75920

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Havlik Petr --- 15. 4. 2002
trubci

Včera než začalo pršet,jsem pozoroval krásně žluťoučkého
trubce,jak zmateně kroužil pod úly,až přistál v trávě,což
byl asi jeho konec.Je normální,že ho asi dělnice z úlu
v tuto dobu vyhnaly?Není to znamení,že v úle docházejí
zásoby?Dovnitř jsem nešel,protože si myslím,že je ještě
zima.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 15. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763) (777)

> Zajímalo by mě, kdo byl přednášejícím, prakticky totéž nám v
> pardubicích přednášel Dr. Kamler
> Radek
Nehnal bych to tak na ostri, mam takovy dojem za pan Kamler ma oba
tituly, a pr. Baudis pouzil jen jeden. Ale tim Kamlerovi urcite neubral na
jeho odbornosti.

Jinak se mi libi Tvuj prispevek, reakce na dopis pi. Frankove zrejme pro
to, ze z tech vyzev citim cosi umeleho, je to nejak podivne, cely ten
vyzkum. Souhlasim s Tebou zcela. Ptal bych se "Cui Prodest" ?

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 15. 4. 2002
RE: Kurs racionalizace

Já jsem rád, že mám míru rámků 39x24 a už ji jistě nezměním. Takových nás je
asi víc.
K čemu se drásat úvahami nad tím, že jiné míry jsou lepší. Možná jo, možná
ne.
Možná by bylo lepší, kdybych byl bílý američan, nebo němec študovaný v
Oxfordu? Taky to nezměním, tak proč to rozebírat. Abych si pochvaloval, že
mám nejlepší úl na světě? To mě nebaví.
Proto považuji tyhle polemiky za ztrátu času. Beru své úly jako věc danou,
tak jako své kraňky a zajímají mě jen zkušenosti jak to dělat v těchto
danostech co nejlépe. A to Dr. Kamler dělá.
Tak ho poslouchám.
A třešně už nám kvetou. Jen to počasí není pro květ ideální.
Eman

Josef Blinka ->včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč?
->Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších
->racionalizátorů v této zemi
->nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend,
->započatý ve
->2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři
->volat po změně
->rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří
->strejcové dali
->hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30!
->Úplně opačně, než
->se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru -

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 15. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763)

Zajímalo by mě, kdo byl přednášejícím, prakticky totéž nám v
pardubicích přednášel Dr. Kamler
Radek

Dne 11. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zdravím včelaře
>
> Minulou sobotu se ve Výzkumném včelařském ústavu v Dole u Prahy
> konal seminář "racionalizace ve včelařství". Bylo to zajímavé.
> Organizátorům touto cestou děkuji.
>
> Přednášel př. ing. Kamler. Vybral bych z jeho přednášky (dle svých
> poznámek) pár bodů pro zdejší besedníky.
>
> Hovořilo se např. o síle zazimovaného včelstva s ohledem na rozdíly
> mezi kraňkou a vlaškou. Uvedl, že síla zimovaného včelstva 3 kg, o
> které bájí někteří, je pro kraňskou včelu pohádkou. V takovéto síle
> lze zimovat vlašku, která má geneticky dánu větší zimovací sílu ale
> pomalejší jarní rozvoj. Naproti tomu kraňka zimuje v poloviční síle,
> avšak vyznačuje se strmým rozvojem na jaře. 1 - 1,5 kg váha kraňského
> včelstva po vyzimování se považuje za dobré a zcela vyhovující
> (myslím, že je to jeden plně obsedlý nástavek 39*24). Takovéto kraňské
> včelstvo do rozkvětu řepky stihne dostatečně zesílit. Jsou to již
> publikovaná fakta, ale je vhodné je občas znovu připomenout.
>
> Úlová otázka.
>
> Předpokládá se nástavkové včelaření. Výhodou je čtvercový půdorys
> nástavku. Problém, zda nástavky uteplené či neuteplené, prohlásil
> přednášející za "akademickou otázku"; silná včelstva se bez izolace
> obejdou. Nicméně je pravdou, že u včel "se všechno točí kolem tepla".
> U silných včelstev není výnos medu podmíněn přítomností dobré tepelné
> izolace nástavků. U slabých včelstev zvyšuje dobrá tepelná izolace
> výnos medu o 50 - 80 procent.
>
> Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
> vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
> s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).
>
> Rámková délka 42 cm (slovenská a evropská délka): pro včely je
> výhodnější než 39 cm (Slovensko mělo ve výběru rámkové míry šťastnější
> ruku než my).
>
> Rámková délka 45 cm: zavedena v Americe a roztroušena po světě. V
> Evropě byla modifikována na 42 a 43 cm.
>
> Přednášející uvedl, že pokusně chová včelstva na všech třech rámkových
> délkách (39 cm, 42 cm, 45 cm) a dle vlastní zkušenosti uvádí, že žádný
> výrazný rozdíl ve výnosu medu není.
>
> Na závěr srovnání rámkových měr přednášející pravil: Rámkové délky 39
> cm a 42 cm nám úplně stačí. Jestli chce někdo prosazovat rámkovou
> délku Langstrothu, ať zajistí včelařům levné nástavky (tedy levnější
> než na domestikované rámkové délky).
>
> Podotkl i to, že když zachováme dvě u nás v současnosti rozšířené
> rámkové míry (délky 39 a 42 cm), můžeme na sebe stavět nástavky
> (kompatibilita).
>
> Ohledně vysokých nástavků na míru 39*24 prohlásil, že pro nástavkové
> včelaření nejsou špatné (předpokladem je však používání rámku s úzkou
> spodní loučkou). Zimovat je nutno buď ve dvou nástavcích, nebo v
> jednom vysokém a jednom nízkém (39*17).
>
> Pak byly zmíněny výhody a nevýhody nízkonástavkového včelaření. Rámek
> nižší než 17 cm není vhodný pro plodování (ale spíše pro produkci
> plástečkového medu). Dále zmínil obecně známé a propagované výhody
> nízkonástavkového včelaření (jednodruhový a zralý med, práce s celými
> nástavky atd.). Uvedl i jednu méně zmiňovanou nevýhodu
> nízkonástavkového včelaření a tou jsou mezery v plodovém tělese na
> jaře, které vznikají mezi nástavky. Taková mezera se měří od poslední
> horní buňky plástu ve spodním nástavku k první dolní buňce plástu
> následujícího vyššího nástavku. Tedy mezera je dána výškou spodní a
> horní loučky a mezi nástavkovou mezerou (kvůli minimalizaci této
> mezery je velice důležité používat rámky z užší spodní loučkou, aby
> plást byl dostavěn až dolů k loučce). Tyto mezery jsou mrtvým
> prostorem, který včelstvo musí při plodování vyhřívat, ale nemůže jej
> k plodování použít. Přednášející pravil, že v tom vidí jeden z
> hlavních důvodů pomalejšího jarního rozvoje včelstev v
> nízkonástavkových úlech. (Dodávám k tomu: u vlašky by to tak vadit
> nemuselo, ale u kraňky, která zimuje slabší a potřebuje rychlý jarní
> rozvoj, může být poměrně značné procento "mrtvého prostoru" v
> nízkonástavkovém úle větším problémem.)
>
> ------------------------
>
> Dále byl prakticky předváděn chlazený sklad na souše a med (při dobré
> tepelné izolaci běží kompresor chlazení jen chvíli - v noci - na noční
> proud. Chlazení vysouší vzduch (relativní vlhkost musí být pod 60
> procent - pak med vysychá), a tak je možno skladovat souše mokré od
> medu, aniž by zkvasily; zároveň jsou tím chráněny proti zavíječi. Na
> jaře jimi lze rychle rozšiřovat včelstvo a neuniká snůška.
>
> Pak bylo předváděno vyvařování starých souší bez porušení drátkování
> (doporučeno je používání nerezového drátku).
>
> Nakonce byla předvedena medárna: zařízení pro ohřívání konví s
> vytočeným medem, vyhřívané stáčecí zařízení medu do sklenic a zařízení
> na pastování medu (ohřívané i chlazené). Vše v takovém provedení, aby
> to bylo dostupné pro malovčelaře a případně i podomácku zhotovitelné.
>
> -----------------------
>
> Návštěvu kursu (bude se opakovat zase za rok) mohu všem doporučit.
>
>
> J. P. B.
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Nejenom anglicko-cesky slovnik: http://slovnik.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 15. 4. 2002
Re: Zruenídotací (771)

váľená paní Fraňková,
Nemohu souhlasit ani s jedním Vámi prezentovanými body. Zřejmě jsem
nezachytil informaci, kde pracujete, nebo účel pro který sbíráte naąe
názory a chtěl bych Vás poprosit o více informací z této zajímavé
oblasti.
K Vaąim názorům:
Ad 1) Je prokázáno, ľe přínos 1 včelstva pro přírodu, společnost a
stát je asi 43 000 kč a pro včelaře cca 1000 - 2000 kč, pokud jde vąe
dobře. Dříve stát de facto podporoval včelaře přes zemědělství
placenou opylovací sluľbou atd. domnívám se, ľe význam včelařství
není u nás doceněn a 150 kč na včelstvo není prakticky nic neľ
psychologické ocenění, ľe si nás stás vąiml a uznává důleľitost naąí
práce pro společnost.
Ad 2) s tímto výrokem také nemohu souhlasit, protoľe z důvodů
veterinárních a daląích nespecifikovaných (nepřítomnost včelaře v
daném místě, naopak blízkost učiliątě v Nasavrkách) nikdy nedosáhneme
rovnoměrného zavčelení a ze zkuąeností historických (viz např starąí
ročníky včelařství)i ze zahraničních zpráv není problémem aby 300
včelstev bylo v katastru obce jak udávají kroniky a zahraniční údaje,
kde chovali řadu let 200 -400 včelstev na jedné včelnici bez známek
převčelení. Ptám se tedy, co je to podle Vás převčelení?
Ad 3) Toto záleľí na konkrétní oblasti kde včelaříme a pouľité
technologii... např. Jiľní Morava a Praha mají výnosy několikrát
větąí neľ podhorské oblasti, protoľe tam není taková snůąka a je
kratąí celá sezona i o několik týdnů!!!
Jinak si myslím, ľe by Vámi zmiňovaných 300 včelstev by mělo stačit.
Soudím tak podle osobních kontaktů s několika komerčními včelaři.
Celkově bych chtěl vyzvat k pohledu na podporu i z toho pohledu, ľe
komerčních včelařů je u nás několik desítek a moc nás nevytrhnou z
hlediska zavčelení a ostatních je 55 000 a přebírat slepě zahraniční
zkuąenosti, zvlaątě ze včelaření, kdyľ vąude jinde je úroveň
včelaření horąí neľ u nás a měli by se ostatní učit lecos od nás.
S pozdravem MUDr. Radek Hubač
Hradec Králové


Dne 15. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Vážení včelaři,
> 1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé
> dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
> 2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z
> krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému
> úseku krajiny?
> 3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost?
> Musíte chovat méně nebo více včelstev?
>
> žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
> Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
> Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.
>
> Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz       
> nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Ziskejte pocitac! Je to GEnialne jednoduche!
http://www.genius.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav Potuľník --- 15. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763)

>
> Příteli Baudiši,
> nespletl jste si semináře? Opravdu jste byl na semináři o racionalizaci ve
> včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč?

Ustav dle meho nazoru ma pomahat laikum s chovem vcel. (leceni, ruzne
technologie osetrovani, genetika ...) a ne delat reklamu truhlarum.

> Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této
zemi
> nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
> 2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové
dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně,
než
> se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
> aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.

Na mem stanovisti maji vcelstva v tech univerzalech lepsi jarni rozvoj, nez
v nastavcich na propagovanou studenou stavbu. Jen pro ilustraci :
vcera, 14.4.2002, jeste trnka nema mizu, kvest zacne nedrive za 14 dnu.
Poloha 650 mnm, pamatuji rok kdy, listopad-duben nebyl ani 1 prolet.
To je pul roku, je-li nekdo presvedcen, ze v techto podminkach je lepsi
neutepleny ul, at me da vedet v cem.
V sezone (malina, cervan) maji moje vcelstva cca 40 - 60 ramku 39x24.

> Chtělo by se napsat několikastránkivý příspěvek ale . . . "mluviti
stříbro,
> mlčeti zlato".

Doufam, ze tento prispevek nebude chapan jako neco proti nekomu. Jen chci
rici, ze klidne mohu delat veci spatne, pokud tim neskodim jinym (napr.
nelecit).
Tak jsem asi par lidi trochu nasval. Vim, ze kdyz huba mlci, na cele telo
pokoj.
Nejak se tim ale porad neridim. Asi nezmenim sebe, ani 39x24, zatim ... .

>
> Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.
>
> PS: Co na to racionalizační komise při ÚV ČSV?
> PS2: Dobrá snůška všechno spraví.

Hodne vcely a hodne medu preje Vasek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 15. 4. 2002
RE: Zruení dotací

Pardon, tim jsem nechtel zatezovat konferenci, ale ruce jsou casto rychlejsi nez hlava.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 15. 4. 2002
RE: Zruení dotací

Preji pekny den,
posilam svuj nazor do ankety.

ad 1)
Rozhodne ne. Myslim, ze i my malovcelari, kteri vcelarime protoze nas to bavi, napomahame (nebo lepe receno, nase vcely napomahaji) zemedelstvi - opylovani. Zruseni prispevku by znamenalo zruseni rady malovcelaru. Podle statisktik se jedna o dost vyznamne procento celkoveho poctu ceskych vcelstev.

ad 2)
Naprosto souhlasim.

ad 3)
Nemam predstavu, nezabyval jsem se nikdy touto myslenkou, vcelarim pro svou potrebu a to co mam navic vicemene rozdam po pribuznych a znamych.

Nicmene jednoducha minimalizovana kalkulace:
300 vcelstev s prumernym vynosem 25 kg, pri cene v prumeru 50 kc/kg, asi by to melo stacit. Nezahrnuji do toho prodej oddelku, matek, propolisu,...
Rotschildovi by to asi nestacilo :-) , ale zit se z toho urcite da. Ale je to jen jednostranny pohled.

Zdravi
Pavel Kristl, Letohrad





-----Original Message-----
From: Fraňková [mailto:propolis/=/quick.cz]
Sent: Monday, April 15, 2002 8:40 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Zruení dotací


Vážení včelaři,
1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé
dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z
krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému
úseku krajiny?
3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost?
Musíte chovat méně nebo více včelstev?

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.

Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz       
nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 4. 2002
Antwort: Roziřování


Slabším včelstvam to pomaha /ak su v oddelenom nastovku aj plasty so
zasobami /- je to urcity spôsob komorovania zásob, ktory sa pouziva na
dosiahnutie vcasnej znaskovej sily u slabsich vcelstiev.

Matej


Nešlo by při přidávání nástavku s vysokými rámky použít nad rozšiřované
včelstvo např. desku s otvorem uprostřed (deska pro výkluz), kterým by se
včely mohly dostat nahoru a plod by se také tolik nezchladil.Možná by se
musela použít stavební uzávěra do podmetu,aby včely nestavěly dole. Zkoušel
to někdo z vás? Děkuji.
Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Fraňková --- 15. 4. 2002
Zrušení dotací

Vážení včelaři,
1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému úseku krajiny?
3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost? Musíte chovat méně nebo více včelstev?

