Archiv Včelařské konference

1. Náhodou jsem zahlíd v kuchyňských potřebách nerezový hrnec s víkem cca 15 - 2o l, za cenu 150 Kč. Je to sice tenký plech, ale hodil by se mi jako nádoba pod medomet nebo pro práci s voskem. Prodavačka říkala, že to nerez je, ale snad nějaké horší kvality?! Jak jako laik poznám, že je to nerez?
2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?

Kvalitní nerez nemagnetuje (nepřichytí se na něj magnet).
Martin

Neví zde někdo, kde by se daly sehnat slamněné úly? Chtěl bych ho jako dárek pro přítele včelaře. Děkuji.

Tenké, téměř alobalové stěny, při naplnění vodou nad polovinou objemu se při
zvednutí hrnec deformuje. Ucha připevněna na dobré slovo bodovou svářečkou
dvěma body malého průměru. Atd. Mám doma. Zkrátka při trochu drsnějším
zacházení má takový hrnec velmi malou životnost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 13, 2006 11:11 AM
Subject: nerez a umělé matečníkové misky


> 1. Náhodou jsem zahlíd v kuchyňských potřebách nerezový hrnec s víkem cca
> 15 - 2o l, za cenu 150 Kč. Je to sice tenký plech, ale hodil by se mi jako
> nádoba pod medomet nebo pro práci s voskem. Prodavačka říkala, že to nerez
> je, ale snad nějaké horší kvality?! Jak jako laik poznám, že je to nerez?
> 2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky
> nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?

v zime jsem koupil v plus diskontu sadu asi 5 obdobne velkych hrncu s poklicemi za +- 500,- kc. jsou taky tenkostenny nerez, ucha maji ale nytovana - pomerne bytelne.

pod medomet jsou absolutne bez problemu, navic se v nich dobre vari cukerny roztok.
(nic se neborti ani nederfomuje - ale sila sten je rozhodne silnejsi nez alobal...)

u tenkostenneho nerezu je jediny problem - pokud se v nem vari, nesmi byt dno bez vody - snadno se "propaluje" (zmodra) - vyzkouseno u nerezoveho esusu...

jd



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: nerez a um?l? mate?n?kov? misky
> Datum: 13.6.2006 12:04:26
> ----------------------------------------
> Tenké, téměř alobalové stěny, při naplnění vodou nad polovinou objemu se při
> zvednutí hrnec deformuje. Ucha připevněna na dobré slovo bodovou svářečkou
> dvěma body malého průměru. Atd. Mám doma. Zkrátka při trochu drsnějším
> zacházení má takový hrnec velmi malou životnost.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 13, 2006 11:11 AM
> Subject: nerez a umělé matečníkové misky
>
>
> > 1. Náhodou jsem zahlíd v kuchyňských potřebách nerezový hrnec s víkem cca
> > 15 - 2o l, za cenu 150 Kč. Je to sice tenký plech, ale hodil by se mi jako
> > nádoba pod medomet nebo pro práci s voskem. Prodavačka říkala, že to nerez
> > je, ale snad nějaké horší kvality?! Jak jako laik poznám, že je to nerez?
> > 2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky
> > nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Ta moje sada stála asi podobně, hrnce mají ještě navíc něco jako akumulační
dvojité dno asi 5 milimetrů silné, takže asi museli ušetřit jinde. Na cukr
se hodí, protože to dno skutečně funguje a omezuje místní přepalování. Jinde
odhaduji tloušťku stěny místy tak až k 0,2 - 0,3 mm, takže zvláště ten
největší asi 5 litrový hrnec, pokud je víc než z poloviny plný, se při
zvednutí skutečně chová jak živý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 13, 2006 12:26 PM
Subject: Re: nerez a um?l? mate?n?kov? misky


v zime jsem koupil v plus diskontu sadu asi 5 obdobne velkych hrncu s
poklicemi za +- 500,- kc. jsou taky tenkostenny nerez, ucha maji ale
nytovana - pomerne bytelne.

pod medomet jsou absolutne bez problemu, navic se v nich dobre vari cukerny
roztok.
(nic se neborti ani nederfomuje - ale sila sten je rozhodne silnejsi nez
alobal...)

u tenkostenneho nerezu je jediny problem - pokud se v nem vari, nesmi byt
dno bez vody - snadno se "propaluje" (zmodra) - vyzkouseno u nerezoveho
esusu...

jd



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: nerez a um?l? mate?n?kov? misky
> Datum: 13.6.2006 12:04:26
> ----------------------------------------
> Tenké, téměř alobalové stěny, při naplnění vodou nad polovinou objemu se
při
> zvednutí hrnec deformuje. Ucha připevněna na dobré slovo bodovou svářečkou
> dvěma body malého průměru. Atd. Mám doma. Zkrátka při trochu drsnějším
> zacházení má takový hrnec velmi malou životnost.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 13, 2006 11:11 AM
> Subject: nerez a umělé matečníkové misky
>
>
> > 1. Náhodou jsem zahlíd v kuchyňských potřebách nerezový hrnec s víkem
cca
> > 15 - 2o l, za cenu 150 Kč. Je to sice tenký plech, ale hodil by se mi
jako
> > nádoba pod medomet nebo pro práci s voskem. Prodavačka říkala, že to
nerez
> > je, ale snad nějaké horší kvality?! Jak jako laik poznám, že je to
nerez?
> > 2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky
> > nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Stačí celou lištu s miskami pobryndat medovou vodou 1:1, dát do úlu a za hodinu ti je holky vypulírují samy a udělají si potřebnou přípravu na přelarvení (obroučky).
-----------------

2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?

Dnešní HN - biopaliva zažívají mocný růst - cena cukru stoupla na světových trzích v minulém roce o 73% a analytici očekávají, že nástup biopaliv ( cukr = etanol) se mj. agresívně promítne do cene surovin..tedy i cukru.
Takže slibovaný levný cukr asi nebude a brzy budeme všichni zimovat na řepkovém medu..

Dne úterý 13 června 2006 11:41 Petr Musil napsal(a):
> Neví zde někdo, kde by se daly sehnat slamněné úly? Chtěl bych ho jako
> dárek pro přítele včelaře. Děkuji.

DD,

hned prvni inzerat ve vcelarstvi - Josef Civrny , Vysoke nad Jizerou 129 , 512
11

Honza

Od: Tom
> Dnešní HN - biopaliva zažívají mocný růst - cena cukru stoupla na světových
> trzích v minulém roce o 73% a analytici očekávají, že nástup biopaliv (
> cukr = etanol) se mj. agresívně promítne do cene surovin..tedy i cukru.
> Takže slibovaný levný cukr asi nebude a brzy budeme všichni zimovat na
> řepkovém medu..
........

Nebo jinak. Postupem času budou včelaři vyrábět ze včelího medu palivo pro alternativní pohon motorů. :-)))

_gp_
http://vindex.ic.cz

Jaké máte zkušenosti s hřebeny na rámky? Já žádné. Proto se Vás chci zeptat zdali nevadí,že si nemohu udělat rozpěrákem manipulační mezeru při vyndavání rámku? Přeci se to nedělá tak, že si krajní rámek vyndám abych měl místo a další rámky vždy posunu o zub vedle!? Rámky mají dole mezerníky, aby se při přesunu(kočování) na hřebenech nekývali?
Díky za názory.

Vychádzajúc z prírodných podmienok, kde včely materskú bunku po splnení jej úlohy vždy odstránia a včely pre matku zakaždým pripravia novú materskú misku. V sériovom chove pri výchove väčšieho počtu matiek, by to bolo nerentabilné. Pre nové použitie mater.misky stačí odlomiť-oddeliť telo bunky a vnútro treba čistiť, ale len vtedy keď sa matka z nejakého dôvodu nevyliahne a mater.kašička ostane na dne bunky. Po vyliahnutí matky z bunky medzi včelami a majú na to aspoň 5-6 hod., tak vnútro včely vždy vyčistia. Pre každý prípad si vyhotovte z tvrdého dreva lopatku s tvarom a rozmermi bunky a ňou ide čistenie dobre a rýchlo. Všimnite si, že časť MB t.j. dolná časť z umelej hmoty (ale i vosku) je vždy bez kokónu zo zvliekania larvy, pretože larva budúcej matky má bohaté zásoby MK, ktoré vyjedá po jej zaviečkovaní. Ak by kokón nasnovala larva okolo seba tak ako včela, nedostala by sa ku potrave.
Upozornenie chovateľov matiek: nikdy nenaleťte takým radám ako je táto, " po skončení sezóny materské misky z umelej hmoty vhoďte do vriacej vody a po vychladnutí vody sú krásne čisté", lebo viacej ich nepoužijete, budú dokonale zdeformované. Na túto radu v odbornom časopise som doplatil pred rokmi aj ja, keď som prestal používať mater.misky z vosku. Anton

Od: Vlastimil :
> Jaké máte zkušenosti s hřebeny na rámky? Já žádné. Proto se Vás chci zeptat
> zdali nevadí,že si nemohu udělat rozpěrákem manipulační mezeru při
> vyndavání rámku? Přeci se to nedělá tak, že si krajní rámek vyndám abych
> měl místo a další rámky vždy posunu o zub vedle!? Rámky mají dole
> mezerníky, aby se při přesunu(kočování) na hřebenech nekývali?
........

Osobně nemám žádné zkušenosti s hřebeny.
Na http://vindex.ic.cz/gif/ramek mám ale už nějakou dobu pár fotek a shodou náhod s volbou hřebenu na jedné straně nástavku. Takže manipulace je v menší míře chovaných včelstev dobrá a při přesunování asi nepůjde časovou tragédii. Na mezerníky si nevzpomínám, ale asi vzhledem k šířce louček nejsou po nějaké době používání potřeba, protože pevnost zajistí propolis a ohleduplná manipulace a převoz.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Doplatil jsem i já. V USA to tak ale dělají. Viděl jsem to na kazetě. Prý mají ale jíný materiál na misky. U nás je stačí dát na den do včel. Sami si je vyčistí.
Tonda

>Upozornenie chovateľov matiek: nikdy nenaleťte takým radám ako je táto, " po skončení sezóny materské misky z umelej hmoty vhoďte do vriacej vody a po vychladnutí vody sú krásne čisté", lebo viacej ich nepoužijete, budú dokonale zdeformované. Na túto radu v odbornom časopise som doplatil pred rokmi aj ja, keď som prestal používať mater.misky z vosku. Anton

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 12.6.2006 11:45:59
> ----------------------------------------
> Dne pondělí 12 června 2006 10:12 Jaroslav Malý napsal(a):
> > Prosím o radu. Po rozvíření problému s opravou medometu bych rád
> > koupil bílý Eprosin,ale v Praze se nechytám. Nebo snad někdo víte kde?
> > Děkuji J.Malý
> DD,
>
> kupte si Bisil , ma take atest na styk s vodou a potravinama.
>
>
> Honza
> Děkuji za snahu,ale to je stejný problém. Ještě jednou díky
Jarda>
>
>

Děkuji všem za poskytnuté informace!!!!!!!!
J.Malý

V neděli jsem byl na inspiratívní návštěvě u př. Texla ve Vranově. Hláškou víkendu bylo:
Jak se ti to rojí?
Mě strašně! Nemám ani jednu volnou větev.
Honza

To je následek toho počasí v minulých týdnech. Včely plodovaly, ale nemohly ven a až můžou, tak vyběhnou ven i s matkou ...
Sám to zatím nemám, ale lítá to nad mou zahradou pořád.
Teď mi volala manželka, že zase u sousedů je jeden pěknej ...

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Honza Jindra [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Wednesday, June 14, 2006 9:50 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Rojení
>
> V neděli jsem byl na inspiratívní návštěvě u př. Texla ve Vranově. Hláškou
> víkendu bylo:
> Jak se ti to rojí?
> Mě strašně! Nemám ani jednu volnou větev.
> Honza

Také jsem koupil sadu 4 nerezových hrnců v akci v Plusu za 300 Kč.Držáky jsou nýtované, ke každému byla puklice a i ten největší můžete napustit vodou aniž by se deformoval.Nevím jak dlouho ale vydrží to nýtování.V hrnci nemusíte vodu ani vyvařit, stačí jí důkladně "prohřát" na plynovém vařiči.Na dně již zůstane skvrna.No ale za ty peníze, nekupte to! :-). Cukr fakt dost podražil, v akci teď bývá za 19.90 , ale teď před sezonou zavařování je to normální.Spíše mne trápí, že jsem chtěl 0,5 kg twisty a nikde nejsou.

Předevčírem jsem vytáčel květový med, letos téměř úplně bez řepky a překvapila mne výrazně "vosková" příchuť.Nevíte čím to je ?

Já nevím, ale asi je nesmyslné čistit ty misky ve vařící vodě, když vosk
taje při 60 st C. Měla by s rezervou stačit voda tak do 80 st C a na to by
snad měl stačit v nejhorším případě i odhad, nemusí být ani teploměr. Stačí
kontrolní kulička vosku v hrnci. Plastový materiál, který vydrží bez
deformace 100 st C je asi dražší a hůř se zpracovává, než ten, co nevydrží.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 14, 2006 6:42 AM
Subject: Re: nerez a umělé matečníkové misky


> Doplatil jsem i já. V USA to tak ale dělají. Viděl jsem to na kazetě. Prý
> mají ale jíný materiál na misky. U nás je stačí dát na den do včel. Sami
si
> je vyčistí.
> Tonda
>
> >Upozornenie chovateľov matiek: nikdy nenaleťte takým radám ako je táto, "
> po skončení sezóny materské misky z umelej hmoty vhoďte do vriacej vody a
> po vychladnutí vody sú krásne čisté", lebo viacej ich nepoužijete, budú
> dokonale zdeformované. Na túto radu v odbornom časopise som doplatil pred
> rokmi aj ja, keď som prestal používať mater.misky z vosku. Anton

To já mám od včera jednu volnou větev, kam Vám ji mám poslat? :-) Roj mi sednul na metr vysokou třešničku, přitom v okolí jsou vyšší stromy.Ulomil celý vrcholek stromku a pak odletěl.Našel jsem jenom 2 hrstičky včel na zlomené špičce a na klacku, ke kterému byl stromek uvázaný.Matka samozřejmě v hromádce nebyla.

Dne středa 14 června 2006 09:50 Honza Jindra napsal(a):
> V neděli jsem byl na inspiratívní návštěvě u př. Texla ve Vranově. Hláškou
> víkendu bylo:
> Jak se ti to rojí?
> Mě strašně! Nemám ani jednu volnou větev.
> Honza

tak zatim se mi vyrojily 3 , ale je to spise dusledek, ze ani po odebrani 1/3
plodiste pred 21 dny se nektere chtely rojit, tak jsem jim dal matecnik a
matku chytil. Tak ty se zatim nerojej :) .

Dotaz na Vas , rojeji se Vam matky Vigor, nebo bez rozdilu vsechny ?


Honza

Zmíněnou hlášku pronesl jeden včelař tuším z Chlumce. Mě osobně se vyrojilo asi 5 včelstev z 80. Jedno z nich bylo s 3-letou inseminovanou Vigorkou, která byla plemennou matkou poslední 3 roky = moje blbost, že jsem to neuhlídal. Včely se rojily myslím napříč přez všechny chované kmeny (linie). Příčin bylo jistě více, ale nejvíce se na tom podepsalo počasí. Včel v úlech přibývalo, žádné se neopotřebovávaly a pokud prostor úlu včely tísnil bylo zaděláno. Protože mám jinak matky maximálně dvouleté a už jen Vigor F1 nemyslím, že je situace nějak dramatická. Navíc poslední 3 dny jsou v akátu snůškové a je patrný zájem včel o snůšku. Úly jsou plné medu, ať se jedná o včelstva vyrojená nebo o roje. Opoět jsem si včera sáhl na dno zásob nástavků se soušemi a to ještě v sobotu jich bylo asi 50 v rezervě = poučení z toho plyne: nástavků se soušemi nikdy není dost.
Honza

to je opravdu výstižné, v jenom dni jsem jich měl i sedm

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rojen?
> Datum: 14.6.2006 09:50:24
> ----------------------------------------
> V neděli jsem byl na inspirativní návštěvě u př. Texla ve Vranově. Hláškou
> víkendu bylo:
> Jak se ti to rojí?
> Mě strašně! Nemám ani jednu volnou větev.
> Honza
>
>
>

Zdravím všechny!
Mám možnost sehnat pěknou, zachovalou maringotku s patnácti včelstvy. Pár známých mě od toho odrazuje, že prý mi to někdo zničí. Stanoviště mám vyhlídnuté v lese mimo turistické cesty. Jaké máte zkušenosti s různými lupiči, pobudy a vandaly? Díky za odpověď!

Lukáš

myslim, ze se vcelicky ubrani samy:o))
at se vam dari!
mariana prokesova


----- Original Message -----
From: "Luká" <wozeck/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 14, 2006 12:26 PM
Subject: maringotka


> Zdravím všechny!
> Mám možnost sehnat pěknou, zachovalou maringotku s patnácti včelstvy. Pár
> známých mě od toho odrazuje, že prý mi to někdo zničí. Stanoviště mám
> vyhlídnuté v lese mimo turistické cesty. Jaké máte zkušenosti s různými
> lupiči, pobudy a vandaly? Díky za odpověď!
>
> Lukáš
>

v lete sa vcely ubrania. Zima je problem. Kolesa treba odmontovat a
odviezt domov, To iste plati aj o vonkajsom osvetleni.
Ak nemusis vcely na zimu nevykladaj.
Vlastne skusenosti:
Pred 13 rokmi sa jedna moja maringotka niekomu hodila. Boli v nej len
prazdne ule, bola zateplena,mala presklene okna ...
Pred tromi rokmi som kupil jednu v zlom stave ( hnila strecha ) s tym ze z
nej urobim otvoreny voz. V zime chodim na vcelnicu tak dva krat do
mesiaca.
Takze po navsteve "pracantov" s autogenom zostali len drevene zvysky.


Matej





"Luká" <wozeck/=/seznam.cz>
14.06.2006 12:26
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
maringotka






Zdravím všechny!
Mám možnost sehnat pěknou, zachovalou maringotku s patnácti včelstvy. Pár
známých mě od toho odrazuje, že prý mi to někdo zničí. Stanoviště mám
vyhlídnuté v lese mimo turistické cesty. Jaké máte zkušenosti s různými
lupiči, pobudy a vandaly? Díky za odpověď!

Lukáš

Pokud bude vidět z nějaké frekventované cesty, nejspíš bude vykradena nebo
rovnou ukradena. Pokud bude vidět z nějaké stezky, kde chodí mládež z
diskoték a letních zábav, nejspíš bude navštívena vandaly. Takže zavézt do
lesa někde na paseku, kde se dá přijet, ale kde je schovaná a není odnikud
vidět. Nenatírat křiklavými barvami, aby z dálky nelákala zvědavce. Jinak
zloději a sběratelé šrotu obvykle do lesa nechodí. Záleží ale na konkrétní
oblasti. Pokud je do pár kilometrů daleko kolonie nějakých sociálně
nepřizpůsobivých občanů, je to velký problém.
Nebo naopak se s někým domluvit a dát ji někde k lesu 20 metrů od zahrady a
obydleného baráku. Nebo rovnou někomu do zahrady.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Luká" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 14, 2006 12:26 PM
Subject: maringotka


> Zdravím všechny!
> Mám možnost sehnat pěknou, zachovalou maringotku s patnácti včelstvy. Pár
> známých mě od toho odrazuje, že prý mi to někdo zničí. Stanoviště mám
> vyhlídnuté v lese mimo turistické cesty. Jaké máte zkušenosti s různými
> lupiči, pobudy a vandaly? Díky za odpověď!
>
> Lukáš

Dobry den,
lze s nejakou pravdepodobnosti rici, ktery den (veku nove matky) roj vyleti v zavislosti na zralosti matecniku, ktere jsou v ule?
Dekuji

Petr Forejtek

Přátelé, včelař z naší Zo Pardubice se rozhodl pro stáří prodat jeden kočovný vůz se 44 včelstvy. Dvouosý vůz v dobrém technickém stavu uvnitř nese sekce se zadováky o rozměru rámku 37x30cm. Cena dohodou. Kontakt Vlastimil Benadik, Hrádek u Pardubic, tel: 466 411 265

Na mravence sem udělal s plechu misky a do nich jsem dal pvc trubku a do misky pár kapek oleje. Úly na to postavil. Mravenci nemají nárok ani škvoři.Možno poslat foto.

Jakmile se zavíčkuje první matečník.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 14, 2006 4:11 PM
Subject: den rojeni


Dobry den,
lze s nejakou pravdepodobnosti rici, ktery den (veku nove matky) roj vyleti
v zavislosti na zralosti matecniku, ktere jsou v ule?
Dekuji

Petr Forejtek

Keď sa hovorí o čistení materských misiek po sezóne chovu matiek, myslí sa tým očistiť telo misky z umelej hmoty od vosku, zostatku uschnutej materskej kašičky na dne MM a zároveň odstrániť náhodné patogény, čiže hygienická očista. No a na to by naozaj bolo najvhodnejšie použité materské misky vyvariť, tak ako to robia v zdravotníckych zariadeniach. Keďže, použitý materiál nie je na var vody vhodný, najlepšie je používať v sériovom chove vždy mové mater.misky a máme po probléme. Anton

Ono to účinné vaření není zase tak jednoduchá záležitost, proto se směřuje
spíše k jednorázovým prostředkům.

K. ZAK
-----Original Message-----
From: A.Turcani [mailto:anton.turcani/=/gmail.com]
Sent: Wednesday, June 14, 2006 8:16 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: nerez a um?l? mate?n?kov? misky

Keď sa hovorí o čistení materských misiek po sezóne chovu matiek, myslí sa
tým očistiť telo misky z umelej hmoty od vosku, zostatku uschnutej
materskej kašičky na dne MM a zároveň odstrániť náhodné patogény, čiže
hygienická očista. No a na to by naozaj bolo najvhodnejšie použité materské
misky vyvariť, tak ako to robia v zdravotníckych zariadeniach. Keďže,
použitý materiál nie je na var vody vhodný, najlepšie je používať v
sériovom chove vždy mové mater.misky a máme po probléme. Anton

Vysvetliť, prečo sa včely roja, sa dá aj takto. Lenže mne to pripadá ako by rojenie zapríčinila vis major- vyššia moc. Ja si myslím (zjednodušene povedané), že rojenie u včiel "nevzniká", ale je to "zabudované"priamo v nich, včely každoročne, keď na to majú príležitosť, sa chcú rozmnožiť týmto neobvyklým, vo svete hmyzu, spôsobom. Len k tomumusia mať podmienky, bez ohľadu o aký druh, či kmeň ide. Ak by tento fenomén včely postrádali, išlo by o zdegerenovaný druh, ktorý by rýchlo v prírode zanikol. Chválobohu či našťastie, včele ako takej to nehrozí.
Ak má niekto záujem o moje vysvetlenie, môže si to prečítať na www.vcely.skna Fórume:Rok pri včelách, pod názvom "Na rojovú nôtu". Anton

na mravence používám Acctelic-stačí trefit pár mravenců a je i po hnízdě za skříní...

z akátu nosí (cca 2kg) a obzvlášť těch mladších to opravdu hučí....ale začínají se obracet víc do lesa

měl sem rozebraný ůl,rušil sem zralý matečníky,najednou TY- TÝTÝ,ůl sem zavřel a za dvě až tři hodiny sem sundával roj z jabloně

co se týká nerezu, tak si nechte ten kastrol za vyšší cenu udělat z nemagnet. nerezu podle vlastní představy,přežije vás pokud bude sloužit k tomu čemu má...

mateří misky určitě nové, z plastu je to za babku, z vosku samozřejmost,spíš by mě zajímalo, jak si je kdo vyrábí,nebo kde je kupuje?

Dobře a kde to je? Jižní Morava, severní Morava?

Jinak u nás ( severní Morava) zřejmě začíná medovice.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 8:49 AM
Subject: Re: akáty


> z akátu nosí (cca 2kg) a obzvlášť těch mladších to opravdu hučí....ale
> začínají se obracet víc do lesa

Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
Díky R. Stonjek

mohu se zeptat, kde je ten prosly mouckovy cukr k mani?

diky

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 11:11:47
> ----------------------------------------
> Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
> koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
> pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
> včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
> tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
>                              Díky R. Stonjek
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Otazka je, aky je to mouckovy cukr. Da sa v cukrovare kupit odpras z
filtra. Cerstvy vyzera uplne ako praskovy cukor, kt. kupis v obchode Je to
bez pridavku skrobu, ale ak ti z neho zostane k roku, tak ho musis
rozbijat krompacom. Byva vo vreciach po 50 Kg.
Krmit praskovy cukor s primesou skrobu som neskusal.

Matej




"Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
15.06.2006 11:11
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Ceny cukru.






Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
DĂ­ky
R. Stonjek

olomoucko-medovice opravdu začíná, před chvílí jsem stál pod velkým bukem,listy se leskly a pod stromem to šumělo od padajících kapiček,mšice sem viděl na jasanech a hruškách ,vrbách ,kde to vypadalo obdobně...

Dneska jsem zachytil reklamu v rozhlase, v Lidlu cukr krupice za 18.90 za
kilo.

R. Polášek

Letos jsem zariskoval a pokusil se řešit rojové období poměkud drastickým způsobem, ale vyšlo to - zatím bez roje s 20 včelstvy.
Jsem Liberecký kraj - nejprve tu byla asi 14 dní snůška za stromů a začala i řepka - v mednících bylo tak 15 - 25 kg. Pak se ale na 4 týdny ochladilo - ráno 0-3 stupně a přes den jen ojediněle nad 10 stupňů (ženě omrzly koncem května květiny v truhlících).
Pak hlásily, že bude do týdne konečně teplo a tak jsem se šel na včely podívat (byly už od jara na 5 - 6 nástavcích - cca 50% posiluji na podzim květnovými oddělky).
Ve 12 včelstvech všude matečníky. Další nástavky již nemám, neboť jsem vše použil na 30 oddělků a tak jsem jim všem sebral veškerý med - nemáš zásoby - nemá smysl se rojit.
Za týden se skutečně oteplilo a holky začly makat - po 14 dnech bez roje . Možná jsem je trochu podtrhl, ale zatím se mi to jeví dobře.
Ale je to risk neboť, kdyby se neoteplilo, tak je musím zase krmit - jedny nejsilnější již začly vynášet plod.
Rok začal značně rozpačitě, ale snad nám to do měsíce vrátí.

Sám jsem práškovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá v poměru 3:2 a škrob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 11:11:45
> ----------------------------------------
> Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
> koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
> pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
> včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
> tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
>                              Díky R. Stonjek
>
>
>

Cena cukru = 18-24 Kč
Výkupní cena medu = 25 - 35 kč
čas = málo a čím dál dražší
________________
Z této rovnice mi vychází řešení: Zapomenout na cukr a zimovat na medu. Pokud je tady většina včelařů, kteří to dělají jen jako zálibu (a myslí to upřímně) a netouží být milionáři, tak je to myslím vhodné téma k diskuzi. Máte s tím zkušenosti?
Netýká se včelařských živnostníků. Že je to ekonomicky méně výnosné mi nemusíte říkat. Ale ušetřený čas by šlo využít. já to vloni u 2 včelstev zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil.

Zimování na medu je zajímavá alternativa.
Ale jak uchovat jarní řepkový med? Pokud v rámcích mimo včelstva,
jak se bráníte znehodnocení díla motýlicí?
Já jsem např. na jaře sebral včelstvům nadbytek zásob, které
nespotřebovaly přes zimu a na začátku snůšky zabíraly místo
v úle a chtěl jsem je dát oddělkům. Některé mi ale znehodnotila
motýlice. Sířit jsem je nechtěl, bál jsem se kontaminace
cukerných zásob.
Máte někdo zkušenosti?

Milan Valenta


----- PŮVODNÍ ZPR�VA -----
Od: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "Vèelaøský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Ceny cukru
Datum: 15.6.2006 - 12:25:33

> Cena cukru = 18-24 KÄŤ
> Výkupní cena medu = 25 - 35 kč
> čas = málo a čím dál dražší
> ________________
> Z této rovnice mi vychází řešení: Zapomenout na cukr
> a zimovat na medu.
> Pokud je tady většina včelařů, kteří to dělají jen
> jako zálibu (a myslí to
> upřímně) a netouží být milionáři, tak je to myslím
> vhodné téma k diskuzi.
> Máte s tím zkušenosti?
> Netýká se včelařských živnostníků. Že je to ekonomicky
> méně výnosné mi
> nemusíte říkat. Ale ušetřený čas by šlo využít. já
> to vloni u 2 vÄŤelstev
> zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil.
>

Doteď jsem si myslel, že škrob by měl naopak klesnout ke dnu a usadit se
tam. Ale surový škrob se, pokud vím různě upravuje, takže škrobů je nakonec
hodně druhů určených pro dost různé použití. Možná dokonce škrob se skládá z
glukózy, možná ho včely umí enzymy při zpracování zásob aspoň zčásti na tu
glukózu rozštěpit?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 11:55 AM
Subject: Re:Ceny cukru.


Sám jsem práškovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá
v poměru 3:2 a škrob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat
to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 11:11:45
> ----------------------------------------
> Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
> koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
> pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
> včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
> tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
> Díky R. Stonjek
>
>
>

Myslím si také že by to neměl být problém škroby spolu dextriny patří také mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve škole. Ap ropo; při výrobě medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 12:57:39
> ----------------------------------------
> Doteď jsem si myslel, že škrob by měl naopak klesnout ke dnu a usadit se
> tam. Ale surový škrob se, pokud vím různě upravuje, takže škrobů je nakonec
> hodně druhů určených pro dost různé použití. Možná dokonce škrob se skládá z
> glukózy, možná ho včely umí enzymy při zpracování zásob aspoň zčásti na tu
> glukózu rozštěpit?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Bohuslav xxxx" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 15, 2006 11:55 AM
> Subject: Re:Ceny cukru.
>
>
> Sám jsem práškovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá
> v poměru 3:2 a škrob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat
> to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Ceny cukru.
> > Datum: 15.6.2006 11:11:45
> > ----------------------------------------
> > Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
> > koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
> > pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
> > včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
> > tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
> > Díky R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>
>

Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole síť (průvan), pak by se možná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje teorie. Experimentoval jsem jen tak, že jsem včelstva vytočil jen jednou a pak už jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo, mít poblíž pole slunečnice, ale já ji měl nejblíž 4 km daleko.

Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole síť (průvan), pak by se možná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje teorie. Experimentoval jsem jen tak, že jsem včelstva vytočil jen jednou a pak už jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo, mít poblíž pole slunečnice, ale já ji měl nejblíž 4 km daleko.

Zdravím,

co tady řešíte. Loni jste se mnou přeli o prodejní ceně medu, a nyní už všichni prodáváte za 30Kč. Já mám sice s odbytem velké potíže, ale doufám, že med prodám lépe. Nebo všichni tady máte 200 a více včelstev a nic jiného Vám nezbývá.(jinak mám 40 včelstev a točím 30-50 kg).
Úspěšný prodej za 30Kč a krmení medem přeje
Luboš Holý

PS Taky nemusim prodat vše dnes.

Dextriny jsou jedny z látek, které vadí v medovicovém medu při zimování.
Škrob nejspíš bude vadit taky, pokud ho včely nedokáží při zpracování zásob
rozložit na tu glukózu. Nejspíš to bude podobné jako s afinovaným cukrem.
Když bude počasí s častějšími prolety, nic se nestane. Když nebudou prolety,
nebudou na jaře ani včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 1:24 PM
Subject: Re: Re:Ceny cukru.


Myslím si také že by to neměl být problém škroby spolu dextriny patří také
mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve škole. Ap ropo; při výrobě
medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?

Pepan

Skladoval jsem plásty se zásobami až přes rok, vlastně neúmyslně.
Nevidím v skladování od května do srpna žádný problém. Za prvé, mezi plásty
ze zásobami musí být mezera, nejlépe je do nastavku dát místo 10 plástů tak
6-7. Prostě tolik, aby zavíječi nemohli mezi plásty udělat hnízdo z
pavučin, které si vytopí na svou teplotu. To je asi nejhlavnější. Za druhé
pokud možno musí být plásty zavíčkované zásobami odzhora dolů, na takové
zavíječi méně chodí. Za třetí je třeba plásty občas prohlížet, Poprvé tak po
měsíci až měsíci a půl, potom odhaduji tak co 14 dnů. a nalezené larvy
tenkým nožem nebo hřebíkem zabít. Počítám půl minuty až několik minut na
prohlídku plástu podle počtu zavíječů. Za čtvrté tmavé plásty tolik nevadí
jako plásty s plotnami pylu, i zalitého zásobami. Zatímco v plástu bez pylu
larva zavíječe putuje po půlce plástu a tím ho v souhrnu nijak zvlášť
nepoškodí, u pylových ploten se pohybuje na jednom místě na místě uloženého
pylu a tam vznikne díra. Za páté pokud se plásty hned po vyjmutí ze
včelstva uloží někde, kde zavíječi nejsou, je reálná možnost, že v plástech
ani žádná larva není, nebo maximálně jednotlivé larvy přinesené z úlu. Když
nebudou rámky u sebe a tudíž larvy nebudou mít možnost se slízt do jednoho
rámku a utvořit hnízdo, potom první cca měsíc a půl až dva měsíce se nic
nestane. A když to bude někde, kde i v létě je chladněji, tím líp. Za šesté,
poškozené plásty, pokud tam nebudou zrovna díry skrz, včely po vložení
opraví prakticky na původní kvalitu. A nakonec za sedmé platí to pro rámky
uložené v bednách ne v průvanu. Průvan to asi ještě vylepšuje.

Dneska mi příspěvky do konference chodí o cca půl hodiny později, než je
odesílám. tento odesílám cca v 15,23

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 1:31 PM
Subject: Re: Ceny cukru - zimování na medu


> Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami
> umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole síť (průvan), pak by se
> možná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje
> teorie. Experimentoval jsem jen tak, že jsem včelstva vytočil jen jednou a
> pak už jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo,
mít
> poblíž pole slunečnice, ale já ji měl nejblíž 4 km daleko.

Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic. Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno včelsto a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych věděl! Asi to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr za 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, považoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých oblastech a dlouhou zimou bez proletu. Zdraví R. Stonjek

Schválně jsem se byl podívat na sáček .Toho škrobu jsou tam maximálně 3%

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 14:33:49
> ----------------------------------------
> Dextriny jsou jedny z látek, které vadí v medovicovém medu při zimování.
> Škrob nejspíš bude vadit taky, pokud ho včely nedokáží při zpracování zásob
> rozložit na tu glukózu. Nejspíš to bude podobné jako s afinovaným cukrem.
> Když bude počasí s častějšími prolety, nic se nestane. Když nebudou prolety,
> nebudou na jaře ani včely.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 15, 2006 1:24 PM
> Subject: Re: Re:Ceny cukru.
>
>
> Myslím si také že by to neměl být problém škroby spolu dextriny patří také
> mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve škole. Ap ropo; při výrobě
> medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?
>
> Pepan
>
>
>
>
>
>

Třeba kdyby se udělal řidší roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se
to stát přes noc, tak by ten škrob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na
povrch a většina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn
zřejmě suchý škrob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu
a o to ho bude víc ....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM
Subject: Ceny cukru


> Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic.
> Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným
> pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno včelsto
> a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych věděl!
Asi
> to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr za
> 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té moučky,adresu
> zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není nic jisté cena by
> měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, považoval bych to za
> osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý zisk něco kolem 60 Kč/kg
> jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 Kč. Navíc krmení medem není
> tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých oblastech a dlouhou zimou bez
proletu.
> Zdraví R. Stonjek

Tento odpuzovač je určen pouze do země,
tedy vysílá frekvence, které se říší zemí a působí jako rušení zemního mraveniště,



tedy v zemi,

nefunguje ve volném prostoru, tam musí být úplně jiný princip jen ultrazvukový generátor vhodné frekvence,

různé odpuzovače frekvenčního typu máme, ale mravenci zde nejsou uvedeni,

informujte se v odborných redakcích, které toto jistě pečlivě sledují, a znají nejúčinnější ochranu,

či praktické působení těchto přístrojů,

V hypermarketech Globus cukr za 15.90 od soboty 17.6. Vcera prisel letak.
Mirek

Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták.


-----Original Message-----
From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Thursday, June 15, 2006 6:57 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Ceny cukru

Třeba kdyby se udělal řidší roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se
to stát přes noc, tak by ten škrob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na
povrch a většina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn
zřejmě suchý škrob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu
a o to ho bude víc ....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM
Subject: Ceny cukru


> Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic.
> Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným
> pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno
> včelsto a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych
věděl!
Asi
> to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr
> za 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té
> moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není
> nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu,
> považoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý
> zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21
> Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých
> oblastech a dlouhou zimou bez
proletu.
> Zdraví R. Stonjek

priatelia


ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika ktory my zamoril vcely v
tomto obdobi a nepomohlo ani vyrezavanie trubciny?

kyselinou mravcou alebo cim?

Pista

Hmm, takže s tou maringotkou a vandaly je to jak jsem čekal... Měl bych na ni jediné místo asi tak 20metrů od vchodu do domu (bydlím dost ve svahu a jenom tam se dá maringotka zavézt).
Nakolik mohou včely obtěžovat, když jich tam nejdnou bude tolik?
Mám čtyři včelstva asi deset metrů před domem a většinou o nich skoro nevím, jenom když je kapánek ruším důkladným rozebíráním pro kontrolu a rušení matečníků, tak potom hodinku dvě semtam nějaká dělá bubáka a obtěžuje. Ale jinak opravdu s nimi nemám problém.

Lukáš

V této době Formidolem (potřeba teplota >20-25C), po vytočení medu v srpnu Gabonem, na podzim fumigací Varidolem, MP-10 a aerosolem. Roje můžeš hned zafumigovat a 100% roztočů na včelách jde hned do háje. Poraď to i sousedním včelařům.
---------------------

>ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika

dakujem



Pista




JANURA s.r.o.
Konska 338
01313

elektro/=/janura.sk <mailto:elektro/=/janura.sk> mob.: 0903 528993


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, June 16, 2006 8:52 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: kliestik


V této době Formidolem (potřeba teplota >20-25C), po vytočení medu v srpnu
Gabonem, na podzim fumigací Varidolem, MP-10 a aerosolem. Roje můžeš hned
zafumigovat a 100% roztočů na včelách jde hned do háje. Poraď to i
sousedním včelařům.
---------------------

>ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika

__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

Včera nám jeden včelař z Chrudimska přivezl vzorek letošního medu, který právě vytočil. Měl vodivost nad 9,0 chuť měl po smrku. Po prohlídce smrků v okolí mohu konstatovat, že meduje mšice zelená, mšice ojínělá a ojediněle i puklice. Je třeba co nejdříve vytočit současný med, aby se potom netočil květový med spolu s medovicovým. Jak to vypadá jinde?

Zavíječi jsou nejméně dva.Jeden napadá hlavně starší plásty a ten druhý má rád čerstvý vosk a jde klidně do mladého díla a mezistěn.

Ono se to lehce řekne vytočit co nejrychleji současný med, když u nás jsou zrovna akáty v plném květu a z plástů to teče jako voda....
Ale hlavně, že něco vůbec je...;-)
Martin

No jo, ale když to použiji ve voze, nezničím tím i včely? Nemůžu se vyhnout tomu, aby včely nezalétávaly do vozu a také lezly po zemi.
----- Original Message -----
From: P.K.
To: Včelařský mailing list
Sent: Thursday, June 15, 2006 8:43 AM
Subject: Re: mravenci


na mravence používám Acctelic-stačí trefit pár mravenců a je i po hnízdě za
skříní...


--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.1.384 / Virová báze: 268.8.3/360 - datum vydání: 9.6.2006

odkud je tato informace? volal jsem na infolinku kauflandu (800 165 894) a tento tyden cukr v akci nebyl... pry minuly.
(praha)

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: RE: Ceny cukru
> Datum: 16.6.2006 08:30:07
> ----------------------------------------
>
> Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták.
>
>
> -----Original Message-----
> From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
> Sent: Thursday, June 15, 2006 6:57 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Ceny cukru
>
> Třeba kdyby se udělal řidší roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se
> to stát přes noc, tak by ten škrob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na
> povrch a většina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn
> zřejmě suchý škrob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu
> a o to ho bude víc ....
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM
> Subject: Ceny cukru
>
>
> > Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic.
> > Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným
> > pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno
> > včelsto a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych
> věděl!
> Asi
> > to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr
> > za 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té
> > moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není
> > nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu,
> > považoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý
> > zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21
> > Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých
> > oblastech a dlouhou zimou bez
> proletu.
> > Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Taky jsem si všiml, Zrovna dělám seno pro kozy a když jsem ho včera pytloval pod stromem, podezřele lepilo a na autě byly taky sladký pontíky. Včely mám 680 m n m. v Krušných Horách. Jinak i ostatního hmyzu jsou obrovská kvanta. Jo, období hojnosti...

Máte někdo zkušenost ze samovýrobou aku pohonu medometu?

Dík

těď je povolen formidol

papan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Janura <elektro/=/janura.sk>
> Předmět: kliestik
> Datum: 16.6.2006 08:36:30
> ----------------------------------------
> priatelia
>
>
> ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika ktory my zamoril vcely v
> tomto obdobi a nepomohlo ani vyrezavanie trubciny?
>
> kyselinou mravcou alebo cim?
>
> Pista
>
>
>
>

Akce má být příští týden od soboty17.6. do pátku 23.6.

Milan Čáp

Jakub Dolínek napsal(a):

>odkud je tato informace? volal jsem na infolinku kauflandu (800 165 894) a tento tyden cukr v akci nebyl... pry minuly.
>(praha)
>
>jd
>
>
>
>>------------ Původní zpráva ------------
>>Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
>>Předmět: RE: Ceny cukru
>>Datum: 16.6.2006 08:30:07
>>----------------------------------------
>>
>>Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták.
>>
>>
>>
>>
>
>

Pokud někdo chce ušetřit na cukru je výhodné průběžně sledovat nabídky hypermarketů. Například v loňském září až říjnu jsem kupoval cukr krystal a krupici nejdráže za 14,90 za kilo Kč a nejlevněji za 12,90 Kč za kilo a to v Tescu a Kauflandu. Cena u balení po 5 kg, ač byla proklamována cenová akce, nebyla nižší než za jedno kilo. Je však nutné poznamenat, že uvedené řetězce jej prodávají na jeden nákup a osobu většinou max. po 10 kg, takže s tím košíkem musíte jezdit trochů déle.

Na našem letáku byla navíc uvedena Michle.

Co myslíte, je lepší z hlediska životnosti při umístění úlů volně venku dělat tenostěnné nástavky tak, aby směrem k česnu (zpravidla k jihu) nebyly čela bočních stěn vidět (vše je překryto čelní stěnou a šrouby jdou z čelní desky do bočních stěn)? Nebo je lepší druhý způsob - mezi boční desky je vložena čelní deska (čela bočních stěn jsou ve směru k česnu nekryta, šrouby jdou z bočních desek do čelní).

Prvním způsobem nástavky vyrábí např. př. Zelený u Langstrothu, druhý způsob zastupuje např. Optimal dle výkresů Ing. Čermáka.

Ještě jednou připomínám, že mi jde o životnost - odolnost proti povětrnostním vlivům.
Díky za názory.

U mých úlů nejvíce netrpí strana jižní, ale západní, do které to slunce pere téměř kolmo.

mravenci neznají denní dobu ,večer je lze vylákat a na podložce se sladkou vodou v omnia víčku překvapit a postříkat,potom mravence sklepnout na zem,aby to zatáhly do mraveniště, a podložku odstranit....

langstroth je hodně do obdélníku,je lepší šroubovat přes delší desku,optimal je čtverec a tam je to jedno...
podstatné je ,aby nástavky dobře seděly a lícovaly, nesnesu kolébky,osvědčila se mi "německá" konstrukce (popsaná třeba v knize Včelaříme jednoduše autor: Dr. Gerhard Liebig )u které není třeba frézovat,
používám jen spodní a vrchní lať na přední stěně širší,
pokud uhlídáte na delších deskách střed stromu uvnitř nástavku tak se vyhnete odchlípnutí vrchní i spodní hrany,stejně tak suky,
je dobré u vyšších nástavků stěnu slepit aspoň ze dvou dílů....

můžu poslat foto nástavku...

ta trocha akátu se tam ztratí,nejde vytáčet každá i slabá snůška a myslím že lípa včelám taky nedá, už sem viděl první v květu,les meduje-mšice na smrcích i jehličnanech a pokvetou oba maliníky,jetel,město....

> Od: Eman:
> ...
> Netýká se včelařských živnostníků. Že je to ekonomicky méně výnosné mi
> nemusíte říkat. Ale ušetřený čas by šlo využít. já to vloni u 2 včelstev
> zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil.
...........

Co tě navádí k tomu, že ti nemusí říkat? Můj průměr dodaných zásob na jedno včelstvo je 2-3 kg cukru a med je ponechán jako cca do 15 kg celkem. A přitom se dá z toho žít jako živnostník.

Spočítej mi své dogma, že se vyplatí neponechat med a dodat jako zásoby na zimu cukr. Myslím si, že najivní přestavy o výdělku nad medem a zazimovávání na cukru (cukrovarnické sacharózy) je výjevem najivní neznalosti u menších včelařů. :-( Zimoval jsem na medu jak za 25, - tak také za 70,- ve výkupu. (ceny květového za poslední 4 léta)

Počítej nejen pomyslný výdělek, ale i odvoditelné náklady. Klidně začni a já tě v klidu doplním, kdyby něco chybělo. Berme třeba v potaz půltisíce včelstev. Jo?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Podle mých zkušeností je lepší varianta pana Zeleného. V tomto provedení mám několik stovek nástavků, většinou vlastní výroby. Vlastním i několik optimalů, kdysi vyrobených panem Břinkem. Pokud se prkno na kterém visí ouška, může kroutit. Tak občas v některém nástavku rámky propadávají, nebo se naopak nevejdou. Podle mě provedení vzor Zelený nemá chybu, pokud se pohlídá, aby byla pravá strana prkna směrem ven, aby se náhodou nemohlo rozšklebit.

pokud budu počítat cenu cukru v průměru 20 Kč + energie(dovoz,rozpouštění apod)+ materiál(sklenice,víčka apod)+ práce(té je s tím morda),tak nevím,jestli bych se vlezl pod výkupní cenu.....ale je tu medovice(zima) a dobří zákazníci

Spíš mám pocit, že by se mělo hledat kdo dělá nové nastavky a nedělá je
podle Dr Liebiga. Těch je určitě míň. Já taky jednostěnné nastavky dělám
podle něho, pro rámky 39x24 mám boční stěny dlouhé 50 cm a čelní a zadní
stěnu 38 cm, takže nastavek je pro deset rámků na studenou stavbu. Vnější
šířka nastavků je mezi 42 a 43 cm, takže tyto úly se dají použít do včelínu
s původně baterií zadováků 39x24 na teplou stavbu, protože se tam na šířku
vejde stejný počet úlů.
Jinak na těchto úlech obecně nejvíc trpí čelní strana bočních prken, protože
se tam do vláken dostane nejsnadněji voda. Takže při nátěru fermeží nechávám
tu čelní stranu zvlášť hodně nasát. Jinak to záleží na stanovišti. Déšť a
vítr u nás nejčastěji přichází z jihozápadu, na zahradě mám česna k jihu, ze
severu a z severovýchodu jsou úly chráněny baráky, takže nejvíc je namáhána
vlhkostí pravá boční strana a česnová strana zprava. Na lesním stanovišti je
jih a západ cloněn lesem, česna jsou směrem na východ, kde je volný výlet a
trochu je volný výlet i na sever. takže úly jsou namáhány vlhkostí z čelní
strany a trochu z boční levé.

R. Polášek.


----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 16, 2006 5:42 PM
Subject: Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků


> langstroth je hodně do obdélníku,je lepší šroubovat přes delší
> desku,optimal je čtverec a tam je to jedno...
> podstatné je ,aby nástavky dobře seděly a lícovaly, nesnesu
> kolébky,osvědčila se mi "německá" konstrukce (popsaná třeba v knize
> Včelaříme jednoduše autor: Dr. Gerhard Liebig )u které není třeba
frézovat,
> používám jen spodní a vrchní lať na přední stěně širší,
> pokud uhlídáte na delších deskách střed stromu uvnitř nástavku tak se
> vyhnete odchlípnutí vrchní i spodní hrany,stejně tak suky,
> je dobré u vyšších nástavků stěnu slepit aspoň ze dvou dílů....
>
> můžu poslat foto nástavku...

Mně se také líbí ta "německá" konstrukce Dr. Liebiga a to ze stejných důvodů(žádné drážky, jisté držení). Píšete, že používáte spodní nasazovací a vrchní hmatovou lať na přední stěně širší. Myslíte tím jako tlustší nebo doopravdy širší? Liebig je má 60 x 20 hmatová, 30 x 20 nasazovací. Pošlete mi prosím foto nástavku na: leva/=/quick.cz Děkuji.
Liebig používá Zander rámky 42 x 22 cm. Rozměry tohoto rámku (jako všech louček) bohužel neznám. Jestli je někdo znáte, tak budu rád když poradíte kde je najdu. Tato "německá" konstrukce nástavku Dr. Liebiga má ještě výhodu v tom, že ouška Zander rámku jsou 28,5 mm dlouhá (musí se pěkně držet). U rámku 39 x 24 kde je ouško 13 mm dlouhé stačí malá nepřesnost v konstrukci nástavku a rámky při posunutí více k jednomu oušku propadávají. Jenže postavit stejnou konstrukcí nástavek na naše ouška (např. Optimal ouško 16mm)nejde. Vy používáte Zander rámky? Vyrábět si rámky na naši míru s delšíma ouškama by asi nebylo šťastné.
Díky za odpovědi.

Pan Zelený nástavky (asi) dělá "na zářez". Ten je hluboký stejně jako drážka pro rámek. Takže mu po sesazeni nevznikne po obvodu žádná mezerka. Co se Optimalu týče - nevím jak ho dělá p. Břinek, ale pokud by byl vyroben na drážku (+ lepení) dle návodu Ing. Čermáka tak se podle mě nemůže čelní deska kroutit.

Radim Polasek:
> ...Já taky jednostěnné nastavky dělám
> podle něho, pro rámky 39x24 mám boční stěny dlouhé 50 cm a čelní a zadní
> stěnu 38 cm, ...
....

Jak můžeš dělat předek a zadek nástavku 380, když máš rámek 390 ??

_gp_
http://vindex.ic.cz

> Jak můžeš dělat předek a zadek nástavku 380, když máš rámek 390 ??
......

Mám dnes nějaké dlouhé vedení. 10 rámků je 380 mm. Už mi to došlo. :-)
_gp_
http://vindex.ic.cz

mam jiny problem...:

krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...

konstrukce je nasledovna:

- langstroth 159, sila steny 25 mm
- sroubovani pres delsi bocni stranu
- prava strana prkna smeruje ven
- spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky
- pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu
- nepouzivam zadne lepidlo

uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem s minimalnim presahem pres pudorys ulu.
nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu.
u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)...
vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na jedne strane...
nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.

k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina zavit.

PORADTE PROSIM - CO S TIM...?

silnejsi vruty?
lepidlo?
natreni/naparafinovani nastavku?
nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo?
vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda?
... ... ...?


diky moc.

jd


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Jaa <tomas.jasa/=/email.cz>
> Předmět: Re: Konstrukce tenkost?nn?ch n?stavk?
> Datum: 16.6.2006 19:16:46
> ----------------------------------------
> Podle mých zkušeností je lepší varianta pana Zeleného. V tomto provedení
> mám několik stovek nástavků, většinou vlastní výroby. Vlastním i několik
> optimalů, kdysi vyrobených panem Břinkem. Pokud se prkno na kterém visí
> ouška, může kroutit. Tak občas v některém nástavku rámky propadávají, nebo
> se naopak nevejdou. Podle mě provedení vzor Zelený nemá chybu, pokud se
> pohlídá, aby byla pravá strana prkna směrem ven, aby se náhodou nemohlo
> rozšklebit.
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

pred delsim casem probehla konferenci (aspon doufam, ze to bylo tady) informace o tom, jak se vyhnout omezeni nekterych hypermarketu pri nakupu cukru (casto povoluji max 10 kg/jeden nakup).

pointa byla v tom, ze toto omezeni je nejak nelegalni a obchodni retezce (resp. jejich vedouci) o tom vedi, jen spolehaji na to ze to nevedi nakupujici.

nekdo znal "kouzelnou veticku", ktera kdyz se privolanemu vedoucimu rekla, otevrela dvere k nakupu neomezeneho mnozstvi...

neznate ji nekdo :-) ?

nemohu ji dohledat a nechce se mi stravit dopoledne projizdenim se po nakupnim stredisku s vozikem a destikilovkou cukru...

diky vsem.


jd


____________________________________-
____________________________________-

Já používám vruty 3,5x70 nebo 80, vrtám díru vrtákem 3 mm, stěny mám natupo
a takové problémy nemám. Podle mých zkušeností šroub drží tolik, že v
případě nějakého tahu nebo když zapomenu přestat šroubovat se hlavička
protlačí přes boční desku nebo i boční desku rozštípne a šroub drží. Je to
ale poměrně měkké smrkové dřevo. Jsou díry v bočnici a přední a zadní desce
vzájemně v rovině? Nedochází při šroubování k ohýbání vrutu a tudíž k jeho
načnutí? Možná to dělá těch půl mm průměru šroubu? Mimochodem mnou používané
šrouby jsem obšlehl podle nastavku Kolomého, ten tyto dřevěné jednostěnné
nastavky používal třeba jako sedátka pro návštěvníky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 17, 2006 3:04 PM
Subject: konstrukce nastavku - trhani vrutu


mam jiny problem...:

krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...

konstrukce je nasledovna:

- langstroth 159, sila steny 25 mm
- sroubovani pres delsi bocni stranu
- prava strana prkna smeruje ven
- spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky
- pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu
- nepouzivam zadne lepidlo

uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem
s minimalnim presahem pres pudorys ulu.
nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu
seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu.
u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i
utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)...
vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na
jedne strane...
nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.

k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina
zavit.

PORADTE PROSIM - CO S TIM...?

silnejsi vruty?
lepidlo?
natreni/naparafinovani nastavku?
nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo?
vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda?
... ... ...?


diky moc

v delce vrutu to, myslim, neni - vrut nema tendenci se ze dreva vytahnout, proste se urve...

pokud jde o jeho pevnost pri sroubovani - mam stejne zkusenosti - taky se dokaze "protlacit" pres drevo, kdyz nenastavim spravny kroutici moment a zapomenu na to...

diry jsou v rovine na 100 % - postup vyroby je takovyto:
- vsechny bocni desky predvrtam na stojanovce s vrtakem, na kterem mam rovnou nasazeny zahlubnik (mam na to sablonu, jde to rychle a presne a zvlada to i zena :-) )
- sestavim prkna k sobe, stahnu sverkama, zkontroluju pravouhlost a "urovnam" a rucni vrtackou dovrtam diry i do toho druheho prkna
- hned nasazuji vruty a pomoci akuvrtacky s nastavenym krouticim momentem dotahuji.

na nastavcich se taky da sedet, to vydrzi bez problemu.

jen jak je dam ven, zacne se to mrsit...

jd


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu
> Datum: 17.6.2006 15:29:52
> ----------------------------------------
> Já používám vruty 3,5x70 nebo 80, vrtám díru vrtákem 3 mm, stěny mám natupo
> a takové problémy nemám. Podle mých zkušeností šroub drží tolik, že v
> případě nějakého tahu nebo když zapomenu přestat šroubovat se hlavička
> protlačí přes boční desku nebo i boční desku rozštípne a šroub drží. Je to
> ale poměrně měkké smrkové dřevo. Jsou díry v bočnici a přední a zadní desce
> vzájemně v rovině? Nedochází při šroubování k ohýbání vrutu a tudíž k jeho
> načnutí? Možná to dělá těch půl mm průměru šroubu? Mimochodem mnou používané
> šrouby jsem obšlehl podle nastavku Kolomého, ten tyto dřevěné jednostěnné
> nastavky používal třeba jako sedátka pro návštěvníky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jakub Dolínek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 17, 2006 3:04 PM
> Subject: konstrukce nastavku - trhani vrutu
>
>
> mam jiny problem...:
>
> krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...
>
> konstrukce je nasledovna:
>
> - langstroth 159, sila steny 25 mm
> - sroubovani pres delsi bocni stranu
> - prava strana prkna smeruje ven
> - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky
> - pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu
> - nepouzivam zadne lepidlo
>
> uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem
> s minimalnim presahem pres pudorys ulu.
> nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu
> seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu.
> u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i
> utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)...
> vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na
> jedne strane...
> nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.
>
> k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina
> zavit.
>
> PORADTE PROSIM - CO S TIM...?
>
> silnejsi vruty?
> lepidlo?
> natreni/naparafinovani nastavku?
> nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo?
> vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda?
> ... ... ...?
>
>
> diky moc
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Já stmelím nastavky na rovné ploše, aby se nehoupaly, pak do nich vyvrtám
díry, sešroubuji vždy dva vruty na hranu, výška nastavků je 12,5 - 13 cm,
pak natluču a přilepím úchopové lišty, vyvrtám zase díry a přišroubuji
dalším vrutem horní úchopovou lištu. Takže celkem 12 vrutů, 8 vlastní stěnu,
4 horní úchopové lišty.. Šroubuji kolovrátkem a mírou dotažení vrutů
vyrovnávám kolíbku, aby se nehoupaly. Dřevo na nastavky je minimálně rok na
půdě, kde je v létě i 40 - 50 st C.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 17, 2006 3:39 PM
Subject: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu


v delce vrutu to, myslim, neni - vrut nema tendenci se ze dreva vytahnout,
proste se urve...

pokud jde o jeho pevnost pri sroubovani - mam stejne zkusenosti - taky se
dokaze "protlacit" pres drevo, kdyz nenastavim spravny kroutici moment a
zapomenu na to...

diry jsou v rovine na 100 % - postup vyroby je takovyto:
- vsechny bocni desky predvrtam na stojanovce s vrtakem, na kterem mam
rovnou nasazeny zahlubnik (mam na to sablonu, jde to rychle a presne a
zvlada to i zena :-) )
- sestavim prkna k sobe, stahnu sverkama, zkontroluju pravouhlost a
"urovnam" a rucni vrtackou dovrtam diry i do toho druheho prkna
- hned nasazuji vruty a pomoci akuvrtacky s nastavenym krouticim momentem
dotahuji.

na nastavcich se taky da sedet, to vydrzi bez problemu.

jen jak je dam ven, zacne se to mrsit...

jd

Mám stejné úly, předloni jsem dělal 60 nástavků, loni 40, letos mě čeká dalších 40. Používám jen "oschlé" smrkové fošny. Z jara je koupím, složím pod lepenku na zahradě a v zimě je zpracuji.
Nemám jediný problém. Zato s koupenými nástavky jsem měl, všechny se stáčely do vrtule, musel jsem stále srovnávat hoblíkem. Spojuji na pero a drážku, hodně používám vrchní frézku (investice Kč 1500), žádné úchytové lišty, jen zářezy na prsty, šroubuji čelní a zadní stěnu. Mám udělané jednoduché "kopyto" - 2 silné desky dřevotřísky přesného vnitřního rozměru, mezi nimi hranolky. Na tom stáhnu díly nástavku třemi svorkami, předvrtám díry a sešroubuji, nechám 6 hod. zaschnout. Všechny spoje natírám dobrým lepidlem. Tvoje vruty se mi zdají hodně slabé. Já dávám na spoj jen 2 vruty 6x60, 1,5cm od horní a spodní hrany, prostředek volný, tam podle mě není nic třeba.

Zdraví Z.

Dne sobota 17 června 2006 15:04 Jakub Dolínek napsal(a):

> - langstroth 159, sila steny 25 mm
> - sroubovani pres delsi bocni stranu
> - prava strana prkna smeruje ven
> - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky

DD,

pouzivam 2 6x60 , s tema 3 a 4 jsem udelal neprijemnou zkusenost pri stavbe
dreveneho plotu, po 2 letech se taky takhle skubou. U nastavku jsem drive
pouzival Patex Superfix - je na h.... , ted pouzivam nejake polyuretanove
lepidlo. - kartuse vydrzi na 60 nastavku.


Honza

Mám taky Langstrothy 159/25, umístěné včelnicově. Spoje lepím D3
vodovzdroným lepidlem a používám 3 vruty 5x70 - nemám problémy. Staré
nástavky jsou natřené Luxolem, nové jsou parafinované.

Vruty 3mm se mi zdají být hodně slabé, nejspíš se trhají už při šroubování.
Jinak je možné použít i pevnější vruty do sádrokartonu nebo pevnostní vruty
s Torx hlavou.

mp

Ty úchopové lišty Vám ale nevytváří drážku pro rámky? To znamená že je nemáte přesazeny přes čelní stěnu (viz Dr. Liebig u Zanderu). Musíte tedy frézovat drážky do čelní a zadní dtěny a úchopové lišty slouží jen k manipulaci. Pro krátká česká ouška to asi jinak nejde. Chápu to snad dobře?

nejsou to úplně nástavky Dr.Leibig -vrchní 60x20, spodní40x20,dole nahoře v rovině,rámky mají delší ouška(zander) tak ,aby se při úplném posunutí do kraje nepropadaly a do ruky jdou fakt dobře ,na fotkách je 39x24-2cm,vnitřní půdorys(41X40)
výroba:suším(v plynové kotelně pro sídliště)řežu, protáhnu na tl.,shobluju hrany,slepím(lepidlo na drážku na parkety(D3) Parket od henkel,fakt drží-neředit!),protáhnu na konečnou tl.,shobluju na konečnou šířku,složím čela,slepím nástavek,šroubuju přes delší prkna(4x50- bacha na MADE IN CHINA),které si předvrtám-3 mm,netrhá se pak pod hlavičkou boční prkno,lišty na čela lepím plus každá 4 kolářské hřebíky durch vevnitř zahnuté-za to se nese 20 KG dobře a jakejkoliv vyfrézovanej otvor se může jít zahrabat,na lepení mám přípravek,jehož součástí je pravoúhlá svěrka Proma 60 mm(foto mám)na svařování apod.to je vynikající pomocník ,mám na to dvě.
lepím jeden bok a čelo ve svěrce v přípravku,
druhej bok a čelo jen v druhé svěrce,z které polovinu nástavku vložím k druhé polovině do přípravku a slepím,sešroubuju ,a pak mi to pěkně pasuje...
používejte jen středové dřevo,taková souška na stojato je ideální...detaily rád popíšu.... taky je dobrá stolová bruska,srovná solidně,fotky jsou někde na webu....

moment, teď sem posílám email pro vlastimila s fotkama,kde drážku pro rámky tvoří úchopová lišta 40x20,příloha se ještě načítá(30 procent),vcela-med/=/centrum.cz

Kroucení spůsobují desky které pocházejí se středu klády a mají středovou duši ta musí pryč

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu
> Datum: 17.6.2006 15:29:54
> ----------------------------------------
> Já používám vruty 3,5x70 nebo 80, vrtám díru vrtákem 3 mm, stěny mám natupo
> a takové problémy nemám. Podle mých zkušeností šroub drží tolik, že v
> případě nějakého tahu nebo když zapomenu přestat šroubovat se hlavička
> protlačí přes boční desku nebo i boční desku rozštípne a šroub drží. Je to
> ale poměrně měkké smrkové dřevo. Jsou díry v bočnici a přední a zadní desce
> vzájemně v rovině? Nedochází při šroubování k ohýbání vrutu a tudíž k jeho
> načnutí? Možná to dělá těch půl mm průměru šroubu? Mimochodem mnou používané
> šrouby jsem obšlehl podle nastavku Kolomého, ten tyto dřevěné jednostěnné
> nastavky používal třeba jako sedátka pro návštěvníky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jakub Dolínek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 17, 2006 3:04 PM
> Subject: konstrukce nastavku - trhani vrutu
>
>
> mam jiny problem...:
>
> krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...
>
> konstrukce je nasledovna:
>
> - langstroth 159, sila steny 25 mm
> - sroubovani pres delsi bocni stranu
> - prava strana prkna smeruje ven
> - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky
> - pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu
> - nepouzivam zadne lepidlo
>
> uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem
> s minimalnim presahem pres pudorys ulu.
> nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu
> seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu.
> u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i
> utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)...
> vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na
> jedne strane...
> nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.
>
> k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina
> zavit.
>
> PORADTE PROSIM - CO S TIM...?
>
> silnejsi vruty?
> lepidlo?
> natreni/naparafinovani nastavku?
> nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo?
> vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda?
> ... ... ...?
>
>
> diky moc
>
>
>
>

střed-duše se ze středových prken vyřeže a máte nejlepší desky s rovným vláknem,zkuste lacinší boční a uvidíte ty vrtule...

Od: Milan Špaček
> Včera nám jeden včelař z Chrudimska přivezl vzorek letošního medu, který
> právě vytočil. Měl vodivost nad 9,0 chuť měl po smrku. Po prohlídce smrků v
> okolí mohu konstatovat, že meduje mšice zelená, mšice ojínělá a ojediněle i
> puklice. Je třeba co nejdříve vytočit současný med, aby se potom netočil
> květový med spolu s medovicovým. Jak to vypadá jinde?
.......
Dobrý den.
Jinde, kde je les to vypadá obdobně. Spadek asi bude, jestli ho neumyje voda i s mšicí nebo se k tomu ještě neochladí.
Kolik jste mu za něj nabídl peněz/kg a kde se dají zjistit Vaše ostatní výkupní ceny medu na internetu? Děkuji.

_gp_
http://vindex.ic.cz

fotky pravděpodobně neodešly,pošlu je z jiné(rychlejší a stabilnější) IP adresy během týdne....

předevčírem se mi rojily včely..vyletěly,sedly na jabloň-20m od úlu, udělaly chomáč, sklidnily se a za chvilku seděly zpátky na úle,a za další chvilku bylo po rojení, včely se vrátily do úlu(?),druhej den večer jsem ty samý našel na jiné jabloňi(?),pokud to nejsou cizí,protože blízko stanoviště u lesa přistávají cizí roje pravidelně rok co rok....

Mám jedno mimořádné včelstvo, které bylo schopné během minulého týdne napnit medník (10 X 39x24)snůškou. Včelstvo nevypadá extra silně, zatím obsedá 1x plodiště a 1x medník a v podmetu se téměř nevyvěšuje. Nevím jak využít schopnosti snůšky tohoto včelstva ( med není zavíčková ani z jedné třetiny ).
Mám přidat další nástavek? Nechci je nějak podrazit nebo odradit, a když ano tak pod plodiště nebo pod medník? Podotýkám že mám k dispozici jen 5 souší a 5 mezistěn.
Ostatní včelstva ( celkem mám 5 ) jsou hodně pasivnější i když bych řekl, co do počtu i větší.
Díky
Tomáš

pod sucasny mednik podloz nastavok naplneny plastami a medzistienkami.
Ak si chces ponechat rezervne ramiky na pripadny roj, vymen mednik s inym
vcelstvom.

Matej



"Tomá" <e-mail/=/nezadan>
06/19/2006 09:15 AM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
rozíøení vèelstva






Mám jedno mimořádné včelstvo, které bylo schopné během minulého týdne
napnit medník (10 X 39x24)snůškou. Včelstvo nevypadá extra silně, zatím
obsedá 1x plodiště a 1x medník a v podmetu se téměř nevyvěšuje. Nevím jak
využít schopnosti snůšky tohoto včelstva ( med není zavíčková ani z jedné
třetiny ).
Mám přidat další nástavek? Nechci je nějak podrazit nebo odradit, a když
ano tak pod plodiště nebo pod medník? Podotýkám že mám k dispozici jen 5
souší a 5 mezistěn.
Ostatní včelstva ( celkem mám 5 ) jsou hodně pasivnější i když bych řekl,
co do počtu i větší.
DĂ­ky
Tomáš

Před týdnem 17.6 mě na rohu maringotky seděl roj dost velkej,hned vedle otevřeného ůlu s mezistěnama.Do ůlu sem dal plást s otevřeným trubčím plodem,a roj se tam sám do hodiny nastěhoval.Předevčírem sem ho kontroloval,a na plodu našel naražené matečníky,matka nikde.Tak sem plod plást odstranil.Dal sem jim nalarvené matečníky 20 ks,a včera sem zjistil že 14 je přijato.Nemáte někdo podobné skušenosti,roj bez maky?Jak je možné že je bez matky a vyrojí se a nastěhuje do ůlu? Zdar

Zdravím!
Pro maringotku, kterou mám už zamluvenou,bych měl místo asi tak 20metrů od vchodu do domu (bydlím dost ve svahu a jenom tam se dá maringotka zavézt). Nakolik mohou včely obtěžovat, když jich tam nejdnou bude tolik?
Mám čtyři včelstva asi deset metrů před domem a většinou o nich skoro nevím, jenom když je kapánek ruším důkladným rozebíráním pro kontrolu a rušení matečníků, tak potom hodinku dvě semtam nějaká dělá bubáka a obtěžuje. Ale jinak opravdu s nimi nemám problém.

Opravuji datum roj seděl před týdnem 10.6 na maringotce.

Nelze uvazovat o nahrazeni kovoveho pletiva na kosi,obtocenim kose silonovou strunou ?/vyplet tenis.rakety/

franta

Taková "kouzelná" veta by me taky zajímala, bohuzel asi neexistuje. Tohle
jsem nasel na http://www.spotrebitele.info/poradna/dotazy.php

DOTAZ:
V nekterých obchodních retezcích (napr. Tesco, Droxi) je omezen nákup
jednoho druhu zbozí na 10 ks na zákazníka. Pokud budu potrebovat více kusu
od jednoho druhu nezbývá mi tedy nez jít pres pokladnu vícekrát nebo s sebou
mít více osob. Není to pro zákazníky prílis omezující?

ODPOVED:
Pocet nakupovaných kusu není zákonem nijak upraven, není ani povoleno, ze
prodávající muze omezovat nakupované mnozství, ani není výslovne omezení
mnozství není zakázáno.
Na druhé strane se já osobne domnívám, ze jde o diskriminacní jednání,
protoze omezuje selektivne vetsí rodinu pred mensí rodinou ci jednotlovcem,
ze omezuje úcelove nakupujícího (napr. pri nákupu na svatební oslavu, pri
nákupu na malování) pred radovým nakupujícím.
Priblizne pred rokem byla podobná situace v televizi, a ani inspekce tehdy
nezaujala jednoznacné stanovisko.
Pokud obchod láká spotrebitele na nekteré zlevnené akcní zbozí a má strach
pred jeho skoupením podnikateli, není problém stanovit cenu tak, ze prvních
10 kusu je za akcních 20 Kc a od jedenáctého kusu výs za bezných a puvodních
30 Kc. Takze ani u akcních slev nevidím právo k omezení nakupovaného
mnozství.
Máte-li konkrétní informace, doporucuji dát podnet Ceská obchodní inspekci.
(RJ)



----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <dolinek/=/email.cz>
To: "konference vcelarská" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 17, 2006 3:14 PM
Subject: cukr - omezeni mnozstvi nakupu v hypermarketech


>
> pred delsim casem probehla konferenci (aspon doufam, ze to bylo tady)
> informace o tom, jak se vyhnout omezeni nekterych hypermarketu pri nakupu
> cukru (casto povoluji max 10 kg/jeden nakup).
>
> pointa byla v tom, ze toto omezeni je nejak nelegalni a obchodni retezce
> (resp. jejich vedouci) o tom vedi, jen spolehaji na to ze to nevedi
> nakupujici.
>
> nekdo znal "kouzelnou veticku", ktera kdyz se privolanemu vedoucimu rekla,
> otevrela dvere k nakupu neomezeneho mnozstvi...
>
> neznate ji nekdo :-) ?
>
> nemohu ji dohledat a nechce se mi stravit dopoledne projizdenim se po
> nakupnim stredisku s vozikem a destikilovkou cukru...
>
> diky vsem.
>
>
> jd
>
>
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>

Stará matka s poškozenými křídly, ztratila se někde v trávě pod jabloní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 19, 2006 7:54 AM
Subject: rojení


> předevčírem se mi rojily včely..vyletěly,sedly na jabloň-20m od úlu,
> udělaly chomáč, sklidnily se a za chvilku seděly zpátky na úle,a za další
> chvilku bylo po rojení, včely se vrátily do úlu(?),druhej den večer jsem
ty
> samý našel na jiné jabloňi(?),pokud to nejsou cizí,protože blízko
> stanoviště u lesa přistávají cizí roje pravidelně rok co rok....

Když jsme kdysi dávno osazovali nový kočovný včelín, dříve klidné včely
najednou silně zdivočely a v okruhu 10 - 20 metrů napadaly nejméně 14 dní
všechno pohyblivé. O hodně později jsem si uvědomil, že to bylo na větrném
místě a nárazy větru včelín odpružený plochými pery neustále mírně
rozechvívaly. Včelám asi trvalo nějakou dobu, než si na vibrace zvykly.
Vzhledem k blízkosti domu na toto pozor.
(10,45)

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Luká" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 19, 2006 9:32 AM
Subject: umístění maringotky


> Zdravím!
> Pro maringotku, kterou mám už zamluvenou,bych měl místo asi tak 20metrů od
> vchodu do domu (bydlím dost ve svahu a jenom tam se dá maringotka zavézt).
> Nakolik mohou včely obtěžovat, když jich tam nejdnou bude tolik?
> Mám čtyři včelstva asi deset metrů před domem a většinou o nich skoro
> nevím, jenom když je kapánek ruším důkladným rozebíráním pro kontrolu a
> rušení matečníků, tak potom hodinku dvě semtam nějaká dělá bubáka a
> obtěžuje. Ale jinak opravdu s nimi nemám problém.

diky moc vsem za odpovedi.
bude to asi prilis slabymi vruty - pri sroubovani jdou do skrutu a "nacnou se" - staci male pnuti ve dreve a je hotovo.

jd


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu
> Datum: 17.6.2006 20:23:56
> ----------------------------------------
> střed-duše se ze středových prken vyřeže a máte nejlepší desky s rovným
> vláknem,zkuste lacinší boční a uvidíte ty vrtule...
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Bohužel silonová struna zavádí do koše další pnutí, na které koš většinou
není dimenzován. Hodí se tedy dobře, když chybí část pletiva, když chybí
celé, koš se obvykle při vyplétání zkroutí. Lepší - tlustší než silonový
výplet by byla tlustá struna do sekačky, tenký silon se do rámků hodně
zařeže.
Jsem zvědav, kdy do diskuze dojde tento příspěvěk, ten předchozí putoval dvě
hodiny (10,40)

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 19, 2006 10:08 AM
Subject: Re: Rezavy kos medometu


> Nelze uvazovat o nahrazeni kovoveho pletiva na kosi,obtocenim kose
> silonovou strunou ?/vyplet tenis.rakety/
>
> franta

Od: Josef Surovec:
> Před týdnem 17.6 mě na rohu maringotky seděl roj dost velkej,hned vedle
> otevřeného ůlu s mezistěnama.Do ůlu sem dal plást s otevřeným trubčím
> plodem,a roj se tam sám do hodiny nastěhoval.Předevčírem sem ho
> kontroloval,a na plodu našel naražené matečníky,matka nikde.Tak sem plod
> plást odstranil.Dal sem jim nalarvené matečníky 20 ks,a včera sem zjistil
> že 14 je přijato.Nemáte někdo podobné skušenosti,roj bez maky?Jak je možné
> že je bez matky a vyrojí se a nastěhuje do ůlu? Zdar
......

To bývá u rojovky. Roji stačí těsně po vyrojení cítit určité feromony - vůně(nejen mateří) a roj i bez matky reaguje okamžitě stěhováním ke zdroji "vůně". Kdyby byl trubčí plást záhy odejmut, vyvozuji, že by se znovu vydal "na cestu". (např. při dalším rojení jiného včelstva).

_gp_
http://vindex.ic.cz

Taky si myslím. Dnešní vruty do dřeva jsou na rozdíl od hřebíků docela
intenzívně lisovány, takže třeba trojky vruty na rozdíl od trojek hřebíků
budou na ohyb mnohem tvrší, ale zároveň křehčí. Nebudu se divit, když budu
dělat nastavky pro rámky výšky 24, když se ty moje 3,5 vruty budou taky
trhat.
(11,02)

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 19, 2006 10:56 AM
Subject: trhani vrutu - DIKY ZA ODPOVEDI


diky moc vsem za odpovedi.
bude to asi prilis slabymi vruty - pri sroubovani jdou do skrutu a "nacnou
se" - staci male pnuti ve dreve a je hotovo.

jd

Od: fskalsky:
> Nelze uvazovat o nahrazeni kovoveho pletiva na kosi,obtocenim kose
> silonovou strunou ?/vyplet tenis.rakety/
.......

Takový medomet jsem viděl kdysi na skládce smetí a měl koš ze dřeva. (odhaduji nějaké tvrdé) Jako vášnivý sběratel jsem ho vzal, ale po nějaké době co mi zavazel, jsem ho odevzdal do kovošrotu. (měl už starou rezavou pozinkovanou nádobu)

K výpletu. Základ tvořil horizontální převod z odlitků řemeniček (na hřídel a s klikou) a řemínku na šlapací šicí stroj. Hřídel byla kovová a naní byl horní a dolní dřevěný kříž s propojením opět dřevěnými trámky. V trámkách byly otvory pro režnou silnou nit. A když jsem medomet nalezl, byl plně funkční. (až na ten rez a řemeničku) Byl na 4 ks díla, bez nožek,protože měl zespodu nádoby betelný kříž na přišroubování ke stolu. Řemínek se přešoupnutím na řemenicích mohl řadit, medomet měl dvě rychlosti.

_gp_
http://vindex.ic.cz