Včelařská konference

No koukám že jste to tu rozjeli opravdu pěkně!
No nic-chci se jen zeptat jestli by se nenašel někdo kdo by nafotil detail pohonu (motůrek,převody a pod.) originálního ometače vyráběného v Německu.Tady na mých stránkách je jeho krátké video aby jste věděli o jaký tip jde.

http://pupek73.blog.cz/0911/kratke-video-ometace-vcel

Je to bohužel celé zadeklované a nechtělo se mi toho včelaře přemlouvat aby to kvůli mě rozebíral.Byl jsem rád za tu ukázku.Je tam určitě i baterie.
TAKOVÁ FOTOGRAFIE by pomohla určitě nejenom mě ale i dalším co se pokoušíme o sestrojení vlastního ometače.
Najde se takový "dobrák přítel" který by to pro nás udělal?
Díky Míra

Dost to kolísá na otáčkách protože to má motoricky asi dost malý
výkon. Ta krabička nahoře je co? Vypadá to na malý stykač s nějakou IR
bránou nebo spínáním na pohyb. (??) Sice je to podle mého názoru
taková kravina co zavazí, ale rozhodně bych na toto pořídil nějaké dvě
Bau akuvrtačky (min12V) a byly by převody i se záložním akumulátorem
komplet vyřízeny. využít jeden slot pro nabíječku do bedny, propojit
je káblama a seřídit otáčky zapnout L a P chod. Nějaké spínání pod
nohu a jeto. Nemusí to ani cvakat jak to dělá podle videa. Jestli by
se chtělo opravdu šetřit tak jen jednu akuvrtačku a k tomu dva
hokejové puky coby spojkové soukolí a jeden domek pro metlu mít v té
bedně seřizovací kvůli tlačení gum o sebe. Nato není doufám potřeba
nějaké foto, protože to jde lehce pochopit a sestrojit i bez
fotogalerie. Ještě poznámka. Guma se opracovává postupným broušením.



_gp_




2009/12/25 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:
> No koukám že jste to tu rozjeli opravdu pěkně!
> No nic-chci se jen zeptat jestli by se nenašel někdo kdo by nafotil detail
> pohonu (motůrek,převody a pod.) originálního ometače vyráběného v
> Německu.Tady na mých stránkách je jeho krátké video aby jste věděli o jaký
> tip jde.
>
> http://pupek73.blog.cz/0911/kratke-video-ometace-vcel
>
> Je to bohužel celé zadeklované a nechtělo se mi toho včelaře přemlouvat aby
> to kvůli mě rozebíral.Byl jsem rád za tu ukázku.Je tam určitě i baterie.
> TAKOVÁ FOTOGRAFIE by pomohla určitě nejenom mě ale i dalším co se pokoušíme
> o sestrojení vlastního ometače.
> Najde se takový "dobrák přítel" který by to pro nás udělal?
> Díky Míra
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ta krabička nahoře je fotobuňka a spíná při pohybu.No puky a akuvrtačky už se přiznám mě taky napadli ale co ta váha potom?
Zajímá mě konkrétně řešení tady u toho tipu ometače.I s tou baterií v sobě je to dost lehké a i výkonné.To lehké zpomalení při vsunutí souše mezi válce je v pořádku.Tady dal výrobce štětiny obou kartáčů téměř k sobě a to bych já nedělal.Nechal bych mezi válci 2cm mezeru a tím zjemnil chod i ometání samotné.
Jinak díky a dobrou noc.
Míra

Ale váha je přeci jasná. Jestli se podívám vzevrubně na hustotu
foliované překližky, tak ta je na stroji nejtěžší. Akuvrtačka třeba
zde v eshopu, kolem 380Kč (momentální odkaz:
http://www.maxeuro.cz/aku-vrtacka-12v-rock-tools-d_94.html ) má i s
krabicí, nabíječkou slotem pro baterii a baterií 1,37 kg. A co vím tak
baterie má na pohonu alespoň půl kila dolů, takže pohon o dvou
motorech a jedné baterii bude někde maximálně na 1,5 kg plus přidaný
kovový držák co to drží, což je s váhou dřeva do předpokládaných 6-8
kil stroje celkem s velkou rezervou. Vrtačky bych otestoal tak na 5
minut kvůlu možné chybě a reklamaci výrobku a rozebral je. J.Jindra má
na svém webu nějaké jednoduché zapojení pro přepínámí otáček, spínání
jde udělat i na ruku, jestli na nohu by to zavazelo, jde použít
mikrospínač s relátkem a drát v pantu co zatlačí na mikrospínač když
se bude vkládat rámek, fotobuňka je podle mého názoru nespolehlivá
věc, protože co udělá fotocitlivý člen když dojde světlo??;-) Aby to
bylo tedy perfektní. Jinak lze použít nějaké opěrné dálkové spínání
rozběhu. Třeba to se používá pro zapletávací stroje na pletivo. Není
při spínání rozběhu nad mechaniku. Jde o tyč přes pracovní plochu na
kterou se buď položí ruka a ona sepne, nebo se uchopí a otočí a sama
se vrátí po uvolnění.

Jestli se mohu vyjádřit k rozvoru těch dvou metlí, tak jestli se
použijí dva motory, není nad to, mít nachystaných více děr pro uložení
hřídelí nebo rovnou nějaké svorníky pro variabilní a přesné nastavení,
které to přidrží v drážce té překližky.

_gp_

2009/12/25 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:
> Ta krabička nahoře je fotobuňka a spíná při pohybu.No puky a akuvrtačky už
> se přiznám mě taky napadli ale co ta váha potom?
> Zajímá mě konkrétně řešení tady u toho tipu ometače.I s tou baterií v sobě
> je to dost lehké a i výkonné.To lehké zpomalení při vsunutí souše mezi
> válce je v pořádku.Tady dal výrobce štětiny obou kartáčů téměř k sobě a to
> bych já nedělal.Nechal bych mezi válci 2cm mezeru a tím zjemnil chod i
> ometání samotné.
> Jinak díky a dobrou noc.
> Míra
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Já bych se ještě vrátil k těm modelářským motorkům. Jejich systém, magnety na rotoru, třífázové vinutí na statoru je totiž totožný jako systém automobilového alternátoru, když se z něho odstraní zalisované usměrňovací diody. Naskýtá se tedy možnost, ne pro ometač, ale třeba pro medomet použít jako pohon alternátor ovládaný procesorovým regulátorem pro tyto modelářské motorky. Napětí je podobné, proudové rozsahy taky, ovládání frekvenčním měničem při udržení synchronizace by mělo být shodné, jen otáčky jsou 5 - 10 x menší. Možná by stačilo jen zadat do regulátoru příslušné parametry, možná by se musel regulátor přeprogramovat.... Alternátor z auta je robustní, výkonny, pár set wattů by z něho šlo určitě získat, kvalitativně by potom tento pohon byl stejný jako pohon klasickým síťovým asynchronním elektromotorem přes frekvenční měnič. Akorát by to mohlo být o dost levnější a pravděpodobně by se dosáhlo vyššího rozsahu regulace otáček, protože síťový elektromotor není pro pohon výrazně odlišnou frekvencí od 50 herzů optimalizován.
Ale je to z mé strany jen teorie a zkoušet to nebudu, protože to nepotřebuji.

Tobě Libore díky za nabízenou pomoc i cenné informace.Motůrky mám a mám to už i jen tak na koleně zapojené i s regulátorem odzkoušené.Mělo by to klapnout.Po svátcích začnu shánět překližku a pustím se do sestavení ometače.

Pane Pazderko.
Pravdu máte s těmi vrtačkami ale asi by to nevypadalo moc dobře.Co se týče hmotnosti ometače co mám na videu tam jsem se díval před chvilkou na stránky výrobce kde uvádí 9kg a to je i s baterií zřejmě gelovou.Proto by bylo dobré kdyby někdo poskytl fotografie toho ústrojí.Je to také z té foliované překližky.Boky asi 1cm a čela možná 15-17mm.
Co se týče toho spínání tak to udělám na nohu.Bude to nejsnadnější i praktické.Možností jak vidím je spousta.
Do budoucna bych si chtěl ale koupit ruční medomet a k němu si sám udělat pohon na 12V.Jak se tak ptám tak jeden říká že stěračovej motůrek na to stačí a druhej zase že ne a tak dál.Máte někdo konkrétní zkušenost s výrobou pohonu medometu? Konkrétní tip použitého motoru?
Míra

Přesné typové číslo nyní nemám ale je to moůrek z pračky romo někdy 80.léta na 220v.regolaci mi udělal kolega elektrikář v práci.Je to krabička od povrchové zásuvky v panelákuasi tak 10x10cm s potenciometrem.Mám to už 3sezony a perfektní.Otáčky jdou od 0 - někam dle potřeby aby se netrhalo dílo.Údajně byto prý šlo ještě nějak vylpšit prý levá pravá a vyvážit ale tomu já nerozumím ale proti ručnímu točení to je pohoda. Jouza

Nešla by ta krabička rozdělat a popsat hodnoty součástek popř. popsat
zapojení součástek? Děkuji.

