Včelařská konference

Označení F1 Tady na netu je velký PROBLÉM
F S JEDNIČKOU STEJNÉ VELIKOSTI OZNAČUJU první keneraci po křížení F velkou dvojkou je matka oplodněná svým otcem.
Další variantou je F s dolním indexem 1 nebo malou jedničkou. A ta < označuje počet generací z původního křížence. Problémem netu je pak, že ten to téměř neumí rozlišovat. Napíšete to správně ale ve výsledku je to špatně.

Potomstvo po F1 není pravda tak uhlazené jako F1 na vlastnosti a výnosy,vlastnosti se štěpí zpetne,ale třebas já z nich celkem rád chovám,je z nich sice spousta odpadu-matek na brakování,ale taky se tak dá vychovat nekolik excelentních matek.Po jedné takové F1 mám už generaci F5 a pořád je to dobré.Kdo má na stanovišti problém s bodavosti,doporučuju vřele nasadit F1 jako trubci vcelstva a posílat z nich do vzduchu naši trubcu.
Pro koho je prvořadý med,a ne variabilita vcelstev,ten asi nedá dopustit na koupi inseminovane matky a osazení jejími dcerami celé vcelnice,bohužel jen med to je hodně krátkozraká politika.

">>>> F1 brojlery a jejich potomstvo,<<<<
F1 je spotřební materiál nevhodný k dalšímu rozmnožování.
Je to tak matka určitého plemene A se insiminuje trubci jiného plemeneB Potomstvo je pak F1 Její potomstova se pak rozpadne na 50%A a 50%B"
a.
To není zas tak úplně pravda. Pokud včelař chce chovat svou vlastní linii, tak jednou za čas potřebuje přinést do chovu nové geny. A to může jedině přes matky F1. Buďto koupí inseminovanou matku, od ní odchová dcery a ty jsou F1, nebo kupuje rovnou F1. Podstatné ale je, že po takovém vnesení nových genů musí minimálně po dalších několik generací provádět negativní výběr. Eliminovat kombinace špatných genů a vybírat kombinace dobrých. Dokud zase v celé chované linii není ta kombinace genů včetně těch správných přidaných +- zase jednotná. Přirozeně nesmí vybrat jednu matku a dcerami od ní nahradit matky ve všech včelstvech v chovu, to by rázem ztratil diverzitu toho chovu a brzo by neměl z čeho vybírat. Musí udržovat víc těch podlinií, vybírat víc matek pro odchov dcer. Takže musí mít víc včelstev.
Problém je v tom, že to je dlouhodobě hodně práce a dokud se po přidání nových genů linie geneticky nestabilizuje, tak významná část včelstev je horších a zhoršuje medný průměr.
Problém je taky v tom, že by potom komerční chovatelé matek v systému podporovaném ČSV "neměli co žrát".
Ovšem pokud včelař "jede na maso", je pro něho finančně mnohem lepší kupovat matky F1 nebo rádoby matky F1 každý rok nebo každý druhý rok a na plemenářskou práci a chov vlastní linie přizpůsobené jemu a místním podmínkám úplně rezignovat. Má s tím méně práce a víc medu.
Potom ale má takové včely, od jakého chovatele zrovna koupí matky.
A taky jsou potom v podstatě geneticky stejné včelstva v ČR od Aše po Jablunkov. Což je jeden z příčin občasných hromadných úhynů, když jsou takhle chované včely náchylná k nějakému kolapsu, jsou k němu náchylná všechna včelstva v ČR.

Ono to tak taky brzo dopadne,včely budem mít pro radost,opyleni zahrad a budem rádi,když se ta kvanta vcelstev vůbec uživí.Pokud nám je neotravi jezevci v té své agrarni pouští,doplněné vymydlenym travnikem kolem.

Jo jo, kdyby měly mít ty masařky jen vlastní med a cukrem by se nekrmilo, tak by neměly šanci přežít tady, kde opakovaně dochází k výpadkům hlavních snůšek - tradičně vichr, zima a proprší, že ani nevyletí z úlů. Co s takovýma včelama, jen sbírat plod na oddělky, něco málo odtočit, pokud teda všechno neproplodují, a zakrmit 30kg, to je kolotoč co.

Na masarkach stojí cela komerce prodeje oddělku a matek v CR.

Masařky jsou k ničemu. Ze slaboučkého oddělku zimovaného na 4 uličkách jsem schopen dostat 40-50 kg. Ze standartní ho 60 - 80 kg medu. K tomu mi stačí těch 4-6 vysokých plodových rámků, přepážky a MM. Podmínka samozřejmě převézt za snůškou, když někde není.

Žádné zachlazení se nekoná. Proč? Při správné optimalizaci jsou včely nahusto i na rámcích vně přepážek. Dám standartní příklad. Oddělek zimovaný na 7 plástech 2 X NN Lang. Po optimalizaci zůžen na 2 vysoké rámky (2 x 2 nízké nad sebou). Během 10 dní matka prokladě zásoby a bude to komplet zaplodováno a tepelně jako v inkubátoru => přidá se další zásobní rámek Uteplení strůpku beru jako samozřejmost (15 cm izolace + flaška vody)

>>>> F1 brojlery a jejich potomstvo,<<<<
F1 je spotřební materiál nevhodný k dalšímu rozmnožování.
Je to tak matka určitého plemene A se insiminuje trubci jiného plemeneB Potomstvo je pak F1 Její potomstova se pak rozpadne na 50%A a 50%B

Teť to neřeším Pro založení medníků al má mit obsah nejméně 5 uliček.

Přestaňte nakupovat F1 brojlery a jejich potomstvo, a uvidíte v jaké síle budete včely vyzimovávat. Platilo 4 uličky slabé, 5 uliček střed, 6 uliček a víc silné. Že mají někeré F1 nyní 20 uliček a jsou roztaženy přes 2-3N to je jejich vlastnost, k tomu potřebují kvantum cukru a běda jak proprší snůška.

V OP ten počet plodovych ramků nebude o moc větší.Je k tomu celé vlákno na vcelarskem foru.

kolik vám včely obsedají rámků, přece včelstvo na 4-5 uličkách- produkční včelstvo- nemůžu považovat za dobré

2-3 vysoké rámky znamená 4-6 standart, tz. vzít plodiště, podívat se aby nebyl plod stejného stáří v jedné uličce proti sobě a udělat zůžené rozšíření s přepážkou. Běžná věc u budečáku nebo jiného stojánku už 150 let. ALE, rozšíření tohoto typu musí být v souladu s tepelnými vlastmostmi úlu. Takže nestačí si jen myslet, že nějaká přepážka z 2cm xps polystyrenu je príma. Je to i o zateleném vrchu a spodku a předku a zadku. JINAK ... zachlazení plodu. Zvláště když se uličky takto docela nesmyslně rozhážou podle stáří plodu.

Osobně si myslím po shlédnutí pár informací okolo optimalizovaného plodiště, že není z Německa, ale vymyslel ji NÁŠ JÁRA ... CIMRMAN ! Takže nic nového pod Sluncem!
.......
1984 (91.139.47.194) --- 3. 3. 2021
Re: doplnění zásob na jaře. (74872) (74875) (74877) (74879) (74881) (74883) (74884) (74885) (74886) (74887) (74888)

Komorovat taková včelstva zbytečnost, optimalizovat lze bez problémů. Prostě uspořádáš plodiště na 2-3 vysoké rámky s plodem a vložíš přepážky. U nízkých rámků se dají 2 nad sebe. Já optimalizuju zejména loňské oddělky, které mi tak stihnou jarní snůšku.

Komorovat taková včelstva zbytečnost, optimalizovat lze bez problémů. Prostě uspořádáš plodiště na 2-3 vysoké rámky s plodem a vložíš přepážky. U nízkých rámků se dají 2 nad sebe. Já optimalizuju zejména loňské oddělky, které mi tak stihnou jarní snůšku.

komorováí je otázka síly včelstev na jaře, jestliže mi nyní v této zimně / přes noc/ utvořilo pevný chomáč na 7-8 rámků, tak při poledním oteplení obsedá celý nástavek. Jak tedy komorovat?

Dle mě je komorování potřeba u slabých včelstev

Fungovat může více strategií a i v tom je krása včelaření. Kouzlo OP spočívá v tom, že na 2 sousedních plástech nikdy není plod stejného stáří a ve správně optimalizovaném plodišti (mírně pod maximum kladení matky) nikdy nedojde k ukládání medných zásob. Proto se objevuje rojová nálada v poměrně nízkém %. Vím, že málo včelařů tento princip pochopilo nebo osahalo, proto vyprávějí jemně řečeno "nesmysly" o rojení v OP. Ano i v OP se umí vyrojit, ale většinou po chybě při optimalizaci - vkládání více plástů najednou, nebo přidání nadbytečného plástu, kdy matka již nestíhá zaklást celou plochu plodiště a včely začnou ukládat med do plodiště. Takže po dosažení rovnováhy u OP, se již řeší jen převoz na snůšky a přidávání/odebírání medníků. Kdo nevyzkoušel, nepochopí.

Komorování a OP jsou dvě odlišné strategie a jediné co je spojuje je použití přepážek.

Tak to hodně štěstí, komorování nebo optimalizace je založena jen v prorozvoj včelstev. Ten přímo závisí na protirojových opatření. Někdo se díky těmto postupům dostane do fáze rozvoje takové, že ikdyž dělá jen sběrné oddělky, nakonec samotné omezení rojové nálady nezvládne. Proto j to složitější cesta než březnový prolet, podnícení a dubnové vyrovnávání a ke konci dubna dělení. V květnu se prakticky řeší už jen počátek snůšek a dělnice s novými matkami které do poloviny června začínají klást vedle dělnic které jen nosí a nebo čekají na snůšku. Takto se běžně dá zvládnout rojovka. Lze si všimnout podle kladení matek jak píšu, že časový rozptyl ukazuje na individuální přístup ke každému včelstvu zvlášť které každé má svůj scénář. Zatímco u komorování nebo nějaké optimalizace se musí řešit vše ve velmi krátkém sledu při rozvoji, jinak se dostaví rojovka a časově se tak těžko trefuje do okna snůšek.
.......
1984 (91.139.47.194) --- 2. 3. 2021
Re: doplnění zásob na jaře. (74872) (74875) (74877) (74879) (74881) (74883) (74884)

Mám včelstva, která připravuju na optimalizaci, na zahradě u baráku s česny na J a tam již mohutný prolet byl před týdnem, kdy jsem zároveň při proletu optimalizoval na plod. Začátkem února jsem pouze vložil přepážky vedle chomáče. Bez mohutného jarního proletu by to také šlo, ale podstatně hůře. V lese je situace úplně jiná, tam včelstva ještě v podstatě spí. Rojovka je při správně provedené optimalizaci nižší, optimalizace sleduje individuální možnosti každého včelstva zvlášť. Některé se dostane na 4 vysoké plásty, některé na 6. Není třeba vyrovnávat. Poslední plodový plást, který matka zaklade jen zčásti se v květnu vytáhne a udělají se oddělky.

Mám včelstva, která připravuju na optimalizaci, na zahradě u baráku s česny na J a tam již mohutný prolet byl před týdnem, kdy jsem zároveň při proletu optimalizoval na plod. Začátkem února jsem pouze vložil přepážky vedle chomáče. Bez mohutného jarního proletu by to také šlo, ale podstatně hůře. V lese je situace úplně jiná, tam včelstva ještě v podstatě spí. Rojovka je při správně provedené optimalizaci nižší, optimalizace sleduje individuální možnosti každého včelstva zvlášť. Některé se dostane na 4 vysoké plásty, některé na 6. Není třeba vyrovnávat. Poslední plodový plást, který matka zaklade jen zčásti se v květnu vytáhne a udělají se oddělky.

1984 Takže je klasiký pohled do včel po proletu. Ten zatím umne bez drbání nebyl. Myslím tím mohutný jarní prolet. Takže bývá k pohledu včelstva třetina silná, třetina střed, třetina slabá. Ta polemika s komorováním má úskalí, mít všechny včelstva silná není správné, není kam vyrovnávat. A to znamená předvoj nezvládnutí rojovky. Nebo jaká je situace u optimalizace a komorování? Děje se tak jak na běžícím pásu a nebere se v potaz idividuální možnosti a scénáře včelstvo od včelstva?

Samozřejmě matkaři jedou v podněcování jinak než medaři a mít nalarveno v koncem března nebo v dubnu znamená začít podněcovat v pěkném únoru. Proč ne.
....
1984 (37.48.53.215) --- 2. 3. 2021
Re: doplnění zásob na jaře. (74872) (74875) (74877) (74879) (74881)

S tím musím polemizovat. Komorování nebo optimalizace plodiště je taky drbání a výnosy z jarní snůšky jednoznačně zvyšuje.

S tím musím polemizovat. Komorování nebo optimalizace plodiště je taky drbání a výnosy z jarní snůšky jednoznačně zvyšuje.

Pokračování dotační tragikomedie kvůli hrsti drobnych,www.vcelarstvi.cz- informace pro chovatele,jímž byla částečně zamítnuta dotace.

Kdo do včel nedrbe, má jev chomáči a má minimum zaktivizovanych dělnic. Kdo furt něco šťourá, dělnice jsou zaktivizovany všechny a bašti. Říká se tomu zimní klid nebo zimní spánek. Stačí je nechat vklidu a vyčkat potom ochlazení co má dojít plný přílet a jaro. Stěžejní pro výnos rozvoj konec března a celý duben.

Vytiskne se papír ve chvíli výjezdu se vypíše důvod musí být podle výjimek a nejlépe s možností ověření cíle po telefonu. Nic bezmozku nevidím.

Medocukrove těsto ano,ale musí nosit vodu.

Vysvětlení je na: https://www.vcelarstvi.cz/

Nedostatek zásob, teď medocukrové těsto, 2 - 2,5 dílu cukr moučka, 1 díl medu, na horní loučky a trochu natlačit i do uliček, berou okamžitě, na 2-3x po kile, stačí teda kilo medu. Začnou plodovat, topit, nosit vodu. Roztok cukru až pokvetou jívy za 14 dní dát ohřátou poloviční dávku do velké flašky, když vyberou, tak ještě jednou celou flašku 3kg.

No a jak je to s tou karanténou nikde nepíšou, může se ke včelám, kdo ty včely nemá na zahradě ale třeba na kraji obce. To samé jak píšete, kvůli karanténě chovatele pojde i koza, nebude mít co žrát.

Po cukru se můžou ted tak leda posrat,bude je nutit zásoby zpracovat,zbytečně zatěžovat.Ztekutit med,naplnit prázdnou sous,nechat odkapat,dal vedle sediska,ať si berou,co hrdlo ráčí a přenesou si jej kam potřebuji.

Ono možná teprve teď někomu dojde z těch našich bezmozku,co řídí tenhle stat,kolik lidí přejíždí okresy (nejen jeden) při cestě do práce.Ja jedu cestou do práce na stavbu přes hranici 4 různých okresu,zpátky opět.A takových lidí je spousta.
To samo je z jiných důvodů,návštěvy lékařů,péče o zvířata atd.Snaha zavřít balkonaky,kteří se doma nudí s rodinkama na gauči u televize bohužel postihne i tu část z nás,kteří nevyjizdime z rozmaru.

Pořád platí výjimka z důvodu péče o zvířata,zajištění krmiva nebo potřeb.www.vcelarstvi.cz.Tezko někdo pojede dát ovcím nebo kozam seno až v dubnu.

Chci se zeptat na jarní krmení včelstev.
Při prohlídce včelstva jsem zjistil, že mají nedostatek zásob a letos nemám k dispozici zásobní plásty. Včelstvo obsazuje tak 5 plástů 39x24, má asi 1 - 2 dm2 plodu a zásoby má v plástech pouze na straně od česna pásky široké 3 - 5 cm a vysoké po výšku plástů 24 cm. Odhaduji to tak na tři kila, to je tak na 14 dnů.
Takže mi nezbývá než dokrmit. Ale nikdy jsem to nedělal a nevím přesně, kolik toho krmení takhle na jaře snesou, abych je krmením neupracoval a nepřivedl ke kolapsu. Či jak se to pozná, že se na jaře krmí akorát.
Mám ve včelstvu nad plodem na krmení misku o objemu tak 25o, 300 ml, předpokládám, že krmení na jaře je vhodnější cukerným roztokem 1:1, ne hustším a včely mám u domu, takže můžu misku teplým cukerným roztokem od večera do noci naplnit víckrát. Misku by mělo včelstvo vybrat odhadem za hodinu až dvě hodiny.
Předpokládám, že teď, jak je teplo, ještě krmit nebudu, protože nechci, aby nyní za toho tepla matka rozjela plodování a včelky potom při tom ochlazení, které má být od příštího víkendu tak musely moc topit. Asi začnu krmit tak od středy až čtvrtka.
A krmit těmi 250 ml je nejlepší jak? Stačí 1x 250 ml co dva dny nebo 250 ml cukerného roztoku 1:1 denně nebo víc těch misek za den, respektive noc? Jaké máte zkušenosti?

To je podobný problém jako třeba dojíždění na chaty.
Vytáhneš si ten formulář pro cestování a před jízdou do něho napíšeš, že jedeš ošetřovat včely a že je to nutné. A současně k tomu vezmeš doklad, že tam a tam máš umístěny včely. Třeba smlouvu s majitelem pozemku atd. To by mělo stačit.
Jestli si to cajti budou chtít ověřit, tak jestl i tam bude telefonní číslo, tak tím, pokud ne, tak budou muset jet a na to stanoviště se podívat. Jak to udělají, je jejich věc.
Takových věcí bude hodně, že to nebude možné snadno ověřit a že cajti budou muset věřit lidem, co do toho formuláře napíšou.

Od 1.3. je zákaz překračování hranic obcí, když to nešlo zakázat předtím naráz, tak to půjde salámovou metodou a podařilo se.

Dost včelínů na okrajích obcí jsou už často za hranicí, nebo i několik katastrů daleko. Posledně byla výjimka na včely - veternárné zákon, mělo by to platit i teď.

A jak je to s karanténou, chovatel co byl v kontaktu s nakaženým a spadla na něj automaticky karanténa, může do remízky sám ke včelám, platí taky veterinární zákon, nebo i péče o dobytek apod....?

15.4.uz možná letos pokvete řepka,amitraz nebude k tomuhle datu ta správná volba.

Ahoj Barboro, žel nikdo neradí, jen kritika tu zazněla. Pokud Ti připadne spad hojný a nemyslela jsi ten po léčení, tak máš zaděláno na invazi Varroa, nesprávně nazývanou Varoáza. Proč? To si docela srozumitelně nech vysvětlit dříve uvedeným zdrojem z youtube od tématu znalého veterináře z Brumov-Bylnice z přednášky o příčině podzimních úhynů, což se Ti může stát, pokud nezasáhneš včas. Sám jsem se tam hodně našel a i když se asi hned neotočím o 180°, tak pár změn asi díky těmto informacím dělat budu. Odkaz na youtube neuvádím, stačí hledat "zdenek klima vcely". Jsou tam 4 části, stojí za to určitě všechny. Pokud z toho streamu přesto moc nepochopíš jako např. má žena jako laik včelami "nepolíbená" koukajíc na to se mnou, uvedu na Tvůj dotaz krátce: Ano Varidol můžeš použít stejně jako na podzim i nyní na jaře, ale pouze do 15.4, pak už je riziko kontaminace do medu. Používá se ale na základě informace ze spadu měli (leden >3ks/ul) a má být aplikován společně s natřením zavíčkovaného plodu roztokem M1-AER. Jarní léčení nikdy neprovádím, netoxikuji si úlový prostor karcinogeny těsně před květenou. Pokud zhlídneš Klímu, možná nabudeš přesvědčení, že ani lednový spad není ta správná indikace. Včelám nejlépe pomůžeš, když je uchráníš od myší, mravenců a lidí. Let it bee

Nechat přebytek zpracovat je určitě dobrá volba,řada vcelaru prostě mít letos v dubnu vyrobene mezisteny nestihne a bude shánět,kde se dá.Hodne lidi řeší dodávku vosku a odběr mezisten poštou nebo dopravci.

To je otázka.Vyrobna funguje normálně,a fungovat bude,zatím se dělají velcí vcelari z vlastního,mali vyckavali až na lepsi počasí.Nefunguje prodejna.Ono zajištění mezistěn spadá zřejme pod potreby pro zvirata a péčí o ně,podobné jako sláma na podestlání a další potřeby pro chov zvířat..Doporucuju domluvit se po telefonu.
Co mne štve,tak jsou začátečníci co nemají kilo vosku,ale už ví,že budou letos potřebovat 400 kilo mezisten.Ale,že by si vosk alespoň zkusili sehnat to ne.Fenomen dnešní doby,začátečník ve skafandru,v jedné ruce rozperak a v druhé kalkulačka,jestli už na vcelach vydělává.
Každopádně nás opatření netesi,ale co naděláme,nějak to přežijem a v dubnu bude blázinec,všichni budou chtít hned udělat mezisteny.Hlavne,že ztratily celý podzim.

https://www.youtube.com/watch?v=1d1FCTM3_CI&feature=youtu.be

https://www.youtube.com/watch?v=1d1FCTM3_CI&feature=youtu.be

Jak se bude měnit vosk po nových opatření ve Stražisku? Zrovna letos jsem si říkal že přebytek nechám oficiálně zpracovat pro případný odprodej hotových mezistěn. Díky za zpravu

A každopádně nastudovat vše o potlačování klestika a přemýšlet u toho.Pri vsi ucte,ukázkový případ dnešní doby,napřed si pořídit včely a pak zjišťovat,jak se o ně starat.Naprosto naopak.

Na jaro nátěr plodu M1,pokud nemáte roztoče rezistentní na taufluvalinat a fumigaci varidolem,nebo jednoduchou a blbuvzdornou aplikací VarroMedu.Ten se dá použít i mezi snuskami po vytočení medu,podobne jako kyselina mravenčí.

Dobrý den,

bude mít nějaký efekt a smí se léčit na jaře Varidollem, když jsem ho aplikovala i na podzim (listopad)? Nebo jaké byste prosím jako prevenci doporučili léčivo proti roztoči a zda vůbec nějaké. V léte jsem léčila Thymovarem. Nebo jaké máte vy nelépe osvědčené preventivní ošetření včelstev během roku? Výsledky z vyšetření měli ještě nevím, ale spad roztočů mi přišel hojný. Mám 3 včelstva 39x24.


Děkuji za případné odpovědi.

Anketa o elektronické/papírové formě časopisu byla již dříve:
http://pardubicti-vcelari.cz/ankety/casopis/index.php
(hlasování jsem již ukončil, ale v případě zájmu jej mohu na nějaký čas
obnovit)
Pepa

-----Original Message-----
From: Vcely <vcely-bounces/=/v.or.cz> On Behalf Of e-mail/=/nezadan
Sent: Thursday, February 25, 2021 11:43 AM
To: VÄŤelaĹTskĂ˝ mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Anketa k e-vcelarstvi

svaz má dotovaný časopis 12 mega, přece nepřijde o to blbnou lidi papírovou
formou, navíc je vkládana inzerce, taky z toho příjem, takže: Vzhedem k tomu
že se má vystřihnou a poslat korespondákem, už to říká vše.

Korespondencneje to zřejmé,valná část vcelaru net nemá a takový svazový web je pro ni nedostupny,nehledě na to,že tam nic není a snad slouží alespoň pro veřejnost.kdyz uz ne pro členy.Predpokladam,že těch lístků bude odesláno opět minimum,svaz vcelare nezajímá,je dobrý akorát na dotace a lecivo,což už snad pochopila i předsedkyně,konečně,podle reakce v jiném místě Vcelarstvi.I když s nápadem objednávat lecivo na zimní počty opět ukazuje,že o skutečném dění nemá páru.

svaz má dotovaný časopis 12 mega, přece nepřijde o to blbnou lidi papírovou formou, navíc je vkládana inzerce, taky z toho příjem, takže: Vzhedem k tomu že se má vystřihnou a poslat korespondákem, už to říká vše.

A těch 5a1/4mKč je jako bonus?

Přibyla info o rozhodnutí,důvodech zamítnutí a době na odvolání.Jsem rád,že se tenhle tragikomedii coby vcelar neúčastním,nevidím smysl v zadani o tuhle almužnu.

Info k dotační tragikomedii na svazovem webu.

Světe div se,na svazovem webu anketa k papírové nebo e-verzi Vcelarstvi.

Pravda, jistá rezerva na jaro se vyplatí, ale nafutrovat až do prvního medu je nepraktické. Zkystalizované krmivo dá víc energie ztekutit než zpracování jarního podněcování, navíc velká část těchto zásob končí v krystalkách před úlem. A pak při dnešních ztrátách zbude na jaro dost zásob od padlých.

Je známo, že včely před zimou vytvoří zimní kouli která se rovná Nejmenšímu rozměru úlu. To pak přes zimu spotebuje cca 8-9 kg zásob. podle dolské techologije se dává na zimu 20 kg aby se nemuselo z jara podněcovat nebo přkrmovat. Dášli pak 30kg tak v úlu zůstane nejméně 10kg a ty se pak vytočí s řepkovým medem. Je to zjevné zneužití normy o toleranci zbytků cukru v řěpce.

Bezplatna vyklady v polskem jazyce.20.2.v 15.00
https://www.youtube.com/watch?utm_source=facebook&utm_medium=post&utm_campaign=webinar-luty-bez-rejestracji&v=8QPQ2Skmp14&feature=youtu.be

Dovolím si upozornit na zajímavou přednášku na téma Příčiny podzimních úhynů včelstev přednesenou př.Zdeňkem Klímou publikovanou na You Tube.

Průměr ČSV neříká vůbec nic. Někdo může klidně krmit na zimu 5 - 10 kilo, protože má stanoviště tak dobré nebo včelkám bere málo, že včelstvo jde do zimy s těmi 5 - 10 kily cukru plus 20 kily medu. A někdo bude klidně krmit na zimu 25 - 30 kilo cukru, protože má stanoviště tak špatné nebo včely před krmením vybere komplet, a včelstva mu potom půjdou na zimu s 25 - 30 kily cukru plus možná ještě s 2 - 5 kily medu nasbíraného v teplém srpnu a září.
Ovšem taky je možné, že obě stanoviště jsou +- stejné kvality, akorát jeden včelař je tak dobrý a druhý tak špatný...

To jsou bláboly, průměr čsv byl před pár lety 25kg/vč a mizerné počasí posledních let plus úhyny tak je průměr 10-15kg u těch schopnějších, a dokrmuje taky tolik i víc, čili v lepším případě výnos nula, dost často výnos záporný.

Ale rozhoduje ekonomika provozu - med 200kč, cukr za 12kč a z toho rozdílu se dneska dělá ,,výnos".

pozor, aby nedošlo k mýlce, zimuji na 3-4 nástavcích
Krmím 30 kg a točím 50-60 kg repky / 4 medníkové nástavky/ a dalšího medu dle nabídky 30-40 kg.
Poměrově máme stejně
jen máte kolego oddělky, které neudělají výnos

Krmím jenom 10kg a vezmu jim jem 40kg. Tak nevím jestli jsem na tom hůř nebo stejně. Asi jim dávám levné ubytování.

vzhledem k tomu že krmím 30 kg cukru jsem v klidu

Ono asi v čechách byla ta zima o krapínek tužší než tady na Moravě.
Jinak se ale obávám, že pro moje včelky byla ta zima tuhá až moc. Uvidím, až bude počasí na prolet.