76590

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Kvasnička Karel Mgr .((Plzeň-město)) (e-mailem) --- 3. 8. 2006
Nevytočitelný med

jsem začínající včelař. Včera jsem chtěl vytáčet, resp. pokoušel se vytočit med, leč i přes veškerou snahu se mi to nepodařilo. med držel v rámcích a neměl ani smahu vytéci ať z odvíčkovaných částí tak z z nezavíčkovaných. nakonec jsem toho nechal, protože se plásty v medometu začaly lámat. Prosím o radu jak tento med získat, a co to způsobilo jak tomu předejít. Podle sousedů včelařů je stejný problém stejný v celém okolí
A ještě jeden dotaz mám, jak se získává a zpracovává propolis. stačí mi třeba jen i odkaz na nějaké webové stránky.
díky
karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (194.138.39.56) --- 3. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med

Propolis se seškrabává z rámků, nástavků atd. Já to dělám v zimě, kdy je propolis křehký. Teď je plastický (teplem) a špatně se mi to dělá.
Ale teď je vhodná doba pro produkci propolisu. Na rámky se položí například síťovina na mouchy, na to špejle atd a třeba igelit a včely to zatmelí. V zimě se to pak snadno vydrolí.
Zpracování viz třeba http://www.ceskymed.cz/propolis.htm.

No a ten med. Viz melicitoza. například zde v konferenci.
Jak dostat cementový med z plástů?
Po kalamitě před třemi roky se mi osvědčilo plásty s cementovým medem dát do nástavků a podsadit pod polodové těleso na jaře. Byly to nízké nástavky a nízkonástavková metoda. Plodové těleseo mi plásty pěkně projelo a měl jsem toho roku nebývale silné včely. Kraje, kde to zůstávalo, jsem případně při prohlídce kropil vodou, po sezóně jsem dílo vytavil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (194.138.39.56) --- 3. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med

Propolis se seškrabává z rámků, nástavků atd. Já to dělám v zimě, kdy je propolis křehký. Teď je plastický (teplem) a špatně se mi to dělá.
Ale teď je vhodná doba pro produkci propolisu. Na rámky se položí například síťovina na mouchy, na to špejle atd a třeba igelit a včely to zatmelí. V zimě se to pak snadno vydrolí.
Zpracování viz třeba http://www.ceskymed.cz/propolis.htm.

No a ten med. Viz melicitoza. například zde v konferenci.
Jak dostat cementový med z plástů?
Po kalamitě před třemi roky se mi osvědčilo plásty s cementovým medem dát do nástavků a podsadit pod polodové těleso na jaře. Byly to nízké nástavky a nízkonástavková metoda. Plodové těleseo mi plásty pěkně projelo a měl jsem toho roku nebývale silné včely. Kraje, kde to zůstávalo, jsem případně při prohlídce kropil vodou, po sezóně jsem dílo vytavil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
pierre (195.122.213.54) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med

Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši nezmiňovat. Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak snad jako velkochov a brát to jako zdroj peněz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Eman (194.149.115.254) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med

http://www.beedol.cz/files/Cement.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
164410 (193.165.75.141) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med

Ale to cele je Vase volba. Nikdo Vas nenuti vcely chovat. Je zbytecne nadavat vsem okolo. Bud to prijmete se vsemi atributy, ktere to ma, nebo se vcel zbavte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radek Krušina (195.39.121.166) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med

Pierre napsal:

>Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
>plástech.

To nejsi sám. Podobné problémy mají zřejmě v celé republice tam, kde jsou jehličnaté lesy. Největší pohroma by ale nebyla ta nemožnost vytočení, ale nebezpečí pro včely, pokud na tom budou zimovat.

>Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
>pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že
>to je obyčejná krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s
>tim tu taky chybí.

Na to už reagoval Eman, a dost se napsalo v jiných vláknech a zřejmě i v minulých letech.
Kdo choval včely i v r.2002 a má kolem les, tomu už asi nemusí nikdo víc popisovat, co je to melicitóza. V následném roce poskytnul stát tuším několik desítek miliónů korun na znovuobnovená včelstva včelařům, kterým přes zimu uhynuly na melicitóze včely.

>Taky mi nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely
>jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se je udržet. A jít
>do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si
>kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši nezmiňovat.
>Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no
>nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak
>snad jako velkochov a brát to jako zdroj peněz.

Mě debaty o včelách nenadzvedávají.
Rád o včelách diskutuji.
A dnes včelaří opravdu jen Ti, pro koho je včelaření koníčkem.
Zřejmě i velkovčelař, který by neměl včely jako koníčka, by své aktivity na zbohatnutí přenesl v dnešní době do jiného odvětví.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 8. 2006
3 kategorie včelařů Re: Nevytočitelný med

No já si myslím, že jsou tři vyhraněné kategorie včelařů.
První je včelař ze záliby. Ten má doma na zahradě tak 4 včelstva a dělá na
100 % jen se včelami. Nemusí se starat o levný cukr, protože pro svoje 4
včelstva to je pakatel, nemusí se starat o prodej medu, protože co
nespotřebuje, rozdá v rodině, nemusí se starat o to, jestli se se včelami
nimrá v zadováku nebo jestli s nimi pracuje rychle v nastavku, protože ty 4
včelstva stihne udělat vždy. Nemusí mít žádnou speciální pracovnu nebo
místnost, jen trochu místa ve sklepě, kde skladuje medomet a pár rámků. Ale
taky musí počítat s tím, že se mu vynaložené peníze nevrátí.
Druhá je včelař přivýdělkový. Ten má tak cca 30 včelstev na dvou
stanovištích, má v úlech a ve vybavení hodnotu ve výši nějakých pár
měsíčních platů, má nějakou stálou trvalou pracovnu a se včelami pracuje tak
polovinu, třetinu ? času, zbytek tráví přípravou a prodejem medu, hledáním
levného cukru a dalšími aktivitami, které by měly zajistit, že jeho
včelaření bude ziskové. Za komunistů se těmto včelařům dařilo dobře, nyní
ceny medu šly dolů, rentabilita je většinou fuč, takže tato kategorie je
dneska spíše přechodný stupeň mezi zájmovým včelařem ( včelař se na to
vykašle a nechá si jen pár včelstev na zahradě pro zálibu) a mezi
profesionálním včelařem, přivýdělkovým včelařením se mohou během pár let
otestovat předpoklady včelaře a konkrétní technologie i konkrétní oblast pro
profesionální včelaření.
Třetí je včelař profesionální s několika stovkami včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pierre" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 1:18 PM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
> plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
> pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná
> krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi
> nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár
> měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic
> moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši
> nezmiňovat. Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no
> nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak snad jako
> velkochov a brát to jako zdroj peněz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Karel (194.138.39.55) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med

Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná krystalizace.
........ Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak, vyšla asi před rokem v Gradě. ......

A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí,
...............
Na to jsou včelaři kofři, jen fňukají že to nikdo dělat nechce a že jich ubývá, ale musí se to přeložit do odborářštiny = je třeba nás lépe zaplatit a dotovat. Protože kdyby byl skutečný zájem o nové včelaře = konkurenty, tak je mnoho způsobů jak je dostat do kolektivu, ke včelaření a pomoci jim.
Takže by bylo Včelařství volně dostupné a na internetu, na webu dále rady jak začít, adresář základních organizací, běžně by se konaly kursy pro začínající včelaře atd.
Teď je mnoho začínajícíh včelařů v poněkud kritické situaci a jediné pomoci, které se jim dostane od ČSV je sdělení "Podle informací, jež přicházejí od včelařů na sekretariát ÚV ČSV, probíhá v řadě oblastí naší republiky medovicová snůška. Ta je však komplikována melecitózou, způsobující vznik tzv. cementového medu. Ten již po několika dnech nelze vytočit. Z tohoto důvodu doporučujeme všem našim členům, aby se urychleně seznámili s odbornou literaturou týkající se této problematiky, popřípadě si své vědomosti a zkušenosti obnovili a poznatky aplikovali v praxi.
Na pomoc našim členům uvádíme nejdostupnější zdroje informací o melecitóze a cementovém medu. Zároveň upozorňujeme, že tento seznam informačních zdrojů si nedělá nárok na úplnost. "
No a protože noví včelaři mnohdy ještě nejsou členy, nebo jen krátce tak jsou v háji, protože Včelařství je jen pro členy a OVP si v trafice taky nekoupí.
Ale zato si udělají jasnou představu, o co jde, a že je to jen na nich a na nikoho nemají spoléhat.
Správná zásada chovatele = Slabochy netrpět :-)
Karel




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med

Karel napsal:> ....... Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak,
vyšla asi
> před rokem v Gradě. ......

Haragsim vydal okolo roku 1968 knihu "Medovice a včely". To z Grady je
nějaké jeho doplněné vydání?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 8. 2006
Re: Nevyto?iteln? med

Od: Radim:
> Karel napsal:> ....... Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak,
> vyšla asi
> > před rokem v Gradě. ......
>
> Haragsim vydal okolo roku 1968 knihu "Medovice a včely". To z Grady je
> nějaké jeho doplněné vydání?
........

http://www.google.com/search?hl=cs&lr=&ie=UTF-8&oe=UTF-8&q=Haragsim

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
pierre (195.122.213.54) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med

Všem moc díky za rady. Vzhledem k tomu, že se v tom plácám pár měsíců, moc literatury jsem nepročetl,navíc shánět něco pět minut po dvanácté... Navíc literatura a různé školení pro začátečníky nic moc. Když řešíte jak sundat včely z plástů, kdy nandat medníky a kdy začít vytáčet,jsou rady jak chovat matku, potřebnost oddělků ap. na dvě věci.Co se týká mé zmínky o propagaci včelaření, nechtěl jsem se nikoho dotknout, jen mi zarazil způsob a množství peněz na to vynakládaných a porovnání s realitou.
Uvítal bych tipy na nějaké stránky věnované i začátečníkům spíše s praktickými radami, na různé spolky a organizace už jsem našel. Předem dík.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med

K té propagaci včelaření vedení Českého svazu včelařů poněkud zaspalo, z
dřívějška pro ně byl ideální, jak jsem psal dříve ten zájmový včelař, který
si vrtá ve svých úlech a včelách, s nadšením přijímá barevný časopis
Včelařství na křídovém papíře, spolkaření ho moc nezajímá a když je dobrý
rok, tak musí známým prodat toho medu o něco víc, aby se ho zbavil a jiné
problémy nemá. Že existují větší včelaři, kteří musí svůj med každý rok
prodávat i v podstatě neznámým lidem, aby se ho zbavili, že se někteří lidé
zkoušejí uživit výkupem a zpracováním českého medu, že vznikají
profesionální včelařství, to šlo dlouhou dobu mimo toto vedení, případně
vedení ČSV na tyto lidi ještě útočilo kvůli nízkým výkupním cenám medu. V
současné době probíhá ve vedení ČSV pod tlakem těchto včelařů "mírný pokrok
v mezích zákona", přicházejí tam postupně noví lidé, ale je velice
pravděpodobné, že některým jiným lidem ve vedení ČSV se to jeví jako zásadní
rychlé revoluční změny a tudíž na takovou "nevýznamnou" věc jako propagaci
včelaření moc času nemají.
K těm začátečníkům, mám pocit, že autoři ve svatém nadšení pro nástavkové
úly a v svatém opovržení pro předchozí úly, univerzály a zadováky zavrhli
úplně všechnu předchozí včelařskou literaturu včetně podrobných popisů, jak
s těmi včelami vlastně zacházet, které ti začátečníci vlastně potřebují. A
novou zatím nevytvořili. Z dnešní literatury by snad něco mohlo být v
překladu z němčiny od G. Liebiga "Včelaříme jednoduše", v té knize to je
napsáno skutečně jednoduše a přitom dost kompletně. Jinak třeba velice
podrobně a polopatisticky pro začátečníka je to napsáno třeba v knize D.
Šrobala a kolektivu "Včelařův rok" v části "jak pracujeme se včelami" Já ji
mám ve vydání z roku 1967 a tam to je na straně 60 až 64. I jinak tam je
spousta velice užitečných věcí pro začátečníka, ale taky spousta beznadějně
zastaralých věcí, které začátečník nemůže identifikovat. Čtvrtina věcí z té
knihy platí bezvýhrady dodnes, čtvrtina by se musela trošku upravit a
polovina napsat znova na dnešní "nástavkové"podmínky, pak by ta kniha byla
pro začátečníky ideální. Pro členy ČSV by měla být tato kniha dostupná přes
zápůjčku z včelařské knihovny, předpokládám, že ještě existuje. Jinak je
třeba hledat, procházet včelařské prodejny a výstavy, kde ty knihy jsou a
prohlížet a prohlížet. Na internetu nevím, jestli je něco pro začátečníka.
Hodně kvalitních věcí je na http://www.n-vcelari.cz , ale pro úplného
začátečníka to asi moc není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pierre" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 8:51 PM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Všem moc díky za rady. Vzhledem k tomu, že se v tom plácám pár měsíců, moc
> literatury jsem nepročetl,navíc shánět něco pět minut po dvanácté... Navíc
> literatura a různé školení pro začátečníky nic moc. Když řešíte jak sundat
> včely z plástů, kdy nandat medníky a kdy začít vytáčet,jsou rady jak
chovat
> matku, potřebnost oddělků ap. na dvě věci.Co se týká mé zmínky o propagaci
> včelaření, nechtěl jsem se nikoho dotknout, jen mi zarazil způsob a
> množství peněz na to vynakládaných a porovnání s realitou.
> Uvítal bych tipy na nějaké stránky věnované i začátečníkům spíše s
> praktickými radami, na různé spolky a organizace už jsem našel. Předem
dík.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Petr J. Borsky (e-mailem) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med

Radim Polášek wrote:

> Z dnešní literatury by snad něco mohlo být v
>překladu z němčiny od G. Liebiga "Včelaříme jednoduše", v té knize to je
>napsáno skutečně jednoduše a přitom dost kompletně. Jinak třeba velice
>podrobně a polopatisticky pro začátečníka je to napsáno třeba v knize D.
>Šrobala a kolektivu "Včelařův rok" v části "jak pracujeme se včelami"
>
Jako začátečník si obě knížky nemohu vynachválit, jen jsem měl před
Pierrem asi tu výhodu, že jsem si je odpředu dozadu a zpátky několikrát
přečetl ještě než jsem získal první včelstvo.

Obzvlášť teď jsem za ten Včelařův rok rád, neb jsem se dostal ke čtyřem
včlelstvům v budečácích - zatím jsem ale nic jiného než nástavky
nezkusil. Ale i to beru za dobrou náplast za svá spálená včelstva...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Richard Baťa (195.113.148.193) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med

Já jsem řešil podobný problém asi před 5 - 6 lety.Moje tehdy 18ti letá dcera si( ale spíš mi) v rozmezí cca 14 dnů přinesla dva roje - že bude chovat včely. Pak mi suše sdělila, že před maturitou má moc učení a jestli bych se o ně chvilku nestaral. Činím tak dodnes, máme s dcerou dohromady 10 včelstev, ale ona už dnes nebydlí doma , takže... Když jsem do toho takhle spadl, prolezl jsem antikvariáty a pujčil si u místních včelařů všechny výtisky včelařství, která vyhrabali na půdě. A pochopitelně internet. Když je zájem jde to. Takže přeji hodně úspěchů

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med

Petr J. Borsky
> Obzvlášť teď jsem za ten Včelařův rok rád, neb jsem se dostal ke čtyřem
> včlelstvům v budečácích - zatím jsem ale nic jiného než nástavky
> nezkusil. Ale i to beru za dobrou náplast za svá spálená včelstva...

Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 11:14 PM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Radim Polášek wrote:
>
> > Z dnešní literatury by snad něco mohlo být v
> >překladu z němčiny od G. Liebiga "Včelaříme jednoduše", v té knize to je
> >napsáno skutečně jednoduše a přitom dost kompletně. Jinak třeba velice
> >podrobně a polopatisticky pro začátečníka je to napsáno třeba v knize D.
> >Šrobala a kolektivu "Včelařův rok" v části "jak pracujeme se včelami"
> >
> Jako začátečník si obě knížky nemohu vynachválit, jen jsem měl před
> Pierrem asi tu výhodu, že jsem si je odpředu dozadu a zpátky několikrát
> přečetl ještě než jsem získal první včelstvo.
>
> Obzvlášť teď jsem za ten Včelařův rok rád, neb jsem se dostal ke čtyřem
> včlelstvům v budečácích - zatím jsem ale nic jiného než nástavky
> nezkusil. Ale i to beru za dobrou náplast za svá spálená včelstva...
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Petr J. Borsky (e-mailem) --- 7. 8. 2006
Jak přečkat zimu v zadováku

Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
ořechové.

V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?

Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).

Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.

Zdraví

Petr B.

Radim Polášek wrote:

>Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
>technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
>na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
>potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
>medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
>nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
>velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
>zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
>symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
>doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
>vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
>jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
>
>R. Polášek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 7. 8. 2006
Re:Jak přečkat zimu v zadováku

Radim Polášek wrote:
>
> >Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
> >symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
> >doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
> >vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
> >jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
......

Kterého stojánku se toto týká? Osobně znám tovární Budečáky a ty mají v originální podobě plodišťní česno na pozinkovanou "zástrčku" k pravé straně, Moravský univerzál je na poloteplo (či polostudeno), ... cosi mi říká, že umístění česna na střed se zavedlo s úly - stojánky a nástavky nastudeno. (také listováky) Podle mě není běžné vidět u továrních úlů nateplo česno nastřed rámku.

Jinak k tomu zimování v medníku. Znám osobně člověka, který prohlašuje a já mu věřím, protože je to dost věrohodný člověk, že zimování v medníku a také rámkovou míru k němu dojela někdy kolem roku 1960-70 okoukat Racionalizační komise (určitě svazáci tento temín znají) a posléze, když byly postupy se zimováním v medníku p. prof. Sylvou Kubišovou ověřeny a popsány jako popisný návod ve Včelařství, tak se začalo po uveřejnění tohoto článku hojně využívat zimování v medníku.

Ten člověk je příčinou mého zájmu o včely a včelaření a znám jeho dvojáky jako své boty, které mají taktéž známky dvojtého Budečáku s bočním krmením a plodišťními česny doboku.

K tomu zimování. Jde o prostředí, kde se hojně vyskytuje pozdní snůška z jetelovin a fenyklu, jde oto, že je včelstvo pomalým způsobem dokrmováno a jde oto, že je před touto pozdní snůškou odstraněna mateří mřížka a matka vlastně, z velké části nultého stáří, klade za takových podmínek s přínosem sladiny a dokrmováním jak o život. Ty dvojáky jsou naskládány na tři patra x 5 ks vedle sebe = 30 včelstev ve včelínu a zimování probíhá bez zužování.

K tomu ještě dodám, že šířka toho rámku je 37O, výška 380, a loučková šířka 38 - 40 mm (klasické zadovácké mezerníky = válečky 10 mm). A to s počtem 11 a 11 rámků do 10 mm mezi plodištěm a medníkem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re:Jak přečkat zimu v zadováku


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka

> K tomu ještě dodám, že šířka toho rámku je 37O, výška 380, a loučková šířka 38 -
> 40 mm (klasické zadovácké mezerníky = válečky 10 mm). A to s počtem 11 a 11
> rámků do 10 mm mezi plodištěm a medníkem.
.......

OPRAVUJI. VÝŠKA 280 !!

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Re:Jak přečkat zimu v zadováku

U nás na vesnici se rody dělily na "kováky" a "dřeváky" My jsme byli
dřeváci, takže jsme si spoustu věcí ze dřeva dělali sami a úly taky. První
snad někdy mezi válkami. Byly to uteplené zadováky dvojáky po 12 rámcích
39x24 na teplou stavbu a právě česno a očko bylo symetricky uprostřed. Ale u
dvojáků to nevadilo, prostřední přepážku ohřívalo druhé včeltvo a proto
včely začínaly zimu vždy u té přepážky. Problém se objevil v úlových
bateriích, kde byly včely zahřívány vedlejšími z obou stran. Boční krmení
jsme u zadováků měli, ale nijak se neosvědčilo, nakonec jsme krmili klasicky
převrácenou flaškou do korýtka.
Zimování v medníku jsme začali jako novinku tak někdy okolo roku 1975 . To
by časově sedělo. A co si ještě pamatuji z té doby, selektivní herbicidy se
tehdy nepoužívaly. zemědělci sklidili obilí, podmítli a zaseli nové a v září
a říjnu to byla samá ohnice a jiné kvetoucí plevely. To byla podněcovací
snůška !

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 11:54 PM
Subject: Re:Jak přečkat zimu v zadováku

Kterého stojánku se toto týká? Osobně znám tovární Budečáky a ty mají v
originální podobě plodišťní česno na pozinkovanou "zástrčku" k pravé straně,
Moravský univerzál je na poloteplo (či polostudeno), ... cosi mi říká, že
umístění česna na střed se zavedlo s úly - stojánky a nástavky nastudeno.
(také listováky) Podle mě není běžné vidět u továrních úlů nateplo česno
nastřed rámku.

Jinak k tomu zimování v medníku. Znám osobně člověka, který prohlašuje a já
mu věřím, protože je to dost věrohodný člověk, že zimování v medníku a také
rámkovou míru k němu dojela někdy kolem roku 1960-70 okoukat Racionalizační
komise (určitě svazáci tento temín znají) a posléze, když byly postupy se
zimováním v medníku p. prof. Sylvou Kubišovou ověřeny a popsány jako popisný
návod ve Včelařství, tak se začalo po uveřejnění tohoto článku hojně
využívat zimování v medníku.

Ten člověk je příčinou mého zájmu o včely a včelaření a znám jeho dvojáky
jako své boty, které mají taktéž známky dvojtého Budečáku s bočním krmením a
plodišťními česny doboku.

K tomu zimování. Jde o prostředí, kde se hojně vyskytuje pozdní snůška z
jetelovin a fenyklu, jde oto, že je včelstvo pomalým způsobem dokrmováno a
jde oto, že je před touto pozdní snůškou odstraněna mateří mřížka a matka
vlastně, z velké části nultého stáří, klade za takových podmínek s přínosem
sladiny a dokrmováním jak o život. Ty dvojáky jsou naskládány na tři patra x
5 ks vedle sebe = 30 včelstev ve včelínu a zimování probíhá bez zužování.

K tomu ještě dodám, že šířka toho rámku je 37O, výška 380, a loučková šířka
38 - 40 mm (klasické zadovácké mezerníky = válečky 10 mm). A to s počtem 11
a 11 rámků do 10 mm mezi plodištěm a medníkem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re:Jak přečkat zimu v zadováku

Uvědomte si jednu věc přirozený vývoj včelstva je následující roj který obsadí jakoukoli dutinu t.j. i úl staví od shora dolů postupně klade od shora směrem dolů a buňky nad plodovým hnízdem zanáší medem na konci roku je prostor shora celý zaplněn medem a zimní sedisko je dole u česna Včely pak postupují v zimě směrem nahoru a podél rámků. Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých nástavcích. Síla zimního hroznu se totiž odvíjí od délky rámků aby bylo vždy ve tvaru koule Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový prostor oddělit uteplivkou Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na horu a jen rámek s matkou necháte dole a plodiště můžete celé pak vystrojit mezistěnami a oddělíte mřížkou což bude obdobou nástavkového systému Já osobně ale nepozoruji žádný rozdíl v kilogramovém výnosu v různých typech úlů jen pracnost v budečácích je asi tak třikrát větší a u nástavkových ůlú je jen rozdíl ve váze nástavků. Zimování v budečácíh které nemají v medníku očko není dobré neboť zpožďuje se zimní prolet a tím úlová hygiena včely musí zimovat blízko česna aby rychle mohly reagovat na zimní počasí a včas se vyprášit jeli však v úlu očko a včely mohou sedět u něj mizí nám pak problém prázdného medníku který funguje v zimě jako lednička Vysoký prostor mezi patry při krmení včely prostaví a proto se připravte na jaře budete muset všechny rámky čistit a to je zase práce navíc

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsky <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Jak přečkat zimu v zadováku
> Datum: 07.8.2006 23:08:42
> ----------------------------------------
> Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
> způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
> ořechové.
>
> V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
> plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
> ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
> snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
> sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?
>
> Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
> s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
> velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
> vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
> několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).
>
> Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.
>
> Zdraví
>
> Petr B.
>
> Radim Polášek wrote:
>
> >Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
> >technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
> >na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
> >potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
> >medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
> >nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
> >velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
> >zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
> >symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
> >doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
> >vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
> >jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
> >
> >R. Polášek
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re:Jak přečkat zimu v zadováku

Od: <Josef.Mensik

> Zimování silných včelstev v budečáku je holý
> nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat
.....

Mě se to nezdá jako nesmysl, jestli se poupraví zadovák na možnost s nástavkem. Pozor, mám jinou verzi! Mluvím o nástavku z boku, který má funkci druhého medníku nebo samotného medníku a taková jednoduchá úprava může při stavu včelstev dost zjednodušit proces při manipulaci ve snůšce s převěšováním.
Je to asi na článek do VN, ale mám takové rozšíření v hlavě od doby, co jsem řešil s jedním kočovníkem co má ve voze vysouváky. Bohužel "starého psa" jsem nepřesvědčil aby takovou jednoduchou věc vyzkoušel, takže je možné, že taková úprava by se dala nalést jinde u někoho jiného a se zkušenostmi.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Re:Jak přečkat zimu v zadováku

Samozřejmě těch možností, jak zimovat v budečáku je víc. A ne všechny jsou
úplně chybné. Ale v srpnu a části září musí být v budečáku včelstva na co
největším prostoru, velikost zimního chumáče je určována někdy v té době, dá
se říct, že matka v srpnu a v teplém září tak dlouho produkuje zimní včely,
dokud jimi nezaplní úl. Pokud je tak malý jako budečák. Když je v té době v
plodišti i v medníku, tak je těch zimních včel logicky víc. je ale fakt, že
krmení třeba okurkovou láhví v prázdném medníku je obratnější. Jenže já má
zavedené krmení krmení korýtkem s obrácenou flaškou se špuntem. Láhve mám
nyní dvoulitrové. Výhoda tohoto krmení je i ta, že v případě potřeby po
úpravě funguje v podstatě taky až do venkovních nízkých teplot , takže v
případě potřeby můžu v říjnu a listopadu napravovat nějaké problémy To očko
je výhodné pro budečák s nezateplenou přední stěnou. Se zateplenou přední
stěnou je jeho přínos menší. Ale stejně to závisí na konkrétním mikroklimatu
stanoviště a na konkrétním počasí. Někdy úl zahřeje slunce příliš brzy,
včely vyletí do sněhu nebo se prudce změní počasí a včely se nevrátí,
zatímco v utepleném úlu vyletí, až když je skutečně teplo a vrátí se. Jindy
úl zahřeje slunce, včely vyletí ven, vypráší se a rozjedou jarní plodování,
zatímco v utepleném úlu mají pořád ještě zimu.

R. Polášek

----- Original Message -----
>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 08, 2006 8:32 AM
Subject: Re:Jak přečkat zimu v zadováku


Uvědomte si jednu věc přirozený vývoj včelstva je následující roj který
obsadí jakoukoli dutinu t.j. i úl staví od shora dolů postupně klade od
shora směrem dolů a buňky nad plodovým hnízdem zanáší medem na konci roku
je prostor shora celý zaplněn medem a zimní sedisko je dole u česna Včely
pak postupují v zimě směrem nahoru a podél rámků. Zimování silných včelstev
v budečáku je holý nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat Chcete li
zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro snůšky z javorů a
ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých nástavcích. Síla
zimního hroznu se totiž odvíjí od délky rámků aby bylo vždy ve tvaru koule
Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový prostor
oddělit uteplivkou Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý
plod na horu a jen rámek s matkou necháte dole a plodiště můžete celé pak
vystrojit mezistěnami a oddělíte mřížkou což bude obdobou nástavkového
systému Já osobně ale nepozoruji žádný rozdíl v kilogramovém výnosu v
různých typech úlů jen pracnost v budečácích je asi tak třikrát větší a u
nástavkových ůlú je jen rozdíl ve váze nástavků. Zimování v budečácíh které
nemají v medníku očko není dobré neboť zpožďuje se zimní prolet a tím úlová
hygiena včely musí zimovat blízko česna aby rychle mohly reagovat na zimní
počasí a včas se vyprášit jeli však v úlu očko a včely mohou sedět u něj
mizí nám pak problém prázdného medníku který funguje v zimě jako lednička
Vysoký prostor mezi patry při krmení včely prostaví a proto se připravte na
jaře budete muset všechny rámky čistit a to je zase práce navíc

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Pepan: ...Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat...

V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi nestihnu ;-)

Pepan: ...Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých nástavcích...

Však už se na to těším.

Pepan: ...Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový prostor oddělit uteplivkou...

Takhle jsem si to původně představoval, teď ale váhám, jestli to nemám udělat tak, jak píše Radim (vyndat mřížku, přenést hnízdo do medníku a ponechat v úlu všechny rámky).

Pepan: ...Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na horu...

Na jaře, doufám, dvouprostorové úly opustím, včelstva převěsím do "přecházecích" nástavků a mezistěny už budu dávat v langsthrotích rámcích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku

Tak to vtom případě bych jen rámky s plodem vyřízl a nacpal do nových a zbytek jen mezistěny
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku
> Datum: 08.8.2006 13:02:05
> ----------------------------------------
> Pepan: ...Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je
> budete na jaře rozšiřovat...
>
> V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v
> budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v
> tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi
> nestihnu ;-)
>
> Pepan: ...Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro
> snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých
> nástavcích...
>
> Však už se na to těším.
>
> Pepan: ...Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový
> prostor oddělit uteplivkou...
>
> Takhle jsem si to původně představoval, teď ale váhám, jestli to nemám
> udělat tak, jak píše Radim (vyndat mřížku, přenést hnízdo do medníku a
> ponechat v úlu všechny rámky).
>
> Pepan: ...Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na
> horu...
>
> Na jaře, doufám, dvouprostorové úly opustím, včelstva převěsím do
> "přecházecích" nástavků a mezistěny už budu dávat v langsthrotích rámcích.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku

:: Tak to vtom případě bych jen rámky s plodem vyřízl a nacpal do nových a zbytek jen mezistěny

To mi skoro připadá pracnější. Má to nějaké výhody před použitím upravených "přecházecích" nástavků?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
(e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku

On prřecází z budečáku ten nástavky nemá

A PRACNÉ TO NENÍ

vyřízneš a upravíš na potřebnouvýěku vložíš do prázdného nenadrátkovaného rámku a zajistíš gumičkou to je vše a za tu dobu co jsem smolil tento text máš hotovy dva kusy a úprava nástavku tě zabere aspoň 1/2 hodiny a její zrušení pak zase půl

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku
> Datum: 08.8.2006 13:14:20
> ----------------------------------------
> :: Tak to vtom případě bych jen rámky s plodem vyřízl a nacpal do nových a
> zbytek jen mezistěny
>
> To mi skoro připadá pracnější. Má to nějaké výhody před použitím upravených
> "přecházecích" nástavků?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku

Pepan: On prřecází z budečáku ten nástavky nemá

Měl jsem na mysli upravené langsthrotí nástavky.

Pepan: vyřízneš a upravíš na potřebnouvýěku vložíš do prázdného nenadrátkovaného rámku a zajistíš gumičkou to je vše a za tu dobu co jsem smolil tento text máš hotovy dva kusy a úprava nástavku tě zabere aspoň 1/2 hodiny a její zrušení pak zase půl

Před tím ale musím někam smést včely a při vlastním vyřezávání se pěkně zablemcám. Obojí by při přechodném použití původních rámků v upravených nástavkách odpadlo. Nebo jsem něco nepochopil?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
(e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku

včely smeteš na prázdné mezistěny a na jaře kdy se to nejlépe dělá, je obsazených v budečáku tak asi 5 rámků a teď mne napalo že by šlo rámkům provizorně prodlužit ouška hřebíkem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku
> Datum: 08.8.2006 14:35:10
> ----------------------------------------
> Pepan: On prřecází z budečáku ten nástavky nemá
>
> Měl jsem na mysli upravené langsthrotí nástavky.
>
> Pepan: vyřízneš a upravíš na potřebnouvýěku vložíš do prázdného
> nenadrátkovaného rámku a zajistíš gumičkou to je vše a za tu dobu co jsem
> smolil tento text máš hotovy dva kusy a úprava nástavku tě zabere aspoň 1/2
> hodiny a její zrušení pak zase půl
>
> Před tím ale musím někam smést včely a při vlastním vyřezávání se pěkně
> zablemcám. Obojí by při přechodném použití původních rámků v upravených
> nástavkách odpadlo. Nebo jsem něco nepochopil?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku


Od: Petr J. Borsk?:

> To mi skoro připadá pracnější. Má to nějaké výhody před použitím upravených
> "přecházecích" nástavků?
.....

Já bych z toho nedělal při takovém počtu včelstev drama. Jestli chceš vědět o výhodách tak ty vidím asi v tom, že jestli je vše provedeno s pokud možno co největší přesností. Je prozatím vhodné počasí .. tj. pod mrakem a otravovat tě budou jen vosy.

