustavna vydelecna cinnost ma vliv na potirani
> nezamestnanosti. Urcite by to bylo zajimavejsi nez ty vecne kydy o
potirani
> roztoce.

No včelaři kočovné včelíny vesměs dělali z šrotových vyřazených podvozků,
často vyřazených kvůli tomu, že už kvůli technickému stavu nebo změně
předpisů už tehdy na silnici nemohly. Občasný převoz takových včelínů bez
techničáku se včelami v noci byl kdysi tolerován. Dneska už ne. Kromě toho
ty včelíny byly většinou určeny pro malou rychlost a tahaly se traktorem,
takže mají malý akční radius a traktor dost podražil, takže i ekonomicky nic
moc. Kromě kočovných včelínů, kde se povedlo do jedné maringotky nacpat 50
včelstev. Jestli se má dneska úspěšně kočovat se včelami, tak to musí být
rychleji než za traktorem a přívěs musí mít techničák, aby bylo možné
vyrazit bez jakýchsi složitých povolování, takže varianta pevně zabudovaných
úlů na nějakém levném podvozku padá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 12:45 PM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>>>Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).<<<

Jen jsou nastavená jiná pravidla

Pepan

Pepane udělej něco pro svůj rozhled a nech se poučit právníkem na sekretariáltu ČSV p. Machovou. (jestli tam ještě sedí) Jestli tedy jseš členem v ČSV, využij jejích služeb a pošli jí dotaz okolo tohoto a ona Ti pokud bude moci odpoví. Ale i ona se může mýlit nebo mít nepřesný pohled. ;-) Hlavní je pohled FÚ nebo MF.


........
Pepan:>Nemáš pravdu , V daňovém přiznání se uvádí všechno a odečítají se náklady nebo paušál podle toho co je výhodnější Daňń´se pak platí z čístého zisku pokud se dostaneš do ztráty musíš platit paušál a td. Jen v případě §10 kdy přsáhneš čásku 20 000 a koupíš medomet nebo jiné zařízení do provozu za tyto peníze podáš daňové přiznání náklady odečteš a 0 od 0 pojde a neplatíš nic Nezaměňujte daňové přiznání s placením daně jsou to dvě věci a vyplývají jedna z druhé<

Zájmový včelař i když je nezaměstnaný mající 6 nebo 40 včelstev nemusí nic přepisovat . Je veden u pracovního úřadu a ta doba se mu započítává jako hlavní zaměstnání Je také pravdou , že jsou země kde nezaměstnaný nesmí ani si provést malou opravu na domku. natož mít na zahradi 40 včelstev

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 14:20:06
> ----------------------------------------
> No já bych spíše řekl, že zájmový včelař, který se stane nezaměstnaný, pokud
> se tyto zákony a předpisy budou brát doslova, spíš bude muset včely přepsat
> na manželku než aby rozšířil včelstva z 6 na 600 a začal se tím živit. Z
> toho pohledu bude mít včelaření na potírání nezaměstnanosti vliv minimální.
> Článek do časopisu neplánuji, protože se tady tím soustavně nezabývám a
> neznám to tak dobře.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 08, 2008 11:26 AM
> Subject: Re: V?ela?en? jako obiva
>
>
> > > v praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
> > kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnany
> >
> > Zkuste to napsat do nektereho z casopisu jako uceleny prispevek jak
> > vcelareni coby soustavna vydelecna cinnost ma vliv na potirani
> > nezamestnanosti. Urcite by to bylo zajimavejsi nez ty vecne kydy o
> potirani
> > roztoce.
>
>
>
>

vt om máš pravdu to není jen ten traktor ale ještě vozidlo z majáčkem ne li dvě Podle toho jak se právě úředník na inspektorátu vyspí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 14:36:20
> ----------------------------------------
> No včelaři kočovné včelíny vesměs dělali z šrotových vyřazených podvozků,
> často vyřazených kvůli tomu, že už kvůli technickému stavu nebo změně
> předpisů už tehdy na silnici nemohly. Občasný převoz takových včelínů bez
> techničáku se včelami v noci byl kdysi tolerován. Dneska už ne. Kromě toho
> ty včelíny byly většinou určeny pro malou rychlost a tahaly se traktorem,
> takže mají malý akční radius a traktor dost podražil, takže i ekonomicky nic
> moc. Kromě kočovných včelínů, kde se povedlo do jedné maringotky nacpat 50
> včelstev. Jestli se má dneska úspěšně kočovat se včelami, tak to musí být
> rychleji než za traktorem a přívěs musí mít techničák, aby bylo možné
> vyrazit bez jakýchsi složitých povolování, takže varianta pevně zabudovaných
> úlů na nějakém levném podvozku padá.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 08, 2008 12:45 PM
> Subject: Re: V?ela?en? jako obiva
>
>
> >>>Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
> inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).<<<
>
> Jen jsou nastavená jiná pravidla
>
> Pepan
>
>
>
>

Zdravím všechny včelaře.
Obracím se na vás s ( pro někoho možná hloupými ) netypickými dotazy. Zajímalo by mě, zda lze uchovat matku ( třeba i neoplodněnou ) v produkčním včelstvu ( v plodišti ) v izolačním rámku během produkčního období za přítomnosti produkční matky??? Nikdy jsem to nezkoušel, protože jsem k tomu neměl důvod. Letos koncem srpna ( 22.8... poznámka pro životopisce ) jsem sestavil teoretický rámek nové protirojové metodiky, kterou nazývám: MV přelétákový protirojový systém. Chci ho příští rok vyzkoušet a porovnat s LBV-metodou nadbytku trubců. PP-systém vyžaduje speciální matku, tzv. pomocnou matku, která se umisťuje do přelétáku k zachování pracovitosti včel ( mateří látka významně podporuje aktivitu dělnic, stmeluje včelstva, zabraňuje vzniku fyziologických trubčic, ovlivňuje ,,vůni,, včel,... ). Včelstvo s matkou a bez plodu ( respektive přeléták s matkou v izolačním rámku nebo její feromonální náhražkou ) krátkodobě podá výnos daleko vyšší než při standardním stavu... to by měl být druhotný efekt PP-systému. Prvotní význam metody je předejití vzniku rojové nálady opakovaným provedení přelétáku v určitém časovém odstupu v návaznosti na aktuální stav včelstev a přírody. Proto se zajímám, zda lze pomocné matky v mezipřelétákovém období přechovávat v normálních včelstvech. Samozřejmě, že lze jakoukoliv matku umístit např. do oplodňáčků, tam jaro a léto vydrží, ale vyžaduje to materiál a čas navíc. Izolačních rámků mám spousty, v létě prakticky nevyužívaných. Ideální by byla aplikace náhražky mateří látky (... neudrží-li se staré matky do začátku jara, musí se doplnit brzkým jarním chovem, každopádně je nutné při absenci feromonální náhražky uchovávat pomocné matky, má-li se dostavit zvýšení výnosů kompenzující navýšené časové náklady kvůli vlastnímu provozu PP-systému ). Syntetická mateří látka se používá v paketách k opylování skleníků. Nevíte, kde by se ampule s mateří látkou dali sehnat???
Mockrát děkuji za odpovědi.

S pozdravem...M. Václavek...

Zdravím všechny včelaře.
Obracím se na vás s ( pro někoho možná hloupými ) netypickými dotazy. Zajímalo by mě, zda lze uchovat matku ( třeba i neoplodněnou ) v produkčním včelstvu ( v plodišti ) v izolačním rámku během produkčního období za přítomnosti produkční matky??? Nikdy jsem to nezkoušel, protože jsem k tomu neměl důvod. Letos koncem srpna ( 22.8... poznámka pro životopisce ) jsem sestavil teoretický rámek nové protirojové metodiky, kterou nazývám: MV přelétákový protirojový systém. Chci ho příští rok vyzkoušet a porovnat s LBV-metodou nadbytku trubců. PP-systém vyžaduje speciální matku, tzv. pomocnou matku, která se umisťuje do přelétáku k zachování pracovitosti včel ( mateří látka významně podporuje aktivitu dělnic, stmeluje včelstva, zabraňuje vzniku fyziologických trubčic, ovlivňuje ,,vůni,, včel,... ). Včelstvo s matkou a bez plodu ( respektive přeléták s matkou v izolačním rámku nebo její feromonální náhražkou ) krátkodobě podá výnos daleko vyšší než při standardním stavu... to by měl být druhotný efekt PP-systému. Prvotní význam metody je předejití vzniku rojové nálady opakovaným provedení přelétáku v určitém časovém odstupu v návaznosti na aktuální stav včelstev a přírody. Proto se zajímám, zda lze pomocné matky v mezipřelétákovém období přechovávat v normálních včelstvech. Samozřejmě, že lze jakoukoliv matku umístit např. do oplodňáčků, tam jaro a léto vydrží, ale vyžaduje to materiál a čas navíc. Izolačních rámků mám spousty, v létě prakticky nevyužívaných. Ideální by byla aplikace náhražky mateří látky (... neudrží-li se staré matky do začátku jara, musí se doplnit brzkým jarním chovem, každopádně je nutné při absenci feromonální náhražky uchovávat pomocné matky, má-li se dostavit zvýšení výnosů kompenzující navýšené časové náklady kvůli vlastnímu provozu PP-systému ). Syntetická mateří látka se používá v paketách k opylování skleníků. Nevíte, kde by se ampule s mateří látkou dali sehnat???
Mockrát děkuji za odpovědi.

S pozdravem...M. Václavek...

a

Uvažuji o kočování se včelstvy, máte někdo nějakou radu, jak se dá kočovat, popř. zkušenosti z kočováním.

Nebo využít služeb distributora a ten dodá až do domu včetně složení, což je vzhledem k hmotnosti téměř půl tuny dost problém.

Zajímalo by mě, zda lze uchovat matku ( třeba i neoplodněnou ) v produkčním včelstvu ( v plodišti ) v izolačním rámku během produkčního období za přítomnosti produkční (plodujúcej) matky???

Ak som dobre porozumel Vašej otázke, tak odpoveď znie, že matka v produkčnom včelstve dokáže prežiť a zároveň odovzdávať materskú látku včelám nekonečne dlho bez jej poškodenia. V praktickom živote včelstvo s matkou v IZO dokáže pracovať, teda prinášať nektár, ale prakticky je tento stav obmedzený prirodzeným úhynom starých včiel. Dá sa to zlepšiť postupným pridávaním plodových plástov aj s včelami.

Už tretí rok využívam vyletené roje pre agátom (ináč to nemá zmysel, včelstvá musia mať zdroj nektáru) na znášku. Je to lepšie, ako robiť protirojové opatrenie. Vyleteniu roja sa nesnažím zabrániť, ale ho po strasení osádzam do nadbytočných debničiek, na staršie rezervné plásty a na medzisteny. Debničku posadím aj npr. na vlnitý plech priamo na zem, zhora uteplím do jednej alebo aj troch debničiek nad sebou a osadím aj tri roje.

Po konsolidácii roja resp. rojov, na druhý-tretí deň matku vyhľadám a vložím do klietky ANTI a tú do medziplástovej uličky, ktorá má rozmery 14x40x120mm, na obidvoch užších stranách (14mm) je vložená materská mriežka, jeden prielez. Totiž do IZOlátora sa musia včely k matke bez prekážok, od ktorejm odoberajú materskú látku (ML). Včely v takomto prípade sa chovajú ako včelstvo s voľnej sa pohybujúcou matkou, a zúčatňujú sa znáške. Po vytočení medu, M môžem vypustiť (po agáte je beznáškový stav) aby naplodovala a včelstvo môžem vrátiť bez alebo spôvodnou M do materského včelstva, prípadene ostane na včelnici ako rezervné včelstvo.

TP využívania rojov na znášku s uzatvorenou matkou, si môže dovoliť len včelár, ktorý má primeraný počet debničiek, plástov resp. Ms, úľové dná (tu sa dá improvizovať), pretože je to len dočasné. Rarita, rovnováhu vo včelstve som udržal i mŕtvou matkou v IZO, ktorá ešte dlhodobo produkuje ML. Možno sú to len ojedinelé prípady, ale sú reálne.
Priemerný výnos sa týmto spôsobom dá zvýšiť o 10-15 kg. Je to vždy obmedzené včelárovými možnosťami.

V určitom smere sa dá na teto TP použiť i prirodzená materská látky, získaná v etanolovom roztoku, v ktoroom nehávam vyluhovať vyradené nepotrebné -vyradené oplodnené matky. Roztok s ML sa dá použiť na dočasné udržanie rovnováhy vo včletsvách bez voľnej matky a to napustením do savého materiálu, npr. prúžok kože 5x5x20-30mma cvoľne

Pro G. Pazderku a Radima Poláška.
Skutečnosti o čestném prohlášení, čestnosti včelaře atd. jsou Bohapusté mýty a nesmysly. Znám včelaře, který už minimálně 5 let nemá včelu a vesele bere dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel", co má okolo včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na schůzi ZO tu nejhorší špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo z vedení ZO zastal a udělal pořádek, je na omylu. Nebudeme si přece "přátele" poštvávat proti sobě. Na druhou stranu na schúzích ZO neustále slyším, kde je binec - hlašte to, kde někdo zakočoval - hlašte to. A jaký je pak výsledek ??? Výše jsem popsal. Kamarády nebudeme přece "buzerovat". Na něco si tu neustále hrajeme a výsledky jsou zřejmé. Nepomůže ani hlášení počtu včelstev každý měsíc. Jediným řešením bude, jak prohlásila jedna profesionálka, ukončení výplácení dotací. A pak se teprve ukáže české včelařství v pravé kráse. Skončí přežívání ideí v ČSV z minulého režimu a s nimi odejdou snad i dinosauři z této doby. Pak už tu zbydou skutečně profesionálové a možná pár nadšených hobbyvčelařů. Čím dříve to bude, tím lépe a bude to i méně bolet.
Folie, sítě atd. jsou naprosto k ničemu. Uniklo pozornosti obou Vás, že dotace 1.D se vyplácí na včelstva, která splnila v běžném roce opylovací účel. Vyjádření mluvčího MZe Vorlíčka v této věci najdete na webu ČSV. Tedy nějaké včelstvo splnilo opylovací činnost a koncem září padlo třeba na varroázu. A dostane včelař dotaci 1.D ??? Dostane. Takže o čem to píšete,k čemu ty folie, nebo sítě ??? Zřejmě Vám uniklo, že už se včelstva nehodnotí podle obsednutých uliček a skýtání záruky zajištění opylování v příštím roce. Kdo za to může, nevím, ale taková je realita. Pokud se někdo ohání evidenci v Hradišťku, je to další státní moloch, který si živíme ze svých daní. Stačilo by, aby ČSV dle vybraných příspěvků nahlísil na statistický úřad kolik je v republice včelstev.
Bohužel zjišťuji a musím konstatovat, že řada diskusí, které se zde vedou ve finále nikam nevedou. Málokdy se jich účastním, protože nemm zase tolik volného času, ale např. diskuse o plastovém rámku, ta tedy "psala".

1. teréní auto, vozík, palety , jako např. J. Kolomý, K. Kurtin, nebo něco obdobného dle vlastního gusta
2. nákladní auto na převážení palet buď s hydraulickou rukou, nebo na vozíku za nákladákem převážený vysokozdvižný vozík na pásech (do terénu))
Je to samozřejmě otázka financí, dotace na to jsou minimální (50% - do 300 tisíc a to ještě bez auta)
3. kočovné vozy provoz stojí mnoho pokut a bodů

Ferda:>Znám včelaře, který už minimálně 5 let nemá včelu a vesele bere dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel", co má okolo včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na schůzi ZO tu nejhorší špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo z vedení ZO zastal a udělal pořádek, je na omylu.<
..........

Vy nečtete asi to, co píšu. I přesto, že má ČSV ve své směrnici výzvu, aby věnovala každá ZO zvýsenou pozornost k číslům hlášených včelstev, jedná se hlavně o kontrolu čísel a chyb ZO, vzhledem ke znění titulů dotace 1d.

Hlavní je, že žadatel - chovatel včelstev podepíše sám za sebe prohlášení a zodpovídá za údaje, které poskytl.

Jestli nic neudělá ZO ČSV, určitě máte možnost si nalést informace na internetu na okresní pobočku Mze, pod kterou územně spadáte nebo přímo kontrolní úsek MZe - vyplácení dotací Praha. Jestli dokážete zde psát takové litánie o nezpravedlnosti na internetu, dokážete zformulovat takovou informaci určitě i pro MZe.

Takoveto kontroly jsou primo v povinnostech Reviznich komisi. Staci dat jen adresny podnet "Kontrolni a revizni komisi" okresu. Pripadne podnet na UKRK CSV.
Frantisek

Ferda:>Znám včelaře, který už minimálně 5 let nemá včelu a vesele bere
dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel", co má okolo
včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na schůzi ZO tu nejhorší
špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo z vedení ZO zastal a udělal
pořádek, je na omylu.<

Som len začiatočník, tak sa veľa dozvedám na tejto konferencii. Priatelia vobec sa mi nepáči obvinovanie, podozrievanie...to je len slepá závisť !!!
Ak sa niekto hrdí že je včelár tak mu držme palce, ak niekto zneužíva oslovenie včelár tak to nemyslí so včeličkami vážne.
Z morálneho hľadiska z 99% sú včelári úprimný ľudia, dobrodajmý, priateľský....
Ako som napísal že som začiatočník tak chcem podporovať včelárstvo vo všetkom, lebo včela je kus prírody od ktorého sa máme čo učiť. Ja pri nich naberám kus energie no a medík čo mi prinesú tak to je moja sladká odmena.

Musím sa priznať, ze vlani som mal 13 včelstiev, no a po zime som až skolaboval, keľ mi ostali 2 a to aj tak jedny slabé. Nenechal som nič na náhodu, 2 som si kúpil, urobil jeden odielok, chytil 3 roje, dostal 3 roje no a dnes mám 11.
Na žiadne dotácie ani nepomyslím, lebo peniaze mi nenahradia včielky.

Jozef:>Na žiadne dotácie ani nepomyslím, lebo peniaze mi nenahradia včielky. <
..........
Jestli dotace nepotřebujete, nežádejte o ně. Zrovínka jsem četl ty bariéry v byrokracii na Slovensku, resp. těch potvrzení a papírech místo jednoho prohlášení co máme v Česku.

Jinak. Já zase hodnotím velmi kladně každý možný přístup k financím, jestli je finanční hodnota produktu - medu nestabilní. Třebas za dotace 1D, pravidelně nakupuji materiál, z kterého vyrábím úly, nebo částečně hradím benzín. To jsou dost vysoké položky a jestli takové injekce nebudou musel bych zvolit jiné možné alternativy, a jestli bych je nenalezl, nevím jakou úroveň v takových podmínkách bez dotace, by měl můj chov.

Uznejte ale, že to otráví člověka, když se s tímhle setká. Takže
ho chápu. Na druhou stranu nelze to jen tak přehlížet, ale komunikovat
s kontrolní a revizní komisí, ať již ZO, OV či UV. Je třeba s
tím něco dělat. Odpovědnost sice nese včelař,ale peníze vyplácí
funkcionář ZO a ten by měl ověřovat oprávněnost výplaty a nese
odpovědnost, protože on je poslední, kdo vyplácí peníze. Musí
se naučit nést odpovědnost a ne jen tupě přenášet peníze na
"spotřebitele".
Kamarádíčkování je konečná, protože se může stát, že za to
zaplatí on a ne ten "spotřebitel".

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.
Datum: 9.9.2008 - 9:04:52

> Takoveto kontroly jsou primo v povinnostech Reviznich
> komisi. Staci dat jen adresny podnet "Kontrolni a
> revizni komisi" okresu. Pripadne podnet na UKRK CSV.
> Frantisek
>
> Ferda:>Znám včelaře, který už minimálně 5 let
> nemá včelu a vesele bere
> dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel",
> co má okolo
> včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na
> schůzi ZO tu nejhorší
> špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo
> z vedení ZO zastal a udělal
> pořádek, je na omylu.<
>
>

Uznejte ale, že to otráví člověka, když se s tímhle setká. Takže
ho chápu. Na druhou stranu nelze to jen tak přehlížet, ale komunikovat
s kontrolní a revizní komisí, ať již ZO, OV či UV. Je třeba s
tím něco dělat. Odpovědnost sice nese včelař,ale peníze vyplácí
funkcionář ZO a ten by měl ověřovat oprávněnost výplaty a nese
odpovědnost, protože on je poslední, kdo vyplácí peníze. Musí
se naučit nést odpovědnost a ne jen tupě přenášet peníze na
"spotřebitele".
Kamarádíčkování je konečná, protože se může stát, že za to
zaplatí on a ne ten "spotřebitel".

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.
Datum: 9.9.2008 - 9:04:52

> Takoveto kontroly jsou primo v povinnostech Reviznich
> komisi. Staci dat jen adresny podnet "Kontrolni a
> revizni komisi" okresu. Pripadne podnet na UKRK CSV.
> Frantisek
>
> Ferda:>Znám včelaře, který už minimálně 5 let
> nemá včelu a vesele bere
> dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel",
> co má okolo
> včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na
> schůzi ZO tu nejhorší
> špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo
> z vedení ZO zastal a udělal
> pořádek, je na omylu.<
>
>

Uznejte, že to ale může odradit. Resp. takovéto chování a kamarádíčkování
je špatné. Je třeba mít rovný metr a ne ho ohýbat jak se nám
líbí. Na druhou stranu je třeba toto nějakým způsobem dát dohromady
ať již s OV nebo dokonce s UV. Povinností kontrolní komise je i
tato činnost. Odpovědnost sice nese včelař, ale funkcionář vyplácí,
musí mít zpětnou vazbu o tom zda správně vyplatil, pak nese odpovědnost
on. Myslím si, že se to musí funkcionáři naučit (nedávat jen
tak zadarmo - bez práce). Musí si uvědoomit a hlavně nést odpovědnost.

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Dotace na obnovu vcelstev 1.D.d.
Datum: 9.9.2008 - 8:39:31

> Ferda:>Znám včelaře, který už minimálně 5 let
> nemá včelu a vesele bere
> dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel",
> co má okolo
> včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na
> schůzi ZO tu nejhorší
> špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo
> z vedení ZO zastal a udělal
> pořádek, je na omylu.<
> .........
>
> Vy nečtete asi to, co píšu. I přesto, že má ČSV
> ve své směrnici výzvu, aby
> věnovala každá ZO zvýsenou pozornost k číslům
> hlášených včelstev, jedná se
> hlavně o kontrolu čísel a chyb ZO, vzhledem ke znění
> titulů dotace 1d.
>
> Hlavní je, že žadatel - chovatel včelstev podepíše
> sám za sebe prohlášení a
> zodpovídá za údaje, které poskytl.
>
> Jestli nic neudělá ZO ČSV, určitě máte možnost
> si nalést informace na
> internetu na okresní pobočku Mze, pod kterou územně
> spadáte nebo přímo
> kontrolní úsek MZe - vyplácení dotací Praha.
> Jestli dokážete zde psát
> takové litánie o nezpravedlnosti na internetu, dokážete
> zformulovat takovou
> informaci určitě i pro MZe.

Dobrý den.Souhlasím s Ferdou že skutečně až zrušení dotace ukáže komu o co šlo!Opylení plodin je skutečně životně důležitá věc ale na druhou stranu-kdo dá soukromníkovi půlku na auto,váhu,pokladnu atd.Děláme snad včelařinu pro radost a sladkou odměnu,nebo pro to abychom zbohatli?Někteří z vás asi ano.Jsem i rybář a taky nechytám ryby abych měl ale pro radost.Pokud je pro někoho ta dotace tak důležitá tak ať se na to raději ......(víte co)!
Míra

Mám nárok na dotaci 1.D.d a spadám do okresů vyjmenovaných na formmuláři, když loni v zimě jsem zazimoval 2 včelstva a do jara jsem měl jen jedno, ikdyž jsem měl výsledek spadu zimní měli negativní 0. Teď budu opět zimovat 2 včelstva, druhé mám vytvořené s oddělku.Jak se to bude dokazovat, že opravdu uhynula na varroázu.V návodu pro dotaci jsem to nenalezl.

Ak som dobre porozumel Vašej otázke, tak odpoveď znie, že matka v produkčnom včelstve dokáže prežiť a zároveň odovzdávať materskú látku včelám nekonečne dlho bez jej poškodenia.
______________________________________________________________

Takhle jsem onu otázku sice nemyslel, ale přesto děkuji za odpověď. Vaše metoda zužitkování nadbytečných rojů je zajímavým námětem, jak lze při dostatku materiálu a času využít rojový potenciál.

Moje otázka byla směřovaná na uchování pomocné matky ( tj. matky, která je určena přelétáku jako zdroj mateří látky pro zachování jeho pracovitosti ) za přítomnosti matky produkční. Jinak řečeno, jest-li je možná koexistence dvou matek v jednom včelstvu, při čemž jedna z nich klade ( produkční matka ) a druhá ( matka pomocná ) je uzavřená v izolační klícce?

Blíže k PP-systému:
Při tvoření přelétáku se pomocná matka s klíckou přemístí do medníkové části, kam přelétají létavky a starší úlové včely. V plodové části včelstva stále pobývá produkční matka, která klade ( sice po pár dní od provedení přelétáku omezeně, ale to nevadí, v konečném důsledku spíše naopak ), takže je zajištěna náhrada za staré včely. Pomocná matka nemůže klást, protože se stále nachází v izolační klícce ( i v přelétáku, kde se pak včely plně zaměří na snůšku, protože nechovají plod ). Na základě dosavadních zkušeností s přelétákovými metodami jsem dospěl k názoru, že je žádoucí provést propojení a návrat do standardního stavu včelstva nejlépe za 2 týdny ( v krajním případě až za 3 týdny ), nikoliv do 10 dní, jak se klasicky postupuje. Je nutné dbát na dostatek prostoru v plodové části ( každý týden se vylíhne +/- 15 000 včel , v plodišti zůstává 25 000-35 000 včel... je třeba poskytnout prostor alespoň 80 včel / dm2 rámku... přidat nástavky ). Princip přelétáku spočívá v přetvoření nadbytečných krmiček ( potenciálních nebo již anatomických trubčic) v létavky ( případně starší úlové včely ). Tento proces je pozvolný a neprobíhá naráz během pár dní ( proto v PP-systému navrhuji prodloužit etapu přelétáku na 2 týdny ). Tím se jednak efektivně předchází rojové náladě a jednak zvyšuje produktivita včelstva. Podmínkou je však, aby byl v přelétáku přítomen zdroj mateří látky ( živá matky či její syntetická náhrada ( matečník nestačí – nevylučuje mateří látku )).

S pozdravem...M. Václavek...

srovnává se počet zimovaných včelstev v zimě 2007-8 a hlášení vizimovaných včelstev k 1 květnu 2008

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> Datum: 09.9.2008 19:14:39
> ----------------------------------------
> Mám nárok na dotaci 1.D.d a spadám do okresů vyjmenovaných na formmuláři,
> když loni v zimě jsem zazimoval 2 včelstva a do jara jsem měl jen jedno,
> ikdyž jsem měl výsledek spadu zimní měli negativní 0. Teď budu opět zimovat
> 2 včelstva, druhé mám vytvořené s oddělku.Jak se to bude dokazovat, že
> opravdu uhynula na varroázu.V návodu pro dotaci jsem to nenalezl.
>
>
>

Uchování i několika oplozených matek v klíckách v medníku je možné. Včely se
o matky starají i při přítomnosti kladoucí matky pod mřížkou ( v plodišti ).
Dokonce i v případě, že do klícky je několik včel nenávistně "zaťato".
Je třeba jen zajistit, aby matky nemohly k sobě navzájem. V mnoha případech
lze takto uchovat oplozené matky po dobu několika dnů (možná i týdnů).

Např. v zasílacích klíckách (bez doprovodných včel) bez pozorovatelné újmy
přečkaly matky téměř 14 dnů, aniž by se plodištní matka vyrojila. Asi i
proto je to bezpečnější provádět právě v období snůšky ( o což Vám asi
především šlo ).
Používám to někdy např. při výměně matek, kdy vychycenou matku ponechám žít
v medníku jiného včelstva, dokud není v původním včelstvu s jistotou nová
matka přijata a dobře klade. Když se nepovede, matku vrátím a zkusím výměnu
za čas znovu. Vím, že v medníku vlastního včelstva matku takto uchovat
nelze! Nová by nebyla přijata.

S neoplozenými matkami v tomto směru zkušenosti nemám.
J.Kala



Dotaz M.Václavek: ......jest-li je možná koexistence
dvou matek v jednom včelstvu, při čemž jedna z nich klade ( produkční matka
) a druhá ( matka pomocná ) je uzavřená v izolační klícce?

Oplozená matka v klícce s 10 - 15 včelami vydrží i mimo včelstvo v pokojové
teplotě až 3 týdny, zaručeně nejméně týden. Je třeba, jak doprovodné včely
začnou hynout, mrtvé i živé opotřebované doprovodné včely vyhodit a do
klícky k matce nabrat z úlu nové doprovodné včely. Potřetí už to obvykle
nejde. Včely v klícce musí mít v dosahu krmivo - med a vodu, med v obvykle
tuhé podobě přes sítko a vodu nasáknutou ve vatě na sítku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 09, 2008 9:47 PM
Subject: RE: Reservní matka náhraka mateří látky


Uchování i několika oplozených matek v klíckách v medníku je možné. Včely se
o matky starají i při přítomnosti kladoucí matky pod mřížkou ( v plodišti ).
Dokonce i v případě, že do klícky je několik včel nenávistně "zaťato".
Je třeba jen zajistit, aby matky nemohly k sobě navzájem. V mnoha případech
lze takto uchovat oplozené matky po dobu několika dnů (možná i týdnů).

Např. v zasílacích klíckách (bez doprovodných včel) bez pozorovatelné újmy
přečkaly matky téměř 14 dnů, aniž by se plodištní matka vyrojila. Asi i
proto je to bezpečnější provádět právě v období snůšky ( o což Vám asi
především šlo ).
Používám to někdy např. při výměně matek, kdy vychycenou matku ponechám žít
v medníku jiného včelstva, dokud není v původním včelstvu s jistotou nová
matka přijata a dobře klade. Když se nepovede, matku vrátím a zkusím výměnu
za čas znovu. Vím, že v medníku vlastního včelstva matku takto uchovat
nelze! Nová by nebyla přijata.

S neoplozenými matkami v tomto směru zkušenosti nemám.
J.Kala



Dotaz M.Václavek: ......jest-li je možná koexistence
dvou matek v jednom včelstvu, při čemž jedna z nich klade ( produkční matka
) a druhá ( matka pomocná ) je uzavřená v izolační klícce?

Určitou odpovědnost mají i funkcionáři, co vyplácejí dotace. To bylo řevu na
mou adresu, když jsem při vyplácení snížil počet včelstev a oni museli vzít
kalkulačku, vyhodit předtištěný pruh papíru, na kterém výše dotace pro mně
byla, pěkně ručně to znova vypočítat a napsat. Z 60 - 80 včelařů, jsem byl
buď jediný, kdo počty včelstev na dotaci upřesňoval, nebo nás tam bylo tak
2 - 3.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <mmcc/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 09, 2008 11:07 AM
Subject: Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.


Uznejte ale, že to otráví člověka, když se s tímhle setká. Takže
ho chápu. Na druhou stranu nelze to jen tak přehlížet, ale komunikovat
s kontrolní a revizní komisí, ať již ZO, OV či UV. Je třeba s
tím něco dělat. Odpovědnost sice nese včelař,ale peníze vyplácí
funkcionář ZO a ten by měl ověřovat oprávněnost výplaty a nese
odpovědnost, protože on je poslední, kdo vyplácí peníze. Musí
se naučit nést odpovědnost a ne jen tupě přenášet peníze na
"spotřebitele".
Kamarádíčkování je konečná, protože se může stát, že za to
zaplatí on a ne ten "spotřebitel".

Marek Medve

Pro G. Pazderku, Františka Rouska a další přispivatele : Vážení stůjme pevně nohama na zemi. Neznám žádnou kontrolní komisi ani ÚKRK, která by něco takového vyřešila. A není možné nic od ní něco takového ani očekávat. Nesměle jsem to nadnesl na ZO a nic se nedělo. A to jsou funkcionáři zodpovědni za výplatu dotace. Alibistické fráze. Pokud se dotace 1.D dává za splnění opylovacího účelu v běžném roce, jak jsem psal dříve, není pomoci (viděli jsme to loni, kdy byly celé obce bez včelstev již v září a říjnu 2007 a přesto na dotaci měli nárok a také ji dostali- říkáme tomu dotace na mrtvé včely). Včelař uplatňující dotaci prohlásí, že měl včely, nebo že si chytil roj(e) a tím splnil opylovací účel v daném roce, (porušil tím veterinární zákon, nebo občanský zákoník) a dokažte mu, že ty včely neměl. Důkazní břemeno je na vás a jste v důkazní nouzi. Kontrolní komise i kdyby k němu přišla domů, její kroky končí na hranici jeho pozemku a dále se nedostane, i kdyby měla v zádech Policii ČR. A zkuste dokázat, že neměl včely a uplatňuje dotaci neoprávněně. Neohánějme se tím, že podepsal u přihlášky souhlas s tím, že pustí funkcionáře na pozemek ke včelám. Pokud je pozemek oplocený, končíte a právně je to nevymahatelné. A dokažte mu něco, akorát se vám vysměje. A kde je zodpovědnost funkcionářů ??? Uvědomte si, že i oni musí žít s těmito lidmi v okolí a nebudou si přece dělat nepřátele kvůli nějakým penězům ze státního rozpočtu. Vítejte v Českém absurdistánu. Jediným skutečným řešením je konec dotace 1.D, k němu stejně brzy dojde a tím skončí tito "včelaři". Vždyť při "vlastnictví" 3 včelstev a dotaci 150 Kč mu donesou ještě okolo 200 Kč domů. No neberte to. Tento problém nemá skutečně řešení, vyjma konce této dotace, takže i diskuse k němu vychází jaksi "mimo mísu". Nevím, zda je všude takový "nelad", jako zde, ale vše je v lidech a vše je o lidech a penězích. A tímto už doufám končím. Nazdar.

Pane kolego, klobouk dolů. Byla to velká odvaha, smělost a drzost přiznat nižší stav a chtít tomu odpovídající dotaci. Přestože se dotace musí vyplácet v plné (nezkrácené) výši, nikdy jsem tuto částku neviděl. Zde je vidět, jak ČSV v pokynech k výplatě dotací lže, protože ZO mají program, kde se v jednotlivých kolonkách od dotace rovnou odečítají členský příspěvek 200 Kč, 16 kč na včelstvo a eventuelně čl. příspěvek ZO. Skuste ještě chtít po ZO, aby Vám vyplatila dotaci 1.D, tak jak mají, podle zákona. A myslím, že jste dovčelařil. Zdar a sílu.

Zbohatnout na včelaření, to rozhodně nikoliv. Je to činnost, jako každá jiná. Nevím, proč rybáři chovají kapry a na vánoce je pak prodávají. Mohli by je dávat zdarma. Taktéž zemědělci neosévají pole a nesklízejí pro zábavu. Je potřeba odlišit zájmovou činnost a profesionální. Ta je u rybářů, včelařů, myslivců a dalších za peníze, sloužící k obživě.

Už to nejak nemůžu vydržet a musím se k tomu vyjádřit...
souhlasím že přidělení dotace jen těm ve vybraných okresech je nespravedlivé, ale na druhou stranu jak se zachovali včelaři v těchto okresech aby pomohli se znovu zavčelením : oddělky které do loňska stáli 700-900 Kč najednou stojí 1100-1400. Matky které jsem loni kupoval za 140 letos 220 od toho sameho včelaře. Myslí že na neštěstí druhých docela dobře vydělali. I díky tomu že je letos málo včel= malo medu výkupní cena 50Kč takže kdo má včely zase vydělal. Zatím co já med kupuji od včelře za 70 a prodávám za 80 ( přidám sklenici ) abych nepřišel o zákazníky. Takže mně s toho vychází že pokud bych o včely nepřišel tak jsem na tom byl lépe než když dostanu nějakou dotaci.Když si vzpomenu co jsem musel vše udělat abych se dostal na původní stav včelstev tak i ta dotace je pořád málo, o tom že obnovím včely na původní stav jsem byl rozhodnutý dřív než někdo ze svazu o ni začal prosit.
Řeči o tom že si za to muže každý sám a že kdyby se o včelstva řádně staral a léčil tak o ně nepřišel apod. jsou značně zavádějící. Já jsem ještě koncem září měl všechny, zazimované včely v létě léčeny jen kyselinou mravenčí protože o gabonu KVS v Beněšově do letoška asi nevědela co to je a na co se to používá, jelikož za 15 let co v tomto okrese včelařím se nepoužil, fumigace aerosolem se používá 2 rokem :-). Při léčení fumigací jsem už měl o 4 včelstva méně a v lednu při odběru měli z 20 jen 4 do dubna 2. počet rostočů na 4 včelstva 3 ks. Tak by mně docela zajímalo co jsem udělal špatně já jako jednotlivec ????
Pak mě taky zaráží jak někdo může hlásit jiný počet včelstev než má. Pokud vím tak léčení se má provádět komisionálně a snad každý pozná zda v úlu včely jsou nebo né... je to všecho v lidech.