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.

Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz
nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav I. --- 14. 4. 2002
Kurs racionalisace : 764

Vážený příteli Blinko!
Je mi Vás upřímně líto.Musíte se jistě hodně trápit,že společně s př.Boháčem nejste všemi opěvováni za nové reformní tažení za vámi propagované úly.Připadáte mi jako církev. Já jsem nevěřící,ale věřící mi vůbec nevadí.Některých si velmi vážím,byť by to byla jen církev která z nich dělá slušné lidi.Fanatiky kteří ve jménu čehokoliv jsou schopni i nejhorších věcí odsuzuji.Zajímavé je,že mě a to snad nejen mě věřící odsuzují,jsem pro ně něco méně,leč se ze všech sil snažím být celý život slušný člověk.Že se na mmě .... A tak nějak to bude s těmí mírami rámků. Vaše propagace a zesměšňování ostatních,kteří nejsou stejného názoru,je tak protivná,že se nedivím,že se vám váš reformátorský tah zdá zbytečný. Dokonce z Vašeho příspěvku mám pocit,že Vám není jedno,že př. Klamer je vůbec ředitelem VÚVč a co př.Baudiš? jek si mohl dovolit něco takového napsat do konference? Já vidím za bezmeznou propagací některých úlů jen komerční zájmy a rozsáhlé projevy př.Boháče ve Včelařství za dobrý zdroj příjmů za honotáře. Nejhorší je,že si také myslím,že pro nesmyslné hádání se o rámkové míře v případě podpory některého úlu EU,se zbytečně vyhodí peníze ,které by bylo možno využít účelněji ato třeba na vybudování hygienických stáčíren medu,kde by si malovčelaři mohli pod dozorem med stáčet a mít tak možnost dostat se přímo do prodejní sítě. Jedna myšlenka se mi ale v příspěvku př.Blinky velmi líbila a to : mlčeti zlato. Vážený př.Baudiši. Děkuji Vám za Váš příspěvek do konference ze semináře v Dole.Moc jsem se ho chtěl zůčastnit ale nevyšloto. Myslím,že řed. VÚVč je skutečně člověk nad věcí. Doporučoval bych Váš příspěvek otisknout ve Včelařství,ale to bude asi těžké.V redakční radě myslím sedí také př.Boháč. Ještě jednou děkuji a hodně úspěchů ve včelařství přeje!!

V I.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka Budín --- 14. 4. 2002
Rozšiřování

Nešlo by při přidávání nástavku s vysokými rámky použít nad rozšiřované včelstvo např. desku s otvorem uprostřed (deska pro výkluz), kterým by se včely mohly dostat nahoru a plod by se také tolik nezchladil.Možná by se musela použít stavební uzávěra do podmetu,aby včely nestavěly dole. Zkoušel to někdo z vás? Děkuji.
Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 14. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763)


----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 14, 2002 9:14 PM
Subject: Re: Kurs racionalizace

> PS. Myslím, že př. Boháček publikoval především o včelí pastvě a pod., př.
> Boháč je jedním z nejvýznamnějších propagátorů nejrozšířenějšího ulu, nebo
> se jedná o někoho jiného?

Omlouvám se, v zápalu psaní jsem nechtěně překřtil př. Boháče.

Josef Blinka


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 14. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763)

Na semináři jsem nebyl, ale má vlastní zkušennost mi potvrdila, že r.m.
39x24 není sice pro nástavkové včelaření ideální ani z hlediska uložení
potřebných zásob na zimu jako příprava na kvalitní jarní rozvoj včelstva ani
pro včelařovu manipulaci během sezony. Ale převod svých již existujících
včelstev na jiné obvyklé míry nemůže přinést neprofesionálnímu včelaři
nějakou významnou výhodu. ( A profíkům do toho nemluvím ). Takže kdo 39x24
má a umí to v nich, proč ne. Jiná, než kraňská včelstva neznám. Začít však
budovat své včelaření na 39x24, bych už váhal. Mou představu o úlu, který
umožňuje včelstvu s kraňskou matkou optimálně zvládnout přípravu na zimování
a současně dokonale na jarní rozvoj je např. mnou používaný Čejkův úl. Pokud
se najde jiný úl, který umožní, aby úl patřil

včelám na zimu
a včelaři na léto
pak to dle mého názoru bude ten pravý.

Pokud se opravdu dokážeme shodnout, že nějaký úl je ideální pro všechny
včely a všechny včelaře - pak o ničem víc není třeba přemýšlet a můžeme jen
opisovat. Mně se líbí na všech těch diskuzích především to, jak si mohu
doplňovat, třídit a užívat stále nové informace a argumenty.

PS. Myslím, že př. Boháček publikoval především o včelí pastvě a pod., př.
Boháč je jedním z nejvýznamnějších propagátorů nejrozšířenějšího ulu, nebo
se jedná o někoho jiného?

Podrobnější informace o Čejkově úlu ( občas mnou doplňované ) může zájemce
shlédnout na http://gw.dup.cz/vcelam/cejka
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz


> Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této
zemi
> nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
> 2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové
dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně,
než
> se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
> aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.
> Chtělo by se napsat několikastránkivý příspěvek ale . . . "mluviti
stříbro,
> mlčeti zlato".
>
> Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.
>
> PS: Co na to racionalizační komise při ÚV ČSV?
> PS2: Dobrá snůška všechno spraví.
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef ©amalík --- 14. 4. 2002
Voda

Ahoj pratele!

Muj dotaz by byl smerovan ke kolegum, kteri maji vcelky na stanovisti, ktere
je ponekud "z ruky". Je mozne ke krmeni vcel pouzit napr. destovou vodu??
Pokud je stanoviste nekde u lesa a neni az k nemu pristup vozidlem....

Jose

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 13. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763)


> Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
> vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
> s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).

Příteli Baudiši,
nespletl jste si semináře? Opravdu jste byl na semináři o racionalizaci ve
včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč?
Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této zemi
nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové dali
hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně, než
se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.
Chtělo by se napsat několikastránkivý příspěvek ale . . . "mluviti stříbro,
mlčeti zlato".

Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.

PS: Co na to racionalizační komise při ÚV ČSV?
PS2: Dobrá snůška všechno spraví.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivana Tichá --- 12. 4. 2002

subscribe vcelari
<alster/=/seznam.cz>

______________________________________________________________________
Reklama:
Co vidite? - Odpovezte a vyhrajte Nokia 8310. Vice na http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=25745%26url=http://www.covidite.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 11. 4. 2002
Kurs racionalizace

Zdravím včelaře

Minulou sobotu se ve Výzkumném včelařském ústavu v Dole u Prahy
konal seminář "racionalizace ve včelařství". Bylo to zajímavé.
Organizátorům touto cestou děkuji.

Přednášel př. ing. Kamler. Vybral bych z jeho přednášky (dle svých
poznámek) pár bodů pro zdejší besedníky.

Hovořilo se např. o síle zazimovaného včelstva s ohledem na rozdíly
mezi kraňkou a vlaškou. Uvedl, že síla zimovaného včelstva 3 kg, o
které bájí někteří, je pro kraňskou včelu pohádkou. V takovéto síle
lze zimovat vlašku, která má geneticky dánu větší zimovací sílu ale
pomalejší jarní rozvoj. Naproti tomu kraňka zimuje v poloviční síle,
avšak vyznačuje se strmým rozvojem na jaře. 1 - 1,5 kg váha kraňského
včelstva po vyzimování se považuje za dobré a zcela vyhovující
(myslím, že je to jeden plně obsedlý nástavek 39*24). Takovéto kraňské
včelstvo do rozkvětu řepky stihne dostatečně zesílit. Jsou to již
publikovaná fakta, ale je vhodné je občas znovu připomenout.

Úlová otázka.

