Včelařská konference

Dne čtvrtek 16 února 2006 16:00 Gustimilián Pazderka napsal(a):
> Brouzdáním po internetu jsem narazil na zásadní odkaz. Jde o možnost
> stáhnout si v pdf souboru časopis slovenského Včelára. Přidal jsem jej
> samozřejmě do odkazů na Vindex.
>
> Neusnulo ČSV na vavřínech?

Zdravim,

toto mne take zajima, uz jen z duvodu, ze prave (mimojine) proto jsem byl
delegatem na okresni konferenci , kde jsem pozadal o projednani na sjezdu
moznosti zpristupnit casopis na internetu. Bohuzel na sjezdu jsem nebyl a s
nasim delegatem jsem od te doby nemluvil (mel prijit na cl. schuzi) , takze
nevim, pokud se to tam resilo, ci ne a s jakym vysledkem.Urcite jen vim, ze
se o tom nepsalo ve Vcelarstvi :) . Uprime receno ti ostatni ucastnici ani
netusili, co se jim snazim rici. Holt jsem svou navstevou srazil o dost
vekovy prumer .

Honza

K tomu pamatování, možná si to včela pamatuje celý život. Podstatné je to,
že když se úl opatrně přemístí v zimě během 14 denní nebo delší doby, kdy je
mráz a včely nelétají, po oteplení a výletu se včely zorientují na nové
umístění ulů a na staré místo se už nevracejí nebo tam maximálně proletí.
Občas jsem takhle v zimě na stanovišti z různých důvodů jednotlivé úly se
včelstvy přehazoval. Jenom se to má dít v době, kdy jsou výkalové váčky včel
málo zaplněné, pokud jsou zaplněné hodně, někdy na konci zimy před prvním
proletem, včely se po rozrušení přenosem úlu mnohem déle uklidňují nebo
dokonce může dojít k hromadnému kálení uvnitř úlu, tím k permanentnímu
rozrušení včelstva a pokud počasí včelám nedovolí vyletět ven, k jeho
kolapsu. Vlastně to i odpovídá dalšímu poznatku, včely na jaře převážím na
letní stanoviště, a to je vzdálené přímou čarou něco přes jeden kilometr.
Asi týden po převozu je možné na původním stanovišti vidět jednotlivé včely,
jak hledají úl na původním místě, později už ne.
K tomu zalétávání, kdysi jsem jako důvěrník měl dva včelaře vedle sebe, oba
dva měli na zahradě po jedné řadě včelstev obrácené česny k jihu a vzdálené
od sebe cca 25 metrů a částečně viditelné pod korunami, byla to zahrada s
vysokokmeny. "Zadní" včelař měl ty včely vždy slabší. Domnívám se, že jednou
z příčin bylo to zalétávání.
K tomu obtěžování včelami, faktem je, že jak se dlouhodobě pracuje, někdy
stačí jen několik minut, v letové dráze včel před česny, dochází k docela
intenzívnímu obtěžování včelami. Pokud se let včel zvedne nějakou překážkou,
třeba tím živým plotem nahoru, je to vyřešeno, včely létají jinde a na
člověka neútočí. Považuji to ale za trochu nevýhodné řešení, protože ta
zadní řada úlů je zase tím živým plotem cloněna od slunce. Jinak se už
dlouho uvádí, že je výhodné mít úly pod listnáči, protože na jaře jsou
osluněny a je tam teplo, v létě, kdy by je slunce přehřívalo, jsou ve stínu.
Ale taky se někdy uvádí, že včely se kromě jiného řídí světlem. Takže když
do česna časně ráno svítí sluníčko, včely vylétají dříve.
K jednotlivému rozmístění úlů. Pokud je víc úlů umístěných v souvislé řadě
vedle sebe, k zalétávání taky dochází. Projevuje se to tím, že krajní
včelstva jsou vždy o něco silnější, potom protože klid včelstev je stále
mírně rozrušovány včelami s cizí vůní, tak jsou o něco divočejší a potom v
období krmení je větší nebezpečí vzniku loupeže. V praxi jsou obvykle
včelstva vedle sebe po dvou až 4, podle toho, jaké stojany byly použity. Je
vhodné, aby v řadě stojanů s úly byl tak co 5 - 10 úlů nějaký orientační
bod, třeba keř nebo strom. Několik desítek úlů na jednom místě si ani moc
dobře nedovedu představit. Tady v našich podmínkách by to nejspíš dopadlo
tak, že mimo hlavní snůšku by sladina posbírána okolo nejspíš těm včelstvům
nestačila ani na základní přežití a včely by uhynuly hladem.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 9:49 PM
Subject: Re: Rozmístnění úlů


> Na Váš mail Ste dostali obšírnu odpoveď od p.Poláška, ale nie nie je v
> skutočnosti všetko tak, ako to on napísal.
>
> 1. Keďže rozmiestnenie úľov na stanovišti je vždy spojené so zmenou miesta
> (ak úle premiestnite o niekoľko km, je to bez problému) a s novou
> orientáciou včiel, vzdialenosť môže byť niekoľko metrov, ale i 100 m.
> Pre priemiestnenie včelstiev je niekoľko "istých" rád, ale máloktorá je
> pravdivá a pritom v skutočnosti je to tak jednoduché ak dokážeme správne
> interpretovať biológiu včely medonosnej v praxi. Jednou s chýb (za krátku
> dobu som ju aspoň dvakrát čítal v komentároch Konferencii) je odporúčanie
"
> včelstvá je dobré premiestňovať po zime ešte pred prvým preletom, pretože
> včela cez zimu ZABUDNE odkiaľ pred zimou vyletovala! Je to nepravdivé,
> pretože včela si pri svojich orientačných preletoch "fotograficky" uloží
> všetky potrebné údaje na celý svoj krátky život. A tak je to aj po
prežitej
> zime akokoľvek dlhej. Mám zaznamenaných X údajov, keď sa premiestnená
> prezimovaná včela pri prvých jarných výletoch sa vracia na pôvodné miesto,
> ale keďže tam svoj pôvodný úľ nenájde, vracia sa bez problémov na svoje
> nové stanovište.
>
> Ako je to vlastne s pamäťou včely. Včela, trúd a matka pri svojom prvom
> orientačnom výlete z úľa sa VŽDY otočí hlavou-očami tam odkiaľ vyletela a
> prijíma svetelné podnety odrazené od tvaru, umiestenia, farby predmetov,
> výška letáča nad zemou, ďalšie úle, kríky, stromy, kruhmi sa vzďaľuje od
> úľa a zbiera do svojej fotografickej pamäti potrebné vnemy. Ešte pred
> výletom z úľa si zakóduje cestu vo vnútri úľa, a túto vždy dodržuje, npr.
> ak včela vyletí z letáča obrátená dolu hruďou, tak to vždy robí a takisto
> aj prílet do úľa si nezľahčuje, ale sa snaží vojsť do úľa takisto. Neraz
> som pozoroval včelu, ktorá si sadla na rovnú plochu, vošla do letáča čo
> bolo proti jej naučenému spôsobu, vrátila sa, vyletela pre úľ, vrátila sa
a
> sadla nad letáč a v polohe hruďou dolu vošla bez problému do úľa. Je to
> trošku zoširoka, ale nie tak aby každý tomu porozumel a zároveň aj uveril.
> Práve spôsob orientácie sa včiel je dokonalým prípadom ako nevojsť do
> každého letáča, ale len do svojho. Ak svoj letáč nenájde, samozrejme
> využije možnosť iného včelstva a vžobre sa doňho, ale tu už prevláda pud
> sebazáchovy.
> Pri premiestňovaní včelstiev znova využívam vlastnosti včely, že pri
každom
> premiestnení a prvom výlete z úľa sa včela znova orientuje!, lebo ihneď
> zistí,že jej úľ je na inom mieste a prostredie je iné. Do pamäti si uloží
> nový údaj, ktorý bude v ďalších dňoch využívať.
>
> Rada: na novom stanovišti treba pripraviť stojany, na ktoré uložíme úle a
> je jedno do akej vzdialenosti od pôvodného miesta!
> Premiestnenie robíme len vo večerných hodinách keď prestanú včely lietať.
Z
> bezpečnostných dôvodov letáče je dobré uzavrieť a úle prenášame v rukách,
> na vozíkoch s veľkými kolesami, autách, traktoroch, to všetko záleží koľko
> úľov a na akú vzdialenosť. Letáče otvárame po zotmení, lebo vyletené včely
> sa budú vracať na pôvodné miesto. Na pôvodnom mieste nesmie nič ostať čo
by
> včelám pripomínalo pôvodné miesto! Nesmiete spanikáriť, včely sa istotne
> vrátia na nové stanovište.
> Ráno všetky vyletujúce včely sa budú znovu orientovať, kým odletia za
> svojimi bežnými povinnosťami. Vracajúce včely istotne sa vrátia na svoje
> pôvodné miesto, pretože pamäť im to káže, ale ak tam nenájdu to čo majú
> zafixované v predchádzajúcej pamäti, prejdú na nové informácie a preletia
> na nové stanovište, kde istotne trafia do svojho letáča. Pri svojich
> pokusoch, som zisťoval čas kedy sa prvé včely npr. s peľom vrátia do
svojho
> úľa na novom stanovišti. Min. čas, ktorý potrebovali na svoj návrat s
peľom
> bo 25 minut.
>
> 2./ Uloženie úľov na stanovišti vždy záleží od počtu včelstiev a rozmerov
> plochy, ktorú máme k dispozícii a je jedno či volnejšie, v radoch, blízko
> seba, či s väčšími medzerami. Obhospodarovanie včelstiev je pre včelára
> výhodnejšie keď sú v radoch s medzerami medzi jednotlivými úľmi a
skupinami
> úľov, včelám to vôbec neprekáža. Predstavte si 100 úľov v záhrade voľne
> uložené npr. 10m od seba, koľko km prechodíte a tá únava v nohách. Pred
> rokom som bol na návšteve včelárov v Poľsku. U jedného ma prekvapil
moderný
> dom, záhrada plná kvetov, čistota, udržovaný trávnik a na ňom 50 včelstiev
> hneď za domom. Všade dokonalý poriadok a na trávniku jednotlivo úle (s
> odstupom do dvoch metrov), každý s letáčom na inú stranu a žiadne
> zalietavanie, prirodzený rozvoj.
>
> Ja som pred 5-timi rokmi premiestňoval včelnicu na nové miesto (asi 500m
> vzdušná čiara) v októbri (X) asi 75 včelstiev. Včely ešte dlho lietali,
> nemal som žiaden problém, jednotlivé včely zaleteli na pôvodné stanovište,
> ale všetky sa vrátili domov. Pre včelstvá som pripravil miesto pre dva
rady
> podstavcov po 5 včelstiev (medzi úľmi 10cm), s manipulačnou medzerou medzi
> skupinami úľov širokou 60 cm, aby som nemusel obchádzať celé rady pri
> kontrole letáčov alebo opačne. Medzi dvomi radmi je vzdialenosť len 6 m, s
> tým, že vo vzdialenosti prvého radu je 2m priestor na manipuláciu (aj za
> druhým radom), prístup pre vozík (odvoz plástov do medárne). Aby včely z
> radu za chrbtom neobťažovali (nestáva sa to), vo vzdialenosti 2m postupne
> budujem zelenú stenu vysokú 2m, z viniča samorodáka (npr. Otelo, ktorý
> nemrzne, prináša úrodu). Včelnicu mám ohradenú, letáče úľov sú orientované
> na JJZ, keby bol svah orientovaný na V, tak úle uložím letáčmi na V. Ja v
> tom problém nevidím, keď už tak na V, lebo slnko majú od rána a poobede sú
> predné steny úľov v tieni, jednoduché steny úľov nie sú prehrievané.
> Takto uložené úle v radoch, letáče blízo seba, by mali byť príčinou
> zalietavania. NIč také som nezaznamenal a včelárim skoro 50 rokov. Vidíte,
> pohľady včelárov sa rôznia a pritom ide o ten istý problém. Ako to
spravíte
> Vy, záleží len od Vás. Mnoho úspechov. Anton

No, pokud si dobře pamatuji, tak sice některé klony vrb se nalezly u nás už
hotové, ale jiné se vytvářely na stanici křížením našich ale taky dovezených
druhů. A jednotlivé druhy vrb mezi sebou se snad kříží velice ochotně, stačí
jen, když kvetou ve stejnou dobu a fouká ten správný vítr, co donese pyl.
Jinak vrby se tehdy šlechtily tuším někde u Uherského Hradiště v nějakém
výzkumném lesnickém ústavu a hlavní cíl bylo najít vhodné vrby třeba pro
zpevnění břehů řek nebo pro rekultivace výsypek a hald. Ta řada včelařských
vrb byl snad jen nějaký vedlejší produkt. Dneska se šlechtí vrby a topoly
hlavně pro výrobu biomasy, možná ještě další vrby pro košíkáře a to ve
výzkumném ústavu v Praze Průhonicích.
Je to už nějak 15 let, co jsem na břehu řeky na jaře hledal mezi vrbami
zpevňujícími břehy ty správné samčí vrby, značil jednotlivé správné keře a
fotil je a druhý rok pak s fotkami v ruce řezal v lednu řízky a strkal kolem
vody tam, kde jsem potřeboval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 1:27 PM
Subject: Vrby


> Vážení, pokud se chceme zcela v naší diskusi utopit ohledně vrb tak
> příspěvek př. Poláška je trošku zavádějící. Pokud si odpovíme na otázku ,
> Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno
> jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme
> počítat "původnost".
> Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z
> Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.
>
> Nakonec svého příspěvku, bych upozornil na velkou včelařskou mílku, dadant
> - jako úl,a dadant systém -styl velké plodiště a polorámky jako medník.
Př.
> Řeháček "svůj " Dadant označuje jako dadant, ale dadant je jenom jeden. To
> co on prosazuje, velké plodiště na "národní" míře a poloráky v medníku, je
> dadant systém příp. Kombík. Jinak tento styl včelaření lze provozovat jen
> za určitých okolností. Počet chovaných včelstev musí být malý. Bohužel
> nevýhody převažují:
> 1. dvě rámkové míry v provozu
> 2. těžšší obměna díla v plodišti
> 3. velký rámek v medníku a s tím spojená i vyšší fyzická námaha před i při
> vytáčení.
>
> Ale je pravda, že každá liška si chválí svůj ocas, ale tyto nevýhody tu
> jsou a je jen na včelaři, do jaké míry mu vadí.
>
> Na konec bych se chtěl zeptat, kolik tak dáváte do včelstev na jaře a
popř.
> za celou sezónu mezistěn.

----- Original Message -----
From: "Jiří" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 1:27 PM
Subject: Vrby


> Vážení, pokud se chceme zcela v naší diskusi utopit ohledně vrb tak
> příspěvek př. Poláška je trošku zavádějící. Pokud si odpovíme na otázku ,
> Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno
> jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme
> počítat "původnost".
> Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z
> Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.
>
> Nakonec svého příspěvku, bych upozornil na velkou včelařskou mílku, dadant
> - jako úl,a dadant systém -styl velké plodiště a polorámky jako medník.
Př.
> Řeháček "svůj " Dadant označuje jako dadant, ale dadant je jenom jeden. To
> co on prosazuje, velké plodiště na "národní" míře a poloráky v medníku, je
> dadant systém příp. Kombík. Jinak tento styl včelaření lze provozovat jen
> za určitých okolností. Počet chovaných včelstev musí být malý. Bohužel
> nevýhody převažují:
> 1. dvě rámkové míry v provozu
> 2. těžšší obměna díla v plodišti
> 3. velký rámek v medníku a s tím spojená i vyšší fyzická námaha před i při
> vytáčení.
>
> Ale je pravda, že každá liška si chválí svůj ocas, ale tyto nevýhody tu
> jsou a je jen na včelaři, do jaké míry mu vadí.
>
> Na konec bych se chtěl zeptat, kolik tak dáváte do včelstev na jaře a
popř.
> za celou sezónu mezistěn.

Na Váš mail Ste dostali obšírnu odpoveď od p.Poláška, ale nie nie je v skutočnosti všetko tak, ako to on napísal.

1. Keďže rozmiestnenie úľov na stanovišti je vždy spojené so zmenou miesta (ak úle premiestnite o niekoľko km, je to bez problému) a s novou orientáciou včiel, vzdialenosť môže byť niekoľko metrov, ale i 100 m.
Pre priemiestnenie včelstiev je niekoľko "istých" rád, ale máloktorá je pravdivá a pritom v skutočnosti je to tak jednoduché ak dokážeme správne interpretovať biológiu včely medonosnej v praxi. Jednou s chýb (za krátku dobu som ju aspoň dvakrát čítal v komentároch Konferencii) je odporúčanie " včelstvá je dobré premiestňovať po zime ešte pred prvým preletom, pretože včela cez zimu ZABUDNE odkiaľ pred zimou vyletovala! Je to nepravdivé, pretože včela si pri svojich orientačných preletoch "fotograficky" uloží všetky potrebné údaje na celý svoj krátky život. A tak je to aj po prežitej zime akokoľvek dlhej. Mám zaznamenaných X údajov, keď sa premiestnená prezimovaná včela pri prvých jarných výletoch sa vracia na pôvodné miesto, ale keďže tam svoj pôvodný úľ nenájde, vracia sa bez problémov na svoje nové stanovište.

Ako je to vlastne s pamäťou včely. Včela, trúd a matka pri svojom prvom orientačnom výlete z úľa sa VŽDY otočí hlavou-očami tam odkiaľ vyletela a prijíma svetelné podnety odrazené od tvaru, umiestenia, farby predmetov, výška letáča nad zemou, ďalšie úle, kríky, stromy, kruhmi sa vzďaľuje od úľa a zbiera do svojej fotografickej pamäti potrebné vnemy. Ešte pred výletom z úľa si zakóduje cestu vo vnútri úľa, a túto vždy dodržuje, npr. ak včela vyletí z letáča obrátená dolu hruďou, tak to vždy robí a takisto aj prílet do úľa si nezľahčuje, ale sa snaží vojsť do úľa takisto. Neraz som pozoroval včelu, ktorá si sadla na rovnú plochu, vošla do letáča čo bolo proti jej naučenému spôsobu, vrátila sa, vyletela pre úľ, vrátila sa a sadla nad letáč a v polohe hruďou dolu vošla bez problému do úľa. Je to trošku zoširoka, ale nie tak aby každý tomu porozumel a zároveň aj uveril. Práve spôsob orientácie sa včiel je dokonalým prípadom ako nevojsť do každého letáča, ale len do svojho. Ak svoj letáč nenájde, samozrejme využije možnosť iného včelstva a vžobre sa doňho, ale tu už prevláda pud sebazáchovy.
Pri premiestňovaní včelstiev znova využívam vlastnosti včely, že pri každom premiestnení a prvom výlete z úľa sa včela znova orientuje!, lebo ihneď zistí,že jej úľ je na inom mieste a prostredie je iné. Do pamäti si uloží nový údaj, ktorý bude v ďalších dňoch využívať.

Rada: na novom stanovišti treba pripraviť stojany, na ktoré uložíme úle a je jedno do akej vzdialenosti od pôvodného miesta!
Premiestnenie robíme len vo večerných hodinách keď prestanú včely lietať. Z bezpečnostných dôvodov letáče je dobré uzavrieť a úle prenášame v rukách, na vozíkoch s veľkými kolesami, autách, traktoroch, to všetko záleží koľko úľov a na akú vzdialenosť. Letáče otvárame po zotmení, lebo vyletené včely sa budú vracať na pôvodné miesto. Na pôvodnom mieste nesmie nič ostať čo by včelám pripomínalo pôvodné miesto! Nesmiete spanikáriť, včely sa istotne vrátia na nové stanovište.
Ráno všetky vyletujúce včely sa budú znovu orientovať, kým odletia za svojimi bežnými povinnosťami. Vracajúce včely istotne sa vrátia na svoje pôvodné miesto, pretože pamäť im to káže, ale ak tam nenájdu to čo majú zafixované v predchádzajúcej pamäti, prejdú na nové informácie a preletia na nové stanovište, kde istotne trafia do svojho letáča. Pri svojich pokusoch, som zisťoval čas kedy sa prvé včely npr. s peľom vrátia do svojho úľa na novom stanovišti. Min. čas, ktorý potrebovali na svoj návrat s peľom bo 25 minut.

2./ Uloženie úľov na stanovišti vždy záleží od počtu včelstiev a rozmerov plochy, ktorú máme k dispozícii a je jedno či volnejšie, v radoch, blízko seba, či s väčšími medzerami. Obhospodarovanie včelstiev je pre včelára výhodnejšie keď sú v radoch s medzerami medzi jednotlivými úľmi a skupinami úľov, včelám to vôbec neprekáža. Predstavte si 100 úľov v záhrade voľne uložené npr. 10m od seba, koľko km prechodíte a tá únava v nohách. Pred rokom som bol na návšteve včelárov v Poľsku. U jedného ma prekvapil moderný dom, záhrada plná kvetov, čistota, udržovaný trávnik a na ňom 50 včelstiev hneď za domom. Všade dokonalý poriadok a na trávniku jednotlivo úle (s odstupom do dvoch metrov), každý s letáčom na inú stranu a žiadne zalietavanie, prirodzený rozvoj.

Ja som pred 5-timi rokmi premiestňoval včelnicu na nové miesto (asi 500m vzdušná čiara) v októbri (X) asi 75 včelstiev. Včely ešte dlho lietali, nemal som žiaden problém, jednotlivé včely zaleteli na pôvodné stanovište, ale všetky sa vrátili domov. Pre včelstvá som pripravil miesto pre dva rady podstavcov po 5 včelstiev (medzi úľmi 10cm), s manipulačnou medzerou medzi skupinami úľov širokou 60 cm, aby som nemusel obchádzať celé rady pri kontrole letáčov alebo opačne. Medzi dvomi radmi je vzdialenosť len 6 m, s tým, že vo vzdialenosti prvého radu je 2m priestor na manipuláciu (aj za druhým radom), prístup pre vozík (odvoz plástov do medárne). Aby včely z radu za chrbtom neobťažovali (nestáva sa to), vo vzdialenosti 2m postupne budujem zelenú stenu vysokú 2m, z viniča samorodáka (npr. Otelo, ktorý nemrzne, prináša úrodu). Včelnicu mám ohradenú, letáče úľov sú orientované na JJZ, keby bol svah orientovaný na V, tak úle uložím letáčmi na V. Ja v tom problém nevidím, keď už tak na V, lebo slnko majú od rána a poobede sú predné steny úľov v tieni, jednoduché steny úľov nie sú prehrievané.
Takto uložené úle v radoch, letáče blízo seba, by mali byť príčinou zalietavania. NIč také som nezaznamenal a včelárim skoro 50 rokov. Vidíte, pohľady včelárov sa rôznia a pritom ide o ten istý problém. Ako to spravíte Vy, záleží len od Vás. Mnoho úspechov. Anton

Moje adresa je stonjek/=/seznam.cz. S přechodem na vyšší plásty je problém. Nejjednodušší je to rojem. Trochu přikrmit a pak nová matka, nejpohodlnější a nejrychlejší způsob. Smetenec jde také, ale není v tom už to nadšení a rychlost a ten rok už žádný med také nebude. Převážnou část 24 jsem upravil tak, že jsem k nim přidrátoval malý plást loučku na loučku. V podstatě to jde, připadal jsem si jak hadrník no a pak se jich co nejrychleji zbavit. Aby včelky velký plást dostavěly, musí být pod ním polonástavek. Je to výborné protirojové preventivní opatření a bez něj jsou plodištní plásty dostavěny nic moc. Myslím si, že kdo se chce Dadanty zabývat a jsem rád, že naše řady rostou, výborně o tom napsal ing Řeháček metodiku a tu asi zájemcům pošle. Tel. je v každém včelařství. Na výtku, že neumím drátkovat, odpovídám, že mě svislé drátkování vyhovuje a je nás naprostá většina. Plásty drátkované vodorovně jsem měl také , ale můj rad. medonmet si s nimi příliš nerozuměl.Prostě v Dadantech je většina plástů pouze vytažená mezistěna Zdraví R. Stonjek.

Ohľadom "náhradných dielov" na Langstroth skús :
http://www.n-vcelari.sk

Jako každý i já mám spoustu informací a nápadů o včelách a včelaření posbíraných z internetu, časopisů, knih a dalších zdrojů. A tak jsem přemýšlel o jejich třídění, které by usnadnilo následné vyhledávání. Není nic horšího, než když vím, že na dané téma jsem četl zajímavý postřeh, dokonce jej mám někde uložený, ale nemohu jej dohledat...

Se zvyšující se frekvencí těchto okamžiků mi docházela trpělivost a začal jsem přemýšlet nad systémem rubrik, který by byl aplikovatelný jak pro složky v počítači tak i desky v šanonu. Nakonec jsem dospěl k výsledku, který (po dalším případném členění na ještě podrobnější části) umožní zařadit jakoukoliv informaci zcela jednoznačně a následně tak usnadní její zpětné vyhledání. A to i bez použití elektronických vyhledávačů v případě archivace dat v počítači.

Protože však nemám patent na rozum, rád bych jej podrobil „veřejnému slyšení“. Jak si třídíte informace vy? A jak je zpětně vyhledáváte? Je něco, na co jsem zapomněl? ...
______________________________-
01 včelnice (umístění, zabezpečení, včelíny, vybavení, ...)
02 úly („úlová otázka“, prvky úlů, ...)
03 včelí produkty (informace, složení, způsoby produkce, konzervace a využití, ...)
04 provozní metoda (rozšiřování, spojování, chov matek, ...)
05 kočování (systémy, vybavení, ...)
06 biologie včel (vše o včele a včelstvu jako živočišném druhu)
07 nemoci a léčení (u nás, v zahraničí, hrozby, metodiky, ...)
08 zdroje snůšky (nektaru, medovice, pylu, propolisu; možnosti rozšíření, ...)
09 legislativa (zákony, vyhlášky, stanovy, nařízení, ...)
10 marketing (propagace, ceny, rozpočty, přidaná hodnota, etikety, ...)
11 dotace a granty (další zdroje financí)
12 dodavatelé (včelařské potřeby, obaly, výrobci úlů, ...)
13 SW+HW (software a hardware - programy a počítače, zlepšováky, ...)
14 zdroje informací (literatura, internet, ...)
15 formuláře (žádosti, hlášení, ...)
16 zábava (včelařské vtípky, aforismy, murphyho zákony, ...)
______________________________-


Díky a zdravím.


Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

A Vy vážený příteli nechcete nebo neumite pochopit podstatu veci. Muj
argument se netykal vynosu - ikdyz i ten muze byt sporny z hlediska cekani
na vratku DPH. Ve vynosu mate pravdu!!! Ale ja jsem nepsal o vynosu. Danovy
zaklad je porad stejny. 100 jako 100. A jestli jsem platce a muj
pronajimatel mi k najmu pricte 19% je mi to jedno. PROTO jsem se v min.
zprave ptal, kdo vi kolik najemcu na CSV jsou platci. Ale zasadni byla
argumentace jestli v pripade ze by se CSV stal platcem DPH by najemnici
byli poskozeni. A jeste zasadnejsi je to, ze za zrusenim plosne reklamy
jsou uplne dva rozdilne duvody CSV.
A na to jsem se hlavne ptal.
PS. Ma argumentace byla ve VYDAJICH ne ve VYNOSECH a predevsim coz uznavam
za moji chybu jsem nemel pouzit prikladu zbozi ale najmu a o ten tady
HLAVNE SLO nebo NE?
jan
----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 9:25 AM
Subject: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISPĚVKY


> příteli Löffelmanne, buďto neumíte počítat, nebo blafujete. Trochu rozvedu
> Váš příklad, navíc jsem se dopočítal k maličko jiné částce DPH (dle §37,
> odst.b je koef=0,1597), ale to není tak podstatné takže :
>
> příklad 1- nákup od plátce:
>
> nákupní cena bez DPH =100,-Kč,DPH19%=19,-Kč, nákupní cena s DPH=119,-Kč.
> základ DPH=117,64,DPH19%=22,36, prodejní cena s DPH=140,-
> Daňová povinnost(odvod DPH)=22,36-19=3,39
> Výnosy po zdanění = prodejní cena-nákupní cena-odvedená DPH
> povinnost=140,-100,-3,36=36,64
>
> Příklad 2 nákup od neplátce
>
> Nákupní cena=100,-
> prodejní cena s DPH=140,- DPH= 22,36, základ DPH=117,64
>
> Daňová povinnost(odvod DPH)=22,36
> Výnosy po zdanění=140-100-22,36=17,64
>
> Porovnání:
> Výnosy dle př.1=36,64
> výnosy dle př.2=17,64
>
> Tak mi nějak uniká,kde je to Vaše nula od nuly pojde????
>
> S pozdravem
>

funguje - vcera i dnes

jar.vod(zavinac)volny.cz

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Havl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Apidomia
> Datum: 23.2.2006 14:39:07
> ----------------------------------------
> Nevíte někdo, jestli příteli Vodičkovi funguje mail?Objednávka štouchadla
> se mi vrátila jako nedoručitelná.
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Nevíte někdo, jestli příteli Vodičkovi funguje mail?Objednávka štouchadla se mi vrátila jako nedoručitelná.

> dadant je jenom jeden.

znám nejmíň 3
originál Dadant dneska nikdo na světě nepoužvá


> Počet chovaných včelstev musí být malý.

proč? velkovelaři v Itálii používají Dadanty

> Nevýhody převažují
> 1. dvě rámkové míry v provozu

čemu to tak vadí?

> 2. těžšší obměna díla v plodišti

nenní to tak hrozné

> 3. velký rámek v medníku ..

kde? opravdu v medníku? to snad ne ..

J. Čáp

Proč jste neuvažoval o OPTIMÁLU??? Dadant v provedení Lanstroth co je to za blbost ??? viz můj předchozí příspěvek. Co se týká osazování nových úlu je nejlepší systém oddělků nebo roje. Je sice hezké mít včelstvo z kupy bedniček, ale množství vynaložené je hrozné. "Síla" mladé matky v oddělku je nedozírná a nové dílo ten start ještě více podtrhne. Po pravdě řečeno, do Lanstrothu bych nikdy nešel, protože Optimál je lepší, Při jeho konstrukci se částečně z lanstrothu vycházelo, ale hlavně se dali "na stůl" potřeby včelstva a včelaře ---- a vyšel OPTIMÁL.

Vážení, pokud se chceme zcela v naší diskusi utopit ohledně vrb tak příspěvek př. Poláška je trošku zavádějící. Pokud si odpovíme na otázku , Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme počítat "původnost".
Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.

Nakonec svého příspěvku, bych upozornil na velkou včelařskou mílku, dadant - jako úl,a dadant systém -styl velké plodiště a polorámky jako medník. Př. Řeháček "svůj " Dadant označuje jako dadant, ale dadant je jenom jeden. To co on prosazuje, velké plodiště na "národní" míře a poloráky v medníku, je dadant systém příp. Kombík. Jinak tento styl včelaření lze provozovat jen za určitých okolností. Počet chovaných včelstev musí být malý. Bohužel nevýhody převažují:
1. dvě rámkové míry v provozu
2. těžšší obměna díla v plodišti
3. velký rámek v medníku a s tím spojená i vyšší fyzická námaha před i při vytáčení.

Ale je pravda, že každá liška si chválí svůj ocas, ale tyto nevýhody tu jsou a je jen na včelaři, do jaké míry mu vadí.

Na konec bych se chtěl zeptat, kolik tak dáváte do včelstev na jaře a popř. za celou sezónu mezistěn.

někdy před 20 lety bylo ve Včelařství, že to jsou kříženci různých vrb,
nejen těch našich původních.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 11:54 AM
Subject: Re: Krmitko na vodu


> RP:
> Nejsem si ale jistý, jestli ty klony rozšiřovat všude, jsou přece jen
> geneticky cizokrajné a vzhledem k tomu, že jejich pyl se přenáší větrem,
> může se dostat na velkou vzdálenost
> .....
> To mě překvapuje, myslel jsem že jsou vedlejším produktem nějakého
> melioračního výzkumu a výběrem z tuzemských druhů.
> Nějaký včelař, který ten výzkum dělal je při tom snad vybral.
>
> Ví někdo víc.
> Karel

Proč soukromně :)?
Já bych prosil "na sklo" jak se říká v chatu :)!
Já mám od loňska též Dadanty - ale v provedené Langstrothu.
Též bych se rád dozvěděl o tom, jek to dělá někdo jiný a též o radosti i
problémy s tímto systémem.
Jsem ve výšce 320m n.m. v severním extravilánu Brna. Jsou tam zahrady a na
jaře pár hektarů rozkvetlých sadů v zahradách kolem.
Docela mě to zlobilo, že to v Tachovácích (9r./nást.), které ruším, včely
nějak nestihají.
Mimochodem letos se mi do jednoho včelstva naboural datel, či žluva, takže
mi staré nástavky ničí i příroda.

O co bych se ale rád podělil, tak o problém přechodu na tento systém,
protože jsem zjistil, že mi loni včely dost neochotně stavěly vysoký
nástavek.
Čili bych rád vyřešil, kdy začít přecházet ... zvolil jsem metodu postupného
rozšiřování 2x Tachov nástavek v kterém včely zimovaly a nad to přidávat v
průběhu rozvoje (duben květen) nástavky Langstrothu.

Uvažuji, že kdybych jim dal nejdřív ten vysoký nástavek, tak je rozšířím
příliš moc a musel bych s tím dost čekat a nevím, jestli bych nenastartoval
rojovou náladu a následně by se jim do toho prostoru nemuselo chtít jít
ještě víc.
Nebo jim dát nízký jako první, ale pak bych tam musel dát mřížku, aby mi tam
nešla matky abych jim při přidání vysokého neroztrhnul plodiště ...
Loni se mi to moc nedařilo a letos budu převádět další včelstva.

Má s tím někdo zkušenost?

Letos jsem zaznamenal z Dadantů opravdu silný prolet, kdežto z Tachováků
(uteplené) to nebylo moc přesvědčivé.

Díky!
Arnošt
----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 10:50 AM
Subject: Re:P?ezimov?n?, pod?v?n? vody.


Vážený příteli Stonjeku, (doufám, že správně skloňuji), pošlete mě prosím
Vaši e-mailovou adresu, rád bych se Vás zeptal na zkušenosti s Dadanty.
Děkuji předem. Vondráček
b.acek/=/seznam.cz

***
A to samé je i pro případ nákupu od neplátce
prodejní bez DPH 117,64 minus nákupní bez odpočtu i DPH 100,00 = 17,64
***
Nevim, jestli tomu dobre rozumim, ale v tomhle pripade tu odvadenou dan (23) musite CELOU zaplatit "ze sveho". Nemate zadny vstup, ktery byste odecetl.
***
Omlouvam, se ne "ze sveho" ale ze zdanitelneho plneni, plati to zakaznik.

***
A to samé je i pro případ nákupu od neplátce
prodejní bez DPH 117,64 minus nákupní bez odpočtu i DPH 100,00 = 17,64
***
Nevim, jestli tomu dobre rozumim, ale v tomhle pripade tu odvadenou dan (23) musite CELOU zaplatit "ze sveho". Nemate zadny vstup, ktery byste odecetl.

RP:
Nejsem si ale jistý, jestli ty klony rozšiřovat všude, jsou přece jen
geneticky cizokrajné a vzhledem k tomu, že jejich pyl se přenáší větrem,
může se dostat na velkou vzdálenost
......
To mě překvapuje, myslel jsem že jsou vedlejším produktem nějakého melioračního výzkumu a výběrem z tuzemských druhů.
Nějaký včelař, který ten výzkum dělal je při tom snad vybral.

Ví někdo víc.
Karel

Asi 20 let mám doma 4 klony, první je S021, který kvete před prvními jívami,
kdyby to oteplení bylo ještě do konce tohoto týdne, možná by rozkvetl, pak
další dva, které kvetou o cca 14 dní později a čtvrtý, který kvete zase o
dalších cca 14 dní později a na něho už navazují petrklíče a další jarní
rostliny a dřeviny. Letos dostaly dost zabrat od těžkého sněhu, hlavně ten
čtvrtý a S021, budu muset hodně seřezávat.

Nejsem si ale jistý, jestli ty klony rozšiřovat všude, jsou přece jen
geneticky cizokrajné a vzhledem k tomu, že jejich pyl se přenáší větrem,
může se dostat na velkou vzdálenost a zkřížit se s místními vrbami jívami.
Pro nějakou méně dotčenou oblast, třeba chráněné oblasti by snad bylo lepší
získat sazenice ze semen místních vrb jív a po pár letech těch 50 % samičích
stromů buď vyhodit nebo přeroubovat samčími rouby.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 10:36 AM
Subject: Re: Krmitko na vodu


> Již před mnoha desetiletími včelaři iniciovali vznik trv. Včelí linky,
> kterou tvořilo 13 klonů včelařských vrb. Vrby se s rozkvětem překrývali a
> 1. klon začal kvést před vrbou jívou a poslední zkončil ped rozkvětem
> ovocných stromů.
> ......
> Část těchto klonů jsem vysadil u silnice.
> Pro ty co si chtějí odebrat řízky a jsou z Podkrkonoší.
> Tak v Debrném (mezi Dvorem Králové a Hostinném) vede silnice kolem malé
> vodní elektrárny na Labi. Zde si s citem a ohleduplností můžete nějaké
> řízky odebrat. Děkovat nemusíte, stačí kdž je opět dáte u ssbe ostatním k
> dispozici.
> Karel

Ale jako plátce DPH je vaše daňová povinnost zjednodušeně suma DPH na výstupu- suma DPH na vstupu. Takže v případě, že nakoupíte od plátce zaplatíde DPH pouhých 3,39, kdežto když nakoupíte od neplátce, zaplatíte DPH plných 22,36.
A to se Vám snad také ve finále promítne do hospodářského výsledku nebo ne?

....
U plátce DPH se do výsledku - zisku - ztráty DPH nepromítá (jednině v případě že berňák napaří pokutu :-(()

Otázka je, kdy komu musím zaplatit.
Při nákupu platím DPH dodavateli hned, berŇáku až na konci období, tedy měsíce či čtvrtletí + 25 dnů.
V případě, že mám nadměrný odpočet, tedy nakupuji v daném období například "na sklad" a nefakturuji, nebo mám rozpracovanou zakázku, atd, tak pak při nákupu od plátců může dojít k tzv nadměrnému odpočtu. To znamená, že jsem zaplatil víc DPH než vyúčtoval. A v takovém případě pak velmi dlouho trvá (více než mých 25 dní) než to od berňáku dostanu zpět.
......
Za těch 14 let jsem si navykl, nebrat DPH při hodnocení účetnictví do úvahy. Tedy při hodnocení nákladů, zisku, atd. DPH jsou peníze státu, kterému na své vlastní náklady obhospodařujeme a odvádíme.
Karel

Opravuji link na zdroj:
> fa. Moraviaprodukt http://www.moraviaprodukt.cz/moraviaprodukt/aktuality.htm

> Výkup medu od 1.7.2005 - cena 30,-Kč/1kg. Samozřejmě za kvalitní český med s
> přiměřeným obsahem vody a veterinárním osvědčením bude vyplacena i vyšší
> odpovídající cena dohodou.
> Při platbách na odklad se cena navyšuje - prosinec 2005/35,-Kč, květen
> 2006/40,-Kč.


_gp_
http://vindex.ic.cz

fa. Moraviaprodukt (moraviaproduk.cz)
Výkup medu od 1.7.2005 - cena 30,-Kč/1kg. Samozřejmě za kvalitní český med s přiměřeným obsahem vody a veterinárním osvědčením bude vyplacena i vyšší odpovídající cena dohodou.
Při platbách na odklad se cena navyšuje - prosinec 2005/35,-Kč, květen 2006/40,-Kč.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ale jako plátce DPH je vaše daňová povinnost zjednodušeně suma DPH na výstupu- suma DPH na vstupu. Takže v případě, že nakoupíte od plátce zaplatíde DPH pouhých 3,39, kdežto když nakoupíte od neplátce, zaplatíte DPH plných 22,36.
A to se Vám snad také ve finále promítne do hospodářského výsledku nebo ne?

Omlouvám se za předchozí odpověď, ulikl jsem se.

Pokud mají mít úly česna na stejnou stranu, rozteč do cca 10 metrů není moc
praktická, při ošetřování přední řady vylétavájící včely ze zadní řady budou
silně obtěžovat. Pokud bude rozteč do 30 40 metrů, včely z úlů ze zadní
řady budou při návratu hodně zalétávat do úlů do přední řady, hlavně pokud
mezi nimi bude přímá viditelnost. Odpomohlo by tomu, kdyby mezi řadami úlů
byl nějaký souvislejší hustší vyšší porost, aby vracející včely už z dálky
musely na každou řadu úlů nalétávat úplně jinde.
Pokud mají být česna na opačné straně, stačí mezi řadami ulů ulička nezbytná
k manipulaci. Jenže pokud budou řady východozápadním směrem, tak řada úlů
obrácená česny k severu bude snad kromě nejteplejších letních dnů v
nevýhodě. Pokud budou řady úlů severojižním směrem, budou obě řady úlů
otočené česny k východu i k západu oproti úlům otočeným česny k jihu v
nevýhodě během předjaří a jarního rozvoje až do cca poloviny května, protože
nechytnou přímý sluneční svit na čelní stěnu úlů, který jinak urychluje
jarní rozvoj a přispívá k návratu včel při proletech v předjaří. Toto
potvrzují moje staré zkušenosti z kočovného včelína, kdy bylo po 10
včelstvech na každé straně a proto to bylo vždy určité dilema, jak tento
včelín vzhledem ke světovým stranám postavit.
Nejvýhodnější je jednoznačně umístění česen úlů k jihu +- 30st a pokud mají
být dvě stanoviště, tak jedno na východním cípu zahrady a druhé na západním.

Jinak teď je velice vhodní doba pro přemísťování včelstev na krátkou
vzdálenost, včely jsou po oteplení vyprášené, takže případné rozrušení na ně
nebude tolik působit, mráz má být nejméně 14 dní, takže včely zapomenou
pozici úlu a budou se při dalším oteplení znovu zalétávat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vlasta" <v.>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 9:45 AM
Subject: Rozmístnění úlů


> Přátelé potřeboval bych radu. V současné době nám úly rozmístněné po
> zahradě "všelijak". Rád bych je letos umístil do dvou řad za sebou, tak že
> při práci je ta druhá za zády včelaře. Byl bych rád, kdyby se našel někdo
> kdo by mi sdělil zkušenosti nebo poradil jak daleko od sebe je dobré řady
> umístit. Za případné rady děkuji.
> Vlasta

Vážený příteli Stonjeku, (doufám, že správně skloňuji), pošlete mě prosím Vaši e-mailovou adresu, rád bych se Vás zeptal na zkušenosti s Dadanty. Děkuji předem. Vondráček
b.acek/=/seznam.cz

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?ezimov?n?, pod?v?n? vody.
> Datum: 22.2.2006 20:58:46
> ----------------------------------------
> Když jsem četl příspěvky ze včerejška, došlo mi jak velké štěstí jsem měl
> při volbě nového úlu a jak dobře jsem udělal, že jsem se všech 24 zbavil a
> začal znovu z Dadanty 39 x 35, 39 x 17. Kdybych byl věřící, každý den bych
> poslal nahoru sv Ambrožovi motlitbičku, že na mě seslal spoustu štastných
> náhod, které mě přesvědčily, vše od základu přebudovat. Ale jsem nevděčný
> hajzlík. Také jsem rychle zapoměl jak se zimovalo na 24. Ono to není jen o
> včelích mezerách ale i o prohnutí rámku vlivem svislého drátkování zvl. u
> zúžených spodních louček a o dostavování plástů k nim. Když se vše sečte,
> přidají se silné mrazy, může být dost problémů. Co se týče
> dostavování,velký propagátor zúžených spodních louček jsou přednášející z
> Dolu. Když jsem tam byl před lety na ukázkách racionalizace ve včelařství,
> tak jsem se u tavení starých plástů nestačil divit. I když měly úzké spodní
> loučky, víc jak polovina jich byla dostavěna špatně nebo vůbec. A jedno k
> druhému a na jaře se nestačíme divit.
> Co se týče podávání vody na jaře, nic proti němu. Vyzkoušel jsem ho.
> Vyrobil jsem si 8 Brněnských krmítek zboku silně uteplených polystyrénem,
> voda musela být dost sladká. Výsledky - nepřesvědčivé. Musím dodat, že na
> všech včelnicích mám do 150 m přírodní vodu. Kdo by ona krmítka chtěl na
> vyzkoušení, venkovní rozměry 50 x 50 cm rád mu je věnuji. Ale opět nic
> nového. Pokusy s podněcováním a podáváním vody v úle vykonaly německé
> výzkumné ústavy a došly prakticky k tomu samému /dávno přede mnou/ Stačí si
> půjčit OVP cca kolem r. 1980. Největší chybou včelařů je, že považují
> včelky za naprosto dementní hmyz, který by bez jejich geniální pomoci nebyl
> schopen existence. Tak se z pera geniova dovídáme, že včelky se zásadně
> neumějí proletět ve správný čas, ale stačí odstranit izolaci a vše je
> jinak. A což teprve věda s přehazováním nástavků, chovem matek a pod. A s
> vědou kolem krmení a podáváním vody je to podobné. To ovšem nemá nic
> společného s tím, že bych čl. dr Kamlera odsuzoval. Naopak. Dr. Kamler je
> kočovník a to je úplně o něčem jiném. Na stabilních včelnicích, zvl. není
> li za plotem řepka považuji podávání vody na jaře v úlech za zbytečnou a
> pracnou komplikaci. Já za návod, jak nemít problémy považuji: zač 8 vložit
> formidolové desky,potom hned zakrmit na celkové množství 15 - 18 kg. a pak
> se včelkami zaobírat až při léčení a na jaře se nedivit, že je vše OK. U
> vysokých plod. plástů to tak funguje. Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

gp:
Proč se vůbec platí za inzerci tolik, když to pro členy může být třeba za minimum nebo i zadarmo a komerční inzerce by byla vlastně i samoplatící plošnou reklamou pro včelařství do limitu toho součtu 1 mil. kvůli DPH. Proto . Když je podle p. Peroutky problém z výší výnosu z inzerce, tak proč ten výnos nesnížit ve spojitosti s výhodou pro členy a jejich časopis.
....
a až ty trřby dosáhnou onoho milionu, inzerovat zadarmo, za podmínky že inzerent zasponzoruje v přiměřené výši (pokud možno ještě vyšší než by byla cena inzerce) třeba některý kroužek či nějakou jinou včelám libou činnost.
Karel

Již před mnoha desetiletími včelaři iniciovali vznik trv. Včelí linky, kterou tvořilo 13 klonů včelařských vrb. Vrby se s rozkvětem překrývali a 1. klon začal kvést před vrbou jívou a poslední zkončil ped rozkvětem ovocných stromů.
.......
Část těchto klonů jsem vysadil u silnice.
Pro ty co si chtějí odebrat řízky a jsou z Podkrkonoší.
Tak v Debrném (mezi Dvorem Králové a Hostinném) vede silnice kolem malé vodní elektrárny na Labi. Zde si s citem a ohleduplností můžete nějaké řízky odebrat. Děkovat nemusíte, stačí kdž je opět dáte u ssbe ostatním k dispozici.
Karel

K těm vrbám. Existuje vrba trojmužná, ta kvete celý rok. S.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <jhsms/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Krmitko na vodu
> Datum: 22.2.2006 15:57:32
> ----------------------------------------
> Vážený příteli, rád bych reagoval na tvůj příspěvek, stále se včelaři
> zaobírají jak co přehodit, podsadit a nadsadit, aby měli vyšší výnosy a
> potažmo "možná " lepší ekonomiku provozu. Je pravdou, že voda v předjaří
> tomu dosti přispívá, ale je to hlavně pyl. Pokud včelstvo nemá dostatek
> pylu poblíž je to průšvih. Nejsem moc velkým příznivcem drastických zásahů
> do včelstva a proto bych radši viděl výsadbu včelařských rostlin. Například
> různé druhy vrb. Již před mnoha desetiletími včelaři iniciovali vznik trv.
> Včelí linky, kterou tvořilo 13 klonů včelařských vrb. Vrby se s rozkvětem
> překrývali a 1. klon začal kvést před vrbou jívou a poslední zkončil ped
> rozkvětem ovocných stromů. Cílem včelařů by mělo opravdu být přirozené
> vedení silnějších včelstev s minimem zásahů. V mých začátcí jsem taky
> podsouval a přesouval truhlíky, ale nakonec to bylo zcela zbytečný,
> protože jsem včelstva "nastartoval", ono se ochladilo, včely se ale líhli
> stále, venku žádné upracováním neumírali a sběr rojů byl na spadnutí. Takže
> vše musí být hlavně v návaznosti na jednotlivé fáze v přírodě a úmyslu
> včelaře, i když zde je včelař posunut na druhou kolej. Na první koleji jede
> genetika. A v tomto ohledu stále včelaři nepochopili kvalitu matek z
> vyšších chovů.       
>
>
>

----- Original Message -----
From: "vlasta" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 9:45 AM
Subject: Rozmístnění úlů


> Přátelé potřeboval bych radu. V současné době nám úly rozmístněné po
> zahradě "všelijak". Rád bych je letos umístil do dvou řad za sebou, tak že
> při práci je ta druhá za zády včelaře. Byl bych rád, kdyby se našel někdo
> kdo by mi sdělil zkušenosti nebo poradil jak daleko od sebe je dobré řady
> umístit. Za případné rady děkuji.
> Vlasta

b.acek/=/seznam.cz děkuji


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek Kapar st. <kasparvcely/=/iol.cz>
> Předmět: Re: Krmitko na vodu
> Datum: 21.2.2006 20:40:07
> ----------------------------------------
> Sdělte,prosím,Vaši emailovou adresu a zašlu Vám nákres našeho utepleného
> krmítka na vodu,které úspěšně používáme u nástavkového úlu a u více jak
> šedesáti včelstev přes 25 let. Nákres byl publikovám ve Včelařství/97 nebo
> 98/ spolu s popisem naší tehdejší obsluhy nástavkového úlu,která je však
> již nyní překonaná racionálnějším postupem.
>
>
>

Od: Karel :
> To je skvělé vzdělávání včelařů v byznisu. Za chvíli, co účastník
> konference, to dyňový specialista.:-)
........

To je, ale nitka v příspěvcích se přetrhla v případě, kdy jsem začal toto téma s myšlenkou :

Proč se vůbec platí za inzerci tolik, když to pro členy může být třeba za minimum nebo i zadarmo a komerční inzerce by byla vlastně i samoplatící plošnou reklamou pro včelařství do limitu toho součtu 1 mil. kvůli DPH. Proto . Když je podle p. Peroutky problém z výší výnosu z inzerce, tak proč ten výnos nesnížit ve spojitosti s výhodou pro členy a jejich časopis. A v časopisu, kde není plošná inzerce ... to se namě nezlobte, ale to je doopravdy chudý časopis.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Pokud bys je chtěl i s rámem L,
určitě je vyrábí př.Zelený (kontakt je na www.n-vcelari.cz) .Mám je od něho.
Kdo je vyrábí nevím, ale přeba by ses s ním dohodl, odkud je bere on.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Dr.Frantiek Čitbaj" <fcitbaj/=/iol.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 22, 2006 5:52 PM
Subject: Materská mrieka na langstrothove nástavky


Vedel by mi niekto povedať kde sa dá na dobierku zakúpiť materská mriežka
na rozmer langstrothových nástavkov? Fero

To je skvělé vzdělávání včelařů v byznisu. Za chvíli, co účastník konference, to dyňový specialista.:-)

příklad 1- nákup od plátce:

nákupní cena bez DPH =100,-Kč,DPH19%=19,-Kč, nákupní cena s DPH=119,-Kč.
základ DPH=117,64,DPH19%=22,36, prodejní cena s DPH=140,-
Daňová povinnost(odvod DPH)=22,36-19=3,39
Výnosy po zdanění = prodejní cena-nákupní cena-odvedená DPH povinnost=140,-100,-3,36=36,64
CHYBA Hrušky a jabka
Dle mě je správně 140-119-3,36=17,64
a jednodušeji přímo jen základy, pro plátce je podstatná jen cena bez daně:
prodejní bez DPH 117,64 minus nákupní bez DPH 100,00 = 17,64
..........
A to samé je i pro případ nákupu od neplátce
prodejní bez DPH 117,64 minus nákupní bez odpočtu i DPH 100,00 = 17,64

Z hlediska výdělku stejné, jen v pokladně nechybí 119,- ale jen 100Kč.



Samozřejmě existují daňoví kouzelníci, některým to ztěžují nové paragrafy, například o investičním zlatě. viz předchozí obsáhlé vstupy.
Karel

Přátelé potřeboval bych radu. V současné době nám úly rozmístněné po zahradě "všelijak". Rád bych je letos umístil do dvou řad za sebou, tak že při práci je ta druhá za zády včelaře. Byl bych rád, kdyby se našel někdo kdo by mi sdělil zkušenosti nebo poradil jak daleko od sebe je dobré řady umístit. Za případné rady děkuji.
Vlasta

No je tam několik překlepů a myslím že je to i tak srozumitelné.

A pro úplné doplnění ještě varianta, že nejsem plátce DPH, tj. nemohu uplatnit odpočet DPH na vstupu a zachovám prodejní cenu 140,-


příklad 1- nákup od plátce:

nákupní cena bez DPH =100,-Kč,DPH19%=19,-Kč, nákupní cena s DPH=119,-Kč.
prodejní cena=140,-
Daňová povinnost(odvod DPH)=0-nejsem plátcem DOH
Výnosy= prodejní cena-nákupní cena s DPH =140 -119 =21,-

Příklad 2 nákup od neplátce

Nákupní cena=100,-
prodejní DPH=140,-

Daňová povinnost=0 nejsem plátce
Výnosy = prodejní cena-nákupní cena s DPH 140-100=40,-
Porovnání:
Výnosy dle př.1=21
výnosy dle př.2= 40


S pozdravem

příteli Löffelmanne, buďto neumíte počítat, nebo blafujete. Trochu rozvedu Váš příklad, navíc jsem se dopočítal k maličko jiné částce DPH (dle §37, odst.b je koef=0,1597), ale to není tak podstatné takže :

příklad 1- nákup od plátce:

nákupní cena bez DPH =100,-Kč,DPH19%=19,-Kč, nákupní cena s DPH=119,-Kč.
základ DPH=117,64,DPH19%=22,36, prodejní cena s DPH=140,-
Daňová povinnost(odvod DPH)=22,36-19=3,39
Výnosy po zdanění = prodejní cena-nákupní cena-odvedená DPH povinnost=140,-100,-3,36=36,64

Příklad 2 nákup od neplátce

Nákupní cena=100,-
prodejní cena s DPH=140,- DPH= 22,36, základ DPH=117,64

Daňová povinnost(odvod DPH)=22,36
Výnosy po zdanění=140-100-22,36=17,64

Porovnání:
Výnosy dle př.1=36,64
výnosy dle př.2=17,64

Tak mi nějak uniká,kde je to Vaše nula od nuly pojde????

S pozdravem

To je tak, když si někdo vezme ze 2 systémů to nejhorší, zkombinuje to a kvůli tomu zavrhne systém třetí.Samozřejmě, že se musí použít vodorovné drátování-aby mezistěna nesjížděla, a pak použiji tenkou spodní loučku-pouze jako vzpěru-drát do ní nezavádím.V souvislosti se zimováním krytizují délku rámku 39cm, že je malý, ale ty používáš také 39.Výhodou Dadantů je menší namáhavost při zvedání nižších nástavků, ale problémy v plodišti při práci s 35 výšky.Ale jakou souvislost to má s tím, když někdo neví jak se má drátkovat?I když je pravdou, že i já musel postupně starší rámky od zkušeného včelaře obměnit, protože byly s touto kombinací.

P.K.
neupracují se, protože stále plodí

.....
Chápu, jak to bylo myšleno, ale v přesném slova symslu je to protimluv,

Zřejmě jste myslel, že jak říká můj oblíbený Brenner "Energie celku byla doplňována", to znamená snad se líhly jiné dlouhověké včely.
Ale péče o plod je práce a zkracuje "prý" život včele.
Z pohledu dlouhověkosti mi vyhovuje jedna zmnoha teorií vzniku dlouhověkých včel. Ta, která tvrdí, že to jsou včely, které nepečovaly o plod, a výměšky hltanových žláz zůstaly pro ně samé. Ať už proto, že to snad spolky, nebo proto, že je nemusely vyměšovat. Proto se ve své praxi snažím u kmenových včelstev jednorázovým dokrmením v 7/8 zarazit plodobání najednou. U víceletých matek se to normálně daří. Ale jinak neklíckuji. Jak tady už skvěle napsal př.Stonjek, včely jsou chytřejší včelaře, a tak jim do toho zas tak nemluvím.
Karel

Plastovou mateří mřížku nabízí přítel Sedláček. Není to ta klasická mřížka prodávaná u nás, ale dovozová. Mřížka je průchodnější a průlezy nemají ostré hrany, ale jsou zaobleny. Viz. www.vcelarstvisedlacek.cz

Zdráhala

V tom případě se z důvěrou obrať na Mirka Sedláčka - jak již byl zde zmíněn
odkaz. Mám tyto mřížky koupeny a svému účelu slouží ...
JP

> Zdravim,
>
> no a nebyly by nejaky jen z umely hmoty ?
> vcelarim bez mrizky a chtel bych ji jen na oddeleni mladusek od matky
> (odsavac). Pri cene skoro 300 a pouziti 2 dny v sezone celkem neefektivni.
>
> Za cca 40-60 kc jsem videl ctvercove 39x39 (zhruba) , ale na LS se musi
> dat
> kus folie navic :) .
>
>
> Honza
>

Včelařství Sedláček Bučovice
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/potreby_new.php

4220 Mřížka mateří plastová Langstroth 515x425, litá, žlutá, oblé hrany ks
95.00 Kč

J. Čáp

P.K. napsal:
> jinak můžu potvrdit, že včely se po dobré snůšce sladiny specializují na
> pyl a naopak. atak to mu bylo, sladina hořčice,pyl zlatobýl,sladina
> zlatobýl,pyl hořčice...mráz

Na zpracování sladiny potřebují bílkoviny stejně jako na výchovu plodu a ty
si pak doplnily přínosem pylu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 22, 2006 11:23 PM
Subject: pozdní snůka


> omlouvám se ,oprava:
>
> zrovna letos, když v září začala kvést hořčice,dolet tak 500m a kvetla až
> do 9 . listopadu kdy zmrzla. Zlatobýl, který mám kolem stanoviště,který
> kvetl dlouho ale včely si ho ze začátku nevšímaly,začaly s pylem a to dost
> opatrně pak se skoro na týden do něj zbláznily a nosily i nektar,dokvítal
> ještě tak 10 dní a to už se včely vrátily na hořčici ,s které před
> zlatobýlem sbíraly i nektar, po zlatobílu tak 2/3 pylu a 1/3 sladiny až DO
> TOHO 9.11 kdy zmrzla,když jim to dovolila denní teplota. v září dost
kvetla
> hluchavka a včely ji navštěvovali.koncem října přestala plodovat
> 1.(poslední vajíčko) a poslední tak před vánocema....co to udělalo se
> zimníma zásobama nevím ,to uvidím na jaře,ale při kontrole mi připadlo,že
> těch pár slušných (0,5 až 1kg denně)podzimních snůškových dnů nahradilo to
> co proplodovaly.V 1. půlce října sem viděl trubce! Co potom varoa,ostatní
> léčení za přítomnosti plodu je neefektivní a tak sem ho drtil kyselinou
> dokud bylo nad 10 C...a to bylo až do listopadu,někde vzácně rozkvetly
> podruhé i některé ovocné stromy!
>
> jinak můžu potvrdit, že včely se po dobré snůšce sladiny specializují na
> pyl a naopak. atak to mu bylo, sladina hořčice,pyl zlatobýl,sladina
> zlatobýl,pyl hořčice...mráz
>
> pokud bych si dal tu práci(byl ten blázen do každé kapky medu) tak s toho
> zlatobýlu by ještě něco bylo
>
> neupracují se, protože stále plodí

omlouvám se ,oprava:

zrovna letos, když v září začala kvést hořčice,dolet tak 500m a kvetla až do 9 . listopadu kdy zmrzla. Zlatobýl, který mám kolem stanoviště,který kvetl dlouho ale včely si ho ze začátku nevšímaly,začaly s pylem a to dost opatrně pak se skoro na týden do něj zbláznily a nosily i nektar,dokvítal ještě tak 10 dní a to už se včely vrátily na hořčici ,s které před zlatobýlem sbíraly i nektar, po zlatobílu tak 2/3 pylu a 1/3 sladiny až DO TOHO 9.11 kdy zmrzla,když jim to dovolila denní teplota. v září dost kvetla hluchavka a včely ji navštěvovali.koncem října přestala plodovat 1.(poslední vajíčko) a poslední tak před vánocema....co to udělalo se zimníma zásobama nevím ,to uvidím na jaře,ale při kontrole mi připadlo,že těch pár slušných (0,5 až 1kg denně)podzimních snůškových dnů nahradilo to co proplodovaly.V 1. půlce října sem viděl trubce! Co potom varoa,ostatní léčení za přítomnosti plodu je neefektivní a tak sem ho drtil kyselinou dokud bylo nad 10 C...a to bylo až do listopadu,někde vzácně rozkvetly podruhé i některé ovocné stromy!

jinak můžu potvrdit, že včely se po dobré snůšce sladiny specializují na pyl a naopak. atak to mu bylo, sladina hořčice,pyl zlatobýl,sladina zlatobýl,pyl hořčice...mráz

pokud bych si dal tu práci(byl ten blázen do každé kapky medu) tak s toho zlatobýlu by ještě něco bylo

neupracují se, protože stále plodí

Pozdní snůška v září. To neznám. (S vyjímkou melicitozy:-(( )
Jaké máte kdo zkušenosti s pozdní snůškou - září.
Jak se to kde projevuje na kondici a stavu včelstev. Neupracují se?
Děkuji
Karel Jiruš

.............................

zrovna letos, když v září začala kvést hořčice,dolet tak 500m a kvetla až do 9 . listopadu kdy zmrzla. Zlatobýl, který mám kolem stanoviště,který kvetl dlouho ale včely si ho ze začátku nevšímaly,začaly s pylem a to dost opatrně pak se skoro na týden do něj zbláznily a nosily i nektar,dokvítal ještě tak 10 dní a to už se včely vrátily na hořčici ,s které před zlatobýlem sbíraly i nektar, po zlatobílu tak 2/3 pylu a 1/3 sladiny až do toho 11.9 kdy zmrzla,když jim to dovolila denní teplota. v září dost kvetla hluchavka a včely ji navštěvovali.koncem října přestala plodovat 1.(poslední vajíčko) a poslední tak před vánocema....co to udělalo se zimníma zásobama nevím ,to uvidím na jaře,ale při kontrole mi připadlo,že těch pár slušných (0,5 až 1kg denně)podzimních snůškových dnů nahradilo to co proplodovaly.V 1. půlce října sem viděl trubce! Co potom varoa,ostatní léčení za přítomnosti plodu je neefektivní a tak sem ho drtil kyselinou dokud bylo nad 10 C...a to bylo až do listopadu,někde vzácně rozkvetly podruhé i některé ovocné stromy!

jinak můžu potvrdit, že včely se po dobré snůšce sladiny specializují na pyl a naopak. atak to mu bylo, sladina hořčice,pyl zlatobýl,sladina zlatobýl,pyl hořčice...mráz

pokud bych si dal tu práci(byl ten blázen do každé kapky medu) tak s toho zlatobýlu by ještě něco bylo

neupracují se, protože stále plodí

Rád bych se dozvěděl, že se kampaň bude financovat ze SF, ve kterém je jak
známo přebytek a výše členských přízpěvků pokud vím změněna nebyla!
..........
Bylo to pro mě kdysi překvapení, ale peníze na účtu a peníze v bance (na účtu), to není to samé.
Viděl někdo ty peníze? 10 melounů rezervy rozumně investováno (konzervativně) může přinášet 5-10% ročně.
Tedy půl miliónu až milion. Ještě že máte (jsme měli) tu RKK.
Kontrola hotovosti a stavu účtů bývá většinou součástí zprávy RKK i v naší ZO. Na sjezdu to nebylo?

Ivan Černý:
Nevíte někdo, co je to za akci? Jsou-li naplánované peníze na
propagaci, tak kdybychom každý člen dostali alespoň po placce (promiň
Karle), tak bych organizátorům zatleskal.
Zdravím
Ivan
......
Neprominu, nevím co.
Já za tu cenu nemůžu. :-)
.........
Můj názor na fungování i propagaci medu jsem napsal v:
Prodej medu (VN loni na jaře)
Včelařské scifi (MV loni na podzim) .

Pokaždé to bylo o tom, že co si včelaři nevyboxují to nebudou mít. Nevyboxují, neodpracují, nezařídí, nezorganizují, neopbstarají, ....
Pokaždé jednotné množné číslo.
Protože po patnácti letech v soukromém sektoru beru jako samozřejmé, že kromě přímých výrobních nákladů existují neméně nutné náklady na propagaci, marketing, reklamu, PR, atd. A taky mám představu o reálných cenách a tvorbě cen, Tak mě jen děsí ty ceny, za jaké to dosud dělá ČSV.
80,- za nášivku, 1,- za leták A4, a další.
.......
Materiální zabezpečení reklamní akce je nutné. Neméně nutné je na ní mít lidi a plán akce.
Mám jen silné obavy, že nedostatek materiálu nebude ten hlavní problém.
.......
Ohledně propagace medu.
Jednak jsem ztratili 15 let.
Každá firma má určité procento z obratu na reklamu.
Obrat včelařské firmy = 500 000 včelstev x 20kg x 50Kč=
500 000 000,- (slovy 500 milionů ročně / nejméně)
Z toho na povoz "centrály 50 milionu = 10%, no budiž.
1% z obratu (10% z ročpočtu centrály) = 5 milionů na marketing atd... Za patnáct let 75 milionů.
Jestli s nemýlím, tak když jsem býval členem, byla v rozpočtu položka "Na všeobecně prosp. činnost a vzdělávání" ve výši 10 až 25 milionů.
Neznám nic prospěšnějšího z hlediska včelařství, než propagaci medu a včelařství. Tady bych bral. A vzdělával včelaře i v oboru propagace, marketingu a JAK PRODAT MED jinak než do výkupu. Tak, aby si to dovedli zažídit sami, a nemuseli platit někoho jiného.
Protože co si odpracujete sami, nemusíte platit.
Platíte jen materiál.
Toto neplatí jen v případě, že vyděláváte víc, jak Ti, které si platíte. Ale to v případě včelařů a marketingových "specialistů" není asi ten případ.

A tak nevím co bude levnější? Když každý včelař dá do své ordinace létáček, nebo když si na to včelaři najmou firmu.

Ale pokud na to včelaři dají 9 milionů, můžou provést pokus.

Dovolím si jen předvídat, že listováním v některé z učebnic ekonomie, atd by k výsledku došli rychleji a laciněji.

Čistě osobně nemám ale nic proti zkušenostem a poučením za cizí peníze.
Karel.

Dne středa 22 února 2006 18:00 Jakub Dolínek napsal(a):
> zkus http://www.n-vcelari.cz/reklama-nerad.htm
> http://www.n-vcelari.cz/reklama-zeleny.htm
>
> ti je maji primo v nabidce
>
> dale potom http://www.n-vcelari.cz/vyrobci.htm

Zdravim,

no a nebyly by nejaky jen z umely hmoty ?
vcelarim bez mrizky a chtel bych ji jen na oddeleni mladusek od matky
(odsavac). Pri cene skoro 300 a pouziti 2 dny v sezone celkem neefektivni.
Za cca 40-60 kc jsem videl ctvercove 39x39 (zhruba) , ale na LS se musi dat
kus folie navic :) .


Honza

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek
> Největší chybou včelařů je, že považují
> včelky za naprosto dementní hmyz, který by bez jejich geniální pomoci nebyl
> schopen existence.
.......

1*
=
_gp_
http://vindex.ic.cz

Když jsem četl příspěvky ze včerejška, došlo mi jak velké štěstí jsem měl při volbě nového úlu a jak dobře jsem udělal, že jsem se všech 24 zbavil a začal znovu z Dadanty 39 x 35, 39 x 17. Kdybych byl věřící, každý den bych poslal nahoru sv Ambrožovi motlitbičku, že na mě seslal spoustu štastných náhod, které mě přesvědčily, vše od základu přebudovat. Ale jsem nevděčný hajzlík. Také jsem rychle zapoměl jak se zimovalo na 24. Ono to není jen o včelích mezerách ale i o prohnutí rámku vlivem svislého drátkování zvl. u zúžených spodních louček a o dostavování plástů k nim. Když se vše sečte, přidají se silné mrazy, může být dost problémů. Co se týče dostavování,velký propagátor zúžených spodních louček jsou přednášející z Dolu. Když jsem tam byl před lety na ukázkách racionalizace ve včelařství, tak jsem se u tavení starých plástů nestačil divit. I když měly úzké spodní loučky, víc jak polovina jich byla dostavěna špatně nebo vůbec. A jedno k druhému a na jaře se nestačíme divit.
Co se týče podávání vody na jaře, nic proti němu. Vyzkoušel jsem ho. Vyrobil jsem si 8 Brněnských krmítek zboku silně uteplených polystyrénem, voda musela být dost sladká. Výsledky - nepřesvědčivé. Musím dodat, že na všech včelnicích mám do 150 m přírodní vodu. Kdo by ona krmítka chtěl na vyzkoušení, venkovní rozměry 50 x 50 cm rád mu je věnuji. Ale opět nic nového. Pokusy s podněcováním a podáváním vody v úle vykonaly německé výzkumné ústavy a došly prakticky k tomu samému /dávno přede mnou/ Stačí si půjčit OVP cca kolem r. 1980. Největší chybou včelařů je, že považují včelky za naprosto dementní hmyz, který by bez jejich geniální pomoci nebyl schopen existence. Tak se z pera geniova dovídáme, že včelky se zásadně neumějí proletět ve správný čas, ale stačí odstranit izolaci a vše je jinak. A což teprve věda s přehazováním nástavků, chovem matek a pod. A s vědou kolem krmení a podáváním vody je to podobné. To ovšem nemá nic společného s tím, že bych čl. dr Kamlera odsuzoval. Naopak. Dr. Kamler je kočovník a to je úplně o něčem jiném. Na stabilních včelnicích, zvl. není li za plotem řepka považuji podávání vody na jaře v úlech za zbytečnou a pracnou komplikaci. Já za návod, jak nemít problémy považuji: zač 8 vložit formidolové desky,potom hned zakrmit na celkové množství 15 - 18 kg. a pak se včelkami zaobírat až při léčení a na jaře se nedivit, že je vše OK. U vysokých plod. plástů to tak funguje. Zdraví R. Stonjek

V nasavrcké včelařské prodejně jsem viděl pěkné textilní zažehlovací
placky asi 6 cm v průměru, uprostřed barevně vyvedený znak ČSV a kolem
nápis "Český med je nejlepší" (nebo nějak podobně).
Hnal jsem se po ní a chtěl ji hrdě nosit na svetru, ale ouha - cena
80,- Kč za kus.
Nevíte někdo, co je to za akci? Jsou-li naplánované peníze na
propagaci, tak kdybychom každý člen dostali alespoň po placce (promiň
Karle), tak bych organizátorům zatleskal.
Zdravím
Ivan

zkus http://www.n-vcelari.cz/reklama-nerad.htm
http://www.n-vcelari.cz/reklama-zeleny.htm

ti je maji primo v nabidce

dale potom http://www.n-vcelari.cz/vyrobci.htm


jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dr.Frantiek ?itbaj <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: Matersk? mrieka na langstrothove n?stavky
> Datum: 22.2.2006 17:52:57
> ----------------------------------------
> Vedel by mi niekto povedať kde sa dá na dobierku zakúpiť materská mriežka
> na rozmer langstrothových nástavkov? Fero
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Vedel by mi niekto povedať kde sa dá na dobierku zakúpiť materská mriežka na rozmer langstrothových nástavkov? Fero

Pesimistická prognoza.
Ještě pár lidí do toho bude vrtat, a propagace medu bude zrušena.
Pod takovým drobnohledem a dozorem něco propagovat, to ztrácí své (finanční) kouzlo.
Aby jsme za chvilku neslyšeli, že někdo vzhledem ke štvavým útokům od něčeho odstoupil. A aby mu členové poděkovali, až budou hledat viníka špatných výkupních cen, Včelpa, atd.


........
Obraťme list.
V Makru je v akci Med sv. anežky (česko/čínnské) 46,90 (bez DPH) za 850g = 55,- Kč/kg.
Docela děsivě nízká cena.
Dostat z ní tak tu 1/3 to by bylo něco. 18,-/kg

Vážení přátelé diskutující na téma reklama na med. Minulý týden jsem zaslal níže uvedený text předsedovi Sojkovi a zejména šéfredaktorovi Prokešovi s odkazem na poznámku redakce Včelařství- šéfredaktora na str. 67 časopisu.
Text :
I když sám sebe zatím nezařazuji mezi pochybovače o postupu ČSV ve věci projektu na propagaci českého medu, z principu bych chtěl znát více informací o tomto projektu, abych si mohl udělat vlastní názor. Přečetl jsem si obavy př. Přesličky a zveřejněné stanovisko vybrané firmy k realizaci. Jen to nejpodstatnější stále nevím, tj. informace o způsobu zveřejnění, časovém průběhu a podmínkách výběrového řízení( zadání), zda se uskutečnilo v režimu zákona 240/2004 o zadávání veřejných zakázek ( do projektu vstupují veřejné prostředky ?) nebo pouze jako interní záležitost ČSV v režimu poptávky, počtu přihlášených subjektů , jejich nabídkách, o vyhodnocení nabídek, důvodech případného vyřazení (pokud se přihlásilo více jak jeden subjekt), pořadí a další informace, které s největší pravděpodobnosti asi slyšeli členové UV , ale do ZO ani na půdu OV už se už informace bohužel dostatečně podrobně nepřenesly ( alespoň do některých).
Myslím si, že není co skrývat a nevstřícný přístup k zveřejňování i takovýchto informací vede jen k emocím, vzniku pochybností a nedůvěry. Pochybovat je lidské, ale nesnažit se otevřeně pochybnosti vyvrátit je krátkozraké. Možná že některé informace mohou být předmětem obchodního tajemství, ale vždy se dá najít míra i způsob, jak včelařskou veřejnost vhodně informovat a přitom nic neporušit. Jen musí být chuť, vůle a ne se zabejčovat s pocitem osobních útoků.
Když nikdo jiný, tak já se tímto e-mailem hlásím s požadavkem, aby redakce dala dostatečný prostor ke konkrétnímu a věcnému vyjádření v této věci i vedení ČSV.
Jsem zvědav, co si přečteme od´vedení ČSV. Pokud Vás tato kampaň zajímá, nediskutujte jen zde, ale ptejte se především těchg ( vedení CSV), kteří by měli informovat nejenn ÚV, ale i nás ostatní včelaře, řadové členy ČSV.
Lubomír

Dobře! Ale kde těch 30% ( radši bych věděl kolik to je než ta procenta)
... to už ty peníze mají v ruce ... pokud vím, tak EU platí až
proinvestované náklady....
Nerad bych zjistil ... pokud vůbec v tomhle posjezdovém svazu zůstanu ....
že ceny úhrad ze svépomocného fondu zůstaly na nepřiměřeně nízké výši proto,
aby bylo z čeho financovat kampaň.

Rád bych se dozvěděl, že se kampaň bude financovat ze SF, ve kterém je jak
známo přebytek a výše členských přízpěvků pokud vím změněna nebyla!
Myslím, že by měly nově zvolení členové revizní komise bedlivě dbát na to,
aby se peníze členů účelově svěřené ČSV nepoužily na investice, ke kterým
nebyly určeny a ke kterým jim je členové nesvěřili.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <dolinek/=/email.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 22, 2006 3:58 PM
Subject: Re: Reklama na med


50 % plati eu, 20 % cr a 30 % csv

zdroj: beseda prazskych vcelaru, prednajesici peroutka.

btw: uz jsem to sem jednou posilal...

jd

J.Dolínek:
50 % plati eu, 20 % cr a 30 % csv
zdroj: beseda prazskych vcelaru, prednajesici peroutka.
btw: uz jsem to sem jednou posilal...
jd
...
Otázka zněla:
>Dokázal by mi na tuto otázku někdo odpovědět s JISTOTOU?
> Arnošt

Obávám se, že to co říká př. tajemník na besídce nelze označit za definitivní jistotu:-)
Ono, i co je psané (ve Včelařství], je nejisté. Viz. Protokol service. Natož jen řečené na besídce.
Možná má někdo záznam z onoho zasedání ÚV, kde to bylo prezentováno. Možná i s IČem té firmy. Ať se podělí o informace.
Členové ÚV prý přece průběžně informují členskou základnu o informace ze zasedání.
Ať se někdo slituje i nad touto konferencí. Třeba je zde pár neinformovaných členů.

Vážený p.ing.Hrdino,když už jste mi udělal jednou radost.S jistotou Vám dnes nikdo neodpoví.Vy jste našel nějaké jistoty vKřemencově 8?Já ne.Jábych chtěl vědět kdo zodpovídá za reklamní kampaň?S jistotou.Tedy za její případný neúspěch?

Doufám, že se zde moje prosba na př. Kašpara ohledně krmítka neztratití:-)
jhsms/=/volny.cz

50 % plati eu, 20 % cr a 30 % csv

zdroj: beseda prazskych vcelaru, prednajesici peroutka.

btw: uz jsem to sem jednou posilal...

jd


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Arnošt Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> Předmět: Reklama na med
> Datum: 22.2.2006 14:31:32
> ----------------------------------------
> Ještě bych se chtěl vrátit k ČSV organizované Reklamě na med.
> Ne že bych chtěl být proti, ale zajímalo by mě, z jakých zdrojů je tato
> reklama financována?
> Dokázal by mi na tuto otázku někdo odpovědět s jistotou?
> Arnošt
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-