Archiv Včelařské konference

Určite by odvysielanie takejto reportáže niekomu nevyhovovalo. Preto je tu podozrenie, či nezapracovali lobistické skupiny. Najlepšie by to bolo zistiť u redakcii Reportérov.
Druhá možnosť je, že sa STV 1 podarilo natočiť reportáž o katastrofe slovenského vojenského lietadla a uprednostnili toto odvysielanie. Ale toto sa tiež nerobí, lebo ľudia ostali pri televízii len kvôli mede a to bez toho aby upozornili divákov nebolo odvysielané.

Jenom upřesním-jedná se o výrobu forem pro cukrovinky-např. pro slovenskou výrobu cukrovinek-čokoládových plněných bonbonů.Panenské dílo se upřednostňuje z toho důvodu, že se nepředpokládají rezidua z léčiv používaných pro potírání roztočů a jiných.Dílo nesmí být rozmačkané-nejlépe celá srdíčka a nesmí být použita žádná mezistěna!

Obrátili sme sa na Slovenskú televíziu STV 1 s prosbou o vyjadrenie k avizovanej relácii " Reportéri " o mede a včelárov, ktorá mala, byť odvysielaná 30.1.2006. Stanovisko sme získali od redaktora STV 1 pána Eugena Kordu , ktoré pripájam v prílohe.

Reportáž o včelároch a mede sme museli na poslednú chvíľu z vysielania stiahnuť. Dôvod bol jednoduchý. Namiesto nej sme zaradili reportáž o páde nášho vojenského lietadla. Ubezpečujem Vás, že bude v najbližšom možnom termíne odvysielaná - asi do dvoch týždňov.

S úctou!

Eugen Korda

produkovat panenský vosk bez mezistěny, který vesměs směřuje do farmaceutického a kosmetického průmyslu, lze dobře v nástavkových úlech stejně jako v TBH, výkupní cena může být zajímavá u nás, co potom u zahraničního výkupce, když třeba v anglii dáte za necelého půl kila surového propolisu 70 liber ...????

>když třeba v anglii dáte za necelého půl kila surového propolisu 70 liber ...????
---------------

Odkud to víš? Je to nesmysl.

Drahy vcelari ak ma niekto plany na ule PUT prosim Vas zaslite mi ich na adresu milik25/=/volny.cz
Dakujem

> ak ma niekto plany na ule PUT

Co je to za úly?

Honza Čáp

Male kotoucove pily co nyni prodavaji v hypermaketech maji prilis hrube ozubeni. Je potreba koupit pilovy kotouc s jemnym ozubenim, pouzivam 5 zubu na palec a bez tvrdokovu. Potom neni problem s presnym rezanim. Rez je siroky jen 1,5 mm a hladky. Je potreba ale odmontovat ze stroje rozeviraci klin. Nevyhoda je ta, ze je potreba mit ciste drevo, treba pri rezani desky se zbytky barvy se rychleji tupi.
Mirek

Poradíte mi, jestli je možné použít na "ofritování" nástavků v parafínu
pozinkovanou nádobu?

Jáké dřevo mimo lípy a smrku se dá použít na výrobu rámků?Je vhodný například topol?
dík Pepa

ano, ale musi byt suchy.

Matej




"Pepa"
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Rámky.
01.02.2006
15:10
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Jáké dřevo mimo lípy a smrku se dá použít na výrobu rámků?Je vhodný
například topol?
dĂ­k Pepa

Parafín je sám o sobě jakožto vysokomolekulární alkan úplně neutrální, takže
s zinkem nereaguje. Pokud tam nebude jako příměs nějaký živočišný nebo
rostlinný tuk nebo včelí vosk. Nebo pokud nedojde příliš zvýšenou teplotou k
oxidaci parafínu, kdy by nějaké kyselé látky mohly vzniknout a následně
reakcí s zinkem vzniknout zinečnatá mýdla.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 01, 2006 8:59 AM
Subject: Parafin a pozink


Poradíte mi, jestli je možné použít na "ofritování" nástavků v parafínu
pozinkovanou nádobu?

Použít se sice dá, ale rámky se vlhkem kroutí a rychle se rozpadnou.
Nedoporučuji, škoda práce.

-----Original Message-----
From: Pepa [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Wednesday, February 01, 2006 3:10 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Rámky.

Jáké dřevo mimo lípy a smrku se dá použít na výrobu rámků?Je vhodný
například topol?
dík Pepa

Líbil se mi příspěvek př. Petra Zdráhaly ke sběru měli. Díky jemu jsem se také odvážil požádat o pomoc paní Dvořákovou z Hradišťka, která mi ochotně pomohla se seznamem registračních čísel stanovišť. Jednoho neregistrovaného včelaře budu muset dát zaregistrovat.
Petr Bujnoch, ZO ČSV Rychaltice

Ja si myslím, že pozinkovanú nádobu na zohriatie parafínu môžete použiť bez obáv. AK sa má parafín dostať do dreva , musíte ho zohrievať na 110-115°C, ale musíte dbať na bezpečnosť pri práci.

Ped dvomi rokmi som bol na návšteve u včelára pána Konopáša v Maďarsku v obci Patak, ktorý obhospodaruje viac ako dvesto včelstiev.V ten rok mal znášku 120 kg na včelstvo. V priemere pre jedno včelstvo potrebuje 6 debničiek na rámikovú mieru 420x180mm. Debničky si zhotovuje sám, používa drevo z borovice doska je hrubá 22mm, debničky pred nafarbením najskôr impregnuje a tak natiera šedou farbou. Úľová zostava má strechu len na obvod debničiek, preto potrebuje ochranu proti hnilobe dreva. Hovorí, že je to najlepšia a naklacnejšia ochrana debničiek. Žiadne farebné variácie okolo letáčov, žiadne značky a s orientáciou včiel nemá žiadne problémy. Ja osobne už 30 rokov natieram debničky len jednou farbou, prírodne zelenou, bez farebného rozlíšenia letáčov.

Technologický postup pri impregnácii debničiek:
1./ Potrebuje k tomu jednu väčšiu nádobu, do ktorej sa zmestí pohodlne celá debnička. Debničku môže ponoriť do vriaceho roztoku celú, najskôr jednu polovicu, potom druhú.

2./ Voľné ohnisko, ale môže byť i uzatvorené, na ktoré uloží impregnačnú nádobu. Dodržte bezpečnosť!

3./ Zakúpi ten najlacnejší jedlý olej v množstve podľa potreby a umiestni do varnej nádoby. Teplotu udržuje mierne nad 100°C, aby impregnácia bola rýchla, kvalitná a dostatočná.

4/ Debničku po napustení olejom vyberá a dáva odkvapkať nad plechovú vaňu a do oleja vkladá ihneď ďalšiu debničku.

5./ Po zaschnutí natiera debničky farbou riediteľnou vodou (jeden alebo dvakrát) Anton

Ja som autor úľa PUT B10 (Panelový Ul Turčáni B10 na 10 rámik.). Je to úľová zostava známeho úľa miery "B", s vonkajšími rámikmi 420x275mm, vyhotovená z panelových častí stien hrubých 26mm. Včelárim v nich už 23 rokov, jedna deb. má hmotnosť 3,6 až 4,2kg. Základnou kostrou sú drevené hranolky 30mm šir. a 20mm hrubých, ktoré zvnútra a zvonka pokryté sololitom 3mm hrubým, steny sú uteplené 20mm polystyrénom alebo len vzduchom.Debničky sú bez tzv. falcov. POsledné roky vyhotovujem debničky len so vzduchovou "uteplivkou". Panelové steny sú vyrábané v šablone, ktorá umožňuje v nekonečnom rade vyrobiť úplne presné diely. Aj teraz je to najlacnejší úľ vyrábaný amatérsky (cc 300 Sk), do ktorého je započítaný náter, oddeliteľné dno, medzidno, vrchnák. Ja mám vyrobené cca 200 debničiek (tri deb. do jednej úľovej zostavy)
Návod na výrobu bol uverejnený niekedy v roku 1992 -94 v časopise Včelár.

Jaka je doba namáčení nástavku v tom jedlém oleji? Já myslel, že se použivá parafin, který se používá na výrobu svíček (parafinové). jaká je výhoda takového ošetření nástavku?

v literatuře seuvádí smrk , lípa, olše, a dub topol je dost křehký ten se používal pro svoji lehkost na troky ,vaničcky ,různé misky a také na stropy a zákrovy střech

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: R?mky.
> Datum: 01.2.2006 15:35:26
> ----------------------------------------
> Jáké dřevo mimo lípy a smrku se dá použít na výrobu rámků?Je vhodný
> například topol?
> dík Pepa
>
>
>

>>Jaka je doba namáčení nástavku v tom jedlém oleji? Já myslel, že se
použivá
parafin, který se používá na výrobu svíček (parafinové). jaká je výhoda
takového ošetření nástavku?


O jedlém oleji nevím, mi jde o parafin, přesněji Cerezin 65/70. Pokud máte
zkušenosti, napište prosím, jestli je Cerezin vhodný. Dále by mě zajímalo-

- jestli se nástavky v horkém cerezinu nezkroutí
- jestli nástavky nebudou v létě "lepit"
- jestli je vhodné cerezin barvit


mp

       Myslím, že už se to tady probíralo, ale nemůžu najít kontakt na výrobce
hřebenu. Taky uvítám vaše zkušenosti, pokud hřeben používáte.

mp

Ja osobné skúsenosti s konzervovaním drevených výrobkov olejom nemám, ale podľa spomínaného včelára (takto to robia viacerí včelári,ktorí prešli na podnikanie s včelami) je to krátka doba max. 10 minut, pretože horúci olej rýchlo vytvorí vrstvu olejového filmu, ktorý zabraňuje vlhnutiu úľa z vonku i z vnútra! Voľne vystavené úle (s malými strechami) sú často vystavené prírodným živlom.
Maďarskí priatelia to zobrali "útokom" a myslia to vážne. Vysokým výnosom vďačia premyslenému kočovaniu na repku olejnú, na dva-tri agáty (od rumunských po slevenské hranice), znáška z glejovky americkej a posledná zo slnečnice.Darilo sa im zo včiel slušne žiť, teraz majú i oni s predajom medu tie isté problémy ako u nás.

Topoľové drevo je vhodné na rámiky do včelích úľov tak ako každé iné drevo (aj rámiky zo smreka či lipy sa neraz zlomia či pokrivia). Treba mu však venovať náležitú pozornosť pri výbere vhodných dosák pri pílení prírezov. Topoľové drevo je pomerne dostupné a včelári ho aj využívajú a s rámikmi sú primerane spokojní. Rámiky z lipového dreva sú pomerne vyhľadávané, ale lipa ako solitérny strom je určený pre krásu a kvet pre zdravie, nektár (niekedy aj medovica ) pre včely. Preto by sme mali odolať pokušeniu ich stínať na rámikové prírezy.
Ja už skoro 10 rokov používam (a úspešne) drevo na výrobu prírezov a úľových debničiek zo stromu Topoľ osika, osika Populus tremula L.. Osika patrí do rodu topoľov, horári ju majú za plevel a radi ju dávajú vypilovať na palivové drevo.
Osika ak sa nachádza v stromovom lesnom,zápoji, dokáže narásť do výšky okolitých stromov, je bez bočného obrastu, konárov a dorastá do značnej výšky a hrúbky. Ja som dostal súhlas na výrub niekoľko takýchto stromov s prsným priemerom až 40cm.
Po popílení na potrebnú hrúbku 30mm (pamätať na hobľovanie), dosky uložíme do roviny a kladieme ich na dilatačné prírezy min.2,5cm, aby rýchlo uschli (schnú až 2 roky) a samozrejme ich chránime proti dažďu. Dosky so spodnej časti stromu sú často "chlpaté", ťažko sa pília a hobľujú, preto keď to zistíme treba takéto dosky vyradiť. Tam kde je strom rovný, bez konárov, sú dosky hladké a prírezy sú vynikajúce. Rámiky z osikového dreva sú tak dobré ako z ostatných stromov, nekrútia sa (ale stane sa), nehnijú , mám s nimi tie najlepšie skúsenosti. Preto neváhajte a využite topoľové či osikové drevo na vyhotovenie rámikov.

Topol se často štípe, i přes vlákna a proto bude víc zmetků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 01, 2006 3:10 PM
Subject: Rámky.


> Jáké dřevo mimo lípy a smrku se dá použít na výrobu rámků?Je vhodný
> například topol?
> dík Pepa

Hřebeny vyrábí p.Sapák z Brna,tel:544 217 527,mob.603 183 062.

Máte někdo zkušenosti s velkými mírami v plodišti 39*33,
nejsou s tím nějaké problémy.
Napadlo mě proč dělat zvlášť velký nástavek když by šlo spojit dva malé rm 42*17 udělat z nich plodiště rm 42*35
a pak by šlo převěšovat plod nad mřížku při výměně díla,
nebo je to blbost ? např. neobsednutá plocha, napadení zavíječem, kroucení rámků atd.. ?

v plodisku je to hlavne na jar velka vyhoda. Ak takyto ramik, ale prevesis
do mednika stracas moznost prace s celymi nastavkami.

Matej




"Kamil"
<Kamil.Rimal/=/cz.en An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
ersys.com> Kopie:
Thema: Jumbo
02.02.2006 11:32
Bitte antworten an
"Vcelarska
konference"






Máte někdo zkušenosti s velkými mírami v plodišti 39*33,
nejsou s tím nějaké problémy.
Napadlo mě proč dělat zvlášť velký nástavek když by šlo spojit dva malé rm
42*17 udělat z nich plodiště rm 42*35
a pak by šlo převěšovat plod nad mřížku při výměně díla,
nebo je to blbost ? např. neobsednutá plocha, napadení zavíječem, kroucení
rámků atd.. ?

Jestli někdo běduje, že nástavek plný 39*24 je těžký, co teprve tahle kombinace.

Dřevo z olše úspěšně používám.Pro sušení je nutno kmeny zbavit kůry.Jsou dostupnější než lipové.Rozřež podélně motorovkou na díly ,které mohu na cirkulárce rozřezat.Plochu zarovnám na srovnávačce.Potom pozor na prsty hodně úspěchů přeje Zden

Nástavek Jumbo se používá u Langstrothu ve smíšeném provozu.Jde plodiště.Obsahuje vesměs plod medné věnce a pyl.Na rozdíl od medníků,v kterém je, nebo má být med.Domnívám se ,že je daleko těžší.Já mám podle ing.Čermáka úl s rámky o výšce 36cm ,ale délku mám 44,8 ,tedy delší než on.Vidět zaplodovaný rámek této velikosti je úžasný pohled.Délku 44.8 mám proto ,abych mohl používat nízké rámky z ostatních Langstrothů Po mém klopotném vyprávění chci říct,že není potřeba s celým nástavkem manipulovat,ale přenášet jednotlivé rámky.Systém včelaření popsán ve Včelařství ,ale momentálně nevim číslo ahoj zden

Dík za rady.Nejvíc se mě zamlouvá názor Zdenka zkusím to s olší a na prsty si dám pozor.
Pepa

Je to v podstatě včelaření v Dadant systému. Stačí si napsat př. Řeháčkovi do Nasavrk a on ti pošle výbornou metodiku a přesný postup, jak tímto způsobem včelařit. Je zbytečné objevovat pracně věci dávno objevené a odzkoušené. Držím palce aby se ti dařilo. Zdraví R. Stonjek

Mam jich 20 na míře 39*36 + medníky 39*17 a 39*24 protože 24 mam hodne.
Je to na delsi povidani, ale zkusenosti mam dobře. Loni jsem ze dvou
vyzimovaných mel 130kg, ale je s tim trochu vic práce.

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Thursday, February 02, 2006 11:32 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Jumbo

Máte někdo zkušenosti s velkými mírami v plodišti 39*33,
nejsou s tím nějaké problémy.
Napadlo mě proč dělat zvlášť velký nástavek když by šlo spojit dva malé
rm
42*17 udělat z nich plodiště rm 42*35
a pak by šlo převěšovat plod nad mřížku při výměně díla,
nebo je to blbost ? např. neobsednutá plocha, napadení zavíječem,
kroucení
rámků atd.. ?

__________ Informace od NOD32 1.1391 (20060201) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

2.2.2006 - mám podobný nález, bílá námraza uvnitř úlů (42x27,5), v některých zmrzlá voda (asi při oteplení zatekla dovnitř), skoro žádná měl (neplodují), mrtvolek ale nemám tolik. Nepřetržitý mráz od -4C do - 15C.

PS.: Letos budu očekávat jaro opravdu s velkými obavami. Zatím se nikdo ze včelařů neozval, ale myslím si, že letošní krutá zima si asi vybere opravdu hodně svou daň. Já jsem zatím přišel o 2-3 včelstva ze 7mi zazimovaných, a možná že mi do jara vydrží asi tak 3. To je více než 50% ztráta !!! Takovýto stav zažívám se smutnou hlavou poprvé za své 5-ti leté včelaření ( resp. ještě jsem v zimě o žádné včelstvo nepřišel ! ). Obvykle včelstva na 42cm rámcích
nemají s přezimováním problémy, ale letošní zima je opravdu nepříznivá a jistě se podepíše velmi kriticky na stavech všech včelstev v celé republice !

S pozdravem
Milan - MOST
( http://elektromont.webzdarma.cz/Hobby/Vcely/index.htm )

Chcem sa spýtať pán Turčáni !
Čim je natretý sololit, nekrúti sa ? Možno takéto úle použiť na voľnom stanovišti, alebo v domcoch ?
Bol som v Drevone a uz na paletách bol spomínaný sololit zvleny. Jedna tabula stála cca 300 sk.- 180 x 250 cm.
S pozdravom M.S
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: Anton Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
< Predmet: Re: Ule PUT
< Dátum: 01.2.2006 19:31:01
< ----------------------------------------
< Ja som autor úľa PUT B10 (Panelový Ul Turčáni B10 na 10 rámik.). Je to
< úľová zostava známeho úľa miery "B", s vonkajšími rámikmi 420x275mm,
< vyhotovená z panelových častí stien hrubých 26mm. Včelárim v nich už 23
< rokov, jedna deb. má hmotnosť 3,6 až 4,2kg. Základnou kostrou sú drevené
< hranolky 30mm šir. a 20mm hrubých, ktoré zvnútra a zvonka pokryté sololitom
< 3mm hrubým, steny sú uteplené 20mm polystyrénom alebo len vzduchom.Debničky
< sú bez tzv. falcov. POsledné roky vyhotovujem debničky len so vzduchovou
< "uteplivkou". Panelové steny sú vyrábané v šablone, ktorá umožňuje v
< nekonečnom rade vyrobiť úplne presné diely. Aj teraz je to najlacnejší úľ
< vyrábaný amatérsky (cc 300 Sk), do ktorého je započítaný náter, oddeliteľné
< dno, medzidno, vrchnák. Ja mám vyrobené cca 200 debničiek (tri deb. do
< jednej úľovej zostavy)
< Návod na výrobu bol uverejnený niekedy v roku 1992 -94 v časopise Včelár.
<
<
<

Podle mně je dobrý nápad používat vysoké rámky a potom přesně poloviční.
Dají se potom ve dvou nízkých nastavcích kombinovat vedle sebe vysoké i
nízké rámky. Vysoké rámky "tahají" včely a plod a nízké se potom dají vyndat
a použít do medníkového nastavku. A taky odpadá problém jak vystavět vysoké
rámky. Divím se, že to zatím nikoho nenapadlo a že se kombinace vysokých a
přesně polovičních rámků nepoužívá běžně a pokud se nyní používají v úlu dva
různé vysoké rámky, je nižší rámek vždy cca 3/4 výšky vyššího.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 02, 2006 11:32 AM
Subject: Jumbo


> Máte někdo zkušenosti s velkými mírami v plodišti 39*33,
> nejsou s tím nějaké problémy.
> Napadlo mě proč dělat zvlášť velký nástavek když by šlo spojit dva malé rm
> 42*17 udělat z nich plodiště rm 42*35
> a pak by šlo převěšovat plod nad mřížku při výměně díla,
> nebo je to blbost ? např. neobsednutá plocha, napadení zavíječem,
kroucení
> rámků atd.. ?

Tady na severní Moravě je už déle než měsíc sníh a teploty pod nulou. To je
pro včely ta správná zima, protože se drží pevně v zimním chumáči, teplota
včel je nízká a proto mají nízkou spotřebu.
Krutá zima pro včely je tehdy, když teploty oscilují v rozmezí + 10 až
hluboko pod nulou. Když je teplo, včely se rozvolňují a případně dokonce
zakládají plod a když se ochladí, snaží se plod udržet . Snad jedině mrazy
až pod - 20 st C včelám vadí, pokud trvají dlouhodobě, protože včely musí
víc "topit", aby se aspoň udržely na teplotě dostatečné k jejich přežití.
Pokud letos včely uhynuly, myslím, že je to spíše dlouhým poměrně teplým
podzimem a začátkem zimy, včely během této doby spotřebovaly mimo jiné na
plodování zásoby uložené v obsazených uličkách a na přenášení zásob z
krajních rámků bylo už moc zima.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 02, 2006 9:04 PM
Subject: Re: Zimování


> 2.2.2006 - mám podobný nález, bílá námraza uvnitř úlů (42x27,5), v
> některých zmrzlá voda (asi při oteplení zatekla dovnitř), skoro žádná měl
> (neplodují), mrtvolek ale nemám tolik. Nepřetržitý mráz od -4C do - 15C.
>
> PS.: Letos budu očekávat jaro opravdu s velkými obavami. Zatím se nikdo ze
> včelařů neozval, ale myslím si, že letošní krutá zima si asi vybere
opravdu
> hodně svou daň. Já jsem zatím přišel o 2-3 včelstva ze 7mi zazimovaných, a
> možná že mi do jara vydrží asi tak 3. To je více než 50% ztráta !!!
> Takovýto stav zažívám se smutnou hlavou poprvé za své 5-ti leté včelaření
(
> resp. ještě jsem v zimě o žádné včelstvo nepřišel ! ). Obvykle včelstva na
> 42cm rámcích
> nemají s přezimováním problémy, ale letošní zima je opravdu nepříznivá a
> jistě se podepíše velmi kriticky na stavech všech včelstev v celé
republice
> !
>
> S pozdravem
> Milan - MOST
> ( http://elektromont.webzdarma.cz/Hobby/Vcely/index.htm )

nepřetržitý mráz bych považoval za výhodu....
hledal bych chybu jinde

Používám 39x30x10 v plodišti a 39x15x10v medníku, takže to co říkáte je možné, ale používám to spíše výjimečně. Prostě ztrácíte výhodu manipolace s celým NN. Dle mého názoru jsou propracovanější technologie chovu v DS. Obměna díla v plodišti se dá úspěšně řešit tvorbou oddělků, kdy se dají 4 rámky za sezónu v pohodě nahradit mezistěnami, technologi př. Čermáka výmenou v podletí při krmení, nebo s využitím komorování (ing.Řeháček, př. Stonjek) v předjaří. Pro to dělat složitě, když to jde jednoduše.

S pozdravem

Neboj nic se neděje


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan <milan.most/=/email.cz>
> Předmět: Re: Zimov?n?
> Datum: 02.2.2006 21:04:57
> ----------------------------------------
> 2.2.2006 - mám podobný nález, bílá námraza uvnitř úlů (42x27,5), v
> některých zmrzlá voda (asi při oteplení zatekla dovnitř), skoro žádná měl
> (neplodují), mrtvolek ale nemám tolik. Nepřetržitý mráz od -4C do - 15C.
>
> PS.: Letos budu očekávat jaro opravdu s velkými obavami. Zatím se nikdo ze
> včelařů neozval, ale myslím si, že letošní krutá zima si asi vybere opravdu
> hodně svou daň. Já jsem zatím přišel o 2-3 včelstva ze 7mi zazimovaných, a
> možná že mi do jara vydrží asi tak 3. To je více než 50% ztráta !!!
> Takovýto stav zažívám se smutnou hlavou poprvé za své 5-ti leté včelaření (
> resp. ještě jsem v zimě o žádné včelstvo nepřišel ! ). Obvykle včelstva na
> 42cm rámcích
> nemají s přezimováním problémy, ale letošní zima je opravdu nepříznivá a
> jistě se podepíše velmi kriticky na stavech všech včelstev v celé republice
> !
>
> S pozdravem
> Milan - MOST
> ( http://elektromont.webzdarma.cz/Hobby/Vcely/index.htm )
>
>
>

Mrazy včelám nevadí, už ve 30 letech bylo prokázáno, že včelstva nehynou mrazem ale obvykle nedostatkem zásob. Já jsem takto přišel o 1 včelstvo před 3 lety, kdy jsem zimoval silný oddělěk v 1 VN a 1 NN, ale po zakrmení jsem nezkotroloval uložení zásob. Včely zůstaly v NN, ale zásoby byly spodním VN. Kdybych to v září zkontroloval a přehodil nástavky, bylo vše OK. Úhyn hladem se pozná podle toho, že jsou včely zalezné v plástech. Pokud tomu tak není, mohlo by jít také o důsledky varoázy, nebo o jiné onemocnění.

S pozdravem

-homo homini lupus- Jiři Bartoněk Včelařstvi 2006/2/diskuse

Ctel bych vám řict,dřív než,přistoupíme k projednávání a hlasování...přimomenout že ČSV je především zajmové združení...z nejušlechtilejších činností vůbec,která má obrovský a nepostradatelný vliv na přírodu,krajinu a vůbec,život na planetě...Při rozhodování kam se bude ČSV ubírat berme zřetel na 99% nadšenců nikoliv hlasů účelových manipulantů ovlivněných dekadencí současné doby.

CO a KDO je dekadentní v současné době a v současné struktúře ČSV :
Jsou to STANOVY stanovující řízení veškeré činnosti z předsednictva a SKUPINA v předsednictvu která si přisvojila veškeré rozhodování a je imunní proti hlasům potřebných k setrvání v nejvyšším postu.
Tato vedoucí SKUPINA v předsednictvu má jen riziko v době konání sjezdu.
Každý sjezd ,jeho příprava,režie,není v kompetenci včelařů delegátů ani ZO a OV.Jeho roční příprava je svěřena jednomu z předsednictva který tím prokáže být platným v předsednictvu i v dalším období.
Stanovy udělující právo vyšším složkám radit nižším složkám a jim dbát těcto rad.
Delegáti jsou povinni účastnit se školení kde se setkávají z nejvyššími představiteli kde jsou seznámeni s problémy předsednictva.Je to takové STAROBYLE VRCHNOSTNI právo první noci./na sjezdu jde pak všechno snadněji bez problemů ex předseda Mandík/

Dekadentní je neomezená moc skupiny která sebe staví do role nepostrádatelnosti závislé s rozvojem ,vlivem na přírodu a životem na planetě.

Domnívám se,že delegát Bartoněk se sám stal obětí a byl ovlivněn dekadenci současné doby a nevědomky se stál tím popisovaným účelovým manipulantem vlků.

člen ZO Brno franta

ma niekto skusenosti s vetranim v bokoch,prip.v zadnych dvierkach odnimatelneho dna,ktore je plne drevene,nezasietovane?

Radime, teoreticky by to možná šlo, stačí to pouze vyzkoušet v praxi a hned je každému jasné, že je to nesmysl. Je to přeně o novém vymýšlení věcí, které jsou již dávno vymyšlené. Jinak se mi nezdá, že by včelaření v DS bylo pracnější,nepočítám li vyšší výnosy a tím ztížené medobraní. Kromě výnosů je přínosem včelaření v DS i výrazně snížená pracnost a jednoduchost ošetřování. To je také důvod proč jsem všechny ostataní úly zrušil a mám jenom Dadanty. Pouze pro chovatelské účely používám několik ležanů na shodnou míru 39 x 35. Zdraví R. Stonjek

Jestli je to na mě, jak jsem psal o kombinaci vysokých rámků a polorámků v
dvou polonastavcích, tak to určitě zkoušet budu. Je přirozeně otázka, jak
moc se to bude využívat, jestli vzácně v nějakých náhodných situacích nebo
pravidelně a tedy jak moc se to od¨razí na pracnosti. Když už ale takovou
možnost mám...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 03, 2006 7:32 PM
Subject: Re: Zimování


> Radime, teoreticky by to možná šlo, stačí to pouze vyzkoušet v praxi a
> hned je každému jasné, že je to nesmysl. Je to přeně o novém vymýšlení
> věcí, které jsou již dávno vymyšlené. Jinak se mi nezdá, že by včelaření v
> DS bylo pracnější,nepočítám li vyšší výnosy a tím ztížené medobraní. Kromě
> výnosů je přínosem včelaření v DS i výrazně snížená pracnost a
jednoduchost
> ošetřování. To je také důvod proč jsem všechny ostataní úly zrušil a mám
> jenom Dadanty. Pouze pro chovatelské účely používám několik ležanů na
> shodnou míru 39 x 35. Zdraví R. Stonjek

Pozri:http://www.omme.hu/portal/index.php?category=programnaptar&id=20060109501

myslím, že to stojí....jen za tu zkoušku

pro včely je to další překážka-více dřeva ,mezery,plástová plocha je nesmyslně rozdělená, sice to včely řeší po svém ale je to jaksi navíc,nevidím jeden důvod proč to vůbec zkoušet.

Zdravím včelaře,

vymazal jsem z webového archivu konference celou diskusi ohledně
Terezína, protože se přímo ani nepřímo nedotýkala včel a včelaření,
což je téma této internetové konference.

Bylo to poprvé, co jsem z této konference něco vymazával. Prosím,
držme se tématu "včely a včelaření" (a případně témat souvisejících).
Jakmile se začne probírat něco jiného, vždy to u některých účastníků
vzbuzuje emoce a nelibost.

Přeji nám všem klidné a zajímavé diskuse o včelařské tématice.

Včelařsky pohodový a bohatý tento rok!

J. P. Baudiš

správa konference

Hmm, vadily nekomu zpravy v archivu konference na webu? Vsichni je uz
mame ve schrance.
Budete mazat i ty necitelne zpravy, ktere obcas chodi? Testy, otazniky a
jine nesmysly?

Dekuji D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Baudis Jan
Datum: 05.02.2006 17:54

>Zdravím včelaře,
>
>vymazal jsem z webového archivu konference celou diskusi ohledně
>Terezína, protože se přímo ani nepřímo nedotýkala včel a včelaření,
>což je téma této internetové konference.
>
>Bylo to poprvé, co jsem z této konference něco vymazával. Prosím,
>držme se tématu "včely a včelaření" (a případně témat souvisejících).
>Jakmile se začne probírat něco jiného, vždy to u některých účastníků
>vzbuzuje emoce a nelibost.
>
>Přeji nám všem klidné a zajímavé diskuse o včelařské tématice.
>
>Včelařsky pohodový a bohatý tento rok!
>
> J. P. Baudiš
>
> správa konference
>
>
>
>

jinak moje včely ve dvou nástavcích mají námrazu nebo spíš led na zadní stěně,v 1N jsou krásně suché, dno zasítované po celé ploše podložku dávám hluboko pod síto -mezera tak deset centimetrů,když si dřepnu včely jsou přes zasítované dno vidět(v 1N), očka mám otevřené,nějakej slabej průvan v trávě u země je moc netlačí
za jakých podmínek se oplatí chovat opravdu silná včelstva zimovaná ve dvou nástavcích, když rosný bod je přes zimu uvnitř ůlu a dokáže na některých stanovištích dělat pěknou neplechu, plíseň apod(což se mi zaplať pánbůh nestalo,protože to roztaje zteče to do dna to to nasákne a já ho při první jarní, kterou dělám fakt dost brzo, měním za suché čisté dezinfikované plamenem,protože až nebo už v prvních teplejšich předjarních dnech vám to plesnivý,protože včely se rozplodují a to je další vlhko a teplo k tomu vlhkému ůlu na 2N, kde včely jsou jaksi víc v dutině....navíc pokud rozšířuju loňskou souší mají včely brzo na jaře jaksi ten jeden nástavek navíc, dá se i odebrat...)nechci úly zamořené sporou plísně a její vlákna na díle...nevím ani co bych s tím dělal, co stím děláte vy?
já bych včelstvo smetl, dílo spálil,nástavky vyžehl a zařadil do kategorie nejmíň použitelných( zkroucené, pomocné apod.),opakovaně změnil stanoviště....

Nejsem si tak docela jist, že to bylo prozíravé rozhodnutí.
S přátelským pozdravem
Petr Lokvenc

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <baudis.konfer/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 05, 2006 5:54 PM
Subject: Re[2]: Výzva správci stránek Včelařské konference.


Zdravím včelaře,

vymazal jsem z webového archivu konference celou diskusi ohledně
Terezína, protože se přímo ani nepřímo nedotýkala včel a včelaření,
což je téma této internetové konference...

Já jsem pro výmaz. Určitě by ty věci neměly upadnout v zapomění. Ale tady
o tom jsou na internetu jiné diskuze, kde se může každý vyjádřit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 05, 2006 5:54 PM
Subject: Re[2]: Výzva správci stránek Včelařské konference.


Zdravím včelaře,

vymazal jsem z webového archivu konference celou diskusi ohledně
Terezína, protože se přímo ani nepřímo nedotýkala včel a včelaření,
což je téma této internetové konference.

Bylo to poprvé, co jsem z této konference něco vymazával. Prosím,
držme se tématu "včely a včelaření" (a případně témat souvisejících).
Jakmile se začne probírat něco jiného, vždy to u některých účastníků
vzbuzuje emoce a nelibost.

Přeji nám všem klidné a zajímavé diskuse o včelařské tématice.

Včelařsky pohodový a bohatý tento rok!

J. P. Baudiš

správa konference

proč je to škoda,při dnešní technice?zvednu telefón,napíšu nebo pošlu /=/
svět se změnil a zrychlil,už nemusíte posílat poštovního holuba.

co říkáte na vývoj situace ohledně cechu prof vcelařů

Vyvažovací zařízení jsem zkoušel před 5-ti lety a nefungovalo.
Na koš zvratného medometu jsem přivařil dvě trubičky,jednu nahoru a druhou na spodek koše.Do obou trubiček jsem postupně přidával ocelové kuličky o průměru 11 mm a vždy jsem s medometem zatočil(6 rám.zvratný).Musím dodat,že v jedné kazetě jsem měl desku o váze 2 kg.Do každé trubičky jsem postupně nasypal 100 kuliček.Kuličky se v trubičkách pohybovali bez odporu ale vždy se natlačili do nejtěžšího místa,takže se nevývaha zvyšovala.
To nefunguje.
Možná jsem udělal něco špatně,ale spíš ne.

Zlozvyky. Mozna by stalo za to, stanovit nekde na webu jasna pravidla
konference a konferenci zoficialnit.
Ja treba nevim, kdo za ni stoji? Kdo ji podporuje ci financuje? Kdo ji
usmernuje ci ridi?

Druha vec je to verejne pristupne webove rozhrani. Opravdu je to treba?
To vetsina zdejsich vcelaru nema email?
Nebo aspon nastavit program tak, aby ze stejne adresy neslo za jednu
minutu vlozit 20 zprav.
Nebo filtrovat html prikazy a znaky.
Hodne prispevku-zmetku by tim odpadlo.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Baudis Jan
Datum: 05.02.2006 22:32

>Ojedinělá nesmyslná podání (ty různé testy či "pozdravy" kohosi, kdo
>se dostal na včelařský web náhodou) se snad dají přežít (když to není
>příliš často).
>
>Horší je to spíše s často či dokonce pravidelně se opakujícími
>některými nešvary stálých účastníků, které dokážou "zaneřádit" webovou
>stránku konference... (Mám na mysli nešvary technického rázu v jejich
>příspěvcích.)
>
>Mj. na webovém rozhraní citelně znepřehledňuje konferenci zvyk, který
>mají někteří e-mailoví účastníci konference: reagují na nějaký
>příspěvek a - byť napíší třeba jen jednu krátkou větu - tak pod svou
>několikaslovnou replikou ocitují celý dlouhý původní příspěvek, na
>který reagují. Pak na tuto jejich reakci odpoví nějaký další e-mailový
>účastník, který připojí svá tři slova, ale pod ně podruhé ocituje již
>jednou zbytečně ocitovaný původní příspěvek. A tak to jde stále dále a
>dále, až se tam citace původního příspěvku "naštosuje" mnohokrát. Z
>původního příspěvku a následných několikaslovných reakcí je pak už
>dosti dlouhý článek složený z mnohonásobné citace původního textíku...
>V posledním příspěvku je tudíž obsažena celá historie diskuse na dané
>téma.
>
>Podobně se tam otravně štosuje všelijaké to smetí, které na konce
>mailů přidávají různé antivirové ochrany. Myslím si, že toho balastu
>je v archivu konference mnohonásobně více, než všech těch občas se
>vyskytujících se "testů", omylem duplicitně vložených příspěvků atd.
>
>Bylo by vhodné, kdyby e-mailoví účastníci konference více mysleli na
>to, že celý e-mail, který odesílají do konference, se zobrazuje jako
>jejich článek na webu. Proto ať nezapomínají vymazat z citace
>příspěvku, na který odpovídají, co nejvíce. Ale je to asi nereálná
>prosba...
>
>Už se o tom zde totiž hovořilo několikrát, ale někteří e-mailoví
>účastníci projevují v tomto směru malou ohleduplnost k těm, kteří
>konferenci čtou jen na webovém rozhraní a prohrabávají se na svém
>monitoru hromadou dlouhých opakovaných citací něčeho, co čtou stále
>dokola...
>
>Jenže s tím se asi nedá nic moc dělat...
>
>-----------
>
>Přeji všem krásný začínající týden a včelám nějaký ten prolet, což je
>myslím to, co v těchto stálých dlouhých mrazech potřebují včelstva
>nejvíce (zvláště ta, co zimují v neuteplených tenkostěnných úlech ;-)
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>
>

> Hmm, vadily nekomu zpravy v archivu konference na webu? Vsichni je uz
> mame ve schrance.

Těm, co se účastní konference přes e-mail, je opravdu jedno, jestli se
něco vymaže z webového archivu. Jenže většina(!) účastníků konference
se účastní přes webové rozhraní, a tam nepatřičné příspěvky ruší.

Smazáním příspěvků jsem též chtěl dát najevo, že bychom do této
konference neměli tahat politiku, protože to jsou pak diskuse, které
neberou konce a většinou nebývají zrovna klidné; např. se rozvíří
vášně kolem různých pohledů na vysídlení sudetských Němců atd. atd.
Obávám se, že politika by zde dokázala rozdělit (a rozčílit)
konferující včelaře ještě více než otázky vedení ČSV, nejasnosti kolem
Včely Předboj, ba dokonce ještě razantněji, než principiálně rozdílné
názory včelařů na otázku použití polystyrenu k výrobě včelích úlů :-)


> Budete mazat i ty necitelne zpravy, ktere obcas chodi? Testy, otazniky a
> jine nesmysly?

Uznávám, že příspěvky na téma Terezín nebylo to jediné, co ruší
přehlednost.

Ojedinělá nesmyslná podání (ty různé testy či "pozdravy" kohosi, kdo
se dostal na včelařský web náhodou) se snad dají přežít (když to není
příliš často).

Horší je to spíše s často či dokonce pravidelně se opakujícími
některými nešvary stálých účastníků, které dokážou "zaneřádit" webovou
stránku konference... (Mám na mysli nešvary technického rázu v jejich
příspěvcích.)

Mj. na webovém rozhraní citelně znepřehledňuje konferenci zvyk, který
mají někteří e-mailoví účastníci konference: reagují na nějaký
příspěvek a - byť napíší třeba jen jednu krátkou větu - tak pod svou
několikaslovnou replikou ocitují celý dlouhý původní příspěvek, na
který reagují. Pak na tuto jejich reakci odpoví nějaký další e-mailový
účastník, který připojí svá tři slova, ale pod ně podruhé ocituje již
jednou zbytečně ocitovaný původní příspěvek. A tak to jde stále dále a
dále, až se tam citace původního příspěvku "naštosuje" mnohokrát. Z
původního příspěvku a následných několikaslovných reakcí je pak už
dosti dlouhý článek složený z mnohonásobné citace původního textíku...
V posledním příspěvku je tudíž obsažena celá historie diskuse na dané
téma.

Podobně se tam otravně štosuje všelijaké to smetí, které na konce
mailů přidávají různé antivirové ochrany. Myslím si, že toho balastu
je v archivu konference mnohonásobně více, než všech těch občas se
vyskytujících se "testů", omylem duplicitně vložených příspěvků atd.

Bylo by vhodné, kdyby e-mailoví účastníci konference více mysleli na
to, že celý e-mail, který odesílají do konference, se zobrazuje jako
jejich článek na webu. Proto ať nezapomínají vymazat z citace
příspěvku, na který odpovídají, co nejvíce. Ale je to asi nereálná
prosba...

Už se o tom zde totiž hovořilo několikrát, ale někteří e-mailoví
účastníci projevují v tomto směru malou ohleduplnost k těm, kteří
konferenci čtou jen na webovém rozhraní a prohrabávají se na svém
monitoru hromadou dlouhých opakovaných citací něčeho, co čtou stále
dokola...

Jenže s tím se asi nedá nic moc dělat...

-----------

Přeji všem krásný začínající týden a včelám nějaký ten prolet, což je
myslím to, co v těchto stálých dlouhých mrazech potřebují včelstva
nejvíce (zvláště ta, co zimují v neuteplených tenkostěnných úlech ;-)


J. P. Baudiš

Není lepší koupit medomet u české firmy ,která používá kvalitní potravinářskou nerez,než cizí firmy feronerez,češi dávají do převodovek ocelová kolečka,cizí plastová,atd.
A co servis,v případě nějakých problémů,náhradní díly?
Né všude se plast hodí.

právě vychází. Obsah najdete na www.modernivcelar.cz

Konference je toho, kdo ji umoznuje. Ten ma taky pravo s ni nalozit podle sve vule. Jestli se Vam to nelibi, muzete s tim nesouhlasit, muzete proti tomu protestovat a to je tak vsechno co proti tomu muzete delat. Jinak se musite podridit pravidlum. Souhlasim s vymazem nerelevantnich prispevku jak z hlediska taktickeho, tak i strategickeho. Zvlaste podporuji vyzvu spravce o odmazavani citaci z dopisu, je to rozsireny nesvar. I ja jsem si odhlasil zasilani prispevku mailem, prave z duvodu neumerneho mnozstvi prichazejiciho balastu.

Konference není standardní e-mailová komunikace, aby tam musela být připojena celá historie. Stačí snad citovat 1-2 věty na které se reaguje. Já také nepíšu do konference e-mailem, abych zbytečně nešířil svoji adresu na počítače lidí, kteří nedokáží technicky zvládnout elementární kultivaci svého sdělení do světa. Jak potom mohou být schopni zabezpečit svůj počítač? Smířil jsem se s tím, že tato konference je včelařský bulvár - špinavý, užvaněný a neseriozní (občas). Lidé jsou různé.

A buďme rádi, že správce konference ji udržuje v chodu a nechtějme po něm, aby pravidelně ten humus četl a čistil.

jestli neznám předcházející zpravu je mi odpověď k ničemu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz>
> Předmět: Re[2]: Výzva správci stránek Včelařské konference.
> Datum: 05.2.2006 22:32:20
> ----------------------------------------
>
> > Hmm, vadily nekomu zpravy v archivu konference na webu? Vsichni je uz
> > mame ve schrance.
>
> Těm, co se účastní konference přes e-mail, je opravdu jedno, jestli se
> něco vymaže z webového archivu. Jenže většina(!) účastníků konference
> se účastní přes webové rozhraní, a tam nepatřičné příspěvky ruší.
>
> Smazáním příspěvků jsem též chtěl dát najevo, že bychom do této
> konference neměli tahat politiku, protože to jsou pak diskuse, které
> neberou konce a většinou nebývají zrovna klidné; např. se rozvíří
> vášně kolem různých pohledů na vysídlení sudetských Němců atd. atd.
> Obávám se, že politika by zde dokázala rozdělit (a rozčílit)
> konferující včelaře ještě více než otázky vedení ČSV, nejasnosti kolem
> Včely Předboj, ba dokonce ještě razantněji, než principiálně rozdílné
> názory včelařů na otázku použití polystyrenu k výrobě včelích úlů :-)
>
>
> > Budete mazat i ty necitelne zpravy, ktere obcas chodi? Testy, otazniky a
> > jine nesmysly?
>
> Uznávám, že příspěvky na téma Terezín nebylo to jediné, co ruší
> přehlednost.
>
> Ojedinělá nesmyslná podání (ty různé testy či "pozdravy" kohosi, kdo
> se dostal na včelařský web náhodou) se snad dají přežít (když to není
> příliš často).
>
> Horší je to spíše s často či dokonce pravidelně se opakujícími
> některými nešvary stálých účastníků, které dokážou "zaneřádit" webovou
> stránku konference... (Mám na mysli nešvary technického rázu v jejich
> příspěvcích.)
>
> Mj. na webovém rozhraní citelně znepřehledňuje konferenci zvyk, který
> mají někteří e-mailoví účastníci konference: reagují na nějaký
> příspěvek a - byť napíší třeba jen jednu krátkou větu - tak pod svou
> několikaslovnou replikou ocitují celý dlouhý původní příspěvek, na
> který reagují. Pak na tuto jejich reakci odpoví nějaký další e-mailový
> účastník, který připojí svá tři slova, ale pod ně podruhé ocituje již
> jednou zbytečně ocitovaný původní příspěvek. A tak to jde stále dále a
> dále, až se tam citace původního příspěvku "naštosuje" mnohokrát. Z
> původního příspěvku a následných několikaslovných reakcí je pak už
> dosti dlouhý článek složený z mnohonásobné citace původního textíku...
> V posledním příspěvku je tudíž obsažena celá historie diskuse na dané
> téma.
>
> Podobně se tam otravně štosuje všelijaké to smetí, které na konce
> mailů přidávají různé antivirové ochrany. Myslím si, že toho balastu
> je v archivu konference mnohonásobně více, než všech těch občas se
> vyskytujících se "testů", omylem duplicitně vložených příspěvků atd.
>
> Bylo by vhodné, kdyby e-mailoví účastníci konference více mysleli na
> to, že celý e-mail, který odesílají do konference, se zobrazuje jako
> jejich článek na webu. Proto ať nezapomínají vymazat z citace
> příspěvku, na který odpovídají, co nejvíce. Ale je to asi nereálná
> prosba...
>
> Už se o tom zde totiž hovořilo několikrát, ale někteří e-mailoví
> účastníci projevují v tomto směru malou ohleduplnost k těm, kteří
> konferenci čtou jen na webovém rozhraní a prohrabávají se na svém
> monitoru hromadou dlouhých opakovaných citací něčeho, co čtou stále
> dokola...
>
> Jenže s tím se asi nedá nic moc dělat...
>
> -----------
>
> Přeji všem krásný začínající týden a včelám nějaký ten prolet, což je
> myslím to, co v těchto stálých dlouhých mrazech potřebují včelstva
> nejvíce (zvláště ta, co zimují v neuteplených tenkostěnných úlech ;-)
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>
>

nic

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Welser Rudolf <rvmos/=/cmail.cz>
> Předmět: cech
> Datum: 05.2.2006 22:35:32
> ----------------------------------------
> co říkáte na vývoj situace ohledně cechu prof vcelařů
>
>
>

Souhlasím.
Zase nechávat v odpovědi dlouhé předchozí příspěvky, když třeba někdo
reaguje na jednu větu je zbytečné zvětšování mailu a konference. Měl by
fungovat nějaký kompromis. Nechat z minulého příspěvku jen to, na co
odpovídám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 06, 2006 8:46 AM
Subject: Re:Re[2]: Výzva správci stránek Včelařské konference.


jestli neznám předcházející zpravu je mi odpověď k ničemu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Baudis Jan <>
> Předmět: Re[2]: Výzva správci stránek Včelařské konference.
> Datum: 05.2.2006 22:32:20
> ----------------------------------------
>
> > Hmm, vadily nekomu zpravy v archivu konference na webu? Vsichni je uz
> > mame ve schrance.

Pozdravujem !
Prosim Ťa obratila sa jedna moja známa , že chce poslať med na rozbor.
Ktro to robí, asi koľko to stoji a kde to treba poslať.
Gabi M.Kominek

Mám návrh,smažme všechny příspěvky které se mě nelíbí a samozřejmě které se komukoli nelíbí.Velmi mě to připomíná doby nedávné.Pokud se mě něco nelíbí nebo mě nezajímá tak to jednoduše nečtu např.příspěvek o Terezínu.Pokud si někdo nechá posílat příspěvky tak přece s tím musel počítat ,že budou chodit i takové které ho nezajímají.
Milan

Hlboko sa omlúvam účasníkom konferencie. Táto správa bola určená pre môjho
priateľa.
Gabi M.Kominek
----- Original Message -----
From: "Gabriel Kominek" <kominek/=/ives.vs.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 06, 2006 10:15 AM
Subject: med


> Pozdravujem !
> Prosim Ťa obratila sa jedna moja známa , že chce poslať med na rozbor.
> Ktro to robí, asi koľko to stoji a kde to treba poslať.
> Gabi M.Kominek
>
> __________ Informacia od NOD32 1.1394 (20060205) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Měl bych pár návrhů pro správce této konference. Na základě informací v helpu:
Budete-li mít pocit, že by se v pravidlech konference mělo něco změnit, zachovejte klid a vyvolejte o tom diskusi. Přidá-li se k Vám alespoň pět dalších účastníků, uskutečníme hlasování (např. zřízením speciální hlasovací e-mailové adresy) a ozve-li více účastníků pro než těch, co se ozvou proti, zavedeme to do používání.



1) Odesílat jednou za nějaké období účastníkům přes mail informační mail o účasti na konferenci. Prostě informační mail, který dostane každý odesílatel mailu na adresy: vcely-info?v.or.cz a vcely-faq?v.or.cz ... třeba jednou za měsíc, nebo dva. (mailové konference toto mívají z důvodu např. opakování pravidel)
2) Mezi operaci skriptu, který po stlačení tlačítka přes webové rozhraní, spustit informační okno s náhledem, který ukáže podobu příspěvku před odesláním. To by mohlo do určité míry zabezpečit chyby v příspěvcích sebekontrolu před odeslání.
3) K tomu webovému rozhraní. Přidat do posloupnosti ještě (např popisek na tlačítku) "souhlas s podmínkami konference a odeslání".
Vedle toho tlačítka dát link na http://www.vcely.or.cz/help.html .
4) Každý se rád poučí a rád dodrží doporučení k používání konference, které je v tom mailu vcely-info, nebo na http://www.vcely.or.cz/help.html, jestliže ho budou pravidelně (mail) nebo před odesláním (web)číst. (možná je to bláhová myšlenka)
5) Dost možná by bylo záhodno přidat (úvodní stránka , archív) nějakou možnost prolistovávat konferenci na základě času.(jako podle roku, měsíce,popř. dne)


Kdo souhlasí, atˇ odpoví ke každému bodu jako odpověď ano nebo ne.

Stačí podoba kupříkladu:
1 -ano
2-ne
3-ne
4-ano
5-ne

Já bych byl pro vše ano. Záleží ale na správci a jeho času. Samozřejmě.

_gp_
http://vindex.ic.cz
http://vindex.ic.cz/search.php

Od firmy Bereza mám 6ti rámkový zvratný medomet s plnou automatikou.Funguje bezvadně a cena víc než dobrá. Vřele doporučuji. Vláďa

Neomlouvej se, byl to po čase příspěvek co sem obsahem patří. Určitě by to zajímalo víc lidí. U nás je možné dát med na rozbor na veterinární správu nebo do Výzkumáku. Dokonce jsou tyto rozbory dotovány. Cena je podle toho, co se v medu má hledat.

Zdravím včelaře,

především děkuji za všechny návrhy a podněty. Konferenci jsme v
průběhu uplynulých pěti let stále technicky vylepšovali, vylaďovali a
přidávali nové funkce. Budeme v tom pokračovat i nadále.

Některé dodatečně implementované funkce konference (např. zobrazení IP
adresy, omezení délky podávaného příspěvku na 10000 znaků) byly
zavedeny právě na návrh uživatelů konference. A budeme v tom průběžně
pokračovat. Je to jen věc časových možností.


> Mozna by stalo za to, stanovit nekde na webu jasna pravidla
> konference

Pravidla jsou uveřejněna na webu, ale dávám za pravdu všem, kteří
soudí, že by se měla více propagovat. Pro začátek je více zviditelním
ve všech možných vrstvách webového rozhraní konference.

> a konferenci zoficialnit.
> Ja treba nevim, kdo za ni stoji? Kdo ji podporuje ci financuje?

Konferenci provozuji já - jakožto soukromá osoba. Nikdo ji nefinancuje
ani nesponzoruje a není to ani potřeba. (Takže nejsme nikomu zavázáni
a konference může být opravdu svobodná.)

> Kdo ji usmernuje ci ridi?

Konference je od samotného svého počátku vedena jako typ internetové
konference - nemoderované. Čili podané příspěvky neprocházejí žádnou
kontrolou ani cenzurou, ale jsou ihned zařazeny.

Moderované i nemoderované konference mají každá své výhody a nevýhody.
Někteří jsou hákliví na jakýkoliv moderátorský zásah konference, jiní
by si zase přáli konferenci přísně moderovanou... O tom už se zde
vedla několikrát diskuse...

------------------

Na závěr: jsem zásadním odpůrcem cenzury (ostatně - pamětníci jistě
vědí - tato konference byla založena jako svobodná, všem přístupná a
co nejširšímu okruhu otevřená a přátelská včelařská(!) debata). Nikdy
nesmažu žádný příspěvek, který se nějak dotýká včelařství a který je
napsán zdvořile, - lhostejno, zda se mi ten příspěvek líbí či nikoliv.
Vždy budu bránit právo kohokoliv napsat sem zdvořile cokoliv, co se
týká včelařství.

Požadavku největší možné otevřenosti a přístupnosti pro nejširší okruh
lidí byla přizpůsobena i technická podoba konference - tj. možnost
plné účasti na této konferenci jak přes e-mail tak přes web. Právě
proto se bráním omezování účasti na konferenci přes její webové
rozhraní (mimochodem, většina účastníků konference do ní přistupuje
právě přes web).

Srdečně zdravím a ještě jednou děkuji za všechny připomínky, které
zazněly.

J. P. Baudiš

1 - ne
2 - volitelne
3 - nesmysl
4 - nerozumim
5 - ano

6) Myslím, že by se dalo udělat do přehledu příspěvků na webu
automatické zkracování původní zprávy na základě porovnání s X
předchozími příspěvky. Mohl by se vypisovat pouze začátek původní zprávy
s odkazem na celé znění příspěvku. Pokud někdo dopisuje reakce k
jednotlivým částem původního příspěvku, většinou ho i zkrátí, takže by
se v tomto případě nemuselo dělat nic.

Milan Čáp

>Mj. na webovém rozhraní citelně znepřehledňuje konferenci zvyk, který
>mají někteří e-mailoví účastníci konference: reagují na nějaký
>příspěvek a - byť napíší třeba jen jednu krátkou větu - tak pod svou
>několikaslovnou replikou ocitují celý dlouhý původní příspěvek, na
>který reagují. Pak na tuto jejich reakci odpoví nějaký další e-mailový
>účastník, který připojí svá tři slova, ale pod ně podruhé ocituje již
>jednou zbytečně ocitovaný původní příspěvek. A tak to jde stále dále a
>dále, až se tam citace původního příspěvku "naštosuje" mnohokrát. Z
>původního příspěvku a následných několikaslovných reakcí je pak už
>dosti dlouhý článek složený z mnohonásobné citace původního textíku...
>V posledním příspěvku je tudíž obsažena celá historie diskuse na dané
>téma.
>
> J. P. Baudiš
>
>

http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?t=131

_gp_
http://vindex.ic.cz

Indikátor rojové nálady a bezmatečnost včelstva.
Máte někdo zkušenosti s tímto výrobkem,
myslím že to tady už proběhlo.

Děkuji

v těch tenkostěnech za letošních neustálých mrazů prolet potřebují určitě míň než v jiných úlech

cobyl původní imeil
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V??zva spr??vci str??nek V?ela?sk?? konference.
> Datum: 06.2.2006 15:44:16
> ----------------------------------------
> v těch tenkostěnech za letošních neustálých mrazů prolet potřebují určitě
> míň než v jiných úlech
>
>
>

Celá kauza Terezín je k vidění na

http://terezin-a-jine.wz.cz/index.php

Zájemci mohou v diskuzi pokračovat přes webové rozhraní, příspěvky se
mailem nerozesílají. IP adresa se zveřejňuje.
Pepa

>> Přeji všem krásný začínající týden a včelám nějaký ten prolet, což je
>> myslím to, co v těchto stálých dlouhých mrazech potřebují včelstva
>> nejvíce (zvláště ta, co zimují v neuteplených tenkostěnných úlech ;-)

> v těch tenkostěnech za letošních neustálých mrazů prolet potřebují
> určitě míň než v jiných úlech

Když se odebírá měl, je vidět, jak včely postupují při vyjídání zásob.
Podle délky proužků měli na podložkách zřejmé, v kolika uličkách sedí
včelí chomáč a jak daleko se už posunul při vyjídání zásob.

Proužky začínají u česnové strany úlu (používám studenou stavbu) a čím
více včely vyjedí zásob, tak se posunují k zadní straně úlu. Tedy čím
jsou ty proužky delší, tím více zásob je spotřebováno.

Mám na včelnici dva typy nástavkových úlů - jednak dřevěné tenkostěnné
nástavky s otevřenými očky bez falců (ty považuji za neuteplené) a
potom palubkové nástavky bez oček a s falcy, ve kterých je uprostřed
stěny 2 cm polystyren (ty považuji za uteplené - i když se jedná spíše
o slabší či střední uteplení). Na včelnici jsou tyto dva typy
proházené mezi sebou vzájemně. Ošetřuji je podobně. Dlouhodobě
sleduji, jak se uteplení projevuje, jaké jsou výhody a nevýhody
jednoduché dřevěné stěny atd. Zimuji všechna včelstva ve dvou
nástavcích.

Při odebírání měli se zřetelně projevuje rozdíl ve stopách měli na
podložce mezi oběma typy úlů. Např. letos při odběru koncem ledna:

Uteplené úly: stopy od měli byly jen krátké pásky u česnové strany,
které nikdy nedosahovaly do nitra úlu hlouběji než do poloviny
(většinou však asi tak do třetiny). Z toho lze soudit, že včelstvo
sedí stále v přední polovině úlu a zásoby v zadní polovině jsou dosud
nedotčeny.

Neuteplené úly: stopy od měli jsou zde pravidelně výrazně delší, vedou
od přední stěny směrem dozadu a sahají vždy přes polovinu (většinou
tak asi do dvou třetin). Z toho lze vyčíst, že včelstvo bylo nejprve u
přední stěny, kde už všechny zásoby spotřebovalo a sune se pomalu do
zadní části úlu; nyní konzumuje druhou polovinu zásob.

V časném jaře bude potřeba prohlídka včelstev v neuteplených úlech,
jak jsou na tom se zásobami. Do uteplených úlů půjdu až koncem dubna
či začátkem května při prvním rozšíření.

Co se potřeby proletu týče, tak ta je dána množstvím spotřebovaných
zásob, protože výkalové vaky včel se plní nestravitelnými zbytky z
konzumace zásob. Čím méně včely stráví zásob, tím méně se plní
výkalové vaky a tím méně potřebují prolet. Proto se stává, že z
neuteplených úlů se včely prolétávají častěji než z uteplených, kde
klidně sedí uvnitř (někdy se to mylně vysvětluje tím, že včely v
uteplených úlech kvůli tepelné izolaci nevědí, že je venku teplo a že
mohou vykonat prolet).

J. P. B.

Od: Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz>
...
> Co se potřeby proletu týče, tak ta je dána množstvím spotřebovaných
> zásob, protože výkalové vaky včel se plní nestravitelnými zbytky z
> konzumace zásob. Čím méně včely stráví zásob, tím méně se plní
> výkalové vaky a tím méně potřebují prolet. Proto se stává, že z
> neuteplených úlů se včely prolétávají častěji než z uteplených, kde
> klidně sedí uvnitř (někdy se to mylně vysvětluje tím, že včely v
> uteplených úlech kvůli tepelné izolaci nevědí, že je venku teplo a že
> mohou vykonat prolet).

........
Z mého pozorování:

Z neuteplených včelstev nelétají častěji proto, že by měly včely plnější výkalové vaky, ale proto, že mají kratší kontakt se slunečním svitem. Ten je způsoben lepší vodivostí stěny úlu, ale také barvou jednoduché stěny. Je to vidno v ukázce posypaného sněhu popelem... Sluneční svit je ale rušícím elementem, protože ten může dokonce způsobit jiný pohyb po zásobách (a to hlavně odtržení od nich do strany), jestli je teplejší stěna než strop.

Ale i přesto všechno není potřeba mít vážnější pochybnosti o tenkostěnných úlech, protože je lze s úspěchem používat pro zazimování včelstev u nás. Nepřítelem je totiž venkovní průvan a větry. Ne nízká teplota. Narážím tím na otevřená česna na celou šíři a ve spojitosti v větrným stanovištěm. To je dle mých dosavadních zkušeností žrout zásob. Nemluvě o umístění plodového tělesa před zimováním. (vhodnost a přirozenost nepřímo teplé či studené stavby) A i v zatepleném (třeba sendvičových 1/3/1 cm) úlu může být pěknej průvan. Podle mých dosavadních zkušeností jde především oto nemít, dle fyzikálních jevů, takříkajíc průvan. Jde to samozřejmě lépe zabezpečit přes uteplení.

Z literatury.
V chladnějších oblastech je to řešeno halou, nebo stébnikem, balením (omotáváním) úlů), udržováním sněhové přikrývky (sněhový krecht).

Mám tušení, že horší zimování a delší pozorovatelný spad byl způsoben tím "průvanem".

_gp_
http://vindex.ic.cz

>Mám tušení, že horší zimování a delší pozorovatelný spad byl způsoben tím "průvanem".

Podle mne tento závěr nevychází ze správných předpokladů. Znamenal by totiž, že VŠECHNY a JEN neuteplené úly trpěly průvanem. Což ovšem nevíme, neboť neznáme stav úlů na včelnici J.P.B. Naopak J.P.B je zná a ví co pozoroval. Přikláním se věřit spíše autorovým pozorováním, odpovídají i zákonům termodynamiky.

Radim Polášek (195.113.155.3) --- 4. 2. 2006

"Jestli je to na mě, jak jsem psal o kombinaci vysokých rámků a polorámků v
dvou polonastavcích, tak to určitě zkoušet budu."
....
Nebudeš první. Pokud je to z nějakých důvodů nutné, tak to jde. Nesmíš ale zapomenout, kde máš dlouhé plásty, a nezvedat tam v půli nástavek. To je pak mazec.
Já jsem to dělal kdysi, když jsem zaváděl vysoký rámek a včely nechtěly přejít na mezistěny. Tak jsem jim dával vysoké rámky mezi nízké k vystavění a zaplodování a pak je převěšoval do vysokého nástavku. Včely se pak natáhly za nimi.

Loni jsem to dělal znovu z nedostatku díla. Nové vys.rámky jsem už nedrátkoval a oddělky z plemenáčů na vysoké r.jsem
převěsil do dvou NN a doplnil N.rámky. Na to jsem dal vys.nástavek Langstrotha a doufal, že tam přejdou.
Někdy jo, a někdy ne. I když v něm bylo jádro vystavěných plástů, včely jsem krmil a podle knih tam měly všechny přejít, tak některé nepřešly.
Kombinaci N a V rámků jsem taky v začátcích zkoušel v almárkách, kde jsem si ověřoval, jestli dělená plocha (asi 3x 24*20) včelám vadí či ne.
Udělal jsme rámky vsoké asi 60cm a ponechal jsem jim asi 2-3 poblíž česna, aby na nich probíhal předjarní (zimní)rozvoj. Tady u nás je sníh někdy až do dubna.

Ani jedny pokusy mě nepřesvědčily a kromě nouzových situací bych V a N rámky nekombinoval vedle sebe. Provozně to přináší jen komplikace.Včelám to nic nepřinese.
Pokud si vzpomínam, v Zubří snad dělali pokusy, jak moc vadí včelám dělená a nedělená plodová plocha s ohledem na výnos. Výsledek byl celkem nevýrazný. Význam měl jen pro rannou snůšku.

> Od: 164410 :

Přikláním se věřit spíše autorovým pozorováním, odpovídají i
zákonům termodynamiky.
........

Nejsou z příspěvku známy přesně rozdíly v konstrukcích (zateplení) dvou typů úlů p. Baudiše. (popř. pozici na stanovišti) Jak můžeš znát jejich úlovou termodynamiku?


_gp_
http://vindex.ic.cz

A.Slamka (e-mailem) --- 3. 2. 2006

"ma niekto skusenosti s vetranim v bokoch,prip.v zadnych dvierkach odnimatelneho dna,ktore je plne drevene,nezasietovane?"
......
Velice dobrý článek od Ing. Pavla Holubce ve Včelařství 3/98 str. 65. Rozhodně jej doporučuji k přečtení a zároveň chci zaplakat, že ani ve třetím tisíciletí není k dispozici obsah Včelařství na internetu v elektronické podobě. Inu, koho si volíme, toho máme.
citace z http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005021401.
....
I po dalších letech zkušeností bych zvolil větrání ve dně.
Pokud je to výrobně jednodušší, tak to včelám vyhovuje. Nemusí být po celé ploše, stačí 25x25 až 30x30. Ale to je na včelaření pěkné, že pokud to včelaře neživí, může si dělat co chce.
Znám jednoho včelaře, co má větrání na zadní straně dna chválí si to.

vsusicky (195.39.10.34) --- 3. 2. 2006

"Já jsem takto přišel o 1 včelstvo před 3 lety, kdy jsem zimoval silný oddělěk v 1 VN a 1 NN, ale po zakrmení jsem nezkotroloval uložení zásob. Včely zůstaly v NN, ale zásoby byly spodním VN. Kdybych to v září zkontroloval a přehodil nástavky, bylo vše OK"

.....
Jak už jsem tady asi před měsícem psal, že jsem teď v zimě byl nucen machrovat s nástavky, protože některá včelstva nebyla v dosahu zásob, tak to mohu potvrdit a rozvinout.

Při odběru měli jsem prohlédl větší množství včelstev, a dvě dokonce i oplakal. Další jsme spojoval.
I když jsem před dokrmením v srpnu prohlédl nástavky a plodový nástavek vždy přendal dolů a doplnil zásoby, tak se některá včelstva (většinou nově utvořená s mladými matkami)
proplodovala do horního. Dolní nástavky, i sousední neobsednuté plásty byly plné zásob.
Přičítám to letošnímu prodlouženému podzimu. V polovině srpna se zde náhle zlepšilo počasí a ještě v říjnu nosily včely pyl,a podle stop na podložkách plodovaly i na konci října při první fumigaci.
Pak se náhle ochladilo, dokonce tak, že už nešlo fumigovat. Tak si vysvětluji, že včely se dostaly až do horního nástavku a v uličkách s plodem spotřebovaly většinu zásob a už si je sem nenanosily.
Pěkná a souvislá zima sice byla pro ostatní včelstva příjemná, ale tyto na to doplatily.

V této souvislosti bych se zeptal ostatních, zda jejich včely čtou odbornou literaturu:-), která tvrdí, že včely VŽDY ukládají zásoby nad sebe a v zimě se pohybují po svislé ose, pokud je jim dána možnost?
Já jsem pro upřesnění a používání slova VĚTŠINOU.

Jinak mráz opravdu včelám nevadí, pokud mají dostatek zásob a jsou přiměřeně silné.
Když jsem začínal, dostal jsem i atypické úly na malé rámky asi 27*25 na studenou stavbu. Tedy žádní siláci to nebyli. Měl jsem je vystaveny včelnicově. Při odběru měli jsem asi špatně zavřel obrtlíky a při jedné procházce jsem objevil vypadlé okénko.
Sníh úl úplně zafoukal. Byl až mezi rámky. Oškrábal jsem co se dalo, dvířka a okénko vrátil, a vynadal si za odepsané včelstvo.
Tehdy zde byly vlny mrazů, které dosahovaly až k -30stupňům.
Včelstvo to přežilo a nepozoroval jsem při jarním rozvoji nic mimořádného.

Teď jsem koukal přes fólii, že v úlech je led a jinovatka všude, kde nejsou včely. Bez ohledu na tepelnou izolaci.
Mrazy jsou okolo -20, někdy i trochu víc. Přes to se zdá, že včelstva plodují, a ledu ndebají.

Neměl jsem na mysli něco tak komplikovného, omlouvám se, nýbrž jen prostý fakt, že tam kde je větší zima, se musí víc topit, aby se dosáhlo určité teploty. A tím pádem i víc přikládat. Ta termodynamika je zavádějící.

J.Baudiš:
[Uteplené úly: stopy od měli byly jen krátké pásky u česnové strany,
které nikdy nedosahovaly do nitra úlu hlouběji než do poloviny
(většinou však asi tak do třetiny). Z toho lze soudit, že včelstvo
sedí stále v přední polovině úlu a zásoby v zadní polovině jsou dosud
nedotčeny.
"Neuteplené úly: stopy od měli jsou zde pravidelně výrazně delší, vedou
od přední stěny směrem dozadu a sahají vždy přes polovinu (většinou
tak asi do dvou třetin). Z toho lze vyčíst, že včelstvo bylo nejprve u
přední stěny, kde už všechny zásoby spotřebovalo a sune se pomalu do
zadní části úlu; nyní konzumuje druhou polovinu zásob."]

Je to možný výklad, nebo je to taky jinak. Dle O. Brennera - zákonitost česna. Plod i včely potřebuje kyslík, tak pokud úl není větrán (a výše uvedené uteplené nejsou), tak si zakládají zimní chomáč u česna.
V úlech s očky už to není kritické, úl je provětráván komínovým efektem.
Průvan považuje O. Brenner za jednoho z největších nepřátel zimujících včel - odebírá intenzívně chomáči teplo. Ale i on doporučeje vzdušné zimování a prodyšný strop.
Očko v přední stěně ale způsobuje jen cirkulaci, nikoli proud vzduchu , který by proudil okolo chomáče a ochlazoval jej.
Odpor způsobený členitým povrchem prázdných plástů a možnost najít cestu s nižším odporem podél stěn i nepoměr průřezu nástavku a očka - to vše je dle mně argumetace, která spíše popírá vznik průvanu, který by způsoboval vyšší spotřebu zásob i v případě, že by bylo zasíťované dno a proud studeného vzduchu by teoreticky mohl okolo chomáče proudit.
Dále je zde argumet nižší tepelné kapacity a vodivosti suchého vzduchu ve větraném úle, oproti nevětranému.

Já již nechávám většinou všechna očka otevřená, jen zajištěná proti myším. Za mrazů jako jsou teď, jsou stejně prodyšně ucpaná námrazou. Je to taková zpětná vazba.

J.Baudiš:
[Uteplené úly: stopy od měli byly jen krátké pásky u česnové strany,
které nikdy nedosahovaly do nitra úlu hlouběji než do poloviny
(většinou však asi tak do třetiny). Z toho lze soudit, že včelstvo
sedí stále v přední polovině úlu a zásoby v zadní polovině jsou dosud
nedotčeny.
"Neuteplené úly: stopy od měli jsou zde pravidelně výrazně delší, vedou
od přední stěny směrem dozadu a sahají vždy přes polovinu (většinou
tak asi do dvou třetin). Z toho lze vyčíst, že včelstvo bylo nejprve u
přední stěny, kde už všechny zásoby spotřebovalo a sune se pomalu do
zadní části úlu; nyní konzumuje druhou polovinu zásob."]

Je to možný výklad, nebo je to taky jinak. Dle O. Brennera - zákonitost česna. Plod i včely potřebuje kyslík, tak pokud úl není větrán (a výše uvedené uteplené nejsou), tak si zakládají zimní chomáč u česna.
V úlech s očky už to není kritické, úl je provětráván komínovým efektem.
Průvan považuje O. Brenner za jednoho z největších nepřátel zimujících včel - odebírá intenzívně chomáči teplo. Ale i on doporučeje vzdušné zimování a prodyšný strop.
Očko v přední stěně ale způsobuje jen cirkulaci, nikoli proud vzduchu , který by proudil okolo chomáče a ochlazoval jej.
Odpor způsobený členitým povrchem prázdných plástů a možnost najít cestu s nižším odporem podél stěn i nepoměr průřezu nástavku a očka - to vše je dle mně argumetace, která spíše popírá vznik průvanu, který by způsoboval vyšší spotřebu zásob i v případě, že by bylo zasíťované dno a proud studeného vzduchu by teoreticky mohl okolo chomáče proudit.
Dále je zde argumet nižší tepelné kapacity a vodivosti suchého vzduchu ve větraném úle, oproti nevětranému.

Já již nechávám většinou všechna očka otevřená, jen zajištěná proti myším. Za mrazů jako jsou teď, jsou stejně prodyšně ucpaná námrazou. Je to taková zpětná vazba.

>>Mám tušení, že horší zimování a delší pozorovatelný spad byl způsoben tím
> "průvanem".

> Podle mne tento závěr nevychází ze správných předpokladů. Znamenal by
> totiž, že VŠECHNY a JEN neuteplené úly trpěly průvanem. Což ovšem nevíme,
> neboť neznáme stav úlů na včelnici J.P.B.

Vzhledem k tomu, že se snažím (více méně jen pro vlastní potřebu)
ověřovat praktické rozdíly chovu včel v uteplených a neuteplených
úlech, dbám na to, aby se úly ve všem (kromě uteplení a oček)
shodovaly. Takže pro uteplené i neuteplené úly používám stejný typ dna
(což je možné vzhledem k tomu, že oba typy nástavků mají stejný
půdorys; je to krabicové dno, 10 cm podmet, šíře česna přes celou šíři
dna, ve dnu větrací síť - ta je ovšem při sbírání měli překryta
podložkou). Stejně tak jsem dříve používal shodný typ stropu (folie a
3 cm PS a na tom střecha proti dešti), dnes pro některé uteplené úly
používám průvzdušný strop bez fólie i za cenu horšího uteplení. (Jinak
pro informaci: rámková míra 39*24, čtvercový půdorys nástavku;
zimování zásadně ve dvou nástavcích.)

Ohledně průvanu - pochopitelně souhlasím. Průvan v úlu je mor na
zimující včely. Ale vzhledem k otevřeným očkům v neuteplených úlech
jím více trpí včelstva zde zimující (jenže otevřená očka neodlučně
patří k technologii chovu včel v jednoduchých nástavcích). Stejně tak
i bezfalcové spojení nástavků - i zde je větší možnost průvanu než u
falcovaných nástavků.

K výhodám zimování v neuteplených nástavcích patří větší sucho uvnitř.
Nejen kvůli většímu pohybu vzduchu díky očkům. Vnitřní stěna úlu je v
jednoduchých nástavcích chladnější než v uteplených (stává se, že
promrzá). Což znamená, že se na ní lépe sráží vodní páry. Tím se
snižuje koncentrace vzdušné vlhkosti ve vnitřním klimatu úlu a
zimování je tedy sušší (řekl bych, že tento efekt studených stěn
opravdu výrazně přispívá k suchu uvnitř - snad ještě více než očka).
Oproti tomu falcované uteplené nástavky mají problémy s vnitřní
vlhkostí v zimě - řešením tady je dbát na průvzdušnost stropu - nějaký
propustný materiál, aby se vodní páry dostávaly ven difusí.

Větší spotřeba zásob v neuteplených úlech v průběhu zimování ale
hlavně koncem zimy a v předjaří - to je prostě realita.

J. P. Baudiš

164410:
....nýbrž jen prostý fakt, že tam kde je větší zima, se musí víc topit, aby se dosáhlo určité teploty. A tím pádem i víc přikládat. Ta termodynamika je zavádějící
.....
Je to zavádějící představa, když dám žárovku do izolované a neizolované bedny, tak je zřejmé, že v izolované bude v prostoru mezi žárovkou a stěnou vyšší teplota. Energie nebude unikat.
Ale teploty uvnitř žárovek se už nebudou moc lišit.
Chomáče včel jsou ty žárovky. Letos jesm si to opět potvrzoval pohledem shora pře folii. Několik cm od chomáče je při minus 20 led v uteplených (i 9cm polystyrenu) i neuteplených (19mm dřeva). To znamená, že únik tepla z chomáče do stran není nijak výrazný a ani u uteplených úlů nedokáže ohřát vzduch nad 0.
Na folii je vidět půdorys, kde je pod ní vyvíjeno teplo.
Ta plocha je zhruba stejná. A nelze z ní odvodit vytápěný objem (neznámá výška chomáče).
Protože plásty + včely izolují a udrží teplo v chomáči, není to v této zimní fázi kritické s izolací. V následném jarním rozvoji už to není tak jednoznačné.
Co je třeba asi nutně izolovat, to je strop.

> jen prostý fakt, že tam kde je větší zima, se musí víc topit, aby se
> dosáhlo určité teploty. A tím pádem i víc přikládat.

To platí hlavně v předjaří a na jaře, kdy včelstvo ploduje a aktivně
vyhřívá úlový prostor.

Nicméně i v první polovině zimy, kdy včelstvo neploduje a nevyhřívá
prostor úlu, chová se včelí chumáč jako teplé těleso, které pasivně
přihřívá (abychom se vyhnuli slovu "vyhřívá") vnitřní prostor úlu. V
utepleném úlu se tedy včelí chumáč nalézá v prostoru s poněkud vyšší
teplotou než v neutepleném úlu.

Podle provedených měření si včelí chumáč dokáže v takovém případě
mírně ovlivňovat teplotu v úle tak, aby to vyhovovalo potřebám
zimovaní. V silných mrazech více včelstvo spotřebovává, tím pádem
chumáč i více topí (tedy nepřímo ovlivňuje teplotu v úle), a když je
úl opatřen izolací (a není v něm průvan), tak toto vyprodukované teplo
neunikne tak snadno, ale zmírní mráz v úle, následkem čehož včely měně
spotřebují, chumáč méně topí. Zdá se, že tato autoregulace má snahu
dostat teplotu v úle někam kolem nuly. Ale zdá se též, že jen dobře
uteplený úl dovolí včelstvu tuto samovolnou regulaci provádět důsledně
- odměnou včelaři je pak velice nízká spotřeba zásob v zimě i v
předjaří.

Nu, kdyby nic jiného, tak izolace mírní v zimě výkyvy mezi dnem a nocí
a přispívá ke klidnějšímu průběhu zimování bez rychlých výkyvů
teploty.

Objevovaly se námitky, že úlová izolace způsobuje "přehřátí" vnitřního
prostoru úlu v zimě, tím rozvolňování chumáče, neklidné zimování a
následně zvýšení spotřeby. V praxi se to však nepotvrzuje.


J. P. Baudiš

Protože sabotuji globalizaci a supermarkety příliš nenavštěvuji, jsme odkázán na občasnou nabídku v létácích.
Z nich jsem nabyl dojmu, že prognozované nižší ceny cukru se asi nekonají,
Světové (komoditní) ceny cukru zatím v reakci na ropu (bioetanol z cukru - Brazílie) neustále stoupají a budou stoupat. Ty nemají přímý vliv (zatím) na regulované maloobchodní ceny u nás.
Ale pro jistotu se ptám, sleduje někdo ceny v marketech? Byly teď nějaké akce s cukrem?
Možná by jsme se mohli spálit a litovat, až budou ceny cukru jen v regulovaných mezích.

> Dle O. Brennera - zákonitost česna. Plod i včely potřebuje kyslík,
> tak pokud úl není větrán (a výše uvedené uteplené nejsou), tak si
> zakládají zimní chomáč u česna. V úlech s očky už to není kritické,
> úl je provětráván komínovým efektem.

Zní to zajímavě. Jenže podle stop měli, tak oba typy včelstev začaly u
česnové stěny. Proč tam včelstva uteplená zůstávají, resp. pohybují se
jen pomalu dozadu, kdežto včelstva neuteplená tam také začala, ale
urazila již značnou vzdálenost směrem do zadních partií úlu.

Pokud správně chápu cestu včelího chumáče po plástech v zimě v průběhu
zimování, tak jsou to tyto tři fáze:

a) začínají někde spíše dole (v prvním nástavku, či mezi prvním a
druhým nástavkem) u česnové stěny. (Začátek zimy)

b) V průběhu zimování jde včelí chomáč nejprve nahoru a drží se u
česnové stěny.

c) Když už nemá kam jít nahoru, ale narazí na strop, tak jde pod
stropem směrem dozadu. (Platí pro studenou stavbu.)

Mám zato, že včelstva v uteplených úlech jsou (ke konci ledna) stále
někde ve fázi "b" nebo na přechodu mezi "b" a "c". Kdežto včelstva v
neuteplená jsou už dlouho ve fázi "c".

--------------

Další zajímavostí, o níž jsem se zapomněl zmínit, je množství měli. Z
neuteplených úlů mám díky dlouhým páskům měli nekolikanásobně více
sběru než z uteplených, ve kterých jsou pásky jen krátké a zároveň i
řidší (je tam jen jemně nasypáno).

> Očko v přední stěně ale způsobuje jen cirkulaci, nikoli proud
> vzduchu , který by proudil okolo chomáče a ochlazoval jej. Odpor
> způsobený členitým povrchem prázdných plástů a možnost najít cestu s
> nižším odporem podél stěn i nepoměr průřezu nástavku a očka - to vše
> je dle mně argumetace, která spíše popírá vznik průvanu, který by
> způsoboval vyšší spotřebu zásob i v případě, že by bylo zasíťované
> dno a proud studeného vzduchu by teoreticky mohl okolo chomáče
> proudit.

To zní zajímavě. Znamenalo by to ve svém důsledku, že na vině větší
spotřeby u neuteplených úlů není průvan, ale prostě nižší teplota v
úle.

> Já již nechávám většinou všechna očka otevřená, jen zajištěná proti
> myším.

Já taky. Letos mi jedním očkem vlezla dovnitř myš, což se mi dlouhá
léta nestalo. Tak jsem ji tam nechal a byl zvědav zda přežije ošetření
aerosolem. Bohužel, zdá se, že přežila. Není třeba vysvětlovat, co to
znamená.

J. P. Baudiš

K tomu, co jsem napsal níže, ještě upřesňuji:

Tuto autoregulaci teploty vnitřního prostoru úlu nelze přeceňovat.
Určitě nezabrání promrznutí úlu v tak silných mrazech, jako jsou
letos, stejně jako nebrání promrznutí i při slabších mrazech. Ale
myslím (a bylo to měřeno - někde ve Včelařství publikováno), že dokáže
ten mráz uvnitř zmírnit, pokud teplo, které vyprodukuje chomáč
trávením zásob, neuteče ven průvanem nebo neizolovanými stěnami.

Mráz v úle má však jednu výhodu - sucho (chladný vzduch pojme méně
vodních par než teplý). Vodní páry se vymrazí do jinovatky apod. A
vzhledem k tomu, že se tento mráz spíše udrží v úlech neizolovaných
než v úlech izolovaných, tak je toto sucho plusem pro neizolované úly.

> Podle provedených měření si včelí chumáč dokáže v takovém případě
> mírně ovlivňovat teplotu v úle tak, aby to vyhovovalo potřebám
> zimovaní. V silných mrazech více včelstvo spotřebovává, tím pádem
> chumáč i více topí


J. P. Baudiš

J.Baudiš:
Další zajímavostí, o níž jsem se zapomněl zmínit, je množství měli. Z
neuteplených úlů mám díky dlouhým páskům měli nekolikanásobně více
sběru než z uteplených, ve kterých jsou pásky jen krátké a zároveň i
řidší (je tam jen jemně nasypáno).
.........
To mi připomělo, že jsem letos vážil, kolik měli jsem sebral.
Tak tady to je: (L = Langstrot 24cm)
2 L (usazené roje) 1g, průměr 0,5g stanovište karanténa
5 L 5g, průměr 1,0g stanoviště 2
23L 37g, průměr 1,6g doma
32 směs úlů 50g, průměr 1,56g doma

směs úlů je L + Brenner, většinou izolovaný včetně silně izolovaných 9cm polystyrénu.

Takže, nic z toho asi nelze dovodit.
Stanoviště 2 je na kopci o téměř 200 výše. Já jsme u Labe, asi 300, ono na 500mnm. Poměrně otevřené, ale před přímý větry chráněné. A má míň měli.

Ale, asi je pozdě něco odvozovat, protože před odběrem měli tady bylo oteplení (k 0st). Některé včely (hlavně silnější) toho vužily a přemisťovaly zásoby. To jsme pozoroval. I u neizolovaných úlů bylo vidět jak vyvinuly teplo a ohřáli sousední uličky a běhaly tam.

K délce řádků měli. Nějak jsem nepostřehl, jak vysoké jsou úly. Pokud měly možnost formovat libovolně tvar chomáče, tak délka měli nic jednoznačně neurčuje.

Baudis Jan:
...
> Mám zato, že včelstva v uteplených úlech jsou (ke konci ledna) stále
> někde ve fázi "b" nebo na přechodu mezi "b" a "c". Kdežto včelstva v
> neuteplená jsou už dlouho ve fázi "c". ...
....

A nejsou to jen silnější včelstva, která prostě postupují vzhůru? Dalo by se nato dojít, jestli se podložky po odebrání měli vrátily a znovu je viditelný širší spad. Jestli je to fáze "c", tak by musela měl padat pouze "na konci".

_gp_
http://vindex.ic.cz

j.Baudiš: "v uteplenom úli sa včelí chumáč nachádza v priestore s vyššou teplotou, ako v neuteplenom úli".
Prečo by to tak malo byť? Zimujúci chumač úľový priestor do strán navyhrieva ako v uteplenom, tak v neuteplenom úli. Zo zimujúceho včelstva odchádza vydýchanú vzduch s nutnými vodnými parami smerom hore. Toto potvrdil i Karel, keď pozoroval zimujúci chumač pod priesvitnou fóliou, tam kde vystupujú ohriate pary je fólia čistá, okolo neho je na fólie ťad a vyzrážaná voda. Včelstvo do strán teplo nevyžaruje, ako sa často tvrdí, včelstvo je v zime pasívne. Teplota zimujúceho včelstva je za normálnych okolností (včely neošetrujú plod) v rozmedzí +20°C (v strede chumáča) po +8°C (na jeho okraji). Pre okrajové včely táto teplota stačí, aby sa po spotrebovaní zásob, ktoré si berú do medného vačku, mohli vrátiť do stredu chumáča, tieto včely vystriedajú nové včely zo stredu chumáča. Časť týchto okrajových včiel odpadne na dno úľa a uhynie.

Pri hodnotení uteplených a tenkostenných úľov autori často zabúdajú na fakt, že úľ oproti npr. domu, sú po celý rok otvorené letáčom a teraz často aj zasieťovaným dnom, taký teplý či studený vzduch, aký je v tom čase v otvorenom priestore. Potom je úplne jedno či je úľ uteplený alebo má jednoduché steny. Do každého prúdi rovnako studený alebo teplý vzduch.
Jednu zimu som robil merania v obidvoch typoch úľov na studenú stavbu na dne úľa, tesne pod zimujúcim chumáčom. Včelstvá nezúžené, zimujúce na 10 plástoch.
Uteplený úľ mal steny i pevné dno, lambda stien a dna 65cm ekvivalentu tehlového múra z plnej pálenej tehly-cihly. Meranie bolo za tých istých teplotných podmienok.
Teplota nočná: -13°C, vonkajšia teplota v čase merania bola o11,00 hod. -1,5°C, teplota v uteplenom úli -4,5°C
-1,5°C, -"- v tenkostennom úli -1,0°C
Vidíte ten paradox, teplota vuteplenom úli o -3,5°C nižšia, ako v tom zatracovanom tenkostennom úli (dno 3mm sololit. Vysvetlenie je jednoduché, nočná teplota vkĺzaním ponad dno do úľa ochladila uteplené dno hlboko pod nulou, uteplené dno naakumolovalo nočný chlad a cez deň keď už teplota sa zdvihla, z dna v uteplenom úli ovplyvňovala negatívne úľové prostredie.

Od 14.1. meriam teploty dvoch úľoch PUT B10 (sú nezúžené 10 plástov), v jednom včelstve je teplomer nad zimujúcimi včelami (chumáč je 6-7cm pod hornou latkou smerom k prednej stene úľa. Teplomer je položený v uličke v strede zim. včelstva guľôčkou smerom dolu a prikrytý tromi kovralovými koberčekmi. Uteplenie je priedušné, vlhký vzduch odchádza voľne do priestoru, prostredie je suché. Druhé meranie robím v takom istom úli, len teplomer je v tesnom spojení so zimujúcim chumáčom, čiže včely teplomer priamo kontaktujú.
Prvý úľ: vonkajšie teploty sú v priemere v čase merania vonku od -1°C po -9°°C, priemer -4,5°C, vnútorné teploty sú v priemere +5°C, teplotný rozdiel +9,5°C
Druhý úľ: tie isté časové údaje, vnútorné teploty sú v tomto úli vyššie +8,0°C (vplyv priameho kontaktu s chumáčom), teplotný rozdiel oproti prvému úľu v priemre je 12,5°C.
Tak vidíte, ako je to s teplotou v úli so zimujúcim včelstvom, izolácia nemá nejaký priamy vplyv na teplotu v úli. Podľa váženia včelstva (každé 2 dni), spotreba pri priemernej teploty do -3,5°C je nízka od 1,3 do 2,5dag zásob, pri teplotách od -5°C a vyšie spotreba narastá až do 6,5dag .
Celková spotreba normálneho včelstva od 1.11 do 5.2.06 je 1,45kg. Už druhý rok robím pokusy so súženým letáčom na 1,5 až 2,5cm, teda úplne opačne ako som to robil doteraz. To minimum vzduchu stačí včelstvu na pokojné zimovanie a podľa váhových pomeroch sporí aj zásoby. Týmto zúžením letáča úplne ignorujem doporučenia odborníkov na veľkosť letáčov, ktoré by mali mať plochu 10cm2
3.2 pri dennej teplote -3°C- svietilo slnko ,som robil kontrolu uloženia zimujúceho včelstva v úli PUT-B1O, priestorove a výškove. Všetky ponechané plásty sú naplnené 1,5kg zásob, takže im nehrozí, aby si včely vybrali miesto na zimovanie bez zásob.
Som presvedčený, že včelstvo v zime potrebuje prijímať neustále materskú látku a z týchto dôvodov musí zimný chumáč zaujať výhodnú polohu, aby uličky s včelami boli prepojené vpredu, vzadu a často pod plástanmi. Aby som im umožnil komunikáciu v strede úľovej plochy a mohli medzi sebou jednoducho komunikovať, urobil som nožom v strede plástu pod hornou latkou otvor 10x100mm. Ako včely zimujú som zistil priamo zmienenou kontrolou.Upravené 51 včelstiev.
Zimný chumáč: hore, stred úľa, na prielezoch 27 včelstiev
dole, stred úľa, vpredu 5 -"-
hore, -"- -"- 11 -"-
horem,vľavo , vzadu 6 -"-
Aj tu včely robia v rozpore s tým čo pociťuje človek, ktroý im chce naordinovať to "najlešie", len včelár zabúda, že včely sa neriadia ľudským rozumom, ale pudmi, ktoré získali v časoch evolúcii.

Anton Tur??ni :
...
> Od 14.1. meriam teploty dvoch úľoch PUT B10 (sú nezúžené 10 plástov), v
> jednom včelstve je teplomer nad zimujúcimi včelami (chumáč je 6-7cm pod
> hornou latkou smerom k prednej stene úľa.
....

ˇasopis Moderní včelař osvětluje tepelné hodnoty v úlu, na úlu, atp. v článku "Do soukromí zimujícího včelstva nahlédněte termokamerou!". Je to na odkazu(pdf soubor) : http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf . Na stranách 13 - 14.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Re: Výzva správci stránek Včelařské konference.
Dokážete ten zakódovaný nesmysl přečíst? Já ne. A toto mi na konferenci vadí nejvíce. Jak proboha ty příspěvky kódujete nebo co za písmo (řez písma) používáte? Pokud je to nestandartní řez písma, potom po náhradě standartním písmem to dopadá takhle!
Co se týká vlastní konference, jsem celkem spokojen, ty kecy některých diskutujících je třeba odignorovat.
Vytrvale mrzne celé dni.

Vosk počas roka získavám klasickou cestou: tavením stavebného diela v slnečnom tavidle a zo starých suší. Čo som si však u niektorých včelárov všimol, ich vosk je krásny žltučký, kým môj je tmavý, špinavý. Vedel by mi niekto napísať návod na na čistenie špinavého vosku? Frant.

http://www.agris.cz/detail.php?iSub=518&id=146344

Je to zavádějící představa, když dám žárovku do izolované a neizolované bedny, tak je zřejmé, že v izolované bude v prostoru mezi žárovkou a stěnou vyšší teplota. Energie nebude unikat.
Ale teploty uvnitř žárovek se už nebudou moc lišit.

Opět nemůžu souhlasit. Je to špatný příklad. Vychází z toho, že žárovka - včelstvo má konstatntní výkon, což není pravda. Včelstvo svůj výkon přizpůsobuje okolní teplotě. Já nerozumím, proč je stále zpochybňován fakt, že teplo uniká méně izolovanou stěnou více a naopak. Taky nesouhasím s vývody p. Turčániho, že včelí chumáč nevyzařuje teplo. On ho vyzařuje, opět ta termodynamika.

>Tak vidíte, ako je to s teplotou v úli so zimujúcim včelstvom, izolácia nemá nejaký priamy vplyv na teplotu v úli.

Ale má vliv na spotřebu energie, která je k jejímu dosažení potřebná.

Co včelař to názor
Já ošetřuji 30 včelctev a jako každý včelař jsem stejný výskumník jako ostatní a s těchto důvodů jsem ponecal v provozu i 3 budečáky a 3 moravany azbytek jsou nástavkové na mířre 39 × 24 podle mých skušeností je zateplení jen v budečácích a to z jednohu důvodu Po stažení včelstva do plodiště zůstane polovina úlu oddělená od ostatního prostoru a působí to jako lednička a tento prostor je nutné izolovat. vmoravanech po nakrmení obě chodbičky upravím tak aby vnich mohl proudit vzduch přez včelstvo. Mohu dnes říct po několika letém pozorování , že podle měli je zimní chování ve všech úlech více méně stejné a rozdíly nevidím ani ve snůšce rozdíl je jen v pracnosti u budečáků moravan má těžké medníky ale velikost plodiště odpovídá 1,1/2 nástavku a tím nedník mám o 20 cm níž ned u tenkostěného úlu a to je výhoda u nástavkových zase při nutnosti nvštívit plodište musím sundat i 3 nástavky což jenáročné na prostor a fizickou námahu ave věku nad 70 roků užto musí být taky pořádný problém což potvrzuje můj soused a proto taky ty budečáky u těch dědulů ty jim umožnují chov včel až do smrti. já je proto nezatracuji a tuto radost jim PŘEJI.

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz>
> Předmět: Re[3]: Mrazy a tenkostenne uly
> Datum: 06.2.2006 21:34:32
> ----------------------------------------
> K tomu, co jsem napsal níže, ještě upřesňuji:
>
> Tuto autoregulaci teploty vnitřního prostoru úlu nelze přeceňovat.
> Určitě nezabrání promrznutí úlu v tak silných mrazech, jako jsou
> letos, stejně jako nebrání promrznutí i při slabších mrazech. Ale
> myslím (a bylo to měřeno - někde ve Včelařství publikováno), že dokáže
> ten mráz uvnitř zmírnit, pokud teplo, které vyprodukuje chomáč
> trávením zásob, neuteče ven průvanem nebo neizolovanými stěnami.
>
> Mráz v úle má však jednu výhodu - sucho (chladný vzduch pojme méně
> vodních par než teplý). Vodní páry se vymrazí do jinovatky apod. A
> vzhledem k tomu, že se tento mráz spíše udrží v úlech neizolovaných
> než v úlech izolovaných, tak je toto sucho plusem pro neizolované úly.
>
> > Podle provedených měření si včelí chumáč dokáže v takovém případě
> > mírně ovlivňovat teplotu v úle tak, aby to vyhovovalo potřebám
> > zimovaní. V silných mrazech více včelstvo spotřebovává, tím pádem
> > chumáč i více topí
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>
>

Anton Turčáni napsal(a):

>Zimujúci chumač úľový priestor do strán
>navyhrieva ako v uteplenom, tak v neuteplenom úli. Zo zimujúceho včelstva
>odchádza vydýchanú vzduch s nutnými vodnými parami smerom hore. Toto
>potvrdil i Karel, keď pozoroval zimujúci chumač pod priesvitnou fóliou, tam
>kde vystupujú ohriate pary je fólia čistá, okolo neho je na fólie ťad a
>vyzrážaná voda. Včelstvo do strán teplo nevyžaruje, ako sa často tvrdí,
>včelstvo je v zime pasívne. Teplota zimujúceho včelstva je za normálnych
>okolností (včely neošetrujú plod) v rozmedzí +20°C (v strede chumáča) po
>+8°C (na jeho okraji). Pre okrajové včely táto teplota stačí, aby sa po
>spotrebovaní zásob, ktoré si berú do medného vačku, mohli vrátiť do stredu
>chumáča, tieto včely vystriedajú nové včely zo stredu chumáča. Časť týchto
>okrajových včiel odpadne na dno úľa a uhynie.
>
Zajímalo by mne v této souvislosti, proč je v neuteplených úlech
několikanásobně vyšší spad mrtvolek oproti utepleným?
Včelaříme s bratrem na stejném stanovišti, on má optimaly a palubkové
úly s menší délkou rámku (oboje uteplené cca 2 cm umělého rouna), já mám
tenkostěnné optimaly.
Všechna včelstva mají otevřené pouze česno, pokud mají očka, jsou zavřená.

Milan Čáp

Vusk dám do pytle které so používají do pařáků na vosk vložím do kotle s pokud možno deštovou vodou a uvedu do varu pak tento seberu do plastovčho vědra a nechám ztuhnout a je hotovo

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dr.Frantiek ?itbaj <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: ?istenie vosku
> Datum: 07.2.2006 06:38:22
> ----------------------------------------
> Vosk počas roka získavám klasickou cestou: tavením stavebného diela v
> slnečnom tavidle a zo starých suší. Čo som si však u niektorých včelárov
> všimol, ich vosk je krásny žltučký, kým môj je tmavý, špinavý. Vedel by mi
> niekto napísať návod na na čistenie špinavého vosku? Frant.
>
>
>

>Já nerozumím, proč je stále zpochybňován fakt, že teplo >uniká méně izolovanou stěnou více a naopak
------------

Vůbec se takovým úvahám nedivím. Vynalézání perpetum mobile je asi stále lákavější než studium fyziky. Teplo přechází vždy samo z teplejšího místa na studenější. Teplo je vyzařováno do všech stran, jen teplý vzduch je lehčí a proto stoupá vzhůru. Teplý vzduch pojme více vody a ta se sráží na strůpku. Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá dolů. Já preferuji uteplené (= lépe tepelně izolované) úly s dobrou ventilací. Vidím v tom výhodu v zimě i v létě. V zimě je nižší spotřeba "paliva" a v létě se včelstva nepřehřívají. Ale už uznávám, že se svými včelami si každý může dělat co se mu zlíbí. A neříkám, že používání málo izolovaných úlů je špatné, záleží asi na včelách, na síle včelstva, na průběhu zimy a jara a kdoví na čem.

164410:
...
> .. že včelí chumáč nevyzařuje teplo. On ho vyzařuje, opět
> ta termodynamika.
....

S tím jsme zajedno, ale jak se chovají tepelné vlny, které jsou v prostředí úlu a jak probíhá jejich metamorfóza v takovém či makovém typu a provedení, kterou včelstvo může využít nebo využije. Co dno a víko? Ty jsou nic?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Zdravím všechny zúčastněné,
byl jsem pověřen zasláním níže uvedené pozvánky. Tak tak činím.
Zdraví J. Přepechal
OV ČSV Vyškov na Moravě Vás srdečně zve na okresní přednáškové dopoledneDne 11. února 2006 se uskuteční okresní přednáškové dopoledne v Komořanech u Vyškova.
Téma: Technologie včelaření dle typu úlůPřednášející: Dr. Ing. František Kamler, Výzkumný ústav včelařský Dol
Hlavní přednáška začíná v 9 hodin v sále kulturního domu v Komořanech u Vyškova. Občerstvení zajištěno. Na přednášce uvítáme včelaře nejen z našeho okresu, Moravy ale i republiky. Součástí je i moderní prodejní výstava včelařských pomůcek a včelích produktů včetně odborného výkladu. Děkujeme za sdělení všem Vašim přátelům a těšíme se na bohatou účast.

> Re: Výzva správci stránek Včelařské konference.
> Dokážete ten zakódovaný nesmysl přečíst? Já ne. A toto mi na konferenci
> vadí nejvíce. Jak proboha ty příspěvky kódujete nebo co za písmo (řez
> písma) používáte?

Kódování diakritiky subjektu (předmětu, tématu) je problém. Stačí, aby
příspěvek prošel nějakým Outlookem, který nedodržuje standardy, a už
jsou tyto zkomoleniny tady.

Proto je v pravidlech konference, aby subjekt (předmět, téma) se psal
bez české diakritiky, což však téměř nikdo nedodržuje. :-)

J. P. Baudiš

(e-mailem) --- 5. 2. 2006
Re: Výzva správci stránek Včelařské konference.


poslední odstavec sleduj vlákno.....

> ........
> To mi připomělo, že jsem letos vážil, kolik měli jsem sebral.
> Tak tady to je: (L = Langstrot 24cm)
> 2 L (usazené roje) 1g, průměr 0,5g stanovište karanténa
> 5 L               5g, průměr 1,0g stanoviště 2
> 23L               37g, průměr 1,6g doma
> 32 směs úlů        50g, průměr 1,56g doma

Závidím Vám to exaktní měření. Já jsem se zatím na vážení měli
nezmohl...

> směs úlů je L + Brenner, většinou izolovaný včetně silně izolovaných 9cm
> polystyrénu.

V tom je však problém. Chybějí mi dvě skupiny včelstev, obě na stejném
stanovišti. Pak může být pozorovatelný nějaký případný rozdíl.

Dalším problémem jsou Brennerovy úly, které mají rámkovou délku
výrazně odlišnou od Langstrothu. Brenner má myslím 30 cm (což je
velice málo) a L. o 14 cm více.

Obě skupiny úlů by totiž asi měly mít srovnatelnou rámkovou délku a
obě skupiny včelstev obsedat srovnatelný prostor.

-------------

Brenerovy úly jsou konstruovány na zimování slabších včelstev (proto
nutně potřebují izolaci stěn). Svého času o tom psal do konference př.
Ptáček (jeden z vynálezců Optimalu), který Brennery dosud má a chová v
nich.

To se dostáváme k další otázce - a tou je: jak silná včelstva se
vlastně vyplatí zimovat?

Pro tenkostěnné úly platí odpověď: silná, resp. co nejsilnější.

Kdo má izolované nástavky, ten si může vybrat, jestli chce zimovat
silnější či slabší, protože izolace pomůže těm slabším na jaře, aby se
dostaly včas do patřičné síly. Kdežto v neuteplených úlech nemají
slabá včelstva na jaře šanci.

Dnešní propagace zimování co nejsilnějších včelstev je poněkud
jednostranná. Ne vždy se totiž vyplatí zimovat obry, protože zimování
velice silného včelstva je dosti drahé (spotřeba zásob). Záleží mj. na
snůškových podmínkách daného konkrétního stanoviště. Hlavně na tom,
jakou mám časnou jarní snůšku.

Jestli mám začátkem května za humny širo-širý lán právě rozkvétající
řepky, tak potřebuji mít k začátku května včelstva v síle dvou
vysokých nástavků nabouchaných včelami, abych po začátku snůšky mohl
hned rozšířit na tři nástavky atd. Pro zimování to znamená v případě
neuteplených nástavků zimovat v té největší síle, kterou jsem schopen
zajistit, nešetřit při krmení na zásobách, protože vím, že včely mi v
jarní snůšce všechny vynaložené náklady vrátí (silná včelstva více
přinesou). Tím zajistím rychlý jarní rozvoj do patřičné síly k začátku
května. Jestli mám uteplené nástavky, nemusím zazimovávat tak silná
včelstva s takovými zásobami jako v neutepleném úle, ale rozhodně musí
být i tady včelstva v takové síle, že potřebují k zazimování dva
nástavky.

Jenže mám-li na jaře za snůšku jen několik vrb a pár ovocných stromů a
hlavní snůška mě čeká až např. z maliny, nebo dokonce je mojí hlavní
nadějí až snůška lesní, tak je úplně nesmyslné zimovat včelstva v
takové síle, že mám v polovině května tři vysoké nástavky plné včel. K
čemu to? Jen k tomu, aby se včely z nudy vyrojily? Pak se vyplatí
zimovat jen středně silná či lehce slabší včelstva, která sice nutně
potřebují izolovaný úl, ale stačí jim dát na zimu jen polovinu zásob,
a toto včelstvo se v utepleném úlu na jaře dobře rozvine a když začíná
malina a les, tak je už prakticky ve stejné síle, jako ti zazimovaní
obři.

Někdo by odpověděl: "Včely se mají chovat tam, kde je dobrá snůška."
Jenže to platí pro komerční včelaře. Zájmový včelař chová včely tam,
kde bydlí nebo kde má zahradu - tj. třeba i ve snůškově
problematických oblastech.

Řekl bych, že neuteplené úly vyžadují zimovat a chovat co nejsilnější
včelstva. Pak může být používání neuteplených úlů úspěšné a projeví se
naplno i jich některé výhody.

Pokud chci mít volbu, zda se rozhodnu zimovat velmi silné včelstvo
nebo jen středně silné (např. podle toho, jestli podle informace
místního agronoma bude v příštím roce v doletu řepka či nikoliv), pak
je lepší mít nástavky izolované.


J. P. Baudiš

Milý Karle supermarket Globus měl letos cukr v akci písek 15.90Kč.Ten jsem měl loni .Musel jsem ho rozmíchávat a bylo 10 kg k jednomu nákupu.Tak jsem musel chodit pořád dokola.Bylo to ponižující.Jak za dob hlubokého komunismu. Čekám až se objeví levnější krystal.Nechápu proč nemůže svaz učinit obrovskou objednávku u cukrovaru. A výrazně věnovat otázce ,aktuálních cen cukru. Ve Včelařství. Alespoń by se pan Prokeš proběhl ..Cukr je pro nás " benzinem provozu"nechápu proč se mu tak málo věnujem

> ˇasopis Moderní včelař osvětluje tepelné hodnoty v úlu, na úlu, atp.
> v článku "Do soukromí zimujícího včelstva nahlédněte termokamerou!".
> Je to na odkazu(pdf soubor) :
> http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf . Na stranách
> 13 - 14.

Díval jsem se tam a je to opravdu velice zajímavé! Myslím, že je to
nejlepší svědectví o tom, že i zimující včelí chomáč vyzařuje teplo
(tepelné záření), které ohřívá stěny.

Také jsou tyto snímky dokladem toho, jak toto teplo uniká tenkými
stěnami z úlu pryč. Kdyby se termokamerou snímal dobře uteplený úl,
pak by na jeho stěnách nemělo být vidět o zimujícím včelstvu nic.

Jestliže včelí chumáč vyzařuje tolik tepla, jak ukazuje termokamera, a
mají-li stěny úlu dobrou izolaci, aby toto teplo nenechaly uniknout
ven, pak je zřejmé, že jeho významná část zůstává v úlu, což bych
hodnotil positivně.

---------------------

Při pohledu na tenkostěnné úly termokamerou je mj. vidět jak na
nástavcích "svítí" vyfrézované prohlubně, které včelaři slouží pro
uchopení nástavku. Ten zřetelný rozdíl mezi tím, jak svítí stěna
nástavku tam, kde je v plné tloušťce, a o kolik více svítí stěna tam,
kde je ztenčena vyfrézováním prohlubně, o něčem vypovídá. Veliký
rozdíl mezi tepelnou propustností plné síly stěny a ztenčenou sílou
svědčí, jak mnoho tepla uniká a jak kritická je síla stěny: 2 cm
dřeva, když její byť i malé ztenčení, vyvolá takový rozdíl v tepelné
propustnosti.

Pozoruhodné jsou snímky úlu, ve kterém se již ploduje a včely zde již
vyhřívají větší úlový prostor. Jak mnoho tepla začíná unikat skrze
stěny v této fázi předjarního a časně jarního rozvoje včelstva!

---------------------

Připomenu i to, co výslovně uvádějí autoři tohoto pozoruhodného článku
v Moderním včelaři. Samotné prohřátí tenké stěny sluncem ještě nestačí
k vyvolání proletu.

Modernímu včelaři patří za publikování tohoto měření a za celý tento
článek díky a ocenění jejich poctivosti, s níž měření publikovali.


J. P. Baudiš

>Milý Karle supermarket Globus měl letos cukr v akci písek 15.90Kč.Ten jsem měl loni .Musel jsem ho rozmíchávat a bylo 10 kg k jednomu nákupu.Tak jsem musel chodit pořád dokola.Bylo to ponižující.Jak za dob hlubokého komunismu.
-*-

Za dob hlubokeho komunismu byl cukr za 8.- Kcs kilo a mohl jste ho mit kolik jste chtel. A vcelari meli cukr se slevou.

>>>>>>>Řekl bych, že neuteplené úly vyžadují zimovat a chovat co nejsilnější
včelstva. Pak může být používání neuteplených úlů úspěšné a projeví se
naplno i jich některé výhody.

Pokud chci mít volbu, zda se rozhodnu zimovat velmi silné včelstvo
nebo jen středně silné (např. podle toho, jestli podle informace
místního agronoma bude v příštím roce v doletu řepka či nikoliv), pak
je lepší mít nástavky izolované.<<<<<<<<


Pokud si četl posledního včelaře tak informace agronoma nemá moc podstatný význam a musíš vzít v úvahu, že katastr nemá krohový tvar př. u nás je katasr zhruba 1 km široký a tak 8 km dlouhý nemá žádný významější les a do lesa 600 ha to mám 200 metrů u nás bývá řepka sporadicky ale již v sousedství do 2 km je pravidelně řepka hořčice kmín a svazenka v 5km semenné porosty mrkve cibule petržele a mě ctačí se jen vrámci katastru přesunout na jeho okraj ajsem málem v nich takže závěr je důležitá znalost místních podmínek v okruhu zhruba 10 km od stanoviště aco ještě je významné nekryje se obvodem místních zemědělských podniků nebo pozemky v majetku místních občanů

PEPAN

Od: Baudis Jan :

>K čemu to? Jen k tomu, aby se včely z nudy vyrojily? Pak se vyplatí
> zimovat jen středně silná či lehce slabší včelstva, která sice nutně
> potřebují izolovaný úl, ale stačí jim dát na zimu jen polovinu zásob,
> a toto včelstvo se v utepleném úlu na jaře dobře rozvine a když začíná
> malina a les, tak je už prakticky ve stejné síle, jako ti zazimovaní
> obři.
....

Chce to pochopit princip výhod silných včelstev. Musí se to spojit se správným systémem tvorby oddělků. To je hlavní výhoda a vlastně nutnost využít potenciál silného včelstva.


__________________
Od: Baudis Jan :

> Někdo by odpověděl: "Včely se mají chovat tam, kde je dobrá snůška."
> Jenže to platí pro komerční včelaře. Zájmový včelař chová včely tam,
> kde bydlí nebo kde má zahradu - tj. třeba i ve snůškově
> problematických oblastech.
....
To je otázkou co je snůškově problematické místo. Ono tam, kde je nedostatek snůšky nelze chovat s úspěchem včely. A jestli zájmový chov včel toto nerespektuje, potom jeto i zbytečně vynaložená zájmová energie. Jedině s přikrmováním. A to není o včelaření. To je např. o převčelování oblastí, tím pádem rychlejším šíření destruktora a jiných nemocí atp. k převčelení. Zájmový chov má také své klady a zápory.

-------------------
Od: Baudis Jan :

> Řekl bych, že neuteplené úly vyžadují zimovat a chovat co nejsilnější
> včelstva. Pak může být používání neuteplených úlů úspěšné a projeví se
> naplno i jich některé výhody.
....
Zákonitost vyzimování: 1/3 silná, 1/3 nomální,1/3 slabá. To je běžná praxe v chovu, v kterém nejsou zavedeny nějaké podněcovací metody na začátku včelařského roku.(podletí)
Z uteplených úlů (dosluhující sololiťáky podobné typu p. Turčániho), přecházím na neuteplené. A to po zkušenostech z pozorovaného nevýznamu mezi sendvičem (do 3 cm) a deskou (kolem 1"). Promě je uteplený úl takový, který má tepelněizolační vrstvu alespoň 80 - 150 mm polystyrenu, nebo jiné expandované hmoty (EPP, EPE).

V neuteplených (masiv kolem 1") úlech včelařím proto, protože jsou výrobně nenákladné a trvanlivé. Tato výrobní úspora se mi vyplatí, protože tímpádem a příkladem, mohu místo jednoho včelstva mít čtyři. To je princip velkovýroby. A úspěšnost v chovu záleží na detajlech. Kdo nad detajly úlu nedokáže uvažovat a praktikovat, tak by měl nejprve zjistit, jak být úspěšný i v tenkostěnných nástavcích a naučit se to a praktikovat. Nelze určit přesně jak nato, protože je vícero řešení. Jinak se bude potýkat se zvýšeným spadem mrtvolek, vyšší spotřebou zásob atp.


Nejsem odpůrce v otázkách úlu, protože vím, že je možné s úspěchem včelařit v lecjakém úlu.(když se znají ty detajly :-) )

_gp_
http://vindex.ic.cz

POUŽÍVAT ČÁSTI PŘÍSPĚVKŮ A HLOUPĚ JE GLOSOVAT JE VLASTNOSTÍ A NONYMŮ NEBO KOMUNISTŮ!!!! Z. DUKÁT

Baudis Jan:


> Při pohledu na tenkostěnné úly termokamerou je mj. vidět jak na
> nástavcích "svítí" vyfrézované prohlubně, které včelaři slouží pro
> uchopení nástavku.
....

Jen na doplnění.
Ten polovodič, který je použit v termokamerách má své specifika při použití. Nelze například termokamerou snímat nevýznamné rozdíly teplot. Tz. že ji lze využít nejlépe k záznamu malého chladu ve velkém teple, nebo malého tepla ve velké zimě.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: 164410 :
> Za dob hlubokeho komunismu byl cukr za 8.- Kcs kilo a mohl jste ho mit
> kolik jste chtel. A vcelari meli cukr se slevou.
......

Za dob hlubokého komunismu byl také svaz k něčemu a byli lidé, kteří dokázali v rámci obchodu se provázat se svazovou činností. To už neplatí, protože představitelé jak ČSV, tak také VÚ neoficiálně prohlašují, že nejsou žádnou "fabrikou". ... Jsou zřejmě velmi spokojeni s tím co mají. A když si ještě představitelé ČSV naštvou proti sobě obchodníky s medem, kteří dokážou dodávat i cukr třeba za nižší ceny a členové po přečtení Včelařství papouškují také jejich štvavé názory,.... tak být tím obchodníkem poslal bych tě k vrbě. :-)
_gp_
http://vindex.ic.cz

OK.. děkuji....

Mirek
----- Original Message -----
From: "Josef Přepechal" <prepechal.j/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 8:50 AM
Subject: Včelařská akce


> Zdravím všechny zúčastněné,
> byl jsem pověřen zasláním níže uvedené pozvánky. Tak tak činím.
> Zdraví J. Přepechal
> OV ČSV Vyškov na Moravě Vás srdečně zve na okresní přednáškové
> dopoledneDne 11. února 2006 se uskuteční okresní přednáškové dopoledne v
> Komořanech u Vyškova.
> Téma: Technologie včelaření dle typu úlůPřednášející: Dr. Ing. František
> Kamler, Výzkumný ústav včelařský Dol
> Hlavní přednáška začíná v 9 hodin v sále kulturního domu v Komořanech u
> Vyškova. Občerstvení zajištěno. Na přednášce uvítáme včelaře nejen z
> našeho okresu, Moravy ale i republiky. Součástí je i moderní prodejní
> výstava včelařských pomůcek a včelích produktů včetně odborného výkladu.
> Děkujeme za sdělení všem Vašim přátelům a těšíme se na bohatou účast.
>
>
>

casy ked obchodnik robil laskavost zakaznikovi, tym ze mu predal tovar sa
skocili pred 16 rokmi ...

Matej




Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
02/07/2006 11:25 AM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: cena cukru






Od: 164410 :
> Za dob hlubokeho komunismu byl cukr za 8.- Kcs kilo a mohl jste ho mit
> kolik jste chtel. A vcelari meli cukr se slevou.
......

Za dob hlubokého komunismu byl také svaz k něčemu a byli lidé, kteří
dokázali v rámci obchodu se provázat se svazovou činností. To už neplatí,
protože představitelé jak ČSV, tak také VÚ neoficiálně prohlašují, že
nejsou žádnou "fabrikou". ... Jsou zřejmě velmi spokojeni s tím co mají. A
když si ještě představitelé ČSV naštvou proti sobě obchodníky s medem,
kteří dokážou dodávat i cukr třeba za nižší ceny a členové po přečtení
Včelařství papouškují také jejich štvavé názory,.... tak být tím
obchodníkem poslal bych tě k vrbě. :-)
_gp_
http://vindex.ic.cz