Včelařská konference

vsusicky:
> A u kombinovaného systému by to mělo platit
> zvlášť.
......
pro GP
"I učebnicový nákresy a popisy práce s nástavky v kombinovaném systému jsou vč. převěšování a vkládání mezistěn a souší."
Asi bude záležet na tom, jakou používáte učebnici. Na stránkách PNSV v záložce technologie se s převěšováním nepočítá ani u jediné varianty technologie na půdorysu Langstroth, tj. včetně kombinovaného sytému=modifikovaný Dadant. Je ale pravda, že v příručce VÚ "Včelaříme nástavkově" od autorů Kamler, Čermák, se převěšování u DS používá. Z toho co vím, tak ze známých chovatelů v DS jako standartní technologii převěšování nepoužívá ani př. Čermák, ani Stonjek, ani J.Jindra a myslím, že není obsažena ani v technologii EURODADANT od př. Řeháčka. Nevím jak př. Cimala, ale ten si technologii v pozici profesionálního včelaře chrání jako své "know-how", což vy ostatně taky. Dle mého názoru převěšování jako standartní technologie zcela popírá principy a výhody včelaření v nástavkovém úlu a v případě DS to platí zvlášť. Trochu mne to překvapuje ve Vašem případě, protože z Vašich příspěvků jsem usoudil, že včelaříte ve velkém a Vámi uvedená technologie mi připadá pro velkochov opravdu pracná a vzhledem k tomu, že práce je dnes to nejdražší, tak také nákladná. Pokud použiji jako první medníkový nástavek NN vystrojený pouze soušemi nebo alespoň s jádrem ze souší a včely jsou v síle, nemám problém, tak proč bych si komplikoval život s převěšováním. Na hraní si se včelami mi bohatě stací tvorba oddělků a chov matek.


S pozdravem.

Od: vsusicky :
> vsusicky:
> > A u kombinovaného systému by to mělo platit
> > zvlášť.

> Na hraní si se včelami mi bohatě stací
> tvorba oddělků a chov matek.
........

Věřte tomu, že si moc na včelaření nehraju a na webu http://n-vcelari.cz jsou hrubě orientační obrázky, které mimojiné jsou podstatou otázky (systém 3) tohoto tématu v konferenci a jsou v rozporu v odkazu "100 otázek a odpovědí "kde je psáno:

"Podle Bretschka za vznik rojové nálady je zodpovědný pouze stav plodového hnízda. Třídílné, nízkonástavkové plodové hnízdo zajišťuje optimální rotaci plodového hnízda a zamezuje tím napětím ve včelstvu. Tato prevence a zábrana rojení má neméně podstatný vliv na výnos včelstva. "

Moje zaměření je med. Tz, že teď si přeneste tvrzení p. Bretschka a jeho předpokladu pro vznik RJ. do podoby své rámkové míry a potom uznáte i jinou alternativu úspěšného chovu včel a medného výnosu než práci s celými nástavky nebo nějakého obrázku s nadpisem "Jednoduchá technologie manipulací s celými nástavky" .... . Když zrovna nejste pouze nízkonástavkář. (který také zpravidla v určité situaci také převěšuje)

Včelař musí strkat od jara ruce do včel. Jinak to nejde. :-) A jestli se dají naházet prázdné medníky na plodiště bez převěšování je o něčem jiném. Tj. otom, očem jsem psal (nějaký příspěvek do týdne pozpátku) v příspěvku kdy včela jaksi ctí svůj flek a místo v úlu kde vylezla z buňky a když se vymění buňka za jinou, tato včela tam jde znovu. V tom tkví podstata úspěchu převěšování a pozdější vrácení prázdného medníku, který se obsadí "automaticky". To neplatí, když se používá mřížka, protože tam když se nepřevěsí tak se musí vzít v potaz výměna generací včel. Tz. Když se převěsí pouze jednou při rozšiřování na medník nestačí to a rojovka má zpravidla brzký vznik. Proto ta rotace p. Bretschka. Jsem alespoň z části pochopen v čem tkví p. vsusicky mé "know-how", které je skoro:) v každé učebnici o včelaření a i vlastně na webu http://n-vcelari.cz ?

_gp_
http://vindex.ic.cz

GP:
Tj. otom, očem jsem psal (nějaký příspěvek do týdne pozpátku) v příspěvku kdy včela jaksi ctí svůj flek a místo v úlu kde vylezla z buňky a když se vymění buňka za jinou, tato včela tam jde znovu. V tom tkví podstata úspěchu převěšování a pozdější vrácení prázdného medníku, který se obsadí "automaticky".
......
To je zajimavy nazor. To by i vysvetlovalo lecos u NN technologie. Plodiste se postupne propada dolu, a pokud tam chce clovek z nejakeho duvodu dat nahoru nastavek, tak ho musi podstavit pod zaplnene medniky (Nastavky). Kdyz jej da nad, tak jej vcely vestinou vynechavaji a uz nezanesou.

Důvodem pro podstavování v medníku je vlastnost včel
Včely zaplňují medem prostor od shora a postupně od shora víčkují a právě zavíčkovaný prostor je již pro ně lichý a proto se musí nástavky podsazovat a při odebírání medu se odebere jen ten vrchní a vymetené plástve se zase podstaví a tak máš záruku opravdu zralého medu i v případě že nebude zavíčkovaný

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n?
> Datum: 18.5.2006 10:34:24
> ----------------------------------------
> GP:
> Tj. otom, očem jsem psal (nějaký příspěvek do týdne pozpátku) v příspěvku
> kdy včela jaksi ctí svůj flek a místo v úlu kde vylezla z buňky a když se
> vymění buňka za jinou, tato včela tam jde znovu. V tom tkví podstata
> úspěchu převěšování a pozdější vrácení prázdného medníku, který se obsadí
> "automaticky".
> .....
> To je zajimavy nazor. To by i vysvetlovalo lecos u NN technologie. Plodiste
> se postupne propada dolu, a pokud tam chce clovek z nejakeho duvodu dat
> nahoru nastavek, tak ho musi podstavit pod zaplnene medniky (Nastavky).
> Kdyz jej da nad, tak jej vcely vestinou vynechavaji a uz nezanesou.
>
>
>

Je to tak jak píšete. Doplňuji jen o informaci, že pokud Dr. Kamler
popisuje u kombinovaného systému převěšování, tak to se týká nikoliv DS,
ale kombinovaného úlu, který má 2 vysoké nást. + několik nízkých. Tam
ovšem je převěšování potřebné, ba nutné, zároveň se jím řeší obnova díla
v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta
kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
urychlí jeho obsazení včelama. Překládání plodových plástů u NN varianty
Optimalu skoro úplně nahrazuje zásah, který už čtvrtstoletí používám a
dělám ho právě v tuto dobu: při i jen částečném obsazení spodního (ze
tří) nást. zaměním pořadí nástavků - tak se plod a staré zásoby dostanou
na dno, na dosud horní nást. přidám nást. s mezistěnami (krajní 2 plásty
hnědé, uvnitř asi 2 panenské z minulého roku) a zbylé dva nást. v
opačném pořadí na to. Tím včelstvo získá spostu jakoby nového prostoru,
líp se "rozjede", má kam ukládat med, dobře staví na mezistěnách, působí
to i protirojově. Dosud spodní prázdný nást. se dostává nahoru jako
medník. Zároveň se tak obnoví dílo v jednom ze tří nástavků a ten
nejstarší z nich se s medem dostane mimo včelstvo (dílo se může vytřídit
- vyřadit).
K. Čermák


vsusicky napsal(a):

>vsusicky:
>
>
>>A u kombinovaného systému by to mělo platit
>>
>>
>>
>zvlášť......
>pro GP
>"I učebnicový nákresy a popisy práce s nástavky v kombinovaném systému jsou
>vč. převěšování a vkládání mezistěn a souší."
>Asi bude záležet na tom, jakou používáte učebnici. Na stránkách PNSV v
>záložce technologie se s převěšováním nepočítá ani u jediné varianty
>technologie na půdorysu Langstroth, tj. včetně kombinovaného
>sytému=modifikovaný Dadant. Je ale pravda, že v příručce VÚ "Včelaříme
>nástavkově" od autorů Kamler, Čermák, se převěšování u DS používá. Z toho
>co vím, tak ze známých chovatelů v DS jako standartní technologii
>převěšování nepoužívá ani př. Čermák, ani Stonjek, ani J.Jindra a myslím,
>že není obsažena ani v technologii EURODADANT od př. Řeháčka. Nevím jak př.
>Cimala, ale ten si technologii v pozici profesionálního včelaře chrání
>jako své "know-how", což vy ostatně taky. Dle mého názoru převěšování jako
>standartní technologie zcela popírá principy a výhody včelaření v
>nástavkovém úlu a v případě DS to platí zvlášť. Trochu mne to překvapuje ve
>Vašem případě, protože z Vašich příspěvků jsem usoudil, že včelaříte ve
>velkém a Vámi uvedená technologie mi připadá pro velkochov opravdu pracná a
>vzhledem k tomu, že práce je dnes to nejdražší, tak také nákladná. Pokud
>použiji jako první medníkový nástavek NN vystrojený pouze soušemi nebo
>alespoň s jádrem ze souší a včely jsou v síle, nemám problém, tak proč bych
>si komplikoval život s převěšováním. Na hraní si se včelami mi bohatě stací
>tvorba oddělků a chov matek.
>

"Čermák K." :
> .... Varianta
> kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
> U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
> ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
> některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
> urychlí jeho obsazení včelama. ....

.......

Jak tedy nato bez převěšování u DS? NN jste popsal a já ji tak chápu, že má své velké výhody, ale jak u kombinace NN a 1 VN když ne a ne obsadit u NN prostor a převěšování není potřeba. Pouze u nízkých nástavků si to dovedu představit, protože výška rámku je malá a ten plod se podaří prostě nějak rozdělit nástavkem ode dna a mezistěn, ale kombinace pouze 1 VN a kroužení s NN? Nějak nárážím stále na ten případ - problém ignorace nového prostoru a naprosto bezproblémovému vzniku rojovky. Ta ignorace není pravidlem samozřejmě v každém včelstvu, ale ztráty např. ve srovnání 100 včelstev podle DS a 100 vč. podle učebnicové kombinované technologie (publikované VÚ), tak si troufnu na vyšší odhad ztrát z rojovky u DS. Samozřejmě i se sklizní mého obdivu, že se v tom někdo při takovém počtu vyzná. :-)

Také mám výhrady k přetahování zimních zásob ke dnu. Výhrada je u mě v tom smyslu, že zásoby v takovým místě jako poblíž dna zavazí a podporují vznik rojovky. Vztahuji to na mou míru kterou používám (39x24 bez oček!). S NN technologií nemám praktické zkušenosti, ale ta nízká výška rámku mě přesvědčí lehce. Co vím, tak létavka ve spolupráci s úlovými včelami dokáže sladinou takový prostor u česna v případě i silnější a silné snůšky velmi kvalitně "zapraskat".

Děkuji za případnou reakci.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> Jak tedy nato bez převěšování u DS? NN jste popsal a já ji tak chápu,
> že má své velké výhody, ale jak u kombinace NN a 1 VN když ne a ne
> obsadit u NN prostor a převěšování není potřeba. Pouze u nízkých
> nástavků si to dovedu představit, protože výška rámku je malá a ten
> plod se podaří prostě nějak rozdělit nástavkem ode dna a mezistěn, ale
> kombinace pouze 1 VN a kroužení s NN? Nějak nárážím stále na ten
> případ - problém ignorace nového prostoru a naprosto bezproblémovému
> vzniku rojovky. Ta ignorace není pravidlem samozřejmě v každém
> včelstvu, ale ztráty např. ve srovnání 100 včelstev podle DS a 100 vč.
> podle učebnicové kombinované technologie (publikované VÚ), tak si
> troufnu na vyšší odhad ztrát z rojovky u DS. Samozřejmě i se sklizní
> mého obdivu, že se v tom někdo při takovém počtu vyzná. :-)


Dávám Vám za pravdu - skutečně pozoruji, že po přemístění spodnínho NN
ode dna nad VN se včely tísní s plodem, pylem a medem nějaký čas ve VN a
do NN jen postupně přecházejí a ukládají med. Sice s rojením mám
minimální problémy (pozdější jarní rozvoj v Beskydech a méně rojivý kmen
včel), ale zmíněné zahuštění ve VN je předpoklad pro vznik rojovky. A to
mám velmi vysoké rámky ve VN (42×36 cm)! Když ale NN nad VN včely začnou
obsazovat a ukládat tam nektar/med, je možno hned (po pár dnech) přidat
další NN pod něj (na VN) a podel potřeby brzy další... DS mi provozně
méně vyhovuje než NN varianta Optimalu, protože v tuto dobu je zapotřebí
jít do včelstva několikrát po cca týdnu. Ale je to vázáno na používaný
způsob obnovy díla ve VN, proto nechci tuto komplikaci zobecnit na DS
vůbec! Přes zimu jsou totiž na krajích VN 3 mezistěny (většinou z velké
části vystavěné) a postupně je přemisťuji do středu VN mezi plod k
zakladení. U NN úlů je to vše mnohem jednodušší, i ta změna pořadí
nástavků je rychlá, stačí 5 minut i s pomocnými manipulacemi, a dělám ji
pouze 1 krát za rok.

> Také mám výhrady k přetahování zimních zásob ke dnu. Výhrada je u mě v
> tom smyslu, že zásoby v takovým místě jako poblíž dna zavazí a
> podporují vznik rojovky. Vztahuji to na mou míru kterou používám
> (39x24 bez oček!). S NN technologií nemám praktické zkušenosti, ale ta
> nízká výška rámku mě přesvědčí lehce. Co vím, tak létavka ve
> spolupráci s úlovými včelami dokáže sladinou takový prostor u česna v
> případě i silnější a silné snůšky velmi kvalitně "zapraskat".


Přemístění horního nást. dolu je jen domělý problém. Ve skutečnosti je
to tak, že pokud je po záměně nástavků plod v 1. (číslováno ode dna) a
3. nást., (někdy už i ve 4.), je naráz kolem plodu, nad ním a mezi ním
(přidaný 2. nást.) spoustu voných buněk, kam včely hned začnou ukládat
nektar, resp. potom med (tzv. "medový výtah"). Takže toto celé působí
jako přidání nového prostoru a tedy protirojově - vyzkoušeno na cca 100
včelstvech po dobu mnoha let! Ve dnech bez snůšky dost rychle včely
nezavíčkované zásoby z 1. nástavku přenášejí nahoru, takže se tam to
místo postupně zase tvoří...

K. Čermák

Čermák K." :

> Ve dnech bez snůšky dost rychle včely
> nezavíčkované zásoby z 1. nástavku přenášejí nahoru, takže se tam to
> místo postupně zase tvoří...
.......

A jsme u jádla pudla. Nezavíčkované ano, mají snahu ho přesouvat, ale jak se odvíčkují podzimní víčka? Zase jednotlivou manipulací a prohlídkou. To je důležité a dopadá to zase ve prospěch pro práci s rámky a ne s celými nástavky ...

Nedělám to podstavování zásobami (přehazování nástavků), neosvědčilo se mi a podle mě je to zbytečné. Stačí pod druhý nástavek místo přehazování zásob akoráte přešoupnout plod(tak min. 2 rámky u sebe a nad sebe), když tam matka nechce přejít sama.

Při první manipulaci po proletu také vlastně po rozškrábání (kvůli vytáčení, ne kvůli podněcování) přesunu a dávám jako zásobní pod nos - před i za vyzimované sedlisko co nejblíže a posléze přetahuji nahoru. To vlastně dělám práci za hromadu Vašich dělnic, které u mě energii uvolňují kolem čerstvě zakladených souší, co jsem jim vložil k plodu. (zpravidla práce pod víkem, mám na teplou st., česno jedno! u strany dole od začátku podletí do teplých dnů cca na dva měsíce v roce po celou šíři). Prostě jde o každoročně otisklej postup dle čas. Včelařství a mimo jiné a dle mého - převěšovací klasika. Ta mi připomíná v určitých chvílích také převěšování po "dvou nad sebou" jak u jednoho VN v DS, protože se rozšiřuje po mezistěnách nad sebou, plod nad sebou, zásoby nad sebou přes 2 nástavky od spodu.(i výš) A tím pádem je výhodnější a logické mít k větší pohodě pro práci a spokojenost místo jednoho maxirámku, raději dva nižší nad sebou. Lepší stavba, kontrola, nahraditelnost druhým rámkem a tak.

Včela potřebuje pro optimální růst práci člověka - včelaře a rozběrný úl. A popravdě, mě by v životě bylo asi úplně jedno v jakém nástavkovém systému bych včelařil. (i na VN bych si snadno zvyk) Vždy bych dělal jen jednu a tu samou věc, co je řečeno tisíci způsoby. :-)

Děkuji za předešlou odpověď.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Tak to v žádném případě nedělám (tolik času nikdy nemám, a kvůli šetření
časem jsem na NN kdysi přešel) a ani dělat nechci - naopak je to velká
výhoda, že ty zavíčkované zásoby dole jsou! Je to rezerva pro období bez
snůšek a takové dny a týdny se vždy najdou. Vlastně na to, aby ty
zavíčkované zásoby dolevčely odvíčkovaly a spotřebovaly, mají jeden rok.
Za tu dobu tam skutečně nikdy nic nezůstává...
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

> A jsme u jádla pudla. Nezavíčkované ano, mají snahu ho přesouvat, ale
> jak se odvíčkují podzimní víčka? Zase jednotlivou manipulací a
> prohlídkou. To je důležité a dopadá to zase ve prospěch pro práci s
> rámky a ne s celými nástavky ...
> Nedělám to podstavování zásobami (přehazování nástavků), neosvědčilo
> se mi a podle mě je to zbytečné. Stačí pod druhý nástavek místo
> přehazování zásob akoráte přešoupnout plod(tak min. 2 rámky u sebe a
> nad sebe), když tam matka nechce přejít sama.

Přesně tak jak to popsal Květoš to perfektně funguje. Já ještě z tohoto nástavku před podsunutím odeberu tak 2-3 rámky pro oddělky a místo nich vložím prázdné rámky ve kterých včely postaví trubčinu a to také drží matku ve spodní části úlu. Pravda

Od: Pravda :
> Přesně tak jak to popsal Květoš to perfektně funguje. Já ještě z tohoto
> nástavku před podsunutím odeberu tak 2-3 rámky pro oddělky a místo nich
> vložím prázdné rámky ve kterých včely postaví trubčinu a to také drží matku
> ve spodní části úlu.
........
No já ten přeložený plod v prvním n. nechám rozplodovat a potom vložím objedno v celém mezistěnu. Než vyběhne tak je částečně vystavěn, zaplodován a "zapraskán" pylem a medem. Také magnet pro matku ne? Proto mi stále nejde dohlavy (asi je to lokalitou), že ty zásoby nezavazí?

_gp_
http://vindex.ic.cz

V jakých úlech Gusto včelaříš (myslím z hlediska prostoru)?
U NN podsunuté zásoby nepřekáží, když jim včelař dá dostatek prostoru na
to aby bez problému mohly plodovat a měly kde sušit a ukládat med.

Milan Čáp

>........
>No já ten přeložený plod v prvním n. nechám rozplodovat a potom vložím objedno v celém mezistěnu. Než vyběhne tak je částečně vystavěn, zaplodován a "zapraskán" pylem a medem. Také magnet pro matku ne? Proto mi stále nejde dohlavy (asi je to lokalitou), že ty zásoby nezavazí?
>
>_gp_
>http://vindex.ic.cz
>
>

Od: Milan Čáp :
> V jakých úlech Gusto včelaříš (myslím z hlediska prostoru)?
> U NN podsunuté zásoby nepřekáží, když jim včelař dá dostatek prostoru na
> to aby bez problému mohly plodovat a měly kde sušit a ukládat med.
......

Já včelařím v kvadrátech na 11r. a 39x24. U nízkých nástavků bych to určitě chápal a podle mého, když máš někde plod, máš tam i automaticky čerstvě donesené zásoby a pyl od létavek co vyběhnou jako mlaďušky. Když nemá tento plod co vyběhne místo "kam" odkládat přísun sladiny, jdou otravovat o patra výš, kde je tím úměrně zvyšovaná i teplota. A se zvyšováním teploty v určitém místě úlu se zcela, alespoň podle mého, zvyšuje i pravděpodobnost rojovky. (je toho samozřejmě vícero pro vznik) U mě např. neupravený druhý nástavek který bych hodil na dno a nerozhodil ho po nějaké době mezistěnami, tak rojovka jak bejk. A nástavků kompletně s mezistěnami by mohlo být nad nebo pod kolik chceš.


_gp_
http://vindex.ic.cz

zyrtek

Dnes dostala moje fena mezi zadní packu a třísla žihadlo.prosím poradtě čím jí léčit.Zadní nohu má při chůzi zvednutou,poskakuje a je stále zalezlá.Podařilo se mě jen celou nohu omýt octovou vodou.Stačí to,žihadlo jsem nenašla.Děkuji za radu Piskačová.

Dobrý den,
jak to vypadá dnes? Myslím, že není potřeba nic zásadního dělat, celý problém by mohl být v místě vpichu, které je velmi citlivé. Pokud jde o žihadlo, nemusíte ho hned hledat, jen fenku prohlédněte, aby se náhodou neudělalo hnisavé ložisko kolem ponechaného žihadla.
MUDr. Radek Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaroslava Piska?ova <dzim.piskacova/=/seznam.cz>
> Předmět: t?pnut? psa
> Datum: 19.8.2010 15:29:44
> ----------------------------------------
> Dnes dostala moje fena mezi zadní packu a třísla žihadlo.prosím poradtě čím
> jí léčit.Zadní nohu má při chůzi zvednutou,poskakuje a je stále
> zalezlá.Podařilo se mě jen celou nohu omýt octovou vodou.Stačí to,žihadlo
> jsem nenašla.Děkuji za radu Piskačová.
>
>
>

> v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
> ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
> je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
> Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta

To je cenné tvrzení, napsat, že jedna z oficiálně popsaných metod pro
ošetřování včelstev je velice blízká ošetřování v zadovácích. Aspoň z toho
vyplývá, že existuje nějaká kontinuita v ošetřování včelstev a ne nějaká
revoluce, kdy staré je kompletně zavrženo a nastupuje nové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 18, 2006 2:37 PM
Subject: Re: proč nestaví-převěování


> Je to tak jak píšete. Doplňuji jen o informaci, že pokud Dr. Kamler
> popisuje u kombinovaného systému převěšování, tak to se týká nikoliv DS,
> ale kombinovaného úlu, který má 2 vysoké nást. + několik nízkých. Tam
> ovšem je převěšování potřebné, ba nutné, zároveň se jím řeší obnova díla
> v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
> ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
> je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
> Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta
> kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
> U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
> ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
> některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
> urychlí jeho obsazení včelama. Překládání plodových plástů u NN varianty
> Optimalu skoro úplně nahrazuje zásah, který už čtvrtstoletí používám a
> dělám ho právě v tuto dobu: při i jen částečném obsazení spodního (ze
> tří) nást. zaměním pořadí nástavků - tak se plod a staré zásoby dostanou
> na dno, na dosud horní nást. přidám nást. s mezistěnami (krajní 2 plásty
> hnědé, uvnitř asi 2 panenské z minulého roku) a zbylé dva nást. v
> opačném pořadí na to. Tím včelstvo získá spostu jakoby nového prostoru,
> líp se "rozjede", má kam ukládat med, dobře staví na mezistěnách, působí
> to i protirojově. Dosud spodní prázdný nást. se dostává nahoru jako
> medník. Zároveň se tak obnoví dílo v jednom ze tří nástavků a ten
> nejstarší z nich se s medem dostane mimo včelstvo (dílo se může vytřídit
> - vyřadit).
> K. Čermák