1. Nejprve bych vzal úl, dal ho bokem a na jeho místo dal druhý.
2. Já jsem používal drátky na vyplétání rámků ... je pevnější a snadno se dá nastříhat, zavázat a vypnout posunutím jakoby do diagonály rámku. to udělá pevný základ a i těžší rámek drátek udrží a zamezí vyklonění do uličky. (to se dá v případě gumičky poopravit prsty)
3. Na místě bych postupně setřepal včely do nachytaného úlu rámky dal do bedny.
4. Úl se smetencem zavřel víkem a šel někam, kde včely nemohou a kde je stolek (nástavky+víko) jako podložka.
5. Začal bych asi pěknými plodovými r. a to tak, že je položit jako první a naně položit jako šablonu (mírně označit otlačením) určen k přeřezání. Řezat o asi 2 mm více.Tak se docílí maximální přesnosti a tuhého zasunutí. Je potřeba ostrý nůž.
6. Po vyříznutí na výšku dokončit boky.
7. Upevnit drátky a dokončit šířku nějakým pěkným kusem. Ten také zajistit drátkem.
8. Přeřezat do počtu vhodné k zazimování. Podle mě může být včelstvo zimováno i bez části rámků. Tj. např. 6 a 6 nad sebou. Atp.
9. Upevnění provést i čtyřmi drátky. Drátek , je-li zamotán na horní loučce s delšími konci drátku pro rozmotání se dá po dokrmení (dostavění) vytáhnout bez manipulace s rámkem. Také se není potřeba se obávat a je možno i ponechat ten drátek až do jara.
10. Jít vrátit dílo a plod smetenci. Je potřeba pozvednout víko a sklepnout včely na dno ... zakouřit a naskládat vhodně plod k sobě(nad sebe) a zbytek. No a zahájit to dokrmení.
11. Dělat pomalu, úpostupně a zamezit hlavně slídivosti. (dělat přeřezávání v chráněném prostředí od včel)

Někdy vloni jsem to už zde na konferenci popisoval. Jde o konečné řešení a to je ta výhoda. Hlavně je to dobou osvědčený způsob.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku

Poopravuji:

> 2. Já jsem používal drátky na vyplétání rámků ... je pevnější a snadno se dá
> nastříhat, zavázat a vypnout posunutím jakoby do diagonály rámku. to udělá pevný
> základ a i těžší rámek drátek udrží a zamezí vyklonění do uličky. (to se dá v
> případě gumičky poopravit prsty)

...a i těžší dílo ..


> 5. Začal bych asi pěknými plodovými r. a to tak, že je položit jako první a naně
> položit jako šablonu (mírně označit otlačením) určen k přeřezání. Řezat o asi 2
> mm více.Tak se docílí maximální přesnosti a tuhého zasunutí. Je potřeba ostrý
> nůž.

...položit jako šablonu rámek, (mírně označit otlačením)do kterého se bude dílo vkládat.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Pokud chceš na jaře převádět do nastavků, navrhoval bych za prvé je mít teď
v starých úlech v plodišti i v medníku v co největším prostoru, aby do zimy
šly co nejsilnější. Za druhé v listopadu až prosinci při teplotě v poledne
okolo 10 - 15 st C vybrat rámky bez včel a většího množství zásob z
neosazeného plodiště nebo spodního nastavku, nechat jen jeden, dva u česna a
doma v klidu ty plásty předělat do nové míry. V zimě včelám takové prázdné
prostory pod nimi zas tak moc nevadí. Nebo ty včely takhle zúžit, jakmile se
na jaře trochu rozplodují a s rámky udělat totéž. Za třetí na jaře před
proletem na úly připevnit zepředu sytě nabarvenou lepenku nebo podobný
materiál, aby se orientovaly na barvu a ne na tvar úlu. Přehodit do nových
úlů včetně té lepenky asi na konci dubna nebo tak nějak, kdy to plodiště
nebo ten jeden nastavek se starými rámky bude plný. Já bych asi použil
nějaký přechodový nastavek, kde by se plod ze starých rámků nechal vylíhnout
a pak by se odstranily.

Nebo pokuď ty Langstrothy budeš mít už v zimě, tak v prosinci a začátku
ledna bych z těch univerzálů a pětiletek, kde ty včely zimují v medníkovém
oddělitelném nastavku prostě ty medníky položil na dno a jeden nastavek s
rámky toho langstrothu a případné mezery zatěsnil. Musí být aspoň mírný mráz
a klidné počasí, jinak často vzlétne hodně včel, které ale někde ztuhnou.
Nebo naopak + 10 nad nulou, potom se ty vzlétnuté včely většinou stihnou
vrátit do úlu. Včely při proletu vyletí česnem v langstrothu, zalétají se
na něho a pak už je kdykoliv možné, kdy je tepleji, nechat matku sestoupit
dolů do langstrothu a rozplodovat se a staré rámky po vylíhnutí plodu
odstranit. Nevím ale, jak moc by se včelám nelíbilo, kdyby v zimě ten nový
langstroth a rámky "smrděly novotou" Při dostatečně silném mrazu, -10, - 15
st C a vyčištěných drážkách od propolisu je možné v zimě takhle přesunovat i
jednotlivé rámky z zadováků, včely téměř nevzlétnou ale to už je dost
extrém.

Nebo pokud ty langstrothy máš už teď, je jedna z možností umělý roj. Včely
setřepat do rojáku, 3 dny ve sklepě s trochou cukru a potom usadit do nového
úlu na mezistěny a krmit. Nejlíp asi na původní místo. Do poloviny září by
měly stihnout postavit a částečně i zaplodovat minimálně plásty odpovídající
jednomu nastavku 39x24. Asi ještě lepší varianta je místo rojáku je setřepat
rovnou do nového úlu na mezistěny. Pak stačí jen po třech dnech vynést úl ze
sklepa, položit na místo a otevřít česno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borský" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 08, 2006 1:01 PM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku


> Pepan: ...Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je
> budete na jaře rozšiřovat...
>
> V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v
> budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v
> tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi
> nestihnu ;-)
>
> Pepan: ...Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro
> snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o
nízkých
> nástavcích...
>
> Však už se na to těším.
>
> Pepan: ...Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový
> prostor oddělit uteplivkou...
>
> Takhle jsem si to původně představoval, teď ale váhám, jestli to nemám
> udělat tak, jak píše Radim (vyndat mřížku, přenést hnízdo do medníku a
> ponechat v úlu všechny rámky).
>
> Pepan: ...Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na
> horu...
>
> Na jaře, doufám, dvouprostorové úly opustím, včelstva převěsím do
> "přecházecích" nástavků a mezistěny už budu dávat v langsthrotích rámcích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Petr J. Borský (212.158.131.28) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Díky za všechny rady, mám o čem přemýšlet. Langsthroty budu stloukat přes zimu a zatím stejně nemám chuť do těch včelstev investovat víc, než krmení - jsou v pásmu a teprve čekám na výsledky vyšetření měli na P.l. Takže pokud vše dobře dopadne, pustím se do převodu až na jaře.

Petr B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
m (82.100.43.4) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

> Langsthroty budu stloukat přes zimu

Z ceho je budete stloukat, z jakeho dreva konkretne?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

m: Z ceho je budete stloukat, z jakeho dreva konkretne?

Vloni jsem jich pár dělal z vejmutovky, kdy jsem za nekřesťanské peníze získal pár prkýnek. Jejich trvanlivost jsem nestačil ověřit, zato vím, že dobře hořely :-\

Letos mám na pár nástavků a varroa-den udělané přířezy od truhláře (odpadlo mi tím jak shánění dřeva, tak přesné řezání a falcování) a to je taky nějaká borovice, ale vejmutovka to není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

jestli to je naše borovice, tak to je poměrně tvrdé těžké dřevo nasáklé
pryskyřicí s výraznými léty. Nastavky, i když třeba budou šikmým deštěm
silně vlhnout, budou málo pracovat a vydrží déle než jiné. Co já mám jeden
nastavek z borovice vejmutovky kdysi zakoupený u Kolomého, je vejmutovka
stejně lehká jako třeba topolové dřevo, ale opracovává se líp a je o něco
tvrdší, blíže smrku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borský" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 10:30 AM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku


> m: Z ceho je budete stloukat, z jakeho dreva konkretne?
>
> Vloni jsem jich pár dělal z vejmutovky, kdy jsem za nekřesťanské peníze
> získal pár prkýnek. Jejich trvanlivost jsem nestačil ověřit, zato vím, že
> dobře hořely :-\
>
> Letos mám na pár nástavků a varroa-den udělané přířezy od truhláře
(odpadlo
> mi tím jak shánění dřeva, tak přesné řezání a falcování) a to je taky
> nějaká borovice, ale vejmutovka to není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
m (82.100.43.4) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

jestli to je naše borovice, tak to je poměrně tvrdé těžké dřevo nasáklé pryskyřicí s výraznými léty. Nastavky, i když třeba budou šikmým deštěm silně vlhnout, budou málo pracovat a vy ...

Tvrdé dřevo je zákonitě těžší a naopak. Nástavek by měl být pevný i lehký což nejde úplně skloubit. Asi je ale lepší při větším počtu nástavků vsadit na lehkost a při menším na pevnost a odolnost.

Z odpovědi vyplývá, že většinou se staví nástavky z fošen nebo latí? Kde potom vezmete šířku 241 mm na plodiště Langstroth 1/1?
To má pouze nějaká velká fošna a tu je třeba ohoblovat na patřičnou tloušťku. Známý stolař mi říkal, že desky o tak velké šířce se velmi snadno kroutí.

Apropos tloušťka. Jak nejmenší tloušťka je ještě přípustná pro takový nástavek? Stačí 15 mm nebo i méně? Co vlastně tloušťka desky v úlu ovlivňuje?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

> Z odpovědi vyplývá, že většinou se staví nástavky z fošen nebo latí? Kde
> potom vezmete šířku 241 mm na plodiště Langstroth 1/1?
> To má pouze nějaká velká fošna a tu je třeba ohoblovat na patřičnou
> tloušťku. Známý stolař mi říkal, že desky o tak velké šířce se velmi
snadno
> kroutí.

Známý stolař měl pravdu. Měl ale dodat, že proto se takové věci dělají z
více užších desek a ty se někdy navíc i obracejí, aby pracovaly proti sobě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 7:34 PM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
m (82.100.43.4) --- 10. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

> Známý stolař měl pravdu. Měl ale dodat, že proto se takové věci dělají z více užších desek

No on není včelař.
Dělá proto někdo nástavky z palubovek?
Šířka je asi 9 cm a dají se do sebe zastrčit, protože mají rýhu a drážku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
Aleš (193.85.238.34) --- 10. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Už po 2 roky, co se palubky 9 mm objevily v OBI (nebo Baumaxu?)z nich nástavky vyrábím - jednoduše - horní rám - dolní rám- zevnitř palubky - pak tam nacpu 2cm polystyrenu s kouskem odřezku dřeva v místě očka a zvenčí opět palubky.
Palubky předem na pokosovce nařežu na stejnou délku , ale moc to neměřím. Pobiju jednu stranu a výšku a stranu na čisto seříznu na pile (v místě drážek dole odříznu tedy více- odřezkem z boku pokračuji na další straně. Nástavek bez drážek. Pak to venku na zahradě 2x z venčí postříkám tmavým luxolem (světlý nic nevydrží) a hotovo.
Délku palubek kupuji tak, abych měl co nejmenší prořezy a s cenou nástavku (i s nátěrem)se tak vejdu v pohodš do 100,- Kč.
První várku (abych ušetřil) jsem zevnitř dal sololit, ale nemám s tím dobré skušenosti. Někde se ve vlhku vyboulil, až mi šly těžko vyndat rámky a taky ho asi ve 3 případech holky vykusovaly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
m (82.100.43.4) --- 10. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

> Už po 2 roky, co se palubky 9 mm objevily v OBI (nebo Baumaxu?)z nich
nástavky vyrábím - jednoduše - horní rám - dolní rám- zevnitř palubky - pak
tam nacpu 2cm polystyrenu s kouskem odřezku dřeva v místě očka a zvenčí
opět palubky.

Aha, Vy používáte rám ze dřeva a pak na něj palubky přitlučete či přišroubujete. Jý myslel, že by to snad šlo i bez něj jen z palubek, pravda bez polystyrenu.

Kolik přijde m2 palubek v OBI nebo baumaxu? Jaká je to kvalita dřeva? (A,B,C)

Nevím jestli je polystyren v nástavku vůbec nějak funkční, když veškeré teplo i zima z vnitřku úlu vyletí otvorem(y) v zasíťovaném dně (pokud ho máte). Možná to pouze zpomaluje zahřívání stěny v prudkém letním slunci, ale i tady si myslím, že takové sálavé teplo přes stěny nástavku se snadno odvětrává v pohodě dnem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
Aleš (193.85.238.34) --- 10. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

"Kolik přijde m2 palubek v OBI nebo baumaxu? Jaká je to kvalita dřeva? (A,B,C)"-

CCa 130,- Kč - kvalita AB - vyberu z většího množstní balíků ty, jež jsou nejméně kazové.

"Jinak pokud jde o plastické hmoty zaručeně neobsahující chlór a obecně
halogeny, jako je běžný polystyren, tak ty se dají poměrně čistě spálit"-

Při hoření polystyrénu vzniká i fosgenu (též bojový plyn - horší než chlor, jež byl poprvé použit za 1. sv. války.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Fosgen COCL2, sloučenina chlóru a oxidu uhelnatého. Kdysi byl párkrát použít
jako bojový plyn, nyní slouží jako poměrně běžná surovina v chemickém
průmyslu, třeba zrovna pro výrobu kyseliny mravenčí a jako vděčný objekt
pro bulvární a polobulvární články.
Vzniká při nedokonalém hoření látek obsahujících chlór, třeba v uzavřené
místnosti. Mohl by vznikat i při hoření látek s velkým obsahem chlóru na
hromadě venku za dobrého přístupu vzduchu, protože chlór v plameni zhoršuje
účinnost hoření. Vlhkostí se rozkládá zpátky na oxid uhelnatý a sloučeniny
chlóru s vodou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 10:18 AM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku


> "Kolik přijde m2 palubek v OBI nebo baumaxu? Jaká je to kvalita dřeva?
> (A,B,C)"-
>
> CCa 130,- Kč - kvalita AB - vyberu z většího množstní balíků ty, jež jsou
> nejméně kazové.
>
> "Jinak pokud jde o plastické hmoty zaručeně neobsahující chlór a obecně
> halogeny, jako je běžný polystyren, tak ty se dají poměrně čistě spálit"-
>
> Při hoření polystyrénu vzniká i fosgenu (též bojový plyn - horší než
chlor,
> jež byl poprvé použit za 1. sv. války.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

zkušenosti z Hornbachu jsou takové.Když jsem konečně vybral zabalený balík v igelitu, kde nebyly vidět téměř žádná ulámaná pera a drážky, pak se z tohoto balíku daly bez výhrad použít 3 palubky a na dalších byly již vady- křivé, vypadlé suky, mrazové praskliny, a několik palubek bylo dokonce prožraných od červotoče.Původně jsem je potřeboval na strop v chodbě.Ještě , že jsem jich vzal víc.Zbytek jsem použil s výhradami a právě na nástavky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Karel (194.138.39.53) --- 10. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Už po 2 roky, co se palubky 9 mm objevily v OBI (nebo Baumaxu?)z nich nástavky vyrábím - jednoduše - horní rám - dolní rám- zevnitř palubky - pak tam nacpu 2cm polystyrenu s kouskem odřezku dřeva v místě očka a zvenčí opět palubky.

Tady v Bílé Třemešné v Podkrkonoší se dají sehnat odřezky palubek z výroby dveří. Tlouštka 9mm. Jedna včelařka z nich má nástavkové úly a výnosy jí nemohu konkurovat. Konstrukce rám + 1 vrstva palubek 9mm. Žádné uteplení. Jen 9mm dřeva a včelám to svědčí. O tom svědčí výnosy.
Takže pokud někdo u dvojstěny polystyren vynechá, možná se bude divit jako ona. Když na to příšla po oloupání izolačního polystyrenu - řešila problém s vlhkostí. Bylo po vlhkosti a nástavky jednodušší.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku

Jen bych se chtěl zeptat. Co ty protiprohýbací prořezy z rubu? To myslím, je dost problém kvůli mravencům.


