Archiv Včelařské konference

Já měl na mysli bodlák oset a rolní Ty jsou obtížnými plevely ostatní druhy bodláků bývají obvykle jednoleté a dvouleté a jsou poměrně vzácné Některé patří i mezi chráněné rostliny př. Pupava lékařská Na ty jednoleté a dvouletky stačí je ukopnout a nedovolit vysemenění pokud ovšem neuvedete přesný popis neb jméno je obtížné poradit. Ono nestačí napsat bodlák V této skupině se u nás vyskytuje asi 60 druhů

Pepan

.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Herbicidy
> Datum: 16.5.2006 18:33:52
> ----------------------------------------
> Tak to asi nebude tenhle bodlák.Nedokážu si představit, že by to žrali
> třeba králíci, když to suché probodne pracovní rukavici i s prstem.
>
>
>

Dadant žil někdy před 100 - 150 lety. U nás během posledních cca 50 let se
včely vyšlechtily k většímu prostoru, jestli jim před 50 lety stačil úl s
2x12 rámky 39 x 24, dneska potřebují o polovinu až dvojnásobek víc. Nevíte
taky, jestli nějaké podobné šlechtění včelstev na velikost tehdy za
Dadantových dob neproběhlo během pár desetiletí v USA. Dneska se včely
převážejí třeba letecky, tehdy musely vydržet převoz lodí a tudíž těch
převozů asi moc nebylo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 17, 2006 7:39 AM
Subject: Re: pro? nestav? - DADANT


> > Původní myšlenkou systému Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té
doby
> ..
> > to by se Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi
ukousli
> z šířky
> > nějaké centimetry. :-))
> > _gp_
>
> O vývoji šířky rámku Dadantu by se dalo říct, že je to o jením neustálém
> zmenšování:
>
> Original Dadant 470 mm
> Modified Dadant 448 mm
> Dadant-Blatt 435 mm
>
> Údajně prý sám Charles Dadant na sklonku života uznal, že to s šířkou
> přehnal a že MD na šířku Langstrotha zcela vyhovuje. Na druhou stranu je
> známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků.
>
> J. Čáp
>

Včely se nešlechtily na na velikost roje, ale na výnos což spolu úzce souvisí Toho výnosu v dvouprostorových úlech lze docílit také, ale za cenu vysoké pracnosti právě s tím převěšováním Velkoprostorové úly se vyvinuly právě kvůli odstranění této práce a zvýšením výnosu v měně na hodinu vložené práce Toho lze právě dosáhnout ve všech typech nástavkových úlů , ale s oddělitelným dnem .Omylem je právě si myslet , že jde o výnosy kilech.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 08:30:11
> ----------------------------------------
> Dadant žil někdy před 100 - 150 lety. U nás během posledních cca 50 let se
> včely vyšlechtily k většímu prostoru, jestli jim před 50 lety stačil úl s
> 2x12 rámky 39 x 24, dneska potřebují o polovinu až dvojnásobek víc. Nevíte
> taky, jestli nějaké podobné šlechtění včelstev na velikost tehdy za
> Dadantových dob neproběhlo během pár desetiletí v USA. Dneska se včely
> převážejí třeba letecky, tehdy musely vydržet převoz lodí a tudíž těch
> převozů asi moc nebylo.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 17, 2006 7:39 AM
> Subject: Re: pro? nestav? - DADANT
>
>
> > > Původní myšlenkou systému Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té
> doby
> > ..
> > > to by se Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi
> ukousli
> > z šířky
> > > nějaké centimetry. :-))
> > > _gp_
> >
> > O vývoji šířky rámku Dadantu by se dalo říct, že je to o jením neustálém
> > zmenšování:
> >
> > Original Dadant 470 mm
> > Modified Dadant 448 mm
> > Dadant-Blatt 435 mm
> >
> > Údajně prý sám Charles Dadant na sklonku života uznal, že to s šířkou
> > přehnal a že MD na šířku Langstrotha zcela vyhovuje. Na druhou stranu je
> > známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> > kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků.
> >
> > J. Čáp
> >
>
>
>
>

PODSTATOU DADANTU JE velký rámek v plodišti a nízké v medníku a výhodou je vytáčení z nezaplodovaných plástů a nízké jsou proto aby se tak snadno nebortily a odpadá jakékoli převěšování protože to jednoduše nejde

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 02:28:02
> ----------------------------------------
> Jirka L :
> ....
> > V současné době používám druhým rokem kombinovaný systém /DADANT/ plodiště
> > 39x30 , polonást 39x15. Každý si chválí to co používá. Já osobně jsem
> > DADANTEM nadšen a tvrdím že kdo nevyzkoušel dadant tak vlastně nevčelaří a
> > věčným převěšováním plodu jenom včelám ubližuje.
> > Přeji všem vyzkoušet.
> ........
>
> Přibližte mi někdo systém Dadant. Já když slyším Dadant systém a Dadant úl, tak
> se mi vyjevuje maxiúl s maxirámky a s šíří asi o 6 až i o asi 9 čísel více než
> 39 cm. A to je velkej systémovej rozdíl pro včelaře. Původní myšlenkou systému
> Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té doby (např. u nás - čtvrtrámy,
> dvourámy, třírámy) a přesvědčit včelaře s myšlenkou systému maximálního rozměru
> rámku. Tedy si myslím, že mluvit o 39-tce jako Dadant systém, tak to by se
> Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi ukousli z šířky nějaké
> centimetry. :-))
>
> Díky za vysvětlení.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Souhlasím, hlavní byl výnos. Dalo by se napsat, že v malém úlu bylo více
medu ze včelstva geneticky zaměřeného na menší včelstva, tudíž včely
geneticky zaměřené na vznik silnějších včelstev byly brakovány. U
velkoprostorových úlů to bylo naopak. Takže kdo prováděl nějakou desítku let
výběr včelstev, měl včelstva uzpůsobená na příslušnou úlovou velikost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 17, 2006 9:07 AM
Subject: Re: pro? nestav? - DADANT


Včely se nešlechtily na na velikost roje, ale na výnos což spolu úzce
souvisí Toho výnosu v dvouprostorových úlech lze docílit také, ale za cenu
vysoké pracnosti právě s tím převěšováním Velkoprostorové úly se vyvinuly
právě kvůli odstranění této práce a zvýšením výnosu v měně na hodinu
vložené práce Toho lze právě dosáhnout ve všech typech nástavkových úlů ,
ale s oddělitelným dnem .Omylem je právě si myslet , že jde o výnosy kilech.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 08:30:11
> ----------------------------------------
> Dadant žil někdy před 100 - 150 lety. U nás během posledních cca 50 let se
> včely vyšlechtily k většímu prostoru, jestli jim před 50 lety stačil úl s
> 2x12 rámky 39 x 24, dneska potřebují o polovinu až dvojnásobek víc. Nevíte
> taky, jestli nějaké podobné šlechtění včelstev na velikost tehdy za
> Dadantových dob neproběhlo během pár desetiletí v USA. Dneska se včely
> převážejí třeba letecky, tehdy musely vydržet převoz lodí a tudíž těch
> převozů asi moc nebylo.
>
> R. Polášek

Vždycky jsem si myslel, že smyslem nástavkového včelaření je právě technologie bez převěšování. A u kombinovaného systému by to mělo platit zvlášť. Bral bych to pouze jako vyjímečné záchranné opatření proti rojové náladě, ale jako standartní technologii? Při přidávání polonástavku je výhodné vytvořit středové jádro ze souší(2-3). Jako protirojové opatření je pak asi lepším řešením přeleták???

S pozdravem

"J.Čáp Na druhou stranu je
známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků."

Používám cosi jako český dadant VN 39x30, NN 39x14 v sestavě v sezoně od spodu DNO+NN+VN+1-3NN. U některých (silných) včelstev se mi stává, že matka částečně zaploduje i první NN nad VN. Takže si matka v případě potřeby plodiště zvětší i do NN pokud nepoužiji mřížku.

vsusicky:
> Vždycky jsem si myslel, že smyslem nástavkového včelaření je právě
> technologie bez převěšování.
......
U jak kterého. Znám takový systém jen pouze z nízkých nástavků od kolegy v okolí, který má nějaké to včelstvo v takovém úlu. Tam ovšem také uznal, že nějakej ten rámek také převěšuje.

vsusicky:
> A u kombinovaného systému by to mělo platit
> zvlášť.
......
I učebnicový nákresy a popisy práce s nástavky v kombinovaném systému jsou vč. převěšování a vkládání mezistěn a souší.

vsusicky:
> Bral bych to pouze jako vyjímečné záchranné opatření proti rojové
> náladě, ale jako standartní technologii?
......
Až člověk dá dohromady technologii (jestli ji bude někdy vůbec chtít), kdy úl sám poroste zároveň i se včelstvem, jak si myslíš, že by vypadalo řešení? Já vidím pouze to, že když chceš aby včelstva potenciál byl využit na maximum, musí se roztáhnout jako guma ve všech místech plástu a mezi buňkami by měl vzniklout tím roztažením nový základ, ke stavbě. Ne, že bude něco jako přikládáno z nějaké strany. Dnes je pouze primitivní, ale účinné řešení - převěšování a vkládání. Rojovka je vlohou, takže to převěšování není vyjmečně záchranou, ale alespoň u mě pravidlem a standartem jak bylo vždy od vynálezu pohyblivého díla.(proto se snad i vynalezlo)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Compliment dear,

Do you know late Dr. Jonathan Mann once a human right activist on HIV/AIDS who died with his family in Swissair crash in 1998? The CNN webpage below will tell you more about my client any way; http://www.cnn.com/health/9809/03/dr.mann.profile I was his personal accountant while I was working with Barclays bank Plc here in London, United Kingdom.

My proposal is to seek your aid in partnership to present you as the next-of-kin of my late client so that BARCLAYS BANK will pay you the sum of US$30 million into any bank account you are going to provide. Then we will share the amount on a mutual agreed fifty/ fifty percent to enable me use part of my own share to carry out my wife kidney transplanting surgery operation. This will be executed under a legitimate arrangement that will protect you from any breach of the law, now and thereafter. Also, details about this business and statement of account of my client will be sent to you as a proof of trust as soon as I hear from you stating your wish/ interested in helping me.

However, this venture will establish a verbal telephone communication to each other and this will bring you into a much better picture of the deal.

I wait to hear from you.

Yours,
Mr. Alex Smith.

Já používám 39 × 24 a 39 × 17 na čtvercovém půdorysu plodiště vys. a níz. + medníky podle potřeby funguje to bezvadně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 13:19:17
> ----------------------------------------
> "J.Čáp Na druhou stranu je
> známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků."
>
> Používám cosi jako český dadant VN 39x30, NN 39x14 v sestavě v sezoně od
> spodu DNO+NN+VN+1-3NN. U některých (silných) včelstev se mi stává, že matka
> částečně zaploduje i první NN nad VN. Takže si matka v případě potřeby
> plodiště zvětší i do NN pokud nepoužiji mřížku.
>
>
>

No, já používám rámky 39 a půdorys široký 38 cm na 10 rámků a čtvercový až
42 cm na 11 rámků. Připadá mi, že v létě by to sneslo i rámky delší, klidně
i těch 45. Zase v zimě a na jaře ani ne. Ale jinak ta vnitřní šířka 38 cm,
venkovní do 43 cm mně vyhovuje , v podstatě mně to pasuje do včelína. Kde
byly dříve zadováky 39x24 v baterii se nyní vejde stejný počet nastavků
vedle sebe.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 17, 2006 3:45 PM
Subject: Re: pro? nestav? - DADANT


Já používám 39 × 24 a 39 × 17 na čtvercovém půdorysu plodiště vys. a níz. +
medníky podle potřeby funguje to bezvadně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 13:19:17
> ----------------------------------------
> "J.Čáp Na druhou stranu je
> známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků."
>
> Používám cosi jako český dadant VN 39x30, NN 39x14 v sestavě v sezoně od
> spodu DNO+NN+VN+1-3NN. U některých (silných) včelstev se mi stává, že
matka
> částečně zaploduje i první NN nad VN. Takže si matka v případě potřeby
> plodiště zvětší i do NN pokud nepoužiji mřížku.
>
>
>

Myslím si, že převážná většina včelařů v Čechách v originál Dadantu nevčelaří a tak se vžilo, že kdo tento termín používá tak má prostě výrazně větší plásty v plodišti a menší, často poloviční v mednících. Myslím, že to pro popsání typu úlu bohatě stačí. I když se to na první pohled vyznavačům jiných systémů nezdá, má to své kouzlo. V první řadě se nepoužívá mřížka. Matce je na velkých plástech tak dobře že si kromě několika případů medníkových ani nevšimne a jeden rok provozu v Dadantech přesvědčí rychle každého co si včely myslí o složených plodištích a pod. Díky tomu včely dosahují větší síly a včelař u toho funguje jen jako divák. Další výhodou je bezproblémové zimování a jarní rozvoj a díky tomu citelně vyšší výnosy. Vše jsem vyzkoušel na vlastních pokusech a to byl také důvod, proč jsem vše převedl na Dadanty /39 x35, 39 x 17/ A že se mi nechtělo!K uvedenému dotazu: Jak napsal Jirka Langr, mřížka tam nemá co dělat. V prvním medníku by nemělo být moc mezistěn, stojí to příliš medu a plný nástavek mezistěn je omluvitelný pouze u toho, kdo plásty nemá a pak to většinou dopadá nic moc jak bylo popsáno. V podstaveném nástavku kde by mělo být několik stavebních rámků matky prakticky nekladou. Taková včelstva se vyskytují dost vzácně. Na posledním sekání Dadant klubu, kdy ing Řeháček bájil, kolik se tam dá vyřezat trubčiny jsem mu oponoval a několik včelařů se ke mě přidalo, takže to zjistili i jinde. Takže jestli včelstvo obsedá ploiště a podstavený polonástavek a medník ne, nezbývá než trochu pracovat a rozdělit si plásty mezi medníky a vše znovu sestavit. Zdraví R. Stonjek

V každém případě díky a zkusím je lépe určit.

To je jasné, vyndat mřížku, prázdný nástavek dát jako 2. od zhora a cca
za 14dní dát mřížku (matka musí být pod ní.) Pak to už bude fungovat jak
jsi zvyklý

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Gustimilián Pazderka [mailto:gupa/=/seznam.cz]
Sent: Monday, May 15, 2006 9:49 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re:pro? nestav?

Kamil :
> Kvete řepka, kaštany přidal jsem nástavek nad mřížku.
> Po týdnu jsem nahlédl včely se drží pod mřížkou a medníku si
nevšímají, kde
> je chyba.
.........

A převěsil jsi pár plástů s vybíhajícím plodem do toho medníku?

_gp_
http://vindex.ic.cz

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Prosím Vás o popsání cesty k Vám metrem, tramvají a tak. Rád bych se u
Vás někdy zastavil. děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, May 11, 2006 12:22 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: pomluva z falsovani vosku

To je pravda, to se psalo, ale pokud se pamatuji, tak na jednom semináři
mluvil ing.Titěra o 130°C jako o potřebné teplotě k likvidaci spor. Kdo
může potvrdit, co je pravda? Kdo zaručí, že vosk takovou teplotou
prošel?
Plásty, med a úly po morových včelstvech by měly skončit na ohni.
Tvrdit se dá cokoli, ale bez důkazu nám zbývá jen doufat.
Teplota 120 st.C se blíží bodu vznícení včelího vosku.


>Tuším, že se léta dělala sterilizace vosku při 117°C. Ale >mohu se
mýlit.

Zdeněk Čejka

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Viz http://www.honey-well.com/cz/o_nas.html - "kde nás najdete"

Prosím Vás o popsání cesty k Vám metrem, tramvají a tak.

vsusicky:
> A u kombinovaného systému by to mělo platit
> zvlášť.
......
pro GP
"I učebnicový nákresy a popisy práce s nástavky v kombinovaném systému jsou vč. převěšování a vkládání mezistěn a souší."
Asi bude záležet na tom, jakou používáte učebnici. Na stránkách PNSV v záložce technologie se s převěšováním nepočítá ani u jediné varianty technologie na půdorysu Langstroth, tj. včetně kombinovaného sytému=modifikovaný Dadant. Je ale pravda, že v příručce VÚ "Včelaříme nástavkově" od autorů Kamler, Čermák, se převěšování u DS používá. Z toho co vím, tak ze známých chovatelů v DS jako standartní technologii převěšování nepoužívá ani př. Čermák, ani Stonjek, ani J.Jindra a myslím, že není obsažena ani v technologii EURODADANT od př. Řeháčka. Nevím jak př. Cimala, ale ten si technologii v pozici profesionálního včelaře chrání jako své "know-how", což vy ostatně taky. Dle mého názoru převěšování jako standartní technologie zcela popírá principy a výhody včelaření v nástavkovém úlu a v případě DS to platí zvlášť. Trochu mne to překvapuje ve Vašem případě, protože z Vašich příspěvků jsem usoudil, že včelaříte ve velkém a Vámi uvedená technologie mi připadá pro velkochov opravdu pracná a vzhledem k tomu, že práce je dnes to nejdražší, tak také nákladná. Pokud použiji jako první medníkový nástavek NN vystrojený pouze soušemi nebo alespoň s jádrem ze souší a včely jsou v síle, nemám problém, tak proč bych si komplikoval život s převěšováním. Na hraní si se včelami mi bohatě stací tvorba oddělků a chov matek.


S pozdravem.

vsusicky:
> Bral bych to pouze jako vyjímečné záchranné opatření proti rojové
> náladě, ale jako standartní technologii?
......
Až člověk dá dohromady technologii (jestli ji bude někdy vůbec chtít), kdy úl sám poroste zároveň i se včelstvem, jak si myslíš, že by vypadalo řešení? Já vidím pouze to, že když chceš aby včelstva potenciál byl využit na maximum, musí se roztáhnout jako guma ve všech místech plástu a mezi buňkami by měl vzniklout tím roztažením nový základ, ke stavbě. Ne, že bude něco jako přikládáno z nějaké strany. Dnes je pouze primitivní, ale účinné řešení - převěšování a vkládání. Rojovka je vlohou, takže to převěšování není vyjmečně záchranou, ale alespoň u mě pravidlem a standartem jak bylo vždy od vynálezu pohyblivého díla.(proto se snad i vynalezlo)
_gp_
http://vindex.ic.cz
Myslím, že i zde nemáte úplnou pravdu. Jsou včelaři, kteří zastávají názor, že včelstvo dokáže samo zvládnou přiměřený prostor. Ostatně pokud sídlily včely v dutině stromu, také to zvádaly samy. Takže např. př. Dvorský má tento problém ve své technologii vyřešen. V jeho případě se sice nejedná o DS, ale o nízkonástavkový systém. Dle mého názoru vznik rozběrného díla byl motivovámn primárně spíše snahou o zjednodušení technologie odběru medu, než řešením postupného zvětšování úlového prostoru. Řekl bych, že původní technologie i s rozběrným dílem se snažily spíše kopírovat přirozené chování včelstva. Z tohoto pohledu má i převěšování svoji logiku spočívající v napodobení přirozeného chování včelstva, kdy přírodní včelstvo se na konci zimy nalézá v horní části úlu a postupně se přesouvá dolů a v průběhu zimy se naopak posouvá po zásobách směrem nahoru. To v podstatě umožňuje i technologie př. Dvorského. Je asi pravdou, že pro toto pojetí včelaření nebude DS úplně optimální, naopak výhodnější je stejná velikost všech nástavků.

S pozdravem

No já bych řekl, že u nízkých a možná středních nastavků je převěšování
zbytečné. Možná jen v květnu, kdy je přece jen ještě zima nebo v případě
nedostatku souší, kdy jsou v nastavku mezistěny a podobných speciálních
případech.
U vysokých nastavků už to tak jednostranné nebude, nevím jestli je možné
včelařit s vysokými nastavky a obejít se běžně bez převěšování.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 18, 2006 9:08 AM
Subject: Převěování


> vsusicky:
> > Bral bych to pouze jako vyjímečné záchranné opatření proti rojové
> > náladě, ale jako standartní technologii?
> .....
> Až člověk dá dohromady technologii (jestli ji bude někdy vůbec chtít), kdy
> úl sám poroste zároveň i se včelstvem, jak si myslíš, že by vypadalo
> řešení? Já vidím pouze to, že když chceš aby včelstva potenciál byl využit
> na maximum, musí se roztáhnout jako guma ve všech místech plástu a mezi
> buňkami by měl vzniklout tím roztažením nový základ, ke stavbě. Ne, že
bude
> něco jako přikládáno z nějaké strany. Dnes je pouze primitivní, ale účinné
> řešení - převěšování a vkládání. Rojovka je vlohou, takže to převěšování
> není vyjmečně záchranou, ale alespoň u mě pravidlem a standartem jak bylo
> vždy od vynálezu pohyblivého díla.(proto se snad i vynalezlo)
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
> Myslím, že i zde nemáte úplnou pravdu. Jsou včelaři, kteří zastávají
názor,
> že včelstvo dokáže samo zvládnou přiměřený prostor. Ostatně pokud sídlily
> včely v dutině stromu, také to zvádaly samy. Takže např. př. Dvorský má
> tento problém ve své technologii vyřešen. V jeho případě se sice nejedná o
> DS, ale o nízkonástavkový systém. Dle mého názoru vznik rozběrného díla
byl
> motivovámn primárně spíše snahou o zjednodušení technologie odběru medu,
> než řešením postupného zvětšování úlového prostoru. Řekl bych, že původní
> technologie i s rozběrným dílem se snažily spíše kopírovat přirozené
> chování včelstva. Z tohoto pohledu má i převěšování svoji logiku
> spočívající v napodobení přirozeného chování včelstva, kdy přírodní
> včelstvo se na konci zimy nalézá v horní části úlu a postupně se přesouvá
> dolů a v průběhu zimy se naopak posouvá po zásobách směrem nahoru. To v
> podstatě umožňuje i technologie př. Dvorského. Je asi pravdou, že pro toto
> pojetí včelaření nebude DS úplně optimální, naopak výhodnější je stejná
> velikost všech nástavků.
>
> S pozdravem

Od: vsusicky :
> vsusicky:
> > A u kombinovaného systému by to mělo platit
> > zvlášť.

> Na hraní si se včelami mi bohatě stací
> tvorba oddělků a chov matek.
........

Věřte tomu, že si moc na včelaření nehraju a na webu http://n-vcelari.cz jsou hrubě orientační obrázky, které mimojiné jsou podstatou otázky (systém 3) tohoto tématu v konferenci a jsou v rozporu v odkazu "100 otázek a odpovědí "kde je psáno:

"Podle Bretschka za vznik rojové nálady je zodpovědný pouze stav plodového hnízda. Třídílné, nízkonástavkové plodové hnízdo zajišťuje optimální rotaci plodového hnízda a zamezuje tím napětím ve včelstvu. Tato prevence a zábrana rojení má neméně podstatný vliv na výnos včelstva. "

Moje zaměření je med. Tz, že teď si přeneste tvrzení p. Bretschka a jeho předpokladu pro vznik RJ. do podoby své rámkové míry a potom uznáte i jinou alternativu úspěšného chovu včel a medného výnosu než práci s celými nástavky nebo nějakého obrázku s nadpisem "Jednoduchá technologie manipulací s celými nástavky" .... . Když zrovna nejste pouze nízkonástavkář. (který také zpravidla v určité situaci také převěšuje)

Včelař musí strkat od jara ruce do včel. Jinak to nejde. :-) A jestli se dají naházet prázdné medníky na plodiště bez převěšování je o něčem jiném. Tj. otom, očem jsem psal (nějaký příspěvek do týdne pozpátku) v příspěvku kdy včela jaksi ctí svůj flek a místo v úlu kde vylezla z buňky a když se vymění buňka za jinou, tato včela tam jde znovu. V tom tkví podstata úspěchu převěšování a pozdější vrácení prázdného medníku, který se obsadí "automaticky". To neplatí, když se používá mřížka, protože tam když se nepřevěsí tak se musí vzít v potaz výměna generací včel. Tz. Když se převěsí pouze jednou při rozšiřování na medník nestačí to a rojovka má zpravidla brzký vznik. Proto ta rotace p. Bretschka. Jsem alespoň z části pochopen v čem tkví p. vsusicky mé "know-how", které je skoro:) v každé učebnici o včelaření a i vlastně na webu http://n-vcelari.cz ?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: vsusicky:
> ...
> Dle mého názoru vznik rozběrného díla byl
> motivovámn primárně spíše snahou o zjednodušení technologie odběru medu,
> než řešením postupného zvětšování úlového prostoru. Řekl bych, že původní
> technologie i s rozběrným dílem se snažily spíše kopírovat přirozené
> chování včelstva. Z tohoto pohledu má i převěšování svoji logiku
> spočívající v napodobení přirozeného chování včelstva, kdy přírodní
> včelstvo se na konci zimy nalézá v horní části úlu a postupně se přesouvá
> dolů a v průběhu zimy se naopak posouvá po zásobách směrem nahoru. To v
> podstatě umožňuje i technologie př. Dvorského.
........

Technologie pana př. Dvorského mi není známa, ale s rámkem a odběrem medu máte samozřejmě pravdu. Já si ovšem pokládám další otázku proč se přenesl systém snadného odběru medu i na plod? To je ten vynález. Med kdysi býval ve včelstvech více či méně bodavých problém. A co se týká té technologie, tak chápat, že včela nepotřebuje jednotlivou manipulaci s plásty (krom NN) je jako vrátit je (a se) na strom. :-) Proč jsou nástavkáři úspěšní netkví jen v názoru a manipulací s celými nástavky.
_gp_
http://vindex.ic.cz

R.Polášek
Ale u vysokých nástavků, tj. svýškou nad 24 cm, asi není moc rozšířená nebo obvyklá technologie chovu pouze ve VN , ale jedná se většinou o kombinovaný systém. Pokud by se používaly pouze velké nástavky, tak se technologie přibližuje spíše chovu v klasickém dvouprostorovém úlu. Myslím, ale že základním principem chovu v nástavkových úlech je právě technologie bez převěšování. Myslím, že právě vy jste zde uvedl, že nástavkové včelažení je o výnosech nikoliv v kg, ale v kg na jednotku práce. A převěšování v DS je popírání samotného principu DS, tj. plodiště VN, medník NN, a převážně práce s celými nástavky. Nevýhodou DS z pohledu vynaložené práce, nebo principu práce s celými nástavky je obměna díla v plodišti, kdy se nejspíše nevyhneme manipulaci s jednotlivými plásty. Na druhou jsem někde viděl technologii v tachovském úlu s kombinovanými nástavky 39x24+39x17, kde se po jarní snůšce vkládal celý VN mezistěn mezi plodištní nástavek a medníkové NN a po vylíhnutí plodu se spodní VN odebral na vytavení vosku.Třeba by to šlo i VN v DS, ale nezkoušel jsem to.

S pozdravem

Tak jsme teprve vcera mel cas projit jeden mistni supermarket (wal-mart) a nasel jsem regal s medy.
Vynecham horni cast regalu kde byly male sklenice s ruznymi (i exotickymi) druhy medu, v prostredni casti me zaujalo baleni. V plastovych obalech jak od samponu, stalo to uzaverem dolu, pekne polepene, tekute medy.
Teprve v dolni casti jsem nasel medy ke srovnani.
V regale byly i medy zkrystalizovane. Pokud tam byl kvetovy a lesni tak v tom nebyl cenovy rozdil.
Kilova baleni byla az dole. Hledal jsem oznaceni puvodu, to zname "z EU a mimo EU".
To bylo jen na tech kilovkach. V obyc. kilovkach byl kvet. i lesni za 4Euro. Vedle byly kilovky, na tech bylo oznaceni puvodu pekne: "z tradicnich vcelarskych oblasti" :-),¨
sklenice byly takove ty zavarovacky s dratenymi patentnimi uzavery, kilo za 6Euro. Tmavy i svetly. Kvetove byly zkrystalizovane vsechny sklenice (4 i 6 Euro), asi jsou tady zakaznici poucenejsi. U nas v krame by lidi nekoupili ani snad ani jednu zkrystalizovanou.

Tedy ceny nic moc.
V porovnani s jinymi komoditami. Eko/bio kukuricna mouka, kilo za 3Eura.
U pokladny nechala pani prede mnou za nakup pro pejsky 60Euro, a to jsem nestacil cumet. Napriklad tri kosticky z kuže za 1Eu, konzervicky i za 3E.
Takze i tady jsou na tom vcelari s cenami vselijak.
Mejte se a at vam to bzuci.
Karel

GP:
Tj. otom, očem jsem psal (nějaký příspěvek do týdne pozpátku) v příspěvku kdy včela jaksi ctí svůj flek a místo v úlu kde vylezla z buňky a když se vymění buňka za jinou, tato včela tam jde znovu. V tom tkví podstata úspěchu převěšování a pozdější vrácení prázdného medníku, který se obsadí "automaticky".
......
To je zajimavy nazor. To by i vysvetlovalo lecos u NN technologie. Plodiste se postupne propada dolu, a pokud tam chce clovek z nejakeho duvodu dat nahoru nastavek, tak ho musi podstavit pod zaplnene medniky (Nastavky). Kdyz jej da nad, tak jej vcely vestinou vynechavaji a uz nezanesou.

Důvodem pro podstavování v medníku je vlastnost včel
Včely zaplňují medem prostor od shora a postupně od shora víčkují a právě zavíčkovaný prostor je již pro ně lichý a proto se musí nástavky podsazovat a při odebírání medu se odebere jen ten vrchní a vymetené plástve se zase podstaví a tak máš záruku opravdu zralého medu i v případě že nebude zavíčkovaný

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n?
> Datum: 18.5.2006 10:34:24
> ----------------------------------------
> GP:
> Tj. otom, očem jsem psal (nějaký příspěvek do týdne pozpátku) v příspěvku
> kdy včela jaksi ctí svůj flek a místo v úlu kde vylezla z buňky a když se
> vymění buňka za jinou, tato včela tam jde znovu. V tom tkví podstata
> úspěchu převěšování a pozdější vrácení prázdného medníku, který se obsadí
> "automaticky".
> .....
> To je zajimavy nazor. To by i vysvetlovalo lecos u NN technologie. Plodiste
> se postupne propada dolu, a pokud tam chce clovek z nejakeho duvodu dat
> nahoru nastavek, tak ho musi podstavit pod zaplnene medniky (Nastavky).
> Kdyz jej da nad, tak jej vcely vestinou vynechavaji a uz nezanesou.
>
>
>

Osobně se stavím k řevěšování asi tak, že ideál je jednoznačně bez
převěšování. Sundat nastavek nebo rozebrat úl s nastavky, podívat se a podle
podívání přidat nový nastavek, složit úl a hotovo. Jenomže v praxi mi to
kolikrát zatím přijde tak, že manipulací s jednotlivými rámky to obsazení
přidávaného nastavku a další děj ve včelstvu urychlím a mám čas, tak to
prostě provedu. Takže směřuji k manipulaci bez převěšování, ale zatím
převěšuji. A doporučuji převěšování. Je lepší, když včelař ze záčátku
převěšuje a potom převěšování podle svých časových možností omezí až vyřadí
než když ze začátku nepřevěšuje a potom je znechucen výsledky. Ale taky je
otázka převěšování a převěšování. Něco jiného je vzít rámek s málo včelami,
kde nemusím hledat matku a místo něho dát třeba mezistěnu, to může být
záležitost třeba minuty a něco jiného je převěšování plodu uprostřed léta,
kdy musím nejdřív vybrat jeden, dva krycí rámky z plodiště, následující
rámky prohlídnout a dva, tři s nejvhodnějším plodem a úplně zakryté včelami
otřepat, abych do medníku nepřenesl matku a pak to všechno zpátky složit. To
je záležitost půl hodiny i víc.
Taky ale musím přiznat, včelstev mám málo a hlavně nemám ještě definitivní
technologii a i některé plánované vybavení úlů, definitivní verzi třeba dna,
strůpku a takových věcí. Takže to mám takové dost rozšťouchané a nejednotné.
A taky mi nevadí, když si hraju hodinu a půl s jedním včelstvem v zadováku.
Co se týká u Dadanta - jeden velmi vysoký nastavek v plodišti a nízké
medníkové nastavky, myslím si, že tam se obměna vysokých rámků musí dělat
tehdy, když krajní rámky ještě nejsou zaplodované. Tedy brzo na jaře dva - 4
krajní rámky vyjmout a dát místo nich mezistěny. Až se oteplí, nejdřív v
druhé polovině května, mezistěny přesunout postupně doprostřed plodiště.
Otázkou je velikost tohoto nastavku. Pokud po většinu léta má matka
zaplodovány i krajní plásty, je ten nastavek malý. Optimální je, když krajní
plásty zaplodovány nejsou a jsou v nich po většinu léta jen zásoby. To
zároveň vytváří prostor pro další obměnu rámků v létě, kdy se krajní plást
obebere, ostatní posunou a mezistěna dá doprostřed nastavku. U svých úlů
plánuji zkoušet plodiště o velikosti dvou nastavků 39x24 po 10 nebo 11
rámcích a v jedné verzi potom plánuji právě i z plodiště vybírat krycí rámky
se zásobami na nahrazovat je mezistěnami pro obnovu. Případně si tak mohu
dovolit bez omezení prostoru na plod nahradit jednorázově až třetinu rámků
mezistěnami a tím najednou "splnit" kvótu obnovy rámků jedinou akcí a dále
se o plodiště nemusím starat.
U nastavkového úlu s pouze vysokými nastavky, tam musí být nějak vyřešeno
náhlé zvětšení prostoru úlu při přidání nového nastavku. Bez převěšování je
to velice obtížné a s převěšováním to může sklouznout k tomu, že spotřeba
času na obsluhu bude větší než u zadováku. Přitom zadovák s postupným
rozšiřováním prostoru dozadu po jednotlivých rámcích žádný problém s náhlým
zvětšením prostoru nemá.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 18, 2006 10:08 AM
Subject: Re: Převěování


> R.Polášek
> Ale u vysokých nástavků, tj. svýškou nad 24 cm, asi není moc rozšířená
nebo
> obvyklá technologie chovu pouze ve VN , ale jedná se většinou o
kombinovaný
> systém. Pokud by se používaly pouze velké nástavky, tak se technologie
> přibližuje spíše chovu v klasickém dvouprostorovém úlu. Myslím, ale že
> základním principem chovu v nástavkových úlech je právě technologie bez
> převěšování. Myslím, že právě vy jste zde uvedl, že nástavkové včelažení
je
> o výnosech nikoliv v kg, ale v kg na jednotku práce. A převěšování v DS je
> popírání samotného principu DS, tj. plodiště VN, medník NN, a převážně
> práce s celými nástavky. Nevýhodou DS z pohledu vynaložené práce, nebo
> principu práce s celými nástavky je obměna díla v plodišti, kdy se
nejspíše
> nevyhneme manipulaci s jednotlivými plásty. Na druhou jsem někde viděl
> technologii v tachovském úlu s kombinovanými nástavky 39x24+39x17, kde se
> po jarní snůšce vkládal celý VN mezistěn mezi plodištní nástavek a
> medníkové NN a po vylíhnutí plodu se spodní VN odebral na vytavení
> vosku.Třeba by to šlo i VN v DS, ale nezkoušel jsem to.
>
> S pozdravem

Těch příčin může být mnoho, kolegové je popsali. Ještě jeden důvod mě napadá, možná "neodborný", ale nešť. Třeba se jim jen nechce. Prostě nemají "budovatelskou náladu". A proč, to nám neřeknou. Nedělám si legraci, loni jsem pro přechod na jinou RM potřeboval aby vystavěly mezistěny na RM 39x30. Šlo jim to po celý rok jak smůla od koudele a dost rámků zůstalo vystavěných jen částečně. Zato na podzim, při krmení, mezeru na jeden rámek pro fumigaci zamydlily divočinou, že jsem nevěděl co s tím. Používám klasické dvouprostorové úly. Zkouším přejít na Dadant-like 39x30, 39x15. Zatím to vypadá slibně, bezstarostné zimování a výborný jarní rozvoj.

Mám dotaz - jak přesně má fungovat stavební zábrana v podmetu?

a) včely přestanou v podmetu stavět
b) včely budou stavět na stavební zábraně, což nevadí

Víte o nějakém rozumném důvodu, proč používat v nástavkovém úlu stavební
rámky?

Díky

mp

Dobry den,
tak jak to napsal pritel Bojanovsky je to presne, a nebo vystoupit na metru
I.P.Pavlova a tramvaji 6 nebo 11 - 3stanice, vystoupit Nuselske schody nebo
Otakarova a nebo nam. Bratri Synku. Napr. z nam. Bri Synku cca 200m do
Belehradske ulice a po leve strane je nas obchod, proti nam je pumpa
Ekospola, muzete i snadno zaparkovat.
dekuji
jan
----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 17, 2006 7:49 PM
Subject: prosba na pana Loffelmanna


Prosím Vás o popsání cesty k Vám metrem, tramvají a tak. Rád bych se u
Vás někdy zastavil. děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, May 11, 2006 12:22 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: pomluva z falsovani vosku

To je pravda, to se psalo, ale pokud se pamatuji, tak na jednom semináři
mluvil ing.Titěra o 130°C jako o potřebné teplotě k likvidaci spor. Kdo
může potvrdit, co je pravda? Kdo zaručí, že vosk takovou teplotou
prošel?
Plásty, med a úly po morových včelstvech by měly skončit na ohni.
Tvrdit se dá cokoli, ale bez důkazu nám zbývá jen doufat.
Teplota 120 st.C se blíží bodu vznícení včelího vosku.


>Tuším, že se léta dělala sterilizace vosku při 117°C. Ale >mohu se
mýlit.

Zdeněk Čejka

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Zdravím všechny.

Nemáte někdo doma staré historické či netradiční úly, které byste byli ochotni darovat či odprodat? Nemusí být funkční ani neočekávám 100% stav - nebudou sloužit pro chov včel, nýbrž jako ukázka - součást včelnice.

Anebo - nevíte o někom, kdo je má?

Ideálně okolí Prahy či Praha samotná.

Pište prosím na email: dolinek/=/email.cz

Díky moc.

S pozdravem


Jakub Dolínek



____________________________________-
____________________________________-

Je to tak jak píšete. Doplňuji jen o informaci, že pokud Dr. Kamler
popisuje u kombinovaného systému převěšování, tak to se týká nikoliv DS,
ale kombinovaného úlu, který má 2 vysoké nást. + několik nízkých. Tam
ovšem je převěšování potřebné, ba nutné, zároveň se jím řeší obnova díla
v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta
kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
urychlí jeho obsazení včelama. Překládání plodových plástů u NN varianty
Optimalu skoro úplně nahrazuje zásah, který už čtvrtstoletí používám a
dělám ho právě v tuto dobu: při i jen částečném obsazení spodního (ze
tří) nást. zaměním pořadí nástavků - tak se plod a staré zásoby dostanou
na dno, na dosud horní nást. přidám nást. s mezistěnami (krajní 2 plásty
hnědé, uvnitř asi 2 panenské z minulého roku) a zbylé dva nást. v
opačném pořadí na to. Tím včelstvo získá spostu jakoby nového prostoru,
líp se "rozjede", má kam ukládat med, dobře staví na mezistěnách, působí
to i protirojově. Dosud spodní prázdný nást. se dostává nahoru jako
medník. Zároveň se tak obnoví dílo v jednom ze tří nástavků a ten
nejstarší z nich se s medem dostane mimo včelstvo (dílo se může vytřídit
- vyřadit).
K. Čermák


vsusicky napsal(a):

>vsusicky:
>
>
>>A u kombinovaného systému by to mělo platit
>>
>>
>>
>zvlášť......
>pro GP
>"I učebnicový nákresy a popisy práce s nástavky v kombinovaném systému jsou
>vč. převěšování a vkládání mezistěn a souší."
>Asi bude záležet na tom, jakou používáte učebnici. Na stránkách PNSV v
>záložce technologie se s převěšováním nepočítá ani u jediné varianty
>technologie na půdorysu Langstroth, tj. včetně kombinovaného
>sytému=modifikovaný Dadant. Je ale pravda, že v příručce VÚ "Včelaříme
>nástavkově" od autorů Kamler, Čermák, se převěšování u DS používá. Z toho
>co vím, tak ze známých chovatelů v DS jako standartní technologii
>převěšování nepoužívá ani př. Čermák, ani Stonjek, ani J.Jindra a myslím,
>že není obsažena ani v technologii EURODADANT od př. Řeháčka. Nevím jak př.
>Cimala, ale ten si technologii v pozici profesionálního včelaře chrání
>jako své "know-how", což vy ostatně taky. Dle mého názoru převěšování jako
>standartní technologie zcela popírá principy a výhody včelaření v
>nástavkovém úlu a v případě DS to platí zvlášť. Trochu mne to překvapuje ve
>Vašem případě, protože z Vašich příspěvků jsem usoudil, že včelaříte ve
>velkém a Vámi uvedená technologie mi připadá pro velkochov opravdu pracná a
>vzhledem k tomu, že práce je dnes to nejdražší, tak také nákladná. Pokud
>použiji jako první medníkový nástavek NN vystrojený pouze soušemi nebo
>alespoň s jádrem ze souší a včely jsou v síle, nemám problém, tak proč bych
>si komplikoval život s převěšováním. Na hraní si se včelami mi bohatě stací
>tvorba oddělků a chov matek.
>

> v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
> ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
> je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
> Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta

To je cenné tvrzení, napsat, že jedna z oficiálně popsaných metod pro
ošetřování včelstev je velice blízká ošetřování v zadovácích. Aspoň z toho
vyplývá, že existuje nějaká kontinuita v ošetřování včelstev a ne nějaká
revoluce, kdy staré je kompletně zavrženo a nastupuje nové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 18, 2006 2:37 PM
Subject: Re: proč nestaví-převěování


> Je to tak jak píšete. Doplňuji jen o informaci, že pokud Dr. Kamler
> popisuje u kombinovaného systému převěšování, tak to se týká nikoliv DS,
> ale kombinovaného úlu, který má 2 vysoké nást. + několik nízkých. Tam
> ovšem je převěšování potřebné, ba nutné, zároveň se jím řeší obnova díla
> v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
> ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
> je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
> Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta
> kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
> U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
> ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
> některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
> urychlí jeho obsazení včelama. Překládání plodových plástů u NN varianty
> Optimalu skoro úplně nahrazuje zásah, který už čtvrtstoletí používám a
> dělám ho právě v tuto dobu: při i jen částečném obsazení spodního (ze
> tří) nást. zaměním pořadí nástavků - tak se plod a staré zásoby dostanou
> na dno, na dosud horní nást. přidám nást. s mezistěnami (krajní 2 plásty
> hnědé, uvnitř asi 2 panenské z minulého roku) a zbylé dva nást. v
> opačném pořadí na to. Tím včelstvo získá spostu jakoby nového prostoru,
> líp se "rozjede", má kam ukládat med, dobře staví na mezistěnách, působí
> to i protirojově. Dosud spodní prázdný nást. se dostává nahoru jako
> medník. Zároveň se tak obnoví dílo v jednom ze tří nástavků a ten
> nejstarší z nich se s medem dostane mimo včelstvo (dílo se může vytřídit
> - vyřadit).
> K. Čermák

Včely by neměly stavět na dolních plástech a prostavovat dno. Je to signál pro včely, že dno není součást plodiště.

Nejdřív jsem si to chválil (používám 39x24x11) - pokládal jsem na ni Formidol, ale nakonec jsem přestal zábrany používat a nechávám včely stavět trubčinu ve vysokem dnu. Matka se mi tak (zdá se) drží dole a neleze do medníků. Odřezat trubčinu ve dnu mi nedělá problém. Myslím si, že prostavováním si včely regulují ventilaci na varroa dnu. Namlouvám si, že je to navíc jakýsi náznak Dadant systému a dává to včelám víc volnosti.
Jedno včelstvo se chová ukázněně a jiné staví jak o život. Ať mají svobodu, třeba moji tolerantnost ocení :-).

Řekl bych, že převěšování je naše specialita, kterou okolní svět (mimo střední Evropu)nezná. Netvrdím a nikdy jsem netvrdil, že nemá svůj význam, jen jsem tvrdil a nadále tvrdím, že se nejedná o standartní technologii nástavkového včelaření a pro DS kde promematika (dotaz) původně vznikla mi to připadá úplně absurdní. Osobně si myslím, že převěšování je reliktem doby silně uteplených úlů a sledování tepelného režimu včelstev. Pokud omezíte zimování včelstva na pouhých 7 rámků 39x24 pak Vám na jaře ani nic jiného nezbývá, než převěšováním zavíčkovaného plodu do medníku vytvořit matce dostatečný prostor pro plodování. Ale v nástavkovém systému u středně vysokých nástavků máte silné včelstvo ve dvou nástavcích a pak je podpora rozvoje zajišťována Brennerovou rotací nástavků, nikoliv manipulací s jednotlivými rámky a medník nadstavujete nad plodiště. Protože se přidává poměrně velký volný prostor je to asi o určité zkušenosti a citu pro situaci. V nízkonástavkovém je to podobné, pouze rotujete se třemi nástavky a přidání nástavku není tak dramatické. U DS je převěšování logický nesmysl. DS je o velkém plodišti a polorámcích na med. Ale možné je všechno. Jen je otázkou zda se Vám tato pracnost ekonomicky vrátí, tj. je to o těch Kč vynaložené práce na vyprodukovaný kg medu. Opravdu se Vám to ekonomicky vrátí ny vyšších výnosech, když nasadíte reálnou cenu své práce? Já jsem šel do nástavkového včelaření právě s jediným cílem a to snížit pracnost a zjednodušit práci. Bez převěšování a k plné spokojenosti.

Nejdřív jsem si to chválil (používám 39x24x11) - pokládal jsem na ni
Formidol, ale nakonec jsem přestal zábrany používat a nechávám včely
stavět trubčinu ve vysokem dnu. Matka se mi tak (zdá se) drží dole a
neleze do medníků. Odřezat trubčinu ve dnu mi nedělá problém.

Dobrý den,
Tohle mě zaujalo. Pochopil jsem dobře, že při 39x24x11 nepoužíváte
mřížku ? Zatím jsem nenašel odvahu to vyzkoušet. Děkuji za reakci.
                                                        Honza G.

"Čermák K." :
> .... Varianta
> kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
> U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
> ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
> některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
> urychlí jeho obsazení včelama. ....

.......

Jak tedy nato bez převěšování u DS? NN jste popsal a já ji tak chápu, že má své velké výhody, ale jak u kombinace NN a 1 VN když ne a ne obsadit u NN prostor a převěšování není potřeba. Pouze u nízkých nástavků si to dovedu představit, protože výška rámku je malá a ten plod se podaří prostě nějak rozdělit nástavkem ode dna a mezistěn, ale kombinace pouze 1 VN a kroužení s NN? Nějak nárážím stále na ten případ - problém ignorace nového prostoru a naprosto bezproblémovému vzniku rojovky. Ta ignorace není pravidlem samozřejmě v každém včelstvu, ale ztráty např. ve srovnání 100 včelstev podle DS a 100 vč. podle učebnicové kombinované technologie (publikované VÚ), tak si troufnu na vyšší odhad ztrát z rojovky u DS. Samozřejmě i se sklizní mého obdivu, že se v tom někdo při takovém počtu vyzná. :-)

Také mám výhrady k přetahování zimních zásob ke dnu. Výhrada je u mě v tom smyslu, že zásoby v takovým místě jako poblíž dna zavazí a podporují vznik rojovky. Vztahuji to na mou míru kterou používám (39x24 bez oček!). S NN technologií nemám praktické zkušenosti, ale ta nízká výška rámku mě přesvědčí lehce. Co vím, tak létavka ve spolupráci s úlovými včelami dokáže sladinou takový prostor u česna v případě i silnější a silné snůšky velmi kvalitně "zapraskat".

Děkuji za případnou reakci.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: vsusicky:
> Řekl bych, že převěšování je naše specialita, kterou okolní svět (mimo
> střední Evropu)nezná. ...
........

Může být zde vysloveno kde se nepřevěšuje? Nejlépe opravdová prezentace např. na internetu přímo od včelařské farmy? A zase se opakuji - krom pouze NN technologie. Chci přesně vidět ve velkém to jarní! nahazování nebo podstavování nástavků do komínu bez zásahu do rámků.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: vsusicky:
> Řekl bych, že převěšování je naše specialita, kterou okolní svět (mimo
> střední Evropu)nezná. ...


Nevím, jestli u nás vůbec někdo včelaří ve skutečných Dadantech, míry které tady padají v diskusi tomu ani náhodou neodpovídají.
Odkazuji na stránky německých včelařů, kde je rozpracovaná technologie včelaření od bratra Adama v modifikovaném Dadantu (12 rámků 448x285 v plodišti a 10 rámků 448x141 medník), kde je jasně stanoveno kdy a jak převěšovat a to samozřejmě jen v plodišti, kde se pohybuje počet rámků od 6 do 12 a to podle období.

Zdeněk

V čem kdo začne v začátcích včelařit, tak to se pak s včelařem táhne jako balvan na zádech. Převěšování je toho důkazem. Před 35 lety když jsem začal v Budečácích jsem tento způsob zachovával až do doby než jsem kompletně přešel na DS. Do té doby jsem si každoročně trochu zapřevěšoval. V DS pro soudně myslícího včelaře není převěšování možné, Velký plodištní plást není možno nacpat do polomedníku, a všechny jiné varianty jsou tak komplikované, že to by byl návrat zpět k Budečáku./Pracností/ Včelky do polonástavků přecházejí bezproblémově. Jesli kolega s tím má problémy, důvodů může být několik a informací k tomu máme málo. Může to být skutečně ztrátou vitality. Já bych postupoval, že bych polovinu plástů ze spoda prohodil s neobsazenými zezhora, zašlápl matku ať je třeba loňská, a nahradil jí dcerou po inseminované. Jsem si jist, že příští rok toto včelstvo bude nejlepší. Není li to ojedinělý a vzácný případ, kriticky bych přistoupil i ke svému chovu matek a v dohledné době bych s tím něco udělal, možností je několik. Zdraví R. Stonjek

Dne čtvrtek 18 května 2006 16:52 Honza Glässner napsal(a):

> Tohle mě zaujalo. Pochopil jsem dobře, že při 39x24x11 nepoužíváte
> mřížku ? Zatím jsem nenašel odvahu to vyzkoušet. Děkuji za reakci.

Tak si ji najdete (odvahu). ja tedy mel uly K39 , tam je jen 10 ramku,
pouzival jsem u silnych vcelstev 2 nastavky a 2 medniky. Zjistych duvodu,
predevsim snuskovym vlastnostem stanoviste jsem presedlal na Langstroth 159
a zatim nelituji.


       Honza

Mřížku jsem používal ve vlnách, nejdřív zásadně, pak ne po čtení této konference a pak jo. Letos po zkušenostech se stažením včel do dna jsem ji nepoužil a uvidím. Stále víc se přikláním k co nejmenší drezúře - "volnost, rovnost, bratrství" :-).