Předpokládá se nástavkové včelaření. Výhodou je čtvercový půdorys
nástavku. Problém, zda nástavky uteplené či neuteplené, prohlásil
přednášející za "akademickou otázku"; silná včelstva se bez izolace
obejdou. Nicméně je pravdou, že u včel "se všechno točí kolem tepla".
U silných včelstev není výnos medu podmíněn přítomností dobré tepelné
izolace nástavků. U slabých včelstev zvyšuje dobrá tepelná izolace
výnos medu o 50 - 80 procent.

Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).

Rámková délka 42 cm (slovenská a evropská délka): pro včely je
výhodnější než 39 cm (Slovensko mělo ve výběru rámkové míry šťastnější
ruku než my).

Rámková délka 45 cm: zavedena v Americe a roztroušena po světě. V
Evropě byla modifikována na 42 a 43 cm.

Přednášející uvedl, že pokusně chová včelstva na všech třech rámkových
délkách (39 cm, 42 cm, 45 cm) a dle vlastní zkušenosti uvádí, že žádný
výrazný rozdíl ve výnosu medu není.

Na závěr srovnání rámkových měr přednášející pravil: Rámkové délky 39
cm a 42 cm nám úplně stačí. Jestli chce někdo prosazovat rámkovou
délku Langstrothu, ať zajistí včelařům levné nástavky (tedy levnější
než na domestikované rámkové délky).

Podotkl i to, že když zachováme dvě u nás v současnosti rozšířené
rámkové míry (délky 39 a 42 cm), můžeme na sebe stavět nástavky
(kompatibilita).

Ohledně vysokých nástavků na míru 39*24 prohlásil, že pro nástavkové
včelaření nejsou špatné (předpokladem je však používání rámku s úzkou
spodní loučkou). Zimovat je nutno buď ve dvou nástavcích, nebo v
jednom vysokém a jednom nízkém (39*17).

Pak byly zmíněny výhody a nevýhody nízkonástavkového včelaření. Rámek
nižší než 17 cm není vhodný pro plodování (ale spíše pro produkci
plástečkového medu). Dále zmínil obecně známé a propagované výhody
nízkonástavkového včelaření (jednodruhový a zralý med, práce s celými
nástavky atd.). Uvedl i jednu méně zmiňovanou nevýhodu
nízkonástavkového včelaření a tou jsou mezery v plodovém tělese na
jaře, které vznikají mezi nástavky. Taková mezera se měří od poslední
horní buňky plástu ve spodním nástavku k první dolní buňce plástu
následujícího vyššího nástavku. Tedy mezera je dána výškou spodní a
horní loučky a mezi nástavkovou mezerou (kvůli minimalizaci této
mezery je velice důležité používat rámky z užší spodní loučkou, aby
plást byl dostavěn až dolů k loučce). Tyto mezery jsou mrtvým
prostorem, který včelstvo musí při plodování vyhřívat, ale nemůže jej
k plodování použít. Přednášející pravil, že v tom vidí jeden z
hlavních důvodů pomalejšího jarního rozvoje včelstev v
nízkonástavkových úlech. (Dodávám k tomu: u vlašky by to tak vadit
nemuselo, ale u kraňky, která zimuje slabší a potřebuje rychlý jarní
rozvoj, může být poměrně značné procento "mrtvého prostoru" v
nízkonástavkovém úle větším problémem.)

------------------------

Dále byl prakticky předváděn chlazený sklad na souše a med (při dobré
tepelné izolaci běží kompresor chlazení jen chvíli - v noci - na noční
proud. Chlazení vysouší vzduch (relativní vlhkost musí být pod 60
procent - pak med vysychá), a tak je možno skladovat souše mokré od
medu, aniž by zkvasily; zároveň jsou tím chráněny proti zavíječi. Na
jaře jimi lze rychle rozšiřovat včelstvo a neuniká snůška.

Pak bylo předváděno vyvařování starých souší bez porušení drátkování
(doporučeno je používání nerezového drátku).

Nakonce byla předvedena medárna: zařízení pro ohřívání konví s
vytočeným medem, vyhřívané stáčecí zařízení medu do sklenic a zařízení
na pastování medu (ohřívané i chlazené). Vše v takovém provedení, aby
to bylo dostupné pro malovčelaře a případně i podomácku zhotovitelné.

-----------------------

Návštěvu kursu (bude se opakovat zase za rok) mohu všem doporučit.


J. P. B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 11. 4. 2002
RE: Rámková míra

Na Langstroth jsou nákresy v posledních dvou číslech včelařství

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Michal Pol [mailto:pol.michal/=/tiscali.cz]
Sent: Wednesday, April 10, 2002 6:01 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Rámková míra

Vážení přátelé,


rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
úlu, který se vyrábí velkosériově.

Michal Pol

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 11. 4. 2002
Antwort: Re: Rámková míra



... pre uplnost a vylucenie zvadzajuceho omylu - za podpory fondov EU sa v
rakusku zavadzaju aj nove ule. Podpora NIE JE obmedzena na urcity typ ulu
ci ramikovu mieru.

Matej

Pro kombinovaný systém se nejčastěji používá velký rámek 44,8 x 28,5 a
nízký
44,8 x 15,9. Za podpory fondů EU se nyní např. v Rakousku zavádí tisíce
takových úlů (většinou vyráběných v ČR, včetně medometů na 6 vysokých nebo
12 nízkých rámků).

Pro plodiště by nemusel být špatný ani rámek 44,8 x 32,7 (15,9 + 15,9 +
0,9). Pak nejsou potřeba zvláštní truhlíky pro plodiště, protože takový
rámek se vloží do dvou nízkých.

Tyto dva nízké nást. s velkými rámky je ale třeba nějak označit, abys je
náhodou nezačal rozpěrákem páčit od sebe.

Vojta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský --- 11. 4. 2002
Re: Rámková míra (754)

Pro kombinovaný systém se nejčastěji používá velký rámek 44,8 x 28,5 a nízký
44,8 x 15,9. Za podpory fondů EU se nyní např. v Rakousku zavádí tisíce
takových úlů (většinou vyráběných v ČR, včetně medometů na 6 vysokých nebo
12 nízkých rámků).

Pro plodiště by nemusel být špatný ani rámek 44,8 x 32,7 (15,9 + 15,9 +
0,9). Pak nejsou potřeba zvláštní truhlíky pro plodiště, protože takový
rámek se vloží do dvou nízkých.

Tyto dva nízké nást. s velkými rámky je ale třeba nějak označit, abys je
náhodou nezačal rozpěrákem páčit od sebe.

Vojta

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 10, 2002 6:01 PM
Subject: Rámková míra


> Vážení přátelé,
>
>
> rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
> Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v
medníku.
> Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
> nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
> úlu, který se vyrábí velkosériově.
>
> Michal Pol
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 11. 4. 2002
Antwort: RE: Přířezy langstroth



... a ceny rostou ...

Takže dneska se pan Němec ozval, točil špatné číslo, jelikož to fax nějak
rozmazal, proto se nemohl dovolat.

Přířezy na rámky bude odesílat tento týden za 9 Kč/ks.
P.Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré
kvalitě a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost

> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 11. 4. 2002
Antwort: Rámková míra



...tak tomuto sa u nás hovorí nadhodenie na smeč. Ešte že zastanci "
jednotnej europskej ( svetovej? )miery " maju dobrych nadhadzovacov.

Jeden znamy / dnes uz nebohy / vcelar na Slovensku hovoril pri stretnutiach
vcelarov
" ak sa chcete pohadat podme sa bavit o najvhodnejsej ramikovej miere ".

... Langstroth je europsky ul a Hitler bol nemec ...




Vážení přátelé,


rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
úlu, který se vyrábí velkosériově.

