Včelařská konference

Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček. Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec možné.

Na nějaké závěry je potřeba znát spad. Tipoval bych, ale na reinvazi zvenčí. Takový chemický útok a spad při fum. by tomu odpovídal. Všeobecně na ty dobrovolné aplikace léčiva bych se spadem a obdobím řídil určitě.

Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
M.H napsal:

"Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec možné."
............................
Podle mě:

Hrůza by to byla tak 10xvíc.
Špatné by to bylo tak 4x víc.
Na obezřetnost tak 2x víc.
Takto je to normální. :)

RK

Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
M.H napsal:

"Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec
možné."
_____________________

Nevím, co na takovéhle příspěvky napsat, jak je seriozně vyhodnotit a jak poradit. Naprostá absence popisu situace. Hrůza je to kvantum léčiv, která jste do včel napral hlava nehlava. Svěčí to buď o naprosto nevhodném materiálu pro danou lokalitu nebo naprosto nezvládnuté léčení (hubení roztoče). Pokud budete přípravky nasazovat, jak se to hodí vám (třeba i podle spadu) a ne kdy to chovaný materiál potřebuje, kdy má slabé místo, nestane se časem nic jiného, než jednu demagogii nahradíme druhou (po větším rozšířtení KM). Tak tohle hrůza pro mne již je. Není prostě dobře vymétat čerta ďáblem.
LD.

Děje se přesně to samo co se dělo u zahrádkářů před 25 roky kdy se v rozhlase vysílala prognoóza škůdců Je tstejně nesmyslné chvání včelřů naásledkem VM jako tehdy u zahrádkářů.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 13.10.2012 21:26:56
> ----------------------------------------
> Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem
> aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
> M.H napsal:
>
> "Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu
> začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval
> po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec
> možné."
> _____________________
>
> Nevím, co na takovéhle příspěvky napsat, jak je seriozně vyhodnotit a jak
> poradit. Naprostá absence popisu situace. Hrůza je to kvantum léčiv, která
> jste do včel napral hlava nehlava. Svěčí to buď o naprosto nevhodném
> materiálu pro danou lokalitu nebo naprosto nezvládnuté léčení (hubení
> roztoče). Pokud budete přípravky nasazovat, jak se to hodí vám (třeba i
> podle spadu) a ne kdy to chovaný materiál potřebuje, kdy má slabé místo,
> nestane se časem nic jiného, než jednu demagogii nahradíme druhou (po
> větším rozšířtení KM). Tak tohle hrůza pro mne již je. Není prostě dobře
> vymétat čerta ďáblem.
> LD.
>
>
>

"Děje se přesně to samo co se dělo u zahrádkářů před 25 roky kdy se v rozhlase vysílala prognoóza škůdců Je tstejně nesmyslné chvání včelřů naásledkem VM jako tehdy u zahrádkářů."

Co rozumíte pod zkratkou VM?

VM - varoamonitoring

varoa monitorink

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 15.10.2012 09:03:19
> ----------------------------------------
> Co rozumíte pod zkratkou VM?
>
>
>

