- Radim Polášek --- 26. 11. 2003
Re: včelařská ideologie
Docela dobře se to čte, taková diskuze.
Já myslím, že už třeba před 200 lety jedni včelařili u chalup, stloukali pečlivě almárky, izolovali v zimě včely slámou, denně je kontrolovali a kdovíco ještě. Druzí včelařili v lese, v létě usadili do dutého stromu roj a na podzim nebo na jaře vybrali med. Maximálně občas zkontrolovali, jestli med nevybral za ně medvěd nebo člověk. A vzájemně si o sobě mysleli, že ti druzí včelaří špatně. A pokud se setkali v hospodě, tak se třeba i poprali.
A stejně tak existuje dnes extenzívní technologie, kdy včelař umístí včely do velkého, jednoduchého, mechanicky odolného dřevěného úlu s otevřeným zasíťovaným dnem, pouze přidává nadstavky s prázdnými rámky, odebírá ty s plnými, krmí jednorázově, ideálně najednou celou dávku a celkově se blíží k extenzivnímu ideálu nespotřebovat na ošetření jednoho včelstva více než 20 minut ročně. Tato technologie znamená, že včelař "hospodaření" v úlu ponechává na instinktech včelstva. To znamená třeba, kde včelstvo ukládá zásoby, jak dlouho do podzimu ploduje, jestliže v zimě začne plodovat hned po zimním slunovratu při prvním tání nebo později atd. A taky jak efektivně umí v takovém otevřeném úlu na jaře chránit plod proti zimě, odvětrávat vlhkost z spotřebovaných zásob atd. U dobře ošetřovaných včelstvech může včelař i nečekaně vynechat péči na delší dobu, třeba měsíc a nijak zvlášť negativně se to neprojeví na výnosu. U intenzívního včelaření se včelař snaží průběžně během roku úl přizpůsobovat včelám. Ideálem tohoto způsobu je vychovat ve včelstvu co nejvíce včel, které by donesly co nejvíce medu. Takový včelař přes zimu zmenšuje úl na míru zimního chumáče. V době výchovy plodu v zimě a na jaře dbá, aby v úlu byly jen rámky obsednuté včelami a co nejvíce utepluje úl. Nepřidává jen nadstavek, ale vezme původní a nové rámky a složí z nich nové sediště včel v původním a novém nadstavku. Vybírá med vždy, když z vybraných rámků na stanovišti složí aspoň dvě "náplně" medometu. Při krmení cukrem nedává najednou více než 2 kg cukru a krmení rozloží třeba až na měsíc, aby včely stihly cukr řádně zpracovat atd. Takový včelař ale spotřebuje na jedno včelstvo minimálně 20 hodin za rok, možná až 40 . Včelstvo je ale na těchto zásazích mnohem více závislé a spoustu zásahů je třeba načasovat s přesností několika dnů. Pokud včelař z nějakých důvodů není schopen 14 dnů, měsíc ošetřovat včelstva, může to být pohroma na medném výnosu pro letošní, nebo příští rok. Pokud včelař nezvládne vytváření optimálního prostředí pro včelstva, dělá v ošetřování chyby, může být medný výnos dost hluboko pod výnosy extenzívního ošetřování. Pokud to ale zvládne, má výnosy podstatně vyšší.
Reálné postupy ošetřování včelstev se budou pohybovat mezi těmito extrémy, metoda př. Smělého je jednoznačně intenzívní. Myslím tedy, že otázky do diskuze by měly znít asi takhle. Je pro extenzívní technologii vhodnější uteplený nebo neuteplený úl? Je pro intenzívní technologii vhodnější uteplený nebo neuteplený úl? JAKÝ JE ROZUMNÝ KOMPROMIS MEZI INTENZÍVNÍ A EXTENZÍVNÍ TECHNOLOGIÍ pro včelaře s 4 včelstvy u domu, pro včelaře s 15 včelstvy, pro včelaře s 30 včelstvy u domu a v lese? atd atd Další kombinace otázek ať si každý doplní sám.
Pokud se některému z pamětníků bude zdát popis intenzívní metody povědomý, ano, takhle se včelařilo v zadovácích, to bylo intenzívní včelaření. Jediný rozdíl je v tom, že s včelstvy desítky let šlechtěnými druhotně na velikost je nutné dnes u zadováků provádět v létě dost razantní opatření proti vyrojení.
Zamyšlení nad extenzívní versus intenzívní. Podle literatury včelstvo pro svoji obživu potřebuje tak 90 kg zásob za rok. Pokud chovám dvě včelstva extenzívně a donesou po 30 kg, "vytáhnou" tato včelstva z okolí 240 kg zásob za rok. Pokud chovám 1 včelstvo intenzívně a donese mi 60 kg za rok, "vytáhne" toto včelstvo z okolí 150 kg. Teoretický závěr - Pokud je nějaká oblast převčelená a včelaři tam chovají včely extenzívně, je možné zvýšit výnosy přechodem na intenzívní chov a zmenšením počtu včelstev, naopak zvětšením počtu včelstev celkové výnosy klesnou. Musela by se ale domluvit aspoň většina včelařů.
Zamyšlení nad množstvím dodávaných zásob. Pokud snůška končí v červenci a dodám zásoby do poloviny srpna, spotřebují včely do konce září 5 -10 - 15 kg pro výchovu zimní generace. Potřebuji dodat 20 - 25 kg. Pokud je na stanovišti v srpnu a v září snůška, včely zpracují cukr a zimní generaci vychovají ze snůšky, potřebuji dodat 10 - 15 kg zásob. Pokud by povodně na Moravě v roce 1997 neroznesly po vodních tocích křídlatku a nezprofanovaly ji tím, pěstovala by se brzo jako energetická rostlina. Křídlatka kvete v září, výnos je srovnatelný z výnosem z řepky nebo maliníku. Pak bychom se bavili, jak dodat na konci září 5 - 8 -10 kg zásob. Závěr - diskutovat o tom, že v jednom úlu je třeba na zimu 20 kg a v druhém 10 je bez vazby na konkrétní stanoviště bezpředmětné.
Moje zkušenosti. V 80 létech zadováky 2x12 a 2x14 rámků 39x 24. Nadstavkové úly zkouším cca 15 let, první byl hobrový úl - stavebnice K39 tuším z OPS Náchod. Nyní ještě zadováky 2x12 rámků, 2plášťové nadstavky s 1,5 cm izolací polystyrenem nebo papírem a jednoplášťové nadstavky 2 cm dřeva. Zadováky jsou izolovány cca 5 cm polystyrenu. Co se týká rozdílu mezi uteplenými a jednoplášťovými nadstavky, nevidím mezi nimi žádný zvláštní velký rozdíl. Já jsem ho ale ani zvlášť nehledal, nemám ještě definitivní technologii pro nadstavky. V zadovácích zimují o trošku lépe.
Přeji hezký den
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 4587
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |