78151

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jiří (195.113.217.214) --- 23. 2. 2006
Vrby

Vážení, pokud se chceme zcela v naší diskusi utopit ohledně vrb tak příspěvek př. Poláška je trošku zavádějící. Pokud si odpovíme na otázku , Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme počítat "původnost".
Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.

Nakonec svého příspěvku, bych upozornil na velkou včelařskou mílku, dadant - jako úl,a dadant systém -styl velké plodiště a polorámky jako medník. Př. Řeháček "svůj " Dadant označuje jako dadant, ale dadant je jenom jeden. To co on prosazuje, velké plodiště na "národní" míře a poloráky v medníku, je dadant systém příp. Kombík. Jinak tento styl včelaření lze provozovat jen za určitých okolností. Počet chovaných včelstev musí být malý. Bohužel nevýhody převažují:
1. dvě rámkové míry v provozu
2. těžšší obměna díla v plodišti
3. velký rámek v medníku a s tím spojená i vyšší fyzická námaha před i při vytáčení.

Ale je pravda, že každá liška si chválí svůj ocas, ale tyto nevýhody tu jsou a je jen na včelaři, do jaké míry mu vadí.

Na konec bych se chtěl zeptat, kolik tak dáváte do včelstev na jaře a popř. za celou sezónu mezistěn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jan Čáp (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Jiří o Dadantu

> dadant je jenom jeden.

znám nejmíň 3
originál Dadant dneska nikdo na světě nepoužvá


> Počet chovaných včelstev musí být malý.

proč? velkovelaři v Itálii používají Dadanty

> Nevýhody převažují
> 1. dvě rámkové míry v provozu

čemu to tak vadí?

> 2. těžšší obměna díla v plodišti

nenní to tak hrozné

> 3. velký rámek v medníku ..

kde? opravdu v medníku? to snad ne ..

J. Čáp


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Vrby


----- Original Message -----
From: "Jiří" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 1:27 PM
Subject: Vrby


> Vážení, pokud se chceme zcela v naší diskusi utopit ohledně vrb tak
> příspěvek př. Poláška je trošku zavádějící. Pokud si odpovíme na otázku ,
> Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno
> jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme
> počítat "původnost".
> Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z
> Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.
>
> Nakonec svého příspěvku, bych upozornil na velkou včelařskou mílku, dadant
> - jako úl,a dadant systém -styl velké plodiště a polorámky jako medník.
Př.
> Řeháček "svůj " Dadant označuje jako dadant, ale dadant je jenom jeden. To
> co on prosazuje, velké plodiště na "národní" míře a poloráky v medníku, je
> dadant systém příp. Kombík. Jinak tento styl včelaření lze provozovat jen
> za určitých okolností. Počet chovaných včelstev musí být malý. Bohužel
> nevýhody převažují:
> 1. dvě rámkové míry v provozu
> 2. těžšší obměna díla v plodišti
> 3. velký rámek v medníku a s tím spojená i vyšší fyzická námaha před i při
> vytáčení.
>
> Ale je pravda, že každá liška si chválí svůj ocas, ale tyto nevýhody tu
> jsou a je jen na včelaři, do jaké míry mu vadí.
>
> Na konec bych se chtěl zeptat, kolik tak dáváte do včelstev na jaře a
popř.
> za celou sezónu mezistěn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Vrby

No, pokud si dobře pamatuji, tak sice některé klony vrb se nalezly u nás už
hotové, ale jiné se vytvářely na stanici křížením našich ale taky dovezených
druhů. A jednotlivé druhy vrb mezi sebou se snad kříží velice ochotně, stačí
jen, když kvetou ve stejnou dobu a fouká ten správný vítr, co donese pyl.
Jinak vrby se tehdy šlechtily tuším někde u Uherského Hradiště v nějakém
výzkumném lesnickém ústavu a hlavní cíl bylo najít vhodné vrby třeba pro
zpevnění břehů řek nebo pro rekultivace výsypek a hald. Ta řada včelařských
vrb byl snad jen nějaký vedlejší produkt. Dneska se šlechtí vrby a topoly
hlavně pro výrobu biomasy, možná ještě další vrby pro košíkáře a to ve
výzkumném ústavu v Praze Průhonicích.
Je to už nějak 15 let, co jsem na břehu řeky na jaře hledal mezi vrbami
zpevňujícími břehy ty správné samčí vrby, značil jednotlivé správné keře a
fotil je a druhý rok pak s fotkami v ruce řezal v lednu řízky a strkal kolem
vody tam, kde jsem potřeboval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 1:27 PM
Subject: Vrby


> Vážení, pokud se chceme zcela v naší diskusi utopit ohledně vrb tak
> příspěvek př. Poláška je trošku zavádějící. Pokud si odpovíme na otázku ,
> Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno
> jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme
> počítat "původnost".
> Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z
> Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.
>
> Nakonec svého příspěvku, bych upozornil na velkou včelařskou mílku, dadant
> - jako úl,a dadant systém -styl velké plodiště a polorámky jako medník.
Př.
> Řeháček "svůj " Dadant označuje jako dadant, ale dadant je jenom jeden. To
> co on prosazuje, velké plodiště na "národní" míře a poloráky v medníku, je
> dadant systém příp. Kombík. Jinak tento styl včelaření lze provozovat jen
> za určitých okolností. Počet chovaných včelstev musí být malý. Bohužel
> nevýhody převažují:
> 1. dvě rámkové míry v provozu
> 2. těžšší obměna díla v plodišti
> 3. velký rámek v medníku a s tím spojená i vyšší fyzická námaha před i při
> vytáčení.
>
> Ale je pravda, že každá liška si chválí svůj ocas, ale tyto nevýhody tu
> jsou a je jen na včelaři, do jaké míry mu vadí.
>
> Na konec bych se chtěl zeptat, kolik tak dáváte do včelstev na jaře a
popř.
> za celou sezónu mezistěn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Václav Holec (e-mailem) --- 25. 2. 2006
Re: Vrby

Prosím Vás, může mi někdo říci, jaký význam má pro včelaření vinná réva a
naopak?
Děkuji: V.Holec

From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 10:06 PM
Subject: Re: Vrby


> No, pokud si dobře pamatuji, tak sice některé klony vrb se nalezly u nás

> hotové, ale jiné se vytvářely na stanici křížením našich ale taky
dovezených
> druhů. A jednotlivé druhy vrb mezi sebou se snad kříží velice ochotně,
stačí
> jen, když kvetou ve stejnou dobu a fouká ten správný vítr, co donese pyl.
> Jinak vrby se tehdy šlechtily tuším někde u Uherského Hradiště v nějakém
> výzkumném lesnickém ústavu a hlavní cíl bylo najít vhodné vrby třeba pro
> zpevnění břehů řek nebo pro rekultivace výsypek a hald. Ta řada
včelařských
> vrb byl snad jen nějaký vedlejší produkt. Dneska se šlechtí vrby a topoly
> hlavně pro výrobu biomasy, možná ještě další vrby pro košíkáře a to ve
> výzkumném ústavu v Praze Průhonicích.
> Je to už nějak 15 let, co jsem na břehu řeky na jaře hledal mezi vrbami
> zpevňujícími břehy ty správné samčí vrby, značil jednotlivé správné keře a
> fotil je a druhý rok pak s fotkami v ruce řezal v lednu řízky a strkal
kolem
> vody tam, kde jsem potřeboval.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiří" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, February 23, 2006 1:27 PM
> Subject: Vrby
>
>
> > Vážení, pokud se chceme zcela v naší diskusi utopit ohledně vrb tak
> > příspěvek př. Poláška je trošku zavádějící. Pokud si odpovíme na otázku
,
> > Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno
> > jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme
> > počítat "původnost".
> > Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z
> > Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.
> >
> > Nakonec svého příspěvku, bych upozornil na velkou včelařskou mílku,
dadant
> > - jako úl,a dadant systém -styl velké plodiště a polorámky jako medník.
> Př.
> > Řeháček "svůj " Dadant označuje jako dadant, ale dadant je jenom jeden.
To
> > co on prosazuje, velké plodiště na "národní" míře a poloráky v medníku,
je
> > dadant systém příp. Kombík. Jinak tento styl včelaření lze provozovat
jen
> > za určitých okolností. Počet chovaných včelstev musí být malý. Bohužel
> > nevýhody převažují:
> > 1. dvě rámkové míry v provozu
> > 2. těžšší obměna díla v plodišti
> > 3. velký rámek v medníku a s tím spojená i vyšší fyzická námaha před i
při
> > vytáčení.
> >
> > Ale je pravda, že každá liška si chválí svůj ocas, ale tyto nevýhody tu
> > jsou a je jen na včelaři, do jaké míry mu vadí.
> >
> > Na konec bych se chtěl zeptat, kolik tak dáváte do včelstev na jaře a
> popř.
> > za celou sezónu mezistěn.
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1417 (20060223) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
164410 (193.165.75.141) --- 25. 2. 2006
Re: Vrby

Zrovna dneska jsem prohlizel vcelarstvi z roku 1979 a tam je reva popsana. Uvadi se, ze nazory se lisi, prilis vyznamna snad neni, i kdyz poskytuje nektar a pyl. Byly pozorovany vcely rouskujici revovy pyl, ale ne v nejak vyznamnem mnozstvi.
---------
Prodavam, jak jsem koupil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
164410 (193.165.75.141) --- 25. 2. 2006
Re: Vrby

Jeste jsem zapomnel to naopak, reva vcely nepotrebuje, protoze se podivnym zpusobem opyluje sama. Misto aby jako radna kvetouci rostlina rozvinula okvetni platky, ona je dole uvolni a nahore zustanou spojene, takze vznikne na kvetu takova cepicka a pod ni dojde k opyleni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Václav Holec (e-mailem) --- 25. 2. 2006
Re: Vrby

Děkuji za odpověď!
V.Holec
----- Original Message -----
From: "164410" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 25, 2006 7:50 PM
Subject: Re: Vrby


> Zrovna dneska jsem prohlizel vcelarstvi z roku 1979 a tam je reva popsana.
> Uvadi se, ze nazory se lisi, prilis vyznamna snad neni, i kdyz poskytuje
> nektar a pyl. Byly pozorovany vcely rouskujici revovy pyl, ale ne v nejak
> vyznamnem mnozstvi.
> ---------
> Prodavam, jak jsem koupil.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1418 (20060224) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu