Včelařská konference

K tomutu názoru se připojuji neboť u svých včelstev které jsou z části v
moravanech a sčásti v tenkostěných úlech již druhou sezonu tak pozoruji stav
včelstev ze změnou úlu nijak nezhoršil ani nezlepšil. Melicitózní snůškou
však byli postiženy nejvíce roje s nejvyššími výnosy, ale také vykazovali
rrychlý rozvoj na jaře. Proto si rovněž myslím, že problém není v typu úlu,
ale v genetice včelstva pro daná stanoviště. V letošním roce jsm k tomu
ještě přidal úly se zasítovaním dnem ale ne po celé ploše. Jsem zvědav?

Pepan

. ----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 26, 2003 6:01 PM
Subject: Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti


> Neodpovídám na příspěvek podrobně, chci jen doplnit k dosud probíhajícícm
> pokusům (PS nástavky : jednostěnné), že u obou skupin včelstev je těch
> informací víc než jen výsledné výnosy medu.Tak během jarního rozvoje se u
> nich měřila síla včelstev, množství zásob a rozloha plodu. Proto další
> analýzy a vývody budou moci být přesnější - konkrétnější po zveřejnění
> dalších údajů v chystaném článku.
> Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je nekompletní a
> zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto jednoznačně, jak je tam
napsáno.
> Hlavně v Pekařově v drsnějších podmínkách byla včelstva v uteplených úlech
> výrazně lepší po dva roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg,
uteplené
> 18,5 kg, r. 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i
> pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999 plně
> vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky rozvinuly
> rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském roce - oslabená
> včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky vypořádala lépe.
> Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracovišť, kde pokus probíhá, jsou
> použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky -
v
> menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m
> n.m.) zrovna tak.
> Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co
nejkompletněji.
> Z téhož důvodu bych zde rád uvedl ještě další poznatky a souvislosti k
> tématu zde v minulých dnech diskutovanému. Již před více lety jsem zvážil
> všechna pro a proti nástavkovým úlům utepleným a jednostěnným. Řekl jsem
si,
> že rozdíl 1-3 kg ve prospěch uteplených oželím proto, že jednostěnné
dřevěné
> nástaky jsou mnohem jednodušší na výrobu, mnohem pevnější a déle vydrží.
> Znovu se mi to potvrzuje - kolem r. 1990 jsem si doma zhotovil nástavky
pro
> asi 50 úlů Optimal s 21 mm polystyrenem (horní a dolní rám nástavku ze
> dřeva, vnitřní stěna sololit a do toho polystyren, vně síťovina a nátěr).
> Tyto nástavky v posledních letech postupně dožívají - dřevěné rámy a
> sololity nahnívají i navzdory nátěru před osazením včelama, některé z nich
> zvenku poničily sýkorky. Dřevěné jsou stále vpořádku (občas některý
> potřebuje jen obnovu nátěru). Podobně v Zubří nástavky s 6 cm polystyrenem
> sice jsou zatím zachovalé, ale nevyhovují mi větším rozměrem (šířkově),
což
> při stavu 100 včelstev vadí (manipulace, převážení, skladování aj.).
> A další aspekt celé složité otázky, o němž jsem tuším dosud nikde nepsal:
My
> včelaři máme ve svých rukou i další možnost, jak zmenšit či docela
potlačit
> určitou (někdy se projevující) nevýhodu jednostěnných nástavků (jde hlavně
o
> jarní rozvoj) a tou je výběr geneticky vhodných linií či kmenů včel.
Plodné
> linie, které hodně plodují a plod mají často až k bočním loučkám ránků,
jsou
> v nevýhodě - na jaře potřebují více tepla na rozvoj. Dávám přednost
včelám,
> které co nejvíce využívají zásoby kolem plodu jako ochrannou vrstvu
(tlumící
> teplotní výkyvy) a které celkově nemusí tolik plodovat (mají zdatnější
> včely - průměrně víc dlouhověké) - je menší plodové těleso, menší nároky
na
> tvorbu a udržení tepla. Takové včely jsem našel a chovám, možná i proto
jsou
> rozdíly mezi oběmi pokusnými skupinami úlů v Zubří malé. Je to sice cesta
> pomalejší, ale s trvalejšími výsledky. Celkově jsem názoru chovat včelstva

> přirozenějším způsobem (větší prostor, dřevěné úly, dobré větrání),
podobně
> jako je tomu v přírodě, protože jen tak můžeme vybírat ty matky, které
jsou
> s to si i s těmito podmínkami poradit - mají k tomu geneticky podmíněné
> předpoklady. Jinak řečeno - stále diskutujeme o tom, jak přizpůsobit úl
> včelám, aby byl pro ně co nejlepší, ale ono se dá něco udělat i opačně -
pro
> naše úly a technologii chovu vybírat (selektovat) vhodné včely!
>
> K. Čermák
>
>
> Original Message -----
> From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, November 24, 2003 1:06 PM
>
>
> >O výsledcích vědeckého výzkumu o významu úlové izolace
> .
> .
> > J. P. B.
>
>
>
>