Tak si jen předdstav jak ti celou dotaci vyplatí u jednohostolku a pak zaplatíč sousednímu pokladníkovi ony částky
Nebo by to mohlobýt obráceně napřed sáhnout do kapsy zaplatit příspěvky. To by jsi si ale pak musel vyřizovat všechno sám
a pak hurá do další fronty pro dotaci .
nezdá se ti zaběhnutá praxe pro tebe jednoduší ? jestli ano tak neremcej a važ si dobrovolné práce funkcionářů.
pak je tu třetí varianta nebýt členem ČSV

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ferda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> Datum: 10.9.2008 00:52:08
> ----------------------------------------
> Pane kolego, klobouk dolů. Byla to velká odvaha, smělost a drzost přiznat
> nižší stav a chtít tomu odpovídající dotaci. Přestože se dotace musí
> vyplácet v plné (nezkrácené) výši, nikdy jsem tuto částku neviděl. Zde je
> vidět, jak ČSV v pokynech k výplatě dotací lže, protože ZO mají program,
> kde se v jednotlivých kolonkách od dotace rovnou odečítají členský
> příspěvek 200 Kč, 16 kč na včelstvo a eventuelně čl. příspěvek ZO. Skuste
> ještě chtít po ZO, aby Vám vyplatila dotaci 1.D, tak jak mají, podle
> zákona. A myslím, že jste dovčelařil. Zdar a sílu.
>
>
>

Ferda:>Skuste ještě chtít po ZO, aby Vám vyplatila dotaci 1.D, tak jak mají, podle zákona.<
...........
Pokud by něco mělo být špatně, tak to, že jste nedostal asi při výplatě dokument s hlavičkou "Rozhodnutí o dotaci". Ale i otom pochybuji. Tam je udaná přesná částka dotace. Potom jste podepsal nebo obdržel vedle tohoto nějaký doklad o této výši.(podepsat seznam vyplacených dotací, šek na poště, výpis s převodem na účet) Ty odpočty se prakticky dělají pořád, ale jsou účetně (dokladem) odděleny od dotací. Pokud se to neřeší na schůzi, příspěvky a odvody dáváte tak i tak.

Dokonce i já co nejsem v ČSV členem jsem pochopil, že za odeslanou složenku v plné výši si bokem může ZO říci o náklady a já nedělám problém. Chce to jen lépe umět chápat směrnice a vyhlášky a zákony.

Běhounek:
....Pokud vím tak léčení se má provádět komisionálně a snad každý pozná zda v úlu včely jsou nebo né... je to všecho v lidech....
------
Já myslel že za léčení svých včel je zodpovědný včelař. O komisích toho moc nevím. A je to podle mě nějaká tradovaná legenda. Tu komisi některý zákon, vyhláška nařizuje? Pokud ano, tak jaký je status té komise? Zodpovědnost, pravomoce, kvalifikace?

Karel

GP:
Dokonce i já co nejsem v ČSV členem jsem pochopil, že za odeslanou složenku v plné výši si bokem může ZO říci o náklady a já nedělám problém. Chce to jen lépe umět chápat směrnice a vyhlášky a zákony.
----
No vidíš a já kromě nákladů na poštovné dávám občas ještě malý sponzorský dar. :-)

Peníze které končí v ZO mi nevadí, ale posílat peníze do nějakého fondu, kde jsem se nikdy o jeho hospodaření nic nedověděl, to mi začalo vadit.

Karel

Vazeny priteli mate pravdu jen castecne dle narizeni krajske veterinarni spravy pro Kralovehradecky kraj: http://www.svscr.cz/download.php?idx=2756 prectete si prosim clanek 6, odstavec 3 a clanek 7, odstavec 9.

Hezky den Frantisek

>Já myslel že za léčení svých včel je zodpovědný včelař. O komisích toho moc
>nevím. A je to podle mě nějaká tradovaná legenda. Tu komisi některý zákon,
>vyhláška nařizuje? Pokud ano, tak jaký je status té komise? Zodpovědnost,
>pravomoce, kvalifikace?

Karel

O komisním přeléčení se obvykle zmiňují vyhlášky veterinární správy. Složení a pravomoc samozřejmě není nikde určena, ostatně jak by mohl člen nějaké zájmové organizace suplovat státní dozor. O komisích a jejich právech se hodně diskutuje na schůzích ČSV, ale praktické dopady jsou minimální. Když včelař nechce, komisi k sobě pustit nemusí a skončí to maximálně oznámením ZO na veterinární správu.

Takže je to na dohodě a místních podmínkách. U nás obvykle "komisi" tvoří člen, který objíždí vesnice s vyvíječem, místní důvěrník mu pomáhá a je u toho obvykle majitel včelstev (ne vždy, víkenďáci se občas domlouvají s důvěrníkem). Ale počty členů a ochota věnovat dva víkendy léčení klesá... Ostatní léčení si dělá každý včelař sám, když špatně, tak pravděpodobně během krátké doby dovčelaří.

A s ovlivněnním okolních včelařů to nevidím příliš dramaticky - V každé vesnici jsou tak dva včelaři a s reinvazí roztočů na podzim se musí počítat tak jako tak z divokých včelstev...

Jiří Bořík

Vazeny priteli mate pravdu jen castecne dle narizeni krajske veterinarni spravy pro Kralovehradecky kraj: http://www.svscr.cz/download.php?idx=2756 prectete si prosim clanek 6, odstavec 3 a clanek 7, odstavec 9.

Hezky den Frantisek (Rousek)
-----
Dobrý den.
Samozřejmě vím a s nelibostí jsem si všiml, že se to tam v posledních letech objevilo. Navíc je zmiňováno (nějaké :-) ) občanské sdružení a jsou mu přidělovány určité kompetence například povolování kočování atd.

ALe za tím je dost otazníků, které jsem už napsal:
Jaký je status té komise? Zodpovědnost, pravomoce, kvalifikace? Je SVS zmocněna je zřídit jen tak obecně.

Můžu léčit včely ještě před příchodem této komise, nebo naopak musím aerosolovat již v říjnu (jak se někde děje)?
Je zodpovědná za efekt a případné následky léčení? Jaké jsou její práva?

Zmiňovaná vyhláška SVS již několik posledních let ukládala povinosti ZO ČSV - sledovat nákazovou situaci v souvislosti s VD, monitorovat a situaci řešit. Tohle se minimálně v loňském roce nedělo. Pokud ano, nemohlo dojít k takovým "neočekávaným" úhynům. Nehledě na povinnost ZO zajistit včelařům na svém území včas (termíny dané vyhláškou) léčivo podle jejich požadavků.

Tím nechci něco rozbíjet, jen upozornit, že pokud vyjde vyhláška, která zmiňuje ČSV a ukádá ji práva a povinnosti, mělo by po tomto "A" přijít "B".

Možná někde v předpisech ta komise uvedená je, ale v praxi od nepaměti tyto
věci dělal vždy jediný člověk, buď důvěrník nebo člověk, co měl přidělený
přístroj na aerosol. A dneska už to běžně funguje tak, že důvěrník vyzve
včelaře a ti si přijdou k němu domů pro nakapané pásky, pěkně oddělené v
jednom balíčku pro úly ve dvou nastavcích a v druhém pro úly v jednom
nastavku. Co se týká aerosolu, přijede jeden, někdy s pomocníkem, který má
ten přístroj půjčený tak na jeden den, takže napere do "bedniček" léčivo,
nechá si podepsat formulář a už musí jet k dalšímu. Takže fumigaci si dělá
včelař, který může nahlásit prakticky libovolný počet včelstev při fumigaci,
nikdo ho nekontroluje a aerosol se často dělá v takovém spěchu a stresu, že
klidně mohou přehlédnout v nevlídném počasí na začátku prosince, že v
některých bedničkách je třeba jen pár starých rámků a žádné včely.
Jenže to je logický důsledek toho, že lidi, co léčení provádějí, dostávají
za ně jen jakousi almužnu strženou z dotací na včely a ne plnou úhradu
práce, času a nákladů. Za cenu toho, že léčení je pro obyčejné včelaře
"zadarmo" se tyto náklady srazily na minimum a nyní se divíme, že se léčí
lajdácky. Léčit zadarmo fungovalo dobře v době socialistické, kdy si většina
lidí oddělala svých 8 (nebo 4 hodinypráce + 4 ulejvačky) a měla v podstatě
nucené volno, protože tehdy si většinou nemohli oficiálně v práci nadělávat,
aby si vydělali více. Takže čas po práci neměl prakticky cenu a mohl být
využit pro práci zdarma třeba pro základní organizace. Dneska je doba úplně
jiná, kdekdo dělá v práci více než 8 hodin, aby měl více peněz nebo po 8
hodinách v jedné práci si přivydělává ještě další prací. Lidi, co oddělali
8 hodin v práci a potom měli volno, které mohli třeba trávit dobrovolnou
prací zadarmo v ZO, většinou vymizeli, protože v dnešní době mají legální
možnost tento čas využít k dalšímu výdělku. Takže dneska vesměs léčí lidi,
co musí kvůli léčení odložit jiné a výdělečné aktivity, logicky omezují čas
vynaložený na léčení na minimum. Navíc je tady rozpor v penězích, které ZO
získává na léčení jako procentuální část dotace D1 stržená při vyplácení
včelařům a nutností léčit všechny včelstva, nejenom ty přihlášená k dotacím.
Já jsem třeba stabilně delší dobu používal technologii, kdy jsem oddělky
vždy připojoval ke včelstvům až okolo vánočních svátků v prosinci. Z pohledu
ZO jsem potom měl na léčení až dvojnásobný počet včelstev, než na kolik si
strhla na léčení z mých dotací a taky potom velké "úhyny" včelstev během
zimy. Dokonce to loni došlo tak daleko, že když jsem se nějak nepohodl s
tehdejším předsedou, vydal důvěrníkovi zákaz ošetřit aerosolem moje
stanoviště v lese. Popravdě řečeno, oni zřejmě zmršili organizaci
aerosolování, protože šachovali s možností použít u včelstev u baráků levný
kompresor na elektřinu tak dlouho, až by kvůli mým asi 4 včelstvům v lese
museli zvlášť dovézt přístroj a zvlášť rozdělat jednu lahvičku léčiva. Takže
jsem se nakonec dohodl s důvěrníkem a v polovině prosince jsem aspoň
fumigoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 10, 2008 9:17 AM
Subject: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.


> Běhounek:
> ...Pokud vím tak léčení se má provádět komisionálně a snad každý pozná zda
> v úlu včely jsou nebo né... je to všecho v lidech....
> ------
> Já myslel že za léčení svých včel je zodpovědný včelař. O komisích toho
moc
> nevím. A je to podle mě nějaká tradovaná legenda. Tu komisi některý zákon,
> vyhláška nařizuje? Pokud ano, tak jaký je status té komise? Zodpovědnost,
> pravomoce, kvalifikace?
>
> Karel

Zkuste si vygooglovat heslo "Queen bank" a "bee". Je toho spoustu a od lidí, kteří s tímto mají mnohem větší zkušenosti než my.
Ivan

Vážení návštěvníci včelařské konference, dovoluji si Vás pozvat k návštěvě stránky http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ kde můžete získat odpověď na tuto zásadní otázku. Také se můžete seznámit s naší reakcí na námitky oponentů nové teorie rojení, v sekci Reakce na připomínky odborné veřejnosti. Pokud se Vám zdá dnešní pohled na problematiku včelích chorob neudržitelný a máte nutkavou potřebu nalézt odpověď na základní otázku-proč volně žijící včelstva nemocemi netrpí a ta chovaná ano, jsou to ty pravé stránky. S přáním mnoha včelařských úspěchů RNDr. R.Linhart

komisionálně se již neléčí asi tak 10 let


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> Datum: 10.9.2008 09:17:15
> ----------------------------------------
> Běhounek:
> ...Pokud vím tak léčení se má provádět komisionálně a snad každý pozná zda
> v úlu včely jsou nebo né... je to všecho v lidech....
> ------
> Já myslel že za léčení svých včel je zodpovědný včelař. O komisích toho moc
> nevím. A je to podle mě nějaká tradovaná legenda. Tu komisi některý zákon,
> vyhláška nařizuje? Pokud ano, tak jaký je status té komise? Zodpovědnost,
> pravomoce, kvalifikace?
>
> Karel
>
>
>

Souhlasím s Vámi, ale je podmínkou jarního léčení VD, že toto
léčení vykoná komise. V naší ZO jednatel(předseda), důvěrník
a včelař (vlastník) tvéří dost často komisi. Uvědomme si, že
je to ze zákona povinnost, léčit (bránit šíření nebezpečných
nákaz). Je pravda, že pokud mi včelař odmítl léčit (odkázal
důvěrníka na jisté místo), tak jsem jen vzkázal částku o pokutě
a včelař sám volal, abychom přišli léčit.
Vím, že to je trochu dělání zle, ale nelze se sebou jako funkcionářem
nechat vláčet a nemít jeden metr na všechny.
Další otázkou byla odměna za léčení aerosolem, protože přesně
jak píšete, je to otázka soukromého času a energie. Proto po vzoru
jedné ZO, jsme zavedli odměnu za čas strávený u léčení a odměnu
za včelstvo ošetřené někomu v ZO a zároveň kilometrovné. Platba
za čas je účtována jen v případě prodlevy - nepřipravenosti
včelaře. Je to sice malá náplast, ale alespoň něco za ochotu,
čas a práci.
Snad inspirace i pro ostatní. Je třeba si uvědomit, že za všechno
je třeba dnes platit. U sportů a hlavně dětí se částky pohybují
dost vysoko za daný sport a nikdo nehudruje, že to tolik stojí. U
včelařů je snad vše problém - peníze, PC, internet a nakonec i
vztahy.

Marek Medve


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
Datum: 10.9.2008 - 10:33:04

> Možná někde v předpisech ta komise uvedená je,
> ale v praxi od nepaměti tyto
> věci dělal vždy jediný člověk, buď důvěrník
> nebo člověk, co měl přidělený
> přístroj na aerosol. A dneska už to běžně funguje
> tak, že důvěrník vyzve
> včelaře a ti si přijdou k němu domů pro nakapané
> pásky, pěkně oddělené v
> jednom balíčku pro úly ve dvou nastavcích a v druhém
> pro úly v jednom
> nastavku. Co se týká aerosolu, přijede jeden, někdy
> s pomocníkem, který má
> ten přístroj půjčený tak na jeden den, takže
> napere do "bedniček" léčivo,
> nechá si podepsat formulář a už musí jet k dalšímu.
> Takže fumigaci si dělá
> včelař, který může nahlásit prakticky libovolný
> počet včelstev při fumigaci,
> nikdo ho nekontroluje a aerosol se často dělá v
> takovém spěchu a stresu, že
> klidně mohou přehlédnout v nevlídném počasí
> na začátku prosince, že v
> některých bedničkách je třeba jen pár starých
> rámků a žádné včely.
> Jenže to je logický důsledek toho, že lidi, co
> léčení provádějí, dostávají
> za ně jen jakousi almužnu strženou z dotací na
> včely a ne plnou úhradu
> práce, času a nákladů. Za cenu toho, že léčení
> je pro obyčejné včelaře
> "zadarmo" se tyto náklady srazily na minimum a nyní
> se divíme, že se léčí
> lajdácky. Léčit zadarmo fungovalo dobře v době
> socialistické, kdy si většina
> lidí oddělala svých 8 (nebo 4 hodinypráce + 4 ulejvačky)
> a měla v podstatě
> nucené volno, protože tehdy si většinou nemohli
> oficiálně v práci nadělávat,
> aby si vydělali více. Takže čas po práci neměl
> prakticky cenu a mohl být
> využit pro práci zdarma třeba pro základní organizace.
> Dneska je doba úplně
> jiná, kdekdo dělá v práci více než 8 hodin, aby
> měl více peněz nebo po 8
> hodinách v jedné práci si přivydělává ještě
> další prací. Lidi, co oddělali
> 8 hodin v práci a potom měli volno, které mohli
> třeba trávit dobrovolnou
> prací zadarmo v ZO, většinou vymizeli, protože
> v dnešní době mají legální
> možnost tento čas využít k dalšímu výdělku.
> Takže dneska vesměs léčí lidi,
> co musí kvůli léčení odložit jiné a výdělečné
> aktivity, logicky omezují čas
> vynaložený na léčení na minimum. Navíc je tady
> rozpor v penězích, které ZO
> získává na léčení jako procentuální část
> dotace D1 stržená při vyplácení
> včelařům a nutností léčit všechny včelstva,
> nejenom ty přihlášená k dotacím.
> Já jsem třeba stabilně delší dobu používal technologii,
> kdy jsem oddělky
> vždy připojoval ke včelstvům až okolo vánočních
> svátků v prosinci. Z pohledu
> ZO jsem potom měl na léčení až dvojnásobný počet
> včelstev, než na kolik si
> strhla na léčení z mých dotací a taky potom velké
> "úhyny" včelstev během
> zimy. Dokonce to loni došlo tak daleko, že když
> jsem se nějak nepohodl s
> tehdejším předsedou, vydal důvěrníkovi zákaz
> ošetřit aerosolem moje
> stanoviště v lese. Popravdě řečeno, oni zřejmě
> zmršili organizaci
> aerosolování, protože šachovali s možností použít
> u včelstev u baráků levný
> kompresor na elektřinu tak dlouho, až by kvůli mým
> asi 4 včelstvům v lese
> museli zvlášť dovézt přístroj a zvlášť rozdělat
> jednu lahvičku léčiva. Takže
> jsem se nakonec dohodl s důvěrníkem a v polovině
> prosince jsem aspoň
> fumigoval.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 10, 2008 9:17 AM
> Subject: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
>
>
> > Běhounek:
> > ...Pokud vím tak léčení se má provádět komisionálně
> > a snad každý pozná zda
> > > v úlu včely jsou nebo né... je to všecho v lidech....
> > > ------
> > Já myslel že za léčení svých včel je zodpovědný
> > včelař. O komisích toho
> > moc
> > nevím. A je to podle mě nějaká tradovaná legenda.
> > Tu komisi některý zákon,
> > > vyhláška nařizuje? Pokud ano, tak jaký je status
> > té komise? Zodpovědnost,
> > > pravomoce, kvalifikace?
> >
> > Karel
>

Souhlasím s Vámi, ale je podmínkou jarního léčení VD, že toto
léčení vykoná komise. V naší ZO jednatel(předseda), důvěrník
a včelař (vlastník) tvéří dost často komisi. Uvědomme si, že
je to ze zákona povinnost, léčit (bránit šíření nebezpečných
nákaz). Je pravda, že pokud mi včelař odmítl léčit (odkázal
důvěrníka na jisté místo), tak jsem jen vzkázal částku o pokutě
a včelař sám volal, abychom přišli léčit.
-----------------

Zvláště po letošních zkušenostech mám silné důvody o všech dosavadních pravdách/vírách pochybovat. A rovnou říkám, že já žádnou pravdu neznám. Tedy nějaká zobecnitelná fakta. Ale spousta, které dosavadní pravdy zpochybnňují.


Takže:
Je to číslo, které má udávat počet roztočů v zimním vzorku vypovídající o počtu přeživších roztočů? A o nutnosti náseldného léčení. A co ta 1/4 nulových vzorků v okrese = povinný plošný nátěr.
Jestliže jsme stejnými léčivy léčivy léčili o Vánocích a nezabrala, proč nby ty samé látky měly účinkovat o Velikonocích.
Je pravda, že včelstva o Vánocích plodovala (a proto nemělo podzuimní a zimní léčení účinnost), jestliže lidé co nečekali a natírali už v únoru nacházeli teprve velmi malá množství plodu? Kdy je tedy ta plodová mezera?
Jak to, že při vyšším nálezu ve vzorku a nenatírání plodu na jaře nenacházím ve včelstvech roztoče a na jiném stanovišti, kde bych podle nálezu nemusel natírat (podle standardů z minulých let) je roztočů dostatek?

Je k něčemu informace o podílu nulových vzorků z okresu, jestliže nezohledním průměrnou velikost vzorků v okrese? Nebo se jen dobře počítají nuly. Počítat průměry už je komplikované.

Uvítám hlavně fakty podložené informace.


A pomozte mi s jedním hlavolamem. V loni a předlonijsem léčil púodle předpisů (pokud to šlo) a na podzim mě začaly včely hynout. Letos jsem začal o pravdách pochybovat a (a podle toho i jednat) a neuhynulo mi zatím žádné. Pokud je pravda o tom, že je to tak jednoznačné (dobrý včelař léčí tak jak nařizuje SVS a má včely, špatný neléčí podle SVS a nemá je), tak se mám na co těšit. (Doufám že i v příštím roce budou podpory na úhyny:-) )

Karel

Radim Polášek napsal:

To bylo řevu na mou adresu, když jsem při vyplácení snížil počet včelstev a oni museli vzít
kalkulačku, vyhodit předtištěný pruh papíru, na kterém výše dotace pro mně byla, pěkně ručně to znova vypočítat a napsat. Z 60 - 80 včelařů, jsem byl
buď jediný, kdo počty včelstev na dotaci upřesňoval, nebo nás tam bylo tak 2 - 3.
...............

To sis příteli až při vyplácení dotace dodatečně uvědomil, že jsi k 1.9. zazimoval jiný počet včelstev obsedajících 7 a víc rámků 39x24, než jsi nahlásil do žádosti?

V metodice je psáno, že dotace se dává na včelstva zazimovaná, která k 1.9. obsedají nejméně 7 rámků 39x24.

Nebo je někde psáno něco jiného?

Radek Krušina

Příteli, když musíte spolupracovat s někým, s kým jste jinak na kordy a kdo
se chová absolutně nevypočitatelně, tak si dáváte pozor, aby jste mu nebo
jim nedodal žádnou další munici. Takže když se stalo, že během doby od
nahlášení po vyplácení dotací mně některá včelstva zeslábla nebo uhynula
více, než jsem počítal a měl rezervu, tak jsem počet včelstev pro vyplácení
dotace patřičně snížil. Vůbec nemám jistotu v tom, nebo jsem neměl, loni
nastaly ve výboru změny, že někdo z výboru ZO zvedne telefon a pošle na mně
kontrolu stran dotací.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 10, 2008 3:30 PM
Subject: Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.


> Radim Polášek napsal:
>
> To bylo řevu na mou adresu, když jsem při vyplácení snížil počet včelstev
a
> oni museli vzít
> kalkulačku, vyhodit předtištěný pruh papíru, na kterém výše dotace pro mně
> byla, pěkně ručně to znova vypočítat a napsat. Z 60 - 80 včelařů, jsem byl
> buď jediný, kdo počty včelstev na dotaci upřesňoval, nebo nás tam bylo tak
> 2 - 3.
> ..............
>
> To sis příteli až při vyplácení dotace dodatečně uvědomil, že jsi k 1.9.
> zazimoval jiný počet včelstev obsedajících 7 a víc rámků 39x24, než jsi
> nahlásil do žádosti?
>
> V metodice je psáno, že dotace se dává na včelstva zazimovaná, která k
1.9.
> obsedají nejméně 7 rámků 39x24.
>
> Nebo je někde psáno něco jiného?
>
> Radek Krušina

Radim Polášek napsal:

>Takže když se stalo, že během doby od
nahlášení po vyplácení dotací mně některá včelstva zeslábla nebo uhynula více, než jsem počítal a měl rezervu, tak jsem počet včelstev pro vyplácení dotace patřičně snížil.
>Vůbec nemám jistotu v tom, nebo jsem neměl, loni nastaly ve výboru změny, že někdo z výboru ZO zvedne telefon a pošle na mně kontrolu stran dotací.
..............

No právě o to mě šlo.
To by tam přece tu kontrolu museli přece poslat 1.9.

Z metodiky, jak jsem ji četl, mi vyplývá, že rozhodující pro přiznání dotace je stav k 1.9.
I to obsedání rámků je přece myšleno ne v zimním chumáči.
Podle mě jen ty nejsilnější včelstva v chumáči zabírají 8 uliček, a tak alespoň částečně obsedají 7 rámků.
Ale že by to byly uličky v zimním chumáči, podle mě z metodiky nijak nevyplývá.

Radek Krušina

NENÍ NAPSÁNO obsednutí ale zimování nejméně na 7 rámcích k 1.9
Jak je vidět kdo myslí něco vymyslí A také je vidět jak je v nás zakořeněno vymýšlet proč něco nejde obraťe svoje myšlení pozitivně a vymyslete jak to udělt aby to šlo . NETÝKÁ SE TO JEN DOTACÍ!!

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> Datum: 10.9.2008 16:58:42
> ----------------------------------------
> Radim Polášek napsal:
>
> >Takže když se stalo, že během doby od
> nahlášení po vyplácení dotací mně některá včelstva zeslábla nebo uhynula
> více, než jsem počítal a měl rezervu, tak jsem počet včelstev pro vyplácení
> dotace patřičně snížil.
> >Vůbec nemám jistotu v tom, nebo jsem neměl, loni nastaly ve výboru změny,
> že někdo z výboru ZO zvedne telefon a pošle na mně kontrolu stran dotací.
> .............
>
> No právě o to mě šlo.
> To by tam přece tu kontrolu museli přece poslat 1.9.
>
> Z metodiky, jak jsem ji četl, mi vyplývá, že rozhodující pro přiznání
> dotace je stav k 1.9.
> I to obsedání rámků je přece myšleno ne v zimním chumáči.
> Podle mě jen ty nejsilnější včelstva v chumáči zabírají 8 uliček, a tak
> alespoň částečně obsedají 7 rámků.
> Ale že by to byly uličky v zimním chumáči, podle mě z metodiky nijak
> nevyplývá.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Děkuji za zastání :-)

Další věc je že naprosto nefunguje spolupráce mezi ČSV se státní vet. správou. než se rozhoupou tak je většinou pozdě.
Nevím proč se strhávají příspěvky na svaz, když se z toho pak nezaplatí těch 5 nejduležitějších lidí v základní organizaci. Kdyby z toho něco měli a né jenom starosti tak by to taky fungovalo jinak. Což je pro mně jako zajmového včelaře důležitější než nejaký bafuňáři na svazu.
Jen tak pro zajímavost náš nákazový referen ještě 2.8. nevěděl jestli se bude léčit gaboném a pak ho najednou měl kolem 15., ale nějak zapoměl obvolat všechny včelaře takže já jsem ho do včel vkládal až 1.9. Je mi jasný že my budete tvrdit že zajímat se má včelař, ale pokud se bude každý zajímat sám tak by se taky mohlo stát že jednomu človeku bude volat 60 lidí najednou a pokud se sním nedomluví tak by mohli všichni volat na OVS že chtějí povolit léčení a pak zase bude těch 60 lidí schánět vetrináře a chtít recept aby si mohli sámi léčivo koupit v Dole. Tak ať tedy rovnou uvolní trch s léky a ať si proti varoáze každý léčí podle sebe a pak je to teprv zodpovědnost na každým včelaři.