Micha

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 10. 4. 2002
Re: Rámková míra (754) (755)

Viz adresa: http://www.n-vcelari.cz/

A něco (jenže v němčině) je i
tady: http://www.vcely.or.cz/files/system_langstroth/index.html


> Vážení přátelé,


> rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
> Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
> Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
> nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
> úlu, který se vyrábí velkosériově.

> Michal Pol


J. P. B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 10. 4. 2002
Re: Re[2]: pylochyt (89) (91) (93) (677)

> Dovolím si několik poznatků z vlastních zkušeností.
> Pylová hermeticky uzavřená konzerva je vynikající věc. Uchová pyl několik
> let. Zničí se všechno živé, hlavně případné housenky zavíječe. Je lepší
> konzervovat rousky sušené a zbavené nežádoucích příměsí-vyfoukáním fénem.

Ale sušené pylové rousky se nehodí na konzervaci metodou, o které jsem psal
(678), protože po usušení už nedýchají a nemohou proto spotřebovat kyslík.
Zřejmě je zde na mysli jiný způsob konzervace dle textu níže?

> Aby byl pyl stravitelný, musí projít mléčným kvašením. Je to něco jako
> kvašené zelí nebo okurky-kvašáky. Tím se každému pylovému zrnu naruší jeho
> ochranný obal a jeho obsah se vyřine ven. Jinak by prošel trávicím traktem
> bez užitku. To platí i pro lidský konzum. My musíme co nejvíce napodobit
> samotné včely při pěchování rousků do buněk.

Zde si dovolím opravit. O tom mléčném kvašení pylu se píše v literatuře, ale
je to jinak (podle zjištění ing. Titěry). V plástovém pylu se kvasinky
mléčného kvašení totiž nenacházejí (pouze v troškách, jež nemohou souviset s
kvašením). Mléčná kyselina tam ovšem je, a i proto se ve starší literatuře
píše, že je to důsledek mléčného kvašení. Je tam ovšem v důsledku
anaerobního dýchání pylu, neboli biochemických procesů bez přítomnosti
kyslíku.

> Já si vezmu buňku-sklenici, na velikosti nezáleží, nasypávám do ní po
> vrstvách pyl a mírně utláčím až asi 1-3 cm pod okraj, podle velikosti.
> Odvážím si množství pylu. Připravím si medový roztok z převařené (a
> ochladlé) vody v množství 1/4 váhy pylu a medu taktéž v množství 1/4 váhy
> pylu. Po dokonalém rozpuštění medu ve vodě nalévám roztok do sklenice na
> pyl ale pomalu, aby měl čas se vsakovat a neutvořil nahoře nepropustný
> škraloup. Celý obsah roztoku by se měl do sklenice vejít a měl by vytlačit
> co nejvíce vzduchu. Množství vody se může lišit podle toho jak hodně byl
> pyl vysušen. Když připravuji zákvas z čerstvého vlhkého pylu (pro vlastní
> konzum), dám vody méně (asi 1/8 váhy pylu). Pak se nechá 1-2 týdny v teple
> kvasit. Při výrobě krmných placek zhodnotíme hustotu a případně dohustíme
(válíme na
> stole jako těsto) suchým pylem, vtom případě necháme dojít (jak jsem psal
> nahoře) anebo moučkovým cukrem.

Takováto pylová konzerva je pro lidský konzum vynikající. Pro podávání
včelám ale není to nejlepší. Lépe je dávat jim pyl samostatně bez příměsí
medu nebo cukru. Protože včely ani v úlu tyto dvě potravy nemíchají, je to
pro nepřirozené. To by samo o sobě nevadilo, ale smíchaná glycido-pylová
potrava podporuje i rozvoj nosemy. Totéž platí pro medocukrová těsta s
přísadou pylových bilkovinných náhražek (sojová mouka, odtučněné mléko,
kvasnice apod.), která se dříve dost doporučovala - kdysi jsem to zkoušel, a
už nikdy více!

Květoslav Čermák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 10. 4. 2002
Rámková míra (754)

Vážení přátelé,


rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
úlu, který se vyrábí velkosériově.

Michal Pol

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 10. 4. 2002
RE: Přířezy langstroth

Myslel jsem si, že to bude nějak zamotané, protože p. Němec se snaží
vyřizovat opravdu každou zakázku.


Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Josef Prepechal [mailto:prepechal/=/iol.cz]
Sent: Wednesday, April 10, 2002 10:57 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Přířezy langstroth

Takže dneska se pan Němec ozval, točil špatné číslo, jelikož to fax nějak
rozmazal, proto se nemohl dovolat.

Přířezy na rámky bude odesílat tento týden za 9 Kč/ks.
P.Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě
a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost

> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prepechal --- 10. 4. 2002
RE: Přířezy langstroth

Takže dneska se pan Němec ozval, točil špatné číslo, jelikož to fax nějak
rozmazal, proto se nemohl dovolat.

Přířezy na rámky bude odesílat tento týden za 9 Kč/ks.
P.Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost mě
> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantiąek Rousek --- 10. 4. 2002
RE: Re[2]: správce konference (746) (747) (751)

Jsme predsi pratele ne. Hlasuji pro tykani.

Frantisek Rousek
> /// P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???
> A v čem je tahle konference jiná, než že má lepší komfort a služby?


Tykání - vykání... Doposavad zde tato otázka nepřišla na přetřes a
tedy není to nijak upraveno. Tj. je ponecháno na každém přispěvateli,
jak mu to vyhovuje (svoboda). Kdyby to záleželo na mně, tak bych to
tak nechal. Přiznám se, že když oslovuji neznámou osobu neznámého
stáří, tak cítím (jako výraz zdvořilosti - nikoliv odstupu) jakousi
potřebu vykat.

Ale pokud se rozhodnete jinak, budu to samozřejmě respektovat.

Máte-li tedy pocit, že by to mělo být pravidly konference výslovně
upraveno, můžeme třeba vymyslet nějaké hlasování...

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 9. 4. 2002
Re[2]: správce konference (746) (747)


> /// P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???
> A v čem je tahle konference jiná, než že má lepší komfort a služby?


Tykání - vykání... Doposavad zde tato otázka nepřišla na přetřes a
tedy není to nijak upraveno. Tj. je ponecháno na každém přispěvateli,
jak mu to vyhovuje (svoboda). Kdyby to záleželo na mně, tak bych to
tak nechal. Přiznám se, že když oslovuji neznámou osobu neznámého
stáří, tak cítím (jako výraz zdvořilosti - nikoliv odstupu) jakousi
potřebu vykat.

Ale pokud se rozhodnete jinak, budu to samozřejmě respektovat.

Máte-li tedy pocit, že by to mělo být pravidly konference výslovně
upraveno, můžeme třeba vymyslet nějaké hlasování...

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 9. 4. 2002
Re[2]: správce konference (749)

Možná by v případě, že si chci uložit na disk text jednoho příspěvku,
bylo nejvýhodnější požadovaný text "natáhnout" myší do bloku, pak
klávesami "ctrl C" text uložit do clipboardu (schránky), a následně v
libovolném textovém editoru text uložit (kliknout myší do okna
textového editoru, pak klávesami "ctrl V" vložit obsah schránky
(clipboardu) a uložit na disk jako textový soubor).

Přimlouval bych se řešit případné další problémy v soukromé
korespondenci, abychom tím neobtěžovali ostatní debatéry...

Zdravím

J. P. B.

> Je to tak: vyhledá se příspěvek, vpravo od něj se klikne na zobrazit
> odpovědi a až najede nová stránky tak úplně na konci dole je odkaz "Všechny
> správně vytvořené příspěvky na toto téma" a na tento odkaz když se klikne
> pravým tlačítkem myši a dá se "Uložit cíl jako" a v následujícím okně se
> vybere místo na disku, kam se to má uložt a dá se Uložit. No a na disku se
> vytvoří soubor HTM, na který když se dvakrát klikne, tak se otevře v
> Internet Exploreru.
> Jestli to tak stačí, OK, jestli ne, můžu to poslat na soukromou adresu.