_gp_

2009/12/27 Jouza <e-mail/=/nezadan>:
> Přesné typové číslo nyní nemám ale je to moůrek z pračky romo někdy 80.léta
> na 220v.regolaci mi udělal kolega elektrikář v práci.Je to krabička od
> povrchové zásuvky v panelákuasi tak 10x10cm s potenciometrem.Mám to už
> 3sezony a perfektní.Otáčky jdou od 0 - někam dle potřeby aby se netrhalo
> dílo.Údajně byto prý šlo ještě nějak vylpšit prý levá pravá a vyvážit ale
> tomu já nerozumím ale proti ručnímu točení to je pohoda. Jouza
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dne Sunday 27 of December 2009 08:59:19 Míra.P napsal(a):
> Tobě Libore díky za nabízenou pomoc i cenné informace.Motůrky mám a mám to
> už i jen tak na koleně zapojené i s regulátorem odzkoušené.Mělo by to
> klapnout.Po svátcích začnu shánět překližku a pustím se do sestavení
> ometače.
>
> Pane Pazderko.
> Pravdu máte s těmi vrtačkami ale asi by to nevypadalo moc dobře.Co se týče
> hmotnosti ometače co mám na videu tam jsem se díval před chvilkou na
> stránky výrobce kde uvádí 9kg a to je i s baterií zřejmě gelovou.Proto by
> bylo dobré kdyby někdo poskytl fotografie toho ústrojí.Je to také z té
> foliované překližky.Boky asi 1cm a čela možná 15-17mm.
> Co se týče toho spínání tak to udělám na nohu.Bude to nejsnadnější i
> praktické.Možností jak vidím je spousta.
> Do budoucna bych si chtěl ale koupit ruční medomet a k němu si sám udělat
> pohon na 12V.Jak se tak ptám tak jeden říká že stěračovej motůrek na to
> stačí a druhej zase že ne a tak dál.Máte někdo konkrétní zkušenost s
> výrobou pohonu medometu? Konkrétní tip použitého motoru?
> Míra

Zdravim,

pisete 12V - ja jsem pouzil dynamo z tusim 1000MB ,
delal jsem to naprimo a ne mou vinou to vyslo tak, ze pokud byl medomet plny,
tocil se kos pomalu, jak se vytacel, tak se to zrychlovalo.
Mel jsem i regulator ze stavebnice, ale shorel (velke proudy).
nakonec jsem tam dal vypinac a ve finale resil regulaci jim (vzhledem ke
staremu medometu, u ktereho se stejne muselo stat a prevracet ramky mi to
nevadilo).


Honza

motorky z akuvrtaček jsou tak 100mm, asi 2`` pozinkované palcové
válečky se sklíčidkem. Nevím co by nanich bylo nepěkného. sta49 vhodn2
upnout. Pro včelařství jsou to neocenitelná řešení např.
vícevřetenovku pro vrtání rámečků. stačí upnout tyto válečky do
předvrtaných rozřízlích děr z 30mm překližky nebo fošny, k tomu kousek
lamina s pravítkem aby to klouzalo a máte opravdového pomocníka z
nezaplacení co Vám zrychlí práci velmi. Také třeba na kuřák nebo
nějaká amatérská udělátka coby prototypy k vyzkoušení a porovnávání k
léčbě nebo třeba k čerpání tekutin. Prostě není potřeba se dívat na
obal ale nato, jak se dají ty skutečné strojky uvnitř opravdu využít.

_gp_

2009/12/27 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:

> Pane Pazderko.
> Pravdu máte s těmi vrtačkami ale asi by to nevypadalo moc dobře.

No tak teď už vám rozumím pane Pazderko.
Takhle by to bylo vzhledově v pořádku.
No ale ty motůrky mají asi otevřené vinutí nebo né? Tam už by pak vznikal prostor pro snadné poškození vodou a nebo špínou.
procházel jsem starou uloženou poštu a našel fotky od jednoho Slovenského kolegy pohonu medometu tím alternátorem.Je tam i popis atd.
Zeptám se ho jestli bych je mohl zveřejnit.
Míra

V pračce Romo je jednofázový motor s pomocným rozběhovým vinutí a
kondenzátor. Ve Škodě 1000 MB bývalo dynamo, což není alternátor, ale
prakticky stejnosměrný motor s buzením. Alternátor oproti dynamu je
střídavý zdroj s usměrňovacím členem několika 20 - 25A diod napevno na
kleci alternátoru. Buzení alternátoru se děje pomocným vinutím s
kartáči. Jde vlastně o malý synchronní motor s vlastním buzení. Ten
lze po odpojení usměrňovacího členu(diod) nahradit pro vlastní rozjezd
cizím buzení a po najetí otáček ho přepnout na vlastní buzení.

Jen pro rychlé pochopení případného článku nad pohony pro předělávku.

_gp_

2009/12/27 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:
> No tak teď už vám rozumím pane Pazderko.
> Takhle by to bylo vzhledově v pořádku.
> No ale ty motůrky mají asi otevřené vinutí nebo né? Tam už by pak vznikal
> prostor pro snadné poškození vodou a nebo špínou.
> procházel jsem starou uloženou poštu a našel fotky od jednoho Slovenského
> kolegy pohonu medometu tím alternátorem.Je tam i popis atd.
> Zeptám se ho jestli bych je mohl zveřejnit.
> Míra
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

No tak to vidíte motám dymano s alternátorem dohromady.
Dostal jsem svolení toho Slovenského kolegy a zveřejnil na svých stránkách fotografie a kopie dokumentů od něj.Dole je pak i text z emailu.Mrkněte se.

http://pupek73.blog.cz/

V tom Amáru je ten měnič s tranzistory, pokud si dobře pamatuji, v
nějakém dalším vydání v článku inovován a s vysvětlením, že ty
tranzistory jsou do jakéhosi zkratu nahrazen tyristorem.

Viděl jsem hodně pohonů (celkem tři u jiných včelařů) v terénu s tím
dynamem co dodnes funguje a s regulací velkým drátovým reostatem s
vývody a přepínačem. Tady se v té době hodně inovovalo. Kdo chtěl
pohon na 220V, tak se to dělávalo přes stykače s časovým spínačem, a
motor z aut. pračky Tatramat, takový medomet mám už hodně dlouho na
prodej, ale jsem asi špatný obchodník, protože se mi ho nepovedlo
ještě prodat. Jde o šestirámkový zvratný medomet z pocínované nádoby,
je na 220V má časovač revers, a koupil jsem ho z pozůstalosti jednoho
včelaře a používal 2 sezony do doby, kdy jsem si postavil za pomoci
tchána 51rámkový s kombinací pohonů 400V s časovačem bez automatiky,
400V přes fr. měnič s manuáním benzinovým pohonem se startérem a motor
100cm3 z Maneta.

K tomu dynamovénu pohonu. Sice to má hodně ztrát na tom odporovém
drátu, ale jde o nejspolehlivější a nejjednoduší věc. Ten reostat musí
být opravdu hodně naddimenzován a hodně dobře bezpečnostně kvůli
požáru zabezpečen.

_gp_

2009/12/27 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:
> No tak to vidíte motám dymano s alternátorem dohromady.
> Dostal jsem svolení toho Slovenského kolegy a zveřejnil na svých stránkách
> fotografie a kopie dokumentů od něj.Dole je pak i text z emailu.Mrkněte se.
>
> http://pupek73.blog.cz/
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Staré Romovky neautomatické pračky se ždímačkou měly na pohon vrtule v nádrži pračky asynchronní elektromotor, asi ten s kondenzátorem a na pohon bubnu ždímačky motor s komutátorem s uhlíky. Takže by bylo nutno upřesnit, který to byl. Co se týká motorků s komutátorem na síťové napětí, jako výhodné se ukázaly regulátory s tyristorem, ty v jednom zapojení fungovaly tak, že regulovaly jednu usměrněnou půlvlnu střídavého síťového napětí. Druhá půlvlna tento regulátor nebere, ale roztočený motorek se chová jako zdroj napětí, který působí na regulátor a zavádí zpětnou vazbu. Takže pokud stačil menší výkon motorku daný tím, že do motorku šla jen jedna půlvlna napětí, byly otáčky regulované tímto regulátorem docela stálé.

