Včelařská konference

Dost to kolísá na otáčkách protože to má motoricky asi dost malý
výkon. Ta krabička nahoře je co? Vypadá to na malý stykač s nějakou IR
bránou nebo spínáním na pohyb. (??) Sice je to podle mého názoru
taková kravina co zavazí, ale rozhodně bych na toto pořídil nějaké dvě
Bau akuvrtačky (min12V) a byly by převody i se záložním akumulátorem
komplet vyřízeny. využít jeden slot pro nabíječku do bedny, propojit
je káblama a seřídit otáčky zapnout L a P chod. Nějaké spínání pod
nohu a jeto. Nemusí to ani cvakat jak to dělá podle videa. Jestli by
se chtělo opravdu šetřit tak jen jednu akuvrtačku a k tomu dva
hokejové puky coby spojkové soukolí a jeden domek pro metlu mít v té
bedně seřizovací kvůli tlačení gum o sebe. Nato není doufám potřeba
nějaké foto, protože to jde lehce pochopit a sestrojit i bez
fotogalerie. Ještě poznámka. Guma se opracovává postupným broušením.



_gp_




2009/12/25 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:
> No koukám že jste to tu rozjeli opravdu pěkně!
> No nic-chci se jen zeptat jestli by se nenašel někdo kdo by nafotil detail
> pohonu (motůrek,převody a pod.) originálního ometače vyráběného v
> Německu.Tady na mých stránkách je jeho krátké video aby jste věděli o jaký
> tip jde.
>
> http://pupek73.blog.cz/0911/kratke-video-ometace-vcel
>
> Je to bohužel celé zadeklované a nechtělo se mi toho včelaře přemlouvat aby
> to kvůli mě rozebíral.Byl jsem rád za tu ukázku.Je tam určitě i baterie.
> TAKOVÁ FOTOGRAFIE by pomohla určitě nejenom mě ale i dalším co se pokoušíme
> o sestrojení vlastního ometače.
> Najde se takový "dobrák přítel" který by to pro nás udělal?
> Díky Míra
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ta krabička nahoře je fotobuňka a spíná při pohybu.No puky a akuvrtačky už se přiznám mě taky napadli ale co ta váha potom?
Zajímá mě konkrétně řešení tady u toho tipu ometače.I s tou baterií v sobě je to dost lehké a i výkonné.To lehké zpomalení při vsunutí souše mezi válce je v pořádku.Tady dal výrobce štětiny obou kartáčů téměř k sobě a to bych já nedělal.Nechal bych mezi válci 2cm mezeru a tím zjemnil chod i ometání samotné.
Jinak díky a dobrou noc.
Míra

Ale váha je přeci jasná. Jestli se podívám vzevrubně na hustotu
foliované překližky, tak ta je na stroji nejtěžší. Akuvrtačka třeba
zde v eshopu, kolem 380Kč (momentální odkaz:
http://www.maxeuro.cz/aku-vrtacka-12v-rock-tools-d_94.html ) má i s
krabicí, nabíječkou slotem pro baterii a baterií 1,37 kg. A co vím tak
baterie má na pohonu alespoň půl kila dolů, takže pohon o dvou
motorech a jedné baterii bude někde maximálně na 1,5 kg plus přidaný
kovový držák co to drží, což je s váhou dřeva do předpokládaných 6-8
kil stroje celkem s velkou rezervou. Vrtačky bych otestoal tak na 5
minut kvůlu možné chybě a reklamaci výrobku a rozebral je. J.Jindra má
na svém webu nějaké jednoduché zapojení pro přepínámí otáček, spínání
jde udělat i na ruku, jestli na nohu by to zavazelo, jde použít
mikrospínač s relátkem a drát v pantu co zatlačí na mikrospínač když
se bude vkládat rámek, fotobuňka je podle mého názoru nespolehlivá
věc, protože co udělá fotocitlivý člen když dojde světlo??;-) Aby to
bylo tedy perfektní. Jinak lze použít nějaké opěrné dálkové spínání
rozběhu. Třeba to se používá pro zapletávací stroje na pletivo. Není
při spínání rozběhu nad mechaniku. Jde o tyč přes pracovní plochu na
kterou se buď položí ruka a ona sepne, nebo se uchopí a otočí a sama
se vrátí po uvolnění.

Jestli se mohu vyjádřit k rozvoru těch dvou metlí, tak jestli se
použijí dva motory, není nad to, mít nachystaných více děr pro uložení
hřídelí nebo rovnou nějaké svorníky pro variabilní a přesné nastavení,
které to přidrží v drážce té překližky.

_gp_

2009/12/25 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:
> Ta krabička nahoře je fotobuňka a spíná při pohybu.No puky a akuvrtačky už
> se přiznám mě taky napadli ale co ta váha potom?
> Zajímá mě konkrétně řešení tady u toho tipu ometače.I s tou baterií v sobě
> je to dost lehké a i výkonné.To lehké zpomalení při vsunutí souše mezi
> válce je v pořádku.Tady dal výrobce štětiny obou kartáčů téměř k sobě a to
> bych já nedělal.Nechal bych mezi válci 2cm mezeru a tím zjemnil chod i
> ometání samotné.
> Jinak díky a dobrou noc.
> Míra
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Já bych se ještě vrátil k těm modelářským motorkům. Jejich systém, magnety na rotoru, třífázové vinutí na statoru je totiž totožný jako systém automobilového alternátoru, když se z něho odstraní zalisované usměrňovací diody. Naskýtá se tedy možnost, ne pro ometač, ale třeba pro medomet použít jako pohon alternátor ovládaný procesorovým regulátorem pro tyto modelářské motorky. Napětí je podobné, proudové rozsahy taky, ovládání frekvenčním měničem při udržení synchronizace by mělo být shodné, jen otáčky jsou 5 - 10 x menší. Možná by stačilo jen zadat do regulátoru příslušné parametry, možná by se musel regulátor přeprogramovat.... Alternátor z auta je robustní, výkonny, pár set wattů by z něho šlo určitě získat, kvalitativně by potom tento pohon byl stejný jako pohon klasickým síťovým asynchronním elektromotorem přes frekvenční měnič. Akorát by to mohlo být o dost levnější a pravděpodobně by se dosáhlo vyššího rozsahu regulace otáček, protože síťový elektromotor není pro pohon výrazně odlišnou frekvencí od 50 herzů optimalizován.
Ale je to z mé strany jen teorie a zkoušet to nebudu, protože to nepotřebuji.

Tobě Libore díky za nabízenou pomoc i cenné informace.Motůrky mám a mám to už i jen tak na koleně zapojené i s regulátorem odzkoušené.Mělo by to klapnout.Po svátcích začnu shánět překližku a pustím se do sestavení ometače.

Pane Pazderko.
Pravdu máte s těmi vrtačkami ale asi by to nevypadalo moc dobře.Co se týče hmotnosti ometače co mám na videu tam jsem se díval před chvilkou na stránky výrobce kde uvádí 9kg a to je i s baterií zřejmě gelovou.Proto by bylo dobré kdyby někdo poskytl fotografie toho ústrojí.Je to také z té foliované překližky.Boky asi 1cm a čela možná 15-17mm.
Co se týče toho spínání tak to udělám na nohu.Bude to nejsnadnější i praktické.Možností jak vidím je spousta.
Do budoucna bych si chtěl ale koupit ruční medomet a k němu si sám udělat pohon na 12V.Jak se tak ptám tak jeden říká že stěračovej motůrek na to stačí a druhej zase že ne a tak dál.Máte někdo konkrétní zkušenost s výrobou pohonu medometu? Konkrétní tip použitého motoru?
Míra

Přesné typové číslo nyní nemám ale je to moůrek z pračky romo někdy 80.léta na 220v.regolaci mi udělal kolega elektrikář v práci.Je to krabička od povrchové zásuvky v panelákuasi tak 10x10cm s potenciometrem.Mám to už 3sezony a perfektní.Otáčky jdou od 0 - někam dle potřeby aby se netrhalo dílo.Údajně byto prý šlo ještě nějak vylpšit prý levá pravá a vyvážit ale tomu já nerozumím ale proti ručnímu točení to je pohoda. Jouza

Nešla by ta krabička rozdělat a popsat hodnoty součástek popř. popsat
zapojení součástek? Děkuji.

_gp_

2009/12/27 Jouza <e-mail/=/nezadan>:
> Přesné typové číslo nyní nemám ale je to moůrek z pračky romo někdy 80.léta
> na 220v.regolaci mi udělal kolega elektrikář v práci.Je to krabička od
> povrchové zásuvky v panelákuasi tak 10x10cm s potenciometrem.Mám to už
> 3sezony a perfektní.Otáčky jdou od 0 - někam dle potřeby aby se netrhalo
> dílo.Údajně byto prý šlo ještě nějak vylpšit prý levá pravá a vyvážit ale
> tomu já nerozumím ale proti ručnímu točení to je pohoda. Jouza
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dne Sunday 27 of December 2009 08:59:19 Míra.P napsal(a):
> Tobě Libore díky za nabízenou pomoc i cenné informace.Motůrky mám a mám to
> už i jen tak na koleně zapojené i s regulátorem odzkoušené.Mělo by to
> klapnout.Po svátcích začnu shánět překližku a pustím se do sestavení
> ometače.
>
> Pane Pazderko.
> Pravdu máte s těmi vrtačkami ale asi by to nevypadalo moc dobře.Co se týče
> hmotnosti ometače co mám na videu tam jsem se díval před chvilkou na
> stránky výrobce kde uvádí 9kg a to je i s baterií zřejmě gelovou.Proto by
> bylo dobré kdyby někdo poskytl fotografie toho ústrojí.Je to také z té
> foliované překližky.Boky asi 1cm a čela možná 15-17mm.
> Co se týče toho spínání tak to udělám na nohu.Bude to nejsnadnější i
> praktické.Možností jak vidím je spousta.
> Do budoucna bych si chtěl ale koupit ruční medomet a k němu si sám udělat
> pohon na 12V.Jak se tak ptám tak jeden říká že stěračovej motůrek na to
> stačí a druhej zase že ne a tak dál.Máte někdo konkrétní zkušenost s
> výrobou pohonu medometu? Konkrétní tip použitého motoru?
> Míra

Zdravim,

pisete 12V - ja jsem pouzil dynamo z tusim 1000MB ,
delal jsem to naprimo a ne mou vinou to vyslo tak, ze pokud byl medomet plny,
tocil se kos pomalu, jak se vytacel, tak se to zrychlovalo.
Mel jsem i regulator ze stavebnice, ale shorel (velke proudy).
nakonec jsem tam dal vypinac a ve finale resil regulaci jim (vzhledem ke
staremu medometu, u ktereho se stejne muselo stat a prevracet ramky mi to
nevadilo).


Honza

motorky z akuvrtaček jsou tak 100mm, asi 2`` pozinkované palcové
válečky se sklíčidkem. Nevím co by nanich bylo nepěkného. sta49 vhodn2
upnout. Pro včelařství jsou to neocenitelná řešení např.
vícevřetenovku pro vrtání rámečků. stačí upnout tyto válečky do
předvrtaných rozřízlích děr z 30mm překližky nebo fošny, k tomu kousek
lamina s pravítkem aby to klouzalo a máte opravdového pomocníka z
nezaplacení co Vám zrychlí práci velmi. Také třeba na kuřák nebo
nějaká amatérská udělátka coby prototypy k vyzkoušení a porovnávání k
léčbě nebo třeba k čerpání tekutin. Prostě není potřeba se dívat na
obal ale nato, jak se dají ty skutečné strojky uvnitř opravdu využít.

_gp_

2009/12/27 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:

> Pane Pazderko.
> Pravdu máte s těmi vrtačkami ale asi by to nevypadalo moc dobře.

No tak teď už vám rozumím pane Pazderko.
Takhle by to bylo vzhledově v pořádku.
No ale ty motůrky mají asi otevřené vinutí nebo né? Tam už by pak vznikal prostor pro snadné poškození vodou a nebo špínou.
procházel jsem starou uloženou poštu a našel fotky od jednoho Slovenského kolegy pohonu medometu tím alternátorem.Je tam i popis atd.
Zeptám se ho jestli bych je mohl zveřejnit.
Míra

V pračce Romo je jednofázový motor s pomocným rozběhovým vinutí a
kondenzátor. Ve Škodě 1000 MB bývalo dynamo, což není alternátor, ale
prakticky stejnosměrný motor s buzením. Alternátor oproti dynamu je
střídavý zdroj s usměrňovacím členem několika 20 - 25A diod napevno na
kleci alternátoru. Buzení alternátoru se děje pomocným vinutím s
kartáči. Jde vlastně o malý synchronní motor s vlastním buzení. Ten
lze po odpojení usměrňovacího členu(diod) nahradit pro vlastní rozjezd
cizím buzení a po najetí otáček ho přepnout na vlastní buzení.

Jen pro rychlé pochopení případného článku nad pohony pro předělávku.

_gp_

2009/12/27 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:
> No tak teď už vám rozumím pane Pazderko.
> Takhle by to bylo vzhledově v pořádku.
> No ale ty motůrky mají asi otevřené vinutí nebo né? Tam už by pak vznikal
> prostor pro snadné poškození vodou a nebo špínou.
> procházel jsem starou uloženou poštu a našel fotky od jednoho Slovenského
> kolegy pohonu medometu tím alternátorem.Je tam i popis atd.
> Zeptám se ho jestli bych je mohl zveřejnit.
> Míra
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

No tak to vidíte motám dymano s alternátorem dohromady.
Dostal jsem svolení toho Slovenského kolegy a zveřejnil na svých stránkách fotografie a kopie dokumentů od něj.Dole je pak i text z emailu.Mrkněte se.

http://pupek73.blog.cz/

V tom Amáru je ten měnič s tranzistory, pokud si dobře pamatuji, v
nějakém dalším vydání v článku inovován a s vysvětlením, že ty
tranzistory jsou do jakéhosi zkratu nahrazen tyristorem.

Viděl jsem hodně pohonů (celkem tři u jiných včelařů) v terénu s tím
dynamem co dodnes funguje a s regulací velkým drátovým reostatem s
vývody a přepínačem. Tady se v té době hodně inovovalo. Kdo chtěl
pohon na 220V, tak se to dělávalo přes stykače s časovým spínačem, a
motor z aut. pračky Tatramat, takový medomet mám už hodně dlouho na
prodej, ale jsem asi špatný obchodník, protože se mi ho nepovedlo
ještě prodat. Jde o šestirámkový zvratný medomet z pocínované nádoby,
je na 220V má časovač revers, a koupil jsem ho z pozůstalosti jednoho
včelaře a používal 2 sezony do doby, kdy jsem si postavil za pomoci
tchána 51rámkový s kombinací pohonů 400V s časovačem bez automatiky,
400V přes fr. měnič s manuáním benzinovým pohonem se startérem a motor
100cm3 z Maneta.

K tomu dynamovénu pohonu. Sice to má hodně ztrát na tom odporovém
drátu, ale jde o nejspolehlivější a nejjednoduší věc. Ten reostat musí
být opravdu hodně naddimenzován a hodně dobře bezpečnostně kvůli
požáru zabezpečen.

_gp_

2009/12/27 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:
> No tak to vidíte motám dymano s alternátorem dohromady.
> Dostal jsem svolení toho Slovenského kolegy a zveřejnil na svých stránkách
> fotografie a kopie dokumentů od něj.Dole je pak i text z emailu.Mrkněte se.
>
> http://pupek73.blog.cz/
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Staré Romovky neautomatické pračky se ždímačkou měly na pohon vrtule v nádrži pračky asynchronní elektromotor, asi ten s kondenzátorem a na pohon bubnu ždímačky motor s komutátorem s uhlíky. Takže by bylo nutno upřesnit, který to byl. Co se týká motorků s komutátorem na síťové napětí, jako výhodné se ukázaly regulátory s tyristorem, ty v jednom zapojení fungovaly tak, že regulovaly jednu usměrněnou půlvlnu střídavého síťového napětí. Druhá půlvlna tento regulátor nebere, ale roztočený motorek se chová jako zdroj napětí, který působí na regulátor a zavádí zpětnou vazbu. Takže pokud stačil menší výkon motorku daný tím, že do motorku šla jen jedna půlvlna napětí, byly otáčky regulované tímto regulátorem docela stálé.

Motor z Romo odstředivky určitě není komutátorový. Má pomocné vinutí
pro rozběh přes kondenzátor a odstředivou spojku pro postupný rozběh
bubnu s prádlem. Takže je funkčně totožný. V kombinaci pračka ždímačka
jsou i proto pod plechem dva kondenzátory. Dodnes se pračky a ždímačky
Romo prodávají.


(dočasné foto motoru:
http://hyperinzerce.cz/x-cz/inz/2365/2365658-prodam-motor-z-odstredivky-romo-1.jpg
)

_gp_

2009/12/27 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Staré Romovky neautomatické pračky se ždímačkou měly na pohon vrtule v
> nádrži pračky asynchronní elektromotor, asi ten s kondenzátorem a na pohon
> bubnu ždímačky motor s komutátorem s uhlíky. Takže by bylo nutno upřesnit,
> který to byl. Co se týká motorků s komutátorem na síťové napětí, jako
> výhodné se ukázaly regulátory s tyristorem, ty v jednom zapojení fungovaly
> tak, že regulovaly jednu usměrněnou půlvlnu střídavého síťového napětí.
> Druhá půlvlna tento regulátor nebere, ale roztočený motorek se chová jako
> zdroj napětí, který působí na regulátor a zavádí zpětnou vazbu. Takže pokud
> stačil menší výkon motorku daný tím, že do motorku šla jen jedna půlvlna
> napětí, byly otáčky regulované tímto regulátorem docela stálé.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor, připojený přes klínový řemen k odstředivce.
Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho otáčky jsou silně závislé na zatížení.

O regulaci v pračce ze 60 let nějakými lehkými polovodiči bych si
nechal asi zdát. Pokud jde o předělávku, tak mne to z pohledu pohonů
pro včelařské stroje zajímá velmi. Třeba na mašině co mi válcuje
mezistěny mám pohonů sbírku.

... 60léta. To byla doba polovodičů, ale elektronkových polovodičů.
Takže bych uvítal fotku té ždímačky, protože v té době byly aktuální
valchy a stroje typu Perla s porcelánovým šroubem pro praní v
pozinkované nádobě a to propojené se ždímačkou, to samé v konstukci a
velmi betelném provedení slitině hliníku atp. A tam byl sice jeden
motor, ale s mnoha vinutím a odstředivými elementy coby odpojovač. U
toho těžkého hliníkového provedení si nevzpomínám.

Dej někam foto.

_gp_


2009/12/28 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší
> staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor,
> připojený přes klínový řemen k odstředivce.
> Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom
> ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou
> zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když
> je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud
> těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem
> je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru
> záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně
> jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze
> charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho
> otáčky jsou silně závislé na zatížení.
>

No, dal jsem dohromady dvě rozdílné odpovědi do jednoho příspěvku, protože byly ve stejném vláknu. Jinak spolu pračka Romo a regulátory nesouvisí!!!!
Romovka je asi klasická, konstrukčně samostatné, pračka s porcelánovým šroubem poháněná napřímo jedním motorem a ždímačka poháněná přes řemen zas jiným motorem a to obojí dáno dohromady a společně zadeklováno do jednoho kusu s společným vypínačem. Dneska spíše historický kus, jinak obojí superprajednoduché konstrukce, možná by to fungovalo i dodnes, kdybych to vytáhnul z starých krámů.

Tak k názvosloví... to o čem jsme se doposud bavili NEJSOU regulátory...:-)
Jsou to ŘIDITELNÉ ZDROJE NAPĚTÍ.
Regulátor má zpětnou vazbu - nějaké měření otáček ... a silně pochybuju,
že by se s tím tady někdo zabýval - je to složitější a je to další krám,
který se musí hlídat.

pulsně šířková modulace
Koukněte na vysvětlení o několik příspěvků výše. Jak to funguje.Co se
stane, když natvrdo připojíte ss motor k baterce? Je tam max. moment?
Plné napětí zdroje x proud omezený jenom odporem vodičů = plný výkon.

Kalsický regulátor napětí funguje jinak. Výkonový prvek funguje jako
proměnný odpor, takže je na něm ztráta a ta se vyzáří v podobě tepla z
chladiče. A na motoru je menší napětí, tudíž menší proud, menší výkon,
menší záběrový moment

regulátor ovládaný mikroprocesorem
Obávám se, že toto označení je tak obecné, že to až pěkné není....
můžete mít mikroproccesorem ovládaný jak výše zmíněný regulátor s pulsně
šířkovou modulací, můžete mít mikroproccesorem ovládaný klasický
regulátror napětí, můžete mít mikroproccesorem ovládaný 3fázový plně
řízený regulátor s zeverzací a s rekuperací energie zpět so napájecí
soustavy....:-)


PJ

R. Pol?ek napsal(a):
> Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší
> staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor,
> připojený přes klínový řemen k odstředivce.
> Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom
> ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou
> zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když
> je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud
> těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem
> je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru
> záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně
> jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze
> charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho
> otáčky jsou silně závislé na zatížení.
>
>

Třeba jednoduchý tyristorový regulátor komutátorových motorků zpětnou vazbu má. Reguluje jen jednu půlvlnu střídavého napětí, v druhé polovině času motor funguje naopak jako zdroj napětí, a to právě slouží jako záporná zpětná vazba, při správném zapojení nadstavuje bod sepnutí tyristoru pro tu první půlvlnu.
Jinak souhlas, regulátory používané včelaři jsou z velké části defakto jen proměnné zdroje napětí bez zpětné vazby. Občas se někdo pokusí vzít zpětnou vazbu třeba z proměnného odběru motorku při různém zatížení a otáčkách, což může trošku charakteristiku vylepšit, ale ne moc. Klasická záporná zpětná vazba, kdy se samostatným čidlem snímají otáčky, tvarují příslušným obvodem a získaný signál potom slouží k regulaci, se používá málo. I když ty nejjednodušší provedení zas elektricky nijak zvlášť složité nejsou. U řízení mikroprocesorem, třeba u těch střídavým modelářských motorků, odhaduji, že se zpětná vazba získává čtením napětí, které samotný motorek generuje v době, kdy do něho regulátor nepouští proud a motorek se točí vlastní setrvačností, takže samotný motorek je defakto čidlo.
Co se týká klasiky regulátoru, pro mně je klasika regulátor bez mikroprocesoru, s jednoduchou P nebo PID charakteristikou regulace, bez ohledu na to, jestli je analogový nebo impulzní.

