Archiv Včelařské konference

Od: Pepan:
> i to by mohla být odpověď
> http://www.super.cz/vtipky/3488-antistresova-souprava.html

:-)))) A jaká je indikace?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Pepan:
> >včelaře bych moc nepodezíral Ti obvykle vědí ,že jeho pár včel nějaký
> kočovný vůz teď neohrozí
> ----------
Eman:
> Souhlas Pepane. Setkal jsem se s takovou blbostí nevčelaře, že mi obvinil
> včely, že mu bez povolení šmejdí po zahradě a pijí nektar jeho květů,
> ohrožují ho a spíš bych za to měl platit já. Taky názor, něco na tom je :-)
> - u psa a slepic to je celkem jasný.
........

Jste jak oba jak po přečtení Dikobrazu ne?

Problém může vzniknout úplně zabaleně a "odborně" a to jako obvinění že kočovník s těmi svými potvorami nakazí jeho včeličky nějakou nemocí. Odpověď pánové tuším a mohu suše sdělit, že takového řvouna nezajímá ani tak SVS, ale jen to pobouření. Měl jsem tu čest si odborně poklábosit s velmi uznávaným "učitelem" včelařství z okolí kde mám stanoviště a světe div se. První ho zajímalo vet. povolení. No a já ho odkázal na SVS a dal pokoj. A nakonec jsme si poklábosili o snůšce a hotovo. Každý druhý by se s takovým přístupem nepáral a poslal by "učitele" do háje co naněj slovně útočí. A nejhorší je uražená ješitnost. To si pište. A co udělá je jen v něm. Mimo jiné ....

S takovým přístupem a starostí o zdravotní stav včelstev se není problém setkat např. v radách pro ZO od právního oddělení ČSV reps. paní právničky - odborník ve včelařství. (tuším že jde o práci s mládeží)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: vsusicky:
> GP-díky za vyvěšení katalogu včel.potřeb 1941.
.....

A to netušíš jaký perfektní informace, co se furt omílají jako novinky (pod jinými názvy) se skrývají v knihovnách na Křemencovce nebo v Rosicích. Včelařina je krásná záliba. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Včelařím od teprve od minulého roku a nyní si chystám nové úly optimal a stojím před otázkou, zda-li vnitřní stranu úlového dna opatřit nějakou ochrannou barvou a nebo je lépe nechat dno bez nátěru a vždy při čištění to vše řádně opálit ohněm. Poraďte mi prosím ze zkušenosti co je lepší. Pro případný nátěr jsem našel silikon-akrylátový lak LAKSIL (viz na http://www.biopol.cz/cz/katalog/laksil.pdf), což se mi zdá docela vyhovující - má atest pro trvalý styk s pitnou vodou... . Děkuji za rady.

Zdravím všechny zúčastněné,
chtěl bych se zeptat: kamarád se snaží zprovoznit líheň na matky a potřeboval by vědět teplotu a vlhkost potřebnou pro odchov matek.
Díky za informace.
Martin Blumentritt

Dno je při deštivém počasí více namáháno vlhkostí a taky pevnostně, proto je
nějaká ochrana vhodná. Mnohem důležitější než nátěr je napouštění -
penetrace dřeva, pokud se neprovede, prakticky jakýkoliv nátěr ze dřeva
opadá. Na to je podle mne ideální lněná fermež, i jako prakticky přírodní
materiál. Má jen jedinou nevýhodu, zasychá asi dva dny a některé barvy, jako
vodouředitelné bych doporučil natírat na takový povrch až po několikadenním
vyzrání fermeže. Pro penetraci se klidně může použít i ten lak, já bych ho
ředil v poměru lak - ředidlo 2:1 až 1:1 Má to tu výhodu, že po penetraci -
nasáknutí zředěného laku do dřeva po několikerém nátěru štětcem během cca
půl hodiny stačí jen počkat nějakou hodinu, aby se ředidla z naředěného laku
ze dřeva vypařila a rovnou tentýž den natřít vrchní vrstvu nezředěným lakem,
která na povrchu dřeva zůstane a nevsákne se. Ale ta fermež se mně zdá
lepší. Penetrace dřeva UV odolnou složkou je nutná hlavně tehdy, když je
třeba dlouhodobě zvenku zachovat přírodní vzhled dřeva při nátěru průhledným
lakem, z hlediska doby trvanlivosti to u úlového dna tak významné není.
Na vnitřek dna stačí bohatě penetrace, případný lak nebo barva se při
čištění stejně poškodí a včely stejně dno potáhnou v létě vrstvičkou
propolisu, vnějšek dna je po penetraci vhodné natřít. Při penetraci napustit
nejpečlivěji místa, kde se dno dotýká podstavce, tam se při deštivém počasí
vlhkost drží nejdéle.
Co se týká atestů, dříve bylo vhodné hlavně hlídat, aby barva na úly
neobsahovala nějakou jedovatou složku. Barvy s atesty na pitnou vodu a
potraviny byly tehdy znatelně horší než barvy bez atestů a proto bylo vhodné
na nátěry úlů používat barvy bez atestů. Dneska to už neplatí a atest barvy
na potraviny nebo vodu je spíš argument pro než proti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jirka Pochop" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 22, 2006 11:51 PM
Subject: Vnitřní nátěr úlového dna


> Včelařím od teprve od minulého roku a nyní si chystám nové úly optimal a
> stojím před otázkou, zda-li vnitřní stranu úlového dna opatřit nějakou
> ochrannou barvou a nebo je lépe nechat dno bez nátěru a vždy při čištění
to
> vše řádně opálit ohněm. Poraďte mi prosím ze zkušenosti co je lepší. Pro
> případný nátěr jsem našel silikon-akrylátový lak LAKSIL (viz na
> http://www.biopol.cz/cz/katalog/laksil.pdf), což se mi zdá docela
> vyhovující - má atest pro trvalý styk s pitnou vodou... . Děkuji za rady.

Tuším, už jsem se díval do katalogu. Jen nějak nestíhám.Ale mám poměrně dost zděděné včelařské literatury, dokonce i v polštině a němčině. Některé věci mají prostě trvalou platnost.
Vsusický

Z vás čičí nenávist, ale článek je to dobrý Ale ve včelařství nám není moc platný ten by měl vyjít v Blesku a jiných mediích třeba jako placená reklama a pak bych s vámi mohl souhlasit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Seremed <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Socan
> Datum: 22.5.2006 20:03:48
> ----------------------------------------
> taky mě ten socan Paroubek v časopise naštval,alespoň ale vim co je svaz
> asi zač......příšte tam bude včela s rudou hvězdou na čele..m
>
>
>

stačí zkusit třeba se rozsvítí


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Nebezpecny zivel v CSV skodi !!!!
> Datum: 22.5.2006 20:08:22
> ----------------------------------------
> Od: Pepan:
> > i to by mohla být odpověď
> > http://www.super.cz/vtipky/3488-antistresova-souprava.html
>
> :-)))) A jaká je indikace?
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Podle literatury by teplota v líhni měla být 35 stupňů C, vlhkost 70-80%. Pokud mi pošleš elektronickou adresu, pošlu Tobě a Tvému kamarádu více.


S přáním hezkého dne Josef KOUBA

V poslednich letech od nateru upoustim, snazim se delat vse vyrobne jednoduche, abych spise lehceji stare vyhodil (i kdyz se mi to stale nedari :-).
Barva na dne je obousecna zbran. Jednak brani drevo pred vlhkem, jednak drzi vodu uvnitr.
V predposlednich seriich jsem napoustel jen luxolem, a hlavne spodni podelne listy, ktere si tam davam navic, ze stresnich lati, a ty napoustim karbolou. Ale to delam na podzim, aby to melo cas vysmradnout.

Jednu radu jsem dostal od meho taty, ktery mi rikal, ze drevo, ktere je ve vzduchu (a nejlepe svisle) tedy chraneno pred zatekajici a stojici vodu a muze rychle vysychat vydrzi dlouho. Dobre udelany plot ze dreva kolem lesni skolky pry vydrzi dele, nez dratene. (ALe to se vztahovalo k soc.kvalite:-)
To se mi osvedcuje, a tak mam novejsi dna na izolacnich latich, na bocich podel, aby mohl pod nimi foukat vzduch a dno bylo ve vzduchu.
S posledni serii mam zkusenost jen asi 2 roky, venku na paletach, v zime pod snehem, a maji jen ty late s karbolou a vypadaji, ze by tech 10 let mohly v pohode vydrzet. A u posledni lonska serie jsem nenapoustel nic, a mozna jen pak po letech vymenim ty late.

Je to vec svetoveho nazoru:-), ale myslim ze je zbytecne pridavat dalsi chemii. Vcely zadnou barvu nepotrebuji, mozna jen cesno.

Vie niekto poradiť čí na vyfukovanie včiel z nízkeho 17 cm nástavku by nestačil vysavač? Viem, že sa to dá vyskúšať, ale či náhodou s tým nemá niekto skúsenosť.
Ďakujem.

Dovedu si představit, že by šel použít. Před několika lety, když byly úly
ještě v dosahu 220V, jsme vysavač používali k ofukování jednotlivých rámků a
šlo to velmi dobře.

mp

----- Original Message -----
From: "PETEE" <petee/=/pobox.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 23, 2006 8:37 AM
Subject: VYFUKOVANIE VČIEL


> Vie niekto poradiť čí na vyfukovanie včiel z nízkeho 17 cm nástavku by
> nestačil vysavač? Viem, že sa to dá vyskúšať, ale či náhodou s tým nemá
> niekto skúsenosť.
> Ďakujem.

Termostat v líhni mi chodí v rozmezí 34-36 st.C. Pokud se týče vlhkosti stačí dát do líhně malou nádobku s vodou. Ovšemže nutno sledovat, aby nebyla suchá. Nutno dávat při provozu pozor na výpadky el. proudu.
Přeji mnoho úspěchů.
Zdravím Bureš J.

no,možná budou,a když budou navíc,tak dám začátečníkovi zadarmo kontakt: vcela-med/=/centrum.cz

používám dvě IP adresy...

Pokiaľ všetci čo i len trochu schopní včelári majú moderný pohon medometov, ja paradoxne s úspechom používam ručný pohon, ale spojený s voľnobehom koša. A funguje to bezchybne, rýchlo a lacno. Zdraví Anton

točím rukou a dokaď to nebude na obtíž, točit tak budu dál,též používám volnoběh a jsem s tím spokojený....

Vážení přátelé dovoluji si Vás na Okresní včelařský den OV ČSV Hradec
Králové.
Datum konání: 4. června 2006
Místo konání: Nechanice - bažantnice Komárov (mapka)
Zahájení: 9.00 hodin

Program a obsah prezentací:
Přednáška 1 (ing. Václav Ducháč)
Přednáška 2 (Miroslav Zelený)
Ukázka přelarvování (přednášející)
Ukázka vytáčení medu zvratnými medomety (Jaroslav Vodička - Sentice)
Ukázka nástavkového včelaření v kočovném voze (MUDr. Josef Hošek ml.)
Ukázky výrobků ze dřeva (Josef Petr)
Prodej včelích matek (Jan Macháček)
Prodej otevřených matečníků (Milan Slánský)
Prodej včelařských pomůcek (Včelařská prodejna Benešova ulice, Hradec
Králové)
Prodej včelích produktů (včelaři ze ZO ČSV Nechanice)
Ochutnávka medoviny (různé zdroje)
Občerstvení zajištěno

František Rousek
místopředseda OV ČSV Hradec Králové

Jeste posilam odkaz na mapku konani.

http://mapy.cz/?st=search&mp=base&zm=14&cx=135846400&cy=136509440&pw=808&ph=
511&fr=&pg=0&ppg=0

František Rousek

Pokud se dřevo nemá kazit a je bez nátěru, tak potom jsou hodně rozhodující
takové věci, třeba jestli bylo skáceno v tu správnou dobu nebo ne. U
kupovaného dřeva to zjistit nejde. Taky ale úly jsou chráněny před padající
vodou stříškou, ale párkrát za rok je při dešti i vítr a potom dřevo zmokne.
Pokud tedy neošetřované dna úlů vydrží do 10 let, napuštěné dna úlů fermeží
vydrží k 20 letům a napuštěné a zvenku natírané dna úlů ještě o pár let
déle. S tím uzavíráním vlhkosti ze srážek to není nijak hrozné, pokud dno
nemá nějakou konstrukční chybu, kdy dešťová voda třeba zatéká dovnitř dna.
Ono i každá běžná barva nějakou propustnost vodních par má.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 23, 2006 8:14 AM
Subject: Re: Vnitřní nátěr úlového dna


> V poslednich letech od nateru upoustim, snazim se delat vse vyrobne
> jednoduche, abych spise lehceji stare vyhodil (i kdyz se mi to stale
nedari
> :-).
> Barva na dne je obousecna zbran. Jednak brani drevo pred vlhkem, jednak
> drzi vodu uvnitr.
> V predposlednich seriich jsem napoustel jen luxolem, a hlavne spodni
> podelne listy, ktere si tam davam navic, ze stresnich lati, a ty napoustim
> karbolou. Ale to delam na podzim, aby to melo cas vysmradnout.
>
> Jednu radu jsem dostal od meho taty, ktery mi rikal, ze drevo, ktere je ve
> vzduchu (a nejlepe svisle) tedy chraneno pred zatekajici a stojici vodu a
> muze rychle vysychat vydrzi dlouho. Dobre udelany plot ze dreva kolem
lesni
> skolky pry vydrzi dele, nez dratene. (ALe to se vztahovalo k
soc.kvalite:-)
> To se mi osvedcuje, a tak mam novejsi dna na izolacnich latich, na bocich
> podel, aby mohl pod nimi foukat vzduch a dno bylo ve vzduchu.
> S posledni serii mam zkusenost jen asi 2 roky, venku na paletach, v zime
> pod snehem, a maji jen ty late s karbolou a vypadaji, ze by tech 10 let
> mohly v pohode vydrzet. A u posledni lonska serie jsem nenapoustel nic, a
> mozna jen pak po letech vymenim ty late.
>
> Je to vec svetoveho nazoru:-), ale myslim ze je zbytecne pridavat dalsi
> chemii. Vcely zadnou barvu nepotrebuji, mozna jen cesno.

Otazkou je, jesli ma byt cilem, prave v pripade den, ktera jsou exponovana velkym spadem vsech moznych bacilu atd, uchovavat pri zivote tak dlouho.

Potom je otázka, jestli je velký rozdíl v zamoření bacily dna užívaného dva
roky a dna užívaného třeba 15 let. Myslím, že hodně těch bacilů řeší
propolis, kterým včely to dno zevnitř potáhnou v kombinaci s pravidelným
čištěním dna včelařem.

R. Polášek
.
----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 23, 2006 3:18 PM
Subject: Re: Vnitřní nátěr úlového dna


> Otazkou je, jesli ma byt cilem, prave v pripade den, ktera jsou exponovana
> velkym spadem vsech moznych bacilu atd, uchovavat pri zivote tak dlouho.

Bez jakéhokoliv ošetřování vám úl vydrží nejméně 15 roků ale je záhodno ho v kratší době obměňovat Já vyhazoval padesátileté budečáky a také je nikdo nenatíral a nijak neošetřoval proti dešti jen se vevnitř občas vysířily
TEĎ LIKVIDUJI MOR. UN. stáří ani neznám ale stojí na svém místě co má paměť sahá nejméně 58 let
TAKŽE NÁTĚR ÚLU JE JEN OTÁZKA VZHLEDU

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Vnit?n? n?t?r ?lov?ho dna
> Datum: 23.5.2006 14:57:33
> ----------------------------------------
> Pokud se dřevo nemá kazit a je bez nátěru, tak potom jsou hodně rozhodující
> takové věci, třeba jestli bylo skáceno v tu správnou dobu nebo ne. U
> kupovaného dřeva to zjistit nejde. Taky ale úly jsou chráněny před padající
> vodou stříškou, ale párkrát za rok je při dešti i vítr a potom dřevo zmokne.
> Pokud tedy neošetřované dna úlů vydrží do 10 let, napuštěné dna úlů fermeží
> vydrží k 20 letům a napuštěné a zvenku natírané dna úlů ještě o pár let
> déle. S tím uzavíráním vlhkosti ze srážek to není nijak hrozné, pokud dno
> nemá nějakou konstrukční chybu, kdy dešťová voda třeba zatéká dovnitř dna.
> Ono i každá běžná barva nějakou propustnost vodních par má.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 23, 2006 8:14 AM
> Subject: Re: Vnitřní nátěr úlového dna
>
>
> > V poslednich letech od nateru upoustim, snazim se delat vse vyrobne
> > jednoduche, abych spise lehceji stare vyhodil (i kdyz se mi to stale
> nedari
> > :-).
> > Barva na dne je obousecna zbran. Jednak brani drevo pred vlhkem, jednak
> > drzi vodu uvnitr.
> > V predposlednich seriich jsem napoustel jen luxolem, a hlavne spodni
> > podelne listy, ktere si tam davam navic, ze stresnich lati, a ty napoustim
> > karbolou. Ale to delam na podzim, aby to melo cas vysmradnout.
> >
> > Jednu radu jsem dostal od meho taty, ktery mi rikal, ze drevo, ktere je ve
> > vzduchu (a nejlepe svisle) tedy chraneno pred zatekajici a stojici vodu a
> > muze rychle vysychat vydrzi dlouho. Dobre udelany plot ze dreva kolem
> lesni
> > skolky pry vydrzi dele, nez dratene. (ALe to se vztahovalo k
> soc.kvalite:-)
> > To se mi osvedcuje, a tak mam novejsi dna na izolacnich latich, na bocich
> > podel, aby mohl pod nimi foukat vzduch a dno bylo ve vzduchu.
> > S posledni serii mam zkusenost jen asi 2 roky, venku na paletach, v zime
> > pod snehem, a maji jen ty late s karbolou a vypadaji, ze by tech 10 let
> > mohly v pohode vydrzet. A u posledni lonska serie jsem nenapoustel nic, a
> > mozna jen pak po letech vymenim ty late.
> >
> > Je to vec svetoveho nazoru:-), ale myslim ze je zbytecne pridavat dalsi
> > chemii. Vcely zadnou barvu nepotrebuji, mozna jen cesno.
>
>
>
>

No asi záleží na více věcech. Zadováky a podobné starší úly byly většinou ve
včelínech. Pokud držela střecha včelína, nemusely být ošetřované ničím a
vydržely by klidně i 100 let. Venku je ta životnost podstatně menší. U té
obměny asi záleží jak kdo. Kdo si pořídí nové úly v 30, tak třeba mu bude
vyhovovat, když za dalších 15 let vyrobí nové úly podle nových poznatků. Kdo
má třeba před důchodem, tak třeba raději úly ošetřuje, protože v pozdějším
věku už třeba výrobu nových úlů nezvládne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 23, 2006 4:07 PM
Subject: Re: Vnit?n? n?t?r ?lov?ho dna


Bez jakéhokoliv ošetřování vám úl vydrží nejméně 15 roků ale je záhodno ho v
kratší době obměňovat Já vyhazoval padesátileté budečáky a také je nikdo
nenatíral a nijak neošetřoval proti dešti jen se vevnitř občas vysířily
TEĎ LIKVIDUJI MOR. UN. stáří ani neznám ale stojí na svém místě co má paměť
sahá nejméně 58 let
TAKŽE NÁTĚR ÚLU JE JEN OTÁZKA VZHLEDU

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Vnit?n? n?t?r ?lov?ho dna
> Datum: 23.5.2006 14:57:33
> ----------------------------------------
> Pokud se dřevo nemá kazit a je bez nátěru, tak potom jsou hodně
rozhodující
> takové věci, třeba jestli bylo skáceno v tu správnou dobu nebo ne. U
> kupovaného dřeva to zjistit nejde. Taky ale úly jsou chráněny před
padající
> vodou stříškou, ale párkrát za rok je při dešti i vítr a potom dřevo
zmokne.
> Pokud tedy neošetřované dna úlů vydrží do 10 let, napuštěné dna úlů
fermeží
> vydrží k 20 letům a napuštěné a zvenku natírané dna úlů ještě o pár let
> déle. S tím uzavíráním vlhkosti ze srážek to není nijak hrozné, pokud dno
> nemá nějakou konstrukční chybu, kdy dešťová voda třeba zatéká dovnitř dna.
> Ono i každá běžná barva nějakou propustnost vodních par má.
>
> R. Polášek

to máte pane Pepane úplnou pravdu, čiší ze mě nenávist k té rudé pomoci...ale nejsem sám a tak netrpím:))) Možná se to týká i vás, ale zneužívat takhle svazový časák- to je nestydatost, proto bolševika Prokeše do koše!(ten to napsal, kdyby něco)..

už té politiky nechám, je to trapný, uznávám....

nejen voda je důležitá. Nástavky, které jsem ve své naivitě a také z momentálního nedostatku času ponechal bez nátěru , jsem již na podzim musel opravovat, protože palubky samozřejmě na západní straně popraskaly.Před deštěm byly chráněné stříškou, ale večer je slunce již nízko a do boků pere o sto šest.Kdo na to má, může klidně nové nenatřené nástavky zaházet hlínou. Já na to nemám.

polib mi piču

polib mi piču

Myslím, že by vysavač nestačil. Používám fukar na listí 1600 W,
rychlost vzduchu kolem 250 km/hod a na 18 cm nástavky je to jentaktak
(Celý nástavek najednou, bez vyndavání plástů). Záleží na té
rychlosti, ne na množství vzduchu.
Ivan

Panenské plásty jsou podle vás plásty nikdy nezakladené, postavené na mezistěně, nebo jen bez mezistěny- tzv. srdíčka.

Ročne vychovám do 150 matiek a pri takom množstve je liaheň potrebná, zvlášť vtedy ak sa prelarvovanie robí každých 5 dní (robím to v jednom chovnom včelstve- uľ ležan na 32 plástov). Zaviečkované MB nie vždy je môžné ihneď použiť, preto ich je dobré ich vývoj dokončiť v liachni. Liaheň musí byť napojená na elekt.prúd, ak mám včelnicu v prírode je to doslova nemožné a prenášať MB je nepraktické,pretože larvy hneď po zaviečkovaní sú ohrozené. Ja využívam už roky na dochov matiek v sériovom chove v tom istom včelstve lebo úľ ležan - harmonika mi to dovoľuje. Na dochov matiek v MB som používal i medník s včelami, ale tento spôsob nie je pre larvy v MB do 13-14 dní nebezpečné, často boli nevyvinuté a aj uhynuté. Tento spôsob nebol pre MB, zvlášť mladé larvy ideálny. Meraním teploty v medníku som zistil, že teploty nie sú ideálne v miestach, kde včely ošetrujú plod. V medníku teplota napriek dobrému obsadeniu včelami, v noci klesá poľa vonkajšej teploty až pod 20°C a pri vysokých denných teplotách stúpne teplota v medníku max. na 29°C, teda vývoj matiek prebieha za nevhodných podmienok.
Preto už 10 rokov MB hneď po zaviečkovaní vkladám do škôlkovacieho rámika (20 klietok) a vkladám do dochovnej uličky medzi plod, ak je možnosť, tam kde je otvorený. Doliahnutie MB v chovnom včelstve je nesporná výhoda pre včelára, lebo všetko má pod kontrolou a na mieste, zároveň v časti kde je škôlkovací rámik, môžem vložiť aj chovný rámik s larvičkami. Je to chov pri matke, ktorá je oddelená od chovnej časti materskou mriežkou. Možno Vám moja rada trochu pomôže zorientovať sa v tejto problematike. Anton

Ešte aj teraz používam 8 úľov, dvojpriestorové, nadstavkové s pevným dnom. Vlastroručne som ich vyrobil (smrek)v roku 1958, neboli z vnútra ničím natreté (ani dno)a slúžia doteraz, aj včelám sa v nich darí. Len v jednom som dno upravil, vložil som na porušené dno hliníkový plech. Na Konferencii som už raz písal ako tom robí maďarský kolega, má vyše 200 včelstiev, roz.plástov 420x185mm, so stenami 22mm. On všetky debničky chráni proti hnilobe len vyvarením celej debničky v jedlom oleji (ten najlacnejší), ponorením na 5 min. do vriaceho oleja (100°C) vo vhodnej nádobe. Až po vyschnutí, z vonkajšej strany natrie šedou farbou.
Úle vyrábam doteraz a farbou natieram len z vonku, bez vnútornej konzervácii. Veľa zdaru, Anton

Jsem malovčelař a stále se nemůžu rozhodnout pro správnou ramkovou míru. Mám celkem 3 včelstva - 2* nastavkový úl 39*24 a 1* 42*17. Jako velmi zaměstnaný a v práci vytížený člověk mi pro mou zálibu zůstává málo času. Kdo poradí? je lepší nástavkový úl 42*17 nebo 39*24. počet včelstev bych v nejbližší době nechtěl rozšířit, ty 3 jsou na mně tak akorát.Výnos medu není pro mně rozhodující, hlavně málo času na ošetření a dobré opylením rostlin na zahradě. Díky za každý názor Staňa

Dobrý den.Sháním hrnec na tavení vosku do 1000 Kč.