Motor z Romo odstředivky určitě není komutátorový. Má pomocné vinutí
pro rozběh přes kondenzátor a odstředivou spojku pro postupný rozběh
bubnu s prádlem. Takže je funkčně totožný. V kombinaci pračka ždímačka
jsou i proto pod plechem dva kondenzátory. Dodnes se pračky a ždímačky
Romo prodávají.


(dočasné foto motoru:
http://hyperinzerce.cz/x-cz/inz/2365/2365658-prodam-motor-z-odstredivky-romo-1.jpg
)

_gp_

2009/12/27 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Staré Romovky neautomatické pračky se ždímačkou měly na pohon vrtule v
> nádrži pračky asynchronní elektromotor, asi ten s kondenzátorem a na pohon
> bubnu ždímačky motor s komutátorem s uhlíky. Takže by bylo nutno upřesnit,
> který to byl. Co se týká motorků s komutátorem na síťové napětí, jako
> výhodné se ukázaly regulátory s tyristorem, ty v jednom zapojení fungovaly
> tak, že regulovaly jednu usměrněnou půlvlnu střídavého síťového napětí.
> Druhá půlvlna tento regulátor nebere, ale roztočený motorek se chová jako
> zdroj napětí, který působí na regulátor a zavádí zpětnou vazbu. Takže pokud
> stačil menší výkon motorku daný tím, že do motorku šla jen jedna půlvlna
> napětí, byly otáčky regulované tímto regulátorem docela stálé.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor, připojený přes klínový řemen k odstředivce.
Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho otáčky jsou silně závislé na zatížení.

O regulaci v pračce ze 60 let nějakými lehkými polovodiči bych si
nechal asi zdát. Pokud jde o předělávku, tak mne to z pohledu pohonů
pro včelařské stroje zajímá velmi. Třeba na mašině co mi válcuje
mezistěny mám pohonů sbírku.

... 60léta. To byla doba polovodičů, ale elektronkových polovodičů.
Takže bych uvítal fotku té ždímačky, protože v té době byly aktuální
valchy a stroje typu Perla s porcelánovým šroubem pro praní v
pozinkované nádobě a to propojené se ždímačkou, to samé v konstukci a
velmi betelném provedení slitině hliníku atp. A tam byl sice jeden
motor, ale s mnoha vinutím a odstředivými elementy coby odpojovač. U
toho těžkého hliníkového provedení si nevzpomínám.

Dej někam foto.

_gp_


2009/12/28 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší
> staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor,
> připojený přes klínový řemen k odstředivce.
> Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom
> ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou
> zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když
> je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud
> těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem
> je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru
> záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně
> jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze
> charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho
> otáčky jsou silně závislé na zatížení.
>

No, dal jsem dohromady dvě rozdílné odpovědi do jednoho příspěvku, protože byly ve stejném vláknu. Jinak spolu pračka Romo a regulátory nesouvisí!!!!
Romovka je asi klasická, konstrukčně samostatné, pračka s porcelánovým šroubem poháněná napřímo jedním motorem a ždímačka poháněná přes řemen zas jiným motorem a to obojí dáno dohromady a společně zadeklováno do jednoho kusu s společným vypínačem. Dneska spíše historický kus, jinak obojí superprajednoduché konstrukce, možná by to fungovalo i dodnes, kdybych to vytáhnul z starých krámů.

Tak k názvosloví... to o čem jsme se doposud bavili NEJSOU regulátory...:-)
Jsou to ŘIDITELNÉ ZDROJE NAPĚTÍ.
Regulátor má zpětnou vazbu - nějaké měření otáček ... a silně pochybuju,
že by se s tím tady někdo zabýval - je to složitější a je to další krám,
který se musí hlídat.

pulsně šířková modulace
Koukněte na vysvětlení o několik příspěvků výše. Jak to funguje.Co se
stane, když natvrdo připojíte ss motor k baterce? Je tam max. moment?
Plné napětí zdroje x proud omezený jenom odporem vodičů = plný výkon.

Kalsický regulátor napětí funguje jinak. Výkonový prvek funguje jako
proměnný odpor, takže je na něm ztráta a ta se vyzáří v podobě tepla z
chladiče. A na motoru je menší napětí, tudíž menší proud, menší výkon,
menší záběrový moment

regulátor ovládaný mikroprocesorem
Obávám se, že toto označení je tak obecné, že to až pěkné není....
můžete mít mikroproccesorem ovládaný jak výše zmíněný regulátor s pulsně
šířkovou modulací, můžete mít mikroproccesorem ovládaný klasický
regulátror napětí, můžete mít mikroproccesorem ovládaný 3fázový plně
řízený regulátor s zeverzací a s rekuperací energie zpět so napájecí
soustavy....:-)


PJ

R. Pol?ek napsal(a):
> Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší
> staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor,
> připojený přes klínový řemen k odstředivce.
> Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom
> ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou
> zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když
> je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud
> těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem
> je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru
> záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně
> jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze
> charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho
> otáčky jsou silně závislé na zatížení.
>
>

Třeba jednoduchý tyristorový regulátor komutátorových motorků zpětnou vazbu má. Reguluje jen jednu půlvlnu střídavého napětí, v druhé polovině času motor funguje naopak jako zdroj napětí, a to právě slouží jako záporná zpětná vazba, při správném zapojení nadstavuje bod sepnutí tyristoru pro tu první půlvlnu.
Jinak souhlas, regulátory používané včelaři jsou z velké části defakto jen proměnné zdroje napětí bez zpětné vazby. Občas se někdo pokusí vzít zpětnou vazbu třeba z proměnného odběru motorku při různém zatížení a otáčkách, což může trošku charakteristiku vylepšit, ale ne moc. Klasická záporná zpětná vazba, kdy se samostatným čidlem snímají otáčky, tvarují příslušným obvodem a získaný signál potom slouží k regulaci, se používá málo. I když ty nejjednodušší provedení zas elektricky nijak zvlášť složité nejsou. U řízení mikroprocesorem, třeba u těch střídavým modelářských motorků, odhaduji, že se zpětná vazba získává čtením napětí, které samotný motorek generuje v době, kdy do něho regulátor nepouští proud a motorek se točí vlastní setrvačností, takže samotný motorek je defakto čidlo.
Co se týká klasiky regulátoru, pro mně je klasika regulátor bez mikroprocesoru, s jednoduchou P nebo PID charakteristikou regulace, bez ohledu na to, jestli je analogový nebo impulzní.

Zdravim Miro,

uspesne pouzivam pohon medometu pomoci motoru steracu z Tatry 815,je to macek, ma napsany vykon 80 W, coz je asi celkem malo, vytacim cely den v kuse v mistnosti, kde je teplo, na zaver dne je motor jen vlazny. Pouzivam jej u triramkoveho medometu, letos budu predelavat jeste jeden medomet 4 ramkovy. Regulaci mi delal kamos - je to frekvencni menic- funguje maximalne spolehlive. Ty male motorky steracu z osobnich aut si myslim, na to nemaji,aby tocily cely den alespon 150-200 otackama. Mozna ma nekdo jinou zkusenost ?

PZ

Na motorek stěračů z tatrovky to frekvenční měnič nebude, bude to nějaký regulátor stejnosměrného proudu.

Zdravimpane Polasku,

jsem vcelar-strojar, elektrice nerozumim, kolega,ktery mi tu elektroniku delal, mi to vysvetloval, ze pri regulaci otacek u stejnosmerneho motoru pomoci napeti, je snizen vykon P rovna UxI, kdezto u frekvenciho meneni otacek je vykon stale max. Na stejnem principu pracuje i aku vrtacka, ten frekvencni menic zpusobi takovy pistivy zvuk u toho motoru steracu, je to priblizne stejne jako jiz zminena aku vrtacka, ta take piska.

PZ

Neni to frekvenční měnič,
Je to regulátor s pulsně šířkovou modulací....asi.
Funguje to asi tak, jako byste měli tlačítko a zapínali naplno motor k
akumulátoru. A podle toho, jak často se připojuje, tak tomu odpovídají
otáčky. Pokud jednu vteřínu držíte a jednu nedržíte, pak to jede na půl
plynu, pokud zapnete a držíte ... jede to naplno. Tenhle regulátor to
dělá podstatně rychleji.... takže je to plynulé.
Hlavní výhoda je, že výkonový prvek jede ve spínacím režimu a nemusí se
téměř chladit. A motor jede na plný záběrový moment už z nulových
otáček. A pokud byste trápili motor na nízkých otáčkách dlouho, tak by
se asi muselo řešit i externí chlazení motoru.
PJ



Pavel Zajicek napsal(a):
> Zdravimpane Polasku,
>
> jsem vcelar-strojar, elektrice nerozumim, kolega,ktery mi tu elektroniku
> delal, mi to vysvetloval, ze pri regulaci otacek u stejnosmerneho motoru
> pomoci napeti, je snizen vykon P rovna UxI, kdezto u frekvenciho meneni
> otacek je vykon stale max. Na stejnem principu pracuje i aku vrtacka, ten
> frekvencni menic zpusobi takovy pistivy zvuk u toho motoru steracu, je to
> priblizne stejne jako jiz zminena aku vrtacka, ta take piska.
>
> PZ
>
>

Dne Sunday 27 of December 2009 20:21:20 Pavel Zajicek napsal(a):
> Mozna ma nekdo
> jinou zkusenost ?
>
> PZ

Mel jsem moturek ze steracu od Favorita,
musela se na to udelat takova konstrukce na chlazeni, strasne to topilo - pak
to jelo 1/2 sezony, nez jsem zapomel vypustit med z medometu a motorek
schorel. Fajn na nem byla ta prevodovka, moturek ze sterace od Tatry asi bude
neco lepsiho (vykonem). Ted mam frekvencni menic a medomet od p. Jindry a
nemuzu si stezovat.

Honza

No na začátku bylo zajímavé téma od Míry a sice ometač včel a tedy možná výborný šetřič práce nad 20 včelstev. No tématu se chopili teoretici, kteří si nikdy nic takového nepostaví a dokonale téma zprasili, takže se v něm teď nikdo nevyzná a řešení problému je v nedohlednu. Přitom ještě nepadla otázka která by měla milovníka včel napadnout jako první, co na to říkají včely a jak moc jim to škodí. No z vl .iniciativi jsem zatelefonoval velkovčelaři, který ho používá a ten je s ním naprosto spokojen a jestliže ho provozuje 5 let u 500 včelstev tak to už je skoro důkaz že je to dobrý pomocník. Druhé co by mělo každého napadnout, jestli jsem schopen to vyrobit doma a jestli mi ta úspora peněz stojí za to. Z Něm. se dá získat za cca 8 000 Kč, přesnou cifru se dovím. Výrobce navíc vyrábí i lisy na mezistěny a dotace k tomu,a teď ta otázka stojí mě ten vývoj systémem omyl úspěch za to? No a na závěr když chci stavět tak co by se na to dalo použít, hlavně aby to bylo lehké malé s velkou životností a cenově levné. Tak tedy motor z pračky by tam cpal pouze debil. Naopak použít motorky z aku na 12 voltů, to se mi zdá chytré a použitelné bez velkých úprav a hlavně mi k tomu stačí minim. znalosti z elektroniky. Takže co víme. Překližka se dá koupi, kartáče nám Míra sehnal výrobce. Motorky zatím nic moc, ale to se poddá. No já zatím váhám. I bez ometače toho mám do jara víc než moc. Rozum velí koupit to hotové, ale tam někde vzadu v hlavě už se to skládá dohromady, takže uvidíme. Zdraví R. Stonjek

No, je fakt, že třeba já jsem do vlákna nacpal věci, které se týkají něčeho jiného než ometače včel. To ale zas nevidím jak velký problém, prostě je třeba umět číst a to, co zrovna k věci nepotřebuji, prostě nechat tak.
Jinak k jednomu cíli se dá dostat více cestami. Jestli něco prodává profesionální výrobce za 8000 korun, potom nějaká tisícovka z toho je jeho zisk, další nějaké tisícovky jsou další náklady, které firma má a soukromá osoba nemá. Pokud se to tedy člověk rozhodne dělat sám a nebude započítávat práci a spotřebovaný čas, může to mít za podstatně menší peníz. Pokud třeba použije to, co se mu válí doma nebo za levno koupí to, co se někomu jinému válí doma a on se toho chce přes nějaký bazar zbavit, má to pak ještě levněji. Jenže aby to měl levněji, musí to trefit správně hned napoprvé. Pokud to bude vyvíjet, dělat několik špatně fungujících verzí, než to nakonec trefí, vyjde ho to nakonec na víc než kdyby to koupil hotové a ještě v tom utopí spoustu času. A právě na to potřebuje tu teorii, kterou právě získá pročítáním podle př Stonjeka zbytečných teoretických příspěvků plus na základě těchto příspěvků studiem dalších informací mimo tuto konferenci. Ono je to totiž tak, že rozjet akci a vletět do něčeho po hlavě a pak se v tom plácat a utrácet v tom prostředky umí s prominutím každý blbec. Ale probrat a připravit všechno teoreticky a pak to udělat hned napoprvé správně a plně funkční je znakem skutečného profíka.

Nechcem nikoho odhovárať od všeobecných zámerov, zlepšiť a odstrániť namáhavú prácu s ručným točením pohonu medometu.
Pred 10 rokmi som pohon vyriešil AKU (14 V) vŕtačkou, vydržala 3 roky. Nemusel som točiť, ale čas vytáčania som nejak aktívne neskrátil a ma som problémy s výdržou batérii, vytočil som 5-6 úľov a musel som ich dobíjať, takže som výhodu el. pohonu nevyužil.
V r. 2002 náhoda chcela, že už o 11,00 hod. batéria doslúžila , no vďaka nepredvídanéj udalosti, som prišiel na nápad vytáčania s voľnobehom koša medometu- malé perpetum a takto vytáčam až dodnes, (prerobenie je za pár centov) a to akejkoľvek údržby pohonu a nevymenil by som ho za žiaden el. pohon. Pri každom vložení troch plástov, 4-6 krát rýchlo roztočím koš a za ten čas odviečkujem ďalšie tri plásty. Pri mojich 75 včelstiev si pohodlne stačím úplne sám, bez akejkoľvek sám cudzej pomoci sám. Na prvý pohľad je to primitívne, ale suverénne si týmto spôsobom všetok med, každý rok do 2,5-3 tony

V r. 2002 náhoda chcela, že už o 11,00 hod. batéria doslúžila , no vďaka nepredvídanéj udalosti, som prišiel na nápad vytáčania s voľnobehom koša medometu- malé perpetum a takto vytáčam až dodnes, (prerobenie je za pár centov) a to akejkoľvek údržby pohonu a nevymenil by som ho za žiaden el. pohon. Pri každom vložení troch plástov, 4-6 krát rýchlo roztočím koš a za ten čas odviečkujem ďalšie tri plásty. Pri mojich 75 včelstiev si pohodlne stačím úplne sám, bez akejkoľvek sám cudzej pomoci sám. Na prvý pohľad je to primitívne, ale suverénne si týmto spôsobom všetok med, každý rok do 2,5-3 tony.
-----------------------------------------------------------Při letošním vytáčení se mi porouchal el. pohon medometu a tak jsem se musel z časových důvodů vrátit k původnímu s ručním pohonem. Pane Turčáni, Váš způsob využití setrvačnosti mě natolik zaujal, že ho v příštím roce vyzkouším. Můžete prosím upřesnit Vaše provedení volnoběžky? Předpokládám že podmínkou dostatečného dlouhého dotáčení je snížení třecích odporů na minium (v patním ložisku, napojení pohonu na koš a zakrytí medometu víkem). Děkuji.
Přeji Vám a také všem účastníkům konference i našim včelkám v příštím roce hodně zdraví, pohody a úspěchů ve včelaření.

Dnešní ruční pohony mají ne klice zubovou spojku kdy když kliku pustíte tak vyskočí a celé to jede setrvačně.
Ataké koupíte i u nás pohon na 220 s regulací, 80 W za 12 000 cca. já ním točím 6 r. radiál v pohodě

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: fotky pohonu- vo?nobeh
> Datum: 31.12.2009 09:02:49
> ----------------------------------------
> V r. 2002 náhoda chcela, že už o 11,00 hod. batéria doslúžila , no vďaka
> nepredvídanéj udalosti, som prišiel na nápad vytáčania s voľnobehom koša
> medometu- malé perpetum a takto vytáčam až dodnes, (prerobenie je za pár
> centov) a to akejkoľvek údržby pohonu a nevymenil by som ho za žiaden el.
> pohon. Pri každom vložení troch plástov, 4-6 krát rýchlo roztočím koš a za
> ten čas odviečkujem ďalšie tri plásty. Pri mojich 75 včelstiev si pohodlne
> stačím úplne sám, bez akejkoľvek sám cudzej pomoci sám. Na prvý pohľad je
> to primitívne, ale suverénne si týmto spôsobom všetok med, každý rok do
> 2,5-3 tony.
> -----------------------------------------------------------Při letošním
> vytáčení se mi porouchal el. pohon medometu a tak jsem se musel z časových
> důvodů vrátit k původnímu s ručním pohonem. Pane Turčáni, Váš způsob
> využití setrvačnosti mě natolik zaujal, že ho v příštím roce vyzkouším.
> Můžete prosím upřesnit Vaše provedení volnoběžky? Předpokládám že podmínkou
> dostatečného dlouhého dotáčení je snížení třecích odporů na minium (v
> patním ložisku, napojení pohonu na koš a zakrytí medometu víkem). Děkuji.
> Přeji Vám a také všem účastníkům konference i našim včelkám v příštím roce
> hodně zdraví, pohody a úspěchů ve včelaření.
>
>
>

Pane Turčáni, Váš způsob využití setrvačnosti mě natolik zaujal, že ho v příštím roce vyzkouším. Můžete prosím upřesnit Vaše provedení volnoběžky? Předpokládám že podmínkou dostatečného dlouhého dotáčení je snížení třecích odporů na minium (v patním ložisku, napojení pohonu na koš a zakrytí medometu víkem).

Celý proces úpravy medometu na voľnobeh pozostáva z jediného zásahu, odmontovať dekel, ktorý udržuje os vodorovného prenosu krútiaceho momentu na kôš. Os koša je položená na ložiskovej guľôčke priemeru asi 8mm a namazať, aj ostatné trecie miesta naolejovať.
Pri vytáčaní medu medomet zakrývam le na opačnej strane, nikdy som s tým problém nemal!
Točenie koša je ľavotočivé! preto i odviečkované plásty sa hornou latkou kladú do koša po ľavej strane ruky.
Na vytočenie jednej strany plástu točím naplno kľuku do ľava asi 4-6 krát a počas vytáčanie odviečkujem ďalšie plásty.
Výsledok pri vytáčaní tekutých medov je dokonalý, netreba sa vracať k druhému točeniu.
Plást sa ani pri vysokých obrátkach netrhajú, ak je plocha steny s pletivom rovná!

Na brzdenie koša (má tendenciu sa dlhodobo otáčať), môžete vymyslieť vhodné "udělátka", ale na začiatok na oskúšanie voľnobehu stačia aj kliešte z tvrdého dreva, na jednom konci spojené kovovým závesom, alebo spojenie pevnou kožou!

Čas vytáčania úľa potom závisí od odobratia medových plástov včelám a ich odviečkovania, voľnobeh to umožňuje, pretože ruky máte voľné.

Takže jsem byl zvědavý , co tím AT myslel. Takže na mém medometu logar s ručním vytáčením to funguje také bez jakékoliv úpravy. S tím olejem bacha. Po umytí se mi na kuličku dostala voda , po vysušení pak ložisko někdy pískalo. Po použití kapičky slunečního oleje bylo promazání to šlo opět volně , ale takový olej časem zatuhne , nutno otřít a opět namazat. Minerální olej v tomto případě asi nelze doporučit.

Takže jsem byl zvědavý , co tím AT myslel. Takže na mém medometu logar s ručním vytáčením to funguje také bez jakékoliv úpravy.

Lenže ja Logar nemám a neuvažujem ho kúpiť, mne stačí obyčajný u vás možno pred 30 rokmi vyrobený trojrámikový medomet. Aj takto sa dá dívať na ekonomiku. Môj životný horizont je už na dohľad a keďže s troch synov a troch zaťov nemá ani jeden vzťah nebudem už do kúpy medometu investovať.

Dnešní ruční pohony mají na klice zubovou spojku kdy když kliku pustíte tak vyskočí a celé to jede setrvačně.
Takže jsem byl zvědavý , co tím AT myslel. Takže na mém medometu logar s ručním vytáčením to funguje také bez jakékoliv úpravy.
------------------------------------------------------
Děkuji pane Turčani za odpověď. Je zřejmě, že je více druhů (konstrukcí) ručních pohonů medometu. Můj ruční pohon medometu má náhon z vodorovné na svislou osu koše pomocí ozubeného kuželového soukolí. Když uvolním boční víčko převodovky, tak po zatlačení na vodorovnou hřídel (s klikou ) vyjede kuželové kolo ze záběru a tím se umožní dotáčení koše volnoběžně. Medomet je více jak 20 let starý a údajně se prodával v obchodě se včelařskými potřebami. Je na tři rámky, průměru cca 600 mm, modře natřený. Předpokládal jsem pane Turčani, že máte stejný. Tehdy byl pro celou ČSR asi jeden výrobce. S úpravou nebudu čekat až na vytáčení, ale až pojedu na včelín tak se na to podívám. Už se nemůžu dočkat :-). Vorja.

k dostání je i mazivo na bázi silikonu (či teflonu?) určené přímo k mazání potravinářských strojů... takže by neměl být hygienický problém.

Kde to mazivo mají?A jak se to jmenuje?

www.interflon.cz
mažou se s tím mlýnky na maso, míchače těsta atd.

mám fin food lube, je to sprej, teče jako známý konkor, jenže na vzduchu hned ztuhne v bílou vazelínu.

To vyzkouším díky. Jen jestli se později nerozloží na obyč. kysele páchnoucí vazelínu?

Roky mažem trecie plochy, aj pod zvislou osou koša hustejším olejom a nikdy som s tým nemal problé. Veď z bubna medometu med voľne odteká do nádoby a hladina medu nikdy nedosiahne ložisko. Súkolie pohonu koša, mastíme len jemne, aby olej nestekal do medu, potom je zbytočné toľko okolo toho debatovať.

Rostlinné potravinářské oleje jsou pro mazání cehokoliv krsjnš nevhodné právě proto že zasýchají. Kdysi takto máti namazala šicí stroj a dalo dost práce ho vyčistit a znovu uvíst do chodu. Kdysi zde někdo zmiňoval použití vepřového sádla, základ kolomazi a ryze přítodní produkt.

Viděl jsem medomet, kde na hřídeli pod ložiskem byl odnímatelný plstěný prstenec na zachycování stékající mastnoty. Jinak to chce horní ložisko mazat jen velice uvážlivě jen trošku a tužší vazelinou, potom z ložiska nic neteče.
Spodní ložisko zas má být v medometu umístěno tak, aby natečení medu do něho a naopak vytečení čehokoliv z ložiska do medu bylo vyloučeno. Pokud tomu tak není, je buď chybná konstrukce medometu nebo včelař nechá příliš vysokou hladinu medu, která přes zdvižený střed nateče do ložiska.
Takže hledání nějakých "potravinářských" maziv se mně zdá vcelku zbytečné. Kromě toho do každého maziva se poměrně rychle dostane oděr z ložiska a pak už je jednom jestli je nebo není potravinářské, protože je kontaminováno kovem. U klasického černého materiálu železem, u bronzu mědí, cínem a trochu i olovem, u nerezi chromem a niklem ...

Rozvádíte to jako by se tyto látky do medu dostávaly ve velkém množství Přitom se vám medomet v roce točí pár minut v roce a po padesáti letech na hřídelích není viditelné opotřebení. Chtěl bych vidět tu laboratoř která dokáže tu kapku oleje v několika q medu změřit -

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: fotky pohonu- vo?nobeh
> Datum: 03.1.2010 23:08:36
> ----------------------------------------
> Viděl jsem medomet, kde na hřídeli pod ložiskem byl odnímatelný plstěný
> prstenec na zachycování stékající mastnoty. Jinak to chce horní ložisko
> mazat jen velice uvážlivě jen trošku a tužší vazelinou, potom z ložiska nic
> neteče.
> Spodní ložisko zas má být v medometu umístěno tak, aby natečení medu do
> něho a naopak vytečení čehokoliv z ložiska do medu bylo vyloučeno. Pokud
> tomu tak není, je buď chybná konstrukce medometu nebo včelař nechá příliš
> vysokou hladinu medu, která přes zdvižený střed nateče do ložiska.
> Takže hledání nějakých "potravinářských" maziv se mně zdá vcelku zbytečné.
> Kromě toho do každého maziva se poměrně rychle dostane oděr z ložiska a pak
> už je jednom jestli je nebo není potravinářské, protože je kontaminováno
> kovem. U klasického černého materiálu železem, u bronzu mědí, cínem a
> trochu i olovem, u nerezi chromem a niklem ...
>
>
>

Papíry z podložek usuším, měl sesypu do kelímku. http://leteckaposta.cz/740870350.
Na webu mám plastový medomet s převodovkou, která mi zůstala ze starého a bylo ji škoda vyhodit, tak jsem ji využil.Nebo ve Včelařství 244/2005/9. Medomet, který jsem navrhl, nepotřebuje žádné mazání. Přístup shora je volný. Ložisko nosné, a závaží tvoří dole motor na silentblocích. Převodovka taky odpadá. Šířit něco nového, nebo ještě za to platit nehodlám. Ukázka zde jen pro pár diskutérů. http://leteckaposta.cz/258261841.
Už i vědečtí pracovníci vyšli do ulic, ale to je všechno jen o penězích. V krutých podmínkách, úspěch a společenský závazek nás motivoval k lepšímu výkonu více než vysoká finanční odměna. Dnes jde jenom o peníze, a budou stále více chybět, tím více kazit charaktery lidí.Morální kredit se tak vytrácí.
V Novém roce přeji všem chytrým, abyste se obklopovali chytřejšími.
Udrželi nejen včelky ve zdraví a taky svoje zdraví, hodně dobrých nápadů na ulehčení práce, tím si zajistili radost ze včelaření i na horší léta.
B.V.

Základ pro kolomaz byl dehet získavaný suchou destilací borových pařezů v kolomaznických pecích a fermež , sádlo se přidávalo jen do speciálních mazadel.

Pepan

.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: fotky pohonu- vo?nobeh
> Datum: 03.1.2010 22:51:36
> ----------------------------------------
> Rostlinné potravinářské oleje jsou pro mazání cehokoliv krsjnš nevhodné
> právě proto že zasýchají. Kdysi takto máti namazala šicí stroj a dalo dost
> práce ho vyčistit a znovu uvíst do chodu. Kdysi zde někdo zmiňoval použití
> vepřového sádla, základ kolomazi a ryze přítodní produkt.
>
>
>

Dík za info, ahledně výroby kolomazi.

teoreticky to máme zvládnuto...:-)
snad se ti co to měli sílu přečíst doveděli něco nového
jinak odborníků na včely je tu ..... moc .....na elektroniku a motory
??? ( dle definice - odborník je člověk z jiného města - jsme odborníci
všichni...:-)

V podstatě nemá smysl vymýšlet cokoli složitého. A každý bude používat
ke konstrukci to, co zrovna bude mít po ruce a čemu bude aspoň trochu
rozumět nebo bude mít k ruce někoho, kdo tomu rozumí. Samozřejmě pak
přistoupí na řadu kompromisů, které by u kupovaného zařízení nepřekousl.


ještě ke konstrukci ometače - kouknul jsem na blog
Míro pokud tam chceš dát motory napřímo bez převodovky, tak se jim to
asi nebude dlouhodobě líbit (můžu se mýlit- motory nepojedou pod plným
zatížením furt - budou mít čas se chvíli chladit). A pokud máš sílu tak
akorát , tak si zkus představit, co to bude dělat, až na tom bude
hromada vosku, medu a kdovíčeho ještě. Takže by to mělo mít i nějakou
výkonovou rezervu.
Vzhledem k tomu že jsi nic nepočítal a tudíž nemáš žádnou představu o
poměrech uvnitř jednotky, tak až to budeš mít hotové a v záběhu, pamatuj
na to že tvým největším nepřítelem je teplo, takže první sezonu měj co
možná nejčastěji prst na motorech a na chladičích regulátoru. Pokud ti
to za sezonu neshoří, tak ses trefil do použitelných parametrů celé
pohonné jednotky. Jo a pak to nikomu nepůjčuj, protože ten někdo to bude
používat jiným způsobem a měl by provést stejný záběh zařízení jako
ty...:-) což se mu nebude chtít.

PJ

Ahoj Mirku! Vidím že Tobě a nejenom Tobě, ale jakémukoliv kutilovi, který zde řeší různé pohony a další "točivé věci" (-: by se hodila následující informace; jsem modelář a ve světě modelařiny slova jako "stejnosměrný motor" byla jednoznačně přebita výrazem "střídavý motor". Ale pozor nelekat se, není myšlen motor na 400V střídavých, nýbrž např na 12V, tedy napájených např. klasicky z autobaterie. A výhody toho o čem tu mluvím? Inu např střídavý motor Turnigy 2627, o hmotnosti 39 gramů má max trvalý výkon 130 wattů (!), je malý (velikost 26x27mm), max proud okolo 10A, nemá žádné kartáčky a žádný komutátor, je tedy oproti stejnosměrnému motoru vyloženě tichý, nehřeje se tolik. Konkrétně tento motor točí 1200 otáček na volt, to je max 14400 ot/min při 12V. Tak to jen pro ukázku, nabídka střídavých motorů na internetu je s mírnou nadsázkou nekonečná. Účinnost modelářských střídavých motorů se obecně pohybuje okolo 80-90%, to je mnohem vyšší výkon při stejné hmotnosti motoru, než v případě stejnosměrného. Změna smyslu otáčení motoru se provádí přehozením dvou fází mezi sebou. O střídavých motorech se v souvislosti s porovnáváním se stejnosměrnými motory hovoří s mírnou nadsázkou jakožto o nesmrtelných motorech.
K takovému motoru potřebuješ ještě regulátor, to je věcička, která z 12V vyrábí tři fáze pro motor, dává mj. možnost plynulého rozjezdu motoru z 0 do 100%. V regulátoru můžeš aktivovat třeba motorovou brzdu (vhodné třeba u medometu že?) Regulátor nabízí ještě další více či méně užitečné možnosti. Sestavení je jednoduché, tři fáze motoru se prostě připájí ke třem vodičům koukajícím z regulátoru, regulátor se připojí ke zdroji SS napětí (autobaterie) a k regulátoru se ještě jednoduše připojí škatulka s potenciometrem, kterým rozbíháš motor.
Cena zmiňovaného motoru je 12$ + pár dolarů doprava ze zahraničí. Potřebný regulátor např. Turnigy 18A stojí 12$ (+ pár dolarů dopravného) a potřebná ovládací škatulka s poťákem stojí cirka 7$. Podotýkám, že nejsem žádný dealer nebo prodejce, KAŽDÝ si může zmiňované komponenty objednat např na ebayi nebo na hobbycity, nebo s patřičnou marží i v české republice. Pokud se v modelařině neorientuješ, není problém, ozvi se, stačí když nastíníš zhruba požadovaný výkon takové elektrické soustavy, zhruba potřebné otáčky motoru a já ti v tom internetovém moři najdu vhodný motor s réglem, případně jmenované věci dokážu bez příplatku sehnat, objednat, jelikož mám zařízeny mezinárodní bankovní transkace, paypal a tak. Pro hnidopichy znovu podotýkám, toto není reklama, toto je přátelská rada a nabídka přátelské pomoci. Střídavá pohonná soustava a široká nabídka modelářské techniky experimentátorům nabízí nekonečné moře možností, kterak si třeba pastovací hranol roztočit tišeji, bez zbytečné hmotnosti navíc, úsporněji, finančně i výkonově......Pěkné svátky, Libor.

Ale pozor nelekat se, není myšlen motor na 400V střídavých, nýbrž např na 12V, tedy napájených např. klasicky z autobaterie.
---------------------
Tedy velmi zajímavé.
např.
http://www.hobbycity.com/hobbycity/store/uh_viewItem.asp?idProduct=10331&Product_Name=Turnigy__Brushless_ESC_85A_w/_4A_SBEC
http://www.hobbycity.com/hobbycity/store/uh_listCategoriesAndProducts.asp?idCategory=222

ale tak nějak jsem si do dneška myslel, že střídavé motory točí podle frekvence (zhruba). To s těmi otáčkami na volt mě mate.
Jaký krouticí moment z toho dostanu při menších otáčkách?

A můžu k nabíječi zapojit i autobaterii? Nechce to žádnou spec. charakteristiku článků?

Dík za doplnění mezer ve vzdělání.

Karel

Zdravím Vás pane kolego,

ano, ten regulátor skutečně mění frekvenci, ale napětí s tím přímo souvisí. Otáčky na volt jsou u každého motoru psány informativně, aby si každý udělal obrázek, jakých max otáček (po přepočtu) dosáhne při plném plynu a při takovém napětí, jaké máme po ruce, tedy např. autobaterie 12V.
Např. KD36-50-12S 2900kv je tedy co se otáček týče děsná pila, jelikož 2900 rpm/volt x třeba zdrojových 12V dělá 34800 otáček za minutu, k čemu však toto použít (-: to už je pak na vkusu každého soudruha. (-: V závislosti na aplikaci je pak roumné takovémuto motoru poskytnout dodatečný pasivní chladič.

