Včelařská konference

Technická pomoc nevím. Racionalizace kočování se krátilo cca na 85%, tj. asi 42% z celkové ceny.

Když se na to podívám z jiného úhlu pohledu, je pro mne současná metidika potírání škůdce svým způsobem výhodná. Jednou za pět let zkrachují všichni škůdci včelaření, protože příroda je přeci jenom moudřejší no, a kdo ví, zda to není záměrem současných výzkumníků.

Nevím co je na tom nejasného spočítali vývojovou křivku a z ní odvodili pravděpodobnost účinného zásahu.
z toho pak odvodili kdy a jak. stálým následným výzkumem se to pak upřesňuje a vylepšuje.
Nikdy jsem, ale nenapsal, že již to jiní vyřešili. dnes se akorát tak mění přípravky, avšak s těmi temíny to platí stále a i v jednotlivých obcích mohou být různé což závisí nad nadmořské výšce, poloze včelnice, snůškovými podmínkami, skladbou flóry a tak podobně.
A jak píšeš, je na každém, aby si to ohlídal včelař sám. Tady mu ale nepomůže jen počítání brouků, ale hlavně znalost podmínek daného místa a vývojový stav včelstev. V neposlední řadě je také nutné znát jak probíhá cyklus i u kleštíka jako celku. z toho se pak odvozuje kritická doba pro včelstvo a zahajuje léčba. Když se pak spolehneme na počítání, tak již je nejspíš pozdě. A už vůbec nefugiují nějaké komise, kdy včelařům do úlů dávkují léčiva podle nějakého stanoveného mustru, nebo rozdávají varidor v učené dni po kapkách. V těchto hloupostech se pak musí hledat původ neúspěchu.
Základem je jedině, období výchovy zimní generace, včasné podchycení doby kdy nasadit preventivní léčbu a je úplně jedno jestli je to ten či onen gabon nebo ta či ona kyselina. všechny ostatní jsou již jen takovým doladěním úspěšné preventivní léčby. Tím se rozumí, stav neohrožující vývoj včelstva. Léčit důsledky tady nejde.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 11:04:24
> ----------------------------------------
> No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je
> zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s
> přesností + - moc.
>
> Pepan
>
> ---------
>
> Pak ti nerozumím, říkáš že to spočítali jiní, pak že to nemůže platit, že
> je to zemědělství.
>
> Takže nakonec to je na každém, aby si to ohlídal sám a když je o tom
> hlídání tady řeč, tak píšeš, že to nemá cenu.
> Že už to jiní vyřešili.
>
>
> Karel
>
>
>

Také jsem se pak tom pídil a dostala se mi následující odpověď:

Dobrý den,
čekáme na Rozhodnutí a na finanční prostředky od SZIFu.
Pak půjdou na jednotlivé žadatele dopisy a dotace na čú,
Které jste uvedl v požadavku.

No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s přesností + - moc.

Pepan

---------

Pak ti nerozumím, říkáš že to spočítali jiní, pak že to nemůže platit, že je to zemědělství.

Takže nakonec to je na každém, aby si to ohlídal sám a když je o tom hlídání tady řeč, tak píšeš, že to nemá cenu.
Že už to jiní vyřešili.


Karel

No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s přesností + - moc.To není šroubek kterých ti automat naseká statísíce, pokud bude mít z čehos přesností 0,001. V tom výzkumu pak jde jen o to to malinko vylepšit a nebo potvrdit stálou účinnost v dříve uvedeném průměru.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 10:36:46
> ----------------------------------------
> Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci
>
> --------
>
> Kteří výzkumníci?
>
> A co objevili?
>
> Asi jim to taky nesedí, když pořád počítají a zkoumají.
>
> Včetně VÚD DOL - například smyv roztočů na včelách v posledních letech.
> Proč by to dělali, když by si to spočítali pomocí jednoduché rovnice?
>
> A už vůbec by se nedalo vysvětlit proč má ta rovnice každý rok jiné
> výsledky a každý pátý obzvlášť vysoký.
>
> :-)
>
> Karel
>
>
>

Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci

--------

Kteří výzkumníci?

A co objevili?

Asi jim to taky nesedí, když pořád počítají a zkoumají.

Včetně VÚD DOL - například smyv roztočů na včelách v posledních letech.
Proč by to dělali, když by si to spočítali pomocí jednoduché rovnice?

A už vůbec by se nedalo vysvětlit proč má ta rovnice každý rok jiné výsledky a každý pátý obzvlášť vysoký.

:-)

Karel

Čínská konkurence
http://www.novinky.cz/cestovani/282586-zlute-kvety-repky-olejky-zaplavily-cinska-udoli.html

To počítání ve své podstatě nemá smysl pokud se budete držet vývojových cyklů. Stejně v podstatě dospějete do stejného bodu jen s větší pracností. Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci a právě podle těch výpočtů byly nastaveny dnešní postupy. Netěšte se, že objevíte ameriku.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 22:26:09
> ----------------------------------------
> Tak dobře. Budeme pak počítat ty "samečky". Těch by mělo v průběhu sezóny
> přibývat úměrně s aktuální populací roztočů ve včelstvu. To by bylo to
> nejpřesnější sledování. Bohužel tomu tak není.
>
>
>

V podstatě oba použil jsem i zbytk z loňska kdy se u nás 2 roky používal 90 a letos znova 92. který se zase bude používat několik let. Rozdíl ve spadu po nich nebyl žádný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 22:10:19
> ----------------------------------------
> Pepane prosímtě. Trochu obšírněji, jaký to byl Gabon co jsi potom ztvrzoval
> fumigací? Jinak VM přesně takto funguje. Vícedenní spad se samozřejmě
> rozpočítává na dny, není nutné denně chodit kolem stanoviště a jsem rád, že
> jsi ho v podstatě také provedl. Teď mne jen zajímá ten Gabon byl to PF nebo
> PA?._gp_
>
>
> .....
> /činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
> Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu
> nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14
> dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM
> jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi
> včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten
> rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho
> nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp
> > Předmět: Re: Varo?za,
> > Datum: 25.10.2012 09:07:54
> > ----------------------------------------
> > Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> > .........
> > (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> > Re: Varo?za, (59089) (59091)
> >
> > Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> > důvod.
> >
> >
> >
>
>
>

Přátelé, nevíte již někdo, jak to letos vypadá s dotacemi dle nařízení č. 197/2005, především v oddíle 4 - technická pomoc?

Tak dobře. Budeme pak počítat ty "samečky". Těch by mělo v průběhu sezóny přibývat úměrně s aktuální populací roztočů ve včelstvu. To by bylo to nejpřesnější sledování. Bohužel tomu tak není.

Pepane prosímtě. Trochu obšírněji, jaký to byl Gabon co jsi potom ztvrzoval fumigací? Jinak VM přesně takto funguje. Vícedenní spad se samozřejmě rozpočítává na dny, není nutné denně chodit kolem stanoviště a jsem rád, že jsi ho v podstatě také provedl. Teď mne jen zajímá ten Gabon byl to PF nebo PA?._gp_


......
/činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14 dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 09:07:54
> ----------------------------------------
> Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> .........
> (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> Re: Varo?za, (59089) (59091)
>
> Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> důvod.
>
>
>

Tak pozor.Samečka já bez lupy ani nenajdu, brýle mi nestačí. Asi to bude tím, že je pro mě miniaturní.Neoplozená samička je ale stejně velká,jako oplozená. Ale světlá.

Tak pozor! Ti údajně nevyvinutí světlí roztoči jsou samečci kteří již splnili svoji povinnost a umřeli. Oplodněné samičky pak zase položí první vajíčko samčí a další jsou samičí Samečci pak ještě v buňce oplodní samičky a umřou. světlí jsou proto, že se u nich nevyvíjí chitinová vrstva protože ji při svém několika denním životě nepotřebují.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 20:11:20
> ----------------------------------------
> Pokud by se roztoč činil i na jaře, byl by odpovídající spad světlých
> nevyvinutých jedinců. To ale nenastává. Ústup populačního vrcholu včelí
> populace doprovázený přerušeným plodováním, nízkou či žádnou snůškou je
> předzvěstí prvních vyloupených volně žijících včelstev (většinou těch po
> vyrojení) často i těch "volně u včelařů žijících". To je pak ten strmý
> efekt.
>
>
>

Pokud by se roztoč činil i na jaře, byl by odpovídající spad světlých nevyvinutých jedinců. To ale nenastává. Ústup populačního vrcholu včelí populace doprovázený přerušeným plodováním, nízkou či žádnou snůškou je předzvěstí prvních vyloupených volně žijících včelstev (většinou těch po vyrojení) často i těch "volně u včelařů žijících". To je pak ten strmý efekt.

"cim silnejsi vcelstvo,tim lip pro klestika" a taky pro vcely! Cim vic plodu,tim vetsi sance,ze se narodi vic "neocumlanych"zdravych zimnich vcel nez tam,kde je tak malo plodu,ze ho klestik skoro vsechen napadne a pocucha zimni generaci...Po 1.varidolu spokojenost,par desitek spadlych roztocu znaci dobrou ucinnost gabonu PF 90.Osobne povazuju za rozumnejsi gabony prostridat a pak rok vynechat,a pouzit KM,aby si klestik odpocal od gabonu a nezvykal si na ne...Je celkem zvlastni,ze u nas nepredstavovala varoa nikdy nejaky zavazny problem a jinde kolabuji vcelstva uz na podzim...JosPr

Ten jarní pomalý nárust odpovídá populační křivce roztoče ale protože má před sebou ještě víc jak polovinu života tak to na denní spadu není znát.
Ten prudký nárust v červenci zase souvisí s rozdílností populačních křivek hostiele a škůdce. u včel poulační křivka klesá a u kleštíka stále roste. To pak svádí k té doměnce o invazi z venčí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 13:52:46
> ----------------------------------------
> Proč tedy v oblastech po kolapsech a totálním vyvraždění jsou celý rok
> spady do jedničky (tedy jsou tam, ve včelstvech) a na konci spady po
> fumigaci do 50? Tam by bezpečně včelstva příští sezónu přežila.
> Proč je na jaře nárůst roztočů ve včelstvu tak pomalý, když je v něm
> nejvíce trubčího plodu a proč je nárůst populace roztočů tak vysoký v
> červenci a srpnu, kdy ve včelstvu prakticky není trubčí plod?
>
>
>

Proč tedy v oblastech po kolapsech a totálním vyvraždění jsou celý rok spady do jedničky (tedy jsou tam, ve včelstvech) a na konci spady po fumigaci do 50? Tam by bezpečně včelstva příští sezónu přežila.
Proč je na jaře nárůst roztočů ve včelstvu tak pomalý, když je v něm nejvíce trubčího plodu a proč je nárůst populace roztočů tak vysoký v červenci a srpnu, kdy ve včelstvu prakticky není trubčí plod?

