Archiv Včelařské konference

Pepan:
Tak to by jsi se divil Nízké rámky postupně ruším Jedinou výhodou jsou lehčí plné nástavky
------
A já je začal vyrábět. První protyp.serie 20ks nástavků, dalších 40 nulté serie rozpracováno.

Kdo vůbec ty rámky vymyslel. Kdyby jich nebylo, ... :-)

Karel

Dobry den,

mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
dvemi medniky.
-------
Mám takový nestandardní návrh:

Vezmi tři latě, raději však prkna, přibij k nim něco - překližku, sololit, prkny napříč, nějak udělej uzávěr česna na zimu. A máš dno. Doporučuji výšku alespoň 7cm.

Včely nech tak jak jsou, nakrm je pořádně a na konci srpna dva medníky posaď na to vyrobené dno.

Za zimních měsíců si s plodištěm zatop a vyrob si neuteplené medníky.

Příští rok zazimuj včely v neuteplených a uteplených nástavcích(mednících), pozoruj rozdíly a pokud dojdeš k závěru co já, tak si zatopíš i s těmi zateplenými medníky.
Nebo z nich uděláš něco na odchov matek, atd.

Když ne, tak budeš jako soused včelařit jen v zateplenách mednících.

Podle mě, žádné okénko a přístup do plodiště nenahradí pohodlí práce v podletí u úlů s odnímatelným dnem. Tedy s pravým amerikáncem, jak psali osvětlení včelaři již před sto lety:-)

Karel

Já jsem zatím moc roztočů neviděl, ale objevil jsem před úly bezletné
včely, myslím, že to dělá virus.
Máte někdo podobná pozorování?

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
KaJi
Sent: Sunday, July 13, 2008 1:43 PM
To: V
Subject: Re: Kol

Já je dělám z kancelářských sponek.(koukám na krabičku zn.RON 27,5mm ,
ale
to je věc značení výrobce.)
Nemusím chodit pro drát do dílny a ti co mají hodného šéfa ocení i to,
že
to udělají v prac. době:-)

Vyjde to delší, než ten vzorový háček. Ale Gabon dávám podruhé a při
minulé
aplikaci jsem si všiml, že některé se nalepily na plást a tedy tam byla
poloviční akt. plocha.

Ten kolíček změřím, možná tam byl svisle a bylo by to pod věnec. Měl
jsem
za to, že v té vychytávce byl vodorovně.
Pro mě by to mělo výhodu, že kolíček spíš nepřehlédnu, na tom drátku by
tam
Gabon mohl viset až do jara.

Karel

Měl jsem je u nějkolika včelstev také - viz. konference Optimal, kde
všichni usuzovali na Nosema Ceranae, která se prý projevuje v létě.
Poslal jsem vzorky včel do Dolu, na protokolu byla nosemóza pozitivní.
Vložil jsem kyselinu mravenčí, za pár dní už před česny tyto včely nebyly.

Milan Čáp

Radek HUBAČ napsal(a):
> Já jsem zatím moc roztočů neviděl, ale objevil jsem před úly bezletné
> včely, myslím, že to dělá virus.
> Máte někdo podobná pozorování?
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> KaJi
> Sent: Sunday, July 13, 2008 1:43 PM
> To: V
> Subject: Re: Kol
>
> Já je dělám z kancelářských sponek.(koukám na krabičku zn.RON 27,5mm ,
> ale
> to je věc značení výrobce.)
> Nemusím chodit pro drát do dílny a ti co mají hodného šéfa ocení i to,
> že
> to udělají v prac. době:-)
>
> Vyjde to delší, než ten vzorový háček. Ale Gabon dávám podruhé a při
> minulé
> aplikaci jsem si všiml, že některé se nalepily na plást a tedy tam byla
> poloviční akt. plocha.
>
> Ten kolíček změřím, možná tam byl svisle a bylo by to pod věnec. Měl
> jsem
> za to, že v té vychytávce byl vodorovně.
> Pro mě by to mělo výhodu, že kolíček spíš nepřehlédnu, na tom drátku by
> tam
> Gabon mohl viset až do jara.
>
> Karel
>
>
>
>

- V zimě si z MÚ zatop, to je nejlepší k čemu tyto úly mohou sloužit ! V současné době se již nenechají v těchto úlech chovat včely. Malý prostor, těžké, atd. Opravdu jenom podpálit a pořídit si jednoduché nástavky a radějí s nižší rámkovou mírou.
Přejít na nástavkový způsob včelaření nestačí si pořídit pouze tyto úly, ale musí se změnit způsob ošetřování včel v těchto úlech. Každý kdo se snaží včelařit nástavkovým způsobem tak jak včelařil jeho děda a praděda, bude na nízké rámky nadávat stejným způsobem jak přítel, kteřý níže popisuje nevýhody nízkých rámků.

Pán Václavek, ty už fakt nepíš.
______________________________________________________________

Přesně to jsem čekal! Tyto a podobné reakce dokazují, že se stačí zmínit o něčem, co nikdo nezkoušel, co odporuje tradicím, a hned podle ,,normálních,, včelařů jde automaticky o nesmysl a strůjce myšlenky je blázen.

Svůj ,,kacířský,, nápad bych případně odvolal, kdyby včelaři-ignoranti napsali např. něco takového:
,,Zkoušel jsem zimovat s trubčími plásty a většina pokusných včelstev přezimovala špatně, neboť je postihlo to a to a chovaly se tak a tak. Včelařím v tom a v tom. Zazimoval jsem tak a tak. Tento systém má tu a tu nevýhodu. Myslím si, že je to způsobeno tím a tím. Proto a proto je nevhodné zimovat s trubčinou v sedisku,,

Ale oni místo něčeho takového novinku hned vyvracejí, proklínají autora myšlenky, snaží se ho vyobcovat z komunity, aniž by se nad nastolenou problematikou a důsledky jejich počínaní objektivně zamysleli. Jediným argumentem ,,normovaných,, včelařů je, že to odporuje ,,normě,,. Tento přístup v diskuzi považuji za ignorantský. Tyto ignorantské články představují nejprimitivnější formu nesouhlasu, složí k urážení a zdiskreditování autora opozičních myšlenek. Do věcné diskuze se nehodí a snižují úroveň konference. Je to jen projev osob neschopných zformulování nesouhlasu podloženého pádnými důvody.

Amen

No, zkusil sem se podivat do nabidky zahranicnich vyrobcu, co oni a trubci mezisteny - presneji rovnu plastove ramky.

Mozna si pane Vaclavku objednejte vse ze zahranici - tam to maji jako novinku.

http://www.pierco.net/products_dronecomb.htm

radek k.

Do února mi neuhynulo žádné včelstvo. Koncem měsíce mou nedbalostí uhynula dvě včelstva - váha mrtvých včel 2,5 kg a 2,4 kg a ještě mnoho včel v plástech Takovou ostudu není radno zveřejňovat,to jen proto, že nemusí někdo mluvit o hausnumerech. Nebývá to běžně, ale je to normální.
______________________________________________________________

Podobných případů ( nejen u mě ) se najde více. A přesto se najdou včelaři-ignoranti, kteří to považují za nemožné.

Další příklad:
Kdysi jedno z produkčních včelstev p. Zeleného ( www.mirzeleny.cz ) skoro celé uhynulo hladem ( zřejmě na podzim vyloupeno ). Část včelstva se mu podařilo ještě zachránit ( přeživší včely odsedly zhruba 1 NN ). Když zjišťoval váhu mrtvolek, navážil něco přes 3 kg včel.
Jestli mi nevěříte, klidně se p. Zeleného zeptejte. On to potvrdí.

Takže žádné nesmysly, ale skutečná fakta!

Plně souhlasím s p. Tichým. Tento úkaz není běžný, ale reálný. Jeho výskyt je úzce spojen s abnormálním včelařením. Při klasickém včelaření se tohoto dosáhne leda ve snu. Včelstva potřebují optimální podmínky, nesmějí být omezována, aby.............................................. už musím končit, nebo mě hackerové, najmutí normálními včelaři, vypátrají a zavirují mi počítač. Druhá varianta je, že mi nějaký normovaný přítel hodí zápalnou láhev do domu.

Nejpohodlnější práce v úlu je práce v zadováku. Pokud je úl dostatečně
nízko, člověk celou dobu při práci sedí a nemanipuluje s ničím těžším než je
jeden plný rámek. Teprve druhá na řadě je práce v nastavkovém úlu, když je
možné nějakým zařízením zvednout celý nástavek a umístit na nějakou pracovní
plochu a tam s ním pracovat. Práce v nástavkových úlech, pokud se pracuje
hlavně s celými nastavky, je jednoznačně nejproduktivnější, za jednotku času
včelař vyprodukuje až několikrát více medu než v zadovácích ale je to pro
včelaře v produktivním věku a dobrém zdravotním stavu. Práce v zadovácích je
pro včelaře v jakémkoliv zdravotním stavu, prakticky až do smrti. Univerzál
má tu výhodu, že se v něm dá pracovat obojím způsobem. Nevýhodu vidím v tom,
že je to úl na užší rámky na teplou stavbu, studená stavba v nastavcích na
rámky 42 nebo rámky 45 vytvářejí na zimu trochu silnější včelstva než teplá
stavba na rámky 39. Možnost zužování nebo rozšiřování po jednom rámku nebo
možnost okýnka, když už v tom úlu je, je vítaný bonus a využívání těchto
možností je podstatou včelaření v úlech s zadním přístupem. V nastavkových
úlech, kde jemné rozšiřování nebo zužování po rámcích není možné, se to musí
dohánět sílou chovaných včelstev, slabší včelstva rozšiřování po celých
nastavcích snášejí špatně a vykazují potom proti zadovákům velký propad ve
výnosech. Sledování děje na stavebním rámku přes sklo okýnka je u nastavků
nahraženo podrobnějším sledováním chování včelstev obecně, na česně, na
podložkách, shora, pokud tam je průhledná fólie atd, ale nikdy to není tak
bezprostřední jako sledování děje přímo v úlu přes průhledné okýnko. Na
druhé straně dnešní včelař ani nemá čas něco na všech včelstvech nějak
podrobně sledovat, musí přijít, kouknout, udělat během minut to, co je třeba
a zase jít na další úl, jinak by v konkurenci ostatních nástavkových včelařů
ani neobstál, pokud se chce s nimi porovnávat počtem úlů a výnosem. Takže
se jedná o dvě docela dost odlišné technologie ošetřování včelstev a způsobu
myšlení včelaře. Kdo byl zvyklý na včelaření v úlech se zadním přístupem,
těžko si zvyká na včelaření v nastavcích, je pořád něčím nečekaným omezen a
kdo včelařil jen v nastavcích, včelařit v úlech se zadním přístupem neumí a
nedokáže si to představit.
U univerzálů vidím docela dobrou možnost, jak včelařit se silnými včelstvy
prakticky stejně jako v dnešních nastavkových úlech a přitom využít
rozšiřování po rámcích a stavební rámek za okýnkem. Zrušit univerzály
vnímám jako špatnou radu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 20, 2008 11:39 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky.
> -------
> Mám takový nestandardní návrh:
>
> Vezmi tři latě, raději však prkna, přibij k nim něco - překližku,
sololit,
> prkny napříč, nějak udělej uzávěr česna na zimu. A máš dno. Doporučuji
> výšku alespoň 7cm.
>
> Včely nech tak jak jsou, nakrm je pořádně a na konci srpna dva medníky
> posaď na to vyrobené dno.
>
> Za zimních měsíců si s plodištěm zatop a vyrob si neuteplené medníky.
>
> Příští rok zazimuj včely v neuteplených a uteplených
nástavcích(mednících),
> pozoruj rozdíly a pokud dojdeš k závěru co já, tak si zatopíš i s těmi
> zateplenými medníky.
> Nebo z nich uděláš něco na odchov matek, atd.
>
> Když ne, tak budeš jako soused včelařit jen v zateplenách mednících.
>
> Podle mě, žádné okénko a přístup do plodiště nenahradí pohodlí práce v
> podletí u úlů s odnímatelným dnem. Tedy s pravým amerikáncem, jak psali
> osvětlení včelaři již před sto lety:-)
>
> Karel

Pane Václavku. Hodnoťmě, a diskutujme nad tím, co stojí za diskuzi. Někteří účastníci konference nemají smysl pro diskuzi o něčem, ale o někom. Teď jsem dokonce četl článek o našich politicích, kteří se už nějakou dobu dopouští - odborně řečeno - slovní onanie. Mají to asi rádi a někteří lidé to i baští a hodnotí to jako že jsou borci. Já vím ale, že to kničemu nevede a nikomu takové narážky vlastně nepomůžou. Je to hrozbou asi řešením je to nejlépe ignorovat a nereagovat.

K úpravě těch klasických mezistěn na trubčí.

Jde to určitě snadno seřídit na mých válcích.

Kdyby to měl být samostatný stroj, tak by měly stačit dva válce (první a druhý) blízko sebe a propojené převodem 1:1 (zubový, řetězový) dva jako zátěž nanich a jeden z těch spodních bude mít větší obvod. Ten obvod u druhého spodního válce bude na jedné čtvrtině táhnout mezistěnu, takže navíc bude asi čtyřikrát delší dráha rozdílu mezi dělničí a trubčí buňkou v součtu té čtvrtiny dráhy(obvodu) než u čtvrtiny dráhy prvního válce. Jak první tak také druhý válec bude mít nad sebou další válec - zatížení ukotvené (vložené) ve vidličce, zajišťující vlastní postupný roztah. Takže rozdíl může být v obvodu mezi prvním a druhým válcem nepatrný, ale ve dvou fázích nebo násobku úkonů by to mělo fungovat velmi pohodlně. Zaříznutí a upevnění mezistšny na drátek by neměl být už problém.

Mezistěny by měly být temperovaný včetně válců. (provoz ve vodě)

Jestli by jste o toto měl vážný zájem, asi by to bylo možné i vyrobit. Když tak se ozvěte, mohl bych to zadat soustružníkovi. gupa(zavináč)seznam.cz

No jako "novinku" to mají už hodně let. Je to vynález, který zase o trochu
více usměrňuje včelstvo. Pokud se nechá včelám vystavit rámek bez mezistěny,
občas tam místo trubčiny postaví dělničinu, s trubčí mezistěnou se budou
podstaně více "rozmýšlet" ji vykousat a postavit místo ní dělničinu. Ale kdy
je přebytek trubčích plástů bude příliš tlačit, klidně trubčí mezistěnu
vykoušou a postaví dělničinu, stejně jako se to děje naopak. Jen nevím, co
udělají s plastovou mezistěnou, když se jim rozměry buněk nebudou líbit, ta
vykousat asi nejde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 10:54 AM
Subject: Re: Trubčie medzisteny


> No, zkusil sem se podivat do nabidky zahranicnich vyrobcu, co oni a trubci
> mezisteny - presneji rovnu plastove ramky.
>
> Mozna si pane Vaclavku objednejte vse ze zahranici - tam to maji jako
> novinku.
>
> http://www.pierco.net/products_dronecomb.htm
>
> radek k.

Děkuji za odkaz p. Radka a nabídku p. Pazderky.

Zaujaly mě plastové mezistěny.
Líbí se mi, protože se nemusí drátkovat, dílo je pevné, i když je panenské, včely nemohou mezistěny vykousat, mezistěny se používají opakovaně .

Četl jsem, že včely hůře na plastových mezistěnách stavějí. Máte někdo s nimi zkušenosti?

S pozdravem...M. Václavek...

Zrušit univerzály
vnímám jako špatnou radu.
-------
V tom případě je třeba poradit, jak má přerovnat rámky na zimu.
Okénko můžu mít i v nástavku, to mě osobně nepřesvědčuje, ale na koci podletí v období slídivosti a zvýšené bodavosti rozebírat medníky a plod. a zásobní plásty převěšovat do plodiště, k tomu bych se už nechtěl vracet.
A asi to nebylo ani dobré pro včely.
Tím že případně odeberu spodní nástavky jim toho moc v jejich uspořádání a přípravě na zimování nenaruším.



Karel

V zimě si z MÚ zatop, to je nejlepší k čemu tyto úly mohou sloužit ! V současné době se již nenechají v těchto úlech chovat včely. Malý prostor, těžké, atd. Opravdu jenom podpálit a pořídit si jednoduché nástavky a radějí s nižší rámkovou mírou.
______________________________________________________________

Naprosto souhlasím.

Co se týče zimování ve více prostorech, je třeba si u vysokých rámkových mírách dávat pozor na meziplástovou mezeru, zvláště, pokud se chumáč nevytvoří v horním nástavku ( kde je většina zásob ). Mezipatrová mezera by neměla být větší než 1 cm ( u univerzálů bývá i přes 2 cm ). U vysokých plástů se objevuje problém nedostavování díla ke spodní loučce, což může rozšířit mezeru i o více jak 1,5 cm. Jsou-li mezery příliš velké ( také to znatelně podporuje plod ve spodním patře ), často se stává, že chumáč utvořený ve spodním prostoru nepřejde během zimy na zásoby do horního a včelstvo uhyne hlady. Univerzály nepovažuji za úly vhodné k vícepatrovému způsobu zimování a včelaření se silnými včelstvy.

S pozdravem...M. Václavek...

> Pán Václavek, ty už fakt nepíš.
> ______________________________________________________________
>

V klidu,

me vase prispevky nijak nepohorsuji, rad o tom premyslim, zejmena z poslednich zminim zajimave: o pridani matky a od KM a kapesnicich -to jsou ty spravne prukopnicke prizpevky :-) Jine si moc nepamatuji takze u me dobry :-) Lepsi nez prognozy o rojivych a nerojivych rocich :-) Ono napsat ci dokonce tvrdit, ze lze zimovat i na panenskych sousich nebo dokonce na trubcine je dost odvazne :-))

T.H.

Okénko je spíše až druhé, první je v každém případě možnost rozšiřování nebo
zužování po rámcích. Manipulace v době slídění přirozeně problém je, s tím
se musí počítat, tady se ale jako výrazné plus projeví právě možnost onoho
rozšiřování nebo zužování po rámcích přesně na velikost včelstva. V takovém
případě potom není zas tak zvlášť moc na závadu, když během půl až hodiny,
kdy je včelstvo rozebrané, dojde na rámky ze včelstva k intenzívnímu náletu
zlodějek. Pokud se složí do úlu rámky tak, že všechny jsou obsazené,
neobsazené rámky se tam nedají a včelstvo je v pořádku, to znamená nedošlo
nešťastnou náhodou k zamáčknutí matky, včelstvo se během pár minut po
uzavření vzpamatuje a zlodějky do úlu nepustí, zvláště když se patřičně zůží
česno. A mohla být při rozebírání včelstva loupež jakkoliv intenzívní,
včelstvo zůžené na přesný počet rámků, které obsedá a při zůženém česnu
prostě žádné zlodějky dovnitř nepustí. A je jedno, jestli to je silné
včelstvo na dvakrát 20 rámcích 39x24 nebo oddělek na 5 rámcích, když počet
včel odpovídá počtu rámků, česno zůžené na průchod jedné až několka včel
prostě ubrání. U nástavků to nejde, nástavky se vždy musí doplnit na plný
počet rámků, ať je včelstvo obsedá nebo neobsedá, jenže jak mají včely v úlu
nějaké neobsednuté rámky, obvykle u česna, přestávají přes tyto rámky bránit
vlastní česno a zlodějky tak mají volné pole k průniku do úlu. Kromě toho
česna nastavkových úlů ani nejde běžnými prostředky zůžit na průchod jedné
včely, to znamená na otvor zhruba 0,8x1 cm. Ve výsledku jsou tak včelstva v
nastavkových úlech mnohem citlivější na loupež vyvolanou třeba prací ve
včelstvech nebo čímkoliv jiným než v zadovácích. Přirozeně je to taky o tom,
že včelař si může dovolit, když zpracuje dva, tři úly a vidí, že loupež se
začíná intenzívně rozvíjet, tak přestat s prací a dokončit to další dny. V
praxi, pokud úly se zadním přístupem byly ve včelíně, bylo možné i v době
intenzívního slídění v podletí i kdykoliv po snůšce pracovat ve včelstvech
celý den, včelín se uzavřel tak, že zlodějky se dovnitř nedostávaly, práce
byla obtížnější, ale loupež se zastavila v takovém stadiu, které včelstvům
nijak zvlášť nevadilo. Pokud jsou úly samostaně venku, tak tam to je horší.
Co se týká přerovnávání rámků na zimu, toho se zmocnili teoretici a zavedli
na to rozsáhlá pravidla a složité návody. V praxi úplně stačí na zimní
krmení vyhodit rámky, co se příliš odlišují od ostatních, to jest příliš
svétlé, příliš tmavé a taky trubčí a ostatní nechat v takovém pořadí, v
jakém byly předtím a doplnit dalšími podobnými.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 12:27 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> Zrušit univerzály
> vnímám jako špatnou radu.
> -------
> V tom případě je třeba poradit, jak má přerovnat rámky na zimu.
> Okénko můžu mít i v nástavku, to mě osobně nepřesvědčuje, ale na koci
> podletí v období slídivosti a zvýšené bodavosti rozebírat medníky a plod.
a
> zásobní plásty převěšovat do plodiště, k tomu bych se už nechtěl vracet.
> A asi to nebylo ani dobré pro včely.
> Tím že případně odeberu spodní nástavky jim toho moc v jejich uspořádání a
> přípravě na zimování nenaruším.
>
>
>
> Karel

V těchto úlech musí při krmení na zimu být plodové hnízdo vždy v horním
nastavku. Včely sice občas umí překročit i docela širokou mezeru, podstatné
je, aby v horních rámcích byly zásoby už odspodu, na prázdné rámky nejdou,
ale spoléhat se na nejde, proto je umístění plodového hnízda před nebo během
krmení do horního nadstavku - medníku jistota. Potom může být meziplástová
mezera klidně i několik centimetrů. Včely potom sedí na podzim a na začátku
zimy napůl na horních plástech a napůl visí do mezery , případně obsedají
vrch spodních plástů. Jak vyberou prvních pár dm2 zásob, posunou se potom
nahoru a meziplástovou mezeru opustí, "vsajou" se do rámků v medníku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 12:50 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu
> Naprosto souhlasím.
>
> Co se týče zimování ve více prostorech, je třeba si u vysokých rámkových
> mírách dávat pozor na meziplástovou mezeru, zvláště, pokud se chumáč
> nevytvoří v horním nástavku ( kde je většina zásob ). Mezipatrová mezera
by
> neměla být větší než 1 cm ( u univerzálů bývá i přes 2 cm ). U vysokých
> plástů se objevuje problém nedostavování díla ke spodní loučce, což může
> rozšířit mezeru i o více jak 1,5 cm. Jsou-li mezery příliš velké ( také to
> znatelně podporuje plod ve spodním patře ), často se stává, že chumáč
> utvořený ve spodním prostoru nepřejde během zimy na zásoby do horního a
> včelstvo uhyne hlady. Univerzály nepovažuji za úly vhodné k vícepatrovému
> způsobu zimování a včelaření se silnými včelstvy.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Mohl byste prosím napsat, v kterém přípravku se clothianidin přímo používá a způsobuje Vámi popsané úhyny včel?

Podle všeho by měl být tento insekticid používán jen při moření osiva. A "prach z porostů" jste myslel přímo použitý postřik při ošetření kvetoucích porostů?

Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera mezi nástavky je příliš velká.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> Předmět: Zuzeni na zimu
> Datum: 20.7.2008 22:07:52
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
>
> Dekuji za info
>
> TM.
>
>
>
>

V univerzálech s
dvěma medníky je prostoru více a rojová nálada se lépe zvládá, já si
myslím, že důvod zužovat v něm v létě před krmením včely na plodiště není.
Jediný důvod by byl tehdy, kdyby včely byly příliš slabé, kdyby potom seděly
jen na plodu nahoře, nezvládaly by přes prázdné plásty v plodišti ochraňovat
česno dole před zlodějkami a ty by úl pomalu vylupovaly. V takovém případě
by se včelstvo zůžit muselo, jinak by mu byly minimálně vykradeny zásoby,
matka by přestala plodovat, létavky by se postupně rozletěly jinde a v úlu
by nakonec zbyla matka a malé množství včel. Ale i tomu se dá trochu pomoct,
když se česno dole zúží nebo úplně zavře a včely se nechají létat jen očkem
v medníku.

____________________________________________________________

Napadlo mě řešení tohoto problému, při kterém není nutné zadělávat hlavní česno.

-Stříška proti loupeži-

Včely vytvářejí zimní sedisko v horních nástavkách a spodní patra opouštějí, čím také přestanou kontrolovat hlavní česno. Včely raději lítají horními česny ( očky ). Při ponechaní hlavního česna otevřeného hrozí vznik loupeže. Pokud se uzavře, znesnadní se včelám uklízení mrtvol a odpadu spadlého na dno.

Lupičky se orientují podle pachu ( feromonových stop včel, vůně medu ). Toho lze využít. Stačí do hlavního česna zasunou tvarovatelnou tmavou fólii patřičných rozměrů, nebo něco podobného ( neprůhledný úzký tvarovatelný materiál ), čímž lze vytvarovat stříšku vycházejí přímo z česna a pokračující vzduchem nejméně 10 cm od letáku, ke kterému musí přímo doléhat, aby ji včely dosedlé na leták nemohli podlézat. Lupičkám se tak zamezuje nalezení hlavního česna ( pachové stopy se zamaskují ). Ani včely z dotyčného včelstva hlavní česno nenajdou, při tom může být klidně zcela rozšířené. Hlavní česno včelstvo využívá jen k vylétávání. Žádná lupička by tedy neměla být schopná nalézt hlavní česno zamaskované touto stříškou. Fóliová stříška je velmi skladná, po použití se fólie vyndá a narovná.

S pozdravem...M. Václavek...

Používání nízkých rámků se skošelo snad u všech systémů již v druhé polovině 19 století a stoho jak se prosazuje se dá usoudit na jeho výhodnost
Ta se asi lišit nebude od jiných výšek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Trub
> Datum: 20.7.2008 23:29:01
> ----------------------------------------
> Pepan:
> Tak to by jsi se divil Nízké rámky postupně ruším Jedinou výhodou jsou
> lehčí plné nástavky
> ------
> A já je začal vyrábět. První protyp.serie 20ks nástavků, dalších 40 nulté
> serie rozpracováno.
>
> Kdo vůbec ty rámky vymyslel. Kdyby jich nebylo, ... :-)
>
> Karel
>
>
>

Stále trvám na tom, že stredoeurópska včela má geneticky zakotvenú skutočnú prirodzenú strednú silu zimujújúceho včelstva 1,3 +-0,3 kg. Tento údaj oficionálne oznámil po pokuse trvajúcom niekoľko rokov, keď na viacerých stanovišťiach robili renomovaní vedci v Bielefelde, napriek tomu, že skupiny včelstiev dlhodobo a cielene podnecovali. Podnecovaním dosiahli rozsiahlejšie plodovanie, ale celková sila včelstsiev v priemere neprekročila udanú hodnotu.
Tým nechcem povedať, že ojedinele sa vyskutujú aj silnejšie včelstvá, ako je udávaný priemer.

Prikkladám krátky článok, ktorý som napísal práve pred 10 rokmi, je to trochu iná téma, ale podstata je tá istá.


Pravda je relatívna (Uverej. vo Vč.č.5/98 str.69)

Úle našich otcov, tzv. zadováky, dzierzonáky či zerzonáky už vidieť len sporadicky na našich včelniciach, kde dožívajú svoju históriu. Systém úľov prístupných zozadu využívajú včelári v kočovných, ale s moderným vysúvacím zariadením, v ktorých sa pracuje v typických úľoch prístupných zhora. Všade okolo nás sa moderné nadstavkové včelárenie, pri ktorom môže včelár bez obmedzenia nadstavovať úle do výšky podľa sily včelstva. To sú fakty. Ale pohľad na úľovú otázku môže byť z tohoto pohľadu relatívny o čom som sa presvedčil na vlastnej včelnici.
Včelár v rokoch okolo päťdesiatky, učiteľ gymnázia si prišiel v lete pre oplodnené matky, ktoré som mal preňho pripravené v bankomate matiek. Sadli sme si do tieňa prístrešku pred zoradené úle ako sa na včelárov patrí, vymieňali sme si skúsenosti z uplynulej agátovej znášky, preberali problémy a skúsenosti okolo včiel. Jedna z jeho otázok bola: "Ako môžete včeláriť v týchto úľoch"?. Včelárim v ľahkých troj a štvornádstavkových úľoch (objem 146 litrov) vlastnej konštrukcie. "Veď to musí byť strašne namáhavé dvíhať a prekladať toľko debničiek kým sa dostanete do plodiska". Od údivu nad jeho otázkou som sa pozrel naňho, či to myslí vážne. Vzápätí som sa spýtal ja. "V akých úľoch potom včelárite vy"?, "no predsa v tradičných zadovákoch". Keď som oponoval, že je to anachronizmus- prežitok v čase, keď moderný svet včelári vo viacnadstavkových úľoch v ľahkých systémoch. Môj argument ho nezaskočil a odpovedal v tom zmysle, že on s jeho telesnou konštitúciou by to nezvládol. Vo svojich "zadovákoch“ dosahuje dobré výsledky, o nič horšie ako včelári v nadstavkových úľoch a pokiaľ by on včelárenie v nich nezvládol, v zaznávaných úľoch je schopný úspešne včeláriť.
Zhováral som sa s ďalším zástancom tohoto typu úľa a to s dobým včelárom, ktorý vlastní kočovné vozy. Má ich vybavené úľmi prístupnými zozadu, bez vysúvacieho zariadenia. On argumentoval tým, že je za jednoduchý úľ, bez akýchkoľvek technických doplnkov, pretože aj to najdokonalejšie vysúvacie zariadenie je často prekážkou aj pri jednoduchom zákroku vo včelstve. V každom takomto zhotovenom úli všetko funguje dokonale dotiaľ, pokiaľ včely úľ a jeho časti nezatmelia propolisom. A čo sa týka vyberania rámikov pomocou včelárskych klieští? Až tak často do včelstva nezasahuje a keď, tak si pohodlne sadne na stoličku a potrebné plásty z plodiska vyberie rýchlejšie ako keby mal odobrať a vrátiť dva ťažké nadstavky.
Z praxe dvoch včelárov a ich vlastného pohľadu na úle prístupné zozadu, môže byť pravda o modernom včelárení úplne iná. To čo mne vyhovuje, iným nemusí. Nakoniec, podstatný je vždy výsledok a nie aký úľový systém používame.
Je dobré, že vo včelárení existuje možnosť výberu, každý má možnosť zvoliť si to, čo jeho letore a telesnej konštrukcii vyhovuje. Nakoniec po zrelej úvahe ma títo včelári priviedli na myšlienku aspoň čiastočne sa vrátiť k úľom prístupným zozadu, ale využiť v nich všetko moderné, čo nadstavkové včelárenie umožňuje. Výsledok je štvoretážový panelový úľ PUT-4xB 10 OBOR prístupný zozadu, ktorom uplatňujem chov včiel v systéme dvoch včelstiev. Len toľko som chcel povedať o včelárskej pravde

V zimě si z MÚ zatop ....

S chovem včel jsem začínal právě v MU a dodnes mám na jedné včelnici 2 ks těchto úlů. Byly doby kdy jsem tyto úly pálil - mimochodem jde to dost špatně. Pak jsem lehce zmoudřel a dnes je mám zachované jako památku na mého dědu. Včely v nich chovám více než 20 let a za tu dobu mi v nich neuhynulo ŽÁDNÉ VČELSTVO ! ! ! Pouze lehce jsem je modifikoval a přidal jeden nástavek. Jinak v porovnání s nástavkovými úly - MÚ má 2 nevýhody - těžší nástavky a pevně spojené dno. Pokud se s tím naučí včelař pracovat, nevidím problém. Navíc souhlasím s Antonem - pokud někomu vyhovuje zadovák - proč ne ?

. . . p. Václavek a konference.

Konfernence, jak alespoń doufám, slouží ke svobodnému vyjádření názorů - pokud se tak samozřejmě děje v mezích slušného chování. Takže nesouhlasím s vyhazováním někoho od někud.

Druhá stránka věci je, že některé příspěvky výše uvedeného jsou z mého pohledu poněkud "ultra". Ale patří to k jeho způsobu prezentace, takže s tím se dá asi těžko něco dělat. Jen bych si p. Václavka dovolil poctít malou radou. A nemyslím to nijak ve zlém.

Před nějakým časem zde p. Čermák psal o převedení teoretických poznatků do praxe a o srovnávacích pokusech na kontrolních skupinách včelstev. Pro mě z toho jasně vyplynulo jediné - pokud chci dogmaticky prosazovat své názory - např. metodu LBV, vhodnost nást. včelaření, měl bych si na včelnici vše prakticky vyzkoušet a pak s tím vyrazit do světa. A takové srovnání vyžaduje destítky včelstev a léta zkoumání.

Leoš

Dobrý den páni skúsený včelári.
Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?

Ve včelařství 100% jistota neexistuje. Vždy je určitá nenulová pravděpodobnost vzniku nečekané situace, která naruší účinek ,,zaručené metody,,. Je pravda, že je třeba zkoumat několik let, než lze danou metodiku právoplatně prohlásit za ,,zaručenou,, ( nikoliv však 100% ). Nicméně někteří včelaři jsou nedočkaví a publikují své nápady ještě před patřičným vyzkoušení. Je to špatné? Negativní stránka věci je možnost zbytečného zmatení. Na druhou stranu tím, že se novinka publikuje dříve, začne se jí zabývat větší množství lidí, což pomůže k jejímu dřívějšímu prověření. Může nastat případ, kdy je účinek zkoumané metody vázán na dané prostředí, či je spojen s nějakou specifickou činností, na první pohled nedůležitou. V takové situaci úplné rozřešení nastane až po zveřejnění a vyzkoušení metody v jiných podmínkách. Oba postupy mají své výhody a nevýhody.

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Jsem rád, že autoři LBV metody se rozhodli pro variantu druhou.

Nevím přesně, jakou rámkovou míru má MU. Pokud objem plodiště je jeden a půl
nastavku rámků 39x24, pak by plodiště skutečně mohlo na zimování dostatečně
silných včelstev stačit a plodiště s medníkem by mohlo být moc. Menší
plástová plocha se částečně vykompenzuje tím, že plástová plocha je oproti
rámkům ve dvou patrech souvislá, včely mají na jaře rychlejší rozvoj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 4:24 PM
Subject: Re:Zuzeni na zimu


Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera
mezi nástavky je příliš velká.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> Předmět: Zuzeni na zimu
> Datum: 20.7.2008 22:07:52
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
>
> Dekuji za info
>
> TM.
>
>
>
>

To je přece mnohem jednodušší spodní česno prostě zavřít. Případně s nějakou
přechodnou dobou pár dní, kdy je spodní česno maximálně zůžené, pokud dříve
létaly jen spodním česnem. Není důvod nechávat ve včelstvu více česen snad
kromě zvlášť úzkých a vysokých "věžáků" behem snůšky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 5:59 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> V univerzálech s
> dvěma medníky je prostoru více a rojová nálada se lépe zvládá, já si
> myslím, že důvod zužovat v něm v létě před krmením včely na plodiště není.
> Jediný důvod by byl tehdy, kdyby včely byly příliš slabé, kdyby potom
> seděly
> jen na plodu nahoře, nezvládaly by přes prázdné plásty v plodišti
> ochraňovat
> česno dole před zlodějkami a ty by úl pomalu vylupovaly. V takovém případě
> by se včelstvo zůžit muselo, jinak by mu byly minimálně vykradeny zásoby,
> matka by přestala plodovat, létavky by se postupně rozletěly jinde a v úlu
> by nakonec zbyla matka a malé množství včel. Ale i tomu se dá trochu
> pomoct,
> když se česno dole zúží nebo úplně zavře a včely se nechají létat jen
očkem
> v medníku.
>
> ____________________________________________________________
>
> Napadlo mě řešení tohoto problému, při kterém není nutné zadělávat hlavní
> česno.
>
> -Stříška proti loupeži-
>
> Včely vytvářejí zimní sedisko v horních nástavkách a spodní patra
> opouštějí, čím také přestanou kontrolovat hlavní česno. Včely raději
lítají
> horními česny ( očky ). Při ponechaní hlavního česna otevřeného hrozí
vznik
> loupeže. Pokud se uzavře, znesnadní se včelám uklízení mrtvol a odpadu
> spadlého na dno.
>
> Lupičky se orientují podle pachu ( feromonových stop včel, vůně medu ).
> Toho lze využít. Stačí do hlavního česna zasunou tvarovatelnou tmavou
fólii
> patřičných rozměrů, nebo něco podobného ( neprůhledný úzký tvarovatelný
> materiál ), čímž lze vytvarovat stříšku vycházejí přímo z česna a
> pokračující vzduchem nejméně 10 cm od letáku, ke kterému musí přímo
> doléhat, aby ji včely dosedlé na leták nemohli podlézat. Lupičkám se tak
> zamezuje nalezení hlavního česna ( pachové stopy se zamaskují ). Ani včely
> z dotyčného včelstva hlavní česno nenajdou, při tom může být klidně zcela
> rozšířené. Hlavní česno včelstvo využívá jen k vylétávání. Žádná lupička
by
> tedy neměla být schopná nalézt hlavní česno zamaskované touto stříškou.
> Fóliová stříška je velmi skladná, po použití se fólie vyndá a narovná.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Dobrý den páni skúsený včelári.
Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?
------------------------------------------------------------
Dám je včelám na 36 - 48 hod. vyčistit. Odeberu, ometu včely a plásty rozdělím. Světlé narovnám řídce (větší mezery) do prázdných nástavků, postavím do komínu, uzěsním a 2x (po 14-ti dnech) vysířím. Poté v komínu udělám průvan, ze spodu a shora zajistím proti vnikání hmyzu síťovinou a takto plásty vydrží do příštího použití. Vyřazené plásty (tříleté, plásty s trubčinou nebo jinak poškozené) proženu vařákem a vosk vyměním za mezistěny. Přesto ale skladuji minimum plástů. Ročně nechám vystavět 35 - 40 % nového díla z celkového úlu (nikoli pouze plodiště).
Pepča

Pán Krapka, pokiaľ viem sírou sa ničia včely pokiaľ tam bol mor...
Tie nástavky a plásty sa dajú na rok použiť?
Dakujem veľmi pekne za radu

Pán Krapka, pokiaľ viem sírou sa ničia včely pokiaľ tam bol mor...
Tie nástavky a plásty sa dajú na rok použiť?
Dakujem veľmi pekne za radu

Moderní včelař uveřejnil na - www.old.mendelu.cz - 20 minut
s ministrem Gandalovičem,který přijal jejich delegaci dne 17 června v jeho kanceláři. Celý článek je možno si přečíst
na hořeji zmíněné adrese,zde pro zajímavost jen výňatky.
Ministr řekl : Jestliže včelaři chtějí finanční podpory a chtějí fungovat,musí plnit povinnosti a pokud je neplní,neměli by mít nárok na finanční kompenzace,měli by spíš platit pokuty.V sektoru zemědělství je stále tendence pohlížet na včelaře jako na amatéry,ale to se musí změnit,protože včelař který nedodržuje pravidla,může způsobit ekonomické škody ostatním.
Po konstatování,že metodika monitoringu pravděpodobně není v ČR dostatečně účinná,ministr uložil ing.Pondělíčkovi aby na půdě ministerstva uspořádal odborné jednání o nákazové situaci v chovech včel a jeho řešení.Tento přislíbil,že jednání všech zainteresovaných stran ze včelařského oboru svolá co nejdříve.
Státní veterinární správa by po tomto jednání měla vypracovat závazný pokyn a jeho nedodržení bude penalizováno.Dále ministr řekl : i na včelaře musí být aplikován přísný režim,neboť stát na ně vynakládá nemalé prostředky a tímto uzavřel toto jednání.
----------------------------------------------------------
Nyní máte možnost zabývat se závažnějšími věcmi pro včelaře a bude zajímavé jaká bude odezva této včelařské konference. Na pokuty pro včelaře je třeba se těšiti... další postup

Jozef, nezamotávej to. Jedovatá pro včely je koncetrace Oxidu siřičitého, ne to, co zbyde po oxidaci a celé zimě na plástech. Často taková aplikace síry ani nepomůže a proto se plásty musí ještě různě větrat nebo vzduchotěsně uzavírat. Jestli má zavíječ po vylíhnutí optimální podmínky tak mu nic nebrání se živit.

U mne jsou plásty vařeny. Uskladňuji pouze asi 5% z celkového odebraného množství před zimou, protože asi těch 5% není ani jednou i nepatrně zaplodováno. A to má souvislost s těmi podmínkami po vylíhnutí zavíječe z vajíček, protože jestli nemají se jak na čistém vosku živit, tak se vyvíjí velmi špatně a často uhynou v nějakém vývojovém stadiu. To může potvrdit i p. Stonjek s jeho kombinovaným úlem (s NN a VN) a způsobem získávání medu.

Je také na pováženou a divím se Bio-Eko akreditačním spolkům, že povolují jakékoli ošetření plástů, když tak velmi rozlišují léčiva proti VD.


Dobrý je i ocelový 200l sud na med a pár rámků v něm zasířit a spálit všechen kyslík. Je vhodné použít nějakou bezpečnou nádobu, ale jestli je sud vzduchotěsný, tak je to relativně proti ohni bezpečný a stačí ho dát mimo plásty. Těsní-li dobře, je motýl do jara vyřešen.





.....
Jozef:>Pán Krapka, pokiaľ viem sírou sa ničia včely pokiaľ tam bol mor... <

Josef Křapka:>Dám je včelám na 36 - 48 hod. vyčistit. Odeberu, ometu včely a plásty rozdělím. Světlé narovnám řídce (větší mezery) do prázdných nástavků, postavím do komínu, uzěsním a 2x (po 14-ti dnech) vysířím.<

Stále trvám na tom, že stredoeurópska včela má geneticky zakotvenú skutočnú prirodzenú strednú silu zimujújúceho včelstva 1,3 +-0,3 kg. Tento údaj oficionálne oznámil po pokuse trvajúcom niekoľko rokov, keď na viacerých stanovišťiach robili renomovaní vedci v Bielefelde, napriek tomu, že skupiny včelstiev dlhodobo a cielene podnecovali. Podnecovaním dosiahli rozsiahlejšie plodovanie, ale celková sila včelstsiev v priemere neprekročila udanú hodnotu.

______________________________________________________________

Nechci kritizovat německé výzkumníky, vážím si jejich práce ( hlavně ohledně propagace neuteplených úlů a vyvracení mýtů o významu podněcování ). Ale přesto si myslím, že Vaše pokusy, pane Turčáni, co týkají zimní síly, jsou objektivnější než německý výzkum. Z jednoho důvodu: Vy nezužujete. Mnohokrát jsem si dokázal, že podletní zužování zamezuje ( nikoliv vždy zcela zabrání ) vzniku neobvykle početné zimní generace ( i přes 20 000 včel ).

Proč tedy i u Vás silnější včelstva běžně nevznikají? Během těch pár let diskuze s Vámi jsem si vylepšil moji zprvu dost strohou a nedokonalou teorii populační dynamiky včelstva během roku. Jsem Vám vděčen za to, že jste mi oponoval. Jste oponentem na úrovni, což se bohužel o všech účastníků konference říci nedá. Vaše kritika je produktivní, smysluplná a podložená několika léty praxe. Mimo jiné díky ní jsem si plně uvědomil, že tato problematika je vysoce složitá a její hodnocení podle jednoho či dvou faktorů je zcela nedostatečné, proto je nutné se na ni dívat komplexněji, z více úhlů pohledu. Kdybych měl podle nové verze mé teorie zanalyzovat Váš způsob včelaření, nacházím u Vás dvě příčiny, které zřejmě způsobují blokaci vzniku silných včelstev.

První příčinou je velikost dávky a metoda krmení. Zimní včely se většinou tvoří především v červenci a v srpnu. Velikost zimní generace se přizpůsobuje množství zásob, které jsou touto dobou k dispozici. Tedy letní a podletní zásoby rozhodují o početnosti zimních včel. Jakýkoliv přechodný nedostatek zásob v tuto dobu působí velmi negativně na výchovu většího počtu zimních včel. Včelstvo při nedostatku ztratí zájem zimovat silnější ( +/- 1 kg včel postačí na kvalitní přezimování ). Větší včelstva vznikají jen za optimálních podmínek, ke kterým patří nadbytky zásob. Proto je důležité zkrmení celé dávky ( alespoň 20 kg ) cukru během 3 týdnů po medobraní, chceme-li zazimovat silnější včelstva ( začít krmit ihned po medobraní! ). Je třeba dbát i na pylové zásoby... 3-6 ( dle výšky ) pylových plástů.

Druhým důvodem je vysoký rámek. Pokud-li včelstvo má k dispozici vysoký nástavek, projevují se jeho snahy omezit se na velikost odpovídající jednomu vysokému nástavku, i když je úl víceprostorový. Včelstvo vytváří tolik zimních včel, jež se neseskupí v chumáč vyšší, než je výška nástavku. Včelám vyhovuje zimování v jednom celistvém prostoru ( to však ve výsledku nemusí vést k přezimování v jednom patře...zásoby mohou chumáč částečně vytlačit do spodnějšího nástavku ). Zřejmě jediným efektivním řešením tohoto jevu je nízkonástavkové včelaření ( v nich tento jev nezaznamenávám ).

Jak jsem psal dříve, ve včelařství neexistuje 100% jistota. Jde o teorii, takže nemusím mít pravdu.

S pozdravem...M. Václavek...

PS

Pane Turčáni, plně s Vámi souhlasím v tom, že můj návrh zkrmení veškeré dávky krmiva během 3 týdnů po medobraní je ve Vašem typu úlu, při Vašem způsobu zimování nevhodný. Dokrmování v září kvůli uložení zásob do centra chumáče má při zimování v jednom patře nemalý význam. Kompletní zakrmení v krátké době po medobraní je opět rada spíše z praxe nízkonástavkového včelaření.

http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2008_03_c04.pdf

Řekl bych, že to je další fiasko. Místo podpory již kdysi dávno popsaného řešení VÚ, se lidé, kteří ho zdokonalí dočkají jen sdělení, že se budou rozdávat pokuty.

Po zvážení chovatel dojde nato, že se bude šlapat od nejnápadnějších včelařů (jsou na raně) a naty co na VD ve skutečnosti na monitoring kašlou vůbec nedojde. Mám se tedy naco těšit, jestli tedy vybočuji moc z řady v registru chovatelů včelstev. Perfektní postoj MZe - resp. Ministra zemědělství. :-( Už mne nic pozitivně neřekvapí. Na resortu p. Pondělíčka jsou zvyklí na návštěvu s kafíčkem a ne na "pionýry" co chcou něco měnit. Není to snadné a fandím v tomto PSNV aby se něco hnulo k lepšímu.

Jako ošetření proti zavíječům se může považovat i to, že přiměřené množství
plástů se nechává ve včelstvu i přes zimu a všechny zbytečné plásty se po
ukončení snůšky likvidují.... Jinak zavíječi fungují tak, že v napadeném
nastavku nebo bedničce obehnají svoje sezení přes více rámků pavučinou a
výkaly jako tepelnou izolací, uvnitř potom udržují díky požeru vosku vysokou
teplotu , odhadem přes 40 st C, díky které se rychle vyvíjejí a ničí rámky i
za nízkých teplot hluboko do podzimu. Pokud se tedy rámky dají tak daleko od
sebe, že je pavučinou nepropojí, rychlost jejich vývoje se v létě
několikanásobně sníží a na podzim prakticky zastaví. V mrazech - 20 st C
larvy hynou a zůstávají jen vajíčka. Takže osvědčené je dát do nastavku pro
10 rámků tak 5 - 6 rámků, nastavky dát na sebe někde, kde je spíše venkovní
teplota. Chránit před včelami a sítem nahoře a dole před myšmi. "Věž" se
může potom prosvítit , pokud jsou rámky položeny nad sebou, jestli tam někde
zavíječi nestaví z pavučin hnízdo V létě a v teplém podzimu je vhodné tak
jednou za 14 dní, měsíc plásty prohlídnout a larvy zavíječů v plástech zabít
třeba ostrým tenkým nožem, pokud se nevyškrábnou, plást opraví a zbytky
larev vyčistí včely po přidání plástu na jaře. Takovým způsobem se bez
jakékoliv chemie na jaře získají plásty jen s ojedinělými dírkami po
larvách nebo po jejich likvidaci, což včely po přidání plástu do včelstva
opraví bez zhoršení kvality plástů a vzniku trubčiny. Toto opatření
nefunguje, když je v plástech pyl, ten je pro zavíječe tak atraktivní, že se
na něm shromáždí a vytvoří zvýšenou teplotu i bez vytvoření pavučiny a v
místě pylu a v okolí plást prostě vyžerou. Pylové plásty se musí chránit
jinak nebo ještě lépe musí zůstat ve včelstvu.
Druhá možnost je potom chemie, třeba pravidelné síření. Ne chemii by měly
bý plásty vyčištěné od medu, ostatně je to vhodné vždycky, zbytky medu na
podzim a v zimě za vlhka rády kvasí a případně i plesniví.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef" <jozef.kurcina/=/ppg.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 22, 2008 8:28 AM
Subject: Oetrenie plástov


> Dobrý den páni skúsený včelári.
> Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých
> som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?

> Před nějakým časem zde p. Čermák psal o převedení teoretických poznatků do
> praxe a o srovnávacích pokusech na kontrolních skupinách včelstev. Pro mě
z
> toho jasně vyplynulo jediné - pokud chci dogmaticky prosazovat své
názory -
> např. metodu LBV, vhodnost nást. včelaření, měl bych si na včelnici vše
> prakticky vyzkoušet a pak s tím vyrazit do světa. A takové srovnání
> vyžaduje destítky včelstev a léta zkoumání.
>
> Leoš

Včelaři leckdy sami nebo nějaká skupina včelařů něco úspěšného vyzkouší, a
popíšou to třeba tady v diskuzi. Jenže obvykle ten popis je na pár řádcích.
Tyhle věci velice často závisí na spoustě parametrů, které je třeba uvést.
namátkou charakter stanoviště, byla snůška, nebyla, úl, rámky specifika
technologie ošetřování včelstev.... Bývá to někdy docela problém najít
všechny vlivy na úspěšnost popsané metody a bývá to dost práce a nudné, to
jsou pak ty sáhodlouhé texty, které vytvářejí výzkumníci z povolání nebo
obsáhlé návody plné "zbytečností" pro začátečníky, jak včelařit. Bývá
pravidlo, že amatérští výzkumníci, nechci je jinak nějak shazovat, tam tyto
parametry a podmínky nepopíšou. Potom se stává to, že renomovaní úspěšní
včelaři, kteří včelaří v podobných podmínkách a podobným způsobem jako ten,
co to popsal, to vyzkouší a je to u nich úspěšné, tak to nadšeně v diskuzích
oslavují. Zase jiní renomovaní včelaři, kteří úspěšně včelaří odlišným
způsobem, některé podmínky potom nemají splněné, vyzkouší to a u nich se to
nedaří. Tak píšou v diskuzích, že onen popsaný způsob nefunguje a je to
nesmysl. A diskutuje se dál. Potom do toho vstupují začátečníci, kteří ty
popisky, jak co dělat přečtou a začnou podle toho včelařit. jenomže přitom
často opomenou věci, které jsou pro zkušeného včelaře samozřejmé a proto už
o nich ani nepíše, ale u začátečníka jsou potom důvodem k nezdaru. A zase se
diskutuje a a diskutuje. Takže je třeba, když popisuju něco ve stylu "jak
to dělám já" velice uvažovat, co všechno to ovlivňuje a radši toho popsat
víc než míň a stejně tak uvažovat, když se nadchnu pro nějaký postup, třeba
popsaný na internetu.

R. Polášek

Jedna zkušenost s MU je dobře aby v zimě boční ulička měla větrání i ze zadu a krmítkový kanál na opačné straně nevyplňovat uteplivkami a musí také větrat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Zuzeni na zimu
> Datum: 22.7.2008 10:39:46
> ----------------------------------------
> Nevím přesně, jakou rámkovou míru má MU. Pokud objem plodiště je jeden a půl
> nastavku rámků 39x24, pak by plodiště skutečně mohlo na zimování dostatečně
> silných včelstev stačit a plodiště s medníkem by mohlo být moc. Menší
> plástová plocha se částečně vykompenzuje tím, že plástová plocha je oproti
> rámkům ve dvou patrech souvislá, včely mají na jaře rychlejší rozvoj.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 21, 2008 4:24 PM
> Subject: Re:Zuzeni na zimu
>
>
> Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera
> mezi nástavky je příliš velká.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> > Předmět: Zuzeni na zimu
> > Datum: 20.7.2008 22:07:52
> > ----------------------------------------
> > Dobry den,
> >
> > mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> > dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> > zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> > treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> > jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> > ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> > ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
> >
> > Dekuji za info
> >
> > TM.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Jedna zkušenost s MU je dobře aby v zimě boční ulička měla větrání i ze zadu a krmítkový kanál na opačné straně nevyplňovat uteplivkami a musí také větrat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Zuzeni na zimu
> Datum: 22.7.2008 10:39:46
> ----------------------------------------
> Nevím přesně, jakou rámkovou míru má MU. Pokud objem plodiště je jeden a půl
> nastavku rámků 39x24, pak by plodiště skutečně mohlo na zimování dostatečně
> silných včelstev stačit a plodiště s medníkem by mohlo být moc. Menší
> plástová plocha se částečně vykompenzuje tím, že plástová plocha je oproti
> rámkům ve dvou patrech souvislá, včely mají na jaře rychlejší rozvoj.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 21, 2008 4:24 PM
> Subject: Re:Zuzeni na zimu
>
>
> Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera
> mezi nástavky je příliš velká.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> > Předmět: Zuzeni na zimu
> > Datum: 20.7.2008 22:07:52
> > ----------------------------------------
> > Dobry den,
> >
> > mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> > dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> > zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> > treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> > jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> > ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> > ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
> >
> > Dekuji za info
> >
> > TM.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Je nejvyšší čas, aby to se začalo praktikovat v ČR. Odborné znalostí některých včelařů jsu naprosto nulové. Do dnes neví co je roztoč VD, mor plodu a nějaká veterinární nařízení jsou pro něc nic řikající. Když někdo chce být rybářem, myslivcem, atd., musí absolvovat nějaký kurz. Když někdo chce chovat včely, nemusí nic, jenom si chodit pro dotace a za ně nekoupí ani jednu mezistěnu. Je to smutná skutečnost !!!

Máme konec snůšky,byla spíš menší a tak se můžeme těšit aspoň na ty pokuty.Včelařsdtví zdar!

Vždy tu byli dobří a špatní hospodáři a nebylo by prozíravé spoléhat na to, že už budou jen dobří. Pro správné rozhodování mažežera, potažmo ministra je nutné toto akceptovat. Lepší Zítřky už máme za sebou.
Problém varroáza je letitý a zaběhlý ve svých kolejích a nyní se pomalu zdá, že je takový stav trvale neudržitelný. Zkusme ho vykolejit.
Proč dostávají dotaci na včelstva i ti, co ani neodevzdají zimní vzorky měli? Proč nedostanou podporu ti, co včelařství dají svůj veškerý volný čas a dělají prokazatelně užitečnou práci. Proč se neplatí za výsledky?
Co kdyby místo dotací stát vykupoval povinné úkony? Provedeš monitoring - koupím ho za 1/2 dotace. Odevzdáš vzorky - dostaneš 1/2 dotace, ....... Stejné je to s výzkumem a plemenářstvím - chybí kladná motivace. Není tu rovnítko výsledek = podpora. Je tu spíše nepřímá úměra - čím hůře, tím více (dostanu).

Paušální legislativní podpora, paušální dotace a paušální pokuty nic neřeší.

Již řadu let mnozí včelaři pozorují ,že největší lajdáci dostávají největší
podpory / uhyny - mor, nozema, varroa.../Brát peníze za úhyny je lepší než včely na zimu krmit a léčit.
Je tosice velmi tvrdé, ale pravda. Při tom se však domníváme, že dotace na chov by měla být dávána za úspěšný chov a ne jako přilepšené kapesné. Proto souhlasíme s Pavlem:čím hůř včelaříš, tím více dostaneš.
Monitoring dělám já a řada včelařů již více než let. Výsledky jsou zveřejňovány ve Včelařství Dělají celkem slušný obrázek nejen o stanovišti, ale o dané oblasti.

Souhlasím s Tebou Pavle, ale je třeba také uvést, že příčin opravdu
může být více. Nepovažuji se za lajdáka a přesto úhyny mám.
A letos extrémně. Našel jsem jak Nosematická včelstva na jaře,
tak mi zmizela a léčil jsem aerosolem atd. Však to všichni známe.
A právě i pro tyto lidi letos jako jsem já je dost náročné znovu
obnovit včelstva. Sám nechovám matky, takže pro rozšiřování
(doplnění stavu) investuji ročně nemalé peníze. Peníze mají
být podporou, ale bohužel tento úkol neplní. Otázkou je zda vyplácet
tyto peníze a nebo zaručit min. výkupní cenu. To si myslím, že
je lepší cesta.
Špatný hospodáři nebudou prodávat a pokud to nebudou neustále dotovat
ze svého, tak vymizí a dobré provozy se udrží a přizpůsobí.
Musíme se naučit konečně chovat tržně a ne socialisticky a čekat
jen s nataženou rukou co nám kdo dá. Je třeba podobně postupovat
při žádostech o evropské dotace (na léčení, vybavení apod.).
Často se setkávám z názorem, že elektronické zpracování žádostí
je diskriminace. Sám se ptám v čem? Odpovídám si sám, že kdo
chce, tak se musí přizpůsobit.

Tolik má úvaha.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel" <ptp/=/post.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Monitoring u ministra zemedelstvi
Datum: 22.7.2008 - 20:30:46

> Vždy tu byli dobří a špatní hospodáři a nebylo
> by prozíravé spoléhat na to,
> že už budou jen dobří. Pro správné rozhodování
> mažežera, potažmo ministra
> je nutné toto akceptovat. Lepší Zítřky už máme
> za sebou.
> Problém varroáza je letitý a zaběhlý ve svých
> kolejích a nyní se pomalu
> zdá, že je takový stav trvale neudržitelný. Zkusme
> ho vykolejit.
> Proč dostávají dotaci na včelstva i ti, co ani
> neodevzdají zimní vzorky
> měli? Proč nedostanou podporu ti, co včelařství
> dají svůj veškerý volný čas
> a dělají prokazatelně užitečnou práci. Proč
> se neplatí za výsledky?
> Co kdyby místo dotací stát vykupoval povinné úkony?
> Provedeš monitoring -
> koupím ho za 1/2 dotace. Odevzdáš vzorky - dostaneš
> 1/2 dotace, .......
> Stejné je to s výzkumem a plemenářstvím - chybí
> kladná motivace. Není tu
> rovnítko výsledek = podpora. Je tu spíše nepřímá
> úměra - čím hůře, tím více
> (dostanu).
>
> Paušální legislativní podpora, paušální dotace
> a paušální pokuty nic
> neřeší.

>Odborné znalostí některých včelařů jsu naprosto nulové. Do dnes neví co je roztoč VD, mor plodu a nějaká veterinární nařízení jsou pro něc nic řikající. Když někdo chce být rybářem, myslivcem, atd., musí absolvovat nějaký kurz. Když někdo chce chovat včely, nemusí nic.

Ale myslivci ani rybari samostatne nic nepestuji, ti hlavne LOVI a skoro vzdy na cizim, proto musi byt organizovani a kontrolovani, bez povoleni to nejde.

Odborne znalosti nekterych vcelaru byly odjakziva nulove. Vcelari se tu jak dlouho, tisic let? Takze neni treba hned stavet zemekouli na hlavu.

Myslivci a rybáři, aby mohli lovit, se musí sdružit, buď rovnou kvůli lovu
nebo kolem něčeho - honitby nebo vodních ploch. Včelaři nic takového kromě
léčení nemusí. Proto jsou včelaři mnohem větší individualisté.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 23, 2008 10:43 AM
Subject: Re: Monitoring u ministra zemědělství


> >Odborné znalostí některých včelařů jsu naprosto nulové. Do dnes neví co
je
> roztoč VD, mor plodu a nějaká veterinární nařízení jsou pro něc nic
> řikající. Když někdo chce být rybářem, myslivcem, atd., musí absolvovat
> nějaký kurz. Když někdo chce chovat včely, nemusí nic.
>
> Ale myslivci ani rybari samostatne nic nepestuji, ti hlavne LOVI a skoro
> vzdy na cizim, proto musi byt organizovani a kontrolovani, bez povoleni to
> nejde.
>
> Odborne znalosti nekterych vcelaru byly odjakziva nulove. Vcelari se tu
jak
> dlouho, tisic let? Takze neni treba hned stavet zemekouli na hlavu.

Dejte si to vyhledat, treba poncho

http://www.agromanual.cz/cz/pripravky/ucinne-latky/ucinna-latka/clothianidin.html

Jedovaty prach v Nemecku vznikl pri zaoravani a dostal se do ovzdusi odkud se prenesl na jine pozemky. Bayer nabidl sice tamnm vcelarum odskodneni, problem je ale v povoleni techto pripravku obecne. Ve Francii si vcelarske svazy vymohly zakaz. A nemyslete si, ze je to nekde daleko a nas se to netyka. Pripravky jsou u nas pouzivany. Uhyny byly uz take v sousednim Bavorsku.

>treba poncho

Jeden komercni vcelar treba tento rok prisel jak rika o 50 procent mladych vcel a nevypestoval letos jedinou matku.

V nemecku si vcelari hlavne diky aktivite svazu komercnich vcelaru jiz vymohli zakaz pouzivani pripravku poncho na kukurici, mezitim bylo ale povoleno jeho pouziti na repku.

>Jedovaty prach vznikl pri zaoravani

Presneji receno pri vysevani osiv (kukurice) morenych insekticidy

Nabízím několik neoplozených matek Vigor. Dnes k odebrání nebo odeslání. Cena 100Kč/ks. Objednávky pouze telefonicky. 724 758 774

Souhlasím a nepovažuji toho, co má vyšší úhyn automaticky za špatného hospodáře. I dobrý hospodář podlehne infekčnímu tlaku lajdáckého okolí. Jak jsem již uvedl , jsou to ti, co neplní základní úkony.

> Souhlasím a nepovažuji toho, co má vyšší úhyn automaticky za špatného
> hospodáře. I dobrý hospodář podlehne infekčnímu tlaku lajdáckého okolí.
Jak
> jsem již uvedl , jsou to ti, co neplní základní úkony.

Přesně to také pan ministr zdůraznil. Že je třeba zkoumat příčiny ... nejde
tedy o paušální pokutování, jak tu bylo zmíněno v jiné souvislosti.

Dobrý den páni skúsený včelári.
Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?

Jozef, kto sa nepýta, nevie, to je pravda, ale vstupujete medzi ostrieľaných toreádorov, ktorí sa môžu pousmiať nad takou naivnou otázkou. Túto otázku rieši každá, aj tá najhoršia kniha o včelách a preto si ju rýchle prečítajte. Ešte Vám radím, prečítajte si aj stať o škodcoch včiel a hlavne o víjačke úľovej a voštinovej.
Na www.vcely.sk to pekne popísal p. Šebošík

Nabízí se dvě možnosti. Aplikace kyseliny mravenčí jinou formou,
> nebo desky formidol uzavřít do "klece" tak, aby k nim včely neměli přístup.
> Zvažuji obě formy použití.


Pan Dvorsky se nedavno zminil na netu o ridke sitovine, ktera se da na ramky a na ni formidol. Uvadi sitovinu pouzivanou na diagnosticke podlozky. Osobne znam jen tu zelenou, zkousim ji na sber propolisu soucasne se zaclonou - jemnejsi oka. Stou zaclonou je to asi na propolis hloupost, nevim, uvidi se brzy zda pujde proplis vydrolit, kazdopadne by jako ochrana desky mozna mohla fungovat treba i ve spojeni s tou zelenou ...... Zaclonu kazdopadne tmeli vic nez ty vetsi oka na zelene siti - ma-li nekdo vic zkusenosti tak dik predem. Mam taky takovou tu desku 10x30cm asi tak, za 40petky - to mi prijde moc - sem skrblik :-)

Jinak jsem vyzkousel odparovace Nessenheider a obsluha v pohode, libi se mi minimalizace nebezpeci poleptani, rychle vlozeni do vcelstva, moznost opakovaneho pouziti. Prvni drobna nevyhoda je nalevani kyseliny do odporovace pomoci nalevky, je to lehze zdlouhavejsi, ale to poujde vylepsit vetsi dirkou na hadicce. Drobna nevyhoda je cena cca 130kc a ze jsou udajne potreba dva na silne vcelstvo. Pomijim to, ze to neni schvalene...

Holt si tady kazdej dela co chce :-))

T.H.

Prosím,po milionkráté sem prohledl časopisy a nemužu najit článek o včelach v dávném egyptu,byly tam i obrazky hieroglifů apod...poradími někdo v kterém čísle to bylo a v modernim včelaři nebo ve včelařství dík moc za pomoc

Tusim v MV, ale ve kterem takhle z hlavy nereknu.

hadam, ze to bylo v souvislosti s lecivymi ucinky medu ...

tipuju, ze je to letosni, maximalne z druhe poloviny lonska


ale mam spatnou pamet :-)

T.H.


> Prosím,po milionkráté sem prohledl časopisy a nemužu najit článek o včelach
> v dávném egyptu,byly tam i obrazky hieroglifů apod...poradími někdo v
> kterém čísle to bylo a v modernim včelaři nebo ve včelařství dík moc za
> pomoc
>
>
>

Mel bych dotaz na ohledne spojeni oddelku s produkcnim vcelstvem. Zajima me kdy spojujete (stale mam v hlave clanek p. Turcianyho o spojeni v rijnu) a hlavne jak. Pise se o posazeni oddelku na vcelstvo a tim se vymeni matka - s tim nemam problem.
Zajima me jak se to dela s krmenim, jestlize se spojuje pozdeji az po krmeni. Pokrmi se kazdy napul, nebo jen produkcni vcelstvo ci oddelek? A pak se jim porovnaji nastavky ci ramky po spojeni, nebo si to sami prenesou???

Diky za praxi jak ve VN tak v NN, teorie je tu dost :-)


Diky

T.H.

Na propolis zkuste protihmyzovou silonovou síťovinu (proti mouchám do oken). Vydrolte to až budou mrazy.

Na propolis zkuste protihmyzovou silonovou síťovinu (proti mouchám do
> oken). Vydrolte to až budou mrazy.
>

Verim ze tu prave mam, mozna jemnejsi - prijde mi to jako klasicka zaclona...
Ale zatim nevim zda to pujde drolit, zalepene jsou ale pekne, tak uvidim :-)

Diky za odezvu

T.H.

>Přesně to také pan ministr zdůraznil. Že je třeba zkoumat příčiny

Si nedelejte iluze, ze ministr zemedelstvi ma nejaky vazny zajem zasazovat se o vcelare a jejich problemy.
Jeho zajem je co nejvetsi zemedelsky kseft a tam vcelarstvi nespada. Mezinarodni firmy cinne v zemedelstvi jako treba Bayer maji obrat miliardy a podle toho se vsechno toci. Ministri v cesku, instituce, univerzity, vsichni jsou radi kdyz dostanou penize kterych se jim tady nedostava. Proto ten zasadni problem dneska - svadet uhyny na nemoci - sami cesti vcelari nikdy nevyresi: agroprumysl samozrejme vzdy bude ve vlastnim zajmu tvrdit, ze za uhyny vcel muze varoaza a nemoci a je take naramne ochotny do podobnych "vyzkumu" financne investovat, zatimco vcelari ve vcelarsky vyznamnych statech naopak obvinuji pusobeni agroprumyslu (insekticidy, genetika).

Bylo to v MV v seriálu MUDr.Brožka, řekl bych první či druhý díl (jaro2007?). Ale nemám časopisy u sebe. Viz modernivcelar.cz a hledat:-)

Karel

Za mrazu je propolis křehký doslova jako sklo. Spíše je třeba dávat pozor na
síťku a pomocný materiál, aby za nízkých teplot při mnutí nepraskal a kousky
nešly do propolisu. Látkový materiál typu záclona nemusí být vhodný, běžnou
látku, bavlnu, len atd včely dokáží vykousat. Taky jsem se setkal s tím, že
v sítech s propolisem položených v létě na sebe, abych je v zimě vymnul, se
ojediněle objevily larvy zavíječe.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 23, 2008 2:09 PM
Subject: Re: spad klet?ka v?el?ho po Formidolu



Na propolis zkuste protihmyzovou silonovou síťovinu (proti mouchám do
> oken). Vydrolte to až budou mrazy.
>

Verim ze tu prave mam, mozna jemnejsi - prijde mi to jako klasicka
zaclona...
Ale zatim nevim zda to pujde drolit, zalepene jsou ale pekne, tak uvidim
:-)

Diky za odezvu

T.H.

Zdenek:
....Mezinarodni firmy cinne v zemedelstvi jako treba Bayer maji obrat miliardy a podle toho se vsechno toci. Ministri v cesku, instituce, univerzity, vsichni jsou radi kdyz dostanou penize kterych se jim tady nedostava. ....

--------
Takže nám nikdo z vědců nevysvětlí, že se tak práškuje vždycky jednou za 5 let.
A proč včely hynou i v lesnatých podhorských oblastech, kde se moc hospodářských plodin nepěstuje.

Obávám se, že příčin může být celá řada a možná to bude souhrn různých banalit.
Stav včelstev, výživa, vlhko, viry, nosema, VD, včelaři, metodika včelaření - napadá mě třeba pozdní zakrmování v souvislosti s rychlým průběhem včelařského roku, atd.

Karel

dival sem se na net,v archivu nejsou přispěvky Mudr Brožka v přístupném pdf souboru ,takže nevim kde mam hledat,mohl by mi ten članek nekdo přefotit nebo kde presne je? v kterým čísle?

Už jsem doma, takže jsem koukl :-)

MV2007/2, str. 16-17, Včelí produkty 1.

A jak tak koukám na web, tak jich je pár (desítek:-) ještě na prodej.

Karel

dik za ochotu...

http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=611693

Novela zákona také nově řeší evidenci takzvaných krajinných prvků, jako jsou stromořadí nebo potůčky.

Proto jsou kilometry současných i nových alejí, vodních a lesních ploch, mezí a remízků zaneseny do evidence zemědělské půdy a stanou se součástí péče o krajinu. Zemědělci budou mít podle Gandaloviče možnost čerpat prostředky na odpovídající údržbu těchto biotopů.

------------------------------
Mě připadá lepší pastva atd, pro včely jako nejlepší možná forma podpory.
K čemu je mi podpora na pořízení, či chov včel, když mi nebudou mít odkud co nosit?
Možná by cesta nakonec mohla vést spíše tudy.

To jen tak k minulému vláknu o ministerstvu.

Karel

Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?

Na to mám včely aby se o plásty staraly.Nic neskladuji, které zůstanou vytavím. Více jak třetinu díla v roce obnovím.
B.V.

naposledy kdyz jsem lecila gabonem,tak jsem pracovala s uly univerzaly atudiz vedela jsem kolik gabonu mam a kam povesit.Nyni vcelarim v nastavcich a zimovat budu ve dvou nastavcich a proto prosim o odpoved kam a kolik gabonu umistit

Koupil jsem několik metrů síťoviny do oken bílé asi před více než 15 léty Ponechám celý rok pod folií - lépe je však folii nedávat, včely se snaží ji rychleti zatmeli. Před fumigací ji odejmu , vložím na dva dny do mražáku v igelitovém sáčku a potom vydrolím , je možno i v zimě. Je z toho v\nikající čistý propolis.Tato síťovina je tvrdá a dá se párat, v obchodě je v rolích asi 1 m širokých. Ještě prodávají síťovinu zelenou i bílou, je z umělé hmoty, nedá se párat. Ta je špatná. Včely ji po delší době rozkoušou a po zmrznutí se láme a znečisťuje propolis.

Zajima me jak se to dela s krmenim, jestlize se spojuje pozdeji az po krmeni. Pokrmi se kazdy napul, nebo jen produkcni vcelstvo ci oddelek? A pak se jim porovnaji nastavky ci ramky po spojeni, nebo si to sami prenesou???

Predpokladám, že záložné včelstvo chováte mimo produkčného, potom sa musíte rozhodnúť, ktoré z týchto dvoch spojených včelstiev bude dominantné a ktoré bude na posilnenie, rozhodujúca je aj matka, mladšia alebo kvalitnejšia ostane. Potom do 10.9 dokŕmte dominantné včelstvo na približne 15 kg a a včelstvo určené na posilnenie, kŕmte tak aby zásoby neklesli pod 5 kg. Záložné včelstvo podsuňte pod produkčné, matku z neho odstráňte. Včely sa spoja s produkčným včelstvom a takto vytvoria spoločný zimný chumáč. včelstvo v tejto zostave ponechajte na zimu bez zužovania.

Je to stejné .Na jeden zaplodovaný nástavek dva. Umístění do nezaplodovaných nemá žádný smysl.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: anna.kavalkova <ankavalkova/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re[2]: Velk? ?hyn v?elstev a kyselina mraven??
> Datum: 23.7.2008 22:57:47
> ----------------------------------------
> naposledy kdyz jsem lecila gabonem,tak jsem pracovala s uly univerzaly
> atudiz vedela jsem kolik gabonu mam a kam povesit.Nyni vcelarim v
> nastavcich a zimovat budu ve dvou nastavcich a proto prosim o odpoved kam a
> kolik gabonu umistit
>
>
>

Stačí se podívat do Včelařství č. 8/2008.

Tichý:
Tato síťovina je tvrdá a dá se párat, v obchodě je v rolích asi 1 m širokých. Ještě prodávají síťovinu zelenou i bílou, je z umělé hmoty, nedá se párat.
-------------
Prosím o upřesnění. Už se k tomu chystám dlouho, tak abych nekoupil něco blbě.
Rozumím tomu tak, že ta co mám v úmyslu koupit je ta co se páře. Bílá tkanina, co se musí zatavit pájkou atd. aby se to nerozpadlo. Průměr vlákna asi tak 0,3 - 0,5mm. Tento typ je k mání už po desítky let. Tamto druhé je asi nějaký nový typ tkanin, co ještě neznám.

------------
Ještě malá drobnost, kdysi jsem tyto síta do oken koupil i v hliníkovém provedení. U Plemenáčů (4den) mám dna z hliníkové tiskařské folie. Dělal jsem z ní k tomu dolní větrání Tak jsem myslel, že to bude nerezavějící a na věky. Bylo, než jsem na tom nechal včely přes zimu. Myši z toho udělaly průchoďák.

Karel

Já to dělám dvěma způsoby, buď v říjnu s tím, že mladé včelstvo dostane cca 15kg a staré, které po spojení zůstane dole podle toh kolik mu nechám medu cca 10kg, ale šetřit se nevyplatí, pokud se včelaří dvou prostorově a nad mřížkou se vše vybere, klidně 15 a 15kg.
Druhý způsob přijde na řadu po posledním točení v těchto dnech. Abych nekrmil to co se mi nelíbilo v sezone, nebo co je slabé, dám většinou 1. dávku cukru všem, abych nevyvolal agresivitu (stalo se mi, že bez krmení se pomlátili spojená včelstva a přišli o obě matky. Pak je ideálně s další dávkou ¨cukru spojím. Žádné přerovnávání! Je to spíš škodlivé, hlavně zbytečné...už vůbec ne v tom říjnu
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: Spojeni oddelku s prod. vcelstvem
> Datum: 23.7.2008 13:36:36
> ----------------------------------------
> Mel bych dotaz na ohledne spojeni oddelku s produkcnim vcelstvem. Zajima
> me kdy spojujete (stale mam v hlave clanek p. Turcianyho o spojeni v rijnu)
> a hlavne jak. Pise se o posazeni oddelku na vcelstvo a tim se vymeni matka
> - s tim nemam problem.
> Zajima me jak se to dela s krmenim, jestlize se spojuje pozdeji az po
> krmeni. Pokrmi se kazdy napul,       nebo jen produkcni vcelstvo ci oddelek? A
> pak se jim porovnaji nastavky ci ramky po spojeni, nebo si to sami
> prenesou???
>
> Diky za praxi jak ve VN tak v NN, teorie je tu dost :-)
>
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

       Dne 21. července 2008 proběhlo jednání představitele Včelí stráže přítele Jiřího Cafourka s předsedou ČSV Mgr. Luďkem Sojkou a tajemníkem MVDr. Miloslavem Peroutkou, CSc. za přítomnosti pracovníka sekretariátu ÚV ČSV RNDr. Roberta Šmieda. V obsáhlé diskuzi si vzájemně vyjasnili řadu otázek spojených s nově vzniklou aktivitou v českém včelařství. I přes několik ne stoprocentně souhlasných a jednotných názorů zazněla jednomyslná shoda ČSV a Včelí stráže o spolupráci na úseku propagace oboru včelařství a práce s mládeží. Všem včelařům – ale především nevčelařům – doporučujeme navštívit webové stránky Včelí stráže, poučit se na nich a zejména se k nim vracet. Včelí stráž nechce nahrazovat organizační jednotky ČSV, ani jejich poradní orgány. Chce však nezištně pomoci svými členy, kteří jsou odborníky v různých oblastech oboru včelařství, především v jeho propagaci a práci s mládeží. Cíle obou občanských sdružení jsou shodné, pouze cesty k jejich dosažení můžou být leckdy odlišné.

Pán Krapka, pokiaľ viem sírou sa ničia včely pokiaľ tam bol mor...
Tie nástavky a plásty sa dajú na rok použiť?
Dakujem veľmi pekne za radu
-----------------------------------------------------------
Ano dají. Takové ošetření plástů (sirnými knoty) se běžně provádí již nmoho desetiletí a takto ošetřené plásty (i nástavky nebo medníky) se po vyvětrání bez problémů používají. Moji odpověď si můžete ověřit ve včelařské literatuře. Např. autor Pavol Silný "abebceda včelára" případně jiné tituly.
S přáním mnoha včelařských úspěchů Pepča

Přesně tak. Síťovina do okna, co se dá párat neboli upletená z silonových
vláken stejně jako je drátěná upletená z drátků. Asi před 10 lety se
změnila kvalita, ta vlákna byla předtím více "silonová" byla pružnější a
více vydržela, mechanicky i tepelně, nyní jsou taková více plastová
aušusová, ale pořád stačí. Nevhodná síťovina, kterou včely dokáží vykousat,
jsou nějaká pevná
vlákna, uvádějí, že skelná, která jsou nějak zatavena či zalisována umělou
hmotou do matrice síťky do oken. Myši dokáží bez problémů vykousat oboje
dvoje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 24, 2008 7:23 AM
Subject: Re: Síovina na propolis


> Tichý:
> Tato síťovina je tvrdá a dá se párat, v obchodě je v rolích asi 1 m
> širokých. Ještě prodávají síťovinu zelenou i bílou, je z umělé hmoty, nedá
> se párat.
> -------------
> Prosím o upřesnění. Už se k tomu chystám dlouho, tak abych nekoupil něco
> blbě.
> Rozumím tomu tak, že ta co mám v úmyslu koupit je ta co se páře. Bílá
> tkanina, co se musí zatavit pájkou atd. aby se to nerozpadlo. Průměr
vlákna
> asi tak 0,3 - 0,5mm. Tento typ je k mání už po desítky let. Tamto druhé je
> asi nějaký nový typ tkanin, co ještě neznám.
>
> ------------
> Ještě malá drobnost, kdysi jsem tyto síta do oken koupil i v hliníkovém
> provedení. U Plemenáčů (4den) mám dna z hliníkové tiskařské folie. Dělal
> jsem z ní k tomu dolní větrání Tak jsem myslel, že to bude nerezavějící a
> na věky. Bylo, než jsem na tom nechal včely přes zimu. Myši z toho udělaly
> průchoďák.
>
> Karel

> Já to dělám dvěma způsoby, buď v říjnu s tím, že mladé včelstvo dostane cca 15kg
> a staré, které po spojení zůstane dole podle toh kolik mu nechám medu cca 10kg,
> ale šetřit se nevyplatí, pokud se včelaří dvou prostorově a nad mřížkou se vše
> vybere, klidně 15 a 15kg.
> Druhý způsob přijde na řadu po posledním točení v těchto dnech. Abych nekrmil to
> co se mi nelíbilo v sezone, nebo co je slabé, dám většinou 1. dávku cukru všem,
> abych nevyvolal agresivitu (stalo se mi, že bez krmení se pomlátili spojená
> včelstva a přišli o obě matky. Pak je ideálně s další dávkou ¨cukru spojím.
> Žádné přerovnávání! Je to spíš škodlivé, hlavně zbytečné...už vůbec ne v tom
> říjnu
> Radek

Diky moc.

Jeste dotaz na krmeni oddelku. Krmim (podnecuju) je uz temer mesic roztokem 1:1 v malych davkach (0.5-1kg) s tim, ze verim, ze jeste zesili. Ma smysl oddelky takto podnecovat nebo by byly lepsi vetsi davky 3:2? Je lepsi je krmit na tech 15kg treba i do puli zari nebo je to spise na skodu?

Mam je v v 1 nastavku 39x24 moc mista na kladeni po zakrmeni na 15kg uz asi nezbyde i kdyz mam 11 ramku, takze kdyby slo krmit dele z tohoto pohledu by to bylo asi lepsi... Bednicky totiz dosly, zas sem se asi pres zimu moc flakal :-))

I kdyz ted o vikendu budou takze mozna podstavim nastavek, ale tim si bych si to asi zkomplikoval, co myslite??

A jeste posledni - da se ocekavat, ze si pripadne zasoby prenosi od stareho vcelstva, tj. z nastavku dole?? Zatim co jsem pozoroval tak zavickovane zasoby spis asi ne...

Diky, a omlouvam se za tu spoustu dotazu :-)

T.H.

(stalo se mi, že bez krmení se pomlátili spojená včelstva a přišli o obě matky.
______________________________________________________________

Použil jste novinový papír? Touto dobou ( na rozdíl od podzimu, zimy a předjaří ) je novinový papír pro zdárné spojení nutností.

Osobně preferuji připojování oddělků až v říjnu, neboť přitom zužuji, včelstva mám bez plodu ( v září izoluji matky ), tedy nemám žádné problémy se spojováním včeltev a příjímáním matek. Kromě toho je při tomto způsobu jisté, že dojde ke zvětšení zimní síly produkčních včelstev. Při spojení v podletí nemusí být zimní síla ovlivněna ( viz články A. Turčániho ). Souviset to může s ledasčím ( vysoký nástavek, krmení, nezměněný vrchol síly ).

S pozdravem...M. Václavek...

? To je jako nějaká najivní včelařská sekta "svědků" co prý rozumí medu a včelařství?(ti mají také časopis Strážná věž, http://www.straznavez.cz/ )

Jak moc odborný bude tříčlenný tým do 18 let jakési stráže, který se bude pohybovat kolem cizích včelstev nějakého včelaře a bude jim "radit"?

Připadají mi cíle a poslání jako najivní, zcestné a spíše fanatické. Včelařství v ČR aby zůstalo v podobě s tolika malými včelaři udrží výkup s dobrou cenou a k tomu jsou potřeba výkupci a baliči. Nějací strážníčci určitě nejsou potřeba.

Možná se ale ty cíle časem vybrousí a změním názor.

............
Kdosi z 88.100.95.205
Včelí stráž

>Všem včelařům – ale především nevčelařům – doporučujeme navštívit webové stránky Včelí stráže, poučit se na nich a zejména se k nim vracet.<


Z webu:
Poslání a cíle VČELÍ STRÁŽE:

* hlavním posláním VS je účinná propagace Včelařství v České republice
* k naplnění tohoto poslání bude VS využívat moderní marketingové, mediální a komunikační formy, postupy a technologie
* základní a metodické vedení Hlídek VS (HVS) a Jednotek VS (JVS)
* aktivní zapojení laické i odborné veřejnosti, státního aparátu, členů ČSV, společenských organizací a podnikatelského sektoru do péče o osud včel a českého Včelařství
* hlavním cílem VS je zvýšit počet aktivních včelařů v ČR

Již ten název STRÁŽ mi způsobuje kopřivku,protože mi připomíná doby nedávno minulé,kdy také existovala stráž PSVB neblahé paměti a také to nadšenci dělali dobrovolně a hlavně iniciativně ve svém volném čase.Za svou nezištnou službu byli odměňováni hodinkami Prim a
ti opravdu snaživí dostávali medaile " Za dobrovolnou práci ve prospěch socialistické společnosti",které byly bronzové,stříbrné a zlaté.
Slovensko má asi dodnes tento název v paměti,tam to bylo tehdy
ještě horší " Na stráž ". Opravdu se nenašel trochu lepší a minulostí zprofanovaný název pro ty,kteří budou sloužit našemu včelařství ?

Jeste dotaz na krmeni oddelku. Krmim (podnecuju) je uz temer mesic roztokem 1:1 v malych davkach (0.5-1kg) s tim, ze verim, ze jeste zesili. Ma smysl oddelky takto podnecovat nebo by byly lepsi vetsi davky 3:2? Je lepsi je krmit na tech 15kg treba i do puli zari nebo je to spise na skodu?
______________________________________________________________

Dle mého názoru podněcování nemá touto dobou význam.

V tak malém prostoru ( 1 nástevek 39x24 ) bych nedával 15 kg cukru naráz ale ve dvou etapách ( kvůli plodování ). Zkrmil bych po týdnu 2 dávky krmiva, celkem 7,5 kg cukru a za měsíc bych udělal to samé.

Kdybyste rozšířil nasazením nástavku se soušemi, není problém vše zkrmit během 3 týdnů.

S pozdravem...M. Václavek...

Jestli zpozoruju že se mi motá nějaká sekta kolem včel nebo na pozemku,tak bude takový rachot že sa nestihnu ani pomodlit

I kdyz ted o vikendu budou takze mozna podstavim nastavek, ale tim si bych si to asi zkomplikoval, co myslite??
______________________________________________________________

Máte pravdu, situaci byste zkomplikoval. Pokud chcete krmit naráz ( v jedné etapě ) 15 kg cukru, raději dejte přednost nasazení nástavku se soušemi před jeho podsazením.

Při podsazení rovněž není vhodné krmit v jedné etapě, jelikož hrozí, že zásoby budou špatně uloženy ( především v krajních plástech...mimo dosah centra chumáče ). Naproti tomu při nasazení nástavku včely zásoby umístí především nahoře v polohách nad plodem, tedy přímo do míst budoucího chumáče.

Vůbec se neobávejte, že horní nástevek zprvu nebude obsazen. Jsou-li v něm jen souše ( žádné mezistěny! ) a včelstvo zcela obsedá spodní patro, i za velmi nepříznivého počasí k podchlazení plodu nedojde. Každopádně nechte do začátku zimy očko v horním nástavku zavřené, jinak by hrozila loupež. Za chladných podletních dní budou včely staženy dole u plodu, na což je nutné myslet při krmení. Po dokrmení uteplete strop. V zimně se chumáč přesune do horního nástavku na zásoby, je třeba dbát na dostatečné větrání ( otevřená očka, drátěné dno ). V předjaří bude včelstvo plodovat v horním nástavku, spodní přechodně opustí. Pro zvýšení vlhkosti kvůli plodu je dobré během předjaří ponechat zadělané horní očko a omezené drátěné dno. Není nutné odebírat spodní nástavek, i když bude neobsazen. Chrání před nepříznivým klimatem u dna, využije se jako místo pro zvětšující se množství včel a plodu během růstu včelstva.

S pozdravem...M. Václavek...

Včelařská sekta......trapné :-))), jako ostatně všechny sekty, že?

viz
http://www.vcela.webnode.cz/

> I kdyz ted o vikendu budou takze mozna podstavim nastavek, ale tim si bych
> si to asi zkomplikoval, co myslite??
> ______________________________________________________________
>
> Máte pravdu, situaci byste zkomplikoval. Pokud chcete krmit naráz ( v jedné
> etapě ) 15 kg cukru, raději dejte přednost nasazení nástavku se soušemi
> před jeho podsazením.
>

No spis sem to myslel tak, ze kdyz budu chtit oddelek v rijnu pripojit (nasadit) na produkcni vcelstvo tak bych musel pridat dva nastavky protoze hnizdo bude v tom dolnim.

Zimovani snad uz trochu zmakle mam, jen sem jeste nepripojoval oddelek v rijnu. Jedinou obavu, kterou v tom smeru mam je o ulozeni zasob a proto ty amaterske otazky.

A opravdu oddelku nepomuze podnecovani k vice plodu? Myslel jsem, ze maji jiny plodovy rytmus, ze se to snazi dohnat? Jinak pro me samozrejme lepe kdyz je nakrmim na dvakrat ci trikrat.

T.H.

pod pojmem "včelí stráž" si představuji malé skupinky bojovných včel,
létajících v útočných formacích.......

Hlídacího psa jako módní doplněk, má dneska kde kdo, ale hlídací včely?
Kdo je nebude mít, bude za pár let úplně "OUT", otevírá se zde další
možná cesta, kudy by se mohlo včelařství a chov včel ubírat.


petr j.



M. Václavek napsal(a):
> viz
> http://www.vcela.webnode.cz/
>
>

7.7.E.M. Jsme narod kaciru,rebelu,oponentu kteri se nemohou smirit se zabehlym systemem,ktery akceptuje vetsina.Stale musi se zviditelnovat svymi nazory,ktere se velmi lisi od zabehnute praxe.Obcas se najdou taci,kteri na jejich mesmysly odpovi-vetsina mlci a mysli si sve,atse vypovidaji,ono je to stejne jednou prejde.kdyz nebudou mit posluchace,kteri jim budou odpovidat a v jejich nazorech podporovat.

11.7. Pepa: Gusto jednou si zajdete s tajemnikem na pivo a vyrikejte si vse.Stale utocis na svaz a na vse co ma hlavicku CSV.Je to pouze tvoje vec.Kdyby tam sedel na miste Peroutky nekdo jiny,soucasny stav ceskeho vcelarstvi by to nijak nezmenilo.Za 10let bude stacit jedina organisace na cely kraj i kdyby to VD nejak neovlivnil.Privatizace Vcely Predboj dopadla stejnym zpusobem jako stovky jinych.Myslenka byla dobra,ale podvodnici maji vzdy navrh.V CR se rozkladlo,znicilo co se dalo a nejaky Predboj je ta posledni malickost.Tak se mily Gusto nerozciluj a nech v klidu dozit funkcionare CSV.Stejne o tyto funkce nema nikdo zajem.Je to obdobne jako v ZO a OV.

franta

No spis sem to myslel tak, ze kdyz budu chtit oddelek v rijnu pripojit (nasadit) na produkcni vcelstvo tak bych musel pridat dva nastavky protoze hnizdo bude v tom dolnim.
______________________________________________________________

Já jsem zas myslel, že ho zazimovat chcete.

Pokud-li rozšíříte oddělek v podletí kvůli zakrmení, při spojovaní v říjnu ho dejte pod produkční včelstvo. Já tak postupuji u všech oddělků. Nenaruším tak kontinuu zásob produkčních včelstev. Zásoby z takto umístěných oddělkových nástavků budou včelami v průběhu předjaří přenášeny nahoru, čímž se podpoří plodování.

Není třeba se obávat skutečnosti, že oddělkové zásoby nebudou v zimně využity, neboť se včely za chladna stáhnou nahoru. Dávka zimního krmiva pro produkční včelstvo, je-li vhodně uložena ( nad chumáčem ), plně postačí k přezimování i více jak dvakrát silnějšího včelstva, než-li pro které bylo krmivo určeno. Spotřeba medu v zimně je velmi malá. Největší část zimního potravy včelstvo zkonzumuje v předjaří, kdy jsou včelám přístupny i zásoby v krajních plástech či ve spodních neobsazených patrech.
____________________________________________________________

A opravdu oddelku nepomuze podnecovani k vice plodu? Myslel jsem, ze maji jiny plodovy rytmus, ze se to snazi dohnat? Jinak pro me samozrejme lepe kdyz je nakrmim na dvakrat ci trikrat.
____________________________________________________________

Dobrá otázka, dobrý argument. Opravdu oddělky mají jiný plodový rytmus: jejich rozvoj může končit až začátkem podzimu, kdy se u nich teprve začínají tvořit dlouhověké včely. Nicméně proč by měl být rozdíl mezi včelstvem bohatě zásobeným a včelstvem, který má minimum zásob ale stálý přísun krmiva? Stálé krmení v malých dávkách stimuluje jakousi snůšku, čímž se podporuje kladení. Na druhou stranu včelstva ( hlavně kraňská ) od přírody reagují na aktuální stav zásob, což má velký význam pro regulaci velikosti plodové plochy. Včely vědí, že se nelze spoléhat na vytrvalost snůšky.

Myslím, že výsledek obou alternativ bude stejný i u oddělků. Proč by rozvoj měl být jiný? Včelstvo má vždy alespoň jeden argument k udržení kladení ( zásoby, přísun krmiva ). Pokud-li nastane snůška, včelstvo se zásobami má argumenty dva.

Co se týče produkčních včelstev, u nich je podletní podněcování k ničemu ( potvrzeno několika výzkumy ). Vznik dlouhověkých včel je založen na stejném principu jako tvorba anatomických trubčic ( rojových včel ): omezování plodování, což je projevem sestupné fáze. Každá dlouhověká včela byla ze začátku anatomickou trubčicí. O počtu zimních včel rozhoduje hlavně síla včelstva, nikoliv množství plodu v podletí. Podletním podněcováním se vrchol síly včelstva neovlivní. Zvýšené plodování nesvědčí tvorbě zimních včel. Podletní podněcování produkčních včeltev znamená ve výsledku jen větší množství krátkověkých včel v podletí a na podzim odchovaných, které se jara nedožijí, takže jde o zbytečné plýtvání časem a materiálem. Vřele nedoporučuji.

S pozdravem...M. Václavek...

Koupil jsem si nového noťase s XP. Připojený jsem na O2,když si stahuji stránky archivu, tak po 4. stránce se mi počítač blokne a musím internet ukončit a znovu spustit. Nevíte někdo kde je problém?

> Pokud-li rozšíříte oddělek v podletí kvůli zakrmení, při spojovaní v říjnu
> ho dejte pod produkční včelstvo. Já tak postupuji u všech oddělků.
> Nenaruším tak kontinuu zásob produkčních včelstev.

Nevim, ze me to nenapadlo podstavit, nak sem myslel, ze by mel oddelek jit nahoru. Ale to asi kdyz se nechaji obe matky tak, aby mela nova vetsi sanci. A spojujete to pres noviny? To straci smysl ne? Bavim se o spojeni v rijnu.

Kazdopadne diky, variant je vic, neco si vyberu a nejak to dopadne :-)

T.H.

Že by došel O2 kyslík?
.........
Kozlík:>Koupil jsem si nového noťase s XP. Připojený jsem na O2,když si stahuji stránky archivu, tak po 4. stránce se mi počítač blokne a musím internet ukončit a znovu spustit. Nevíte někdo kde je problém?<

pekny,ale velice anonymni web bez konkretniho cile....spis si nekdo dela prostor ,protoze citi ve vzduchu peníze EU na propagaci oboru....

a dotace musi nekdo vycerpat!!!ale ony by se mohly rozkutalet i k jinym(PSNV treba),kteri už odvedli kus prace v tomto,ale psnv spis zajma propagace než ztracet cas lobovanim , a chystanim si mista na podil z dotace....NEKDO SE NAM CPE KE KORYTU,spis vykuk,nez vcelar.....ze byl i oblbovat ve vedeni CSV!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!KDO? a jakej ma ZAMER?


bude hlidat u stanoviste,s informacni ceduli a zlodeje co mi ukradl oddelky s ní placne pres prdel?,a kam ze se ty vcely pak ztracej???

ale jak tam nekoho chytnu-ZABIJU,ZAKOPU ! ! !
uz toho mam fakt dost,nejdrív nemohouci starici s lajdaky nas drti varoazou,ted vcelari-zlodeji,uz na ne natahuju zeleza jak na medveda,a nakonec nejakej koumak bude vykradat obor pres nejakej nefukcni projekt na ktery chce shrabnout penize, NA KAZDOU SVINI SE VODA VARI....

VCELARI BDEME!!

Nachci ublížit dobré věci, ale obávám se že budete mít pravdu. Na cestičku, kterou mohou odcházet získané peníze ukazuje článek "Příčiny úbytku včelařů a včel v České republice" na zmiňovaném webu Včelí stráže. Článek začíná větou: "VČELÉ STRÁŽ při ČSV o.s. získala aktuální studii O stavu Včelařství v ČR, kterou zpracovala společnost REKLAMAX, s.r.o."
Asi nepřekvapí, že dle obchodniho rejstříku je vlastníkem reklamky Reklamax Jiří Cafourek, pravděpodobně tentýž co jednal 21.7. za Včelí stráž s vedením ČSV.

>pekny,ale velice anonymni web bez konkretniho cile....spis si nekdo dela prostor ,protoze citi ve vzduchu peníze EU na propagaci oboru....
a dotace musi nekdo vycerpat!!!ale ony by se mohly rozkutalet i k jinym(PSNV treba),kteri už odvedli kus prace v tomto,ale psnv spis zajma propagace než ztracet cas lobovanim , a chystanim si mista na podil z dotace....NEKDO SE NAM CPE KE KORYTU,spis vykuk,nez vcelar.....ze byl i oblbovat ve vedeni CSV!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!KDO? a jakej ma ZAMER?

zakladni pravidlo pro oddelky je pane Vaclavek :
KRMIT,KRMIT a KRMIT ,na konci srpna doplnit!!!
kranka muže met nabouchanej ul zasobama ,ale ploduje podle toho co najde "venku" a flaska s cukrem je pro ni taky "venku"a oddelky maj trochu jinou krivku vývoje coz mozna vite ,ale neakceptujete..

navic včely maj tendenci střidat pylovou a nektarovou snusku,aby meli vseho spravnej pomer

vam bych doporučil Lenina .....učit se,učit se a....

bravo bravisimo

Asi nepřekvapí, že dle obchodniho rejstříku je vlastníkem reklamky Reklamax Jiří Cafourek, pravděpodobně tentýž co jednal 21.7. za Včelí stráž s vedením ČSV.
------
Tak je to jasné. Pefektní práce.
jeho web (velká chyba, že mu chybí doména - takhle to spíš vypadá jako velká sranda:-) )se tváří, jako kdyby jej ČSV snad přímo založila.
A je z Rakovníka.
Ještě by to chtělo, aby požádala o stejný status v ČSV jako má Cech profesionálních včelařů - myslím že je to status OV.

A do PUV s nimi. Někdo to tady chce rozvrátit:-) Na stráž!

Ale asi to bude pěkná sranda. Zbývá založit trubčí domobranu. :-)
Karel

Nevím, co z toho děláte za vědu, když se jedná v podstatě o jednoduchou a neskutečně spolehlivou záležitost.Jedná li se o matku, která je stará, nebo trochu klempíruje s výnosy, ale má normálně silná včelstva, tak v září ji vyhledám, zašlápnu a pod plodiště po chvíli přeložím odělek samozřejmě s přiměřenými zásobami a po alespoň 2x výměně generací. Žádné noviny, žádné krmení, žádná kontrola, klid. Kdo má pocit, že včelstvu by neškodilo zesílit, úplně stejně to samé provede v 1/2 října. Kdo nenajde matku i když v tuto dobu se hledají nejlépe, opět se nic neděje pravděpodobnost výměny je prý kolem 80 %. Já jí vždy vyhledávám. U Dadantů mám plemenáče na poloviční plásty, protože je to tak nejjednodušší. Od těch dob co to takhle provádím jsem se zbavil všech oplodňáčků sekcí, přidávacích klícek a jiných zcela zbytečných pomůcek. Zdraví R. Stonjek

Je to spíš škodlivé, hlavně zbytečné...už vůbec ne v tom říjnu
Radek

Ak bolo vyslovené A, treba povedať aj B, t.j. vysvetliť prečo je to "zbytečné". Pôvodná otázka znela " chcem spojiť včelstvo v októbri - říjnu, ako to mám spraviť. Kolegovi som poslal odpoveď ako to robím ja, mikdy som s tým nemal problém a spájal som aj 50 včelstiev.

Kolega čítal môj článok o spojovaní včiel pred zimným obdobím. Spojovanie včelstiev je častou témou a ľudia sa pýtajú hlavne preto, že spojené včelstvo v tradičnom čase, t.j. v auguste - srpnu neprináša očakávaný výsledok, posilnené včelstvo je často v takej sile ako neposilňované.
Dlhoročnými pokusmi som si overil stratégiu spájania včelstiev, aby som odstránil negatívny kompromis a posilnené včelstvo bolo pravdu silnejšie o včely, ktoré som včlestvu pridal.

Dokázal som to spôsobom postupnosti, t.j. čas spojenia som posúval až na október, kedy to bolo 100%-né.
Svedčí to o tom, že dlhoveké včely vznikajú postupne (odlišne od doterajšej teórie) a tento proces definitívne končí až koncom septembra - září. Proces dlhovekých včiel je potom už nezvratný vo všetkých včelstvách a preto je aj hmotnosť posilneného včelstva vyššia.
Toľko v skratke (hľadanie cesty trvalo niekoľko rokov), aby ste sa dostali do "obrazu", prečo spájať tak pozde. K tejto mojej "pravde" sa ešte nik nevyjadroval ani v kladnej, či zápornej forme.

Nebylo by na škodu pomoci těmto dobrovolníkům tím že bychom sami si své včely ochránili,dobře lečili,med dobře prodávali a psa k úlům na nock hlídání uvazovali.Jinak ministr to myslí pro stát jako státní úředník zajisté dobře,když stát vynakládá dle něj nemalé prostředky na včelařství,je zapotřebí pomocí pokut část těchto prostředků znovu vrátit do státní kasy,aby nebyl státní rozpočet příliš ztrátový a peníze z něj se mohly použít na jiné věci než je včelařství. Vždyť kdo dnes nemá nataženou ruku?

Podsadit - nasadit je to jedno, ale hlavně velmi rychle, později je to možno upravit podle potřeby. Při vkládání Gabonu by bylo asi lépe pod., jinak jsem to dříve nechával nad, matku s plodem dole aby byla blízko KM a později to třebas přehodil, když matka zůstala dole. Spojování v současné době většinou není dobré. Je nutno dělat za rána nebo při zhoršeném počasí přes novinový papír nebo i síťovinu než se to zklidní. Stačilo dnes odpoledne jen nadzvedout víko, vložit krmení do oddělku - snad necelá minuta či jen vteřiny, ale to byla po chvilce mela! Proto se asi nepodařilo spojit včelstva a vzájemně se povraždila když v obou byly matky.Za měsíc nebo i déle vše půjde snadněji a bez rizika

Vážení přátelé, v naší organizaci jsme se rozhodli léčit aerosolem, ale není vůle zakoupit relativně nákladný kompresor.
Dostala se k nám jen nepřesná a neúplná informace o možnosti použít místo kompresoru tlakové nádoby s příslušenstvím, která by se natlakovala vzduchem z výkonného kompresoru (cca 10atm .?) a ta by se použila k vyvíjči místo mobilního kompresoru. Chybí nám však informace a hlavně zkušenosti. Jak musí být tlaková nádoba velká a na jak velký přetlak je nutno tlakovat- pro rozumné použití. Tzn. kolik včestev je možno ošetřit na jedno natlakování.Snažil jsem se nějaké relevantní informace - zkušenosti najít na webu, leč bezúspěšně.
Děkuji mnohokrát.
Za ZO včelařů ve Škvorci, Jaroslav Kolek

Vážení přátelé, v naší organizaci jsme se rozhodli léčit aerosolem, ale není vůle zakoupit relativně nákladný kompresor.
Dostala se k nám jen nepřesná a neúplná informace o možnosti použít místo kompresoru tlakové nádoby s příslušenstvím, která by se natlakovala vzduchem z výkonného kompresoru (cca 10atm .?) a ta by se použila k vyvíjči místo mobilního kompresoru. Chybí nám však informace a hlavně zkušenosti. Jak musí být tlaková nádoba velká a na jak velký přetlak je nutno tlakovat- pro rozumné použití. Tzn. kolik včestev je možno ošetřit na jedno natlakování.Snažil jsem se nějaké relevantní informace - zkušenosti najít na webu, leč bezúspěšně.
Děkuji mnohokrát.
Za ZO včelařů ve Škvorci, Jaroslav Kolek

Tak nove jsou hlaseny uz i uhyny vcel v Rakousku. Pricina, opet CLOTHIANIDIN.

A tady je mapka s uhyny v nemecku:
http://www.jki.bund.de/cln_044/nn_806762/DE/pressestelle/Presseinfos/2008/1006__AnalyseBienenschaeden.html

A zde tabulka s vysledky rozboru uhynulych vcel:
http://wetter-bw.de/ergebnisse/Bienensterben/Untersuchungergebnisse.php?printme=printme

Zvolili jste tu naprosto nejhorší variantu. Počet včelstev jde ošetřit podle velikosti nádoby. U běžných malých kompresorů ala OBI tak 6 včelstev a ještě mají s 10 atm. problémy. Jako dobrý zdroj tlakového vzduchu /neplést si s kyslíkem, který by byl jedovatý!!!/ slouží bomby do hasičských dýchacích přístrojů, mají 150 atm a vydrží asi tak 60 včelstev. To samé nebo podobné je u potápěčských bomb. Každé mají ale jiné připojovací závity a tudíž problémy. Potápěčská lahev stojí nafouknout něco kolem 100Kč, Takže ideální je domluvit se na stanici profesionálních hasičů, kde je většinou i kompresor a bomby si na den půjčit no a někdy stačí pár sklenic medu. U nás jsme to tak praktikovali, ale není nad vlastní přenosný kompresor, to je o něčem jiném. Zdraví R. Stonjek

Za zminku stoji i fakt, ze podle te tabulky byl nalezen CLOTHIANIDIN v jedovatem mnozstvi take v pylu ze 3 kukuricnych vzorku odebranych v Madarsku. Madari se holt o sve vcelky boji a maji k tomu duvod :(
Jestli take nekdo spolupracuje v cesku na vysetrovani vzorku? Rekl bych, ze jestli jo, tak ve vsi tichosti, aby ho nekdo neukamenoval, ze znevazuje oficialni teorie uhynu vcel.

Já si myslím, že je to vše o pudech nebo genetice. Včelstva mají zakodováno v nich, jak silná půjdou přes zimu a tím se také řídí. Dodáme li odělek brzo, přebytky včely spolehlivě zlikvidují. V ŕíjnu už "sedí na zimu" a na podobné záležitosti kašlou a tudíž do jara jdou "převčelené"/Václavkův termín/. To se určitě projeví výborným výsledkem v řepce a proto se tento způsob hodně používá. Já si o něm myslím, že když včelař porušuje přírodní zákony dané velmi dlouhou vývojovou dobou, musí za to také na druhé straně nějak zaplatit. A tak vznikla odělková metoda, což v podstatě znamená spoustu práce, materiálu navíc a včelaření s 2x větším počtem včelstev. To je také důvod, proč ji nepoužívám a včelařím v Dadantech, kde díky Řeháčkovi se rojivost pohybuje na nízké a zcela snesitelné úrovni. Vždyť on už před 10 lety byl metodě LBV hodně blízko, stačilo jen stavební rámky vložit o patro výš a dodat patřičnou teorii. No přišli jiní. Zdraví R. Stonjek

>Takže nám nikdo z vědců nevysvětlí, že se tak práškuje vždycky jednou za 5 let.
A proč včely hynou i v lesnatých podhorských oblastech, kde se moc hospodářských plodin nepěstuje.


Priteli, to tema neni vubec nove. Manfred Hederer, prezident nemeckeho svazu profesionalnich a komercnich vcelaru prohlasil jiz v roce 2004:

"Ne roztoci a ne viry rozhoduji o osudu vcelaru a jejich budoucnosti, pouze a jen POLITIKA. A ta nebere nas vcelare vazne."

Ostatne mam ten dojem, ze panove jako Dalibor Titera nebo Frantisek Texl se s Manfredem Hedererem znaji.

Zdravíčko neví tu někdo jak se dá jednoduše získat získat Mateří Kašička? Mám optimaly a chtěl bych skleničku na zimu. Jak MK získávají prodejci,když jí je málo?
Díky Pepíno

> Zdravíčko neví tu někdo jak se dá jednoduše získat získat Mateří Kašička?

V tuto dobu uz to jednoduche nebude ....

Viz napr Odborne vcelarske preklady - jsou tam dva clanky na toto tema, nebo knizecku - nevim presne nazev - neco jako: Ziskavani vcelich produktu - materi kasicka, pyl, propolis, vceli jed - stoji do 50kouruny

MK se ziskava pri chovu matek, kdy se 4 den po prelarveni z narazenych misek odsaje a tak porad dokola. Jsou k tomu potreba mladusky, a snuska. Tolik teorie co zatim znam.

T.H.

Podsadit - nasadit je to jedno, ale hlavně velmi rychle, později je to možno upravit.....
------------------------------------------------------------
Nejsem toho názoru, že musím provést spojování včelstev v podletí nebo na podzim za každou cenu. Pokud nejsou včely bezmatečné nebo matka není evidentně vadná, nezabývám se tím. Odchované oddělky s mladými matkami uchovávám nad produkčními včelstvy do jara. Zde se nám teprve projeví kvalita vyzimovaných matek. U některých matek, které byly ještě v podzimu "dobré" se právě v tuto dobu projeví nedostatky jako trubcokladnost, mezerovitost plodu, nízká rozloha plodu i u relativně početného včelstva při porovnání s ostatními včelstvy. Zde tedy přijde vhod uchovaný oddělek s mladou matkou. Technologie je velmi jednoduchá. V podletí zakrmím všechna včelstva na potřebné množství zimních zásob. Zakrmím přiměřeně i oddělky. Po skončení letů včel, což bývá v podmínkách kde včelařím až v průběhu listopadu, položím na produkční včelstvo s nejstaršími matkami (předpokládaná jarní výměna) mateří mřížku a na to postavím nástavek s oddělkem. Nyní vypadá sestava následovně: (viz MV č.3/2008) úlové dno, vystrojený nástavek bez včel, zimující včelstvo (dva nástvky), nástavek s jarními zásobami, mateří mřížka a nástavek se zimujícím oddělkem, fólie, dřevěnná deska na zatížení fólie, prázdný nástavek a víko. Očko neotvírám, nechci zimujícímu včelstvu narušit zavedené vnitřní prostředí. Pro úplnost - včelařím na nízkých nástavcích r.m. 42 x 17 cm. Při jarních prohlídkách použiji oddělek tam, kde chci matku vyměnit. Zbylé oddělky spojím se včelstvy kde zimovaly. Prostě odeberu mateří mřížku a vše ostatní ponechám na včelách samých. Jak praví dříve narození včelaři, ať si včelky vyberou. Takto přezimuji na můj počet včelstev asi 30% oddělků.
Pepča

Zdenku.Už jsem se tady zmínil,že tam kde je kukuřice mohou být i úhyny z postřiků a hlavně z pylu.Proč se někdo nezajímá o chemii která se používá u nás?Letos poprvé v Srbsku používají přípravek Gauchoa Regetn a včelaři mají velké obavy z úhynu.Ve Francii to zakázali používat už v r.2004.Něco podobného rostřikují v Americe z letadel proti zavlečeným molům z Austrálie,kteří jinak likvidují úrodu mandloní.Postřiky se provádí v noci a lidé nemají vycházet od 22 do 5.00hod.I tak si dost lidí stěžuje na nevolnosti.Někdy okolo r.1995 byl velký úhyn v létě na Slavonicku.Příčina byla : na jižní Moravě se letecky provedl postřik,snad proti komárům.Vzdušným prouděním se dostal nahoru tam v oblaku se přesunul přes Rakousko a následně spadl v dešti nad jedním lesem.V okolí lesa pak byly úhyny.
Bylo by dobré vědět ,kde byly úhyny a kde byly porosty kukuřice.

Má tady nědo song interwal sám v černým koutě ? please ..pošlete mi ji ná e-mail ...díky moc předem

Pro upřesnění:

V první dekádě září vložím všechny matky do izolačních klícek, abych na podzim neměl ve včelstev plod, což je pro zdárné přeléčení na varroázu nutností a povinností!

V první dekádě října zužuji ( odeberu spodní neobsednuté nástavky se starším dílem na vytavení ) a podsadím oddělky pod produkční včelstva. Při tom z klícek vypouštím oddělkové matky ( letošní ) a odstraňuji matky loňské ( každý rok vyměním matky u všech produkčních včeltev ). Vše dělám do 10.10 ( kvůli léčení ). Není nutné používat novinový papír, klícky a jiné zlepšováky. V říjnu ( zvláště u bezplodových včelstev ) nenastávají komplikace při spojování. Oddělkové včely si vždy uchrání své matky před případným negativním projevem produkčního včelstva. Pokud z nějakého důvodu mám v úmyslu matku vyměnit bez připojení oddělku ( např. chci oddělkem posílit včelstvo nově vzniklé ), v říjnu přidávám matku očkem:

Dotyčné včelstvo, které by nemělo mít plod ( jistota ), ponechám zhruba 2 hodiny v klidu osiřet. Potom matku namočím ve vodě a přidám ji mezi osiřelé včely sedící u očka. Včely matku bez potíží přijmou. Matka se namáčí proto, aby se omezila její pohyblivost ( suchá by mohla zazmatkovat a odletět ) a pojistilo její přijetí ( včely se k namočeným jedincům nechovají agresivně ).

Oddělky podsazuji, protože včelařím s mednými komorami ( prostor nad mednými komorami je určen pro med konzumní ). Kdybych oddělky nasadil na produkční včelstva, včely by do tohoto prostoru ukládaly snůšku... míchal by se cukrový med s přírodním.

S pozdravem...M. Václavek...

>není vůle zakoupit relativně nákladný kompresor?

Proč nevyužijete dotace ČSV na kompresory 70%? Času je dost.

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=ruzne

50 litrů/minutu, tlak 3.5-10 atm čistého vzduchu, motor min. 0.75 kWh.

>Letos poprvé v Srbsku používají přípravek Gauchoa Regetn

Ano gaucho, to je presne ten clothianidin :(
Stejne jako Poncho, PonchoPro ...

Josef Křapka:
V podletí zakrmím všechna včelstva na potřebné množství zimních zásob. Zakrmím přiměřeně i oddělky. Po skončení letů včel, což bývá v podmínkách kde včelařím až v průběhu listopadu, položím na produkční včelstvo s nejstaršími matkami (předpokládaná jarní výměna) mateří mřížku a na to postavím nástavek s oddělkem. Nyní vypadá sestava následovně: (viz MV č.3/2008) úlové dno, vystrojený nástavek bez včel, zimující včelstvo (dva nástvky), nástavek s jarními zásobami, mateří mřížka a nástavek se zimujícím oddělkem, fólie, dřevěnná deska na zatížení fólie, prázdný nástavek a víko. Očko neotvírám, nechci zimujícímu včelstvu narušit zavedené vnitřní prostředí. Pro úplnost - včelařím na nízkých nástavcích r.m. 42 x 17 cm.
______________________________________________________________

Velmi zajímavé!

Předloni a loni jsem váhal, zda podobným způsobem ( akorát s mednou komorou nad oddělkem ) mám zazimovat záložním matky ( nikoliv matky na výměnu! ). Nakonec jsem se k tomu neodhodlal ( dočetl jsem se o neúspěšnosti této metody ve smyslu dlouhodobého přechování obou matek ). Raději záložní matky přezimuji se včelami samostatně v 1 NN ( pod a nad polystyrénová deska ). Stává se Vám, že se včely zbaví jedné z matek před odstraněním mateří mřížky?
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

Vážení přátelé, prosím o laskavé sdělení kontaktů na včelaře, kteří vyrábějí pyl ve formě rousků.
Díky a vše dobré,
Vladimír Ptáček

Já bych poradil zvážit kolik včelařů má řekněme do 50 - 100 metrů od včel
elektřinu a kolik včelstev ne. Elekrický kompresor potřebného výkonu je za
pár tisíc, pokud se rovnou u někoho nevypůjčí, prodlužovačka při troše
štěstí se dá taky sehnat docela levně a pokud je mimo elektřinu jen pár
včelstev, ty se mohou řešit zvlášť, třeba na hodinu půjčit motorový
kompresor od sousední ZO za nějakou kompenzaci....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 24, 2008 11:09 PM
Subject: Alternativa pro kompresor


> Vážení přátelé, v naší organizaci jsme se rozhodli léčit aerosolem, ale
> není vůle zakoupit relativně nákladný kompresor.
> Dostala se k nám jen nepřesná a neúplná informace o možnosti použít místo
> kompresoru tlakové nádoby s příslušenstvím, která by se natlakovala
> vzduchem z výkonného kompresoru (cca 10atm .?) a ta by se použila k
vyvíjči
> místo mobilního kompresoru. Chybí nám však informace a hlavně zkušenosti.
> Jak musí být tlaková nádoba velká a na jak velký přetlak je nutno
> tlakovat- pro rozumné použití. Tzn. kolik včestev je možno ošetřit na
jedno
> natlakování.Snažil jsem se nějaké relevantní informace - zkušenosti najít
> na webu, leč bezúspěšně.
> Děkuji mnohokrát.
> Za ZO včelařů ve Škvorci, Jaroslav Kolek

>Ano gaucho, to je presne ten clothianidin :(
Stejne jako Poncho, PonchoPro ...

Nee, tak je to:
vyrobky Gaucho,Confidor,Chinook,Imprimo=imidacloprid
vyrobek Poncho=clothianidin

Oba to jsou nervove jedy z rad tzv. neonikotinoidu, pro vcelu jsou smrtelna jiz malinkata mnozstvi. Oba vyrabi firma Bayer.
Clothianidin byl zaveden, protoze pro imidacloprid vyprsel patent.
Jenom s tim jedem Poncho udelala firma Bayer vloni obrat 237 milionu euro.

Mori se s tim osivo. Tim jsou semena chranena pred napadenim hmyzem a navic se jed dostava pozdeji do rostliny, do vsech jejich casti, vcetne pylu nebo nektaru.
Navic se tezko odbourava, je dobre rozpustny ve vode a tudiz zustava dlouhe roky v pude, kde se hromadi.