- Baudis Jan P. --- 1. 12. 2003
Re[2]: Význam polystyrenu
Děkuji př. ing. Čermákovi za jeho slova.
> * Informace na webu PV Zubří "Pokus s uteplenými úly" není dle mě v
> rozporu s jejím obsahem. Pokud mám v provozu 100 úlů jednostěnných a
> potom zařadím 14 úlů uteplených pro srovnání, tak je ten název
> myslím výstižný.
Moje návrhy přejmenování názvu pokusu nebyly míněny jako útok na onen
pokus, ale jako demonstrace toho, jak mohou být z různých stran věci
viděny různě. Tolik věcí je záležitostí úzu nebo interpretace! I v
případě takové věci jako je uteplený úl.
Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
půli cesty.
Ale kdokoliv jiný to může vidět jinak... Kombinace uteplení s očky by
snad mohla mít nějaké opodstatnění při silné snůšce.
> Zdůrazňuji, že jde o stručnou informaci, detaily
> budou popsány jindy a jinde.
Těším se, upřímně.
> * Optimaly v pokusu nejsou dřevěné
> nástavky obalené polystyrenem. Uteplené nástavky mají uvnitř sololit
Dotaz: Vlhnul ten vnitřní sololit na jaře, nebo byl něčím napuštěn
proti nasáknutí vodou?
Při 8 cm PS by mělo být vlhnutí vnitřních stěn omezeno na minimum, ale
to neplatí, jsou-li přítomna očka. A jestli na stěnách nějaká voda
kondenzuje, pak při nenasákavé stěně krůpěje vlhkosti stečou dolů.
Jenže jestli stěna nasaje vlhkost, pak ji včelstvo musí svým teplem
zase vysušit - pak taková voda ve stěně při vysychání spolkne
skupenské teplo (na přeměnu vody v páru) - pamatuji si to správně z
fyziky? (Efekt ledničky) A to je citelná tepelná ztráta. (U
tenkostěnného dřevěného nástavku je ještě naděje, že část vody ze
stěny se difúzí vytratí přes stěnu do okolí nebo že ji vysuší to
oblíbené jarní sluníčko. Tím by situace v tenkostěnném úlu mohla být v
tomto ohledu příznivější než situace úlu s vlhkou vnitřní dřevěnou
stěnou pod důkladnou izolací.)
> a hned na něm je 6 cm polystyren, zrovna tak v Pekařově. Dno (v
> Zubří) má vysoký podmet, síto celoročně uzavřeno, očka stále v
> provozu.
to jsou důležité informace pro interperetaci naměřených výsledků. Díky
za ně!
> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí
Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
teplota než venku.
Podle Smělého měření (viz Včelařství 87/1) pomocí termočlánků teploty
v úle v průběhu zimování je vidět, že umožní-li to silná izolace úlu,
pak včelstvo aktivně reguluje teplotu i v neobsednutých částech úlu po
celou zimu. Rozdíl venkovních teplot a teplot v úle je tím větší, čím
níže klesají venkovní teploty.
> a na jaře si včely
> očko uzavřou svými těly, pokud to potřebují - stačí k tomu cca 3
> včely.
Ano, ale podívejme se na začátky plodování v brzkém jaru. Včely se k
očku ještě nedostanou. Tím se v úlu stále větrá, efekt uteplení se tím
(částečně) ruší. Bez očka by včely možná už vyhřály vnitřek úlu a
rozvolnily chumáč = obsedly větší objem = zaplodovaly větší plochu.
Otevřené očko tento proces oddálí. Zvláště za větrného počasí. To je
hypotéza.
Budu sledovat příští rok na jaře, kdy včely začnou kontrolovat
procházení vzduchu očky.
> Včelstva se zimují i rozvíjejí ve 3 nízkých nást. a rozvoj
> začíná v horním nástavku, takže v takové podobě vysoké dno včelám
> sotva může vadit.
Úvaha: Když vezmeme v úvahu, jaká je plodovací teplota a jaké teploty
jsou v tu dobu venku, tak včely musejí vytvořit poměrně značnou
izolaci. I když je dno dosti vzdálené, včely musejí izolovat plod od
studeného dna vlastními těly, což může omezovat rozvolnění chumáče,
zmenšovat obsednutou plochu a tím i omezovat plodování. Exaktní
pozorování jsem na toto téma nevedl. Když jsem začal zkoušet 8 cm PS
úly, měl jsem tam původně 10 cm vysoký podmet, pak jsem ho zkusil
zrušit zasunutím laminované vysoké desky PS do prostoru dna (tím se
zároveň vytvořilo lomené česno), což jsem pak zavedl u všech těchto
úlů, protože jsem při jarní prohlídce došel k závěrů, že se tato
včelstva rozvíjejí znatelně rychleji. Smělý pozoroval, že včely při
utepleném a nízkém podmetu kontrolují jen linii oblasti česna, zbytek
utepleného dna nechávají být a uvolněné včely se mohou věnovat něčemu
jinému (např. péči o plod). Kdežto u vysokého studeného dna, včely
izolují zespoda každou meziplástovou uličku.
Ale pravdou je, že moje včely nebyly tak vysoko ode dna jako u Vás ve
třetím nízkém nástavku.
Díky všem za polemiku. Těším se na další příspěvky.
J. P. Baudiš
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4643
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |