Včelařská konference

Přátelé potřeboval bych radu. V současné době nám úly rozmístněné po zahradě "všelijak". Rád bych je letos umístil do dvou řad za sebou, tak že při práci je ta druhá za zády včelaře. Byl bych rád, kdyby se našel někdo kdo by mi sdělil zkušenosti nebo poradil jak daleko od sebe je dobré řady umístit. Za případné rady děkuji.
Vlasta

----- Original Message -----
From: "vlasta" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 9:45 AM
Subject: Rozmístnění úlů


> Přátelé potřeboval bych radu. V současné době nám úly rozmístněné po
> zahradě "všelijak". Rád bych je letos umístil do dvou řad za sebou, tak že
> při práci je ta druhá za zády včelaře. Byl bych rád, kdyby se našel někdo
> kdo by mi sdělil zkušenosti nebo poradil jak daleko od sebe je dobré řady
> umístit. Za případné rady děkuji.
> Vlasta

Omlouvám se za předchozí odpověď, ulikl jsem se.

Pokud mají mít úly česna na stejnou stranu, rozteč do cca 10 metrů není moc
praktická, při ošetřování přední řady vylétavájící včely ze zadní řady budou
silně obtěžovat. Pokud bude rozteč do 30 40 metrů, včely z úlů ze zadní
řady budou při návratu hodně zalétávat do úlů do přední řady, hlavně pokud
mezi nimi bude přímá viditelnost. Odpomohlo by tomu, kdyby mezi řadami úlů
byl nějaký souvislejší hustší vyšší porost, aby vracející včely už z dálky
musely na každou řadu úlů nalétávat úplně jinde.
Pokud mají být česna na opačné straně, stačí mezi řadami ulů ulička nezbytná
k manipulaci. Jenže pokud budou řady východozápadním směrem, tak řada úlů
obrácená česny k severu bude snad kromě nejteplejších letních dnů v
nevýhodě. Pokud budou řady úlů severojižním směrem, budou obě řady úlů
otočené česny k východu i k západu oproti úlům otočeným česny k jihu v
nevýhodě během předjaří a jarního rozvoje až do cca poloviny května, protože
nechytnou přímý sluneční svit na čelní stěnu úlů, který jinak urychluje
jarní rozvoj a přispívá k návratu včel při proletech v předjaří. Toto
potvrzují moje staré zkušenosti z kočovného včelína, kdy bylo po 10
včelstvech na každé straně a proto to bylo vždy určité dilema, jak tento
včelín vzhledem ke světovým stranám postavit.
Nejvýhodnější je jednoznačně umístění česen úlů k jihu +- 30st a pokud mají
být dvě stanoviště, tak jedno na východním cípu zahrady a druhé na západním.

Jinak teď je velice vhodní doba pro přemísťování včelstev na krátkou
vzdálenost, včely jsou po oteplení vyprášené, takže případné rozrušení na ně
nebude tolik působit, mráz má být nejméně 14 dní, takže včely zapomenou
pozici úlu a budou se při dalším oteplení znovu zalétávat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vlasta" <v.>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 9:45 AM
Subject: Rozmístnění úlů


> Přátelé potřeboval bych radu. V současné době nám úly rozmístněné po
> zahradě "všelijak". Rád bych je letos umístil do dvou řad za sebou, tak že
> při práci je ta druhá za zády včelaře. Byl bych rád, kdyby se našel někdo
> kdo by mi sdělil zkušenosti nebo poradil jak daleko od sebe je dobré řady
> umístit. Za případné rady děkuji.
> Vlasta

Na Váš mail Ste dostali obšírnu odpoveď od p.Poláška, ale nie nie je v skutočnosti všetko tak, ako to on napísal.

1. Keďže rozmiestnenie úľov na stanovišti je vždy spojené so zmenou miesta (ak úle premiestnite o niekoľko km, je to bez problému) a s novou orientáciou včiel, vzdialenosť môže byť niekoľko metrov, ale i 100 m.
Pre priemiestnenie včelstiev je niekoľko "istých" rád, ale máloktorá je pravdivá a pritom v skutočnosti je to tak jednoduché ak dokážeme správne interpretovať biológiu včely medonosnej v praxi. Jednou s chýb (za krátku dobu som ju aspoň dvakrát čítal v komentároch Konferencii) je odporúčanie " včelstvá je dobré premiestňovať po zime ešte pred prvým preletom, pretože včela cez zimu ZABUDNE odkiaľ pred zimou vyletovala! Je to nepravdivé, pretože včela si pri svojich orientačných preletoch "fotograficky" uloží všetky potrebné údaje na celý svoj krátky život. A tak je to aj po prežitej zime akokoľvek dlhej. Mám zaznamenaných X údajov, keď sa premiestnená prezimovaná včela pri prvých jarných výletoch sa vracia na pôvodné miesto, ale keďže tam svoj pôvodný úľ nenájde, vracia sa bez problémov na svoje nové stanovište.

Ako je to vlastne s pamäťou včely. Včela, trúd a matka pri svojom prvom orientačnom výlete z úľa sa VŽDY otočí hlavou-očami tam odkiaľ vyletela a prijíma svetelné podnety odrazené od tvaru, umiestenia, farby predmetov, výška letáča nad zemou, ďalšie úle, kríky, stromy, kruhmi sa vzďaľuje od úľa a zbiera do svojej fotografickej pamäti potrebné vnemy. Ešte pred výletom z úľa si zakóduje cestu vo vnútri úľa, a túto vždy dodržuje, npr. ak včela vyletí z letáča obrátená dolu hruďou, tak to vždy robí a takisto aj prílet do úľa si nezľahčuje, ale sa snaží vojsť do úľa takisto. Neraz som pozoroval včelu, ktorá si sadla na rovnú plochu, vošla do letáča čo bolo proti jej naučenému spôsobu, vrátila sa, vyletela pre úľ, vrátila sa a sadla nad letáč a v polohe hruďou dolu vošla bez problému do úľa. Je to trošku zoširoka, ale nie tak aby každý tomu porozumel a zároveň aj uveril. Práve spôsob orientácie sa včiel je dokonalým prípadom ako nevojsť do každého letáča, ale len do svojho. Ak svoj letáč nenájde, samozrejme využije možnosť iného včelstva a vžobre sa doňho, ale tu už prevláda pud sebazáchovy.
Pri premiestňovaní včelstiev znova využívam vlastnosti včely, že pri každom premiestnení a prvom výlete z úľa sa včela znova orientuje!, lebo ihneď zistí,že jej úľ je na inom mieste a prostredie je iné. Do pamäti si uloží nový údaj, ktorý bude v ďalších dňoch využívať.

Rada: na novom stanovišti treba pripraviť stojany, na ktoré uložíme úle a je jedno do akej vzdialenosti od pôvodného miesta!
Premiestnenie robíme len vo večerných hodinách keď prestanú včely lietať. Z bezpečnostných dôvodov letáče je dobré uzavrieť a úle prenášame v rukách, na vozíkoch s veľkými kolesami, autách, traktoroch, to všetko záleží koľko úľov a na akú vzdialenosť. Letáče otvárame po zotmení, lebo vyletené včely sa budú vracať na pôvodné miesto. Na pôvodnom mieste nesmie nič ostať čo by včelám pripomínalo pôvodné miesto! Nesmiete spanikáriť, včely sa istotne vrátia na nové stanovište.
Ráno všetky vyletujúce včely sa budú znovu orientovať, kým odletia za svojimi bežnými povinnosťami. Vracajúce včely istotne sa vrátia na svoje pôvodné miesto, pretože pamäť im to káže, ale ak tam nenájdu to čo majú zafixované v predchádzajúcej pamäti, prejdú na nové informácie a preletia na nové stanovište, kde istotne trafia do svojho letáča. Pri svojich pokusoch, som zisťoval čas kedy sa prvé včely npr. s peľom vrátia do svojho úľa na novom stanovišti. Min. čas, ktorý potrebovali na svoj návrat s peľom bo 25 minut.

2./ Uloženie úľov na stanovišti vždy záleží od počtu včelstiev a rozmerov plochy, ktorú máme k dispozícii a je jedno či volnejšie, v radoch, blízko seba, či s väčšími medzerami. Obhospodarovanie včelstiev je pre včelára výhodnejšie keď sú v radoch s medzerami medzi jednotlivými úľmi a skupinami úľov, včelám to vôbec neprekáža. Predstavte si 100 úľov v záhrade voľne uložené npr. 10m od seba, koľko km prechodíte a tá únava v nohách. Pred rokom som bol na návšteve včelárov v Poľsku. U jedného ma prekvapil moderný dom, záhrada plná kvetov, čistota, udržovaný trávnik a na ňom 50 včelstiev hneď za domom. Všade dokonalý poriadok a na trávniku jednotlivo úle (s odstupom do dvoch metrov), každý s letáčom na inú stranu a žiadne zalietavanie, prirodzený rozvoj.

Ja som pred 5-timi rokmi premiestňoval včelnicu na nové miesto (asi 500m vzdušná čiara) v októbri (X) asi 75 včelstiev. Včely ešte dlho lietali, nemal som žiaden problém, jednotlivé včely zaleteli na pôvodné stanovište, ale všetky sa vrátili domov. Pre včelstvá som pripravil miesto pre dva rady podstavcov po 5 včelstiev (medzi úľmi 10cm), s manipulačnou medzerou medzi skupinami úľov širokou 60 cm, aby som nemusel obchádzať celé rady pri kontrole letáčov alebo opačne. Medzi dvomi radmi je vzdialenosť len 6 m, s tým, že vo vzdialenosti prvého radu je 2m priestor na manipuláciu (aj za druhým radom), prístup pre vozík (odvoz plástov do medárne). Aby včely z radu za chrbtom neobťažovali (nestáva sa to), vo vzdialenosti 2m postupne budujem zelenú stenu vysokú 2m, z viniča samorodáka (npr. Otelo, ktorý nemrzne, prináša úrodu). Včelnicu mám ohradenú, letáče úľov sú orientované na JJZ, keby bol svah orientovaný na V, tak úle uložím letáčmi na V. Ja v tom problém nevidím, keď už tak na V, lebo slnko majú od rána a poobede sú predné steny úľov v tieni, jednoduché steny úľov nie sú prehrievané.
Takto uložené úle v radoch, letáče blízo seba, by mali byť príčinou zalietavania. NIč také som nezaznamenal a včelárim skoro 50 rokov. Vidíte, pohľady včelárov sa rôznia a pritom ide o ten istý problém. Ako to spravíte Vy, záleží len od Vás. Mnoho úspechov. Anton

K tomu pamatování, možná si to včela pamatuje celý život. Podstatné je to,
že když se úl opatrně přemístí v zimě během 14 denní nebo delší doby, kdy je
mráz a včely nelétají, po oteplení a výletu se včely zorientují na nové
umístění ulů a na staré místo se už nevracejí nebo tam maximálně proletí.
Občas jsem takhle v zimě na stanovišti z různých důvodů jednotlivé úly se
včelstvy přehazoval. Jenom se to má dít v době, kdy jsou výkalové váčky včel
málo zaplněné, pokud jsou zaplněné hodně, někdy na konci zimy před prvním
proletem, včely se po rozrušení přenosem úlu mnohem déle uklidňují nebo
dokonce může dojít k hromadnému kálení uvnitř úlu, tím k permanentnímu
rozrušení včelstva a pokud počasí včelám nedovolí vyletět ven, k jeho
kolapsu. Vlastně to i odpovídá dalšímu poznatku, včely na jaře převážím na
letní stanoviště, a to je vzdálené přímou čarou něco přes jeden kilometr.
Asi týden po převozu je možné na původním stanovišti vidět jednotlivé včely,
jak hledají úl na původním místě, později už ne.
K tomu zalétávání, kdysi jsem jako důvěrník měl dva včelaře vedle sebe, oba
dva měli na zahradě po jedné řadě včelstev obrácené česny k jihu a vzdálené
od sebe cca 25 metrů a částečně viditelné pod korunami, byla to zahrada s
vysokokmeny. "Zadní" včelař měl ty včely vždy slabší. Domnívám se, že jednou
z příčin bylo to zalétávání.
K tomu obtěžování včelami, faktem je, že jak se dlouhodobě pracuje, někdy
stačí jen několik minut, v letové dráze včel před česny, dochází k docela
intenzívnímu obtěžování včelami. Pokud se let včel zvedne nějakou překážkou,
třeba tím živým plotem nahoru, je to vyřešeno, včely létají jinde a na
člověka neútočí. Považuji to ale za trochu nevýhodné řešení, protože ta
zadní řada úlů je zase tím živým plotem cloněna od slunce. Jinak se už
dlouho uvádí, že je výhodné mít úly pod listnáči, protože na jaře jsou
osluněny a je tam teplo, v létě, kdy by je slunce přehřívalo, jsou ve stínu.
Ale taky se někdy uvádí, že včely se kromě jiného řídí světlem. Takže když
do česna časně ráno svítí sluníčko, včely vylétají dříve.
K jednotlivému rozmístění úlů. Pokud je víc úlů umístěných v souvislé řadě
vedle sebe, k zalétávání taky dochází. Projevuje se to tím, že krajní
včelstva jsou vždy o něco silnější, potom protože klid včelstev je stále
mírně rozrušovány včelami s cizí vůní, tak jsou o něco divočejší a potom v
období krmení je větší nebezpečí vzniku loupeže. V praxi jsou obvykle
včelstva vedle sebe po dvou až 4, podle toho, jaké stojany byly použity. Je
vhodné, aby v řadě stojanů s úly byl tak co 5 - 10 úlů nějaký orientační
bod, třeba keř nebo strom. Několik desítek úlů na jednom místě si ani moc
dobře nedovedu představit. Tady v našich podmínkách by to nejspíš dopadlo
tak, že mimo hlavní snůšku by sladina posbírána okolo nejspíš těm včelstvům
nestačila ani na základní přežití a včely by uhynuly hladem.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 9:49 PM
Subject: Re: Rozmístnění úlů


> Na Váš mail Ste dostali obšírnu odpoveď od p.Poláška, ale nie nie je v
> skutočnosti všetko tak, ako to on napísal.
>
> 1. Keďže rozmiestnenie úľov na stanovišti je vždy spojené so zmenou miesta
> (ak úle premiestnite o niekoľko km, je to bez problému) a s novou
> orientáciou včiel, vzdialenosť môže byť niekoľko metrov, ale i 100 m.
> Pre priemiestnenie včelstiev je niekoľko "istých" rád, ale máloktorá je
> pravdivá a pritom v skutočnosti je to tak jednoduché ak dokážeme správne
> interpretovať biológiu včely medonosnej v praxi. Jednou s chýb (za krátku
> dobu som ju aspoň dvakrát čítal v komentároch Konferencii) je odporúčanie
"
> včelstvá je dobré premiestňovať po zime ešte pred prvým preletom, pretože
> včela cez zimu ZABUDNE odkiaľ pred zimou vyletovala! Je to nepravdivé,
> pretože včela si pri svojich orientačných preletoch "fotograficky" uloží
> všetky potrebné údaje na celý svoj krátky život. A tak je to aj po
prežitej
> zime akokoľvek dlhej. Mám zaznamenaných X údajov, keď sa premiestnená
> prezimovaná včela pri prvých jarných výletoch sa vracia na pôvodné miesto,
> ale keďže tam svoj pôvodný úľ nenájde, vracia sa bez problémov na svoje
> nové stanovište.
>
> Ako je to vlastne s pamäťou včely. Včela, trúd a matka pri svojom prvom
> orientačnom výlete z úľa sa VŽDY otočí hlavou-očami tam odkiaľ vyletela a
> prijíma svetelné podnety odrazené od tvaru, umiestenia, farby predmetov,
> výška letáča nad zemou, ďalšie úle, kríky, stromy, kruhmi sa vzďaľuje od
> úľa a zbiera do svojej fotografickej pamäti potrebné vnemy. Ešte pred
> výletom z úľa si zakóduje cestu vo vnútri úľa, a túto vždy dodržuje, npr.
> ak včela vyletí z letáča obrátená dolu hruďou, tak to vždy robí a takisto
> aj prílet do úľa si nezľahčuje, ale sa snaží vojsť do úľa takisto. Neraz
> som pozoroval včelu, ktorá si sadla na rovnú plochu, vošla do letáča čo
> bolo proti jej naučenému spôsobu, vrátila sa, vyletela pre úľ, vrátila sa
a
> sadla nad letáč a v polohe hruďou dolu vošla bez problému do úľa. Je to
> trošku zoširoka, ale nie tak aby každý tomu porozumel a zároveň aj uveril.
> Práve spôsob orientácie sa včiel je dokonalým prípadom ako nevojsť do
> každého letáča, ale len do svojho. Ak svoj letáč nenájde, samozrejme
> využije možnosť iného včelstva a vžobre sa doňho, ale tu už prevláda pud
> sebazáchovy.
> Pri premiestňovaní včelstiev znova využívam vlastnosti včely, že pri
každom
> premiestnení a prvom výlete z úľa sa včela znova orientuje!, lebo ihneď
> zistí,že jej úľ je na inom mieste a prostredie je iné. Do pamäti si uloží
> nový údaj, ktorý bude v ďalších dňoch využívať.
>
> Rada: na novom stanovišti treba pripraviť stojany, na ktoré uložíme úle a
> je jedno do akej vzdialenosti od pôvodného miesta!
> Premiestnenie robíme len vo večerných hodinách keď prestanú včely lietať.
Z
> bezpečnostných dôvodov letáče je dobré uzavrieť a úle prenášame v rukách,
> na vozíkoch s veľkými kolesami, autách, traktoroch, to všetko záleží koľko
> úľov a na akú vzdialenosť. Letáče otvárame po zotmení, lebo vyletené včely
> sa budú vracať na pôvodné miesto. Na pôvodnom mieste nesmie nič ostať čo
by
> včelám pripomínalo pôvodné miesto! Nesmiete spanikáriť, včely sa istotne
> vrátia na nové stanovište.
> Ráno všetky vyletujúce včely sa budú znovu orientovať, kým odletia za
> svojimi bežnými povinnosťami. Vracajúce včely istotne sa vrátia na svoje
> pôvodné miesto, pretože pamäť im to káže, ale ak tam nenájdu to čo majú
> zafixované v predchádzajúcej pamäti, prejdú na nové informácie a preletia
> na nové stanovište, kde istotne trafia do svojho letáča. Pri svojich
> pokusoch, som zisťoval čas kedy sa prvé včely npr. s peľom vrátia do
svojho
> úľa na novom stanovišti. Min. čas, ktorý potrebovali na svoj návrat s
peľom
> bo 25 minut.
>
> 2./ Uloženie úľov na stanovišti vždy záleží od počtu včelstiev a rozmerov
> plochy, ktorú máme k dispozícii a je jedno či volnejšie, v radoch, blízko
> seba, či s väčšími medzerami. Obhospodarovanie včelstiev je pre včelára
> výhodnejšie keď sú v radoch s medzerami medzi jednotlivými úľmi a
skupinami
> úľov, včelám to vôbec neprekáža. Predstavte si 100 úľov v záhrade voľne
> uložené npr. 10m od seba, koľko km prechodíte a tá únava v nohách. Pred
> rokom som bol na návšteve včelárov v Poľsku. U jedného ma prekvapil
moderný
> dom, záhrada plná kvetov, čistota, udržovaný trávnik a na ňom 50 včelstiev
> hneď za domom. Všade dokonalý poriadok a na trávniku jednotlivo úle (s
> odstupom do dvoch metrov), každý s letáčom na inú stranu a žiadne
> zalietavanie, prirodzený rozvoj.
>
> Ja som pred 5-timi rokmi premiestňoval včelnicu na nové miesto (asi 500m
> vzdušná čiara) v októbri (X) asi 75 včelstiev. Včely ešte dlho lietali,
> nemal som žiaden problém, jednotlivé včely zaleteli na pôvodné stanovište,
> ale všetky sa vrátili domov. Pre včelstvá som pripravil miesto pre dva
rady
> podstavcov po 5 včelstiev (medzi úľmi 10cm), s manipulačnou medzerou medzi
> skupinami úľov širokou 60 cm, aby som nemusel obchádzať celé rady pri
> kontrole letáčov alebo opačne. Medzi dvomi radmi je vzdialenosť len 6 m, s
> tým, že vo vzdialenosti prvého radu je 2m priestor na manipuláciu (aj za
> druhým radom), prístup pre vozík (odvoz plástov do medárne). Aby včely z
> radu za chrbtom neobťažovali (nestáva sa to), vo vzdialenosti 2m postupne
> budujem zelenú stenu vysokú 2m, z viniča samorodáka (npr. Otelo, ktorý
> nemrzne, prináša úrodu). Včelnicu mám ohradenú, letáče úľov sú orientované
> na JJZ, keby bol svah orientovaný na V, tak úle uložím letáčmi na V. Ja v
> tom problém nevidím, keď už tak na V, lebo slnko majú od rána a poobede sú
> predné steny úľov v tieni, jednoduché steny úľov nie sú prehrievané.
> Takto uložené úle v radoch, letáče blízo seba, by mali byť príčinou
> zalietavania. NIč také som nezaznamenal a včelárim skoro 50 rokov. Vidíte,
> pohľady včelárov sa rôznia a pritom ide o ten istý problém. Ako to
spravíte
> Vy, záleží len od Vás. Mnoho úspechov. Anton

Radim Polášek napsal:

>K jednotlivému rozmístění úlů. Pokud je víc úlů umístěných v souvislé řadě
>vedle sebe, k zalétávání taky dochází. Projevuje se to tím, že krajní
>včelstva jsou vždy o něco silnější, potom protože klid včelstev je stále
>mírně rozrušovány včelami s cizí vůní, tak jsou o něco divočejší a potom v
>období krmení je větší nebezpečí vzniku loupeže.
>
Proč jsou silnější právě krajní včelstva? Prostřední včelstva se mohou
zalétávat na obě strany, kdežto krajní jen na jednu. Je to tedy
způsobené tím, že se tam díky nemožnosti zalétávání dál hromadí? Nebo je
princip silnějších krajních včelstev v něčem jiném?

Milan Čáp

Ono to asi souvisí i s místními podmínkami.U mne v létě převažuje vítr západní a tak mám včelstva v řadě na západní straně nejslabší a na východě nejsilnější.

Havlík:
Ono to asi souvisí i s místními podmínkami.U mne v létě převažuje vítr západní a tak mám včelstva v řadě na západní straně nejslabší a na východě nejsilnější.
......
Pokud je to tak, tak se nic neděje.
Ale je možné, že ty na návětrné straně jsou na "ničeny" větrem.
Hlavně na jaře sráží studený vítr při přistávání včely na zem a ty hynou.
Já jsem jednou učinil smutnou a draze (časem -roky)zaplacenou zkušenost. Než jsem si "všiml" (vzal v úvahu), že na severním hřebeni ode mě vykáceli pruh lesa, následně vichr pročesal zbytek lesa a pak byl úplně dotěžen. A severáku z hor byl ke včelám otevřen koridor. Na jaře úplně slábly. (Napřed jsem hledal chybu u sebe, nosema, atd. Po přestěhování o pár metrů níž do závětří (ale i stínu) to bylo pak lepší. Včelám vadí vítr v podtstatě jen při přistávání, ale asi víc jak stín po většinu dne. A nejmíň vítr fouká u země, proto je teď mám jen na paletách. Provizorák, který se osvědčil.
Karel

Když jsem měl včely ještě ve včelníku vedle sebe, bývaly krajní většinou silnější. Stejný princip, jako když na eternitové střeše teče nejsilnější proud na krajích.
Teď když je mám venku, byť někdy v řadě, tak to nepozoruji.
Domnívám se, že zde je dostatek orientačních bodů aby se včely nezalétávaly.
Včela si (a zřejmě souhlasím s přítelem Turčanim) ukládá svůj "Obraz" když se orientuje a létá kolem česna ve stejné poloze, jako kdyby letěla zpět. Fixuje si pohled na svůj úl, aby jej dokázala poznat až poletí zpět. (odborně by pro to snad bylo slovo, že se trigonometricky zaměřuje - určuje polohu)
Pokud má v zorném poli dost výrazných orientačních bodů, a to třeba i za úly (stromy atd.) což v případě včelína, včelníku nemá, tak se dokáže dobře orientovat a nezalétává se.

Je to stejný princip, jako když se piloti na maketách a fotografiích učí nalétávat na cíle. Ve chvíli útoku musí reagovat podvědomě - tedy na nižší intelekuální rovině = zvířecím instinktu, atd.

I turisté atd. když opouštějí základnu se orientují ohlížením atd. Pokud cesta vede od základny po nějaké stěně údolí a kroutí, tím líp, zanjí scenérii z různých úhlů a dokáži se i líp orientovat. Pokud nejsou již deformováni GPS atd.

K té mnohovrstevné fixaci prý existuje i pozorování, že i když se včely zalétaly na nové stanoviště, a později začala intenzívní snůška, na původním místě se začšaly hromadit včely. I když to před tím nedělaly. Ale to jsem jen slyšel.
Karel

Karel napsal:

>Když jsem měl včely ještě ve včelníku vedle sebe, bývaly krajní většinou
>silnější. Stejný princip, jako když na eternitové střeše teče nejsilnější
>proud na krajích.
>
Tomu nerozumím. Pokud byly myšleny šablony, tak po nich voda přece stéká
tak, teče rovně dolů na okraj šablony, poté kopíruje dolní okraj šablony
a po něm se stéká doprostřed na dolní cíp šablony. Odtud již teče rovně
na další, nižší šablonu. Nevidím v tom ten pohyb ke krajům střechy.

Milan Čáp

Tomu nerozumím. Pokud byly myšleny šablony, tak po nich voda přece stéká
tak, teče rovně dolů na okraj šablony, poté kopíruje dolní okraj šablony
a po něm se stéká doprostřed na dolní cíp šablony. Odtud již teče rovně
na další, nižší šablonu. Nevidím v tom ten pohyb ke krajům střechy.

Milan Čáp
........
Je to možné v podstatě pozorovat na každé "rovné" ale "hrbolaté" střeše. Tím myslím ne na vlnité atd.

Na úplně (ideálně) hladké střeše teče voda teoreticky laminárně svisle dolů.
Jakmile jí dáte do cesty překážku, vytvoří obrácené "V" a dojte k distribuci do strany. Pokud ty překážky budou souvislé a rovnoměrné tak se uprostřed dostatečně široké střechy nic neděje. Vody pojede rovnoměrně dolů, jen každá bude řezat zatáčky různým směrem.
Dětská hra (pinball) hřebíčky na desce + kulička (fibonaciho síto) je případ (Model) pro jednu hadici nahoře na hřebenu. Pod hadicí poteče vody nejvíc, ke kraji méně.
Rozmístěním hadic nahoře v pravidelných VELKÝCH intervalech dostanete dole vlnovku tvořenou z oblouků nahoru.
Dalšími hadicemi (v polovině, čtvrtině) nahoře dostanete další vlnovky, a jejich součet se začne uprostřed vyrovnávat jen do mírně vlnité čáry. Dostaečně hustými hadicemi se blížíme rovnoměrnému dešti.

Co se stane na kraji těchto sít? V případě střechy, na jejíž okraje nebude pršet, nerozmístíme na hřebenu hadice, bude vody z okapu ubývat do ztracena.
Pokud nahoře od poslední hadice položíme návětrnou lištu (jak tomo říkají snad klempíři) tak tato část která teče do strany je odražena zpět. To znamená že na kraji by měla být dvojnásobná intenzita proudu a ke středu střechz bud epostupně ubývat. teoreticky stejně rychle, jako by přesahovala nad zastřešenou střechou - tedy nad krajním pásem, který by byl chráněn před deštěm.

Ve výš uvedeném je náhodný stranový (ale většinou symetrický ) pohyb způsobován Hřebíčky = překážkami které rozrážejí vodu do strany. Můžou být až úplně malé (písek na pískované lepence) až jen po nerovnosti a drsnost.

V případě šablon na koso je rozhazování způsobeno dolními hranami šablon. pro změnu je to vrstva obrácených "V" neboli trychtýřů. Pod každým vyůstěním jsou dva jiné, které se dělí o vodu z toho horního. Ale vyjde to stejně. Jako hřebíčky a kulička dělí pravděpodobnost 1/2 na 1/2. teoreticky.

U včel to je jednodušší. pokud se 10% zalétává nalevo a 10% na pravo, a jen o jediný úl, tak si to spočtěte sami. o kolik je krajní silnější. A na čí úkor. kdo se na ně skládá.

Karel
Končím polední siestu a jdu řezat loučky. Ať je co pálit.:-)

Včely jsou zalétané přesně na místo. Stačí posunout úl kousek stranou a včely nalétávají přesně na místo bývalého česna, nebo očka. Pak třeba sedají na úl nebo stojan a teprve hledají kudy do úlu. To jsem četl už dávno a taky vyzkoušel. Proto jsem taky uvěřil a na nových úlech čena nebarvil.
S matkama je to asi horší. Ta na snubním letu asi hodně zapomene:-).
Tonda.
>Včela si (a zřejmě souhlasím s přítelem Turčanim) ukládá svůj "Obraz" když se orientuje a létá kolem česna ve stejné poloze, jako kdyby letěla zpět. Fixuje si pohled na svůj úl, aby jej dokázala poznat až poletí zpět. (odborně by pro to snad bylo slovo, že se trigonometricky zaměřuje - určuje polohu)
Pokud má v zorném poli dost výrazných orientačních bodů, a to třeba i za úly (stromy atd.) což v případě včelína, včelníku nemá, tak se dokáže dobře orientovat a nezalétává se.
Je to stejný princip, jako když se piloti na maketách a fotografiích učí nalétávat na cíle. Ve chvíli útoku musí reagovat podvědomě - tedy na nižší intelekuální rovině = zvířecím instinktu, atd.

******
Včely jsou zalétané přesně na místo. Stačí posunout úl kousek stranou a včely nalétávají přesně na místo bývalého česna, nebo očka. Pak třeba sedají na úl nebo stojan a teprve hledají kudy do úlu. To jsem četl už dávno a taky vyzkoušel. Proto jsem taky uvěřil a na nových úlech čena nebarvil.
******
Zajímavé je, jak jsou zalétané nejen stranově, ale i - nevím jak to vyjádřit - předozadně. Loni v létě jsem posouval dva ůly asi o 3 metry dozadu od původního stanoviště. Stranově ne.
Ctěl jsem to trošku urychlit a těch doporučovaných 10 cm za den jsem zvětšil. Zajímavé bylo pozorovat přilétající včely, jak se zastavují přesně v místě bývalého česna. Posunutí bylo asi 40 cm. V tu chvíli už musely mít feromony domovského včelstva a vědět kde je česno. Stejně pátraly a sedaly kolem.

To posunutí platí ve všech směrech. I nahoru a dolů. Proto která se zalétne do jiného úlu letí asi z máku:-).
Tonda.
>Ctěl jsem to trošku urychlit a těch doporučovaných 10 cm za den jsem zvětšil. Zajímavé bylo pozorovat přilétající včely, jak se zastavují přesně v místě bývalého česna. Posunutí bylo asi 40 cm.

A.Podhájecký
>Ctěl jsem to trošku urychlit a těch doporučovaných 10 cm za den jsem zvětšil. Zajímavé bylo pozorovat přilétající včely, jak se zastavují přesně v místě bývalého česna. Posunutí bylo asi 40 cm.

.....
1664: (nevadí, když to zkrátím na křestní část čísla:-)
Zajímavé je, jak jsou zalétané nejen stranově, ale i - nevím jak to vyjádřit - předozadně. Loni v létě jsem posouval dva ůly asi o 3 metry dozadu od původního stanoviště. Stranově ne.
.....

To sedí. Orientují se podle význačnějších a vzdálenějších bodů než je úl. Stromy atd. Složené oko jim v tom asi dost pomáhá - v určování úhlů.
Já jsem stejnou zkušenost učinil i na rovině - louce, kde nebyly v blízkosti orientační body. Přesnost orientace - možnost posuvu byla větší.
U kočovných vozů na otevřeném prostranství to prý umožňuje i poměrně rychlý přesun. (Viz snad Kočování se včelstvy - Drašar)
Karel

A.Podhájecký
>Ctěl jsem to trošku urychlit a těch doporučovaných 10 cm za den jsem zvětšil. Zajímavé bylo pozorovat přilétající včely, jak se zastavují přesně v místě bývalého česna. Posunutí bylo asi 40 cm.

.....
1664: (nevadí, když to zkrátím na křestní část čísla:-)
Zajímavé je, jak jsou zalétané nejen stranově, ale i - nevím jak to vyjádřit - předozadně. Loni v létě jsem posouval dva ůly asi o 3 metry dozadu od původního stanoviště. Stranově ne.
.....

To sedí. Orientují se podle význačnějších a vzdálenějších bodů než je úl. Stromy atd. Složené oko jim v tom asi dost pomáhá - v určování úhlů.
Já jsem stejnou zkušenost učinil i na rovině - louce, kde nebyly v blízkosti orientační body. Přesnost orientace - možnost posuvu byla větší.
U kočovných vozů na otevřeném prostranství to prý umožňuje i poměrně rychlý přesun. (Viz snad Kočování se včelstvy - Drašar)
Karel

Podívej se na letošní kalendář ČSV, nebo na nově vydanou knížku "KOMERČNÍ VČELAŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE". Mám tam 50 včelstev ve třech řadách, vzdálených od sebe do 4 metrů, česna zhruba k jihu. Nemám vůbec problém s nějakým obtěžováním včelami. Do té vzdálenosti jsou už nahoře. Mohly být i blíž, ale nechal jsem si tam místo pro vjezd VARI, kdybych krmil pumpou ze sudů. Měl jsem strach pouze ze slídivosti při posledním vytáčení a přípravě na zimu, ale ani tam není po několik let problém. Udělám několik včelstev v jedné řadě a přejdu zase do jiné řady. Mám ale pouze mírné včely. Rozchovávám si sám matky od inseminovaných, nebo kupuju pouze F1 a mám nástavkové úly, takže práce je v nich rychlá.
Možná některé včely zalétnou jinam, ale létají zase do mých :-). Rozhodně to ale není znát na včelstvech. Nevidím vůbec rozdíl v síle včelstev a medných výnosech podle řad, ani v krajních úlech. Např. v krajním úlu byly z celé řady nejslabší. Není vůbec pravidlem, kde jsou silná, slabší, nebo i slabá včelstva .
Problém mám trochu se ztrácením matek při snubním letu. Mám všechny úly natřeny stejnou barvou. U starých úlů jsem měl česna rozlišené barevně a neměl jsem problém. U nových jsem uvěřil, že je to zbytečné, ale není. Když dám na úly oddělky s barevným letáčkem, tak se matky vrátí. Na jaře chci česna barevně rozlišit. Dobré je asi taky přibližně každých pět úlů nějak orientačně oddělit. Vysadím tam asi keříky.
Tonda.


>Přátelé potřeboval bych radu. V současné době nám úly rozmístněné po zahradě "všelijak". Rád bych je letos umístil do dvou řad za sebou, tak že při práci je ta druhá za zády včelaře. Byl bych rád, kdyby se našel někdo kdo by mi sdělil zkušenosti nebo poradil jak daleko od sebe je dobré řady umístit. Za případné rady děkuji.

Pre Tondu odpovedá Anton

Zalietavanie včiel do krajných, prípadne do iných včelstiev a preto sú silnejšie! Naozaj? Podľa mňa nič také neexistuje, je to len fáma pretrvávajúca od nepamäti a udržiavaná včelármi, aby ospravedlnili svoje nedostatky v chove včiel. Ani moderná doba s modernými poznatkami nedokáže vykoreniť rozprávky starých včelárov. Ako kolorit je to vhodná téma pri poháriku s dobrým vínkom, ale moja prax je iná.

Farebné označenie úľov a strácanie sa matiek pri oplodňovacom lete. Znovu máme tému na diskusiu. Je pravda, že matka sa nevráti do úľa, oplodniačika, materinca a iných pomôcok na chov matiek, len preto, že nie je farebne označený?. Včele a matke je jedno do akého obydlia sa vracia, lebo ona sa tam vždy dokáže vrátiť (pravda ak na ceste domov nezahynie). Ak sa nevráti, je v tom celkom iná príčina ako poskribovavá príčina- farebne neodlíšený úľ, oplodniačik, aj to len v tom prípade, že matka na oplodňovací let skutočne vyletela. Chovateľ to nedokáže jednoducho identifikovať, môže len konštatovať, že matka nie je v úliku a sa stratila. Za roky chovu matiek, môžem napísať, že stratené matky sa nestratili pri výlete, ale v čase po osadení do oplodniačika, prípadne v čase čakania na oplodnenie,choroba, zabitie včelami a pod. Prečo sa tak stáva by bola potrebná hlbšia anylýza a to v Konferencii nie je taký priestor.Z praxe o strate matiek sa prezentuje len jeden názor, že najväčšou príčinou straty matiek (mimo iných príčin), sú len jednofarebe označené oplod.jednotky, čo znemožňuje dobrú orientáciu matiek alebo samotných včiel. Že to tak nemusí byť, uvediem nasledujúci príklad.
Pomôžem si príkladom ako je to v prírode. Chovateľ včiel po celé stáročia pri domnelom domestikavní včiel do blízkosti svojich obydlí, vždy si bral príklad z prírody. Poznala snáď príroda farebne označené svoje príbytky v dutinách stromov či skalných trhlín a previsov? Rozhodne nie! A predsa včela ako taká nikdy v prírode nezanikla. Preto sa naučila vnímať len jednu farbu a tou bol vo všetkých prípadoch tmavá a šedá, teda nevýrazná. Môžete oponovať, že príroda pozná rastlinnú ríšu a tá má farieb neúrekom. Ale aký to má súvis s farbou prírodných príbytkov? Farebnosť v prírode je krátkodobá a stále sa mení. V tomto prípade je farba pre včely dôležitá, včela sa ľahšie orientuje a farebný porast rýchlejšie a ľahšie nájde.
Nie som taký krátkozraký, aby som nevidel prínos pekne nafarbeného úľa (ľudia majú radi pestrofarebné domčeky s bzučiacimi včelami), ale ich život nezávisí len od toho či je úľ nafarbený alebo nie. V zahraničí to už dávno pochopili a tisícky úľov na včelích farmách majú jednotný náter a nič sa nedeje, včely veselo lietajú aj do týchto jednofarebných úľov. Môj vstup nepovažujte, že odrazu máte svoje úle prestať ošetrovať. To vžiadnom prípade nie, len chcem poukázať na fakt, včela, trúd a matka svoje obydlie nájde aj bez toho, aby boli pestro pomaľované.

To, že to ide aj bez farebného rozlíšenia, svedčia kladne moje dlhoročné skúsenosti v chove včiel a v chove matiek.
Moje úle sú od roku 1980 natierané len jednou farbou- trávovo zelenou s menšími odtieňmi. A práve týchto posledných 25 rokov môjho včelárenia bolo mimomriadne úspešné, nielen vo výnosoch medu, ale i zberu peľu a hlavne v chove matiek. Dovtedy som úle poctivo natieral a farebne rozlišoval.

Ešte príklad z tejto etapy chovu matiek.
Pred 15 rokmi som si vyhotovil netypickú pomôcku (na základe predchádzajúcich skúseností) oplodňovaciu jednotku s komôrkami na dva rámiky 420x275mm (používanie na chov matiek rámikov používaných vo svojom chove má nespornú výhodu), v ktorej 14 komôrok s vyberateľnými priehradkami - prepážkami (slolit), so 7-mi komôrkami s letáčmi na jednej strane a tak isto na druhej strane, V jednom rade sú položené tri takéto jednotky spolu 42 komôrok. Letáčiky sú od seba vzdialené 18 cm (čertovsky blízko). Oplodňvacie jednotky sú vyhotovené zo stien typického kúpeľného jadra (známe králikárny), 2cm hrubé a farby mramorovo šedej. Bez akejkoľvek farebnej značky a priehradky medzi nimi, možno by bola potrebná lebo po odobratí oplod.M, osirotené včely neraz využili možnosť odoberania mater. látky vo vedľajšom letáči a v prípade pridania novej matky túto odstránia.
Úspešnosť oplodňovania je 60-70%, niekedy až 90%, teda možno aj lepšie ako na renomovaných oplodňovacích staniciach s farebnými oplodniačikmi, vzdialené od seba minim. 1m. Mám dlhoročné skúsenosti keď matka (mladá ale i oplodnená) náhodne vyletela z úľa či oplod.jednotky, prípadne z ruky pri značení, vždy sa dokázala vrátiť na miesto odkiaľ vyletela. A my chceme sami seba presvedčiť, ža matka sa stratí len preto, že nemá farebne označený oplodniačik lebo jej orientácia na okolie zlé. Naopak, matka má úžasné oči pre okamžitú orientáciu pri aj náhodnom odlete do priestoru. Ak by som opísal (aj s pokecom ako to prebehlo) svoje skúsenosti s odletenými a vrátenými sa matkami, bolo by to na niekoľko strán. Sú to krásne pocity, keď vám matka odletí a vy po "zúfalstve" ju získate pod svoju kontrolu. Anton

Otázka: strácajú matky len preto, že chovatelia nedodržujú rady odborníkov, umiestňujte farebne odlíšiteľné oplodňovacie jednotky vo značnej vzdielenosti do seba.

>Pre Tondu odpovedá Anton
Zalietavanie včiel do krajných, prípadne do iných včelstiev a preto sú silnejšie! Naozaj? Podľa mňa nič také neexistuje, je to len fáma pretrvávajúca od nepamäti a udržiavaná včelármi, aby ospravedlnili svoje nedostatky v chove včiel.

Tady se jedná asi o omyl. Já jsem právě psal, že nepozoruju žádné zalétávání včel jak podle řad, tak od krajů. Naopak jsem uváděl příklad, že jsem měl krajní včelstva třeba nelslabší. Jsou střídavě slabší a silná podle toho jak se mi povedou. Ani ten vítr to neovlivní. Mám otevřenou západní stranu. Je to vidět i na fotkách podle různého počtu nástavků, že jsou včelstva střídavě silná. Psal jsem naopak, že jsou včely zalétané přesně na místo a stačí o málo posunout úl a česno hledají i kdyby bylo barevné. Proto jsem česna barevně nerozlišil.
S matkama ale trochu problém mám. Chovám je v celých nástavkách 3/4 langstroth. Dělám další (čtvrtou) řadu, spodky mám barevně rozlišené a matky se mi dobře vrací.
V řadových úlech se mi ale stává, že v podletí nějaké matky chybí. Myslím, že po vyrojení se poslední matka nevrátí. V loňském roce mi asi v šesti úlech z padesáti matka chyběla, ale včely byly ještě silné. Nevyrojily se úplně. Dva až tři roje jsem zaznamenal a ostatní jsem vidět nemusel.
Když jsem dal ale na úl oddělky s barevným spodkem, tak se všechny matky vrátily. Pak jsem je spojil s původním včelstvem.
Když jsem měl staré úly, různě natočené a barevně rozlišené tak se mi to nestávalo. Vyrojené včely měly většinou matku novou.
Proto jsem si myslel, že barevným rozlišením a jinými orientačními body (např. keříky) matkám pomůžu. Vím, že u včel to není potřeba.
Tonda.