Poradí mi někdo jak vyčistit kožené včelařské rukavice. Po sezoně jsou od medu a vosku upatlané a hlavně tak ztvrdlé, že již nejdou použít a musím je vyhodit a koupit nové.
Případně zda máte typ na jiné než včelařské, jež jsou často tak slabé, že když se mi někdy oplodní matka s nějakým sršněm (trubcem)a včelstvo je ostré, tak je holky v klidu propíchnou?

No vidíte já pocházím z živnostenské rodiny tak jsme si za komiunusmu užili svoje Taky jsem pracoval na kotelně a viděl i slyšel dovico
Dnes však pozoruji , že historie se opakuje . Komunisti taky zhruba těch patnáct let hledali třídního nepřítele a zavírali nebo popravovali
My máme 16 let po převratu a prověřujeme o sto péro dál , ale na začátku naší demokracie se říkalo "bude to na deset roků". Ohlídni se po té opěvované americké demokracii, (viz. Irák a věznice) kde jen jde o americké zájmy = prodej ropy ve světě jen za dolary.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Seremed <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 23.5.2006 17:18:52
> ----------------------------------------
> to máte pane Pepane úplnou pravdu, čiší ze mě nenávist k té rudé
> pomoci...ale nejsem sám a tak netrpím:))) Možná se to týká i vás, ale
> zneužívat takhle svazový časák- to je nestydatost, proto bolševika Prokeše
> do koše!(ten to napsal, kdyby něco)..
>
>
>

Včelařské rukavice nepoužívám, jsou příliš drahé a tenké. Vždycky zajdu do
obchodu s ochrannými pomůckami a vyberu z desítek možností příslušně silné
kožené prstové rukavice v ceně cca 30 - 40 Kč. Doma na ně našiju látkové
manžety s gumičkama. Naposledy se mně zalíbily tříprstové svářečské rukavice
s dlouhými koženými manžetami, které byly dostatečně silné, měly už kožené
manžety a byly cca 2 - 3 x levnější než včelařské. Ty manžety stačilo jen
opatřit trochu silnějšími gumičkami. Kdo chce přece jen používat včelařské
rukavice, které jsou tenké, já jsem pod ně kdysi používal tenké bavlněné
rukavičky. Má to tu výhodu, komu se více potí ruce, může je střídat a prát.
Je to hygieničtější, zvláště u starších kožených rukavic jsou ty bavlněné
uvnitř už za jeden den překvapivě silně špinavé.
Ztvrdlé kožené rukavice jsou nasáklé zvenku sladinou, zevnitř potem a chybí
v nich mazadlo. Takže já bych asi po mechanickém očištění ty rukavice
naložil na tak dva dny do kýblu s vodou, pak opatrnutým mnutím a jemným
kartáčováním vypral od vodou odstranitelných nečistot. Použitím nějakého
saponátu nebo dokonce vypráním v benzínu by se asi odstranily i důležité
složky kůže jako ty mazadla, asi by se tím nadělalo víc škody než užitku.
Pak bych z nich odstranil vodu odkapaním a sušením v suchých hadrech tak,
aby zůstaly mírně vlhké a stále ohebné, kdyby úplně vyschly, nejspíš by
ztvrdly a zničily se. Potom bych do nich zapravil rovnoměrně trochu
mazadla, osvědčené amatérské na kožené boty je jeden díl jeleního loje,
jeden díl včelího vosku a jeden díl lněného oleje a to vše rozpuštěno za
tepla v technickém benzínu nebo podobném rozpouštědle. Pro rukavice bych k
tomu včelímu vosku přidal ještě tak čtvrtinu, třetinu propolisu kvůli jeho
antibakteriálním účinkům. Pak zbývá někde ve stínu rukavice opatrně dosušit
a případná ztvrdlá místa na rukavicich změkčit vetřením mazadla a opatrným
prohnětením ztvrdlého místa. Lněný olej se dá koupit nejsnáz asi v
obchodech s uměleckými potřebami. Hotové mazadlo na kůži by mělo jít koupit
v obchodech se sedlářskými potřebami nebo podobných s výrobky z kůže.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale Linka" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 24, 2006 6:34 AM
Subject: Čitění včelařských rukavic


> Poradí mi někdo jak vyčistit kožené včelařské rukavice. Po sezoně jsou od
> medu a vosku upatlané a hlavně tak ztvrdlé, že již nejdou použít a musím
je
> vyhodit a koupit nové.
> Případně zda máte typ na jiné než včelařské, jež jsou často tak slabé, že
> když se mi někdy oplodní matka s nějakým sršněm (trubcem)a včelstvo je
> ostré, tak je holky v klidu propíchnou?

Dobrý den ve spolek
Sháním včelí pil (ke konzumaci)....nemáte někdo tušení kde by se tato surovina dala sehnat a v jakém balení, případně za jakou cenu....děkuji za každou odpověď.....Mějte se Robert Dominik

Dobrý den ve spolek
Sháním včelý pil (ke konzumaci)....nemáte někdo tušení kde by se tato surovina dala sehnat a v jakém balení, případně za jakou cenu....děkuji za každou odpověď.....Mějte se Robert Dominik

Dne středa 24 května 2006 06:34 Ale Linka napsal(a):

> Případně zda máte typ na jiné než včelařské, jež jsou často tak slabé, že
> když se mi někdy oplodní matka s nějakým sršněm (trubcem)a včelstvo je
> ostré, tak je holky v klidu propíchnou?

Zdravim,

s uspechem pouzivam silnostene gumove rukavice na uklid - cerveno zlute z
DROXY drogerie, cena cca 100 Kc - zivotnost 1 sezona. Ted jsem s nima
pracoval ve vcelach bez koure a dobry. Zalezi ale i na druhu ulu a pohybech
vcelare. Jedina nevyhoda - ve vedrech se trochu poti ruce.

Honza

Zdravím,
mám 40-50 včelstev, jedinou ochranu, kterou občas používám je včelařský klobouk. Normálně chodím do práce, ke včelám jdu až mám padla(nejsem učitel), pak to není vždy ideální čas pro práci se včelami. Nejraději dělám v tričku a kalhotách, nebo šortkách. Už jen ten klobouk nemám rád, používám ho, až když více otravují. Když vidím(při fumigaci), jak se včelaři bojí žihadla, tak se až divím, že to dělají. Nějaké to žihadlo k práci se včelami určitě patří(prý je to i zdravé). Rukavice nemám, tudíž musím jen občas vyprat smetáček. Kalhoty a trička ke včelám je dobré mít také zvláštní, nebot´ se zamaží od propolisu(vyprat se to nedá), jinak to nevadí.
Hodné včely přeje Luboš Holý

www.vcelnex.cz apod.

nech si jen 42x17.....

Pokud máte zájem o rouskovaný včelí pyl, stačí se jen ozvat na v.zemánek/=/post.cz. Jedná se o rouskovaný sušený včelí pyl z oblasti CHKO Třeboňsko. Produkt přímo od včelaře, tedy ode mne. S pozdravem Vlasta

Zalezi na tom odkud jste, nejlepsi je osobni odber. U mne si muzete koupit
vsechny produkty, tedy i pyl.
Frantisek Rousek
Hradec Kralove


Dobrý den ve spolek
Sháním včelý pil (ke konzumaci)....nemáte někdo tušení kde by se tato
surovina dala sehnat a v jakém balení, případně za jakou cenu....děkuji za
každou odpověď.....Mějte se Robert Dominik

zkus to bez rukavic s mírnýma včelama,místo klobouku používám brýle k brusce,přece je oko jediné místo kam by vás včela neměla bodnout...dobrá je čepice,nemotaj se tolik do vlasů....a když v. nemaj náladu tak se teprve šáhne po klobouku a kombinéze a to minimálně,pokud používáte jedno ochr. oblečení jen ke včelám,včely si na váš pach zvyknou....když sem potřeboval rukavice pro cit tak "aidsovky" ty co mají doktoři při operacích....
...kuřák sem dřív zapaloval dobře vyschlou hobrou ,ta chytne hned ,ale našel sem paseku plnou pařezů z jasanů na vynikající troud a ten chytne taky hned a ještě víc kouří a vonní příjemně...


jinak mě teď pár lidí znejistělo v tom ,jestli v jednom úle se 2 matkami rozhodnou včely ,kterou si nechají ,a kterou ne,nebo dojde k zápasu matek....?????????

nejlepší je od včelaře......


p.s.
nezpracovaný surový pyl je těžko stravitelný...

Poradila mi to moje znama, ale ja ji moc neveril. Ta pouziva jednorazove lekarske.
Letos to ale doporucil i veterinar a blizky mor, tak jsem si je vzal na jarni preleceni.
A kdyz jsme tady u jednoho souseda rozebiraly nejake stare zadovaky, tak jsme si dost uzily.
Kdyz jsme vraceli ramky, tak uz jsem povazoval za jistejsi vzit si kozene, co mel ve vceline a videl jsem rozdil.
Kozene byly jak kaktus. Vcely do nich bodaly ostosest.
Gumovych si ve srovnani s temi kozenymi ani nevsimly.
Takze jsem se presvedcil, ze kolegyne mela pravdu a kozene jsem povesil na hrebik(doslova). Zatim to jde, delam bez rukavic, a az bude pozdeji hur, vezmu pripadne lekarske.

Jinak s tim vesenim na hrebik, tak tam doporucuji neznalym, aby si davali pozor na mysi. Rukavice jsou nasakle medem a kdyz se k tomu mysi dostanou, tak to prijde draho. Uz dvakrat mi okousaly briska na prstech rukavic kdyz jsem je neopatrne nechal lezet ve vceline.
Karel

znáte někdo přesně podmínky,za kterých lze kočovat,hlášení na obci, papír od SVS apod?


dotace mě nezajímají....je to berlička

No, to si musí každý rozhodnout sám, jestli ochranu proti včelímu bodnutí
používat nebo ne. Je jasné, že kdo začíná, tak je pro něho bodání včel
stresující, tudíž by bez ochrany pracoval v silném stresu a necitlivě,
následně by došlo ještě k podstatnějšímu rozrušení včel a tím ještě k
silnějšímu bodání a tím ještě k silnějšímu stresu včelaře až by to nejspíš
skončilo tím, že by včelař napadán soustavně desítkami a stovkami včel
opustil stanoviště s rozebraným včelstvem a nejspíš i včelaření.
Proto beru používání ochranných včelařských pomůcek v první řadě jako
protistresující faktor, který mi umožní se včelami pracovat v klidu a o to
méně je rozrušit.
Co se týká rukavic, první roky jsem je používal pořád. Potom dlouho jsem
začínal jít do včel bez rukavic a navlékal jsem si je až včely začaly být
trochu víc rozrušené a začaly bodat. Posledních pár let si je často už taky
během celého zásahu ani nenavleču. Rozhodující je u mně pohoda práce. Nezdá
se mi, že by se tady jednalo o nějaký návyk včel na včelaře. Spíš si myslím,
že s přibývajícími léty zkušeností s práce se včelami s nimi automaticky
začínám pracovat tak, že i při složité práci třeba s jednotlivými rámky ty
včely většinou nerozruším tak, aby začaly hromadně bodat. Pár žihadel
věnovaných náhodou přimáčknutými včelami nijak nevadí.
Rukavice mám ale vždy v záloze. Stačí nějaký náběh na déšť nebo bouřku a z
klidných včel se najednou stanou divoké. Taky ale nijak něšlechtím včely,
nevyřazuji obvykle ani ty nejdivočejší. Ostatně dnešní nejdivočejší
včelstva by pravděpodobně před 20 - 30 roky patřila mezi ty klidnější.
Co se týká jiné ochrany, automaticky používám kuklu. Ono včely nesmí nejen
bodnout do oka, ale hodně rizikové je i bodnutí při vdechnutí včely. A i
jinde do hlavy to většinou bolí více než do jiných částí těla. Jinak
používám oděv vyhrazený hlavně pro práci se včelami, který má částečně
ochrannou funkci a částečně proto, že případné znečištění protolisem u něho
nevadí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 24, 2006 9:48 AM
Subject: Re: Čitění včelařských rukavic


> zkus to bez rukavic s mírnýma včelama,místo klobouku používám brýle k
> brusce,přece je oko jediné místo kam by vás včela neměla bodnout...dobrá
je
> čepice,nemotaj se tolik do vlasů....a když v. nemaj náladu tak se teprve
> šáhne po klobouku a kombinéze a to minimálně,pokud používáte jedno ochr.
> oblečení jen ke včelám,včely si na váš pach zvyknou....když sem potřeboval
> rukavice pro cit tak "aidsovky" ty co mají doktoři při operacích....
> ...kuřák sem dřív zapaloval dobře vyschlou hobrou ,ta chytne hned ,ale
> našel sem paseku plnou pařezů z jasanů na vynikající troud a ten chytne
> taky hned a ještě víc kouří a vonní příjemně...
>
>
> jinak mě teď pár lidí znejistělo v tom ,jestli v jednom úle se 2 matkami
> rozhodnou včely ,kterou si nechají ,a kterou ne,nebo dojde k zápasu
> matek....?????????

No já bych po nějaké hodině práce v nějakých nepromokavých gumových
rukavicích měl v nich tak mokro, jako bych si tam nalil hrnek vody.
Kožené jsou někdy napuštěny různými těmi mazadly a zvláčńovadly, které
včelám nejspíš nevoní. Kdysi jsem sbíral roj a v chvatu jsem použil místo
včelařských nové kožené zimní rukavice s typickou "koženou"vůní. Včely
bodaly víceméně v normě ale jedna kožená část na obou rukavicích byla taky
jako kaktus. U levných pracovních kožených jsem nic takového nezpozoroval.
Jinak je taky otázka, jak dalece má ochrana včelaře podněcovat včely k
bodání. Říká se třeba, že bílá barva oděvu včely odrazuje od bodání. Mně ale
připadá, že když už se včela rozhodne bodnout, tak třeba do bílého oděvu
nebodne, ale potom bodne včelaře do těla. Naopak v případě tmavého oblečení
včela bodne do oblečení a včelaž je žihadla ušetřen.
Jinak potvrzuji, že kožené rukavice chutnají hlodavcům. Vůbec ve včelíne v
lese mně někdy připadá, že myši mezi sebou pořádají závody, co
nejneobvyklejšího ta která myš rozhryže a znehodnotí. Kůže,dřevo polystyren,
voští ale taky PET láhve, mýdlo v poličce, parafínová svíčka....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 24, 2006 9:56 AM
Subject: Re: Čitění včelařských rukavic


> Poradila mi to moje znama, ale ja ji moc neveril. Ta pouziva jednorazove
> lekarske.
> Letos to ale doporucil i veterinar a blizky mor, tak jsem si je vzal na
> jarni preleceni.
> A kdyz jsme tady u jednoho souseda rozebiraly nejake stare zadovaky, tak
> jsme si dost uzily.
> Kdyz jsme vraceli ramky, tak uz jsem povazoval za jistejsi vzit si kozene,
> co mel ve vceline a videl jsem rozdil.
> Kozene byly jak kaktus. Vcely do nich bodaly ostosest.
> Gumovych si ve srovnani s temi kozenymi ani nevsimly.
> Takze jsem se presvedcil, ze kolegyne mela pravdu a kozene jsem povesil na
> hrebik(doslova). Zatim to jde, delam bez rukavic, a az bude pozdeji hur,
> vezmu pripadne lekarske.
>
> Jinak s tim vesenim na hrebik, tak tam doporucuji neznalym, aby si davali
> pozor na mysi. Rukavice jsou nasakle medem a kdyz se k tomu mysi dostanou,
> tak to prijde draho. Uz dvakrat mi okousaly briska na prstech rukavic kdyz
> jsem je neopatrne nechal lezet ve vceline.
> Karel

Všem Vám děkuji za odpovědi (hlavně Radimovi).
Bohužel na rozdíl od Vás jsem v poněkud jiném postavení.
Včelařím od roku 2000 (je mi 50). Ve 20 jsem zjistil, že jsem silně alergický na včelí bodnutí. Stačilo jedno žihadlo a do 5 minut mě šíleně svědilo celé tělo, dostával jsem křeče do slabin, po 1/4 hodině jsem musel asi 10 minut intenzivně myslet i na to abych dokázal dýchat (když jsem před 10 roky dostal od sršně žihadlo do oka, tak mě žena musela odvézt k doktorovi na injekci).
Včelaření mne hrozně lákalo a tak jsem se do toho po 5 letech přemýšlení pustil.
Z počátku jsem k nim chodil jako kosmonaut - to jsem měl patery - v létě to bylo jako 1/2 hodiny v sauně, přesto jsem při neopatrnosti sem tam nějaké chytil a prožíval si alergickou reakci. Po prvních cca 10 žihadlech jsem začal pozorovat, že se reakce snižuje.
Dnes mám 20 včelstev a včera jsem založil 28 oddělků z vlastních matečníků (loni jsem měl 60% úspěšnost) a po cca 50 žihadlech, jež jsem dosud dostal, se reakce omezuje pouze na cca 1/2 hodinové svědění v tříslech a v podpaží - ale dá se to vydržet - už nepoužívám 2-3 vrstvy oblečení. (Tak snad do 10 let Vám již nebudu muset závidět).
Proto nepreferuji nic jiného než mírnost. Jakmile při nějakém zásahu (odběr medu do toho nepočítám - to je samozřejmě fofr) jde po mě více než 5 - 10 včel včelstvo ruším vysypáním cca 10 metrů od úlů (nahradím na podzim silným oddělkem), loni to byly 3 včelstva ze 14.
I přes to je to dnes můj největší koníček s velkým K.

Obecně se tvrdí, že s nízkými nástavky je lepší manipulace, zvláště, když jsou plné medu. Dále je nutno dodat, že v úlech s nízkými nástavky je třeba mít silná včelstva. Také se říká, že nízké nástavky jsou vhodnější do nižších poloh (nižší nadmořská výška). Oproti tomu vysoké jsou na manipulaci těžší, ale údajně nemusí být tak silná včelstva (doženou to rychlým rozvojem).
Asi bych to ještě nějaký čas zkoušel - pak se pozná rozdíl v manipulaci, výnosu atd.

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Staňa [mailto:stanap/=/tiscali.cz]
> Sent: Tuesday, May 23, 2006 10:27 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Nízké nebo vysoké nástavky
>
> Jsem malovčelař a stále se nemůžu rozhodnout pro správnou ramkovou míru.
> Mám celkem 3 včelstva - 2* nastavkový úl 39*24 a 1* 42*17. Jako velmi
> zaměstnaný a v práci vytížený člověk mi pro mou zálibu zůstává málo času.
> Kdo poradí? je lepší nástavkový úl 42*17 nebo 39*24. počet včelstev bych v
> nejbližší době nechtěl rozšířit, ty 3 jsou na mně tak akorát.Výnos medu
> není pro mně rozhodující, hlavně málo času na ošetření a dobré opylením
> rostlin na zahradě. Díky za každý názor Staňa

v NN sa menej narobis v lete a lahsie sa budu dvihat aj v starobe. Vcelam
vsak pre rozvoj lepsie vyhovuju vacsie ramiky.
Ak planujes do 10 vcelstiev radil by som VN. pri tomto pocte sa da mednik
odoberat aj po ramikoch. Po ramikoch je to este zabava.
Velke mnozstva, nastavky, automaticky medomet atd. to je uz praca.

Matej Osusky




Čejka Zdeněk, Informatik (BK) <Zdenek.Cejka/=/bk.mpsv.cz>
05/24/2006 01:50 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
RE: Nízké nebo vysoké nástavky






Obecně se tvrdí, že s nízkými nástavky je lepší manipulace, zvláště, když
jsou plné medu. Dále je nutno dodat, že v úlech s nízkými nástavky je
třeba mít silná včelstva. Také se říká, že nízké nástavky jsou vhodnější
do nižších poloh (nižší nadmořská výška). Oproti tomu vysoké jsou na
manipulaci těžší, ale údajně nemusí být tak silná včelstva (doženou to
rychlým rozvojem).
Asi bych to ještě nějaký čas zkoušel - pak se pozná rozdíl v manipulaci,
výnosu atd.

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Staňa [mailto:stanap/=/tiscali.cz]
> Sent: Tuesday, May 23, 2006 10:27 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Nízké nebo vysoké nástavky
>
> Jsem malovčelař a stále se nemůžu rozhodnout pro správnou ramkovou míru.
> Mám celkem 3 včelstva - 2* nastavkový úl 39*24 a 1* 42*17. Jako velmi
> zaměstnaný a v práci vytížený člověk mi pro mou zálibu zůstává málo
času.
> Kdo poradí? je lepší nástavkový úl 42*17 nebo 39*24. počet včelstev bych
v
> nejbližší době nechtěl rozšířit, ty 3 jsou na mně tak akorát.Výnos medu
> není pro mně rozhodující, hlavně málo času na ošetření a dobré opylením
> rostlin na zahradě. Díky za každý názor Staňa

No, alergii jsem sice neměl, ale taky během doby včelaření pozoruji silný
ústup intenzity reakcí na včelí bodnutí. Kdysi pro mě znamenalo včelí
bodnutí až třídenní velký otok tohoto místa. To se postupně snižovalo,
dneska většinou vůbec neoteču a pokud ano, tak to během obvykle půl dne
zmizí a je to jen malinký otok, nikdy ne tak rozsáhlý jako tehdy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale Linka" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 24, 2006 1:35 PM
Subject: Re: Čitění včelařských rukavic


> Všem Vám děkuji za odpovědi (hlavně Radimovi).
> Bohužel na rozdíl od Vás jsem v poněkud jiném postavení.
> Včelařím od roku 2000 (je mi 50). Ve 20 jsem zjistil, že jsem silně
> alergický na včelí bodnutí. Stačilo jedno žihadlo a do 5 minut mě šíleně
> svědilo celé tělo, dostával jsem křeče do slabin, po 1/4 hodině jsem musel
> asi 10 minut intenzivně myslet i na to abych dokázal dýchat (když jsem
před
> 10 roky dostal od sršně žihadlo do oka, tak mě žena musela odvézt k
> doktorovi na injekci).
> Včelaření mne hrozně lákalo a tak jsem se do toho po 5 letech přemýšlení
> pustil.
> Z počátku jsem k nim chodil jako kosmonaut - to jsem měl patery - v létě
to
> bylo jako 1/2 hodiny v sauně, přesto jsem při neopatrnosti sem tam nějaké
> chytil a prožíval si alergickou reakci. Po prvních cca 10 žihadlech jsem
> začal pozorovat, že se reakce snižuje.
> Dnes mám 20 včelstev a včera jsem založil 28 oddělků z vlastních matečníků
> (loni jsem měl 60% úspěšnost) a po cca 50 žihadlech, jež jsem dosud
dostal,
> se reakce omezuje pouze na cca 1/2 hodinové svědění v tříslech a v podpaží
> - ale dá se to vydržet - už nepoužívám 2-3 vrstvy oblečení. (Tak snad do
10
> let Vám již nebudu muset závidět).
> Proto nepreferuji nic jiného než mírnost. Jakmile při nějakém zásahu
(odběr
> medu do toho nepočítám - to je samozřejmě fofr) jde po mě více než 5 - 10
> včel včelstvo ruším vysypáním cca 10 metrů od úlů (nahradím na podzim
> silným oddělkem), loni to byly 3 včelstva ze 14.
> I přes to je to dnes můj největší koníček s velkým K.

Včelařim rok a nejlepší napad co rodiče dostaly, že když jsem byl pryč v lete takže mi vyprali halenku co používám... Prací prášky včelám voněj uplně nádherne a ja nestíhal utíkat... a začal jsem byt nervozní když jsem kolem sebe slyšel bzukot, ale překonal jsem to a i když jdu ke včelam jako kosmonaut, tak aspon vim že to riziko minimalizuji a delam v klidu, asi bych ted byl neoblečenej strašně nervozni....

Samozřejmě beru včeli bodnuti jako nutnou daň ktery se stejnak nevyhnu a když dostanu jednu do kožichu , zjistil jsem že mi na otok pomaha fenistyl gel (nebo jak se přesne jmenuje). ted mi pomohl když jsem jednu dostal do pysku (při praci mimo uly) a vypadal jak havajskej domovnik....

Děkuji všem za zajímavé názory a rady. Zkusím to natřít a uvidí se časem kolik to vydrží.

Včera při prohlídce jsem našel v jednom včelstvu dva zralé matečníky, asi by se mohlo jednat o matečníky, které povedou k tiché výměně matky.
Současná matka je výběrová rok stará a na jaře mi krásně plodovala a ještě teď ma hodně zavíčkovaného i nezavičkovaného plodu. Nechce se mi ji nechat jen tak vyměnit, i když je pravda, že teď se drži na jednom plástu, kde je přistavěna trubčina a nakladená vajíčka lze najít jen sporadicky i když volné buňky v úle jsou.
Co s tím mám dělat. Mám to nechat na včelách a doufát, že vědí co dělají nebo mám matečniky zužitkovat na oddělky?

nemas pocit, ze se ti chteji vyrojit?

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mate?n?k tich? v?m?ny
> Datum: 25.5.2006 09:24:48
> ----------------------------------------
> Včera při prohlídce jsem našel v jednom včelstvu dva zralé matečníky, asi
> by se mohlo jednat o matečníky, které povedou k tiché výměně matky.
> Současná matka je výběrová rok stará a na jaře mi krásně plodovala a ještě
> teď ma hodně zavíčkovaného i nezavičkovaného plodu. Nechce se mi ji nechat
> jen tak vyměnit, i když je pravda, že teď se drži na jednom plástu, kde je
> přistavěna trubčina a nakladená vajíčka lze najít jen sporadicky i když
> volné buňky v úle jsou.
> Co s tím mám dělat. Mám to nechat na včelách a doufát, že vědí co dělají
> nebo mám matečniky zužitkovat na oddělky?
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Taky mám dojem, že reakce na včelí bodnuti se mi postupně trošku zlepšuje (a pokud se nezlepšuje, tak určitě se nezhoršuje). A posledni zkušenost z tohoto vikendu - dostal jsem žihadlo do oka. Poté co jsem dostal calciovku do žíly, vzal jsem si zyrtek... tak jsem vůbec neviděl na oko 3/4 dne. Ještě že jsem to nedostal i do druhého oka :-). Stejně je to ale nadherny koníček.

nekladie, lebo sa chce rojit. Urob s nou odlozenec - ramik na ktorom sedi
+ 4 ramiky so vcelami. V povodnom vcelstve nechaj len jednu Mb. Povodne
vcelstvo skotroluj o 3 tyzdne ci je v nom uz oplodnena mlada matka. Ak das
do odlozenca aj ramik zavieckovaneho plodu ( prirodzene bez Mb ) ulahcis
odlozencu jeho rozvoj.

Matej






"Tomá" <e-mail/=/nezadan>
25.05.2006 09:24
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Mateèník tiché výmìny






Včera při prohlídce jsem našel v jednom včelstvu dva zralé matečníky, asi
by se mohlo jednat o matečníky, které povedou k tiché výměně matky.
Současná matka je výběrová rok stará a na jaře mi krásně plodovala a ještě
teď ma hodně zavíčkovaného i nezavičkovaného plodu. Nechce se mi ji nechat
jen tak vyměnit, i když je pravda, že teď se drži na jednom plástu, kde je
přistavěna trubčina a nakladená vajíčka lze najít jen sporadicky i když
volné bu�ky v úle jsou.
Co s tím mám dělat. Mám to nechat na včelách a doufát, že vědí co dělají
nebo mám matečniky zužitkovat na oddělky?

......Také se říká, že nízké nástavky jsou vhodnější
do nižších poloh (nižší nadmořská výška)......

u nadmořské výšky je spíše podstatná r.délka než výška a půdorys(v chladnějších oblastech mají radši "komín")

42x....je univerzální míra pro všechny naše snůškové oblasti,o tom že je biologicky vhodnější pro včely není třeba snad nikoho přesvědčovat...

Dobrý den,
poradí někdo,kde bych mohl koupit, nebo nějakým spůsobem vyrobit lis na mezistěny?

Dobrý den,
poradí někdo, kde se dá koupit lis na výrobu mezistěn?

Ahoj,nejsi sám.
S alergií mám podobný problém.Při téměř stejném věku jsem začal taky v r.2000 a začal chodit do včel bez rukavic pod vedením zkušeného včelaře.Do končetin včelí bodnutí nevadilo,to byl jenom lokální otok a později již vůbec.Ale,do krku to vadilo.To jsem pak byl jak muž s obří hlavou.Otekl jsem již celý a dřevnatěl jazyk.Takže po vyšetření zjištěna alergie a nyní chodím po měsíci na injekci na alergologii.Podle vyjádření doktora se alergie nemůže výrazně zlepšit,jen utlumit těma injkcema,případně beru preventivně zirtek.Při častějším počtu pobodání od včel se má alergie zhoršovat.Pravdou je,že si na to dávám pozor ažihadlo dostanu vyjímečně,takže jsem již dlouho neotekl .
Je nutné neprovokovat vůněmi nebo pachy těla ,oblečení apod,mít mírné včelky a nebýt plašič včel.Před zásahem do včel mít vše připravené.Dodržování těchto zásad se mi ale ne vždy podaří na 100%.Žihadel mám nasbíráno asi kolem 200 .
Včelky mám pořád a v sobotu jdeme s kamarádem vytáčet a dělat oddělky.Je to dobrý koníček . Ženě jem říkal,že to moc času nepotřebuje.Asi jsem neřekl celou pravdu.Ahoj.
Ať to lítá.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Linka <ales.linka/=/preciosa.com>
> Předmět: Re: ?it?n? v?ela?sk?ch rukavic
> Datum: 24.5.2006 13:35:15
> ----------------------------------------
> Všem Vám děkuji za odpovědi (hlavně Radimovi).
> Bohužel na rozdíl od Vás jsem v poněkud jiném postavení.
> Včelařím od roku 2000 (je mi 50). Ve 20 jsem zjistil, že jsem silně
> alergický na včelí bodnutí. Stačilo jedno žihadlo a do 5 minut mě šíleně
> svědilo celé tělo, dostával jsem křeče do slabin, po 1/4 hodině jsem musel
> asi 10 minut intenzivně myslet i na to abych dokázal dýchat (když jsem před
> 10 roky dostal od sršně žihadlo do oka, tak mě žena musela odvézt k
> doktorovi na injekci).
> Včelaření mne hrozně lákalo a tak jsem se do toho po 5 letech přemýšlení
> pustil.
> Z počátku jsem k nim chodil jako kosmonaut - to jsem měl patery - v létě to
> bylo jako 1/2 hodiny v sauně, přesto jsem při neopatrnosti sem tam nějaké
> chytil a prožíval si alergickou reakci. Po prvních cca 10 žihadlech jsem
> začal pozorovat, že se reakce snižuje.
> Dnes mám 20 včelstev a včera jsem založil 28 oddělků z vlastních matečníků
> (loni jsem měl 60% úspěšnost) a po cca 50 žihadlech, jež jsem dosud dostal,
> se reakce omezuje pouze na cca 1/2 hodinové svědění v tříslech a v podpaží
> - ale dá se to vydržet - už nepoužívám 2-3 vrstvy oblečení. (Tak snad do 10
> let Vám již nebudu muset závidět).
> Proto nepreferuji nic jiného než mírnost. Jakmile při nějakém zásahu (odběr
> medu do toho nepočítám - to je samozřejmě fofr) jde po mě více než 5 - 10
> včel včelstvo ruším vysypáním cca 10 metrů od úlů (nahradím na podzim
> silným oddělkem), loni to byly 3 včelstva ze 14.
> I přes to je to dnes můj největší koníček s velkým K.
>
>
>

Dne čtvrtek 25 května 2006 17:32 vasek svoboda napsal(a):

> Ženě jem říkal,že to moc času nepotřebuje.Asi jsem neřekl celou
> pravdu.Ahoj. Ať to lítá.

:)

Zatím jen pro zkoušku jsem pro tavení použil klasickou smaltovanou litinovou kotlinu(60 l),do které jsem zhotovil síto (silonová síť 2x2 mm)s vyššími okraji na "košilky" apod.Síto je zhruba v polovině kotle.Těsně pod něj jsem nalil vodu.Na síto vleze 1o rámků.Samozřejmě těsnící poklice,která mi moc netěsnila, ale to je konstrukční detail,utěsněním ještě zvýším výkon.Parní výkon -za 1 hod 4o rámků(!),přikládal sem jen vytavenýma rámkama a doléval jsem vodu ...jakmile vosk sjel do síta měnil jsem rámky,byly od páry suché bez vosku a bez problémů by šli znovu zatavit,vosk čistý,čistá rychlá práce,výtěžnost vysoká,košilky po akci nešpinily vůbec voskem,se zkouškou sem spokojený,chce to jen dořešit detaily...

Dnes 26.5.2006 je v Dnes na str. C2 článeček o ztrátách včelstev v jižních čechách.Čísla tam uvedená se mi zdají přehnaná.Jak to vidíte vy?

> Dobrý den,
> poradí někdo,kde bych mohl koupit, nebo nějakým spůsobem vyrobit lis na
> mezistěny?


Třeba na http://www.swienty.com/?pid=5&id=48721&ref=1012&root=1012 nebo
http://www.legaitaly.com/eng/cat_1_9.html nebo
http://china-bees.cn/mfjj/_notes/pmccyyq.htm

vzhledem k cenám doporučuji při čtení sedět. Návod na výrobu najdete ve
včelařské encyklopedii J. Jindry.

mp

Lis na mezistěny by mohl sehnat z nějaké pozůstalosti po včelaři. Záleží, ale na tom jaké máš záměry, tj. kolik kusů chceš vyrábět a na cvo je používat. Já jsem v pozůstalosti jeden takový lis měl včelíně, ale ruční výroba je o získání určité praxe, ale hlavně je časově náročná. Také mezistěny se mi při pokusu dařilo dělat dosti silné. Kromě toho byly rozměru asi 20x24. Ale např. na mezistěny z panenského díla pro plástečkový med je to možné řešení. Zkus prohledat diskusi v této konferenci, už zde na toto téma lecos zaznělo, zcela určite např postup při lisování.

S pozdravem

vsusicky

...a to jsi topil přímo pod touto kotlinou? Dá se říct, že je potřeba
třeba Brutar, dole je voda pod kterou topíš a vznikající pára taví dílo,
z kterého vosk kape do této vřící vody?? Chápu to přesně?

jose

p.k. napsal(a):
> Zatím jen pro zkoušku jsem pro tavení použil klasickou smaltovanou
> litinovou kotlinu(60 l),do které jsem zhotovil síto (silonová síť 2x2 mm)s
> vyššími okraji na "košilky" apod.Síto je zhruba v polovině kotle.Těsně pod
> něj jsem nalil vodu.Na síto vleze 1o rámků.Samozřejmě těsnící poklice,která
> mi moc netěsnila, ale to je konstrukční detail,utěsněním ještě zvýším
> výkon.Parní výkon -za 1 hod 4o rámků(!),přikládal sem jen vytavenýma
> rámkama a doléval jsem vodu ...jakmile vosk sjel do síta měnil jsem
> rámky,byly od páry suché bez vosku a bez problémů by šli znovu zatavit,vosk
> čistý,čistá rychlá práce,výtěžnost vysoká,košilky po akci nešpinily vůbec
> voskem,se zkouškou sem spokojený,chce to jen dořešit detaily...
>
>
>

Misto rukavic si skuste potrit ruce octovou vodou.
Mirek

Co poradíte mladým včelařům na VŠ koleji?

http://koleje.tul.cz/index.php?switch8=8&id=277&oldtime=1148584037

Dobrý den,
dokáže mi někdo poradit, jak vyrobit, nebo kde koupit lisovací matrici na výrobu mezistěn?

Zdravím,
Včelařím na rámkové míře 46x17 cm. Četl jsem pár článků, kde autoři uváděli, že se nízké rámky nemusí drátkovat.
Zatím mám všechny rámky nadrátkované. Jsem s pevností nízkých plástů spokojen. S pevností plástů v nedrátkovaných rámcí nemám zatím žádné zkušenosti.
Včelaří tu někdo s nedrátkovanými rámky? Nebortí se plásty s medem při vytáčení?
Předem děkuji za odpověd.

zdraví: J. Tulkan

Loni jsem poprvé vytáčel med z nedrátkovaných rámků (světlé souše, r.m.
44,8x15,9). Musí se s nimi zacházet opatrněji, než s drátkovavými, ale jinak
jsem neměl žádný problém.

Mezistěnu lepím voskem na horní loučku, rámek je bez drážek.

mp




----- Original Message -----
From: "J. Tulkan" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 26, 2006 10:31 AM
Subject: Nízký rámek & drátkování


> Zdravím,
> Včelařím na rámkové míře 46x17 cm. Četl jsem pár článků, kde autoři
> uváděli, že se nízké rámky nemusí drátkovat.
> Zatím mám všechny rámky nadrátkované. Jsem s pevností nízkých plástů
> spokojen. S pevností plástů v nedrátkovaných rámcí nemám zatím žádné
> zkušenosti.
> Včelaří tu někdo s nedrátkovanými rámky? Nebortí se plásty s medem při
> vytáčení?
> Předem děkuji za odpověd.
>
> zdraví: J. Tulkan

Také používám nedrátkované rámky (42x17). V horní a dolní loučce mám
drážky. Do drážky v horní louččce mezistěnu zaleju voskem pomocí
injekční stříkačky, mezistěna tedy vysí do drážky v dolní loučce, kde
musí mít vůli aby se měla kam v úle roztáhnout.

Při vytáčení mám plásty v celé ploše bobře opřené o pletivo koše (kvůli
hoffmanovým bočním loučkám jsem si udělal vložku do koše z nerez
tahokovu, aby plást dobře dosedl) a při vytáčení nemám vůbec žádné
problémy. Po odstříknutí jedné strany točím rychlostí co mi ruka dovolí
a plást je naprosto v pořádku. Většina vytáčených plástu byla panenských.

Mám ale problémy s tím, že se vystavěný panenský plást v dolní části
vyboulí v úle do strany (nejspíš je to tíhou medu).
Michale, rád bych se tě zeptal, jak to funguje tobě, jaké mezistěny
používáš a jak máš řešeno přidržování mezistěny dole?

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

> Loni jsem poprvé vytáčel med z nedrátkovaných rámků (světlé souše,
> r.m. 44,8x15,9). Musí se s nimi zacházet opatrněji, než s
> drátkovavými, ale jinak jsem neměl žádný problém.
>
> Mezistěnu lepím voskem na horní loučku, rámek je bez drážek.
>
> mp
>
>
>

S deformací mezistěny v úle jsem se taky setkal, bral jsem to jako důsledek příliš úzké (nebo mělké) drážky ve spodní loučce.

Zkoušel jsem rámky drátkované, nedrátkované s drážkou a nedrátkované bez drážky. Nejvíce se mi líbily poslední jmenované, protože preferuji jednoduchost. Takový rámek se jednoduše vyrábí staré dílo lze pěkně vyříznout. Nemusím vytavovat celé rámky nebo znova drátkovat, ani čistit drážky.

Pro další zjednodušení navíc zkouším přejít od Hofmanových louček k normálním + hřebeny. Výroba takových rámků a stloukání sponkovačkou ve formě, to je radost. Ve včelách je budu zkoušet teprve za týden.

Mezistěny používám běžně kupované (válcované). Nahoře je přilepím voskem, dole nechávám asi půl centimetru vůli.

Vytáčím zatím ve starém třírámkovém medometu na ruční pohon, bez speciálního koše. Ten nápad s tahokovem v medometu se mi líbí, to bych pak mohl opravdu vytáčet hlava-nehlava.

mp

Bohužel ta deformace se projevila i bratrovi, který použil místo spodní
loučky 2 hranolky 6x8 mm, které byly od sebe vzdáleny více než 4 mm.
Vůle tam byla velká. Domnívali jsme se že je to způsobené tíhou medu,
který včely nanesou do panenského díla, bohužel letos jsem viděl již
takto zdeformovanou mezistěnu, kterou včely začaly vytahovat jen z jedné
strany. Takže zase nevím jak k tomu dochází...

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

>S deformací mezistěny v úle jsem se taky setkal, bral jsem to jako důsledek
>příliš úzké (nebo mělké) drážky ve spodní loučce.
>
>
>

mame cast ramku take drazkovanych - stava se nam totez. asi je to zpusobeno jednostrannym vystavovanim - zatizenim.
do budoucna je jiz nechci, dratkovani je sice pracne, ale se silnym nerez dratkem vydrzi dlouho a mezisteny/plasty jsou velmi odolne.
jedine vyuziti zvazuji pro trubcinu - do drazky pripevnit jen uzky prouzek mezisteny. ale po konzultaci s pr. zelenym asi upustime i od toho a vyzkousime jen prazdny ramek...

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Nízký rámek & drátkování
> Datum: 26.5.2006 12:31:21
> ----------------------------------------
> Bohužel ta deformace se projevila i bratrovi, který použil místo spodní
> loučky 2 hranolky 6x8 mm, které byly od sebe vzdáleny více než 4 mm.
> Vůle tam byla velká. Domnívali jsme se že je to způsobené tíhou medu,
> který včely nanesou do panenského díla, bohužel letos jsem viděl již
> takto zdeformovanou mezistěnu, kterou včely začaly vytahovat jen z jedné
> strany. Takže zase nevím jak k tomu dochází...
>
> Milan Čáp
>
> Michal Pol napsal(a):
>
> >S deformací mezistěny v úle jsem se taky setkal, bral jsem to jako důsledek
> >příliš úzké (nebo mělké) drážky ve spodní loučce.
> >
> >
> >
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Od: Michal Pol:
> S deformací mezistěny v úle jsem se taky setkal, bral jsem to jako důsledek
> příliš úzké (nebo mělké) drážky ve spodní loučce.
.........

Pánové s deformací plástu. Je teplota při zatavování mezistěn shodná s teplotou v úlu? Co objemová nestálost včelího vosku? Není to ta chyba?

_gp_
http://vindex.ic.cz

>>Pánové s deformací plástu. Je teplota při zatavování mezistěn shodná s teplotou v úlu? Co objemová nestálost včelího vosku? Není to ta chyba?

Je to docela dobře možné. Prvních pár drážkovaných rámků, které jsem dal do včel, měly opravdu "studenou" mezistěnu a dopadlo to dost hrozně.

Nerozumím v čem by se to mělo projevit, mezistěna vysí zatavená na horní
loučce, při změně teploty se roztáhne, a proto má ve spodní loučce
drážku (dříve jsem dolní loučky po přibití prořezával skrz na pile), aby
se měla kam roztáhnout. Mezistěna je cca o 1 cm užší, než je vnitřní
šířka rámku, takže do stran má vůli dostatečnou.

Problém by mohl být způsoben ještě tím, že pokud včely mezistěnu
přichytí voskem ke spodní loučce dříve, než se teplem roztáhne, pak
dojde k jejímu vyboulení.

Milan Čáp
Gustimilián Pazderka napsal(a):

>Pánové s deformací plástu. Je teplota při zatavování mezistěn shodná s teplotou v úlu? Co objemová nestálost včelího vosku? Není to ta chyba?
>
>_gp_
>http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

Řekl bych, že problém bude právě v tom připevnění nahoře. Pokud je nahoře připevněná, je s roztahováním konec. Tím samozřejmě nechci říct, že nemá být nahoře připevněná, ale že je dobré před zatavením mezistěnu ohřát na úlovou teplotu.

Mi se těch pár prvních kousků zdeformovalo takovým způsobem, že mezistěny vyskakovaly ze spodních drážek a včely je lepily k vedlejšímu rámku.

mp

Teď nevím jestli si rozumíme, to vyboulení ve spodní části rámku (cca 3
cm od spodní loučky) a je ve vodorovné rovině. Jako by byl plást
vodorovně v tom místě najednou zalomený.

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

>Řekl bych, že problém bude právě v tom připevnění nahoře. Pokud je nahoře
>připevněná, je s roztahováním konec. Tím samozřejmě nechci říct, že nemá
>být nahoře připevněná, ale že je dobré před zatavením mezistěnu ohřát na
>úlovou teplotu.
>
>Mi se těch pár prvních kousků zdeformovalo takovým způsobem, že mezistěny
>vyskakovaly ze spodních drážek a včely je lepily k vedlejšímu rámku.
>
>mp
>
>
>
>

Tak tomu opravdu nerozumím, asi by to chtělo obrázek/fotku.

mp

to samo se mi projevovalo i při vodorovném drátkování a proto drátkuji i nízké rámky a to svisle

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n?
> Datum: 26.5.2006 13:23:55
> ----------------------------------------
> Teď nevím jestli si rozumíme, to vyboulení ve spodní části rámku (cca 3
> cm od spodní loučky) a je ve vodorovné rovině. Jako by byl plást
> vodorovně v tom místě najednou zalomený.
>
> Milan Čáp
>
> Michal Pol napsal(a):
>
> >Řekl bych, že problém bude právě v tom připevnění nahoře. Pokud je nahoře
> >připevněná, je s roztahováním konec. Tím samozřejmě nechci říct, že nemá
> >být nahoře připevněná, ale že je dobré před zatavením mezistěnu ohřát na
> >úlovou teplotu.
> >
> >Mi se těch pár prvních kousků zdeformovalo takovým způsobem, že mezistěny
> >vyskakovaly ze spodních drážek a včely je lepily k vedlejšímu rámku.
> >
> >mp
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Bez drátku jste namydlený všici. Jen škoda práce.

....chápeš to přesně,pozor,voda vařila ještě dlouho po akci a takřka se vypařila,takže s posledním rámkem aspoň kýbl vody... jo a to síto mám hustší tak 1x1 milimetr



kotlina je plech,do které přijde ten litinovej kotel

Pratele, nizky ramek je treba dratovat stejne jako vyssi. Vyplati se to. Nejlepši je mit v horni loucce drazku na vlozeni mezisteny, pak u 18 cm vysokeho ramku 3 x vodorovne dratky s tim, ze horni ma byt co nejblize k horni loucce, aby drzel mezistenu, zbytek plochy rozdělit na 3 plochy, a kolem bocnich loucek a ke spodni loucce 4-5 mm mezery na roztahovani vosku. Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne nechat mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim topeni, kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji). Pokud se ramky dratuji svisle, je vhodne dratky zvlnit v rovine ramku zvlnovačem. Tim se dratky pruzne napnou a zaroven se omezi sjeti plnych panenskych plastu napr. pri bourzce za horka..
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

Od: Vladimir Ptacek:
....
> Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne nechat
> mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred
> zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim topeni,
> kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji).
........

Jsou to zkušenosti s mezistěnama zabalenýma do papíru nebo do PE smršťovací fólie? Já bych takovou radu jen možná rád upřesnil, protože p. Löffelmann (odkaz: http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=16478&visible=0&type=nointro+nostatus+noform ) v bodě 2 upozorňuje, že mezistěny ve fólii nesmí zmrznout, protože se potom drolí. Já nevím a toto nemohu potvrdit jako všeobecnou radu, protože mám mezistěny stále v mrazuprosté místnosti.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr. Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9 rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM. Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě. Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování? Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik rojové nálady.

A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se ještě zeptal zkušenějších na 2 věci:
1) kam a kdy dávají stavební rámek
2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
Děkuji Vám za názory.

Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr. Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9 rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM. Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě. Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování? Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik rojové nálady.
A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se zeptal zkušenějších na 2 věci:
1) kam a kdy dávají stavební rámek
2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
Děkuji Vám za názory.

Já mám mezistěny v papíru v místnosti, kde je v zimě za mrazů pár stupnů pod
nulou a žádní problémy nepozoruji. třeba i dva, tři roky. Pokud se jedná o
mezistěny zabalené v fólii, mohlo by se jednat o to, že vlivem nízkých
teplot se ta fólie ještě více smršťuje a potom mezistěny, které jsou za
nízkých teplot křehké drtí. Nebo druhá možnost je ta, že nízké teploty
nevadí, ale vadí kolísání nízkých teplot, například když jsou mezistěny
někde ve včelíně, kde je stejné kolísánií teplot jako venku ve dne a v noci.
Ve vylisované mezistěně jsou vlivem rychlého ochlazení a tlaku při lisování
krystaly vosku jemné a mezistěna relativně tvárná. Vlivem kolísání teplot by
se tyto krystaly vosku mohly postupně zvětšovat a tudíž tvárnost mezistěny
zhoršovat, až by nakonec popraskala vlivem roztahování a šmršťování při
změně teplot. No, ale zatavené mezistěny občas ve včelíně nebo v úle přes
zimu skladuji a nijak moc jim to neubližuje. Možná když jsou v balíku, vadí
že se jednotlivé mezistěny třou o sebe. Jinak ale platí, že takové mezistěny
vystavené mrazu jsou skutečně křehké, dokud se nevystaví té teplotě 30 - 40
st C.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 28, 2006 9:52 AM
Subject: Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n?


Od: Vladimir Ptacek:
....
> Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne
nechat
> mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred
> zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim
topeni,
> kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji).
........

Jsou to zkušenosti s mezistěnama zabalenýma do papíru nebo do PE smršťovací
fólie? Já bych takovou radu jen možná rád upřesnil, protože p. Löffelmann
(odkaz:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=16478&visible=0&type=nointro+nosta
tus+noform ) v bodě 2 upozorňuje, že mezistěny ve fólii nesmí zmrznout,
protože se potom drolí. Já nevím a toto nemohu potvrdit jako všeobecnou
radu, protože mám mezistěny stále v mrazuprosté místnosti.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Jen tak na okraj - zvazujes i prevareni "suroviny"
na mezisteny pri 117 stupnich Celsia?

Martin

On Friday 26 of May 2006 09:34, vaclav wrote:
> Dobrý den,
> dokáže mi někdo poradit, jak vyrobit, nebo kde koupit lisovací matrici
> na výrobu mezistěn?

....rozšiřuj až bude v podmetu viset pořádná "brada"-chomáč včel,kterej obsedne nástavek ,na stavebním rámku(vkládá se rozvojem stavebího pudu(snůška), poznáš jakou mají chuť stavět,jak ho vystaví,je čas na třetí nástavek .....pokud máš na jaře souše, tak je dej matce k zakladení,zbytkem zásob obklop plodiště,zbytek r. do medníku,mřížku vkládám 25 dní před plánovaným vytáčení-podle řepky......

.. a jak vybíráš z vařící vody vosk? Až nakonec, nebo nějak průběžně??

j.

p.k. napsal(a):
> ...chápeš to přesně,pozor,voda vařila ještě dlouho po akci a takřka se
> vypařila,takže s posledním rámkem aspoň kýbl vody... jo a to síto mám
> hustší tak 1x1 milimetr
>
>
>
> kotlina je plech,do které přijde ten litinovej kotel
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Myslim, ze zprava je bez viru :-)
> Virova databaze (VPS): 0621-4, 26.05.2006
> Testovano: 28.5.2006 19:38:48
>
>
>

stavební rámek vkládám v době kvetení angreštu do spodního nástavku vedle plodového hnízd a zůstává tam ješ až do začátku července

Pean

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vlastimil <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozi?ov?n?
> Datum: 28.5.2006 14:07:59
> ----------------------------------------
> Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr.
> Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9
> rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla
> včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed
> 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě
> byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM.
> Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět
> zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě.
> Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
> Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování?
> Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá
> převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo
> jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik
> rojové nálady.
>
> A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se ještě zeptal zkušenějších na 2
> věci:
> 1) kam a kdy dávají stavební rámek
> 2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a
> to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a
> zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
> Děkuji Vám za názory.
>
>
>

Problém zamedování plodiště a vyrojení včelstva byl v mřížce a souších či mezistěnách v medníku. Ty včely nerady obsazují. Pokud používáme mřížku, včely bez problémů obsednou vytočené a od medu vlhké plásty (uschované od loňska) jinak musíme dát do medníku alespoň 2 plásty plodu nad plod v plodišti (kontrola po týdnu na náhradní matečníky).
Dadant s nízkými nástavky v medníku mřížku nepoužívá, takže zde podobné problémy odpadají.
Vše dobré,

Na mrazu jsem míval mezistěny balané v papíru. S folií nemám zkušenosti.
Vše dobré,
VP

Před cca 15 roky jsem po dvě sezóny měl možnost porovnat mezistěny lité ( z
ručního lisu ) a mezistěny lisované z chladnoucího plátu "archu" vosku (
koupil jsem je z včelařské prodejny ).
Do té doby jsem používal jen ty lité a proto jsem netušil, že je třeba
rozlišovat aplikaci litých a lisovaných mezistěn. Možná hraje roli i
tloušťka mezistěny, ale nedělal jsem výzkum, jen sděluji svoje zkušenosti:

1. Čerstvé lisované mezistěny řezané přesně na vnitřní rozměr rámku se víc
než v polovičním počtu vyboulily směrem do uličky těsně nad dolní loučkou.
Pokud mezistěna byla o cca 3mm nižší ( ponechána mezera od dolní loučky,
nebyl problém u úzkých, ani širokých dolních louček).
2. Pokud jsem příští rok použil zbytek lisovaných mezistěn (mezistěny byly
přes zimu uložené ve skříni ve včelínu a určitě přemrzly), bylo vše bez
problémů. Jen jsem je musel dát přes noc ohřát na pokojovou teplotu (cca 22
stupňů) a pak teprve zatavovat do rámků. (K tomu si dovolím teorii a
omlouvám se za nepřesnosti: při teplotách pod -12stupňů?? vosk krystalizuje,
krystaly se vzájemně orientují a původně amorfní hmota vosku se
"přemrznutím" a vlivem vazeb mezi krystaly zpevní). Je-li to správné
zdůvodnění nevím, ale v úlu to funguje.
3. Pro úsporu času jsem se pokoušel připravit rámky s mezistěnami již v
lednu v teple vytopené dílny). Po zatavení mezistěn jsem rámky uložil do
skříně ve včelínu, kde řádně vymrzly. Při rozkvětu třešně jsem je chtěl
vložit do včelstev, ale cca třetina mezistěn byla rozdělena v místě
drátkování, ( vysvětluji si to takto: délka drátku zataveného při pokojové
teplotě v mezistěně široké 380mm je 380mm. Při mrazu se rozměr voskové
mezistěny nezmění, ale délka drátku se zmenší na např. 378mm. To stačí na
to, aby se vosk podél drátku odtrhl). Použitelná byla jen část rámků s
neroztrhanými mezistěnami- tedy zimní příprava na jaro přišla vniveč.
4. Další rok jsem tytéž mezistěny zatavoval do rámků při teplotě kolem nuly
( z autobaterie přímo ve včelíně).
A zase uložil do skříně ve včelínu ( kde určitě prošly mnohými mrazy).
Všechny mezistěny byly při jarním vložení do včelstva v pořádku a včely je
rovnoměrně vystavěly.
5. Roztaveným voskem jsem připevnil mezistěnu k horní loučce v rámku bez
drátků. Rozměr mezistěny byl o cca 3 mm menší než šířka i délka prostoru
mezi loučkami. Takto připravené rámky dobře přestály všechny mrazy, ale na
jaře se mi cca u 30% rámků mezistěna při manipulaci odlomila od horní loučky
( přičítám to hlavně své nešikovnosti). Pokud jsem s takovými rámky
manipuloval odpoledne při teplotě nad cca 12stupňů, nebyl problém.
6. Do podélné drážky ve středu spodní plochy horní loučky jsem vložil
zvlněný odporový drát, vložil mezistěnu, připojil na zdroj proudu a doufal,
že se okraj mezistěny částečně roztaví a propojí mezistěnu se stěnami
drážky. Cca 70 % mezistěn přestálo veškerou manipulaci a některé mezistěny
mám takto v provozu již třetí rok. Jako nápad se mi to docela zamlouvá a
dávám ho k dispozici, kdyby měl někdo zájem to dotáhnout do dokonalosti.
(platí pro NN, konkrétně pro Optimal 42x17)
7. U Čejkových úlů r.m. 42x35cm jsem zkoušel nedrátkovat ( dle popisu
starého cca 90 roků), ale hmotnost včel a úlová teplota způsobily zhroucení
včelího díla v 90% případů.
8. Nedrátkované mezistěny, kdy mezistěna je přitavena voskem k horní loučce
a dole prochází mezi dvěma dolními loučkami: odpozoroval jsem, že včely se
nejprve zajímají o stavbu buněk cca v horní čtvrtině výšky rámku,
horizontálně od středu poněkud blíže k česnu ( u studené stavby). Pak
upevňují mezistěnu k bočním loučkám v horní třetině bočních louček a
přichytí mezistěnu na několika místech dolních louček ( domnívám se, že to
může vést k "vyboulení díla směrem do uličky" u takto aplikovaných
mezistěn). Pak teprve mezistěnu dostaví v téměř celé ploše, podél dolní
poloviny bočních louček buď později, nebo vůbec ne. Nebo takto rozestavěnou
mezistěnu opustí a okraje buněk olemují propolisem. Takové propolisem
označené mezistěny jsou pak dost významnou překážkou pro včelami vnímanou
celistvost díla- včely je výrazně opomíjejí zejména pro plodování, nejvýš z
nich udělají "překladiště" rozpracovaného nektaru.

Omlouvám se, nakonec jsem se rozepsal víc, než jsem měl původně v úmyslu,
neboť téma je to zajímavé. Možná by to vydalo na příspěvek do Včelařských
novin.

Pepa Kala








-----Original Message-----
From: Vladimir Ptacek [mailto:ptacek.home/=/cmail.cz]
Sent: Sunday, May 28, 2006 9:48 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Mezistěny a mráz

Na mrazu jsem míval mezistěny balané v papíru. S folií nemám zkušenosti.
Vše dobré,
VP


__________ Informace od NOD32 1.1563 (20060528) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

> Od: Josef Kala
....
> Při rozkvětu třešně jsem je chtěl
> vložit do včelstev, ale cca třetina mezistěn byla rozdělena v místě
> drátkování, ( vysvětluji si to takto: délka drátku zataveného při pokojové
> teplotě v mezistěně široké 380mm je 380mm. Při mrazu se rozměr voskové
> mezistěny nezmění, ale délka drátku se zmenší na např. 378mm. To stačí na
> to, aby se vosk podél drátku odtrhl). Použitelná byla jen část rámků s
> neroztrhanými mezistěnami- tedy zimní příprava na jaro přišla vniveč.
.......
Nejen že se stáhne drátek, ale jsem si zcelajist, že zatavená mezistěna při rozdílu teplot roztahuje a stahuje v rozmezí až 5 mm. Prostě od drátku praskne.


> Od: Josef Kala:
> 7. U Čejkových úlů r.m. 42x35cm jsem zkoušel nedrátkovat ( dle popisu
> starého cca 90 roků), ale hmotnost včel a úlová teplota způsobily zhroucení
> včelího díla v 90% případů.
..........
Čejkovi úly přišly v širší známost u nás právě na základě vlivu propagace tohoto typu úlu panem Čejkou. Bohužel jsem zjistil, že ale p. Čejka není vynálezce tohoto úlu, a tento úl přebral (a zřejmě také mírně upravil) podle českých poměrů. Bylo by záhodno zjistit, jakou metodou se doopravdy v těchto úlech původně včelařilo a drátkovalo či nedrátkovalo. Tz. ještě před Čejkou.



> Od: Josef Kala:
> 8. Nedrátkované mezistěny, kdy mezistěna je přitavena voskem k horní loučce
> a dole prochází mezi dvěma dolními loučkami: odpozoroval jsem, že včely se
> nejprve zajímají o stavbu buněk cca v horní čtvrtině výšky rámku,
> horizontálně od středu poněkud blíže k česnu ( u studené stavby). Pak
> upevňují mezistěnu k bočním loučkám v horní třetině bočních louček a
> přichytí mezistěnu na několika místech dolních louček ( domnívám se, že to
> může vést k "vyboulení díla směrem do uličky" u takto aplikovaných
> mezistěn). Pak teprve mezistěnu dostaví v téměř celé ploše, podél dolní
> poloviny bočních louček buď později, nebo vůbec ne. Nebo takto rozestavěnou
> mezistěnu opustí a okraje buněk olemují propolisem. Takové propolisem
> označené mezistěny jsou pak dost významnou překážkou pro včelami vnímanou
> celistvost díla- včely je výrazně opomíjejí zejména pro plodování, nejvýš z
> nich udělají "překladiště" rozpracovaného nektaru.
...........
To je právě ono. Myslím si, že se rámy ČjÚ musely dokonce u nějakých včelařů "přetáčet vzhůru nohama". Podle všech možných informací včelám nevadí takové přetáčení a dokonce je to jakousi "protirojovou alternativou" (ale to jen doopravdy do určité míry). Nedostavování díla a "skryté včelařské finty" našich otců a dědů je nutné brát v úvahu. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

To je na prd.V případě jen trochu ostřejších včel bude mít ruce jak ježek.

Byl jste někdo v Lysé nad Labem? Bylo tam něco zajímavého?Chtěl jsem tam zajet alespoň v neděli a koupit si tam alespoň plastové vědro na med s kohoutem, protože to nikde nemají-myslím v Praze, ale ženuška mne nepustila, prtože jsem v sobotu byl na aukci.Mimochodem, objevil jsem tam záslužnou medaili města Lille s erbem.Nad horním břevnem erbu jsou 3 včely , takže už vím za co budu zase utrácet až bude příležitost.

Nabízím palubkové úly ,potištěná víčka a jiné včelařské zboží na wwww.vcelarstvi.info Přípona je info ,cz tam už nepatří.
Milan

K Dadantu snad tolik, že by to neměl být problém. Dobré ovšem je alespoň první medníkový nástavek ze souší, nebo alespoň se středovým jádrem 2-3 souší. Já jsem letos rozšižoval tak, že jsem koncem dubna na sestavu 1N+VN přidal 2 NN, vždy oddělené listem novinového papíru, tj. NN+VN+noviny+NN+noviny+NN+fólie a uteplení. Přesly do medníku zcela v pohodě ja za 14 dnů jsem již klasicky podstavil další NN.

S pozdravem

Nemám teď k dispozici tepelnou roztažnost včelího vosku, ale vím, že
plastické hmoty mají běžně až desetkrát větší tepelnou roztažnost než
technické kovy i víc. U vosku bych odhadoval ještě větší tepelnou roztažnost
než u plastických hmot, protože má ještě menší hustotu než plasty. Mohl by
to potvrdit někdo, kdo má příslušné tabulky k dispozici?
Ostatně kdyby byla tepelná roztažnost kovu drátku vyšší než vosku, tak by se
při ochlazování před prasknutím mezistěny vydouvaly a při oteplování zase
vyrovnávaly, v praxi je to naopak.

R. Polášek

ad.Zásoby
Vzhledem k tomu, že mám podstavený 1 NN se zásobami, lze v předjaří 1-2 plásty se zásobami vyndat a nahradit mezistěnami. Včelotěsně uložené se později použijí při tvorbě oddělků.

S pozdravem

Pokud se rozšiřuje - dává první nastavek nad mřížku s mezistěnami a suchými
soušemi, stálo by možná za to dát na několik dní přidávaný nastavek dolů, na
něho mřížku a potom plodiště a po pár dnech po obsednutí plástů včelami dát
tento nastavek nad mřížku nad plodiště. Předpokládám, že u některých včelařů
by to mohlo být i časově přijatelnější než převěšování. Ale je to jen
nápad, nemám to vyzkoušené.

R. Polášek

Ja sice NN nepouzivam, ale drotkujem ramiky "W" a medzistienku prikladam ku
spodnej latke. Medzistienky su tak o 3 az 5 mm nizsie. Pud nuti vcely
medzistienku hore "prilepit". . Takto mam dielo vystavane az ku hornej
latke, a pekne rovne. Medzistienky skladujem cez zimu v nevykurenej chalupe,
kde sa teplota pohybyje cca -10 st. C, a vsetko je v poriadku.



----------
www.icewarp.cz - Merak Mail Server
Zabezpeceny mail server pre Windows a Linux s Groupware.

Já jsem si taky zvykl mezistěnu dávat k spodní laťce, protože kdysi v
zadovácích s nízkým dnem ji včely nezastavěly, nechávaly tam mezeru. Někdy
to tak nechávají i v nastavku s vysokým dnem, když je mezistěna v prvním
nastavku nad tímto dnem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "InMail Vojto" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 29, 2006 7:51 AM
Subject: Re: Nízký rámek & drátkování


> Ja sice NN nepouzivam, ale drotkujem ramiky "W" a medzistienku prikladam
ku
> spodnej latke. Medzistienky su tak o 3 az 5 mm nizsie. Pud nuti vcely
> medzistienku hore "prilepit". . Takto mam dielo vystavane az ku hornej
> latke, a pekne rovne. Medzistienky skladujem cez zimu v nevykurenej
chalupe,
> kde sa teplota pohybyje cca -10 st. C, a vsetko je v poriadku.

Zaslechl jsem zatím nezaručenou informaci, že už jeden velký výkupce naznačil, že se med bude vykupovat za cca 23,-Kč/kg.... .

..ignorovat. A nejmíň dvakrát... :-)

j.

Petr Veverka napsal(a):
> Zaslechl jsem zatím nezaručenou informaci, že už jeden velký výkupce
> naznačil, že se med bude vykupovat za cca 23,-Kč/kg.... .
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Myslim, ze zprava je bez viru :-)
> Virova databaze (VPS): 0621-4, 26.05.2006
> Testovano: 29.5.2006 12:34:26
>
>
>

To je nejaky velky partizan ....

Na slovensku, je repka v prepocte za 30 CZK/Kg.

Matej




"Petr Veverka" <e-mail/=/nezadan>
29.05.2006 12:32
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Cena medu






Zaslechl jsem zatím nezaručenou informaci, že už jeden velký výkupce
naznaÄŤil, Ĺľe se med bude vykupovat za cca 23,-KÄŤ/kg.... .

Potřeboval bych radu: Při kontrole oddělků mi u 4 nevyběhly matky. Okamžitě jsem sehnal od přítele nové matečníky a přidal je. Dnes (po 2 dnech od předpokládaného termínu vyběhnutí) jsem našel v jednom oddělku opět nevyběhlý matečník obalený trubčinou, kde bylo ve většině buněk nakladeno po několika vajíčkách. Je tam trubčice?
V encyklopedii pana Jindry jsem se dočetl, že taková včelstva se ruší. Další rada od známého včelaře byla vysypat a omést všechny včely z oddělku několik metrů od úlu a prý se trubčice nevrátí, ale ostatní včely ano. Prosím o radu odborníka začínajícímu včelaři.
Zdeněk

Byl jsem v Lysé, byly to vyhozené peníze. Výrobce včel. pomůcek sprostě drahý, např. topná dečka kolem nádoby na med byla třikrát dražší než v Budějovicích ve včelce.Sláva

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KOZL?K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: v?stava
> Datum: 29.5.2006 06:54:01
> ----------------------------------------
> Byl jste někdo v Lysé nad Labem? Bylo tam něco zajímavého?Chtěl jsem tam
> zajet alespoň v neděli a koupit si tam alespoň plastové vědro na med s
> kohoutem, protože to nikde nemají-myslím v Praze, ale ženuška mne
> nepustila, prtože jsem v sobotu byl na aukci.Mimochodem, objevil jsem tam
> záslužnou medaili města Lille s erbem.Nad horním břevnem erbu jsou 3 včely
> , takže už vím za co budu zase utrácet až bude příležitost.
>
>
>

mám nadbytečné množství skleniček na 290ml což je asi O,4 kg medu jsou nové čisté za 2,kc za kus plus DPH

Zdravím včelaře!
Chtěl bych se vás zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s využíváním trubčího plodu jako potraviny. Informace jsou o tom tuším v jedněch OVP 2004. Včera jsem zkusil přímo larvičky a co se týče chuti, tak mi to připadá jako škrobová voda :-( Pak jsem si trubčinu vyždímal přes plátýnko a tak vzniklou tekutinu podle návodu zdrcnul nasucho na pánvičce. Musím říct, že tahle úprava a la míchaný vajíčka docela ujde, připomíná mi to trochu květákový mozeček. Odvážil jste se někdo něčeho podobnýho?
Lukáš

Okresním hygienikem bylo nařízeno léčit v naší ZO Gabonem. Před tímto rozhodnutí se naše organizace rozhodla o nákup desek Formidolu. Jestliže budeme léčit Gabonem není již zbytečné přidávat desky Formidolu ? Nevím co nakoupit ?
Děkuji za radu
Jednatel ZO - Dvořáček

Dne úterý 30 května 2006 08:25 Luká napsal(a):
> Zdravím včelaře!
> Chtěl bych se vás zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s využíváním
> trubčího plodu jako potraviny. Informace jsou o tom tuším v jedněch OVP

Slepice by mi pri krmeni uklovli i prst :).

Honza

Formidol se používá před snůškou nebo lze i mezi snůškami . Gabol se smí použít až v podletí po sundání medníků

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Dvo???ek <paveldvoracek/=/seznam.cz>
> Předmět: Leceni
> Datum: 30.5.2006 09:37:04
> ----------------------------------------
> Okresním hygienikem bylo nařízeno léčit v naší ZO Gabonem. Před tímto
> rozhodnutí se naše organizace rozhodla o nákup desek Formidolu. Jestliže
> budeme léčit Gabonem není již zbytečné přidávat desky Formidolu ? Nevím co
> nakoupit ?
> Děkuji za radu
>                Jednatel ZO - Dvořáček
>
>
>