MĚLI TĚ POSLAT DO PATŘIČNÝCH MEZÍ.Dotace 1.D se vyplácí za období k 1,9.Včely již svoji práci udělaly a za ni je odměna. Stav po prvním nemá na nic vliv, nebo tvoje včely opylují i v zimě? 1.D není na zimování ale za opylení v uplynulé sezoně. Těch sedum rámečků předpokládá ze ji byly schopny již po valnou část sezony dělat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.
> Datum: 10.9.2008 15:53:08
> ----------------------------------------
> Příteli, když musíte spolupracovat s někým, s kým jste jinak na kordy a kdo
> se chová absolutně nevypočitatelně, tak si dáváte pozor, aby jste mu nebo
> jim nedodal žádnou další munici. Takže když se stalo, že během doby od
> nahlášení po vyplácení dotací mně některá včelstva zeslábla nebo uhynula
> více, než jsem počítal a měl rezervu, tak jsem počet včelstev pro vyplácení
> dotace patřičně snížil. Vůbec nemám jistotu v tom, nebo jsem neměl, loni
> nastaly ve výboru změny, že někdo z výboru ZO zvedne telefon a pošle na mně
> kontrolu stran dotací.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 10, 2008 3:30 PM
> Subject: Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.
>
>
> > Radim Polášek napsal:
> >
> > To bylo řevu na mou adresu, když jsem při vyplácení snížil počet včelstev
> a
> > oni museli vzít
> > kalkulačku, vyhodit předtištěný pruh papíru, na kterém výše dotace pro mně
> > byla, pěkně ručně to znova vypočítat a napsat. Z 60 - 80 včelařů, jsem byl
> > buď jediný, kdo počty včelstev na dotaci upřesňoval, nebo nás tam bylo tak
> > 2 - 3.
> > ..............
> >
> > To sis příteli až při vyplácení dotace dodatečně uvědomil, že jsi k 1.9.
> > zazimoval jiný počet včelstev obsedajících 7 a víc rámků 39x24, než jsi
> > nahlásil do žádosti?
> >
> > V metodice je psáno, že dotace se dává na včelstva zazimovaná, která k
> 1.9.
> > obsedají nejméně 7 rámků 39x24.
> >
> > Nebo je někde psáno něco jiného?
> >
> > Radek Krušina
>
>
>
>

omlouvám se není napsáno po 1.9 ale k 1.9.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> Datum: 10.9.2008 18:03:11
> ----------------------------------------
> NENÍ NAPSÁNO obsednutí ale zimování nejméně na 7 rámcích k 1.9
> Jak je vidět kdo myslí něco vymyslí A také je vidět jak je v nás zakořeněno
> vymýšlet proč něco nejde obraťe svoje myšlení pozitivně a vymyslete jak to udělt
> aby to šlo . NETÝKÁ SE TO JEN DOTACÍ!!
>
> pEPAN
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> > Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> > Datum: 10.9.2008 16:58:42
> > ----------------------------------------
> > Radim Polášek napsal:
> >
> > >Takže když se stalo, že během doby od
> > nahlášení po vyplácení dotací mně některá včelstva zeslábla nebo uhynula
> > více, než jsem počítal a měl rezervu, tak jsem počet včelstev pro vyplácení
> > dotace patřičně snížil.
> > >Vůbec nemám jistotu v tom, nebo jsem neměl, loni nastaly ve výboru změny,
> > že někdo z výboru ZO zvedne telefon a pošle na mně kontrolu stran dotací.
> > .............
> >
> > No právě o to mě šlo.
> > To by tam přece tu kontrolu museli přece poslat 1.9.
> >
> > Z metodiky, jak jsem ji četl, mi vyplývá, že rozhodující pro přiznání
> > dotace je stav k 1.9.
> > I to obsedání rámků je přece myšleno ne v zimním chumáči.
> > Podle mě jen ty nejsilnější včelstva v chumáči zabírají 8 uliček, a tak
> > alespoň částečně obsedají 7 rámků.
> > Ale že by to byly uličky v zimním chumáči, podle mě z metodiky nijak
> > nevyplývá.
> >
> > Radek Krušina
> >
> >
> >
>
>
>

No oni mě posílali do patřičných mezí mnoho let. Vždycky když jsem na schůzi
v diskuzi s něčím vystoupil. Lidi, co byli ve výboru už od doby, kdy jsem
před necelými 20 lety z výboru odcházel. Stačilo mi to odkazování na
schůzích, nechtěl jsem ještě poslouchat další narážky a kdovíco stran
dotací. To, že ty dotace jsou za uplynulé období a ne za následující, by
nejspíš bylo úplně jedno. Ovšem je docela možné, že už je po problému, čas
udělal svoje a příslušní lidé už ve výboru nejsou, tak jsem na to trochu
zvědav.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 10, 2008 6:17 PM
Subject: Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.


MĚLI TĚ POSLAT DO PATŘIČNÝCH MEZÍ.Dotace 1.D se vyplácí za období k
1,9.Včely již svoji práci udělaly a za ni je odměna. Stav po prvním nemá na
nic vliv, nebo tvoje včely opylují i v zimě? 1.D není na zimování ale za
opylení v uplynulé sezoně. Těch sedum rámečků předpokládá ze ji byly schopny
již po valnou část sezony dělat

Pepan

Příležitost byla před volbami a pokud vím ta I2J byla silou umlčena. Koho jsme si zvolili, toho máme.

A víme skutečně jistě že nemají??? Na druhou stranu, obnova včelího díla s periodou dvou roků má zcela jistě pozitivní vliv na zdravotní stav včelstev. Dosavadní a ve starší včelařské literatuře doporučená praxe obnovy díla v jedné třetině p l o d i š t ě je skutečně nedostatečná. Používání starého zčernalého díla (někdy i po předcích) i když jen do medníků je zločinem, který včelař páše na svých včelstvech. Přesto si nedokážu představit, že včelstvo obnoví v průběhu včelařského roku polovinu díla. Alespoň mě se to nikdy nepodařilo. Při extrémě dobrých snůškových podmínkách mi včelstva obnovila dílo ze 40-ti %. Jinak ale běžně každým rokem je 30-ti procentní obnova díla v celém úle (nikoli jen plodišti) reálná i v horších snůškových podmínkách. Je však možné, že v krajině přetékající medem včelstva dokáží 50% díla obnovit.
V každém případě je článek pozoruhodná práce a měl by ji nikoli přečíst, ale prostudovat každý včelař a především se dle navozených poznatků řídit.
Pepča

Jsem zděšen, co tu na diskusi čtu v otázce léčení včelstev na varoázu. Letos bylo pro všechny povinné natírání plodu na jaře, alespoň u nás. Tuším, že to bylo povinně po celé republice. Taktéž použití Gabonu bylo preventivně nařízeno povinně. Gabon se vkládá do včel dle dr. Kamlera v době mezi 20.7 až 20.8. Nejlépe ihned po vytočení medu. Letos i loni to mohlo být hned počátkrm července. Nákazový referent nevěděl 2.8., zda se bude u vás používat Gabon. Nechápu !!! Jeho použití nařizuje jednak SVS a jednak místně příslušná KVS a to už někdy v květnu. Letos to bylo povinné, tak nad čím zdravotník přemýšlel ??? Pokud se aplikuje počátkem července, v druhé polovině srpna může dojít k reinvazi a je nutné Gabon aplikovat ještě jednou. Je možné požít ten samý, ale dávat zpět ten samý, který ve včelstvu byl. Aplikace Gabonu 1.9. nahrazuje již první fumigaci a neslouží k ochraně ziních včel. Ty jsou, je-li tam roztoč,již poškozené a jsou z nich včely krátkověké !! Nevím nad čím přemýšlíte. Pokud se vám množí roztoč v půlce července, máte jít za veterinářem, toto mu sdělit a chtít předpis na Gabon. Rád bych viděl veterináře, který vám nedá předpis. A Dol, dle tvrzení léčivo odešle obratem a můžete ho do včel okamžitě dát. Dále nevím proč by mělo 60 lidí volat na SVS. Léčí všichni stejně v ZO i v okrese. Takže je to úkol pro zdravotníka, ale musí mu to někdo říci. ČSV nikomu nebude organizovat léčení. To si dělá každý sám, dle konkrétní situace. Vy chováte včely, Vy se o ně staráte, Vy je léčíte atd. Nedovedu toto pochopit. Každý, kdo má doma prase a nežere mu, hned volá veterináře. Proč to nedělají včelaři ? Vy, když máte přemnožené roztoče máte volat zdravotníka a ten za všechny kontaktuje veterináře. A uvolnit trh s léčivy ??? Pro Bůh jenom to ne. Někteří aktivní jedinci by léčili i prázdné úly z venku, nemluvím o dávkování, dodržování termínů, rezidua v medu, rezidua ve vosku a odtud je jenom krok k rezistentnímu roztoči. A jsme tam, kde jsou Amíci. Když jsém to četl, vaše ZO jste adepti na další hromadný úhyn na jaře příštího roku. Děláte přes kopírák to, co dělali loni jiní, co letos zavčelují. Čtěte návody na léčivo a pozvěte si na přednášku dr. Kamlera nebo ing. Titěru, aby všechny poučili o postupech léčení. Je k tomu i DVD.

Někdy mi bývá z diskusí a nejen včelařských velmi divně.Každý svůj názor prosazuje za jediný správný a zevšeobecňuje .Naše ZO je velká - dokonce má včelstev více než 17 okresů a základních organizací na okrese je 9.Máme problémy především s jednotlivci a do čela je třeba si zvolit takové lidi, s kterými lze komunikovat a jsou tam z přesvědčení o věc a ne pro peníze. O domluvu se musí snažit obě strany.A nyní k některým věcem.
Dotace jsou potřebné a také správné a dalo by se říci za službu veřejnosti - opylování. Přiznat nižší stav je většinou běžné a někteří včelaři opravdu vrací peníze, když jim včelstva od srpna do výplaty uhynula, ačkoliv mají na ně nárok.
Dotace se opravdu vyplácí v plné výši, k tomu slouží listina, kterou podepíše. Členské příspěvky, vyšetření měli, léčivo a léčení a další služby jako poštovné... může zaplatit z jiných peněz a peníze z D1 si může schovat U nás zaplatí každý včelař 40 Kč na poštovné, pro bafuňáře na odměny, pronájem mistností / a to platíme 400Kč na hodinu/.. 20 Kč na měl a léčivo přesně kolik si objednal /30%/.Funkcionáři včetně důvěrníků to dělají poctivě a obětavě.Snaha o zneužívání a podvádění se vždy vyskytne, ale je to v rámci 50tisíc včelařů opravdu nepatrná část, jsou to jednotlivci a nemusí se vést taková diskuze jakoby to dělali všichni.
Nevím,proč píšete, že nečleni sponzorují ZO, já zase píši, nevím proč by členi ČSV měli sponzorovat nečleny, proč by za ně měli platit poštovné, léčivo, vyšetření měli, důvěrník platil cestovné...
Komisionelní léčení nespatřujeme v tom, že budemě dělat nádeníka někomu, zač je sám podle vyhlášky či zákona zodpovědný, ale přísně dohlédneme, aby to chovatel udělal tak jak má, aby měl včas léčivo a pod Léčení nenařizujeme, ale snžíme se , aby chovatel vše dělal z vlastního přesvědčení, že dělá dobro pro vlastní včely. Bez nařízování jsme měli úhyny do 10%, tedy v rámci normálu.Na př. Gabon a Formidol jsme vydávali včelařům 6. července a 5. června jsme ho objednávali ve VÚVč a podávali objednávku peněz na 70% dotaci na základě objednávek samotných včelařů/ tak jak říká vládní nařízení k dotacím/.
Mrzí nás, že naši včelaři nemají nárok na dotaci D1d. Ale nějaké rozhodnutí bylo třeba přijmout, bereme na vědomí.
S KVS OI je třeba spolupracovat , ne čekat na nařízení. Je to opět otazka komunikace.Jak to bude vypadat v létě, víme hned po vyšetření zimní měli.
Závěr: vše je v lidech.

Pane Tichý, můžete to trochu rozvést? Já se s touto otázkou dokáži vyrovnat a rovnou navrhuji nějakou náhradu za snahu s dotacemi. Obtěžuje mne ale, jestli místo normální konverzace okolo tohoto slyším právě ten Váš zmíněný nářek.
Dle toho co mohu zjistit okolo plateb ze včelstev člena ČSV (případy s umístěním na území jiných ZO) je pro každou ZO výhodnější komunikovat s nečlenem ČSV než odjinut z ČSV, od kterého si už ani nemůže vzít jen tak nějaké peníze.

Co jste chtěl tedy tímto říci?
.............
Nevím,proč píšete, že nečleni sponzorují ZO, já zase píši, nevím proč by členi ČSV měli sponzorovat nečleny, proč by za ně měli platit poštovné, léčivo, vyšetření měli, důvěrník platil cestovné...

Gusto. Když někdo uvede ČSV, ty máš zbytečně hned ruce nad hlavou. Je to pouze opravdu tvá věc či budeš a nebo nejseš členem ČSV. Dotace jsou také pro tebe velíce jednoduchou záležitostí. Z internetu si vytiskneš žádost a tu odevzdáš v některé ZO a pak se jdeš pro peníze a to je vše. Snad si nemyslíš, že ten kdo dotace dává, že bude jednat s "X" počtem neorganizovaných včelařů, uvědomte si, že nejste pro ně partnneří. To si pak založte OS pod nějakým názvem. Souhlasím s tím, že v dotacích je doslovně bordel. Včelař se o včely nestara. Na jaře nahlásil kolik měl včel. Pak nachytal několik rojů a na dotace má nárok a to by rozhodně nemělo být. Kontrolovat takové včelaře není vůbec jednoduché, jakým způsobem a kdo ? Pak zůstává pouze to čestné prohlášení.
Někde jsem četl, že ministr zemědělství nařídil zpracovat nějakou metodiku na dotace a ta by měla zahrnovat také podmínku, že včelař musí léčit a o včely se řádně starat. Vím, že to nebude jednoduché uvést do praxe.

Když bude skutečně "potřeba" včelaře kontrolovat, to znamená až někdo bude
chtít v tom udělat pořádek, tak příslušné peníze budou uvolněny a za ně se
vždy někdo najde. Neoplocená stanoviště mimo obec dokonce bude možné z
vnějšku zkontrolovat i úplně bez vědomí a účasti včelaře. Stačí, když se
budou uvádět GPS souřadnice stanoviště, ty se dají získat bez problémů z
internetových map a jimi je místo určeno s přesností na desítky metrů. Takže
záměny stanovišť nebo problémy s jejich vyhledáním kdesi v lese už
neexistují. Jeden člověk tak může zkontrolovat za den desítky stanovišť.
Stanoviště na oploceném soukromém pozemku přirozeně bude třeba zkontrolovat
za účasti včelaře nebo majitele pozemku, atd, to bude zdržovat. Taky když
bude politická vůle, prosadí se takové změny data, ke kterému budou dotace
vypláceny, že počet včelstev bude skutečně kontrolovatelný a včelaři bude
možné dokázat, že k příslušnému datu +- třeba 14 dní skutečně měl nebo neměl
příslušný počet včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 11, 2008 8:39 AM
Subject: Re: Dotace, léčení a ve kolem


> Gusto. Když někdo uvede ČSV, ty máš zbytečně hned ruce nad hlavou. Je to
> pouze opravdu tvá věc či budeš a nebo nejseš členem ČSV. Dotace jsou také
> pro tebe velíce jednoduchou záležitostí. Z internetu si vytiskneš žádost a
> tu odevzdáš v některé ZO a pak se jdeš pro peníze a to je vše. Snad si
> nemyslíš, že ten kdo dotace dává, že bude jednat s "X" počtem
> neorganizovaných včelařů, uvědomte si, že nejste pro ně partnneří. To si
> pak založte OS pod nějakým názvem. Souhlasím s tím, že v dotacích je
> doslovně bordel. Včelař se o včely nestara. Na jaře nahlásil kolik měl
> včel. Pak nachytal několik rojů a na dotace má nárok a to by rozhodně
> nemělo být. Kontrolovat takové včelaře není vůbec jednoduché, jakým
> způsobem a kdo ? Pak zůstává pouze to čestné prohlášení.
> Někde jsem četl, že ministr zemědělství nařídil zpracovat nějakou
> metodiku na dotace a ta by měla zahrnovat také podmínku, že včelař musí
> léčit a o včely se řádně starat. Vím, že to nebude jednoduché uvést do
> praxe.

Radime to je síce pravda na tom stanoviští někde v lese pokud nebude oplocené, ale dívat se přímo do úlů zda jsou tam včely je už problematické. Na stanoviští může mít postaven x počet úlů, ale včely tam nemusí být. V letě se to pozná dobře, ale teď pozdějí už hůře. Těch volných stanovišť až tak moc není.

Pepa:>Gusto. Když někdo uvede ČSV, ty máš zbytečně hned ruce nad hlavou. Je to pouze opravdu tvá věc či budeš a nebo nejseš členem ČSV.<
..........

Co Tě žere Pepo? Má snaha sdělovat zkušenosti okolo komunikace s ČSV? To jsou psané životní zkušenosti. Jestli mají někoumu co říci, tak určitě zájemcům a chovatelům s mnoha včelstvy na mnoha stanovištích. Nic určitě pro Tebe.

Dobrý den Pane Křapka,
věc se má tak, že vlastě pro tlumení nákaz není třeba aby byla vystavěna polovina díla. To proto, že nám jde o jednorázový zimní přesun zimního hroznu na čisté dílo. A v zimním období hrozen obsedá tak polovinu nástavku, další 2-3 panenské plásty může včelař skladovat pro brzké jarní rozšíření a pak pokračovat mezistěnami:8-10 panenských plástů vystaví každé zdravé včelstvo. Polovinu díla tedy snadno obnoví dvouprostoroví včelaři. Divoká včelstva žijí na menších plástových plochách a tak jim obnova poloviny díla problém nečiní-viz obrázky. Pokud jde o mor u volně žijících včel, pak mi jeden veterinář tvrdil, že se poznatek o rezistenci volně žijících včel roky učí na Vysoké veterinární škole v Brně. Oslovil jsem již (zde nejmenovaného) pedagoga, který toto prý učí se žádostí o vyjádření. Ale je dosud (si 3 týdny) ticho....proč asi? Každopádně MVDr. Hovorka na jehož článek odkazuji byl také osloven a necítil potřebu tento svůj výrok zdraví volně žijících včelatev jakkoli dementovat. Nebylo by špatné, požádat ho o vysvětlení. Pokud někdo napíše že divoká včelstva namají problémy s morem (což prý bylo potvrzeno výzkumem!!), jde o kategorický výrok který nepřipouští jiné verze vysvětlení. Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L

R.Linhart:>Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!!<
..........

Znamená to, že nezáleží na infekčním tlaku? Imunní mohu být podle mého názoru pouze do té chvíle, dokud nebude právě překonána bariéra různých "ozvěn" organismu na vnější okolí.

Zajímavost. Pokud včelstvo umí ukázat a překvapit, tak letos jsem pozoroval u mých včelstev na jednom stanovišti obrovskou snahu rouskovat ponechané mezistěny, které se nachází mimo včelstva. Pokud mohu odhadnout množství, tak se jedná až o 1 kg hmoty - mezistěn ponechaných ve dvou nástavcích,(mezistěny mají horizontální polohu) kterou nakusují, rouskují (postup sběru podobný zřejmě jak při sběru propolisu - ne za letu) a odnesli si do úlu.

Není pochyb, že takovou sběrací činnost dělají dělnice běžně, je-li zdroj takového materiálu. Takový neobsedlý včelí prostor může být příčinou tanečků, a posléze může dojít už dlouhou dobu před vyrojením k "měření" dutiny. (před zimováním)

Otázka. Jak taková dělnice vykusujíc dutiny s opuštěným včelím materiálem, může eventuálně zapříčinit import spor a nákazu u dnešního chovatele včelstev?
Možná odpověď. Může se svým shromažďovacím pudem zapříčinit mnohé. Zajímavé může být dokonce to, jestli varroatolerancí není právě taková činnost - selekce proti sběru materiálů s určitou vůní z okolí stanoviště. Nemusí jít přeci jen o čistící pud. Asi by to muselo být zjištěno a rozlišeno, který přesně gen zapřičiňuje sběr propolisu, medu, pylu a případně který gen převažuje u včely, která je "donáškovou službou" materiálu ke stavbě, jestli zrovna není produkce vosku ze zrcadélek.

To by ale nemělo nic společného s imunitou jedince nějaké biologické jednotky, ale uplatněním určitých genů co zapřičiňují nebo omezují určitou sociologickou schopnost na časové ose při výběru.

Ještě je nutné brát v úvahu bariéru vzdálenosti. Př. unás bylo před 20 roky 12 včelařů a asi 60 včelstev dnes je nás 6 apočet včelstev 76 proto je také ryziko přenosu chorob mnhem větší u divokých rojů je mezi jednotlivými včelstvy mnohem větší vzdálenost počítaná nejméně na stovky metrů a v chvech jsou to decimetry

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazde <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?
> Datum: 11.9.2008 10:08:18
> ----------------------------------------
> R.Linhart:>Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!!<
> .........
>
> Znamená to, že nezáleží na infekčním tlaku? Imunní mohu být podle mého
> názoru pouze do té chvíle, dokud nebude právě překonána bariéra různých
> "ozvěn" organismu na vnější okolí.
>
> Zajímavost. Pokud včelstvo umí ukázat a překvapit, tak letos jsem pozoroval
> u mých včelstev na jednom stanovišti obrovskou snahu rouskovat ponechané
> mezistěny, které se nachází mimo včelstva. Pokud mohu odhadnout množství,
> tak se jedná až o 1 kg hmoty - mezistěn ponechaných ve dvou
> nástavcích,(mezistěny mají horizontální polohu) kterou nakusují, rouskují
> (postup sběru podobný zřejmě jak při sběru propolisu - ne za letu) a
> odnesli si do úlu.
>
> Není pochyb, že takovou sběrací činnost dělají dělnice běžně, je-li zdroj
> takového materiálu. Takový neobsedlý včelí prostor může být příčinou
> tanečků, a posléze může dojít už dlouhou dobu před vyrojením k "měření"
> dutiny. (před zimováním)
>
> Otázka. Jak taková dělnice vykusujíc dutiny s opuštěným včelím materiálem,
> může eventuálně zapříčinit import spor a nákazu u dnešního chovatele
> včelstev?
> Možná odpověď. Může se svým shromažďovacím pudem zapříčinit mnohé. Zajímavé
> může být dokonce to, jestli varroatolerancí není právě taková činnost -
> selekce proti sběru materiálů s určitou vůní z okolí stanoviště. Nemusí jít
> přeci jen o čistící pud. Asi by to muselo být zjištěno a rozlišeno, který
> přesně gen zapřičiňuje sběr propolisu, medu, pylu a případně který gen
> převažuje u včely, která je "donáškovou službou" materiálu ke stavbě,
> jestli zrovna není produkce vosku ze zrcadélek.
>
> To by ale nemělo nic společného s imunitou jedince nějaké biologické
> jednotky, ale uplatněním určitých genů co zapřičiňují nebo omezují určitou
> sociologickou schopnost na časové ose při výběru.
>
>
>

Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L
--------
V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém. Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."

Můj názor:
V přírodě se mor šíří většinou málo. Včelstvo co zaniká vlivem moru nakazí většinou jen jedno včelstvo. Pokud jej nezlikviduje jiný hmyz, ptáci, hlodavci atd. Včelstva nejsou pohromadě, a tudíž se k loupeži nepřidávají sousedni včelstva jako na našich včelínech. Navíc nakažené včelstvo nikdo neposiluje a prohazováním rámků při posilování atd. si jej nerozšíří po lese:-)
V přírodě se provádí selekce na vyšší odolnost proti moru.
A osazování uvolněných prostor se většinou děje po té, co je zvěř a hmyz očistí.

Tento názor není z mé hlavy. Například přednáška Ing.Titěry
o moru, kterou jsem slyšel začínala právě upozorněním na problémy, které včelám děláme. A varováním před chovem více včelstev na jednom místě. A převčelováním určiých míst.

To je se vším. Každá koncetrace zvířat, plodin atd. je v moderním zemědělství doprovázena spoustou opatření proti šíření infekcí. A problémmoru je problém včelařů - v podstatě si to nepřiznáváme, ale nepoznáme jeho příznaky při běžných zásazích.

Já to m.j. řeším rozptylováním včelstev mezi stanovišti, a rozptýlením po stanovišti. Minimum klád, kde jsou včely vedle sebe. konstrukce nástavků z odpadového dřeva a spojovaných hřebíky, kdy mě nebude bolet jej za 5 let likvidovat.

Problém moru si vytvořili včelaři. To je na delší povídání.
Obnova díla je samozřejmě potřebná a nijak o tom nechci polemizovat.

Karel Jiruš

Souhlas. Já si myslím, že dřívější chovy v zadovácích byly zdravější a
odolnější než leckteré dnešní intenzívní chovy v nástavcích. Před 20 - 40
lety kdysi bylo obvyklé, že včely měly přirozenou snůšku v přírodě až do
poloviny, konce srpna, dostatek sladiny a pylu. Dnes v nástavcích někde
včely trpí hladem už v červenci, proto se už v červenci začíná s krmením
cukrem. Je to věc diskuze, ale myslím si, že taková stanoviště jsou mnohem
více převčelenější než ty dřívější. Včely jsou až o 2 letní měsíce déle na v
podstatě umělé potravě. Možná že taky nárazové krmení velkého množství
roztoku svým způsobem snižuje odolnost. Taky mezi krmeními, když není nějaká
trvalá, třeba i menší snůška, včely intenzívně slídí a o to lépe najdou
nějakou dutinu se zbytky medu a vonící propolisem, popřípadě se vzájemně na
stanovišti vylupují a tím rozšiřují nákazu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 11, 2008 11:14 AM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L
> --------
> V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci
> zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém.
> Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."
>
> Můj názor:
> V přírodě se mor šíří většinou málo. Včelstvo co zaniká vlivem moru nakazí
> většinou jen jedno včelstvo. Pokud jej nezlikviduje jiný hmyz, ptáci,
> hlodavci atd. Včelstva nejsou pohromadě, a tudíž se k loupeži nepřidávají
> sousedni včelstva jako na našich včelínech. Navíc nakažené včelstvo nikdo
> neposiluje a prohazováním rámků při posilování atd. si jej nerozšíří po
> lese:-)
> V přírodě se provádí selekce na vyšší odolnost proti moru.
> A osazování uvolněných prostor se většinou děje po té, co je zvěř a hmyz
> očistí.
>
> Tento názor není z mé hlavy. Například přednáška Ing.Titěry
> o moru, kterou jsem slyšel začínala právě upozorněním na problémy, které
> včelám děláme. A varováním před chovem více včelstev na jednom místě. A
> převčelováním určiých míst.
>
> To je se vším. Každá koncetrace zvířat, plodin atd. je v moderním
> zemědělství doprovázena spoustou opatření proti šíření infekcí. A
> problémmoru je problém včelařů - v podstatě si to nepřiznáváme, ale
> nepoznáme jeho příznaky při běžných zásazích.
>
> Já to m.j. řeším rozptylováním včelstev mezi stanovišti, a rozptýlením po
> stanovišti. Minimum klád, kde jsou včely vedle sebe. konstrukce nástavků z
> odpadového dřeva a spojovaných hřebíky, kdy mě nebude bolet jej za 5 let
> likvidovat.
>
> Problém moru si vytvořili včelaři. To je na delší povídání.
> Obnova díla je samozřejmě potřebná a nijak o tom nechci polemizovat.
>
> Karel Jiruš

R. Linhart...Pokud někdo napíše že divoká včelstva namají problémy s morem (což prý bylo potvrzeno výzkumem!!)...
__________________________________________

Prý? Potom byste asi měl vědět jakým výzkumem a kde jsou jeho výsledky. Pokud tedy chcete na těchto informacích typu "jedna paní (pardon veterinář :-)) povídala" stavět pseudovědecké články o imunitě včel. Jinak si pletete pojmy s dojmy.

Vloni jsem viděl krásné včelstvo s nově vystavěnými bělounkými plásty a skončilo v ohni - diagnoza Mor v.p. Závěr?: Mor dostávají včelstva s novým dílem. Samozřejmě je to blbost.

Ale nic ve zlém, názory můžeme mít každý jakékoli, ale neměli bychom je vydávat za vědecké závěry.

Souhlasím s názorem Karla:
V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém. Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."

Aby nebyla mýlka, s pravidelnou obměnou díla ve včelách samozřejmě souhlasím, extrém je norské zimování, ale nemusím k tomu mít za sebou žádné vědce.

Vážení přátelé,přiznávám že nevím jakým výzkumem bylo potvrzeno že včely mor nemají a není to moje chyba. Já jsem zdroj této informace uvedl a musíte uznat že nejde o zdroj ledajaký, nýbrž vysoce důvěryhodný. To že není třeba vědeckého přístupu si také nemyslím. Jak sami vidíte, nejde tu jen o míru obnovy díla, nýbrž také o zcela jiný systém. Je rozdíl přidávat nové plásty mezi staré a nebo nechat jednorázově včely přejít na dílo nové! To že mohou také včelstva na panenském díle dostat mor je možné-proč také ne? Pokud si z mrtvého včelstva zárodky po milionech donesou, mohou onemocnět. Plane z toho snad že je tato metoda bezcenná? Nikoli-pouze to, že je třeba takto chovat všechna včelstva-pak bude ve všech málo spor a žádné včely se nenakazí.

Nikoli-pouze to, že je třeba takto chovat všechna včelstva-pak bude ve všech málo spor a žádné včely se nenakazí.
----
Nechci hnidopyšit, ale včely se nenakazí, protože mají proti sprám MVP obranyschopnost.
Larvy se nakazit asi budou moci, ale pravděpodobnost kontaminace jejich potravy bude v případě existence spor ve starém díle určitě menší.

Takto (jak navrhujete) některá včelstva zimuji, ale omlouvám se jim. Ne proto, že světlé dílo je studené, ale protože v něm je minimum pylu.
Raději podstavuji zkombinované nástavky - mezistěny + starší plásty ze spodních nástavků a na nich pak včely zimují. Jsou naplněné pylem.
Zřejmě i dobrá výživa má vliv na odolnost larviček.

Problém je, že podle výzkumů existuje určitá hranice infekčního tlaku, od které podlehla všechna včelstva v pokusu. Pod touto hranicí byly velké rozdíly podle původu včelstev. Tak nějak jsem pochopil jednu přednášku Ing.Čermáka.
Takže to, co je pod touto hranicí můžemne trochu ovlivnit sami.
Aby nebyl ten smrtící inf. tlak - tedy nějaké silně pozitivní stanoviště stále doplňované "starostlivým" včelařem, to už je spíše o systému.
Osobně si myslím, že ani tak nepřibývá moru, jako objeveného moru. Díky většímu zájmu o problém, lepší diagnostice (z podložek) atd. A vzniká ztoho nový problém - nastupují noví fanatičtí Koniášové, co by nejraději pálili preventivně i zdravá včelstva. Rozum ustupuje zásadám.

Karel.

Vazeni pratele,

jeden pritel ze Zo mne pozadal, zdali bych mu nezjistil ,
zda nekdo z prodejcu matek nema jeste 3-4 ks volne sparenych matek na prodej.

Vim, ze to tu nekteri ctou, takze pokud mate, poslete mi prosim tel. kontakt (
na email ) - predam.

Dekuji.

Honza

Počasí se zbláznilo.Dnes ráno byla snůška z dubu.Tolik mšic i na 3 letém dřevě jsem v tuto dobu nikdy neviděl,škoda že to v neděli skončí.

Pokud se Vám zdá dnešní pohled na problematiku včelích chorob neudržitelný a máte nutkavou potřebu nalézt odpověď na základní otázku-proč volně žijící včelstva nemocemi netrpí a ta chovaná ano, jsou to ty pravé stránky.R.Linhart

Páči sa mi, že pre včelstvá žijúce svojím vlastným životom v dutinách stromov alebo iných dutín nepoužívate termín "divoká včelstvá, slov.divoké včelstvá, ale termín "voľne" žijúce včelstvá. Predsa sú to geneticky tie isté včelstvá, ako "domáce" včelstvá, žijúce vďaka človekovi žijú v úľoch, ktoré im ponúkol.

K vývodom autorom mám niekoľko pripomienok, stačí keď uvediem aspoň dve:

- možno som zle čítal, ale tvrdiť, že obnova diela v prírode zabezpečila včely v prírode proti ich zničeniu včelími chorobami npr. stavbou včelieho diela vždy pod starým dielom, teda smerom dole. Konajú tak pudove, čím chránia prostredie aj stavbou nového diela, čím sa tlak spór MVP znižuje- riedi. Skôr platí, že včelstvo po zaplnení dutiny včelím dielom, po 2-3 rokoch dutinu opúšťa (rojí sa až do sebazničenia) a dielo aj so spórami dokonale zlikviduje víjačka a dutina môže prijať nové včelstvo a potom je nezmyselné tvrdiť, že včelstvá v prírode sú prosté MVP.

-obnovu diela v úľoch som praktizoval už pred 35 rokmi, keˇtúto 100=-nú metódu odporúčali "pokrokoví" včelári doporučovali. Plodisko sa presúvalo 40-50 dní pred hlavnou znáškou "hore" a debnička sa podložila vystrojená debnička
Ms a včely sa mali "pretrhnúť" pri ich stavbe. Nestalo sa tak ani vtedy keď som včely povzbudzoval dávkami cukrového roztoku, preto som s tým skončil a nielen ja. Po týchto skúsenostiach som zmenil taktiku a pri vkladaní Ms preložím M do debničky vystrojenej MS a od plodiska oddelím materskou mriežkou a včely či chcú alebo nechcú Ms vystavajú. Taká je skutočnosť.

- potom kde sa tie typické choroby vlastné včelám vzali? Hádam nechcete veriť tomu, že včely ako také pred érou osádzania včiel do úľov boli bez chorôb?

Je to skôr na smiech, ako to brať pravdivé tvrdenie. Choroby či už žili včely v dutinách, pod skalnými prevismi a či voľne na stromoch, trpeli ako každý tvor chorobami typickými pre jednotlivé skupiny a tieto choroby si preniesli i u do lepšieho prostredia (samozrejme z ľudského hľadiska).
Plne súhlasím s poznámkou G. Pazderku, ktorý poznamenal, že včelie chovy najviac ohrozuje človek, ktorý sústredil na jedno miesto oveľa viac včelstiev (dedina), ako je pre včely zdravé (veľká konkurencia na potravu).

Už pred 20 rokmi som na tento fakt upozorňoval v článkoch o význame prostredia, v ktorom včely žijú. Zdá sa, že v stredoeurópskych pomeroch, kde dediny sú npr. na Slovensku v priemere vzdialené od seba 2,2 km, sa nedá dosiahnuť dostatočnú izolovanosť včelníc, aj z dôvodu, že nie každom mieste sa dá pre každého včelára nájsť.

Pred 17 rokmi som praktizoval technológiu chovu včelstiev v troj až štvor nadstavkovej zostave. V každom včelstve na včelnici (v tých časoch 50-60 kmeňových včelstviev) som rok čo rok (celkom 14 rokov) nechal vo včelstvách vystavať nové plodisko úľa B 10, zároveň každý rok som vytavil 10 ks trojročných plástov. A výsledok? Ku koncu tejto neustálej práce s výmenou plástov, včely začali hynúť na (nosema cerané) na krásnych nových plástoch. Teraz včelám dám v každej sezóne tri Ms a nič sa nedej. Akurát som si zjednodušil namáhavú prácu s prípravou nových a vytápaním trojročných plástov. Teraz je OK. Konečne mám čas aj pozorovanie včiel.

Dnes ráno byla snůška z dubu.Tolik mšic i na 3 letém dřevě jsem v tuto dobu nikdy neviděl,škoda že to v neděli skončí.

To ale ešte neznamená (výskyt vošiek), že budú produkovať aj medovicu. A ak, k znáške sú potrebné aj včely. V úľoch samozrejme sú, ale sú to mladé a dlhoveké včely. Škoda by ich bolo do zimy zničiť, prípadne skrátiť životnosť. Nechajme to na prírodu.

Sršeň:
Počasí se zbláznilo.Dnes ráno byla snůška z dubu....
----
To jsem rád že to čtu. Už jsem myslel, že blázním já.
Napřed jsem si myslel, že jde o loupež, tak jsem vše pozužoval.
Pak jsem si myslel, že ty moje někde loupí a vraždí.
Ale na to, to trvalo moc dlouho.
Přistávaly s těžkými zadečky, s pylem jich bylo velmi málo.

Ale tady to trvá už dva týdny. Možná déle, protože jsem krmil a bylo mi divné, že kolem některých je takový bzukot. Včera jsem byl doma už kolem třetí a úplně mě to vyděsilo když jsem to slyšel. Hukot jak v čevenci.

Škoda, že jsem si neoznačil ty aktivní.

Karel