Archiv Včelařské konference

Na královedvorsku máme čerstvou zkušenost. Vloni na podzim nalezl včelař ve
vedlejší organizaci (Hořice v Podkrkonoší) mor u jednoho svého včelstva. Byl
laboratorně potvrzen, včelstvo utraceno a část naší ZO spadla do ochranného
pásma a tak jsme na jaře prováděli prohlídky. Nalezli jsme několik
podezřelých včelstev, ale vyšetření plástů bylo negativní, přestože to co
jsme viděli, byť poprvé, vypadalo jednoznačně. Ulevilo se nám, ale "červík"
hlodal. Začátkem července jsem při kontrole kladení matky, respektive
hledání vajíček, nalezl několik buněk podobných těm, které jsem viděl při
jarních prohlídkách- podivně mezerovitý plod, podezřele vypadající víčka a
pod nimi rozložené larvy ve formě lepkavé světlé hmoty. Nalezl jsem je jen
na jednom plástu a to ještě jen cca 4 na každé straně. Plást šel ven a po
zabalení do novin a kartonu rovnou do Výzkumného ústavu včelařského. V
dalších 6 včelstvech jsem po pracné prohlídce a rozšťourání každého víčka
podezřele vypadající buňky nic nenašel. Dodávám, že moje stanoviště je dost
daleko od ochranného pásma, vyhlášeného kolem původního ohniska. Ortel z
Dolu byl nemilosrdný-mor. KVS nařídila utracení včelstva, vyhlásila ohnisko
a úl s medníkem i medem šel do ohně. Před spálením jsem ještě včelstvo
prohlížel. Očekával jsem, že včasným vyjmutím jediného plástu s nakaženým
plodem jsem včelstvo zachránil a budu je asi pálit klinicky zdravé. Omyl,po
cca 20 dnech jsem nalezl další dva plásty s výraznějšími znaky-mezerovitost,
propadlá víčka i s dírkami a tekutý obsah poněkud ztmavl. Bylo vyhlášeno
nové ohnisko a v něm se začalo prohlížet. Zachyceno 7! dalších stanovišť ve
vzájemných vzdálenostech cca 500m a 4 stanoviště vzdálenější. Laboratoř
klinické nálezy dost výrazně zredukovala co do počtu na stanovišti a 2
stanoviště nepotvrdila. Nicméně mor máme a lámeme si hlavu kde se tu
najednou vzal a ještě v takovém rozsahu.
Dosavadní poznatky:
Při běžné prohlídce včelař počátek klinického onemocnění nezaznamená.
Prvních několik buněk přehlédne, pokud je vědomě nehledá.
Výrazným signálem k zbystření pozornosti je mezerovitost plodu a nezakladení
uvolněných buněk. Pokud byl mor nalezen, vždy byl plod mezerovitý, ale
mezerovitý plod neznamená jednoznačně mor. Zdá se, že nové zakladení plástu
s napadenými buňkami je včelami odkládáno a je vesměs jen sporadické.
V začátku, při malém počtu nakažených larev nejsou příznaky tak jasné, jak
se popisují. Zejména téměř chybí výrazně propadlá a děravá víčka. Včely asi
stačí čistit a tak prvé příznaky zastřou.
Na světlém plástu se hledá hůř, ale je jedna zkouška. Klepnutím plástem
kolmo k jeho ploše se tekutina z rozkládající larvy vyroní jako kapička z
neznatelného otvůrku ve víčku. Klepnout se musí na obě strany.
Laboratoře VS asi nemají metodiku plně zvládnutou. Pokud v devíti úlech z
deseti najdu zcela identické příznaky ve zhruba stejném rozsahu, pošlu celé
plásty k vyšetření a z laboratoře je výsledek jedno pozitivní, ostatní
negativní, musím mít pochybnosti.

Jednou z příčin šíření moru v.p.je darování rojů a oddělků mezi příbuznými
a známými a to i na větší vzdálenosti.Dále neschopnost rozpoznat příznaky
moru v předklinickém stádiu.Další příčinou jsou divce žijící včelstva v
dutinách stromů,budov apod.Mluvím z vlastních velmi bohatých
zkušeností.Také zdlouhavá administrativa ze strany SVS nepřispívá k
rychlému zabránění šíření.

Včelař před x lety skončí se včelařením, když jeho 2 - 4 včelstva uhynou a
uloží úly na půdu. Nyní on nebo jeho dědic ty úly najde na půdě a prodá je
nebo daruje někomu třeba i se starými plásty. Klidně mohly ty včely kdysi
uhynout na mor, nikdo to tehdy nezaznamenal a další ohnisko moru je na
světě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "emil" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 25, 2005 11:12 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> Jednou z příčin šíření moru v.p.je darování rojů a oddělků mezi příbuznými
> a známými a to i na větší vzdálenosti.Dále neschopnost rozpoznat příznaky
> moru v předklinickém stádiu.Další příčinou jsou divce žijící včelstva v
> dutinách stromů,budov apod.Mluvím z vlastních velmi bohatých
> zkušeností.Také zdlouhavá administrativa ze strany SVS nepřispívá k
> rychlému zabránění šíření.

>Dále neschopnost rozpoznat příznaky moru v předklinickém stádiu.

Myslíš tím "rozpoznáním" něco jiného, než laboratorní test (zásob, plodu)?

Musím vám povědět, že to byl (musím podotknout, že pro mě) po dlouhé době
opravdu velmi přínosný příspěvek. Děkuji panu Lejčarovi.

M. Jakuš

-----Original Message-----
From: Lejčar
Sent: Sunday, September 25, 2005 9:19 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - možnosti
kontroly a tlumení

Na královedvorsku máme čerstvou zkušenost. Vloni na podzim nalezl včelař ve
vedlejší organizaci (Hořice v Podkrkonoší) mor u jednoho svého včelstva. Byl
laboratorně potvrzen, včelstvo utraceno a část naší ZO spadla do ochranného
pásma a tak jsme na jaře prováděli prohlídky. Nalezli jsme několik
podezřelých včelstev, ale vyšetření plástů bylo negativní, přestože to co
jsme viděli, byť poprvé, vypadalo jednoznačně. Ulevilo se nám, ale "červík"
hlodal. Začátkem července jsem při kontrole kladení matky, respektive
hledání vajíček, nalezl několik buněk podobných těm, které jsem viděl při
jarních prohlídkách- podivně mezerovitý plod, podezřele vypadající víčka a
pod nimi rozložené larvy ve formě lepkavé světlé hmoty. Nalezl jsem je jen
na jednom ...

Koupim nebo zprostredkuji prodej medu od malovcelare z okoli Brna. Mam
letos vic zajemcu a svuj jiz mam prodany. Zatim tak 20 kg.
sadovsky/=/feec.vutbr.cz       

Myslím tím schopnost rozpoznat příznaky dříve než jsou klasické tj.hnědá
páchnoucí larva vytvářejicí vlákno na sirce nebo typický příškvar.To dokáže
jen odborník.V minulém roce veterinář po prohlídce včelstev konstatoval,že
jsou zdravá,za čtyři dny u těch samých ing.Titěra našel troje
pozitivní-potvrzeno i laboratorně.Prvními příznaky,kdy by měl být včelař ve
střehu je mezerovitý plod stejného stáří(zavíčkovaný),dále zbytky larev v
buňce.

Právě tyto včely přenášejí na svých tělech nákazu , tak se to šíří loupeží
zároveň i tímto medem. Rozpěrák k tomu nestačí protože jím nepřenesete
dostatečné množství bakterií existuje PRÁH kdy už to zasažené včelstvo
nezvládne a propukne klinická nákaza. problém je si myslím v plemenitbě.
Příliš se hledělo na výnosy. Proto se dnes sleduje i čistící schopnost
včelstva která právě zabraňuje klinickému propuknutí této nákazy Stačí si
všímat. Na včelnici najdete včelstva která mají vpodmetu bordel a která tam
mají čisto a to platí i pro čištění plástů.

Pepan

----- Original Message -----
From: "koffr" <koffr/=/seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 25, 2005 6:53 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> >dospělým včelám ta bakterie Paenibacillus larvae larvae neškodí.
>
> Teoreticky by tedy mělo stačit smést včely do nového úlu?

Zajimava tahle moznost prodeje "ze dvora".
Jenze jsem nikde necetl zakon nebo narizeni, kde by se doslova pravilo
"ze dvora".
Vcelar proste muze svuj med prodat pokud si nezridi obchod nebo stanek apod.
Jestli to ale musi byt ze dvora nebo v garazi ci pres plot to podle mne
zadny zakon nenarizuje.
Mozna ze i prodej z auta by sem mohl spadat.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Jan Schmidt
Datum: 23.09.2005 13:15

>Jenže včelař může prodávat ze dvora a vinař takovou možnost asi nemá,
>protože se začínají prát o to, aby mohli prodávat tzv. "Pod víchem" jako v
>Rakousku a i jinde.
>Honza
>
>
>
>

pokud to ato bude stát u tebe nadvoře tak proč ne
prodej ze dvora se rozumí , ze produkt neopustí tvoje pozemky

pepan

----- Original Message -----
From: <9732597286/=/gmx.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 26, 2005 8:00 PM
Subject: Re: Podobnost s medem.


> Zajimava tahle moznost prodeje "ze dvora".
> Jenze jsem nikde necetl zakon nebo narizeni, kde by se doslova pravilo
> "ze dvora".
> Vcelar proste muze svuj med prodat pokud si nezridi obchod nebo stanek
apod.
> Jestli to ale musi byt ze dvora nebo v garazi ci pres plot to podle mne
> zadny zakon nenarizuje.
> Mozna ze i prodej z auta by sem mohl spadat.
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Jan Schmidt
> Datum: 23.09.2005 13:15
>
> >Jenže včelař může prodávat ze dvora a vinař takovou možnost asi nemá,
> >protože se začínají prát o to, aby mohli prodávat tzv. "Pod víchem" jako
v
> >Rakousku a i jinde.
> >Honza
> >
> >
> >
> >

> pokud to ato bude stát u tebe nadvoře tak proč ne
> prodej ze dvora se rozumí , ze produkt neopustí tvoje pozemky

ve kterém předpise je to takto definováno?

zatím jsem všude narazil jen na definici ve smyslu "prodej přebytků přímému
spotřebiteli"

Honza Čáp

JČ> ve kterém předpise je to takto definováno?
Zákon o veterinární péči, $20, odst. 5: "...a med od vlastních
včelstev může chovatel prodávat ve svém hospodářství přímo
spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti."
Podle Dr. Machové se hospodářstvím rozumí stanoviště včelstev.

Ptal jsem se právníků, co je to místo prodeje:
a) kde se předá zboží
b) kde se předají peníze
c) kde se oba dohodnou

a vysvětlili mi, že pro takovýto malý prodej je správně a) :-(

Zdravím
Ivan

> From: "Ivan Cerny"
> Zákon o veterinární péči, $20, odst. 5

aha, takže protože včela leze a nekvete, spadne mezi hospodářský zvířata a
její produkty mezi mléko a maso

výsledkem je, že na nejbezpečnější a nejtrvanlivější potravinu, jakou vůbec
lze v přírodě najít, se pohlíží podobně jako na ty nejrizikovější

jestli by měl svaz za něco lobovat v parlamentu, tak právě za odstranění
tohoto paradoxu


P.S.
nevíte někdo, jak a kde jsou upraveny podmínky prodeje přebytků zeleniny?

Dne úterý 27 září 2005 08:18 Jan Čáp napsal(a):

> P.S.
> nevíte někdo, jak a kde jsou upraveny podmínky prodeje přebytků zeleniny?

Netusim,

ale pokud jsem se ptal na ruznych trzich , tak vetsinou je prodavaji prave
tam. Jak je to v zakone, nevim. Ale podle predchozich prispevku by melo
stacit, aby jsem si na trh vzal maly dvouramkovy ul, cimz by se muj prodejni
stanek stal mym kocovnym stanovistem. Vedeno do krajnosti, otazka zni, kolik
vcel mam mit u sebe, aby se to jiz povazovalo za kocovne stanoviste, tedy
umisteni vcelstev, ze ktereho mohu med legalne prodavat ?.

Honza

Těch možností je spousta, ale u nás nejlepší je zatím ono spálení. Do jaké míry to je a bude nejlepším řešením ukáže čas, výsledky apod....
I u nás na okrese je již vše na krajíčku, veterinární správa u nás jedná velmi promtně a dobře - nemohu si stěžovat a snad i v rámci pravidel daných zákonem či vyhláškou, jež jsou pár let jiné než spálit všechno. Ono tudy by asi cesta nevedla byly obhajovány změny v pravidlech boje před několika lety.....

Výzkum této nemoci pokračuje, rozpěrákem se to opravdu nepřenese a bohužel dle mého názoru se nevěnujeme tomu co zde psali jiní, čistící pud, obměna díla, desinfekce ...... a spousta opatření, jež ve světě běží a ty ztráty morem u toho kdo pochopí o co jde jsou v zahraničí minimální. Těm by se mělo začít věnovat více času, poznání prvotní kliniky, snímání míry napadení a provedení ozdravných opatření, neboť jsem skeptický na to, že na náhrady bude stále dost peněz a až nebudou nastanou problémy.

Zatím se setkávám tzv. na tvrdo s morem dva roky (dávám měl ...) , vycestoval jsem hned ven se pozeptat a podívat, jak kdo a co Bylo to zajímavé a mohu říci, že o moru víme velmi málo - tedy já určitě věděl a zíral jsem... Až budu několik let zdráv uprostřed moru, budu moci něco více sdělit, popř. poučit. Zatím by to z mé strany byla polemika a snad i zavádějící informace, což nechci a nakonec by to bylo i ku neprospěchu věci.

A přínos moru? Je jako přínos varroázy a všeho co musí udělat komisionelně - doopravdy komisionelně. Vidíte 70% včelařů s úly podepřenými z boku aby se nerozpadly, dílo černější než rakev (o zde ten práh onemocnění a kumulace atd....), plno opatření aby vznikla loupež, hladová hynoucí hladem včelstva, mrtvolky v podmetech, ...!!!!!!!! a nikdo si toho nevšímá !!!!!!!!!! Byl jsem zklamán a moje mínění pokleslo o mnohých. Najdou se i tací s třemi nástavky včel zazimovaných a řádně nakrmených, ale je jich málo. Hygienu chovu nečiní jen umytá podlaha a přetřené česno úlu ....

Čeká nás spousta práce pokud budeme chtít v tomto postoupit a změnit mnohé k lepšímu.

Všem za toto děkuji

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Richard imko
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, September 25, 2005 8:32 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení


Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky +
rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
způsob boje. Možná jsme v tomto směru "zaostalí", podívejte se na ztráty
včelstev třeba v Německu nebo Rakousku.

> ...by melo stacit, aby jsem si na trh vzal maly dvouramkovy ul, cimz
> by se muj prodejni stanek stal mym kocovnym stanovistem. Vedeno do
> krajnosti, otazka zni, kolik vcel mam mit u sebe, aby se to jiz
> povazovalo za kocovne stanoviste, tedy umisteni vcelstev, ze ktereho
> mohu med legalne prodavat ?.
Geniální, ač možná méně praktické. Myslím, že nerozhoduje počet včel v
úle, ale ohlášení stanoviště včelstev na úřadě 5 dní před přisunutím.
A protože tržnice bývají veřejně přístupná místa, tak červený
trojúhelník na střechu a výstražné tabulky "Biologické riziko, zákaz
vstupu" :-) :-)
Ivan

Přátelé, opět dotaz začátečníka.
Při kontrole zakrmení jsem dnes zjistil, že všechen pyl byl u tří včelstev
(ze čtyř, které vlastním)ke dnešku spotřebován . Včelstva mají dostatek
zásob cukru ale žádný pyl. Ve včelstvech není žádný nezavíčkovaný plod, už
jenom zbytky zavíčkovaného plodu, matky přítomny.Je to v dané chvíli - na
konci září- normální, nebo se mám snažit sehnat před zimou nějaké přebytky
od jiných včelařů?
Všem, kteří zareagují na můj dotaz děkuji předem za odpovědi.

Ten pyl je podle mych zkusenosti skryt pod zasobami medu. Zkus do toho
riznout. "Vcely vedi co delaji".
Martin


----- Original Message -----
From: "B.Svoboda" <bsvoboda/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 27, 2005 6:53 PM
Subject: Pylové plásty


> Přátelé, opět dotaz začátečníka.
> Při kontrole zakrmení jsem dnes zjistil, že všechen pyl byl u tří včelstev
> (ze čtyř, které vlastním)ke dnešku spotřebován . Včelstva mají dostatek
> zásob cukru ale žádný pyl. Ve včelstvech není žádný nezavíčkovaný plod, už
> jenom zbytky zavíčkovaného plodu, matky přítomny.Je to v dané chvíli - na
> konci září- normální, nebo se mám snažit sehnat před zimou nějaké přebytky
> od jiných včelařů?
> Všem, kteří zareagují na můj dotaz děkuji předem za odpovědi.
>

Dne úterý 27 září 2005 18:53 B.Svoboda napsal(a):

> nebo se mám snažit sehnat před zimou nějaké přebytky
> od jiných včelařů?

Dobry vecer,
toto bych ze zdravotnich duvodu v zadnem pripade nedelal.

Honza

pel bude schovany pod zasobami. Ostatne je na tento datum uplne v poriadku.
Hlavne nezhanaj ziadne plasty od inych vcelarov.

Matej




"B.Svoboda"
<bsvoboda/=/cen An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
trum.cz> Kopie:
Thema: Pylové plásty
27.09.2005
18:53
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Přátelé, opět dotaz začátečníka.
Při kontrole zakrmení jsem dnes zjistil, že všechen pyl byl u tří včelstev
(ze čtyř, které vlastním)ke dnešku spotřebován . Včelstva mají dostatek
zásob cukru ale žádný pyl. Ve včelstvech není žádný nezavíčkovaný plod, už
jenom zbytky zavíčkovaného plodu, matky přítomny.Je to v dané chvíli - na
konci září- normální, nebo se mám snažit sehnat před zimou nějaké přebytky
od jiných včelařů?
Všem, kteří zareagují na můj dotaz děkuji předem za odpovědi.

Ukončené plodování je v této době normální pro starší matky nikoli však pro
letošní matky v oddělcích, které stále ještě dohánějí. Chybějící pyl vadí,
nejen teď na podzim, kdy se jím krmí zimní generace pro vytvoření
tukobílkovinového tělíska, ale hlavně bude chybět v březnu kdy matky začnou
znovu klást a pak krmičky budou muset potřebné bílkoviny uvolnit ze zbytků
svého TB tělíska. Nevím, jestli se ti ješte letos podaří získat nějaký pyl,
ale od jiného včelaře bych z hygienických důvodů žádný nebral.
Pravděpodobně se to podepíše na spožděném jarním rozvoji. Dobré bude, když
na to budeš myslet přístí rok a do okolí stanoviště vyseješ třeba hořčici
nebo řepku na zelené hnojení. Stejně tak důležité je zajistit zdroj jarního
pylu z lísek a jív. Je dobré, že si všímáš a určitě se to projeví i na tvém
vnímání přírody v okolí stanoviště. Určitě se naučíš pozorovat včely na
květech a pak snadno poznáš, které rostliny jsou pro včely přínosem.
Úspěšné přezimování přeje Honza

Objednal jsem si pro výrobu medoviny kvasinky fy Schimansky.Protože jsem
doposud používal kvasinky "Dolské",chci se zeptat někoho kdo používá
zmíněné kvasinky fy Schimansky,jak je dávkuje.Jestli dle návodu /kde je to
popsáno pro ovocný kvas/ nebo má jiné zkušenosti,popřípadě kolik přidává
živné soli /u "Dolských" je to 0,3g na litr/.Případně jiné poznatky a
zkušenost.
        Dík za každou radu.

Tyhle kvasinky tak trochu propaguji, protože me ještě nezklamaly.
Davkuji podle způsobu zakvaseni. Ideálně usporne po všech stránkách
vidim udelat napr. Pouze 10 l zakvasu, kdyby se nepovedlo, není velka
skoda a cca za 3-4 dny když se kvasinky namnozi, tak tim nastartuji
třeba 100l. Tak to delam obvykle s dobrými vysledky. Obcas to udělám
podle navodu, taky to jde dobře, ale je vyssi spotreba kvasinek ( to
berte s rezervou cena vcetne poslani mi vychází 0,50kc na litr), hlavne
mam ale strach, ze něco nevyjde a prijdu o celou davku, jako se mi to
letos stalo, ale to nebylo chybou kvasinek, ale počasí, protože jsem to
nalozil začátkem cervence a odjel po navstevach a za 14 dni studeneho
počasí ( medovina byla ve skleniku) z toho byl ocet.
S pozdravem Radek

-----Original Message-----
From: Stanislav P?cl [mailto:spacl/=/cominnet.cz]
Sent: Tuesday, September 27, 2005 8:52 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Medovina

Objednal jsem si pro výrobu medoviny kvasinky fy Schimansky.Protože jsem
doposud používal kvasinky "Dolské",chci se zeptat někoho kdo používá
zmíněné kvasinky fy Schimansky,jak je dávkuje.Jestli dle návodu /kde je
to
popsáno pro ovocný kvas/ nebo má jiné zkušenosti,popřípadě kolik
přidává
živné soli /u "Dolských" je to 0,3g na litr/.Případně jiné poznatky a
zkušenost.
        Dík za každou radu.

__________ Informace od NOD32 1.1233 (20050926) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Dík za radu Radku. U mě by asi s tou teplotou nebyl problém protože mám
termokomoru s elektronickým termostatem.Ale chtěl bych se ještě zeptat kolik
přidáváš živné soli jak do zákvasu tak potom do celé várky medoviny .Dík
Standa
----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 27, 2005 9:28 PM
Subject: RE: Medovina


> Tyhle kvasinky tak trochu propaguji, protože me ještě nezklamaly.
> Davkuji podle způsobu zakvaseni. Ideálně usporne po všech stránkách
> vidim udelat napr. Pouze 10 l zakvasu, kdyby se nepovedlo, není velka
> skoda a cca za 3-4 dny když se kvasinky namnozi, tak tim nastartuji
> třeba 100l. Tak to delam obvykle s dobrými vysledky. Obcas to udělám
> podle navodu, taky to jde dobře, ale je vyssi spotreba kvasinek ( to
> berte s rezervou cena vcetne poslani mi vychází 0,50kc na litr), hlavne
> mam ale strach, ze něco nevyjde a prijdu o celou davku, jako se mi to
> letos stalo, ale to nebylo chybou kvasinek, ale počasí, protože jsem to
> nalozil začátkem cervence a odjel po navstevach a za 14 dni studeneho
> počasí ( medovina byla ve skleniku) z toho byl ocet.
> S pozdravem Radek
>
> -----Original Message-----
> From: Stanislav P?cl [mailto:spacl/=/cominnet.cz]
> Sent: Tuesday, September 27, 2005 8:52 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Medovina
>
> Objednal jsem si pro výrobu medoviny kvasinky fy Schimansky.Protože jsem
> doposud používal kvasinky "Dolské",chci se zeptat někoho kdo používá
> zmíněné kvasinky fy Schimansky,jak je dávkuje.Jestli dle návodu /kde je
> to
> popsáno pro ovocný kvas/ nebo má jiné zkušenosti,popřípadě kolik
> přidává
> živné soli /u "Dolských" je to 0,3g na litr/.Případně jiné poznatky a
> zkušenost.
> Dík za každou radu.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1233 (20050926) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>

Ahoj Mirku a diky zase za par řádek.
Byl jsem nedavno nedaleko u Vas na Morave, Tondovi ve vsi spalil Titera
vsechno a jed se tam podivat, vcel je tam mraky a proc? To je Tobe
jasne, ale třeba ostatninm ne, vcely se palily v cervnu, když uz bylo
venku halda roju po lesich v okoli. A palilo se udajne na zaklade
zimniho vyšetřeni měli!!!! Na problem divokých vcel ale mistni odpověď
nedostali....
Proste pisu to jako reakci na Tvuj prispevek, ze je toho ještě hodne, co
zlepšovat, ze to není tak jednoduche.
Zatím se drz a doufam ze se ukázeš v Nasavrkach pristi tyden.
Radek Hubač

-----Original Message-----
From: Miroslav Sedláček [mailto:vcelarstvi.sedlacek/=/t-email.cz]
Sent: Tuesday, September 27, 2005 9:48 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu -
monosti kontroly a tlumení

Těch možností je spousta, ale u nás nejlepší je zatím ono spálení. Do
jaké míry to je a bude nejlepším řešením ukáže čas, výsledky apod....
I u nás na okrese je již vše na krajíčku, veterinární správa u nás jedná
velmi promtně a dobře - nemohu si stěžovat a snad i v rámci pravidel
daných zákonem či vyhláškou, jež jsou pár let jiné než spálit všechno.
Ono tudy by asi cesta nevedla byly obhajovány změny v pravidlech boje
před několika lety.....

Výzkum této nemoci pokračuje, rozpěrákem se to opravdu nepřenese a
bohužel dle mého názoru se nevěnujeme tomu co zde psali jiní, čistící
pud, obměna díla, desinfekce ...... a spousta opatření, jež ve světě
běží a ty ztráty morem u toho kdo pochopí o co jde jsou v zahraničí
minimální. Těm by se mělo začít věnovat více času, poznání prvotní
kliniky, snímání míry napadení a provedení ozdravných opatření, neboť
jsem skeptický na to, že na náhrady bude stále dost peněz a až nebudou
nastanou problémy.

Zatím se setkávám tzv. na tvrdo s morem dva roky (dávám měl ...) ,
vycestoval jsem hned ven se pozeptat a podívat, jak kdo a co Bylo to
zajímavé a mohu říci, že o moru víme velmi málo - tedy já určitě věděl a
zíral jsem... Až budu několik let zdráv uprostřed moru, budu moci něco
více sdělit, popř. poučit. Zatím by to z mé strany byla polemika a snad
i zavádějící informace, což nechci a nakonec by to bylo i ku neprospěchu
věci.

A přínos moru? Je jako přínos varroázy a všeho co musí udělat
komisionelně - doopravdy komisionelně. Vidíte 70% včelařů s úly
podepřenými z boku aby se nerozpadly, dílo černější než rakev (o zde
ten práh onemocnění a kumulace atd....), plno opatření aby vznikla
loupež, hladová hynoucí hladem včelstva, mrtvolky v podmetech,
...!!!!!!!! a nikdo si toho nevšímá !!!!!!!!!! Byl jsem zklamán a
moje mínění pokleslo o mnohých. Najdou se i tací s třemi nástavky včel
zazimovaných a řádně nakrmených, ale je jich málo. Hygienu chovu nečiní
jen umytá podlaha a přetřené česno úlu ....

Čeká nás spousta práce pokud budeme chtít v tomto postoupit a změnit
mnohé k lepšímu.

Všem za toto děkuji

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Richard imko
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, September 25, 2005 8:32 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu -
monosti kontroly a tlumení


Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý
rozpěrák a
máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné
výsledky +
rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale
nejúčinnějčí
způsob boje. Možná jsme v tomto směru "zaostalí", podívejte se na
ztráty
včelstev třeba v Německu nebo Rakousku.




__________ Informace od NOD32 1.1233 (20050926) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Najskôr k vete Honzu Jindru: Tohoročné matky plodujú, staršie nie. Je to
trošku inak. Tento poznatok som neraz preveroval a potom štatisticky
vyhodnotil. Z väčšej skupiny včelstiev som získal tieto výsledky: I.v
skupine mladých matiek plodovalo 51,5% matiek a v skup.starších matiek
48,5% (čas: koncomseptembra), Ale každý rok je to iné. Dňa 25.9 som
kontroloval dve včelstvá, v jednom bola bola M s červenou značkou, teda má
2 roky a 3 mes., vedľa nej je M s modrou značk. a tam som našiel niekoľko
liahnucich sa buniek.
Plodovanie matiek je vždy podmienené vonkajším podnetom a tým je teplota a
prínos peľu z vonkajšieho prostredia. Ak hociktoré včelstvo v tomto čase
prináša peľ, v bunkách nájdete istotne vajíčka. Preto nerobte paniku, že
vaše včely nemajú uložený peľ v plástoch, lebo toľko majú čo čo potrebujú.
A to, že v jarnom čase ešte nemajú k dispozícii peľ neznamená, že včely si
prinesú a nakoniec dhlhjoveké včely sú preto v úli prítomné, aby využili
svoje tukové telieska pri výchove plodu. JKe to v poriadku a pokojne
čakajte jar.

Najskôr k vete Honzu Jindru: Tohoročné matky plodujú, staršie nie. Je to
trošku inak. Tento poznatok som neraz preveroval a potom štatisticky
vyhodnotil. Z väčšej skupiny včelstiev som získal tieto výsledky: I.v
skupine mladých matiek plodovalo 51,5% matiek a v skup.starších matiek
48,5% (čas: koncomseptembra), Ale každý rok je to iné. Dňa 25.9 som
kontroloval dve včelstvá, v jednom bola bola M s červenou značkou, teda má
2 roky a 3 mes., vedľa nej je M s modrou značk. a tam som našiel niekoľko
liahnucich sa buniek.
Plodovanie matiek je vždy podmienené vonkajším podnetom a tým je teplota a
prínos peľu z vonkajšieho prostredia. Ak hociktoré včelstvo v tomto čase
prináša peľ, v bunkách nájdete istotne vajíčka. Preto nerobte paniku, že
vaše včely nemajú uložený peľ v plástoch, lebo toľko majú čo čo potrebujú.
A to, že v jarnom čase ešte nemajú k dispozícii peľ neznamená, že včely si
prinesú a nakoniec dhlhjoveké včely sú preto v úli prítomné, aby využili
svoje tukové telieska pri výchove plodu. JKe to v poriadku a pokojne
čakajte jar.

Najskôr k vete Honzu Jindru: Tohoročné matky plodujú, staršie nie. Je to
trošku inak. Tento poznatok som neraz preveroval a potom štatisticky
vyhodnotil. Z väčšej skupiny včelstiev som získal tieto výsledky: I.v
skupine mladých matiek plodovalo 51,5% matiek a v skup.starších matiek
48,5% (čas: koncomseptembra), Ale každý rok je to iné. Dňa 25.9 som
kontroloval dve včelstvá, v jednom bola bola M s červenou značkou, teda má
2 roky a 3 mes., vedľa nej je M s modrou značk. a tam som našiel niekoľko
liahnucich sa buniek.
Plodovanie matiek je vždy podmienené vonkajším podnetom a tým je teplota a
prínos peľu z vonkajšieho prostredia. Ak hociktoré včelstvo v tomto čase
prináša peľ, v bunkách nájdete istotne vajíčka. Preto nerobte paniku, že
vaše včely nemajú uložený peľ v plástoch, lebo toľko majú čo čo potrebujú.
A to, že v jarnom čase ešte nemajú k dispozícii peľ neznamená, že včely si
prinesú a nakoniec dhlhjoveké včely sú preto v úli prítomné, aby využili
svoje tukové telieska pri výchove plodu. JKe to v poriadku a pokojne
čakajte jar.

Peľ v úli je, len ho nevidno. Je pod medovými resp. cukrovými zásobami. Ani
od nikoho netreba brať peľové plásty. Všetko je v poriadku aj keď matky
prestali plodovať. Oni to vedia najlepšie kedy majú skončiť aj bez našich
vedeckých pripomienok. Keďže budeš mať včelstvá bez plodu môžeš to
perfektne využiť na včasné a kvalitné ošetrenia proti klieštikovi. S
pozdravom

Já to beru tak, že včely od září až do mrazů se snaží udržet určitou
instiktivní velikost včelstva. Ta závisí vedle velikosti úlu a doby taky na
venkovní teplotě a taky i dalších věcech. Například když se teď vymění
stará matka za novou, rozplodují se. Někdo říká, že proto, aby nová matka
měla v blízkosti kolem sebe na zimu svoje včely ale může to být taky tím, že
mladá matka jde do zimy s větším včelstvem než stará, tudíž se snaží zvýšit
počet. Nebo kdyby někdo teď na konci září získal nějakou vzácnou matku a
proto by odebral z několika včelstev trochu včel a složil z nich v rojáku
nové včelstvo, tak matky v těch původních včelstvech se taky rozplodují,
pokud je ještě trochu teplo. Pokud se teď krmí nebo je venku nějaká snůška,
tak se to dá brát taky tak, že tím se upracovávají včely rychleji a
odcházejí a plodováním se matky snaží tento úbytek nahradit. Taky letní
včely odcházejí během října a listopadu a podle mně je to v instinktech
včelstva naprogramováno. Třeba loni byl prosinec podobně teplý jako jindy
říjen nebo listopad. Mezi vánočními svátky jsem spojoval včely a našel v
nich zbytky živého zavíčkovaného plodu uspořádaného tak, že během prosince
musely včely vychovat 1 - 2 dm 2 plodu. Jako by se snažily zvětšit velikost
včelstva na uroveň října nebo listopadu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Anton Turčáni" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 28, 2005 6:52 AM
Subject: Pylové plásty


> Najskôr k vete Honzu Jindru: Tohoročné matky plodujú, staršie nie. Je to
> trošku inak. Tento poznatok som neraz preveroval a potom štatisticky
> vyhodnotil. Z väčšej skupiny včelstiev som získal tieto výsledky: I.v
> skupine mladých matiek plodovalo 51,5% matiek a v skup.starších matiek
> 48,5% (čas: koncomseptembra), Ale každý rok je to iné. Dňa 25.9 som
> kontroloval dve včelstvá, v jednom bola bola M s červenou značkou, teda má
> 2 roky a 3 mes., vedľa nej je M s modrou značk. a tam som našiel niekoľko
> liahnucich sa buniek.
> Plodovanie matiek je vždy podmienené vonkajším podnetom a tým je teplota a
> prínos peľu z vonkajšieho prostredia. Ak hociktoré včelstvo v tomto čase
> prináša peľ, v bunkách nájdete istotne vajíčka. Preto nerobte paniku, že
> vaše včely nemajú uložený peľ v plástoch, lebo toľko majú čo čo potrebujú.
> A to, že v jarnom čase ešte nemajú k dispozícii peľ neznamená, že včely si
> prinesú a nakoniec dhlhjoveké včely sú preto v úli prítomné, aby využili
> svoje tukové telieska pri výchove plodu. JKe to v poriadku a pokojne
> čakajte jar.

Pri znovučítaní svojho príspevku som zistil nesprávne napísanú vetu, takže
čitateľ sa nedoszvedel čo som ňou chcel vyjadriť.
Správne znenie: Dňa 25.9.05 som kontroloval dve včelstvá, v prvom bola M s
červenou značkou, teda mala 2 r. a 3 mšsiace. Naprik tomu mala na troch
plástoch (cca 6-8 dm2) plod všetkých štádiách a v drhom včelstve s M označ.
modrou značkou teda 3 mesačnou, neplodovala, bol len plod (asi 10-20
buniek), ktorý sa liahol. Prepáčte.

A co z ramečkem plným pilu mam ho dát do medníku aby si ho vybrali a stoho
se pak stala souš.Přítel jarda.

Pokud by včely odnesly pyl z plástu v medníku, tak jen pro momentální
spotřebu pro výživu plodu. Pozoroval jsem chvilku včely na česně - aspoň u
mne zatím čile nosí pyl do úlu. Takže pylový plást v medníku by zůstal
nedotčen.

O přenosu pylových zásob z plástu na plást silně pochybuji. Domnívám se, že
pyl jednou uložený a zakonzervovaný v buňce už v ní zůstane až do okamžiku
potřeby.

Ideální by bylo, kdyby teď už matky přestaly plodovat, aby kolem 10. října
byla včelstva s minimem zavíčkovaného plodu ( vyšší účinnost fumigace ).
Pepa Kala


-----Original Message-----
From: jarda [mailto:jardavesecký/=/volný.cz]
Sent: Wednesday, September 28, 2005 8:48 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Pylové plásty

A co z ramečkem plným pilu mam ho dát do medníku aby si ho vybrali a stoho
se pak stala souš.Přítel jarda.


__________ Informace od NOD32 1.1235 (20050928) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

zasypat práškovým cukrem aschovat do jara kdy ho při první příležitost
vložíš do úlu

pepan

----- Original Message -----
From: "jarda" <jardaveseck?/=/voln?.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 28, 2005 8:48 PM
Subject: Re: Pylov? pl?sty


> A co z ramečkem plným pilu mam ho dát do medníku aby si ho vybrali a stoho
> se pak stala souš.Přítel jarda.

V časopise 10/2005 jsme se dozvěděli, že i př. Peroutka je pro inzerci ve
Včelařství.Ta obyčejným včelařům nevadila nikdy.Naopak, když jsem něco
sháněl, bývalo výhodné podívat se nejdříve do časopisu.Navíc i pro svaz to
byl určitě finanční přínos.

zaregistroval jsem pokles ceny medu v supermarketech ze 140 na 120 a u tropických medů na 80

pepan

pan Josef Menšík :
> zaregistroval jsem pokles ceny medu v supermarketech ze 140 na 120 a u
> tropických medů na 80
.............

To jde o konkurencni tlak. Nic neobvykleho, kdyz dojde nekdo novy se zabalenym zahranicnim (spravy termin je vnitrounijnim) medem na vnitrni trh.(markety a retezce) To jsou zpravy, ktere jsem vypustil asi pred pul rokem, ze se stanou. Ovsem zprominutim zprasit cenu medu je jednodusi, vuci odberatelum, nez ji zase nasponovat.

_gp_

Povím ti jak to dělám já. Po posledním medobraní třídím vytočené souše na
tmavé (ruším), světlé a panenské (umístím do nástavku po 7 rámcích a
nechávám včelám vylízat) a souše s pylem, které vracím zpět do prostoru nad
posledním plodem. Tím směrem se posouvá v zimě hrozen včel. Je to ještě v
době, kdy mi včely stahují zásoby nad "hlavu". Pokud včelař krmí, včely
cukernými zásobami pyl zalijí a tím jej nejlépe konzervují. Tam je pyl
nejlépe uložen.
Takže odpověď nemůže být jednoznačná. Záleží na konkrétním způsobu
zimování. Máš-li prostor nad plodem umístil bych jej tam. Pyl včely v
žádném případě nepřenesou (nepřenášejí). Bude-li mimo včelami obsazený
prostor tak pravděpodobně splesnivý a pro včely bude nepoužitelný. Druhou
možností je pokusit se ho skladovat mimo úl v suchém chladném prostředí,
podle starých receptů zasypaný moučkovým cukrem a zabalený v novinách. Pak
jej můžeš vložit těsně vedle plodu při jarní prohlídce.
Honza

Pokud se berou plásty s pylem teď a budou se přidávat při jarní prohlídce,
nemusí se nic zasypávat cukrem. Stačí když se plásty dají do nevytápěných
suchých prostor, chránit před myšmi a říjen a případný teplý listopad před
zavíjěči. Úplně stačí, když jsou ob rámek mezery, takže zavíječi nemohou
utvořit hnízdo tepelně izolované pavučinami. V takovém hnízdě zavíječi
dokáží udržet teplo a tudíž ničit hromadně plásty prakticky až do mrazu.
Nejpraktičtější je to asi ve věžích s nastavků, postavených na nějaké
trámky, aby vzduch mohl proudit nahoru a dolů kolem plástů a chráněných
proti myším nahoře i dole mateří mřížkou.
Zasypávat cukrem a schovávat proti zavíječům třeba do igelitu se musí pylové
plásty odebírané třeba na jaře z řepky, protože takové plásty budou
skladovány několik měsíců při "letní" teplotě, ať už se budou přidávat v
srpnu před krmením na zimu, aby je včely zalily cukrem nebo až na jaře.
Použitelná je i alternativa, kdy se plásty uloží do nějaké bedny, skříně
nebo nastavku klidně těsně k sobě a říjen a případně listopad prohlížejí co
14 dní a případné larvy zavíječů se mechanicky zabíjejí ostrým nožem nebo
špendlíkem. Na jaře jsou sice potom v plástech občas chodbičky, ty ale včely
opraví bez větších problémů.
Taky záleží, jestli je pyl hotový nebo není. Nehotové buňky s pylem mají
barvu přinášeného pylu, snadno plesniví nebo snadno vyschnou v hrudky, které
včely vyhazují. Hotový pyl je v buňkách mléčně vykvašený, dost stejnoměrné
tmavší barvy a povrch pylu je potažen něčím jakoby propolisovou blankou. A
takové buňky s pylem vydrží až pár měsíců klidně i mimo včelstvo bez
jakýchkoliv změn. Jinak je pyl jako zásoby mnohem hůře skladovatelný než
třeba med nebo cukr v plástech. Za rok až dva je pyl skladovaný mimo
včelstva v plástech mimo zavíječe napaden dalšími "hmyzáky" nebo roztoči a
pro včely prakticky nepoužitelný.
V úlech by pyl neměl být v prvním nebo druhém plástu u stěny. Na těchto
plástech totiž často kondenzuje v zimě vlhkost a za takových podmínek plást
a pyl ještě "ochotněji" plesniví. Jinde v úlu pyl vydrží bez problémů do
jara. Hlavně pokud je v zimě otevřené síto ve dně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 29, 2005 9:18 AM
Subject: Re: Pylové plásty


> Povím ti jak to dělám já. Po posledním medobraní třídím vytočené souše na
> tmavé (ruším), světlé a panenské (umístím do nástavku po 7 rámcích a
> nechávám včelám vylízat) a souše s pylem, které vracím zpět do prostoru
nad
> posledním plodem. Tím směrem se posouvá v zimě hrozen včel. Je to ještě v
> době, kdy mi včely stahují zásoby nad "hlavu". Pokud včelař krmí, včely
> cukernými zásobami pyl zalijí a tím jej nejlépe konzervují. Tam je pyl
> nejlépe uložen.
> Takže odpověď nemůže být jednoznačná. Záleží na konkrétním způsobu
> zimování. Máš-li prostor nad plodem umístil bych jej tam. Pyl včely v
> žádném případě nepřenesou (nepřenášejí). Bude-li mimo včelami obsazený
> prostor tak pravděpodobně splesnivý a pro včely bude nepoužitelný. Druhou
> možností je pokusit se ho skladovat mimo úl v suchém chladném prostředí,
> podle starých receptů zasypaný moučkovým cukrem a zabalený v novinách. Pak
> jej můžeš vložit těsně vedle plodu při jarní prohlídce.
> Honza

Ještě jsem zapomněl, menší množství plástů se dá skladovat tak, že se každý
plást zabalí pečlivě do novin. Potom larvy zavíječů obvykle papír
nepřekonají, tudíž se z několika rámků nestáhnou do jednoho, dvou a
nevytvoří hnízdo, kde se navzájem zahřívají a tím podporují v ničení plástů.
Tím se rozvoj zavíječů podstatně zpomalí, larva před zakuklením se prohryže
přes noviny ven, ale zpátky do toho rámku vylíhlý motýl už vajíčka
nenaklade, protože noviny zavíječe mírně odpuzují.
Platí to pro rámky napadené v úlech, kdy zavíječ naklade dávku vajíček někde
mimo dosah včel do štěrbiny v úlu a vylíhlé larvičky, které uniknou včelám
napadnou jednotlivě plásty. Pokud ale plásty zůstanou někde mimo úly,
zavíječ naklade celou jednu dávku do jednoho plástu, potom je v jednom
plástu tolik larviček, že i přes noviny se prohryžou do okolních plástů .
Hodí se to ale spíše pro plásty bez pylu, plásty s pylem jsou atraktivnější
a tudíž je zavíječi občas napadnou i přes odpudivý účinek novin a hodí se
spíše na dlouhodobější až víceleté skladování plástů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 29, 2005 11:13 AM
Subject: Re: Pylové plásty


> Pokud se berou plásty s pylem teď a budou se přidávat při jarní prohlídce,
> nemusí se nic zasypávat cukrem. Stačí když se plásty dají do nevytápěných
> suchých prostor, chránit před myšmi a říjen a případný teplý listopad
před
> zavíjěči. Úplně stačí, když jsou ob rámek mezery, takže zavíječi nemohou
> utvořit hnízdo tepelně izolované pavučinami. V takovém hnízdě zavíječi
> dokáží udržet teplo a tudíž ničit hromadně plásty prakticky až do mrazu.
> Nejpraktičtější je to asi ve věžích s nastavků, postavených na nějaké
> trámky, aby vzduch mohl proudit nahoru a dolů kolem plástů a chráněných
> proti myším nahoře i dole mateří mřížkou.
> Zasypávat cukrem a schovávat proti zavíječům třeba do igelitu se musí
pylové
> plásty odebírané třeba na jaře z řepky, protože takové plásty budou
> skladovány několik měsíců při "letní" teplotě, ať už se budou přidávat v
> srpnu před krmením na zimu, aby je včely zalily cukrem nebo až na jaře.
> Použitelná je i alternativa, kdy se plásty uloží do nějaké bedny, skříně
> nebo nastavku klidně těsně k sobě a říjen a případně listopad prohlížejí
co
> 14 dní a případné larvy zavíječů se mechanicky zabíjejí ostrým nožem nebo
> špendlíkem. Na jaře jsou sice potom v plástech občas chodbičky, ty ale
včely
> opraví bez větších problémů.
> Taky záleží, jestli je pyl hotový nebo není. Nehotové buňky s pylem mají
> barvu přinášeného pylu, snadno plesniví nebo snadno vyschnou v hrudky,
které
> včely vyhazují. Hotový pyl je v buňkách mléčně vykvašený, dost stejnoměrné
> tmavší barvy a povrch pylu je potažen něčím jakoby propolisovou blankou. A
> takové buňky s pylem vydrží až pár měsíců klidně i mimo včelstvo bez
> jakýchkoliv změn. Jinak je pyl jako zásoby mnohem hůře skladovatelný než
> třeba med nebo cukr v plástech. Za rok až dva je pyl skladovaný mimo
> včelstva v plástech mimo zavíječe napaden dalšími "hmyzáky" nebo roztoči a
> pro včely prakticky nepoužitelný.
> V úlech by pyl neměl být v prvním nebo druhém plástu u stěny. Na těchto
> plástech totiž často kondenzuje v zimě vlhkost a za takových podmínek
plást
> a pyl ještě "ochotněji" plesniví. Jinde v úlu pyl vydrží bez problémů do
> jara. Hlavně pokud je v zimě otevřené síto ve dně.
>
> R. Polášek

Na jižní Moravě začal výkup hroznů, cena ve výkupnách však pěstitelům
nepokryje ani náklady a oni prodělají. Vinaři se bojí o osud vinohradů.
Objevují se dokonce i hlasy, které hrozí, že vinice zaniknou. Jejich
majitelé se o ně nechtějí starat. Po krajnici směrem ke Kobylí jede co
chvíli stařičký malotraktor s vozíkem naloženým hrozny. Pěstitelé vinné
révy za volantem odvážejí úrodu do místní výkupny. Radost však nemají.

http://www.agris.cz/detail.php?iSub=518&id=142965

Že by také monopol na výkup? Také jim krachnul VínoPředboj ve Znojmě nebo
kde má sídlo? Né samozřejmě si dělám legraci,o problémech s vínem je my
známo jen málo. Některé detaily jsou si nápadně podobné jako je třeba
míchání levných Rakouských moštů s Moravskými a boj o procenta ve směsi.Je
to ještě Moravské víno nebo Rakouské = je to med Český nebo Argentinský? !!
Žádné směsi bychom neměli dopustit!Nějaká % už nikdo nebude zjišťovat a
snad to ani nejde!

Ja sa snažím všetky peľové plásty dostať v jeseni naspäť do úľa. Je mi ľúto
ich vytopiť aj keď sú tmavšie. Nabudúci rok pracujem s nimi tak, že ostanú
bez peľu a tak ich vyradím. Dneska som pozeral do siedmich rodín a s plodom
to u nich vyzerá takto: dve rodiny cca 10 dm plodu-matky tohtoročné, 3
rodiny cca 5 dm plodu - jedna matka tohtoročná a dve minuloročné, jedna
rodina bez plodu - matka minuloročná. Aj v minulosti som si všimol, že čím
mladšie matky a čím neskôr vymenené, tým dlhšie kladú.

Obecně mně připadá, že kdo umí, tak kvalitnější část produkce prodá s
přidanou hodnotou - vysokou kvalitou nebo s nějakou vazbou na místo vzniku a
značkou atd. A tento prodej mu zaplatí náklady a případně ho uživí. A teprve
ten nadbytek, co je méně kvalitní nebo navíc nebo na co jsou dotace, prodá
někde pryč do výkupu. A to je právě ten nadbytek, co dokáže zničit
konkurenci, která třeba nemá tak dobré podmínky nebo nemá značku nebo to
prostě tak dobře neumí a tudíž nemůže dostat svoje z prodeje nějakého více
ceněného zboží. Je to ve většině našich zemědělských produktů, medu, vínu,
jablkách, mase atd. A jestli se vinařům třeba vyplatí prodávat svoje víno
jako ovoce někde na trhu o nějakou korunu levněji než je v supermarketech,
nevím, loni jsem se zhruba v tuto dobu dostal do Brna a tam na Zelném trhu
prodávali vinné hrozny docela dost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 29, 2005 3:24 PM
Subject: Nepřipomíná vám to něco?


> Na jižní Moravě začal výkup hroznů, cena ve výkupnách však pěstitelům
> nepokryje ani náklady a oni prodělají. Vinaři se bojí o osud vinohradů.
> Objevují se dokonce i hlasy, které hrozí, že vinice zaniknou. Jejich
> majitelé se o ně nechtějí starat. Po krajnici směrem ke Kobylí jede co
> chvíli stařičký malotraktor s vozíkem naloženým hrozny. Pěstitelé vinné
> révy za volantem odvážejí úrodu do místní výkupny. Radost však nemají.
>
> http://www.agris.cz/detail.php?iSub=518&id=142965

Kde se daji v internetu nalezt kvasinky "Schimansky" ?

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Stanislav Pácl
Datum: 27.09.2005 20:51

>Objednal jsem si pro výrobu medoviny kvasinky fy Schimansky.Protože jsem
>doposud používal kvasinky "Dolské",chci se zeptat někoho kdo používá
>zmíněné kvasinky fy Schimansky,jak je dávkuje.Jestli dle návodu /kde je to
>popsáno pro ovocný kvas/ nebo má jiné zkušenosti,popřípadě kolik přidává
>živné soli /u "Dolských" je to 0,3g na litr/.Případně jiné poznatky a
>zkušenost.
>        Dík za každou radu.
>
>
>
>

Ta pointa je tu inde. Dotacie v Rakusku na 1 ha vinohradu su vyssie ako
naklady spojene s ich obrabanim.
Preto si mozu tito dovolit predavat hrozno za smiesne ceny, ktore likviduju
konkurenciu v okolitych statoch.
Aj o tomto je socialisticka EU a jej dvojity dotacny meter na stare a nove
clenske staty.

Matej




"Eman"
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Nepøipomíná vám to nìco?
29.09.2005
15:24
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Na jižní Moravě začal výkup hroznů, cena ve výkupnách však pěstitelům
nepokryje ani náklady a oni prodělají. Vinaři se bojí o osud vinohradů.
Objevují se dokonce i hlasy, které hrozí, že vinice zaniknou. Jejich
majitelé se o ně nechtějí starat. Po krajnici směrem ke Kobylí jede co
chvíli stařičký malotraktor s vozíkem naloženým hrozny. Pěstitelé vinné
révy za volantem odvážejí úrodu do místní výkupny. Radost však nemají.

http://www.agris.cz/detail.php?iSub=518&id=142965

Kvasinky Schimansky jsou na www.schimansky.cz

1) Pátek 7.10.2005 ve 12,50 hodin na ČT-2: "Zabijácké včely - legendy a
skutečnost" (německý dokumentární cyklus GEO)

2) Sobota 8.10.2005 v 17,00 hodin na stanici PRIMA: "Cena medu"
(celovečerní český film z roku 1986 o chlapci, který byl pobodán včelím
rojem)

A.Bojanovský

Pojede někdo do Třeště?
PHM jsou dražší jak med, hledám spolujezdce z Podkrkonoší a okolí.
tel. 603 85 81 90

"Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky +
rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
způsob boje."

Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý postup,
za rok dám vědět, jak se osvědčil.

Mám vážné obavy , že moc ne. Vzhledem k tomu, že v loni na podzim bylo hlášeno jedno ohnisko někde okolo Bílé Třemešné a letos na schůzi OV Trutnov se již mluvilo , že na území ZO Dvůr Králové nad Labem je hlášeno 12 ohnisek tak nevím nevím jak to bude vypadat za ten rok. Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Karel <karel/=/sinux.sinus.cz>
> Predmet: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
> Datum: 30.9.2005 22:19:26
> ----------------------------------------
> "Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
> vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
> máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky +
> rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
> způsob boje."
>
> Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
> potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý postup,
> za rok dám vědět, jak se osvědčil.
>
>
>

Na formanz.kvalitne.cz je konečně k dispozici nová verze evidenčního
programu 2.0

Docela mi chyběla, když jsem zpracovával dotace.

Vazeni pratele,
pokud bydlite pobliz Brna, zvu vas na prednasku znameho vcelarskeho
odbornika a duchovniho publicisty MVDr. Josefa Stanka o medovine. Kona se v
utery 4. rijna v dome Ceskeho cerveneho krize na Stefanykove ulici
(cervenobila budova nas krizovatce Lidicke, Stefanykovy a Kotlarske, tram.
c. 1, 6, 7, ze stredu mesta smerem do Reckovic nebo Kralova Pole. Zacatel
je v 18 hodin. Na chodbe vstoupite do dveri vlevo a jdete po schodech do 1.
patra.
Za vybor ZO CSV Brno stred se na vas tesi
Vladimir Ptacek
ptacek/=/sci.muni.cz
http://www.sci.muni.cz/ksfz/apido.html

Potřeboval bych informaci,jestli je nutné nějaké povolení nebo potvrzení
od veterináře ,nebo celníku při vývozu medu v rámci Unie,konkrétně do
Polska.Dík za každou informaci.

Přítel Karel napsal:
>Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý postup,
za rok dám vědět, jak se osvědčil. <

Hm, ten postup je v souladu s veterinárním předpisem. Je však nasnadě, že
riziko nákazy ostatních včelstev na stanovišti je značné (rotace rámků,
pomůcky, rojáky atd.)
Pakliže se jedná o menší počet včelstev je asi lépe (i pro
včelaře)zlikvidovat celé stanoviště.
Rádi si přečteme za rok Vaši zkušenost.

Zdravím
Jar. Bureš

Bureš J. napsal:

>Hm, ten postup je v souladu s veterinárním předpisem.
>Je však nasnadě, že riziko nákazy ostatních včelstev na
>stanovišti je značné (rotace rámků, pomůcky, rojáky atd.)
>Pakliže se jedná o menší počet včelstev je asi lépe
>(i pro včelaře)zlikvidovat celé stanoviště.
>Rádi si přečteme za rok Vaši zkušenost.

Zlikvidovat všechna včelstva by zřejmě mělo smysl, kdyby to byl první
případ v dalekém okolí. Pokud je to rozjeté ohnisko, musí chtít asi
spolupracovat všichni včelaři a ve spolupráci s veterináři nákazu zdolat.
Nedávno jsem byl na přednášce Ing. Titěry, a jeví se mi to tak, že pokud
budou chtít včelaři a veterináři, není nic nemožného nákazu zdolat.
Taky likvidace všech včelstev naráží asi na jednu prakticou věc, a to je
náhrada škody. zřejmě náhradu je možné dostat jen za včelstva, které
veterina označí za klinicky nemocná.
V rozjetém ohnisku, jestli si to dobře pamatuji z přednášky, má asi smysl:
-utratit nemocná včelstva
-vyměňovat co nejvíc dílo
-nepřevěšovat dílo mezi včelstvy
-desinfekce pomůcek
-zrušit úly, které se nedají ošetřit plamenem
-vyhledávat a likvidovat neznámé roje a nepoužívané staré úly
-používat matky s vyvinutým čistícím pudem (např. Vigor ze Zubří)
-diagnostika zimní měli v ohniscích o ochranných pásmech na přítomnost
původce moru (měla by zřejmě zajistit veterina).


Radek Krušina

mor plodu, podobne ako kliestik nema konecne riesenie.
Palenie ma zmysel pri vysokom napadnuti. Ak by sme chceli spalit vsetky
vcelstva v ktorych su spory, zostali by krajiny bez vciel.
Urcite veci su treba dodrziavat: Ak sa vyskytne na vcelnici chore vcelstvo,
treba vytopit vsetky zasobne ramiky na vosk. Vyrone medzistienok vosk
dezinfikuju - preto nakaza z medzistienok nehrozi.
Aj bez nakazy treba obmienat dielo, dezinfikovat prazdne nastavky, dna,
obmienat uteplivky.

Matej




Vladimír
Navrkal An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
<drevotrans/=/s Kopie:
eznam.cz> Thema: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz
v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?
01.10.2005
00:38
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Mám vážné obavy , že moc ne. Vzhledem k tomu, že v loni na podzim bylo
hlášeno jedno ohnisko někde okolo Bílé Třemešné a letos na schůzi OV
Trutnov se již mluvilo , že na území ZO Dvůr Králové nad Labem je hlášeno
12 ohnisek tak nevím nevím jak to bude vypadat za ten rok. Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Karel <karel/=/sinux.sinus.cz>
> Predmet: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
> Datum: 30.9.2005 22:19:26
> ----------------------------------------
> "Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
> vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
> máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky
+
> rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
> způsob boje."
>
> Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
> potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý postup,
> za rok dám vědět, jak se osvědčil.
>
>
>

To je v šechno jasné , mě na tom vadí to , že se mluví o nebezpečné nákaze a vyhodnocení vzorků a tím potvrzení trvá veterině skoro půl roku . viz případ moru v ZO Dvůr Králové nad Labem samozřejmě že za tu dobu se mor šíří dál a tak z jednoho stanoviště v loni na podzim letos už jich mají 12 . Vzhledem k tomu že osobní zkušenosti s tímto onemocněním včel nemám , a Dvůr králové nad Labem není zas tak daleko od naší ZO chci na nejbližší schůzi našim členům podat co nejlepší informace jak se zachovat pokud toto onemocnění zjistí ale hlavně co udělat aby ( pokud to jde) této nemoci předešli . Problém je v tom, ževětšina jsou starší pánové , kteří již spousty let včelaří v nějakých úlech do plodiště chodí tak jednou za dva nebo tři roky až když mají včelky jak blechy pak to vyřežou a hoděj to v lepším případě do popelnice . O nějaké čistotě nebo dokonce desinfekci nemůže být ani řeč , dostalo se mi odpovědi, že včelky jsou čistotné a že si to sami vyčistí.
Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: <M.Osusky/=/fritz.sk>
> Predmet: Antwort: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
> monosti kontroly a tlumen?
> Datum: 03.10.2005 11:22:34
> ----------------------------------------
>
> mor plodu, podobne ako kliestik nema konecne riesenie.
> Palenie ma zmysel pri vysokom napadnuti. Ak by sme chceli spalit vsetky
> vcelstva v ktorych su spory, zostali by krajiny bez vciel.
> Urcite veci su treba dodrziavat: Ak sa vyskytne na vcelnici chore vcelstvo,
> treba vytopit vsetky zasobne ramiky na vosk. Vyrone medzistienok vosk
> dezinfikuju - preto nakaza z medzistienok nehrozi.
> Aj bez nakazy treba obmienat dielo, dezinfikovat prazdne nastavky, dna,
> obmienat uteplivky.
>
> Matej
>
>
>
>
>
> Vladimír
>
> Navrkal An: Vcelarska konference
> <vcely/=/v.or.cz>
> <drevotrans/=/s Kopie:
>
> eznam.cz> Thema: Re: mor v?el?ho plodu -
> nebezpe?n? n?kaz
> v?el?ho plodu - monosti kontroly a
> tlumen?
> 01.10.2005
>
> 00:38
>
> Bitte
>
> antworten an
>
> "Vcelarska
>
> konference"
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> Mám vážné obavy , že moc ne. Vzhledem k tomu, že v loni na podzim bylo
> hlášeno jedno ohnisko někde okolo Bílé Třemešné a letos na schůzi OV
> Trutnov se již mluvilo , že na území ZO Dvůr Králové nad Labem je hlášeno
> 12 ohnisek tak nevím nevím jak to bude vypadat za ten rok. Vláďa
> > ------------ Puvodni zprava ------------
> > Od: Karel <karel/=/sinux.sinus.cz>
> > Predmet: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> > kontroly a tlumen?
> > Datum: 30.9.2005 22:19:26
> > ----------------------------------------
> > "Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
> > vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
> > máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky
> +
> > rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
> > způsob boje."
> >
> > Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
> > potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý postup,
> > za rok dám vědět, jak se osvědčil.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>
>
>

>dostalo se mi odpovědi, že včelky jsou čistotné a že si to sami vyčistí.<

Ve své podstatě, ale má pravdu a právě proto se kvůli moru, v polední době
při plemenitbě klade důraz na čisticí pud. Právě šlechtění na vysoké výnosy
mohlo vést ke snížení odolnosti vůči moru. Vždycky je něco za něco.

pepan


----- Original Message -----
From: "Vladimír Navrkal" <drevotrans/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 03, 2005 11:15 AM
Subject: Re:Antwort: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho
plodu - monosti kontroly a tlumen?


To je v šechno jasné , mě na tom vadí to , že se mluví o nebezpečné nákaze a
vyhodnocení vzorků a tím potvrzení trvá veterině skoro půl roku . viz případ
moru v ZO Dvůr Králové nad Labem samozřejmě že za tu dobu se mor šíří dál a
tak z jednoho stanoviště v loni na podzim letos už jich mají 12 .
Vzhledem k tomu že osobní zkušenosti s tímto onemocněním včel nemám , a Dvůr
králové nad Labem není zas tak daleko od naší ZO chci na nejbližší schůzi
našim členům podat co nejlepší informace jak se zachovat pokud toto
onemocnění zjistí ale hlavně co udělat aby ( pokud to jde) této nemoci
předešli . Problém je v tom, ževětšina jsou starší pánové , kteří již
spousty let včelaří v nějakých úlech do plodiště chodí tak jednou za dva
nebo tři roky až když mají včelky jak blechy pak to vyřežou a hoděj to v
lepším případě do popelnice . O nějaké čistotě nebo dokonce desinfekci
nemůže být ani řeč , dostalo se mi odpovědi, že včelky jsou čistotné a že si
to sami vyčistí.

Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: <M.Osusky/=/fritz.sk>
> Predmet: Antwort: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
> monosti kontroly a tlumen?
> Datum: 03.10.2005 11:22:34
> ----------------------------------------
>
> mor plodu, podobne ako kliestik nema konecne riesenie.
> Palenie ma zmysel pri vysokom napadnuti. Ak by sme chceli spalit vsetky
> vcelstva v ktorych su spory, zostali by krajiny bez vciel.
> Urcite veci su treba dodrziavat: Ak sa vyskytne na vcelnici chore
vcelstvo,
> treba vytopit vsetky zasobne ramiky na vosk. Vyrone medzistienok vosk
> dezinfikuju - preto nakaza z medzistienok nehrozi.
> Aj bez nakazy treba obmienat dielo, dezinfikovat prazdne nastavky, dna,
> obmienat uteplivky.
>
> Matej
>
>
>
>
>
> Vladimír
>
> Navrkal An: Vcelarska konference
> <vcely/=/v.or.cz>
> <drevotrans/=/s Kopie:
>
> eznam.cz> Thema: Re: mor v?el?ho plodu -
> nebezpe?n? n?kaz
> v?el?ho plodu - monosti kontroly
a
> tlumen?
> 01.10.2005
>
> 00:38
>
> Bitte
>
> antworten an
>
> "Vcelarska
>
> konference"
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> Mám vážné obavy , že moc ne. Vzhledem k tomu, že v loni na podzim bylo
> hlášeno jedno ohnisko někde okolo Bílé Třemešné a letos na schůzi OV
> Trutnov se již mluvilo , že na území ZO Dvůr Králové nad Labem je
hlášeno
> 12 ohnisek tak nevím nevím jak to bude vypadat za ten rok. Vláďa
> > ------------ Puvodni zprava ------------
> > Od: Karel <karel/=/sinux.sinus.cz>
> > Predmet: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti
> > kontroly a tlumen?
> > Datum: 30.9.2005 22:19:26
> > ----------------------------------------
> > "Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
> > vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák
a
> > máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné
výsledky
> +
> > rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
> > způsob boje."
> >
> > Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
> > potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý
postup,
> > za rok dám vědět, jak se osvědčil.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>
>
>

To já vím též včelařím již 20 let, ale vadí mi že při tak vážné nemoci včel je uplyne spoustu drahoceného času od odevzdání vzorků po dobu než se s tím začne něco dělat to je jaku kdyby lékař zjistil u pacienta , že má aktivní TBC nebo Tyfus a nechal ho půl roku běhat mezi ostatními lidmi než s ním začne něco dělat. A pak se divil , že vznikla epidemie.
Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: pan Josef Menšík <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Re:Antwort: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu
> - monosti kontroly a tlumen?
> Datum: 03.10.2005 12:53:36
> ----------------------------------------
> >dostalo se mi odpovědi, že včelky jsou čistotné a že si to sami vyčistí.<
>
> Ve své podstatě, ale má pravdu a právě proto se kvůli moru, v polední době
> při plemenitbě klade důraz na čisticí pud. Právě šlechtění na vysoké výnosy
> mohlo vést ke snížení odolnosti vůči moru. Vždycky je něco za něco.
>
> pepan
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vladimír Navrkal" <drevotrans/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 03, 2005 11:15 AM
> Subject: Re:Antwort: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho
> plodu - monosti kontroly a tlumen?
>
>
> To je v šechno jasné , mě na tom vadí to , že se mluví o nebezpečné nákaze a
> vyhodnocení vzorků a tím potvrzení trvá veterině skoro půl roku . viz případ
> moru v ZO Dvůr Králové nad Labem samozřejmě že za tu dobu se mor šíří dál a
> tak z jednoho stanoviště v loni na podzim letos už jich mají 12 .
> Vzhledem k tomu že osobní zkušenosti s tímto onemocněním včel nemám , a Dvůr
> králové nad Labem není zas tak daleko od naší ZO chci na nejbližší schůzi
> našim členům podat co nejlepší informace jak se zachovat pokud toto
> onemocnění zjistí ale hlavně co udělat aby ( pokud to jde) této nemoci
> předešli . Problém je v tom, ževětšina jsou starší pánové , kteří již
> spousty let včelaří v nějakých úlech do plodiště chodí tak jednou za dva
> nebo tři roky až když mají včelky jak blechy pak to vyřežou a hoděj to v
> lepším případě do popelnice . O nějaké čistotě nebo dokonce desinfekci
> nemůže být ani řeč , dostalo se mi odpovědi, že včelky jsou čistotné a že si
> to sami vyčistí.
>
> Vláďa
> > ------------ Puvodni zprava ------------
> > Od: <M.Osusky/=/fritz.sk>
> > Predmet: Antwort: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
> > monosti kontroly a tlumen?
> > Datum: 03.10.2005 11:22:34
> > ----------------------------------------
> >
> > mor plodu, podobne ako kliestik nema konecne riesenie.
> > Palenie ma zmysel pri vysokom napadnuti. Ak by sme chceli spalit vsetky
> > vcelstva v ktorych su spory, zostali by krajiny bez vciel.
> > Urcite veci su treba dodrziavat: Ak sa vyskytne na vcelnici chore
> vcelstvo,
> > treba vytopit vsetky zasobne ramiky na vosk. Vyrone medzistienok vosk
> > dezinfikuju - preto nakaza z medzistienok nehrozi.
> > Aj bez nakazy treba obmienat dielo, dezinfikovat prazdne nastavky, dna,
> > obmienat uteplivky.
> >
> > Matej
> >
> >
> >
> >
> >
> > Vladimír
> >
> > Navrkal An: Vcelarska konference
> > <vcely/=/v.or.cz>
> > <drevotrans/=/s Kopie:
> >
> > eznam.cz> Thema: Re: mor v?el?ho plodu -
> > nebezpe?n? n?kaz
> > v?el?ho plodu - monosti kontroly
> a
> > tlumen?
> > 01.10.2005
> >
> > 00:38
> >
> > Bitte
> >
> > antworten an
> >
> > "Vcelarska
> >
> > konference"
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> > Mám vážné obavy , že moc ne. Vzhledem k tomu, že v loni na podzim bylo
> > hlášeno jedno ohnisko někde okolo Bílé Třemešné a letos na schůzi OV
> > Trutnov se již mluvilo , že na území ZO Dvůr Králové nad Labem je
> hlášeno
> > 12 ohnisek tak nevím nevím jak to bude vypadat za ten rok. Vláďa
> > > ------------ Puvodni zprava ------------
> > > Od: Karel <karel/=/sinux.sinus.cz>
> > > Predmet: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
> monosti
> > > kontroly a tlumen?
> > > Datum: 30.9.2005 22:19:26
> > > ----------------------------------------
> > > "Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
> > > vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák
> a
> > > máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné
> výsledky
> > +
> > > rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
> > > způsob boje."
> > >
> > > Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
> > > potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý
> postup,
> > > za rok dám vědět, jak se osvědčil.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

