Včelařská konference

Chci se zeptat na jarní krmení včelstev.
Při prohlídce včelstva jsem zjistil, že mají nedostatek zásob a letos nemám k dispozici zásobní plásty. Včelstvo obsazuje tak 5 plástů 39x24, má asi 1 - 2 dm2 plodu a zásoby má v plástech pouze na straně od česna pásky široké 3 - 5 cm a vysoké po výšku plástů 24 cm. Odhaduji to tak na tři kila, to je tak na 14 dnů.
Takže mi nezbývá než dokrmit. Ale nikdy jsem to nedělal a nevím přesně, kolik toho krmení takhle na jaře snesou, abych je krmením neupracoval a nepřivedl ke kolapsu. Či jak se to pozná, že se na jaře krmí akorát.
Mám ve včelstvu nad plodem na krmení misku o objemu tak 25o, 300 ml, předpokládám, že krmení na jaře je vhodnější cukerným roztokem 1:1, ne hustším a včely mám u domu, takže můžu misku teplým cukerným roztokem od večera do noci naplnit víckrát. Misku by mělo včelstvo vybrat odhadem za hodinu až dvě hodiny.
Předpokládám, že teď, jak je teplo, ještě krmit nebudu, protože nechci, aby nyní za toho tepla matka rozjela plodování a včelky potom při tom ochlazení, které má být od příštího víkendu tak musely moc topit. Asi začnu krmit tak od středy až čtvrtka.
A krmit těmi 250 ml je nejlepší jak? Stačí 1x 250 ml co dva dny nebo 250 ml cukerného roztoku 1:1 denně nebo víc těch misek za den, respektive noc? Jaké máte zkušenosti?

Po cukru se můžou ted tak leda posrat,bude je nutit zásoby zpracovat,zbytečně zatěžovat.Ztekutit med,naplnit prázdnou sous,nechat odkapat,dal vedle sediska,ať si berou,co hrdlo ráčí a přenesou si jej kam potřebuji.

Nedostatek zásob, teď medocukrové těsto, 2 - 2,5 dílu cukr moučka, 1 díl medu, na horní loučky a trochu natlačit i do uliček, berou okamžitě, na 2-3x po kile, stačí teda kilo medu. Začnou plodovat, topit, nosit vodu. Roztok cukru až pokvetou jívy za 14 dní dát ohřátou poloviční dávku do velké flašky, když vyberou, tak ještě jednou celou flašku 3kg.

Medocukrove těsto ano,ale musí nosit vodu.

Kdo do včel nedrbe, má jev chomáči a má minimum zaktivizovanych dělnic. Kdo furt něco šťourá, dělnice jsou zaktivizovany všechny a bašti. Říká se tomu zimní klid nebo zimní spánek. Stačí je nechat vklidu a vyčkat potom ochlazení co má dojít plný přílet a jaro. Stěžejní pro výnos rozvoj konec března a celý duben.

S tím musím polemizovat. Komorování nebo optimalizace plodiště je taky drbání a výnosy z jarní snůšky jednoznačně zvyšuje.

1984 Takže je klasiký pohled do včel po proletu. Ten zatím umne bez drbání nebyl. Myslím tím mohutný jarní prolet. Takže bývá k pohledu včelstva třetina silná, třetina střed, třetina slabá. Ta polemika s komorováním má úskalí, mít všechny včelstva silná není správné, není kam vyrovnávat. A to znamená předvoj nezvládnutí rojovky. Nebo jaká je situace u optimalizace a komorování? Děje se tak jak na běžícím pásu a nebere se v potaz idividuální možnosti a scénáře včelstvo od včelstva?

Samozřejmě matkaři jedou v podněcování jinak než medaři a mít nalarveno v koncem března nebo v dubnu znamená začít podněcovat v pěkném únoru. Proč ne.
....
1984 (37.48.53.215) --- 2. 3. 2021
Re: doplnění zásob na jaře. (74872) (74875) (74877) (74879) (74881)

S tím musím polemizovat. Komorování nebo optimalizace plodiště je taky drbání a výnosy z jarní snůšky jednoznačně zvyšuje.

Mám včelstva, která připravuju na optimalizaci, na zahradě u baráku s česny na J a tam již mohutný prolet byl před týdnem, kdy jsem zároveň při proletu optimalizoval na plod. Začátkem února jsem pouze vložil přepážky vedle chomáče. Bez mohutného jarního proletu by to také šlo, ale podstatně hůře. V lese je situace úplně jiná, tam včelstva ještě v podstatě spí. Rojovka je při správně provedené optimalizaci nižší, optimalizace sleduje individuální možnosti každého včelstva zvlášť. Některé se dostane na 4 vysoké plásty, některé na 6. Není třeba vyrovnávat. Poslední plodový plást, který matka zaklade jen zčásti se v květnu vytáhne a udělají se oddělky.

Tak to hodně štěstí, komorování nebo optimalizace je založena jen v prorozvoj včelstev. Ten přímo závisí na protirojových opatření. Někdo se díky těmto postupům dostane do fáze rozvoje takové, že ikdyž dělá jen sběrné oddělky, nakonec samotné omezení rojové nálady nezvládne. Proto j to složitější cesta než březnový prolet, podnícení a dubnové vyrovnávání a ke konci dubna dělení. V květnu se prakticky řeší už jen počátek snůšek a dělnice s novými matkami které do poloviny června začínají klást vedle dělnic které jen nosí a nebo čekají na snůšku. Takto se běžně dá zvládnout rojovka. Lze si všimnout podle kladení matek jak píšu, že časový rozptyl ukazuje na individuální přístup ke každému včelstvu zvlášť které každé má svůj scénář. Zatímco u komorování nebo nějaké optimalizace se musí řešit vše ve velmi krátkém sledu při rozvoji, jinak se dostaví rojovka a časově se tak těžko trefuje do okna snůšek.
.......
1984 (91.139.47.194) --- 2. 3. 2021
Re: doplnění zásob na jaře. (74872) (74875) (74877) (74879) (74881) (74883) (74884)

Mám včelstva, která připravuju na optimalizaci, na zahradě u baráku s česny na J a tam již mohutný prolet byl před týdnem, kdy jsem zároveň při proletu optimalizoval na plod. Začátkem února jsem pouze vložil přepážky vedle chomáče. Bez mohutného jarního proletu by to také šlo, ale podstatně hůře. V lese je situace úplně jiná, tam včelstva ještě v podstatě spí. Rojovka je při správně provedené optimalizaci nižší, optimalizace sleduje individuální možnosti každého včelstva zvlášť. Některé se dostane na 4 vysoké plásty, některé na 6. Není třeba vyrovnávat. Poslední plodový plást, který matka zaklade jen zčásti se v květnu vytáhne a udělají se oddělky.

Fungovat může více strategií a i v tom je krása včelaření. Kouzlo OP spočívá v tom, že na 2 sousedních plástech nikdy není plod stejného stáří a ve správně optimalizovaném plodišti (mírně pod maximum kladení matky) nikdy nedojde k ukládání medných zásob. Proto se objevuje rojová nálada v poměrně nízkém %. Vím, že málo včelařů tento princip pochopilo nebo osahalo, proto vyprávějí jemně řečeno "nesmysly" o rojení v OP. Ano i v OP se umí vyrojit, ale většinou po chybě při optimalizaci - vkládání více plástů najednou, nebo přidání nadbytečného plástu, kdy matka již nestíhá zaklást celou plochu plodiště a včely začnou ukládat med do plodiště. Takže po dosažení rovnováhy u OP, se již řeší jen převoz na snůšky a přidávání/odebírání medníků. Kdo nevyzkoušel, nepochopí.

Komorování a OP jsou dvě odlišné strategie a jediné co je spojuje je použití přepážek.

komorováí je otázka síly včelstev na jaře, jestliže mi nyní v této zimně / přes noc/ utvořilo pevný chomáč na 7-8 rámků, tak při poledním oteplení obsedá celý nástavek. Jak tedy komorovat?

Dle mě je komorování potřeba u slabých včelstev

Komorovat taková včelstva zbytečnost, optimalizovat lze bez problémů. Prostě uspořádáš plodiště na 2-3 vysoké rámky s plodem a vložíš přepážky. U nízkých rámků se dají 2 nad sebe. Já optimalizuju zejména loňské oddělky, které mi tak stihnou jarní snůšku.

2-3 vysoké rámky znamená 4-6 standart, tz. vzít plodiště, podívat se aby nebyl plod stejného stáří v jedné uličce proti sobě a udělat zůžené rozšíření s přepážkou. Běžná věc u budečáku nebo jiného stojánku už 150 let. ALE, rozšíření tohoto typu musí být v souladu s tepelnými vlastmostmi úlu. Takže nestačí si jen myslet, že nějaká přepážka z 2cm xps polystyrenu je príma. Je to i o zateleném vrchu a spodku a předku a zadku. JINAK ... zachlazení plodu. Zvláště když se uličky takto docela nesmyslně rozhážou podle stáří plodu.

Osobně si myslím po shlédnutí pár informací okolo optimalizovaného plodiště, že není z Německa, ale vymyslel ji NÁŠ JÁRA ... CIMRMAN ! Takže nic nového pod Sluncem!
.......
1984 (91.139.47.194) --- 3. 3. 2021
Re: doplnění zásob na jaře. (74872) (74875) (74877) (74879) (74881) (74883) (74884) (74885) (74886) (74887) (74888)

Komorovat taková včelstva zbytečnost, optimalizovat lze bez problémů. Prostě uspořádáš plodiště na 2-3 vysoké rámky s plodem a vložíš přepážky. U nízkých rámků se dají 2 nad sebe. Já optimalizuju zejména loňské oddělky, které mi tak stihnou jarní snůšku.