78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Baudis Jan P. --- 24. 11. 2003

O výsledcích vědeckého výzkumu o významu úlové izolace

Nejprve uvádím plnou citaci ze stránky VÚVč v Zubří

http://web.quick.cz/pvzubri/ (tam je i srovnávací tabulka)


> Z výsledků je zřejmé, že ačkoliv byly výnosy medu v uteplených úlech
> většinou vyšší, rozdíl není velký. V r. 2003 bylo dokonce více medu
> v úlech jednostěnných. Závěr pro praxi nechť si učiní každý pro
> sebe! Z tohoto hlediska je užitečný i následující poznatek plynoucí
> z našich měření: Pokud jsme včelstva rozdělili podle síly po
> přezimování na silnější a slabší polovinu, potom u těch silnějších
> nebyl žádný rozdíl ve výnosu medu mezi jednostěnnými a
> polystyrenovými úly, zatímco u těch slabších včelstev byl rozdíl
> větší, než jsou údaje v tabulce, ve prospěch úlů uteplených. Tedy -
> uteplení napomáhá v jarním rozvoji slabším včelstvům, silnější ho
> nepotřebují.

Nechávám nyní stranou otázku dalších parametrů pokusu, konstrukce těch
k pokusu použitých uteplených úlů (např. provedení podmetu, provedení
vnitřního povrchu stěn, víka, přítomnost či nepřítomnost očka v
nástavcích, apod.), způsob ošetřování atd.

Také nelze nyní probírat vliv nadmořské výšky (lze jen obecně
předpokládat, že čím vyšší nadmořská výška a čím slabší a časnější
snůška, tím výraznější efekt přinese úlová izolace pro zvýšení medného
výnosu a pro snížení spotřeby cukru).

Budu se níže věnovat jen úvahou nad naměřenými fakty (naměřenými tak
vědecky, že je uzná i Vojta, který jiný výzkum neuznává ;-)

1. Jestli je naměřený rozdíl ve výnosu ohodnocen jako "velký" či jako
malý resp. nevelký, je věcí interpretace. Přibližně lze říci, že pro
dané případy (uvedené v tabulce) šlo o zvýšení výnosu vlivem úlové
izolace o 10 procent! Již jsem dříve připomenul, jak se k tomu
výsledku vyjádřil ing. Kamler na přednášce v Praze. Uvedl, že v
zemědělské výrobě je zvýšení či snížení výnosů o 10 procent považováno
za velice významné! I já se k tomu přikláním.

Počítejte se mnou - mám-li výnos z úlu např. 40 kg, pak je rozdíl mezi
utepleným a neutepleným 4 kg. U čtyřiceti včelstev (střední včelař,
včelařící ze záliby nebo pro mírné zvýšení životní úrovně) to činí 160
kg. Ať se na mne nikdo nezlobí, ale domnívám se, že by to mohlo mít
pro některé včelaře význam - mít nebo nemít 160 kg medu (při prodejní
ceně 1 kg za 80 kč, se sklenicí, etiketou atd. za 100 kč, je to
čistých 12.800 Kč navíc - jen za to, že mám na úlech nějakou izolaci,
- a to je výpočet podle výsledků výzkumu).

Tolik k první polovině citace.

2.) Ve druhé polovině se píše to, o čem v zásadě není sporu (a co jsem
zde v podstatě také už psal někdy minule):

a) u silných včelstev není rozdíl ve výnosu (osobně se domnívám, že
při jiné technologii ošetřování by i tady ten rozdíl mohl být, ale
pokus byl nastaven tak, že součástí jeho vstupních parametrů byl
stejný způsob ošetřování obou skupin včelstev, takže to musíme
respektovat).

Jenže, je zcela oprávněné vyvodit z tohoto faktu závěr: k tomu, aby
nebyl onen "žádný rozdíl" mezi včelstvy uteplenými a neuteplenými,
bylo nutno zazimovat silná včelstva a to implikuje předpoklad hojného
zakrmení před zimou. Tedy investice vložená do cukru na toto hojné
krmení je tou cenou, která musela být zaplacena za to, aby včelstva
neuteplená dala stejný výnos jako ta uteplená. Tj. aby se neutepleným
včelstvům zdvihl výnos o cca 10 procent.

Předpokládejme, že neuteplená včelstva byla zakrmena 20 kg cukru
(spíše však ještě více), kdežto uteplená (a zimovaná v menší síle)
byla zakrmena 10 kg cukru (celá otázka je složitější, protože v silně
uteplených nástavcích zbývá více medu ze snůšky a o to méně se pak
krmí, ale to nyní zanedbáme). Rozdíl v ceně cukru spotřebovaného na
zimní krmení při rozdílu 10 kg činí cca 180 Kč (při ceně cukru 18 kč
na 1 kg). Takže do každého neutepleného úlu musí včelař nasypat každý
rok nejméně 180 Kč, aby vykompenzoval chybějící izolaci. (To je u 40
včelstev 7.200 Kč - každý rok. Ta izolace stěn se tedy zaplatí asi za
rok či 2 roky. Za ty peníze, které nasype tenkonástavkový včelař
zbytečně do svých úlů, by je za dobu jejich životnosti mohl celé
pozlatit... Za 20 let je to 3600 Kč na jeden jediný úl (počtem úlů ať
si to vynásobí každý sám) - to je více než cena jednoho nebo dvou
nových úlů - to jsou zbytečně vynaložené peníze, které by mu ušetřila
tepelná izolace úlových stěn a které by mohl věnovat na pořízení
nových úlů. Izolace nám tedy přinejmenším zaplatí obnovu úlů.)

(A to nemluvím o ušetřené práci s taháním metráků cukru.)

b) Zbylá část citace z výzkumu:

> u těch slabších včelstev byl rozdíl větší, než jsou údaje v tabulce,
> ve prospěch úlů uteplených. Tedy - uteplení napomáhá v jarním
> rozvoji slabším včelstvům, silnější ho nepotřebují.

dokládá už jen to, co bylo řečeno výše.

Jinými slovy: pokud by byl pokus veden tak, že by jeho vstupní
parametry byly nastaveny nikoliv dle požadavků včelstev v tenkostěnném
úle, nýbrž podle standardu včelochovu v silně uteplených nástavcích,
pak lze předpokládat, že by výsledky výzkumu byly daleko(!) výraznější
než nyní. Včelstva v uteplených úlech by dala svůj standardní výnos,
kdežto včelstva v neuteplená by za takových podmínek úplně propadla
nebo by dokonce na jaře pošla hladem!

A ještě něco naznačuje tato poslední věta ze zprávy výzkumníků.
Rozviňme předpoklad, že pokud se nějaké včelstvo v tenkostěnném úlu
nepovede zazimovat v co největší síle nebo přes zimu zeslábne, tak by
na jaře při srovnání s uteplenými včelstvy ve výnosu úplně propadlo
(musí se mu tedy věnovat speciální péče nebo ho spojit apod.), a
naproti tomu v izolovaných úlech se zazimovávají včelstva jen ve
střední síle. Pak je nabíledni, že se určitě tenkonástavkovému včelaři
nepodaří zazimovat v největší síle tak vysoké procento jeho včelstev,
jaké procento včelstev se podaří zazimovat včelaři s uteplenými
nástavky v síle střední - standardní pro tento způsob včelaření. To je
důležitý faktor pro tzv. vyrovnanost včelstev, která citelně usnadňuje
jejich ošetřování a obsluhu. (O této nevyrovnanosti včelstev v
tenkonástavkových úlech ostatně hovoří i citovaná zpráva z provedeného
výzkumu.)

Shrnuto z výzkumu VÚVč:

Aby bylo rentabilní chovat včelstva v tenkostěnných úlech, musejí se
zazimovávat silná (se vším co k tomu patří - zvláště s vysokou
spotřebou cukru) . I při tomto způsobu včelaření však ve výnosu
většinou zaostávají za včelstvy uteplenými a to o cca 10 procent.

Včelstva středně silná (z hlediska tenkostěnného včelařství: slabá)
nemají při chovu tenkých nástavcích žádnou šanci být srovnávána se
včelstvy v uteplených úlech (ve kterých se včelstva takovéto síly
běžně a rentabilně chovají - se všemi výhodami, které k tomu patří -
hlavně s nižší spotřebou cukru a lepším využitím časné snůšky).

---------------------------------------

Závěrem: není potřeba zpochybňovat možnost extenzivního způsobu chovu
včel v tenkostěnných úlech. Není to však (stejně jako všechny ostatní
metody) metoda univerzálně nejlepší. A je to jen jedna z variant, jak
je možno úspěšně a racionálně chovat včely. Mělo by se dostatečně
(poctivě) uvádět, že je to metoda extenzivní, která má kromě výhod
(podstatných hlavně pro velkovčelaře) i citelné nevýhody (citelné
hlavně pro malovčelaře). Nemělo by se tajit, že extenzivní metoda
připravuje malovčelaře buď o peníze na cukru nebo o med (v některých
podmínkách a okolnostech - o obojí).

Zdá se mi, že se na tyto skutečnosti v opojení nad evropskou a
světovou unifikací rádo zapomíná.



J. P. B.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Leoš Dvorský --- 25. 11. 2003
Re: včelařská ideologie

Vážení přátelé. Zařekl jsem se, že se v této konferenci nebudu k ničemu vyjadřovat. Ale čeho je moc, toho je příliš.
Předně mi připadá značně po pás interpretovat si výsledky výkumu tak ,jak se komu zachce a výsledky jednoho držitele včel nad ně povyšovat. Přítel B by si měl udělat trochu času a mrknout se na www stránky PV Zubří. Jistě by se výsledek z roku 2003 dal také spočítat. Vzhledem k tomu, že je dobrým žákem svého učitele, asi by mu také nedalo příliš práce se z toho vylhat. Promiňte mi to, ale za ing. Čermákem něco stojí. U nás budete např. někoho těžko přesvědčovat o tom, že jím vyselektované kmeny Vigor a Lesana nejsou to nejlepší co kdy měli.Jsou velice přizpůsobivé, mají špičkové výnosy a dokonce mnozí přísahají na to, že tato včelstva mají méně roztočů. I já se k tomu kloním.Sám vím jaký je důsledný a na rozdíl od mnohých naprosto poctivý a nestranný.To o roztoči by jistě odmítl. Někteří by však jistě neváhali.Podezřívat ho jen náznakem z tendenčnosti je prostě drzost. Zřejmě s tím někteří mají své zkušenosti a ne nadarmo se říká:"Podle sebe soudím tebe!" Nebo se mýlím příteli B ?
Seriál, který vychází v časopise bude učebnící genetiky ještě dlouho pro mnohé z nás. Také zlehčovat výzkum ostatních vědců je v kontextu myšlenkových
pochodů pisatele B. Je mi ho vážně líto. Snad by si zastánci tzv. uteplených úlů měli uvědomit, proč se včely vlastně stahují do chumáče a jak se tento chová. A co takhle žlázy corpora cardiaca a alleata ? Říká ti to něco příteli B?
Proč včela na povrchu chumáče vydrží bez sycení až 3x déle ?
Víš jaký je rozdíl např. v únoru na sluníčku a ve stínu?
Zkoušel jsi to příteli B měřit. Ano ? Pak bys zjistil, že
sluníčko a tudíž teplota dosahují takových hodnot, že se stěny tzv. neuteplených úlů velmi prohřívají avšak v PÚ je stále stejná teplota. Vidíš , že s tím teplem je to velice ošidné. Měřil jsi např. v tuto dobu u obou těchto sytémů plod (myšleno dřevo cca 20 mm a polystyrén)?
Určitě ne, to bys hovořil jinak. Ale uklidním tě. Ony včely nezvýší teplotu větší spotřebou, jak by to bylo dle tebe i tvého učitele logické. Ony ty hloupé včelky pouze zvětší povrch chomáče a uvolní více tepla do prostoru aniž by více spotřebovali (abstrahuji od plodu).
Samozřejmě v případě ,že jim ten prostor inteligentní a geniální držitel včel , zastánce intenzivního způsobu neodejme a nevezme jim to, co je pro každého tvora životně důležité.Tedy prostor ! Stahování a roztahování chomáče je však hlavní regulátor teplot včel v zimě a nikoliv spotřeba ! To mohu vidět za sklem svého pozorovacího úlu.
Ale toto teplo pomáhá včelám odstraňovat vhlhost, která je spolu s průvanem největším problémem včel v zimě. A vlhkosti je v PÚ požehnaně. Na rozdíl to tebe totiž zkušenosti mám z obou systémů a porovnával jsem jeskupinově a trochu porovnávám (již jen 1 úl) i dnes. Zimou žádná včela ještě neumřela, ale hladem a nedostatkem vzduchu !
(záměrně obstrahuji od nemocí).
Spotřeba v zimním období je dána hlavně počtem včel a také množstvím plodu v jednotlivých obdobích. Hodně záleží i na proudění vzduchu.
Asi by někomu neškodilo přečíst si nějakou učebnici ekonomie, aby byl objasněn pojem intenzivní a extenzivní.
Extenzivní je spojen s minimálními náklady, přičemž není nikde psáno, že výnos je nižší než u intezivního, který je naopak spojen s velkou pracností a tudíž většími náklady.
Je to skutečně k smíchu jak někteří zdůrazňují, že extenzivní způsob plodí slabá včelstva a malé výnosy.
No a titíž ihned obrátí a tvrdí, že kvůli vysoké spotřebě musí mít tzv extenzivní včelaři silná včelstva na zimu. No není to zábava ?
Jistě není pro kočovníka jednoduché stěhovat včelstvo po vytočení o váze např. 80 kg. To je také důvod, proč raději udělá z jednoho dvě. Ale to ví ten , kdo to vědět chce.
A síla na zimu ? Cožpak je pro to opravdu třeba nějakého zvláštního ošetřování ? To mi jsou skutečně noviny.
Někteří z nás by se měli dát na dobrovolné dárcovství lidských orgánů, když čas, život pro ně nemá žádnou cenu a nezahrnují je do svých kalkulací o efektivnosti provozu.Najde se jistě mnoho zájemců, kteří např. kupí srdce za 3,50 Kč.
To jen krátce k tomu intezivnímu způsobu.
Intenzivní neznamená automaticky efektivní a extenzivní neefetktivní. Často tomu bývá naopak.
Přátelé, každému začínajícímu říkáme, ať si vybere nejprve dobré stanoviště a pak to další. Přátelé z Prahy rádi zapomínají na to, že mají snůšku o jaké se nám ani nezdá, tedy od 1.4. do konce srpna a průměrná roční teplota je zde o 2-3C vyšší. My ostatní jsme odkázání na 10- 20 snůškových dnů (neberu v úvahu počasí) a také se s tím metrákem na včelstvo musíme nějak vyrovnat.Jsme proto leší nebo horší ?
Ani jedno , ani druhé ! 30 kg na jednom stanovišti může být více než 100 na druhém !
Stanoviště je 80% úspěchu !!!
Já včelařím v okolí Mladé Boleslavi na čtyřech stanovištích. Snůška: ovocné stromy, řepka, akát /ve vzdálenosti 3,5 km), nekočuji.
Úly: Nízkonástavkové, tenkostěnné.39*16 i Langstroth.Většina včelstev je celoročně na drátěném dnu.
Ú 10, resp. 5 cm jsem vyřadil v roce 1985 (až na jeden) po sedmiletém srovnávání s tenkostěnnými i v pokusném skleněném úle. Pokud jde o zimní spotřebu, zjistil jsem, že v mých podmínkách je spotřeba v zimním období, tj, od 1.10 do 1.3. stejná a to jak u uteplených , tak i neuteplených a dokonce i u tohoto skleněného neutepleného !!!
Pohybovalo se to od 10kg do 12 kg. Rozdíly jsou ale v měsích, což je právě vliv materiálu a množství plodu !
Výnosy: Metrákem mě nešokujete!
Rekordní výnosy: Letos 4 včelstva přes 190 (1xVigor,1xLesana).Jednomatečný provoz.
Spotřeba cukru na včelstvo a rok: Pouze pro oddělky formou zpracovaných zásob- 3kg/včelstvo.
Časová náročnost :Cca 10-15 minut na ošetřování
produkčního včelstva za rok. Mnohem více času se na včely jen koukám a také hodně času věnuji chovu.Včelařím ze záliby se 60-ti včelstvy.
Další zásady: Včelstvo má mít stejný prostor po celý rok a zásoby v množství, které zajistí "přezimování" v kteroukoli roční dobu- nejlépe med.
Zužování a časté zásahy do včel považuji za neschopnost včelaře chápat včelstvo v jeho biologické podstatě v souladu s přírodou. Dle mého soudu je to neospravedlnitelné týrání zvířat !!! V přírodě včely žijí jinak.Svůj provoz také s tímto přírodním všelstvem konfrontuji druým rokem a snažím se mu konečně přiblížit.
Pokus, resp. srovnání uteplení probíhá masově na celém světě, proč to někteří nechtějí pochopit. Nebo si snad myslíme, že nápad s PÚ je náš ? Ale kdeže?
Ještě jéden důvod proč já včely do PÚ již nikdy více:
Pátral jsem po výrobci , který by na UH byl ochoten dát nebo již dává označní (příbor) o nezávadnosti ve vztahu k potravinám. Nenašel se žádného,jen snad americká firma Rubberaid, která vyrábí okna do raketoplánů na své skladovací systémy toto označení dává. Tento materiál je však vhodný pouze místo skla o ceně ani nemluvím.
Těm, kteří říkají ,že polystyrén je při spalování neškodný bych doporučil, aby si zapáli destičku a postavili se nad ní. Budou mluvit rychle jinak.
Je dobře, že se zde uvádějí různé názory, souhlasy, nesouhlasy. Hodně mi ale chybějí fakta(není ani prostor). Ta se ale mohou na různých stanovištích značně lišit. Jen argumentujme a uvádějme své názory tak, abychom přáteli zůstali. Trochu pokory a tolerance. Já vím, že jsem se od toho odchýlil a moc se omlouvám. Ta demagogie a zákeřnost mne však vyprovokovala. Jistě to není omluva.
To je můj první a také poslední příspěvek do konference.Za ten promarrněný čas mi to skutečně nestojí. Pokud si přítel B chce dále dopisovat , může.
Rát mu dám k dispozici některé své stanoviště, kde bude moci své názory obhájit. Větrná hůrka v Bukovně by asi byla to pravé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel Prchal --- 25. 11. 2003
Re: včelařská ideologie

Leo Dvorský napsal(a):
> Vážení přátelé. Zařekl jsem se, že se v této konferenci nebudu k ničemu
> vyjadřovat. Ale čeho je moc, toho je příliš.


Tento zpusob polemiky se mi nelibi.

> tebe!" Nebo se mýlím příteli B ?

> pochodů pisatele B. Je mi ho vážně líto. Snad by si zastánci tzv.

> to něco příteli B?


Zdravi PP.

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jaroslav Vodička --- 25. 11. 2003
styčné body

V diskuzi to houstne, některé názory jsou dost vyhrocené, není se čemu divit, jedná se o osobní přístup – kdo má větší pravdu a potom také ukazatele ekonomické . Je to možná trochu od věci, ale jsou tady i začínající včelaři, kteří v tom musí mít nutně chaos už na zkušené je to moc.

I když hltám vše, co se včel a včelaření týče, tak čím dál si víc uvědomuji, že nic nevím......
Je to možná trochu otřepaná fráze, ale je pravdivá. Vedou se různé diskuze na různá témata s protichůdnými názory.

Já se považuji za začínajícího včelaře, který není zatížen historií. Ke včelaření mě přivedla moje práce a můj otec.
Je mi 30 let. Volil jsem Langstroth 44,8*23,2 cm.
V dřevěných úlech, 25 mm silná stěna.

Své stanoviště si buduji od nuly. Jedno včelstvo mi vychází zatím na 5000 Kč. Je jich 17. Jsou na pozemku který je mém vlastnictví, dosáhl jsem tím určitou svobodu. A záruku do budoucna. Sousedé nejsou, takže nebudou mít námitky, krajina je málo zavčelená, snuška celkem dobrá. Ještě musím vybudovat přístupovou cestu a zařízení se střechou , kde budu vše dělat v místě, zatím to bude V3S. Na tomto stanovišti pokud budou dobré výsledky, budu chtít cca. 50 včelstev. Pokud nebudou, nechám si těch 17-20 jen pro radost.
Jen chci říct, že je velmi složité a těžké zvolit cestu která by byla efektivní - tj. ve všech směrech přínosná. Vše stojí obrovské peníze. Vše se točí kolem ekonomiky. Děláme to pro radost a pro peníze. Nikdo to nedělá jen pro přírodu, jestli ano kdo ? Potom je pochopitelné, že každý krok se musí stokrát uvážit a vyvolává vášnivé debaty.

Styčné body:

Musím mít k tomu vztah a podmínky, něco mi to musí přinášet. Jinak to nebudu dělat.

Začínám včelařit, svoje kroky musím zvážit tak, aby na to stačily moje finance, první vstupy jsou investicí, které podle rozhodnutí mohou být nevratné ( ztrátové ) nebo vratné ( ziskové ) .

Snažím se analyzovat názory, ve kterých jsou včelaři jednotní ostatní jsou relativně bezvýznamné detaily, ale zkušenosti je nutné čerpat od zkušených a pak si je přebrat.

Důležité styčné body které platí pro každého včelaře univerzálně :

a) Vliv stanoviště
b) Vliv tepla prostoru ( úly )
C) Vliv zásahů včelaře
d) Nemoci
e) Rozvoj ve včelaření- ekonomické zvyšování stability včelnice i samotného včelaře jako zdroj příjmů při budování většího provozu pro dosažení vyšších příjmů za co nejmenší vklad ( práce, čas, výdaje ).
f) Vazby ve společnosti,práva a povinnosti včelaře.

Úly jsem volil proto, že jsou mi blízké historicky naší 39*24. Není tam tolik rámků. Ani nejsou nástavky tak těžké.
Neuteplené proto, že vše se musí vyzkoušet v daných podmínkách a uteplit i odteplit se dají velmi rychle
(polystyren jakékoliv síly ) vruty nebo lepidlem z venku, rychle, bez problémů, ihned a třeba jen půlku a pak srovnat výsledky. 17 včelstev proto, že jako vzorek je to tak akorát pro ověření stanoviště a typu úlů.
Langstroth d. 44,8 proto, že možná bude nějaká ta dotace z EU a je to nejrozšířenější rámková míra a na rámkové míře přece zase až tolik nezáleží. Ale záleží na ekonomice, která určí to, co se mnou bude jako se včelařem i člověkem v budoucnu.
Určitě bych nevymýšlel jinou rámkovou míru než je daná- jak bych potom řešil ostatní vybavení ? Není čas si vše vyrábět svépomocí. Je čas naopak navázat na to, co se zde udělalo dříve .

Jaké mám šance dosáhnout vrcholu- aby mne včely uživily?

Nízké, pokud to budu brát zájmově, jen na pro radost.

Vysoké pokud to myslím vážně a mám na to podmínky a zájem.

Převažuje radost ze včelaření a to je dobře, jen pár se najde tak schopných, že se dokáží uživit a rozvíjet a mít svůj koníček i jako práci, která jej živí. A ti jsou ten motor, ostatní přispívají, podle svých možností pro současný i budoucí rozvoj včelařství, malí včelaři jsou však záruka toho, že včelařství nevymře a mají své důležité místo ve společnosti.

Jen jsem chtěl říct, že nezáleží až tolik na tom kde se včelaři rozcházejí, ale hledat to místo, které je spojuje a na tom stavět a tam se potkávat.


Jaroslav Vodička













Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Baudis Jan P. --- 25. 11. 2003
Re[2]: včelařská ideologie

> Vážení přátelé. Zařekl jsem se, že se v této konferenci nebudu k
> ničemu vyjadřovat. Ale čeho je moc, toho je příliš. Předně mi
> připadá značně po pás interpretovat si výsledky výkumu tak ,jak se
> komu zachce a výsledky jednoho držitele včel nad ně povyšovat.
> Přítel B by si měl udělat trochu času a mrknout se na www stránky PV
> Zubří.

No, nevím, jestli k tomuto a tomu co následuje níže, mám vůbec
vyjadřovat. Asi bychom si měli zachovat jakousi úroveň...

Píši sem k tomuto příspěvku však kvůli př. ing. K. Čermákovi, jehož si
vážím, a překvapilo mne, že si někdo vyložil moje psaní snad jako útok
na jeho osobu. Čet-li kdo pozorně můj příspěvek komentující výsledek
jeho výzkumu, snad mi dá zapravdu, že tam výsledky jeho výzkumu
nezpochybňuji. Byl proveden výzkum (o jehož poctivosti a exaktnosti
nemám žádný důvod pochybovat, což jsem už sem několikrát psal) a mě
šlo jen o to, pokusit se výsledek toho výzkumu - tj. naměřená výstupní
fakta - interpretovat.

Ostatně k tomu sám př. ing. K. Čermák vybízí. Viz jeho slova ve zprávě
o výzkumu:

> Závěr pro praxi nechť si učiní každý pro sebe!

Jak píši hned po začátku onoho příspěvku (na začátku odstavce č. 1) -
jestli 10 procent rozdílu v medném výnosu je "málo" nebo "hodně" je
věcí interpretace. Přirozeně - extenzivnímu včelaři se těch 10 procent
bude zdát málo (to je dáno už tím, že je včelařem extenzivním). Já
jsem se jen pokoušel dívat se na výsledné hodnoty naměřené při výzkumu
pohledem včelařství intenzivního (kde se kouká na každé kilo medu, na
každou korunu za cukr).

Př. Čermáka si velice vážím a považuji ho za erudovaného výzkumníka.
Považoval jsem to za tak samozřejmé, že jsem nepovažoval za nutno to
takto explicitně uvádět... A Když jsem psal svůj příspěvek o
interpretaci jím zveřejněného výstupu z výzkumu, tak mne ani
nenapadlo, že by z mého článku mohl někdo získat dojem, že zpochybňuji
poctivost výzkumu př. ing. Čermáka nebo že ho podezřívám z nějaké
záludné tendenčnosti.

Každý pokus má své vstupní nastavení, které je stanoveno s ohledem na
to, co se pokusem chce zjistit. Př. K. Čermák to brilantně zde
vysvětlil sám (a bez emocí):

> Netestujeme Smělého metodiku ošetřování značně odlišnou od typického
> nástavkového ošetřování a tedy ani jeho úly. .......... Pokus
> probíhá v běžném provozu, takže k už existujícím nást. úlům se pro
> účel pokusu udělaly opačné varianty. ........ Nevycházelo se ze
> žádného vědeckého výpočtu (píše ohledně síly 6 cm PS; pozn. B.).
> Nějaké zkušenosti s uteplenými úly již přece existovaly, tak se
> zvolila silnější vrstva PS než dosud (nejčastěji šlo o 2- 3 cm), aby
> se případný vliv uteplení mohl projevit.

Kdežto já jsem ve svém článku mj. zabýval úvahou, jaké by asi byly
výsledky pokusu, při kterém by vstupní parametry pokusy byly nastaveny
nikoliv podle požadavků včelstev v tenkostěnných nástavkových úlech
nýbrž podle požadavků pro silně uteplená včelstva. To není žádné
obvinění z nějaké nepoctivosti provedeného výzkumu, ale je to námět
pro úplně nový pokus s jiným zadáním, s jiným vstupním nastavením, s
jiným cílem.

=============================

Pozn. pod čarou:

Ten příspěvek, na který právě reaguji v sobě nese (byť poněkud
nadprůměrně koncentrovaně) něco z ducha, který vane kolem propagace
Langstrothu. Alespoň tak to já cítím.

Někteří tady obviňovali ing. Smělého z jakési arogance. Jde zřejmě o
psychologickou záležitost - jakousi nevědomou předpojatost vůči těm,
kteří hlásají nějaký jiný názorový směr... Ve mně totiž vzbuzovaly
jisté "smíšené pocity" zase články jiných autorů ve Včelařství.

Př. Smělý je tady často viněn z toho, že hlásá svůj úlový systém jako
"jediný správný" (dost míst v jeho článcích dává na srozuměnou, že to
tak úplně není). Jenže když čteme ve Včelařství články propagující
extenzivní tenkostěnné včelaření, což z nich nečiší to samé? Většina
článků propagující Langstroth musí působit na čtenáře dojmem, že nic
lepšího pro včelaření není.

Je přirozené, že přívrženci každého názorového směru propagují a
obhajují svou názorovou orientaci. Důležité je, aby vedle sebe mohly
oba (či více) názorové směry existovat, aby byla možná klidná diskuse,
aby oba směry mohly být svobodně propagovány, svobodně komentovány i
svobodně kritizovány - bez osobních útoků, znectívání a nenávisti.

=======================================

Ke zbytku onoho příspěvku se vzdávám komentáře. (Přiznávám se, že jsem
to ani nedočetl do konce...)


> Jistě by
> se výsledek z roku 2003 dal také spočítat. Vzhledem k tomu, že je dobrým
> žákem svého učitele, asi by mu také nedalo příliš práce se z toho vylhat.
> Promiňte mi to, ale za ing. Čermákem něco stojí. U nás budete např. někoho
> těžko přesvědčovat o tom, že jím vyselektované kmeny Vigor a Lesana nejsou
> to nejlepší co kdy měli.Jsou velice přizpůsobivé, mají špičkové výnosy a
> dokonce mnozí přísahají na to, že tato včelstva mají méně roztočů. I já se
> k tomu kloním.Sám vím jaký je důsledný a na rozdíl od mnohých naprosto
> poctivý a nestranný.To o roztoči by jistě odmítl. Někteří by však jistě
> neváhali.Podezřívat ho jen náznakem z tendenčnosti je prostě drzost. Zřejmě
> s tím někteří mají své zkušenosti a ne nadarmo se říká:"Podle sebe soudím
> tebe!" Nebo se mýlím příteli B ?
> Seriál, který vychází v časopise bude učebnící genetiky ještě dlouho pro
> mnohé z nás. Také zlehčovat výzkum ostatních vědců je v kontextu
> myšlenkových
> pochodů pisatele B. Je mi ho vážně líto. Snad by si zastánci tzv.
> uteplených úlů měli uvědomit, proč se včely vlastně stahují do chumáče a
> jak se tento chová. A co takhle žlázy corpora cardiaca a alleata ? Říká ti
> to něco příteli B?
> Proč včela na povrchu chumáče vydrží bez sycení až 3x déle ?
> Víš jaký je rozdíl např. v únoru na sluníčku a ve stínu?
> Zkoušel jsi to příteli       B měřit. Ano ? Pak bys zjistil, že
> sluníčko a tudíž teplota dosahují takových hodnot, že se stěny tzv.
> neuteplených úlů velmi prohřívají avšak v PÚ je stále stejná teplota. Vidíš
> , že s tím teplem je to velice ošidné. Měřil jsi např. v tuto dobu u obou
> těchto sytémů plod (myšleno dřevo cca 20 mm a polystyrén)?
> Určitě ne, to bys hovořil jinak. Ale uklidním tě. Ony včely nezvýší teplotu
> větší spotřebou, jak by to bylo dle tebe i tvého učitele logické. Ony ty
> hloupé včelky pouze zvětší povrch chomáče a uvolní více tepla do prostoru
> aniž by více spotřebovali (abstrahuji od plodu).
> Samozřejmě v případě ,že jim ten prostor inteligentní a geniální držitel
> včel , zastánce intenzivního způsobu neodejme a nevezme jim to, co je pro
> každého tvora životně důležité.Tedy prostor ! Stahování a roztahování
> chomáče je však hlavní regulátor teplot včel v zimě a nikoliv spotřeba ! To
> mohu vidět za sklem svého pozorovacího úlu.
> Ale toto teplo pomáhá včelám odstraňovat vhlhost, která je spolu s průvanem
> největším problémem včel v zimě. A vlhkosti je v PÚ požehnaně. Na rozdíl to
> tebe totiž zkušenosti mám z obou systémů a porovnával jsem jeskupinově a
> trochu       porovnávám (již jen 1 úl) i dnes. Zimou žádná včela ještě
> neumřela, ale hladem a nedostatkem vzduchu !
> (záměrně obstrahuji od nemocí).
> Spotřeba v zimním období je dána hlavně počtem včel a také množstvím plodu
> v jednotlivých obdobích. Hodně záleží i na proudění vzduchu.
> Asi by někomu neškodilo přečíst si nějakou učebnici ekonomie, aby byl
> objasněn pojem intenzivní a extenzivní.
> Extenzivní je spojen s minimálními náklady, přičemž není nikde psáno, že
> výnos je nižší než u intezivního, který je naopak spojen s velkou pracností
> a tudíž většími náklady.
> Je to skutečně k smíchu jak někteří zdůrazňují, že extenzivní způsob plodí
> slabá včelstva a malé výnosy.
> No a titíž ihned obrátí a tvrdí, že kvůli vysoké spotřebě musí mít tzv
> extenzivní včelaři silná včelstva na zimu. No není to zábava ?
> Jistě není pro kočovníka jednoduché stěhovat včelstvo po vytočení o váze
> např. 80 kg. To je také důvod, proč raději udělá z jednoho dvě. Ale to ví
> ten , kdo to vědět chce.
> A síla na zimu ? Cožpak je pro to opravdu třeba nějakého zvláštního
> ošetřování ? To mi jsou skutečně noviny.
> Někteří z nás by se měli dát na dobrovolné dárcovství lidských orgánů, když
> čas, život pro ně nemá žádnou cenu a nezahrnují je do svých kalkulací o
> efektivnosti provozu.Najde se jistě mnoho zájemců, kteří např. kupí srdce
> za 3,50 Kč.
> To jen krátce k tomu intezivnímu způsobu.
> Intenzivní neznamená automaticky efektivní a extenzivní neefetktivní. Často
> tomu bývá naopak.
> Přátelé, každému začínajícímu říkáme, ať si vybere nejprve dobré stanoviště
> a pak to další. Přátelé z Prahy rádi zapomínají na to, že mají snůšku o
> jaké se nám ani nezdá, tedy od 1.4. do konce srpna a průměrná roční teplota
> je zde o 2-3C vyšší. My ostatní jsme odkázání na 10- 20 snůškových dnů
> (neberu v úvahu počasí) a také se s tím metrákem na včelstvo musíme nějak
> vyrovnat.Jsme proto leší nebo horší ?
> Ani jedno , ani druhé ! 30 kg na jednom stanovišti může být více než 100 na
> druhém !
> Stanoviště je 80% úspěchu !!!
> Já včelařím v okolí Mladé Boleslavi na čtyřech stanovištích. Snůška: ovocné
> stromy, řepka, akát /ve vzdálenosti 3,5 km), nekočuji.
> Úly: Nízkonástavkové, tenkostěnné.39*16 i Langstroth.Většina včelstev je
> celoročně na drátěném dnu.
> Ú 10, resp. 5 cm jsem vyřadil v roce 1985 (až na jeden) po sedmiletém
> srovnávání s tenkostěnnými i v pokusném skleněném úle. Pokud jde o zimní
> spotřebu, zjistil jsem, že v mých podmínkách je spotřeba v zimním období,
> tj, od 1.10 do 1.3. stejná a to jak u uteplených , tak i neuteplených a
> dokonce i u tohoto skleněného neutepleného !!!
> Pohybovalo se to od 10kg do 12 kg. Rozdíly jsou ale v měsích, což je právě
> vliv materiálu a množství plodu !
> Výnosy: Metrákem mě nešokujete!
> Rekordní výnosy: Letos 4 včelstva přes 190 (1xVigor,1xLesana).Jednomatečný
> provoz.
> Spotřeba cukru na včelstvo a rok: Pouze pro oddělky formou zpracovaných
> zásob- 3kg/včelstvo.
> Časová náročnost :Cca 10-15 minut na ošetřování
> produkčního včelstva za rok. Mnohem více času se na včely jen koukám a
> také hodně času věnuji chovu.Včelařím ze záliby se 60-ti včelstvy.
> Další zásady: Včelstvo má mít stejný prostor po celý rok a zásoby v
> množství, které zajistí "přezimování" v kteroukoli roční dobu- nejlépe med.
> Zužování a časté zásahy do včel považuji za neschopnost včelaře chápat
> včelstvo v jeho biologické podstatě v souladu s přírodou. Dle mého soudu je
> to neospravedlnitelné týrání zvířat !!! V přírodě včely žijí jinak.Svůj
> provoz také s tímto přírodním všelstvem konfrontuji druým rokem a snažím se
> mu konečně přiblížit.
> Pokus, resp. srovnání uteplení probíhá masově na celém světě, proč to
> někteří nechtějí pochopit. Nebo si snad myslíme, že nápad s PÚ je náš ? Ale
> kdeže?
> Ještě jéden důvod proč já včely do PÚ již nikdy více:
> Pátral jsem po výrobci , který by na UH byl ochoten dát nebo již dává
> označní (příbor) o nezávadnosti ve vztahu k potravinám. Nenašel se
> žádného,jen snad americká firma Rubberaid, která vyrábí okna do
> raketoplánů na své skladovací systémy toto označení dává. Tento materiál je
> však vhodný pouze místo skla o ceně ani nemluvím.
> Těm, kteří říkají ,že polystyrén je při spalování neškodný bych doporučil,
> aby si zapáli destičku a postavili se nad ní. Budou mluvit rychle jinak.
> Je dobře, že se zde uvádějí různé názory, souhlasy, nesouhlasy. Hodně mi
> ale chybějí fakta(není ani prostor). Ta se ale mohou na různých
> stanovištích značně lišit. Jen argumentujme a uvádějme své názory tak,
> abychom přáteli zůstali. Trochu pokory a tolerance. Já vím, že jsem se od
> toho odchýlil a moc se omlouvám. Ta demagogie a zákeřnost mne však
> vyprovokovala. Jistě to není omluva.
> To je můj první a také       poslední příspěvek do konference.Za ten promarrněný
> čas mi to skutečně nestojí. Pokud si přítel B chce dále dopisovat , může.
> Rát mu dám k dispozici některé       své stanoviště, kde bude moci své názory
> obhájit. Větrná hůrka v Bukovně by asi byla to pravé.





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polášek --- 26. 11. 2003
Re: včelařská ideologie

Docela dobře se to čte, taková diskuze.

Já myslím, že už třeba před 200 lety jedni včelařili u chalup, stloukali
pečlivě almárky, izolovali v zimě včely slámou, denně je kontrolovali a
kdovíco ještě. Druzí včelařili v lese, v létě usadili do dutého stromu roj a
na podzim nebo na jaře vybrali med. Maximálně občas zkontrolovali, jestli
med nevybral za ně medvěd nebo člověk. A vzájemně si o sobě mysleli, že ti
druzí včelaří špatně. A pokud se setkali v hospodě, tak se třeba i poprali.

A stejně tak existuje dnes extenzívní technologie, kdy včelař umístí včely
do velkého, jednoduchého, mechanicky odolného dřevěného úlu s otevřeným
zasíťovaným dnem, pouze přidává nadstavky s prázdnými rámky, odebírá ty s
plnými, krmí jednorázově, ideálně najednou celou dávku a celkově se blíží k
extenzivnímu ideálu nespotřebovat na ošetření jednoho včelstva více než 20
minut ročně. Tato technologie znamená, že včelař "hospodaření" v úlu
ponechává na instinktech včelstva. To znamená třeba, kde včelstvo ukládá
zásoby, jak dlouho do podzimu ploduje, jestliže v zimě začne plodovat hned
po zimním slunovratu při prvním tání nebo později atd. A taky jak efektivně
umí v takovém otevřeném úlu na jaře chránit plod proti zimě, odvětrávat
vlhkost z spotřebovaných zásob atd. U dobře ošetřovaných včelstvech může
včelař i nečekaně vynechat péči na delší dobu, třeba měsíc a nijak zvlášť
negativně se to neprojeví na výnosu.
U intenzívního včelaření se včelař snaží průběžně během roku úl
přizpůsobovat včelám. Ideálem tohoto způsobu je vychovat ve včelstvu co
nejvíce včel, které by donesly co nejvíce medu. Takový včelař přes zimu
zmenšuje úl na míru zimního chumáče. V době výchovy plodu v zimě a na jaře
dbá, aby v úlu byly jen rámky obsednuté včelami a co nejvíce utepluje úl.
Nepřidává jen nadstavek, ale vezme původní a nové rámky a složí z nich nové
sediště včel v původním a novém nadstavku. Vybírá med vždy, když z vybraných
rámků na stanovišti složí aspoň dvě "náplně" medometu. Při krmení cukrem
nedává najednou více než 2 kg cukru a krmení rozloží třeba až na měsíc, aby
včely stihly cukr řádně zpracovat atd.
Takový včelař ale spotřebuje na jedno včelstvo minimálně 20 hodin za rok,
možná až 40 . Včelstvo je ale na těchto zásazích mnohem více závislé a
spoustu zásahů je třeba načasovat s přesností několika dnů. Pokud včelař z
nějakých důvodů není schopen 14 dnů, měsíc ošetřovat včelstva, může to být
pohroma na medném výnosu pro letošní, nebo příští rok. Pokud včelař
nezvládne vytváření optimálního prostředí pro včelstva, dělá v ošetřování
chyby, může být medný výnos dost hluboko pod výnosy extenzívního ošetřování.
Pokud to ale zvládne, má výnosy podstatně vyšší.

Reálné postupy ošetřování včelstev se budou pohybovat mezi těmito extrémy,
metoda př. Smělého je jednoznačně intenzívní. Myslím tedy, že otázky do
diskuze by měly znít asi takhle. Je pro extenzívní technologii vhodnější
uteplený nebo neuteplený úl? Je pro intenzívní technologii vhodnější
uteplený nebo neuteplený úl? JAKÝ JE ROZUMNÝ KOMPROMIS MEZI INTENZÍVNÍ A
EXTENZÍVNÍ TECHNOLOGIÍ pro včelaře s 4 včelstvy u domu, pro včelaře s 15
včelstvy, pro včelaře s 30 včelstvy u domu a v lese? atd atd Další kombinace
otázek ať si každý doplní sám.

Pokud se některému z pamětníků bude zdát popis intenzívní metody povědomý,
ano, takhle se včelařilo v zadovácích, to bylo intenzívní včelaření. Jediný
rozdíl je v tom, že s včelstvy desítky let šlechtěnými druhotně na velikost
je nutné dnes u zadováků provádět v létě dost razantní opatření proti
vyrojení.

Zamyšlení nad extenzívní versus intenzívní. Podle literatury včelstvo pro
svoji obživu potřebuje tak 90 kg zásob za rok. Pokud chovám dvě včelstva
extenzívně a donesou po 30 kg, "vytáhnou" tato včelstva z okolí 240 kg zásob
za rok. Pokud chovám 1 včelstvo intenzívně a donese mi 60 kg za rok,
"vytáhne" toto včelstvo z okolí 150 kg. Teoretický závěr - Pokud je nějaká
oblast převčelená a včelaři tam chovají včely extenzívně, je možné zvýšit
výnosy přechodem na intenzívní chov a zmenšením počtu včelstev, naopak
zvětšením počtu včelstev celkové výnosy klesnou. Musela by se ale domluvit
aspoň většina včelařů.

Zamyšlení nad množstvím dodávaných zásob. Pokud snůška končí v červenci a
dodám zásoby do poloviny srpna, spotřebují včely do konce září 5 -10 - 15
kg pro výchovu zimní generace. Potřebuji dodat 20 - 25 kg. Pokud je na
stanovišti v srpnu a v září snůška, včely zpracují cukr a zimní generaci
vychovají ze snůšky, potřebuji dodat 10 - 15 kg zásob. Pokud by povodně na
Moravě v roce 1997 neroznesly po vodních tocích křídlatku a nezprofanovaly
ji tím, pěstovala by se brzo jako energetická rostlina. Křídlatka kvete v
září, výnos je srovnatelný z výnosem z řepky nebo maliníku. Pak bychom se
bavili, jak dodat na konci září 5 - 8 -10 kg zásob. Závěr - diskutovat o
tom, že v jednom úlu je třeba na zimu 20 kg a v druhém 10 je bez vazby na
konkrétní stanoviště bezpředmětné.

Moje zkušenosti. V 80 létech zadováky 2x12 a 2x14 rámků 39x 24. Nadstavkové
úly zkouším cca 15 let, první byl hobrový úl - stavebnice K39 tuším z OPS
Náchod.
Nyní ještě zadováky 2x12 rámků, 2plášťové nadstavky s 1,5 cm izolací
polystyrenem nebo papírem a jednoplášťové nadstavky 2 cm dřeva.
Zadováky jsou izolovány cca 5 cm polystyrenu. Co se týká rozdílu mezi
uteplenými a jednoplášťovými nadstavky, nevidím mezi nimi žádný zvláštní
velký rozdíl. Já jsem ho ale ani zvlášť nehledal, nemám ještě definitivní
technologii pro nadstavky. V zadovácích zimují o trošku lépe.

Přeji hezký den

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Čermák K . --- 26. 11. 2003
Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti

Neodpovídám na příspěvek podrobně, chci jen doplnit k dosud probíhajícícm
pokusům (PS nástavky : jednostěnné), že u obou skupin včelstev je těch
informací víc než jen výsledné výnosy medu.Tak během jarního rozvoje se u
nich měřila síla včelstev, množství zásob a rozloha plodu. Proto další
analýzy a vývody budou moci být přesnější - konkrétnější po zveřejnění
dalších údajů v chystaném článku.
Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je nekompletní a
zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto jednoznačně, jak je tam napsáno.
Hlavně v Pekařově v drsnějších podmínkách byla včelstva v uteplených úlech
výrazně lepší po dva roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg, uteplené
18,5 kg, r. 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i
pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999 plně
vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky rozvinuly
rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském roce - oslabená
včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky vypořádala lépe.
Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracovišť, kde pokus probíhá, jsou
použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky - v
menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m
n.m.) zrovna tak.
Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co nejkompletněji.
Z téhož důvodu bych zde rád uvedl ještě další poznatky a souvislosti k
tématu zde v minulých dnech diskutovanému. Již před více lety jsem zvážil
všechna pro a proti nástavkovým úlům utepleným a jednostěnným. Řekl jsem si,
že rozdíl 1-3 kg ve prospěch uteplených oželím proto, že jednostěnné dřevěné
nástaky jsou mnohem jednodušší na výrobu, mnohem pevnější a déle vydrží.
Znovu se mi to potvrzuje - kolem r. 1990 jsem si doma zhotovil nástavky pro
asi 50 úlů Optimal s 21 mm polystyrenem (horní a dolní rám nástavku ze
dřeva, vnitřní stěna sololit a do toho polystyren, vně síťovina a nátěr).
Tyto nástavky v posledních letech postupně dožívají - dřevěné rámy a
sololity nahnívají i navzdory nátěru před osazením včelama, některé z nich
zvenku poničily sýkorky. Dřevěné jsou stále vpořádku (občas některý
potřebuje jen obnovu nátěru). Podobně v Zubří nástavky s 6 cm polystyrenem
sice jsou zatím zachovalé, ale nevyhovují mi větším rozměrem (šířkově), což
při stavu 100 včelstev vadí (manipulace, převážení, skladování aj.).
A další aspekt celé složité otázky, o němž jsem tuším dosud nikde nepsal: My
včelaři máme ve svých rukou i další možnost, jak zmenšit či docela potlačit
určitou (někdy se projevující) nevýhodu jednostěnných nástavků (jde hlavně o
jarní rozvoj) a tou je výběr geneticky vhodných linií či kmenů včel. Plodné
linie, které hodně plodují a plod mají často až k bočním loučkám ránků, jsou
v nevýhodě - na jaře potřebují více tepla na rozvoj. Dávám přednost včelám,
které co nejvíce využívají zásoby kolem plodu jako ochrannou vrstvu (tlumící
teplotní výkyvy) a které celkově nemusí tolik plodovat (mají zdatnější
včely - průměrně víc dlouhověké) - je menší plodové těleso, menší nároky na
tvorbu a udržení tepla. Takové včely jsem našel a chovám, možná i proto jsou
rozdíly mezi oběmi pokusnými skupinami úlů v Zubří malé. Je to sice cesta
pomalejší, ale s trvalejšími výsledky. Celkově jsem názoru chovat včelstva
přirozenějším způsobem (větší prostor, dřevěné úly, dobré větrání), podobně
jako je tomu v přírodě, protože jen tak můžeme vybírat ty matky, které jsou
s to si i s těmito podmínkami poradit - mají k tomu geneticky podmíněné
předpoklady. Jinak řečeno - stále diskutujeme o tom, jak přizpůsobit úl
včelám, aby byl pro ně co nejlepší, ale ono se dá něco udělat i opačně - pro
naše úly a technologii chovu vybírat (selektovat) vhodné včely!

K. Čermák


Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 24, 2003 1:06 PM


>O výsledcích vědeckého výzkumu o významu úlové izolace
.
.
> J. P. B.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Baudis Jan P. --- 27. 11. 2003
Re: Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti

Děkuji za tento příspěvek! Myslím, že potěšil obě strany. Je tam dost
námětů k přemýšlení.

Zvláště mne zaujala ta část o šlechtění včel pro tenkonástavkové úly.
To je vynikající myšlenka. Šlechtění by skutečně mohlo eliminovat část
problémů, které mají včely se slabou izolací tenkých nástavků. Bylo by
zajímavé zjistit, kam až se lze šlechtěním dopracovat, a jestli se i u
takto vyšlechtěných včel projeví nějaký rozdíl při srovnání jejich
chovu v tenkostěnném a utepleném úlu (při zachování technologie chovu
náležející každému typu úlu).

> Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je
> nekompletní a zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto
> jednoznačně, jak je tam napsáno. Hlavně v Pekařově v drsnějších
> podmínkách byla včelstva v uteplených úlech výrazně lepší po dva
> roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg, uteplené 18,5 kg, r.
> 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i
> pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999
> plně vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky
> rozvinuly rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském
> roce - oslabená včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky
> vypořádala lépe.

To zcela odpovídá předpokladům.

> Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracovišť, kde pokus probíhá, jsou
> použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky - v
> menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m
> n.m.) zrovna tak.

Přesně tak. Připomínám dr. V. Ptáčka, který má část včelstev v nást.
úlech na rámky s 30 cm délkou loučky a pochvaluje rychlý jarní rozvoj
slabších včelstev v těchto úlech.

> Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co nejkompletněji.
> Z téhož důvodu bych zde rád uvedl ještě další poznatky a souvislosti k
> tématu zde v minulých dnech diskutovanému. Již před více lety jsem zvážil
> všechna pro a proti nástavkovým úlům utepleným a jednostěnným. Řekl jsem si,
> že rozdíl 1-3 kg ve prospěch uteplených oželím proto, že jednostěnné dřevěné
> nástaky jsou mnohem jednodušší na výrobu, mnohem pevnější a déle vydrží.

Není sporu, že dřevo vydrží více než PS. Leč stále bych se přimlouval
za vědecké provedení srovnání spotřeby zásob a výnosu medu mezi
tenkostěnnými nástavky obsluhovanými příslušnou technologií včelochovu
v jedné skupině a na ve skupině druhé silně uteplené (80 mm PS)
obsluhovanými k nim náležející technologií. Já vím, na výzkum nejsou
dnes moc peníze... Ale třeba by zjištění byla opravdu zajímavá.

> Znovu se mi to potvrzuje - kolem r. 1990 jsem si doma zhotovil
> nástavky pro asi 50 úlů Optimal s 21 mm polystyrenem (horní a dolní
> rám nástavku ze dřeva, vnitřní stěna sololit a do toho polystyren,
> vně síťovina a nátěr). Tyto nástavky v posledních letech postupně
> dožívají - dřevěné rámy a sololity nahnívají i navzdory nátěru před
> osazením včelama,

Sololitu bych také nevěřil. Hnije to, táhne to vodu atd. Leda na
průdyšné strůpky (třeba sololit s dírkami) a na to nasypat kuličky PS
(krabicové víko). Dovnitř buď laminování nebo prověřit např. materiál
z rentgenových filmů (zatím neprověřený nápad).

> některé z nich zvenku poničily sýkorky.

Ptáci poničí PS většinou tehdy, když přes tenkou vrstvu PS stěny slyší
vevnitř šumět včely. Situace se může zlepšit, když je PS silnější a
ptáci přes něj nic neslyší. Ale nepomůže to úplně vždy. Na druhé
straně - PS nástavek se velice jednoduše opravuje.

> Dřevěné
> jsou stále vpořádku (občas některý potřebuje jen obnovu nátěru).

Tomu samozřejmě věřím - sám je mám a slouží už přes 20 let (a bez
obnovy nátěru).


> Podobně v Zubří nástavky s 6 cm polystyrenem sice jsou zatím
> zachovalé, ale nevyhovují mi větším rozměrem (šířkově), což při
> stavu 100 včelstev vadí (manipulace, převážení, skladování aj.).

Pravda pravdoucí. Rozměr PS nástavků je citelně větší. Už proto se
nehodí na větší rámkovou šířku. Já jsem právě na tomto pohořel při
výrobě svých první nástavků s 8 cm PS. Vymýšlel jsem si a to, co jsem
vyrobil, nebyly ani tak nástavky, jako spíše skříně. Ale fungovalo to.

> A
> další aspekt celé složité otázky, o němž jsem tuším dosud nikde
> nepsal: My včelaři máme ve svých rukou i další možnost, jak zmenšit
> či docela potlačit určitou (někdy se projevující) nevýhodu
> jednostěnných nástavků (jde hlavně o jarní rozvoj) a tou je výběr
> geneticky vhodných linií či kmenů včel. Plodné linie, které hodně
> plodují a plod mají často až k bočním loučkám ránků, jsou v nevýhodě
> - na jaře potřebují více tepla na rozvoj. Dávám přednost včelám,
> které co nejvíce využívají zásoby kolem plodu jako ochrannou vrstvu
> (tlumící teplotní výkyvy) a které celkově nemusí tolik plodovat
> (mají zdatnější včely - průměrně víc dlouhověké) - je menší plodové
> těleso, menší nároky na tvorbu a udržení tepla. Takové včely jsem
> našel a chovám, možná i proto jsou rozdíly mezi oběmi pokusnými
> skupinami úlů v Zubří malé. Je to sice cesta pomalejší, ale s
> trvalejšími výsledky.

Myslím, že v genetice je jeden z pramenů Smělého úspěchu. 30 let
šlechtí matky na chov v silně uteplených úlech.

A je jistě možný i opak - šlechtit je na tenkostěnný nástavek.
Zajímalo by mne, co se stane, když se matka vyšlechtěná na tenký
nástavek přeloží do silně utepleného úlu (možná se to bude rojit?)


> Celkově jsem názoru chovat včelstva
> přirozenějším způsobem (větší prostor, dřevěné úly, dobré větrání),
> podobně jako je tomu v přírodě,

Tady bych si dovolil trochu nesouhlasit. Ve Včelařství se to jeden čas
stále opakovalo - že tenké nástavky jsou přirozené. Mě se to moc
nezdá. Vždyť v přírodě naše včelstva tímto způsobem vůbec nežijí
(nestavějí plásty volně ve větvích), ale naopak - hledají dutiny! A
když se podíváme na to, v čem nejčastěji přebývají - a k čemu jsou
tedy dlouhodobě vyšlechtěny - tak to je dutina ve ztrouchnivělém
stromu. Tj. velice silná dřevěná stěna (docela dobrá tepelná izolace),
díra do dutiny = malé česno. To nemá nic společného se zasíťovaným
dnem tenkonástavkového úlu, čili dobře větraným úlem velkým česnem a
očky. Tak mi tak připadá, že až na použitý materiál se přirozenému
životu včel blíží spíše dobře uteplené úly s jediným česnem.


> protože jen tak můžeme vybírat ty
> matky, které jsou s to si i s těmito podmínkami poradit - mají k
> tomu geneticky podmíněné předpoklady. Jinak řečeno - stále
> diskutujeme o tom, jak přizpůsobit úl včelám, aby byl pro ně co
> nejlepší, ale ono se dá něco udělat i opačně - pro naše úly a
> technologii chovu vybírat (selektovat) vhodné včely!

Skvělá myšlenka!


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Vojta --- 28. 11. 2003
Re: Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti

MODERNÍ VČELAŘ - zima 2004, str. 13, pochopitelně nepřináší podrobné a úplné výsledky pokusu. To ani nebylo možné, protože první předběžné výsledky jsme získali 11.10.2003, tedy 6 dní po uzávěrce a 4 dny před předáním čísla do tisku.

Informovali jsme proto o hlavním výsledku pokusu: že neuteplené úly včelstva nijak neohrožují a že i v těchto úlech je možné na území ČR včelařit. Tomu totiž mnozí včelaři dosud nevěřili.

Na konci článku odkazujeme na příští číslo (jaro 2004), v němž přineseme informace podrobné a úplné (pokud nám je VÚVč poskytne - věříme, že ano).

Považuji za důležité sdělit, že redakce MODERNÍHO VČELAŘE má k výsledkům všech pokusů prováděných ve VÚVč Dol plnou důvěru. Obecný zájem redakce pak je informovat čtenáře o veškerém včelařském dění co nejobjektivněji.

V. Protivínský
šéfredaktor MV
casopis/=/n-vcelari.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Mensik Josef --- 27. 11. 2003
Re: Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti

K tomutu názoru se připojuji neboť u svých včelstev které jsou z části v
moravanech a sčásti v tenkostěných úlech již druhou sezonu tak pozoruji stav
včelstev ze změnou úlu nijak nezhoršil ani nezlepšil. Melicitózní snůškou
však byli postiženy nejvíce roje s nejvyššími výnosy, ale také vykazovali
rrychlý rozvoj na jaře. Proto si rovněž myslím, že problém není v typu úlu,
ale v genetice včelstva pro daná stanoviště. V letošním roce jsm k tomu
ještě přidal úly se zasítovaním dnem ale ne po celé ploše. Jsem zvědav?

Pepan

. ----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 26, 2003 6:01 PM
Subject: Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti


> Neodpovídám na příspěvek podrobně, chci jen doplnit k dosud probíhajícícm
> pokusům (PS nástavky : jednostěnné), že u obou skupin včelstev je těch
> informací víc než jen výsledné výnosy medu.Tak během jarního rozvoje se u
> nich měřila síla včelstev, množství zásob a rozloha plodu. Proto další
> analýzy a vývody budou moci být přesnější - konkrétnější po zveřejnění
> dalších údajů v chystaném článku.
> Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je nekompletní a
> zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto jednoznačně, jak je tam
napsáno.
> Hlavně v Pekařově v drsnějších podmínkách byla včelstva v uteplených úlech
> výrazně lepší po dva roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg,
uteplené
> 18,5 kg, r. 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i
> pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999 plně
> vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky rozvinuly
> rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském roce - oslabená
> včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky vypořádala lépe.
> Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracovišť, kde pokus probíhá, jsou
> použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky -
v
> menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m
> n.m.) zrovna tak.
> Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co
nejkompletněji.
> Z téhož důvodu bych zde rád uvedl ještě další poznatky a souvislosti k
> tématu zde v minulých dnech diskutovanému. Již před více lety jsem zvážil
> všechna pro a proti nástavkovým úlům utepleným a jednostěnným. Řekl jsem
si,
> že rozdíl 1-3 kg ve prospěch uteplených oželím proto, že jednostěnné
dřevěné
> nástaky jsou mnohem jednodušší na výrobu, mnohem pevnější a déle vydrží.
> Znovu se mi to potvrzuje - kolem r. 1990 jsem si doma zhotovil nástavky
pro
> asi 50 úlů Optimal s 21 mm polystyrenem (horní a dolní rám nástavku ze
> dřeva, vnitřní stěna sololit a do toho polystyren, vně síťovina a nátěr).
> Tyto nástavky v posledních letech postupně dožívají - dřevěné rámy a
> sololity nahnívají i navzdory nátěru před osazením včelama, některé z nich
> zvenku poničily sýkorky. Dřevěné jsou stále vpořádku (občas některý
> potřebuje jen obnovu nátěru). Podobně v Zubří nástavky s 6 cm polystyrenem
> sice jsou zatím zachovalé, ale nevyhovují mi větším rozměrem (šířkově),
což
> při stavu 100 včelstev vadí (manipulace, převážení, skladování aj.).
> A další aspekt celé složité otázky, o němž jsem tuším dosud nikde nepsal:
My
> včelaři máme ve svých rukou i další možnost, jak zmenšit či docela
potlačit
> určitou (někdy se projevující) nevýhodu jednostěnných nástavků (jde hlavně
o
> jarní rozvoj) a tou je výběr geneticky vhodných linií či kmenů včel.
Plodné
> linie, které hodně plodují a plod mají často až k bočním loučkám ránků,
jsou
> v nevýhodě - na jaře potřebují více tepla na rozvoj. Dávám přednost
včelám,
> které co nejvíce využívají zásoby kolem plodu jako ochrannou vrstvu
(tlumící
> teplotní výkyvy) a které celkově nemusí tolik plodovat (mají zdatnější
> včely - průměrně víc dlouhověké) - je menší plodové těleso, menší nároky
na
> tvorbu a udržení tepla. Takové včely jsem našel a chovám, možná i proto
jsou
> rozdíly mezi oběmi pokusnými skupinami úlů v Zubří malé. Je to sice cesta
> pomalejší, ale s trvalejšími výsledky. Celkově jsem názoru chovat včelstva

> přirozenějším způsobem (větší prostor, dřevěné úly, dobré větrání),
podobně
> jako je tomu v přírodě, protože jen tak můžeme vybírat ty matky, které
jsou
> s to si i s těmito podmínkami poradit - mají k tomu geneticky podmíněné
> předpoklady. Jinak řečeno - stále diskutujeme o tom, jak přizpůsobit úl
> včelám, aby byl pro ně co nejlepší, ale ono se dá něco udělat i opačně -
pro
> naše úly a technologii chovu vybírat (selektovat) vhodné včely!
>
> K. Čermák
>
>
> Original Message -----
> From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, November 24, 2003 1:06 PM
>
>
> >O výsledcích vědeckého výzkumu o významu úlové izolace
> .
> .
> > J. P. B.
>
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu