Včelařská konference

Slabším včelstvam to pomaha /ak su v oddelenom nastovku aj plasty so
zasobami /- je to urcity spôsob komorovania zásob, ktory sa pouziva na
dosiahnutie vcasnej znaskovej sily u slabsich vcelstiev.

Matej


Nešlo by při přidávání nástavku s vysokými rámky použít nad rozšiřované
včelstvo např. desku s otvorem uprostřed (deska pro výkluz), kterým by se
včely mohly dostat nahoru a plod by se také tolik nezchladil.Možná by se
musela použít stavební uzávěra do podmetu,aby včely nestavěly dole. Zkoušel
to někdo z vás? Děkuji.
Jirka

Vážení včelaři,
1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému úseku krajiny?
3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost? Musíte chovat méně nebo více včelstev?

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.

Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz
nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5

Vážený příteli Blinko!
Je mi Vás upřímně líto.Musíte se jistě hodně trápit,že společně s př.Boháčem nejste všemi opěvováni za nové reformní tažení za vámi propagované úly.Připadáte mi jako církev. Já jsem nevěřící,ale věřící mi vůbec nevadí.Některých si velmi vážím,byť by to byla jen církev která z nich dělá slušné lidi.Fanatiky kteří ve jménu čehokoliv jsou schopni i nejhorších věcí odsuzuji.Zajímavé je,že mě a to snad nejen mě věřící odsuzují,jsem pro ně něco méně,leč se ze všech sil snažím být celý život slušný člověk.Že se na mmě .... A tak nějak to bude s těmí mírami rámků. Vaše propagace a zesměšňování ostatních,kteří nejsou stejného názoru,je tak protivná,že se nedivím,že se vám váš reformátorský tah zdá zbytečný. Dokonce z Vašeho příspěvku mám pocit,že Vám není jedno,že př. Klamer je vůbec ředitelem VÚVč a co př.Baudiš? jek si mohl dovolit něco takového napsat do konference? Já vidím za bezmeznou propagací některých úlů jen komerční zájmy a rozsáhlé projevy př.Boháče ve Včelařství za dobrý zdroj příjmů za honotáře. Nejhorší je,že si také myslím,že pro nesmyslné hádání se o rámkové míře v případě podpory některého úlu EU,se zbytečně vyhodí peníze ,které by bylo možno využít účelněji ato třeba na vybudování hygienických stáčíren medu,kde by si malovčelaři mohli pod dozorem med stáčet a mít tak možnost dostat se přímo do prodejní sítě. Jedna myšlenka se mi ale v příspěvku př.Blinky velmi líbila a to : mlčeti zlato. Vážený př.Baudiši. Děkuji Vám za Váš příspěvek do konference ze semináře v Dole.Moc jsem se ho chtěl zůčastnit ale nevyšloto. Myslím,že řed. VÚVč je skutečně člověk nad věcí. Doporučoval bych Váš příspěvek otisknout ve Včelařství,ale to bude asi těžké.V redakční radě myslím sedí také př.Boháč. Ještě jednou děkuji a hodně úspěchů ve včelařství přeje!!

V I.

Nešlo by při přidávání nástavku s vysokými rámky použít nad rozšiřované včelstvo např. desku s otvorem uprostřed (deska pro výkluz), kterým by se včely mohly dostat nahoru a plod by se také tolik nezchladil.Možná by se musela použít stavební uzávěra do podmetu,aby včely nestavěly dole. Zkoušel to někdo z vás? Děkuji.
Jirka

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 14, 2002 9:14 PM
Subject: Re: Kurs racionalizace

> PS. Myslím, že př. Boháček publikoval především o včelí pastvě a pod., př.
> Boháč je jedním z nejvýznamnějších propagátorů nejrozšířenějšího ulu, nebo
> se jedná o někoho jiného?

Omlouvám se, v zápalu psaní jsem nechtěně překřtil př. Boháče.

Josef Blinka

Na semináři jsem nebyl, ale má vlastní zkušennost mi potvrdila, že r.m.
39x24 není sice pro nástavkové včelaření ideální ani z hlediska uložení
potřebných zásob na zimu jako příprava na kvalitní jarní rozvoj včelstva ani
pro včelařovu manipulaci během sezony. Ale převod svých již existujících
včelstev na jiné obvyklé míry nemůže přinést neprofesionálnímu včelaři
nějakou významnou výhodu. ( A profíkům do toho nemluvím ). Takže kdo 39x24
má a umí to v nich, proč ne. Jiná, než kraňská včelstva neznám. Začít však
budovat své včelaření na 39x24, bych už váhal. Mou představu o úlu, který
umožňuje včelstvu s kraňskou matkou optimálně zvládnout přípravu na zimování
a současně dokonale na jarní rozvoj je např. mnou používaný Čejkův úl. Pokud
se najde jiný úl, který umožní, aby úl patřil

včelám na zimu
a včelaři na léto
pak to dle mého názoru bude ten pravý.

Pokud se opravdu dokážeme shodnout, že nějaký úl je ideální pro všechny
včely a všechny včelaře - pak o ničem víc není třeba přemýšlet a můžeme jen
opisovat. Mně se líbí na všech těch diskuzích především to, jak si mohu
doplňovat, třídit a užívat stále nové informace a argumenty.

PS. Myslím, že př. Boháček publikoval především o včelí pastvě a pod., př.
Boháč je jedním z nejvýznamnějších propagátorů nejrozšířenějšího ulu, nebo
se jedná o někoho jiného?

Podrobnější informace o Čejkově úlu ( občas mnou doplňované ) může zájemce
shlédnout na http://gw.dup.cz/vcelam/cejka
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz


> Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této
zemi
> nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
> 2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové
dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně,
než
> se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
> aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.
> Chtělo by se napsat několikastránkivý příspěvek ale . . . "mluviti
stříbro,
> mlčeti zlato".
>
> Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.
>
> PS: Co na to racionalizační komise při ÚV ČSV?
> PS2: Dobrá snůška všechno spraví.
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002

Ahoj pratele!

Muj dotaz by byl smerovan ke kolegum, kteri maji vcelky na stanovisti, ktere
je ponekud "z ruky". Je mozne ke krmeni vcel pouzit napr. destovou vodu??
Pokud je stanoviste nekde u lesa a neni az k nemu pristup vozidlem....

Jose

> Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
> vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
> s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).

Příteli Baudiši,
nespletl jste si semináře? Opravdu jste byl na semináři o racionalizaci ve
včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč?
Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této zemi
nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové dali
hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně, než
se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.
Chtělo by se napsat několikastránkivý příspěvek ale . . . "mluviti stříbro,
mlčeti zlato".

Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.

PS: Co na to racionalizační komise při ÚV ČSV?
PS2: Dobrá snůška všechno spraví.

subscribe vcelari
<alster/=/seznam.cz>

______________________________________________________________________
Reklama:
Co vidite? - Odpovezte a vyhrajte Nokia 8310. Vice na http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=25745%26url=http://www.covidite.cz

Zdravím včelaře

Minulou sobotu se ve Výzkumném včelařském ústavu v Dole u Prahy
konal seminář "racionalizace ve včelařství". Bylo to zajímavé.
Organizátorům touto cestou děkuji.

Přednášel př. ing. Kamler. Vybral bych z jeho přednášky (dle svých
poznámek) pár bodů pro zdejší besedníky.

Hovořilo se např. o síle zazimovaného včelstva s ohledem na rozdíly
mezi kraňkou a vlaškou. Uvedl, že síla zimovaného včelstva 3 kg, o
které bájí někteří, je pro kraňskou včelu pohádkou. V takovéto síle
lze zimovat vlašku, která má geneticky dánu větší zimovací sílu ale
pomalejší jarní rozvoj. Naproti tomu kraňka zimuje v poloviční síle,
avšak vyznačuje se strmým rozvojem na jaře. 1 - 1,5 kg váha kraňského
včelstva po vyzimování se považuje za dobré a zcela vyhovující
(myslím, že je to jeden plně obsedlý nástavek 39*24). Takovéto kraňské
včelstvo do rozkvětu řepky stihne dostatečně zesílit. Jsou to již
publikovaná fakta, ale je vhodné je občas znovu připomenout.

Úlová otázka.

Předpokládá se nástavkové včelaření. Výhodou je čtvercový půdorys
nástavku. Problém, zda nástavky uteplené či neuteplené, prohlásil
přednášející za "akademickou otázku"; silná včelstva se bez izolace
obejdou. Nicméně je pravdou, že u včel "se všechno točí kolem tepla".
U silných včelstev není výnos medu podmíněn přítomností dobré tepelné
izolace nástavků. U slabých včelstev zvyšuje dobrá tepelná izolace
výnos medu o 50 - 80 procent.

Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).

Rámková délka 42 cm (slovenská a evropská délka): pro včely je
výhodnější než 39 cm (Slovensko mělo ve výběru rámkové míry šťastnější
ruku než my).

Rámková délka 45 cm: zavedena v Americe a roztroušena po světě. V
Evropě byla modifikována na 42 a 43 cm.

Přednášející uvedl, že pokusně chová včelstva na všech třech rámkových
délkách (39 cm, 42 cm, 45 cm) a dle vlastní zkušenosti uvádí, že žádný
výrazný rozdíl ve výnosu medu není.

Na závěr srovnání rámkových měr přednášející pravil: Rámkové délky 39
cm a 42 cm nám úplně stačí. Jestli chce někdo prosazovat rámkovou
délku Langstrothu, ať zajistí včelařům levné nástavky (tedy levnější
než na domestikované rámkové délky).

Podotkl i to, že když zachováme dvě u nás v současnosti rozšířené
rámkové míry (délky 39 a 42 cm), můžeme na sebe stavět nástavky
(kompatibilita).

Ohledně vysokých nástavků na míru 39*24 prohlásil, že pro nástavkové
včelaření nejsou špatné (předpokladem je však používání rámku s úzkou
spodní loučkou). Zimovat je nutno buď ve dvou nástavcích, nebo v
jednom vysokém a jednom nízkém (39*17).

Pak byly zmíněny výhody a nevýhody nízkonástavkového včelaření. Rámek
nižší než 17 cm není vhodný pro plodování (ale spíše pro produkci
plástečkového medu). Dále zmínil obecně známé a propagované výhody
nízkonástavkového včelaření (jednodruhový a zralý med, práce s celými
nástavky atd.). Uvedl i jednu méně zmiňovanou nevýhodu
nízkonástavkového včelaření a tou jsou mezery v plodovém tělese na
jaře, které vznikají mezi nástavky. Taková mezera se měří od poslední
horní buňky plástu ve spodním nástavku k první dolní buňce plástu
následujícího vyššího nástavku. Tedy mezera je dána výškou spodní a
horní loučky a mezi nástavkovou mezerou (kvůli minimalizaci této
mezery je velice důležité používat rámky z užší spodní loučkou, aby
plást byl dostavěn až dolů k loučce). Tyto mezery jsou mrtvým
prostorem, který včelstvo musí při plodování vyhřívat, ale nemůže jej
k plodování použít. Přednášející pravil, že v tom vidí jeden z
hlavních důvodů pomalejšího jarního rozvoje včelstev v
nízkonástavkových úlech. (Dodávám k tomu: u vlašky by to tak vadit
nemuselo, ale u kraňky, která zimuje slabší a potřebuje rychlý jarní
rozvoj, může být poměrně značné procento "mrtvého prostoru" v
nízkonástavkovém úle větším problémem.)

------------------------

Dále byl prakticky předváděn chlazený sklad na souše a med (při dobré
tepelné izolaci běží kompresor chlazení jen chvíli - v noci - na noční
proud. Chlazení vysouší vzduch (relativní vlhkost musí být pod 60
procent - pak med vysychá), a tak je možno skladovat souše mokré od
medu, aniž by zkvasily; zároveň jsou tím chráněny proti zavíječi. Na
jaře jimi lze rychle rozšiřovat včelstvo a neuniká snůška.

Pak bylo předváděno vyvařování starých souší bez porušení drátkování
(doporučeno je používání nerezového drátku).

Nakonce byla předvedena medárna: zařízení pro ohřívání konví s
vytočeným medem, vyhřívané stáčecí zařízení medu do sklenic a zařízení
na pastování medu (ohřívané i chlazené). Vše v takovém provedení, aby
to bylo dostupné pro malovčelaře a případně i podomácku zhotovitelné.

-----------------------

Návštěvu kursu (bude se opakovat zase za rok) mohu všem doporučit.


J. P. B.

Na Langstroth jsou nákresy v posledních dvou číslech včelařství

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Michal Pol [mailto:pol.michal/=/tiscali.cz]
Sent: Wednesday, April 10, 2002 6:01 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Rámková míra

Vážení přátelé,


rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
úlu, který se vyrábí velkosériově.

Michal Pol

... pre uplnost a vylucenie zvadzajuceho omylu - za podpory fondov EU sa v
rakusku zavadzaju aj nove ule. Podpora NIE JE obmedzena na urcity typ ulu
ci ramikovu mieru.

Matej

Pro kombinovaný systém se nejčastěji používá velký rámek 44,8 x 28,5 a
nízký
44,8 x 15,9. Za podpory fondů EU se nyní např. v Rakousku zavádí tisíce
takových úlů (většinou vyráběných v ČR, včetně medometů na 6 vysokých nebo
12 nízkých rámků).

Pro plodiště by nemusel být špatný ani rámek 44,8 x 32,7 (15,9 + 15,9 +
0,9). Pak nejsou potřeba zvláštní truhlíky pro plodiště, protože takový
rámek se vloží do dvou nízkých.

Tyto dva nízké nást. s velkými rámky je ale třeba nějak označit, abys je
náhodou nezačal rozpěrákem páčit od sebe.

Vojta

Pro kombinovaný systém se nejčastěji používá velký rámek 44,8 x 28,5 a nízký
44,8 x 15,9. Za podpory fondů EU se nyní např. v Rakousku zavádí tisíce
takových úlů (většinou vyráběných v ČR, včetně medometů na 6 vysokých nebo
12 nízkých rámků).

Pro plodiště by nemusel být špatný ani rámek 44,8 x 32,7 (15,9 + 15,9 +
0,9). Pak nejsou potřeba zvláštní truhlíky pro plodiště, protože takový
rámek se vloží do dvou nízkých.

Tyto dva nízké nást. s velkými rámky je ale třeba nějak označit, abys je
náhodou nezačal rozpěrákem páčit od sebe.

Vojta

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 10, 2002 6:01 PM
Subject: Rámková míra


> Vážení přátelé,
>
>
> rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
> Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v
medníku.
> Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
> nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
> úlu, který se vyrábí velkosériově.
>
> Michal Pol
>
>

... a ceny rostou ...

Takže dneska se pan Němec ozval, točil špatné číslo, jelikož to fax nějak
rozmazal, proto se nemohl dovolat.

Přířezy na rámky bude odesílat tento týden za 9 Kč/ks.
P.Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré
kvalitě a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost
mě
> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>

...tak tomuto sa u nás hovorí nadhodenie na smeč. Ešte že zastanci "
jednotnej europskej ( svetovej? )miery " maju dobrych nadhadzovacov.

Jeden znamy / dnes uz nebohy / vcelar na Slovensku hovoril pri stretnutiach
vcelarov
" ak sa chcete pohadat podme sa bavit o najvhodnejsej ramikovej miere ".

... Langstroth je europsky ul a Hitler bol nemec ...




Vážení přátelé,


rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
úlu, který se vyrábí velkosériově.

Micha

Viz adresa: http://www.n-vcelari.cz/

A něco (jenže v němčině) je i
tady: http://www.vcely.or.cz/files/system_langstroth/index.html


> Vážení přátelé,


> rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
> Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
> Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
> nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
> úlu, který se vyrábí velkosériově.

> Michal Pol


J. P. B.

> Dovolím si několik poznatků z vlastních zkušeností.
> Pylová hermeticky uzavřená konzerva je vynikající věc. Uchová pyl několik
> let. Zničí se všechno živé, hlavně případné housenky zavíječe. Je lepší
> konzervovat rousky sušené a zbavené nežádoucích příměsí-vyfoukáním fénem.

Ale sušené pylové rousky se nehodí na konzervaci metodou, o které jsem psal
(678), protože po usušení už nedýchají a nemohou proto spotřebovat kyslík.
Zřejmě je zde na mysli jiný způsob konzervace dle textu níže?

> Aby byl pyl stravitelný, musí projít mléčným kvašením. Je to něco jako
> kvašené zelí nebo okurky-kvašáky. Tím se každému pylovému zrnu naruší jeho
> ochranný obal a jeho obsah se vyřine ven. Jinak by prošel trávicím traktem
> bez užitku. To platí i pro lidský konzum. My musíme co nejvíce napodobit
> samotné včely při pěchování rousků do buněk.

Zde si dovolím opravit. O tom mléčném kvašení pylu se píše v literatuře, ale
je to jinak (podle zjištění ing. Titěry). V plástovém pylu se kvasinky
mléčného kvašení totiž nenacházejí (pouze v troškách, jež nemohou souviset s
kvašením). Mléčná kyselina tam ovšem je, a i proto se ve starší literatuře
píše, že je to důsledek mléčného kvašení. Je tam ovšem v důsledku
anaerobního dýchání pylu, neboli biochemických procesů bez přítomnosti
kyslíku.

> Já si vezmu buňku-sklenici, na velikosti nezáleží, nasypávám do ní po
> vrstvách pyl a mírně utláčím až asi 1-3 cm pod okraj, podle velikosti.
> Odvážím si množství pylu. Připravím si medový roztok z převařené (a
> ochladlé) vody v množství 1/4 váhy pylu a medu taktéž v množství 1/4 váhy
> pylu. Po dokonalém rozpuštění medu ve vodě nalévám roztok do sklenice na
> pyl ale pomalu, aby měl čas se vsakovat a neutvořil nahoře nepropustný
> škraloup. Celý obsah roztoku by se měl do sklenice vejít a měl by vytlačit
> co nejvíce vzduchu. Množství vody se může lišit podle toho jak hodně byl
> pyl vysušen. Když připravuji zákvas z čerstvého vlhkého pylu (pro vlastní
> konzum), dám vody méně (asi 1/8 váhy pylu). Pak se nechá 1-2 týdny v teple
> kvasit. Při výrobě krmných placek zhodnotíme hustotu a případně dohustíme
(válíme na
> stole jako těsto) suchým pylem, vtom případě necháme dojít (jak jsem psal
> nahoře) anebo moučkovým cukrem.

Takováto pylová konzerva je pro lidský konzum vynikající. Pro podávání
včelám ale není to nejlepší. Lépe je dávat jim pyl samostatně bez příměsí
medu nebo cukru. Protože včely ani v úlu tyto dvě potravy nemíchají, je to
pro nepřirozené. To by samo o sobě nevadilo, ale smíchaná glycido-pylová
potrava podporuje i rozvoj nosemy. Totéž platí pro medocukrová těsta s
přísadou pylových bilkovinných náhražek (sojová mouka, odtučněné mléko,
kvasnice apod.), která se dříve dost doporučovala - kdysi jsem to zkoušel, a
už nikdy více!

Květoslav Čermák

Vážení přátelé,


rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
úlu, který se vyrábí velkosériově.

Michal Pol

Myslel jsem si, že to bude nějak zamotané, protože p. Němec se snaží
vyřizovat opravdu každou zakázku.


Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Josef Prepechal [mailto:prepechal/=/iol.cz]
Sent: Wednesday, April 10, 2002 10:57 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Přířezy langstroth

Takže dneska se pan Němec ozval, točil špatné číslo, jelikož to fax nějak
rozmazal, proto se nemohl dovolat.

Přířezy na rámky bude odesílat tento týden za 9 Kč/ks.
P.Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě
a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost
mě
> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>

Takže dneska se pan Němec ozval, točil špatné číslo, jelikož to fax nějak
rozmazal, proto se nemohl dovolat.

Přířezy na rámky bude odesílat tento týden za 9 Kč/ks.
P.Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost mě
> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>

Jsme predsi pratele ne. Hlasuji pro tykani.

Frantisek Rousek
> /// P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???
> A v čem je tahle konference jiná, než že má lepší komfort a služby?


Tykání - vykání... Doposavad zde tato otázka nepřišla na přetřes a
tedy není to nijak upraveno. Tj. je ponecháno na každém přispěvateli,
jak mu to vyhovuje (svoboda). Kdyby to záleželo na mně, tak bych to
tak nechal. Přiznám se, že když oslovuji neznámou osobu neznámého
stáří, tak cítím (jako výraz zdvořilosti - nikoliv odstupu) jakousi
potřebu vykat.

Ale pokud se rozhodnete jinak, budu to samozřejmě respektovat.

Máte-li tedy pocit, že by to mělo být pravidly konference výslovně
upraveno, můžeme třeba vymyslet nějaké hlasování...

J. P. Baudiš

> /// P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???
> A v čem je tahle konference jiná, než že má lepší komfort a služby?


Tykání - vykání... Doposavad zde tato otázka nepřišla na přetřes a
tedy není to nijak upraveno. Tj. je ponecháno na každém přispěvateli,
jak mu to vyhovuje (svoboda). Kdyby to záleželo na mně, tak bych to
tak nechal. Přiznám se, že když oslovuji neznámou osobu neznámého
stáří, tak cítím (jako výraz zdvořilosti - nikoliv odstupu) jakousi
potřebu vykat.

Ale pokud se rozhodnete jinak, budu to samozřejmě respektovat.

Máte-li tedy pocit, že by to mělo být pravidly konference výslovně
upraveno, můžeme třeba vymyslet nějaké hlasování...

J. P. Baudiš

Možná by v případě, že si chci uložit na disk text jednoho příspěvku,
bylo nejvýhodnější požadovaný text "natáhnout" myší do bloku, pak
klávesami "ctrl C" text uložit do clipboardu (schránky), a následně v
libovolném textovém editoru text uložit (kliknout myší do okna
textového editoru, pak klávesami "ctrl V" vložit obsah schránky
(clipboardu) a uložit na disk jako textový soubor).

Přimlouval bych se řešit případné další problémy v soukromé
korespondenci, abychom tím neobtěžovali ostatní debatéry...

Zdravím

J. P. B.

> Je to tak: vyhledá se příspěvek, vpravo od něj se klikne na zobrazit
> odpovědi a až najede nová stránky tak úplně na konci dole je odkaz "Všechny
> správně vytvořené příspěvky na toto téma" a na tento odkaz když se klikne
> pravým tlačítkem myši a dá se "Uložit cíl jako" a v následujícím okně se
> vybere místo na disku, kam se to má uložt a dá se Uložit. No a na disku se
> vytvoří soubor HTM, na který když se dvakrát klikne, tak se otevře v
> Internet Exploreru.
> Jestli to tak stačí, OK, jestli ne, můžu to poslat na soukromou adresu.

> Zdeněk Čejka

> Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
> kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20
> příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
> Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
> pylochyt-Dík

Je to tak: vyhledá se příspěvek, vpravo od něj se klikne na zobrazit
odpovědi a až najede nová stránky tak úplně na konci dole je odkaz "Všechny
správně vytvořené příspěvky na toto téma" a na tento odkaz když se klikne
pravým tlačítkem myši a dá se "Uložit cíl jako" a v následujícím okně se
vybere místo na disku, kam se to má uložt a dá se Uložit. No a na disku se
vytvoří soubor HTM, na který když se dvakrát klikne, tak se otevře v
Internet Exploreru.
Jestli to tak stačí, OK, jestli ne, můžu to poslat na soukromou adresu.

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Havlik Petr [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, April 09, 2002 11:41 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: správce konference

Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20
příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
pylochyt-Dík

subscribe vcelari mailto:neruda/=/pmfhk.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002

/// P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???
A v čem je tahle konference jiná, než že má lepší komfort a služby?

Napiš(te) e-mail - já ti(vám) to pošlu

P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???

Zdeněk Čejka




-----Original Message-----
From: Havlik Petr [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, April 09, 2002 11:41 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: správce konference

Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20
příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
pylochyt-Dík

Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20 příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
pylochyt-Dík

Za aku cenu? Ovladanie automatika, alebo rucne?
Matej

Medomet na míru podle mých představ (nerez, 12 voltů, zvratný, až 12 plástů
NN nebo 6 plástů 45x35....) mi vyrobil pan

... asi myslis styropor, ale neviem ako to budes v domacich podmienkach
spájat.
A drevo je predsa prirodny material ...

Matej


chsel by som si urobit oplodniaciky ale nie z dreva. Pred casom som videl
stvoroplodniaciky z materialu podobneho nieco ako tvrdeny polystyren.
Neviem
aky to bol material a kde by sa dal zohnat. myslim si ze vyroba
oplodniacikov z takehoto materialu bude jednoduchsia. Nemate s tym niekto
skusenosti.

Peter

Teraz na jar nemusis hladat ziadnu matku. Jednoducho poloz nastavky na seba
a je to vybavené. Ak je jedna matka starsia ako druha nemusis ju hladat
nikdy. Ak su rovnako stare je vhodnejsie po letnom slnovrate / 21.6. /
nevhodnu matku odstranit.
Matej



Este by som mal dotaz ku spojovaniu, lebo mi to nie je celkom jasne, ak
spojujem dve vcelstva teraz na jar musim jednu matku odstranit alebo ich
mozem nechat obe a vcely si vyberu, ked ich necham obe musim davat matersku
mriezku alebo nie, doteraz co som cital mi vychadza ze teraz na jar ich
mozem spojit bez nejakych pomocok ako je mriezka, noviny a ine, a vcely si
vyberu tu pravu dokonca niekde som sa docital ze rozkladene matky si
neublizia ze to skor tu nepravu odstrania vcely, nemam s tym skusenosti a
chcel by som teraz dve vcelstva spojit. Pocul som ze az v neskorsich
mesiacoch treba pri spojovani vcelstiev jednu z matiek odstranit zaujimal
by
ma aspon priblizny termin od ked to asi je, a ked je to pavda preco teraz
na
jar netreba odstranit matku a neskor ano.
dakujem

Myslim, ze matky je treba znacit. Neni to takova prace a spoustu prace to
usetri. pa.

> (Matky neznačím)
> Ludvik
>
> ______________________________________________________________________
> Reklama:
> Vylepsete svuj prohlizec Internetu na http://software.seznam.cz/listicka

Dne 5. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Pokud jsi zimoval v jednom nastavku, tak bych nastavek spis
> podstavil(mensi riziko zachlazeni plodu) a do nej bych dal radeji
> vice sousi, pokud jsou k dispozici a az treti nastavek dat pak treba
> i doprostred, kde stavi nejrychleji, pokud je pocasi a silne
> vcelstvo. A ev. 4. nastavek uz davam jako druhy shora.
> Daleko dulezitejsi ohledne stavby povazuji cas nez polohu. Od
> rozkvetu tresni a behem kvetu repky stavi kdekoliv dobre, po odkvetu
> repky je to horsi mimo oddelku, ktere i na stavebnich ramcich stavi
> az do podleti delnicinu.
> Pokud jsi zimoval na 2 nastavcich, asi bych pockal nez budou vcely
> viset v podmetu, coz vloni bylo cca mezi 26.4. - 10.5. podle sily.
> Radek
> PS: pouzivam stejne uly
>




Jak se to potom resi v pripade, ze pouzivam m.mrizku? Jak matku
prinutim, aby byla ve spodnich nastavcich?
Loni jsem pri spojovani uz matku vyhledaval a bylo to teda dost
problematicke.(Matky neznačím)
Ludvik

______________________________________________________________________
Reklama:
Vylepsete svuj prohlizec Internetu na http://software.seznam.cz/listicka

> Provokativní otázka:
> Je to opravdu tak, že při "teplém" držení včelstev je množství zimního a
předjarního plodu
> vychovávaného v době bez přísunu pylu vyšší než v jiných včelstvech? Není
to přesně
> naopak?? Že totiž díky stálejším podmínkám včely zimují podstatně
klidněji a nejsou tudíž
> ničím drážděny k plodování? A mají potom více sil pro jarní rozvoj v době
kdy je pylu
> dostatek? Zjišťoval to u nás někdo? Určitě ano, jenom ho objevit... V
zahraniční
> literatuře takové informace existují. Co vlastně spouští plodování v
časném jaru, které
> faktory jsou nejdůležitější?

Jde také o to, jak moc by se včelám přihřívalo. Příhřívání v zimě kvůli
zmírnění silných mrazů bude jistě užitečné (viz zimování v halách/stébnícíh
v Rusku a Kanadě). Příliš velké teplo proti venkovní teplotě v zimně a
hlavně na jaře může včely oklamat, jak jsem uvedl v příspěvku 667.
Plodování na jaře je reakcí nejen na oteplení, ale i na prodlužování délky
světelného dne.
K tomu jedna zkušenost: Všiml jsem si, že po více velmi chladných dnech na
jaře (březen, duben) s teplotama okolo 0 °C přes den, když se pak naráz
oteplí natolik, že včely mohou létat (teplota nad 12 °C) a hned první či
druhý den oteplení se podívám do včelstev, tak mají dost (i stovky) malých
larviček, starší larvy skoro žádné. Znamená to, že i za chladných dnů matka
dost klade, aby po oteplení včelstvo "neztrácelo" čas (ty 3 dny na vývoj
vajíčka v larvu). Když je zima, vajíčka nebo larvičky likvidují (což není
nic zvláštního - ví se, že jen asi 3/4 vajíček se vyvinou v dospělé včely a
to i ve zdravých včelstvech). To dokresluje vliv prodlužujícího se dne -
světelné fáze na plodování.

> Mezi rozkvětem řepky a prvním vcelku spolehlivým a vydatným zdrojem pylu
(jívy) je u mne
> 55 - 70 dní. To podle mne stačí na dobrý rozvoj do snůšky, a to již ve
včelstvech hojně
> zásobených čerstvým pylem...
> Význam tepla (izolace úlů, stébníky, včelíny nebo, když už to někdo chce -
mě se to moc
> nezamlouvá - elektrické přitápění) je asi jiný v různém období. V zimě
snižuje nároky na
> regulaci teploty, zklidňuje chomáč a omezuje také předčasné plodování, na
jaře pak naopak
> plodování podporuje.
> Vita Vydra

V podstatě lze souhlasit. Jen dodávám, že v zimě jde o to, jestli bychom
pomáhali ohřevem včelám před obvyklým "středoevropským" mrazem do cca -20 °C
anebo před větším mrazem (-30 a více). Ty menší mrazy naše včely musí
zvládnout bez problému! Kdyby ne, za nic by nestály.


Květoslav Čermák

Například je možné kliknout na odkaz, který vede na požadovaný soubor, pravým(!) tlačítkem myši a v menu, které se u kursoru myši rozbalí, vybrat volbu: "save target as" (v českém I. Exploreru to bude asi cosi jako "uložit cíl jako").

Nebo si otevřete soubor, který Vás zujal, pak kliknete na menu "File" (soubor), vyberete volbu "save as" (ulož jako) a v následujícím dialogovém panelu si vyberete místo na disku, kam si to chcete uložit.

Pokud byste měl nějaké problémy, napište mi konkrétní případ na moji adresu: baudis/=/or.cz

Medomet na míru podle mých představ (nerez, 12 voltů, zvratný, až 12 plástů
NN nebo 6 plástů 45x35....) mi vyrobil pan

Antonín Vrána
U hřiště 373
683 35 Letonice

Snad se na mne nebude zlobit, že jsem zveřejnil jeho adresu.

Josef Blinka

chsel by som si urobit oplodniaciky ale nie z dreva. Pred casom som videl
stvoroplodniaciky z materialu podobneho nieco ako tvrdeny polystyren. Neviem
aky to bol material a kde by sa dal zohnat. myslim si ze vyroba
oplodniacikov z takehoto materialu bude jednoduchsia. Nemate s tym niekto
skusenosti.

Peter

Ahojte

Este by som mal dotaz ku spojovaniu, lebo mi to nie je celkom jasne, ak
spojujem dve vcelstva teraz na jar musim jednu matku odstranit alebo ich
mozem nechat obe a vcely si vyberu, ked ich necham obe musim davat matersku
mriezku alebo nie, doteraz co som cital mi vychadza ze teraz na jar ich
mozem spojit bez nejakych pomocok ako je mriezka, noviny a ine, a vcely si
vyberu tu pravu dokonca niekde som sa docital ze rozkladene matky si
neublizia ze to skor tu nepravu odstrania vcely, nemam s tym skusenosti a
chcel by som teraz dve vcelstva spojit. Pocul som ze az v neskorsich
mesiacoch treba pri spojovani vcelstiev jednu z matiek odstranit zaujimal by
ma aspon priblizny termin od ked to asi je, a ked je to pavda preco teraz na
jar netreba odstranit matku a neskor ano.
dakujem

Peter

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 01, 2002 11:12 PM
Subject: Re: Spojovani


Spojuji-li včelstvo, kde jsem teď
> zrušil nevyhovující matku, dám mezi ně noviny, protože osiřelé vč. si
ještě
> chvíli zachovává vůni původní matky. Noviny zpomalí jejich spojení. Když
> nechci hledat matku nebo chci nechat na včelách ať si vyberou, dám mateří
> mřížku a noviny. Matky se nesmějí dostat k sobě, zlikvidovaly by se
> navzájem. Asi za týden je doré provést kontrolu (u "naostro" i dřív) a
> uspořádat nástavky: zásobní nahoru plod pod zásoby, souše až dolů,
> eventuelně neobsazené souše odebrat.
>
> Ahoj. Josef
> ----- Original Message -----
> From: "Martin Hromádko" <martin.vcela/=/worldmail.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 28, 2002 7:38 PM
> Subject: Re: Spojovani
>
>

Zdravim pritomne.

Pri listovani archivem jsem otevrel prispevek pritele Vydry. Protoze
jsem nenasel na prispevek dalsi reakci, oteviram znovu otazku
zimovani na medu. Rad bych se dovedel o dobrych i spatnych
zkusenostech s timto zimovanim. Sam jsem v minulem roce pro zkousku zimoval
vcelstva na tretine medovych a dvou tretinach cukernych zasob.Zimuji
ve dvou nastavcich ramkove miry 390 x 275 s 11 ramky v nastavku a
krmim na 18 kg zasob.
Pri jarni prohlidce byla vsechna takto zakrmena vcelstva v poradku.

Jarda

VV> V loni se tu diskutovalo o zimovani na medu: mam bohuzel prvni negativni zkusenost.

VV> Vloni v zari jsem spojoval dvě slabsi vcelstva, dal jsem jim na zimu asi 16 kg repkového
VV> medu, zavickovaneho, v plastech. Plasty jsem dal po stranach nastavku, plod jsem ponechal
VV> uprostred a to i v hornim nastavku (CHYBA!). Po spojení jsem dokrmil 4 kg cukru 3:2.
VV> Koncem prosince bylo jiz vcelstvo mrtve hlady, sedelo presne v te oblasti, kde byl pri
VV> spojovani plod (4 prostredni plasty), chumac byl odshora dolu pres tri polonastavky,
VV> prakticky veskery med po stranach byl NETKNUTY!!

VV> Muj zaver: vcely si nedokazi prenest zavickovane zasoby, takze pri "krmeni" zasobnimi
VV> zavickovanymi plasty jarniho medu musi vcelar mnohem vice davat pozor na to aby je dobre
VV> usporadal. Pri krmeni roztokem to vcely zvladnou sami a zvykl jsem si na to spolehat a
VV> nemichat se jim do toho.

VV> Ostatni vcelstva "krmena" medem vypadaji dobre (mozna i proto, ze na rozdil od predesleho
VV> jsou v uteplenych ulech a maji tudiz o neco mensi spotrebu), a na podlozkach je opravdu
VV> jen par krystalku medu, prestoze to je repka jak beton.
VV> Vita Vydra
VV> http://cihla.fsv.cvut.cz/~vydra/index.htm






--
Best regards,
Hykel mailto:valsora/=/email.cz

Pan Vodička se stal, jako mnozí jiní obětí doménových pirátů, v jeho
případě firmy SENET. Zařizuje si novou doménu a ž ji bude znát a
poskytne nám ji, tak ji rozešlu.

Radil jsem mu, aby zkusil podat na www.apidomia.cz speciální žádost u
NIC.CZ, no uvidíme.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Josef Prepechal [mailto:prepechal/=/iol.cz]
> Sent: Monday, April 08, 2002 2:35 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Medomety
>
>
> Zkoušeli jste poslední dobou stránku
> www.apidomia.cz?
>
> Nějak mě to nefunguje ani v práci ani doma.
>
> Pepa. P.
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002
>
>

Pokud jste jen trochu zručný a ovládáte práci se stolovou
kotoučovou pilou (cirkulkou), je myslím zbytečné vyhazovat
peníze za přířezy a je lepší si je udělat sám. Návod popisuji ve Včelřské encyklopedii (www.sweb.cz/jjvcela).
Další informace mohu podat na požádání.
Jindra

Pokud bych měl zájem si některé delší pasáže,například
některé návody,stáhnout na svůj počítač-co mám udělat?

Neni nahodou kypřící prášek do pečiva v podstatě stejná
látka jako jedlá soda?

Zkoušeli jste poslední dobou stránku
www.apidomia.cz?

Nějak mě to nefunguje ani v práci ani doma.

Pepa. P.

Jo, mě řekl cenu 9 Kč za rámek. Což pokládám za solidní, jak jsem již psal,
přes dvacku za rámek to nabízí kdekdo. Vyžádal si nákres rámku s rozměry, což
jsem mu zaslal, včetně své adresy, počtu ks, telefonu a smluvené ceny.
Měsíc je pryč, před týdnem jsem nechával na záznamníku vzkaz a dnes jsem si to
zopakoval. Doufám, že se to nějak vyřeší.

Tak jako další inzerát ve včelařství, kde se inzeruje výroba nástavků 39x24,
Optimal, Langstroth ...
Když jsem tam volal, za kolik dělají Langstroth, tak mi bylo sděleno, že to
dělá syn a že zatím dělají jen palubkové nástavky na rámkovou míru 39x24. O
Lang. že zatím neuvažují. To mě připadá, jako kdybych inzeroval, že prodám 30
včelstev s kočovným vozem a přitom nemám ani těch 30 včelstev ani vůz, ale do
budoucna uvažuji o pořízení ...

Pepa Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost mě
> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>

Co je to dostatečný zájem? Potřeboval bych zhruba 300 ks.
Pepa P.
>
> Pred casem jsem u znameho truhlare nechaval tyto prirezy delat. Pokud by byl
dostatecny zajem mohl bych se zeptat.
>
> František Rousek
> frantisek.rousek/=/b-d.cz

S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě a
za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost mě
zaráží a myslím, že to není ignorace.

S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)

-----Original Message-----
From: František Rousek [mailto:frantisek.rousek/=/b-d.cz]
Sent: Monday, April 08, 2002 1:27 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Přířezy langstroth




Pred casem jsem u znameho truhlare nechaval tyto prirezy delat. Pokud by byl
dostatecny zajem mohl bych se zeptat.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz
Zdravím,
mám dotaz. Kdepak scháníte přířezy na Hoffmanovi rámky pro 3/4 Langstroth?

Informoval jsem se u firmy Němec, s.r.o., zaslal objednávku, čekal, volal,
nechával vzkazy .... a stále nic. Nevím, jestli to je ignorace, nebo
neschopnost. Proto bych rád uvítal nějaký kontakt (nechci kupovat v
prodejně,
protože se mi ceny přes 20 Kč za rámek zdají pro mne dost vysoké).

Díky
Pepa Přepechal

Pred casem jsem u znameho truhlare nechaval tyto prirezy delat. Pokud by byl dostatecny zajem mohl bych se zeptat.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz
Zdravím,
mám dotaz. Kdepak scháníte přířezy na Hoffmanovi rámky pro 3/4 Langstroth?

Informoval jsem se u firmy Němec, s.r.o., zaslal objednávku, čekal, volal,
nechával vzkazy .... a stále nic. Nevím, jestli to je ignorace, nebo
neschopnost. Proto bych rád uvítal nějaký kontakt (nechci kupovat v prodejně,
protože se mi ceny přes 20 Kč za rámek zdají pro mne dost vysoké).

Díky
Pepa Přepechal

Zdravím,
mám dotaz. Kdepak scháníte přířezy na Hoffmanovi rámky pro 3/4 Langstroth?

Informoval jsem se u firmy Němec, s.r.o., zaslal objednávku, čekal, volal,
nechával vzkazy .... a stále nic. Nevím, jestli to je ignorace, nebo
neschopnost. Proto bych rád uvítal nějaký kontakt (nechci kupovat v prodejně,
protože se mi ceny přes 20 Kč za rámek zdají pro mne dost vysoké).

Díky
Pepa Přepechal

->Včelařství 2002/4 stránka 92 vpravo dole-Mravencům vadí kypřící
->prášek.(neověřeno)
->
->Miloš
Taky jsem slyšel o kuch. soli. To prý taky neradi a je to levnější.
Co jsou ale ti naši Ferdové proti termitům?
Eman

Včelařství 2002/4 stránka 92 vpravo dole-Mravencům vadí kypřící
prášek.(neověřeno)

Miloš

Mravenci - válčím s nimi mnoho let. Kolem úlů problém není. Vnitřek si
ohlídají včely samy, venek ohlídám sám. Jediné místo kde se usazují je
vnitřek víka nad PVC folíí a tam mám možnost je zlikvidovat, když jdu do
úlu. Když vidím, že začínají některé místo obsazovat (mají dálnici a nosí
kukly), nasypu jim trošku formitoxu ke vstupu pod víko a příští dem je klid.
Je dobré, aby formitox měl nasáklou vlhkost a nebyl sypký. Pak stačí nabrat
na špičku dřívka minimální množství (asi půl hrášku) a vetřít do skuliny
kudy vnikají pod víko.
Horší je to s boudou-pracovnou. Počítám, že mi jednoho krásného dne spadne
na hlavu. Mravenci se usadili v jejich dutých stěnách z dřevotřískových
ploten s dutinami. A odtud už vypadávají jen piliny a prach. Jedná se o
velice malé černé-asi 1mm a velké hnědé-až 2 cm. Ti velcí žíjí volně v
přírodě v různých škvírách, v zemi, pod kameny, ve ztrouchnivělém dřevě
apod. Jakmile se rozrmnoží tak, že je jim prostor malý, rojí se. To se
opakuje několikrát v roce. Použiji na ně biolit ale jen když fouká od úlů.
Konzultoval jsem s odborníkem lesním inženýrem a ten mě ujistil, že se
nejedná o lesní mravence (ti stavějí kupy z jehličí a nerozhryzávají dřevo)
ale o určitý druh dřevokazných termitů. Víte o nich někdo něco bližšího?

Josef Blinka

Fumagilin coby antibiotikum může mít na včely i nežádoucí vedlejší účinky?
Jako některá antibiotika na jednotlivé lidi?
Zničí fumagilin kromě prvoka nosema apis i ostatní užitečnou střevní
mikrofloru?
V případě že ano, jak se potom znovu obnovuje?
Snad konzumací pylu? Nebo předáváním už bezfumagilinové potravy mezi
přeléčenými včelami a mladuškami?
Mají mladušky potřebnou střevní mikrofloru už při vylíhnutí?
V medném váčku snad nemůže být stejná mikroflora jako v žaludku, docházelo
by ke trávení?
Není nejlepším lékem proti nosematóze chovat silná včelstva? (Viz předchozí
diskuse o síle zazimovaných včelstvech, spotřebě zásob a plnění výkalového
vaku.)

Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "KvitoslavEermák" <beestn.zubri/=/quick.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 10:48 PM
Subject: Re: Re[2]: pylochyt


> >Máte někdo zkušenosti s pylem samokonzervujícím se po uzavření do
> >omnia sklenic? A pak, jak ho na jaře podávat? Pylovou placku na rámky?
> >Nebo pylovou pastu namačkat do buněk?
>
> Odpověď (pylová pasta):
> Myslím že na to nikdo nereagoval. Trochu zkušeností s tím z minulosti mám.
> Onu metodu konzervace pylu vyvinul ing. Titěra. Její předností je, že k
> tomu potřebujeme jen sklenici s vzduchotěsným uzávěrem, není třeba žádná
> energie jako např. u mražení. Pyl se sám sebe konzervuje tím, že vydýchá
> takřka všechen kyslík v uzavřeném prostoru.

Dovolím si několik poznatků z vlastních zkušeností.
Pylová hermeticky uzavřená konzerva je vynikající věc. Uchová pyl několik
let. Zničí se všechno živé, hlavně případné housenky zavíječe. Je lepší
konzervovat rousky sušené a zbavené nežádoucích příměsí-vyfoukáním fénem.

> Podávání na jaře včelstvům znatelně pomůže. Pastu lze dát i do buněk
> plástu. Lepší se mi jeví dát ji na rámky, ale ne jen tak položit, část by
> ho spadla dolů. Na horní loučky se dá kus igelitové folie asi 20x15 cm s
> výřezem uprostřed cca 10x2 cm, aby včely měly k pylu lepší přístup. Na
> folii uložíme pastu a zakryjeme strůpkem. Samozřejmě je k tomu třeba mít
> nad rámky aspoň 1 cm prostoru (zbaveného voskových můstků). Pylovou pastu
> je ale nutno dát vždy co nejblíže k plodu, jinak ji krmičky nemusí brát.

Při přechodu na jinou rámkovou míru nebo při rozšiřování počtu včelstev, kdy
jste nechali hodně stavět mezistěny a zimujete na hodně světlém díle, bývá v
předjaří v úlech pylu málo, protože včely pyl do světlého díla nerady
ukládají. V tom případě příjdou pylové placky vhod. Nachystal jsem si je už
doma. Do mikrotenového sáčku jsem vložil asi 0,3 kg pylového těsta,
rozplácal na stole na sílu asi 1 cm, okraj podehnul dospod a naskládal
několik na sebe. Tak mohou zůstat několik dní a pyl mezitím dozraje ke
konzumaci. Až těsně před vložením na horní loučky nad plod udělám nožem
několit řezů do mikrotenu a položím tak, aby řezy byly dolů a napříč k
loučkám. Je-li těsto správně husté, nebude vytékat a včely si v řezech
mikroten rozkoušou.