uvádí se na trubcích až 5 samiček To je právě ta situace která mnohé svádí k myšlence že trubci jsou pastí na VD, ale pravdou je že jsou množárnou. Proto jsem uvedl ty 4.. Ta samička má opravdu jen 3 rep. cykly a však dále pokračují její dcery. To máš pak 3 dcery + matka = 4. Proto jsem také uvedl, že ta teorie díky Bohu nefunguje tak docela. Ale líbí se mi ten příměr, že Každá včela tak může mít svého Váňu :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 13:05:10
> ----------------------------------------
> Trochu nerozumím té první generaci se 4 potomky. Myslím, že při příznivé
> konstelaci,tam budou jen dvě plodné samičky.
> Včely mají sice 7 reprodukčních období do gabonů, ale samička Vd jen 3
> reprodukční cykly a spíš míň. A navíc, jde jen 70% úpěšnost reprodukce.
> Navíc z těch 10 přeživšich zimu, budou plodne tak dvě-tři. To zimní období
> jim taky moc neprospívá.Takže teorie nebude tak katastrofická, přesto tam v
> srpnu může být "Váňů džokejů" na kolaps včelstva.
>
>
>

Trochu nerozumím té první generaci se 4 potomky. Myslím, že při příznivé konstelaci,tam budou jen dvě plodné samičky.
Včely mají sice 7 reprodukčních období do gabonů, ale samička Vd jen 3 reprodukční cykly a spíš míň. A navíc, jde jen 70% úpěšnost reprodukce.
Navíc z těch 10 přeživšich zimu, budou plodne tak dvě-tři. To zimní období jim taky moc neprospívá.Takže teorie nebude tak katastrofická, přesto tam v srpnu může být "Váňů džokejů" na kolaps včelstva.

http://www.hof-bischof.at/Zeitungsartikel.html

1) žádné léčivo není 100% účinné Kdyby tam zůstalo 1% Při počítaných spadech 1000 roztočů ti jich tam zústolo 10.
2) matky začínají klást koncem ledna
3) v 1 generaci může mít VD 4 potomky, samičky v jedné buňce
4) těch generací mají včely cca 7 do konce července
5) počet I g. 10 * 4 = 400; II g. 400 * 4 = 1600; III g. 1600 * 4 = 1600 * 4 = 6400 * 4 = 20600
Teoreticky by v konci cyklu připadal 1 roztoč na 1 včelu než nasadíme gabon Chvála Bohu se mu to tak nedaří, pokud k tomu nemá podmínky. Tou podmínkou pak nejspíše může být včelařovo stanoviště. Nakonec by asi mohlo platit, Čím horší stanoviště a včelař - tím horší pro kleštíky. Nebo. Čím mohutnější včelstvo - tím líp pro kleštíka.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 11:10:56
> ----------------------------------------
> """"Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím."""
> Kdyby nebyla invaze, stačilo by ošetřovat jednou za dva roky s velkou
> rezervou. U normálních včelstev, biologická reprodukce roztoče       neumožňuje
> přemnožení v kratším čase. Kolaps by přišel nejdříve třetím rokem. A my ty
> kolapsy máme každým čtvrtým rokem i přesto, že ošetřujeme celý rok a v zimě
> na nulu.
> Je tady tedy něco špatně. Buď tu máme dramaticky mizerný chovný materiál,
> nebo to způsobuje invaze z početných kolabujících volně žijících včelstev,
> nebo obojí.
>
>
>

""""Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím."""
Kdyby nebyla invaze, stačilo by ošetřovat jednou za dva roky s velkou rezervou. U normálních včelstev, biologická reprodukce roztoče neumožňuje přemnožení v kratším čase. Kolaps by přišel nejdříve třetím rokem. A my ty kolapsy máme každým čtvrtým rokem i přesto, že ošetřujeme celý rok a v zimě na nulu.
Je tady tedy něco špatně. Buď tu máme dramaticky mizerný chovný materiál, nebo to způsobuje invaze z početných kolabujících volně žijících včelstev, nebo obojí.

/činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14 dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 09:07:54
> ----------------------------------------
> Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> .........
> (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> Re: Varo?za, (59089) (59091)
>
> Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> důvod.
>
>
>

Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
..........
(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091)

Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím důvod.

Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím důvod.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 08:21:50
> ----------------------------------------
> O jaký Gabon šlo PF PA?_gp_
> ....
> pepan
> Naskytla se nám zvláštní příležitost ku sledování napadení VD.
> V souvislosti s povinným plošným vyšetřením na MVP v okolí jsme měli v
> září14 dní zasíťované podložky v úlech hned krátce po aplikaci gabonu.
>
>
>

O jaký Gabon šlo PF PA?_gp_
.....
pepan
Naskytla se nám zvláštní příležitost ku sledování napadení VD.
V souvislosti s povinným plošným vyšetřením na MVP v okolí jsme měli v září14 dní zasíťované podložky v úlech hned krátce po aplikaci gabonu.

"po celou sezonu spad nula, v červenci aplikace KM 65%140 gr na 10 dnů.spad průměr 10 ks na včelstvo.V září denní spad 1-2 roztoči,Ihned aplikace KŠ za 4 dny opakována aplikace KŠ,průměr spadu u těchto dvou odhadem 600-800.Ostatní okolo 100-300..."
Pavel Z.
---------------------------------------------------------

Nerozumím...proč druhá sublimace po 4 dnech ??

Děkuji za osvětu.

T.P

Naskytla se nám zvláštní příležitost ku sledování napadení VD.
V souvislosti s povinným plošným vyšetřením na MVP v okolí jsme měli v září14 dní zasíťované podložky v úlech hned krátce po aplikaci gabonu. Samozřejmě jsem pečlivě sledoval v odebírané měli počet roztočů. po 14 dnech byl přirozený spad od 5 do 150 kusů. Včera byly teprve příhodné podmínky pro první fumigaci dnes jsem kontroloval spad po aplikaci varidolu. Pohyboval se mezi 50 - 200 kleštíky na včelstvo. Poměr spadu ale neodpovídal předcházejícím počtům. Jsem zvědav na další kolo za 14 dní.

pepan

modrý a zelený med včel

Včelaři ze severovýchodní Francie jsou znepokojeni faktem, že jejich včely jim začaly produkovat med v poněkud nepřirozených barvách.
Včely vyrobily med v barvě modré, zelené i s nádechem fialové.
5.10.2012 15:26 |

Ačkoli může mít přírodní med celou škálu barev od bílé přes žlutou až po tmavě hnědou, produkce modrého a zeleného medu byla i pro zkušené včelaře novinkou.

Ukázalo se, že za podivným zbarvením medu zřejmě stojí nedaleká bioplynová stanice. Ta zpracovává i sladký odpad jedné velké čokoládovny. Včely si tak zřejmě našly sladké zbytky cukrovinek M&Ms, které se vyrábějí v zářivých barvách.

Provozovatel bioplynové stanice této situace lituje. Již zavedl takové postupy, aby propříště včelám kradoucím odpadní cukr zabránil v jejich počínání. „Objevili jsme problém ve stejnou dobu jako včelaři,“ řekl agentuře Reuters mluvčí společnosti Philippe Meinrad.

Originální zpráva Reuters
» Print

This copy is for your personal, non-commercial use only. To order presentation-ready copies for distribution to colleagues, clients or customers, use the Reprints tool at the top of any article or visit: www.reutersreprints.com.
Blue and green honey makes French beekeepers see red
Thu, Oct 4 2012

By Patrick Genthon

MULHOUSE, France (Reuters) - Bees at a cluster of apiaries in northeastern France have been producing honey in mysterious shades of blue and green, alarming their keepers who now believe residue from containers of M&M's candy processed at a nearby biogas plant is the cause.

Since August, beekeepers around the town of Ribeauville in the region of Alsace have seen bees returning to their hives carrying unidentified colorful substances that have turned their honey unnatural shades.

Mystified, the beekeepers embarked on an investigation and discovered that a biogas plant 4 km (2.5 miles) away has been processing waste from a Mars plant producing M&M's, bite-sized candies in bright red, blue, green, yellow and brown shells.

Asked about the issue, Mars had no immediate comment.

The unsellable honey is a new headache for around a dozen affected beekeepers already dealing with high bee mortality rates and dwindling honey supplies following a harsh winter, said Alain Frieh, president of the apiculturists' union.

Agrivalor, the company operating the biogas plant, said it had tried to address the problem after being notified of it by the beekeepers.

"We discovered the problem at the same time they did. We quickly put in place a procedure to stop it," Philippe Meinrad, co-manager of Agrivalor, told Reuters.

He said the company had cleaned its containers and incoming waste would now be stored in a covered hall.

Mars operates a chocolate factory near Strasbourg, around 100 km (62 miles) away from the affected apiaries.

Bee numbers have been rapidly declining around the world in the last few years and the French government has banned a widely used pesticide, Cruiser OSR, that one study has linked to high mortality rates.

France is one of the largest producers of honey within the European Union, producing some 18,330 tonnes annually, according to a recent audit conducted for national farm agency FranceAgriMer.

Ribeauville, situated on a scenic wine route southwest of Strasbourg, is best known for its vineyards. But living aside winemakers are about 2,400 beekeepers in Alsace who tend some 35,000 colonies and produce about 1,000 tonnes of honey per year, according to the region's chamber of agriculture.

As for the M&M's-infused honey, union head Frieh said it might taste like honey, but there the comparison stopped.

"For me, it's not honey. It's not sellable."

(Additional reporting and writing By Alexandria Sage; Editing by Catherine Bremer and Paul Casciato)

© Thomson Reuters 2011. All rights reserved. Users may download and print extracts of content from this website for their own personal and non-commercial use only. Republication or redistribution of Thomson Reuters content, including by framing or similar means, is expressly prohibited without the prior written consent of Thomson Reuters. Thomson Reuters and its logo are registered trademarks or trademarks of the Thomson Reuters group of companies around the world.

Thomson Reuters journalists are subject to an Editorial Handbook which requires fair presentation and disclosure of relevant interests.

This copy is for your personal, non-commercial use only. To order presentation-ready copies for distribution to colleagues, clients or customers, use the Reprints tool at the top of any article or visit: www.reutersreprints.com.

Jsou to medomety od firmy Lyson,polsko.Za ty prachy je to super.Mam od nich zvratny na 12v na baterii a jsem snim velice spokojeny.Objednaval jsem ho pres ceskeho distributora.Doporucuji objednat drive ja cekal 3 mesice..

Jde právě o tu pracnost a časovou náročnost při vytápění většího počtu rámků na parním vyvíječi.

At už jde o vanu, konickou či izolovanou kruhovou nádobu, vždy je potřeba dlouhý časový interval, než se dávka např. 40-60 souší parou vytopí.
Právě u většího počtu rámků, které jsou potřeba celkově vytopit vznikají u tohoto systému prostoje a to nezanedbatelné.

Dalším úkonem je pracnost. Co vznikne v nádobě když se parou vytopí staré dílo všichni víme a na to navazuje další pracovní úkon- čištění rámečku od zbytků košilek.
Pracuje se rychle tak ,aby zbytky košilek které ulpí na rámcích šli dobře čistit ,ještě před tím něž se ochladí poslední rámky v nádobě.

Dalším věcí při tomto postupu je výtěžnost.Tedy kolik vosku zůstává v hromadě košilek na dně nádoby.

Možným krokem jak tyto ztráty eliminovat je tyto zbytky shromáždit ,rozvařit je v kotli a vylisovat. Je zajímavé sledovat, kolik vosku ještě vyteče.
Nicméně jde o další pracovní úkon.
---------------------------------------T.P--------

Děkuji za info, chci si objednat přes e - shop

furák je spolahlivý,flexibilný,ochotný..len pozor,neobjednávajte len ústne,ale aj písomne,aby vám nebol dodaný iný tovar,než ste si objednali..(samozrejme neumyselne),vyhnete sa zbytočným problémom..

Byl jsem na výstavě v Trenčíne. Bylo to velkolepé. Zajímavé byly hlavně medomedy - Slováci je prodávají levněji.
Tyto mě zajímají:
http://www.furak.sk/index.php?route=product/product&filter_name=W2013&product_id=434
http://www.furak.sk/index.php?route=product/product&filter_name=W2013&product_id=410
Nemáte někdo s tímto dodavatelem zkušenosti?
Když jsem se s nimi mluvil na výstavě, tak mi řekli, že doprava domů je zdarma a mohu platit i naší měnou.
Co jsi o tom myslíte?

Já bych toulovení ptáky nepokládal za úplnou blbost. Moskrát jsem pozoroval Když bývá zimní prolet, rojení nebo jaka koliv zvýšená aktivita před úly vždy před úly začne zvýšení provoz i ptáků určitě tam pozoruji vlaštovky a žlunu, jak opakovaně prolétají před česny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: turbo oplod???ek
> Datum: 22.10.2012 07:31:47
> ----------------------------------------
> Takže to co popisuje Radim není sekce ale množárna! Sekce byly takové pidi
> zasklené krabičky v zatepleném futrálu a trochou včel. Byly hodně pohodlné
> na práci, ale vynikaly velkými ztrátami, takže se dnes prakticky
> nepoužívají. Co se týká ztrát matek buď jejich zalétnutím, nebo ulovením
> ptáčky je v literatuře spousta zmínek, ale v praxi až na zanedbatelné
> vyjímky je to blbost, která pouze svědčí o kvalitě spisovatele. Anton to
> napsal naprosto správně. Chceme li, aby se matky s téměř 100% jistotou
> vracely, potřebují od nás pouze na chov naladěný úlek, zásoby a klid po
> delší dobu. Ten klid podtrhuji a dávám za něj 10 vykřičníků!! Tedy žádné
> rozebírání žádné chození před česny apod! Rovněž ptáčkové neobstojí. Jak je
> možné, že s pomocí matečníku za dodržení určitých zásad do produkčního
> včelstva můžeme přidávat matky s jistotou nemající daleko od 100%? Jak je
> možné, že ztráty matek v oplodňáčkách jsou udávané v oné literatuře kolem
> 30%? Znamená to tedy, že matky z oplodňáčků jsou o 30 % atraktivnější?? Asi
> těžko, že. No vidíte a takových nesmyslů se traduje a někteří aktivní
> spisovatelé si v nich přímo rochní! Kdo má obavy se zalétáváním matek,
> doporučuji navštívit chovatelskou farmu př. Strnada ve Štíhlicích a
> rozhlédnout se. Třeba změníte názor! Vaše ztráty matek jsou ve vašich
> rukách a ve způsobu uvažování! No za pár měsíců to zase začne! Zdraví R.
> Stonjek
>
>
>

Dvě podobné potvůrky jsme měli usmrcené v oddělku, patrně je to drvodělka fialová - největší (samotářská) včela žijící v ČR.

Takže to co popisuje Radim není sekce ale množárna! Sekce byly takové pidi zasklené krabičky v zatepleném futrálu a trochou včel. Byly hodně pohodlné na práci, ale vynikaly velkými ztrátami, takže se dnes prakticky nepoužívají. Co se týká ztrát matek buď jejich zalétnutím, nebo ulovením ptáčky je v literatuře spousta zmínek, ale v praxi až na zanedbatelné vyjímky je to blbost, která pouze svědčí o kvalitě spisovatele. Anton to napsal naprosto správně. Chceme li, aby se matky s téměř 100% jistotou vracely, potřebují od nás pouze na chov naladěný úlek, zásoby a klid po delší dobu. Ten klid podtrhuji a dávám za něj 10 vykřičníků!! Tedy žádné rozebírání žádné chození před česny apod! Rovněž ptáčkové neobstojí. Jak je možné, že s pomocí matečníku za dodržení určitých zásad do produkčního včelstva můžeme přidávat matky s jistotou nemající daleko od 100%? Jak je možné, že ztráty matek v oplodňáčkách jsou udávané v oné literatuře kolem 30%? Znamená to tedy, že matky z oplodňáčků jsou o 30 % atraktivnější?? Asi těžko, že. No vidíte a takových nesmyslů se traduje a někteří aktivní spisovatelé si v nich přímo rochní! Kdo má obavy se zalétáváním matek, doporučuji navštívit chovatelskou farmu př. Strnada ve Štíhlicích a rozhlédnout se. Třeba změníte názor! Vaše ztráty matek jsou ve vašich rukách a ve způsobu uvažování! No za pár měsíců to zase začne! Zdraví R. Stonjek

Akorát že v množárně je třeba chovat matky pouze takové, které mají dobrý orientační smysl, jinak jsou velké ztráty zalétáváním, zatímco u čtyřoplodňáčku v nástavku s cesny každé na jinou stranu to není tak potřeba. R.P.

Radime prepáčte, že som k môjmu komentáru vybral túto jedinú vetu, ale nie celkom s ňou súhlasím. Prečo? Mám dlhoročné skúdenosti s chovom matiek v komorách na dva celé plásty ("množárna") 21 letáčíkov (každých 14 cm) na prednej strane a 21 na zadnej strane chovných úľov.

Strata matiek minimálna a ak, tak vtedy keď zlyhá ľudský faktor, pridanie MB či mladej M musí do komory 100%-né (plásty, včely a zásoby), potom sa M vždy vrátia do letáča odkiaľ na orientačný, či snubný let vyleteli.

Hľadať matky so 100 %-ným orientačným zmyslom, je podľa mňa asi ťažké, lebo ony ten zmysel majú a získali ho od svojej M.
Samozrejme každý vychádzame so svojich skúseností, moje sú takéto. Anton

Máte Radime možnost poslat fotku na email?

Tak jsem vybíral podložku z včerejší první fumigace a koukám, cosi se mně tam připletlo. Původně jsem myslel, že to je nějaký velký střevlík nebo něco takového, podívám se blíž a on to je zbytek nějakého blanokřídlého. Je to asi 1.5x delší než včela, podstatně robustnější, zadeček to má zhruba 2x širší než včela, hlavu a hruď to má širší tak 1.7x než včela. Nemá to už křída nějakou nohu a je to celé leskle černé jako kvalitní ostravské černé uhlí. Kolem spojnice hrudi a zadečku je trošku bilé, možná plíseń?
Je to obyčejný sršeň, kterého včely uvnitř úlu zlikvidovaly a vlivem fermentace z hniloby nebo z propolisu změnil barvu z černožluté na černou nebo to je něco jiného?
Setkal jste se s tím někdo?

Díky za názory. Myslím si, že jsem to špatně vysvětlil. Měl jsem skutečně na mysli sdružený oplodňáček. Myslím, žeho vyrábí pan Břinek. Jsou tam čtyři oddíly, v každém jsou dva plástečky. Uprostřed je sklenice jako krmítko. zatím používám jednotlivé oplodňáčky nebo plemenenáče. Prostě jsem jen přemýšlel, jestli nezkusím něco nového. Díky, každý názor dobrý.

" A z popisu jsem si domyslel, že jde o oplodňáček venku samostatně postavený, asi na výšku polonástavku a se čtyřmi boxy, kdy každý má česno vždy na jednu stranu a uvnitř uprostřed je jedna láhev na krmení pro všechny čtyři boxy. Tohle jsem používal. To co jste Radime popsal, to mi připomíná množárnu. Ležan s přepážkami."

Název turbooplodňáček jsem také neslyšel, myslím že se tomu říká sdružený oplodňáček. A z popisu jsem si domyslel, že jde o oplodňáček venku samostatně postavený, asi na výšku polonástavku a se čtyřmi boxy, kdy každý má česno vždy na jednu stranu a uvnitř uprostřed je jedna láhev na krmení pro všechny čtyři boxy. Tohle jsem používal. To co jste Radime popsal, to mi připomíná množárnu. Ležan s přepážkami. Teď jako náhradu sdruženého oplodňáčku mám udělané nízké dno se třemi přepážkami a česnem na jednu stranu, říká se tomu čtyř dno, a na to nástavek, folii, víko. Je to v podstatě stejné jako ten sdružený oplodňáček, ale s možností krmení jen těsten namáčknutém do uličky. Já tam vkládám raději jeden plně zavíčkovaný rámek se zásobami a jinak už nekrmím.

Dávno známá věc, dřív ještě před samostatnými oplodňáčky se takhle běžně dělaly matky ve včelínech. Akorát se tomu neříkalo "turbooplodňáček", ale "sekce" . Proti samostatným oplodňáčkům je tam trochu jiný způsob práce, pro všechny díly sekce se ošetřování provádí najednou , odběr matek taky najednou. Běžný byl způsob, že se ke konci sezóny odebraly všechny matky kromě jedné a z celé sekce se potom vytvořilo jedno včelstvo, které se nechalo normálně přezimovat. Na jaře se rozplodované včelstvo zase rozdělilo do jednotlivých sekcí oplodňáčků. Byly tam trochu komplikace s navykáním létavek na jednotlivá česínka jednotlivých oddělků, ale dalo se to zvládnout. Takže z chovných včelstev se odebíral jen chovný materiál, žádné včely.

Měl jsem tento typ oplodňáčku a práce stejná jako se samostatnými oplodňáčky a nevýhoda stejná jako u všech sdružených oplodňáčků nebo plemenáčů. Pokud potřebuji přenést na usazení do sklepa, tak musím celý i s tím osazenstvem které to nepotřebuje. Ale krmení z lahve mi přišlo lepší než těstem, ovšem s podmínkou, že nedával jsem roztok cukru, ale rozpuštěný med.

Dobrý večer
Nemáte někdo zkušenosti s tzv. turbo oplodňáčky? Jak jsou spojené čtyři oddíli v sobě, mají společné krmítko.
Díky

Dna jsem si přizpůsobil k dnešním potřebám. Přístupu pro kontrolu, léčení,čistění,uteplování a výměnu dílů. Na dřevě uvnitř není vidět nic, ale na skle v podmetu se ukáže i problém včel, ale sklo snadno vytáhneme a vyčistíme octem.

http://leteckaposta.cz/226077070

B.V.

S používáním kyseliny, síta dole reznou. A protože budu muset dna renovovat, tak je předělám úplně na základní rám a vymenitelné rámy dole, abych mohl kombinovat podle potřeby- pevné dno, pevné dno+síto plast, síto kov.

- Starý kotel příp.upravená vana pod ohništěm -kleště na 5 rámků-lis (topivo dřevo)

- Parní vyvíječ- (topivo plyn-elektrika)

- Sluneční tavidlo

Porovnejte čas,ekonomiku,pracnost a výtěžnost vosku u těchto 3 metod např.s 500-2000 rámky v jednom zátahu.
T.P

---------

Přidejte ke srovnání parní vanu /vyvíječ/ na dřevo


Mně vychází nejlíp ta parní vana a za ní vana s louhem na očištění.


Karel

- Starý kotel příp.upravená vana pod ohništěm -kleště na 5 rámků-lis (topivo dřevo)

- Parní vyvíječ- (topivo plyn-elektrika)

- Sluneční tavidlo

------------------------------
Porovnejte čas,ekonomiku,pracnost a výtěžnost vosku u těchto 3 metod např.s 500-2000 rámky v jednom zátahu.
T.P

Petr:
Začínám se vracet k celodřevěným podmetům.,

---------

Budoucnost patří aluminiu! Jára Cimrman :-)


A měl pravdu, hliník se podle mě lépe čistí a nemusí se tak ošetřovat.

Karel

neslouží také jako zdroj infekce a plísní, které včely nejsou bez naší pomoci-pravidelného čištění desky a drážek ze spoda zvládnout,protože se tam nedostanou.Viděl jsem u včelařů při léčení částečně unikající kouř.Začínám se vracet k celodřevěným podmetům.,

Tady také platí, že příliš mnoho informací, když není jasné co snimi je stejně špatné jako bez nich.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 13.10.2012 21:26:56
> ----------------------------------------
> Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem
> aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
> M.H napsal:
>
> "Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu
> začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval
> po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec
> možné."
> _____________________
>
> Nevím, co na takovéhle příspěvky napsat, jak je seriozně vyhodnotit a jak
> poradit. Naprostá absence popisu situace. Hrůza je to kvantum léčiv, která
> jste do včel napral hlava nehlava. Svěčí to buď o naprosto nevhodném
> materiálu pro danou lokalitu nebo naprosto nezvládnuté léčení (hubení
> roztoče). Pokud budete přípravky nasazovat, jak se to hodí vám (třeba i
> podle spadu) a ne kdy to chovaný materiál potřebuje, kdy má slabé místo,
> nestane se časem nic jiného, než jednu demagogii nahradíme druhou (po
> větším rozšířtení KM). Tak tohle hrůza pro mne již je. Není prostě dobře
> vymétat čerta ďáblem.
> LD.
>
>
>

Jestli to je náhoda, tak může souviset s vylupováním nějakého oslabeného nakaženého včelstva.
Co jsem pozoroval, tak velice často je počet včelstev na stanovišti, která se účastní loupeže, velice náhodná. Některá včelstva se třeba nezúčastní loupeže vůbec, jiná intenzívně. Možná podle toho, ke kterému včelstvu patřily ty první zlodějky, které včelstvo objevily, pronikly dovnitř a přinesly do svého úlu plné volátko sladiny z toho včelstva.

Holub... vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.
Burgel... Pokud se jedná o brakování, souhlasím.
Ale protože mám nekolikaleté záznamy monitoringu spadu ( samozřejmě neůplné, kusé, mravenci zkreslené a podobně) Nevychází mi zhodnocení jednotlivých včelstev jednoduše a hlavně né jednoznačně.
Jednotlivé, jednotlivá včelstva nevykazují opakovaně vyšší nebo nižší zamoření , naopak zamoření kolísá nepravidelně.
Ani šíření nákazy zalétáním není možno pohledem na zápisy vysledovat. (většinou se jedná o F1 generace sester matek od inseminovaných matek, 25 včelstev )

Podle mne jedním z nejdůležitějších faktorů zamožení včelstva je faktor náhody.
Zdá se to být nevědecké vymlouvat se na náhodu ale já mám takový pocit že různé genetické,ecologické a jiné vlivy různou intensitou ovlivnují jednotlivá společenství včel v jednotlivých obdobích.

Jen krátce :
včelstvo číslo 1b mělo loni spad 2500 roztočů bylo opakovaně léčeno KM,a fumigováno , asi vyléčeno a přineslo dobrý průměr stanoviště a letos bez léčení mělo spad 87
roztočů
jiné včelstvo číslo 8 mělo loni spad 350 roztočů léčeno bylo fumigací, přínos okolo průměru stanoviště (jinak bych mu vyměnil matku. )letos bylo 25.8 a 21.9 léčeno KM a po fumigaci 10.10. bez plodu mělo spad 1870 roztočů. (Vím že to mohla být reinvaze)I reinvaze je náhodný jev jen jednoho nebo několika včelstev do jednoho nebo několika různě napadených , kolabujících včelstev. Omlouvám se ale na to existuje trefné české sousloví. Náhoda je vůl
J.B.

Ono to není tak jednoduché. To se řešilo již mockrát a každá varianta stojí za prd. Hlavní důvodem je ale hlavně to, že vlastně nikdo nezná způsob přenosu nákazy. Všechno to jsou jen teorie. Proto se to stanovuje podle katastrů. tyto pak mají pravzláštní tvary. Jde pak také o to jak uvědomovat včelaře a spousta jiných náležitostí. Příkladně máme u nás zemědělský podnik který má kočovný vůz pro svoje opylovací potřeby. Pozemky které obhospodařují zasahují do 2 okresů, 4 ZO. To jsou pak radosti!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 17.10.2012 12:58:47
> ----------------------------------------
> Příteli Menšíku, třeba vytváření ochranného pásma okolo ohniska MVP. Když
> má být ochr. pásmo v okruhu 5km, tak má příslušný veterinář zapíchnout
> kružítko a včelstva, nalézající se v ploše kruhu o fí 10km jsou v
> karanténě. Hlásíme parcely, možná budeme ještě hlásit GPS a počet včel v
> jednotlivých včelstev. Přitom, by stačil jdnoduchý program, kdy by si
> veternář najel kurzorem na postižené stanoviště a vyhodilo by mu to
> stanoviště včelstev nalézajících se v tomto kruhu a adresy včelařů, které
> by pak mohl o vzniklé situaci informovat a nemusely by se tak zatěžovat
> laboratoře diagnostikováním vzorků včelstev, keré jsou dál než je těch 5km.
> Zatím to platí stát, ale stejně to jde z našich kapes. Jsem velmi zvědav
> jak budou reagovat jednotliví včelaři, až se to bude platit ze svého.
>
>
>

""""""""""A naprosto nejprinosnejsi by bylo,vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.Tim se nedostavame pouze k osobni odpovednosti vcelare,ale znovu k urovni vcelareni jako celku.Pro spoustu vcelaru je zruseni vcelstva neco nemyslitelneho byt jen pro doprovodne vlastnosti,ne tak pro velky vyskyt roztocu...Kazda vcelnice ma nastavena jina kriteria pro vyber vcelstev a mnoha vubec zadna,prioritou je jen nesmyslne drzet stavy,kvantita na ukor kvality...JosPr""""""
Největší včelařská organizace na světě, by si toto měla zapsat jako své motto místo toho "bez medu to nejde".

Nejspíš to bude ale špatné umístění gabonu v úlu. Nevěřili by jste, jaká umístění jsem viděl u včelařů kteří si nechtěli dát radit.
1) v česnu, 2) za zadním okénkem, 3) z předchozího roku 4) zavěšené nad plodem v mezeře po vyjmutém rámku. (co včelař to zlepšovatel) Samozřejmě, pak je vina na gabonu, špatných nařízeních SVS a hlavně na sousedovi,nebo v přírodě zabydlených včelstvech.
Pokud však jste v podletí provedli ošetření správně tak vlastně o nic nejde. Zimní včely jsou nepoškozeny. To co si včely natahají teďˇna podzim zlikvidujete v průběhu podzimu. Čím později to uděláte tím lepší bude na jaře výsledek. Ještě je pořád na to moc teplo. Předpověďˇpočasí tomu ošetření zatím také moc nenahrává.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: lecen?? vcelstev
> Datum: 17.10.2012 12:57:35
> ----------------------------------------
> """"""""pane Holube, záleží na úhlu pohledu. Reinvaze velmi přesně
> vyjadřuje stav,
> kdy jste sice během sezóny v podletí léčil, ale najednou je ve velstvu
> spousta roztočů znovu, tedy reinvaze roztočů v daném včelstvu a sezóně,
> kteří se tam dostali reinvazí z okolí. V samotném včelstvu by se po léčení
> již znovu nenamnožili. Dříve než budete chtít měnit zažité termíny je dobré
> pochopit důvody použití daného termínu. Naštěstí u nás neplatí, že všichni
> mimo Vás jsou úplní blbci. Je prima, když mnoho včelařů, kteří
> epizootologii
> nerozumí, má představu, že kvůli reinvazi musí sledovat i v září, i když v
> srpnu léčili.. Radek""""""
> """"""Mimo to bych byl rád, kdyby jste objasnil, co to je invazní tlak. To
> zase za
> špatný termín považuji já. Pokud mluvíte o tom, že včelstvo je ohroženo
> určitým množstvím roztoče, jde o infekční tlak...alespoň tento termín
> používají biologové, lékaři a veterináři. Radek"""""
>
> Zdravím vás pane doktore.
> Nemyslím si, že jsou všichni okolo blbci, jen někteří blbci si myslí, že
> jsou chytří a pletou mám pojmy. Právě proto by se pojmy měly používat
> správně, aby bylo jasné, co je reinvaze a co je invaze.
> Použití pojmu infekční tlak či invazní tlak souvisí s horizontálním
> přenosem pro daného patogena, parazita. Použití zažitého pojmu "reinvaze" a
> "invaze" se zdá vhodnějším než "infekce" a "reinfekce",...... přeci jenom
> už má nožičky.
>
>
>

Příteli Menšíku, třeba vytváření ochranného pásma okolo ohniska MVP. Když má být ochr. pásmo v okruhu 5km, tak má příslušný veterinář zapíchnout kružítko a včelstva, nalézající se v ploše kruhu o fí 10km jsou v karanténě. Hlásíme parcely, možná budeme ještě hlásit GPS a počet včel v jednotlivých včelstev. Přitom, by stačil jdnoduchý program, kdy by si veternář najel kurzorem na postižené stanoviště a vyhodilo by mu to stanoviště včelstev nalézajících se v tomto kruhu a adresy včelařů, které by pak mohl o vzniklé situaci informovat a nemusely by se tak zatěžovat laboratoře diagnostikováním vzorků včelstev, keré jsou dál než je těch 5km. Zatím to platí stát, ale stejně to jde z našich kapes. Jsem velmi zvědav jak budou reagovat jednotliví včelaři, až se to bude platit ze svého.