Ten kroutící moment při nízkých otáčkách nejsem bohužel schopen posoudit (ale nebál bych se toho, záleží na zamýšlené aplikaci)

Otázku, zdali "je možno zapojit k nabíječi i baterii" jsem nějak nepobral (?) Zkuste prosím jinak a lépe. (-:

Co se charakteristiky článků týče, tomu regulátoru je to jedno, pobere, Li-Pol, Li-Ion, NiCD, NiMH, PB. Zatímco pulzní zdroje napětí se mu nejspíše líbit nebudou.

Jinak Podkrkonošský potlach se vskutku povedl, gratuluji. Napadlo mne, že bychom mohli této vánoční pohody využít, sezvat ještě další kolegy třeba opět do Trutnova, no a abychom si mohli dát všichni do trumpety, zkusil bych zajistit následný rozvoz domů. (-; Dejte vědět, co si o tom myslíte. Ať se daří, Libor.

Jestli tomu dobře rozumím, to jsou ty motorky, které používají kvalitativně nové (20 let nové) permanentní magnety dotované prvky vzácných zemin, díky vyššímu magnetickému toku a stálosti je s nimi možné udělat mnohem menší a lehčí elektromotorky stejného výkonu než jsou starší elektromotorky z nějakých vraků aut a podobně.
Vinutí potom je pouze na statoru, zatímco na rotoru jsou pouze permanentní magnety. Źívotnost motorku je potom určena pouze životností ložisek, ne jako u těch starých životností komutátoru a uhlíků. Z toho plynou i ty podstatně vyšší provozní otáčky, které taky přispívají k miniaturizaci motoru vzhledem k výkonu. Jestli jsem napsal nějakou blbinu, tak mě opravte.
Tak už je zlevnili na rozumnou úroveň, před lety jsem na ně narazil, když jsem hledal možnosti k pohonu medometu, ale tehdy byly v porovnání s dynamy z vraků příliš drahé.

Tyto jednoúčelové modelářské motory jsou charakteristikou definovány v
názvu typu. Krouťák se dá spočítat, nebo nejlépe změřit v nějakém
ústavu, stačí také pro výpočet navštívit wikipedii. Pokud to chápu
dobře, tak ty otáčky nakonci jsou na voltu, takže se násobí. Pro
normální aplikace ve včelařství se ale potřebuje buď něco hotového,
nebo snadno předělatelného. Jestli jsem četl například web Míry. P.
tak to neberte prosím jako osobní kritiku ale jako prostý jev ať tu
zase kolegové nebásní o křivdách, každý si třeba neporadí se vším.
Třeba Míra si neporadí jen s obyčejným osazením a spájením součástek
na desku a ponechá to jinému. Protože to není tak jednoduché něco
sestrojit. A řešit motor co má třeba 50A a při 20V desetitisíce
otáček? Nevím, jestli je to pravé ořechové pro třeba obyčejný ometač.
V akuvrtačce je :
akumulátor, motor, měnič, sklíčidlo, vyřešený revers

V nějaké Bauakci může jít o pakatel a opravdu o hotové řešení pohonu.


_gp_


2009/12/25 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> Ale pozor nelekat se, není myšlen motor na 400V střídavých, nýbrž např na
> 12V, tedy napájených např. klasicky z autobaterie.
> ---------------------
> Tedy velmi zajímavé.
> např.
> http://www.hobbycity.com/hobbycity/store/uh_viewItem.asp?idProduct=10331&Pr
> oduct_Name=Turnigy__Brushless_ESC_85A_w/_4A_SBEC
> http://www.hobbycity.com/hobbycity/store/uh_listCategoriesAndProducts.asp?i
> dCategory=222
>
> ale tak nějak jsem si do dneška myslel, že střídavé motory točí podle
> frekvence (zhruba). To s těmi otáčkami na volt mě mate.
> Jaký krouticí moment z toho dostanu při menších otáčkách?
>
> A můžu k nabíječi zapojit i autobaterii? Nechce to žádnou spec.
> charakteristiku článků?
>
> Dík za doplnění mezer ve vzdělání.
>
> Karel
>

Mně ty modelářské motorky připadají, že to jsou v podstatě klasické synchronní třífázové elektromory. Rozdíl je akorát v tom, že jejich mechanické provedení - ložiska, pevnost rotoru proti odstředivým silám je děláno na velmi vysoké otáčky stejně tak jako vinutí na statoru je dělané pro vyšší kmitočty. Při takhle vysokých otáčkách, až několik desítek tisíc jde převážná část výkonu nebo všechen výkon na překonání odporu a proudění vzduchu, motorek tedy funguje vzhledem k synchronním otáčkám v režimu trvalého prokluzu a jeho otáčky jsou potom velmi závislé na zatížení. Charakteristika motorku je potom velice závislá na charakteristice toho třífázového střídače, ten musí mít nějaký řízený výstupní odpor přizpůsobený parametrům motorku, protože synchronní třífázový motor v režimu prokluzu otáček neboli rozběhovém režimu má vstupní proud omezený pouze ohmickým odporem vinutí. Takže napájený z tvrdého třífázového zdroje by v takovém režimu velice rychle shořel. Výhoda je aspoň ta, že se nejedná o síťové napětí, tudíž střídač nemusí být dělaný bezpečně proti dotykovému napětí a může být všelijak samodoma zbastlený.

Tak se budu muset zapojit taky... ale už to nebude o včelách...:-)

k synchronním otáčkám v režimu
trvalého prokluzu

blbost - pokud je synchronní není tam prokluz! poud by se to dostalo
do tohoto režimu regulátor to odpojí

jde převážná část výkonu nebo všechen výkon na překonání odporu a proudění
vzduchu,

ano ale musí tam být našroubovaná vrtule která to proudění vzduchu
vytváří ... na co by to pak bylo.... a věřte že ta letadla umí stoupat
kolmo do nebe ... a hodně rychle!

Regulátor v prvé řadě drží natvrdo otáčky podle požadavků na vstupu.
Pokud se mu nedostává výkonu z baterie pak snižuje výkon. Jinak je tam
zpětné měření parametrů motoru, mám dojem že až na úroveň polohy rotoru
vůči magnetickému poli. Umí to i rozběh nejsou tam skokové změny ve
výstupních parametrech. Je to pro letadla a tam se všechno optimalizuje
na nejmenší ztráty a nejmenší hmotnost.
Regulátor je docela chytré zařízení a je i relativně blbovzdorné. Sám se
odpojí se v případě krize....vysoký proud, vysoká teplota...
Regulátor se NEDÁ zbastlit doma...je to sice jednoduché - pár součástek
a procesor, ale už je to výkonová elektronika a program do procesoru bez
dost velkých znalostí problematiky nejde napsat.

Otáčky na volt.
je to orientační číslo - regulátor má určitý rozsah napájecího napětí.
(2článek lipol má cca 7,4V a 3článek 11,1V ) tím pádem vím že mi motor
bude se stejnou vrtulí a s 3článkem točit o x otáček více. Tudíž mohu
mít rychlejší letadlo, nebo musím dát větší vrtuli nebo....ať žijou
teorie...
Regulátory mají možnost připojit 1-2články nebo 2-4 nebo i více. takže
rozsah napájecích napětí je obrovský a jako konstruktér musím mát
představu o parametrech použitého motoru - vždyť jde o každý gram navíc.

a samozřejmě akuvrtačka bude pro standartního včelaře technika (ne
elektronika) vždy lepším řešením než holý vysokovýkonný modelářský motor.

snad jsem trochu osvětlil problematiku regulátorů...:-)
Hezký den přeje
Petr Jarolím


R. Pol?ek napsal(a):
> Mně ty modelářské motorky připadají, že to jsou v podstatě klasické
> synchronní třífázové elektromory. Rozdíl je akorát v tom, že jejich
> mechanické provedení - ložiska, pevnost rotoru       proti odstředivým silám je
> děláno na velmi vysoké otáčky stejně tak jako vinutí na statoru je dělané
> pro vyšší kmitočty. Při takhle vysokých otáčkách, až několik desítek tisíc
> jde převážná část výkonu nebo všechen výkon na překonání odporu a proudění
> vzduchu, motorek tedy funguje vzhledem k synchronním otáčkám v režimu
> trvalého prokluzu a jeho otáčky jsou potom velmi závislé na zatížení.
> Charakteristika motorku je potom velice závislá na charakteristice toho
> třífázového střídače, ten musí mít nějaký řízený výstupní odpor
> přizpůsobený parametrům motorku, protože synchronní třífázový motor v
> režimu prokluzu otáček neboli rozběhovém režimu má vstupní proud omezený
> pouze ohmickým odporem vinutí. Takže napájený z tvrdého třífázového zdroje
> by v takovém režimu velice rychle shořel. Výhoda je aspoň ta, že se nejedná
> o síťové napětí, tudíž střídač nemusí být dělaný bezpečně proti dotykovému
> napětí a může být všelijak samodoma zbastlený.
>
>

V tom případě, pokud tam není prokluz, tak mikroprocesor v regulátoru nadstavuje kmitočet napájení do motorku podle vstupního napětí, aby se vyhovělo udávanému parametru otáčky na volt napájení. Rozumím tomu dobře?

ne ne - otáčky na volt jsou parametr pro nákup motoru a pro určení max
otáček při použití mého konkrétního typu baterie

kmitočet motoru nastavuje procesor regulátoru podle požadavku na páce
vysílače, to se přenáší rádiovým signálem do přijímače v letadle a tam
se do regulátoru dodávají impulsy s šířkou závislou na poloze páky na
vysílači. Takže (snad) jednoduše řečeno - přímým vstupem na drátech
regulátoru jsou impulsy s různou šířkou - podle požadavku na otáčky. A
regulátor podle toho, jaké má možnosti napájení a podle toho, co naměří
na motoru dodá energii do motoru, aby nevypadl ze synchronismu, aby
nepokleslo příliš napájecí napětí, aby nepřekročil max proud..... je to
frekvenční měnič, takže se stojícím motorem pomalu najíždí s frekvencí o
0 až po max., podle toho, co je motor schopen při daných magnetických
poměrech udržet v synchronním režimu.

mimo jiné ještě regulátor hlídá a měří baterii, takže pokud dojde k
poklesu napětí na baterii, tak to dá vědět snížením výkonu nebo úplným
zastavením motoru a musíte stáhnout plyn na minimum a pak máte poslední
šanci doletět s omezeným výkonem na zem.

uf
PJ

R. Pol?ek napsal(a):
> V tom případě, pokud tam není prokluz, tak mikroprocesor v regulátoru
> nadstavuje kmitočet napájení do motorku podle vstupního napětí, aby se
> vyhovělo udávanému parametru otáčky na volt napájení. Rozumím tomu dobře?
>
>

Jinak tento typ pohonu je samozřejmě úúúúžasný.... sám se těším, až
někoho napadne dát to třeba do kuchyňského robota , si to představte
.... 500W motor s obrovským momentem a s rozsahem otáček od 0 do cca
1500??? s vyřešenými ochranami a regulací.... sice na 220V
Akorát si asi budem muset nekolik let počkat.... až to někoho napadne...
a pak dalších dost let na to, až se na tom něco ulomí...:-) ... do té
doby můžem přemýšlet do čeho to zabudujem.
PJ

Já bych odhadnul, že první to půjde do vrtaček, vysavačů a jinde, kde jsou už dnes vysokootáčkové komutátorové motory. Visí to nejspíš na dostatečně odolné elektronice pro síťové napětí a asi ještě pořád na ceně. Vzrůst účinnosti a omezení zahřívání bude velký.
Jinak, jestli se nepletu, jsou elektromotorky s neodymovými magnety už dlouhodobě používány v robotech, různé pohony přímo na pohyblivých ramenech, kde je nízká hmotnost vzhledem k výkonu důležitá.

Takže za prvé konkrétní regulátor nebo aspoň konkrétní program regulátoru musí být spasován s konkrétním motorem.
Za druhé napětí na jeden volt krát počet otáček na volt je maximální počet otáček a asi i výkon, regulátor potom může nadstavovat libovolně nižší otáčky. Přitom hlídání synchronizace, hlídání teploty, nadstavování krouticího momentu takového, aby motorek nebyl přetížen, je vnitřní záležitostí regulátoru.
Takže bych to shrnul, pokud by vyhovovaly otáčky nebo by je šlo rozumným způsobem snížit, u medometu z cca 30 tisíc na takových 200 - 500 za minutu, dá se komplet regulátor s tímto motorkem ve včelařství použít jako docela komfortní pohon, s jištěním a s regulací v poměrně širokém rozsahu otáček? A pro pohon někde mimo síť s poměrně velkou účinností.
Děkuji.

- Takže za prvé konkrétní regulátor nebo aspoň konkrétní program
regulátoru musí být spasován s konkrétním motorem.

Ani ne regulátor snese relativně velký rozptyl parametrů motorů . Mají
automatické nastavení parametrů a některé se dají i nastavit
programovacími kartami. nebo i přímo pomocí vysílače. Jiné nastavení než
automatické se používá, až když to nefunguje a vypadává ze synchronismu
při zatížení.

- Za druhé napětí na jeden volt krát počet otáček na volt je maximální
počet otáček a asi i výkon, regulátor potom může nadstavovat libovolně
nižší otáčky. Přitom
- hlídání synchronizace, hlídání teploty, nadstavování krouticího
momentu takového, aby motorek nebyl přetížen, je vnitřní záležitostí
regulátoru. Takže bych to
- shrnul, pokud by vyhovovaly otáčky nebo by je šlo rozumným způsobem
snížit, u medometu z cca 30 tisíc na takových 200 - 500 za minutu, dá se
komplet
- regulátor s tímto motorkem ve včelařství použít jako docela komfortní
pohon, s jištěním a s regulací v poměrně širokém rozsahu otáček? A pro
pohon někde mimo síť s poměrně velkou účinností.

Ano dalo by se to tak říct.

Tak to shrnu.
koupíte motor k němu regulátor a koupíte nebo vyrobíte ( třeba
http://web.quick.cz/PetrLBC/tester.htm) krabičku s potenciometrem na
nastavení otáček. všechno to zapojíte podle návodu k regulátoru
nastavíte parametry regulátoru připojíte k BATERII a můžete točit.
ALE MUSÍTE ZAJISTIT CHLAZENÍ!!!! je to pro letadlo které se pohybuje
rychlostí 50-200km/h

ještě mě napadlo pro reverz by bylo lepší mít regulátor pro auto, ale ty
se dělají s relativně malým výkonem. Reverzace se sice dá jednoduše
udělat přehozením dvou fází, ale musí se to dělat v klidu. I když to
odpojíte pod zatížením tak ohrozíte spínací tranzisory regulátoru.

samozřejmě používate to mimo oblast použití takže veškeré záruky jdou do
háje...že
jinak u nás regulátory vyrábí několik firem takže by mohli i poradit ...
ale asi nebudou mít s tímto žádné zkušenosti a minimální ochotu zadarmo
něco vyrábět zadarmo..... ale možná se mýlím


ještě ...:-) když vyrábíme .... dá se vyrobit i ten motor... sám
předělávám motorky z CD mechanik ... vyhodí se původní magnet sundá se
vinutí ... nalepí se neodymové magnety ... a navine se nové vinutí z
tlustšího drátu. http://www.powercroco.de dá se udělat i 1kW motor
....:-)


ještě ceny cca 480W pohon
regulátor 40A 1500-2000kč
motor 1500kč
je to dražší firma takže se to dá koupit i levněji

Zaujalo mě použití jako vřeteno a jak tak čtu je to ono.

pokud se jedná o vřeteno nějakého nc strojku tak bych řek že jo, ale opět pozor na chlazení a napájecí napětí ve všech návodech je věta o nepoužívání jiných zdrojů než akumulátorů, ale to by se mělo dát vyřešit nejakým bytelným zdrojem s transformátorem a s hromadou kondenzátorů
a pokud budete opracovávat železo tak pozor na piliny - neodymové magnety jsou cca 10x sivnější než obyč magnety a pokud něco nacucnete do motoru je to o kompletní sborce a rozborce motoru včetně odpilinění pomocí lepící pásky.... velice příjemná práce

Byl bych opravdu opatrný s aplikací na pohon včelařských zařízení. Mám s tím zkušenosti v klimatizační a ventilační technice (můj obor). Nelze dlouhodobě zatěžovat motory na nízkých frekvencích, nebot se přehřívají. Spodní únosná mez je 30% jmenovitých otáček. Kroutící moment se značně snižuje, tudíž i výkon motoru.
Proto bych raději zůstal u řešení př. Pazderky. Vrtačka je vybavena vším potřebným a je relativně levná a vysoce odolná.

Jarolím Petr:
Tak se budu muset zapojit taky... ale už to nebude o včelách...:-)
---------------
Naopak, bude to o příslušenství ke včelám.

Zaujalo mě použití jako vřeteno a jak tak čtu je to ono.

A o jednu nulu míň jak amatérská vřetena a o více nul než profi. :-))
Já jsem zatím používal jako vřeteno horní frézku - ale tam jsou ty kartáče opravdu krátkověké.

Jsem zvědav kdy tato technologie spadne do opravdového lowendu v mixérech, vrtáčkách atd. :-)

Díky za vvsvětlení.

Karel