Od: Ales

> Už po 2 roky, co se palubky 9 mm objevily v OBI (nebo Baumaxu?)z nich
> nástavky vyrábím - jednoduše - horní rám - dolní rám- zevnitř palubky - pak
> tam nacpu 2cm polystyrenu s kouskem odřezku dřeva v místě očka a zvenčí
> opět palubky.
> Palubky předem na pokosovce nařežu na stejnou délku , ale moc to neměřím.
> Pobiju jednu stranu a výšku a stranu na čisto seříznu na pile (v místě
> drážek dole odříznu tedy více- odřezkem z boku pokračuji na další straně.
> Nástavek bez drážek. Pak to venku na zahradě 2x z venčí postříkám tmavým
> luxolem (světlý nic nevydrží) a hotovo.
> Délku palubek kupuji tak, abych měl co nejmenší prořezy a s cenou nástavku
> (i s nátěrem)se tak vejdu v pohodš do 100,- Kč.
> První várku (abych ušetřil) jsem zevnitř dal sololit, ale nemám s tím dobré
> skušenosti. Někde se ve vlhku vyboulil, až mi šly těžko vyndat rámky a taky
> ho asi ve 3 případech holky vykusovaly.
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Já to dělám taky tak, ale zvenčí natírám syntetikou, zevnitř pak nenatírám.Já navíc musím na holky vidět, takže do nástavku dělám zezadu okénko.Pokud zimují s okénkem, jsem klidnější, že vidím co se v úle děje.Starší typ tohohle nástavku ještě okénko nemá a když v něm holky zimují, tak jsem nervozní, že nevím co se děje, ale holky se v něm evidentně cítí líp.Takže je jasná i úlová otázka, zda částečně uteplené, nebo skoro neuteplené- díky studenému sklu na okénku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

To je nejrozumnější. Teď je nejhorší doba kvůli slídivosti. Na jaře mají včely jinou vitalitu, vystaví si nové dílo a nevadí i nějaká ta ponechaná skulina.
Tonda

>Díky za všechny rady, mám o čem přemýšlet. Langsthroty budu stloukat přes zimu a zatím stejně nemám chuť do těch včelstev investovat víc, než krmení - jsou v pásmu a teprve čekám na výsledky vyšetření měli na P.l. Takže pokud vše dobře dopadne, pustím se do převodu až na jaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Karel (194.138.39.54) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

No a nebo jednoduše jako já.
http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm
Tonda

>No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

A.Podhájecký: No a nebo jednoduše jako já.
http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm

Takto jsem to dělal (inspirován právě tímto článkem) vloni, kdy jsem přecházel ze získaných polystyrenových jakobytachováků. Z pětiletky a tachováku by to šlo, z těch budečáků si to nějak neumím představit ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

U budečáků bych je zimoval jen v plodišti a pokud by to šlo na jaře bych je přeložil do už prázdných úlů bez strůpků, nebo hned do 3/4 langstroth. Na výšku se vejdou do podmetu a na délku stačí dát do nástavku truhlík pro zkrácení délky.
Dokonce je např. pan Kolomý vyrábí. Stačilo by jenom obrácené L aby nestavěly divočinu a stavěly na horních mezistěnách.
Tonda

>Takto jsem to dělal (inspirován právě tímto článkem) vloni, kdy jsem přecházel ze získaných polystyrenových jakobytachováků. Z pětiletky a tachováku by to šlo, z těch budečáků si to nějak neumím představit ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Karel: No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.

To je dobrý nápad, ale mně zatím těch šest včelstev postačí (neříkám, že napořád).

Jinak ten způsob s Adamcovým rámkem přidělaným na Langsthrotově loučce funguje i v 3/4 nástavku, pokud je na vysokém "varroa-dně".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Jan Cervenka (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Dne úterý 08 srpen 2006 13:01 Petr J. Borský napsal(a):

> V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v
> budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v
> tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi
> nestihnu ;-)

na prechod na langstroth ma petiletka ten spravny pudorys.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
zdenek (212.71.136.70) --- 8. 8. 2006
"Futterkammer"

Před nedávnem tady na konferenci jeden z přátel psal o tom, jak používá Futterkammer.
Chtěl bych poprosit, kdyby byl tak hodný a ozval se na můj mail, případně jestli s touto technologií máte někdo zkušenosti nebo víte o zdroji přesných informací, byl bych velice vděčný za informaci. Předem moc děkuji.
311.kucera/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Jan Schmidt (e-mailem) --- 8. 8. 2006
RE: Jak přečkat zimu v zadováku

Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126. Ze svých 38 včelstev jich 14
zimuji v Budečáku nebo MU a žádný problém.
Honza

-----Original Message-----
From: Petr J. Borsky [mailto:rosomak/=/volny.cz]
Sent: Monday, August 07, 2006 11:08 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Jak přečkat zimu v zadováku

Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
ořechové.

V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?

Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).

Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.

Zdraví

Petr B.

Radim Polášek wrote:

>Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
>technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
>na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
>potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
>medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
>nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
>velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
>zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
>symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
>doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
>vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct
přesunout,
>jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
>
>R. Polášek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Petr J. Borský (212.158.131.28) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Jan Schmidt: Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126.

Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku

Od: Petr J. Borsk?:

> Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž
> z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních
> čísel :-(
.......

Mohu se zeptat kde jsou ty čísla Včelařství dostupné?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Tom (81.30.251.9) --- 9. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku

Asi spíš myslel Moderního včelaře....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Karel (194.138.39.54) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(
.....
Kde, o to mi uniklo, nebo je to fór:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

já: ...A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(
.....
Karel: Kde, o to mi uniklo, nebo je to fór:-)

Omlouvám se, to byl nechtěnej fór - díval jsem se na vcelarstvi.cz do sekce "Časopis včelařství", zahlédl jsem tam obrázky obálek posledních dvou čísel jako odkazy a už mě nenapadlo se podívat, kam ty odkazy vedou. Samozřejmě nevedou na časopis v .pdf, jak jsem si bláhově myslel, ale jen na větší obrázek obálky :-(

Holt jsem ve své bláhovosti myslel, že se někdo v Křemencovce probral z letargie, takže se ještě jednou omlouvám za planej poplach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Jan Cervenka (e-mailem) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Dne úterý 08 srpen 2006 22:15 Petr J. Borský napsal(a):
> Jan Schmidt: Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126.
>
> Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž
> z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních
> čísel :-(

nevadi, ve spolkove knihovne si je muzete zapujcit. Pokud nejste z Prahy i
zasilaji postou.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Jan Schmidt (e-mailem) --- 9. 8. 2006
RE: Jak přečkat zimu v zadováku

Tak snad v Tvém okolí jsou včelaři, kteří již Včelařství dostávali v rámci
členství a to číslo Ti půjčí.
Honza

-----Original Message-----
From: Petr J. Borský [mailto:rosomak/=/volny.cz]
Sent: Tuesday, August 08, 2006 10:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Jan Schmidt: Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126.

Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž
z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních
čísel :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radek Krušina (195.39.121.166) --- 8. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med

Radim Polášek napsal:
>Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
>technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
>na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
>potom se další rok míň rojí...

Na jednom stanovišti mám také budečáky po dědovi. Letos v nich budu zimovat 7 včelstev.
Protože jsou v tuto dobu ještě plné včel, po vytočení medu oddělám jen 4 rámky v medníku zezadu a krmím dvěma 4l lahvemi s prosakovacím víčkem (jedno krmící a jedno podněcovací) a ponechanou mateří mřížkou. Většinou v září potom dokrmím ještě jednou nebo dvěma 4l lahvemi. Včely zásoby ukládají do plodiště, dokud tam mají místo. Až plodiště zanesou, zbytek dávají do rámků v medníku. Proto dávám jedno podněcovací víčko, aby se odebrání roztoku rozložilo na trochu delší dobu a většinu uložili do plodiště k vybíhajícímu plodu. Přebytečné rámky z medníku potom odeberu nejpozději před fumigací, kdy už není tolik včel.
Česna jsou umístěna symetricky na střed. Za cca 25 let se mi nestalo při zimování v plodišti, že by chumáč seděl na středu, a v mrazech se potom odtrhnul od zásob na jedné boční straně rámku. Vždy začínají zimovat u některé boční stěny.
Včely při zimování obsedají průměrně cca 5 uliček. Řepku využijí naplno. Už je v úlech přebytek včel a nastávají klasické problémy zadováků – nedostatek místa (pro kladení i pro včely). Potom je možné využít dříve doporučované vyrovnávání mezi jednotlivými včelstvy plodem.
Já odčerpávám včely z medníků (popřípadě i plod) do nástavkových úlů na stejném stanovišti.

Letošní zimování ještě nemám rozhodnuté.
Pokud toto počasí nezarazí melicitózu, asi budu krmit tak, jak se to dělalo před padesáti lety. Budu krmit se zrušeným medníkem.
Možná vložím prázdné souše mezi plodové rámky.
A nakrmím najednou 3-4 prosakovacími sklenicemi cukru.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Karel (194.228.166.202) --- 5. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med

Uvítal bych tipy na nějaké stránky věnované i začátečníkům spíše s praktickými radami...
......
A opět bych si přihřál polívčičku a doporučil svoji bibli
"Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva" vyšlo poprvé a naposled v roce 1968.
Tak kniha je to nejsystémovější co jsem kdy o včelách četl. Je ke klasické technologii, auto publikoval již po 1. sv.válce ale touto knihou předběhl dobu.
Jako člověk, který se zabýval systémy, ji považuji za to nejlepší, co bylo u nás napsáno.
Například ve výzkumu objevený a př. Boháčem propagovaný ZÁKON MINIMA je pouhou podmnožinou vztahů popsaných Brennerem.
Je třeba ji číst s nadhledem, jednotlivé technické detaily (například zužování na jaře je třeba chápat, jako součást technologie "budečáků" 39*24 kde má jistě své uplatnění, jinde spíše ne) ale základní představu v kterém období včelstvo co potřebuje a jaké zákroky se proč dělají je obdivuhoná. Já ji čtu každou zimu.
Je k mání mimo jiné v knihovně ČSV v Křemencové. Mimo jiné, jedné z mála věcí, za které patří všem včelařským spolkům i tomu dnešnímu dík.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Zadovák má po vytažené mateří mřížce strašně velkou mezeru mezi rámky v
plodišti a medníku. Když jsem nechával kdysi plodové hnízdo v plodišti a
krmil jsem, některé matky zůstaly pořád v plodišti, ale zásoby většinou
uložily v medníkových rámcích. Potom přirozeně tak první měsíc v zimě zásoby
spotřebovaly a mráz jim nedovolil přesunout se do medníku a uhynuly.
Přirozeně se dá vzít starý plást, nařezat pásy a tu mezeru vyplnit, to ale
není moc spolehlivé, včely ty pásy rády rozkousávají, nebo krmit s matkami v
plodišti a před koncem krmení v září úly prohlídnout a plodové hnízdo dát do
medníku tam, kde matka nepřešla, ale těch může být většina. A včelám to
přehazování rozbíjí už uspořádané zásoby na zimu. Takže nakonec se u mně
ustálilo to přehazování plodového hnízda před krmením, i když je to
pracnější.. Ale musím uvést, že já krmím později, tak v září, případně
kdysi, když jsem měl k dispozici malé láhve, jsem začínal někdy v tuto dobu,
nakrmil polovinu zásob tak během 14 dnů, pak jsem 14 dnů nekrmil a potom asi
dalších 14 dnů až 3 týdny v září krmil zbytek. V té době už nebylo moc
plodu, ten byl, pokud byl v dolní polovině rámků 39x24 v medníku a v horní
polovině nad plodem a v rámcích kolem plodu v medníku byly zásoby. Takže v
zimě měly včely zásoby pěkně nad sebou. Je to vidět na první pohled, jak se
včely na podzim srážejí do zimního chumáče, že je centrum na spodní polovině
medníkových plástů a včely visí hustě v mezeře pod medníkovými rámky až do
rámků v plodišti. Teprve s příchodem silných mrazů v prosinci se zimní
chumáč stáhne z mezery mezi horní medníkové rámky, kde zimuje většinu zimy.
Kdyby se to nakrmilo teď, kdy je ještě teplo a hodně plodu, tak ten by na
těch rámcích vytlačil ty zásoby do okrajových plástů a v zimě by zimní
chumáč měl nad sebou hodně prázdné plásty s málo zásobami. Na rozdíl od
nastavků.
Jinak základním předpokladem pro takovou častou manipulaci u zadováků je mít
čisté drážky, ve kterých ty rámky visí. Já je čistím dvakrát ročně, na konci
září před fumigací, kdy je úl i už dost chladný a propolis moc nelepí a
potom během května. Mám na to přípravek ze zahnutého silného drátu. Kdo to
nečistí, tomu se s rámky v zadováku pracuje strašně špatně.
Co se týká jara, slaboši se v době, kdy mají tak půl, jeden dm zavíčkovaného
plodu zúží jenom do plodiště a postupně rozšiřují. Pokud se nespojí. Silné
včelstvo se nechává tak, uteplí se co nejvíc, maximálně se jim častěji mění
nebo obracejí uteplivky zezadu, protože v té době vlhnou. Pak se dává mřížka
tak, aby polovina plodu a matka byla v plodišti a polovina v medníku. Mřížka
se dává zhruba v té době, aby až se ten plod vylíhne, bylo první vybírání
medu. Dále je to včelaření v úlu s nedostatečným prostorem v plodišti i v
medníku. takže se vždy převěšují nějaké rámky s mladým plodem z plodiště do
medníku. Medník se vybírá po polovinách, když je zavíčkována polovina rámků,
vyberou se, nahradí prázdnými nebo mladým plodem z plodiště a až je
zavíčkována druhá polovina, zase se vybere. Přirozeně je to o mnohem
pracnější než v nastavcích. Rojí se taky víc než v nastavcích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 11:08 PM
Subject: Jak přečkat zimu v zadováku


> Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
> způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
> ořechové.
>
> V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
> plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
> ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
> snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
> sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?
>
> Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
> s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
> velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
> vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
> několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).
>
> Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.
>
> Zdraví
>
> Petr B.
>
> Radim Polášek wrote:
>
> >Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
> >technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva
jen
> >na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší
a
> >potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
> >medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
> >nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je
příliš
> >velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
> >zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
> >symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
> >doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých
mrazů
> >vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct
přesunout,
> >jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
> >
> >R. Polášek
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek HUBAČ (e-mailem) --- 4. 8. 2006
RE: Nevyto?iteln? med

Asi před měsícem jsem zde upozorňoval na nebezpečí melecitozy.
Vysvetleni je jednoduche, producent medovice - mluví se třeba o
medovnici černoskvrnné, produkuje melecitozu, což je trisacharid - 3
cukerne jednotky a ma vlastnost rychle krystalizace.
Opatření co nejdřív odebrat medníky a rychle dodat cukr.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Karel [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, August 04, 2006 3:00 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Nevyto?iteln? med

Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je
obyčejná
krystalizace.
....... Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak, vyšla asi
před rokem v Gradě. ......

A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi nadzvedávaj
debaty
o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se
je
udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si
kolikrát protiřečí,
..............
Na to jsou včelaři kofři, jen fňukají že to nikdo dělat nechce a že jich
ubývá, ale musí se to přeložit do odborářštiny = je třeba nás lépe
zaplatit
a dotovat. Protože kdyby byl skutečný zájem o nové včelaře = konkurenty,
tak je mnoho způsobů jak je dostat do kolektivu, ke včelaření a pomoci
jim.
Takže by bylo Včelařství volně dostupné a na internetu, na webu dále
rady
jak začít, adresář základních organizací, běžně by se konaly kursy pro
začínající včelaře atd.
Teď je mnoho začínajícíh včelařů v poněkud kritické situaci a jediné
pomoci, které se jim dostane od ČSV je sdělení "Podle informací, jež
přicházejí od včelařů na sekretariát ÚV ČSV, probíhá v řadě oblastí naší
republiky medovicová snůška. Ta je však komplikována melecitózou,
způsobující vznik tzv. cementového medu. Ten již po několika dnech nelze
vytočit. Z tohoto důvodu doporučujeme všem našim členům, aby se
urychleně
seznámili s odbornou literaturou týkající se této problematiky,
popřípadě
si své vědomosti a zkušenosti obnovili a poznatky aplikovali v praxi.
Na pomoc našim členům uvádíme nejdostupnější zdroje informací o
melecitóze
a cementovém medu. Zároveň upozorňujeme, že tento seznam informačních
zdrojů si nedělá nárok na úplnost. "
No a protože noví včelaři mnohdy ještě nejsou členy, nebo jen krátce tak
jsou v háji, protože Včelařství je jen pro členy a OVP si v trafice taky
nekoupí.
Ale zato si udělají jasnou představu, o co jde, a že je to jen na nich a
na
nikoho nemají spoléhat.
Správná zásada chovatele = Slabochy netrpět :-)
Karel

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 6. 8. 2006
Re: Nevyto?iteln? med

Jde o složení obsažených cukrů v medovici které rychle tuhnou a jsou pro včely těžko ztavitelné. tyto pak následně zatěžují rychlým plněním výkalových vaků . Problém pak nastává v zimě když včely nemouven se vyprášit. Někdy je to vpříznivé zimě bez následků .

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pierre <janda_petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Nevyto?iteln? med
> Datum: 04.8.2006 13:18:34
> ----------------------------------------
> Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
> plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
> pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná
> krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi
> nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár
> měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic
> moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši
> nezmiňovat. Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no
> nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak snad jako
> velkochov a brát to jako zdroj peněz.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu