Včelařská konference

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 6:05 PM
Subject: Význam polystyrenu


> >Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
> >tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
> >problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
> >ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
> >stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
> >že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
> >půli cesty.
> Jak vidno, jsou dvě odlišná pojetí ošetřování+izolace stěn:
> 1. Zužování včelstev na zimu jen na obsednutý prostor a na jaře
rozšiřování
> po 1 rámku - uteplení je potřebné a výhodné. Metoda pro malovčelaře a pro
> ty, kdo mají čas hrát si včelama.
> 2. Ponechání velkého prostoru. Uteplení stěn má malý význam (tím spíš čím
> je větší půdorys úlu). Není nutno včelstvo při jeho růstu stále hlídat
kvůli
> rozšíření.
> Chci tím říct, že význam tepelných ztrát závisí na způsobu chovu, u
> druhé varianty uteplení nehraje velkou roli, jak ukazuje praxe i naše
> pokusy. Úplně postačují dřevěné úly nebo jen mírné uteplení jako pojistka
> (vždy je část včelstev slabších, nepříznivé jaro) a nemusí to být
> polystyren - dobré řešení má p. Jindra, už se o něm zmiňoval zde v
> konferenci.
>
> >>Optimaly v pokusu nejsou dřevěné
> >>nástavky obalené polystyrenem. Uteplené nástavky mají uvnitř sololit
> >Dotaz: Vlhnul ten vnitřní sololit na jaře, nebo byl něčím napuštěn
> >proti nasáknutí vodou?
> Natřený byl sololit vždy. V uteplených i jednostěnných úlech bývá v zimě v
> rozích vlhko, v některých úlech více, jinde méně. Když se takové působení
> vlhkosti opakuje několikrát (více let), sololit se poškodí. Dřevo vydrží
> mnohem více, přitom nebylo natíráno - včely si ho samy potáhly propolisem.
>
> >> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí
> >Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
> >zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
> >toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
> >úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
> >které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
> >úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
> >teplota než venku.
> Jenomže - to přihřívání vnitřku úlu v zimě není účelem, jde o tzv.
"odpadní"
> teplo, jež se projeví ve zúženém úlovém prostoru, ve velkém úle ne (je ho
> málo na ohřátí několikanás. většího prostoru). Kdyby včelstvo úl v zimě
> potřebovalo vyhřívat, snažilo by se o to i v prostorném a neutepleném úlu,
> ale to nečiní (není proč). Je známo, že kousek od včel je v úlu v zimě
mráz.
>
> >Podle Smělého měření (viz Včelařství 87/1) pomocí termočlánků teploty
> >v úle v průběhu zimování je vidět, že umožní-li to silná izolace úlu,
> >pak včelstvo aktivně reguluje teplotu i v neobsednutých částech úlu po
> >celou zimu. Rozdíl venkovních teplot a teplot v úle je tím větší, čím
> >níže klesají venkovní teploty.
> Neřekl bych, že tu teplotu včelstvo reguluje - viz výše. V případě silného
> uteplení a malého česna může být teplo uvnitř
> úlu v zimě signálem nedostatečné výměny vzduchu, což může včelám škodit
víc
> než mráz blízko chomáče.
>
> K. Čermák
>