> Místo strůpku lze dát průhlednou folii, pak se dá snadno sledovat průběh
> odběru pylu; v tom případě ale musí být mezi oběma foliemi dřevěný
hranolek
> nebo dva, umožňující včelám stálý přístup k pylu. U nástavkových úlů se
> pasta dá výhodně dát i mezi nástavky - ovšem zase co nejblíže k plodu!
> Pastu má smysl včelám dávat na jaře (březen, duben) ve dnech, kdy nemohou
> nosit pyl zvenku. Podle množství daného pylu a potřeby včelstvem ho
> odebírají tak 5-10 dnů.
> A kdo neví jak připravit pastu z konzervy, tak stručně: Pyl vysypeme do
> nějakého hrnce apod., přidáme k jeho váze asi 40 % vody, promícháme a za
> pár minut se rousky rozmělní, pak lze příp. upravit konzistenci přidáním
> trochy vody či pylu. Pasta nesmí téci, ale nemá být ani moc suchá.

Aby byl pyl stravitelný, musí projít mléčným kvašením. Je to něco jako
kvašené zelí nebo okurky-kvašáky. Tím se každému pylovému zrnu naruší jeho
ochranný obal a jeho obsah se vyřine ven. Jinak by prošel trávicím traktem
bez užitku. To platí i pro lidský konzum. My musíme co nejvíce napodobit
samotné včely při pěchování rousků do buněk.
Já si vezmu buňku-sklenici, na velikosti nezáleží, nasypávám do ní po
vrstvách pyl a mírně utláčím až asi 1-3 cm pod okraj, podle velikosti.
Odvážím si množství pylu. Připravím si medový roztok z převařené (a
ochladlé) vody v množství 1/4 váhy pylu a medu taktéž v množství 1/4 váhy
pylu. Po dokonalém rozpuštění medu ve vodě nalévám roztok do sklenice na
pyl ale pomalu, aby měl čas se vsakovat a neutvořil nahoře nepropustný
škraloup. Celý obsah roztoku by se měl do sklenice vejít a měl by vytlačit
co nejvíce vzduchu. Množství vody se může lišit podle toho jak hodně byl
pyl vysušen. Když připravuji zákvas z čerstvého vlhkého pylu (pro vlastní
konzum), dám vody méně (asi 1/8 váhy pylu). Pak se nechá 1-2 týdny v teple
kvasit.
Při výrobě krmných placek zhodnotíme hustotu a případně dohustíme (válíme na
stole jako těsto) suchým pylem, vtom případě necháme dojít (jak jsem psal
nahoře) anebo moučkovým cukrem.

> Doporučení - na pastu (konzervy) používejte jen pyl z vašich vlastních
> zdravých včelstev, mohou se jí rozšiřovat choroby jako zvápenatění, ale i
> ty nebezpečnější.
>
> Květoslav Čermák
>
Pánové! Konzumujte pyl! 1-2 kávové lžičky denně. Víte do jakých kategoríí se
dělí muži?
Před operací prostaty a po operaci prostaty. Je potřeba začít už preventivně
co nejdříve. Až se začne ozývat, může už být pozdě.
A vůbec - vždyť jsou to rostlinné samčí pohlavní buňky!
:--)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

Hezké sny přeje Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 15, 2002 11:32 AM
Subject: RE: Antwort: RE: zacatecnici


> 39x24 a Radek taky.
> Eman
>
> ->-----Original Message-----
> ->From: Ing. Cupl Jiri [mailto:j_cupl/=/zdas.cz]
> ->Sent: Friday, March 15, 2002 9:12 AM
> ->To: Vcelarska konference
> ->Subject: Re: Antwort: RE: zacatecnici
> ->
> ->
> ->
> ->----- Original Message -----
> ->From: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> ->To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> ->Sent: Friday, March 15, 2002 7:58 AM
> ->Subject: Re: Antwort: RE: zacatecnici
> ->
> ->
> ->> Ahoj Emane,
> ->> jinak jsem to ani loni nedelal. Kdyz vcely obsazovali 2 nastavky ve
> ->> kterych zimovali a viseli i do podmetu (loni to bylo 26.4.-15.5. jak
> ->> ktere vcelstvo, pocasi loni pralo)dal jsem cele nastavky mezisten.
> ->> maringotku jsem rozdelil na pomyslne tretiny a dal jsem nastevek s
> ->> mezistenami bud dolu, doprostred a nebo nahoru a vysledek nic noveho
> ->> pod sluncem - nejlepe a nejrychleji bylo vystaveno uprostred, ale
> ->> znovu upozornuji kvetla repka a bylo hezky a jak jsem uz psal,
> ->> puvodni horni nastavek s vetsinou plodu jsem dal dolu a puvodni
> ->> spodni, v te dobe prazdny nahoru ne med. Pritom jsem rovnou do
> ->> spodniho nastavku dal 2 stavebni ramky a toto mimo kontroly zasob
> ->> bude i letos prvni a jediny zasah do vcel do vytaceni nebo nutnosti
> ->> pridani 4. nastavku.
> ->> RAdek
> ->
> ->jakou mas ramkovou miru?
> ->Jirka
> ->

Pokud jde opravdu ohryzce tak láhev z vodou je nesmysl hryzec je svojí
povahou vodní živočich který je schopen žít i v místech z malým množstvím
vody, tím mu neublížíte Je to býložravec takže ovčely se bát nemusíte.
Z jedů nelze použít dostupný KUMATOX rozkládá ho totiž vitamín A který je
osažen vkaždé rostlinné potravě
Žije v norách podobných jaké si vyhrabává krtek. Jsou oválné na stojato
krtek je má ležaté Ty musíte najít. jeho podzemní síť je velká 12 -20 m
čtverečních. do jedné vložíte vakuřovací patronu a dbáte aby kouř neunikal
z jiných děr Lze použít i výfukové plyny ze spalovacího motoru. Pasti se
kladou do obydlených nor Osvědčený je způsob kladení pastí do brázdy,.
jelikož vylézá v noci na povrch a spadneli do ní nesnaží se zní vylézt ale
běhá po jejím dně. Past musí mít tvar kužele asi 30-40 cm vysokého o průměru
asi 15 cm dole musí mít zajištěn odtok případné dešťové vody hrdlo se
umísťuje v rovině dna brázdy
Je možno si z Německa dovést POLYTANOL Tam se vkládají dvě kuličky do
nory a zalijí se 2 litry vody nora se zasype. Vyvíjí se Kijanovodík!!!!!

Pepan

----- Original Message -----
From: "Václav Potužník" <potuznik/=/unicos.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 4:12 PM
Subject: Re: Antwort: RE: mravenci okolo úlu


> >Ekologovia prosim necitajte. Otrava na myši " Ratex" al. "Bitox".....
> >Matej
>
> Mam problem s hryzcem (mys s kratkym ocaskem) na sadu. Vcely sice ochranim
> plechovymi vlozkami do cesen a kovovymi sitemi ve dnech. Jejich mnozstvi
je
> po letosni zime ale neunosne. Vim ze se jed musi davat v malych davkach a
> volne nepristupny. To bych resil prikrytim cesticky prkenkem. Prosim o
radu
> co pouzit na hubeni. Nikdy jsem jed nepouzival, protoze se obavam, ze
pokud
> priotravenou mys sezere kocka (kuna, lasicka, apod) tak to s ni asi
> nedopadne dobre. Ted jsem slysel, ze existuji prostredky, ktere zpusobi,
ze
> predatori tyto opriotravene mysi nezerou, pri jim "smrdi". Zoologove
poradte
> prosim. Nez otravit lasicku, to radsi budu trpet ty mysi.
>
> Predem dik za radu, Vasek
>
> PS. zakopavat velke 5 litrove okurcaky s vodou jsem uz take zkousel, ale
> vysledek byl nula.
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Mam stejne problem s mravenci. Muj vcelarsky vuz stoji u lesa a kazdy
rok mam v nem navstevu velkych lesnich mrevencu. Vyzkousel jsem vsechny rady, ktere byly
zverejnene ve Vcelarstvi k jejich odstraneni. Bohu zel zadna se neosvedcila. V lonskem
roce jsem ve vozu likvidival zadem pristupne baterie a menil jsem je
za nastavky. Polystyrenovem utepleni baterii bylo zlikvidovano
mravenci, kteri si tam udelali velke mraveniste. K memu prekvapeni to
vsak byli mali cerveni mravenci o kterych jsem do te doby nevedel,ze
ve vozu sidli. Mraveniste velkych lesnich mrevencu jsem vsak nenasel.

Jarda

JM> Měl jsem tentýž problém, dokud jsem jednou týdně neožehl plynovým hořákem
JM> zvenku všechny otvory a škvíry. Není to pěkné ani bezpečné, ale zabralo to.
JM> Obsypal jsem včelín popelem a uhelným mourem, přes to taky delší dobu nešli,
JM> vpodstatě dokud to prášilo. Učebnice tvrdí, že potřebují pro vodu, ale
JM> vydrží i dva měsíce bez přístupu ven. Při snůšce jsou tak výkonní, že taky
JM> nic nevytočíš. Jaromír Marek.
JM> ----- Original Message -----
JM> From: "Miroslav Matysek" <matysek/=/ft.utb.cz>
JM> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
JM> Sent: Thursday, April 04, 2002 1:05 PM
JM> Subject: Mravenci


>> Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz
>> nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem,
JM> maso
>> s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy
JM> vysledek.
>> Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
>> Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno
>> (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte
>> prosim vedet.
>>
>> Mirek M.
>>
>>




mailto:valsora/=/email.cz

K teto problematice bylo nekolik prispevku nekdo nekdo rika, ze
mednikové nastavky odvceli za 3 dny nekdo je odvceli za 12 hodin.
Neni vsak uvedeno o jakou ramkovou miru se jedna a kolik nastavku
predstavuje mednik. Pouzivam vykluzy jiz deset let a musim potvrdit,
ze po odvceleni medniku v nem zbude jen nekolik vcel. Vecer pred
medobranim, kolem 19 hod., plodiste prekryji krmnym vikem sily 50 mm s otvorem shodnym
s prumerem vykluzu. Na viko pestavim mednikove nastavky, 11 ramku 390 x
275 mm. Rano zacinam vytacet v 6 hod. a dva mednikove nastavky jsou
bez vcel. Samozrejme v mednikovem nastavku nesmi byt matka, nastavek
zustava plne zavcelen, nebo plod i zavickovany na kterem zustanou vcely.
Pri clsdnych nocich, zejmena u vytaceni medu z repky se mi nekolikrat
stalo, ze med v plastech byl tuhsi a hur se vytacel. To svedci o
tom, ze vcely opustily mednikove nastavky za katkou dobu po
vlozeni vykluzu.
Jarda


MOfgd> Mednik ocko nepotrebuje. Ak ho aj ma treba ho pri pouziti vyklzu uzavriet.
MOfgd> Vklz treba osadit tak aby mali vcely dost miesta hlavne zospodu / kam
MOfgd> vychádzajú /. Ja mam vyklzy osadene do drevotieskovych dosak hrubky 20 mm /
MOfgd> staci aj 10 mm /. Cast mam opravenu na dva vyklzy a cast len na jeden. Aj
MOfgd> doska s jednym vyklzom staci na vyprazdnenie mednika od vciel za 12 - 18
MOfgd> hodin / zostane max 50 vciel /. Pozor nesmie byt v medniku plod - vtedy
MOfgd> vcely neodidu.

MOfgd> Matej



MOfgd> Vazeni,
MOfgd> mam nasledujici dotaz,

MOfgd> Chci spravne pouzit vykluz při medobrani. V loni jsem si zakoupil vykluz z
MOfgd> umele hmoty o prumeru asi 10 cm. Vykluz jsem vložil mezi materskou mrizku a
MOfgd> medovy nastavec. Vykluz jsem posadil do folie. Která prikryvala celou
MOfgd> mrizku, aby vcely nemohli lezt zpet do medniku.
MOfgd> Toto jsem umistil do ulu vecer před medobranim. Rano bylo podstatne méně
MOfgd> vcel v medniku. Pozdeji jsem se docetl, ze vcely potrebuji dostatek
MOfgd> vzduchu. Proto, mam dotaz ? jestli folie nevadi v pristupu vzduchu do
MOfgd> medniku (mednik nemá ocko). Jak spravne pouzit vykluz, nebo jak zabezpecit,
MOfgd> aby v době odebirani medu bylo malo vcel v medniku ?

MOfgd> Pavel Dvořáček




mailto:valsora/=/email.cz

subscribe vcelari jiri.spinka/=/quick.cz

> Omlouvám se, potřebuju poradit a píšu tak hloupě, že to nejde pochopit.
> Samozřejmě jsem myslel, že do medníku dám souše 39x27,5.(Psal jsem staré,
> tím jsem myslel takové, které má kamarád připravené k vytavení).
> Nebo bude lepší dát do medníku rovnou mezistěny jak radíte???


No, to už je lepší. Necháš-li obsadit celý nástavek souší 27,5, tím vlastně
přejdeš na "novou" rámkovou míru. Pak už můžeš dělat různá obvyklá kouzla,
třeba přidat po 1 mezistěně z každé strany plodu, vyřezávat stavební rámek
atd. Je-li včelstvo dostatečně silné aby zvládlo přidání celého nástavku
mezistěn a je-li snůška, posaď ho nahoru nad plod. Vždy platí zásada, že
nástavek mezistěn se přidává nad plod a pod med. Máš-li souše, dej ke stěnám
po 1 souši, do středu nad plodové hnízdo můžeš převěsit mezi mezistěny plást
s nejmladším plodem zespodu,(raději světlý) pro nalákání včel i matky.
Stavební rámek je samozřejmostí v každém plodiskovém nástavku, kromě prvního
ode dna při nízkonástavkovém způsobu. Při nástavku na 9-10 plástů stačí 1,
při 12 plástech dávám 2 st.r. Místo vytaženého zakladeného plástu z plodiště
vlož znovu mezistěnu. Jestli na okraj plodu
nebo do středu, to musíš vyzkoušet přímo na konkrétních včelách. Nepřijímají
ji vždy stejně. Měl bys počítat s tím že rozšíření včelstva o celý nástavek
této vysoké míry bude pro ně vždy stresové. Ten původní nástavek 24 zůstane
na dně, v podmetu ať si dělají co chtějí. Jen je potřeba zamezit do něho
vstup matce mat. mřížkou, protože by tam pořád kladla. Necháš jim ho tam co
nejdéle, třeba i do zimy, protože bude plný pylu a musí mít možnost ho
zkonzumovat pro tvorbu tukového tělíska.

Už jsi dostal další varování, kromě mého i od př. Vojty. Tak se nad tím
zamysli. Ony i naše děti si musí jednou natlouci, aby zjistily, že ti staří
jim radí ze svých draze nabytých zkušeností. Jde jen o to, aby to jejich
natlučení moc nebolelo.

Mnoho zdaru. Josef.

Pý jim nevoní Kypřící prášek do pečiva
Pepan
----- Original Message -----
From: "Jaromir Marek" <marek/=/boxit.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 3:25 PM
Subject: Re: Mravenci


> Měl jsem tentýž problém, dokud jsem jednou týdně neožehl plynovým hořákem
> zvenku všechny otvory a škvíry. Není to pěkné ani bezpečné, ale zabralo
to.
> Obsypal jsem včelín popelem a uhelným mourem, přes to taky delší dobu
nešli,
> vpodstatě dokud to prášilo. Učebnice tvrdí, že potřebují pro vodu, ale
> vydrží i dva měsíce bez přístupu ven. Při snůšce jsou tak výkonní, že taky
> nic nevytočíš. Jaromír Marek.
> ----- Original Message -----
> From: "Miroslav Matysek" <matysek/=/ft.utb.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, April 04, 2002 1:05 PM
> Subject: Mravenci
>
>
> > Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz
> > nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem,
> maso
> > s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy
> vysledek.
> > Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
> > Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno
> > (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte
> > prosim vedet.
> >
> > Mirek M.
> >
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002