V pátek budeme mít shůzku. Je nás několik, co chceme s nákazou bojovat,
když už věci došli tak daleko, že jsme prošvihli letošní léto. To se nákaza
přes sousední ZO rozšířila až na 10km od nás. Tedy udělala větší kus, než
jí k nám chybí. Tuto informaci jsem dostali až teď.
Tady jsou některé nápady které jsou zatím ve hře:
1)- Vytisknout a rozšířit léták, mezi lidi, kde vysvětlíme o co jde a proč
je dobré nám dát vědět o všech divokých včelstvech, pokud o nich někdo ví,
nebo proč nám hlásit roje a likvidovat je. A proč nestěhovat včelstva. +
telefony na nás.
2) - Mohlo to být už letos, ale příští jaro v lesním komplexu, který nás
odděluje od nákazy, rozmístit lapače rojů. Vystavit po lese staré plemenáče
a úly s nějakým voštím, nebo nějaké provizorní bedny pro tento účel
vyrobené. Mám zkušenost, že takovéto staré úly roje vyhledávají.
3) - U všech stanovišť stanovit GPS souřadnice, vytvořit takovýto seznam v
počítači včetně telefonů a s ním dále pracovat. To je jen náznak užití této
myšlenky, kterou se snažím postupně prosadit, užití je další: OÚ a MÚ vedou
katastry již většinou na GIS (geografické informační systémy)- tento soubor
jim lze exportovat, stejně tak publikovat na webových mapách, spolupráce s
agronomy - postřiky i osev ploch blízko včelstev těmi plodinami, které se
mají rády se včelami. A naopak, kdo kde hospodaří --> otravy postřiky,
případně koho varovat.
4 - Vigor tady rozšiřuji já, kolega matky z Pekařova. jestli jsou i ty
testovány na čistící pud, to nevím.
5 - a ten bude obtížný, nebo nerealizovatlený. Likvidace starých
neosazených úlů, obnova úlů, obnova díla. Někoho prostě nepředěláte.


Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.

Karel jiruš

To je krasne mit souradnice GPS a dokonce na internetu.
Pri hlaseni stanoviste vcelstev se ma dle zakona udat poloha i smer letu
vcel.
Bude to krasne az zemedelec na traktoru ci postrikovac v letadle vytahne
souradnice a obloukem se vyhne.
Obavam se ale, ze mor to hned tak nevyzene.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Karel
Datum: 03.10.2005 13:50

>Je nás několik, co chceme s nákazou bojovat,
>3) - U všech stanovišť stanovit GPS souřadnice, vytvořit takovýto seznam v
>počítači včetně telefonů a s ním dále pracovat. To je jen náznak užití této
>myšlenky, kterou se snažím postupně prosadit, užití je další: OÚ a MÚ vedou
>katastry již většinou na GIS (geografické informační systémy)- tento soubor
>jim lze exportovat, stejně tak publikovat na webových mapách, spolupráce s
>agronomy - postřiky i osev ploch blízko včelstev těmi plodinami, které se
>mají rády se včelami. A naopak, kdo kde hospodaří --> otravy postřiky,
>případně koho varovat.
>
>
>Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.
>
>Karel jiruš
>
>
>
>

Dne pondělí 03 října 2005 13:50 Karel napsal(a):

> 3) - U všech stanovišť stanovit GPS souřadnice, vytvořit takovýto seznam v
> počítači včetně telefonů a s ním dále pracovat. To je jen náznak užití této
> myšlenky, kterou se snažím postupně prosadit, užití je další: OÚ a MÚ vedou
> katastry již většinou na GIS (geografické informační systémy)- tento soubor
> jim lze exportovat, stejně tak publikovat na webových mapách, spolupráce s
> agronomy - postřiky i osev ploch blízko včelstev těmi plodinami, které se
> mají rády se včelami. A naopak, kdo kde hospodaří --> otravy postřiky,
> případně koho varovat.

DD,

letos mistni a.s. postrikala horcici v plnem kvetu (jeste od 5 hodin rano do
rosy), jestli myslite, ze se byli zeptat na Obecnim urade, tak nebyli. Je jim
to jedno, kdyz jsme se jako vce;ari ohradily - poslali nas do ...... .
Nastesti to postihlo pouze letavky , takze jsem prisel "pouze" o druhou a
cast 3. snusky.
To je velka firma (asi 1000 ha), ty mensi se o to nebudou zajimat vubec. Kdyz
jsem volal nasi CSV pravnicce, rekla mi, ze se stim neda nic delat. Bud
pomrou vsechny i v ule - pak je tu jista sance, ze se neco vysetri, pokud
pouze letavky, musi si pry vcelat identifikovat misto, kde uhynuli +
prokazat, ze jsou opravdu jeho (zkuste to na 10 ha). Neni to teda reakce
primo na mor,
ale taky snad zajimave.

Honza

Karel:
> Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.
Vymitat mor je dobry napad, ale jak nato? To co jsi napsal i s GPS body je podle me o vicenakladech a vicepraci.

1. Musi se vedet, jak zdolavat nakazu, aniz by to byla tradegie a divadylko pro okoli a laiky. Tudiz. Musi byt dano provedeni ulu(dno, nastavek, viko), ktere i po pozitivnim nalezu prezije !dokonalou! dezinfekci. Davat predpoklady a vzdelavat aby se souse vyvarovaly v autoklavu nebo v pare v bezpecnych stupnich a bezpecne dlouho. Definovat vyhlaskou souse jako nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat pod prisnou pokutou ji likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc. ramku).To plati i pro uly, v kterych se nevcelari a v pripade uskladneni nesmi mit vcela pristup do prostoru ulu.

2. Jinak od ceho je tady casopis Vcelarstvi? Do kazdeho druheho vydani bych dal jake rizika maj nevhodny a stary uly, souse, med v roli prenosu moru. Tz. Ne prodavejte, ale palte uly, ktere nelze dokonale dezinfikovat - ofritovat. (to tu uz jednou bylo o dezinfekci parafinem) Souse, ktere jsou mimo vcelstva a nedostanou se do 1 roku ke zpracovani bez milosti to same a med ani v zadne primesi s cukrem nebo jinak nevracet a chranit ho pred vcelami.

3. Zvyknout si na mor a nedelat z neho buchvico nebezpecneho, kdyz jde jen o jedinne v nakazeni a to o vceli plod. At ukaze jednota svazova, jaky vyznam ma utraceni evropskych penez na vzdelavani. Kde jsou vedle zprav na serveru CSV o ohniscich moru plodu take postupy v jejich zdolavani a hlavne kdyz hledime furt jinam.... jak se zdolava mor a to presne postupy napr. v Nemecku, Polsku, Francii atd. Presne. Ne v kostce, ale presne postupy. At vime, ze nejen v paleni je sila. To je take jedna uloha vedeni svazu - informovat a ne neinformovat! :-))

4. Take me zarazi jedna skutecnost spojenou s cisticim pudem potazmo s morem. To mluvim o zprave ze Vcelarstvi, ze se schvalilo pozastaveni ekonomicke pomoci vyssich chovu. Tz. ze kdyz jsou tu penize z unie, tak se svaz vyprdne na podporu v nakladech vyssich chovu? Vcelarstvi c.10/r.2005/str.255

_gp_

Napisal si to presne, Gusto.
Len jeden dodatok. To vyvaranie susi nemusi byt v autoklave. V autoklave za
teploty 130 stupnov su povinne vosk dezinfikovat vyrobne medzistienok.
Plasty na vosk vytopi vcelar normalnym sposobom.

Matej





Gustimilián
Pazderka An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
<gupa/=/seznam. Kopie:
cz> Thema: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz
v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?
03.10.2005
15:02
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Karel:
> Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.
Vymitat mor je dobry napad, ale jak nato? To co jsi napsal i s GPS body je
podle me o vicenakladech a vicepraci.

1. Musi se vedet, jak zdolavat nakazu, aniz by to byla tradegie a divadylko
pro okoli a laiky. Tudiz. Musi byt dano provedeni ulu(dno, nastavek, viko),
ktere i po pozitivnim nalezu prezije !dokonalou! dezinfekci. Davat
predpoklady a vzdelavat aby se souse vyvarovaly v autoklavu nebo v pare v
bezpecnych stupnich a bezpecne dlouho. Definovat vyhlaskou souse jako
nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat pod prisnou pokutou ji
likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc. ramku).To plati i pro
uly, v kterych se nevcelari a v pripade uskladneni nesmi mit vcela pristup
do prostoru ulu.

2. Jinak od ceho je tady casopis Vcelarstvi? Do kazdeho druheho vydani bych
dal jake rizika maj nevhodny a stary uly, souse, med v roli prenosu moru.
Tz. Ne prodavejte, ale palte uly, ktere nelze dokonale dezinfikovat -
ofritovat. (to tu uz jednou bylo o dezinfekci parafinem) Souse, ktere jsou
mimo vcelstva a nedostanou se do 1 roku ke zpracovani bez milosti to same
a med ani v zadne primesi s cukrem nebo jinak nevracet a chranit ho pred
vcelami.

3. Zvyknout si na mor a nedelat z neho buchvico nebezpecneho, kdyz jde jen
o jedinne v nakazeni a to o vceli plod. At ukaze jednota svazova, jaky
vyznam ma utraceni evropskych penez na vzdelavani. Kde jsou vedle zprav na
serveru CSV o ohniscich moru plodu take postupy v jejich zdolavani a hlavne
kdyz hledime furt jinam.... jak se zdolava mor a to presne postupy napr. v
Nemecku, Polsku, Francii atd. Presne. Ne v kostce, ale presne postupy. At
vime, ze nejen v paleni je sila. To je take jedna uloha vedeni svazu -
informovat a ne neinformovat! :-))

4. Take me zarazi jedna skutecnost spojenou s cisticim pudem potazmo s
morem. To mluvim o zprave ze Vcelarstvi, ze se schvalilo pozastaveni
ekonomicke pomoci vyssich chovu. Tz. ze kdyz jsou tu penize z unie, tak se
svaz vyprdne na podporu v nakladech vyssich chovu? Vcelarstvi
c.10/r.2005/str.255

_gp_

Karel Jiruš napsal:
>Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.

Možná by stálo za to pokusit se pozvat na přednášku Ing. Dalibora Titěru.
Člověk může o moru včelího plodu tisíckrát něco číst, ale osobní setkání s
tímto člověkem na přednášce mi dalo pro vytvoření nějakého postoje k otázce
moru nesrovnatelně víc.

Přeji mnoho zdaru.

Radek Krušina

Proto jsem změnil způsob včelaření.Na všech úlech zasíťoval dna,tím bez
rušení sleduji pravidelně stav. Vodu nedávám před úly,ale do úlů.Rámky
kvůli přenosu žádné neskladuji.Matky chovám tak, že včelstva s novou matkou
spojuji,aby byla co nejsilnější atd.Všichni to stejně dělat nebudou,takže
jistota není.

M.Osusky:
> Len jeden dodatok. To vyvaranie susi nemusi byt v autoklave. V autoklave za
> teploty 130 stupnov su povinne vosk dezinfikovat vyrobne medzistienok.
> Plasty na vosk vytopi vcelar normalnym sposobom.
.........

Ul, ktery nelze ucinne dezinfikovat je nevhodny k chovu vcelstev. V takovem ulu nevidim pri problemu s plodem rozdil mezi nim a napr. brti, kosem atp nerozberneho.

Mluvim o pozitivnim ulu a jeho soucasti jako ve zdolavani. Upozornuji na to, ze takovy postup neni v CR schvaleny a to z mnoha dobrych ci spatnych duvodu z uvahy, vychazejici z povahy ceskeho vcelare. Takze spalit, je prozatim nejjednodusi v cele masinerii zdolavani u nas.

Nikdo bohuzel nemluvi otom, jak by to mohlo fungovat a s dobrymi vysledky pro zdravi vcelstev jinak a co by bylo jako pro budoucnost dobre. Tz. spravna volba ulu pro 99,99 % uspesnot v dezinfekci pri moru, hnilobe ci napr. treba u opomijenych viru atd. co se tyka nemoci plodu. Clovek nesmi zapominat, ze prirozenou obranou vcely proti nepriznivym vlivum tu byla vzdy prave ta jeji migrace a tim i schopnost regenerace a nasledne preziti. Ne, hodne i vcelariku si mysli, ze dojde s ulem a nasype tam vcely a nic vic sem tam krome jakehosi podle me bezvyznamneho opalovani nedela.(mimo vybirani medu) To je opravdu malo v ceste kupredu ve vyvoji v dezinfekci A.m. od spalku, brte, ci cehokoliv jineho pred ulem s rozbernym dilem. Ja tvrdim. Unifikovat ul ne v rozmerech, ale v dezinfekci pri vyskytu chorob plodu a bez paleni. Postupy jine nez v paleni existuji, ale je to otom, ze pozadavek na odolnost a dokonalost pri dezinfekci je samotnym predpokladem. Proto autoklav, nebo uzavrena ostra para nebo fritak alternativne vice%-ni louh. Nic jineho neni 99,99%.

U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
přispívá městký úřad.

Všechno bych bral, jen prohlásit souše a úly za nebezpečný odpad by se
muselo opatrně. Sice už jsem zákon o odpadech nějaký rok neviděl, ale pokud
si dobře pamatuji, tak víc než 50 kilo nebezpečného odpadu na hromadě se
musí evidovat a musí být dokazatelné, jakým předepsaným způsobem byl tento
odpad zničen. A pokud někdo vytváří takové množství odpadu pravidelně, musí
mít na skladování a likvidaci takového odpadu projekt, budou mu na toto
chodit kontroly atd. Nebezpečný odpad smí likvidovat jen speciální firma,
takže by to někdo musel odvážet a stejně by dřevěné úly nejspíš skončily u
někoho v kotli. Místo spálení při likvidaci moru plodu by si úly odvážela
specializovaná firma, které by se stejně muselo za tu likvidaci platit.
Kdoví, jestli by nakonec včelařský provoz třeba o stovce včelstev nebyl
považován za tak velký zdroj vyřazených úlů, že včelař by potom musel
podobné "tanečky s nebezpečnými odpady" provozovat. Takže vyhlášením něčeho
nebezpečným odpadem je dost dvousečná věc.

Podle mně v okolí moru plodu by bylo vhodné eliminovat divoká včelstva
vyhlášením nějaké odpovídající odměny za nalezení včelstev, případně jen
dutiny, kde by se včelstva mohla usídlit. Dutiny by měla být nějak upravena,
aby byla pro včely nevhodná, třeba zaplněním nebo naopak otevřením pro
hmyzožravé ptáky a podobné škůdce. Tipoval bych, že jak se teď začínají
masivně izolovat paneláky a vytvářet různé nízkoenergetické stavby, že bude
postupně dost případů usídlení divokých včelstev v takových dutinách. Méně
kvalitní izolaci budou včely schopny vyhryzávat samy. Možná by měl být
vyhlášený nějaký režim pro nepoužívané úly a včelíny, třeba jejich kontrola
jedenkrát za rok, jestli jsou zabezpečeny proti usazení rojů a jako mírný
tlak na likvidaci takových objektů.
Co se týká likvidace starých plástů, uvítal bych nějaké zařízení, kde by se
dalo průběžně přes léto kvalitně zpracovat menší množství plástů, víček a
pod, aby se to nemuselo skladovat. Sluneční tavidlo moc vhodné není, protože
zbytky obsahují hodně vosku a proto se stejně musí skladovat. Klasický vařák
je zase hodně velký, takže se vyplatí ho rozdělat až pro stovky plástů.
Možná malý vařák nebo malá odstředivka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 03, 2005 3:02 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Karel:
> Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.
Vymitat mor je dobry napad, ale jak nato? To co jsi napsal i s GPS body je
podle me o vicenakladech a vicepraci.

1. Musi se vedet, jak zdolavat nakazu, aniz by to byla tradegie a divadylko
pro okoli a laiky. Tudiz. Musi byt dano provedeni ulu(dno, nastavek, viko),
ktere i po pozitivnim nalezu prezije !dokonalou! dezinfekci. Davat
predpoklady a vzdelavat aby se souse vyvarovaly v autoklavu nebo v pare v
bezpecnych stupnich a bezpecne dlouho. Definovat vyhlaskou souse jako
nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat pod prisnou pokutou ji
likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc. ramku).To plati i pro
uly, v kterych se nevcelari a v pripade uskladneni nesmi mit vcela pristup
do prostoru ulu.

2. Jinak od ceho je tady casopis Vcelarstvi? Do kazdeho druheho vydani bych
dal jake rizika maj nevhodny a stary uly, souse, med v roli prenosu moru.
Tz. Ne prodavejte, ale palte uly, ktere nelze dokonale dezinfikovat -
ofritovat. (to tu uz jednou bylo o dezinfekci parafinem) Souse, ktere jsou
mimo vcelstva a nedostanou se do 1 roku ke zpracovani bez milosti to same
a med ani v zadne primesi s cukrem nebo jinak nevracet a chranit ho pred
vcelami.

3. Zvyknout si na mor a nedelat z neho buchvico nebezpecneho, kdyz jde jen o
jedinne v nakazeni a to o vceli plod. At ukaze jednota svazova, jaky vyznam
ma utraceni evropskych penez na vzdelavani. Kde jsou vedle zprav na serveru
CSV o ohniscich moru plodu take postupy v jejich zdolavani a hlavne kdyz
hledime furt jinam.... jak se zdolava mor a to presne postupy napr. v
Nemecku, Polsku, Francii atd. Presne. Ne v kostce, ale presne postupy. At
vime, ze nejen v paleni je sila. To je take jedna uloha vedeni svazu -
informovat a ne neinformovat! :-))

4. Take me zarazi jedna skutecnost spojenou s cisticim pudem potazmo s
morem. To mluvim o zprave ze Vcelarstvi, ze se schvalilo pozastaveni
ekonomicke pomoci vyssich chovu. Tz. ze kdyz jsou tu penize z unie, tak se
svaz vyprdne na podporu v nakladech vyssich chovu? Vcelarstvi
c.10/r.2005/str.255

_gp_

To ucpání dutiny může být problém u vzácných stromů. Konkrétně pěna
způsobuje, že dutina nedýchá a o to rychleji vnitřek hnije. Odborníkům
zabývajícím se ochranou stromů by se to asi nelíbilo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 03, 2005 10:27 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
> plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
> dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
> spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
> přispívá městký úřad.

Radim Pol??ek:
> Všechno bych bral, jen prohlásit souše a úly za nebezpečný odpad by se
> muselo opatrně.

Staci trochu zabrouzdat po internetu a hned najdes stupne biologickeho rizika. Napr:

http://www.fnb.cz/oddeleni/inf/inf_vlastni/bslprehl.htm

Coz znamena, ze odpad - souse je prvni etazi teto tabulky a tudiz je to nebezpecny odpad pouze pro plod vcely. ;-)

_gp_

Konkrétně jaké biologické riziko představují souše a úly? Ta tabulka je pro
souše a úly irelevantní, pokud ovšem nepovažuješ včelí jedince za člověka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 03, 2005 11:24 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Radim Pol??ek:
> Všechno bych bral, jen prohlásit souše a úly za nebezpečný odpad by se
> muselo opatrně.

Staci trochu zabrouzdat po internetu a hned najdes stupne biologickeho
rizika. Napr:

http://www.fnb.cz/oddeleni/inf/inf_vlastni/bslprehl.htm

Coz znamena, ze odpad - souse je prvni etazi teto tabulky a tudiz je to
nebezpecny odpad pouze pro plod vcely. ;-)

_gp_

Radim Polasek:
> Konkrétně jaké biologické riziko představují souše a úly? Ta tabulka je pro
> souše a úly irelevantní, pokud ovšem nepovažuješ včelí jedince za člověka.
.......


Zcela urcite si nerozumime.Napsal jsem:

Definovat vyhlaskou souse jako nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat pod prisnou pokutou ji likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc. ramku).

Mluvim o vyhlasce kterou by zcela jiste mohla vydat SVS. Take jsem mohl napsat "biologicke riziko pro vcelu". A jestli neni mozne takovy uly nebo souse dokonale dezinfikovat tak spalit. Nebo spise je to "lito" nebo vychytrale "prodat"? Potom se nedivim tak zajimavemu zvyseni nakaz plodu... A nebezpecny odpad to je a jde spalit a jde vetsinou spalit po dodrzeni protipozarni bezpecnosti na miste treba i v sudu od cinskeho medu. :-)

K tve prednasce o likvidaci:
Podivej se na tuto alternativu. Monitor ma TCO a cim vyssi cislo tim pry oci mene trpi. Proc proboha nas vyzkum nedojde s vysledky a neudela testy na skutecnou hodnotu ulu v dezinfekci. Pro me je takova informace jako prvni v poradi pri hodnoceni a okamzite bych zakazal nebo nedoporucil vyrabet nebezpecny uly(odpad) z hlediska udrzeni zdravi vcel.



_gp_

Určitě dobrý nápad. Kde se kysličník siřičitý ve spreji koupí? Normálně v
drogerii? Já zalétlý roj likviduju výpary z benzínu a moc se mi to nedaří.
Knot se tam zapálit bojím.
Tonda.

>U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
přispívá městký úřad.

Na jižní Moravě se prodává ve vinařských potřebách.Obsah je jeden kilogram
a vydrží několik let.Cena je 250-300kč.Obrovskou výhodu má v tom, že ho lze
použít i v prostředí, kde je nebezpečí požáru.Dá se použít i proti
zavíječům a na ošetření medoviny při stáčení,zde je nutná opatrnost
vzhledem k možnosti předávkování.Při likvidaci včelstva neunikly ani
myši,které byly v dvojitém dnu úlu.

Likvidace volně žijících rojů i když se to doporučuje není zase tak bezpečná
jak se uvádí. stačí se nad touto problematikou zamyslit. Uvažujte se mnou.
Ulétl roj a usadil se v nějaké dutině, pokud se nakazil nějak morem a my ho
objevíme tak je to někdy v podletí, roj vysíříme a pokud se nám nepodaří
ucpat všechny otvory což je u takových míst velmi pravděpodobné určitě tam
zůstanou zásoby které v tuto dobu najdou zlodějky a roznesou to do úlů. A
budeme se divit kde se to tady vzalo vždyť jsme vyhubily všechny
potencionální ohniska, že ano?
A leť varianta, necháme to na přírodě. Nakažený roj zazimuje v podletí
zásoby uhájil , ale při nákaze je zesláblý nebo má malý prostor v zimě uhyne
a o tento prostor se postarají hlodavci molice a jiní nepřátelé včel do doby
nového slídění je prostor bez jakých koliv zásob a pro slídilky absolutně
nezajímavý. nové roje ho neobsadí nebotˇ tam zůstane ještě pach včelích
nepřátel nebo tento prostor obsadí někdo jiný. Jak vidíte Příroda má všechno
perfektně zařízeno jen člověk ve své povýšenosti si myslí, ke svému
neprospěchu, že on to zařídí lépe. Je však známo, že na tuto povýšenost
téměř vždy doplatí .
Proto je třeba znát celý přírodní cyklus a tento pak při plném jeho
respektování využít ke svému prospěchu. A i proto je z velké části pravdivé
to rčení našich dědů VČELKY SAMY NEJLÉPE VĚDÍ CO MAJÍ DĚLAT a já je
opravuji příroda sama ví co dělat, pokorně ji sledujme a učme se od ní.
MŮŽEME NA TOM JEN VYDĚLAT.

POKUD TENTO ROJ BUDE PŘEŽÍVAT ŘADU LET pak ovšem bude nositelem kvalitních
genů odolnosti vůči nákazám

A TĚĎ BABO RAĎ

PEPAN

---- Original Message -----
From: "Anton?n Podh?jeck?" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:01 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Určitě dobrý nápad. Kde se kysličník siřičitý ve spreji koupí? Normálně v
> drogerii? Já zalétlý roj likviduju výpary z benzínu a moc se mi to nedaří.
> Knot se tam zapálit bojím.
> Tonda.
>
> >U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
> plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
> dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
> spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
> přispívá městký úřad.

Termín "nebezpečný odpad" je bohužel obsazen a rozsáhle používán třeba v
zákoně o odpadech 185/2001 sb. Jakmile před nějakým úřadem vyslovíš tento
obrat, začnou se chovat podle tohoto zákona a pak by přišla řada na ty
tanečky, co jsem popsal výše. Když to řeknu hovorově, každý větší včelař by
pak podle tohoto zákona byl buzerován ještě více a častěji, než kdyby
postavil a provozoval třeba plnírnu medu. Vždyť dneska je problém vyčistit
kdejaký potok, protože kaly z něho obsahují těžké kovy a tudíž to je
nebezpečný odpad.
Jestliže uvažuješ o nějaké vyhlášce, která předepisuje včelařům zacházení se
soušemi a podobným materiálem, musí se v ní používat jiný termín, v žádném
případě ne nebezpečný odpad.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 1:15 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Radim Polasek:
> Konkrétně jaké biologické riziko představují souše a úly? Ta tabulka je
pro
> souše a úly irelevantní, pokud ovšem nepovažuješ včelí jedince za člověka.
.......


Zcela urcite si nerozumime.Napsal jsem:

Definovat vyhlaskou souse jako nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat
pod prisnou pokutou ji likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc.
ramku).

Mluvim o vyhlasce kterou by zcela jiste mohla vydat SVS. Take jsem mohl
napsat "biologicke riziko pro vcelu". A jestli neni mozne takovy uly nebo
souse dokonale dezinfikovat tak spalit. Nebo spise je to "lito" nebo
vychytrale "prodat"? Potom se nedivim tak zajimavemu zvyseni nakaz plodu...
A nebezpecny odpad to je a jde spalit a jde vetsinou spalit po dodrzeni
protipozarni bezpecnosti na miste treba i v sudu od cinskeho medu. :-)

K tve prednasce o likvidaci:
Podivej se na tuto alternativu. Monitor ma TCO a cim vyssi cislo tim pry oci
mene trpi. Proc proboha nas vyzkum nedojde s vysledky a neudela testy na
skutecnou hodnotu ulu v dezinfekci. Pro me je takova informace jako prvni v
poradi pri hodnoceni a okamzite bych zakazal nebo nedoporucil vyrabet
nebezpecny uly(odpad) z hlediska udrzeni zdravi vcel.



_gp_

Já myslím, že je někdy dobré řešení spíš po likvidaci včelstva otvor
rozšířit tak, aby se dovnitř dostali ptáci nebo dokonce kuny. Jak bude do
dutiny větší otvor než řekněme 10 cm. včely ho přestanou považovat za vhodný
a neobsadí ho. Pokud ano, budou v zimě spolehlivě zničeny hmyzožravými ptáky
nebo kunami. Zaplňovat dutiny je problémové v tom, že pak v dutině zůstane
uzavřená hniloba a vlhkost. Je pravda, že ještě před 20 lety se to běžně
dělalo, dnes se ale takové dutiny naopak otvírají, shnilé dřevo odstraňuje a
dutina zevnitř napouští látkami proti hnilobě.
Záleží asi na konkrétním případu. Jestli to je nějaký strom v městském
parku, tak asi po likvidaci včel bude chtít správce tu dutinu vybrat,
otevřít a zakonzervovat. Pokud to je v produkčním lese, majitel při
nejbližší probírce takový strom nejspíš shodí na dřevo na topení, pokud o
dutině ví.
Mozná nejlepší řešení při objevení divokého včelstva v srpnu a září by bylo
nepanikařit a zlikvidovat ho až někdy ke konci října, kdy už včely neslídí a
přes zimu bude divoké včelstvo i se zásobami zlikvidováno ptáky.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:57 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Likvidace volně žijících rojů i když se to doporučuje není zase tak
bezpečná
> jak se uvádí. stačí se nad touto problematikou zamyslit. Uvažujte se mnou.
> Ulétl roj a usadil se v nějaké dutině, pokud se nakazil nějak morem a my
ho
> objevíme tak je to někdy v podletí, roj vysíříme a pokud se nám nepodaří
> ucpat všechny otvory což je u takových míst velmi pravděpodobné určitě tam
> zůstanou zásoby které v tuto dobu najdou zlodějky a roznesou to do úlů. A
> budeme se divit kde se to tady vzalo vždyť jsme vyhubily všechny
> potencionální ohniska, že ano?
> A leť varianta, necháme to na přírodě. Nakažený roj zazimuje v podletí
> zásoby uhájil , ale při nákaze je zesláblý nebo má malý prostor v zimě
uhyne
> a o tento prostor se postarají hlodavci molice a jiní nepřátelé včel do
doby
> nového slídění je prostor bez jakých koliv zásob a pro slídilky absolutně
> nezajímavý. nové roje ho neobsadí nebotˇ tam zůstane ještě pach včelích
> nepřátel nebo tento prostor obsadí někdo jiný. Jak vidíte Příroda má
všechno
> perfektně zařízeno jen člověk ve své povýšenosti si myslí, ke svému
> neprospěchu, že on to zařídí lépe. Je však známo, že na tuto povýšenost
> téměř vždy doplatí .
> Proto je třeba znát celý přírodní cyklus a tento pak při plném jeho
> respektování využít ke svému prospěchu. A i proto je z velké části
pravdivé
> to rčení našich dědů VČELKY SAMY NEJLÉPE VĚDÍ CO MAJÍ DĚLAT a já je
> opravuji příroda sama ví co dělat, pokorně ji sledujme a učme se od ní.
> MŮŽEME NA TOM JEN VYDĚLAT.
>
> POKUD TENTO ROJ BUDE PŘEŽÍVAT ŘADU LET pak ovšem bude nositelem kvalitních
> genů odolnosti vůči nákazám
>
> A TĚĎ BABO RAĎ
>
> PEPAN

K TOMU JSEM JEŠTĚ ZAPOMNĚL DODAT ulétlé roje nejsou takovým nebezpečím jak
se prezentuje šíření chorob obvykle brání jejich vzdálenost . Hlavním
nebezpečím jsou velké chovy , a snad nejvíce dovozy medů ze zahraničí kdy se
sem p=řes všechnu opatrnost dovezou kmeny nákazy na které nejsou naše včely
zvyklé a nákaza pak propukne mnohem rychleji a ve větším měřítku

pepan

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:57 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Likvidace volně žijících rojů i když se to doporučuje není zase tak
bezpečná
> jak se uvádí. stačí se nad touto problematikou zamyslit. Uvažujte se mnou.
> Ulétl roj a usadil se v nějaké dutině, pokud se nakazil nějak morem a my
ho
> objevíme tak je to někdy v podletí, roj vysíříme a pokud se nám nepodaří
> ucpat všechny otvory což je u takových míst velmi pravděpodobné určitě tam
> zůstanou zásoby které v tuto dobu najdou zlodějky a roznesou to do úlů. A
> budeme se divit kde se to tady vzalo vždyť jsme vyhubily všechny
> potencionální ohniska, že ano?
> A leť varianta, necháme to na přírodě. Nakažený roj zazimuje v podletí
> zásoby uhájil , ale při nákaze je zesláblý nebo má malý prostor v zimě
uhyne
> a o tento prostor se postarají hlodavci molice a jiní nepřátelé včel do
doby
> nového slídění je prostor bez jakých koliv zásob a pro slídilky absolutně
> nezajímavý. nové roje ho neobsadí nebotˇ tam zůstane ještě pach včelích
> nepřátel nebo tento prostor obsadí někdo jiný. Jak vidíte Příroda má
všechno
> perfektně zařízeno jen člověk ve své povýšenosti si myslí, ke svému
> neprospěchu, že on to zařídí lépe. Je však známo, že na tuto povýšenost
> téměř vždy doplatí .
> Proto je třeba znát celý přírodní cyklus a tento pak při plném jeho
> respektování využít ke svému prospěchu. A i proto je z velké části
pravdivé
> to rčení našich dědů VČELKY SAMY NEJLÉPE VĚDÍ CO MAJÍ DĚLAT a já je
> opravuji příroda sama ví co dělat, pokorně ji sledujme a učme se od ní.
> MŮŽEME NA TOM JEN VYDĚLAT.
>
> POKUD TENTO ROJ BUDE PŘEŽÍVAT ŘADU LET pak ovšem bude nositelem kvalitních
> genů odolnosti vůči nákazám
>
> A TĚĎ BABO RAĎ
>
> PEPAN
>
> ---- Original Message -----
> From: "Anton?n Podh?jeck?" <e-mail/=/nezadan>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:01 AM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Určitě dobrý nápad. Kde se kysličník siřičitý ve spreji koupí? Normálně
v
> > drogerii? Já zalétlý roj likviduju výpary z benzínu a moc se mi to
nedaří.
> > Knot se tam zapálit bojím.
> > Tonda.
> >
> > >U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru
vč.
> > plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
> > dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
> > spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
> > přispívá městký úřad.
>

Josef Menšík:
> ... Hlavním
> nebezpečím jsou velké chovy ,...

............

Hlavnim nebezpecim je demagogie, ktera neni vubec zadnou vzacnosti v clenske zakladne CSV.

_gp_

V tomto pořadu na ČT2 je hezké povídání o včelkách a vysílá se právě teď

Tím vůbec nechci napadat velkovčelaře , sám covám 30 včelstev a plně si
uvědomuji , že i mne je riziko přenosu chrom mnohem větší než u toho dědulu
s 3 včelstvy a důvodem je právě ona malá vzdálenos, tak zvaná biologická
terénní bariéra mezi biologickými objekty která omezuje právě šíření chorob
právě čím větší počet včelstev na jednom místě tím je i větší riziko. jinak
nesmite být tak vztahovačný můj příspěvek není aspoň podle mne demagogie ale
jsou to přírodní faktory ktré platí v celé zemědělské a zahradnické a
lesnícké branži

From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 2:48 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Josef Menšík:
> ... Hlavním
> nebezpečím jsou velké chovy ,...

............

Hlavnim nebezpecim je demagogie, ktera neni vubec zadnou vzacnosti v clenske
zakladne CSV.

_gp_

pan Josef Menšík:
> jsou to přírodní faktory ktré platí v celé zemědělské a zahradnické a
> lesnícké branži
....
Ty platily na ledacos, ale uz se ponekud zmenilo i toto. Podivej na sireni parazita destruktora a musis byt doma. ... Dochazi doba, kdy se zacinaji ve velkem stehovat vnitrounijne chovy zvirat. Dojde i na vcelstva a to je ocem mluvim. Snazim se videt veci realne tak jak se informacne v dogmatech dnes svazove likviduji zpracovatele, tak se mozna bude jednou likvidovat moje hospodarstvi, jestli se rozhodnu vyridit si oficialni prevozy a jezdit opylovat mimo CR. V tom okamziku dojde magorismus a jak to vidim, hned budu odsouzenej prstem "zajmoveho sdruzeni" i presto, kdyz se preci budu chovat unijne a v ramci zakonu. Staci me napadani "pratel" na schuzi ZO, protoze se domnivaji ze jsem prone rizikem, a protoze bych mohl sirit mor jako mezi vicero stanovisti jestli jsem nekde v pasmu.

A dostal jsem se k tomu, ze nakazeni morem jestli v malem chovu je mensi riziko nakazy nebo velky riziko (to tvrdim zase ja) . V podstate je to ale jedno. Magnet - vcelstvo a jeho magnetismus -slidivost a trubci jsou podletni rizika prenosu nemoci pri loupezich. Tudiz slidicim vcelam v zavcelene CR je uplne jedno nejakej prirodni faktor, jestlize vznikne rabovani zasob v urcitem miste a to muze mit i v prumeru pri dobrych podminkach i 12 km.(a mozna i vice )To by musely vzniknou u nas zony bez vcel proto co tvrdis s velkymi chovy... Co vsak asi jetak jak tvrdis, tak skody pri propoctu skod pri nalezech na stanovisti pri zdolavani choroby. Ty naklady budou zakonite vyssi u vicero pozitivnich vcelstev.

Zakladnim faktorem uspechu ve zdolavani preci neni jen to paleni jak se bijeme v informacich pred laiky a medii v prsa, ale hlavne svedomitost a vzdelanost vcelare - z 98% na uzemi CR clena CSV a nalezeni center nakazy !ty jsou zakonite minimalne dvakrat! v 1 pasmu a to uz je s tim bitim v prsa horsi. Takco dal, kdyz se budou objevovat ohniska a ony se objevuji furt dokola? Chovat se unijne kdyz v EU uz jsme.


_gp_

Tím už se dostáváme ke globalizaci
a už tím co píšeš potvrzuješ že se tady záměrně porušují veškeré přírodní
bariěry a člověk je přesvědčen o své neomylnosti a všemocnosti. Právě v
přesunech biologického materiálu které dnes probíhají přes půl zeměkoule
během pár hodin je nebespečí nákaz které nejsou pak běžnými postupy
zvládnutelné. Vím že s tím nic nenaděláme ale tohle vědomí je ta cesta k
jejich tlumení. Zvládnout zřejmě nepůjdou jinak než zase šlechtěním a
pozitivním výběrem který v malém může provádět každý sám na svém stanovišti
Varoa destruktor je právě důsledk porušení uváděných přírodních faktorů a
právě proto nás ani nemine obávaný tumida

pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 05, 2005 12:48 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


pan Josef Menšík:
> jsou to přírodní faktory ktré platí v celé zemědělské a zahradnické a
> lesnícké branži
....
Ty platily na ledacos, ale uz se ponekud zmenilo i toto. Podivej na sireni
parazita destruktora a musis byt doma. ... Dochazi doba, kdy se zacinaji ve
velkem stehovat vnitrounijne chovy zvirat. Dojde i na vcelstva a to je ocem
mluvim. Snazim se videt veci realne tak jak se informacne v dogmatech dnes
svazove likviduji zpracovatele, tak se mozna bude jednou likvidovat moje
hospodarstvi, jestli se rozhodnu vyridit si oficialni prevozy a jezdit
opylovat mimo CR. V tom okamziku dojde magorismus a jak to vidim, hned budu
odsouzenej prstem "zajmoveho sdruzeni" i presto, kdyz se preci budu chovat
unijne a v ramci zakonu. Staci me napadani "pratel" na schuzi ZO, protoze se
domnivaji ze jsem prone rizikem, a protoze bych mohl sirit mor jako mezi
vicero stanovisti jestli jsem nekde v pasmu.

A dostal jsem se k tomu, ze nakazeni morem jestli v malem chovu je mensi
riziko nakazy nebo velky riziko (to tvrdim zase ja) . V podstate je to ale
jedno. Magnet - vcelstvo a jeho magnetismus -slidivost a trubci jsou
podletni rizika prenosu nemoci pri loupezich. Tudiz slidicim vcelam v
zavcelene CR je uplne jedno nejakej prirodni faktor, jestlize vznikne
rabovani zasob v urcitem miste a to muze mit i v prumeru pri dobrych
podminkach i 12 km.(a mozna i vice )To by musely vzniknou u nas zony bez
vcel proto co tvrdis s velkymi chovy... Co vsak asi jetak jak tvrdis, tak
skody pri propoctu skod pri nalezech na stanovisti pri zdolavani choroby. Ty
naklady budou zakonite vyssi u vicero pozitivnich vcelstev.

Zakladnim faktorem uspechu ve zdolavani preci neni jen to paleni jak se
bijeme v informacich pred laiky a medii v prsa, ale hlavne svedomitost a
vzdelanost vcelare - z 98% na uzemi CR clena CSV a nalezeni center nakazy
!ty jsou zakonite minimalne dvakrat! v 1 pasmu a to uz je s tim bitim v
prsa horsi. Takco dal, kdyz se budou objevovat ohniska a ony se objevuji
furt dokola? Chovat se unijne kdyz v EU uz jsme.


_gp_

pan Josef Menšík:
Vím že s tím nic nenaděláme ale tohle vědomí je ta cesta k
> jejich tlumení.
.............

Tohle vedomi ti moc nepomuze, protoze se jim zastavuje vyvoj v tlumeni chorob. Napriklad kdyzby neexistoval ucinny vyvoj obrany v ruznem napadani a v prenosech viru po siti TCP/IP tak by sit internet byla davno mrtva. Ale ona zije i presto, ze se nepali (neodpojuji) pocitace od cele site, ktera neustale roste.

U moru je to to same. Jde o postupy ve zdolavani a v paleni vidim budoucnost pouze u nevyhovujicich ulu nebo soucasti ulu.

_gp_

Podle receptu ctim zasadu baleni modre od kvasinek vinka na 10l
Radek

-----Original Message-----
From: Stanislav Pácl [mailto:spacl/=/cominnet.cz]
Sent: Tuesday, September 27, 2005 9:46 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Medovina

Dík za radu Radku. U mě by asi s tou teplotou nebyl problém protože mám
termokomoru s elektronickým termostatem.Ale chtěl bych se ještě zeptat
kolik
přidáváš živné soli jak do zákvasu tak potom do celé várky medoviny .Dík
Standa
----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 27, 2005 9:28 PM
Subject: RE: Medovina


> Tyhle kvasinky tak trochu propaguji, protože me ještě nezklamaly.
> Davkuji podle způsobu zakvaseni. Ideálně usporne po všech stránkách
> vidim udelat napr. Pouze 10 l zakvasu, kdyby se nepovedlo, není velka
> skoda a cca za 3-4 dny když se kvasinky namnozi, tak tim nastartuji
> třeba 100l. Tak to delam obvykle s dobrými vysledky. Obcas to udělám
> podle navodu, taky to jde dobře, ale je vyssi spotreba kvasinek ( to
> berte s rezervou cena vcetne poslani mi vychází 0,50kc na litr),
hlavne
> mam ale strach, ze něco nevyjde a prijdu o celou davku, jako se mi to
> letos stalo, ale to nebylo chybou kvasinek, ale počasí, protože jsem
to
> nalozil začátkem cervence a odjel po navstevach a za 14 dni studeneho
> počasí ( medovina byla ve skleniku) z toho byl ocet.
> S pozdravem Radek
>
> -----Original Message-----
> From: Stanislav P?cl [mailto:spacl/=/cominnet.cz]
> Sent: Tuesday, September 27, 2005 8:52 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Medovina
>
> Objednal jsem si pro výrobu medoviny kvasinky fy Schimansky.Protože
jsem
> doposud používal kvasinky "Dolské",chci se zeptat někoho kdo používá
> zmíněné kvasinky fy Schimansky,jak je dávkuje.Jestli dle návodu /kde
je
> to
> popsáno pro ovocný kvas/ nebo má jiné zkušenosti,popřípadě kolik
> přidává
> živné soli /u "Dolských" je to 0,3g na litr/.Případně jiné poznatky a
> zkušenost.
> Dík za každou radu.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1233 (20050926) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>


__________ Informace od NOD32 1.1241 (20051004) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Co se děje se včelaři? Nikdo už dva dny nic nenapsal do
konference.Včelařské noviny jsou na tom ještě hůř.

Vis co maj včelaři práce? My z Pardubicka připravujeme nejvetsi svatek -
Dny medu o tomto vikendu v Hronovicke v Pardubicích, přijďte pobejt i s
detmi, snad se Vam u nas bude libit.
Radek HUbac

-----Original Message-----
From: J.Hork? [mailto:hitzer.db/=/worldonline.cz]
Sent: Thursday, October 06, 2005 7:58 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Nen? o ?em ps?t?

Co se děje se včelaři? Nikdo už dva dny nic nenapsal do
konference.Včelařské noviny jsou na tom ještě hůř.

__________ Informace od NOD32 1.1241 (20051004) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

> V tomto pořadu na ČT2 je hezké povídání o včelkách a vysílá se právě teď

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/index.php?streamtype=WL&progid=6963

Dne pátek 09 září 2005 23:54 Honza Jindra napsal(a):
> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
> Děkuji Honza

Dobry den,

nahodou jsem narazil jeste na jiny strom, je to krizenec hrusky a jerabu.

http://www.ekozahrady.com/jeřáby.htm



Honza

Celý rok sleduji spad.Těšilo mne, že žádný roztoč nebyl až dosud,kdy čím
více lítají, tím více jich najdu.Mor se vyskytl 15 km od nás.S dalekohledem
jsem obešel včelstva v nejbližším okolí a nahlídnul přes ploty.Kde není
rady, není pomoci.Raději se nebudu vyjadřovat, protože ti co by to nejvíce
potřebovali se poučit,to stejně budou dělat jak začali před 30 lety.

oskeruše ( krajově orušeň) se přírodě vyskytuje ve dvou variantách a, s
kulatým a za b, spodlouhlým plodem. obě tyto formy rosto v karpatech volně
vpřírodě jinde jen jako uměle vysazené.

pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 01, 2005 4:29 PM
Subject: Re: Orueň


Dne pátek 09 září 2005 23:54 Honza Jindra napsal(a):
> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
> Děkuji Honza

Dobry den,

nahodou jsem narazil jeste na jiny strom, je to krizenec hrusky a jerabu.

http://www.ekozahrady.com/jeřáby.htm



Honza

Vážení včelaři!
Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
(příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248, 1251 z 11.6.2002). Obě strany sporu
znám a považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde
diskutujících včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový
zazobanec", a ten, kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože
to přece "tvrdí polovina populace".
Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat souseda,
což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, byť byste
právníky neměli v lásce.
K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě nedá
téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem sám
alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
dvůr. Zvlášť, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
stránkách včelařské konference.
To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
(jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci jen,
aby se včelaři podívali na problém z jiné stránky)

Vážení včelaři!
Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
(příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248 z 11.6.2002). Obě strany sporu znám a
považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde diskutujících
včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový zazobanec", a ten,
kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože to přece "tvrdí
polovina populace".
Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat souseda,
což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, byť byste
právníky neměli v lásce.
K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě nedá
téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem sám
alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
dvůr. Zvlášť, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
stránkách včelařské konference.
To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
(jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci jen,
aby se včelaři podívali na problém i z jiné stránky)

> Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový zazobanec", a ten,
> kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože to přece "tvrdí
> polovina populace".

Clovek alergicky je nemocny a musi se lecit a vyvarovat se propuknuti
nemoci. Plati to obecne o vsech chorobach. Lide alergicti na pyl brizy
nemohou svevolne kacet kazdou brizu, na kterou narazi, protoze ta je
soucasti ekosystemu. nelze zdrave a potrebne likvidovat ve prospech
nemocneho. Ukol vyrovnat se s problemem je vzdy na strane nemocneho.

> zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
> na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě
nedá
> téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
> tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
> Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
> průletu včel brání.

Je neprijemne, kdyz vcely letaji vice pres cizi pozemky. Obvykle vsak
nedojde k utoku a pokud ano, tak jen za urciteho pocasi, kdy je treba omezit
urcite aktivity - napriklad koseni travy a agresivita vcel je zvladnutelna.
Je proto treba prizpusobit chovani cloveka, nebot vcelam neni mozne vec
vysvetlit. Pochopitelne, je zcela nespravne, kdy uprostred obce nekdo chova
napriklad 150 vcelstev. Takova koncentrace je neprijemna a obtezujici i pro
lidi zdrave.

> Není v
> tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
> která mohou chovem včel trpět?

Premistit vcely jinam nelze ve vsech pripadech tak snadno. To uz proto, ze
pozemek musi byt oploceny a pokud mozno ne na samote. V dobe, kdy se veci
ztraceji rychleji, nez yrabeji, je riziko umistovat vcelnice na samotu. V
tomto pripade maji oba obcane vcelar i pacient stejne pravo. Jak jej resit?
Jedine domluvou. Kde neni vule na obou stranach, vznikaji spory, ale to uz
je jina kapitola a rozhodne ne vcelarska.

Byl jsem spoluresitelem nekolika sporu a v 50 % slo o zabomysi valky sousedu
a ne o vcely.

Pridal

> chci jen,
> aby se včelaři podívali na problém i z jiné stránky

Tedy i takto vcelari vidi problem alergie na vceli bodnuti.

Stále se vzdalujeme víc a víc od reality (částečně i přírody), kdo chce
uspět, musí být netolerantní a trvdě prosazovat svoji pravdu ( platí to i o
nás včelařích ? ).

Pokud neberu v úvahu alergika, u kterého jde po štípnutí o život, tak
ostatním bodnutí život pouze znepříjmení, jaké jsou ale vedlejší následky v
imunitním systému běžného člověka ?

Sám mám alergické děti (běžná alergie prach, pyl, roztoči) a pokud budu
skutečně upřímný, tak lze následky alergie celkem dobře utlumit, ale jak ji
léčit ? Pro řadu odvětví je jistě toto tlumení celkem dobrý finanční kšeft.
Rady jsou také různé, nám bylo doporučováno minimalizování fyzické zátěže a
vytvoření sterilního nealergického bytového prostředí, nenavštěvovat
alergická prostředí, čímž vytvoříme člověka, pro kterého je pobyt v přírodě
nebezpečný. Pro tohoto člověka je styk s alergenem problémem, ať skutečným,
nebo alespoň důvodem ke stížnostem. Kolik z nich má v ústech problémy
netolerantnosti okolí vůči jejich alergií a přitom ve svém bytě bytě žije se
zdrojem svého alergenu, třeba psem, nebo kočkou ?

Nedávno zde byl zajímavý odkaz na pořad o včelách, kde byl rozebírán
propolis jako léčivo, ale hlavně jako problematická látka pro alergika -
nemá totiž stálé složení a v tom je problém.

Pokud se dělají alergické testy (pokožka, krev) jsou často i protichůdné a
nalezení skutečné příčiny alergie je poměrně složité. Děty také nereagují
vždy shodně na obdobný alergen.

Nepřeceňuji, nepodceňují alergii ale myslím že zdravotní stav dětí vyřešila
úprava bytu , podstatná a postupná změna životního stylu, ne opakované
tlumení příznaků ale skaut, venkovní sporty.

Pokud máte zájem tak třeba http://www.alergie.cz/

Jelikož sám bydlím přes týden v paneláku, kde dělám předsedu samosprávy,
musím bohužel konstatovat, že ve většíně sporů je chuť se přít, nebo totální
nechota druhé strany přiznat svoje problémy. Většina nějak škodí svému
okolí a proto i toleruje přiměřené hříchy druhých. Jeden smrdí udírnou,
druhému lítá bodavý hmyz atd.


K. Zak



-----Original Message-----
From: Soused-alergik [mailto:vcely/=/soukroma.cz]
Sent: Tuesday, October 04, 2005 2:18 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Re[2]: p?edvol?n? k soudu

Vážení včelaři!
Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
(příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248 z 11.6.2002). Obě strany sporu znám a
považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde diskutujících
včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový zazobanec", a ten,
kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože to přece "tvrdí
polovina populace".
Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat souseda,
což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, byť byste
právníky neměli v lásce.
K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě nedá
téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem sám
alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
dvůr. Zvlášť, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
stránkách včelařské konference.
To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
(jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci jen,
aby se včelaři podívali na problém i z jiné stránky)

Ono by stačilo zamyslet se nad tím proč tam včely lítají a upravit podmínky
tak aby se to nedělo sám mám doma dceru alergika na včelí jed a 30 včelstev
mám asi 30-40 metrů ode dvora který celá rodina využívá jako letní obývák a
včelku tam vidím jen sporadicky. přes vekou výsadbu květin nemám jediný
problém ono někdy stačí mělké jezírko se špinavou vodou která se hodně
ohřívá a problém je tu, právě tato špinavá a teplá voda včely láká

menšík
----- Original Message -----
From: "Soused-alergik" <vcely/=/soukroma.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 2:19 PM
Subject: Re: p?edvol?n? k soudu


> Vážení včelaři!
> Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
> (příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248, 1251 z 11.6.2002). Obě strany sporu
> znám a považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde
> diskutujících včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový
> zazobanec", a ten, kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože
> to přece "tvrdí polovina populace".
> Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
> tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
> měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
> stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
> zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat
souseda,
> což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, byť
byste
> právníky neměli v lásce.
> K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
> hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
> zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
> na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě
nedá
> téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
> tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
> Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
> průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem
sám
> alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
> nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
> nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
> dvůr. Zvlášť, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
> tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
> která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
> jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
> záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
> stránkách včelařské konference.
> To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
> Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
> (jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci
jen,
> aby se včelaři podívali na problém z jiné stránky)

Co je to "letaji k vam na vodu" ?
Do kuchyne nebo do koupelny?
Pokud je to jenom na vasi zahradu, meli byste si uvedomit, ze zahrady
jsou urceny pro zemeelske vyuziti a v takovych oblastech se vcely
prirozene vyskytuji. Zahrady a pole maji (ac jsou mozna soukrome) i
celospolecensky vyznam a opylovani vcelami k nim patri.
I kdyz se vam mozna zda, ze tech vcel tam leta ponekud vice, zvazte
predevsim proc tomu tam je.
Vcely maji dolet radove kilometry a pokud mate u vas nejakou vodni
nadrz, tak si ji vyhledaji, jedno jestli jsou od souseda nebo z druheho
konce mestecka.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Soused-alergik
Datum: 04.10.2005 14:17

>Vážení včelaři!
>Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
>(příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248 z 11.6.2002). Obě strany sporu znám a
>považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde diskutujících
>včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový zazobanec", a ten,
>kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože to přece "tvrdí
>polovina populace".
>Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
>tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
>měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
>stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
>zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat souseda,
>což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, byť byste
>právníky neměli v lásce.
>K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
>hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
>zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
>na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě nedá
>téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
>tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
>Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
>průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem sám
>alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
>nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
>nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
>dvůr. Zvlášť, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
>tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
>která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
>jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
>záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
>stránkách včelařské konference.
>To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
>Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
>(jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci jen,
>aby se včelaři podívali na problém i z jiné stránky)
>
>
>
>

Treba je to tim, ze jsou v panelacich namackani jak sardinky.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: zak
Datum: 04.10.2005 17:22

>Jelikož sám bydlím přes týden v paneláku, kde dělám předsedu samosprávy,
>musím bohužel konstatovat, že ve většíně sporů je chuť se přít, nebo totální
>nechota druhé strany přiznat svoje problémy. Většina nějak škodí svému
>okolí a proto i toleruje přiměřené hříchy druhých. Jeden smrdí udírnou,
>druhému lítá bodavý hmyz atd.
>
>
>K. Zak
>

Dobry den,

velice se omlouvam za problemy se zobrazovanim e-mailovych prispevku
ve webovem rozhrani konference - byly zpusobeny zmenou konfigurace jine
casti systemu a vyreseni problemu bylo bohuzel pomerne casove narocne
a komplikovane (navic se seslo s casovymi problemy na me strane).

Bylo nakonec treba zrekonstruovat historii prispevku za posledni cca
mesic, coz bohuzel zpusobilo jejich precislovani. V nekterych pripadech
take mohlo dojit ke zmene poradi prispevku (nikdy vsak v ramci jednoho
vlakna, nemelo by to tedy snad prilis vadit). Za vznikle neprijemnosti
se omlouvam.

S pozdravem,

                            Petr "Pasky" Baudis

Něco se dějě i s webovým serverem diskuse. Poslední příspěvky tam vůbec
nejsou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 06, 2005 7:58 PM
Subject: Není o čem psát?


> Co se děje se včelaři? Nikdo už dva dny nic nenapsal do
> konference.Včelařské noviny jsou na tom ještě hůř.

Jak bylo uvedeno v zahlavi webovych stranek konference, stranky prochazely udrzbou (pregenerovavanim historie). Nyni by jiz melo byt vse v poradku.

hjfhjfj

Treba je to tim, ze je treba se nejdriv naucit psat!
Posledni dobou se tady mnozi posilani jedne zpravy hned nekolikrat.
Tahle prisla uz dokonce 11 x !!!
Na to se opravdu tezko reaguje.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Radek HUBA�
Datum: 07.10.2005 00:34

>Vis co maj včelaři práce? My z Pardubicka připravujeme nejvetsi svatek -
>Dny medu o tomto vikendu v Hronovicke v Pardubicích, přijďte pobejt i s
>detmi, snad se Vam u nas bude libit.
>Radek HUbac
>
>
>
>

hjfhjfj

hjfhjfj

Mile "cvxv".
Rad bych te pozadal, aby si svoje pokusy s psanim provadelo odpriste
nekde JINDE.
Uvedom si, ze hazis spouste lidi do schranek nevyzadane informace, ktere
diky svemu vtipnemu obsahu hodne nastvou.
Cilem teteo konference je prijimat informace o vcelarstvi a ne nejake
tvoje pokusy ci testy kdovi ceho.
Domnivam se, ze podobny nazor ma hodne lidi v teto konferenci.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: cvxv
Datum: 07.10.2005 07:45

>hjfhjfj
>
>
>
>

Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství vosku,tak je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním bazaru za 150,-Kč.

hjsfosf sasfwqalf \. :-(

> Treba je to tim, ze je treba se nejdriv naucit psat!
> Posledni dobou se tady mnozi posilani jedne zpravy hned nekolikrat.
> Tahle prisla uz dokonce 11 x !!!
> Na to se opravdu tezko reaguje.

Konkretne v tomto pripade (ale pouze v tomto pripade) to bylo zpusobeno
technickou chybou pri oprave databaze (skript na pridavani prispevku z
mailove konference na web a skript na rozesilani prispevku pridanych z
webu se dostaly do smycky).

                            Petr "Pasky" Baudis

Doporučuji vyvíječ páry od firmy PROMA Dobruška ( v případě zájmu
www.promacz.cz), minulý týden jsem ho kupoval za necelých 1400,- kc a je
výkonnější a má i větší zásobník na vodu
Radek HUbač

-----Original Message-----
From: pepa raska [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, October 07, 2005 8:01 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti kontroly a tlumen?

Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství
vosku,tak
je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení
plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si
vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním
bazaru za 150,-Kč.

__________ Informace od NOD32 1.1245 (20051006) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ma nekdo zkusenosti, zda se nekde v maloobchode da koupit kyselina
mlecna, alias konzervacni prisada znama jako E 270 ?
Kyselina mlecna se pouziva pri vyrobe medoviny.

D. Helmut

Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než je sud
pro celé rámky.
Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšťavovacím hrnci na
ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku vejde
voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá se
posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně malý.
Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca 1/3 -
1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou napadány
zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten odšťavovací
hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s objemem
bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo vosk s
kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na peci
jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího kýblu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pepa raska" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 07, 2005 8:00 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství vosku,tak
> je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení
> plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si
> vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním
> bazaru za 150,-Kč.

Kdes to vyčetl? Do medoviny? O tom jsem neslyšel. Naopak vznik kyseliny mléčné při kvašení je nežádoucí.

již to ady čtu po několikáté ale nikdy nepadlo o jaké množství rámků nebo
včelstev jde to se pak dá snadno navrhnout způsob zpracování já osobně
zpracovávám vosk do 30 včelstev a potřebuji na to 1a1/5 dne
postup
mám dva sáčky na vyvařová v klasických vařácích a smaltovaný kotel 70 l
ten naplním dešťovou vodou a zatopím sáček naplním rozlámaným voštím avhodím
do vařící vody pojeho vytavení vylisuji na jednoduchém pákovém lisu
sestaveném ze dvou prken a jednoho pantu druhy pytel jse m zatím připravil
a postup opakuji jakmile a vrchu plave do statečné množství tekutého vosku
tak jej z vrchu zeberu vodu doplním a pokračuji až do úplného vyčerpání
voštin vosk pak necám do druhého dne schládnou a všecen pak znovu naházím do
kotle kteý doplním vodou a znovu rozvařím stejným způsobem pak sebru a necám
zchládnou v ve vědrech mám pak krásně žlutý vosk bez jakékoliv úpravy za
výše uvedený čas jsem tak včetně vyřezání získal 25 kg čístého vosku a
náklady byly je koš dříví + vyřazené rámky. sluneční tavidlo se hodí jen na
tavení divočiny

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 07, 2005 11:03 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než je
sud
> pro celé rámky.
> Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšťavovacím hrnci na
> ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku vejde
> voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
> účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá se
> posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně
malý.
> Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca
1/3 -
> 1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
> všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
> nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou
napadány
> zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten
odšťavovací
> hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s
objemem
> bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo vosk
s
> kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na
peci
> jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího kýblu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pepa raska" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 07, 2005 8:00 AM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství vosku,tak
> > je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení
> > plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si
> > vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním
> > bazaru za 150,-Kč.
>

Je to konzervacni latka, ktera se pouziva bezne v potravinarstvi.
Pri kvaseni brani bakterialni kontaminaci, pozdeji prodluzuje
trvanlivost napoje.
Take kysele prostredi, ktere vytvari, je pro cinnost kvasinek pry vhodnejsi.
To je bezne v internetu k nalezeni.
Mozna jste cetl, ze se pridava kyselina citronova.
Ta ma naprosto stejnou funkci, rozdil je v tom, ze na ozdil od mlecne
kyseliny neni chutove neutralni a pri kvaseni se rozklada,
takze k vysledne kvalite hotove medoviny prilis neprispiva.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Eman
Datum: 08.10.2005 16:55

>Kdes to vyčetl? Do medoviny? O tom jsem neslyšel. Naopak vznik kyseliny
>mléčné při kvašení je nežádoucí.
>
>
>
>

Ksakru jdi se předvádět někam jinam, zacláníš tady.
Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: cvxv <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: Re: pokusy s psanim (12521)
> Datum: 07.10.2005 10:15:37
> ----------------------------------------
> hjsfosf sasfwqalf \. :-(
>
>
>

D. Helmut
> Je to konzervacni latka, ktera se pouziva bezne v potravinarstvi.
> Pri kvaseni brani bakterialni kontaminaci, pozdeji prodluzuje
> trvanlivost napoje.
> Take kysele prostredi, ktere vytvari, je pro cinnost kvasinek pry vhodnejsi.
...........

Kde jsi to vycetl? Nepletes se? Protoze s kyselina mlecna je ve spojitosti treba se zelim, nebo silazi, ale s medovinou? Take to je docela navyliti, kdyz se fruktozy vytvori kvasakova mlecna a octova kyselina. tzv. manitol. Obcas se to stava, kdyz se surovina na medovinu dostadecne neprevari.(nepasteruje)
Nebo jak chces zabranit manitovemu kvaseni po naliti kys. mlecne?

_gp_

Ne, je treba hledat treba anglicky v google mead + lactic acid a
vypadnou desitky odkazu.
Napriklad tento
http://www.meadmadecomplicated.org/mead_making/chemicals/other_chemicals.html

Kvasinky potrebuji kysele prostredi.
Citronova kyselina je ale kvasinkami metabolizovana, cili se postupne
odbourava.
Mlecna neni.
Neznam v podstate recept, kde by se o pridani kyseliny nepsalo.
Divne, ze to na ceskem webu neni znamo.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Gustimilián Pazderka
Datum: 08.10.2005 20:22

>Kde jsi to vycetl? Nepletes se? Protoze s kyselina mlecna je ve spojitosti treba se zelim, nebo silazi, ale s medovinou? Take to je docela navyliti, kdyz se fruktozy vytvori kvasakova mlecna a octova kyselina. tzv. manitol. Obcas se to stava, kdyz se surovina na medovinu dostadecne neprevari.(nepasteruje)
>Nebo jak chces zabranit manitovemu kvaseni po naliti kys. mlecne?
>
>_gp_
>
>
>
>

Já mám hrnec o průměru cca 28 cm a celkové výšce cca 40 cm, který dávám na
vařič a potom plastový hranatý truhlík na cca 4 litry. 1 dávku, 10 až 15
vyřezaných souší vyvařím za 2 - 2,5 hodiny, vosk naleju do truhlíku a
zabalím do hadrů, druhý den je vosk ztuhlá hranatá kostka s tak půl
milimetrem nečistot. Nejhorší nečistoty okartáčuji pod studenou vodou a
ostatní oškrábu a mám prakticky čistý vosk. Protože se na voští působí
párou a sraženou vodou a ne ohřátou vodou, nemusí se na rozdíl od vařáku
ztuhlý vosk znovu roztápět a čistit. Jenom právě by to chtělo ještě doplnit
nahoře nějakým šroubem, aby to vytlačilo zbytek vosku ze zbytků a zbytky se
potom mohly rovnou vyhodit. Hrnec je bohužel z měkkého hliníku, takže
pevnostně to nejde. Muselo by to být něco z nerezu. Nebo kdyby existovala
možnost po vysušení zbytků je nějak uložit tak, aby je nenapadali zavíječi.
Snad naložit do plastového barelu a zaplynovat CO2 nebo SO2, dokud se za
několik let nenashromáždí tolik zbytků, aby stálo za to je zpracovat v
vařáku. Z levných způsobů jsem zatím zkoušel čpavkovou vodu, na zavíječe to
funguje, během půl hodiny jsou mrtví, jenomže během půl dne čpavek zreaguje,
pravděpodobně s voskem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 08, 2005 4:58 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> již to ady čtu po několikáté ale nikdy nepadlo o jaké množství rámků nebo
> včelstev jde to se pak dá snadno navrhnout způsob zpracování já osobně
> zpracovávám vosk do 30 včelstev a potřebuji na to 1a1/5 dne
> postup
> mám dva sáčky na vyvařová v klasických vařácích a smaltovaný kotel 70 l
> ten naplním dešťovou vodou a zatopím sáček naplním rozlámaným voštím
avhodím
> do vařící vody pojeho vytavení vylisuji na jednoduchém pákovém lisu
> sestaveném ze dvou prken a jednoho pantu druhy pytel jse m zatím
připravil
> a postup opakuji jakmile a vrchu plave do statečné množství tekutého
vosku
> tak jej z vrchu zeberu vodu doplním a pokračuji až do úplného vyčerpání
> voštin vosk pak necám do druhého dne schládnou a všecen pak znovu naházím
do
> kotle kteý doplním vodou a znovu rozvařím stejným způsobem pak sebru a
necám
> zchládnou v ve vědrech mám pak krásně žlutý vosk bez jakékoliv úpravy za
> výše uvedený čas jsem tak včetně vyřezání získal 25 kg čístého vosku a
> náklady byly je koš dříví + vyřazené rámky. sluneční tavidlo se hodí jen
na
> tavení divočiny
>
> pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 07, 2005 11:03 PM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než je
> sud
> > pro celé rámky.
> > Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšťavovacím hrnci
na
> > ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku vejde
> > voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
> > účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá se
> > posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně
> malý.
> > Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca
> 1/3 -
> > 1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
> > všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
> > nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou
> napadány
> > zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten
> odšťavovací
> > hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s
> objemem
> > bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo
vosk
> s
> > kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na
> peci
> > jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího
kýblu.
> >
> > R. Polášek