> Zdeněk Čejka

> Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
> kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20
> příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
> Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
> pylochyt-Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 9. 4. 2002
RE: správce konference

Je to tak: vyhledá se příspěvek, vpravo od něj se klikne na zobrazit
odpovědi a až najede nová stránky tak úplně na konci dole je odkaz "Všechny
správně vytvořené příspěvky na toto téma" a na tento odkaz když se klikne
pravým tlačítkem myši a dá se "Uložit cíl jako" a v následujícím okně se
vybere místo na disku, kam se to má uložt a dá se Uložit. No a na disku se
vytvoří soubor HTM, na který když se dvakrát klikne, tak se otevře v
Internet Exploreru.
Jestli to tak stačí, OK, jestli ne, můžu to poslat na soukromou adresu.

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Havlik Petr [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, April 09, 2002 11:41 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: správce konference

Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20
příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
pylochyt-Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

neruda O. --- 9. 4. 2002
konference

subscribe vcelari mailto:neruda/=/pmfhk.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 9. 4. 2002
Re: správce konference (746)

/// P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???
A v čem je tahle konference jiná, než že má lepší komfort a služby?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 9. 4. 2002
RE: správce konference

Napiš(te) e-mail - já ti(vám) to pošlu

P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???

Zdeněk Čejka




-----Original Message-----
From: Havlik Petr [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, April 09, 2002 11:41 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: správce konference

Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20
příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
pylochyt-Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlik Petr --- 9. 4. 2002
správce konference

Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20 příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
pylochyt-Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 9. 4. 2002
Antwort: Re: Medomety


Za aku cenu? Ovladanie automatika, alebo rucne?
Matej

Medomet na míru podle mých představ (nerez, 12 voltů, zvratný, až 12 plástů
NN nebo 6 plástů 45x35....) mi vyrobil pan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 9. 4. 2002
Antwort: oplodniacik


... asi myslis styropor, ale neviem ako to budes v domacich podmienkach
spájat.
A drevo je predsa prirodny material ...

Matej


chsel by som si urobit oplodniaciky ale nie z dreva. Pred casom som videl
stvoroplodniaciky z materialu podobneho nieco ako tvrdeny polystyren.
Neviem
aky to bol material a kde by sa dal zohnat. myslim si ze vyroba
oplodniacikov z takehoto materialu bude jednoduchsia. Nemate s tym niekto
skusenosti.

Peter


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 9. 4. 2002
Antwort: Re: Spojovani


Teraz na jar nemusis hladat ziadnu matku. Jednoducho poloz nastavky na seba
a je to vybavené. Ak je jedna matka starsia ako druha nemusis ju hladat
nikdy. Ak su rovnako stare je vhodnejsie po letnom slnovrate / 21.6. /
nevhodnu matku odstranit.
Matej



Este by som mal dotaz ku spojovaniu, lebo mi to nie je celkom jasne, ak
spojujem dve vcelstva teraz na jar musim jednu matku odstranit alebo ich
mozem nechat obe a vcely si vyberu, ked ich necham obe musim davat matersku
mriezku alebo nie, doteraz co som cital mi vychadza ze teraz na jar ich
mozem spojit bez nejakych pomocok ako je mriezka, noviny a ine, a vcely si
vyberu tu pravu dokonca niekde som sa docital ze rozkladene matky si
neublizia ze to skor tu nepravu odstrania vcely, nemam s tym skusenosti a
chcel by som teraz dve vcelstva spojit. Pocul som ze az v neskorsich
mesiacoch treba pri spojovani vcelstiev jednu z matiek odstranit zaujimal
by
ma aspon priblizny termin od ked to asi je, a ked je to pavda preco teraz
na
jar netreba odstranit matku a neskor ano.
dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hrabak Pavel --- 9. 4. 2002
Re: Podstavovani mezisten (686) (689) (708) (740)

Myslim, ze matky je treba znacit. Neni to takova prace a spoustu prace to
usetri. pa.

> (Matky neznačím)
> Ludvik
>
> ______________________________________________________________________
> Reklama:
> Vylepsete svuj prohlizec Internetu na http://software.seznam.cz/listicka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ludvik Kochanicek --- 9. 4. 2002
Re: Re: Podstavovani mezisten (686) (689) (708)

Dne 5. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Pokud jsi zimoval v jednom nastavku, tak bych nastavek spis
> podstavil(mensi riziko zachlazeni plodu) a do nej bych dal radeji
> vice sousi, pokud jsou k dispozici a az treti nastavek dat pak treba
> i doprostred, kde stavi nejrychleji, pokud je pocasi a silne
> vcelstvo. A ev. 4. nastavek uz davam jako druhy shora.
> Daleko dulezitejsi ohledne stavby povazuji cas nez polohu. Od
> rozkvetu tresni a behem kvetu repky stavi kdekoliv dobre, po odkvetu
> repky je to horsi mimo oddelku, ktere i na stavebnich ramcich stavi
> az do podleti delnicinu.
> Pokud jsi zimoval na 2 nastavcich, asi bych pockal nez budou vcely
> viset v podmetu, coz vloni bylo cca mezi 26.4. - 10.5. podle sily.
> Radek
> PS: pouzivam stejne uly
>




Jak se to potom resi v pripade, ze pouzivam m.mrizku? Jak matku
prinutim, aby byla ve spodnich nastavcich?
Loni jsem pri spojovani uz matku vyhledaval a bylo to teda dost
problematicke.(Matky neznačím)
Ludvik

______________________________________________________________________
Reklama:
Vylepsete svuj prohlizec Internetu na http://software.seznam.cz/listicka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 8. 4. 2002
Re: Re : na 237 (241) (245) (666)

> Provokativní otázka:
> Je to opravdu tak, že při "teplém" držení včelstev je množství zimního a
předjarního plodu
> vychovávaného v době bez přísunu pylu vyšší než v jiných včelstvech? Není
to přesně
> naopak?? Že totiž díky stálejším podmínkám včely zimují podstatně
klidněji a nejsou tudíž
> ničím drážděny k plodování? A mají potom více sil pro jarní rozvoj v době
kdy je pylu
> dostatek? Zjišťoval to u nás někdo? Určitě ano, jenom ho objevit... V
zahraniční
> literatuře takové informace existují. Co vlastně spouští plodování v
časném jaru, které
> faktory jsou nejdůležitější?

Jde také o to, jak moc by se včelám přihřívalo. Příhřívání v zimě kvůli
zmírnění silných mrazů bude jistě užitečné (viz zimování v halách/stébnícíh
v Rusku a Kanadě). Příliš velké teplo proti venkovní teplotě v zimně a
hlavně na jaře může včely oklamat, jak jsem uvedl v příspěvku 667.
Plodování na jaře je reakcí nejen na oteplení, ale i na prodlužování délky
světelného dne.
K tomu jedna zkušenost: Všiml jsem si, že po více velmi chladných dnech na
jaře (březen, duben) s teplotama okolo 0 °C přes den, když se pak naráz
oteplí natolik, že včely mohou létat (teplota nad 12 °C) a hned první či
druhý den oteplení se podívám do včelstev, tak mají dost (i stovky) malých
larviček, starší larvy skoro žádné. Znamená to, že i za chladných dnů matka
dost klade, aby po oteplení včelstvo "neztrácelo" čas (ty 3 dny na vývoj
vajíčka v larvu). Když je zima, vajíčka nebo larvičky likvidují (což není
nic zvláštního - ví se, že jen asi 3/4 vajíček se vyvinou v dospělé včely a
to i ve zdravých včelstvech). To dokresluje vliv prodlužujícího se dne -
světelné fáze na plodování.

> Mezi rozkvětem řepky a prvním vcelku spolehlivým a vydatným zdrojem pylu
(jívy) je u mne
> 55 - 70 dní. To podle mne stačí na dobrý rozvoj do snůšky, a to již ve
včelstvech hojně
> zásobených čerstvým pylem...
> Význam tepla (izolace úlů, stébníky, včelíny nebo, když už to někdo chce -
mě se to moc
> nezamlouvá - elektrické přitápění) je asi jiný v různém období. V zimě
snižuje nároky na
> regulaci teploty, zklidňuje chomáč a omezuje také předčasné plodování, na
jaře pak naopak
> plodování podporuje.
> Vita Vydra

V podstatě lze souhlasit. Jen dodávám, že v zimě jde o to, jestli bychom
pomáhali ohřevem včelám před obvyklým "středoevropským" mrazem do cca -20 °C
anebo před větším mrazem (-30 a více). Ty menší mrazy naše včely musí
zvládnout bez problému! Kdyby ne, za nic by nestály.


Květoslav Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. P. Baudis --- 8. 4. 2002
Re: Správce systemu (731)

Například je možné kliknout na odkaz, který vede na požadovaný soubor, pravým(!) tlačítkem myši a v menu, které se u kursoru myši rozbalí, vybrat volbu: "save target as" (v českém I. Exploreru to bude asi cosi jako "uložit cíl jako").

Nebo si otevřete soubor, který Vás zujal, pak kliknete na menu "File" (soubor), vyberete volbu "save as" (ulož jako) a v následujícím dialogovém panelu si vyberete místo na disku, kam si to chcete uložit.

Pokud byste měl nějaké problémy, napište mi konkrétní případ na moji adresu: baudis/=/or.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 8. 4. 2002
Re: Medomety (729)

Medomet na míru podle mých představ (nerez, 12 voltů, zvratný, až 12 plástů
NN nebo 6 plástů 45x35....) mi vyrobil pan

Antonín Vrána
U hřiště 373
683 35 Letonice

Snad se na mne nebude zlobit, že jsem zveřejnil jeho adresu.

Josef Blinka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bundy --- 8. 4. 2002
oplodniacik

chsel by som si urobit oplodniaciky ale nie z dreva. Pred casom som videl
stvoroplodniaciky z materialu podobneho nieco ako tvrdeny polystyren. Neviem
aky to bol material a kde by sa dal zohnat. myslim si ze vyroba
oplodniacikov z takehoto materialu bude jednoduchsia. Nemate s tym niekto
skusenosti.

Peter

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bundy --- 8. 4. 2002
Re: Spojovani (640)

Ahojte

Este by som mal dotaz ku spojovaniu, lebo mi to nie je celkom jasne, ak
spojujem dve vcelstva teraz na jar musim jednu matku odstranit alebo ich
mozem nechat obe a vcely si vyberu, ked ich necham obe musim davat matersku
mriezku alebo nie, doteraz co som cital mi vychadza ze teraz na jar ich
mozem spojit bez nejakych pomocok ako je mriezka, noviny a ine, a vcely si
vyberu tu pravu dokonca niekde som sa docital ze rozkladene matky si
neublizia ze to skor tu nepravu odstrania vcely, nemam s tym skusenosti a
chcel by som teraz dve vcelstva spojit. Pocul som ze az v neskorsich
mesiacoch treba pri spojovani vcelstiev jednu z matiek odstranit zaujimal by
ma aspon priblizny termin od ked to asi je, a ked je to pavda preco teraz na
jar netreba odstranit matku a neskor ano.
dakujem

Peter

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 01, 2002 11:12 PM
Subject: Re: Spojovani


Spojuji-li včelstvo, kde jsem teď
> zrušil nevyhovující matku, dám mezi ně noviny, protože osiřelé vč. si
ještě
> chvíli zachovává vůni původní matky. Noviny zpomalí jejich spojení. Když
> nechci hledat matku nebo chci nechat na včelách ať si vyberou, dám mateří
> mřížku a noviny. Matky se nesmějí dostat k sobě, zlikvidovaly by se
> navzájem. Asi za týden je doré provést kontrolu (u "naostro" i dřív) a
> uspořádat nástavky: zásobní nahoru plod pod zásoby, souše až dolů,
> eventuelně neobsazené souše odebrat.
>
> Ahoj. Josef
> ----- Original Message -----
> From: "Martin Hromádko" <martin.vcela/=/worldmail.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 28, 2002 7:38 PM
> Subject: Re: Spojovani
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hykel Jaroslav --- 8. 4. 2002
Re: zimovani na medu

Zdravim pritomne.

Pri listovani archivem jsem otevrel prispevek pritele Vydry. Protoze
jsem nenasel na prispevek dalsi reakci, oteviram znovu otazku
zimovani na medu. Rad bych se dovedel o dobrych i spatnych
zkusenostech s timto zimovanim. Sam jsem v minulem roce pro zkousku zimoval
vcelstva na tretine medovych a dvou tretinach cukernych zasob.Zimuji
ve dvou nastavcich ramkove miry 390 x 275 s 11 ramky v nastavku a
krmim na 18 kg zasob.
Pri jarni prohlidce byla vsechna takto zakrmena vcelstva v poradku.

Jarda

VV> V loni se tu diskutovalo o zimovani na medu: mam bohuzel prvni negativni zkusenost.

VV> Vloni v zari jsem spojoval dvě slabsi vcelstva, dal jsem jim na zimu asi 16 kg repkového
VV> medu, zavickovaneho, v plastech. Plasty jsem dal po stranach nastavku, plod jsem ponechal
VV> uprostred a to i v hornim nastavku (CHYBA!). Po spojení jsem dokrmil 4 kg cukru 3:2.
VV> Koncem prosince bylo jiz vcelstvo mrtve hlady, sedelo presne v te oblasti, kde byl pri
VV> spojovani plod (4 prostredni plasty), chumac byl odshora dolu pres tri polonastavky,
VV> prakticky veskery med po stranach byl NETKNUTY!!

VV> Muj zaver: vcely si nedokazi prenest zavickovane zasoby, takze pri "krmeni" zasobnimi
VV> zavickovanymi plasty jarniho medu musi vcelar mnohem vice davat pozor na to aby je dobre
VV> usporadal. Pri krmeni roztokem to vcely zvladnou sami a zvykl jsem si na to spolehat a
VV> nemichat se jim do toho.

VV> Ostatni vcelstva "krmena" medem vypadaji dobre (mozna i proto, ze na rozdil od predesleho
VV> jsou v uteplenych ulech a maji tudiz o neco mensi spotrebu), a na podlozkach je opravdu
VV> jen par krystalku medu, prestoze to je repka jak beton.
VV> Vita Vydra
VV> http://cihla.fsv.cvut.cz/~vydra/index.htm






--
Best regards,
Hykel mailto:valsora/=/email.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 8. 4. 2002
RE: Medomety (729)

Pan Vodička se stal, jako mnozí jiní obětí doménových pirátů, v jeho
případě firmy SENET. Zařizuje si novou doménu a ž ji bude znát a
poskytne nám ji, tak ji rozešlu.

Radil jsem mu, aby zkusil podat na www.apidomia.cz speciální žádost u
NIC.CZ, no uvidíme.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Josef Prepechal [mailto:prepechal/=/iol.cz]
> Sent: Monday, April 08, 2002 2:35 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Medomety
>
>
> Zkoušeli jste poslední dobou stránku
> www.apidomia.cz?
>
> Nějak mě to nefunguje ani v práci ani doma.
>
> Pepa. P.
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Jindra --- 8. 4. 2002
Re: Přířezy langstroth (724)

Pokud jste jen trochu zručný a ovládáte práci se stolovou
kotoučovou pilou (cirkulkou), je myslím zbytečné vyhazovat
peníze za přířezy a je lepší si je udělat sám. Návod popisuji ve Včelřské encyklopedii (www.sweb.cz/jjvcela).
Další informace mohu podat na požádání.
Jindra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlik Petr --- 8. 4. 2002
Správce systemu

Pokud bych měl zájem si některé delší pasáže,například
některé návody,stáhnout na svůj počítač-co mám udělat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlik petr --- 8. 4. 2002
Re: Mravenci (723)

Neni nahodou kypřící prášek do pečiva v podstatě stejná
látka jako jedlá soda?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prepechal --- 8. 4. 2002
Medomety

Zkoušeli jste poslední dobou stránku
www.apidomia.cz?

Nějak mě to nefunguje ani v práci ani doma.

Pepa. P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prepechal --- 8. 4. 2002
RE: Přířezy langstroth

Jo, mě řekl cenu 9 Kč za rámek. Což pokládám za solidní, jak jsem již psal,
přes dvacku za rámek to nabízí kdekdo. Vyžádal si nákres rámku s rozměry, což
jsem mu zaslal, včetně své adresy, počtu ks, telefonu a smluvené ceny.
Měsíc je pryč, před týdnem jsem nechával na záznamníku vzkaz a dnes jsem si to
zopakoval. Doufám, že se to nějak vyřeší.

Tak jako další inzerát ve včelařství, kde se inzeruje výroba nástavků 39x24,
Optimal, Langstroth ...
Když jsem tam volal, za kolik dělají Langstroth, tak mi bylo sděleno, že to
dělá syn a že zatím dělají jen palubkové nástavky na rámkovou míru 39x24. O
Lang. že zatím neuvažují. To mě připadá, jako kdybych inzeroval, že prodám 30
včelstev s kočovným vozem a přitom nemám ani těch 30 včelstev ani vůz, ale do
budoucna uvažuji o pořízení ...

Pepa Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost mě
> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prepechal --- 8. 4. 2002
RE: Přířezy langstroth

Co je to dostatečný zájem? Potřeboval bych zhruba 300 ks.
Pepa P.
>
> Pred casem jsem u znameho truhlare nechaval tyto prirezy delat. Pokud by byl
dostatecny zajem mohl bych se zeptat.
>
> František Rousek
> frantisek.rousek/=/b-d.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří ©itner --- 8. 4. 2002
RE: Přířezy langstroth (724) (725)

S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě a
za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost mě
zaráží a myslím, že to není ignorace.

S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)

-----Original Message-----
From: František Rousek [mailto:frantisek.rousek/=/b-d.cz]
Sent: Monday, April 08, 2002 1:27 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Přířezy langstroth




Pred casem jsem u znameho truhlare nechaval tyto prirezy delat. Pokud by byl
dostatecny zajem mohl bych se zeptat.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz
Zdravím,
mám dotaz. Kdepak scháníte přířezy na Hoffmanovi rámky pro 3/4 Langstroth?

Informoval jsem se u firmy Němec, s.r.o., zaslal objednávku, čekal, volal,
nechával vzkazy .... a stále nic. Nevím, jestli to je ignorace, nebo
neschopnost. Proto bych rád uvítal nějaký kontakt (nechci kupovat v
prodejně,
protože se mi ceny přes 20 Kč za rámek zdají pro mne dost vysoké).

Díky
Pepa Přepechal


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantiąek Rousek --- 8. 4. 2002
RE: Přířezy langstroth (724)



Pred casem jsem u znameho truhlare nechaval tyto prirezy delat. Pokud by byl dostatecny zajem mohl bych se zeptat.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz
Zdravím,
mám dotaz. Kdepak scháníte přířezy na Hoffmanovi rámky pro 3/4 Langstroth?

Informoval jsem se u firmy Němec, s.r.o., zaslal objednávku, čekal, volal,
nechával vzkazy .... a stále nic. Nevím, jestli to je ignorace, nebo
neschopnost. Proto bych rád uvítal nějaký kontakt (nechci kupovat v prodejně,
protože se mi ceny přes 20 Kč za rámek zdají pro mne dost vysoké).

Díky
Pepa Přepechal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prepechal --- 8. 4. 2002
Přířezy langstroth

Zdravím,
mám dotaz. Kdepak scháníte přířezy na Hoffmanovi rámky pro 3/4 Langstroth?

Informoval jsem se u firmy Němec, s.r.o., zaslal objednávku, čekal, volal,
nechával vzkazy .... a stále nic. Nevím, jestli to je ignorace, nebo
neschopnost. Proto bych rád uvítal nějaký kontakt (nechci kupovat v prodejně,
protože se mi ceny přes 20 Kč za rámek zdají pro mne dost vysoké).

Díky
Pepa Přepechal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 8. 4. 2002
RE: Mravenci

->Včelařství 2002/4 stránka 92 vpravo dole-Mravencům vadí kypřící
->prášek.(neověřeno)
->
->Miloš
Taky jsem slyšel o kuch. soli. To prý taky neradi a je to levnější.
Co jsou ale ti naši Ferdové proti termitům?
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 8. 4. 2002
Re: Mravenci (721)



Včelařství 2002/4 stránka 92 vpravo dole-Mravencům vadí kypřící
prášek.(neověřeno)

Miloš


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 7. 4. 2002
Mravenci

Mravenci - válčím s nimi mnoho let. Kolem úlů problém není. Vnitřek si
ohlídají včely samy, venek ohlídám sám. Jediné místo kde se usazují je
vnitřek víka nad PVC folíí a tam mám možnost je zlikvidovat, když jdu do
úlu. Když vidím, že začínají některé místo obsazovat (mají dálnici a nosí
kukly), nasypu jim trošku formitoxu ke vstupu pod víko a příští dem je klid.
Je dobré, aby formitox měl nasáklou vlhkost a nebyl sypký. Pak stačí nabrat
na špičku dřívka minimální množství (asi půl hrášku) a vetřít do skuliny
kudy vnikají pod víko.
Horší je to s boudou-pracovnou. Počítám, že mi jednoho krásného dne spadne
na hlavu. Mravenci se usadili v jejich dutých stěnách z dřevotřískových
ploten s dutinami. A odtud už vypadávají jen piliny a prach. Jedná se o
velice malé černé-asi 1mm a velké hnědé-až 2 cm. Ti velcí žíjí volně v
přírodě v různých škvírách, v zemi, pod kameny, ve ztrouchnivělém dřevě
apod. Jakmile se rozrmnoží tak, že je jim prostor malý, rojí se. To se
opakuje několikrát v roce. Použiji na ně biolit ale jen když fouká od úlů.
Konzultoval jsem s odborníkem lesním inženýrem a ten mě ujistil, že se
nejedná o lesní mravence (ti stavějí kupy z jehličí a nerozhryzávají dřevo)
ale o určitý druh dřevokazných termitů. Víte o nich někdo něco bližšího?

Josef Blinka




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 7. 4. 2002
Otázky kolem fumagilinu

Fumagilin coby antibiotikum může mít na včely i nežádoucí vedlejší účinky?
Jako některá antibiotika na jednotlivé lidi?
Zničí fumagilin kromě prvoka nosema apis i ostatní užitečnou střevní
mikrofloru?
V případě že ano, jak se potom znovu obnovuje?
Snad konzumací pylu? Nebo předáváním už bezfumagilinové potravy mezi
přeléčenými včelami a mladuškami?
Mají mladušky potřebnou střevní mikrofloru už při vylíhnutí?
V medném váčku snad nemůže být stejná mikroflora jako v žaludku, docházelo
by ke trávení?
Není nejlepším lékem proti nosematóze chovat silná včelstva? (Viz předchozí
diskuse o síle zazimovaných včelstvech, spotřebě zásob a plnění výkalového
vaku.)

Josef Blinka



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75920 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 720 do č. 780)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu