76384

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Pavel (94.241.66.77) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření

Dobrý den, Opravdu se v Norsku tento způsob včelaření provádí a to v devadesáti procentech včelnic. Já tímto způsobem také včelařím a mohu vám zdělit, že nic jiného již nechci.Nors.způsob je výjimečný tím, že při správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu, kterou varoa nevydrží a hyne.To se děje po posledním medobraní.Budu o tom mít článek v únorovém včelařství a přednášku na kongresu VMS v Brně na Univerzitě.Jen je ten provoz o chlup dražší.Má to i jiné přednosti a je to zaručené, funguje to.Já tak u vigor nevím co to varoa je, u singer je to horší
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
a.turčáni (85.248.32.254) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí.

Nors.způsob je výjimečný tím, že při správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu, kterou varoa nevydrží a hyne. Pavel
------------------------------------------------------------
Vážení, o nórskom zimovaní bolo pred 30-timi rokmi publikované obsiahle články v Včelárskych zahraničných prekladoch, tak so si ho dobre preštudoval a zobral som si z neho toľko čo mi vyhovovalo. Každý rok som vo všetkých dal vo včelstvách stavať 10 Ms v miere B, ale žeby bolo klieštika vo včelstvách menej, sa nikdy nepotvrdilo!

Teplotu 35,6°C pri stavbe MS včely nikdy neprekročia, tá je vždy max. 35,6°C a nižšia. Aby klieštik bol teplom likvidovaný, je potrebná teplota nad 40°C a viac, aspoň 1/2 hod., aby na parazita pôsobila, čo je nemožné, pretože vtedy hynú včely a plod. Na ošetrenie včelstiev proti Vd sú robené osobitné zariadenia, kde sa včely zmetú, uzavrú a vháňa sa teplota nad 40°C.

Nôrsky spôsob zimovania na novopostavených Ms v podmienkach európskeho severu, bol špeciálne zvolený na odstránenie starších plástov zo včelstva, zamorených spórami NA. Tento technologický postup sa dá vždy zvládnuť u polovici včelstiev na stanovišti, pretože plod zo včelstiev (vtedy už nie ho je veľa - IX. mes) sa z ošetrovaných včelstiev aj s plástami sa preložený do druhej polovici včelstiev a prebytočné staršie plásty sa sa vyradia na a spracujú na vosk.
Len tak na margo likvidácii Vd, správy ktoré prenikli na náš kontinent z JV Ázie, včely ohrozované nad mieru, jednoducho odletia z hniezda aj keď si na telách odnesú niekoľko jedincov, ale po vystavaní plástov môžu ďalej existovať.

Preto nevymýšľajme len preto, aby sme niečo vymysleli a výsledok aj tak bude nulový.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (83.208.54.27) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí.

Norské zimování ale varoa každopádně omezí. Vytvoří přestávku v plodování plus možná i někteří živí roztoči ze včel při setřepávání na mezistěny spadnou kdesi dolů a na včely se už zpátky nedostanou. Možná prodlouží životnost napadeného včelstva bez léčení o rok....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
a.turčáni (85.248.32.254) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí.

Norské zimování ale varoa každopádně omezí. Vytvoří přestávku v plodování plus možná i někteří živí roztoči ze včel při setřepávání na mezistěny spadnou kdesi dolů a na včely se už zpátky nedostanou. Možná prodlouží životnost napadeného včelstva bez léčení o rok....

Áno, to je pravda, ale preto nemusím robiť komplikované nórske zimovanie, máme aj dostatok aj iných a jednoduchších svojich spôsobov, npr. uzavrieť M do Anti izolátora, M sa ponechá v úli npr. na max. 2-3 týždne a k tomu sa ošetrí fumigáciou, ale i bez, vždy záleží či je niečo v medníku na vytáčanie alebo nie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Streit (94.241.84.132) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí.

p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
a.turčáni (85.248.32.254) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí.

Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.

Robte si čo chcete, ja som napísal svoj názor a myslím si, že O Nórskom zimovaní a jeho zámerov viete ešte väčšie h-o, či po Vašom večší prd. Ja včelárim aby som mal každoročne dobrý výnos a to sa dá len s dobrými včelstvami( mám ich tak akurát, 75).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
a.turčáni (85.248.32.254) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí.

Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.

Robte si čo chcete, ja som napísal svoj názor a myslím si, že O Nórskom zimovaní a jeho zámerov viete ešte väčšie h-o, či po Vašom večší prd. Ja včelárim aby som mal každoročne dobrý výnos a to sa dá len s dobrými včelstvami( mám ich tak akurát, 75).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí.

P. Streite, nepostřehl jsem nikdy v žádném praktickém závěru, žeby
zimování na přemetených včelách bylo nebo je to pravé ořechové. Je to
dle mého názoru pouhá náhražka za lenost a neprovedenou jednoduchou
profylaxi, a v Česku se samozřejmě u takových shnilotin samozřejmě
ujalo jak když pivne na úrodnou půdu. Pár amatérských článků na české
půdě "prý o Norském zimování" plné výmyslů a domněnek mne nikdy
nepřesvědčilo, stejně jako Váš výkřik. Buďte konkrétní v číslech a
statistikách a hlavně originálních Norských zdojích informací.

Rád bych znal odpověď tu Vaši ověřenou cestu praktikovanou alespoň na
150 včelstvech po 4 zazimování, rád bych věděl co víte o silných a
zdravých včelách, protože proč přemetat natvrdo včely v podletí, proč
valit do nich cukr aby si vystavěly mnoho nevyhovujícího prostoru k
zimování... atd.když vkládám mezistěny při rozvoji v naprosto
dostatečném množtví aby mé včely nežily u mne v hnoji.

A víte proč to chci vědět? Protože tu plácáte nesmysly a projevujete
asi jakousi svou nenávist a blok. Anton si pročítá diskuzi velmi
pozorně a opovídá regulérně a měl by jste se vůči němu kolegiálně
mírnit. Určitě si to zaslouží. Děkuji.

Mluvte tedy za sebe a konkrétně. Ještě jednou děkuji.
_gp_

2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak
> za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že
> máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic
> nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o
> norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto
> systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče
> chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané
> mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen
> mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy
> tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radek Hubač (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Norské zimování

Byl bych všem vděčný, kdyby se upět upustilo od různých invektivů. Vypadá to, že někteří již neumí pořádně ani slovensky a tak nepochopili Antona. Než začnete někoho napadat, řekněte si, že to myslel dobře a nereagujte.
Sám Norské zimování nepoužívám, ale čas od času smetám včely na mezistěny ihned po snůšce, což je na Pardubicku pomalu již na konci června. Např. když potřebuji změnit rámkovou míru, nebo když jsem potřeboval rychle vystavět větší množství souší. Také jsem to aplikoval u souseda, který měl silně napadená včelstva varoázou, nechat líhnout plod byl nesmysl, byl vemi poškozený. Dosáhl jsem toho, že jsem mohl rychle zasáhnout proti Varoáze fumigací a hlavně jsem ve finále velmi rychle zredukoval množství roztočů, kteří by po líhnutí pldu jistě způsobily kolaps včelstva a výsledky byly překvapivě dobré. Jestli hrálo roli i zvýšení hygienické úrovně odstraněním staršího díla nevím, souše nebyly příliš staré, ale pokud se zamýšlím nad pozorováními a analýzou přirozené obnovy díla v divoce žijících včelstvech, které byly nedávno publikované, něco na tom bude. Stejně tak jsem byl překvapený dobrými výnosy z jarní snůšky... ale zdůrazňuji termín konec června-začátek července,kdy je ještě hojně pylu.
radek hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?r Vranov nad Dyj?.
> Datum: 21.1.2010 15:53:20
> ----------------------------------------
> p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak
> za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že
> máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic
> nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o
> norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto
> systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče
> chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané
> mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen
> mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy
> tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Streit (78.136.168.189) --- 21. 1. 2010
Re: Norské zimování

Konečně někdo rozumný,Radku,můžu ti tak říkat.Děkuji.Vidíš, to je ta celá věda.Je to tak, postavíš včely na mezistěny a zbavíš se varoa,navíc vytvoříš sterilitu a tím radikálně potlačíš spory nosema, zvápenatění...Nic na tom není.To je celá věda. Následující rok musí jít včely do síly daleko rychleji. Jinak jsi buď dělal něco špatně ty,nebo je to v genofonu matky. P. Turčánimu se opět omlouvám, ale zatímto systémem si stojím. Vyplatí se to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření

Existují prokazatelné a hmatatelné důkazy nebo je to jen domněnka.
Taková tvrzení o teplotách totiž mohu ihned zpochybnit, pokud nejsou
brány vpotaz jiné vlivy. Co když má na populaci kleštíka vliv obsah
dezinfekčních látek v mezistěnách? Co když mezistěny s kyselinama
působí jako repelent a roztoži emigrují ze včelstva právě proto. Kde
je opravdu seriozní výzkum o těch teplotách. CO mi na to řeknete.
Normální mezistěny obsahují zbytky kyselin a včely mezistěny
přestavují, nejen nadstavují vlastním voskem. No a to by mohl být ten
pravý důvod malého počtu roztočů při totální výměně mezitěn za dílo.
Základy buněk obsahují něco co statší dílo nemá.


_gp_

2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> Dobrý den, Opravdu se v Norsku tento způsob včelaření provádí a to v
> devadesáti procentech včelnic. Já tímto způsobem také včelařím a mohu vám
> zdělit, že nic jiného již nechci.Nors.způsob je výjimečný tím, že při
> správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu
> roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu,
> kterou varoa nevydrží a hyne.To se děje po posledním medobraní.Budu o tom
> mít článek v únorovém včelařství a přednášku na kongresu VMS v Brně na
> Univerzitě.Jen je ten provoz o chlup dražší.Má to i jiné přednosti a je to
> zaručené, funguje to.Já tak u vigor nevím co to varoa je, u singer je to
> horší
> Pavel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu