Archiv Včelařské konference

Od: Stonjek:
> Musím se skelné vaty zastat, neboť nic jiného při stavbě úlů nepoužívám a
> jsem spokojen a proti PS má celou řadu nezanedbatelných výhod.
......

Výhody převyšuje jedna nevýhoda. Kontaminace sklem - a to je závažná kontaminace, která může skončit s trvalými zdravotními následky. ... Med přeci nemusí mít ochrané prvky jako bankovky p. Stonjeku. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Sklo je netečný materiál. Takže úlomky skla ze skelné vaty v žádném případě
jedovaté být nemůžou. Pokud mají být pozřené úlomky skelné vaty zdarví
škodlivé, jediný mechanismus, který mě napadá, je ten, že úlomky působí
mechanicky dráždivě na stěny trávicího ústrojí. To by se ale projevilo u
dnešní skelné vaty až tehdy, když by se ta vata schválně třeba potloukla
kladivem a větší množství takhle vzniklého prachu do medu nasypalo. S
působením případných ojedinělých úlomků se trávicí soustava dokáže vypořádat
bez následků. Ale třeba skelnou vatou starou cca 40 let máme pořád doma
izolovanovanou expanzní nádrž. A tamta skelná vata vypadá jinak. Zatímco
dnešní skelná vata je zplstnatělá, podstatně jemnější a jakoby v jednom
celistvém kusu, tamta je dost rozvolnělá a skládá se z jednotlivých rovných
černých vláken rozměrově velice podobným černým plastovým vláknům používaným
do štětců. Dovedu si představit, že taková jednotlivá vlákna by snadno
propadla i desetinou mm velkou mezerou v nastavku, v medu prošla sítem a
snědena by se zabodla do měkkých tkání a vzápětí ulomila, takže zabodnutá
část vlákna by musela vyhnisat. Taková skelná vata by se docela určitě do
úlů použít nesměla, ale u dnešní si jednoznačně jistý nejsem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 10:17 PM
Subject: Re[3]: PS nastavky


> >> Skelná vata, jestli si dobře vzpomínám, je pro styk s potravinou
> RP> nepřípustná pro svůj prašný obsah. Nepomůže ani zabalit. Obal se
propíchne a
> RP> sklo se dostane do
>
> RP> Já si myslím, že plno malých včelařů kolikrát pro stáčení medu uvolní
kuchyň
> RP> nebo nějakou pracovnu, vytře jen podlahu dočista a stáčí med. A kdyby
pak
> RP> někdo ten med vzal, vytáhl z něho všechen prach, co tam během toho
> RP> zpracování a přelévání a pastování medu napadá, tak by to byla docela
sbírka
> RP> i bez používání skelné vaty.
>
> RP> Jinak skelné a keramické vlákno skutečně je z principu chemicky
> RP> inertní.
>
> Jenom na okraj: skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
> do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
> hodnotit jako jedovatý.
>
> Varování před skelnou vatou je snad dostatečně důrazně opakované v
> různé včelařské literatuře.
>
>
> Zdraví
>
> Baudis Jan
>

Autor G.P.:Nikdy nebrát a likvidovat roje cizího puvodu. Cudzie roje nechytám ani nezberám, mám aj svojich vlastných dosť. Ale sa pýtam, ako viete, že váš roj nie je infikovaný morom plodu a ten cudzí je? Svoj osadíte a cudzí utratíte! Neraz som čítal odborné pojednanie o výskyte spór včelieho plodu vo včelstvách v latentnom stave, ale i iných včelích chorôb, ktoré vždy môžu prepuknúť do viditeľného stavu, ak sa naruší z nejakého vnútorného stavu. Odborníci to tvrdia i o ľudskom tele, v ktorom tak isto čakajú na svoju príležitosť patogénny nepriatelia a taktiež ohrozujú ľudského jedinca.
Ešte jedna moja laická pochybnosť o tom, či roj cudzieho pôvodu môže byť nakazený spórami moru včelieho plodu.
Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dostať sa do rojovej nálady? Pred niekoľkými rokmi starší včelár (osobná skúsenosť, bol som tam ním prizvaný) v zenite svojich ľudských síl sa dožil tohoto "daru" vo svojich včelstvách. V dedine kde žil, ani u jedného včelára predtým, ani potom nebol zaznamenaný ani jeden akútny prípad výskyt u žiadneho včelára. Tento stav trval dva roky a možno aj predtým, som som nahlásil na miestnu ZO, ale vôbec ich to nevzrušilo. Ďalší rok som robil prehliadku týchto včelstiev (už len 7) a vo všetkých bol mor plodu (potvrdený aj vyšetrením plodu veterinármi), doplnený askosferózou. Zaujalo ma jedno, v niekoľkých včelstvách som objavil tichú výmenu a v jednom, ked bola TV ukončená, bol už plod na 4 plástoch a čo ma prekvapilo, súvislý zaviečkovaný plod bol bez jedinej larvy napadnutej infekciu. Žiadne prepadnuté viečka, žiaden otvor na nej. Aký by bol výsledok tohoto pokusu včelstva o svoje prežitie som nezaznamenal, nariadenie veter.služby a oheň navždy zahladili stopy po včelárení.Od toho času je presne 10 rokov a po celý čas sa prípad morových včelstiev v dedine nevyskytol.
Posledné tri roky (pred likvidáciou) sa na tejto včelnici ani jedno včelstvo nerojilo (a v okolí rojov bolo dosť), nedokázalo prísť do stavu, ktorý by včelstvu dovoľoval sa rozmnožiť prirodzeným spôsobom. Možno aj toto jedno z múdrych opatrení prírody, aby sa choroba nerozširovala. Ak sa včelstvo dokáže vyrojiť a roj preletieť aj niekoľko kilometrov a osadiť vyhliadnutú dutinu, podľa mňa nemôže byť choré, je skôr životaschopné.
Moje myšlienky neberte ako návod na to, aby ste roje chytali a osádzali do úľov, rešpektujte nariadenia veterinárov. Anton

Je to zajímavá myšlenka , jestli se včelstvo napadené morem včelího plodu dokáže vyrojit, můj názor , že v první fázi, kdy je napadená jen sem tam nějaká larva a kdy čistící pud včel se tuto skutečnost snaží likvidovat asi ještě k rojení může dojít většinou tuto první fázi běžný včelař ani nezaregistruje , v dalších fázích z cela určitě již ne , včelstva již slábnou a nemohou se tudíž dostat do síly potřebné k vyrojení . Pokud je mi známo tak nejvíce morem vč.plodu jsou napadnutelné larvičky 1den k jejich infikaci stačí 10 spor moru 4-5 den už to musí být 10 mil. spor a čím starší larva tím více spor ji může infikovat, dospělá včela se morem nemůže infikovat ta jej jen přenáší, když s ním přijde do styku ať už jako čistička nebo jako lupička slabých napadených včelstev .
Co se týče rojů neznámého původu , též si myslím, že to bude zdravé silné včelstvo, ale mohou to být takové ty včely, které při
jakém-koli přiblížení létají zadkem napřed a s vystrčeným žihadlem podívat se potom do nich lze jen ve skafandru i kdyby nebylo nařízení veteriny takové jaké je, tak už jen z tohoto důvodu bych je nebral. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee
> Datum: 04.6.2006 08:14:07
> ----------------------------------------
> Autor G.P.:Nikdy nebrát a likvidovat roje cizího puvodu. Cudzie roje
> nechytám ani nezberám, mám aj svojich vlastných dosť. Ale sa pýtam, ako
> viete, že váš roj nie je infikovaný morom plodu a ten cudzí je? Svoj
> osadíte a cudzí utratíte! Neraz som čítal odborné pojednanie o výskyte
> spór včelieho plodu vo včelstvách v latentnom stave, ale i iných včelích
> chorôb, ktoré vždy môžu prepuknúť do viditeľného stavu, ak sa naruší z
> nejakého vnútorného stavu. Odborníci to tvrdia i o ľudskom tele, v ktorom
> tak isto čakajú na svoju príležitosť patogénny nepriatelia a taktiež
> ohrozujú ľudského jedinca.
> Ešte jedna moja laická pochybnosť o tom, či roj cudzieho pôvodu môže byť
> nakazený spórami moru včelieho plodu.
> Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dostať sa do
> rojovej nálady? Pred niekoľkými rokmi starší včelár (osobná skúsenosť, bol
> som tam ním prizvaný) v zenite svojich ľudských síl sa dožil tohoto "daru"
> vo svojich včelstvách. V dedine kde žil, ani u jedného včelára predtým, ani
> potom nebol zaznamenaný ani jeden akútny prípad výskyt u žiadneho včelára.
> Tento stav trval dva roky a možno aj predtým, som som nahlásil na miestnu
> ZO, ale vôbec ich to nevzrušilo. Ďalší rok som robil prehliadku týchto
> včelstiev (už len 7) a vo všetkých bol mor plodu (potvrdený aj vyšetrením
> plodu veterinármi), doplnený askosferózou. Zaujalo ma jedno, v niekoľkých
> včelstvách som objavil tichú výmenu a v jednom, ked bola TV ukončená, bol
> už plod na 4 plástoch a čo ma prekvapilo, súvislý zaviečkovaný plod bol bez
> jedinej larvy napadnutej infekciu. Žiadne prepadnuté viečka, žiaden otvor
> na nej. Aký by bol výsledok tohoto pokusu včelstva o svoje prežitie som
> nezaznamenal, nariadenie veter.služby a oheň navždy zahladili stopy po
> včelárení.Od toho času je presne 10 rokov a po celý čas sa prípad morových
> včelstiev v dedine nevyskytol.
> Posledné tri roky (pred likvidáciou) sa na tejto včelnici ani jedno
> včelstvo nerojilo (a v okolí rojov bolo dosť), nedokázalo prísť do stavu,
> ktorý by včelstvu dovoľoval sa rozmnožiť prirodzeným spôsobom. Možno aj
> toto jedno z múdrych opatrení prírody, aby sa choroba nerozširovala. Ak sa
> včelstvo dokáže vyrojiť a roj preletieť aj niekoľko kilometrov a osadiť
> vyhliadnutú dutinu, podľa mňa nemôže byť choré, je skôr životaschopné.
> Moje myšlienky neberte ako návod na to, aby ste roje chytali a osádzali do
> úľov, rešpektujte nariadenia veterinárov. Anton
>
>
>

Stonjek:
Osobně se domnívám, že kdo používá otevřená zasíťované dna, spoustu oček, výhody solidní izolace mu unikají a pak je skutečně spíš nanic. Ale kdo úly staví poněkud jinak ví o tom své.
......
Jak máte řešené dno v zimě? Jak velké česno. Očko? Prodyšný strop?
Děkuji. Karel

> Od: A.Turcani:
> ...
> Ešte jedna moja laická pochybnosť o tom, či roj cudzieho pôvodu môže byť
> nakazený spórami moru včelieho plodu.
> Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dostať sa do
> rojovej nálady?
....

Antone. Rojení u včely i v případě nouze - nemoci, není problém. Tz. může mít i v larvách nemoc. Nějaké vyšší stádium moru a neschopnost regenerace včelstva jak popisuješ je konečnou včelstva a primitivním bodem v "chovu včel" u člověka. Tz. Nelze najít larvu A.m., v které by nevyklíčla spora moru nebo hniloby. Tak dobré naše včely nejsou.

Ono zamyslet se, tak rojení je významný proces u hmyzu. Výhra včelstva v místě kde propukne nad morem neexistuje, ale při mechanismu rojení, má odrojené včelstvo naději se zbavit bakteriálních zárodků . Ozdravný proces z principu je jednoduchý - včely v odrojenci musí ztrávit med i se sporou. A přitom, nesmí krmit plod sporou, která klíčí v trávící soustavě larev. Je to metodou, jak se zbavit moru, ale ne u nás. U nás je jen a jen dobře, že se pálí v pozitivních ohniscících.

Takže čistě prakticky. Nesmí jej předčasně sebrat poučeněnepoučitelný člověk - sezónní rojochtač a dle zvyklostí strčit do "své" včelí dutiny, "kde mohl ještě získávat med i jeho praděd". A současně tím i v pralesních podmínkách jako druhá věc - prostě nesmí najít svou budoucí !novou! přírodní "dutinu" brzo. Novou myslím nově vzniklou. Člověk tuto variantu z důvodu pohodlnosti a i šetrnosti ke starým úlům a radosti nad budoucím ziskem medu mnohdy nechápe a tím je proti včele.

A trochu z toho významného procesu ..., když se dovrší přemístění roje na x i desítek km, kde je z něčeho silná snůška, tak vyhladověním a s nastěhováním do nové, nikdy nepoužívané včelou dutiny stromu a bez predátorů to lze nazvat pro včelu zemí zaslíbenou. Původní místo s morem může třeba potkat pád a zuhelnatění a vznik nové "dutiny" pro případně navrátivší se roj.

_gp_
http://vindex.ic.cz

No, myslím, že při výrobě úlů lze použít spoustu materiálů o kterých se
vždy více/méně povede diskuze. Ale použití skelné vaty na výrobu úlů je
prostě kravina (hezky řečeno).

Jose

Stonjek napsal(a):
> Musím se skelné vaty zastat, neboť nic jiného při stavbě úlů nepoužívám a
> jsem spokojen a proti PS má celou řadu nezanedbatelných výhod. O tom, že by
> se neměla používat je nařízení někdy z 50 let. To ale byl úplně jiný
> materiál a pracovat s ním bylo za trest. Dnes je však situace mnohonásobně
> příznivější. S těmito hmotami pracují dnes izolatéři bez ochr. pomůcek,
> max. mají rukavice. Únik prachu a úlomků je prakticky nulový. Dále se dá
> konstrukce úlů navrhnout tak, aby i kdyby částečky obpadávaly dovnitř úlu
> se nedostaly. I kdyby všechno tohle nefungovalo je velmi nereálné, že by
> včelky radostně touto hmotou nastavovaly med. Takže výhody mnou používaného
> Rotaflexu. Je dokonale zvukotěsný, což velmi ocení majitelé lesních
> stanovišť/datlové, žluny a jiné krásné a sympatické potvůrky/ Je o dost
> levnější než polystyren. /Hornbach/. Urychluje stavbu úlů. Nařežu si rovnou
> z balíku kola šířky jako je vzdálenost mezi rámky nástavku plus cca 0.5 cm
> a potřebnou délku odstřihuji velkými nůžkami. Kolem rohových hranolků se
> vata mírně promáčkne. Někdy v budoucnu bude likvidace výrazně
> ekologičtější. a jistě by se něco našlo dále. Takto pojatý sololitový
> Dadant vyjde na cca 400- 500Kč. Nevýhodou je vyšší pracnost. Sílu izolace
> mám 40 mm. Osobně se domnívám, že kdo používá otevřená zasíťované dna,
> spoustu oček, výhody solidní izolace mu unikají a pak je skutečně spíš
> nanic. Ale kdo úly staví poněkud jinak ví o tom své. Já jsem zateplené a
> nezateplené úly zkoušel vedle sebe a navzdory pábení v Moderním včelaři
> jsem se jich velmi rád a ochotně pod cenou zbavil. Nebyly to ale
> Langstrothy ale úly 39 x 24 od prof. výrobce.Jsem rád, že jsem tento pokus
> provedl, protože od těch dob mám jasno. Nejsem sice ultra moderní, ale
> naučil jsem se s tímto hendikepem žít. Zdraví R. Stonjek
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Myslim, ze zprava je bez viru :-)
> Virova databaze (VPS): 0622-4, 02.06.2006
> Testovano: 4.6.2006 15:05:42
>
>
>

Zdravím včelaře,

ale tentokrát dosti zarmouceně...

> Sklo je netečný materiál. Takže úlomky skla ze skelné vaty v žádném případě
> jedovaté být nemůžou.

Psal jsem:

> skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
> do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
> hodnotit jako jedovatý.

Nejedná se o jedovatost na úrovni chemické ale fyzikální. úlomky skla
v potravinách jsou přece zdraví nebezpečné!

Přiznám se, že mne dost vyděsilo, že včelaři využívají tak
problematické materiály k zateplování svých úlů. Tady se diskutuje o
tom, jestli polystyren nevypouští náhodou nějaké látky, nebo o tom, že
na nátěry vnitřků úlů se mají používat barvy s kdovíjakými atesty. A
vedle toho nám nevadí, že se do medu může dostat sklo či něco
podobného? Kolikrát jsem už v literatuře četl, že na izolaci úlů nesmí
být použita skelná vata a nic podobného, co práší apod. Protože nelze
nikdy stoprocentně zabránit, aby tím následně nebyl kontaminován med.
Proč vlastně včelařští výzkumníci do literatury píší taková varování?

> Pokud mají být pozřené úlomky skelné vaty zdarví
> škodlivé, jediný mechanismus, který mě napadá, je ten, že úlomky působí
> mechanicky dráždivě na stěny trávicího ústrojí.

Obávám se, že části skla ze skelné vaty v potravě by toho asi dokázaly
o hodně více, že jen "mechanicky dráždit stěny trávicího ústrojí". Od
částeček skla zabodnutých do sliznic bych očekával vředy a domnívám
se, že nelze za jistých okolností vyloučit nastartování rakoviny.

Takže jezte med, je zdravý!

Odpusťte, v žádném případě se nechci někoho dotknout.

Baudis Jan

Já používám plastové nádoby na skladování medu o objemu cca 35 - 40 kg.
Zdají se mi ideální pro uchování medu i pro následnou manipulaci -
zpracování.

Pokud chci takto uskladněný med zpracovat, použiji rozehřívací pás kolem
nádoby, med tím ztekutím a mohu jej stočit do sklenic, nebo napastovat.
K tomuto účelu mám jednu plastovou nádobu opatřenou dole stáčecím ventilem.
Rozehřátý med do ní přeliju a buď stočím do sklenic, nebo přidám jednu
sklenici
pastovaného medu a mohu začít pastovat. Pastování provádím nerezovou vrtulí,
která se k tomuto účelu prodává. Trochu problémů mám s vrtačkou, která svým
výkonem nedostačuje na pastování v době, když je již med v dosti tuhém
stavu.
(výkon cca 550W). Z tohoto důvodu jsem si minulý týden koupil míchadlo na
maltu o výkonu 1050W, za akční cenu 1100,- Kč.
Pastovaný med je nutno stočit do sklenic v době, kdy jako pasta ještě
vytéká ventilem a není ještě příliš řídký. Pokud tento okamžik neodhadnu,
může se mi stát, že med již ventilem nestočím (to pak musím med trošku
přihřát ztekucovacím pásem a promíchat), nebo jej stáčím moc brzy a med ve
sklenicích je příliš tuhý. Má zkušenost je taková, že čím déle míchám, a
později stáčím, tím je med ve sklenicích vláčnější a lepší.

Vřele doporučuji začít pastovat a zvyknout své zákazníky na pastovaný med.
Z počátku budou trochu nedůvěřiví, ale pak někteří ani jiný nebudou chtít.

A ještě jedna rada: pokud budete mít dostatek sklenic a času v době
vytáčení,
je nejlepší pastovat ihned po vytočení a nerozehřívat jej až později -
ušetříte
energii a neničíte med rozehříváním.


Přeji hodně zdaru.

Milan




-----Original Message-----
From: kozlík [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, June 02, 2006 6:11 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: vědro

For je v tom, že jak já viděl naposledy pastování, tak ventil potřebuješ,
do sklenic se to plní totiž ještě v tekutém stavu a ta pasta se z toho
stane až v té sklenici.Tento postup se mi líbí zatím nejvíce, i když je
pravda, že sám jsem ještě nikdy nepastoval. Všechno je jednou poprvé.

nechám med stát v chladnu tak dlouho než se zakalí,zbělá,pak ho párkrát zamíchám a už je to ono ,pak do sklenic

Chtěl bych se zeptat, jak dlouho může být matka neoplozená a nevadí to?
Matky se mi vylíhly před tím špatným počasím a vypadá to že se
nestihly oplodnit. Oplodní se ještě teď, kdy má být konečně lepší počasí?


Milan Čáp

Nevím odkud čísla pochází, ale v tradičním českém pojetí se v podstatě již
pár let po zasázení stromky prořezávají - náletové stromky a po dalších 80
- 100 zase jen řeže. Z vlastní zkušenosti ale vím, že většina malých
vlastníků těžbu na obce s rozš. působností nehlásí - a když ji hlásí tak
velmi zajímavě , takže toto české pojetí statistiky je bohužel pracné,
finančně náročné, ale ve výsledku méně přesné než statistiký odhad.

Ale jinak je pravda, že máme hodně produkčních lesů, tj. smrkové fabriky.
Při současných daních z nemovitosti a dalších nákladech je to ale asi
nezbytnost. Současné praxe co s nevyužitelnou loukou - zasázet.

K.Žák

-----Original Message-----
From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz]
Sent: Saturday, June 03, 2006 12:00 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: PS nastavky

> Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždyť půl kubíku za rok naroste tak
na
> půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
piliny, atd.
J. Čáp
.....
Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha
(pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i
těžbu (a prodej dřeva).
Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že pro
vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik se
prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi
blízko u sebe.
Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva
při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když vezmete
širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na
jednoho poměrně dost.
A což takový panelák ve městě.
Karel
P.S.:
A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z
nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování
možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo
více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více
jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké
dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by
myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A přírodě
i nám taky.
Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí
"sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si
to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein
Schweinegeld".
Karel

>>Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec.<<<

Ta věta je již sama v rosporu . Totiž po osetí vznikne stepní společenstvo a bez dalšího ošetřování začne zarůstat dřevinami .

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: PS nastavky
> Datum: 03.6.2006 21:58:18
> ----------------------------------------
> Jenže já jsem o využití komonice jako pícniny nepsal. Dokonce se to i s
> včelařským využitím vylučuje, protože nejspíš by se jako pícnina musela
> sekat ještě před květem. Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
> ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec. Případně o využití komonice jako
> zdroj biomasy, kdy by se upravila technologie tak, aby komonice stihla
> vykvést a případně mít semena, aby se na stanovišti udržela.
> Koncentrovaný kumarin, teď mi to seplo, se myslím používá i jako jed na
> hlodavce právě díky tomu zabránění srážlivosti krve.
> Jinak uvažuji o získání menšího množství semene komonice, ať už nákupem nebo
> sběrem v přírodě a o přisetí v okolí stanoviště, mám tady plochy, kde by se
> komonici mohlo dařit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 03, 2006 7:18 PM
> Subject: Re: PS nastavky
>
>
> Radim Polasek
>
> > ....Teď jsem se podíval na internet, komonice
> > bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.
> .......
>
> Komonice není to pravé pro pícnáře. Je doporučována hlavně jako v určitém
> podílu ze dvou důvodů a na ten druhý se mnohdy pozapomíná. Kumarin, který
> obsahuje je z hlediska chuti hořký, ale co je horší, tak jako povrchní
> znalec pěstovaných léčivých rostlin vím, že zabraňuje srážlivosti krve. A to
> je ten kámen úrazu Radime. Nikdy v krmné směsi nebude masivně používána
> právě pro nebezpečí ze špatně se hojících se ran a hlavně krvácení zvířat.
> Při vrhu to bývá pro matku osudné.
>
> To jen naokraj.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

položím k tomuto tématu otázku VYRÁBÍ SE VŮBEC JEŠTĚ SKELNÁ VATA PROTI KTERÉ TADY BROJÍTE ????? To co se prodává je úplně něco jiného a jen vzdáleně SKELNOU VATU připomíná

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:PS nastavky
> Datum: 03.6.2006 22:54:48
> ----------------------------------------
> Od: Stonjek:
> > Musím se skelné vaty zastat, neboť nic jiného při stavbě úlů nepoužívám a
> > jsem spokojen a proti PS má celou řadu nezanedbatelných výhod.
> ......
>
> Výhody převyšuje jedna nevýhoda. Kontaminace sklem - a to je závažná
> kontaminace, která může skončit s trvalými zdravotními následky. ... Med přeci
> nemusí mít ochrané prvky jako bankovky p. Stonjeku. :-)
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpověď by mohla být v otázce ZNÁTE NĚJAKÉHO ŽIVÉHO TVORA KTERÝ JE SCHOPEN ,NAPADENÝ TĚŽKÝM ONEMOCNĚNÍM A JESCOPEN ROZMNOŽOVÁNÍ?? a u včel to musí platit také Pro rojení je třeba množství potravy a plodu . Nezapomínejte , ŽE spousta odborné literatury se jen opisuje i celá staletí autor tam přidá jen malou část svých poznatků a Zkušeností. SPOUSTA VĚCÍ JIŽ NEPLATÍ!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee
> Datum: 04.6.2006 08:14:06
> ----------------------------------------
> Autor G.P.:Nikdy nebrát a likvidovat roje cizího puvodu. Cudzie roje
> nechytám ani nezberám, mám aj svojich vlastných dosť. Ale sa pýtam, ako
> viete, že váš roj nie je infikovaný morom plodu a ten cudzí je? Svoj
> osadíte a cudzí utratíte! Neraz som čítal odborné pojednanie o výskyte
> spór včelieho plodu vo včelstvách v latentnom stave, ale i iných včelích
> chorôb, ktoré vždy môžu prepuknúť do viditeľného stavu, ak sa naruší z
> nejakého vnútorného stavu. Odborníci to tvrdia i o ľudskom tele, v ktorom
> tak isto čakajú na svoju príležitosť patogénny nepriatelia a taktiež
> ohrozujú ľudského jedinca.
> Ešte jedna moja laická pochybnosť o tom, či roj cudzieho pôvodu môže byť
> nakazený spórami moru včelieho plodu.
> Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dostať sa do
> rojovej nálady? Pred niekoľkými rokmi starší včelár (osobná skúsenosť, bol
> som tam ním prizvaný) v zenite svojich ľudských síl sa dožil tohoto "daru"
> vo svojich včelstvách. V dedine kde žil, ani u jedného včelára predtým, ani
> potom nebol zaznamenaný ani jeden akútny prípad výskyt u žiadneho včelára.
> Tento stav trval dva roky a možno aj predtým, som som nahlásil na miestnu
> ZO, ale vôbec ich to nevzrušilo. Ďalší rok som robil prehliadku týchto
> včelstiev (už len 7) a vo všetkých bol mor plodu (potvrdený aj vyšetrením
> plodu veterinármi), doplnený askosferózou. Zaujalo ma jedno, v niekoľkých
> včelstvách som objavil tichú výmenu a v jednom, ked bola TV ukončená, bol
> už plod na 4 plástoch a čo ma prekvapilo, súvislý zaviečkovaný plod bol bez
> jedinej larvy napadnutej infekciu. Žiadne prepadnuté viečka, žiaden otvor
> na nej. Aký by bol výsledok tohoto pokusu včelstva o svoje prežitie som
> nezaznamenal, nariadenie veter.služby a oheň navždy zahladili stopy po
> včelárení.Od toho času je presne 10 rokov a po celý čas sa prípad morových
> včelstiev v dedine nevyskytol.
> Posledné tri roky (pred likvidáciou) sa na tejto včelnici ani jedno
> včelstvo nerojilo (a v okolí rojov bolo dosť), nedokázalo prísť do stavu,
> ktorý by včelstvu dovoľoval sa rozmnožiť prirodzeným spôsobom. Možno aj
> toto jedno z múdrych opatrení prírody, aby sa choroba nerozširovala. Ak sa
> včelstvo dokáže vyrojiť a roj preletieť aj niekoľko kilometrov a osadiť
> vyhliadnutú dutinu, podľa mňa nemôže byť choré, je skôr životaschopné.
> Moje myšlienky neberte ako návod na to, aby ste roje chytali a osádzali do
> úľov, rešpektujte nariadenia veterinárov. Anton
>
>
>

Pokud by se nechalo 10 - 20 let úplně bez dozoru, tak asi ano. Záleží jak
kde. Aby se dřeviny uchytily, potřebují těsně nad zemí světlo a to v
souvislém rostlinném porostu není. Takže dřeviny mohou růst jen na holých
místech bez porostu a těch je prvních několik let v dobře založeném
rostlinném porostu málo a dá se to uhlídat ručně. Po několika letech by se
to stejně muselo znova začít obdělávat, protože vysetá nektarodárná
rostlina, i tak dominantní jako třeba ta komonice by tam podstatně ubyla.
Případně na menší rozloze by se pak musila praktikovat každý rok údržba
spočívající v odstraňování těch náletových dřevin a dosazování
nektarodárných rostlin.
Ostatně takový pokus, ponechání pozemků nekolik let bez dozoru, byl hromadně
podniknut v 90 letech, kdy lidi dostali nazpátek od družstev pozemky a
kolikrát si až po několika letech uvědomili, ža na obdělávání těchto pozemků
nemají čas ani nářadí a dávali je znova do podnájmu. Tam byl ale největší
problém, že za tuto dobu zarostly polními plevely a staly se zdroji semen
pro okolí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 05, 2006 8:21 AM
Subject: Re: PS nastavky


>>Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec.<<<

Ta věta je již sama v rosporu . Totiž po osetí vznikne stepní společenstvo a
bez dalšího ošetřování začne zarůstat dřevinami .

Pepan

Včelařím v 500m n.m. Teprve začínají kvést akáty. Hodlám vytáčet zítra. Včera jsem měřil obsah vody a je 17%
Martin

Pánové, měl bych takovou malou prosbu. Pokud změníte téma, o kterém píšete, nešel by změnit také předmět příspěvku? Pak se v příspěvku PS nástavky dočtu o přírustcích dřeva....
Díky.
Martin

Nejen například třeba i člověk, ale i rostliny. Nebezpečí blížícího se skonu
mobilizuje činnosti nutné pro zachování druhu.... Jako příklad z
akvaristiky - obtížně rozkvétající rostliny donutíme kvést nikoliv
poskytnutím nejlepších životních podmínek, ale právě jejich radikálním
zhoršením. (Oběšenec umírá se ztopořeným údem, rčení "krve by se v něm
nedořezal" při vážném ohrožení je projevem zhoustnutí krve, aby se v případě
úrazu snížilo nebezpečí vykrvácení, zvýšená sexuální aktivita souchotinářů
bývala terčem již prvorepublikových vtipů...).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 05, 2006 8:50 AM
Subject: cizí roje


Odpověď by mohla být v otázce ZNÁTE NĚJAKÉHO ŽIVÉHO TVORA KTERÝ JE SCHOPEN
,NAPADENÝ TĚŽKÝM ONEMOCNĚNÍM A JESCOPEN ROZMNOŽOVÁNÍ?? a u včel to musí
platit také Pro rojení je třeba množství potravy a plodu . Nezapomínejte ,
ŽE spousta odborné literatury se jen opisuje i celá staletí autor tam přidá
jen malou část svých poznatků a Zkušeností. SPOUSTA VĚCÍ JIŽ NEPLATÍ!!

Pepan

Chtěl bych se zeptat, jak dlouho může být matka neoplozená a nevadí to?
Matky se mi vylíhly před tím špatným počasím a vypadá to že se
nestihly oplodnit. Oplodní se ještě teď, kdy má být konečně lepší počasí?
Milan Čáp

Není to vůbec problém a oplodní se i později. Příroda je na to zařízena. 14 dnů by nemělo hrát roli. (Nemám to z vlastních zkušeností)

Jsem ve stejné situaci. Můžeme si za 14 dnů sdělit jak jsme dopadli. Aspoň si to ověříme.

Zdravím
Leopold Matela

Mohl by odpovědět i některý ze zkušených chovatelů????

sice nejsem zkuseny chovatel, nicmene se pridavam do klubu :-)
z cca 10 oddelku zatim ani v jednom matka neklade...

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leopold Matela <leopold.matela/=/vemat.cz>
> Předmět: Re: Oplodn?n? matek
> Datum: 05.6.2006 12:29:15
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho může být matka neoplozená a nevadí to?
> Matky se mi vylíhly před tím špatným počasím a vypadá to že se
> nestihly oplodnit. Oplodní se ještě teď, kdy má být konečně lepší počasí?
> Milan Čáp
>
> Není to vůbec problém a oplodní se i později. Příroda je na to zařízena. 14
> dnů by nemělo hrát roli. (Nemám to z vlastních zkušeností)
>
> Jsem ve stejné situaci. Můžeme si za 14 dnů sdělit jak jsme dopadli. Aspoň
> si to ověříme.
>
> Zdravím
> Leopold Matela
>
> Mohl by odpovědět i některý ze zkušených chovatelů????
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

ak chcete mat istotu, dajte do kazdeho odlozenca, kde este matka nekladie,
ramik otvoreneho plodu. Ak sa nahodou tato za zleho pocasia stratila,
vcely narazia nove Mb. ak tam matka je budu plod riadne osetrovat a pre
Vas je to signal ze je vsetko OK.

Matej




Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
06/05/2006 01:00 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Oplodn?n? matek






sice nejsem zkuseny chovatel, nicmene se pridavam do klubu :-)
z cca 10 oddelku zatim ani v jednom matka neklade...

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leopold Matela <leopold.matela/=/vemat.cz>
> Předmět: Re: Oplodn?n? matek
> Datum: 05.6.2006 12:29:15
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho může být matka neoplozená a nevadí to?
> Matky se mi vylíhly před tím špatným počasím a vypadá to že se
> nestihly oplodnit. Oplodní se ještě teď, kdy má být konečně lepší
počasí?
> Milan Čáp
>
> Není to vůbec problém a oplodní se i později. Příroda je na to zařízena.
14
> dnů by nemělo hrát roli. (Nemám to z vlastních zkušeností)
>
> Jsem ve stejné situaci. Můžeme si za 14 dnů sdělit jak jsme dopadli.
Aspoň
> si to ověříme.
>
> Zdravím
> Leopold Matela
>
> Mohl by odpovědět i některý ze zkušených chovatelů????
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Netušíte pánové taky náhodou co je s mandelinkou bramborovou? Zˇe by jí také chybělo sluníčko a patřičná teplota? Snad už přijde!(nemyslím mandelinu)
Veselou,optimistickou mysl-

BáRA

Tak nevím přátelé jestli si zase nepleteme včelařskou konferenci s dřevařskou konferencí, ale když už , tak něco málo k těm zalesňovaným loukám ono totiž na zalesnění louky dostaneš větší dotaci než na znovu zalesnění lesa , my už si sice těch zalesněných luk moc neužijem, ale naši potomci si aspoň nebudou muset zpívat, že kdesi u Semil kousek lesa zbyl. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zak <karel-zak/=/seznam.cz>
> Předmět: RE:dřevo
> Datum: 05.6.2006 07:45:19
> ----------------------------------------
> Nevím odkud čísla pochází, ale v tradičním českém pojetí se v podstatě již
> pár let po zasázení stromky prořezávají - náletové stromky a po dalších 80
> - 100 zase jen řeže. Z vlastní zkušenosti ale vím, že většina malých
> vlastníků těžbu na obce s rozš. působností nehlásí - a když ji hlásí tak
> velmi zajímavě , takže toto české pojetí statistiky je bohužel pracné,
> finančně náročné, ale ve výsledku méně přesné než statistiký odhad.
>
> Ale jinak je pravda, že máme hodně produkčních lesů, tj. smrkové fabriky.
> Při současných daních z nemovitosti a dalších nákladech je to ale asi
> nezbytnost. Současné praxe co s nevyužitelnou loukou - zasázet.
>
> K.Žák
>
> -----Original Message-----
> From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz]
> Sent: Saturday, June 03, 2006 12:00 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: PS nastavky
>
> > Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždyť půl kubíku za rok naroste tak
> na
> > půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
> Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
> obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
> piliny, atd.
> J. Čáp
> .....
> Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha
> (pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
> Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i
> těžbu (a prodej dřeva).
> Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že pro
> vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik se
> prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi
> blízko u sebe.
> Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
> 1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva
> při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
> 2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když vezmete
> širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na
> jednoho poměrně dost.
> A což takový panelák ve městě.
> Karel
> P.S.:
> A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z
> nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování
> možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo
> více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více
> jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké
> dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by
> myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A přírodě
> i nám taky.
> Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí
> "sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si
> to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein
> Schweinegeld".
> Karel
>
>
>
>

Túto otázku vyriešili už v minulosti včelárski odborníci a platí dodnes. U matky v stave virgo- panna, trvá rujnosť až 30 dní, kedy stratí schopnosť sa oplodniť. Matka začne po tejto dobe klásť vajíčka, ale sú neoplodnené a z vajíčok sa liahnu len trúdy.
Túto vlastnosť virginitnej-panenskej matky vo svojej praxi som využíval a využívam. Panenské matky väzním však maximálne 15 dní (stredná dĺžka rujnosti), nikdy sa nestalo, aby sa takáto matka kvalitne neoplodnila. Naopak, väznené matky sa dokázali oplodnoniť už na piaty deň, lebo jej skelet zpevnel a stala sa rujná už počas väznenia. Ak som ju vystavil do oplodňovacej jednotky (O.J.), pri prvom svojom výlete sa orientovala a vyhľadala zhromaždište trúdov. To preto, že matka vyliahnutá na 16 deň, musí prejsť 5 dňovým obdobím, kým jej skelet nezpevní aby mohla na tretí deň vyletieť na orientačný prelet a ďalšie 2 dni, kým získa rujnosť. Od tretieho dňa mladá matka, robí zoznamovacie prelety vo svojom okolí, kým vyhľadá zhromaždište trúdov, aby sa spojila s vyvoleným trúdom, prípadne trúdmi.
Vo svojej praxi som neraz zaznamenal vyletujúcu matku na oplodňovací prelet, v rôznom čase a veľakrát aj za (podľa človeka) nevhodného počasia. Aj vaše matky sa oplodnia ak sa nachádzajú v oplodňovacích jednotkách. Chovatelia začiatočníci často chybujú pri osádzaní mladých matiek do O.J. tým, že im nevytvoria vhodné podmienky. Neopužijú vhodné včely (lietavky sa vrátia do svojich úľoch), matky opustia O.J., včely nie sú zžité s oplodniačikom, je ich málo,nemajú vhodnú potravu a pod.
Ak Ste toto všetko dodržali, matky sa istotne spária, i keď to bude dlhšie trvať.
Vlastnosť matky panny som vo svojej praxi využíval, vo forme prírodného inkubátora postaveného nad včelami v medníku, do ktorého mali včely prístup, aby mohli matky neoplodnené, ale i oplodnené ošetrovať. V začiatkoch som osádzal do klietočiek Tictac materské bunky a vyliahnuté matky a postupne pridával do O.J. max. do 15 dní od ich vykliahnutia. Inkubátor som využil i pre oplodnené matky. Matky, ak som nemal zákazníka alebo ani ja som ich nepotreboval, som dočasne umiestňoval do inkubátora, kde ich včely ošetrovali. Pokusne som raz väznil oplodnené matku v klietke Tictac až 72 dní (bez doplňujúcej potravy) bola odkázaná len na včely ošetrovateľky. Po tomto čase som ju umiestnil do včelstva, kde po troch dňoch regenerácii plnohodnotne plodovala. Môže to byť pre vás dôkaz, že matke väznenie neškodí, ak k nej majú včely prístup, aby ju cez sieťku kŕmili. Toľko o mojich poznatkoch o rujnosti matiek, možno Vám pomôžu sa zorientovať v tejto problematike. Anton

I ty malý vtipálku, ty myslíš, že ve "speciální" místnosti se nepráší?Případně venku, na včelnici, ve voze a pod.Pokud se medomet vymyje a vysuší je myslím množství prachu minimální.

Děkujeme za pěknou odpověď s využitím vašich vlastních zkušeností.
Leopold Matela

Během prohlídky včelstev a vylamování matečníků jsem zjistil, že mi na rameni sedí "nějaká" matka.Vložil jsem ji rovnou mezi plodové rámky a nezdálo se, že by po ní včely nějak zle "vyjely".Až po zakrytí včelstva jsem si uvědomil, že asi byla z některého matečníku které jsem nemačkal a nemusí dokonce ani pocházet z tohoto úlu.Jaké varianty podle vás nastanou?Matky se utkají, zabijí tu novou, včelstvo se vyrojí, nebo jak?Zároveň musím konstatovat, že v nových matkách je skutečně hluboce zakořeněn vražedný pud s nímž se vydávají zničit konkurenci.Po vysypání 2. várky matečníků do tavidla, jsem si všiml, že po vosku leze krásná velká matička.Chtěl jsem ji zachránit i jal jsem se odklízet voštinky pod které zalézala.Našel jsem ji, jak je zakouslá do jiné matky, již omámené teplem.Na to aby se vosk tavil to včera nebylo.V jedněch včelách jsem kromě matečníků a zavíčkovaného plodu nenašel žádný otevřený plod, i když by matka kam klást měla.Znamená to, že stará matka se již vyrojila?Nebo jsem ji nachtěně zamáčkl při poslední prohlídce?Na záložním stanovišti jsem zase po sejmutí horního víka slyšel pískání-pípání, kterému jakoby odpovídalo tlučení.Bylo to dost výrazné a slyšel jsem to poprvé.Komunikují takhle spolu matky?

Zdravím všechny!
Letos jsem poprvé vytáčel med. Sehnal jsem si vloni starší třírámkový medomet. Je možné, aby měl květový med tmavě hnědou barvu? Mám podezření, že med zreagoval s již poměrně odcínovaným vnitřkem toho medometu, připadalo mi, že med během dne ve sklenicích ještě víc ztmavnul. Na chuť to nemá žádný vliv. Poradíte někdo, jak vnitřek upravit, aby se to příště nestalo? Asi nejschůdnější bude to natřít nějakou barvou.
Lukáš

Med skutečně i ve sklenicích cca do druhého dne ještě trochu ztmavne.Na "odcínovaný" medomet bacha, med je mírně kyselý a bude se železem reagovat.Myslím, že v archivu konference najdeš nějaký vhodný způsob povrchové úpravy, zatím jsem to neřešil.

Vyměnit koš za nerezový, nebo natřít starý koš bílou epoxidovou potravinářskou barvou Eprosin (na štítku to má uvedeno, že je "na potraviny"). Dobře odmastit a přetřít všechna zákoutí a štěrbiny. Pár roků mě to posloužilo. Už sháním nerezový koš.

Přátelé,

neví někdo, kde sehnat ve východních Čechách (jmenovitě okolí Pardubic,
Hradce K., Holic, Třebechovic) hoblovaná prkna na výrobu nástavků? V mém
případě by se jednalo o prkna 194x20.

Předem díky za tipy.

pb

Pila Smiřice, bývalý "statní statek" naproti hřbitovu.

František Rousek



Přátelé,

neví někdo, kde sehnat ve východních Čechách (jmenovitě okolí Pardubic,
Hradce K., Holic, Třebechovic) hoblovaná prkna na výrobu nástavků? V mém
případě by se jednalo o prkna 194x20.

Předem díky za tipy.

pb

Tady na severní Moravě nabízejí pily řezivo v délce od jednoho metru do 5
metrů za asi 1500 až 3500 za kubík, hoblování tuším 500 Kč za kubík a umějí
tam taky domluvit s dopravcem odvoz. Asi by stačilo tam jen zavolat a pak
čekat na auto se dřevem a s peněženkou v kapse. Lepší asi bude to řezivo,
desky nechat dovézt, nechat tak rok na zahradě v proložené hromadě a zakryté
vyschnout a pak teprve nechat ohoblovat, a případně dát upravit na spoj
třeba pero drážka. Z vlhkého dřeva se nastavky dělat nedají, sušárna dřeva
se prodraží a pořád je to horší než přirozeně sušené dřevo.
Na Pardubicku asi pil moc nebude, spíše budou někde v Podkrkonoší nebo někde
jinde v blízkosti hor.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 06, 2006 1:07 PM
Subject: Dřevo na úly ve VČ?


> Přátelé,
>
> neví někdo, kde sehnat ve východních Čechách (jmenovitě okolí Pardubic,
> Hradce K., Holic, Třebechovic) hoblovaná prkna na výrobu nástavků? V mém
> případě by se jednalo o prkna 194x20.
>
> Předem díky za tipy.
>
> pb
>
>

Jako lesník se nestačím divit co vše se tady nedočtu. Přitom na netu je tolik informací dostupných a není třeba nic odhadovat atd. Občas mám pocit že je úroveň této konference celkem zbytečně snižována. Jestli jsem se někoho dotkl tak se předem omlouvám.

Nemusí být hoblované.
Některé moderní pily řežou dřevo na rozmítačkách a povrch je dost dobrý pro úly. 'Casto je to pro palety atd. Dostal jsem se tak i k 25mm tlust. a 150mm širokým. ALe bylo to přes firmu, co nakupuje dřevo do své výroby všude možně.
A nevím kde konkrétně toto nakoupila.
Takže nemusí být ani hoblované, stačí když je to dobrá rozmítačka.
Karel

To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet. Hodně medu. Zdraví R. Stonjek

Dobry den,

rad bych se zeptal, zdali nekdo netusite, kde sehnat co nejdelsi teleskopickou
hlinikovou tyc vhodnou k rojochytu, zatim pouzivam cca 3,5 m tyc z cesacku na
ovoce, rad bych se dostal eventuelne vyse (5-7 m). V potrebach pro vcelare
jsem si jich nevsiml - pouze rojochytu pro praci ve vyskach bez tyce :) .

Diky za tipy

Honza

Vážení přátelé zde na konferenci.Mám dotaz,jakým způsobem objednat léčivo proti varroáze,konkrétně formidolové desky.V loňskem roce jsme tohle objednali přes okresní výbor za cenu včetně dotace.Letos si to máme objednat sami u výrobce a požádat o dotaci na předepsaném tiskopisu.Není mi jasné,jestli o tu dotaci má požádat jednotlivý člen,nebo naše ZO zašle žádost jednu žádost za všechny členy.Metodický pokyn je dost nepřehledný nebo to já vnímám nějak jinak.Z nás dobrovolných členů výboru se stávají úřednící,kteří se musí prokousat spoustou předpisů a novelizovaných vyhlášek a ztrácíme přehled.Děkuji .

Mám teleskopickou z Baumaxu na čištění bazénů.
Tonda

>rad bych se zeptal, zdali nekdo netusite, kde sehnat co nejdelsi teleskopickou
hlinikovou tyc vhodnou k rojochytu, zatim pouzivam cca 3,5 m tyc z cesacku na
ovoce, rad bych se dostal eventuelne vyse (5-7 m). V potrebach pro vcelare
jsem si jich nevsiml - pouze rojochytu pro praci ve vyskach bez tyce :) .

Tady http://www.pooltechnika.cz/katalog/str24.htm je teleskopická tyč dlouhá
7,5m. Někde jsem viděl tyče přes 10m používané pro antény, aly byly z
laminátu.

mp




----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 07, 2006 6:40 AM
Subject: Re: teleskopicka tyc k rojochytu


> Mám teleskopickou z Baumaxu na čištění bazénů.
> Tonda
>
>>rad bych se zeptal, zdali nekdo netusite, kde sehnat co nejdelsi
> teleskopickou
> hlinikovou tyc vhodnou k rojochytu, zatim pouzivam cca 3,5 m tyc z cesacku
> na
> ovoce, rad bych se dostal eventuelne vyse (5-7 m). V potrebach pro vcelare
> jsem si jich nevsiml - pouze rojochytu pro praci ve vyskach bez tyce :) .

Vážený správče konference také odkaz http://www.vastoil.cz/vcely.htm již nejde.Prosím aktualisujte to ve volné chviličce.Díky

Kočujete někdo k pohance? Jaké máte zkušenosti?

mp

prý je z toho tmavý med, ale někdo tvrdí, že je prý cítit-smrdí, ale je to jedna paní povídala a sám jsem to nezažil.

> prý je z toho tmavý med, ale někdo tvrdí, že je prý cítit-smrdí, ale je to
> jedna paní povídala a sám jsem to nezažil.

Jde mi spíše o to, kdy a jak dlouho kvete (500m.n.m.), jaké jsou výnosy,
jestli ho prodáváte (čistý nebo ve směsi), nebo na něm zimujete, jaký je o
něj zájem. O tom, že "smrdí" vím, ale neberu to jako velkou nevýhodu. Má
údajně specifické léčebné účinky.


mp

Uz se tady o tom jednou psalo, smrdi jako z prasecaku.

V roku 1980 zasiali pri stanovišti mojich včiel 80 ha pohanky- / narečím
tatarky/. V máji zakvitla drobnými bielymi kvietkami. Keď začala medovať a
prišiel som na včelnicu , myslel som, že pod úle niekto vylial obsah
fekálneho voza.
Med bol čierny zvláštneho zápach, ktorý som po vytočení ihneď predal
výkupcovi.
Z rodiny ho nikto nechcel, ale sú ľudia, ktorí ho vyhľadávajú.Keď som neskôr
vytáčal medovicový med tak voňal trochu za tým predošlým
Po 25 rokoch ešte stále cítiť skriňu po zápachu, a tak ju som nechal na
záhrade.
Gabi Komínek, Košice
----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 07, 2006 12:51 PM
Subject: Pohanka


> Kočujete někdo k pohance? Jaké máte zkušenosti?

Řeším podobný problém. On totiž koš drží pohromadě cínem a já mám známýho na povrchovce, myslel jsem si, že rez sjede v nějaké lázni, ale pokud je tam cín, tak se to nedá, rozpadlo by se to. Dá se to ještě otryskat a pak natřít tím bílým Eprosinem. Nevím, nerezový se mi kupovat nechce, ale v rezavým to vytáčet nehodlám. Mám menší, třírámkový, ale tam se nevleze míra kolem 42, kterou jsem chtěl vyzkoušet. Takže dilema ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, June 06, 2006 12:51 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: starý medomet

Vyměnit koš za nerezový, nebo natřít starý koš bílou epoxidovou potravinářskou barvou Eprosin (na štítku to má uvedeno, že je "na potraviny"). Dobře odmastit a přetřít všechna zákoutí a štěrbiny. Pár roků mě to posloužilo. Už sháním nerezový koš.

Taky mám starý medomet.Konstrukce koše vypadá, ok akorát je špatné pletivo o které se opírá rámek při vytáčení. Po sezóně chci vyměnit to pletivo za nerezové. Je to největší plocha při styku s medem a jak jsem řekl, konstrukce je v pohodě. Jenom mám trošku obavu jestli to zvádnu rozletovat a pak zase dát dohromady.

Asi tam mají lázeň s hydroxidem sodným a v něm se cín a trochu i olovo jako
složky cínové pájky rozpouští. Zvláště za tepla, hydroxid se používá
většinou za tepla. Na odstranění barvy by se dal taky použít odstraňovač
barev, jsou to v podstatě agresívní organická rozpouštědla zahuštěná
parafínovou hmotou. Působí tak, že barva změkne a nabobtná a potom se dá
třeba okartáčovat. Většinou. Ten parafín by sa pak ale musel odmastit a
případná zrezavělá místa odrezit v kyselině. To by už ten cín měl vydržet, v
kyselinách moc reaktivní není. Spíš je problém v tom, že pokud by se ten cín
dostal do roztoku do kyseliny, vylučoval by se na oceli na dalším dílci a
tam urychlil korozi. Takže možná nejlepší varianta je odrezovat doma v
nějaké vaničce z igelitu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Čejka Zdeněk>; "Informatik (BK)" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 07, 2006 1:58 PM
Subject: RE: starý medomet


Řeším podobný problém. On totiž koš drží pohromadě cínem a já mám známýho na
povrchovce, myslel jsem si, že rez sjede v nějaké lázni, ale pokud je tam
cín, tak se to nedá, rozpadlo by se to. Dá se to ještě otryskat a pak natřít
tím bílým Eprosinem. Nevím, nerezový se mi kupovat nechce, ale v rezavým to
vytáčet nehodlám. Mám menší, třírámkový, ale tam se nevleze míra kolem 42,
kterou jsem chtěl vyzkoušet. Takže dilema ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

Používáte na medomet běžnou cínovou pájku s cca 30 % olova nebo ještě tu
levnější s cca 70 % olova nebo potravinářskou cínovou pájku do tuším 3 %
olova v cínu?

R. Polášek

Nevíte kdo dělá formy na svíčky , případně kdo na to dodává materiál? Jestli je možné si vzorky prohlédnout na netu?

med je tmavý,ale do barvy medovice má daleko...
je jak přeslazený s charakteristickou vůní....
cukernatí,po rozpuštění jsou v něm rosolovité částečky,které jdou rozmíchat
pro mě osobně do čaje dobrý,ale na surovo na chleba bych si ho nedal,snůška je to velmi dobrá

1-SMALTOVÁNÍ
Vytvoření křemičitých sklovitých povlaků s vysokým podílem krystalické fáze (do 30%)
žárovým způsobem.
Sklotvorné oxidy:
- kyselé – křemen, kys. boritá, oxid titaničitý,
- neutrální – živec, kaolin, borax
- zásadité – soda, potaš, vápenec
Dříve zpravidla 2 stupně:.
základový smalt, vrchní barevný smalt
Způsob nanášení:
a) za mokra – „břečka“ po nanesení a vysušení se smalt vypaluje při
teplotě 800 až 900° C
b) za sucha – prášek se nanáší na předehřátou součást
Současnost - převod na jednofázové systémy , rozvoj automatizace a mechanizace.
Vlastnosti: tvrdost mezi 5 až 7 stupněm Mohsovy stupnice, 5 x více než ocel.
Vysoká chemická odolnost proti kyselinám a povětrnostním vlivům. Odolnost proti teplotě do
400 – 500° C , speciální druhy žáruvzdorných smaltů do 1000° C.

2-Žárový nástřik kovů apod- třeba teflon

3-Galvanické chromování - dekorativní funkce, ochrana proti korozi, tvrdost a otěruvzdornost.
Anoda není rozpustná a vyloučený Cr je dodáván formou aniontů z elektrolytu tvořeného
kyselinou chromovou. Anoda je slitina olova s 6 % Sb.
Dvě skupiny:
1. ozdobné chromování, většinou v triplexu Cu – Ni – Cr.
2. tvrdé chromování , bez mezivrstev tl. od 2 µm do 1 mm.
Ozdobné chromování – vodovodní baterie, kuchyňské a koupelnové doplňky,atd.
Mikrotrhlinkové chromování – dvě vrstvy chrómu. Mikroporézní chromování.
Černé chromování - optický průmysl, spotřební průmysl, elektronika.
Tvrdé chromování – funkční plochy odolné proti opotřebení ( hřídele,vačky, lisovací formy),
renovace součástí.
Vzhled, lesk a struktura povlaku je závislá na pracovních podmínkách
zdroj:http://homel.vsb.cz/~dos106/PovrchoveUpravy_aTepelneZpracovani.pdf

Ve snaze po úspoře deficitního cínu se používají
i další technologie úpravy ocelových plechů.
Je to především chromování a vakuové nanášení
hliníku. Chromované plechy pro konzervárenské
účely uvedla na světový trh v roce 1963 japonská
ocelářská firma Fuji Iron Steel Ltd. s nižší cenou,
než plechy cínované.

zdroj:http://www.agroporadenstvi.cz/poradenstvi/Ecasopisy/PZ7-2004.pdf


...mám přítele,který pracuje v galvanovně,byl jsem s nim domluvený,že mi pochromuje celý starší medomet potravinářským chromem,ale měl jsem finance tak jsem bez pokusů koupil nerez...pokus spočívá v tom jestli medomet to pochromování vydrží a během reakce se nerozpadne....

vakuově nanášený hliník,nebo plazmově se v potravinářství používá dodnes

očistit odmaštěním,tryskáním, nanejhůř doma

www.svicky.net

...zkus hledat na googlu...

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: formy na sv??ky
> Datum: 07.6.2006 16:07:18
> ----------------------------------------
> Nevíte kdo dělá formy na svíčky , případně kdo na to dodává materiál?
> Jestli je možné si vzorky prohlédnout na netu?
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Pochybuju, že se někdo bude při opravě koše zabývat smaltováním nebo žárovým
nanášením plastů. Tyto technologie jsou sice kvalitní, ale vedle pečlivé,
pracné a tím drahé přípravy povrchu jsou už samy od sebe drahé. Jedině snad
galvanické chromování je použitelné, ale zase jen na jednoduché díly bez
záhybů a elektricky stíněných míst. Například nejde kvalitně pochromovat
pletivo, protože v místě překřížených drátů vznikají stíněná místa, kde se
kov nevylučuje a kde potom začíná koroze. Asi nejrozumnější z těchto
továrních technologií je nanášení práškové potravinářské barvy na povrch
zbavený jiných barev a nečistot, odmaštěný a odrezený a opatřený nejlépe
fosfátem pod nátěr. A zase očištění starého koše pod prášek je tak pracné a
drahé, že je lepší a levnější ten koš udělat znova z nového materiálu a ten
nalakovat. A zase když chce někdo použít původní koš, je asi z hlediska
ceny nejlepší obrousit rez a odmastit doma a natřít štětcem nějakou vhodnou
barvou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 07, 2006 4:46 PM
Subject: renovace medometu


> 1-SMALTOVÁNÍ
> Vytvoření křemičitých sklovitých povlaků s vysokým podílem krystalické
fáze
> (do 30%)
> žárovým způsobem.
> Sklotvorné oxidy:
> - kyselé – křemen, kys. boritá, oxid titaničitý,
> - neutrální – živec, kaolin, borax
> - zásadité – soda, potaš, vápenec
> Dříve zpravidla 2 stupně:.
> základový smalt, vrchní barevný smalt
> Způsob nanášení:
> a) za mokra – „břečka“ po nanesení a vysušení se smalt vypaluje při
> teplotě 800 až 900° C
> b) za sucha – prášek se nanáší na předehřátou součást
> Současnost - převod na jednofázové systémy , rozvoj automatizace a
> mechanizace.
> Vlastnosti: tvrdost mezi 5 až 7 stupněm Mohsovy stupnice, 5 x více než
> ocel.
> Vysoká chemická odolnost proti kyselinám a povětrnostním vlivům. Odolnost
> proti teplotě do
> 400 – 500° C , speciální druhy žáruvzdorných smaltů do 1000° C.
>
> 2-Žárový nástřik kovů apod- třeba teflon
>
> 3-Galvanické chromování - dekorativní funkce, ochrana proti korozi,
tvrdost
> a otěruvzdornost.
> Anoda není rozpustná a vyloučený Cr je dodáván formou aniontů z
elektrolytu
> tvořeného
> kyselinou chromovou. Anoda je slitina olova s 6 % Sb.
> Dvě skupiny:
> 1. ozdobné chromování, většinou v triplexu Cu – Ni – Cr.
> 2. tvrdé chromování , bez mezivrstev tl. od 2 µm do 1 mm.
> Ozdobné chromování – vodovodní baterie, kuchyňské a koupelnové
doplňky,atd.
> Mikrotrhlinkové chromování – dvě vrstvy chrómu. Mikroporézní chromování.
> Černé chromování - optický průmysl, spotřební průmysl, elektronika.
> Tvrdé chromování – funkční plochy odolné proti opotřebení ( hřídele,vačky,
> lisovací formy),
> renovace součástí.
> Vzhled, lesk a struktura povlaku je závislá na pracovních podmínkách
> zdroj:http://homel.vsb.cz/~dos106/PovrchoveUpravy_aTepelneZpracovani.pdf
>
> Ve snaze po úspoře deficitního cínu se používají
> i další technologie úpravy ocelových plechů.
> Je to především chromování a vakuové nanášení
> hliníku. Chromované plechy pro konzervárenské
> účely uvedla na světový trh v roce 1963 japonská
> ocelářská firma Fuji Iron Steel Ltd. s nižší cenou,
> než plechy cínované.
>
> zdroj:http://www.agroporadenstvi.cz/poradenstvi/Ecasopisy/PZ7-2004.pdf
>
>
> ..mám přítele,který pracuje v galvanovně,byl jsem s nim domluvený,že mi
> pochromuje celý starší medomet potravinářským chromem,ale měl jsem finance
> tak jsem bez pokusů koupil nerez...pokus spočívá v tom jestli medomet to
> pochromování vydrží a během reakce se nerozpadne....
>
> vakuově nanášený hliník,nebo plazmově se v potravinářství používá dodnes

Formy robi pan Certasky. Ma inzerat v kazdom Vcelarstvi.

Matej




"kozlĂ­k" <e-mail/=/nezadan>
06/07/2006 04:07 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
formy na svíèky






Nevíte kdo dělá formy na svíčky , případně kdo na to dodává materiál?
Jestli je možné si vzorky prohlédnout na netu?

Máte zkušenosti se sojou. Jaká je z ní snůška a jak dlouho kvete?
Milan

samozřejmě ,že se renovace vyplatí pouze do ceny nového dílu z nerezu,v případě 4 r.koše snad kolem 2500,od čištění koše jsem ustoupil poté co jsem našel mnoho "kritických bodů" pro renovaci i údržbu a proto jsem pak uvažoval o koši z nerezu ,ale u nádoby by pochromování(smalt) mohlo udělat větší cenový rozdíl od nové(pokud vynechám plast),ale pokud někomu stačí barva tak proč ne ,ale sám bych to považoval za nouzové řešení,tu barvu považuju za dobré vysušit a vypálit v peci a to doma taky neusmolíme,pohon na kliku bude fungovat i z předválečnýho medometu,motorek no problem

Vnitřek medometu lze dobře vyčistit octem a solí dělá se to tak , žě se hadr namočený v octu vloží do soli a plech se čistí vytíráním. Koš lze čistit v octové lázni a to tak , že do plastové (ne železné) vaničky nalijeme ocet a jednu stranu namočíme po vyčištění otočíme dále ( jde to i šťávou z červeného rybízu). Pak může po důkladném umytí přijít barva Kdysi jsem to dělal, ale teď mám již nerez. Ta barva po pár letech začala v bubnu praskat

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: star? medomet
> Datum: 07.6.2006 16:50:30
> ----------------------------------------
> očistit odmaštěním,tryskáním, nanejhůř doma
>
>
>

Na každou ZO musel přijít jednateli s časopisem "Včelařství" č.5/2006
Věstník č. 1/2006. Jinak si jej můžeš přečíst na Webu ČSV. Tam máš postup
včetně termínů pro jednotlivé dotace.
Honza

-----Original Message-----
From: Vrána Vítězslav [mailto:vitezslav.vrana/=/centrum.cz]
Sent: Tuesday, June 06, 2006 10:32 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Objednáni léčiv

Vážení přátelé zde na konferenci.Mám dotaz,jakým způsobem objednat léčivo
proti varroáze,konkrétně formidolové desky.V loňskem roce jsme tohle
objednali přes okresní výbor za cenu včetně dotace.Letos si to máme
objednat sami u výrobce a požádat o dotaci na předepsaném tiskopisu.Není mi
jasné,jestli o tu dotaci má požádat jednotlivý člen,nebo naše ZO zašle
žádost jednu žádost za všechny členy.Metodický pokyn je dost nepřehledný
nebo to já vnímám nějak jinak.Z nás dobrovolných členů výboru se stávají
úřednící,kteří se musí prokousat spoustou předpisů a novelizovaných
vyhlášek a ztrácíme přehled.Děkuji .

Opravuji. Ne Věstník, ale Oběžník.
Honza

-----Original Message-----
From: Vrána Vítězslav [mailto:vitezslav.vrana/=/centrum.cz]
Sent: Tuesday, June 06, 2006 10:32 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Objednáni léčiv

Vážení přátelé zde na konferenci.Mám dotaz,jakým způsobem objednat léčivo
proti varroáze,konkrétně formidolové desky.V loňskem roce jsme tohle
objednali přes okresní výbor za cenu včetně dotace.Letos si to máme
objednat sami u výrobce a požádat o dotaci na předepsaném tiskopisu.Není mi
jasné,jestli o tu dotaci má požádat jednotlivý člen,nebo naše ZO zašle
žádost jednu žádost za všechny členy.Metodický pokyn je dost nepřehledný
nebo to já vnímám nějak jinak.Z nás dobrovolných členů výboru se stávají
úřednící,kteří se musí prokousat spoustou předpisů a novelizovaných
vyhlášek a ztrácíme přehled.Děkuji .

Matláma,patláma,asi tak nějak to dopadne,příliš mnoho práce,záruka na výsledek žádná,investice a čas do toho vloženy budou do roka ztraceny a co pak dál,znova?
Řešení je jednoduché,kup si nový koš,nejlépe u mne,nerezový,z potravinářského nemagnetu,celosvařený,se zárukou 2 roky,ikdyž nevím jak si starý,nebo mladý,jsem přesvědčen,že tě ten koš přežije,pokud ho budeš používat ktomu,kčemu určen.Více najdeš na http://www.zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz
Ano, nerezové věci jsou drahé,ale vydrží.

Diky za odpovedi.

Honza



Dne středa 07 června 2006 06:51 Michal Pol napsal(a):
> Tady http://www.pooltechnika.cz/katalog/str24.htm je teleskopická tyč
> dlouhá 7,5m. Někde jsem viděl tyče přes 10m používané pro antény, aly byly
> z laminátu.
>
> mp
>
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, June 07, 2006 6:40 AM
> Subject: Re: teleskopicka tyc k rojochytu
>
> > Mám teleskopickou z Baumaxu na čištění bazénů.
> > Tonda
> >
> >>rad bych se zeptal, zdali nekdo netusite, kde sehnat co nejdelsi
> >
> > teleskopickou
> > hlinikovou tyc vhodnou k rojochytu, zatim pouzivam cca 3,5 m tyc z
> > cesacku na
> > ovoce, rad bych se dostal eventuelne vyse (5-7 m). V potrebach pro
> > vcelare jsem si jich nevsiml - pouze rojochytu pro praci ve vyskach bez
> > tyce :) .

Vážený příteli Jane. Díky za odpověď,oběžník jsem obdržel,jen mi není jasné,zda léčivo si objednává každý člen ZO individuálně nebo přes ZO ČSV.V oběžníku na straně 3 je uvedeno,že chovatel včel nahlásí na jaký počet včelstev,případně jaká léčiva bude potřebovat a povinnosti ZO je nahlásit OV ČSV celkový požadavek na léčiva v opatření na boj proti varroáze.V časopise Včelařství č.6 v příloze je vzor žádosti O poskytnutí dotace na opatření boj proti varroáze a zde vidím rozpor:tuto žádost podává jednotlivě člen ZO nebo tuto žádost podává ZO ČSV hromadně za všechny své členy,kteří vznesli požadavky na léčiva?Termín podání žádosti do 20.6.2006 se neúprosně blíží a chtěl bych mít jasno.Náš OV ČSV Vsetín žádost na přípravek Varidol Fum a fumigační pásky přijal,ovšem formidolové desky si máme objednat sami u výrobce a zde vyvstává právě problém,jakým formulářem uplatňovat dotaci na léčivo-konkrétně formidolové desky.Ještě jednou díky za rady a jsem s pozdravem Víťa.

S formulářem se netrap. Ten posílá OV ČSV na ÚV za celý okres, včetně formidolu. Rozdíl formidolu od ostatních léčiv je pouze v tom, že ta musí potvrdit veter. správa. Ta se ale nebude "bavit" s jednotlivými včelaři, ale jejím partnerem je OV. Pokud dodáš OV včas požadavek na dotaci a také včas do 10.8. originál dokladů o pořízení formidolu, tak bys dotaci měl dostat. Nevím proč vám to OV komplikuje a nechává "v tom formidolu" jednotlivé včelaře "plácat". Léčivo jako léčivo, u nás to všechno děláme jednotným postupem od chovatele - ZO - OV a nazpátek. Kvůli tomu tady přeci ČSV je.

Nectar nedava soja ziaden. Pelu len trochu.

Matej

A co mák?

Iba pel. Cierny, aromaticky, velke mnozstvo.

Matej




"Eman" <e-mail/=/nezadan>
08.06.2006 11:41
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Antwort: soja






A co mák?

Dne čtvrtek 08 června 2006 11:41 Eman napsal(a):
> A co mák?
pouze pyl. a zvysenou bodavost :) .

Honza

Od: Eman:
> A co mák?
.......

Kvalitní černošedý so zelena (mák polní - červený) a světlešedý do žluta (setý) pyl. Nicvíc nedá pro včelu. Nektaru z květů máku je 00nic.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Příteli Emane.Díky za vysvětlení,jsem klidný,já si to takhle taky představoval,formidol byl objednán spolu s Varidolem a fumigačními pásky,vše teď je v rukou našeho OV ČSV.Jen mě udivila slova pokladníka OV,který v telefonickém rozhovoru doslova řekl,ať si formidol zajistíme sami,že na to OV nemá prostředky.Přitom jsme včas uhradili zálohu 5 kč na včelstvo v souvislosti s nákupem léčiva.Uvidíme,jak to dopadne,podletoho se pak zařídíme.Ještě jednou díky.Zdraví Víťa.

>...ať si formidol zajistíme sami,že na to OV nemá prostředky.

To se divím, protože Dol dává dostatečně dlouhé doby splatnosti, aby se peníze převedly ze ZO na OV. Když to ZO nezvládne a vznikne penále, pak není nic jednoduššího, aby to zaplatil viník = ZO.

Ještě zkusím zavolat přímo předsedovi OV ČSV.Dík za rady.Víťa

U nás to provádíme tak, že jsme domluveni s jednotlivými včelaři, kolik asi
předpokládají včelstev k zazimování a podle toho a zejména podle nařízení
SVS jak a čím máme v tomto roce léčit, obědváváme množství jednotlivých
léků. Se včelaři to projednáváme v době, kdy nám hlásí stavy včelstev po
vyzimování. Množství léků, které vypočítáme podělíme na včelstva
jednotlivých včelařů, doplníme do seznamů tak jak je požadováno, jednotliví
včelaři to podepíší a seznam se odešle v termínu na OV ČSV. OV ČSV podle
těchto seznamů zpracuje souhrnný požadavek na léčiva a léčiva zakoupí a do
15.6. zašle na sek. ÚV souhrnnou žádost o dotaci. Po obdržení léků
vypracujeme nové seznamy s rozpočítanými léky na jednotlivé včelaře podle
počtu včelstev a odešleme na OV tak, aby OV tyto originály mohl včas předat
na sek. ÚV. Zatím máme tu výhodu, že stále provádíme léčení hromadně a
nepředáváme je jednotlivým včelařům. Každý včelař je u léčení přítomen.
Jinak i ty Formidolové desky nakupujeme prostřednictvím OV. Jinak včelaři
mají tu výhodu, že za ně souhrnně žádá o dotaci u SZIF ÚV ČSV a teprve ten
tu žádost podává na tom předepsaném formuláři. Prostě je to úřad a
papírování, ale pokud se v ZO najde pár ochotných lidí něco dělat, tak to
vcelku jde.
Honza

-----Original Message-----
From: Vrána Vítězslav [mailto:vitezslav.vrana/=/centrum.cz]
Sent: Thursday, June 08, 2006 9:30 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Objednáni léčiv

Vážený příteli Jane. Díky za odpověď,oběžník jsem obdržel,jen mi není
jasné,zda léčivo si objednává každý člen ZO individuálně nebo přes ZO ČSV.V
oběžníku na straně 3 je uvedeno,že chovatel včel nahlásí na jaký počet
včelstev,případně jaká léčiva bude potřebovat a povinnosti ZO je nahlásit
OV ČSV celkový požadavek na léčiva v opatření na boj proti varroáze.V
časopise Včelařství č.6 v příloze je vzor žádosti O poskytnutí dotace na
opatření boj proti varroáze a zde vidím rozpor:tuto žádost podává
jednotlivě člen ZO nebo tuto žádost podává ZO ČSV hromadně za všechny své
členy,kteří vznesli požadavky na léčiva?Termín podání žádosti do 20.6.2006
se neúprosně blíží a chtěl bych mít jasno.Náš OV ČSV Vsetín žádost na
přípravek Varidol Fum a fumigační pásky přijal,ovšem formidolové desky si
máme objednat sami u výrobce a zde vyvstává právě problém,jakým formulářem
uplatňovat dotaci na léčivo-konkrétně formidolové desky.Ještě jednou díky
za rady a jsem s pozdravem Víťa.

U nás na Praze -západ to funguje takto: 5. 6. jsem předal na OV žádost o dotaci na aerosolování, což je seznam všech včelařů, nějaké nacionále, počet včelstev a podpis. Ten podpis je horor, když máte třetinu včelařů pražáky a ti se v chatách nevyskytovali, jelikož bylo hnusně. Další žádost je na léčiva, prakticky stejná ale bez podpisu, a třetí žádost je objednávka na léčiva celkem. Tam jsem uvedl vše včetně Formidolu a Gabonu. No a tím to pro ZO končí a dál se uvidí. V šuplíku musí být na léky samozřejmě peníze. O léky na léčení v červenci a srpnu je až na vyjímky nulový zájem, zřejmě kolegy v naší ZO přesvědčí o nutnosti jejich používání až velké zimní úhyny. Zdraví R.Stonjek

Ač se to bude zdát někomu přehnané, krmení na zimu není až tak vzdálené a tak jsem se začal zajímat o ceny cukru. Telefon jsem zdvihal jako machr, který ho loni sehnal za 11 Kč ale tento pocit velmi rychle vyprchal. Cukrovar Dobrovice 20.50 Kč, Carrefouur to samé, ale chystají akci tak na cca 17 -18 Kč v kilovkách. Penny márket něco málo pod 20 a tak je to prakticky všude. Tesko něco kolem 17 ale jenom 10 kg a víc nedají. V Makru je také levnější, ale dostalo se mi varování, že ten levný moc nesladí. Jak to vypadá jinde?? Díky za informaci, která bude zajímat jistě i ostatní. Zdraví R. Stonjek

Myslím, že je už téměř pozdě na levný cukr, pomalu začíná sezóna zavařování.
I když kolik lidí dneska ještě zavařuje? V květnu byl snad dvakrát v akci
levný cukr v Kauflandu okolo 15 Kč za kilo, nyní je tam běžně za 19,90 za
kilo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 09, 2006 8:47 AM
Subject: Ceny cukru


> Ač se to bude zdát někomu přehnané, krmení na zimu není až tak vzdálené
a
> tak jsem se začal zajímat o ceny cukru. Telefon jsem zdvihal jako machr,
> který ho loni sehnal za 11 Kč ale tento pocit velmi rychle vyprchal.
> Cukrovar Dobrovice 20.50 Kč, Carrefouur to samé, ale chystají akci tak na
> cca 17 -18 Kč v kilovkách. Penny márket něco málo pod 20 a tak je to
> prakticky všude. Tesko něco kolem 17 ale jenom 10 kg a víc nedají. V Makru
> je také levnější, ale dostalo se mi varování, že ten levný moc nesladí.
Jak
> to vypadá jinde?? Díky za informaci, která bude zajímat jistě i ostatní.
> Zdraví R. Stonjek

Také si myslím, že je již pozdě, před cca 2 měsíci proběhlý akce snad ve všech větších hypermárketech (Plus,Billa,Tesco atd.)za 14,90 - kromě Tesca bez omezení množství - tak jsem svých 400 kg již nakoupil.
Nakupuji co nejdříve, neboť před 3 roky jsem stále čekal, zda to někde nebude lepší, až jsem byl nucen nakoupit za 21,90.
Apropo, neví někdo zda lze zkrmovat i cukr s označením polobílý ze Slovenska, jež se v těchto akcích také objevoval?
S pozdravem. Aleš

> Jak to vypadá jinde? Zdraví R. Stonjek

V Táboře neprohloupil, kdo nakoupil už v listopadu v InterSparu kilovky po
13,90.

Od té doby byly ještě akce v LIDLu a Kauflandu (březen-květen) obojí za
14,90.

Jinak se ceny v marketech pohybují mezi 19,90 a 24,90.

J. Čáp

oddělky z poloviny května jsem nakrmil cca 1 kg/odd.,dospělé jsem nevytáčel jsem zatím díky bohu nevytáčel, snad to bude v pořádku,špatně stavěly už za květu stromů,nevím jak teď,nebyl jsem v nich,mám obavy jestli jsou včely vůbec v medníkách,plodu bude asi málo a přendavat ho zase do medníku... zítra na to mrknu,včelařím víkendově.K.PS:řepka nebyla,přes akát lilo a co bude dál uvidíme,mizerná sezona.

http://www.akcniceny.cz/detail/247334/

Lukáši,pouze nátěr potravinářskou barvou,moc pěkné na včel. výstavě vs Střelicích u Brna. Dobře očistit,nejlépe bez chemie.

Včera jsem byl v Tescu a měli tak krupici kilovky za 14,90 ...

v kterem meste?

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ceny cukru
> Datum: 09.6.2006 11:47:04
> ----------------------------------------
> Včera jsem byl v Tescu a měli tak krupici kilovky za 14,90 ...
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Tady na severní Moravě právě naplno kvetou akáty. Maliny začínají pomalu
odkvétat. Do 14 dnů pokvetou lípy velkokvěté. Díky vlhkému počasí je letos
ještě v tuto dobu plno květů v trávě na lukách a okrajích cest, kvůli vlhku
to dosud nestihli posekat. Zatím to vypadá se snůškou dobře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 09, 2006 10:52 AM
Subject: Re: Začíná hlad


> oddělky z poloviny května jsem nakrmil cca 1 kg/odd.,dospělé jsem
nevytáčel
> jsem zatím díky bohu nevytáčel, snad to bude v pořádku,špatně stavěly už
za
> květu stromů,nevím jak teď,nebyl jsem v nich,mám obavy jestli jsou včely
> vůbec v medníkách,plodu bude asi málo a přendavat ho zase do medníku...
> zítra na to mrknu,včelařím víkendově.K.PS:řepka nebyla,přes akát lilo a co
> bude dál uvidíme,mizerná sezona.

Vážení, někdo se ptal na víčka na sklenice. Vyrábí a dodává veškerý sortiment Obal Rozkoš, Střížovice 67, 378 53 Strmilov,tel.: 384373111, www.obal-jh.cz

V našem rajonu byl zjištěn mor plodu. Jsem mezi zasaženými a budu likvidovat chov včel. Může mi někdo vysvětlit jak je to s náhradami za likvidovaná včelstva a materiál(úly, nástavky, rámky a ost.) Protože jsem důchodce v pokročilém věku, každá pomoc je vítána. Dík

jsem ze sev. mor.,akáty co nakvetly před tímto studeným počasí jsou pryč,ty co to nestihly(asi 1/3) tak je chladno zakonzervovalo a kvetou teď ale včelu sem na nich nezahlédl,maliník kvete v zahradách ale na les je brzo,třešně jsou zelený a budou tak o prázdninách,řepka dokvétá,jetel v trávnících láká,louky kvetou jednak proto,že jaro začalo o měsíc později a seno nemá ještě zralý semeno

co se týká sklenic,hodně z prodeje realizuju přes 4 litrový "uhorkac" od bricol ze slovenska....

ohodnotí podle sazebníku.....

kde,prosím tě?

jak a čím máme v tomto roce léčit, obědváváme množství jednotlivých
léků. Se včelaři to projednáváme

Dobrou chuť

když se daří tak se daří

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Schmidt <schmidt.jan/=/quick.cz>
> Předmět: RE: Objednáni léčiv
> Datum: 08.6.2006 22:06:47
> ----------------------------------------
> U nás to provádíme tak, že jsme domluveni s jednotlivými včelaři, kolik asi
> předpokládají včelstev k zazimování a podle toho a zejména podle nařízení
> SVS jak a čím máme v tomto roce léčit, obědváváme množství jednotlivých
> léků. Se včelaři to projednáváme v době, kdy nám hlásí stavy včelstev po
> vyzimování. Množství léků, které vypočítáme podělíme na včelstva
> jednotlivých včelařů, doplníme do seznamů tak jak je požadováno, jednotliví
> včelaři to podepíší a seznam se odešle v termínu na OV ČSV. OV ČSV podle
> těchto seznamů zpracuje souhrnný požadavek na léčiva a léčiva zakoupí a do
> 15.6. zašle na sek. ÚV souhrnnou žádost o dotaci. Po obdržení léků
> vypracujeme nové seznamy s rozpočítanými léky na jednotlivé včelaře podle
> počtu včelstev a odešleme na OV tak, aby OV tyto originály mohl včas předat
> na sek. ÚV. Zatím máme tu výhodu, že stále provádíme léčení hromadně a
> nepředáváme je jednotlivým včelařům. Každý včelař je u léčení přítomen.
> Jinak i ty Formidolové desky nakupujeme prostřednictvím OV. Jinak včelaři
> mají tu výhodu, že za ně souhrnně žádá o dotaci u SZIF ÚV ČSV a teprve ten
> tu žádost podává na tom předepsaném formuláři. Prostě je to úřad a
> papírování, ale pokud se v ZO najde pár ochotných lidí něco dělat, tak to
> vcelku jde.
> Honza
>
> -----Original Message-----
> From: Vrána Vítězslav [mailto:vitezslav.vrana/=/centrum.cz]
> Sent: Thursday, June 08, 2006 9:30 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Objednáni léčiv
>
> Vážený příteli Jane. Díky za odpověď,oběžník jsem obdržel,jen mi není
> jasné,zda léčivo si objednává každý člen ZO individuálně nebo přes ZO ČSV.V
> oběžníku na straně 3 je uvedeno,že chovatel včel nahlásí na jaký počet
> včelstev,případně jaká léčiva bude potřebovat a povinnosti ZO je nahlásit
> OV ČSV celkový požadavek na léčiva v opatření na boj proti varroáze.V
> časopise Včelařství č.6 v příloze je vzor žádosti O poskytnutí dotace na
> opatření boj proti varroáze a zde vidím rozpor:tuto žádost podává
> jednotlivě člen ZO nebo tuto žádost podává ZO ČSV hromadně za všechny své
> členy,kteří vznesli požadavky na léčiva?Termín podání žádosti do 20.6.2006
> se neúprosně blíží a chtěl bych mít jasno.Náš OV ČSV Vsetín žádost na
> přípravek Varidol Fum a fumigační pásky přijal,ovšem formidolové desky si
> máme objednat sami u výrobce a zde vyvstává právě problém,jakým formulářem
> uplatňovat dotaci na léčivo-konkrétně formidolové desky.Ještě jednou díky
> za rady a jsem s pozdravem Víťa.
>
>
>
>

To jsou zajímavé místní rozdíly, u nás je akát pomalejší a řepka rychlejší.
Možná je to tím, že řepka, kterou jsem pozoroval, je na mírném jižním
svahu. Akáty zase jsou v podstatě kolem řeky na rovině, kde nějaký
oteplující vliv slunce nepadá v úvahu. Předchozí chladné počasí jejich vývoj
na týden až 14 dnů prakticky zarazilo ve fázi pupenů těsně před rozkvětem.
Akát tady stejně jen málokdy meduje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 09, 2006 10:06 PM
Subject: Re: akáty


> jsem ze sev. mor.,akáty co nakvetly před tímto studeným počasí jsou
pryč,ty
> co to nestihly(asi 1/3) tak je chladno zakonzervovalo a kvetou teď ale
> včelu sem na nich nezahlédl,maliník kvete v zahradách ale na les je
> brzo,třešně jsou zelený a budou tak o prázdninách,řepka dokvétá,jetel v
> trávnících láká,louky kvetou jednak proto,že jaro začalo o měsíc později a
> seno nemá ještě zralý semeno
>
> co se týká sklenic,hodně z prodeje realizuju přes 4 litrový "uhorkac" od
> bricol ze slovenska....

Globus (www.globus.cz) - cukr krystal i krupice - 14,90 - platí do
zítřka. Právě se tam jedu podívat.

Zdraví

pb

Krnovsko - řepka dokvétá -hlavně ta na polské straně, maliny rozkvetou tak do týdne. Snůška z řepky byla výborná a bude určitě lepší než drahý cukr. Akáty na severní moravě nemedují nikdy. Pravda B.

pro Vavraje :
V případě zlikvidovaného a znehodnoceného včel. zařízení, pomůcek, úlů a jejich vybavení při nařízené likvidaci v ohnisku moru včelího plodu (dle §67 odst.3 písm.d veter.zákona),doloží požadovanou výši náhrady znaleckým posudkem nebo škodním oceněním potvrzeným Okr. výborem ČSV a pracovníkem přísl. inspektorátu KVS (ocenění vychází z ceníku ČSV, který pro účely Svépomocného fondu ČSV platí pro celé území republiky - byl nedávno vydán v časopise Včelařství). Žádost se podává na Ministerstvo zemědělství,Zemědělská agentura a pozemkový úřad ve Vašem okr. městě do šesti týdnů ode dne utracení zvířad. Odhad je třeba vyhotovit před spálením. Bližší inf. 606160489 .

U nás - Novojičínsko akáty medují jednou za pár let. Musí být tropické dny a
teplé noci. Možná letos tento týden. Ale i tak je jich tady na čístý akátový
med málo, maximálně jsou jako příměs.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pravda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 10, 2006 7:24 PM
Subject: Re: akáty


> Krnovsko - řepka dokvétá -hlavně ta na polské straně, maliny rozkvetou tak
> do týdne. Snůška z řepky byla výborná a bude určitě lepší než drahý cukr.
> Akáty na severní moravě nemedují nikdy. Pravda B.

Je tady včelař z Berouna?
Langi

Mohu potvrdit. Další akce bude od pátku 16.6 a třeba bude cena ještě lepší.
Tak kdo jste to nestihli, nezoufejte.
Přeji krásný začátek týdne
Dan P


> Globus (www.globus.cz) - cukr krystal i krupice - 14,90 - platí do zítřka.
> Právě se tam jedu podívat.
>
> Zdraví
>
> pb
>

Úly,víčka a jiné včelařské potřeby najdete na www.vcelarstvi.info .
Milan

Prosím o radu. Po rozvíření problému s opravou medometu bych rád koupil bílý Eprosin,ale v Praze se nechytám.
Nebo snad někdo víte kde?
Děkuji J.Malý

O cem to hovoril prave zvoleny predseda L.Sojka ?

Velice ocenuji kazen a konstruktivni pristup...dokazali jsme..ze jsme rodinou kultivovanych a uvedomelych lidi.
/pokud mnozi z Vas v tuto chvili ponekud tapou a nevedi oc jde-toto ma byt kultivovanost a konstruktivni pristup ?/

Zachovali jsme veskere demokraticke principy,ktere jsou zakotveny v nasich stanovach.Sjezd jednal naprosto presne dle schvaleneho volebniho a jednaciho radu.
/..tajemnik M.Peroutka se prihlasil o slovo nad ramec programu..reagoval na nektere prispevky a objasnil jejich autorum podstatu problemu.Slovo od ridiciho jednani/V,Soboty/dostal/ Vcelarstvi

Kazdy z Vas,ktery se prihlasil a i nad ramec moznosti jste si schvalili,ze mel moznost z tohoto mista ke sjezdu promluvit.
/Namitka:v programu je vycleneno malo casu na diskusi.V naslednem hlasovani,vetsina se vyslovila,jednat se bude podle puvodniho programu./

Predseda Ludek Sojka:Diskusni prispevky,jsou pracovnim materialem pro nas funkcionare a pochopitelne UV.

Odmitam pojem pragocentrismu,tento pojem je mi naprosto cizi bych se nerad setkaval:Vy v Praze jste rozhodli,Vy v Praze jste nam dali prikaz,prazaci rozhodli.
/Take odmitam tento pojem-mocenskeho centrismu-kabinetnich supliku.Zacala s tim particka ex predseda Mandik,mistopredseda Sobota,tajemnik Peroutka.Jen tito jsou predmetem soucasne kritiky vladnouci moci./

Obor vcelarstvi mi byl blizky od detstvi,proto jsem zabredl i do funkcionarskych struktur.Funkcionarem asi budu az do smrti,protoze rad organisuji dobre veci.

/Kdyz jsem nabidku prijimal,dal jsem na misku vah:org.schopnosti,umeni jednat s lidmi,diplomaticke disposice,znalost oboru,zkusenost....odolnost proti hlupakum,chytrolinum,hlavounum/
V predsjezdove diskusi,prinaseji namety na zmenu ve strukture svazu,namety na jine metody prace,ale kdo navrhovamou cinnost bude delat...argumentaci znam z castych prezentaci jednoho clena UV.Par takovych jednotlivcu je i mezi cleny svazu,schovavaji se za moderni vcelarstvi.

Na jedne strane jsou slova: Velice ocenuji kazen,konstruktivnost,kultivovanost,uvedomelost,demokraticke principy.A na druhe strane autory predsjezdovych diskusi kteri kritisuji a zadaji zmenu struktury organisace,sam prechazi na nekazen,nekonstruktivnost,nekulturnost,nedemokraticke totalitni principy.

V tuto chvili velmi tapu a nevim oc tu jde ??

franta

K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní
téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky
použití "skelné vaty" pro izolaci. A "skelná vata" je prostě skelná
vata - ta není vyrobena z čediče ale ze skla :-) Dnes už se tento
odporný materiál snad nevyrábí, ale možno předpokládat, že nějakého
"přemýšlivého včelaře koumáka" může napadnout použít do úlů starou
skelnou vatu, kterou odněkud vytáhne (zvláště to můžeme předpokládat,
když slyšíme, že se někteří včelaři domnívají, že se "tak jako tak
práší vlastně všude", že se "nějaký ten úlomek skla" do medu přece
vždycky nějak dostane apod.).

Použití takovéto skelné vaty je nutno zcela odsoudit. Tolik k první
otázce (viz níže citovaný příspěvek).

K druhé otázce: Kontaminaci medu sklem je možno docela dobře zabránit
(hlavně tím, že nepoužívám skelnou vatu do úlů). Především však je
potřeba jasně říci, že takovéto kontaminaci je nejen možno, ale hlavně
- nutno - zabránit. To snad není potřeba dále rozebírat.

Uvědomme si, co se stane, jestli nějaký včelař bude prodávat med
kontaminovaný skelnými úlomky, a poškodí tím zdraví některého svého
odběratele, který si nechá zjistit, odkud se mu do vnitřností dostalo
sklo. Takový včelař samozřejmě půjde před soud. A nedosti na tom,
rozmázne se to v médiích. Začne se mluvit o tom, že soukromí včelaři
si sami vyrábějí úly z kdovíčeho, že zdravotní nezávadnost jejich medu
vlastně nikdo nekontroluje, a že všichni, kdo si kupují med přímo do
včelaře, riskují... atd. Může se stát, že od nás lidé přestanou med
kupovat a půjdou si pro něj raději do hypermarketu, protože budou mít
pocit, že med, který prošel nějakou zpracovatelskou mašinérií, je
nějak kontrolovaný a tudíž bezpečnější. Jeden nezodpovědný včelař
takto může snadno poškodit celou včelařskou obec.

Co se týče dnešních průmyslových izolací, jimž se však (pokud si to
správně vybavuji) neříká "skelná vata", ale "minerální vata" nebo
"kamenná vata" (Rock wool), tak jejich použití do úlů není sice
takovým zločinem jako použití skelné vaty, ale přece bych byl vůči
tomuto materiálu skeptický. Jednak tento materiál práší a do úlů se
nemají používat prašné materiály (to nejen podle literatury a
"nějakých čtyřicet let starých pouček", ale jestli se správně
pamatuji, tak o tom hovořil před pár lety někde ing. Kamler z VÚVč).
Ale je tu i důvod praktický - a tím je tepelná vodivost a izolační
schopnost tohoto materiálu ve srovnání s polystyrenem. Jestliže je
tloušťka tepelně izolační vrstvy v úlové stěně 2 nebo 4 cm (což jsou
běžně používané míry), pak jsou při takové tloušťce izolační
schopnosti Rockwoolu dosti slabé. A jestli se zvýší tloušťka použité
izolace, pak je úl příliš veliký a hlavně - tato izolace je dosti
těžká. Takže nevidím důvod proč tento pochybný prašný materiál strkat
do úlů.

Dalším důvodem pro odmítnutí této "kamenné" izolace je nasákavost.
Vodní páry pronikají z vnitřku úlu do izolace, kde kondenzují a
izolace vlhne (kondenzovaná voda se v ní může nahromadit v takovém
množství, že se dá ždímat). O takovéto "izolaci" zcela správně říkají
zastánci tenkostěnných neizolovaných úlů, že takto izolovaný úl se na
jaře mění spíše v ledničku. Teoreticky by se tomu dalo zabránit
igelitovou fólií, jenže se tím komplikuje konstrukce úlu, a navíc tuto
izolaci časem mohou prožrat všelijací červíci a podobná havěť, která
se občas v úlu vyskytne...

Přeji hodně (nekontaminovaného) medu!

S pozdravem

Baudis Jan



> To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce
> něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli
> je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a
> postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo
> skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní
> lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď
> na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko
> nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet.
> Hodně medu. Zdraví R. Stonjek

Dne pondělí 12 června 2006 10:12 Jaroslav Malý napsal(a):
> Prosím o radu. Po rozvíření problému s opravou medometu bych rád
> koupil bílý Eprosin,ale v Praze se nechytám. Nebo snad někdo víte kde?
> Děkuji J.Malý
DD,

kupte si Bisil , ma take atest na styk s vodou a potravinama.


Honza

Z roku 96 mám plechovku, přesné označení na ní je Eprosin E 20, výrobce
Sindat Plzeň. Prodejní místa Sindatu jsou na
http://www.sindat-plzen.cz/kontakty.aspx .

Ale jinak ten eprosin je tmel, takže buďto se bude nanášet ve zbytečně
tlustých vrstvách nebo se naředí ředidlem a potom budou v vrstvě eprosinu
zbytečně póry. Lepší pro nátěr štětcem budou třeba tyto barvy a laky
http://www.bal.cz/katalog.php?akce=vyrobek&idsekce=52&idvyrobek=78 a
http://www.bal.cz/katalog.php?akce=vyrobek&idsekce=120&idvyrobek=72

Jinak je to asi rok, co jsem narazil na internetu na relativně běžnou
polyuretanovou barvu, která měla mít v bílém odstínu atest pro styk s
potravinami. Výrobce snad Chemolak Smolenice nebo Colorlak Uherský Brod.
Momentálně ale její označení nemám. V případě potřeby bych preferoval tu
polyuretanovou, je v podstatě stejně tvrdá a odolná jako epoxidové barvy,
ale na rozdíl od nich se mnohem snadněji nanáší stříkáním, takže je možnost
vytvářet vzhledově mnohem kvalitnější povrchy.

Ale mnohem důležitější než barva je pečlivé očištění a odmaštění před
nátěrem barvou. Pokud se neočistí od rzi, barva během cca dvou let zase
podrezaví a pokud se neodmastí, barva se do dvou let začne odlupovat.
Mastnota v medometu je slabá vrstva včelího vosku nanesená na povrchu. Takže
za studena se může odstranit jen pořádným množstvím toluenu nebo jiného
organického rozpouštědla, saponátem určitě ne nebo mechanicky jemným
smirkovým papírem nebo třeba tekutým prášken na nádobí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Malý" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 12, 2006 10:12 AM






Prosím o radu. Po rozvíření problému s opravou medometu bych rád
koupil bílý Eprosin,ale v Praze se nechytám.
Nebo snad někdo víte kde?
Děkuji J.Malý

Tepelně izolační vláknité materiály jako je Rockwool, Rotaflex a pod. se
vyrábějí podobnou technologií, tj. rozžhavením vstupní suroviny (ať už
čediče nebo skla) a následným vytvořením tenkých vláken z tohoto
mateiálu. Tato miniaturní vlákna propletená do sebe s přídavkem pojiva
pak tvoří izolační desku. Hlavní rozdíl mezi dnešní sklovláknitou
izolací a izolací podobného typu, jaká se vyráběla před desítkami let je
v tom, že dříve nebyly technologie na výrobu tak tenkých vláken a navíc
nebyla vlákna tak dokonale propletena. Tato izolace pak měla horší
izolační vlastnosti. Zmíněný Rotaflex se vyrábí právě ze skla.

Z toho vyplívá že udedený prach, který se z těchto izolací uvolňuje
obsahuje spousty miniaturních jehliček, které se zapichují všude, kam se
dostanou. Nesouhlasím s tím, že práce s dnešními vláknitými izolacemi je
pohodová, sám jsem s ní izoloval část domu a právě díky tomuto prachu,
který se dostane všude (a silně 'kouše') se do pokračování nehrnu. Ten
kdo s ní pracuje bez pořádných ochranných prostředků je koleduje o
zdravotní problémy. Výrobce to v návodu též uvádí. Řekl bych, že starší
typ izolace s většími jehlicemi byl možná i méně problematický.

Co se týká izolačních vlastností, tak je mezi polystyrenem a těmito
vláknitými materiály jen malý rozdíl. Paropropustnost má polystyren o
řád menší. Běžný polystyren se dokáže nasáknout vodou taky dobře,
nenasákavý je snad akorát extrudovaný. Ideální skladba stěny je taková,
aby směrem ven byly vrstvy více paropropustné než předchozí. V těchto
případech by neměl být problém s kondenzací vody ve stěně.

Milan Čáp

Baudis Jan napsal(a):

>K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní
>téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky
>použití "skelné vaty" pro izolaci. A "skelná vata" je prostě skelná
>vata - ta není vyrobena z čediče ale ze skla :-) Dnes už se tento
>odporný materiál snad nevyrábí, ale možno předpokládat, že nějakého
>"přemýšlivého včelaře koumáka" může napadnout použít do úlů starou
>skelnou vatu, kterou odněkud vytáhne (zvláště to můžeme předpokládat,
>když slyšíme, že se někteří včelaři domnívají, že se "tak jako tak
>práší vlastně všude", že se "nějaký ten úlomek skla" do medu přece
>vždycky nějak dostane apod.).
>
>
>Použití takovéto skelné vaty je nutno zcela odsoudit. Tolik k první
>otázce (viz níže citovaný příspěvek).
>
>K druhé otázce: Kontaminaci medu sklem je možno docela dobře zabránit
>(hlavně tím, že nepoužívám skelnou vatu do úlů). Především však je
>potřeba jasně říci, že takovéto kontaminaci je nejen možno, ale hlavně
>- nutno - zabránit. To snad není potřeba dále rozebírat.
>
>Uvědomme si, co se stane, jestli nějaký včelař bude prodávat med
>kontaminovaný skelnými úlomky, a poškodí tím zdraví některého svého
>odběratele, který si nechá zjistit, odkud se mu do vnitřností dostalo
>sklo. Takový včelař samozřejmě půjde před soud. A nedosti na tom,
>rozmázne se to v médiích. Začne se mluvit o tom, že soukromí včelaři
>si sami vyrábějí úly z kdovíčeho, že zdravotní nezávadnost jejich medu
>vlastně nikdo nekontroluje, a že všichni, kdo si kupují med přímo do
>včelaře, riskují... atd. Může se stát, že od nás lidé přestanou med
>kupovat a půjdou si pro něj raději do hypermarketu, protože budou mít
>pocit, že med, který prošel nějakou zpracovatelskou mašinérií, je
>nějak kontrolovaný a tudíž bezpečnější. Jeden nezodpovědný včelař
>takto může snadno poškodit celou včelařskou obec.
>
>Co se týče dnešních průmyslových izolací, jimž se však (pokud si to
>správně vybavuji) neříká "skelná vata", ale "minerální vata" nebo
>"kamenná vata" (Rock wool), tak jejich použití do úlů není sice
>takovým zločinem jako použití skelné vaty, ale přece bych byl vůči
>tomuto materiálu skeptický. Jednak tento materiál práší a do úlů se
>nemají používat prašné materiály (to nejen podle literatury a
>"nějakých čtyřicet let starých pouček", ale jestli se správně
>pamatuji, tak o tom hovořil před pár lety někde ing. Kamler z VÚVč).
>Ale je tu i důvod praktický - a tím je tepelná vodivost a izolační
>schopnost tohoto materiálu ve srovnání s polystyrenem. Jestliže je
>tloušťka tepelně izolační vrstvy v úlové stěně 2 nebo 4 cm (což jsou
>běžně používané míry), pak jsou při takové tloušťce izolační
>schopnosti Rockwoolu dosti slabé. A jestli se zvýší tloušťka použité
>izolace, pak je úl příliš veliký a hlavně - tato izolace je dosti
>těžká. Takže nevidím důvod proč tento pochybný prašný materiál strkat
>do úlů.
>
>Dalším důvodem pro odmítnutí této "kamenné" izolace je nasákavost.
>Vodní páry pronikají z vnitřku úlu do izolace, kde kondenzují a
>izolace vlhne (kondenzovaná voda se v ní může nahromadit v takovém
>množství, že se dá ždímat). O takovéto "izolaci" zcela správně říkají
>zastánci tenkostěnných neizolovaných úlů, že takto izolovaný úl se na
>jaře mění spíše v ledničku. Teoreticky by se tomu dalo zabránit
>igelitovou fólií, jenže se tím komplikuje konstrukce úlu, a navíc tuto
>izolaci časem mohou prožrat všelijací červíci a podobná havěť, která
>se občas v úlu vyskytne...
>
>Přeji hodně (nekontaminovaného) medu!
>
>S pozdravem
>
> Baudis Jan
>
>
>
>
>
>>To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce
>>něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli
>>je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a
>>postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo
>>skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní
>>lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď
>>na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko
>>nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet.
>>Hodně medu. Zdraví R. Stonjek
>>
>>
>
>
>

Bisil jsem vloni kupoval v Praze v drogerii ve Zlatnické ulici (kousek od Bile Labute). Myslim, ze ho ale budou mit i jinde. Sám jsem medomet ještě nenatřel, takže vlastni zkušenost nemám, ale vloni tady na konferenci někdo varoval pred tim, ze neni ideální ihned po nateru vytacet med, protoze barva nejaky cas po natreni jeste smrdí.

Něco o Bisilu zde: http://www.biopol.cz/cz/katalog/bisil.pdf

V. Martínek

Bilisem natřený medomet používám několik let, naprostá spokojenost.

mp


----- Original Message -----
From: "Vít Martínek" <martinekvit/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 12, 2006 1:01 PM
Subject: Re: Barva na medomet


> Bisil jsem vloni kupoval v Praze v drogerii ve Zlatnické ulici (kousek od
> Bile Labute). Myslim, ze ho ale budou mit i jinde. Sám jsem medomet ještě
> nenatřel, takže vlastni zkušenost nemám, ale vloni tady na konferenci
> někdo varoval pred tim, ze neni ideální ihned po nateru vytacet med,
> protoze barva nejaky cas po natreni jeste smrdí.
>
> Něco o Bisilu zde: http://www.biopol.cz/cz/katalog/bisil.pdf
>
> V. Martínek

Vít Martínek napsal:
> nenatřel, takže vlastni zkušenost nemám, ale vloni tady na konferenci
> někdo varoval pred tim, ze neni ideální ihned po nateru vytacet med,
> protoze barva nejaky cas po natreni jeste smrdí.

To se málokde uvádí, ale z doby studia si pamatuji určitý graf a sice obsah
těkavých látek v nátěrové hmotě. Pár dnů po natření a zaschnutí barvy je tam
pořád tak 1-3 % těkavých látek neboli některých složek ředidla. Ty postupně
exponenciální rychlostí vyprchávají až za několik měsíců je tam tak 0,01 %
těkavých látek. Až nějak za rok se dá říct, že tam už žádné těkavé látky
nejsou. S malými odchylkami to bude platit pro většinu barev. Pozná se to
právě podle toho smradu, když je nátěr v nějakém uzavřeném prostoru. Ono
taky většina barev při zasychání polymeruje, fermežové a syntetické barvy
třeba působením vzdušného kyslíku, dvousložkové působením tužidla, takže se
dá říct, že jak barva začne zasychat a vytvoří na povrchu nátěru první
nelepivou blanku, jsou ještě neodpařená rozpouštědla v barvě uzavírána a
proto trvá tak dlouho, než se kompletně dostanou ven. A naopak unikající
rozpouštědla z polovytvrzené barvy vytvářejí póry, které zmenšují ochrannoé
vlastnosti barvy. Proto jedny z nejkvalitnějších barev jsou práškové barvy,
protože se vypalují v suškách při teplotě okolo 180 st C, kdy veškeré těkavé
složky, pokud tam vůbec jsou, uniknou okamžitě a póry prakticky nevznikají.
A hned za nimi jsou vypalovací barvy, které potřebují pro vytvrzení určitou
vypalovací teplotu.

Obsah těkavých látek - zbytků ředidla taky způsobuje, že barva není tak
křehká a drží lépe i na mírně zamaštěném povrchu. Teprve až úplně veškeré
ředidlo z barvy vyprchá, barva začne křehnout a i jen z mírně zamaštěného
povrchu může po roce, dvou začít padat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vít Martínek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 12, 2006 1:01 PM
Subject: Re: Barva na medomet


> Bisil jsem vloni kupoval v Praze v drogerii ve Zlatnické ulici (kousek od

> Bile Labute). Myslim, ze ho ale budou mit i jinde. Sám jsem medomet ještě
> nenatřel, takže vlastni zkušenost nemám, ale vloni tady na konferenci
> někdo varoval pred tim, ze neni ideální ihned po nateru vytacet med,
> protoze barva nejaky cas po natreni jeste smrdí.
>
> Něco o Bisilu zde: http://www.biopol.cz/cz/katalog/bisil.pdf
>
> V. Martínek

-olomoucko-dnes po relativně teplé úplňkové noci včely poprvé hučí v akátech ...včely jsem viděl na skalníku-(cotoneastr?)většinou pokryvný keř,ptačí zob začne kvést

Baudis Jan:

> K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní
> téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky
> použití "skelné vaty" pro izolaci.
........

Oslovil jsem mailem Státní zdravotní ústav a jestli to mohu nějak přeprat jako odpověď, tak mi odpověděli, že sice co zkoumají, tak to je hlavně uvolňující se formaldehyd v prostoru kde žíjí lidé. Na základě limitního uvolňujícího se formaldehydu z jednoho výrobku - tepelné izolace, který má certifikaci od výše zmíněného ústavu, se předpokládá, že nebude tepelná izolace dokonale uzavřena, aby se mohl případný formaldehyd odpařovat.

Dle osobního názoru pracovníka na SZÚ, je nepřípustné, aby včelí med byl jakkoli kontaminován a nanejvýš se z uvolňujících se zbytků tepelné izolace jakou je skelní vata. Také mě odkázal, protože toto přímo nezkoumají zda skelná vata je nebo není závadná při použití jako tep. izolace v úlech, na VÚ včelařský Dol a na SVS ČR.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Taky jsem dneska viděl jednotlivé včely na akátu. Ale že by hučely, to ani
náhodou. Ale květů je tam více než listů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 12, 2006 4:16 PM
Subject: Re: akáty


> -olomoucko-dnes po relativně teplé úplňkové noci včely poprvé hučí v
> akátech ...včely jsem viděl na skalníku-(cotoneastr?)většinou pokryvný
> keř,ptačí zob začne kvést

Opakovaně se mi do přední stěny úlové baterie v kočovném voze, vyplněné polystyrenem nastěhovali mravenci. Opravdu pořádní kousci - okřídlená samička je velká cca 2 cm. V loňském roce jsem strhal palubkové obložení, vyžraný polystyren vyměnil za nový a mravence mechanicky odstranil.
Letos se objevili znovu - po stržení palubek jsem našel 3 pořádné samičky. Zatím mám přední stěnu otevřenou a potřebuji poradit co přidat k do prostoru s poystyrenem, aby se tam ta pakáž nenastěhovala znovu.
Pokud máte dobrou zkušenost s likvidací mravenců, poraďte.
Děkuji a přeji dobrý rok.

V.Bicek

U nás jsou akáty v plném květu. Včerejší přírustek na váze byl 3 kg. Takže to vypadá velice dobře.
Martin

S tímto druhem bojuji neúspěšně už léta. Milujou i hobru a o hoblinách ani nemluvě. Vyřešil jsem to tak, že používám neizolované úly. Řešením je také jen vzduchová izolace, tj. prostor nevyplňovat ničím.

S pozdravem

> Opakovaně se mi do přední stěny úlové baterie v kočovném voze, vyplněné
> polystyrenem nastěhovali mravenci.


Co byste říkal tomuhle?

http://www.conrad.cz/odpuzovac-mravencu+dp64202/

mp

V současné době je asi nejvyšší čas, ale spíše už pozdě, nakoupit levný cukr. Cukrovary prodaly do SZIF 100 tis. tun cukru za 18,50 a v současnosti je cukru nedostatek, což vede k jeho zdražování. Cukrovary od 1.6.06 prodávají cukr za 20,50 Kč/kg plus DPH! Pro včelaře je proto jedinou záchranou supermarket, který sice cukr nakoupí od výrobce za draho, ale potom ho pod cenou prodává, aby do obchodu natáhl zákazníky, kteří spolu s levným cukrem nakoupí jiné drahé zboží, takže se to supermarketu v součtu vyplatí. Takže určitě nakupovat cukr v akcích, levnější prostě v budoucnu nebude.
Od nové cukerné kampaně totiž EU připravuje nový cukerný řád. Zemědělci dostanou za cukrovku menší platbu, než dosud. Bude to 1,1 - 1,2 tis. Kč/tunu, což znamená pro cukrovar výrobní cenu 15,50 - 15,70 Kč/kg. Potud je to dobré. Cukrovary budou ale do fondu, který se bude dále přerozdělovat zemědělcům (jako za socialismu) odvádět poplatek 3,5 Kč/kg cukru, takže to cenu cukru zdraží spolu se ziskem cukrovaru na 19,50 - 20,- Kč/kg. To bude prodejní cena cukrovaru plus DPH plus zisk obchodu. Takže levnější cukr určitě nebude. Proto je třeba využít akcí supermarketů a cukr levně nakoupit do zásoby. Dnes levně ale znamená už cenu pod 20,- Kč/kg.

Nebyl by problém použít jed, který by dlouhodobě polystyren a palubky pro
mravence otrávil. Jenže je nebezpečí, že by se to dostalo do medu a vosku.
Navrhuji jako kompromis Borax. Rozpustí se v teplé vodě, ve studené se
rozpouští velice málo a palubky z vnitřní strany a polystyren se natřou
štětcem. Polystyren by se musel asi nějak zdrsnit, třeba velice hrubým
smirkem. Spíše působí jako odpuzovač než jed. Jako přijatelné se mně zdají
taky prostředky určené na ochranu dřeva proti hmyzu a houbám, ale ty určené
na ochranu ještě nenapadnutého dřeva ( nejsou jedovaté, ale spíše odpuzují)
a zároveň určené do interiéru ( "soužití" prostředku a člověka, tudíž
možnost zanesení jeho stop do medu není problém). Ostatně borax je v mnoha z
nich jako základní složka.
Co vím o mravencích, tak okřídlená samička po oplodnění hledá nějakou
škvíru, kde by se mohla schovat a tam zakládá mraveniště. Děje se to zrovna
nyní. Pokud jsou v palubkách mezery, kterými proleze na polystyren, je to
pro ni úplně ideální. Takže pokud možno mít stěnu z kvalitnějších palubek
bez mezer. Myslím, že něco udělá i pravidelně obnovovaný nátěr palubek
obyčejnou barvou. Ty samičky to může mírně odpuzovat.
Staří včelaři natírali včelíny karbolinem, nechávali je potom rok větrat,
než tam dali úly a včely. Do takových včelínů mravenci ani jiný hmyz
desetiletí nešli. Karbolin po roce vyvětrá, zůstane jen takový slaboučký
pach, který se do medu nedostává. nevím ale, jestli dlouhodobě neuvolňuje
nějaká rezidua.
Jinak se s mravenci peru taky. Hlavně v zadovácích, kde pokud jsou úly
osazené včelami, tak se k polystyrenu nedostanu. V nastavcích v izolaci mám
většinou ten borax a taky asi jim vadí i přemísťování nastavků, takže tam
jsou mravenci jen přechodná záležitost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Václav Bicek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 13, 2006 6:33 AM
Subject: mravenci


> Opakovaně se mi do přední stěny úlové baterie v kočovném voze, vyplněné
> polystyrenem nastěhovali mravenci. Opravdu pořádní kousci - okřídlená
> samička je velká cca 2 cm. V loňském roce jsem strhal palubkové obložení,
> vyžraný polystyren vyměnil za nový a mravence mechanicky odstranil.
> Letos se objevili znovu - po stržení palubek jsem našel 3 pořádné samičky.
> Zatím mám přední stěnu otevřenou a potřebuji poradit co přidat k do
> prostoru s poystyrenem, aby se tam ta pakáž nenastěhovala znovu.
> Pokud máte dobrou zkušenost s likvidací mravenců, poraďte.
> Děkuji a přeji dobrý rok.
>
> V.Bicek

S mravencema se peru také, mám volně stavěné tenkostěnné
nástavkové úly. Mravenci se mi drží v polystyrenu pod horním víkem.
Vždy, když zjistím přítomnost mravenců pod víkem, nasypu pod víko na horní
průhlednou fólii kypřící prášek do pečiva. Nevím, co se přesně s práškem
děje, zda nějak mravencům škodí, jisté je, že mravenci z víka zmizí.
Možná by šel aplikovat i do prostoru izolace kočovného vozu.

Milan


>
> ----- Original Message -----
> From: "Václav Bicek" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 13, 2006 6:33 AM
> Subject: mravenci
>
>
> > Opakovaně se mi do přední stěny úlové baterie v kočovném
> > voze, vyplněné
> > > polystyrenem nastěhovali mravenci. Opravdu pořádní
> > kousci - okřídlená
> > > samička je velká cca 2 cm. V loňském roce jsem strhal
> > palubkové obložení,
> > > vyžraný polystyren vyměnil za nový a mravence mechanicky
> > odstranil.
> > > Letos se objevili znovu - po stržení palubek jsem
> > našel 3 pořádné samičky.
> > > Zatím mám přední stěnu otevřenou a potřebuji poradit
> > co přidat k do
> > > prostoru s poystyrenem, aby se tam ta pakáž nenastěhovala
> > znovu.
> > > Pokud máte dobrou zkušenost s likvidací mravenců,
> > poraďte.
> > > Děkuji a přeji dobrý rok.
> >
> > V.Bicek
>
>

Dne úterý 13 června 2006 08:09 Milan paček napsal(a):

> prodejní cena cukrovaru plus DPH plus zisk obchodu. Takže levnější cukr
> určitě nebude. Proto je třeba využít akcí supermarketů a cukr levně
> nakoupit do zásoby. Dnes levně ale znamená už cenu pod 20,- Kč/kg.

Takze vzhledem k praci a cene ve vykupu - na podzim kolem 25 Kc bude nejlepsi
posledni med nevytacet a usetrit si spoustu prace s krmenim a slidenim.

Honza

1. Náhodou jsem zahlíd v kuchyňských potřebách nerezový hrnec s víkem cca 15 - 2o l, za cenu 150 Kč. Je to sice tenký plech, ale hodil by se mi jako nádoba pod medomet nebo pro práci s voskem. Prodavačka říkala, že to nerez je, ale snad nějaké horší kvality?! Jak jako laik poznám, že je to nerez?
2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?