76651

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Kamil (212.27.199.39) --- 15. 5. 2006
proč nestaví

Kvete řepka, kaštany přidal jsem nástavek nad mřížku.
Po týdnu jsem nahlédl včely se drží pod mřížkou a medníku si nevšímají, kde je chyba.
Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 15. 5. 2006
Re:pro? nestav?

Kamil :
> Kvete řepka, kaštany přidal jsem nástavek nad mřížku.
> Po týdnu jsem nahlédl včely se drží pod mřížkou a medníku si nevšímají, kde
> je chyba.
.........

A převěsil jsi pár plástů s vybíhajícím plodem do toho medníku?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radek HUBAČ (e-mailem) --- 17. 5. 2006
RE: pro? nestav?

To je jasné, vyndat mřížku, prázdný nástavek dát jako 2. od zhora a cca
za 14dní dát mřížku (matka musí být pod ní.) Pak to už bude fungovat jak
jsi zvyklý

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Gustimilián Pazderka [mailto:gupa/=/seznam.cz]
Sent: Monday, May 15, 2006 9:49 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re:pro? nestav?

Kamil :
> Kvete řepka, kaštany přidal jsem nástavek nad mřížku.
> Po týdnu jsem nahlédl včely se drží pod mřížkou a medníku si
nevšímají, kde
> je chyba.
.........

A převěsil jsi pár plástů s vybíhajícím plodem do toho medníku?

_gp_
http://vindex.ic.cz

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Petr Lokvenc (e-mailem) --- 15. 5. 2006
Re: proč nestaví

A mají vůbec matku nebo naopak nejdou do rojení ?

----- Original Message -----
From: "Kamil" <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 15, 2006 9:23 AM
Subject: proč nestaví


> Kvete řepka, kaštany přidal jsem nástavek nad mřížku.
> Po týdnu jsem nahlédl včely se drží pod mřížkou a medníku si nevšímají,
> kde
> je chyba.
> Děkuji
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Kamil (212.27.199.39) --- 15. 5. 2006
Re: proč nestaví

Mám optimály plodiště velké rámky, medníky malé rámky
úlová sestava
vysoký podmet+ malý nástavek + velký nástavek + mřížka + malý nástavek
Vyvěšují se do podmětu, matku mají a ve spodním malém
nástavku žádný plod takže nemám co převěsit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 5. 2006
Re: proč nestaví

Možná je nad mřížkou nastavek příliš studený nebo včely odrazuje, že tam
jsou jen mezistěny nebo byl přidaný pozdě, pod mřížkou nad plodem už je
vrstva zásob, a přes ně se teplo od plodu nahoru nedostane.
Navrhoval bych, pokud v nastavku nahoře jsou jen mezistěny, prostřídat je s
vystavenými rámky ze spodního polonastavku a v nastavku pod mřížkou nějaké
krajní rámky vybrat a místo nich doplnit doprostřed plodu 1 - 3 prázdné
vystavené rámky a možná jednu mezistěnu. Až by se včely v nastavku nad
mřížkou rozjely, navrhoval bych přehodit spodní polonastavek a nastavek pod
mřížkou tak, aby polonastavek byl hned pod mřížkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 15, 2006 11:29 AM
Subject: Re: proč nestaví


> Mám optimály plodiště velké rámky, medníky malé rámky
> úlová sestava
> vysoký podmet+ malý nástavek + velký nástavek + mřížka + malý nástavek
> Vyvěšují se do podmětu, matku mají a ve spodním malém
> nástavku žádný plod takže nemám co převěsit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pepan (e-mailem) --- 15. 5. 2006
Re: pro? nestav?

dle mého je 1dno 2 polonástavek.3 vvysoký nástavek 4.mřížka a 5 nízký nástavek
slož to 1 - 3 - 4 a 2 jako medník , pozděj pod něj další

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: pro? nestav?
> Datum: 15.5.2006 13:39:36
> ----------------------------------------
> Možná je nad mřížkou nastavek příliš studený nebo včely odrazuje, že tam
> jsou jen mezistěny nebo byl přidaný pozdě, pod mřížkou nad plodem už je
> vrstva zásob, a přes ně se teplo od plodu nahoru nedostane.
> Navrhoval bych, pokud v nastavku nahoře jsou jen mezistěny, prostřídat je s
> vystavenými rámky ze spodního polonastavku a v nastavku pod mřížkou nějaké
> krajní rámky vybrat a místo nich doplnit doprostřed plodu 1 - 3 prázdné
> vystavené rámky a možná jednu mezistěnu. Až by se včely v nastavku nad
> mřížkou rozjely, navrhoval bych přehodit spodní polonastavek a nastavek pod
> mřížkou tak, aby polonastavek byl hned pod mřížkou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Kamil" <
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, May 15, 2006 11:29 AM
> Subject: Re: proč nestaví
>
>
> > Mám optimály plodiště velké rámky, medníky malé rámky
> > úlová sestava
> > vysoký podmet+ malý nástavek + velký nástavek + mřížka + malý nástavek
> > Vyvěšují se do podmětu, matku mají a ve spodním malém
> > nástavku žádný plod takže nemám co převěsit.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 16. 5. 2006
Antwort: Re: proč nestaví

Teraz v case burliveho rozvoja a kvetu repky vam vceli vystavaju aj na
tabulke plechu.
Ak vsak date medzisteny do nastavku pod plod,alebo do horneho medniku,
ktori neobsadaju tak sa tazko dockate.

Matej




"Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
15.05.2006 13:39
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: proè nestaví






Možná je nad mřížkou nastavek příliš studený nebo včely odrazuje, že tam
jsou jen mezistěny nebo byl přidaný pozdě, pod mřížkou nad plodem už je
vrstva zásob, a přes ně se teplo od plodu nahoru nedostane.
Navrhoval bych, pokud v nastavku nahoře jsou jen mezistěny, prostřídat je
s
vystavenými rámky ze spodního polonastavku a v nastavku pod mřížkou
nějaké
krajní rámky vybrat a místo nich doplnit doprostřed plodu 1 - 3 prázdné
vystavené rámky a možná jednu mezistěnu. Až by se včely v nastavku nad
mřížkou rozjely, navrhoval bych přehodit spodní polonastavek a nastavek
pod
mřížkou tak, aby polonastavek byl hned pod mřížkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 15, 2006 11:29 AM
Subject: Re: proÄŤ nestavĂ­


> Mám optimály plodiště velké rámky, medníky malé rámky
> úlová sestava
> vysoký podmet+ malý nástavek + velký nástavek + mřížka + malý nástavek
> Vyvěšují se do podmětu, matku mají a ve spodním malém
> nástavku žádný plod takže nemám co převěsit.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A. Malý (82.142.70.177) --- 13. 9. 2006
strůpek přes zimu

Jaký používáte strůpek přes zimu. Já používám průhlednou folii, ale v zimě se na ni sráží pára a jsou okrajní plásty
plesnivé. díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 15. 5. 2006
Re: pro? nestav?

Od: Kamil :
> Mám optimály plodiště velké rámky, medníky malé rámky
> úlová sestava
> vysoký podmet+ malý nástavek + velký nástavek + mřížka + malý nástavek
> Vyvěšují se do podmětu, matku mají a ve spodním malém
> nástavku žádný plod takže nemám co převěsit.
..........

Udělal jsi práci opačně. Potřebuješ na jarní rozšíření ne dva nízké nástavky, ale dva vysoké. Pochop. Převěšovat musíš i v kombinovaném systému. Tz. spodní nízký nástavek, kde se ti pověšují dej na vysoký. Co máš nahoře nízkej si schov. Z vysokého vytáhni medné pl. a vybíhající plod a přelož do druhého vysokého.

Výsledek - Dno, vysoký, nízký, mřížka, vysoký, víko. Další rozšíření je potom rozšíření medníku a to : Dno, vysoký, nízký,mřížka,nízký, vysoký, víko. A to převěšování děláš po každém vybírání medu. Každopádně před zimováním skončíš tak, jak jsi vyzimoval a je to dno, vysoký, nízký, víko.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
vsusicky (81.19.46.66) --- 17. 5. 2006
Re: proč nestaví

Vždycky jsem si myslel, že smyslem nástavkového včelaření je právě technologie bez převěšování. A u kombinovaného systému by to mělo platit zvlášť. Bral bych to pouze jako vyjímečné záchranné opatření proti rojové náladě, ale jako standartní technologii? Při přidávání polonástavku je výhodné vytvořit středové jádro ze souší(2-3). Jako protirojové opatření je pak asi lepším řešením přeleták???

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav?

vsusicky:
> Vždycky jsem si myslel, že smyslem nástavkového včelaření je právě
> technologie bez převěšování.
......
U jak kterého. Znám takový systém jen pouze z nízkých nástavků od kolegy v okolí, který má nějaké to včelstvo v takovém úlu. Tam ovšem také uznal, že nějakej ten rámek také převěšuje.

vsusicky:
> A u kombinovaného systému by to mělo platit
> zvlášť.
......
I učebnicový nákresy a popisy práce s nástavky v kombinovaném systému jsou vč. převěšování a vkládání mezistěn a souší.

vsusicky:
> Bral bych to pouze jako vyjímečné záchranné opatření proti rojové
> náladě, ale jako standartní technologii?
......
Až člověk dá dohromady technologii (jestli ji bude někdy vůbec chtít), kdy úl sám poroste zároveň i se včelstvem, jak si myslíš, že by vypadalo řešení? Já vidím pouze to, že když chceš aby včelstva potenciál byl využit na maximum, musí se roztáhnout jako guma ve všech místech plástu a mezi buňkami by měl vzniklout tím roztažením nový základ, ke stavbě. Ne, že bude něco jako přikládáno z nějaké strany. Dnes je pouze primitivní, ale účinné řešení - převěšování a vkládání. Rojovka je vlohou, takže to převěšování není vyjmečně záchranou, ale alespoň u mě pravidlem a standartem jak bylo vždy od vynálezu pohyblivého díla.(proto se snad i vynalezlo)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
vsusicky (81.19.46.66) --- 18. 5. 2006
Re: proč nestaví-převěšování

vsusicky:
> A u kombinovaného systému by to mělo platit
> zvlášť.
......
pro GP
"I učebnicový nákresy a popisy práce s nástavky v kombinovaném systému jsou vč. převěšování a vkládání mezistěn a souší."
Asi bude záležet na tom, jakou používáte učebnici. Na stránkách PNSV v záložce technologie se s převěšováním nepočítá ani u jediné varianty technologie na půdorysu Langstroth, tj. včetně kombinovaného sytému=modifikovaný Dadant. Je ale pravda, že v příručce VÚ "Včelaříme nástavkově" od autorů Kamler, Čermák, se převěšování u DS používá. Z toho co vím, tak ze známých chovatelů v DS jako standartní technologii převěšování nepoužívá ani př. Čermák, ani Stonjek, ani J.Jindra a myslím, že není obsažena ani v technologii EURODADANT od př. Řeháčka. Nevím jak př. Cimala, ale ten si technologii v pozici profesionálního včelaře chrání jako své "know-how", což vy ostatně taky. Dle mého názoru převěšování jako standartní technologie zcela popírá principy a výhody včelaření v nástavkovém úlu a v případě DS to platí zvlášť. Trochu mne to překvapuje ve Vašem případě, protože z Vašich příspěvků jsem usoudil, že včelaříte ve velkém a Vámi uvedená technologie mi připadá pro velkochov opravdu pracná a vzhledem k tomu, že práce je dnes to nejdražší, tak také nákladná. Pokud použiji jako první medníkový nástavek NN vystrojený pouze soušemi nebo alespoň s jádrem ze souší a včely jsou v síle, nemám problém, tak proč bych si komplikoval život s převěšováním. Na hraní si se včelami mi bohatě stací tvorba oddělků a chov matek.


S pozdravem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n?

Od: vsusicky :
> vsusicky:
> > A u kombinovaného systému by to mělo platit
> > zvlášť.

> Na hraní si se včelami mi bohatě stací
> tvorba oddělků a chov matek.
........

Věřte tomu, že si moc na včelaření nehraju a na webu http://n-vcelari.cz jsou hrubě orientační obrázky, které mimojiné jsou podstatou otázky (systém 3) tohoto tématu v konferenci a jsou v rozporu v odkazu "100 otázek a odpovědí "kde je psáno:

"Podle Bretschka za vznik rojové nálady je zodpovědný pouze stav plodového hnízda. Třídílné, nízkonástavkové plodové hnízdo zajišťuje optimální rotaci plodového hnízda a zamezuje tím napětím ve včelstvu. Tato prevence a zábrana rojení má neméně podstatný vliv na výnos včelstva. "

Moje zaměření je med. Tz, že teď si přeneste tvrzení p. Bretschka a jeho předpokladu pro vznik RJ. do podoby své rámkové míry a potom uznáte i jinou alternativu úspěšného chovu včel a medného výnosu než práci s celými nástavky nebo nějakého obrázku s nadpisem "Jednoduchá technologie manipulací s celými nástavky" .... . Když zrovna nejste pouze nízkonástavkář. (který také zpravidla v určité situaci také převěšuje)

Včelař musí strkat od jara ruce do včel. Jinak to nejde. :-) A jestli se dají naházet prázdné medníky na plodiště bez převěšování je o něčem jiném. Tj. otom, očem jsem psal (nějaký příspěvek do týdne pozpátku) v příspěvku kdy včela jaksi ctí svůj flek a místo v úlu kde vylezla z buňky a když se vymění buňka za jinou, tato včela tam jde znovu. V tom tkví podstata úspěchu převěšování a pozdější vrácení prázdného medníku, který se obsadí "automaticky". To neplatí, když se používá mřížka, protože tam když se nepřevěsí tak se musí vzít v potaz výměna generací včel. Tz. Když se převěsí pouze jednou při rozšiřování na medník nestačí to a rojovka má zpravidla brzký vznik. Proto ta rotace p. Bretschka. Jsem alespoň z části pochopen v čem tkví p. vsusicky mé "know-how", které je skoro:) v každé učebnici o včelaření a i vlastně na webu http://n-vcelari.cz ?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Karel (194.138.39.52) --- 18. 5. 2006
Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n?

GP:
Tj. otom, očem jsem psal (nějaký příspěvek do týdne pozpátku) v příspěvku kdy včela jaksi ctí svůj flek a místo v úlu kde vylezla z buňky a když se vymění buňka za jinou, tato včela tam jde znovu. V tom tkví podstata úspěchu převěšování a pozdější vrácení prázdného medníku, který se obsadí "automaticky".
......
To je zajimavy nazor. To by i vysvetlovalo lecos u NN technologie. Plodiste se postupne propada dolu, a pokud tam chce clovek z nejakeho duvodu dat nahoru nastavek, tak ho musi podstavit pod zaplnene medniky (Nastavky). Kdyz jej da nad, tak jej vcely vestinou vynechavaji a uz nezanesou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Pepan (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n?

Důvodem pro podstavování v medníku je vlastnost včel
Včely zaplňují medem prostor od shora a postupně od shora víčkují a právě zavíčkovaný prostor je již pro ně lichý a proto se musí nástavky podsazovat a při odebírání medu se odebere jen ten vrchní a vymetené plástve se zase podstaví a tak máš záruku opravdu zralého medu i v případě že nebude zavíčkovaný

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n?
> Datum: 18.5.2006 10:34:24
> ----------------------------------------
> GP:
> Tj. otom, očem jsem psal (nějaký příspěvek do týdne pozpátku) v příspěvku
> kdy včela jaksi ctí svůj flek a místo v úlu kde vylezla z buňky a když se
> vymění buňka za jinou, tato včela tam jde znovu. V tom tkví podstata
> úspěchu převěšování a pozdější vrácení prázdného medníku, který se obsadí
> "automaticky".
> .....
> To je zajimavy nazor. To by i vysvetlovalo lecos u NN technologie. Plodiste
> se postupne propada dolu, a pokud tam chce clovek z nejakeho duvodu dat
> nahoru nastavek, tak ho musi podstavit pod zaplnene medniky (Nastavky).
> Kdyz jej da nad, tak jej vcely vestinou vynechavaji a uz nezanesou.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Čermák K. (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: proč nestaví-převěování

Je to tak jak píšete. Doplňuji jen o informaci, že pokud Dr. Kamler
popisuje u kombinovaného systému převěšování, tak to se týká nikoliv DS,
ale kombinovaného úlu, který má 2 vysoké nást. + několik nízkých. Tam
ovšem je převěšování potřebné, ba nutné, zároveň se jím řeší obnova díla
v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta
kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
urychlí jeho obsazení včelama. Překládání plodových plástů u NN varianty
Optimalu skoro úplně nahrazuje zásah, který už čtvrtstoletí používám a
dělám ho právě v tuto dobu: při i jen částečném obsazení spodního (ze
tří) nást. zaměním pořadí nástavků - tak se plod a staré zásoby dostanou
na dno, na dosud horní nást. přidám nást. s mezistěnami (krajní 2 plásty
hnědé, uvnitř asi 2 panenské z minulého roku) a zbylé dva nást. v
opačném pořadí na to. Tím včelstvo získá spostu jakoby nového prostoru,
líp se "rozjede", má kam ukládat med, dobře staví na mezistěnách, působí
to i protirojově. Dosud spodní prázdný nást. se dostává nahoru jako
medník. Zároveň se tak obnoví dílo v jednom ze tří nástavků a ten
nejstarší z nich se s medem dostane mimo včelstvo (dílo se může vytřídit
- vyřadit).
K. Čermák


vsusicky napsal(a):

>vsusicky:
>
>
>>A u kombinovaného systému by to mělo platit
>>
>>
>>
>zvlášť......
>pro GP
>"I učebnicový nákresy a popisy práce s nástavky v kombinovaném systému jsou
>vč. převěšování a vkládání mezistěn a souší."
>Asi bude záležet na tom, jakou používáte učebnici. Na stránkách PNSV v
>záložce technologie se s převěšováním nepočítá ani u jediné varianty
>technologie na půdorysu Langstroth, tj. včetně kombinovaného
>sytému=modifikovaný Dadant. Je ale pravda, že v příručce VÚ "Včelaříme
>nástavkově" od autorů Kamler, Čermák, se převěšování u DS používá. Z toho
>co vím, tak ze známých chovatelů v DS jako standartní technologii
>převěšování nepoužívá ani př. Čermák, ani Stonjek, ani J.Jindra a myslím,
>že není obsažena ani v technologii EURODADANT od př. Řeháčka. Nevím jak př.
>Cimala, ale ten si technologii v pozici profesionálního včelaře chrání
>jako své "know-how", což vy ostatně taky. Dle mého názoru převěšování jako
>standartní technologie zcela popírá principy a výhody včelaření v
>nástavkovém úlu a v případě DS to platí zvlášť. Trochu mne to překvapuje ve
>Vašem případě, protože z Vašich příspěvků jsem usoudil, že včelaříte ve
>velkém a Vámi uvedená technologie mi připadá pro velkochov opravdu pracná a
>vzhledem k tomu, že práce je dnes to nejdražší, tak také nákladná. Pokud
>použiji jako první medníkový nástavek NN vystrojený pouze soušemi nebo
>alespoň s jádrem ze souší a včely jsou v síle, nemám problém, tak proč bych
>si komplikoval život s převěšováním. Na hraní si se včelami mi bohatě stací
>tvorba oddělků a chov matek.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: proč nestaví-převěování

"Čermák K." :
> .... Varianta
> kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
> U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
> ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
> některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
> urychlí jeho obsazení včelama. ....

.......

Jak tedy nato bez převěšování u DS? NN jste popsal a já ji tak chápu, že má své velké výhody, ale jak u kombinace NN a 1 VN když ne a ne obsadit u NN prostor a převěšování není potřeba. Pouze u nízkých nástavků si to dovedu představit, protože výška rámku je malá a ten plod se podaří prostě nějak rozdělit nástavkem ode dna a mezistěn, ale kombinace pouze 1 VN a kroužení s NN? Nějak nárážím stále na ten případ - problém ignorace nového prostoru a naprosto bezproblémovému vzniku rojovky. Ta ignorace není pravidlem samozřejmě v každém včelstvu, ale ztráty např. ve srovnání 100 včelstev podle DS a 100 vč. podle učebnicové kombinované technologie (publikované VÚ), tak si troufnu na vyšší odhad ztrát z rojovky u DS. Samozřejmě i se sklizní mého obdivu, že se v tom někdo při takovém počtu vyzná. :-)

Také mám výhrady k přetahování zimních zásob ke dnu. Výhrada je u mě v tom smyslu, že zásoby v takovým místě jako poblíž dna zavazí a podporují vznik rojovky. Vztahuji to na mou míru kterou používám (39x24 bez oček!). S NN technologií nemám praktické zkušenosti, ale ta nízká výška rámku mě přesvědčí lehce. Co vím, tak létavka ve spolupráci s úlovými včelami dokáže sladinou takový prostor u česna v případě i silnější a silné snůšky velmi kvalitně "zapraskat".

Děkuji za případnou reakci.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Čermák K. (e-mailem) --- 19. 5. 2006
Re: proč nestaví-převěování

> Jak tedy nato bez převěšování u DS? NN jste popsal a já ji tak chápu,
> že má své velké výhody, ale jak u kombinace NN a 1 VN když ne a ne
> obsadit u NN prostor a převěšování není potřeba. Pouze u nízkých
> nástavků si to dovedu představit, protože výška rámku je malá a ten
> plod se podaří prostě nějak rozdělit nástavkem ode dna a mezistěn, ale
> kombinace pouze 1 VN a kroužení s NN? Nějak nárážím stále na ten
> případ - problém ignorace nového prostoru a naprosto bezproblémovému
> vzniku rojovky. Ta ignorace není pravidlem samozřejmě v každém
> včelstvu, ale ztráty např. ve srovnání 100 včelstev podle DS a 100 vč.
> podle učebnicové kombinované technologie (publikované VÚ), tak si
> troufnu na vyšší odhad ztrát z rojovky u DS. Samozřejmě i se sklizní
> mého obdivu, že se v tom někdo při takovém počtu vyzná. :-)


Dávám Vám za pravdu - skutečně pozoruji, že po přemístění spodnínho NN
ode dna nad VN se včely tísní s plodem, pylem a medem nějaký čas ve VN a
do NN jen postupně přecházejí a ukládají med. Sice s rojením mám
minimální problémy (pozdější jarní rozvoj v Beskydech a méně rojivý kmen
včel), ale zmíněné zahuštění ve VN je předpoklad pro vznik rojovky. A to
mám velmi vysoké rámky ve VN (42×36 cm)! Když ale NN nad VN včely začnou
obsazovat a ukládat tam nektar/med, je možno hned (po pár dnech) přidat
další NN pod něj (na VN) a podel potřeby brzy další... DS mi provozně
méně vyhovuje než NN varianta Optimalu, protože v tuto dobu je zapotřebí
jít do včelstva několikrát po cca týdnu. Ale je to vázáno na používaný
způsob obnovy díla ve VN, proto nechci tuto komplikaci zobecnit na DS
vůbec! Přes zimu jsou totiž na krajích VN 3 mezistěny (většinou z velké
části vystavěné) a postupně je přemisťuji do středu VN mezi plod k
zakladení. U NN úlů je to vše mnohem jednodušší, i ta změna pořadí
nástavků je rychlá, stačí 5 minut i s pomocnými manipulacemi, a dělám ji
pouze 1 krát za rok.

> Také mám výhrady k přetahování zimních zásob ke dnu. Výhrada je u mě v
> tom smyslu, že zásoby v takovým místě jako poblíž dna zavazí a
> podporují vznik rojovky. Vztahuji to na mou míru kterou používám
> (39x24 bez oček!). S NN technologií nemám praktické zkušenosti, ale ta
> nízká výška rámku mě přesvědčí lehce. Co vím, tak létavka ve
> spolupráci s úlovými včelami dokáže sladinou takový prostor u česna v
> případě i silnější a silné snůšky velmi kvalitně "zapraskat".


Přemístění horního nást. dolu je jen domělý problém. Ve skutečnosti je
to tak, že pokud je po záměně nástavků plod v 1. (číslováno ode dna) a
3. nást., (někdy už i ve 4.), je naráz kolem plodu, nad ním a mezi ním
(přidaný 2. nást.) spoustu voných buněk, kam včely hned začnou ukládat
nektar, resp. potom med (tzv. "medový výtah"). Takže toto celé působí
jako přidání nového prostoru a tedy protirojově - vyzkoušeno na cca 100
včelstvech po dobu mnoha let! Ve dnech bez snůšky dost rychle včely
nezavíčkované zásoby z 1. nástavku přenášejí nahoru, takže se tam to
místo postupně zase tvoří...

K. Čermák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 5. 2006
Re: proč nestaví-převěování

Čermák K." :

> Ve dnech bez snůšky dost rychle včely
> nezavíčkované zásoby z 1. nástavku přenášejí nahoru, takže se tam to
> místo postupně zase tvoří...
.......

A jsme u jádla pudla. Nezavíčkované ano, mají snahu ho přesouvat, ale jak se odvíčkují podzimní víčka? Zase jednotlivou manipulací a prohlídkou. To je důležité a dopadá to zase ve prospěch pro práci s rámky a ne s celými nástavky ...

Nedělám to podstavování zásobami (přehazování nástavků), neosvědčilo se mi a podle mě je to zbytečné. Stačí pod druhý nástavek místo přehazování zásob akoráte přešoupnout plod(tak min. 2 rámky u sebe a nad sebe), když tam matka nechce přejít sama.

Při první manipulaci po proletu také vlastně po rozškrábání (kvůli vytáčení, ne kvůli podněcování) přesunu a dávám jako zásobní pod nos - před i za vyzimované sedlisko co nejblíže a posléze přetahuji nahoru. To vlastně dělám práci za hromadu Vašich dělnic, které u mě energii uvolňují kolem čerstvě zakladených souší, co jsem jim vložil k plodu. (zpravidla práce pod víkem, mám na teplou st., česno jedno! u strany dole od začátku podletí do teplých dnů cca na dva měsíce v roce po celou šíři). Prostě jde o každoročně otisklej postup dle čas. Včelařství a mimo jiné a dle mého - převěšovací klasika. Ta mi připomíná v určitých chvílích také převěšování po "dvou nad sebou" jak u jednoho VN v DS, protože se rozšiřuje po mezistěnách nad sebou, plod nad sebou, zásoby nad sebou přes 2 nástavky od spodu.(i výš) A tím pádem je výhodnější a logické mít k větší pohodě pro práci a spokojenost místo jednoho maxirámku, raději dva nižší nad sebou. Lepší stavba, kontrola, nahraditelnost druhým rámkem a tak.

Včela potřebuje pro optimální růst práci člověka - včelaře a rozběrný úl. A popravdě, mě by v životě bylo asi úplně jedno v jakém nástavkovém systému bych včelařil. (i na VN bych si snadno zvyk) Vždy bych dělal jen jednu a tu samou věc, co je řečeno tisíci způsoby. :-)

Děkuji za předešlou odpověď.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Čermák K. (e-mailem) --- 21. 5. 2006
Re: proč nestaví-převěování

Tak to v žádném případě nedělám (tolik času nikdy nemám, a kvůli šetření
časem jsem na NN kdysi přešel) a ani dělat nechci - naopak je to velká
výhoda, že ty zavíčkované zásoby dole jsou! Je to rezerva pro období bez
snůšek a takové dny a týdny se vždy najdou. Vlastně na to, aby ty
zavíčkované zásoby dolevčely odvíčkovaly a spotřebovaly, mají jeden rok.
Za tu dobu tam skutečně nikdy nic nezůstává...
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

> A jsme u jádla pudla. Nezavíčkované ano, mají snahu ho přesouvat, ale
> jak se odvíčkují podzimní víčka? Zase jednotlivou manipulací a
> prohlídkou. To je důležité a dopadá to zase ve prospěch pro práci s
> rámky a ne s celými nástavky ...
> Nedělám to podstavování zásobami (přehazování nástavků), neosvědčilo
> se mi a podle mě je to zbytečné. Stačí pod druhý nástavek místo
> přehazování zásob akoráte přešoupnout plod(tak min. 2 rámky u sebe a
> nad sebe), když tam matka nechce přejít sama.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Pravda (195.39.100.66) --- 22. 5. 2006
Re: proč nestaví-převěování

Přesně tak jak to popsal Květoš to perfektně funguje. Já ještě z tohoto nástavku před podsunutím odeberu tak 2-3 rámky pro oddělky a místo nich vložím prázdné rámky ve kterých včely postaví trubčinu a to také drží matku ve spodní části úlu. Pravda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 5. 2006
Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n?

Od: Pravda :
> Přesně tak jak to popsal Květoš to perfektně funguje. Já ještě z tohoto
> nástavku před podsunutím odeberu tak 2-3 rámky pro oddělky a místo nich
> vložím prázdné rámky ve kterých včely postaví trubčinu a to také drží matku
> ve spodní části úlu.
........
No já ten přeložený plod v prvním n. nechám rozplodovat a potom vložím objedno v celém mezistěnu. Než vyběhne tak je částečně vystavěn, zaplodován a "zapraskán" pylem a medem. Také magnet pro matku ne? Proto mi stále nejde dohlavy (asi je to lokalitou), že ty zásoby nezavazí?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Milan Čáp (e-mailem) --- 22. 5. 2006
Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n?

V jakých úlech Gusto včelaříš (myslím z hlediska prostoru)?
U NN podsunuté zásoby nepřekáží, když jim včelař dá dostatek prostoru na
to aby bez problému mohly plodovat a měly kde sušit a ukládat med.

Milan Čáp

>........
>No já ten přeložený plod v prvním n. nechám rozplodovat a potom vložím objedno v celém mezistěnu. Než vyběhne tak je částečně vystavěn, zaplodován a "zapraskán" pylem a medem. Také magnet pro matku ne? Proto mi stále nejde dohlavy (asi je to lokalitou), že ty zásoby nezavazí?
>
>_gp_
>http://vindex.ic.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 5. 2006
Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n?

Od: Milan Čáp :
> V jakých úlech Gusto včelaříš (myslím z hlediska prostoru)?
> U NN podsunuté zásoby nepřekáží, když jim včelař dá dostatek prostoru na
> to aby bez problému mohly plodovat a měly kde sušit a ukládat med.
......

Já včelařím v kvadrátech na 11r. a 39x24. U nízkých nástavků bych to určitě chápal a podle mého, když máš někde plod, máš tam i automaticky čerstvě donesené zásoby a pyl od létavek co vyběhnou jako mlaďušky. Když nemá tento plod co vyběhne místo "kam" odkládat přísun sladiny, jdou otravovat o patra výš, kde je tím úměrně zvyšovaná i teplota. A se zvyšováním teploty v určitém místě úlu se zcela, alespoň podle mého, zvyšuje i pravděpodobnost rojovky. (je toho samozřejmě vícero pro vznik) U mě např. neupravený druhý nástavek který bych hodil na dno a nerozhodil ho po nějaké době mezistěnami, tak rojovka jak bejk. A nástavků kompletně s mezistěnami by mohlo být nad nebo pod kolik chceš.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
(213.235.168.6) --- 12. 6. 2007
Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n?

zyrtek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Jaroslava Piskačova (90.183.119.51) --- 19. 8. 2010
štípnutí psa

Dnes dostala moje fena mezi zadní packu a třísla žihadlo.prosím poradtě čím jí léčit.Zadní nohu má při chůzi zvednutou,poskakuje a je stále zalezlá.Podařilo se mě jen celou nohu omýt octovou vodou.Stačí to,žihadlo jsem nenašla.Děkuji za radu Piskačová.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Radek Hubač (e-mailem) --- 20. 8. 2010
Re: t?pnut? psa

Dobrý den,
jak to vypadá dnes? Myslím, že není potřeba nic zásadního dělat, celý problém by mohl být v místě vpichu, které je velmi citlivé. Pokud jde o žihadlo, nemusíte ho hned hledat, jen fenku prohlédněte, aby se náhodou neudělalo hnisavé ložisko kolem ponechaného žihadla.
MUDr. Radek Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaroslava Piska?ova <dzim.piskacova/=/seznam.cz>
> Předmět: t?pnut? psa
> Datum: 19.8.2010 15:29:44
> ----------------------------------------
> Dnes dostala moje fena mezi zadní packu a třísla žihadlo.prosím poradtě čím
> jí léčit.Zadní nohu má při chůzi zvednutou,poskakuje a je stále
> zalezlá.Podařilo se mě jen celou nohu omýt octovou vodou.Stačí to,žihadlo
> jsem nenašla.Děkuji za radu Piskačová.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 5. 2006
Re: proč nestaví-převěování

> v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
> ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
> je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
> Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta

To je cenné tvrzení, napsat, že jedna z oficiálně popsaných metod pro
ošetřování včelstev je velice blízká ošetřování v zadovácích. Aspoň z toho
vyplývá, že existuje nějaká kontinuita v ošetřování včelstev a ne nějaká
revoluce, kdy staré je kompletně zavrženo a nastupuje nové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 18, 2006 2:37 PM
Subject: Re: proč nestaví-převěování


> Je to tak jak píšete. Doplňuji jen o informaci, že pokud Dr. Kamler
> popisuje u kombinovaného systému převěšování, tak to se týká nikoliv DS,
> ale kombinovaného úlu, který má 2 vysoké nást. + několik nízkých. Tam
> ovšem je převěšování potřebné, ba nutné, zároveň se jím řeší obnova díla
> v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
> ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
> je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
> Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta
> kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
> U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
> ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
> některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
> urychlí jeho obsazení včelama. Překládání plodových plástů u NN varianty
> Optimalu skoro úplně nahrazuje zásah, který už čtvrtstoletí používám a
> dělám ho právě v tuto dobu: při i jen částečném obsazení spodního (ze
> tří) nást. zaměním pořadí nástavků - tak se plod a staré zásoby dostanou
> na dno, na dosud horní nást. přidám nást. s mezistěnami (krajní 2 plásty
> hnědé, uvnitř asi 2 panenské z minulého roku) a zbylé dva nást. v
> opačném pořadí na to. Tím včelstvo získá spostu jakoby nového prostoru,
> líp se "rozjede", má kam ukládat med, dobře staví na mezistěnách, působí
> to i protirojově. Dosud spodní prázdný nást. se dostává nahoru jako
> medník. Zároveň se tak obnoví dílo v jednom ze tří nástavků a ten
> nejstarší z nich se s medem dostane mimo včelstvo (dílo se může vytřídit
> - vyřadit).
> K. Čermák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jirka L (82.208.45.222) --- 16. 5. 2006
Re: proč nestaví

V případě kombinovaného systému bych nepoužíval mřížku. Matka moc na malém rámku klást nebude. Ze spodního polonástavku je dobré přehodit několik souší / když jsou např. se sladinou , tak to nevadí/ do horního polonástavku. Včely tento prostor lepší vezmou. Sám jsem to takto nyní dělal. Nástavek složený ze samých mezistěn je pro některá včelstva takřka jako překážka. když tam najdou nějaké souše tak je jejich. Ostatní už můžeš nechat na nich. Pokud Ti jde o med a o včely a nechováš v horním polonástavku zrovna matky tak mateří mřížku pověs na zeď jako dekoraci. Alespoň nebude včelám překážet.

V současné době používám druhým rokem kombinovaný systém /DADANT/ plodiště 39x30 , polonást 39x15. Každý si chválí to co používá. Já osobně jsem DADANTEM nadšen a tvrdím že kdo nevyzkoušel dadant tak vlastně nevčelaří a věčným převěšováním plodu jenom včelám ubližuje.
Přeji všem vyzkoušet.

S pozdravem Jirka Langer

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT

Jirka L :
....
> V současné době používám druhým rokem kombinovaný systém /DADANT/ plodiště
> 39x30 , polonást 39x15. Každý si chválí to co používá. Já osobně jsem
> DADANTEM nadšen a tvrdím že kdo nevyzkoušel dadant tak vlastně nevčelaří a
> věčným převěšováním plodu jenom včelám ubližuje.
> Přeji všem vyzkoušet.
........

Přibližte mi někdo systém Dadant. Já když slyším Dadant systém a Dadant úl, tak se mi vyjevuje maxiúl s maxirámky a s šíří asi o 6 až i o asi 9 čísel více než 39 cm. A to je velkej systémovej rozdíl pro včelaře. Původní myšlenkou systému Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té doby (např. u nás - čtvrtrámy, dvourámy, třírámy) a přesvědčit včelaře s myšlenkou systému maximálního rozměru rámku. Tedy si myslím, že mluvit o 39-tce jako Dadant systém, tak to by se Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi ukousli z šířky nějaké centimetry. :-))

Díky za vysvětlení.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jan Čáp (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT

> Původní myšlenkou systému Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té doby
..
> to by se Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi ukousli
z šířky
> nějaké centimetry. :-))
> _gp_

O vývoji šířky rámku Dadantu by se dalo říct, že je to o jením neustálém
zmenšování:

Original Dadant 470 mm
Modified Dadant 448 mm
Dadant-Blatt 435 mm

Údajně prý sám Charles Dadant na sklonku života uznal, že to s šířkou
přehnal a že MD na šířku Langstrotha zcela vyhovuje. Na druhou stranu je
známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků.

J. Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
vsusicky (81.19.46.66) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT

"J.Čáp Na druhou stranu je
známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků."

Používám cosi jako český dadant VN 39x30, NN 39x14 v sestavě v sezoně od spodu DNO+NN+VN+1-3NN. U některých (silných) včelstev se mi stává, že matka částečně zaploduje i první NN nad VN. Takže si matka v případě potřeby plodiště zvětší i do NN pokud nepoužiji mřížku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pepan (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT

Já používám 39 × 24 a 39 × 17 na čtvercovém půdorysu plodiště vys. a níz. + medníky podle potřeby funguje to bezvadně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 13:19:17
> ----------------------------------------
> "J.Čáp Na druhou stranu je
> známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků."
>
> Používám cosi jako český dadant VN 39x30, NN 39x14 v sestavě v sezoně od
> spodu DNO+NN+VN+1-3NN. U některých (silných) včelstev se mi stává, že matka
> částečně zaploduje i první NN nad VN. Takže si matka v případě potřeby
> plodiště zvětší i do NN pokud nepoužiji mřížku.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT

No, já používám rámky 39 a půdorys široký 38 cm na 10 rámků a čtvercový až
42 cm na 11 rámků. Připadá mi, že v létě by to sneslo i rámky delší, klidně
i těch 45. Zase v zimě a na jaře ani ne. Ale jinak ta vnitřní šířka 38 cm,
venkovní do 43 cm mně vyhovuje , v podstatě mně to pasuje do včelína. Kde
byly dříve zadováky 39x24 v baterii se nyní vejde stejný počet nastavků
vedle sebe.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 17, 2006 3:45 PM
Subject: Re: pro? nestav? - DADANT


Já používám 39 × 24 a 39 × 17 na čtvercovém půdorysu plodiště vys. a níz. +
medníky podle potřeby funguje to bezvadně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 13:19:17
> ----------------------------------------
> "J.Čáp Na druhou stranu je
> známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků."
>
> Používám cosi jako český dadant VN 39x30, NN 39x14 v sestavě v sezoně od
> spodu DNO+NN+VN+1-3NN. U některých (silných) včelstev se mi stává, že
matka
> částečně zaploduje i první NN nad VN. Takže si matka v případě potřeby
> plodiště zvětší i do NN pokud nepoužiji mřížku.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Hátle Ondřej (89.111.69.62) --- 30. 10. 2008
Re: pro? nestav? - DADANT

zadny

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT

Dadant žil někdy před 100 - 150 lety. U nás během posledních cca 50 let se
včely vyšlechtily k většímu prostoru, jestli jim před 50 lety stačil úl s
2x12 rámky 39 x 24, dneska potřebují o polovinu až dvojnásobek víc. Nevíte
taky, jestli nějaké podobné šlechtění včelstev na velikost tehdy za
Dadantových dob neproběhlo během pár desetiletí v USA. Dneska se včely
převážejí třeba letecky, tehdy musely vydržet převoz lodí a tudíž těch
převozů asi moc nebylo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 17, 2006 7:39 AM
Subject: Re: pro? nestav? - DADANT


> > Původní myšlenkou systému Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té
doby
> ..
> > to by se Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi
ukousli
> z šířky
> > nějaké centimetry. :-))
> > _gp_
>
> O vývoji šířky rámku Dadantu by se dalo říct, že je to o jením neustálém
> zmenšování:
>
> Original Dadant 470 mm
> Modified Dadant 448 mm
> Dadant-Blatt 435 mm
>
> Údajně prý sám Charles Dadant na sklonku života uznal, že to s šířkou
> přehnal a že MD na šířku Langstrotha zcela vyhovuje. Na druhou stranu je
> známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků.
>
> J. Čáp
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pepan (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT

Včely se nešlechtily na na velikost roje, ale na výnos což spolu úzce souvisí Toho výnosu v dvouprostorových úlech lze docílit také, ale za cenu vysoké pracnosti právě s tím převěšováním Velkoprostorové úly se vyvinuly právě kvůli odstranění této práce a zvýšením výnosu v měně na hodinu vložené práce Toho lze právě dosáhnout ve všech typech nástavkových úlů , ale s oddělitelným dnem .Omylem je právě si myslet , že jde o výnosy kilech.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 08:30:11
> ----------------------------------------
> Dadant žil někdy před 100 - 150 lety. U nás během posledních cca 50 let se
> včely vyšlechtily k většímu prostoru, jestli jim před 50 lety stačil úl s
> 2x12 rámky 39 x 24, dneska potřebují o polovinu až dvojnásobek víc. Nevíte
> taky, jestli nějaké podobné šlechtění včelstev na velikost tehdy za
> Dadantových dob neproběhlo během pár desetiletí v USA. Dneska se včely
> převážejí třeba letecky, tehdy musely vydržet převoz lodí a tudíž těch
> převozů asi moc nebylo.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 17, 2006 7:39 AM
> Subject: Re: pro? nestav? - DADANT
>
>
> > > Původní myšlenkou systému Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té
> doby
> > ..
> > > to by se Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi
> ukousli
> > z šířky
> > > nějaké centimetry. :-))
> > > _gp_
> >
> > O vývoji šířky rámku Dadantu by se dalo říct, že je to o jením neustálém
> > zmenšování:
> >
> > Original Dadant 470 mm
> > Modified Dadant 448 mm
> > Dadant-Blatt 435 mm
> >
> > Údajně prý sám Charles Dadant na sklonku života uznal, že to s šířkou
> > přehnal a že MD na šířku Langstrotha zcela vyhovuje. Na druhou stranu je
> > známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> > kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků.
> >
> > J. Čáp
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT

Souhlasím, hlavní byl výnos. Dalo by se napsat, že v malém úlu bylo více
medu ze včelstva geneticky zaměřeného na menší včelstva, tudíž včely
geneticky zaměřené na vznik silnějších včelstev byly brakovány. U
velkoprostorových úlů to bylo naopak. Takže kdo prováděl nějakou desítku let
výběr včelstev, měl včelstva uzpůsobená na příslušnou úlovou velikost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 17, 2006 9:07 AM
Subject: Re: pro? nestav? - DADANT


Včely se nešlechtily na na velikost roje, ale na výnos což spolu úzce
souvisí Toho výnosu v dvouprostorových úlech lze docílit také, ale za cenu
vysoké pracnosti právě s tím převěšováním Velkoprostorové úly se vyvinuly
právě kvůli odstranění této práce a zvýšením výnosu v měně na hodinu
vložené práce Toho lze právě dosáhnout ve všech typech nástavkových úlů ,
ale s oddělitelným dnem .Omylem je právě si myslet , že jde o výnosy kilech.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 08:30:11
> ----------------------------------------
> Dadant žil někdy před 100 - 150 lety. U nás během posledních cca 50 let se
> včely vyšlechtily k většímu prostoru, jestli jim před 50 lety stačil úl s
> 2x12 rámky 39 x 24, dneska potřebují o polovinu až dvojnásobek víc. Nevíte
> taky, jestli nějaké podobné šlechtění včelstev na velikost tehdy za
> Dadantových dob neproběhlo během pár desetiletí v USA. Dneska se včely
> převážejí třeba letecky, tehdy musely vydržet převoz lodí a tudíž těch
> převozů asi moc nebylo.
>
> R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pepan (e-mailem) --- 17. 5. 2006
Re: pro? nestav? - DADANT

PODSTATOU DADANTU JE velký rámek v plodišti a nízké v medníku a výhodou je vytáčení z nezaplodovaných plástů a nízké jsou proto aby se tak snadno nebortily a odpadá jakékoli převěšování protože to jednoduše nejde

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 02:28:02
> ----------------------------------------
> Jirka L :
> ....
> > V současné době používám druhým rokem kombinovaný systém /DADANT/ plodiště
> > 39x30 , polonást 39x15. Každý si chválí to co používá. Já osobně jsem
> > DADANTEM nadšen a tvrdím že kdo nevyzkoušel dadant tak vlastně nevčelaří a
> > věčným převěšováním plodu jenom včelám ubližuje.
> > Přeji všem vyzkoušet.
> ........
>
> Přibližte mi někdo systém Dadant. Já když slyším Dadant systém a Dadant úl, tak
> se mi vyjevuje maxiúl s maxirámky a s šíří asi o 6 až i o asi 9 čísel více než
> 39 cm. A to je velkej systémovej rozdíl pro včelaře. Původní myšlenkou systému
> Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té doby (např. u nás - čtvrtrámy,
> dvourámy, třírámy) a přesvědčit včelaře s myšlenkou systému maximálního rozměru
> rámku. Tedy si myslím, že mluvit o 39-tce jako Dadant systém, tak to by se
> Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi ukousli z šířky nějaké
> centimetry. :-))
>
> Díky za vysvětlení.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
164410 (193.165.77.29) --- 18. 5. 2006
Re: proč nestaví

Těch příčin může být mnoho, kolegové je popsali. Ještě jeden důvod mě napadá, možná "neodborný", ale nešť. Třeba se jim jen nechce. Prostě nemají "budovatelskou náladu". A proč, to nám neřeknou. Nedělám si legraci, loni jsem pro přechod na jinou RM potřeboval aby vystavěly mezistěny na RM 39x30. Šlo jim to po celý rok jak smůla od koudele a dost rámků zůstalo vystavěných jen částečně. Zato na podzim, při krmení, mezeru na jeden rámek pro fumigaci zamydlily divočinou, že jsem nevěděl co s tím. Používám klasické dvouprostorové úly. Zkouším přejít na Dadant-like 39x30, 39x15. Zatím to vypadá slibně, bezstarostné zimování a výborný jarní rozvoj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu