Archiv Včelařské konference

>Ano gaucho, to je presne ten clothianidin :(
Stejne jako Poncho, PonchoPro ...

Nee, tak je to:
vyrobky Gaucho,Confidor,Chinook,Imprimo=imidacloprid
vyrobek Poncho=clothianidin

Oba to jsou nervove jedy z rad tzv. neonikotinoidu, pro vcelu jsou smrtelna jiz malinkata mnozstvi. Oba vyrabi firma Bayer.
Clothianidin byl zaveden, protoze pro imidacloprid vyprsel patent.
Jenom s tim jedem Poncho udelala firma Bayer vloni obrat 237 milionu euro.

Mori se s tim osivo. Tim jsou semena chranena pred napadenim hmyzem a navic se jed dostava pozdeji do rostliny, do vsech jejich casti, vcetne pylu nebo nektaru.
Navic se tezko odbourava, je dobre rozpustny ve vode a tudiz zustava dlouhe roky v pude, kde se hromadi.

Dobrý den,

jen se zeptám u kolika včelstev to takto děláte? Pro intenzivní
chov cca 50 a více včelstev je tato metoda pomalu nerelizovatelná
a myslím si, že budou i zbytečně velké ztráty. Řada matek ploduje
dost dlouho a pokud je silnější včelstvo a vy izolujete matku, může
dojít ve vzdálenějším místě úlu k pocitu osiřelosti a může
dojít k rojení, nemyslíte?

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Spojeni oddelku s prod. vcelstvem
Datum: 25.7.2008 - 10:58:33

> Pro upřesnění:
>
> V první dekádě září vložím všechny matky do
> izolačních klícek, abych na
> podzim neměl ve včelstev plod, což je pro zdárné
> přeléčení na varroázu
> nutností a povinností!
>
> V první dekádě října zužuji ( odeberu spodní
> neobsednuté nástavky se
> starším dílem na vytavení ) a podsadím oddělky
> pod produkční včelstva. Při
> tom z klícek vypouštím       oddělkové matky ( letošní
> ) a odstraňuji matky
> loňské ( každý rok vyměním matky u všech produkčních
> včeltev ). Vše dělám
> do 10.10 ( kvůli léčení ). Není nutné používat
> novinový papír, klícky a
> jiné zlepšováky. V říjnu ( zvláště u bezplodových
> včelstev ) nenastávají
> komplikace při spojování. Oddělkové včely si
> vždy uchrání své matky před
> případným negativním projevem produkčního včelstva.
> Pokud z nějakého důvodu
> mám v úmyslu matku vyměnit bez připojení oddělku
> ( např. chci oddělkem
> posílit včelstvo nově vzniklé ), v říjnu přidávám
> matku očkem:
>
> Dotyčné včelstvo, které by nemělo mít plod (
> jistota ), ponechám zhruba 2
> hodiny v klidu osiřet. Potom matku namočím ve vodě
> a přidám ji mezi osiřelé
> včely sedící u očka. Včely matku bez potíží
> přijmou. Matka se namáčí proto,
> aby se omezila její pohyblivost ( suchá by mohla
> zazmatkovat a odletět ) a
> pojistilo její přijetí ( včely se k namočeným
> jedincům nechovají agresivně
> ).
>
> Oddělky podsazuji, protože včelařím s mednými
> komorami ( prostor nad
> mednými komorami je určen pro med konzumní ). Kdybych
> oddělky nasadil na
> produkční včelstva, včely by do tohoto prostoru
> ukládaly snůšku... míchal
> by se cukrový med s přírodním.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>

pane Vladimíre, kousek za hranicí v Polsku ve Wambieřicích je včelař, který sbírá pyl po celý rok včetně vřesu, mívá pylu přes pět tun, dává ho hned po sklizni do mražáku v mikroten sáčcích a pak ho postupně zpracovává, máíteli zájem dám Vám kontakt, zdraví Vašek Ducháč.

K zájmu o pyl: omlouvám se, nedal jsem k dispozici kontakt - ptacek/=/sci.muni.cz; ptacek.home/=/cmail.cz;

Řada matek ploduje
dost dlouho a pokud je silnější včelstvo a vy izolujete matku, může
dojít ve vzdálenějším místě úlu k pocitu osiřelosti a může
dojít k rojení, nemyslíte?
_____________________________________________________________

Kdybych byl velkovčelař, tzv. kombivčelstva bych provozoval na polovině včelnice ( měnil bych matky dvouleté, nikoliv již jednoleté, tedy bych tvořil polovinu oddělků ku počtu včelstev ).

Co se týká izolace, je třeba vlastnit dobrou klícku. Běžné klícky bych v žádném případě nepoužíval. Při jejich využití vzniká, jak píšete, pocit osiřelost, stavba nouzových matečníků a komplikace s tím spojené. K izolaci matek jsou určeny speciální klícky: tzv. izolační klícky, které mají stěny tvořené mateří mřížkou, aby k matce mohli vlézt včely, což je pro přenos mateří látky velmi důležité ( mateří látku včely získávají olizováním zadečku matky ). Jsou různé typy izolačních klícek. Klícka se umisťuje do nejvrchnějšího plodového nástavku k centru plodové plochy. Při použití klícek izolačních není se třeba obávat ztrátách.

Já od letoška budu používat jenom vlastnoručně vyrobené izolační klícky. Jde podstatě o rámek z latiček 1x1cm, ke kterému jsem z jedné strany přibil fóliovou mateří mřížku. Z druhé strany se mateří mřížka přidělá provizorně, aby ji šlo odklopit při vložení a vypouštění matky.

V září se matka hledá poměrně dost snadno. Pokud se včelstvo nerozdráždí, matka určitě bude na plodě, kterého v září je velmi málo ( máme-li zakrmeno do půlky srpna ). Pak není neobvyklé během 5-10 minut matku nalézt i v úlu s několika nástavky.

Nelíbí se mi metoda připojení oddělku bez odstranění staré matky v produkčním včelstvu. Podle mě, jako chovatele matek, je to dost nezodpovědné zacházení s mladými matkami, riskování ztrát kvalitních matek a tím i promrhání investic na jejich výchovu. U tříletých a víceletých matek, tedy matek, které by racionální včelař v produkčních včeltev neměl přechovávat, je pravděpodobnost na odstranění staré matky vyšší něž 90%, ale u dvouletých matek ( zvláště pak u jednoletých! ) je situace jiná. Izolace matek v září se dá zužitkovat v říjnu při spojování včelstev, neboť všechny matky máme po ruce.

S pozdravem...M. Václavek...

To je zajímavý, byl by někde i oficiální zdroj informací? Stačí i podružný nebo jaké médium asi atp. Díky.
......
Sršeň:>Příčina byla : na jižní Moravě se letecky provedl postřik,snad proti komárům.Vzdušným prouděním se dostal nahoru tam v oblaku se přesunul přes Rakousko a následně spadl v dešti nad jedním lesem.V okolí lesa pak byly úhyny.
Bylo by dobré vědět ,kde byly úhyny a kde byly porosty kukuřice.<

Nemusí se neonikotinoid vztahovat jen ke kukuřici. Používá se běžně i např. na řepce. Tam by mohl být problém s těmi květnovými úhyny v Německu ( http://www.jki.bund.de/cln_044/nn_806762/DE/pressestelle/Presseinfos/2008/1006__AnalyseBienenschaeden.html ) v souvislosti s předávkováním nebo možná i silnější šarží od Bayera.

Já pozoruji v souvislosti s řepkou klid od prudkých otrav co bývaly běžné po Regentu (účinná látka fipronil), ale velmi významná je bodavost, která avšak odezní tak rychle, jak včela přestane takové ošetřené, posléze rozkvetlé kultury řepky po neonikotinoidech navštěvovat. U slunečnice nepozororuji nic nepozoruji.


....................
Zdenek:>Ano gaucho, to je presne ten clothianidin :(
Stejne jako Poncho, PonchoPro ...

Nee, tak je to:
vyrobky Gaucho,Confidor,Chinook,Imprimo=imidacloprid
vyrobek Poncho=clothianidin

Oba to jsou nervove jedy z rad tzv. neonikotinoidu, pro vcelu jsou smrtelna jiz malinkata mnozstvi. Oba vyrabi firma Bayer.
Clothianidin byl zaveden, protoze pro imidacloprid vyprsel patent.
Jenom s tim jedem Poncho udelala firma Bayer vloni obrat 237 milionu euro.

Mori se s tim osivo. Tim jsou semena chranena pred napadenim hmyzem a navic se jed dostava pozdeji do rostliny, do vsech jejich casti, vcetne pylu nebo nektaru.
Navic se tezko odbourava, je dobre rozpustny ve vode a tudiz zustava dlouhe roky v pude, kde se hromadi.

Ve včelařství 8/2008 se pan MVDr Peroutka zmínil o tom, že bylo provedeno paní Vierikovou vyšetření vzorků medu pocházejícího od slovenských včelařů s výsledkem 20% pozitivní na rezidua. Nevíte o jaká rezidua se jedná a v jakém množství? Znamenalo to vyloučení z prodeje?

Stává se Vám, že se včely zbaví jedné z matek před odstraněním mateří mřížky?
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...
----------------------------------------------------------
Za 16 roků, co takto uchovávám záložní matky pro jarní využití se mi to nestalo.
Pepča

Bylo to zveřejněno ve večerních zprávách v ČT 1.Kdy to bylo ,snad lépe odpoví včelaři ze Slavonic.

Řada matek ploduje
dost dlouho a pokud je silnější včelstvo a vy izolujete matku, může
dojít ve vzdálenějším místě úlu k pocitu osiřelosti a může
dojít k rojení, nemyslíte?

Pri izolácii matiek na určitú dobu, sa nesmú používať obyčajné klietky, ale malé izolátory, do ktorých musia mať úľové včely prístup, aby včelstvo napriek M v úli začnú robiť náhradný chov. Ak to včelár nezbadá a vypustí matku z klietky, včely istotne oplodnenú matku odstránia a ponechajú si neoplodnenú a tá sa už do zimy nemusí oplodniť.

Včelstvo sa nerojí z pocitu "osiřelosti", ale preto, že sa chcú rozmnožiť - rojiť a tá doba ja dávno za nami.
Anton

....v Polsku ve Wambieřicích je včelař, který sbírá pyl po celý rok včetně vřesu, mívá pylu přes pět tun, dává ho hned po sklizni do mražáku v mikroten sáčcích...D.V.

5000 kg:12 kg na včelstvo = 416 včelstiev???. 12 kg peľu na včelstvo je dobrý priemer za sezónu, takže preto tie otázniky. Viem o čom píšem, pretože som posledných 7 rokov od 56 včelstiev vyprodukoval 300 až 400 kg peľu za sezónu a to je len 0,3-0,4 tony.
Bol som na jednej poľskej včelnici, kde bol včelár rád pri dennom prínose 15-20 dag peľu.

... opravdu stačí jen mateří mřížka? Nemusí být včelstva oddělena dělicí mřížkou se síťovinou např. pro dna, aby nebyla průchodná pro dělnice?

Díky za odpověď.
Jakub

Nejdříve odpovím na jeden diskusní příspěvek :podsadit - nasadit. Neprosazoval jsem spojování v podletí, to osobně nedělám, spojuji, když potřebuji z jakýchkoli důvodů. Jen jsem se snažil upozornit na zlodějnu otevřenou či tichou a tak nejčastější ztráty matek. Jinak článek v dnešním Včelařství. Ještě doplním jak jsem rychle zlikvidoval otevřenou zlodějnu.Ihned po zpozorování většího pohybu na česnech odělků jsem je těsně uzavřel, ale po chvíli česna byla obklopena obrovským množstvím dobývajících se včel. Nepohlo ometání ani mnoho kouře. Přišpedlil jsem rysováčky celé novina přes celé česno / noviny přesahovaly nahoru, dolui do stran. Zájem včel téměř okamžitě ustal. Tráva , stejným způsobem zavěšený igelit nepomohl.
Dnes bylo teplo, vhko - jako v prádelně a byla vynikající sůška. Asi z jetele, pyl nenosily, ten nosily minulých 14 dní, nádherně žlutý, nevím z čeho a bylo ho hodně.
Tlakové nádoby na stlačený vzduch používám na odlehlém stanovišti již asi 20 let. Je třeba mít známé u hasičů, někde v závodě newjlépe asi u potápěčů - to všechno za sklenici medu, ale "načerno". Snažil jsem se oficielně požádat, ale bylo to v celém kraji zakázáno.Také jsem vyjednal se skladníkem plynových bomb prodej. Je to bez doprošování, legální, tlakové nádoby přezkoušeny, jen se zaplatí stlačený vzduch. Kolik? - podle velikosti a tak jako každý jiný kupující. Bývají natlakovány asi na 150 až 180 atm. Je třeba zdvojený ventil- vysoký a nízký tlak a hadice / to je třeba mít vlastní nebo jinak půjčené. Zimuji ve dvou nástavcích a jedna menší bomba vydrží na jednu dávku acetonu /1/3 litru a sklenička Varidolu nebo 1/3 l acetonu a 16 kapek M 1/. Ošetřím asi 35 včelstev , při jednom nástavku přes 40. Tlak se používá takový, jak je uveden na vyvíječi bývá mezi 3 až 4 atm.Čas 30 sec , při dvou nástavcích o 10 déle. Je třeba s tlakovými bombami dělat opatrně, aby nedošlo k úrazu./pád, urazit hrdlo/ Jinak je práce snadná, lehká /jedná se asi o 5 kg/ Na včelíně a včelnici používám asi za třiapůl tisíce el kompresor a 50 m šňůru. Chtěl bych upozornit, aby el vovič byl dostatěčně dimensován - může dojít při podpětí k zlikvidování spinače a při opravě stojí skoro jako celý
kompresor.Tlakovou nádobu nemůžete sami natlakovat. Používá se zvláštní kompresor a přezkušovaná nádoba a provádí to proškolený pracovník - jedná se o skutečnou bombu i když ne naplněnou výbušninou.

Děkuji všem, co mi odpověděli. Je to pro nás velmi přínosné a zařídíme se dle Vašich informací.
Zdraví, Jaroslav Kolek

Nu,nenapadá mne nic jiného,závidím těm produktérům pylu , kteří jej dělají ročně několik tun. Já to prostě neumím a také těm bajkám nevěřím.Kdo nevěří,ať tam běží...
Je vážený čerstvý a nebo již usušený ,zmrazený a jinak ošetřený ? A co,jde na odbyt? Asi jako propolis ?

Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých po varroáze.
Děkuji

mě jo př sloučení dvou slabších na jaře, které pak byly vedeny jako dvojmatečné. Ale to jsou dvě odlišné situace

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?ezimov?n? z?lon?ch matek
> Datum: 25.7.2008 19:20:52
> ----------------------------------------
> Stává se Vám, že se včely zbaví jedné z matek před odstraněním mateří
> mřížky?
> Děkuji za odpověď.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
> ----------------------------------------------------------
> Za 16 roků, co takto uchovávám záložní matky pro jarní využití se mi to
> nestalo.
> Pepča
>
>
>

Dát před krmením na zimu po 2 - 4 plástech na kraje nastavku, aby včely v
zimě braly letošní zásoby a na jaře po rozplodování ty staré. Nebo nakrmit a
něco míň a přidat až na jaře po prvním proletu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vladislav" <vladislav.vbihal/=/lompraha.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 26, 2008 8:17 PM
Subject: vzuití loňských cukerných zásob


> Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých
> po varroáze.
> Děkuji

Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých po varroáze.
Děkuji

Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda, ak si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika.

- už v tejto sezóne sa dali zásoby využiť pri tvorbe nového včelstva alebo včelstiev. Využiť túto možnosť máte (ak plásty uchránite pred víjačkou) v budúcej sezóne.

- dobrým riešením je, ako to zásoby umožnia (nie sú skryštalizované) vytočiť a následne prevariť s vodou v pomere 0,5 litra vody a 1 KG zásob.
Pri podávaní dať pozor na rabovku, podávať len na noc v max. dávkach 1-2 litre. Opatrnosť sa vyplarí.

-

Já bych je dal do blízkosti plodu aby je využily ještě teď

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: vzuití loňských cukerných zásob
> Datum: 27.7.2008 02:17:59
> ----------------------------------------
> Dát před krmením na zimu po 2 - 4 plástech na kraje nastavku, aby včely v
> zimě braly letošní zásoby a na jaře po rozplodování ty staré. Nebo nakrmit a
> něco míň a přidat až na jaře po prvním proletu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "vladislav" <vladislav.vbihal/=/lompraha.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, July 26, 2008 8:17 PM
> Subject: vzuití loňských cukerných zásob
>
>
> > Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých
> > po varroáze.
> > Děkuji
>
>
>
>

... opravdu stačí jen mateří mřížka? Nemusí být včelstva oddělena dělicí mřížkou se síťovinou např. pro dna, aby nebyla průchodná pro dělnice?

Díky za odpověď.
Jakub
-----------------------------------------------------------
Pokud chcete pro jistotu, použít pro včely neprůchodnou síťovinu, nemusíte čekat na to až skončí letová aktivita včel (přechod včelstva na zimní režim - stažení do zimního chomáče..). Musíte ale oddělku zabezpečit dostatečné zimní zásoby pro přežití do jara kdy budete oddělek zužitkovávat. Musíte také otevřít u oddělku očko. Je to vlastně samostatné včelstvo.

Použití pouze mateří mřížky vyžaduje: a) dostatečnou vrstvu zásob mezi včelstvy, b)včelstva již musí "zimovat". Mateří mřížka zde slouží jako pojistka aby se nám matky nepozabíjely v předjaří. Výhodou je, že oddělku stačí menší množství zásob. Pro zpracované zásoby si v případě potřeby "sáhne" pod mateří mřížku. Pozor na výšku mezery. Musí být pro včely překonatelná. Z tohoto režimu můžete také přejít do režimu dvoumatečného chovu. Ten ale neprovádím a proto s ním nemám zkušenost.
Pepča

Použití pouze mateří mřížky vyžaduje: a) dostatečnou vrstvu zásob mezi včelstvy
_______________________________________________________________

Vytvoří se při této metodice propojený zimní chumáč obou včeltev, nebo vzniknou dva samostatné chumáče oddělené mednou komorou?
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

Asi nejjednodušší a nejbezpečnější je zavěšení medových plástů do prázdného nástavku ( můžou se zde uložit také starší plásty...včely je ochrání před zavíječi ), který se podhodí pod včelstvo. Pokud hlavní česno nebude dostatečně hlídané, je třeba ho zavřít nebo opatřit stříškou proti lupičkám. Včely během podletí zásoby z plástů vyberou. Na podzim se může přidaný nástavek oddělat.

S pozdravem...M. Václavek...

b)včelstva již musí "zimovat".
----------------------------------------------
budou dva zimní chumáče až do prvých proletů.
Pepča

Kdo Vám to sdělil, že příčinou úhynu je varroáza?

Jestli jde o úhyn, a nevíte s určitostí, že jde o varroázu, riskujete ztráty dalších včelstev (svých nebo když plásty např. prodáte, rozšíření).

Plásty vyvařit nebo spálit!


Nechápu jak můžete být ostatní tak laxní a klidně radíte v úhynech, anichž by jste plásty viděly, že jsou vhodné k přidání do včelstev.??

_gp_

............
vladislav (88.83.169.30) --- 26. 7. 2008
vzužití loňských cukerných zásob
Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých po varroáze.
Děkuji

budou dva zimní chumáče až do prvých proletů.
Pepča
______________________________________________________________

Fungovalo by zazimování záložních matek Vaší metodou s připojením oddělku v říjnu, co myslíte? Proč?
Ptám se, protože v říjnu ,,zahazuji klíč od úlů,,.
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda, ak si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika.

Už táto koja veta upozorňuje na nebzpečie infenkcie pri využítí opustených zásob, takže moje odporúčanie nie je "laxné".
Mám vlastné skúsenosti a dobré s využitím zásob po "vylietaní" včiel pri silnom zamorení včelstva V.D.

Anton:>Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda, ak si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika. <

..........

No právě Antoni, jaká je záruka toho, že tazatel takový úhyn pozná, když neví ani co se zásobama co zbydou?

Chce to být už nekompromisní, jestli je položena taková otázka takto. Nakonec co je univerzálnější odpovědí, když na ty plásty není vidět? Rozhodně je lepší radou aby takové plásty (vosk, rámky) prošly recyklačním a dezinfekčním cyklem.

Dříve než radit někomu koho neznám a nevidím co vyvádí aby přidával takový "nestandadní med" svým včelám mu radím, aby si jej vyvařil a slil a případně naočkoval (není to často ani potřeba) a jestli bude koncentrace kolem cca 20 - 30 kg medu na 100l, ať si to raději po roce vypije jako medovinu.

To platí pro včelaře s více stanovišti, který může zavléct plásty se
zásobami nějakou nemoc na jiná stanoviště než bylo to, kde včely uhynuly a
rozšířit tak podstatně ochranné pásmy a další karanténní opatření. U malého
včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny pomůcky
používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
stejnými "breberkami" , pokud se tam nějaké vyskytnou. Pokud na stanovišti
tedy nějaká nebezpečná nakažlivá nemoc je a nastaly v loni na podzim úhyny,
potom bez léčení by úhyny pokračovaly i letos na jaře a v létě a to nebylo.
Takže téměř s jistotou včela loni na podzim uhynula na varaózu. Přirozeně je
třeba v takových případech včely více sledovat, už na podzim se mělo
pečlivou prohlídkou uhynulých včelstev vyloučit jiný důvod uhynů než varaóza
a nyní při přidávaní starých zásob je třeba taky si včel trochu více všímat,
co kdyby náhodou....
Je jen určitý malý problém, že skladováním o rok déle byly zásoby a plásty
poškozeny třeba plísní nebo kvasinkami nebo i moly, případně jen prostým
skladováním přibylo HMF a taky tam je hodně zkrystalovaného cukru a to by
mohlo včelám v zimě za mrazu vadit. Proto, když už se zásoby nespotřebovaly
při výrobě oddělků, je o kousek vhodnější ty plásty se zásobami přidávat
tak, aby se staré zásoby spotřebovaly v době po mrazech, v předjaří a na
jaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 28, 2008 3:06 PM
Subject: Re: vzuití loňských cukerných zásob


> Anton:>Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda,
ak
> si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika. <
>
> .........
>
> No právě Antoni, jaká je záruka toho, že tazatel takový úhyn pozná, když
> neví ani co se zásobama co zbydou?
>
> Chce to být už nekompromisní, jestli je položena taková otázka takto.
> Nakonec co je univerzálnější odpovědí, když na ty plásty není vidět?
> Rozhodně je lepší radou aby takové plásty (vosk, rámky) prošly recyklačním
> a dezinfekčním cyklem.
>
> Dříve než radit někomu koho neznám a nevidím co vyvádí aby přidával takový
> "nestandadní med" svým včelám mu radím, aby si jej vyvařil a slil a
> případně naočkoval (není to často ani potřeba) a jestli bude koncentrace
> kolem cca 20 - 30 kg medu na 100l, ať si to raději po roce vypije jako
> medovinu.

Ale vůbec není včelař s jedním stanovištěm menším rizikem. Právě naopak, takové plásty se častěji s "úsměvem" a "jistotou" budou sousedsky nabízet, (s oddělky) za úplatu nebo jako bonus nějakému začátečníkovi zdarma, ze známosti a častým dotazem je, jak ty rámky využít, protože zkrátka včelaři se snaží (musí být) za každou cenu šetřiví a většinou jako rozhodnutí zvítězí, že každé p.... (včelstvo), všechno spase.

Včem je problém vyvařit a po zkvašení a vyčeření si to vypít?

........
To platí pro včelaře s více stanovišti, který může zavléct plásty se
zásobami nějakou nemoc na jiná stanoviště než bylo to, kde včely uhynuly a
rozšířit tak podstatně ochranné pásmy a další karanténní opatření.

existuje nejaky postrik na vyhubeni srsnu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor nielen na Preloucsku
> Datum: 28.7.2008 18:02:47
> ----------------------------------------
> existuje nejaky postrik na vyhubeni srsnu
> Mám takový dojem že jsou sršni chránění.
>
>

Fungovalo by zazimování záložních matek Vaší metodou s připojením oddělku v říjnu, co myslíte? Proč?
Ptám se, protože v říjnu ,,zahazuji klíč od úlů,,.
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...
-----------------------------------------------------------
Nevím zda by tato metoda, která není moje, tuto metodu jsem v dřívějších letech částečně odkoukal od tehdy starších a zkušenějších a též po několika neúspěších vyzkoušel a nyní již mnoho let sám praktikuji, fungovala již v říjnu v podmínkách, kde chováte včely Vy. V podmínkách kde včelařím já je měsíc říjen nejistý. V roce 2006 jsem oddělky dokonce usazoval až počátkem prosince. Zde nemá smysl spěchat. Píšete, že v říjnu zahazujete klíč od úlů. Já si ale bohužel nemohu takový luxus, zahazovat od včelína klíč, dovolit. Vy, předpokládám také ne. Byl to od Vás jistě pouze bonmot. Ještě v říjnu provádíme fumigace s odstraněním plodu a koncem prosince někteří z nás aerosolují. Také čistíme česna od sněhu, kontrolujeme podložky, poslechem kontrolujeme včelstva, odebíráme v termínu zimní měl, někteří z nás, vlastníků mikroskopu alespoň školní kvality, připravují a kontrolují vzorky na akarinózu a nosemózu. O přípravách na příští sezónu ani nemluvím. Jóóó milý příteli Václavku, dnes již není vše pouze v rukou božích. Musíme sami sobě pomáhat. Přemýšlejte, vyzkoušejte a uvidíte, že to funguje. Z obsahu a kvalitay Vašich příspěvků soudím, že jste teoreticky dobře vybaven. Tak to dokažte i v praxi. Přeji mnoho úspěchů. Tím končím veškeré diskuse na toto téma.
Pepča

Zdravím. Ten dojem je správný. Pokud však akutně a bezprostředně ohrožují
obytnou zástavbu, dětské hřiště a podobně, pak se bere v úvahu, že člověk je
tak nějak chráněný také :-).
(Osobně ale se sršni problémy nemám - nevadí mi, vím, že pokud zrovna
náhodou nějakého nedopatření nestisknu, tak si mě nevšimne. Zatím jsem ještě
nikdy žádného nestiskl :-).
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Zdeněk Heřmánek" <ZHermanek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 28, 2008 8:13 PM
Subject: Re: Mor nielen na Preloucsku



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor nielen na Preloucsku
> Datum: 28.7.2008 18:02:47
> ----------------------------------------
> existuje nejaky postrik na vyhubeni srsnu
> Mám takový dojem že jsou sršni chránění.
>
>


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3303 (20080728)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Píšete, že v říjnu zahazujete klíč od úlů. Já si ale bohužel nemohu takový luxus, zahazovat od včelína klíč, dovolit. Vy, předpokládám také ne. Byl to od Vás jistě pouze bonmot.
______________________________________________________________

Samozřejmě jde o nadsázku. Staré včelařské přísloví: ,, V září úl zavři. Zahoď od něho klíč. Na jaře si kup nový. ,,...je v současnosti nereálné ( varroáza ).

S pozdravem...M. Václavek...

U malého
včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny pomůcky
používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
stejnými "breberkami"
_______________________________________________________________

Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.

Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva ) a po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.

Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).

Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc rozšíří ( na další stanoviště ).

S pozdravem...M. Václavek...

Mě by zajímalo, kdo všechno z včelařů včelaří tak, že označuje rámky a
důsledně vrací rámky jen do téhož včelstva, ze kterého byly vybrány. Je sice
každého věc, jak to dělá, ale tato manipulace dost ztěžuje a prodlužuje
práci ve včelstvech. Připadá mi, že to je zdůvodnitelné jen ve speciálních
případech, třeba v ochranném pásmu kolem moru a tak podobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 29, 2008 11:47 AM
Subject: Re: vzuití loňských cukerných zásob


> U malého
> včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny
> pomůcky
> používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
> stejnými "breberkami"
> _______________________________________________________________
>
> Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.
>
> Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva )
a
> po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos
> infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.
>
> Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna
> včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a
> plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak
> vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u
> některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).
>
> Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým
> kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc
> rozšíří ( na další stanoviště ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

To bývalo reálné a z dnešního pohledu neekonomické kde je pak volání po možnosti záměny a univerzálnosti všichni si tady pak z tohoto pohledu protiřečíte aby k promíchávání nemohlo docházet pak by úly musely být každý na jinou rámkovou míru a tolik měr zase nemáme

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob
> Datum: 29.7.2008 11:47:56
> ----------------------------------------
> U malého
> včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny
> pomůcky
> používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
> stejnými "breberkami"
> _______________________________________________________________
>
> Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.
>
> Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva ) a
> po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos
> infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.
>
> Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna
> včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a
> plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak
> vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u
> některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).
>
> Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým
> kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc
> rozšíří ( na další stanoviště ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

kde je pak volání po možnosti záměny a univerzálnosti všichni si tady pak z tohoto pohledu protiřečíte aby k promíchávání nemohlo docházet pak by úly musely být každý na jinou rámkovou míru a tolik měr zase nemáme
______________________________________________________________

Sjednocování rámkových měr a úlových systémů se nečinní především kvůli možnosti neomezených výměn, ale pro snížení variability sortimentu včelařských potřeb, zvýšení využití velkovýroby a tím snížení nákladů.

Příklad z praxe:
Chci si pořídit a otestovat celoplastové rámky s mezistěnami. A hle PROBLÉM!...Na r. m. 42x17 cm se plastové rámky NEVYRÁBĚJÍ. Kdybych včelařil v Langstrothu, situace by byla úplně jiná.

Univerzalita není důvodem, proč bezhlavě promíchávat plásty mezi včelstvy. Je pravda, že vracení plástů na místo původu může být náročné ( např. u klasických úlů, kde se plásty převážejí ve speciálních přepravkách, také třeba při vysokonástavkovém včelaření, kdy se neodebírají celé nástavky plné medu ). Mi, co včelaříme s celými nástavkami ( nízkonástavkoví včelaři ), takové problémy nemáme. Pak je jen otázka dobré organizace a zvýšení pracovní doby se neprojeví významně. Ten čas navíc za jistotu zamezení případného rozšíření nákaz stojí. Každopádně bych neměnil dílo mezi stanovišti.

S pozdravem...M. Václavek...

existuje sprej, kterým se naplni dutina, kde jsou sršni a oni s kapou ,nevim jak se jmenuje,ale je to i na vosy apod.

Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je. Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko plast - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit, že Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak používám alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice, protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte, vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

Nemůžu se zaregistrovat na Monitoring, nevím jak získat lokalitu mého stanoviště, kdo to zná ať poradí.

Franta

Prosím jestli mi můžete nají lokalizaci Hvožďany u Bechyně . Díky

hledat v mapách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 29.7.2008 18:03:17
> ----------------------------------------
> Prosím jestli mi můžete nají lokalizaci Hvožďany u Bechyně . Díky
>
>
>

Hvožďany jsou poblíž Lnář a Březnice - bude tam blízko ten radar.

Nemůžu se zaregistrovat na Monitoring, nevím jak získat lokalitu mého stanoviště, kdo to zná ať poradí.

Franta
--------
Nalevé straně je volba:
JAK SE SYSTÉMEM PRACOVAT
po stisku se dostanete sem:
http://www.varroamonitoring.cz/vms/varroamonitoring/showArticle.do?id=Projekt_Varroamonitoring_Help

Je tam kapitolka:
Jak získat zeměpisné souřadnice stanoviště včelstev

doporučuji si zadat třeba na Seznam.cz název obce a stisknout nad tím MAPY, nebo přímo na
http://www.mapy.cz/
zadat obec a pak si to tam najít.

GPS se nezadává úplně přesně a nikde se nezveřejňuje. Je to jen pro zobrazení na mapě.

Jinak je tam mail na help
help"to zakroucené A"varroamonitoring.cz

To bylo spíše pro další zájemce.
------------
Stručná odpověď je zde:
Souřadnice Hvožďan u Bechyně
Loc: 49°17'10.736"N, 14°25'55.903"E

Vítejte:-)

Karel

Stonjek:
umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč.
-----
To mě zajímá. Zrovna tady přemýšlím, jestli by to šlo lepit z novoduru (mám laciný zdroj), ale za ty prachy radši budu vytáčet med a tohle koupím.
Zajímal by mě ten int. obchod. Přeci jen reference se v obchodě (i v zahraničním s USA:-) hodí.

Děkuji.

Karel

Výkup medu
Výkup medu je za aktuální ceny od 45,- Kč.

Ceny ve výkupně:
Řepka voda do 19,5 % konve, plechovky tuhé 45,-
řepka voda do 19,5 % sudy nebo tekutá na přelití 46,-

květové medy voda do 19,5 % jednotně 45,-

akát voda do 20 % podle kvality 48 až 50,- Kč

smíšené medy směs medovice apod. 48 až 50,- Kč

Vykupujeme za hotovost v závislosti na množství. Výkuní cena se odvíjí od vodivosti medu a obsahu vody. Upřednostňujeme med v tekuté formě vhodné pro přelití do sudů nebo med přímo v sudech (á 280 kg).

Pro med jsme schopni po domluvě dojet, dopravu u odvozu sudů neúčtujeme.

Doporučujeme zapůjčit si u nás sudy (zdarma), po nahlášení že je med připraven zašleme penízky a odvoz se uskuteční jakmile vytížíme cestu.

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/povidani.php?id=1202578664

Já myslím, že takové výrobky se brzy začnou vyrábět tady a na místní rámkové
míry. Na jakou výšku a na jaký objem originální krmítko je?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 29, 2008 4:49 PM
Subject: Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob


> Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je.
> Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a
> vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se
> skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na
> všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko
plast
> - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic
> nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že
> jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit,
že
> Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak
používám
> alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice,
> protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte,
> vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

Já myslím, že takové výrobky se brzy začnou vyrábět tady a na místní rámkové
míry. Na jakou výšku a na jaký objem originální krmítko je?

R. Polášek

Dám jeden typ na skutočne dobrú pomôcku na dopĺňanie zásob, ktorú používam 20 rokov. Kŕmidlá urýchľujú prácu, roztok či pevné kŕmidlo sa podáva z vonkašieho prostredia individuálne pre každé včelstvo a do každej debničky, do styku s včelami neprichádzate, sú bezpečné vhodné na podávanie roztokov v hociktorú dennú dobu v množstve od 0,1 do 4 litre. Na starších úľoch vyhotovených s hrubými uteplenými stenami sa kŕmny otvor dá ťažko spraviť, ale na tenkostenných úľoch to ide okružnou pílou alebo frézou, bezproblémov.
No a výroba kŕmidiel, tú zvládne aj stredne šikovný amatér. ešte jedne poznámka, výroba drevených kŕmidiel je náročnejšia, hlavne aby netiekli, vnútorné steny a priehradka, musia byť natreté odolným lakom proti nasiakavosti sololitu. Anton


vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236&mode=&order=0&thold=0

Začal jsem vyrábět skleněná krmítka, která jsou součástí úlů po celý rok i jako stříška.
Včely se převážely na vzdálenost 400 km /6 hod. jízdy/ve skleněném úle. V autě jel pan učitel i s rodinou, tak jsem celý úl zabalil do folie abych snížil riziko úniku včel v případě porušení skla. Pro pohodu při převozu včely dostaly 1 litr rozpuštěného cukru do skleněného krmítka, jenž je součástí úlu, a cukr během jízdy odebraly, což svědčí o jejich vitalitě. Doufám, že v nových podmínkách zůstanou taky zdravé, protože mají více světla a slunce než v běžných zastaralých úlech.. Žáci mají možnost v tomto úle sledovat skutečný život a rozvoj včel a tak poznávat i učit se s přírodou spolupracovat a ne bojovat.Odborník pozná zdravotní stav jen pohledem na úl.
B.V.

Je to biolit na sršně a vosy za 90 Kč. Opradu to pomáhá. Včera jsem to použil na oboje. Sršni si dělali hnízdo v kadibudce na zahradě. Musel jsem je zlikvidovat. Bylo jich tam asi deset. Jednou jsem na ně stříkl a vzali do zaječích. Už se tam nevracejí, ani vosy. Asi jim to hodně smrdí.
Tonda
>existuje sprej, kterým se naplni dutina, kde jsou sršni a oni s kapou ,nevim jak se jmenuje,ale je to i na vosy apod.

Lepší než biolit a podobný sprej na létající hmyz je Biolit apod. na
lezoucí hmyz. Měl by být silnější, protože se u něho počítá s tím, že
nastříkané plochy po nějaký týden zůstanou jedovaté pro hmyz, který po nich
proleze. Když se jím k večeru nebo ráno, kdy je zima a hmyzáci nejsou moc
aktivní, stříkne pořádně otvorem do hnízda, zamoří se jim na pár
rozhodujících dní celé hnízdo a oni pochcípou. Jen upozorňuji, že vosy a
zvláště sršni jsou velkými lovci škodlivého hmyzu, takže pokud hnízdo není
těsně u nějakého frekventovaného místa, kde si s lidmi vzájemně vadí nebo
blízko včelstev, je škoda je likvidovat. Tento hmyz sám od sebe na člověka
neútočí, pokud se necítí přímo ohrožen.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 30, 2008 10:34 AM
Subject: Re: Mor nielen na Preloucsku


> Je to biolit na sršně a vosy za 90 Kč. Opradu to pomáhá. Včera jsem to
> použil na oboje. Sršni si dělali hnízdo v kadibudce na zahradě. Musel jsem
> je zlikvidovat. Bylo jich tam asi deset. Jednou jsem na ně stříkl a vzali
> do zaječích. Už se tam nevracejí, ani vosy. Asi jim to hodně smrdí.
> Tonda
> >existuje sprej, kterým se naplni dutina, kde jsou sršni a oni s kapou
> ,nevim jak se jmenuje,ale je to i na vosy apod.

Já dám do nízkého nastavku nádobu a tu potom zakryji muším pletivem. U
silných včelstev pletivo napnu na nastavek shora připínáčky, taky by šlo
jako nosič pletiva použít mateří mřížku, u slabých včelstev a zhruba od
konce září pletivo pokládám přímo na nádobu. Cukr se nalévá do nádoby přes
pletivo, se včelami se do styku nepřijde a taky to umožňuje krmení i večer
potmě. Nádoba nebo více nádob může mít objem od několika litrů pro srpen a
září a silná včelstva po 2 - 3 deci pro slabá včelstva a včelstvíčka a
krmení včel až do prosince, pokud je přes poledne aspoň 10 st C. Jako nádoby
používám hodně misky pod květináče, potom plastové vaničky od masa, dají se
použít jakékoliv plastové nebo jiné plošší nádoby. Síto je zakryto igelitem
kvůli zamezení průniku vlhkosti do tepelné izolace a dále tepelnou izolací z
filců nebo hadrů nebo třeba pytlíků slámy či sena, ta chrání taky proti
úniku vůně ze včelstva a tím přilákání zlodějek....
Viz http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003100201
Co se týká otvorů do nastavků a krmení přes ně, třeba do úlů, kde není
přístup shora, nabízí se varianta umístit nad rámky taky nádobu a dolívat ji
otvorem kusem hadičky. V dnešní době by neměl být problém hodit do nádoby
dva kontakty a sledovat okamžik naplnění nádoby jednoduchým indikátorem
pomocí změny vodivosti mezi kontakty. Výrobu tady toho krmítka jsem ale
nikdy nerealizoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 30, 2008 6:58 AM
Subject: Re: vyzuití loňských cukerných zásob


> Já myslím, že takové výrobky se brzy začnou vyrábět tady a na místní
> rámkové
> míry. Na jakou výšku a na jaký objem originální krmítko je?
>
> R. Polášek
>
> Dám jeden typ na skutočne dobrú pomôcku na dopĺňanie zásob, ktorú používam
> 20 rokov. Kŕmidlá urýchľujú prácu, roztok či pevné kŕmidlo sa podáva z
> vonkašieho prostredia individuálne pre každé včelstvo a do každej
debničky,
> do styku s včelami neprichádzate, sú bezpečné vhodné na podávanie roztokov
> v hociktorú dennú dobu v množstve od 0,1 do 4 litre. Na starších úľoch
> vyhotovených s hrubými uteplenými stenami sa kŕmny otvor dá ťažko spraviť,
> ale na tenkostenných úľoch to ide okružnou pílou alebo frézou,
> bezproblémov.
> No a výroba kŕmidiel, tú zvládne aj stredne šikovný amatér. ešte jedne
> poznámka, výroba drevených kŕmidiel je náročnejšia, hlavne aby netiekli,
> vnútorné steny a priehradka, musia byť natreté odolným lakom proti
> nasiakavosti sololitu. Anton
>
>
> vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236&mode=&order=0&thold=0

Podle provače je silnější ten na létající hmyz. Je taky o 20 Kč dražší. Plochy musí zůstat taky jedovaté, aby se vosy a sršně, které jsou v terénu nevraceli.
Tonda
>Lepší než biolit a podobný sprej na létající hmyz je Biolit apod. na lezoucí hmyz. Měl by být silnější, protože se u něho počítá s tím, že nastříkané plochy po nějaký týden zůstanou jedovaté pro hmyz, který po nich proleze.

Na www.varroamonitoring.cz mě zaujaly výsledky stanice Leopolda Mately ( obec: Malá Morávka ).

Den......přirozený spad......spad po léčení kyselinou mravenčí
11.5.....0,07................12,4
6.7......0,11................200
13.7.....0,23................24
29.7.....0,85................300

Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.

http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/

To mě zajímá, nemohl by se Váš přítel podělit o zkušenosti?
To, že se našel výrobce plastových rámků u nás je jistě záslužné, ale....
Cena plastového rámku navoskovaného v US internetovém obchodě je $1,59 - 1,99, cena u nás nenavoskovaného a v neověřené kvalitě je 45,- Kč. Předpokládám, že cena přímo od výrobce v US by byla podstatně nižší. Je to otázka dohody a myslím, že by to nebyl zas až takový problém.
Přemýšlím nad tím, zda by se nevyplatilo třeba i jednorázově dovézt větší množství takových rámků a vychytaných pomůcek, a ne doslova vydělat, ale ušetřit řadě lidí docela dost peněz.
Možná už s tím máte někdo více zkušeností.
Ne že bych to někomu záviděl, ale nemám rád ty, kteří chtějí rychle zbohatnout nebo chtějí, aby se jim náklady vrátily za 2 roky.
Určitě si i těch předražených rámků pár koupím, abych je vyzkoušel, ale určitě to za tu cenu bude jen pár kousků.
zdenek


Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je. Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko plast - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit, že Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak používám alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice, protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte, vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

U stanice jsou i poznámky, ze kterých vyplívá, že je měřen u některých
včelstev spad přirozený a u některých problémových byla nasazena KM.
Takto napsané je to vatržené z kontextu.

Milan Čáp

M. Václavek napsal(a):
> Na www.varroamonitoring.cz mě zaujaly výsledky stanice Leopolda Mately (
> obec: Malá Morávka ).
>
> Den......přirozený spad......spad po léčení kyselinou mravenčí
> 11.5.....0,07................12,4
> 6.7......0,11................200
> 13.7.....0,23................24
> 29.7.....0,85................300
>
>
>

nabízím několik neoplozených matek kmene Vigor (licenci vlastním), cena je 100Kč/ks, k odběru pouze dnes, možno i odeslat poštou. Objednávky telefonicky: 724 758 774, Valašské Meziříčí

ale nemám rád ty, kteří chtějí rychle zbohatnout nebo chtějí, aby se jim náklady vrátily za 2 roky.
----------------
To je jednoduché. Objednej toho kontejner, doprava do přes oceán není ani moc drahá, pak autem sem, a pak to prodávej.
Pokud si opravdu nebudeš moc přirážet, a skromně si náklady necháš vracet déle jak dva roky, určitě se dostaneš na dobrou cenu a půjde to na dračku.
Pro mě ber pár těch krmítek.

Karel

P.S.
Náklady obsahují i odpisy z investic. Za kolik let by bylo slušné tu investici odepsat do nákladů?

mala moravka je vyložene horský region a tento spad kopíruje tamní snůšky....

zabírejte se vlastni objektivitou a snahou neco vytvořit pro ostatni

Rozměry krmítek jsou délkou na Langstroty, hloubka podle jejich typů a do našich úlů nejdou kvůli délce. Možná by bylo zajímavé porovnat, jak by dopadly ceny nových úlů díky silné koruně, ale moje problémy jsou úplně jiné. Kamaráda do toho také netahám, neboť oba stíháme jen tak tak. Kontejner si nakonec stejně nikdo neobjedná a tak se jedná pouze o mlácení prázdné slámy. Ale kdybych měl horní loučku 435 nebo jak to ten L. má, vypadalo by mé rozhodování jinak. Zdraví R. Stonjek

slavny vyrok A. Eisteina (pokud ho kdy rekl) se nevztahuje jen na vcelu
medonsku kterou my chovame, ale na vcelaky vseobecne, a jak jiste VITE,
ruzných vcel samotarek je docela HAFO, nepocitaje brundibary cmelaky,
.... takze bych si moc nefandil s tim, ze chovem vcel zachtranuji
planetu :-)

petr j.



M. Václavek napsal(a):
> Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře
> lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely
> změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí
> farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.
>
> http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/
>
>

Nesdílím Váš optimismus :-).
Jednak - vezměte v úvahu početní zastoupení jedinců uvažovaných druhů.
Druhak - proč myslíte, že podmínky vedoucí k vyhubení včely medonosné by se
"nepodepsaly" také na ostatních druzích ?
S přáním ať to osobně nepoznáme Petr

----- Original Message -----
From: ""ježek.obecný"" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 31, 2008 12:42 AM
Subject: Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ?


slavny vyrok A. Eisteina (pokud ho kdy rekl) se nevztahuje jen na vcelu
medonsku kterou my chovame, ale na vcelaky vseobecne, a jak jiste VITE,
ruzných vcel samotarek je docela HAFO, nepocitaje brundibary cmelaky,
.... takze bych si moc nefandil s tim, ze chovem vcel zachtranuji
planetu :-)

petr j.



M. Václavek napsal(a):
> Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře
> lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely
> změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí
> farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.
> http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/
>
>


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3311 (20080730)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Stonjek:
Kamaráda do toho také netahám, ...
--------
Ale ve kterém int.obchodě to koupil by snad řekl. :-)

To o tom kontejneru bylo na jiného diskutujícího, který zřejmě nemá rád lidi, co dělají pro peníze.

Karel

U stanice jsou i poznámky, ze kterých vyplívá, že je měřen u některých
včelstev spad přirozený a u některých problémových byla nasazena KM.
_______________________________________________________________

Děkuji za vysvětlení. Nevěděl jsem to ( kde jsou ty poznámky??? ). Očekával jsem podobné vysvětlení, bylo by dost nesmyslné sledovat přirozený spad u nedávno přeléčených včelstev.

S pozdravem...M. Václavek...

Nevěděl jsem to ( kde jsou ty poznámky??? ).

-------------------
Stačí se zaregistrovat a zadávat data. To je nejlepší na pochopení funkce programu. Pracovat s ním.

Karel

Údajný výrok A. Einsteina o včelách jsem uváděl jako příklad. Tím nechci tvrdit, že s ním naprosto souhlasím. Podle mě je dost nadsazený.

Jisté je jen to, že bez včel nemůže existovat takový ekosystém, který máme nyní. Příroda bez včel by vypadala jinak ( hnusně ). Člověk by vymizení včely, i když z obtížemi, přežil.

S pozdravem...M. Václavek...

Poznámky najdete po kliknutí na stanici v tabulce spadů.
U některých spadů je červený růžek, který označuje, že ke spadu byla
připojena poznámka. Po najetí myší na číslo spadu s poznámkou se tato
poznámka zobrazí.
Tabulka spadů má více řádků - každý řádek je pro spady při různých
druzích léčení (viz. podbarvení, první je přirozený spad bez léčení),
takže lze zaznamenat naráz jak spad přirozený, tak spad při léčení v
případě, že jsou některé včelstva na stanici léčena a některá ne.

Milan Čáp

M. Václavek napsal(a):
> Děkuji za vysvětlení. Nevěděl jsem to ( kde jsou ty poznámky??? ). Očekával
> jsem podobné vysvětlení, bylo by dost nesmyslné sledovat přirozený spad u
> nedávno přeléčených včelstev.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>

Člověk by vymizení včely, i když z obtížemi, přežil.
----- To je lhaní
Asi by to dalo dost práce, je vymizet. Na čas by se dal jistě omezit jejich výskyt. To už příroda a různé katastrofy, změny klimatu apd v jejich miliony let trvajícím vývoji vyskytly.

A nejsou náhodou současné "kalamity" spíše přirozenou reakcí.

Pokud dojde k infekčním tlakům, tak se většina různých populací sníží, vyberou se ti, co mají pro novou situaci lepší genetické vybavení a to se pak šíří.

A nevím, jestli současným způsobem včelaření v zateplených úlech, podněcováním, posilováním atd. neděláme včelám medvědí službu.


Hustota zavčelení v Německu a v ČR je přeci několikanásobně rozdílná.
Pobýval jsme v jednom velkém městě, parky tam snad zakládal včelař - lípa, kašta, všude to kvetlo, ale včelu jsme tam za celou dobu neviděl. A to je v tom městě univerzita se "včelím" pracovištěm.

----- To je lhaní
....................
omlouvámse , nějak jsem byl přerušen a nedposal to.

mělo tam být:
To je lhaní do vlastní kapsy.
------
Tedy přeceňování výzmnamu včelařů k přežití včely. (A lidí k přežití přírody.)

Lidé včely chovají asi tak 100, možná 200 let. Myslím tím, že se dá hovořit o tom, že většina populace včel(stev) byla v "úlech" a nikoli divoce (v Evropě - jinam jsme jí jen zavlekli a narušili tamní ekosystémy a časem se nám to vrátilo - třeba prostřednictvím VD).

Z hlediska včely a její minulosti pouhá pikosekunda.

Video o vysledcich prace indickych vedcu:
http://www.spiegel.de/video/video-32750.html

Kravi moc pomaha udrzovat vcelstvo zdrave a odolne proti infekcim. Plasty postrikane moci vykazovaly vetsi aktivitu vcel, lepsi cistici schopnosti, zdravejsi larvy...
Potvrdili vedci v Indii.

Kdo by to rekl?

Dobrou chuť! :-)))

S pozdravem...M. Václavek...

Nicméně močovina v medu až takový problém není, když se zamyslím nad tím, že většina medu se vytáčí ze starých, vícekrát zaplodovaných plástů.

S pozdravem...M. Václavek...

Milý ježečku Vymizením včely medonosné začne docházet i k mizení druhů rostlin na nich závislých. Další fází je i pak úbytek ostatních opylovačů a následně se změní celá struktura vegetace a to by pak mělo obrovský dopad na pěstované plodiny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ?
> Datum: 31.7.2008 00:42:26
> ----------------------------------------
> slavny vyrok A. Eisteina (pokud ho kdy rekl) se nevztahuje jen na vcelu
> medonsku kterou my chovame, ale na vcelaky vseobecne, a jak jiste VITE,
> ruzných vcel samotarek je docela HAFO, nepocitaje brundibary cmelaky,
> .... takze bych si moc nefandil s tim, ze chovem vcel zachtranuji
> planetu :-)
>
> petr j.
>
>
>
> M. Václavek napsal(a):
> > Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře
> > lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely
> > změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí
> > farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.
> >
> > http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/
> >
> >
>
>
>

přesně tak. V čínských oblastech kde se pěstiji známé hrušky Haši po nezříseném používaní cemikálií k podobné situaci došlo. Dnes sadaři musejí stromy opylovat ručně.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ?
> Datum: 31.7.2008 01:06:47
> ----------------------------------------
> Nesdílím Váš optimismus :-).
> Jednak - vezměte v úvahu početní zastoupení jedinců uvažovaných druhů.
> Druhak - proč myslíte, že podmínky vedoucí k vyhubení včely medonosné by se
> "nepodepsaly" také na ostatních druzích ?
> S přáním ať to osobně nepoznáme Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: ""ježek.obecný"" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 31, 2008 12:42 AM
> Subject: Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ?
>
>
> slavny vyrok A. Eisteina (pokud ho kdy rekl) se nevztahuje jen na vcelu
> medonsku kterou my chovame, ale na vcelaky vseobecne, a jak jiste VITE,
> ruzných vcel samotarek je docela HAFO, nepocitaje brundibary cmelaky,
> .... takze bych si moc nefandil s tim, ze chovem vcel zachtranuji
> planetu :-)
>
> petr j.
>
>
>
> M. Václavek napsal(a):
> > Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře
> > lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely
> > změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí
> > farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.
> > http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/
> >
> >
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3311 (20080730)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Když tak nad tím přemýšlím tak včela byla dovezena do Austrálie a Ameriky lidé tam přece také žily . v tom máš asi pravdu.Hustota osídlení však byla podstatně řidší a jejich potravní zdroje měly úplně jinou strukturu Naše evropská civilizace jim dala naše plodiny , ale musela přivést k nim i včelu.. Varoa destruktor pochází z Indie kde se včely vždy vyskytovaly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET??
> Datum: 31.7.2008 10:10:05
> ----------------------------------------
> ----- To je lhaní
> ...................
> omlouvámse , nějak jsem byl přerušen a nedposal to.
>
> mělo tam být:
> To je lhaní do vlastní kapsy.
> ------
> Tedy přeceňování výzmnamu včelařů k přežití včely. (A lidí k přežití
> přírody.)
>
> Lidé včely chovají asi tak 100, možná 200 let. Myslím tím, že se dá hovořit
> o tom, že většina populace včel(stev) byla v "úlech" a nikoli divoce (v
> Evropě - jinam jsme jí jen zavlekli a narušili tamní ekosystémy a časem se
> nám to vrátilo - třeba prostřednictvím VD).
>
> Z hlediska včely a její minulosti pouhá pikosekunda.
>
>
>

vem si jak na polních hnojištích včelky vesele tankují vodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kravi moc pomaha!
> Datum: 31.7.2008 10:35:07
> ----------------------------------------
> Dobrou chuť! :-)))
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

KaJi napsal(a):
> Ale ve kterém int.obchodě to koupil by snad řekl. :-)

Zkusil jsem do googlu zadat "plastic foundation frame price" a zodkazu jsem vybral treba:

http://www.mannlakeltd.com/catalog/page11.html
http://www.golden-bee.com/cart.php?target=category&category_id=269
http://www.betterbee.com/products.asp?dept=374
http://www.betterbee.com/products.asp?dept=352

Vypada to tedy plastovy ramek vcetne mezisteny kolem 2 dolaru, samotna plastova mezistena pod dolar. Platba kartou, zaslani do zahranici mozne.

Jiri Borik

Zkusil jsem do googlu zadat "plastic foundation frame price" a zodkazu jsem vybral treba:
-------

Plastové rámky mě ani tak nezajímají, ty se vyrábějí v Čchách a právě jsem slyšel, že i když byl jeden v nástavku mezi normálním dílem, tak jej matka zakladla. Ani jsem se neptal po ceně (toho českého), ale snad by to mohlo být i míň než zde uváděných 45Kč. K cenám v USA musím přičíst DPH, takže mě to zas tak nevzrušuje, jestli 2USD nebo +-40Kč.

!!
Mě zajímala ta krmítka a hlavně reference na ten obchod. Protože předpokládám, že to bylo koupené z ČR a tak asi byla i dobrá cena za dopravu.

Protože vyrábět rámkové krmítko v takovém případě ztrácí pro mě smysl.

Ještě aby tak vyráběly dvojáky pro oddělky na půlení nástavku.

Karel

Varoa destruktor pochází z Indie kde se včely vždy vyskytovaly
----
Ne ale naše včela medonosná.

A které plodiny z naší výživy potřebují nutně včelu?
Obilí ne,
kukuřici a brambory jsme dovezli z oblastí bez včel,
ovoce (tam jenom někdy - je to i věc násady), řepka (tam už je podle mě zbytečné uvažovat o nutnosti opylování - 300 000 haktarů a 300 000 včelstev v letošním roce je docela dobrý experiment).

Takže zbývá jen divoká příroda. A ta si vždycky vystačila bez civilizace.

Neříkám, že včely jsou zbytečné, ale kdyby v ČR zůstalo 100 000 včelstev, tak to nebude poznat.

A pokud budou někomu chybětt (ovocnáři, ekologové, atd) tak ať je začnou chovat.


Karel

V čínských oblastech kde se pěstiji známé hrušky Haši po nezříseném používaní cemikálií k podobné situaci došlo. Dnes sadaři musejí stromy opylovat ručně.
-----
Jestli ty chemikálie nezahubily i ostatní opylovače?

To je pak průser. Příroda to umí dát najevo, když s ejí něco nelíbí. V lepším případě se opyluje štětečkama, v horším se vynáší ze sklepů bahno, atd.

Karel

Mám dvě včelstva ostřejší. U jednoho ( letošní oddělek ) bych rád vyměnil matku. Nemáte prosím někdo oplozenou mírnou na prodej ? Druhé bych stejnak rušil, protože chci zazimovat jen 4 a spojovat s jiným nechci kvůli pracnému vyhledávaní matky, nabízím k prodeji. Včelstvo je v Zelené okres Chomutov.

Dovolím si nesouhlasit. Jde o příliš úzký pohled. Biologická rovnováha v
přírodě a vytváření potravinových řetězců je něco mnohem složitějšího, a
citlivého na mnohé podněty, které si ani nemusíme uvědomovat, a zůstávají
tak skryty nejen běžné populaci, ale pravděpodobně někdy i příslušným
vědeckým odborníkům.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 31, 2008 2:01 PM
Subject: Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET??


Varoa destruktor pochází z Indie kde se včely vždy vyskytovaly
----
Ne ale naše včela medonosná.

A které plodiny z naší výživy potřebují nutně včelu?
Obilí ne,
kukuřici a brambory jsme dovezli z oblastí bez včel,
ovoce (tam jenom někdy - je to i věc násady), řepka (tam už je podle mě
zbytečné uvažovat o nutnosti opylování - 300 000 haktarů a 300 000 včelstev
v letošním roce je docela dobrý experiment).

Takže zbývá jen divoká příroda. A ta si vždycky vystačila bez civilizace.

Neříkám, že včely jsou zbytečné, ale kdyby v ČR zůstalo 100 000 včelstev,
tak to nebude poznat.

A pokud budou někomu chybětt (ovocnáři, ekologové, atd) tak ať je začnou
chovat.


Karel


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3313 (20080731)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

vem si jak na polních hnojištích včelky vesele tankují vodu

Pepan

Vždy keď čítam podobnú vetu, pomyslím si, že osoba čo to napísala, nikdy pri hnojiskách bola. Moja včelnica so 70- timi včelstvami je vybudovaná asi 1,2 km vzdušnou cestou do čistého zdroja vody- slušný potok, ktorý nie je znečisťovaný. Vo vzdialenosti 0,7 km je voľne "vybuduvané" 1 ha hnojisko, Už viackrát som sa bol presvedčiť po daždi, či z mlák okolo hnojiska včely odoberajú "vodu". Nič som nezistil, včely som odoberať vodu nenašiel. Zato po daždi včely odoberali v malom počte včiel po krátku dobu z jednej mláky pri ceste, asi 70 m od včiel.
Myslím si, že tento názor sa prenáša z generácie na generáciu len preto, že to raz niekto napísal.
Anton

Zdravím,

Při pročítání Vašich příspěvků se spousty nářků během let nad problémem zakrmování včel si tak říkám, proč nevyužijeme toho, že jsme v Česku organizovaní pod Včelařským svazem, kde je nás cca 48 000 včelařů, nedomluvíme se, že když cena formy na výrobu plastového rámkového krmítka bude např. cca 300 000,- Kč, tak každý včelař mimořádně v daném roce zaplatí příspěvek např. 7,- Kč do společné pokladny a Český svaz včelařů zajistí formu na výrobu krmítka specifikované míry pro českého včelaře...
Včelaři si poté budou moci objednávat plastová rámková krmítka dle své potřeby u smluveného výrobce za smluvenou cenu , stejně jako sklenice na med...

Myslím, že než skrytě zuřit a závidět nad americkými výrobky, bychom mohli místo nářků a hledání důvodů proč něco nejde, raději hledat způsoby, jak by to jít mohlo...

Jinak k danému krmítku z USA mohu dodat, že vnitřní povrch je zdrsnělý s jemným dezénem, bez plováku a včely se v něm netopí.

Toto konkrétní krmítko z USA je na 4,5 litru roztoku, ale mají i větší.

S přáním hezkého dne

Lenka Langerová

Akce na zachranu vcel v USA.
http://helpthehoneybees.com

A tady reklama na celou akci
http://www.youtube.com/watch?v=7m5vt07W2n4

Díky pane Čáp za vysvětlení- s tou poznámkou jsem to ani nevěděl. F.Č





> ----------------------------------------
> Poznámky najdete po kliknutí na stanici v tabulce spadů.
> U některých spadů je červený růžek, který označuje, že ke spadu byla
> připojena poznámka. Po najetí myší na číslo spadu s poznámkou se tato
> poznámka zobrazí.
> Tabulka spadů má více řádků - každý řádek je pro spady při různých
> druzích léčení (viz. podbarvení, první je přirozený spad bez léčení),
> takže lze zaznamenat naráz jak spad přirozený, tak spad při léčení v
> případě, že jsou některé včelstva na stanici léčena a některá ne.
>
> Milan Čáp
>
> M. Václavek napsal(a):
> > Děkuji za vysvětlení. Nevěděl jsem to ( kde jsou ty poznámky??? ). Očekával
> > jsem podobné vysvětlení, bylo by dost nesmyslné sledovat přirozený spad u
> > nedávno přeléčených včelstev.
> >
> > S pozdravem...M. Václavek...
> >
> >
>
>
>

A tady dokument o uhynech v USA
http://www.youtube.com/watch?v=VRBJf57aNp4&feature=related

Jsou to dva dily.

Vcelar, kteremu uhynulo letos 2/3 vcelstev rika jasne:

Viry mame uz roky a vcely prevazime 30 let a vsechno bylo doposud vporadku. Ale ted zavedly ty nove insekticidy zvane neonikotinoidy. Za uhyny muzou tyto insekticidy.

Jinym vcelarum v USA uhynulo az 90% vsech vcelstev.

Zdravím.Paní Lenka to nejspíš myslí dobře a špatný by to nebylo,ale jak chce donutit oněch 48000 včelařů aby se společně dohodli na tom jakou míru by chtěli?Ten má takovou a ten zas makovou.Ono není schopno se domluvit pár lidí v místní organizaci na jednoznačných věcech a ještě tohle?U nás je to asi nereálné.
Můj dotaz je ohledně ceny za doručení balíku na dobírku z USA.Máte s tím někdo zkušenost?
Objednával jste si už takhle někdo něco?
Kolik a za co se platí?
Díky Míra.

máte-li embosovanou kreditní kartu třeba VISA ,zaplatite po netu-opravdu bezpečně-podle certifikatu prodejce a z ameriky do týdne max dvou je tu balík,poštovné jakkdy ale vetšinou kolem 300 Kč,není problém zrealizovat-pomoc ,nutná angličtina pro registrace apod..

mohu potvrdit,že sem u hnoje opravdu včely viděl,zaujalo mne to ,tak sem to koumal i jinde,nekde byly nekde ne a bylo celkem jedno jestli jsou včely blízko nebo ne....viděl sem ale i plné popelnice včel na přezrálých melounech na tržnici v krajskem městě...všichni přece víme,že med je nejšpinavější produkt z prvovýroby,protože včely opravdu seberou kdeco.....

Opravdu??? Kteří všichni? Pak mezi ty "všechny" asi nepatří většina včelařů,
kteří o sběru sladiny a její přeměny na med činností včelstva něco vědí. Ani
to jakou špínu má pan p.k. na mysli jsem nepochopil. Může to podrobněji
vysvětlit? Rád se poučím. Možná by také mohl vysvětlit, co dělá s medem od
vlastních včelstev? Nabízí ho svým dětem, známým, nebo zákazníkům s vědomím
nejšpinavějšího produktu prvovýroby?

Josef Kala


...všichni přece víme,že med je
nejšpinavější produkt z prvovýroby,protože včely opravdu seberou kdeco.....

p.k. (77.48.74.254) --- 31. 7. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810)
mohu potvrdit,že sem u hnoje opravdu včely viděl,zaujalo mne to ,tak sem to koumal i jinde,nekde byly nekde ne a bylo celkem jedno jestli jsou včely blízko nebo ne....viděl sem ale i plné popelnice včel na přezrálých melounech na tržnici v krajskem městě...všichni přece víme,že med je nejšpinavější produkt z prvovýroby,protože včely opravdu seberou kdeco.....

Vieme velmi presne zistit kazde zlozenie medu. Vieme kolko obsahuje vody, HMF, cudzorode latky, sacharozu, dextriny, vieme urobit pelovu analyzu, vit., MLatky, vieme aj to, ze vcela je indikator zivotneho prostredia- ak nieco ujde do ovzdusia prve hynu vcely, ako napr. v Krompachoch, Lubenik atd. Vcely ak pridu do styku s nejakym svinsstvom okamzite hynu/pesticidy/ a vieme aj to, ze vcely cez filtracne ceslo v mednom vacku dokazu prefiltrovat castice obsiahnute v potrave o velkosti 0.5 do 100 micro a spolu s vykalmi to vylucit. Takze "o tom potom".

jaké je životní prostředí včel takový je med-jak venku tak uvnitř-
cizorodé látky v medu jsou svým obsahem nepřekonatelné u těchto produktů prvov.,se zájmem třeba narazíte na netu na nějaké analýzi....

mě dráždí včely na smetišti,co vy na to?

stejně nepřekonatelná je u včel vlastnost filtrace ,kterou jednoduše popsal Jaro

včelám klid

a medovice? kam se pak ti včelaři koukaj?- asi jenom do úlů... kolikrát zaschne zalepená do černa prachem od cesty pak trochu sprchne ,stačí par kapek a jak to zvlhne jsou tam zpátky včely...

http://www.pbs.org/wnet/nature/episodes/silence-of-the-bees/full-episode/251/

nevím jak by se ti líbilo a hlavně jak dlouho pojídat jem výrobky z mouky al obejít se bez tak obyčejného jablíčka neb jiných ovocných druhů skus se nepřetržitě ládovat, rýž,í kroupy ,knedlíky, a nemít pomeranč, banány, jahody, maliny, ani slivovička vy nebyla

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET??
> Datum: 31.7.2008 14:03:36
> ----------------------------------------
> Varoa destruktor pochází z Indie kde se včely vždy vyskytovaly
> ----
> Ne ale naše včela medonosná.
>
> A které plodiny z naší výživy potřebují nutně včelu?
> Obilí ne,
> kukuřici a brambory jsme dovezli z oblastí bez včel,
> ovoce (tam jenom někdy - je to i věc násady), řepka (tam už je podle mě
> zbytečné uvažovat o nutnosti opylování - 300 000 haktarů a 300 000 včelstev
> v letošním roce je docela dobrý experiment).
>
> Takže zbývá jen divoká příroda. A ta si vždycky vystačila bez civilizace.
>
> Neříkám, že včely jsou zbytečné, ale kdyby v ČR zůstalo 100 000 včelstev,
> tak to nebude poznat.
>
> A pokud budou někomu chybětt (ovocnáři, ekologové, atd) tak ať je začnou
> chovat.
>
>
> Karel
>
>
>

a o tom to právě je

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET??
> Datum: 31.7.2008 14:04:39
> ----------------------------------------
> V čínských oblastech kde se pěstiji známé hrušky Haši po nezříseném
> používaní cemikálií k podobné situaci došlo. Dnes sadaři musejí stromy
> opylovat ručně.
> -----
> Jestli ty chemikálie nezahubily i ostatní opylovače?
>
> To je pak průser. Příroda to umí dát najevo, když s ejí něco nelíbí. V
> lepším případě se opyluje štětečkama, v horším se vynáší ze sklepů bahno,
> atd.
>
> Karel
>
>
>

PaneTurčány je to moje vlastní pozorování to hnojiště se nachází mezi Stříbrným a Českým potokem ktré jsou asi třista metrů od sebe a máte vidět jak je tam za příhodného počasí živo. A co je to mláka , předpokládám česky louže nebo u nás na Hané kaluž avšak ono to nejspíš bude souviset s teplotou . v potoce je voda jist jistě chladnější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Kravi moc pomaha!
> Datum: 31.7.2008 15:25:04
> ----------------------------------------
> vem si jak na polních hnojištích včelky vesele tankují vodu
>
> Pepan
>
> Vždy keď čítam podobnú vetu, pomyslím si, že osoba čo to napísala, nikdy
> pri hnojiskách bola. Moja včelnica so 70- timi včelstvami je vybudovaná asi
> 1,2 km vzdušnou cestou do čistého zdroja vody- slušný potok, ktorý nie je
> znečisťovaný. Vo vzdialenosti 0,7 km je voľne "vybuduvané" 1 ha hnojisko,
> Už viackrát som sa bol presvedčiť po daždi, či z mlák okolo hnojiska včely
> odoberajú "vodu". Nič som nezistil, včely som odoberať vodu nenašiel. Zato
> po daždi včely odoberali v malom počte včiel po krátku dobu z jednej mláky
> pri ceste, asi 70 m od včiel.
> Myslím si, že tento názor sa prenáša z generácie na generáciu len preto,
> že to raz niekto napísal.
> Anton
>
>
>

tak tohle je slovo do pranice

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lenka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Cena a vyroba plastoveho krmitka
> Datum: 31.7.2008 15:25:14
> ----------------------------------------
> Zdravím,
>
> Při pročítání Vašich příspěvků se spousty nářků během let nad
> problémem zakrmování včel si tak říkám, proč nevyužijeme toho, že jsme v
> Česku organizovaní pod Včelařským svazem, kde je nás cca 48 000 včelařů,
> nedomluvíme se, že když cena formy na výrobu plastového rámkového krmítka
> bude např. cca 300 000,- Kč, tak každý včelař mimořádně v daném roce
> zaplatí příspěvek např. 7,- Kč do společné pokladny a Český svaz včelařů
> zajistí formu na výrobu krmítka specifikované míry pro českého včelaře...
> Včelaři si poté budou moci objednávat plastová rámková krmítka dle své
> potřeby u smluveného výrobce za smluvenou cenu , stejně jako sklenice na
> med...
>
> Myslím, že než skrytě zuřit a závidět nad americkými výrobky, bychom
> mohli místo nářků a hledání důvodů proč něco nejde, raději hledat způsoby,
> jak by to jít mohlo...
>
> Jinak k danému krmítku z USA mohu dodat, že vnitřní povrch je zdrsnělý
> s jemným dezénem, bez plováku a včely se v něm netopí.
>
> Toto konkrétní krmítko z USA je na 4,5 litru roztoku, ale mají i
> větší.
>
> S přáním hezkého dne
>
> Lenka Langerová
>
>
>

stačí se zeptat ve výrobně mezistěn jaké míry se nejčastěji prodávají

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: cena za doru?en?
> Datum: 31.7.2008 17:46:13
> ----------------------------------------
> Zdravím.Paní Lenka to nejspíš myslí dobře a špatný by to nebylo,ale jak
> chce donutit oněch 48000 včelařů aby se společně dohodli na tom jakou míru
> by chtěli?Ten má takovou a ten zas makovou.Ono není schopno se domluvit pár
> lidí v místní organizaci na jednoznačných věcech a ještě tohle?U nás je to
> asi nereálné.
> Můj dotaz je ohledně ceny za doručení balíku na dobírku z USA.Máte s tím
> někdo zkušenost?
> Objednával jste si už takhle někdo něco?
> Kolik a za co se platí?
> Díky Míra.
>
>
>

PaneTurčány je to moje vlastní pozorování to hnojiště se nachází mezi Stříbrným a Českým potokem ktré jsou asi třista metrů od sebe a máte vidět jak je tam za příhodného počasí živo. A co je to mláka , předpokládám česky louže nebo u nás na Hané kaluž avšak ono to nejspíš bude souviset s teplotou . v potoce je voda jist jistě chladnější

Pepan
Pre odber vody z kaluží sa včely rozhodujú vtedy, ako nie je v blízkosti včelnice žiadny zdroj vody.

Ja osobne s tým problém nemám, včelám som hneď na jar pripravil 200 l. sud, hladinu som prekryl 2 cm polystyrénom, ktorý sa v sude voľne pohybuje spolu s klesajúcou hladinou. Polystyrén som na niekoľkých miestach prerezal nožom s hrubšou čepeľou, cez ktoré voda vzlínavosťou sa dostane hore.
Veko na hladina je po obvode šikmo zrezané, aby sa včely dostali voľne k hladine a po nasatí nepadali do vody. Na úvod som včely nalákal skryštalizovaným medom, do vody pridávam podľa potreby niečo soli, na 200 litrov 5- 7 plných PL. Soľ nedovolí sa rozmnožovať drobným organizmom a včely ju radšej odoberajú a napájadlo neopúšťajú. Polystyrénové veko zároveň chráni mohutnému odparovaniu vody, úspech spočíva aj v tom, že vody nikdy v napáajedle namôže chýbať.

Možno niektorí to budete odmietať (spad nečistôt zo strechy, ale ten je prítomný všade), ale napájadlo je samoplniteľné, do suda som zviedol dažďovú vodu, tohoto roku, keď prší som nemusel ani raz dopĺňat vodu. Denný odber je mimoriadne vysoký.
V prechádzajúcom vstupe som použil prímer využitím vody z mlák- louží, len preto, že sa občas stáva hlavne po daždi, že včely odoberajú vodu všade, tak ako boli po celý svoj život naučené.

Komunismus a socialismus s lidskou tváří je dávno tatam.
ČSV není vhodné pro rozvoj takových aktivit v prostředí tržního chování. Vždy se to zvrhne v to, že nakonec s penězi nebo věcí za tím účelem pořízený, balí jednotlivec.Dodnes jsem neslyšel otom, kde je např. příspěvek 50,-/včelař za potopy v roce 2003.

O dalších důkazech že je to bláhovost snad dále nemusím víc rozvádět. Stačí si přečíst stanovy ČSV, které v tomto směru také dohromady jen mlátí prázdnou slámu a skutek utek. Na tento typ aktivity normálně fungují s.r.o nebo výrobní družstva. Také mají možnosti OV a ZO. Ale to jsme znovu u té bláhovosti a záleží zase na schopnosti jednotlivců, s kterými se bude honosit nakonec s jistou určitostí časem někdo jiný.


.........
> Při pročítání Vašich příspěvků se spousty nářků během let nad
> problémem zakrmování včel si tak říkám, proč nevyužijeme toho, že jsme v
> Česku organizovaní pod Včelařským svazem, kde je nás cca 48 000 včelařů,
> nedomluvíme se, že když cena formy na výrobu plastového rámkového krmítka
> bude např. cca 300 000,- Kč, tak každý včelař mimořádně v daném roce
> zaplatí příspěvek např. 7,- Kč do společné pokladny a Český svaz včelařů
> zajistí formu na výrobu krmítka specifikované míry pro českého včelaře...
> Včelaři si poté budou moci objednávat plastová rámková krmítka dle své
> potřeby u smluveného výrobce za smluvenou cenu , stejně jako sklenice na
> med...

Osobně jsem včely na hnoji nikdy neviděl. Myslím si, že včely vodu z hnoje berou z nouze, kdy se jim nedostává kvalitního pylu ( nedostatek minerálních látek, stopových prvků ).

Včely mají velmi vyvinutý filtrační systém v česlu medného váčku. Proto i v relativně znečistěném prostředí vytvářejí med poměrně ,,čistý,,.

S pozdravem...M. Václavek...

nevím jak by se ti líbilo a hlavně jak dlouho pojídat jem výrobky z mouky al obejít se bez tak obyčejného jablíčka neb jiných ovocných druhů skus se nepřetržitě ládovat, rýž,í kroupy ,knedlíky, a nemít pomeranč, banány, jahody, maliny, ani slivovička vy nebyla

Pepan
-------------------
A to je ta otázka. Když tam nebudou včely, nebude vůbec žádná úroda?
Co ostatní opylovači?

Když se v 70. letech hubily včelstva v oblastech s VD, tak se zjistilo, že příroda díru zaplnila něčím jiným - rozmnožily se tam včely samotářky apd. (to je ze Včelařství té doby) protože měly najednou dost potravy.

Karel

ČSV není vhodné pro rozvoj takových aktivit v prostředí tržního chování.
-------------------
Vyjímečně souhlasím.

Podnikejte, ale za svý. Pak si každý rozmyslí likvidovat někoho jen proto, že ho chce zlikvidovat, ať to stojí co to stojí. Dotované výkupní ceny jedné výkupní zkrachovalé akciovky, dotované prodejny, které mají donutit další obchodníky ke snížení marže atd.

K čemu by vedlo zavedení nějaké dotované formy na výrobu něčeho - cena té formy by se nerozpadávala do ceny výrobku?
Takže by to poškodilo výrobce úlů, co mají v sortimentu výrobu krmítek - ze dřeva atd.

Pokud někdo chce vyrábět krmítka pro míru 39, tak ať si to riskne. Odhaduji, že kdyyž si spočítá potencionální zákazníky, tak od toho odejde.
Třistatisícová investice, to je cena auta, takže nic, co by pro kohokoli kdo podniká mělo být nepřekonatelnou překážkou.

No a pokud si to pak spočítá, tak půjde do Langstrotha nebo do 42cm.
Pokud má někdo nástavkové 39cm, tak je většinou pořídil již dřív a je vybavený. Ti noví většinou mají 42, nebo 45cm.

Ale tam stačí je s menším kapitálem dovést. A bude za svůj dobrý skutek náležitě potrestán.
Každý mu to omele o hubu, že v uSA to stojí X dolarů a on zloděj nás tady okrádá. :-))

Karel

Zdarvím včelaře a prosím o radu - koupil jsem plastový rámek, poraďte jak tento rámek - plastovou mezistěnu navoskovat, aby ji včely přijaly a stavěly. Díky za radu tomu kdo s tím má zkušenosti .Franta

Druhé bych stejnak rušil, protože chci zazimovat jen 4 a spojovat s jiným nechci kvůli pracnému vyhledávaní matky, nabízím k prodeji.
______________________________________________________________

Pracné hledání matky?

Nalezení matky nemusí být tak složité, jak se na první pohled může zdát. Je třeba jen dodržovat určité zásady.

Nejlépe se matky hledají v září. Touto dobou včelstva mívají poměrně malé plochy plodu a jsou málo početná. V tuto dobu se slídičky vyskytují spíše zřídkakdy a včelstva jsou klidnější. Matka pobývá na plodové ploše. Zpravidla se nachází u nejmladšího plodu. Pokud je včelstvo rozrušené špatným zacházením, může se stát, že matka opustí plodové plásty. V takovém případě je její nalezení nesnadné, proto je žádoucí se tomuto jevu vyvarovat. Kouření omezte na minimum ( kouř nejenom, že vypuzuje včely, ale i vyhání matku z plástů ). Na zklidnění včelstva je lepší použití rosení místo kouře. Jakékoliv zbytečné rušení včel negativně ovlivňuje výsledek ( žádné bouchání do úlů!). Není dobré při hledání spěchat.

První fáze zákroku je nalezení plodu. Na zásobních plástech a souší se matka normálně nevyskytuje. Jakmile se narazí na plod ( zvláště mladší ), zbystří se. Včely kolem matky vytváří suitu ( zpravidla se nenachází ve včelích chomáčích ).

S pozdravem...M. Václavek...

rozpust vosk vevodě ve vyšší nádobě tak aby na hladině bylo tak pul cm a ponoříš a hned na stojaka vytáhneš a máš voskový film.....

Osobně jsem plastové mezistěny, i když rád bych je otestoval ( míra 42x17 ), zatím nezkoušel.

Myslím, že k navoskování plastových mezistěn stačí obyčejný štětec a rozehřátý vosk. Já jsem tak natíral polystyrén, aby ho včely nevykousaly ( nakonec stejně vykousaly :-(

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Asi si pořídím plastové mezistěny na Langstroth 448x185 mm a seříznu si je na rozměry Optimalu. Plánuji je vsadit mezi dvě půlené horní a spodní loučky.

Proč tolik skepse,vždyť med z číny se téměř nedováží,zato frekvence léčení v čechách proti Varoa ,je dle úhynů 30%, dostatečná,invertáza cukrů se neprovádí,zamoření morem plodu je "minimální"protože se včelstva pálí v květnu,když první roje létjí v dubnu.Zato výzkum umí odhalit mrtvý med, aníž by změřil aktivitu diastázy,česko potřebuje třičtvrtě milionu včelstev,protože je nemá kdo ošetřovat,ale návrh na budování rodinných včelařských farem ,který jsem přednesl před 20 lety kdy rozdávaly peníze,byl dle vedení nesmysl,zato Včela Předboj to dokázala.Omlouvám se za ironii,ale anti reklama včelařům opravdu nemůže pomaci.

rozpust vosk vevodě ve vyšší nádobě tak aby na hladině bylo tak pul cm a ponoříš a hned na stojaka vytáhneš a máš voskový film

______________________________________________________________

Při větším počtu mezistěn velmi dobrý postup.

česko potřebuje třičtvrtě milionu včelstev
______________________________________________________________

Tento názor zazněl z úst předsedy ČSV v pořadu ČT ( viz odkaz ).

Dle mého soudu je to zbytečné. Je bezúčelné zvyšovat počty včelstev, když se přechází na moderní metody včelaření, kde se využívá chov silnějších čeledí. Tedy logicky se zvětšuje počet létavek při nezměněném počtu včelstev.

Jediné, co je potřeba zvyšovat, je počet aktivních, racionálních ( nikoliv ,,normálních,, ) včelařů. Je třeba klást důraz na rovnoměrné rozmístění včelstev po republice dle pasteveckých podmínek. Mnohde jsou na prostoru 1 km2 soustředěny desítky včelstev, i když v okolí je slabá snůška, neodpovídající počtu včel. Jsou zase lokality, kde dochází k situaci opačné.

Snahy o zvyšovení počtu včelstev v ČR na tři čtvrtě milionu jsou podle mě naprosto nepotřebné.

S pozdravem...M. Václavek...

Pane Turčány, včely když potřebují minerály, napájí se na močůvce. Je to známé, akorát nemohu najít zdroj, kdo o tom píše. Od malička ale vím, že tam včely vždycky byly.

Mam dotaz ohledne vyroby ramku. chci koupit dřevo a když sem se dival na desky tak jsou večinuu nařezany z letama na dlouho a když je tedy rozřežu na (pazky) tak struktura (leta)v loučkach nebude odpovidat tem kupovanim napřiklad od Kolomeho . muj dotaz je jestli nařezat z desek nebo koupit hranoly ktre rozřazat podle potreby tak aby leta na ramcich byly na dlouho . Nebo to je jedno jestli leta v loučkach ramku pujdou tak či onak .

Mam dotaz ohledne vyroby ramku. chci koupit dřevo a když sem se dival na desky tak jsou večinuu nařezany z letama na dlouho a když je tedy rozřežu na (pazky) tak struktura (leta)v loučkach nebude odpovidat tem kupovanim napřiklad od Kolomeho . muj dotaz je jestli nařezat z desek nebo koupit hranoly ktre rozřazat podle potreby tak aby leta na ramcich byly na dlouho . Nebo to je jedno jestli leta v loučkach ramku pujdou tak či onak .
-------
Při cenách Kolomého za hotový a vydrátkovaný rámek se mi nevyplatí dělat rámky. :-)
Dřevo by mělo být řezáno vždy podél.
Pokud je dotaz na boční loučky - tak tady zazněl dobrý fór - frézovat je ze střešních latí. Ale taky podél.

Karel

Pane Turčány, včely když potřebují minerály, napájí se na močůvce. Je to známé, akorát nemohu najít zdroj, kdo o tom píše. Od malička ale vím, že tam včely vždycky byly.

---------------------------------------------------------------

Pán kolega, včely odjakživa nachádzali dostatok minerálov v nektáre, tak to bola aj v dobe, keď chovatelia dobytka ešte nevytvárali hnojiská. Vodu z týchto zdrojov odoberajú len vtedy, keď inú možnosť nemajú. Aj ja som od malička pri včelách a oficiálne som začal sledovať otcove včely niekedy v roku 1953, keď som mal 16 rokov a žil som na dedine, keď hovädzí dobytok chovali aj súkromníci. Nuž čo, pravda je relatívna, v našom prípade moja pravda proti Vašej, napriek tom život ide ďalej.