>Pochopil jsem dobře, že při 39x24x11 nepoužíváte mřížku ?

Můžete mi prosím vysvětlit v jak konkrétně se Brennerovoa rotace nástavků provádí?

GP. U nás asi těžko, ale v Americe, Kanadě nebo N.Zélandu se u profi včelařů zcela určitě nepřevěšuje. Otec E.Hillaryho (prní výstup na Everest) měl rodinnou farmu s 3000 včelstvy, kterou provozoval pouze se svou rodinou. Pochybuji, že je v takovém množtví možné o převěšování vůbec uvažovat. Ve středu jsem našel u rodičů včelařský kalendář z roku 1967, kde byla jako kuriiozitka uváděna návštěva největšího včelaře na světě-Mexičana, který chová 4500 včelstev s 50 lidmi.Proti tomu Sověti na Kavkaze 3500 včelstev se 150 lidmi. Další příklad docela blízko-na stránkách PNSV článek -NOVÁ CESTA Erhard Schehle-Německo 1977. Asi by se příkladů našlo více. Myslím, že u 39x24*11 v nástavkovém úlu je plně uplatnitelná standartní technologie ošetřování jako pro klasický Langstroth. Plástová plocha je přibližně stejná, tj. Adamec 39 x 24 cm x11-4 nástavky=721 dm2, plást.plochy,Langstroth 44,8 x 23,2 cmx10-4 nástavky=688 dm2, výška rámku také. Zajímavá by asi byla ekonomická kalkulace např. 100 včelstev při ošetřováním s převěšováním a bez převěšování, tj. odhad počtu včelstev, které se bez převěšování dostanou do rojovky a ztráty ve výnosu v kg převedené na Kč a proti tomu zvýšené náklady (mzdy=cca 150,-kč/h) spojené s pracností převěšování.
A pak je tu ještě varianta, že se bude převěšovat jen vyjímečně, tedy když nebudou včely chtít přejít do medníku.
Ještě malá poznámka k podstavování krmného nástavku u DS-včely zásoby v rámci jarního rozvoje obvykle z větší části spotřebují nebo přenesou do VN.
S pozdravem

O tom se psalo v 80 letech i tady ve časopise Včelařství. Pro velkoprovoz
specializovaný na chov včel v podmínkách tehdejší socialistické velkovýroby
vycházela hranice rentability několik stovek včelstev, tuším dva stálí
zaměstnanci a několik dalších ve špičce přes léto. U nás toho tehdy dosáhly
myslím jen dva provozy, Tachov a Třeboň. Už to ale přesně nevím, převěšování
snad taky nepoužívali, pokud ano, tak jen jako nouzové opatření. Jestli má
někdo po ruce ročníky Včelařství z 80 let, třeba by to tam mohl najít a
upřesnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 19, 2006 7:38 AM
Subject: Re: Převěování


> GP. U nás asi těžko, ale v Americe, Kanadě nebo N.Zélandu se u profi
> včelařů zcela určitě nepřevěšuje. Otec E.Hillaryho (prní výstup na
Everest)
> měl rodinnou farmu s 3000 včelstvy, kterou provozoval pouze se svou
> rodinou. Pochybuji, že je v takovém množtví možné o převěšování vůbec
> uvažovat. Ve středu jsem našel u rodičů včelařský kalendář z roku 1967,
kde
> byla jako kuriiozitka uváděna návštěva největšího včelaře na
> světě-Mexičana, který chová 4500 včelstev s 50 lidmi.Proti tomu Sověti na
> Kavkaze 3500 včelstev se 150 lidmi. Další příklad docela blízko-na
> stránkách PNSV článek -NOVÁ CESTA Erhard Schehle-Německo 1977. Asi by se
> příkladů našlo více. Myslím, že u 39x24*11 v nástavkovém úlu je plně
> uplatnitelná standartní technologie ošetřování jako pro klasický
> Langstroth. Plástová plocha je přibližně stejná, tj. Adamec 39 x 24 cm
> x11-4 nástavky=721 dm2, plást.plochy,Langstroth 44,8 x 23,2 cmx10-4
> nástavky=688 dm2, výška rámku také. Zajímavá by asi byla ekonomická
> kalkulace např. 100 včelstev při ošetřováním s převěšováním a bez
> převěšování, tj. odhad počtu včelstev, které se bez převěšování dostanou
do
> rojovky a ztráty ve výnosu v kg převedené na Kč a proti tomu zvýšené
> náklady (mzdy=cca 150,-kč/h) spojené s pracností převěšování.
> A pak je tu ještě varianta, že se bude převěšovat jen vyjímečně, tedy když
> nebudou včely chtít přejít do medníku.
> Ještě malá poznámka k podstavování krmného nástavku u DS-včely zásoby v
> rámci jarního rozvoje obvykle z větší části spotřebují nebo přenesou do
VN.
> S pozdravem

Od: vsusicky :
> U nás asi těžko, ale v Americe, Kanadě nebo N.Zélandu se u profi
> včelařů zcela určitě nepřevěšuje. Otec E.Hillaryho (prní výstup na Everest)
> měl rodinnou farmu s 3000 včelstvy, kterou provozoval pouze se svou
> rodinou. Pochybuji, že je v takovém množtví možné o převěšování vůbec
> uvažovat.

Co víte o americkém, kanadském, mexickém nebo novozélandském včelaření jako postupy v technologiích ošetřování včeltev přizpusobených lokalitám, úlům a podnebí? Jen z doslechu? Z článků? Nelze jen pochybovat. Bavíme se tady o úlech už nějakej ten pátek a 90% informací hodnotím jako dojmy. Převěšovat při rozšiřování se dá i 3000 včelstev i 4500 tisíce včelstev. Nanejvýš s 50 :) lidmy.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Radim Pol??ek:
> U nás toho tehdy dosáhly
> myslím jen dva provozy, Tachov a Třeboň.
......
Tachov - technologie, která používá převěšování stejně jako Třeboň. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

U středně silných a silných nepřevěšuju. Jsou rádi, že jim prostor rozšířím a dobře další nástavek obsadí. U slabých se musím podívat do plodiště po příčině a pak udělám úpravu třeba převěšováním. Těm je potřeba pomoct, než se třeba vymění matka. Takových by mělo být co nejmíň.
Mám 50 včelstev v 3/4 langstroth.
Tonda.

>A pak je tu ještě varianta, že se bude převěšovat jen vyjímečně, tedy když nebudou včely chtít přejít do medníku.

stacvebni rámek včely zastavují trubčinou a to že trubci jsou v úlu vyžírkové již dávno neplatí
1) trubci udržijí vúlu teplo a proto může více včel za pastvou. 2) matka se vice drží poblíž rtubčiny a právě takto ji snadno dostanete z horních pater dolů 3) ti co používají vyřezávání plodu k boji proti varroáze prostě vyhodí celý rámek a vloží prázdný 4) větší výtěžnost vosku

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Předmět: Stavební zábrana
> Datum: 18.5.2006 12:27:25
> ----------------------------------------
> Mám dotaz - jak přesně má fungovat stavební zábrana v podmetu?
>
> a) včely přestanou v podmetu stavět
> b) včely budou stavět na stavební zábraně, což nevadí
>
> Víte o nějakém rozumném důvodu, proč používat v nástavkovém úlu stavební
> rámky?
>
> Díky
>
> mp
>
>
>
>

GP. Klasika-Výnosný chov včel-C.L.Farrar- bez specifikace konkrétních podnebních podmínek v USA, tedy obecný postup s prohazováním plodištních nástavků a bez převěšování v klasickém Langstrothu. Na stránkách PSNV.

stavební zábrany jsou od toho, aby včely divočinou nespojili všechny rámky v dolním nástavku. 2. dotaz o stavebních rámcích. Důvodů je moc, hlavně se včely vybijou na nich, časně v dobrých včelách máme trubce, v blbých je vyřežem... a později v sezóně lapem roztoče varoa a i vidíme co se ve včelách děje. Já osobně od května, ne brzy na jaře se řídím pravidlem, kde mezera tam dam stavební rámek, třeba když si půjčím 1-2 rámky plodu do oddělku. Je to pohodlne, hledat nekde 2 mezisteny... To samé oddelky nutím stavet bez mezisten aspon z počátku, ušetřím mezisteny...
vyzkoušejte to
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Předmět: Stavební zábrana
> Datum: 18.5.2006 12:27:10
> ----------------------------------------
> Mám dotaz - jak přesně má fungovat stavební zábrana v podmetu?
>
> a) včely přestanou v podmetu stavět
> b) včely budou stavět na stavební zábraně, což nevadí
>
> Víte o nějakém rozumném důvodu, proč používat v nástavkovém úlu stavební
> rámky?
>
> Díky
>
> mp
>
>
>
>

Omlouvám se,že odborně zajímavou a potřebnou konferenci obtěžuji takovým špinavým tematem,ale nemůžu to nechat bez povšimnutí, Zásadně nesouhlasím s nepřípustným zasahováním svazového periodika Včelařství a osobně šefredaktora p.Prokeš do politiky zveřejněním volební agitky ve prospěch Soc.demokracie a specielně premiera, zvláště nyní v období volebního boje. Nehledě na primitivní politickou podporu je to článek bulvárně prázdný, bezobsažný, hlupácky podlézavý a mnoho vypovídá o ubohé odborné úrovni autora i nejasné koncepci celého zpravodaje. Divím se,že tak odborně slovutná redakční rada(podepsaná v tiráži) něco takového připustí.Už delší dobu sleduji, že časopis neplní potřeby,které by mohl řešit ( o tom svědčí i naše konference) zřejmě má ve své koncepci nejasno a prázdno, podobně jako má odborně nejasno a politicky uboze jasno šéfredaktor. Myslím,že nemá na svém místě co dělat a o obsahu časopisu je třeba vést otevřenou debatu ne však způsobem obvyklým tzn.zveřejňováním dopisů spokojených čtenářů. Ing Jan Luxembur člen ČSV

A.Podh?jeck?:
> U středně silných a silných nepřevěšuju. Jsou rádi, že jim prostor rozšířím
> a dobře další nástavek obsadí. U slabých se musím podívat do plodiště po
> příčině a pak udělám úpravu třeba převěšováním. Těm je potřeba pomoct, než
> se třeba vymění matka. Takových by mělo být co nejmíň.
> Mám 50 včelstev v 3/4 langstroth.
.......
18,5 cm vysokého rámek (3/4 langstroth) -To je NN ošetřování. A co krajní plásty, které se vybírají k medometu a nemají tolik medu a nejsou zavíčkované? U 18,5 cm typuji že se to už ukazuje častěji. Proto aby se to nestávalo se doporučuje přehodit po brzkém létě (to je dnes už také) plod ke stěnám a popř. doprostřed nástavku (tj 3 ks plodu) a šupnou tam zbytek souší. Nebo se v mednících prostě přehodí krajní plásty s prostřeními a včely je doplní kvalitně všechny. A to je převěšování. A to se vyplatí i přesto, že jsem místo 30 minut na stanovišti o 30 - 40 včelstvech 2 hodiny :-).

A pro ekonomy s cenou práce. Co je lepší. Být na pracáku nebo mít koníčka (spíš koně :) ) a práci v jednom a vědět, že stačí když kape?

_gp_
http://vindex.ic.cz

A bez převěšování VÚVč. Pekařov(Fr.Kašpar Sr+Jr). Jedná se ale o ošetřování bez převěšování v kombinovaném tachoském úlu s polonástavky. Popis ošetřování je ve VBčelařství 1 a 2 1999.

Převěšováním rozumím přidávání hlavně plodových, nebo jiných rámků do přidávaného nástavku. Při odebírání medníků, pokud na kraji není zralý med, (u slabších, jinak by měl být, když pod ním jsou ještě třeba dva medné nástavky) tak ho tam nechám a šoupnu ho dopředu. Na něm můžou začít.
Tonda.

>18,5 cm vysokého rámek (3/4 langstroth) -To je NN ošetřování. A co krajní plásty, které se vybírají k medometu a nemají tolik medu a nejsou zavíčkované? U 18,5 cm typuji že se to už ukazuje častěji. Proto aby se to nestávalo se doporučuje přehodit po brzkém létě (to je dnes už také) plod ke stěnám a popř. doprostřed nástavku (tj 3 ks plodu) a šupnou tam zbytek souší. Nebo se v mednících prostě přehodí krajní plásty s prostřeními a včely je doplní kvalitně všechny. A to je převěšování. A to se vyplatí i přesto, že jsem místo 30 minut na stanovišti o 30 - 40 včelstvech 2 hodiny :-).

Asi už to na téma převěšování stačilo. Každý má svůj osvědčený postup a včelaří tak jak mu vyhovuje nebo jak se to naučil. Hodně závisí i na podmínkách, nejenom snůškových ale celkových. Já si hodlám včelařství zachovat jako koníčka s mírným ekonomickým přínosem, ale nechci se vzdát i ostatních životních aktivit. Mám 5 letou dceru, které se chci také hodně věnovat a tak hledám technologii ošetřování, kterou lze použít v zásadě jednotně na všechna včelstva, která je jednoduchá, minimálně časově náročná a umožní mi využít kapacitu včelína což je cca 30 včelstev. O větším množství neuvažuji. To mne přivedlo od českých Univerzálů k nástavkovým úlům a při volbě systému jsem si ze své zděděné rámkové směsi od Gerstunku přes 39x24,39x27,5, 39x30 a polorámky 39x17 a 39x15 vybral jako cílový stav 39x30+39x15. Důvodem byl poznatek o výrazně lepším jarním rozvoji na větším rámku. Ale abych řekl pravdu úplně primárním důvodem byla snaha o zjednodušení léčení proti varoáze. Vkládání a vyjímání podložek při plně obsazeném, plodišti v Univezalu byl prostě horor, který mi drásal nervy. Technologii ošetřování včelstev lze mít různou a převěšování má určitě svůj efekt, ale záleží na každém aby si posoudil, zda mu to za tu práci stojí. V některých případech to může být i nezbytné. Já to jako standartní technologii používat nehodlám a ve zvoleném úlovém sytému to ani dost dobře nejde. Radost z práce se včelami si jak už jsem uvedl snažím kompenzovat jinak.
Vše dobré
vsusicky

Od: vsusicky:
> A bez převěšování VÚVč. Pekařov(Fr.Kašpar Sr+Jr). Jedná se ale o ošetřování
> bez převěšování v kombinovaném tachoském úlu s polonástavky. Popis
> ošetřování je ve VBčelařství 1 a 2 1999.
.......
Tak to je pouze závěr z výzkumu nic z praxe. V té době bylo vyrobeno u bednářů v Brně kvantum polonástavků na tachov a potřebovali to přes společný svaz prostě nějak prodat. Jak chceš prodat, když otom nikdo neví? Tak VÚ udělal "výzkum". Nakonec co vím, tak po sametové době se ty polonástavky vyprodávali v Brně v družstvu za výrobní cenu a stejnak je nikdo nechtěl. Je to malý úl a někdo se ho pokoušel udělat ještě menší. :-) Dost špatný příklad.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: A.Podh?jeck? :
> Převěšováním rozumím přidávání hlavně plodových, nebo jiných rámků do
> přidávaného nástavku.
.......

I med se převěšuje a to převěšení medu je vlastně také rozšířením. Zavíčkovaná deska s medem je pro včelu fajront, ale nezavíčkovaný a převěšený blíže k nosu ... to je znovuzapojení do činnosti.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Nemám dadant, ale s tím, že si matka oblíbí 2-4 krajní plásty a jinam nechce, jsem se již setkal.Já pak tohle hnízdo rozházím, přidám doprostřed prázdný plást, nebo i mezistěny a za dva týdny je rovnoměrně zaplněný celý spodek a i část hořejšku.Někdy mi matka připadá , jak kdyby měla kouli na noze.

Příteli probuďte se!V posledním čísle opravdu nic není.Snad jen pozvánka na akce a stránka pana Švamberka.Prosím uvědomte si, že podporu musí hledat naše včelařství všude.Tak jako jiné obory, nebo i sport, musí i včelaři lobovat kde se dá.Dělá se to i v zahraničí a lobisté jsou nejlépe placenou profesí na světě. Jestli nás tudíž někdo podpoří za článek ve svazových novinách- proč ne. Ale jak jsem již napsal, odborné články - kde nic tu nic a to je chyba.

AHOJ JAK SE MÁŠ

O čem tam chceš psát odborné články Včelařský provoz není zase až tak složitý. A odborné články o šlechtění pro svoji složitost u včel by asi nadělali víc škody jak užitku . kdo je pro svoji práci potřebuje zajistí si odborné překlady a jiní materiál a pro běžného chovatele začátečníka bohatě stačí kalendář prací Je ale pozitivní když nám ukáží co se dělá v jiných ZO abychom mohli tlačit na náš výbor nebo jak za nás kdokoli lobuje NEMYSLÍŠ?


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KOZL?K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: politick? p?edvolebn? agitace
> Datum: 19.5.2006 10:26:11
> ----------------------------------------
> Příteli probuďte se!V posledním čísle opravdu nic není.Snad jen pozvánka na
> akce a stránka pana Švamberka.Prosím uvědomte si, že podporu musí hledat
> naše včelařství všude.Tak jako jiné obory, nebo i sport, musí i včelaři
> lobovat kde se dá.Dělá se to i v zahraničí a lobisté jsou nejlépe placenou
> profesí na světě. Jestli nás tudíž někdo podpoří za článek ve svazových
> novinách- proč ne. Ale jak jsem již napsal, odborné články - kde nic tu nic
> a to je chyba.
>
>
>

Od: vsusicky :
> To mne přivedlo od českých Univerzálů k nástavkovým
> úlům a při volbě systému jsem si ze své zděděné rámkové směsi od Gerstunku
> přes 39x24,39x27,5, 39x30 a polorámky 39x17 a 39x15 vybral jako cílový stav
> 39x30+39x15.

39x30/12 a 39x15/9 je dle dostupného včelařského tisku Universal II. Což není Moravský universal, ale dvojkový universal. Dadant byl u nás jen a pouze Standart (1941), který je vlastně Dadan-root. 44x28/15r a 44x14/12r

A nejsem nějakej odpůrce inovací úlu, ale vadí mi občas že si někdo pojmenuje nově starou záležitost a např. Universal na DS. Dadant systém na r.m. 39x24, nebo 17, 15, 30 mi připadá jako název z teleshopingu. 39x24 prodává dle katalogu s názvem Dadant např. Lysoň.

39x15 a 30 je Universal system II. :-) Tedy jestli jsme v Čechách, je to český název a český poměry v názvech mi nevadí.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Už delší dobu sleduji, že časopis neplní potřeby,které by mohl řešit ( o tom svědčí i naše konference) zřejmě má ve své koncepci nejasno a prázdno, podobně jako má odborně nejasno a politicky uboze jasno šéfredaktor. Myslím,že nemá na svém místě co dělat a o obsahu časopisu je třeba vést otevřenou debatu ne však způsobem obvyklým tzn.zveřejňováním dopisů spokojených čtenářů. Ing Jan Luxembur člen ČSV
.....
I kdyz to jiz nedostavam, tak z ohlasu usuzuji, ze se Vcelarstvi stale balancuje nekde hluboko pod urovni Rudeho Prava neblahe pameti.
Vetsine vcelaru tato sprosta politika nevadi. Ani to, kdyz jsou urazeni clenove, vcelari. Takze zrejme nejake politicke analani horolezectvi nebude vadit uz nikomu.
Proste jste moc precitlively. Chce to cist vice Halo noviny, Blesk a Spigel (pokud vychazi) a starsi rocniky Rudeho Prava. Casem si zvyknete a budete moci byti i nadale platnym clenem nasi spolecnosti = CSV :-)
Neberte me kecy vazne, jsem rad, kdyz se nekdo jako Vy najde. Ale s tim nic nenadelate. Cely system CSV je nastaven jako system nezmenitelny. A vetsina mist, ze kterych je mozne system prestavit je obsazena lidmi, kterym to vyhovuje.

> Jak tedy nato bez převěšování u DS? NN jste popsal a já ji tak chápu,
> že má své velké výhody, ale jak u kombinace NN a 1 VN když ne a ne
> obsadit u NN prostor a převěšování není potřeba. Pouze u nízkých
> nástavků si to dovedu představit, protože výška rámku je malá a ten
> plod se podaří prostě nějak rozdělit nástavkem ode dna a mezistěn, ale
> kombinace pouze 1 VN a kroužení s NN? Nějak nárážím stále na ten
> případ - problém ignorace nového prostoru a naprosto bezproblémovému
> vzniku rojovky. Ta ignorace není pravidlem samozřejmě v každém
> včelstvu, ale ztráty např. ve srovnání 100 včelstev podle DS a 100 vč.
> podle učebnicové kombinované technologie (publikované VÚ), tak si
> troufnu na vyšší odhad ztrát z rojovky u DS. Samozřejmě i se sklizní
> mého obdivu, že se v tom někdo při takovém počtu vyzná. :-)


Dávám Vám za pravdu - skutečně pozoruji, že po přemístění spodnínho NN
ode dna nad VN se včely tísní s plodem, pylem a medem nějaký čas ve VN a
do NN jen postupně přecházejí a ukládají med. Sice s rojením mám
minimální problémy (pozdější jarní rozvoj v Beskydech a méně rojivý kmen
včel), ale zmíněné zahuštění ve VN je předpoklad pro vznik rojovky. A to
mám velmi vysoké rámky ve VN (42×36 cm)! Když ale NN nad VN včely začnou
obsazovat a ukládat tam nektar/med, je možno hned (po pár dnech) přidat
další NN pod něj (na VN) a podel potřeby brzy další... DS mi provozně
méně vyhovuje než NN varianta Optimalu, protože v tuto dobu je zapotřebí
jít do včelstva několikrát po cca týdnu. Ale je to vázáno na používaný
způsob obnovy díla ve VN, proto nechci tuto komplikaci zobecnit na DS
vůbec! Přes zimu jsou totiž na krajích VN 3 mezistěny (většinou z velké
části vystavěné) a postupně je přemisťuji do středu VN mezi plod k
zakladení. U NN úlů je to vše mnohem jednodušší, i ta změna pořadí
nástavků je rychlá, stačí 5 minut i s pomocnými manipulacemi, a dělám ji
pouze 1 krát za rok.

> Také mám výhrady k přetahování zimních zásob ke dnu. Výhrada je u mě v
> tom smyslu, že zásoby v takovým místě jako poblíž dna zavazí a
> podporují vznik rojovky. Vztahuji to na mou míru kterou používám
> (39x24 bez oček!). S NN technologií nemám praktické zkušenosti, ale ta
> nízká výška rámku mě přesvědčí lehce. Co vím, tak létavka ve
> spolupráci s úlovými včelami dokáže sladinou takový prostor u česna v
> případě i silnější a silné snůšky velmi kvalitně "zapraskat".


Přemístění horního nást. dolu je jen domělý problém. Ve skutečnosti je
to tak, že pokud je po záměně nástavků plod v 1. (číslováno ode dna) a
3. nást., (někdy už i ve 4.), je naráz kolem plodu, nad ním a mezi ním
(přidaný 2. nást.) spoustu voných buněk, kam včely hned začnou ukládat
nektar, resp. potom med (tzv. "medový výtah"). Takže toto celé působí
jako přidání nového prostoru a tedy protirojově - vyzkoušeno na cca 100
včelstvech po dobu mnoha let! Ve dnech bez snůšky dost rychle včely
nezavíčkované zásoby z 1. nástavku přenášejí nahoru, takže se tam to
místo postupně zase tvoří...

K. Čermák

Pro GP.Už jsem chtěl toto téma ukončit, ale přece jen pro upřesnění. V mém příspěvku není o Moravském Univerzalu ani zmínka a i ve vašem výtahu mého příspěvku je text"český Univerzal". Tím bylo také myšleno že jsem měl část včelstev v Univerzalu I a část v Univerzalu II, proto český Univerzal v obecné rovině. Pokud se týká pojmu Dadant, řekl bych, že se v této konferenci tento pojem vžil pro všechny sestavy nástavkových úlů, ve kterých chov spočívá ve využití vysokého plodištního nástavku a polonástavků jako nástavků medníkových. O RM 39x24 se domnívám, že patří ke středně vysokým RM, tak jako standardní Langtroth takže v případě RM 39x24 +polonástavek, by se spíše dalo hovořit o kombinovaném systému, tak jak již upřesnil ing.Čermák. Také jsem jasně uvedl, že jsem přešel na nástavkové úly a pokun vím, tak Univerzal II nástavkovým úlem není. Takže bych neřekl, že je v mém příspěvku něco nejasně formulováno. Na toto téma toho již bylo řečeno dost a bylo by vhodné ho opustit, začíná to docházet k invencím a to nechci.
A ještě na závěr malá omluva, NOVÁ CESTA Erhard Schehle-Německo 1977 přece jen převěšoval. Přece jen jsem to četl před pár lety a znovu jsem se nepodíval, až po odeslání příspěvku.


Vše dobré

v.susicky

Zdravím,

jako začátečníkovi mi není jasné, jak provádět rotaci nástavků a obměnu
díla, pokud chci pro med používat pouze panenské plásty. Jedná se mi o
nízké nástavky (v mém případě 3/4 Langstroth). Je tu někdo, kdo takto
včelaří?

Předem díky za odpovědi.

pb

Rotuje se s plodištěm s třemi, případně čtyřmi nástavky. Proto, aby se včely rozjely ve všech nástavcích a cukr se dostal dolů. U silných se ani nemusí a může se dát nahoru hned prázdný nástavek. V době, kdy se provádí rotace už je plod ve všech nástavcích. Tak to dělá př. Zelený. Pokud se prázdný nástavek podsadí, tak z vrchního starší souše jdou použít na oddělky a pak vytavit.
Tonda.

>jako začátečníkovi mi není jasné, jak provádět rotaci nástavků a obměnu
díla, pokud chci pro med používat pouze panenské plásty. Jedná se mi o
nízké nástavky (v mém případě 3/4 Langstroth). Je tu někdo, kdo takto
včelaří?

Zdravím včelaře,
Se zájmem jsem si přečetl článek ve Včelařství 6/2006 na stránce 160-161 s názvem ,,Pěti a šestinástavkové včelaření v polystyrénových úlech - cesta k vyšším výnosům medu" od Ing. Václava Smělého.
S uváděnými výnosy bych souhlasil(103.0-135.5 kg medu), ale nezdá se mi uváděná průměrná celoroční spotřeba cukru...5.11 kg. Zajmavý je také názor, že v PS úlech je nevhodný vysoký podmet,očka jsou v něm celkem zbytečná a v žádném případě by PS úl neměl mít drátěné dno , aby se plně projevily jeho klady .
Jsem včelař - začátečník. Ptám se Vás, ostatních včelařů, jaký máte názor na tvrzení v tomto článku.Zajímalo by mě také, jak se autor vypořádá s vlchkostí v úlech přes zimu( úl nemá drátěné dno, nástavky jsou bez oček, je otevřené jen hlavní česno)
Moc děkuji za odpovědi.

zdravím: J. Tulkan

jak provádět rotaci nástavků a obměnu
díla, pokud chci pro med používat pouze panenské plásty
......
Jedna metoda je v Liebig - Vcelarime jednoduse.¨
Vloni jsem to zkousel a kupodivu to fungovalo. Nevim jak s rojovkou, ale vloni jsem mnozil vcely na dvojnasobek stav u a v repce mi to jeste postrikali, takze normalni vcely nemely na rojeni pomysleni. A 1 rojovky se stejne vyrojily.

Rotace ramku se provadi jednoduse. Nerotuje se. V principu
se na plodiste jednoduse polozi mrizka a nasadi nastavek, ve kterem jsou uprostred souse, okolo mezisteny, a protože se v tu dobu davaji do plodiste stavebni ramky, tak by mohl takto prendany plast z plodiste byt prehozeny doprosted medniku. Chce to ale skladovat jeden nastavek panenskych sous. pres zimu mimo.
Ja si to modifikoval, protoze chci mit co nejmin veci okolo, tak jsem po vyndani mrizky nechal vcely vybehnout nahoru a zimoval je na trech hornich nastavcich.
Letos, pokud bych neemigroval od vcel:-) bych vzal spodni nastavek(1), (2) a (3), coz by byly lonske medniky bych nechal v plodisti, na to dal mrizku a spodni nastavek bych rozrovnal do dvou podle vyse uvedeno. Tedy uprostred by zustavali v teto metode plasty po 1roce v plodisti. /tedy polovina jednoletych, polovina pananeskych - to je podle mne dostatecne/.
Zkousel jsem to poprve na Langstr.24cm, vcely v loni vybehli nahoru prekvapive rychle a neslysel jsem dosud o nikom, kdo by to taky delal. Popira to vetsinu bezne hlasanych zasad. Budu rad, kdyz se kdokoli dalsi podeli o zkusenosti. Zajima me prave treba rozpor s GP a setrvavanim mladusky na miste vybehnuti.
V mem pripade pusobily proti rojovce (v tomto kontextu/ jednak odebirani ramku na oddelky a chov matek, a prevesovani 1 ramku kdyz jsem delal misto pro stavebni. Prevesil jsem zavičkovany.

Karel

Ve Vcelarstvi se muzete docist ledacos. Pamatuji, ze se i doporucovalo vyrabet roztok z magnetizovane vody.

Vcelarstvi ctete velmi sketicky, sefredakror otiskne vse, co se mu libi a neni vcelar, co dela redakcni rada, je otazka, ale ja si myslim ze jen bere prachy.

Na zaklade vlny clanku pred peti lety, kde byly vyzdvihovany vlastnosti PS8cm ulu jsem je udelal 9cm a 4,5cm uly.
S velikym prekvapenim jsem si po letech precetl rozhovor Ing. Smeleho v Modernim vcelari, kde priznal, ze pres veskere korelace a dalsi statisticke metody neprovedl to zakladni. Porovnani neizolovaneho a izolovaneho ulu.
Domnival jsem se, ze se jej na tento udaj red.rada zeptala.
Asi ne, nebo to nepovazovali za podstatne.

Porovnavam asi 5let PS a drevene uly.
Nenasel jsem jediny duvod komplikovat zivot sobe a hlavne vcelam izolaci.
Uly ktere vyrabim maji nyni stenu pod 2cm. Ale nikoho nepresvedcuji.
K uvadene spotrebe. Je to mozne, vetsina vcelstev bez ohledu na typ ulu ma na vlastni zimovani velmi malou spotrebu. (viz treba MV -Ing.Dvorksy to tam myslim meril)
Ale zalezi z "ceho" vcely delaji jarni rozvoj.
Nekomu litaji na snusku uz od brezna, jiny je uz od unora podnecuje a do spotreby to nepocita.
Ja na spotrebu cukru dlabu, to melo vyznam za prideloveho hospodarstvi totalitnich systemu a za 1.republiky, kdy stal cukr 5Kc a vyplata byla ve stokorunach. Tedy na 1kg se delalo nekolik hodin. Dnes se za jednu hodinu vydela na nekolik kilo cukru, takze ten problem je mimimalni a mne osobne nestoji za neklidne spani za dlouhych jar.
Pokud si spoctu, ze pokud bych o nejake vcelstvo prisel, tak bych prisel o metrak cukru ve vynosu, nebo ztracene hodiny u pripadneho doplnovani/podnecovani/ zasob.
Velice rad posloucham vypraveni (nejcasteji od kritiku neizolovanch ulu, co zerou cukr) jak na jare vymetli prave ty nejsilnejsi vcelstav. Ta se jim rozploduji, a je po vtakach. A po vcelach.

K ekologii a PS. Nedavno jsem konzultaoval s jednim clovekem tvrzeni v jednom z jarnich cisel, ze z polystyrenu se nic neodparuje. Pan se huronsky smal a vypravelk mi jak potreboval vyvazet sklenen vyrobky ven a shanel "papir", ze PS je ekologicky a z nej se nic neodparuje. Zadny vyrobce PS bloku mu jej nevydal. Zacal tedy balit do papiru.

Takze pokud chcete zkouset PS uly, tak jen jeden, a vedle druhy neiozolovany.
Ale na druhgou starnu priznavam, ze nejvetsi vcelari zacinaji izolovat. Kolomy , Sedlacek. Ale ne 8cm.

Tak si to preberte. :-)
Osobne si myslim, ze rozhodujici u Ing.Smeleho je metodika. Presel z univerzalu na nastavkove velkoprostorove. Shodou okolnosti byly z polystyrenu. Kdyby byly ze sololitu, asi bychom meli fanatickeho bojovnika proti izolaci.

Osobne si myslim, ze spotreba cukru by u konicka nemela byt podstatnym faktorem, ale spise pohoda vcel a vcelare.
A tady neizolovane a dobre vetrane uly v mem uvazovani vedou.

Rozhodne ale je velke mnozstvi jinych moznosti jak zlepsit vysledky - stanoviste, plemenitba /!!!/, prostor, metodiuka...
At se dari a nicemu neverte. Vse si overujte.

To se tady už několikrát řešilo.
Já si osobně myslím (a asi nebudu sám), že u Ing. Smělého došlo k optimální kombinaci typu úlu, umístění stanoviště, snůškových podmínek, samozřejmě také ošetřování a kdovíco ještě. Zkrátka, pokud by se to mělo brát globálně a obecně pro včelaření jako mustr, tak je to nesmysl. Ing. Čermák provádí léta pokusy s uteplenými úly a markantní rozdíl nezaznamenal.
Já osobně bych se k názoru, že když dám včely do polystyrénového úlu kdekoliv, tak že se mi automaticky zvýší výnos, nepřiklonil.
Kdysi padl názor, že Ing. Smělý má ideální stanoviště na dobré snůškové podmínky.

Chce to pročíst všechna pro a proti a pak si udělat úsudek.

Několik odkazů na téma Ing. Smělého:
http://www.n-vcelari.cz/clanek-v-nastavkovych-ulech-se-nezuzuje.htm
http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2004_2_web.pdf - rozhovor s Ing. Smělým
http://www.vcely.or.cz/files/ - články Ing. Smělého
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=121&type=arch - archív této konference


Zdeněk Čejka




>
> Zdravím včelaře,
> Se zájmem jsem si přečetl článek ve Včelařství 6/2006 na stránce 160-161 s
> názvem ,,Pěti a šestinástavkové včelaření v polystyrénových úlech - cesta
> k
> vyšším výnosům medu" od Ing. Václava Smělého.
> S uváděnými výnosy bych souhlasil(103.0-135.5 kg medu), ale nezdá se mi
> uváděná průměrná celoroční spotřeba cukru...5.11 kg. Zajmavý je také
> názor,
> že v PS úlech je nevhodný vysoký podmet,očka jsou v něm celkem zbytečná a
> v
> žádném případě by PS úl neměl mít drátěné dno , aby se plně projevily jeho
> klady .
> Jsem včelař - začátečník. Ptám se Vás, ostatních včelařů, jaký máte názor
> na tvrzení v tomto článku.Zajímalo by mě také, jak se autor vypořádá s
> vlchkostí v úlech přes zimu( úl nemá drátěné dno, nástavky jsou bez oček,
> je otevřené jen hlavní česno)
> Moc děkuji za odpovědi.
>
> zdravím: J. Tulkan

Určitá logika skutečně naznačuje, že by tlustostěnné polystyrenové úly
mohly díky svým izolačním schopnostem včely jinde zaměstnané vyráběním tepla
uvolnit pro sběr medu. V praxi to ale tak většinou nefunguje, jak zjiš´tují
včelaři, kteří porovnávali tyto úly na jednom stanovišti s tentostěnnými.
Zatímco u dřevěných tenkostěnných úlů by se dalo říct, že včely jsou po celý
rok i v zimě v kontaktu s okolním prostředím, tudíž využívají své přirozené
instinkty a jejich obsluha je snadnější, v tlustostěnných PS úlech včelstva
dá se říct kontakt s okolním prostředím nemají, tudíž prostředí uvnitř úlu
je modelováno včelařem. Proto si myslím, že je na znalosti včelaře mnohem
náročnější, když to včelař neumí, může mít klidně i horší výsledky než v
neizolovaných dřevěných úlech. Tlustostěnné PS nastavky zabírají velkou
plochu, polystyren se musí chránit. Takže buď se polystyren chrání jen
zvenku a zevnitř nějakým nátěrem, je to levné ale datel nebo kuna atd je v
zimě spolehlivě zničí. Tudíž se nehodí na lesní stanoviště. Nebo se
nastavek obední dřevěnými deskami a pak je o to větší , pracný a drahý.

Polystyrenové úly by mohly mít určité opodstatnění, pokud se člověk rozhodne
mít jen pár úlů na zahradě. Mohou vyjít i vcelku levně, když se obyčejné
polystyrenové desky slepí nějakým levným tmelem a olaminují nějakým levným
způsobem a na výrobu na rozdíl od dřevěných stačí minimum nářadí. Jinak jsou
lepší spíše dřevěné.
Zasíťované dno nesmí být proto, protože porušuje systém izolace
tlustostěnného PS úlu.
Já používám spíše tenkostěnné úly, dřevo 2 cm, maximálně u některých úlů
vnitřní izolace 1,5 a 2 cm. Osobně si myslím, že pro rozvoj v dubnu a
květnu by tlustostěnný PS úl mohl být i lepší kvůli teplu, v létě to je
jedno, v podletí spíše neizolované, na podzim určitě neizolované a v zimě a
snad i předjaří při teplotě do cca -15 st C neizolované, při silnějších
mrazech izolované. Kdyby se s tím chtěl někdo piplat, tak by to vycházelo
na dřevěné tenkostěnné úly s nějakým přídavným izolačním futrálem z
polystyrenu. Pro chov několik včelstev na zahradě u domu by to bylo vcelku
proveditelné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. Tulkan" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 19, 2006 1:56 PM
Subject: PS úly


> Zdravím včelaře,
> Se zájmem jsem si přečetl článek ve Včelařství 6/2006 na stránce 160-161 s
> názvem ,,Pěti a šestinástavkové včelaření v polystyrénových úlech - cesta
k
> vyšším výnosům medu" od Ing. Václava Smělého.
> S uváděnými výnosy bych souhlasil(103.0-135.5 kg medu), ale nezdá se mi
> uváděná průměrná celoroční spotřeba cukru...5.11 kg. Zajmavý je také
názor,
> že v PS úlech je nevhodný vysoký podmet,očka jsou v něm celkem zbytečná a
v
> žádném případě by PS úl neměl mít drátěné dno , aby se plně projevily jeho
> klady .
> Jsem včelař - začátečník. Ptám se Vás, ostatních včelařů, jaký máte názor
> na tvrzení v tomto článku.Zajímalo by mě také, jak se autor vypořádá s
> vlchkostí v úlech přes zimu( úl nemá drátěné dno, nástavky jsou bez oček,
> je otevřené jen hlavní česno)
> Moc děkuji za odpovědi.
>
> zdravím: J. Tulkan

Určitá logika skutečně naznačuje, že by tlustostěnné polystyrenové úly
mohly díky svým izolačním schopnostem včely jinde zaměstnané vyráběním tepla
uvolnit pro sběr medu.
.....
A coz teprve, kdyby jsme jim topili. :-)

pokud se jedná o průmyslově vyráběné úly tak ty používají jiný systém větrání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Tulkan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: PS ?ly
> Datum: 19.5.2006 13:56:24
> ----------------------------------------
> Zdravím včelaře,
> Se zájmem jsem si přečetl článek ve Včelařství 6/2006 na stránce 160-161 s
> názvem ,,Pěti a šestinástavkové včelaření v polystyrénových úlech - cesta k
> vyšším výnosům medu" od Ing. Václava Smělého.
> S uváděnými výnosy bych souhlasil(103.0-135.5 kg medu), ale nezdá se mi
> uváděná průměrná celoroční spotřeba cukru...5.11 kg. Zajmavý je také názor,
> že v PS úlech je nevhodný vysoký podmet,očka jsou v něm celkem zbytečná a v
> žádném případě by PS úl neměl mít drátěné dno , aby se plně projevily jeho
> klady .
> Jsem včelař - začátečník. Ptám se Vás, ostatních včelařů, jaký máte názor
> na tvrzení v tomto článku.Zajímalo by mě také, jak se autor vypořádá s
> vlchkostí v úlech přes zimu( úl nemá drátěné dno, nástavky jsou bez oček,
> je otevřené jen hlavní česno)
> Moc děkuji za odpovědi.
>
> zdravím: J. Tulkan
>
>
>

RP:
Osobně si myslím, že pro rozvoj v dubnu a
květnu by tlustostěnný PS úl mohl být i lepší kvůli teplu.
.....
Konkretne letos mi to vychazelo lepe pro neizolovane. Pozdni nastup jara, vetsi davka slunecni energie zpusobila lepsi tepelnou bilanci neizovanych.
Podle letu vcel to odhaduji o jeden den. Coz nic neznamena.
A koukal jsem do izolovanych a tam skutecne byly semknuty v chomaci dele. Musely ten vnitrek vlastne vyhrat na vlastni naklady, ostatnim to zaridil prinos tep.energie zvenci.
U nas zacalo vceli jaro 1.4., prumerna denni teplota se prudce zvysila, tepelna bilance ulu byla ve smeru dovnitr.
Prave diky rychlemu otepleni venkovniho prostredi.

A to je to oc tu bezi. Paradoxne jsou mozna neuteplene uly lepsi pro nase severni podhorske oblasti.
Na podzim prestavaji vcely brzy plodovat-> nizka spotreba,
v zime nezacinaji predcasne plodovat, a pozdni nastup jara a vyssi pridel slunecniho zareni v te dobe nastavuji tepelnou bilanci kladne ve smeru do ulu.
Samozrejme tepla oblast, treba Praha, prolety a aktivita vcel uz od unora, brezna, tak tam to muze byt jinak.
A tam se prave pri plodovani za nizkych venkovnich teplot muze projevit kladny vliv izolace.
A taky ve meste je jine mikroklima - hlavne za tepla.
Ted makam v jednom meste, a tady je to idealni pro vcely. Vse kvete, kastany, akaty a na lipe uz je medovice. Pekne tekuta. Je tady takove dusno. Ale vcelu jsem tady bohuzel nevidel ani jednu vcelu.
Tady to odhaduji, ze by to bylo uplne idealni stanoviste.
Same zahrady, asi nejvetsi pomer zastavby a parku, jaky jsem kdy videl. (Pro zvedave Wurzburg).
To same je u Ing. Smeleho. Strahov, Petriny, jeleni prikop, dusno parno, rozpaleny beton, ...
Zaznamenal jsem nekde informaci od Francouzu, ze tam maji nejvetsi vynosy vcelari v Parizi.
Mesta maji vyssi prumerne teploty, nizsi zavceleni.
Karel

V době předjaří, kdy se úly teprve rozehřívají, tak jsou většinou lepší ty
neizolované. Ty izolované myslím teprve později, kdy rozsáhle plodují, ve
dne je třeba už teplo, ale v noci je 0 - 10 st C. Takže ještě ten květen

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 19, 2006 3:59 PM
Subject: Re: PS úly


> RP:
> Osobně si myslím, že pro rozvoj v dubnu a
> květnu by tlustostěnný PS úl mohl být i lepší kvůli teplu.
> ....
> Konkretne letos mi to vychazelo lepe pro neizolovane. Pozdni nastup jara,
> vetsi davka slunecni energie zpusobila lepsi tepelnou bilanci neizovanych.
> Podle letu vcel to odhaduji o jeden den. Coz nic neznamena.
> A koukal jsem do izolovanych a tam skutecne byly semknuty v chomaci dele.
> Musely ten vnitrek vlastne vyhrat na vlastni naklady, ostatnim to zaridil
> prinos tep.energie zvenci.
> U nas zacalo vceli jaro 1.4., prumerna denni teplota se prudce zvysila,
> tepelna bilance ulu byla ve smeru dovnitr.
> Prave diky rychlemu otepleni venkovniho prostredi.
>
> A to je to oc tu bezi. Paradoxne jsou mozna neuteplene uly lepsi pro nase
> severni podhorske oblasti.
> Na podzim prestavaji vcely brzy plodovat-> nizka spotreba,
> v zime nezacinaji predcasne plodovat, a pozdni nastup jara a vyssi pridel
> slunecniho zareni v te dobe nastavuji tepelnou bilanci kladne ve smeru do
> ulu.
> Samozrejme tepla oblast, treba Praha, prolety a aktivita vcel uz od unora,
> brezna, tak tam to muze byt jinak.
> A tam se prave pri plodovani za nizkych venkovnich teplot muze projevit
> kladny vliv izolace.
> A taky ve meste je jine mikroklima - hlavne za tepla.
> Ted makam v jednom meste, a tady je to idealni pro vcely. Vse kvete,
> kastany, akaty a na lipe uz je medovice. Pekne tekuta. Je tady takove
> dusno. Ale vcelu jsem tady bohuzel nevidel ani jednu vcelu.
> Tady to odhaduji, ze by to bylo uplne idealni stanoviste.
> Same zahrady, asi nejvetsi pomer zastavby a parku, jaky jsem kdy videl.
> (Pro zvedave Wurzburg).
> To same je u Ing. Smeleho. Strahov, Petriny, jeleni prikop, dusno parno,
> rozpaleny beton, ...
> Zaznamenal jsem nekde informaci od Francouzu, ze tam maji nejvetsi vynosy
> vcelari v Parizi.
> Mesta maji vyssi prumerne teploty, nizsi zavceleni.
> Karel

Uz jdu domu, ale silne vcelstvo ma v te dobe silny tepelny vzkon. 4kg cukru ktery nejmin proploduji davaji vykon asi 20W - jste na to odbornik, mozna to nerikam presne.
A 20W a vice v bedne, mezi plasty s izolaci plastu medu a vcel, to uz je asi jedno.

Od: vsusicky :
> Pro GP.Už jsem chtěl toto téma ukončit, ale přece jen pro upřesnění. V mém
> příspěvku není o Moravském Univerzalu ani zmínka a i ve vašem výtahu mého
> příspěvku je text"český Univerzal". Tím bylo také myšleno že jsem měl část
> včelstev v Univerzalu I a část v Univerzalu II, proto český Univerzal v
> obecné rovině. ..........Také jsem jasně uvedl, že jsem přešel na nástavkové
> úly a pokun vím, tak Univerzal II nástavkovým úlem není. Takže bych neřekl,
> že je v mém příspěvku něco nejasně formulováno. Na toto téma toho již bylo
> řečeno dost a bylo by vhodné ho opustit, začíná to docházet k invencím a to
> nechci.
......

Já jen asi moc čtu a o úlech mi toho v hlavě moc zůstane. Absolutně nemám zájem se přít. Chci jen upřesnit pár věcí a to, že se chápeme jako "v pohodě" je promě základ.

K Universalům II. Je při silné snůšce doporučováno přidávat více nástavků. To je z kalendária z r. 1941 pro upřesnění a to z katalogu z Křemencovky z té doby. Katalog jsem dal v pdf a také jako obrázky na vindex :

http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=65

(Je tam i Standart, Univerzal I, II, ... prostě i mezerníky z té doby a běžné vybavení včelaře, které si mohl i za 2. svět. války zakoupit na Křemencovce. Má podle mě takový katalog velmi slušnou úroveň. )

Universal II (39x30 a i 2-3x 39x15)byl tím pádem nástavkovým úlem se dnem a plodištěm v jednom. Vychází právě z Dadantu a když je mi řečeno DS, tak Universal II je svým způsobem také DS.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: MONIKA <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: BHTGVCSDR
> Datum: 19.5.2006 11:01:33
> ----------------------------------------
> AHOJ JAK SE MÁŠ
>
>
>Díky, mám se dobře!

Čermák K." :

> Ve dnech bez snůšky dost rychle včely
> nezavíčkované zásoby z 1. nástavku přenášejí nahoru, takže se tam to
> místo postupně zase tvoří...
.......

A jsme u jádla pudla. Nezavíčkované ano, mají snahu ho přesouvat, ale jak se odvíčkují podzimní víčka? Zase jednotlivou manipulací a prohlídkou. To je důležité a dopadá to zase ve prospěch pro práci s rámky a ne s celými nástavky ...

Nedělám to podstavování zásobami (přehazování nástavků), neosvědčilo se mi a podle mě je to zbytečné. Stačí pod druhý nástavek místo přehazování zásob akoráte přešoupnout plod(tak min. 2 rámky u sebe a nad sebe), když tam matka nechce přejít sama.

Při první manipulaci po proletu také vlastně po rozškrábání (kvůli vytáčení, ne kvůli podněcování) přesunu a dávám jako zásobní pod nos - před i za vyzimované sedlisko co nejblíže a posléze přetahuji nahoru. To vlastně dělám práci za hromadu Vašich dělnic, které u mě energii uvolňují kolem čerstvě zakladených souší, co jsem jim vložil k plodu. (zpravidla práce pod víkem, mám na teplou st., česno jedno! u strany dole od začátku podletí do teplých dnů cca na dva měsíce v roce po celou šíři). Prostě jde o každoročně otisklej postup dle čas. Včelařství a mimo jiné a dle mého - převěšovací klasika. Ta mi připomíná v určitých chvílích také převěšování po "dvou nad sebou" jak u jednoho VN v DS, protože se rozšiřuje po mezistěnách nad sebou, plod nad sebou, zásoby nad sebou přes 2 nástavky od spodu.(i výš) A tím pádem je výhodnější a logické mít k větší pohodě pro práci a spokojenost místo jednoho maxirámku, raději dva nižší nad sebou. Lepší stavba, kontrola, nahraditelnost druhým rámkem a tak.

Včela potřebuje pro optimální růst práci člověka - včelaře a rozběrný úl. A popravdě, mě by v životě bylo asi úplně jedno v jakém nástavkovém systému bych včelařil. (i na VN bych si snadno zvyk) Vždy bych dělal jen jednu a tu samou věc, co je řečeno tisíci způsoby. :-)

Děkuji za předešlou odpověď.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Nevěřte všemu co je Vám předkládáno a ověřte si každý sám.Udělal jsem různé zkoušky na včelách. Jeden úl se 3 nástavky jsem zakryl jenom sklem a nechal proudit vzduch. Sklo bylo celou zimu zarosené.To byla kontrola, že žijí. V úle sucho. Jen se přestěhovaly do spodního nástavku, kde přezimovaly. Při vytáčení jsem udělal obrázek letošního vystavěného díla, zaneseného medem. Při vytáčení se s dvojitým drátkem neporuší. Je to nejkvalitnější med.Žádné rámky neskladuji.
B. V.

Zřejmě toužíte po bezduchých odpovědích premiera na připitomělé otázky šefredaktora typu: jak dopadlo první setkání se včelami....jak se dostal do přímého kontaktu a pod. Teno článek mám především na mysli. To není žádné lobování to je hlupácké agitování a servilní blábolení. Rozhovor nemá ani jedinou myšlenku, žádnou použitelnou informaci je to skutečně nejhorší balast, ztráta papíru a předvolební agitace. Nebo snad chcete podobné oslavné články i od ostatních stran ? To není dost ubohosti v normálních tiskovinách ? Souhlasíte aby i za Vaše peníze se zviditelňovali takové odborné nuly jako je pan šefredaktor ? Je nutné odborný časopis znečišťovat_ politikou a včelařům vymývat mozky,aby věděli kdo je jejich nejlepší přítel?
PS Jako jednoduchý důkaz neschopnosti si prosím povšimněte i údaje v článku Ing Smělého,který je díky svému konfrontačnímu obsahu jistě redakcí a redakční radou, ostře sledovaným textem.
Cituji.......Ekonomický přínos z 1 včelstva 7000-510000kč

to je evidentní blbost,kterou Ing Smělý jistě nenapsal,ale pravděpodobně pan šefredaktor v politické říji neprovádí korektůry,nebo ničemu nerozumí (jinak by takový překlep nemohl přehlédnout.

No udělám ještě jednou tu chybu a zareaguji.Smyslem takových článků není samozřejmě přinést jakoukoli informaci.Pochybuji tudíž, že mohl komukoliv vymýt mozek.Já to chápu jen jako jakousi "odměnu" ve stylu naslouchejte nám a článek v našem tisku vás bude "zviditelňovat".Na předvolební agitaci vedenou tímto stylem již patrně nikdo nereaguje, ani ty babičky nad hrobem. Agitace se vede za pomoci PR agentur a minimálně některé z nich ji mají tak zmáknutou, že vám ulpí v podvědomí a ani o ní nevíte. Případně se používají "jiné prostředky"."Vládnoucí strana" udělala v tomto ohledu tolik chyb, že organisátorům kampaně může být takový malý časopis vlastně ukradený.
Ad př. Smělý.Rukopis jsem samozřejmě neviděl.O té spodní hranici samozřejmě nepochybujeme, zvláště při udávaných výnosech.Místo horní hranice samozřejmě můžeme uvádět i podstatně vyšší přínos,počínajíc přínosem z opylení kulturních rostlin až po započtení ztrát v důsledku vyhynutí některého rostlinného druhu.

No ono jednou za čas se ve Včelařství takové články typu interwiev s
předsedou objeví. Já to beru jako do určité míry povinná úlitba vládnoucím
představitelům za to, že nám třeba schválili dotace. Je fakt ale, že před
volbami takový článek trošku zavání snahou o nenápadnou manipulaci včelařů -
ovlivnit je směrem k ČSSD. Je to ale tak malá manipulace, že v případě výhry
těch druhých nevyvolá snahu o odvetu, třeba o případné snížení dotací.
Možná je ale tento článek jen prostě odrazem politického smýšlení vedení
svazu, za ty roky vládnutí této strany si vedení svazu na ně nejspíš
vytvořilo spoustu lobbystických kontaktů, které docela úspěšně využívá. A v
případě výhry té druhé strany by se ty lobbystické kontakty musely z velké
části tvořit znova.
Musím říct, že mně spíše vadí ve Včelařství to, že spousta listů je
vyplýtvána na takové nesmysly jako na formuláře ve vnitřní příloze. Nevadilo
by mi to, kdyby to byla skutečně příloha navíc, jenže tato příloha je
vydávána na úkor normálního časopisu, vždycky když je objemnější příloha je
o to menší normální Včelařství a o to míň článků v něm. Formuláře jsou věci,
které využije tak jen jeden včelař z tisíce, tak naco plýtvat na takovou
vatu, když by tam mohly být skutečně články o včelaření a když se ty
formuláře dají bez problému stáhnout na internetu.
Proti tomu článku s Paroubkem by se dal dělat dělat dvě věci. Za prvé
osobně protestovat v redakci třeba mailem jako vyjádření svého nesouhlasu s
proniknutím politické volební kampaně do Včelařství. To udělám. Za druhé
protestovat nějakou peticí, protože ČSV má být nepolitická organizace. Pokud
někdo takovou petici vytvoří, třeba na internetu, tak ji podepíšu.

R. Polášek

Od: kozl?k:
> No udělám ještě jednou tu chybu a zareaguji.Smyslem takových článků není
> samozřejmě přinést jakoukoli informaci.
.......

To se mýlíš. I sebemenší blaf na papíru pro cca 50 000 potencionálních čtenářů nezůstane nepovšimnut. A starší lidé jsou citlivější a důvěřivější dokonce i čtivější než generace, která příjde po nich. (včelaři jsou povětšinou starší generace) to dobře ví i ta PR agentura. A předvolební koordinace a čas. Včelařství šlo vždy ruku vruce vládnoucím pánům kteří "dávali". Jde zřejmě o povděk.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ja som Včelařství dlhé roky odoberal a práve sa mi na ňom páčilo to, že obežníky a pod. nikdy neuvereňovalo na úkor počtu stanovených strán pre časopis. To sa stávalo bežne v našom Včelár-i, čo som kritizoval a dával za vzorredakcii, napodiv redakčná rada to odstránila a stránky určené pre časopis boli zachované. Možno, že to tak ešte funguje, ale prestal som odoberať (moje články redaktorka odmietala, že sú "dlhé") aj ten a svoje myšlienky síce zadarmo, ale slobodne ponúkam na stránky www.vcely.sk, kde som našiel pre svoje myšlienky a skúsenosti dostatočný priestor. Možno sa mi to isté podarí aj na stránkach včelarskenoviny.cz. Včera som poslal p.čejkovi už tretíkrát tie isté články. Možno, že sa nestratia v "černé díře". Anton

Ja som Včelařství dlhé roky odoberal a práve sa mi na ňom páčilo to, že obežníky a pod. nikdy neuvereňovalo na úkor počtu stanovených strán pre časopis. To sa stávalo bežne v našom Včelár-i, čo som kritizoval a dával za vzorredakcii, napodiv redakčná rada to odstránila a stránky určené pre časopis boli zachované. Možno, že to tak ešte funguje, ale prestal som odoberať (moje články redaktorka odmietala, že sú "dlhé") aj ten a svoje myšlienky síce zadarmo, ale slobodne ponúkam na stránky www.vcely.sk, kde som našiel pre svoje myšlienky a skúsenosti dostatočný priestor. Možno sa mi to isté podarí aj na stránkach včelarskenoviny.cz. Včera som poslal p.Čejkovi už tretíkrát tie isté články. Možno, že sa nestratia v "černé díře". Anton

Prepáčte, toto je duplikát, Anton

Ví někdo co udělají letos výkupní ceny medu? Nespadnou pod 20,-Kč za 1 kg?

Díky

Pokud med za ně budeme ochotni dávat, tak určitě ano :-) !
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Richard imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 20, 2006 6:33 PM
Subject: Jaká bude letos cena medu


> Ví někdo co udělají letos výkupní ceny medu? Nespadnou pod 20,-Kč za 1 kg?
>
> Díky
>
>

Antone, dnes jsem si přečetl a prohlédl tvůj odvíčkovač a moc se mi líbí. Hned jak budu vytáčet tak to s tou pilou zkusím. Jen víc takových článků. Ta pila to zvládne naprosto studená? Asi začnu shánět materiál. Pro ostatní, je to na www.vcely.sk Zdraví R. Stonjek

Dne pátek 19 května 2006 15:59 Karel napsal(a):

> To same je u Ing. Smeleho. Strahov, Petriny, jeleni prikop, dusno parno,
> rozpaleny beton, ...
> Zaznamenal jsem nekde informaci od Francouzu, ze tam maji nejvetsi vynosy
> vcelari v Parizi.
> Mesta maji vyssi prumerne teploty, nizsi zavceleni.
> Karel

No o tom samem jsem premyslel na Novem meste - kastany akat lipa, ale
problem asi bude, ze treba v te Praze se musi o umistneni domacich zvirat
zadat na MU. Nebo se pletu ? Je to nekdo , kdo vcelari primo v Praze
(nemyslim periferii, ale centrum) a s jakymi zkusenostmi s urady ?

Honza

V informacích o plástečkovém medu je ymínka o očištění plástečků od otřepů vosku a zbytků vyteklého medu v nástavku, odděleného dnem s výkluzem.Zatím jsem vždy zaznamenal výkluzy ve tvaru hvězdice, které se mi zdály praktické.Nyní jsem zakoupil výkluzy ve tvaru jakési podkovy, jejichž otvory 2*1 včela se mi zdají malé.Máte s nimi někdo nějaké zkušenosti?Nemám je do dna umístit po dvou? Nebo jsou pro nějaké speciální použití?

Zdravím Stonjek
Každý takýto ohlas poteší. Samotný nástroj na odviečkovanie nemusí byť práve píla (ja som v tom čase iné nemal), rovnako to môže byť nôž, ale dobre naostrený. Ja som chcel pílu vymeniť za nôž, ale v obchode som nenanašiel vhodnú dĺžku na výšku rámika 270mm. Dobre je keď nôž presahuje výšku rámika aspoň o 80-120mm, aby sa nôž mohol pohybovať aj vodorovným smerom a pritom mohla byť práca bezpečná. Výhodu v tomto prípade majú tí, čo používajú nízkovysokú mieru, čím nôž či píla môžu byť kratšie.
Píla či nôž pri práci nemusí byť teplý, musia byť čisté. Stierací tŕň slúži na ten účel dobre (môže byť z tvrdého dreva alebo plastu), ale práve k vôli vonkajšej teplote npr.aj agátový med na nástroji počase zaschýna a tým sa lepia naň voskové čiastočky a práca hlavne na mladom diele sa spomalí). Ja mám na občasné umytie nástroja teplú vodu vo vyradenom hlbokom hasiacom prístroji, položenom v čase vytáčania na propánbutánovom variči, kde ho nahrejem a utriem, aby som zbytočne do medu nezanášal vodu. Ohrievač môže byť aj sz kovovej rúry s privareným dnom 200x200mm. Ešte jedno upozornenie, práca s odviečkovaním je jednoduchšia a rýchlejšia, ako na to dopredu pamätáme, je potrebné rozšíriť uličky medzi plástami, aby včely museli nadstaviť bunky (ja do medníkovej debničky vkladám miesto 10-tich len 9) a tým získate čas, čo debnička to o jeden plást menej vytáčania. Je aj iná možnosť a tú praktizujem niekoľko rokov, na hornú a dolnú latku rámika používam latky široké 21mm, čím získam k dobru cca 4mm a plást kvalitne a rýchlo odviečkujem. Tým, že z buniek 2+2mm zrežete sa nič nestane, čistý med získate na sieti odviečkovača a zároveň o niečo viac vosku. Včely steny skrátených buniek znovu pri znáške dostavajú. Plásť odviečkovača ANTI urobte z nehrdze- nerezu, je na to doba. Prezradím ešte jednu zvláštnosť pri technológii vytáčania. Pokiaľ všetci čo i len trochu schopní včelári majú moderný pohon medometov, ja paradoxne s úspechom používam ručný pohon, ale spojený s voľnobehom koša. A funguje to bezchybne, rýchlo a lacno. Zdraví Anton

Dle formulářů v časopise Včelařství jsem nabyl dojmu, že dotace na kompresor se poskytuje nejen např. ZO ČSV, ale i skupině včelařů.Pokud bych se s jiným včelařem domluvil a kompresor zakoupili, mohli bychom poté uplatnit nárok na dotaci?Musí nás být třeba víc?Nebo se mýlím a je pouze pro ZO ČSV?Předpokládejme, že všichni jsme členové ČSV, když dotace je z prostředků ČSV.

Asi se jedná o výkluzy V.D Ještěd, používám je několik let. Do sololitové přepážky odělám otvory pro dva výkluzy. Fungují celkem dobře.

Tak to v žádném případě nedělám (tolik času nikdy nemám, a kvůli šetření
časem jsem na NN kdysi přešel) a ani dělat nechci - naopak je to velká
výhoda, že ty zavíčkované zásoby dole jsou! Je to rezerva pro období bez
snůšek a takové dny a týdny se vždy najdou. Vlastně na to, aby ty
zavíčkované zásoby dolevčely odvíčkovaly a spotřebovaly, mají jeden rok.
Za tu dobu tam skutečně nikdy nic nezůstává...
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

> A jsme u jádla pudla. Nezavíčkované ano, mají snahu ho přesouvat, ale
> jak se odvíčkují podzimní víčka? Zase jednotlivou manipulací a
> prohlídkou. To je důležité a dopadá to zase ve prospěch pro práci s
> rámky a ne s celými nástavky ...
> Nedělám to podstavování zásobami (přehazování nástavků), neosvědčilo
> se mi a podle mě je to zbytečné. Stačí pod druhý nástavek místo
> přehazování zásob akoráte přešoupnout plod(tak min. 2 rámky u sebe a
> nad sebe), když tam matka nechce přejít sama.

Dle slov pana Kamlera je už dotace na kompresory pro letošní rok vyčerpaná.
Dan P


> Dle formulářů v časopise Včelařství jsem nabyl dojmu, že dotace na
> kompresor se poskytuje nejen např. ZO ČSV, ale i skupině včelařů.Pokud
> bych
> se s jiným včelařem domluvil a kompresor zakoupili, mohli bychom poté
> uplatnit nárok na dotaci?Musí nás být třeba víc?Nebo se mýlím a je pouze
> pro ZO ČSV?Předpokládejme, že všichni jsme členové ČSV, když dotace je z
> prostředků ČSV.
>

Dobrý den,
můžete mi prosím poslat bližší informace? Jsem výtvarnice, dělala jsem i loga a pod. věci, ale především se zabývám malováním atd. K nahlédnutí na www.atelierulita.cz
Děkuji za odpověď, hezký den.
S pozdravem,
Markéta Vydrová

Dobrý den,
můžete mi prosím poslat bližší informace? Jsem výtvarnice, dělala jsem i loga a pod. věci, ale především se zabývám malováním atd. K nahlédnutí na www.atelierulita.cz
Děkuji za odpověď, hezký den.
S pozdravem,
Markéta Vydrová

dobrý den, jsem ilustrátorka a výtvarnice. Prosím, můžete mi poskytnout podrobnější informace? Možná bychom se mohli domluvit. moje práce ja na www.atelierulita.cz.
Měla jsem velký problém s umístěním příspěvku, ač jsem se striktně držela pokynů, takže je možné, že se objeví víckrát v různých podobách:-)

Dobry den,

neznate nekdo nejaky recept na pripravu masti na plet z materi kasicky ?
Eventuelne i nejake jine informace, treba o lecivosti/nelecivosti takoveto
masti, ..... Jedine co vim, je , ze se MK skladuje v mraze - ale vysusena
mrazem, coz asi doma nedocilim. Staci i odkaz na nejakou publikaci, ktera by
byla k zapujceni v knihovne CSV.

Za odpovedi dik.

Honza

Ví někdo co udělají letos výkupní ceny medu? Nespadnou pod 20,-Kč za 1 kg?

Díky
.......
Aktualni cenove zpravodajstvi Wurzburg ALDI sud

med v 05.kg, sklenice, plas.t tuby.

smes ze zemi mimo EU - 1,09E /0.5kg sklenice
totez pastovane 1.19E sklenice
smes z EU a mimo EU 1,49E /0,5kg plast tuba

Kdyz vezmu v uvahu exportni kurz nekde kolem 28,-/E nebo i min, tak to nebude nic veseleho.

Mozna nam vas tajemnik vysvteli, jak je to s temi bezpracnymi zisky obchodniku, co vyvzi za 60Kc/kg :-), nebo jak se potom bere v obchode med tak laciny.
Pro srovnani, 1 lahev piva 0,5l 0,7E, maslo 250g 0,9E,

Takze se mejte pekne pratele a pozdravujte vcely. Uz se na taky tesim. Vypada to, ze letos budou mit nejvetsi ksehty obchodnici s nadobama na skladovani medu. Budu muset do nich asi taky investovat

S jakým časovým předstihem před odebráním medníku dáváte desku s výkluzy pod nástávek? Stačí přes noc?

Vít Martínek

Přesně tak jak to popsal Květoš to perfektně funguje. Já ještě z tohoto nástavku před podsunutím odeberu tak 2-3 rámky pro oddělky a místo nich vložím prázdné rámky ve kterých včely postaví trubčinu a to také drží matku ve spodní části úlu. Pravda

Prosím Vás všechny. Byl bych rád, kdyby se stalo aby se zamyslely všechny včelařské hlavy nad nebezpečnou situací, kdy malý včelař vyhrožuje a činí škody včelařovi druhému a tím častěji většímu. Přisuzuji takové jednaní jako idiotismus a nejvíce se mě to dotkne, když vím, že člověk jako je pan Miroslav Sedláček z Bučovic, který ze sebe (podle mě jim dělá akorát v... ) dělá veřejně přednášky, dny otevřených dveří, služby pro malovčelaře, je předsedou ZO, atp, atp pro ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ a jejich členy, ale nějaký zprominutím blb mu dělá škodu.

A mrzí mě, že samopochvalná Křemencovka se k tomuto problému nepostaví čelem a nepíše do svého bulváru běžně o tom to problému. Mají samy se sebou zřejmě odborný problém aby osvětlili situace a důvody z nařčení a neexistence toho aby velkovčelař nějak škodil druhým menším včelařům, ale že je jen a jen přínosem pro včelaře druhé a své okolí. Každá nesnáz má řešení a to, že někomu vadí druhá, veřejně prospěšná činnost jakou je i velkovčelaření, je jen a jen závist a vypočítavost. Ten článek s fotkou převrácenýho úlu ve Včelařství je opravdu málo. Předseda celého ČSV a i tajemník by měl zasáhnout v takových případech okamžitě a osobně. K tomu je placen, aby udržovali pořádek ve své organizaci, kterou je celé ČSV.

Takové škody jaké jsou popisovány v článku Rovnosti :

http://www.rovnost.cz/zpravy/policie_soudy/Vcelari_skodna060518.html

jsou pravidelné každoroční a po celém území ČR a vedení ČSV nato kašle. P.Sedláčku v tomto jsem s Váma. Vím co je malovčelařská nevědomost a škoda, kterou páchají "odborníci".


_gp_
http://vindex.ic.cz

Něco zlého se stalo dobrému včelaři a člověku. Ty nemůžeš vědět, kdo to udělal (nebo?), ale hned máš závěr, že to má na svědomí člen ČSV, malovčelař, a že vedení ČSV je špatné. To všechno nelze zcela vyloučit, ale proč to hned v té souvislosti prohlašovat? Neměl bys navštívit svého psychiatra s problémem obsedantních myšlenek? česká závist je standardní pojem, to tady zná kdekdo, ale řekl bych, že mezi opravdovými včelaři je závisti méně, než dělá průměr.

S jakým časovým předstihem před odebráním medníku dáváte desku s výkluzy pod nástávek? Stačí přes noc?
......
Noc je dostacujici. Byl jsem prekvapen, jak to funguje, protoze jsem o vykluzech predtim slysel jen nedobre veci.
Ale bacha na dve veci:
1/Jen kdyz neni v medniku plod.
2/A nastavky musi perfektne tesnit. Nejen pred vcelami ale i pred ostanim hmyzem (vosy, a mozna i dalsi).
V nastavku zustavaji jen mladusky a ty uz nastavek neubrani.
Zpocatku se mi stalo, ze nastavek byl nejen bez vcel, ale i bez medu:-)

Od: Eman:
> Něco zlého se stalo dobrému včelaři a člověku. Ty nemůžeš vědět, kdo to
> udělal (nebo?), ale hned máš závěr, že to má na svědomí člen ČSV,
> malovčelař, a že vedení ČSV je špatné. To všechno nelze zcela vyloučit, ale
> proč to hned v té souvislosti prohlašovat? Neměl bys navštívit svého
> psychiatra s problémem obsedantních myšlenek? česká závist je standardní
> pojem, to tady zná kdekdo, ale řekl bych, že mezi opravdovými včelaři je
> závisti méně, než dělá průměr.
........

Mé myšlenky bys měl nechat napokoji a i to své (nebo?) , protože vím svoje o problémech od doby, kdy jsem na zazimování nahlásil víc než 100 včelstev. Až si to vyzkoušíš ve velkém včelařit, tak dojdeš nato, že i myšlenka "KDO" jiný je schopen šmejdit kolem včelstev? A pravděpodobnost, že to je člen ČSV je tak vysoká, že jsi to doopravdy s tou obsedantní myšlenkou nedomyslel. Vedení dle mého názoru nepodává detajlnější a dostatek zpráv o škodách o kterých mají přehled. Neřeší preventivně a hlavně odborně jak např. mají včelaři zabezpečit práci při podletním a bezsnůškovém slídění a vybírání medu a to jako prioritu, která je důležitější víc než nějaká rámková míra nebo úl. Za každé vyloupené včelstvo druhými včelami si může včelař sám a jen sám. To je např. otom, že jsem i já obviňován, že "moje" včely vylupují druhé. Proč svaz tím že nepublikuje ve svém tisku takové problémy a řešení? Koho obhajuje a hájí? Tuším že jsi Emane říkal něco o skutečných včelařích a já tvrdím že nejen velkovčelaři mají takové trable s "odborníky".

> Byl bych rád, kdyby se stalo aby se zamyslely všechny včelařské hlavy nad nebezpečnou situací, kdy malý včelař vyhrožuje a
> činí škody včelařovi druhému a tím častěji většímu.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Je to obecny problem.
A bohuzel asi hluboko zakotveny. Drive stacilo, kdyz mel clovek 20-30 vcelstev a byl z nich slusne zaopatreny, a v socialistickem gleichsystemu dokonce velmi bohaty, protoze, pokud to vcelar umel, tak mu zustavala vyplata netknuta a ze vcel se mohl docela slusne zivit.
A bohuzel, zustava prilis mnoho vcelaru, kteri v podstate meli stale predstavu, ze je jejich vcely muzou jeste zivit.
Chteji podnikat v malem, rikat tomu hobby, konicek, neinvestovat a mit z toho velke prijmy. A to bohuzel bude jeste zdrojem mnoha vasni, protoze to asi pred dvema lety skoncilo.
A hleda se pachatel. Rozvratnici jsou pryc, na obchodniky ( uz i debilum dochazi, ze zrejme nejsou tou pravou pricinou problemu) uz to taky nelze moc hazet, a tak si tito lide zacnou hledat dalsi obeti.
PSNV, profesionalove atd. Bude to trvat dlouho, dokud budou vcelarit lide, kteri z toho kdysi meli slusnou zivnost, nebyli zvykly do sebe, ani do vcel investovat a ono to kupodivu jelo i 15let po Listopadu.
Az zmizi a zustanopu tady jen lidi, kteri vedi, ze maji konicka, ktery na rozdil od ostatnich konicku jim i vrati investovane penize, nekdy i troch ohodnoti jejich cas a vedle nich profici, tak to mozna bude lepsi. Protoze "hobbysta" si bude vazit moznosti spoluprace s profikem, a bude chapat, ze profik musi vydelavat i na obchodu (tedy prodavat draze nez nakupuje, a nenazyvat to zlodejnou), vydelavat na odpisy, pojisteni, odvody i dalsi naklady, ktere hobbysta nema.

Co se tyce CSV, tak pokud si zalistujete starsimi vytisky, tak tam uz mezi otistenymi dopisy najdeme vytky, ze CSV je ve vleku velkovcelaru, melo by se delat neco pro drobne a ne jen pro velke atd. A pokud pisatel plivne na vhodne osoby, PP to radi otisknou (bez komentare), a neuvedomuji si, ze si zadelavaji na dalsi problem.

Tady se nekdo rozciloval nad clankem s Paroubkem ( jestli jsem to dobre pochopil), ale ze nekolik cisel zpet se stal tercem nechutnych utoku P.Texl nechalo vetsinu klidnou.

Casopis Vcelarstvi je vizitkou vsech clenu CSV, a dle mne neni tou nejlepsi /lidskou/ vizitkou. Sprostactvi,kradeze a urazky se povazuje za normalni standard. Tak jaky je rozdil mezi tim, ze nekomu otravime vcely, na nekoho nahazime hovna, ...
V podstate je to vsechno stejna sprostarna.
Legimitizovana mlcenim a prikyvovanim naproste vetsiny clenu.

Od: Pravda :
> Přesně tak jak to popsal Květoš to perfektně funguje. Já ještě z tohoto
> nástavku před podsunutím odeberu tak 2-3 rámky pro oddělky a místo nich
> vložím prázdné rámky ve kterých včely postaví trubčinu a to také drží matku
> ve spodní části úlu.
........
No já ten přeložený plod v prvním n. nechám rozplodovat a potom vložím objedno v celém mezistěnu. Než vyběhne tak je částečně vystavěn, zaplodován a "zapraskán" pylem a medem. Také magnet pro matku ne? Proto mi stále nejde dohlavy (asi je to lokalitou), že ty zásoby nezavazí?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Už jsem jednou napsal kdo chce psa bít a t.d Skuste se zamyslet nad tím kdo všechno asi má zájem na odstranění včel
včelaře bych moc nepodezíral Ti obvykle vědí ,že jeho pár včel nějaký kočovný vůz teď neohrozí .Zničené včelstvo je dnes jen přestupek s tím se policie ani nebude zabývat ,ALE PRO BOHA KDO JINÝ BY MĚL !!
Podívejte se však kolem sebe na kolika dvorcích a zahradách jsou dnes bazény v kterých občas plave utopená včela NO TO JE PŘECE HRŮZA KDO TY VČELAŘE MÁ TRPĚT ŽE !! Dále co je dnes lidí vyděšeno tak zvanou alergií, lékař jim na běžný otok dá antialergikum a neřekne jim to je normální, to za dva dny přejde tak jak tak. Vždyť by ho mohl pacient označit za neschopného a tak ho poškodit v očích veřejnosti . Dále tady máme lidi s fobií na hmyz Dnes jsou lidé díky modernímu životu tak odděleni od reality , že nemají tušení jak se získávají živočišné potraviny jsou tak zblbnuti hygienou , že když jim na půl dne vypadne elektřina tak vyhodí celý obsah ledničky jako zkažený A nejhorší je na tom všem , že každý hledá chybu na jiném než by se zamyslel nad svým chováním svou hloupstí . Tu si nikdo nepřipouští.


Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Nebezpecny zivel v CSV skodi !!!!
> Datum: 22.5.2006 10:21:30
> ----------------------------------------
> Prosím Vás všechny. Byl bych rád, kdyby se stalo aby se zamyslely všechny
> včelařské hlavy nad nebezpečnou situací, kdy malý včelař vyhrožuje a činí škody
> včelařovi druhému a tím častěji většímu. Přisuzuji takové jednaní jako
> idiotismus a nejvíce se mě to dotkne, když vím, že člověk jako je pan Miroslav
> Sedláček z Bučovic, který ze sebe (podle mě jim dělá akorát v... ) dělá veřejně
> přednášky, dny otevřených dveří, služby pro malovčelaře, je předsedou ZO, atp,
> atp pro ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ a jejich členy, ale nějaký zprominutím blb mu dělá
> škodu.
>
> A mrzí mě, že samopochvalná Křemencovka se k tomuto problému nepostaví čelem a
> nepíše do svého bulváru běžně o tom to problému. Mají samy se sebou zřejmě
> odborný problém aby osvětlili situace a důvody z nařčení a neexistence toho aby
> velkovčelař nějak škodil druhým menším včelařům, ale že je jen a jen přínosem
> pro včelaře druhé a své okolí. Každá nesnáz má řešení a to, že někomu vadí
> druhá, veřejně prospěšná činnost jakou je i velkovčelaření, je jen a jen závist
> a vypočítavost. Ten článek s fotkou převrácenýho úlu ve Včelařství je opravdu
> málo. Předseda celého ČSV a i tajemník by měl zasáhnout v takových případech
> okamžitě a osobně. K tomu je placen, aby udržovali pořádek ve své organizaci,
> kterou je celé ČSV.
>
> Takové škody jaké jsou popisovány v článku Rovnosti :
>
> http://www.rovnost.cz/zpravy/policie_soudy/Vcelari_skodna060518.html
>
> jsou pravidelné každoroční a po celém území ČR a vedení ČSV nato kašle.
> P.Sedláčku v tomto jsem s Váma. Vím co je malovčelařská nevědomost a škoda,
> kterou páchají "odborníci".
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

V jakých úlech Gusto včelaříš (myslím z hlediska prostoru)?
U NN podsunuté zásoby nepřekáží, když jim včelař dá dostatek prostoru na
to aby bez problému mohly plodovat a měly kde sušit a ukládat med.

Milan Čáp

>........
>No já ten přeložený plod v prvním n. nechám rozplodovat a potom vložím objedno v celém mezistěnu. Než vyběhne tak je částečně vystavěn, zaplodován a "zapraskán" pylem a medem. Také magnet pro matku ne? Proto mi stále nejde dohlavy (asi je to lokalitou), že ty zásoby nezavazí?
>
>_gp_
>http://vindex.ic.cz
>
>

i to by mohla být odpověď
http://www.super.cz/vtipky/3488-antistresova-souprava.html


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Nebezpecny zivel v CSV skodi !!!!
> Datum: 22.5.2006 10:21:30
> ----------------------------------------
> Prosím Vás všechny. Byl bych rád, kdyby se stalo aby se zamyslely všechny
> včelařské hlavy nad nebezpečnou situací, kdy malý včelař vyhrožuje a činí škody
> včelařovi druhému a tím častěji většímu. Přisuzuji takové jednaní jako
> idiotismus a nejvíce se mě to dotkne, když vím, že člověk jako je pan Miroslav
> Sedláček z Bučovic, který ze sebe (podle mě jim dělá akorát v... ) dělá veřejně
> přednášky, dny otevřených dveří, služby pro malovčelaře, je předsedou ZO, atp,
> atp pro ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ a jejich členy, ale nějaký zprominutím blb mu dělá
> škodu.
>
> A mrzí mě, že samopochvalná Křemencovka se k tomuto problému nepostaví čelem a
> nepíše do svého bulváru běžně o tom to problému. Mají samy se sebou zřejmě
> odborný problém aby osvětlili situace a důvody z nařčení a neexistence toho aby
> velkovčelař nějak škodil druhým menším včelařům, ale že je jen a jen přínosem
> pro včelaře druhé a své okolí. Každá nesnáz má řešení a to, že někomu vadí
> druhá, veřejně prospěšná činnost jakou je i velkovčelaření, je jen a jen závist
> a vypočítavost. Ten článek s fotkou převrácenýho úlu ve Včelařství je opravdu
> málo. Předseda celého ČSV a i tajemník by měl zasáhnout v takových případech
> okamžitě a osobně. K tomu je placen, aby udržovali pořádek ve své organizaci,
> kterou je celé ČSV.
>
> Takové škody jaké jsou popisovány v článku Rovnosti :
>
> http://www.rovnost.cz/zpravy/policie_soudy/Vcelari_skodna060518.html
>
> jsou pravidelné každoroční a po celém území ČR a vedení ČSV nato kašle.
> P.Sedláčku v tomto jsem s Váma. Vím co je malovčelařská nevědomost a škoda,
> kterou páchají "odborníci".
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

>včelaře bych moc nepodezíral Ti obvykle vědí ,že jeho pár včel nějaký kočovný vůz teď neohrozí
----------
Souhlas Pepane. Setkal jsem se s takovou blbostí nevčelaře, že mi obvinil včely, že mu bez povolení šmejdí po zahradě a pijí nektar jeho květů, ohrožují ho a spíš bych za to měl platit já. Taky názor, něco na tom je :-) - u psa a slepic to je celkem jasný.

Souhlas Pepane. Setkal jsem se s takovou blbostí nevčelaře, že mi obvinil včely, že mu bez povolení šmejdí po zahradě a pijí nektar jeho květů, ohrožují ho a spíš bych za to měl platit já. Taky názor, něco na tom je :-) - u psa a slepic to je celkem jasný.
........
U nevcelaru je to pomerne pochopitelna negramotnost.
Co se tyce vcelaru (hlavne, bohuzel) starsich, tak tam preziva predstava, ze loupeni a jine potize zpusobuje majitel loupezicich vcel. (nikoli slaba vcelstva ve starych odrbanych netesnicich ulech)
Nehlede na nektere smutne pripady, kdy je bordelar s varoazou presvedceny, ze mu "soused" ukradl v rijnu uz nakrmene vcely. A plasty mu tam nechal:-)

Mozna by tu diskuzi slo rozdelit.
O negramotnych laicich ---> osveta
O sabotazich (kvalifikovanem pösobeni skody) o vztazich mezi vcelari. A tady bych videl problem.
Laici nekradou vcelstva a uly, nemazou cesna vazelinou, nedavaji na cesna med, atd. To jsou pomerne kvalifikovane sabotaze.

Nemá nějaká dobrá duše pár volných zralých matečníků. Olomouc a okolí.

Pavel

GP-díky za vyvěšení katalogu včel.potřeb 1941.

Vše dobré.

V.Susicky

taky mě ten socan Paroubek v časopise naštval,alespoň ale vim co je svaz asi zač......příšte tam bude včela s rudou hvězdou na čele..m

Od: Milan Čáp :
> V jakých úlech Gusto včelaříš (myslím z hlediska prostoru)?
> U NN podsunuté zásoby nepřekáží, když jim včelař dá dostatek prostoru na
> to aby bez problému mohly plodovat a měly kde sušit a ukládat med.
......

Já včelařím v kvadrátech na 11r. a 39x24. U nízkých nástavků bych to určitě chápal a podle mého, když máš někde plod, máš tam i automaticky čerstvě donesené zásoby a pyl od létavek co vyběhnou jako mlaďušky. Když nemá tento plod co vyběhne místo "kam" odkládat přísun sladiny, jdou otravovat o patra výš, kde je tím úměrně zvyšovaná i teplota. A se zvyšováním teploty v určitém místě úlu se zcela, alespoň podle mého, zvyšuje i pravděpodobnost rojovky. (je toho samozřejmě vícero pro vznik) U mě např. neupravený druhý nástavek který bych hodil na dno a nerozhodil ho po nějaké době mezistěnami, tak rojovka jak bejk. A nástavků kompletně s mezistěnami by mohlo být nad nebo pod kolik chceš.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Pepan:
> i to by mohla být odpověď
> http://www.super.cz/vtipky/3488-antistresova-souprava.html

:-)))) A jaká je indikace?

_gp_
http://vindex.ic.cz