Zdravim Miro,

uspesne pouzivam pohon medometu pomoci motoru steracu z Tatry 815,je to macek, ma napsany vykon 80 W, coz je asi celkem malo, vytacim cely den v kuse v mistnosti, kde je teplo, na zaver dne je motor jen vlazny. Pouzivam jej u triramkoveho medometu, letos budu predelavat jeste jeden medomet 4 ramkovy. Regulaci mi delal kamos - je to frekvencni menic- funguje maximalne spolehlive. Ty male motorky steracu z osobnich aut si myslim, na to nemaji,aby tocily cely den alespon 150-200 otackama. Mozna ma nekdo jinou zkusenost ?

PZ

Na motorek stěračů z tatrovky to frekvenční měnič nebude, bude to nějaký regulátor stejnosměrného proudu.

Zdravimpane Polasku,

jsem vcelar-strojar, elektrice nerozumim, kolega,ktery mi tu elektroniku delal, mi to vysvetloval, ze pri regulaci otacek u stejnosmerneho motoru pomoci napeti, je snizen vykon P rovna UxI, kdezto u frekvenciho meneni otacek je vykon stale max. Na stejnem principu pracuje i aku vrtacka, ten frekvencni menic zpusobi takovy pistivy zvuk u toho motoru steracu, je to priblizne stejne jako jiz zminena aku vrtacka, ta take piska.

PZ

Neni to frekvenční měnič,
Je to regulátor s pulsně šířkovou modulací....asi.
Funguje to asi tak, jako byste měli tlačítko a zapínali naplno motor k
akumulátoru. A podle toho, jak často se připojuje, tak tomu odpovídají
otáčky. Pokud jednu vteřínu držíte a jednu nedržíte, pak to jede na půl
plynu, pokud zapnete a držíte ... jede to naplno. Tenhle regulátor to
dělá podstatně rychleji.... takže je to plynulé.
Hlavní výhoda je, že výkonový prvek jede ve spínacím režimu a nemusí se
téměř chladit. A motor jede na plný záběrový moment už z nulových
otáček. A pokud byste trápili motor na nízkých otáčkách dlouho, tak by
se asi muselo řešit i externí chlazení motoru.
PJ



Pavel Zajicek napsal(a):
> Zdravimpane Polasku,
>
> jsem vcelar-strojar, elektrice nerozumim, kolega,ktery mi tu elektroniku
> delal, mi to vysvetloval, ze pri regulaci otacek u stejnosmerneho motoru
> pomoci napeti, je snizen vykon P rovna UxI, kdezto u frekvenciho meneni
> otacek je vykon stale max. Na stejnem principu pracuje i aku vrtacka, ten
> frekvencni menic zpusobi takovy pistivy zvuk u toho motoru steracu, je to
> priblizne stejne jako jiz zminena aku vrtacka, ta take piska.
>
> PZ
>
>

Dne Sunday 27 of December 2009 20:21:20 Pavel Zajicek napsal(a):
> Mozna ma nekdo
> jinou zkusenost ?
>
> PZ

Mel jsem moturek ze steracu od Favorita,
musela se na to udelat takova konstrukce na chlazeni, strasne to topilo - pak
to jelo 1/2 sezony, nez jsem zapomel vypustit med z medometu a motorek
schorel. Fajn na nem byla ta prevodovka, moturek ze sterace od Tatry asi bude
neco lepsiho (vykonem). Ted mam frekvencni menic a medomet od p. Jindry a
nemuzu si stezovat.

Honza

No na začátku bylo zajímavé téma od Míry a sice ometač včel a tedy možná výborný šetřič práce nad 20 včelstev. No tématu se chopili teoretici, kteří si nikdy nic takového nepostaví a dokonale téma zprasili, takže se v něm teď nikdo nevyzná a řešení problému je v nedohlednu. Přitom ještě nepadla otázka která by měla milovníka včel napadnout jako první, co na to říkají včely a jak moc jim to škodí. No z vl .iniciativi jsem zatelefonoval velkovčelaři, který ho používá a ten je s ním naprosto spokojen a jestliže ho provozuje 5 let u 500 včelstev tak to už je skoro důkaz že je to dobrý pomocník. Druhé co by mělo každého napadnout, jestli jsem schopen to vyrobit doma a jestli mi ta úspora peněz stojí za to. Z Něm. se dá získat za cca 8 000 Kč, přesnou cifru se dovím. Výrobce navíc vyrábí i lisy na mezistěny a dotace k tomu,a teď ta otázka stojí mě ten vývoj systémem omyl úspěch za to? No a na závěr když chci stavět tak co by se na to dalo použít, hlavně aby to bylo lehké malé s velkou životností a cenově levné. Tak tedy motor z pračky by tam cpal pouze debil. Naopak použít motorky z aku na 12 voltů, to se mi zdá chytré a použitelné bez velkých úprav a hlavně mi k tomu stačí minim. znalosti z elektroniky. Takže co víme. Překližka se dá koupi, kartáče nám Míra sehnal výrobce. Motorky zatím nic moc, ale to se poddá. No já zatím váhám. I bez ometače toho mám do jara víc než moc. Rozum velí koupit to hotové, ale tam někde vzadu v hlavě už se to skládá dohromady, takže uvidíme. Zdraví R. Stonjek

No, je fakt, že třeba já jsem do vlákna nacpal věci, které se týkají něčeho jiného než ometače včel. To ale zas nevidím jak velký problém, prostě je třeba umět číst a to, co zrovna k věci nepotřebuji, prostě nechat tak.
Jinak k jednomu cíli se dá dostat více cestami. Jestli něco prodává profesionální výrobce za 8000 korun, potom nějaká tisícovka z toho je jeho zisk, další nějaké tisícovky jsou další náklady, které firma má a soukromá osoba nemá. Pokud se to tedy člověk rozhodne dělat sám a nebude započítávat práci a spotřebovaný čas, může to mít za podstatně menší peníz. Pokud třeba použije to, co se mu válí doma nebo za levno koupí to, co se někomu jinému válí doma a on se toho chce přes nějaký bazar zbavit, má to pak ještě levněji. Jenže aby to měl levněji, musí to trefit správně hned napoprvé. Pokud to bude vyvíjet, dělat několik špatně fungujících verzí, než to nakonec trefí, vyjde ho to nakonec na víc než kdyby to koupil hotové a ještě v tom utopí spoustu času. A právě na to potřebuje tu teorii, kterou právě získá pročítáním podle př Stonjeka zbytečných teoretických příspěvků plus na základě těchto příspěvků studiem dalších informací mimo tuto konferenci. Ono je to totiž tak, že rozjet akci a vletět do něčeho po hlavě a pak se v tom plácat a utrácet v tom prostředky umí s prominutím každý blbec. Ale probrat a připravit všechno teoreticky a pak to udělat hned napoprvé správně a plně funkční je znakem skutečného profíka.

Nechcem nikoho odhovárať od všeobecných zámerov, zlepšiť a odstrániť namáhavú prácu s ručným točením pohonu medometu.
Pred 10 rokmi som pohon vyriešil AKU (14 V) vŕtačkou, vydržala 3 roky. Nemusel som točiť, ale čas vytáčania som nejak aktívne neskrátil a ma som problémy s výdržou batérii, vytočil som 5-6 úľov a musel som ich dobíjať, takže som výhodu el. pohonu nevyužil.
V r. 2002 náhoda chcela, že už o 11,00 hod. batéria doslúžila , no vďaka nepredvídanéj udalosti, som prišiel na nápad vytáčania s voľnobehom koša medometu- malé perpetum a takto vytáčam až dodnes, (prerobenie je za pár centov) a to akejkoľvek údržby pohonu a nevymenil by som ho za žiaden el. pohon. Pri každom vložení troch plástov, 4-6 krát rýchlo roztočím koš a za ten čas odviečkujem ďalšie tri plásty. Pri mojich 75 včelstiev si pohodlne stačím úplne sám, bez akejkoľvek sám cudzej pomoci sám. Na prvý pohľad je to primitívne, ale suverénne si týmto spôsobom všetok med, každý rok do 2,5-3 tony

V r. 2002 náhoda chcela, že už o 11,00 hod. batéria doslúžila , no vďaka nepredvídanéj udalosti, som prišiel na nápad vytáčania s voľnobehom koša medometu- malé perpetum a takto vytáčam až dodnes, (prerobenie je za pár centov) a to akejkoľvek údržby pohonu a nevymenil by som ho za žiaden el. pohon. Pri každom vložení troch plástov, 4-6 krát rýchlo roztočím koš a za ten čas odviečkujem ďalšie tri plásty. Pri mojich 75 včelstiev si pohodlne stačím úplne sám, bez akejkoľvek sám cudzej pomoci sám. Na prvý pohľad je to primitívne, ale suverénne si týmto spôsobom všetok med, každý rok do 2,5-3 tony.
-----------------------------------------------------------Při letošním vytáčení se mi porouchal el. pohon medometu a tak jsem se musel z časových důvodů vrátit k původnímu s ručním pohonem. Pane Turčáni, Váš způsob využití setrvačnosti mě natolik zaujal, že ho v příštím roce vyzkouším. Můžete prosím upřesnit Vaše provedení volnoběžky? Předpokládám že podmínkou dostatečného dlouhého dotáčení je snížení třecích odporů na minium (v patním ložisku, napojení pohonu na koš a zakrytí medometu víkem). Děkuji.
Přeji Vám a také všem účastníkům konference i našim včelkám v příštím roce hodně zdraví, pohody a úspěchů ve včelaření.

Dnešní ruční pohony mají ne klice zubovou spojku kdy když kliku pustíte tak vyskočí a celé to jede setrvačně.
Ataké koupíte i u nás pohon na 220 s regulací, 80 W za 12 000 cca. já ním točím 6 r. radiál v pohodě

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: fotky pohonu- vo?nobeh
> Datum: 31.12.2009 09:02:49
> ----------------------------------------
> V r. 2002 náhoda chcela, že už o 11,00 hod. batéria doslúžila , no vďaka
> nepredvídanéj udalosti, som prišiel na nápad vytáčania s voľnobehom koša
> medometu- malé perpetum a takto vytáčam až dodnes, (prerobenie je za pár
> centov) a to akejkoľvek údržby pohonu a nevymenil by som ho za žiaden el.
> pohon. Pri každom vložení troch plástov, 4-6 krát rýchlo roztočím koš a za
> ten čas odviečkujem ďalšie tri plásty. Pri mojich 75 včelstiev si pohodlne
> stačím úplne sám, bez akejkoľvek sám cudzej pomoci sám. Na prvý pohľad je
> to primitívne, ale suverénne si týmto spôsobom všetok med, každý rok do
> 2,5-3 tony.
> -----------------------------------------------------------Při letošním
> vytáčení se mi porouchal el. pohon medometu a tak jsem se musel z časových
> důvodů vrátit k původnímu s ručním pohonem. Pane Turčáni, Váš způsob
> využití setrvačnosti mě natolik zaujal, že ho v příštím roce vyzkouším.
> Můžete prosím upřesnit Vaše provedení volnoběžky? Předpokládám že podmínkou
> dostatečného dlouhého dotáčení je snížení třecích odporů na minium (v
> patním ložisku, napojení pohonu na koš a zakrytí medometu víkem). Děkuji.
> Přeji Vám a také všem účastníkům konference i našim včelkám v příštím roce
> hodně zdraví, pohody a úspěchů ve včelaření.
>
>
>

Pane Turčáni, Váš způsob využití setrvačnosti mě natolik zaujal, že ho v příštím roce vyzkouším. Můžete prosím upřesnit Vaše provedení volnoběžky? Předpokládám že podmínkou dostatečného dlouhého dotáčení je snížení třecích odporů na minium (v patním ložisku, napojení pohonu na koš a zakrytí medometu víkem).

Celý proces úpravy medometu na voľnobeh pozostáva z jediného zásahu, odmontovať dekel, ktorý udržuje os vodorovného prenosu krútiaceho momentu na kôš. Os koša je položená na ložiskovej guľôčke priemeru asi 8mm a namazať, aj ostatné trecie miesta naolejovať.
Pri vytáčaní medu medomet zakrývam le na opačnej strane, nikdy som s tým problém nemal!
Točenie koša je ľavotočivé! preto i odviečkované plásty sa hornou latkou kladú do koša po ľavej strane ruky.
Na vytočenie jednej strany plástu točím naplno kľuku do ľava asi 4-6 krát a počas vytáčanie odviečkujem ďalšie plásty.
Výsledok pri vytáčaní tekutých medov je dokonalý, netreba sa vracať k druhému točeniu.
Plást sa ani pri vysokých obrátkach netrhajú, ak je plocha steny s pletivom rovná!

Na brzdenie koša (má tendenciu sa dlhodobo otáčať), môžete vymyslieť vhodné "udělátka", ale na začiatok na oskúšanie voľnobehu stačia aj kliešte z tvrdého dreva, na jednom konci spojené kovovým závesom, alebo spojenie pevnou kožou!

Čas vytáčania úľa potom závisí od odobratia medových plástov včelám a ich odviečkovania, voľnobeh to umožňuje, pretože ruky máte voľné.

Takže jsem byl zvědavý , co tím AT myslel. Takže na mém medometu logar s ručním vytáčením to funguje také bez jakékoliv úpravy. S tím olejem bacha. Po umytí se mi na kuličku dostala voda , po vysušení pak ložisko někdy pískalo. Po použití kapičky slunečního oleje bylo promazání to šlo opět volně , ale takový olej časem zatuhne , nutno otřít a opět namazat. Minerální olej v tomto případě asi nelze doporučit.

Takže jsem byl zvědavý , co tím AT myslel. Takže na mém medometu logar s ručním vytáčením to funguje také bez jakékoliv úpravy.

Lenže ja Logar nemám a neuvažujem ho kúpiť, mne stačí obyčajný u vás možno pred 30 rokmi vyrobený trojrámikový medomet. Aj takto sa dá dívať na ekonomiku. Môj životný horizont je už na dohľad a keďže s troch synov a troch zaťov nemá ani jeden vzťah nebudem už do kúpy medometu investovať.

Dnešní ruční pohony mají na klice zubovou spojku kdy když kliku pustíte tak vyskočí a celé to jede setrvačně.
Takže jsem byl zvědavý , co tím AT myslel. Takže na mém medometu logar s ručním vytáčením to funguje také bez jakékoliv úpravy.
------------------------------------------------------
Děkuji pane Turčani za odpověď. Je zřejmě, že je více druhů (konstrukcí) ručních pohonů medometu. Můj ruční pohon medometu má náhon z vodorovné na svislou osu koše pomocí ozubeného kuželového soukolí. Když uvolním boční víčko převodovky, tak po zatlačení na vodorovnou hřídel (s klikou ) vyjede kuželové kolo ze záběru a tím se umožní dotáčení koše volnoběžně. Medomet je více jak 20 let starý a údajně se prodával v obchodě se včelařskými potřebami. Je na tři rámky, průměru cca 600 mm, modře natřený. Předpokládal jsem pane Turčani, že máte stejný. Tehdy byl pro celou ČSR asi jeden výrobce. S úpravou nebudu čekat až na vytáčení, ale až pojedu na včelín tak se na to podívám. Už se nemůžu dočkat :-). Vorja.

k dostání je i mazivo na bázi silikonu (či teflonu?) určené přímo k mazání potravinářských strojů... takže by neměl být hygienický problém.

Kde to mazivo mají?A jak se to jmenuje?

www.interflon.cz
mažou se s tím mlýnky na maso, míchače těsta atd.

mám fin food lube, je to sprej, teče jako známý konkor, jenže na vzduchu hned ztuhne v bílou vazelínu.

To vyzkouším díky. Jen jestli se později nerozloží na obyč. kysele páchnoucí vazelínu?

Roky mažem trecie plochy, aj pod zvislou osou koša hustejším olejom a nikdy som s tým nemal problé. Veď z bubna medometu med voľne odteká do nádoby a hladina medu nikdy nedosiahne ložisko. Súkolie pohonu koša, mastíme len jemne, aby olej nestekal do medu, potom je zbytočné toľko okolo toho debatovať.

Rostlinné potravinářské oleje jsou pro mazání cehokoliv krsjnš nevhodné právě proto že zasýchají. Kdysi takto máti namazala šicí stroj a dalo dost práce ho vyčistit a znovu uvíst do chodu. Kdysi zde někdo zmiňoval použití vepřového sádla, základ kolomazi a ryze přítodní produkt.

Viděl jsem medomet, kde na hřídeli pod ložiskem byl odnímatelný plstěný prstenec na zachycování stékající mastnoty. Jinak to chce horní ložisko mazat jen velice uvážlivě jen trošku a tužší vazelinou, potom z ložiska nic neteče.
Spodní ložisko zas má být v medometu umístěno tak, aby natečení medu do něho a naopak vytečení čehokoliv z ložiska do medu bylo vyloučeno. Pokud tomu tak není, je buď chybná konstrukce medometu nebo včelař nechá příliš vysokou hladinu medu, která přes zdvižený střed nateče do ložiska.
Takže hledání nějakých "potravinářských" maziv se mně zdá vcelku zbytečné. Kromě toho do každého maziva se poměrně rychle dostane oděr z ložiska a pak už je jednom jestli je nebo není potravinářské, protože je kontaminováno kovem. U klasického černého materiálu železem, u bronzu mědí, cínem a trochu i olovem, u nerezi chromem a niklem ...

Rozvádíte to jako by se tyto látky do medu dostávaly ve velkém množství Přitom se vám medomet v roce točí pár minut v roce a po padesáti letech na hřídelích není viditelné opotřebení. Chtěl bych vidět tu laboratoř která dokáže tu kapku oleje v několika q medu změřit -

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: fotky pohonu- vo?nobeh
> Datum: 03.1.2010 23:08:36
> ----------------------------------------
> Viděl jsem medomet, kde na hřídeli pod ložiskem byl odnímatelný plstěný
> prstenec na zachycování stékající mastnoty. Jinak to chce horní ložisko
> mazat jen velice uvážlivě jen trošku a tužší vazelinou, potom z ložiska nic
> neteče.
> Spodní ložisko zas má být v medometu umístěno tak, aby natečení medu do
> něho a naopak vytečení čehokoliv z ložiska do medu bylo vyloučeno. Pokud
> tomu tak není, je buď chybná konstrukce medometu nebo včelař nechá příliš
> vysokou hladinu medu, která přes zdvižený střed nateče do ložiska.
> Takže hledání nějakých "potravinářských" maziv se mně zdá vcelku zbytečné.
> Kromě toho do každého maziva se poměrně rychle dostane oděr z ložiska a pak
> už je jednom jestli je nebo není potravinářské, protože je kontaminováno
> kovem. U klasického černého materiálu železem, u bronzu mědí, cínem a
> trochu i olovem, u nerezi chromem a niklem ...
>
>
>

Papíry z podložek usuším, měl sesypu do kelímku. http://leteckaposta.cz/740870350.
Na webu mám plastový medomet s převodovkou, která mi zůstala ze starého a bylo ji škoda vyhodit, tak jsem ji využil.Nebo ve Včelařství 244/2005/9. Medomet, který jsem navrhl, nepotřebuje žádné mazání. Přístup shora je volný. Ložisko nosné, a závaží tvoří dole motor na silentblocích. Převodovka taky odpadá. Šířit něco nového, nebo ještě za to platit nehodlám. Ukázka zde jen pro pár diskutérů. http://leteckaposta.cz/258261841.
Už i vědečtí pracovníci vyšli do ulic, ale to je všechno jen o penězích. V krutých podmínkách, úspěch a společenský závazek nás motivoval k lepšímu výkonu více než vysoká finanční odměna. Dnes jde jenom o peníze, a budou stále více chybět, tím více kazit charaktery lidí.Morální kredit se tak vytrácí.
V Novém roce přeji všem chytrým, abyste se obklopovali chytřejšími.
Udrželi nejen včelky ve zdraví a taky svoje zdraví, hodně dobrých nápadů na ulehčení práce, tím si zajistili radost ze včelaření i na horší léta.
B.V.

Základ pro kolomaz byl dehet získavaný suchou destilací borových pařezů v kolomaznických pecích a fermež , sádlo se přidávalo jen do speciálních mazadel.

Pepan

.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: fotky pohonu- vo?nobeh
> Datum: 03.1.2010 22:51:36
> ----------------------------------------
> Rostlinné potravinářské oleje jsou pro mazání cehokoliv krsjnš nevhodné
> právě proto že zasýchají. Kdysi takto máti namazala šicí stroj a dalo dost
> práce ho vyčistit a znovu uvíst do chodu. Kdysi zde někdo zmiňoval použití
> vepřového sádla, základ kolomazi a ryze přítodní produkt.
>
>
>

Dík za info, ahledně výroby kolomazi.

teoreticky to máme zvládnuto...:-)
snad se ti co to měli sílu přečíst doveděli něco nového
jinak odborníků na včely je tu ..... moc .....na elektroniku a motory
??? ( dle definice - odborník je člověk z jiného města - jsme odborníci
všichni...:-)

V podstatě nemá smysl vymýšlet cokoli složitého. A každý bude používat
ke konstrukci to, co zrovna bude mít po ruce a čemu bude aspoň trochu
rozumět nebo bude mít k ruce někoho, kdo tomu rozumí. Samozřejmě pak
přistoupí na řadu kompromisů, které by u kupovaného zařízení nepřekousl.


ještě ke konstrukci ometače - kouknul jsem na blog
Míro pokud tam chceš dát motory napřímo bez převodovky, tak se jim to
asi nebude dlouhodobě líbit (můžu se mýlit- motory nepojedou pod plným
zatížením furt - budou mít čas se chvíli chladit). A pokud máš sílu tak
akorát , tak si zkus představit, co to bude dělat, až na tom bude
hromada vosku, medu a kdovíčeho ještě. Takže by to mělo mít i nějakou
výkonovou rezervu.
Vzhledem k tomu že jsi nic nepočítal a tudíž nemáš žádnou představu o
poměrech uvnitř jednotky, tak až to budeš mít hotové a v záběhu, pamatuj
na to že tvým největším nepřítelem je teplo, takže první sezonu měj co
možná nejčastěji prst na motorech a na chladičích regulátoru. Pokud ti
to za sezonu neshoří, tak ses trefil do použitelných parametrů celé
pohonné jednotky. Jo a pak to nikomu nepůjčuj, protože ten někdo to bude
používat jiným způsobem a měl by provést stejný záběh zařízení jako
ty...:-) což se mu nebude chtít.

PJ