Včelařská konference

Jedna věc je toxicita - u Amitrazu a jeho reziduí bude asi vyšší než u
ostatních přípravků proti varaóze, které jsou vesměs ze skupiny pyrethroidů
a druhá věc je množství ukládaných reziduí po léčení. Když teda v EU má být
Amitraz zakázán. Pokud není zákaz Amitrazu v EU veden nějakými politickými
hledisky - předkladateli z řad volených poslanců se třeba Amitraz z nějakého
důvodu nelíbí nebo lobbystickými hledisky - firmami, které mají patent na
konkurenční přípravky. Už naši zákonodárci občas vyplodí docela pěkné
nesmysly a v EU to bude o řád horší. Jenže právě pyrethroidy se vyznačují
velmi dobrou rozpustností v tucích a vosku, tudíž při podobném dávkování
bude ve vosku těch reziduí mnohem více než při léčení Amitrazem.

R. Polášek

Máš pravdu Gusti, to riziko nás prenasleduje a bude trvať dovtedy, kým budeme vo včelstvách používať drsné liečivá. Vystavovanie zásobných plástov, keď to nemusí byť, je určitá záťaž do budúcnosti. Pracovníci vo VUVč. v Dole určite už hodnotili (a nie raz) zaťažovanie plástov reziduami z rôznych prípravkov používaných na boj proti V.D. a to čo som mal ja k dispozícii hovorilo zatiaľ v prospech používania amitrazu v prípravkoch. Ak by to bolo opačne, ani u nás by nebolo relevantné.

Ekonomika je určujúcim faktorom na vedenie včelnice a spôsob ošetrenia fumigantom tieto náklady markantne znižuje a pritom táto metodika je jednoduchá a rýchla. Na jednej strane sú včelári väčšinou idealisti, prácu s včelami milujú, ale napriek tomu hľadajú cesty, aby i ekonomika bola pre nich priaznivá.

Skladovanie plástov in situ- na mieste samom, je obrovskou výhodou a vzdať sa jej, je pre mňa nemožné. Práce okolo včiel je aj bez tejto etapy zásahov do včelstiev široké.
V jednom čase som chcel nastúpiť cestu boja proti V.D. neškodným prostriedkom pre úľové prostredie t.j.kyselinou mravčou, ale môj pokus (založený na pozorovanej skupine včelstiev 50% bez liečenia:50% s kysel. mravčou) ma nepresvedčil ani v boji proti V.D., zvápenateniu včelieho plodu a potlačeniu nozematózy. V konečnom doliečení som musel použiť drsné prostriedky.

Zatiaľ sa používaniu (amitraz) fumigantu vzdať nemienim, skladovať plásty budem v debničkách pod zimujúcim včelstvom, ale je možné techniku ošetrovania upraviť na minimálne zaťaženie tých plástov, ktoré to nemusia absolvovať. V čase fumigácie môžem plodisko oddeliť od zásobných plástov medzidnom, ktoré používam na odvčelnenie medníkov pri medobraní. Je to zložité! Anton

>Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.<

>>Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření. <<

>>>Výsledok ošetrenia včelstiev a ich zdravotný stav je vynikajúci. <<<
......

Anton určitě mluvím o možnosti zvýšení reziduií a tím pádem rizik. V EU je brán amitraz jako zakázaný. Existuje nato funkční evropská směrnice. Má vyjímky a ty musí státy víceméně zdůvodnit, když ho používají ve svém zemědělství. Proto bezpochyb existuje i taková práce, kterou udělal VÚ. Kdyby ve zprávě bylo sděleno, že se došlo přes vosk na nadlimitní hodnoty, okamžitě by se amitraz musel zakázat.

A teď Ti musí dojít namysl, jak asi bude rada o skladování a expozici léčiv na souše "drahá" jen z pohledu, když by se amitraz z důvodu vysokých hodnot zakázal. EU nejde v tomto případě o zdraví včel, ale o hodnoty nebezpečných látek v zemědělských produktech.

Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření.

Vo svojompredchádzajúcom komentári som písal, že skladovanie plástov cez zimu v úli pod zimujúcom včelstve robím už minimálne 20 rokov a nič k takému nedošlo ak to tvrdí GuPa a Eman. Výsledok ošetrenia včelstiev a ich zdravotný stav je vynikajúci. Aplikujem dve kvapky Varidolu alebo Takticu (je to to isté), prípadne tri na objem troch debničiek. Posledných 5 rokov moje ošetrenie pozostáva len z troch fumigácií bez použitia Gabonu. Ak by postup bol nesprávny, tak V.D. by už dávno bol moje včelstvá zlikvidoval. Samozrejme rešpektujem českých priateľov, keď sa držia nariadenia veterinárov. Ale musia mať vždy pravdu? Anton

Zaoberať sa takou "prkotinou" je nezmysel. Každá stará večela má krídla zodrané a roztrapkané. Vacerí komentátorí to správne zdôvodnili. V.D to nepspôsobuje ani pri maximálnom napadnutí včelstva, V.D. a jeho vývojopvé formy spôsobujú pri premnožení keď hrozí úplný rozpad včelieho spoločenstva,len deformáciu krídiel, ich pokrčenie. Anton

Na Slovensku na likvidáciu "vápna" používame výluh chmeľu a keďže chmeľ je v každom poriadnom pive, tak používame 10˚ pivo (len v tom prípade, že chmeľ pivársky priemysel ho nenahradil umelou chuťou. Všetko je možné). Chmeľ obsahuje látku lupulín, ktorá pôsobí kladne na plesňové ochorenie. Anton

místo matky sem přidával oddělek,opoměl sem zdůraznit,že nový úl musí být nabouchaný včelami....

vyměnit veškeré dílo za panenské dílo s medníku jiného včelstva do nových nebo aspoň čistých nástavků + rámek cizího zdravého plodu,při těchto harakiry dát zrovna druhou kladoucí matku na ostro,po 48 hod. kyselinu mravenčí třeba v podobě formidolu,ale do všech na stanovišti!!....kys.mravenčí je učinná prevence proti zvápenatění...

jak uskladnit zásobní souše?, tuto otázku si musela položit pěkná řada včelařů po letošní zimě,kdy cukerných zásob byla kupa do prvních snůšek!komu nejde o kvalitu aspoň za 100,tak se tím nezaobíral a dal cukromed do výkupu za 30,...

od února mám tyto zásoby v komínech po 5N přímo na stanovišti pro oddělky apod ,dole a nahoře síto na léčení,černá plechová střecha podložená(zahřívá se a vyvolává tah, tak aby mohl procházet průvan ven ,podmínka je žádnej pyl-pánové ,pyl s tvrdým y-,rámky s mezerou 2 cm musí být co nejpřesněji nad sebou-jinak nevyvoláte komínový efekt ,který umocňuje černá střecha,a občas to prohlídněte ,je dobré když v tom je pohyb -to nemá plíseň ráda ,není třeba žádné chemie ,je jedno jestli jsou zavíčkované nebo ne,nic mi nevyteklo ani nezplesnivilo,pylové desky zasypat m.cukrem a uložit na suchém a tmavém místě,tyto ani nemám důvod vytahovat celej rok s úlu,včely to s nima zvládnou líp než ve skříni,zbytek vytavit,rámky pálit-žádná desinfekce nic,kdo si nemůže dovolit pro novou mezistěnu novej rámek tak ať to radši zabalí......

pokud se vám to podaří s melocitozou přes zimu -a v zimě to není problém-vytočíte ho s jarní snůškou,protože nabere vodu jak v tom sudu a necháte ho přenosit....rozhodně je dobré udělat cokoliv, aby na tom houfně nezimovaly

Mohou to být jinak dobré včely, u kterých nějakým nešťastným zásahem nejdřív
došlo k přechodnému zhoršení čisticího pudu a teprve potom ke zvápenatění.
Třeba snížením počtu včel třeba nějakou dlouhotrvající výměnou matky nebo
rojením. To je třeba zvážit a takovým včelám, pokud jsou jinak nadějné, jen
pomoct vyčištěním úlu, zúžením úlu atd a pokud není snůška, tak i dodáním
trochu zásob. Pokud by to bylo jen jedno včelstvo z více a až na to
zvápenatění a menší sílu způsobenou až zvápenatěním by bylo všechno ve všech
včelstvech stejné, spíš se dá uvažovat o tom, že zrovna toto včelstvo je ze
včeltev na stanovišti na zvápenatění náchylné nejvíc. Potom je na místě
uvažovat o výměně matky. Jinak ale kritické období je jaro, tam se
náchylnost k zvápenatění projeví nejvíc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fero" <fcitbaj/=/iol.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 19, 2007 7:51 AM
Subject: Vápenatenie včelieho plodu


> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky
húfne
> vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
> doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
> robiť? Fero.

Vazeni pratele pokud jste z okoli Hradce Kralove a mate zajem o vzdelavani
podivejte se na :

http://www.sosvet.cz/dokumenty/office/sosv_vcely_dotaznik.dot

Hezky den Frantisek

Vápenatění plodu postihuje včelstva, které mají vlhko v úlu. Zlepšit větrání. Zvápenatěný plod je vlastně plíseň, tím, že je včely vynosí před úl, napomáhají rozšiřování spór této plísně. Tyto bílé a později dozrálé šedozelené mumie chce pokud možno spálit.

Pokus se zlepšit větrání v úlu - otevřít očka, použít zasíťované dno, když to nepůjde jinak, odebrat poslední rámečky v nástavcích. Zvápenatěním se včelstvo oslabuje a začíná bludný kruh - nestačí vyhřát a odvětrat úl - nákaza se množí.
Mohlo by napomoct posílit včelstvo, nebo naopak odebrat napadené plásty, ty spálit a zbytek včelstva přidat k nějakému silnějšímu, které se nákaze ubrání.
Zdravím, Pavel


> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý
> včielky húfne vynášajú s úľa.

Nejen výměna matek, ale je potřeba vyměnit i dílo v plodišti. Staré dílo v žádném případě nedat do jiného včelstva, ale vyvařit.
Možno dát rámky z jiného včelstva i mezistěny. Formidol podpoří čistící pud včelstva, ale to nestačí.
Matku vyměnit co nejdříve. Dílo vyměnit ihned.

Zdravím, Pepane!
Jste poněkud přísnější, než veterinární předpisy :-).

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 19, 2007 9:07 AM
Subject: Re:V?penatenie v?elieho plodu


V čechách by se to muselo oznámit veterině a pod jejich dohledem by se
spálilo jako u moru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: V?penatenie v?elieho plodu
> Datum: 19.6.2007 07:51:29
> ----------------------------------------
> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky
> húfne
> vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
> doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
> robiť? Fero.
>
>
>

.Tyto pylové plásty buď uskladníme na příští
> rok,zasypeme moučkovým cukrem a nebo vytavíme.Je to doba,kdy pylu je
> nadbytek a netřeba s ním šetřit. Další věc,kterou děláš,že uskladňuješ
> souše v nástavkách,po 2 s mateříma mřížkama.To opravdu nevím,co to má za
> smysl,motýlice proleze mnohem menší škvírou a nic jiného v této době
> nehrozí.Ahoj...


Jo jo, ty plasty s pylem byla chyba - mel jsem je z ulu kde jsem usadil 1 roj do spodniho nastavku a druhy roj do nastavku nad nej a pak jsem je casem pres noviny a mrizku spojil - takze mi ve druhem nastavku zbyly plasty i s pylem. Po teto zkusenosti uz bych to samozrejme s temi plasty udelal jinac :-))
no a to skladovani bylo podle me celkem v pohode, protoze motylice do toho nesla - mel jsem to v nastavku, ktery nelezel primo na podlaze ale byl ve vysce od zeme kuli pristupu vzduchu - pruvanu. Ty mrizky tam byly kuli misim a podobne, jakoby dno a viko. Dal jsem je tam proto aby tam proudil vzduch a nesla do toho prave motylice - a na ni to fungovalo.

Pri vytaceni mi pomahala teta a byla tak nabita, ze nez jsem prisel od vcel odvickovala vse a to byl hlavni problem :-))

Kazdopadne diky, preci jen priste uz to nebude takove tapani v mlze :-))

T.H.

Zvápenatění plodu je houbovité onemocnění, jehož zdroj je kdekoliv v
přírodě. Proto je jeho jednorázové utlumení (například vložením
formidolových desek) jen dočasným řešením, jelikož pravděpodobně brzy dojde
k obnovení choroby. Je tedy zapotřebí současně zvýšit čistící pud včelstva
výměnou matky.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "fero" <fcitbaj/=/iol.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 19, 2007 7:51 AM
Subject: Vápenatenie včelieho plodu


Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky húfne
vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
robiť? Fero.

V čechách by se to muselo oznámit veterině a pod jejich dohledem by se spálilo jako u moru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: V?penatenie v?elieho plodu
> Datum: 19.6.2007 07:51:29
> ----------------------------------------
> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky húfne
> vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
> doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
> robiť? Fero.
>
>
>

Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření.
.....
Dobré a rychlé je strčit hubici vyvíječe pod igelit a víko.

Karel

Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření.


-----------------
GuPa:
>Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.

Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky húfne vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám robiť? Fero.

Buď stará včela, nebo to může spůsobit Varoa, tím že poškodí plod mechanicky, nebo nakazí plod virusem. Udělal bych test na počet Varoa v plodišti.

Ano, pokud se jedná o váhové poměry 2 kg vody : 1 kg medu, pak to skoro ten poměr, který úspěšně používám. Povede se to. Hustota takového roztoku by měla být mezi 1.11 až 1.12. Jen směle do toho.

> Kdyz zkusim vyrobit medovinu v pomeru 2:1 (voda : med) a zadny cukr,
> myslite ze se to povede? Nebude to prilis huste na prekvaseni?? Poradil mi
> to jeden vcelar, ale nejak moc se mi nezda tenhle pomer..

Černý pyl je s Vlčího Máku

F.A.

První si něco zjisti o včelaření a o MATKÁCH a teprve potom piš články na konferenci...

Držím se přísloví, chytrému napověz - blbého kopni ;-)
Foltýn

Dvě včely je to jako jehla v kůpce sena. Rozhodně to není mřížkou ani ničím podobným, ale nejspíš stářím. Věk se dokáže i na včelách nějak podepsat.

Včela už je stará. M

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 8:31 PM
Subject: Roztřepené konečky křidýlek.


> Dnes pri kontrole jsem uvidel 2 včelky co mely konečky křidýlek roztřepené
> o co se může jednat?.
>
> __________ Informace od NOD32 2285 (20070522) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Dnes pri kontrole jsem uvidel 2 včelky co mely konečky křidýlek roztřepené o co se může jednat?.

Dá se nějakým způsobem v domáctnosti zužitkovat prpolis? myslím třeba jako dát do mastí, vyluhovat v lihu atdd., más tím někdo zkušenosti?.

NE Množství cukrů v medu nesmí v roztoku přesáhnout 24% jinak bude působit jako konzervant. nenech se mýlit tím že občas dojde k nakvašení povrchu medu.

Pepa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medovina
> Datum: 18.6.2007 20:07:40
> ----------------------------------------
> Kdyz zkusim vyrobit medovinu v pomeru 2:1 (voda : med) a zadny cukr,
> myslite ze se to povede? Nebude to prilis huste na prekvaseni?? Poradil mi
> to jeden vcelar, ale nejak moc se mi nezda tenhle pomer..
>
>
>

Je to jednoduché motýlice nesnáší průvan a větší mezery mezi rámky jí také neprospívají proto postavíš-li nástavky na sebe máš komín a čím vyšší tím líp kde je stálý pohyb vzduchu a když dáš do nástavku o jeden nebo dva rámky méně tak je po problému Já tak skladuji souše ve stodole léta a bez problémů Ale opravdu musíš dospod a nahoru dát mřížku proti myším

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Prost? Jan <pros.jan/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: BETONOV? MED - leton?
> Datum: 18.6.2007 19:09:39
> ----------------------------------------
> Ahoj Tomáši,je vidět,že s tím máš již nějaké zkušenosti a ptáš se,jak to
> dělám já.Protože poslední rámky s medem odebírám dosti pozdě / srpen,kdy v
> minulých létech hrozil
> ten cementový med / a jsou v této době rámky v převážné míře celkem zcela
> zavíčkované,je zbytečné znovu pokoušet další a další plásty odvíčkovávat a
> vytáčet,výsledek je stejný.Pokud ale po zjištění stavu přijdeš na to,že je
> to vše stejné,když máš stejné stanoviště,ty včely to také všechny najdou a
> donesou.Já vím,že je to těžké,nepokusit se plásty vytočit,většina včelařů
> to také dělá a pak nastane ten případ o kterém píšeš,že během zimy med
> vytéká a pyl plesniví.Pyl v medníku nemá co dělat,je to častým a neuváženým
> zásahem do včelstva,kdy včelař převěšuje pylové
> plásty z plodiště do medníku.Tyto pylové plásty buď uskladníme na příští
> rok,zasypeme moučkovým cukrem a nebo vytavíme.Je to doba,kdy pylu je
> nadbytek a netřeba s ním šetřit. Další věc,kterou děláš,že uskladňuješ
> souše v nástavkách,po 2 s mateříma mřížkama.To opravdu nevím,co to má za
> smysl,motýlice proleze mnohem menší škvírou a nic jiného v této době
> nehrozí.Ahoj...
>
>
>

Kdyz zkusim vyrobit medovinu v pomeru 2:1 (voda : med) a zadny cukr, myslite ze se to povede? Nebude to prilis huste na prekvaseni?? Poradil mi to jeden vcelar, ale nejak moc se mi nezda tenhle pomer..

Ahoj Tomáši,je vidět,že s tím máš již nějaké zkušenosti a ptáš se,jak to dělám já.Protože poslední rámky s medem odebírám dosti pozdě / srpen,kdy v minulých létech hrozil
ten cementový med / a jsou v této době rámky v převážné míře celkem zcela zavíčkované,je zbytečné znovu pokoušet další a další plásty odvíčkovávat a vytáčet,výsledek je stejný.Pokud ale po zjištění stavu přijdeš na to,že je to vše stejné,když máš stejné stanoviště,ty včely to také všechny najdou a donesou.Já vím,že je to těžké,nepokusit se plásty vytočit,většina včelařů to také dělá a pak nastane ten případ o kterém píšeš,že během zimy med vytéká a pyl plesniví.Pyl v medníku nemá co dělat,je to častým a neuváženým zásahem do včelstva,kdy včelař převěšuje pylové
plásty z plodiště do medníku.Tyto pylové plásty buď uskladníme na příští rok,zasypeme moučkovým cukrem a nebo vytavíme.Je to doba,kdy pylu je nadbytek a netřeba s ním šetřit. Další věc,kterou děláš,že uskladňuješ souše v nástavkách,po 2 s mateříma mřížkama.To opravdu nevím,co to má za smysl,motýlice proleze mnohem menší škvírou a nic jiného v této době nehrozí.Ahoj...

Jeste bych se v souvislost s medovicovym medem zeptal na nebezpeci brzkeho vytaceni tj. vytaceni nezraleho medu?
Je vubec treba se toho bat? Nebo radsi s tim ven viz nebezpeci cementoveho medu?
......
Nezralý, kyselý, zelený,... hlavně ať je venku.
Když uzraje v plástech, tak už je nanic.
Karel

Jeste bych se v souvislost s medovicovym medem zeptal na nebezpeci brzkeho vytaceni tj. vytaceni nezraleho medu?
Je vubec treba se toho bat? Nebo radsi s tim ven viz nebezpeci cementoveho medu?

Diky

T.H.

Pokud by měl někdo lepší návod jak na to,zajisté to všichni uvítáme,hodně zdaru všem...
----------
viz. Moderní včelař 6/2006 str.17

Celkem efektivní návod. Bohužel jsem netušil, že na něj dojde již letos.

Karel

Eman:
>Gustimilán se poctivě snaží přijít věci na kloub.<
.......
Podle mého je vosk jen jeden z produktů od včel, který není až tak "nasáklivý" jestli se s ním pracuje a on pravidelně koluje a vaří se. To je v zprávě sděleno jasně a má to význam velký. Tz. že k jakési degradaci spolu s kyselinami u amitrazu při zpracování dochází. A to je důležité pro udržení takových látek ve včelařství u nás.

Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.Proto reaguji zde a i přes mé špatné matematické dovednosti stále docházím k výsledku, že radit aby se souše skladovaly podstavením, zvyšovaly riziko loupeže a reziduií ve vosku, je moc "drahá" rada. Totiž může dojít opravdu na nezávislé vyšetření vosků a zadá to třeba i Rada EU atp. a mohou ze dne na den ČR zakázat ve smyslu "Amitrazové evropské směrnice" použití dost dobrého, ale hlídaného prostředku proti varroáze.

Ty výsledné hodnoty u těch rakouských mezistěn nejsou celkově vůbec tak špatné a nemohou být brány jako "odstrašující" příklad pro českou včelařskou veřejnost. Prostě se může u některého vzorku zjistit vyšší hodnota a ta je patrna i u jednoho českého vzorku.

http://www.mze.cz/UserFiles/File/mze5000_vcelky/16233_vyzkumneukoly/Zpravaresidua.pdf

Berou ho jaksi automaticky. Ve skutečnosti to tak ale není a pokud by se to
mělo jen odhadnout, musela by nejdřív banda výzkumníků tu pohltivost těch
jednotlivých ploch změřit a potom ještě zjistit vliv různé teploty a různé
vlhkosti. Celý barák výzkumníků by se tím mohl rok zabývat a nakonec by
stejně vykoumali informaci pro průměrného praktického včelaře zhruba se
stejnou informační hodnotou jako jsou údaje o dávkování uváděné v návodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 2:01 PM
Subject: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA
JEZAKLADVCELARSTVI A LECENI


Chlapci, odkud berete předpoklad, že všecny materiály pohlcují stejně?
Povrch včelího těla je z jiného materiálu, než mezistěna, vnitřek včelí
buňky obsahuje t.zv. košilky atd. Jiný bude atak včelí buňky a jiný mezi
hustými včelími chloupky. Jediný smysluplný postup je vybrané včelstvo
usmrtit a změřit celkový obsah inkriminovaných látek ve včelách a v
plástech. Na to nikdo z vás nemá. Machrování s povrchem je k ničemu.

Pepa

Odpověděl mi/odborník na slovo vzatý na medovici /nejlépe
> plásty potopit do sudu,nechat 1-2 dny aby
> nasákly vodou a poté vytočit.Tak jsem se to také snažil udělat,totiž snažil
> se do sudu potopit 10 - 12 plástů,jenže to není tak jednoduché.Ačkoli jsou
> to plásty 2 - 2,5kg,nemyslete si,že se potopí,ani náhodou.Je zapotřebí je
> zatížit a to hodně,jinak plavou nahoře.Tak jsem dospěl k názoru,že bych to
> asi musel dělat několik týdnů a ten následně vytočený med bych stejně musel
> zkrmit se včelami a nebo uvařit spoustu medoviny.

jj to sem loni taky resil a neni to sranda - ve vanickach a plastovych bedynkach jsem ramky namacel, slo mi to delat jen po malych seriich takze pekna zdrzovacka - mnohem vic prace nez uzitku :-(

Vyřešil jsem to tak,že
> jsem ty uskladněné medné plásty s cementem nechal ve skříních do jara
> /motýlice se jich nevšimne,nemá šanci / a po asi 4 plástech je potom dával
> z jara do spodního nástavku včelám.Tento med přes zimu povolil a byl jako
> pasta.Krystalky se rozpustily a nic včely ven nevynesly,vše
> spotřebovaly.

Taky jsem jich par skladoval, ale v prubehu zimy zacal vlivem vlhkosti med vytekat - to co nebylo zavickovane a pyl zacal plesnivet

Kde jste je prosim skladoval a jak?
Ja je mel v nastavkach, shora a zdola m. mrizka - vzdusne ulozeni, ve stodole kde se skladuje seno, ale spokojenost bidna, spis sem si rikal, ze jsem je take nenamocil a nevytocil.

Diky T.H.

Hochu Josefe. Gustimilán se poctivě snaží přijít věci na kloub. Nevadí že se mu v rychlosti sem tam vloudí počtářský překlep. Jde o pokus o odborný odhad. Přinutil mě o věci přemýšlet hlouběji, než jsem to doposud dělal.

Mimochodem daleko největší pošetilost je ten tvůj "jediný smysluplný postup". Jak bys to chtěl realizovat, když VU nezjistil nic?

P.S.
Spočítal jsem, že 1 dm2 plástu má plochu <15.4 dm2 (oboustranně asi 800 buněk). Mohl jsem se splést, neživí mě to a nejsem matematik :-).

Vskutku je na pováženou,jakými ptákovinami jste schopni se zabývat,když jsou zde věci daleko závažnějšího charakteru a jehož vlivem na letošní počasí se mnozí včelaři budou muset zabývat.Vše odkvetlo ve velké rychlosti,neb žádná zima letos nebyla.Dá se tedy předpokládat,že nás včelaře
čekají i věci nebývalé a které budeme muset řešit.Abychom je vyřešili beze ztrát na včelách a produktech,zajisté uvítáme každou zkušenost od těch,kteří na to mají jakýsi
takýsi recept.Začínají stesky na vyskytovaný cementový med
a to letos dříve či později zasáhne celou naši republiku.
Tady je však každá rada drahá,můj poznatek z minula.
Stalo se mi před asi 30 lety,že jsem plásty plné medu vybral z medníků a po neúspěšném vytáčení jsem to vzdal a uskladnil je ve skříních,bylo jich mnoho.Nedalo mi to,a tak
jsem se na okresní přednášce,kterou měl př.Haraksim jeho
optal,co s tím.Odpověděl mi/odborník na slovo vzatý na medovici /nejlépe plásty potopit do sudu,nechat 1-2 dny aby
nasákly vodou a poté vytočit.Tak jsem se to také snažil udělat,totiž snažil se do sudu potopit 10 - 12 plástů,jenže to není tak jednoduché.Ačkoli jsou to plásty 2 - 2,5kg,nemyslete si,že se potopí,ani náhodou.Je zapotřebí je zatížit a to hodně,jinak plavou nahoře.Tak jsem dospěl k názoru,že bych to asi musel dělat několik týdnů a ten následně vytočený med bych stejně musel zkrmit se včelami a nebo uvařit spoustu medoviny.Vyřešil jsem to tak,že jsem ty uskladněné medné plásty s cementem nechal ve skříních do jara /motýlice se jich nevšimne,nemá šanci / a po asi 4 plástech je potom dával z jara do spodního nástavku včelám.Tento med přes zimu povolil a byl jako pasta.Krystalky se rozpustily a nic včely ven nevynesly,vše spotřebovaly.Ani nevíte,jaký prudký rozvoj následoval.Bohužel výtěžek z minulého roku-poloviční,zato příští rok byl nadprůměrný.Toto je moje zkušenost s cementovým medem.Pokud by měl někdo lepší návod jak na to,zajisté to všichni uvítáme,hodně zdaru všem...

Jo a pak že medobraní je nejradostnější práce včelařova. Než něco takového, tak to radši nic. U nás už pořádně nepršelo skoro měsíc, tak doufám, že melicitoza nebude tak strašná. Z 15 včelstev mi ji nosí asi tři. Ostatní ani ťuk, tak doufám, že budou rozumné a ani nezačnou.;-))) Vloni jsem ji měl taky a podařilo se mi naštěstí polovinu vytočit. Zbytek spořebovaly do krmení.
Jinak před pěti lety jsem na tom úplně odrovnal medomet.

Chlapci, odkud berete předpoklad, že všecny materiály pohlcují stejně? Povrch včelího těla je z jiného materiálu, než mezistěna, vnitřek včelí buňky obsahuje t.zv. košilky atd. Jiný bude atak včelí buňky a jiný mezi hustými včelími chloupky. Jediný smysluplný postup je vybrané včelstvo usmrtit a změřit celkový obsah inkriminovaných látek ve včelách a v plástech. Na to nikdo z vás nemá. Machrování s povrchem je k ničemu.

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Gustimilián Pazderka
Sent: Monday, June 18, 2007 1:52 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLADVCELARSTVI A LECENI

Eman:
>Opravdu Gusto nejsi matematik, ..Při průměru cca 5 mm (bráno jako
>válec) a
hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2. <

Zase jsem se sekl a totálně společensky znemožnil. :-) Spočítejte to někdo a sdělte, kolik má dm2 včelího dělničího plástu skutečné plástové plochy.
Vypadá to, že průměr bude ještě krát pí. A také přičíst to dno. Beru to jako povrch válce zasunutého do vnitřní plochy dutého šestibokého hranolu bez víka a dna.(včelí buňky)

Už toho počítání prosím tě zanechej. Při průměru buňky 5 mm je obvod 15.7 mm a plocha válce je 172.7 mm2 bez dna.
--------------
GuPa:
Při průměru cca 5 mm (bráno jako válec) a hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2.

Eman:
>Opravdu Gusto nejsi matematik, ..<
....
>Při průměru cca 5 mm (bráno jako válec) a hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2. <

Zase jsem se sekl a totálně společensky znemožnil. :-) Spočítejte to někdo a sdělte, kolik má dm2 včelího dělničího plástu skutečné plástové plochy. Vypadá to, že průměr bude ještě krát pí. A také přičíst to dno. Beru to jako povrch válce zasunutého do vnitřní plochy dutého šestibokého hranolu bez víka a dna.(včelí buňky)

>Lépe je psát, že 10 cm2 = zhruba 3,16x3,16 cm = 0,1 dm2

I.<
......
Díky, je to 0,1 dm2. Opravuji. Ve včelstvu při fumigaci je podle zprávy 20 000 včel a dále když ponechám 11 rámků 39x24 místo vyvaření nebo skladování mimo úl, dávkuji léčivo s jedním prázdným nástavkem navíc včelstvu se skutečnou plochou odpovídající 11 x (2,15 x 3,7) = 11x(cca 8 dm x 2 strany = 16 dm2 x 400 buněk) a to je 11x6400 buněk(nádob).

Při průměru cca 5 mm (bráno jako válec) a hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2.


To by mělo být na dm2(11x6400)x (0,05dm x 0,11 dm)= 387,2 dm2 skutečné plástové plochy/nástavek, který je s prázdnými buňkami dole uskladněn a má míru 39x24 a 11 ks rámků.

Takže podle zprávy se aplikuje fumigant ve včelstvu, které obsedá cca 6 rámků(200 dm2) s 20000 ks včel. :-) A to není ani na dotaci 1D. :-)

Je tam v té zprávě chyba, protože se zohledňuje obrvení, ale ne plocha buněk sesoučtem vnitřní plochy "dřeva" v úlu.

Včelařím v CHKO Třeboňsko. Melicitóza jako "bejk". To není medobraní to je dobívání. Včelstva ve čtyřech nástavcích 39x24, vše plné melicitózního medu. To že to skončilo u nás není pravda, stále nosí průsvitnou řídkou tekutinu, která po dvou až třech dnech v plástech tuhne.
Na polích je svazenka ale vlivem nedostatku vláhy z ní nosí pouze pyl.
Po skončeném pracovním víkendu dnes nabírám síly na další kolo dobívání medu z plně zanesených plástů.
Těžké včelařské práci zdar!!!

Opravdu Gusto nejsi matematik, sám to píšeš, o Dolu se radši nevyjadřuj! (ačkoli tady nejde o matematiku, ale kupecké počty ze základní školy). Tak nám prosím tě neblbni hlavu!

2000 dm2 je 200 000 cm2, to odpovídá 20 000 ks včel. Plástovou plochu nelze počítat s povrchem vnitřku prázdné buňky, protože plásty jsou obsazeny zásobami, plodem a včelami. Jestli se mýlím, nechám se poučit.

------------------
Gustimilán Pazderka:
Ve včelstvu napodzim podle zprávy je tedy 2 000 ks včel na 200 dm2 plástovém ploše, která má ale skutečnou plochu mnohonásobně větší.

Já nejsem matematik a určitě ani ne ve VÚ v Dole. Taková zpráva je důkazem, že zprávy za statisíce korun nejsou věrohodné a mají nelogické a zpochybňující nedostatky.

GP:
Pro 50 vyzimovaných včelstev:

Je potřeba minimálně 200 kg vosku "v pohybu".
.....
Jestli dobře chápu, ty máš na vyzimované včelstvo 2kg mezistěn?
Dík.
Karel

Včera jsem s tím zápasil. Nebylo to medobraní ale medodolování. Pomáhalo mi vidličkou zajet hluboko dolů a něco přeci vylítá. Od 21,00 do 2.00 jsme vytočil necelých 100kg medu. Černého jak bota dobrého.
Před pěti lety byla melicitoza až do října. To ničilo včely asi víc jak melicitoza v zimě. Takže optimistou bych nebyl ohledně toho, že by to mělo skončit. Dokud bude vlhko a teplo, tak to může jet.

Naštěstí mám hotovou nerez vanu, zatím na vaření voští, pak na parafinování. A asi v tom budu přinejhorším máčet plásty a pak točit. Ale to až by bylo nejhůř. Zatím nechám včely žít. Až zanesou 5 nástavků melicitozou, budu to řešit. :-)

GP> 10 cm2 je 10x10 cm = 1 dm2 (to je doopravdy masivní včela :-) )

Lépe je psát, že 10 cm2 = zhruba 3,16x3,16 cm = 0,1 dm2

I.

Karel:
>Myslím že to není málo na 50 včelstev <
......
Vycházím vždy z počtu vyzimovaných včelstev kde je počet včelstev ve skutečnosti vyšší.(viz níže)

Pro 50 vyzimovaných včelstev:

Je potřeba minimálně 200 kg vosku "v pohybu". Tz. 100 kg je zimováno a popř. ve skladě jako bílé souše, dalších 100 kg se přidává v podobě mezistěn podle projevu stavebního pudu. Ten přichází a odchází s věkem dělnice. Nelze chtít projev stavby po včelstvu když včelstvo nemá odpovídající počet stavitelek.(mimo jiné podmínky) Těch 100 kg/ - druhou půlku vosku je potřeba opět na přístí vyzimování nachystat do podoby mezistěn. Také se počítá se záložnímy včelstvy, takže při 50 vyzimovaných, je v rámci těch 200 kg vosku i rezerva na až 15% (+ 8 minivčelstev ) živých záloh.

Přátelé,
mám plné medníky melicitozy - 2 na každém včelstvu. Celkem tak cca 400 plástů. Přinesly mi to během jednoho týdne a snad už to skončilo. Zkoušel jsem to točit a výtěžnost je asi tak 10 procent. Zbytek zůstává v buňkách. Včelařím 20 let, ale takovou hrůzu mám porvé.
Zkuste mi poradit, jak to dostat rozumně z plástů ven. Mám ještě cca 40 volných souší. Jediné, co mi napadá, je dát do spodního medníku prázdné souše, nad to desku s dírou a na to nástavek s melicitozu namočenou ve vodě. A místo víka průhlednou folii nebo síto, aby tam bylo světlo a včely to braly jako loupež.
Máte s touto metodou někdo zkušenosti? Za jak dlouho to přenesou a kolikrát se to musí rosit nabo namáčet.
Uvítám každou zkušenost.
Díky
V.Bicek

Radim Polášek:

>Kolik procent léčiva zasáhne včely a
kolik procent zůstane na vosku je spíše teoretická otázka, ...<

.......
Ale ve zprávě i když to není přesně kvatifikováno se přesvědčivě tvrdí, že devět desetin léčiva (při fumigaci) absorbují včely. Kdyby se vycházelo z tohoto přepokladu, potom by i desetinásobné dávky léčiv byly při fumigaci OK.

Toto je pravděpodobně ta idea, která se uchytla a nelze ji prakticky uplatňovat v praxi při skladování souší! Proč? Protože je to špatně, když se vystavují léčivu uskladněné plásty.

Karel:
>Jinak k ploše-povrchu. <
.....
Předávaná fakta VÚ :
Povrch obrvení u jedné včely je 10 cm2 (centimetrů čtverečních)
Povrch včelstva napodzim je 2 000 dm2

Plástová plocha je prý 200 dm2

..........

10 cm2 je 10x10 cm = 1 dm2 (to je doopravdy masivní včela :-) )
Ve včelstvu napodzim podle zprávy je tedy 2 000 ks včel na 200 dm2 plástovém ploše, která má ale skutečnou plochu mnohonásobně větší.

Já nejsem matematik a určitě ani ne ve VÚ v Dole. Taková zpráva je důkazem, že zprávy za statisíce korun nejsou věrohodné a mají nelogické a zpochybňující nedostatky.

Karel:
>Jinak k ploše-povrchu. <
.....
Předávaná fakta VÚ :
Povrch obrvení u jedné včely je 10 cm2 (centimetrů čtverečních)
Povrch včelstva napodzim je 2 000 dm2

Plástová plocha je prý 200 dm2

..........

10 cm2 je 10x10 cm = 1 dm2 (to je doopravdy masivní včela :-) )
Ve včelstvu napodzim podle zprávy je tedy 2 000 ks včel na 200 dm2 plástovém ploše, která má ale skutečnou plochu mnohonásobně větší.

Já nejsem matematik a určitě ani ne ve VÚ v Dole. Taková zpráva je důkazem, že zprávy za statisíce korun nejsou věrohodné a mají nelogické a zpochybňující nedostatky.

Nejjistější bude vždy držet se návodu. Kolik procent léčiva zasáhne včely a
kolik procent zůstane na vosku je spíše teoretická otázka, protože nezávisí
jen povrchu včely a plástu nebo povrchu dýchacího ústrojí včely, ale i na
chemickém složení těch jednotlivých povrchů, jak je ta léčivo na
jednotlivých površích s různým chemickým složením různě ukládáno a pokud se
jedná o distribuci látky v dýmu nebo aerosolu, tak to závisí i na
elektrických nábojích částic ve vzduchu a elektrostatických silách atd.
Nejpodstatnější je to, jestli účinná látka a její rezidua jsou více
rozpustné v tuku a tudíž se uloží do vosku, kde vydrží dlouho nebo jestli
jsou více rozpustné ve vodě a potom se dá předpokládat, protože voda je
poměrně reaktivní prostředí, že se tyto látky rozkládají poměrně rychle a z
úlu rychle mizí.
Co se týká reziduí ve vosku třeba v Rakousku, je třeba porovnat, jakými
dávkami a jak často se léčí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 10:20 AM
Subject: Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE
ZAKLADVCELARSTVI A LECENI


> DOUFÁM, ŽE UMÍTE POČÍTAT !!!
>
> Já jsem byl z matematiky průměrný, ale vidím, že jiní jsou ve zprávách pro
> stát nedostateční. Jde o zprávu pro p. Pondělíčka (Mze - 2005) a tam se
> zvěstuje, že devětdesetin fumigantu - amitrazu, zasáhne živou včelu a
jedna
> jde prý mimo na plásty. To je asi zdroj dogmat o povrchu včel a rozměru
> plástové plochy ve včelstvu.
>
> ht
tp://www.mze.cz/UserFiles/File/mze5000_vcelky/16233_vyzkumneukoly/Zpravar
> esidua.pdf
>
>
> Ano. V tomto s Radimem musím souhlasit. Každý roztoč musí dostat tu
> správnou koncentraci. Plocha plástů je zákonitě větší než povrch včely.
> Nejde brát plochu z povrchu, ale přes hloubku buňky. A čím více nástavků a
> větší je v úlu zvětšen plástový povrch, tím se znásobením zmenšuje
> koncentrace zasažení včel a zvětšují rezidua ve vosku.
>
> Tím je myšlen skutečný povrch, který je základem množství roztoku např.
pro
> ochranáře rostlin. Tam se míchá také podle množství zelené plochy a při
> vyšší kultuře (větší skutečné ploše) se volí vyšší dávka.
>
> Jestli chcete věřit tomu, že se na plásty dostane jen desetina podávaných
> léčiv a ty ještě navíc prý degradují na vodu atp.(viz zpráva) Potom mi
> řekněte proč se podle zprávy např. v Rakousku drží i po zákazu a delší
době
> tak vysoké koncentrace ve vosku? Žeby se degradace nekonala?
>
> Nevystavujte zbytečně plásty léčivům!
> Stahujte včely a rušte a vařte dílo a hlavně pro Karla, kde jsou pásma
> moru. Tam jde hlavně o prevenci. Včely umí stavět. Dogma s nižším výnosem
> medu, jestli včely musí stavět neberu za přijatelný pro mě názor.
>
>

Stahujte včely a rušte a vařte dílo a hlavně pro Karla, kde jsou pásma moru. Tam jde hlavně o prevenci. Včely umí stavět. Dogma s nižším výnosem medu, jestli včely musí stavět neberu za přijatelný pro mě názor
.....
Souhlas (vyjímečně) :-). K zásobám na loňský rok jsem vloni měnil dalších 60kg mezistěn a letos jsem musel honem 20kg doobjednat.
Myslím že to není málo na 50 včelstev s tím, že část starých úlů budu rušit a tam už tak neměním.

ALe zimuji ve třech nástavkách 24cm. je to pro mě novinka, takže si technologii trochu ladím, hlavně proto že jsem donedávna trpěl nedostatkem díla. Ale letos už to podle plánu jelo.
Na jaře jsou včely hlavně v horním N s nabouchanýma zásobama - hlavně medem. Když zaplodují prostřední, s tím není většinou problém. Problém je že jen některé chtějí jít úplně dolů, některé se tomu brání. A v té době přichází Brutální Nikita a zaplodovaný prostřední nástavek rozředí mezistěnama na dva nástavky. V horním je zebra (mezistěna/plást/mezsitěna/), ve spodnějším je jádro s plodem obklopené dvěma krycími které jsem vytáhl z nejnižšího. Tam je nahradím mimo jiné jedním stavebním. Stavební od loňska dávám dva na nástavek.
Pokud se včelám daří a nestačí jim to, přidávám další nástavek mezistěn.
Protože horní nástavky odebárám a vytáčím a letos budu už masívnějí rušit dílo, na zimu jim zůstává světlé, s tím, že nejspodnější se dostává nahoru (je v něm pyl) a včely si ho na zimu doplní sami, já tam jen doplňuji cukr podle stavu zásob. Ale ty si podle mě ukládají do středu po vybíhajícím plodu.
Takže myslím že tohle je dost o světlém díle. Nehledě na to, že v prstorném úle dílo tak intenzívně netmavne.


Jinak k ploše-povrchu. Záleží jak se bere. Argument výzkumníků - chloupky má logiku. Prý povrch vlasů (některých šťastnějších lidí) je několikrát větší než povrch těla.
---- Od té doby, co jsem na to byl upozorněn - dávkování podle obs.prostoru- se tím řídím a pokud neudělám chybu, nemám VD ve vzorcích nad limitem. Většinou jsem snad pod 1, nebo okolo 1.

Karel

Otázka:
Jaký je plástový povrch 1 dm2 plástu?
Jaký je povrch lidského mozku?

.
.
Povrch buňky, z které vyběhne včela je v momentě vyběhnutí zákonitě větší než včela.

DOUFÁM, ŽE UMÍTE POČÍTAT !!!

Já jsem byl z matematiky průměrný, ale vidím, že jiní jsou ve zprávách pro stát nedostateční. Jde o zprávu pro p. Pondělíčka (Mze - 2005) a tam se zvěstuje, že devětdesetin fumigantu - amitrazu, zasáhne živou včelu a jedna jde prý mimo na plásty. To je asi zdroj dogmat o povrchu včel a rozměru plástové plochy ve včelstvu.

http://www.mze.cz/UserFiles/File/mze5000_vcelky/16233_vyzkumneukoly/Zpravaresidua.pdf


Ano. V tomto s Radimem musím souhlasit. Každý roztoč musí dostat tu správnou koncentraci. Plocha plástů je zákonitě větší než povrch včely. Nejde brát plochu z povrchu, ale přes hloubku buňky. A čím více nástavků a větší je v úlu zvětšen plástový povrch, tím se znásobením zmenšuje koncentrace zasažení včel a zvětšují rezidua ve vosku.

Tím je myšlen skutečný povrch, který je základem množství roztoku např. pro ochranáře rostlin. Tam se míchá také podle množství zelené plochy a při vyšší kultuře (větší skutečné ploše) se volí vyšší dávka.

Jestli chcete věřit tomu, že se na plásty dostane jen desetina podávaných léčiv a ty ještě navíc prý degradují na vodu atp.(viz zpráva) Potom mi řekněte proč se podle zprávy např. v Rakousku drží i po zákazu a delší době tak vysoké koncentrace ve vosku? Žeby se degradace nekonala?

Nevystavujte zbytečně plásty léčivům!
Stahujte včely a rušte a vařte dílo a hlavně pro Karla, kde jsou pásma moru. Tam jde hlavně o prevenci. Včely umí stavět. Dogma s nižším výnosem medu, jestli včely musí stavět neberu za přijatelný pro mě názor.

Masové úhyny včiel šokovali Ameriku

Včela (autor: Reuters)

18. júna 2007 7:49
Americkí včelári sa od začiatku jari nevedia prebrať zo šoku. V celej krajine masovo hynú včely. Úle plné medu zostávajú prázdne, včelstvá miznú bez stopy. Ihneď sa objavilo niekoľko teórií, ktoré mali vysvetliť, prečo včelstvá hynú nevysvetliteľným spôsobom. Pandémiu mali vraj spôsobiť mobilné telefóny, geneticky zmenené rastliny či klimatické zmeny.


Hynutie včiel v Spojených štátoch vzrušilo celý svet. V krajine, ktorá najviac využíva v poľnohospodárstve supertechnológie, sa totiž chovajú včely úplne inak ako v konzervatívnej Európe. Kým na starom kontinente je včelárstvo čoraz viac koníčkom ako podnikaním, Američania ho premenili na tvrdý biznis.

Einsteinovo varovanie ožilo

Typický americký včelár je kočovník, ktorý preváža svoje včelstvá na kamióne z jedného amerického štátu do druhého. Netrpezlivo naň čakajú ovocinári aj pestovatelia repky, pretože včely sú skvelé opeľovače, zaručujúce farmárom vysokú úrodu. Užitočnosť včiel majú v USA, kde nie sú pôvodným hmyzom, lepšie zrátanú ako kdekoľvek inde na svete.

Preto keď kalifornský včelár David Bradshaw pri pravidelnej kontrole svojho včelstva otvoril úle a zistil, že polovica zo sto miliónov včiel je fuč, myslel, že sa ocitol v zlom sne. Lenže to isté sa prihodilo aj desiatkam Bradshawových kolegov v polovici amerických štátov. V šoku neboli len včelári, ale aj farmári.

V tej chvíli si mnohí Američania spomenuli na výrok slávneho fyzika Alberta Einsteina, ktorý ešte v polovici 50. rokov minulého storočia upozorňoval, že do štyroch rokov po tom, čo zahynie posledná včela, zahynie aj ľudstvo.

Einstein bol, pravda, fyzik a matematik. A jedna z teórií, ktorá rýchlosťou blesku dorazila aj do Česka, kde na začiatku minulého storočia objaviteľ teórie relativity pôsobil, hovorila o tom, že za záhadným hynutím včiel môžu byť mobilné telefóny. Tobôž keď špecialistka na ekológiu hmyzu May Berenbaumová z University of Illinois, citovaná agentúrou Reuters, uviedla, že "niečo ruší orientačný zmysel včiel“.

Kočovné včelárstva nie sú mobily

Českí včelárski odborníci sa však vzápätí z tejto hypotézy vysmiali. Rýchlo vystopovali, že pri preklade článku z novín The Independent si prekladatelia pomýlili "mobile apairy“ kočovné včelárstva s mobilnými telefónmi...

Určite to neboli mobily, v Česku je predsa oveľa hustejšia sieť vysielačov mobilných telefónov a žiadne masové hynutie včiel tu nenastalo. Teda aspoň doteraz. "Miznutie včiel by skôr zodpovedalo príznakom varroatózy,“ povedal Miloslav Peroutka, český veterinárny lekár, ktorý už desaťročia chová včely a teraz je tajomníkom Českého zväzu včelárov.

Varroa destructor je roztoč, ktorý napadol americké včelstvá aj v osemdesiatych rokoch minulého storočia. Tento parazit cicia včelám miazgu a šíri medzi nimi rôzne vírusové ochorenia. Peroutka sa domnieva, že v čase, keď Američania stále premiestňujú včely z jedného miesta na druhé, dochádza k rôznej kombinácii parazitov, ktoré následne vyvolávajú vírusové ochorenia.

Za záhadným hynutím včiel nebudú teda mobily ani geneticky zmenené rastliny, ale najskôr ochorenie, ktorého príznaky zodpovedajú či približujú sa varroatóze. Napísal to časopis American Bee Journal, ktorý nedávno publikoval analýzu príčin úhynu stoviek včelstiev v USA. S týmto názorom súhlasí aj Peroutka, ktorý pripomína, že po prvý raz pred tridsiatimi rokmi opísal tieto príznaky slovenský parazitológ Ján Hanko.

Varroatóza nepovedala posledné slovo

Choroba, ktorá vyvolala masové hynutie amerických včiel, je teda pravdepodobne najskôr kombináciou viacerých ďalších chorôb. Pred niekoľkými rokmi však hynuli včely "nevysvetliteľne“ aj v Nemecku a Rakúsku. Najnovšie v Poľsku. Je to náhoda?

Peroutka tvrdí, že Európa prešla podobným vývojom ako Amerika, ibaže "lieči sa tu fundovanejšie ako v USA. Miera hynutia včiel zodpovedá spravidla úrovni boja s varroatózou.“ Tento názor zastáva aj Peroutkov slovenský kolega včelár a veterinárny lekár Pavel Hovorka. Aj súčasné poľské problémy sú podľa oboch otázkou toho, "ako sa lieči nebezpečná choroba“.

Jeden zo slovenských odborníkov profesor Jozef Čižmárik z Farmaceutickej fakulty Univerzity Komenského však úplne nevylučuje vplyv silného elektromagnetického žiarenia na správanie včiel. Ale ďalší včelár, inak fyzik, Ján Haščík vidí problém v inom svetle.

"Každý včelár si pozorne všíma náhle zmeny v správaní včiel. Často za nimi môžu byť jednoduché procesy,“ upozorňuje Haščík. "Niekedy hynú aj preto, že tesne pred zazimovaním príroda poskytla včelám z rastlín medovicu, ktorá v zime skryštalizuje. Včely z nej dostanú hnačku a hynú. Neumierajú v úli, ale vonku v prírode. Ak je naporúdzi nejaká "zaručene overená“ hypotéza, včelár sa jej chytá ako topiaci sa slamky,“ vraví Haščík.

Návrat do lesa?

V jednom sa však všetci odborníci aj praktickí včelári zhodujú. Príroda, z ktorej vzišiel aj človek, je na začiatku 21. storočia narušená ľudskou činnosťou viac ako kedykoľvek predtým. Jozefovi Čižmárikovi sa zdá, akoby posledných tridsať rokov časť ľudstva neúnavne pracovala na tom, ako zahnať včely naspäť do lesov. Odtiaľ ich človek vyviedol v sedemnástom storočí, keď sa mu nechcelo zbierať med z bútľavých lesných stromov a začal ich chovať v blízkostí svojich obydlí.

Mnohí sa boja včiel, pretože pichajú žihadlá. Lenže na včelí jed je alergické len jedno promile obyvateľstva, teda jeden z tisícky. Ľudia sa, ako pripomína profesor Čižmárik, musia k prírode aj včelám správať menej majetnícky. Súčasný aj budúci život na planéte je bez nich len ťažko predstaviteľný.

"Každá tretia porcia jedla je výsledkom neúnavného opeľovania rastlín včelami,“ hovorí profesor Vladimír Petr z českého Výskumného ústavu živočíšnej výroby. Ich význam ako opeľovača nie je o nič menší ak nie väčší ako prínos v podobe medu - vynikajúceho prírodného sladila a lieku zároveň či celého radu iných liečiv odvodených zo včelích produktov.

Jozef Sedlák, Pravda

Ti co léčivo vymysleli a vyrábí uvádějí něco jiného.
Kopie dopisu ing. Veselého z loňského roku by tady asi šla vyhledat. My musíme dodržovat jejich metodiku.
U gabonů bych problém vůbec nehledal. Jestli je včelstvo slabší, přejde přes něj méně včel.
Myslím, že nemá cenu řešit vyřešené.
Tonda

>Podstatná bude koncentrace léčiva na jednotku objemu pro fumigaci a aerosol,
protože se léčivo roznáší vzduchem. Když je úl malý, musí se použít míň
léčiva, když je velký, víc , ale každý roztoč musí dostat tu správnou
koncentraci. U gabonových pásků a bude podstatná síla včelstva, protože
léčivo se roznáší kontaktem včel s páskem a kontaktem včel mezi sebou.