Už to tady někdo napsal v okolí včelařů asi nemůže být tolik kolabujících včelstev aby byly takto opakované invaze z venčí. opravdu však půjde o přemnožení roztoče ve vlastních včelstvech následkem nesprávně nastavených ošetření. mám s tím zkušenost z ochrany roslin, nesprávná doba postřiku již úrodu nezachrání i kdyby se dělala 100x. Na 100%to platí i v našem případě.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 15.10.2012 08:47:20
> ----------------------------------------
>
>
> _"Děje se přesně to samo co se dělo u zahrádkářů před 25 roky kdy se v
> rozhlase vysílala prognoóza škůdců Je tstejně nesmyslné chvání včelřů
> naásledkem VM jako tehdy u zahrádkářů."_
> No, VM stejně jako tehdejší předpověď musí být nutně plošně zprůměrována.
> Když se ale vyskytují bodová ohniska, daná jednak rozdíly v konkrétním
> provedení léčení včelařů i v konkrétním ošetřování včelstev, které při
> orientaci na vysoký výnos vedou k zvýšené citlivosti na varaózu , potom
> taky přímo loupežemi v varaózou oslabených včelstvech, tak je jasné, že VM
> musí selhávat. Aby byl za takových podmínek VM jakž takž účinný, musela by
> do něho přispívat tak čtvrtina, polovina všech včelařů nebo by musela být
> sledovaná včelstva každých 500 - 1000 metrů, podle toho, která podmínka by
> při dané hustotě zavčelení byla naplněna dřív.
>
> Jak už jsem napsal dříve, když se objevuje nebezpečná reinvaze způsobená
> loupežemi ve varaózou oslabených včelstvech, co takhle vylepšit situaci
> opatřeními, která loupežení v oslabených včelstvech omezí. A dá se dost
> podstatně omezit a to poměrně jednoduchými úpravami.
>
>
>

""""""""""Už to tady někdo napsal v okolí včelařů asi nemůže být tolik kolabujících včelstev aby byly takto opakované invaze z venčí. opravdu však půjde o přemnožení roztoče ve vlastních včelstvech následkem nesprávně nastavených ošetření. """""
Kdyby tomu tak bylo, tak by stačilo provést pořádně jen podzimní ošetření a do dalšího podzimu se nemůže nic stát.Tři ošetření s perfektní organizovaností to jistí. Vlastní růst populace roztoče ve včelstvu není takový, aby došlo k problému. Ten by nastal až druhým, případně třetím rokem.
Praxe ale ukázala, že to tak někdy nefunguje, že je v případech hromadných úhynů migrace z kolabujících včelstev ten hlavní faktor. Kde se ta kolabující neošetřovaná včelstva berou? :-)

Kde se berou neléčená kolabující neléčená včelstva - no přece v hlavách velmi iniciativních laických superléčitelů. Já věděl jen o jednom včelstvu, které žilo v jisté nemovitosti, dnes je pravděpodobně nemovitost prodána a provádějí se stavební úpravy,takže se můžu domnívat, že toulající se roje ztratily poslední místo k ubytování a tím se z nich stanou bezdomovci, kteří zhynou s poklesem teplot s vydatnou pomocí podzimních srážek. I kdybych se chtěl vymlouvat na neléčená včelstva, tak nemůžu, protože prakticky ve svém okolí již neni žádné místo, kde by tak zvaně divoká včelsva - tento výraz přímo nenávidím, zrovna tak, jako varoatleraci - mohla přežívat. A jak píše Pepan, aby bylo něco účinné, musí být podáno včas, a proto si myslím, že přístupnost k léčivům by měla být snadnější, včasnější a přitroublé veternátrní předpisy by měly doznat závažných změn. Je skutečně lepší předcházet, než odstraňovat důsledky. Toto platí nejen ve včelařině.

J.P.

K nelecenym vcelstvum.V Olsanech u Pv existovalo vcelstvo ve strope chatrajiciho domu az do letoska po 6 let!!! Nikdo mu nedaval gabon,varidol,nenatiral ho na jare,a nebyt novostavby vedle,bylo by tam jeste dnes! Nadherne silne vcelstvo,zadny zebrak jako je k videni u mnohych dnes.Kazdy rok ozdravny roj a stacilo to.Skoda,ze jsem se nedopatral po rozmerech vceliho dila a mnozstvi prirozenych zasob..Na puvodnim zpusobem zijici vcelstva nic nesvadejme,priciny hledejme u "drzitelu" vcelstev,co sami nesvedou nic a jen zneuzivaji a otravuji ostatni.Bez urazky.JosPr

Nechápu co je přitroublého na předpisech.
Léčiva si v ZO objednáváme v květnu, obvykle je začátkem července máme doma
Veterinární nařízení akorát uvádí termíny které jsou pro zásah nejvhodnější.

pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 16.10.2012 16:26:32
> ----------------------------------------
> Kde se berou neléčená kolabující neléčená včelstva - no přece v hlavách
> velmi iniciativních laických superléčitelů. Já věděl jen o jednom včelstvu,
> které žilo v jisté nemovitosti, dnes je pravděpodobně nemovitost prodána a
> provádějí se stavební úpravy,takže se můžu domnívat, že toulající se roje
> ztratily poslední místo k ubytování a tím se z nich stanou bezdomovci,
> kteří zhynou s poklesem teplot s vydatnou pomocí podzimních srážek. I
> kdybych se chtěl vymlouvat na neléčená včelstva, tak nemůžu, protože
> prakticky ve svém okolí již neni žádné místo, kde by tak zvaně divoká
> včelsva - tento výraz přímo nenávidím, zrovna tak, jako varoatleraci -
> mohla přežívat. A jak píše Pepan, aby bylo něco účinné, musí být podáno
> včas, a proto si myslím, že přístupnost k léčivům by měla být snadnější,
> včasnější a přitroublé veternátrní předpisy by měly doznat závažných změn.
> Je skutečně lepší předcházet, než odstraňovat důsledky. Toto platí nejen ve
> včelařině.
>
> J.P.
>
>
>

Příteli Menšíku, třeba vytváření ochranného pásma okolo ohniska MVP. Když má být ochr. pásmo v okruhu 5km, tak má příslušný veterinář zapíchnout kružítko a včelstva, nalézající se v ploše kruhu o fí 10km jsou v karanténě. Hlásíme parcely, možná budeme ještě hlásit GPS a počet včel v jednotlivých včelstev. Přitom, by stačil jdnoduchý program, kdy by si veternář najel kurzorem na postižené stanoviště a vyhodilo by mu to stanoviště včelstev nalézajících se v tomto kruhu a adresy včelařů, které by pak mohl o vzniklé situaci informovat a nemusely by se tak zatěžovat laboratoře diagnostikováním vzorků včelstev, keré jsou dál než je těch 5km. Zatím to platí stát, ale stejně to jde z našich kapes. Jsem velmi zvědav jak budou reagovat jednotliví včelaři, až se to bude platit ze svého.

Ono to není tak jednoduché. To se řešilo již mockrát a každá varianta stojí za prd. Hlavní důvodem je ale hlavně to, že vlastně nikdo nezná způsob přenosu nákazy. Všechno to jsou jen teorie. Proto se to stanovuje podle katastrů. tyto pak mají pravzláštní tvary. Jde pak také o to jak uvědomovat včelaře a spousta jiných náležitostí. Příkladně máme u nás zemědělský podnik který má kočovný vůz pro svoje opylovací potřeby. Pozemky které obhospodařují zasahují do 2 okresů, 4 ZO. To jsou pak radosti!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 17.10.2012 12:58:47
> ----------------------------------------
> Příteli Menšíku, třeba vytváření ochranného pásma okolo ohniska MVP. Když
> má být ochr. pásmo v okruhu 5km, tak má příslušný veterinář zapíchnout
> kružítko a včelstva, nalézající se v ploše kruhu o fí 10km jsou v
> karanténě. Hlásíme parcely, možná budeme ještě hlásit GPS a počet včel v
> jednotlivých včelstev. Přitom, by stačil jdnoduchý program, kdy by si
> veternář najel kurzorem na postižené stanoviště a vyhodilo by mu to
> stanoviště včelstev nalézajících se v tomto kruhu a adresy včelařů, které
> by pak mohl o vzniklé situaci informovat a nemusely by se tak zatěžovat
> laboratoře diagnostikováním vzorků včelstev, keré jsou dál než je těch 5km.
> Zatím to platí stát, ale stejně to jde z našich kapes. Jsem velmi zvědav
> jak budou reagovat jednotliví včelaři, až se to bude platit ze svého.
>
>
>

RP:
No, VM stejně jako tehdejší předpověď musí být nutně plošně zprůměrována.
-----------

Pokud jde o VM (varroamonitoring), tak ten si každý dělá u sebe a je jeho věc jak si jej zprůměru.

Může si jej porovnat s nárůsty ve VMS - Varoamonitoring systemu a vědět víc.

Ani v začátcích VMS nebyla úplně jasná představa, že by VMS vydávalo nějaké plošné vcarování (i když jsme si to mnozí mysleli) a dnes po letech je jasné, že žádné varování pro celé ČR je nesmysl.

Samozřejmě jsou roky kdy je to zhlediska roztoče horší a kdy lepší. To se z něj dá trochu určit, ale bez vlastního monitoringu je nesmysl cokoli stanovovat.

Je to prostě systém kde jsou unformace o spadu roztočů na různch místech. Žádná předpověď počasí, pouze jak kde prší a dříve pršelo pro porovnání.

Karel

,,,Kdyby tomu tak bylo, tak by stačilo provést pořádně jen podzimní ošetření a do dalšího podzimu se nemůže nic stát.Tři ošetření s perfektní organizovaností to jistí. Vlastní růst populace roztoče ve včelstvu není takový, aby došlo k problému. Ten by nastal až druhým, případně třetím rokem.
Praxe ale ukázala, že to tak někdy nefunguje, že je v případech hromadných úhynů migrace z kolabujících včelstev ten hlavní faktor. Kde se ta kolabující neošetřovaná včelstva berou? :-),,,


Je to tak jak Pavle pises, mozna trochu s nadsazkou, ale organizovanost je skutecne pomerne slusna a tu pokladam za velmi dulezitou. Problem je v tech lecivech, ikdyz jich tam cpeme cim dal vice ( ze dvou kapek Varidolu dnes jiz mininalne 4),ze 2ks gabonu uz taktez 4 ks. Do toho jarni nater a mame ted poradny prusvih. Kolega se na zacatku ptal,kde se mu tam vzali ti roztoci. Pri ucinnosti Gabonu a jeho plosnem nasazeni, prece nemuzou byt vcelstva tak atakovana z vnejsku. Podle me prusvih je uz i u Amitrazu, diky KŠ jsme overovali ucinnost. Amitraz a KŠ by na tom meli byt stejne a nejsou. Zatim si stojim. Proto tech roztocu preziva takove mnozstvi a pak v nasledujicim roce se krasne pomnozi a ani gabon uz to nezachrani.

P.

je to tak jak Pavle pises, mozna trochu s nadsazkou, ale organizovanost je skutecne pomerne slusna a tu pokladam za velmi dulezitou. Problem je v tech lecivech, ikdyz jich tam cpeme cim dal vice ( ze dvou kapek Varidolu dnes jiz mininalne 4),ze 2ks gabonu uz taktez 4 ks. Do toho jarni nater a mame ted poradny prusvih.

Léčiva dávám pořád stejně, dva Gabony na včelstvo a jedna lahvička Varidolu by také vyšla na cca 50 včelstev. 50 včelstev nemám, ale posuzuji podle toho kolik mi zbyde léčiva v jedný lahvičce. Problém nevidím v tom, že by nefungovalo léčivo, ale v tom že nefunguje na 100%. A to nefungovalo nikdy a žádné léčivo. No a jednoduchou přímou úměrou se dostanu k tomu, že přežije ošetření vždy více kusů roztočů. A pokud nezasáhne včelař a neudělá v sezóně ošetření navíc než si zvykl(Gabon,Varidol), tak dojde přemnožení roztoče. A zase se dostávám k zodpovědnosti chovatele, nejde mít naučenou větu, kdy mám použít léčivo, musím mít přehled o spadu a případně napadení plodu, protože to předchází spadu. A podle toho se mohu rozhodnout jestli dám léčivo a jaké. Myslím si, že spad je celorepublikově monitorován tak u 10% včelstev a to jsem ještě optimista. A z vlastní zkušenosti vím, že když už monitoruji, tak všechna včelstva na stanovišti, protože v době loupeží se ty rozdíly ve spadu hodně můžou lišit.

>A z vlastní zkušenosti vím, že když už monitoruji, tak všechna včelstva na stanovišti, protože v době loupeží se ty rozdíly ve spadu hodně můžou lišit.<
----------------------------------------------------------
K tomu si Aleši dovolím předložit vlastní zkušenost.
Každý, kdo monitoruje včelstva v průběhu celého roku tak zjistí, že rozdíly ve spadu jednotlivých včelstev se liší a to nejen v době loupeží, nýbrž již v průběhu celé sezóny. Na každé včelnici jsou některá včelstva která vykazují vyšší spady. Tato včelstva vykazují vyšší spady již v průběhu měsíce května a června a je třeba právě v těchto, přednostně a neodkladně tlumit rozvoj populace kleštíka, neboť právě tato včelstva jsou potenciálním zdrojem "reinvaze" kleštíků pro celou naši včelnici. K tomuto účelu nám poslouží nejlépe kyselina mravenčí (Formidol - 40 ml; Formidol - 80 ml, či jiná aplikace.... lépe něco než nic), kterou můžeme použít kdykoli v průběhu produkčního období. Naši "vlastní kleštíci" mají největší podíl na poškození zimních generací včel. Teprve až následně jsou to kleštíci importovaní od "souseda". I zde platí pořekadlo o zametání před vlastním prahem ;o)).
JK

Možná by bylo přínosné, kdyby ti, kteří monitorují všechna včelstva sledovali, zda ty včelstva, které mají vyšší výskyt VD se i jinak něčím odlišují od ostatních, např. jsou slabší, úly jsou umístěny na krajích, apod.

A naprosto nejprinosnejsi by bylo,vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.Tim se nedostavame pouze k osobni odpovednosti vcelare,ale znovu k urovni vcelareni jako celku.Pro spoustu vcelaru je zruseni vcelstva neco nemyslitelneho byt jen pro doprovodne vlastnosti,ne tak pro velky vyskyt roztocu...Kazda vcelnice ma nastavena jina kriteria pro vyber vcelstev a mnoha vubec zadna,prioritou je jen nesmyslne drzet stavy,kvantita na ukor kvality...JosPr

Také mám včelstva s průměrově vyšším spadem po celou sezónu a nejsou to zrovna ty krajní, kde by se dalo uvažovat o zalétávání. Ikdyž to není spad přežití ohrožující, např. přelom červen/červenec místo 0,1 je 0,3 roztoč/den, je tam potom na jaře vidět rozdíl v rozvoji, jsou pomalejší, ikdyž řepku stihnou a donesou medu stejně. Ale do chov nálady se dostanou později. Začátek chovné nálady považuji zakladení prvních trubčích buněk.Psal jsem to už několikrát, že odchovávám ranné matky. Z takových včelstev si beru vajíčka a hlavně jsou řijní jen trubci ze včelstev podobných vlastností. To je pro mě ten nejjednoduší přírodní výběr.

Právě tady v tom příspěvku se nachází to jádro pudla k zamyšlení. Popisuješ dv případy
1) jeden pomalejším plodováním.
2) rychleší plodování
Oboje však mají stejný výnos. Z toho pak vychází poznatek, že v množství plodu asi není to rozhodující o výnosu. Je však dnes již známo, že ne ve všech včelstvech se včely dožívají stejného věku. Některá včelstva pak při své krátké životnosti údajně mají i o 2 grnerace plodu víc. To pak také znamená, že vychovají í více generací VD.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leceni vcelstev
> Datum: 16.10.2012 12:34:00
> ----------------------------------------
> Také mám včelstva s průměrově vyšším spadem po celou sezónu a nejsou to
> zrovna ty krajní, kde by se dalo uvažovat o zalétávání. Ikdyž to není spad
> přežití ohrožující, např. přelom červen/červenec místo 0,1 je 0,3
> roztoč/den, je tam potom na jaře vidět rozdíl v rozvoji, jsou pomalejší,
> ikdyž řepku stihnou a donesou medu stejně. Ale do chov nálady se dostanou
> později. Začátek chovné nálady považuji zakladení prvních trubčích
> buněk.Psal jsem to už několikrát, že odchovávám ranné matky. Z takových
> včelstev si beru vajíčka a hlavně jsou řijní jen trubci ze včelstev
> podobných vlastností. To je pro mě ten nejjednoduší přírodní výběr.
>
>
>

Smím se zeptat, jaké máte zkušenosti z vlastnho brakování? Odpovídá to předpokladům?

Na nejake zavery na brakovani na mnozstvi VD je hodne brzo,jini budou o hodne dal.Nicmene,tak jako existuji vcelstva s vyssim poctem VD,tak existuji cele linie matek sester s vyssim poctem VD bez zavislosti na umisteni na vcelnici a takoveto matky sestry rusim.Snad muze nekdo udat zkusenosti z vetsiho casoveho horizontu.JosPr

Pepane, několik let po sobě jsem zkoušel měřit plochu plodu na konci března a tak jsem se přesvědčil, že na pravidle 40dní něco pravdy bude. Pokud jedny včely na jaře mají trubčinu dřív neznamená, že mají větší plochu plodu a ani to, že jsou silnější než ty co trubce začnou chovat později. To kdy začínají včely chovat trubce jsem sledoval v souvislosti se začátkem rojení a není pravidlem, že včely s časnějším chovem trubců jsou víc rojivější, spíš naopak. Ten ranný chov matek provozuji cca 10 let, první impulz byl, ale z důvodu chovu včelstev s ranným rozvojem na jarní snůšku. A jak šly roky tak jsem začal vidět i jiné souvislosti a je to zcela jednoduché, v přírodě všechno souvisí se vším.
Př. J.P. s tím počtem aplikací z jedné lahvičky Varidolu to souhlasí, tak jsem to myslel i já. A rovněž s Vámi souhlasím i s těmi roji, tady hlavní zamoření jde od včelstev včelařů, než volně žijících včelstev. Úhyny na stanovištích sousedů včelařů jsou toho důkazem. Ale to kolem dostupnosti léčiv přes veterináře to zas až tak není. Když budu chtít jakékoliv léčivo, tak nemusím nic řešit přes ZO, ale stačí říct veterináři, aby mi léčivo objednal. Volně dostupné léčivo nemají, ani v lékárně, kde si ho včelař může zakoupit také, ale na objednávku je to možné. A dostupnost Formidolu nebo objednat si přes net KM, jako hlavní léčivo v sezóně, to není problém už vůbec.
Př. Kapoun: Jestli má být řeč o hledání VT znaků u včely, tak to je na hodně dlouho. U mě je hlavní ošetření v podletí Gabon nebo KM jako dlouhodobé ošetření(3 týdny) a potom podzimní Varidol. Při sledování spadu v sezóně u některých včelstev dám navíc Formidol, to se děje po lipách v době loupeží u několika včelstev, když mi spad během týdne poskočí z desetiny/jednotky na stovky. Při prvním ošetření Varidolem je dlouhodobý průměr do 50ti roztočů na včelstvo. Ten průměr takhle naskočí většinou díky několika včelstvům, kde jsem použil Formidol při sražení roztočů co si donesly po lipách. Poději už skoky ve spadu nepozoruji.

""""""""""A naprosto nejprinosnejsi by bylo,vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.Tim se nedostavame pouze k osobni odpovednosti vcelare,ale znovu k urovni vcelareni jako celku.Pro spoustu vcelaru je zruseni vcelstva neco nemyslitelneho byt jen pro doprovodne vlastnosti,ne tak pro velky vyskyt roztocu...Kazda vcelnice ma nastavena jina kriteria pro vyber vcelstev a mnoha vubec zadna,prioritou je jen nesmyslne drzet stavy,kvantita na ukor kvality...JosPr""""""
Největší včelařská organizace na světě, by si toto měla zapsat jako své motto místo toho "bez medu to nejde".

Holub... vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.
Burgel... Pokud se jedná o brakování, souhlasím.
Ale protože mám nekolikaleté záznamy monitoringu spadu ( samozřejmě neůplné, kusé, mravenci zkreslené a podobně) Nevychází mi zhodnocení jednotlivých včelstev jednoduše a hlavně né jednoznačně.
Jednotlivé, jednotlivá včelstva nevykazují opakovaně vyšší nebo nižší zamoření , naopak zamoření kolísá nepravidelně.
Ani šíření nákazy zalétáním není možno pohledem na zápisy vysledovat. (většinou se jedná o F1 generace sester matek od inseminovaných matek, 25 včelstev )

Podle mne jedním z nejdůležitějších faktorů zamožení včelstva je faktor náhody.
Zdá se to být nevědecké vymlouvat se na náhodu ale já mám takový pocit že různé genetické,ecologické a jiné vlivy různou intensitou ovlivnují jednotlivá společenství včel v jednotlivých obdobích.

Jen krátce :
včelstvo číslo 1b mělo loni spad 2500 roztočů bylo opakovaně léčeno KM,a fumigováno , asi vyléčeno a přineslo dobrý průměr stanoviště a letos bez léčení mělo spad 87
roztočů
jiné včelstvo číslo 8 mělo loni spad 350 roztočů léčeno bylo fumigací, přínos okolo průměru stanoviště (jinak bych mu vyměnil matku. )letos bylo 25.8 a 21.9 léčeno KM a po fumigaci 10.10. bez plodu mělo spad 1870 roztočů. (Vím že to mohla být reinvaze)I reinvaze je náhodný jev jen jednoho nebo několika včelstev do jednoho nebo několika různě napadených , kolabujících včelstev. Omlouvám se ale na to existuje trefné české sousloví. Náhoda je vůl
J.B.

Jestli to je náhoda, tak může souviset s vylupováním nějakého oslabeného nakaženého včelstva.
Co jsem pozoroval, tak velice často je počet včelstev na stanovišti, která se účastní loupeže, velice náhodná. Některá včelstva se třeba nezúčastní loupeže vůbec, jiná intenzívně. Možná podle toho, ke kterému včelstvu patřily ty první zlodějky, které včelstvo objevily, pronikly dovnitř a přinesly do svého úlu plné volátko sladiny z toho včelstva.

Aleši, jedna lahvička Varidolu - neboli souprava - neni na léčení padesáti včelstev, ale pouze na padesát aplikací, a to jen v případě, jak já říkám - jenobednového chovu. Takže, když je chov vícebednový, počet aplikací klesá a zůstávájí knoty. Dopředu se musí počítat se všemi možnostmi, protože jsou potíže s přiobjednáním. Když to zrajchnujež dojdeš k číslu sedum.

J.P.

"Pokud jde o VM (varroamonitoring), tak ten si každý dělá u sebe a je jeho věc jak si jej zprůměru.

Může si jej porovnat s nárůsty ve VMS - Varoamonitoring systemu a vědět víc."

Tady také platí, že příliš mnoho informací, když není jasné co snimi je stejně špatné jako bez nich.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 13.10.2012 21:26:56
> ----------------------------------------
> Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem
> aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
> M.H napsal:
>
> "Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu
> začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval
> po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec
> možné."
> _____________________
>
> Nevím, co na takovéhle příspěvky napsat, jak je seriozně vyhodnotit a jak
> poradit. Naprostá absence popisu situace. Hrůza je to kvantum léčiv, která
> jste do včel napral hlava nehlava. Svěčí to buď o naprosto nevhodném
> materiálu pro danou lokalitu nebo naprosto nezvládnuté léčení (hubení
> roztoče). Pokud budete přípravky nasazovat, jak se to hodí vám (třeba i
> podle spadu) a ne kdy to chovaný materiál potřebuje, kdy má slabé místo,
> nestane se časem nic jiného, než jednu demagogii nahradíme druhou (po
> větším rozšířtení KM). Tak tohle hrůza pro mne již je. Není prostě dobře
> vymétat čerta ďáblem.
> LD.
>
>
>

Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček. Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec možné.

Cestu k dobrému výsledku sú rôzne, zasahovať do včelstva v sezóne 5 krát, je pre mňa neprijateľné (70 včel.), ja som to zredukoval len na tri zásahy (fumigácia amitrazom) a priemerné spady Vd sú nízko pod hranicou 250, väčšinou pod 100-kou.

Gabon PA 92 som posledný krát použil v r. 2000, no keď som Gabon zo včiel vybral (ponechával som ho vo včelstve 30-35 dní) po fumig. okolo 5-10.10 mi padalo v priemere 3-4 klieštiky. Usudzujem, že Gabon nesprávne aplikujete, aké to musíte vedieť vy.

Podle me by to normalni bylo, pokud by kolega vlastne celou sezonu nelecil. Ale pokud by aplikoval KM ucinně a gabony by fungovaly, tak by jich mel mit o rad mene.

P.

............................
Podle mě:

Hrůza by to byla tak 10xvíc.
Špatné by to bylo tak 4x víc.
Na obezřetnost tak 2x víc.
Takto je to normální. :)

RK

A ja bych jeste dodal, ze je vcelstvo a vcelstvo.

Dne 12. října 2012 20:10 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Podle me by to normalni bylo, pokud by kolega vlastne celou sezonu nelecil.
> Ale pokud by aplikoval KM ucinně a gabony by fungovaly, tak by jich mel mit
> o rad mene.
>
> P.
>
> ...........................
> Podle mě:
>
> Hrůza by to byla tak 10xvíc.
> Špatné by to bylo tak 4x víc.
> Na obezřetnost tak 2x víc.
> Takto je to normální. :)
>
> RK
>

presne tak, ten kdo monitoruje, tak ty rozdily -extremy vidi. Nastesti !

To, co spadlo, si jsou schopny při vysokém invazním tlaku přinést za jediný den.

Kolega pise prumer 250 / vcelstvo. V sprnu tam mel gabon a od zacatku zari dlouhodoby odparovac KM (ten by mel castecne reinvazi zachytit). Neco podobneho jsem letos mel u dvou vcelstev z 15. Po celou sezonu spad nula, v cervenci apliakce KM 65 % 140 gr. na 10 dnu. spad prumer 10 ks na vcelstvo. V zari ze dvou vcelstev denii spad 1-2 roztoci, Ihned aplikace KŠ za 4 dny opakovana aplikace KŠ, prumer spadu u techto dvou odhadem 600-800. Ostatni tak okolo 100-300, pri temer zadnem prirozenem spadu. Po apliakci KŠ jsem temer nevidel svetleho rozoce.

"po celou sezonu spad nula, v červenci aplikace KM 65%140 gr na 10 dnů.spad průměr 10 ks na včelstvo.V září denní spad 1-2 roztoči,Ihned aplikace KŠ za 4 dny opakována aplikace KŠ,průměr spadu u těchto dvou odhadem 600-800.Ostatní okolo 100-300..."
Pavel Z.
---------------------------------------------------------

Nerozumím...proč druhá sublimace po 4 dnech ??

Děkuji za osvětu.

T.P