78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 13. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ­ vÄ?elstev (59317)


Já neporovnávám  přístroje, ale  pracnost  sám osobě ze své zkušenostní

1) varido; vezmu pásky, zápalky a varidol a do 30 úlů to aplikuji za 1/2
hodiny úly musím cca hodinu nechat uzavřené = 1,5 hodiny práce. I to čekání
je vlastně pracovní proces.


2) komresor, fueru atp.; Musím koupit pohonné medium pro zařízení, připravit
je k provozu. aplikace při 30 včelstvech je zase 1/2 hodiny,  zase se
nechává 1 hod uzavřené   nakonec musím tato zařízení ještě uklidit a ošetřit
k uložení pro příští sezónu. Je to nakonec přinejmenším stejná doba, ale
mnohem více pracovních úkonů.

Jedinou výhodou kompresoru, je to, že umožňuje aplikaci i při nižších
teplotách a není to jednoúčelové zařízení.

Ne vždy pak také musí být to módní lepší. To závisí hlavně na úhlu pohledu.





--------- Původní zpráva ----------
Od: T.Polách <vcelka1978/=/centrum.cz>
Datum: 12. 11. 2012
Předmět: Re: Léčení včelstev
"Ad.Pepan

1)jde o princip (co se dotací a svazu týče)

2)Práci tj. kolik Vám to zabere tím či oním způsobem času tak tu
nepočítáte? nebo děláte jak za socializmu na udržbě.

Bez urážky.
Ten kompresor s vatem jste si kupoval za své,když jej chcete porovnávat s
Griffinem?
T.P"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 13. 11. 2012
Re: Varidol (59319) (59320)

Ano, ale v tom případě to bude za plnou cenu, pro dotovanou jedině přes OO
ČSV.

Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Tomá Plevan
Sent: Tuesday, November 13, 2012 8:01 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Varidol

Stačí zajít za normálním veterinářem (co očkuje králíky, psy a podobně). Je
schopen Vám Varidol předepsat, případně i přes své dodavatele objednat. To
se týká i ostatních léčiv pro včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ­ vÄ?elstev

Josef
1) Sám  určitě dobře víš, 6e po nškolika letech Gabony střídáme
2) resistence vzniká při používání jen jednoho přípravku.
3) a používá se GA 90nebo 92, Varidol, 1M do aerosolů, Formidol.
To je 5 různých dodávaných přípravků a nejméně 2 ůčinné látky v roce.
Máš však pravdu v tom, že za neúčinnost léčby může sám včelař. Ne soused.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 12. 11. 2012
Předmět: Re: Léčení včelstev
"Ona vcelstva neuhynula na gabon,ale na varoazu a z toho lze tezko vinit
Dol.Dokud budou poslednim oficialne uznanym vykrikem techniky Vaty(dotovana
vyroba) neni se cemu divit.Prece nebude Dol podporovat neco jineho,kdyz mu
to sype do kasicky! A propletenec Dol x oficialni mista funguje skvele.Proc
podporovat Nasselheidery,Mitegone,kdyz jdou penize z formidolu?Cim
slabsi,tim lepsi,dame ho o to vic,dalsi kacky do kasicky.Reknu to jinak.Za
ony uhyny nenese odpovednost Dol,ale majitele vcelstev sami! Znovu
spolehame az nam nekdo neco nakuka,nepouzivame vlastni hlavu,skemrame o
dotace na neco co si muzem poridit z medu sami,kazdy sam.Letos jsem si
poridij odparovace na vsechna vcelstva a rezervu na oddelky,150 kc na
vcelstvo,"hloupe"kilo a pul medu na vcelstvo.Jako jistotu,az prestane
fungovat gabon u nas.(a to jak ho tam vcelari rvou rok co rok,je ta
nejlepsi cesta).Spoleham sam na sebe,ne na stupidni dotace,ridim se
vlastnim rozumem a ne oficialnim,a pokud prijdu o vcely,bude to jen a jen
moje chyba,ne nikoho jineho.Ale to je jenom muj osobni nazor.JosPr"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T.Polách (93.99.69.80) --- 13. 11. 2012
Re: Léčení včelstev

ad. j.p
Vlastní rozum čím ,kdy a jak sem prosím Vás netahejte. V nařízení nic mezi, pro konvenční chovy není.

Tady jde hlavně o princip a změnu, o tom mluvím..

Pokud někdo nařizuje pod pokutou za nedodržení 50-100? t. u fyz. a práv .osoby, měl by taky zarovn nést trestněprávní,občans.prav. a hlavně hmotnou odpovědnost.

Tedy dopady následků.

Zhotovitel (M)-dodavatel (L)-nařizovatel (SVS)

To co drobnochovatele může poškodit v tisících, prof. včelaři to může nadobro zlomit vaz.
T.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 11. 2012
Re: Re: Varidol

Některé organizace mají i nějakou zásobu pro strýčka příhodu. Zeptej se u
své ZO.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Tomá Plevan <e-mail/=/nezadan>
Datum: 13. 11. 2012
Předmět: Re: Varidol
"Stačí zajít za normálním veterinářem (co očkuje králíky, psy a podobně). Je
schopen Vám Varidol předepsat, případně i přes své dodavatele objednat. To
se týká i ostatních léčiv pro včely."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Plevan (194.228.197.66) --- 13. 11. 2012
Re: Varidol (59319)

Stačí zajít za normálním veterinářem (co očkuje králíky, psy a podobně). Je schopen Vám Varidol předepsat, případně i přes své dodavatele objednat. To se týká i ostatních léčiv pro včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

mPol (178.72.192.120) --- 13. 11. 2012
Varidol

Může mi někdo poradit, jestli lze někde (nejlépe v Ostravě) koupit Varidol a pásky pro fumigaci? Případně nezbyl někomu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 12. 11. 2012
Re: Léčení včelstev (59316)

Ona vcelstva neuhynula na gabon,ale na varoazu a z toho lze tezko vinit Dol.Dokud budou poslednim oficialne uznanym vykrikem techniky Vaty(dotovana vyroba) neni se cemu divit.Prece nebude Dol podporovat neco jineho,kdyz mu to sype do kasicky! A propletenec Dol x oficialni mista funguje skvele.Proc podporovat Nasselheidery,Mitegone,kdyz jdou penize z formidolu?Cim slabsi,tim lepsi,dame ho o to vic,dalsi kacky do kasicky.Reknu to jinak.Za ony uhyny nenese odpovednost Dol,ale majitele vcelstev sami! Znovu spolehame az nam nekdo neco nakuka,nepouzivame vlastni hlavu,skemrame o dotace na neco co si muzem poridit z medu sami,kazdy sam.Letos jsem si poridij odparovace na vsechna vcelstva a rezervu na oddelky,150 kc na vcelstvo,"hloupe"kilo a pul medu na vcelstvo.Jako jistotu,az prestane fungovat gabon u nas.(a to jak ho tam vcelari rvou rok co rok,je ta nejlepsi cesta).Spoleham sam na sebe,ne na stupidni dotace,ridim se vlastnim rozumem a ne oficialnim,a pokud prijdu o vcely,bude to jen a jen moje chyba,ne nikoho jineho.Ale to je jenom muj osobni nazor.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T.Polách (93.99.69.80) --- 12. 11. 2012
Re: Léčení včelstev

Ad.Pepan

1)jde o princip (co se dotací a svazu týče)

2)Práci tj. kolik Vám to zabere tím či oním způsobem času tak tu nepočítáte? nebo děláte jak za socializmu na udržbě.

Bez urážky.
Ten kompresor s vatem jste si kupoval za své,když jej chcete porovnávat s Griffinem?
T.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T.Polách (93.99.69.80) --- 12. 11. 2012
Re: Léčení včelstev

Ad.J.P

V pořádku.
---
V tom případě by měli nést i plnou trestněprávní, občanskoprávní a hmotnou odpovědnost po lonských úhynech.

Tedy jinak.Kolik vyplatil Dol milionu kč separací včelařům po lonských úhynech po gabonu ?

Dva moji kolegové loni po gabonu odepsali 450 včelstev !

T.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 11. 2012
Re: Re: LÄ?Ă??enÄ?­ vĂ??elstev

Od kdy je to nelegální. Pokud vím, tak jsou nařízeny 3 ošetření určitými
léčivy. neznám žádné nařízení které ti závazně přikazuje tu kterou metodu
aplikace nebo ti některou zakazuje. Vždy jsou to doporučení. Jediné s čím
jsem se setkal byly údaje které poukazovaly na některé nedostatky 
jednotlivých metod.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 12. 11. 2012
Předmět: Re: LĂÄ?enĂ­ vÄ?elstev
"No a nebo si poridi griffin , neco usetri a efekt bude stejny.

--------------

A nebo si nastuje a bude vědět co a jak, že je to trochu neporovnatelné.

O Furetu a Grifinu a ZAlu je to ho na netu plno včetně již mnohaletých
zkušeností. A kladných i záporných ohlasů.

Tady mu to asi nikdo moc psát nebude, je to totiž nelegální. A v tomto
absurdistánu je nejlepší nevyčnívat.:-)

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Profík (87.249.131.173) --- 12. 11. 2012
léčení včelstev

Léčím 260 včelstev.S airosolem jsem u každého ulu stál nejméně minutu -mrzli mi ruce,nohy a po 20-30tém včelstvu vyvíječ zamrzl i když máme předřazený lapač vody.To je člověku do breku a ten Dolskej vynález by rozšlapal.
Zakoupil jsem ve včelařském internetovém obchodě Vykuřovač pro fumigaci
Cena: 2 500 Kč
Funguje to výborně a velmi rychle.Jen je třeba do stávající velké nádoby na roztok vložit ještě nějakou menší.V ceně vyvíječe byla i velká kartuš (spíše bombička)která vydrží určitě na 250-300včelstev.Bombyčka jde jen těžko sehnat.Musí se někde objednat -běžně nejsou k sehnání.Já to vyřeším tak ,že ze stávající bombyčky uříznu závitovou část a nechám si tam přiletovat mněděnou trubičku aby to bylo možné hadičkou napojit na 2kg propanbutanovou bombu. S tímto přístrojem proléčím všecha má včelstva za 3hodiny i s přejezdy

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ­ vÄ?elstev (59309)

se zblázněte z dotací. Vat a zdroje vzduchu pro něj, aťjsou to lahve,
kompresory, mají jistý smysl neb umožňují léčení v době kdy už to někdy není
dobře možné. Kdežto ty různé zplynovače podle mého názoru mají smysl až
někde od 100 včelstev výše. vycházím z vlastní zkušenosti s prací jak s
knoty tak s kompresorem u 30 včelstev časově nula od nuly pošla.
Cenový rozdíl je ale markantní Ovšem při 100 včelstvech to vychází 70 Kč na
včelstvo což je v podstatě zanedbatelné ale u 10 je to již 700 Kč/včelstvo a
to pak stojí za úvahu.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 12. 11. 2012
Předmět: Re: Léčení včelstev

Od: iák Frantiek
Předmět: Léčení včelstev
"Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"

------------------------------
Ano  lze.
 
Doporučuji ale novější verzi Grifinu U s nerez trubkou a přesnější ČO 
------
Otázku ale překroutím jinak, a to ,jak tyto splynovače zařadit do dotace po
boku Vatu a kompresoru dotovaných ČSV  70%.

Háček by mohl ale nemusel být v certifikaci přístroje u USKVBL. Pokud by ale
prošel měl by cestu k dotacím ČSV volnou tak ,jako má Vat a kompresor ?
T.P"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 12. 11. 2012
Re: Léčení včelstev (59309) (59310) (59311)

Dne Monday 12 of November 2012 18:11:13 JosPr napsal(a):
> Ze by EU prinesla nejaky klad??? Tezko.Aby se poskytovaly dotace na neco
> jineho nez pristroje made in Dol,to by se musely radne hnout ledy....JosPr

apiguard ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 12. 11. 2012
Re: Léčení včelstev (59309) (59310)

Ze by EU prinesla nejaky klad??? Tezko.Aby se poskytovaly dotace na neco jineho nez pristroje made in Dol,to by se musely radne hnout ledy....JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 11. 2012
Re: Léčení včelstev (59309)

Možná je čas trochu přitlačit.
Když kdokoliv si může nechat schválit dovoz třeba asijské elektroniky nebo umělého kyčelního kloubu v Řecku nebo v Itálii a potom to dle unijních předpisů prodávat či používat bez jakéhokoliv dalšího schvalování třeba u nás, je možná čas protlačit totéž i pro léčení včelstev.
Ať aspoň vedle v podstatě samých záporů přinese ta EU i nějaký klad.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 11. 2012
Re: LĂŠÄ?enĂ­ vÄ?elstev

 
Od: iák Frantiek
Předmět: Léčení včelstev
"Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"

------------------------------
Ano  lze.
 
Doporučuji ale novější verzi Grifinu U s nerez trubkou a přesnější ČO 
------
Otázku ale překroutím jinak, a to ,jak tyto splynovače zařadit do dotace po boku Vatu a kompresoru dotovaných ČSV  70%.

Háček by mohl ale nemusel být v certifikaci přístroje u USKVBL. Pokud by ale prošel měl by cestu k dotacím ČSV volnou tak ,jako má Vat a kompresor ?
T.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 12. 11. 2012
Re: LĂŠÄ?enĂ­ vÄ?elstev (59305) (59306) (59307)

No a nebo si poridi griffin , neco usetri a efekt bude stejny.

--------------

A nebo si nastuje a bude vědět co a jak, že je to trochu neporovnatelné.

O Furetu a Grifinu a ZAlu je to ho na netu plno včetně již mnohaletých zkušeností. A kladných i záporných ohlasů.

Tady mu to asi nikdo moc psát nebude, je to totiž nelegální. A v tomto absurdistánu je nejlepší nevyčnívat.:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 12. 11. 2012
Re: LĂŠÄ?enĂ­ vÄ?elstev (59305) (59306)

Dne Monday 12 of November 2012 08:34:03 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Pracuje na stejném principu jako knot. (Pomocí tepla odpařuje léčivo do
> úlu)
>
> Pracuje se s ním rychleji, ale podstatně dráž. Knot stojí 0,5 Kč, při 3
> ošetřeních je to1,5 Kč + léčivo na všelstvo. Fureto, viz.http://www.eshop-
> rychle.cz/www-vcelifarma-cz/eshop/8-1-Ostatni-vcelarske-potreby/0/5/148-
> Vyvijec-areosolu-FURETO/description#anch1- 9 700Kč
>
> Takže je jen n tobě zda musíš být in za každou cenu nebo produkovat mnohem
> laciněji
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: iák Frantiek <sisak/=/seznam.cz>
>
> Datum: 11. 11. 2012
>
> Předmět: Léčení včelstev
> "Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"

No a nebo si poridi griffin , neco usetri a efekt bude stejny.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 11. 2012
Re: LĂŠÄ?enĂ­ vÄ?elstev (59305)

Pracuje na stejném principu jako knot. (Pomocí tepla odpařuje léčivo do úlu)

Pracuje se s ním rychleji, ale podstatně dráž. Knot stojí 0,5 Kč, při 3
ošetřeních je to1,5 Kč + léčivo na všelstvo. Fureto, viz.http://www.eshop-
rychle.cz/www-vcelifarma-cz/eshop/8-1-Ostatni-vcelarske-potreby/0/5/148-
Vyvijec-areosolu-FURETO/description#anch1- 9 700Kč

Takže je jen n tobě zda musíš být in za každou cenu nebo produkovat mnohem
laciněji


---------- Původní zpráva ----------

Od: iák Frantiek <sisak/=/seznam.cz>

Datum: 11. 11. 2012

Předmět: Léčení včelstev
"Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Šišák František (31.192.92.7) --- 11. 11. 2012
Léčení včelstev

Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 11. 11. 2012
Re: Vespa velutina (59297) (59299) (59301) (59303)

Ja doufam, ze si sam.

2012/11/11 Michal <michalse/=/centrum.sk>

> A to ak sa skíži s našími sršňami, to bude kalamita. A to našho sršňa
> chráni zákon, ale nie predo mnou. Na jar keď nalietavajú na úle a podarí sa
> mi ju zlikvidovať, poviem si, o jedno hniezdo menej, až mi tak odľahne. A
> mislím, že niesom sám.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (213.215.67.8) --- 11. 11. 2012
Re: Vespa velutina (59297) (59299) (59301)

A to ak sa skíži s našími sršňami, to bude kalamita. A to našho sršňa chráni zákon, ale nie predo mnou. Na jar keď nalietavajú na úle a podarí sa mi ju zlikvidovať, poviem si, o jedno hniezdo menej, až mi tak odľahne. A mislím, že niesom sám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 10. 11. 2012
Re: dotace (59300)

Zdravím.
Pokud se nemýlím, tak žádosti o dotace z EU se podávají v době od 1. září do
15. srpna. V době od 16. srpna do 31. srpna jsou „prázdniny". Takže nyní už
nakupovat lze.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: pavel
Sent: Friday, November 09, 2012 9:34 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: dotace

Dobrý den přátelé včelaři.nevíte někdo od kterého data je možné nakupovat
včelařské potřeby na uplatnění dotace technická pomoc pro rok 2013?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.232.12) --- 10. 11. 2012
Re: Vespa velutina (59297) (59299)

Překročit Pyreneje nebude problém, protože mu člověk pomůže. A když ne člověk, tak spodem kolem pobřeží přes Gibraltar a pořád je v teple. Zima ve středomoří je okolo 10-15°C není vyjímkou i 20°C.
Viděl jsem v TV dokument o těchto sršních a byly natočené dost velké boje mezi sršni a včelami, aby se sršni dostaly do úlu a nakonec dostaly. Na včelnici mi také létají naši sršni lovit včely a zvládají to za letu, ale to jsou kusové záležitosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (82.100.0.70) --- 9. 11. 2012
dotace

Dobrý den přátelé včelaři.nevíte někdo od kterého data je možné nakupovat včelařské potřeby na uplatnění dotace technická pomoc pro rok 2013?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 9. 11. 2012
Re: Vespa velutina (59297)

Dne Friday 09 of November 2012 11:29:04 Ale Mol?ík napsal(a):
> Zpráva z radia: Francouze děsí Sršeň asijská. Nový škůdce místních včelařů,
> který jim likviduje včelstva zabil důchodce, který narazil na hnízdo sršňů
> při stříhání živého plotu.
>
> Myslím, že je otázkou času a máme o další zábavu popstaráno. Budem drátovat
> česna.

no neco o tom psaly v OVP, nastesti pro nas je to zatim problem spis tak pro
spanely, pokud prekroci pyreneye ( takze asi po mori ). Nemai rady zimu.

Acoliv tam psaly, ze jiz byla nalezena v Nemecku , ale zatim diky zime
neprezimuje.

Otazka je, jestli se neotuzi. teda spis jeji matky. Hnizdo snad na zimu odumre
a na jare jede matka nanovo.

A to dratovani cesen taky uplne nepomuze, hojne nalitaji ve velkem poctu pred
ul a proste vcely vychytaji za letu.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 9. 11. 2012
Re: Vespa velutina (59297)

Kdesi jsem cetl,ze velutina neprezije nasi zimu,tedy tu klasickou,kdy mrzne az prasti.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.225.28) --- 9. 11. 2012
Vespa velutina

Zpráva z radia: Francouze děsí Sršeň asijská. Nový škůdce místních včelařů, který jim likviduje včelstva zabil důchodce, který narazil na hnízdo sršňů při stříhání živého plotu.

Myslím, že je otázkou času a máme o další zábavu popstaráno. Budem drátovat česna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.178.59.182) --- 8. 11. 2012

?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.226.27) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289) (59290) (59291) (59293) (59294)

Tel-Rehov mám pročtený. To co vykopaly u nás je z pálené hlíny tak 2cm silná stěna a nejspíš to bylo zavěšené na větvi. Když jsem to viděl, tak první i druhý dojem je, že v tom určitě včelařit šlo, bylo to logiké a v době kdy tohle vzniklo, byla hlína na zpracování mnohem pohodlnější materiál než práce se dřevem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289) (59290) (59291) (59293)

Neco podobneho najdes,kdyz nagooglujes vykopavky v Tel-Rehov.U nas o nicem takovem nevim,i kdyz archeologicke stranky rad projizdim,coz mi tak nedrasa nervovou soustavu,jako mit archeology na stavbe a bojovat s nima o kazdy ctverecni metr..No zas jsem mel cas poznat jednu sympatickou kreslicku...U nas bych to tipl spis na klaty,urcite to bylo pro brtniky jednodussi,dosmykat z lesa spalek nez slapat hlinu a vyrabet uly z hliny,asi taky klat snasel lepe nase podnebi.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.231.233) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289) (59290) (59291)

Děkuji za odkaz. Trubkovité úly a celé zídky z nich jsou v Egyptě dost známé a podle fotek co jsem viděl si myslím, že jsou používané dodnes. Egypťané měly tyto úly i na lodích a kočovaly po Nilu za snůškou.
To co je ve střední Evropě známo o historii včelařství začíná u klátů,košnic a tím vymazávání hlínou. Já jsem teď vytáhnul ze "šuplíku" několik fotek hliněné nádoby cca 3-4tis. let staré nalezené na Moravě, druhá je v Německu, o které si archeologové myslí, že je to úl. Nebylo to, ale laboratorně rozborem prokázáno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T.Polách (93.99.69.80) --- 6. 11. 2012
Poptávka

Koupím staré úly z počátku století
Moravský stojan,klát,úly Ječmínek,Hospodář,atp.
m./725 258 644/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289) (59290)

Něco je možná tzady:
http://www.beesfordevelopment.org/uploads/Wall%20Hives%20and%20Wall%20Beekeeping.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289)

Stojan a ležan se rozlišuje cca posledních 150 let, s vznikem plástu. Dříve, jak se využívala divoká stavba, to bylo jedno.
Čistě hliněné úly jsou v Evropě záležitost Středozemí, používalo se něco jako hliněné vypálené roury položené na ležato a naskládané na sebe tak, že vytvořily zeď. Dokonce se tomu snad mělo říkat včelařská zeď. Včely se do nich měly usazovat samovolně roji a majitel tak mohl jen vybírat med, který přinesly.. Včelařské zdi by dneska měly být ještě k vidění v méně rozvinutých oblastech Středozemí, protože se takhle mělo přestat včelařit jen před pár desítkami let.

Víc na sever je čistě jen vypálená hlína pro včely příliš studený materiál. Hlína či jemný jíl třeba u nás se kdysi měl používat jako pomocný materiál. Třeba pro výmaz slaměných nebo proutěných košnic na včely, aby takový úl déle vydržel. U klátů se jílem lepily praskliny a štěrbiny nebo nadstavovala velikost česen a taky lepila a utěsňovala zadní dvířka do klátu.

Odkaz nevím, před cca 10 - 20 lety bylo něco buď ve Včelařských překladech nebo v nějakém turistickém časopise, Lidé+Země nebo 100 + 1 Zahraničních zajímavostí .....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.224.232) --- 6. 11. 2012
hliněné úly

Dobré ráno, dovoluji si oslovit radu starších o pomoc v nalezení nějakého odkazu na historické úly z hlíny. Co jsem našel je samozřejmě Egypt a trubkovité ležany, potom něco z Izraele nález 5tis. let starého včelínu. V tom Izraely mělo jít o džbány, ale píšou, že byly poskládány nad sebou a obrázek ještě z nevykopaného naleziště ukazoval na použití zase jako ležan. A mě jde o to jestli není někde nějaká zmínka o stojanech.Ptám se, protože bych potřeboval porovnání s nálezy na evropském kontinentu.
Předem děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.238.126) --- 5. 11. 2012
Re: vosk (na dřevo) (59287)

Včelí vosk jde rozpustit v terpentýnu. Do terpentýnu se postupně přidává vosk a míchá se dokud není vytvořena řídká kaše, která se do dřeva kulatou štětkou zatupuje a po vyschnutí terpentýnu leštit. Terpentýn smrdí a dost, určitě bych to nedělal v zavřené místnosti, to by mohlo jít o zdravý.
Ještě jeden recept je rozpustit ve vodní lázni vosk v lněném oleji, na stejnou konzistenci kaše a za tepla zatupovat do dřeva, ale to nemám zatím vyzkoušeno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (217.196.211.101) --- 5. 11. 2012
re: vosk (na dřevo)

http://cestadreva.cz/page/obchod/prirodni-oleje-na-drevo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281) (59282) (59285)

Lenže niektorí tú cestu hľadajú celý život a vôbec ju nenájdu. Vidieť to aj na týchto zbytočných radách pod titulkom "vosk". Sú to zbytočné exhibície, hodnotené nízkymi bodmi. Vašk si nakoniec urobí podľa svojho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281) (59282)

Pratele se nehadaji,jen probiraji svoje zkusenosti.Zadne stanoviste neni stejne,takze i kdyby jsi jejich postrehy zobecnil,stejne budes muset najit vlastni cestu,tak jako ji nasel ve svych zacatcich kazdy z nich...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281) (59282)

"Přátelé nehádejte se :-)). Já jsem jen projevil zájem koupit nějaký vosk.Že se tady rozhoří boj jestli je to potřeba nebo není jsem netušil."
On jinak kupovat ten vosk ani potřeba zvlášť nutně není. Klidně můžeš v předjaří vybrat ze spodního nástavku z každého včelstva takových 5 nejtmavších plástů nebo slabá včelstva rovnou zůžit na jeden nástavek 39x24, plásty vytavit na vosk a ten vyměnit za mezistěny. Ty nechat včelám postavit a v červnu a červenci zase stáhnout po vytočení nejtmavší plásty a zase vyvařit na vosk. Potom zase norské zimování a při troše štěstí jdeš do zimy se včelami na nových plástech a ještě máš nějaké další plásty navíc.
Akorát s tím voslem koupeným najednou dopředu je to pohodlnější.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281)

Normy byly 16 mezistěn na rámky 39 x 24 do kila. Dneska přirozeně nejsou závazné a tak si to každý dělá jak chce.
Výrobci přirozeně protlačují mezistěny silnější, protože méně mezistěn do kila pro ně znamená méně práce a tím mohou na kilo mezistěn nadstavit lepší cenu. Tuším jsem viděl 14 mezistěn do kila.

Co se týká "umělé snůšky" kvůli stavění plástů, včely se nechovají proto, aby stavěly plásty. Takže když není snůška, tak prostě jen kvůli stavění dalších plástů není důvod do nich cpát cukr a dělat cukráře, kontaminovat tím cukrem med z případné další snůšky. Důvod by byl třeba při odchycení roje, kdy je vhodné využít stavební pud roje i za cenu krmení cukrem, když není snůška. Nebo při odchovu matek, kdy oddělky vyžadují pravidelný přísun zásob.
Případně by byl důvod při norském zimování, které se v tomto případě může brát jako způsob, jak v roce se slabou snůškou a slabou stavbou získat ke konci sezóny v červenci nebo srpnu dostatek vystavených mezistěn.

Co se týká snůšky na místě, jaká bude nebo nebude, kdyby tam byla trvale špatná snůška, včelaři by tam včely nechovali. Dokud to pár let nevyzkoušíš, přesně to vědět nebudeš. Je ale možné, že to bez kočování bude jen pro med pro rodinu a pár kilo navíc na prodej a rentabilní to nebude ani náhodou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vasek731 (88.100.34.126) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281)

Přátelé nehádejte se :-)). Já jsem jen projevil zájem koupit nějaký vosk.Že se tady rozhoří boj jestli je to potřeba nebo není jsem netušil.Samozřejmě že mám včelaře,který mi jak se říká,vede ruku.To že potřebuju koupit mezistěny mi jaksi vychází z těch desítek článků o včelaření.Takže není potřeba se tady přít jestli jsou potřeba nebo nejsou.V každém případě děkuju za rady.

Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265)

Příteli Polášku, matete lidi. Žádné normy nejsou!!! Vše řídí neviditelná ruka trhu!!! Zas je tady fůra latiny. Když je snůška, dokáže "včelstvo" přímo neskutečné věci. Když není, tak se nudí,dělá si co chce a samozřejmě nestaví a co je horší, omezuje plodování!! V případě začátečníka je skutečně nutné do mezistěn investovat a přivodit umělou snůšku, to znamená, krmit!!! Jinak se ke slušnému dílu chudák začátečník nedobere a samozřejmě mu do toho nesmí kafrat manželka, a nedej Bože tchýně. Chudák začátečník co se tady ozval. Copak nemáš v blízkosti nějakého včelaře, může být třeba ze sousední vesnice.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268) (59270) (59272)

Je to krásné příteli Molčíku, ale když je řidičák v čistírně tak je to vše na h.... a nenaděláš nic. Hektary malin a les smrků, nebo javorů sice můžeš vysázet, když budeš mít kam, ale snůšky se z nich dočkají tak akorát vnuci a ti už mohou mít také jiné zájmy. Tak já se musím spokojit s tím co je.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265)

Příteli Polášku, matete lidi. Žádné normy nejsou!!! Vše řídí neviditelná ruka trhu!!! Zas je tady fůra latiny. Když je snůška, dokáže "včelstvo" přímo neskutečné věci. Když není, tak se nudí,dělá si co chce a samozřejmě nestaví a co je horší, omezuje plodování!! V případě začátečníka je skutečně nutné do mezistěn investovat a přivodit umělou snůšku, to znamená, krmit!!! Jinak se ke slušnému dílu chudák začátečník nedobere a samozřejmě mu do toho nesmí kafrat manželka, a nedej Bože tchýně. Chudák začátečník co se tady ozval. Copak nemáš v blízkosti nějakého včelaře, může být třeba ze sousední vesnice.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vasek731 (88.100.34.126) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59277)

Abych upřesnil snůšku.Takže podle místních včelařů je potřeba časný jarní rozvoj,protože je zde "jistá"jarní snůška z květů pak nic a potom možná les.Proto jsem se taky rozhodl pro ED velké plodiště a medník polonástavky.Upřesním ještě n.v. 398m/m.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267)

Ať dá mezistěny nebo ne ,stejně ty včely musí všechno postavit, na ty dna buněk zdaleka nespotřebují tolik vosku, kolik je ho v mezistěnách
Síla té mezistěny je kompromisem mezi tím co potřebují včely a co vyhovuje včelaři.
Proto ten rozdíl není tak významný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vosk..
> Datum: 04.11.2012 12:01:55
> ----------------------------------------
> Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na
> divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely
> stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky
> nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu.
> Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále
> možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.
>
> Pepan
>
> ----------
>
> To je pravda ale jen někdy - v období tvorby voskyu - jak nazývá toto
> období Wright - období bílého vosku - ve včelstvu je jeho nadprodukce a
> včely skutečně opravují bílým voskem vše.
>
> Jenže přínos a snůška je už dřív. Takže představa že včely nanosí do
> nových plástů způsobí výpadek jarní snůšky.
>
> A různé úspory - volná stavba atd - způsobují ještě větší zpoždění.
> Takže když kolega začíná, bude nejlepší když bude mít maximum vosku a pokud
> najde někoho, kdo mu jej vysterilizuje a udělá mezistěny na přání na
> válcích, tak bude pro něj nejlepší, když se domluví na větší měrné
> hmotnosti mezistěn, aby včely nemusely vosk přidávat a stavba šla rychleji.
>
> Na vlastní stavbu s tvorbou vosku má čas až bude mít díla přebytek.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk..

 
From: "R. Pol�ek"
Subject: Re: vosk..

Ono to záleží hodně jaká je na stanovišti snůška.
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10
průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných
včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného výnosu
kvůli stavbě jsou většinou jen odhady.


----------------------------------
 
Nedostáváli se včelám při zvíšené produkci vosku bílkovin, jsou nuceny jej čerpat z vlastního těla.
 
Včely přikrmované pylem spotřebovaly na výrobu vosku až o 50% méně medu.(zdroj R.J)
 
Podobnou reakci vyvolává medopylová směs, která je příliš hustá nato, aby ji včely mohli přenášet do buněk . Takže jsou nuceny ji zužitkovat pro svou výživu.
Vydatnější výživa vede pak k zvýšenému odměšování vosku i krmné štávy.
 
T.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: (59273) (59274)

39x30 jsou dost neobratné rámky.
S přidáváním mezistěn bych nijak nespěchal. Ony by ty včelky klidně vydržely i na několik let neměněném díle a v podstatě nic by se jim nestalo. Pokud se jinak udržují silné. Jen by trochu vosku přišlo nazmar, ale zas ne moc, protože včelky nejsou hloupé a když nemají kde stavět, tak produkci vosku zase omezí. Co se týká nákaz, tak neměnění plástů zhoršuje nákazovou situaci jen o nějaká procenta a o něco zhoršuje výtěžnost vosku z takových plástů. Až teprve 5 - 10 let pořád plodované a neměněné plásty může být větší problém. Z hlediska nebezpečí podtržení vývoje včelstva a tím omezení medného výnosu je jako začátečník rozhodně lepší plásty za mezistěny měnit a nechat je tak stavět méně než více.
V tom nebyl problém v zadovácích, protože tam se dalo přidávat po plástech a tudíž dlouhodobě přidávat klidně i každý třetí čtvrtý den 1 mezistěnu, ony ji vždycky za ty tři dny vystavěly a tak nikdy v úlu nebylo větší množství nevystavených mezistěn. U nástavků se musí přidávat celý nástavek.

Pokud nemáš plásty navíc, tak podle mně klidně můžeš během března až dubna takové 2- 4 neobsazené prázdné plásty na kraji spodního nástavku nahradit mezistěnami. V teplém počasí a za snůšky po polovině dubna nebo na začátku května ty mezistěny šoupnout vždy po jedné do horního nástavku na kraj plodového hnízda, aby je vystavěly. Po cca polovině května, až budou všechny takhle přidané mezistěny vystavěny, můžeš takhle získané původní plásty prostřídat mezistěnami a přidat tak celý třetí nástavek. Víc než 3 nástavky po 9 plástech 39x30 podle mně ani nemusí být potřeba, pokud včely nebudou extrémně silné.
Během léta potom můžeš hodně tmavé plásty po vytočení nahradit dalšími mezistěnami. Případně ke konci léta provést norské zimování a tak za cenu nějakého kila cukru majednou nahradit celý jeden nástavek starých plástů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 4. 11. 2012
Re: (59273)

Jestli máš potřebu jít z Brenera na OjroDadant můžeš hned nad ním stavět NN medníky pro Dadant.

Ale Ojro dadnt bych nevolil, jelikož to je český spotvořenec.
Proč ne originální Dadnd (Tedy Blat) nebo Langovu modifikaci.

Chceš si celý život všechno bastlit nebo nakupovat hotové?

Natření Dadant Medníky i s hřebeny jsen viděl na výstavcě v Itálii za 8Euro.

Ojro Dadant je nabastleý na českého Adamce - to ty nemáš, tak proč na hybrid?

Píšu Ojro, protože EuroDadnt je jen marketingový výraz pro český dadant z dob, kdy EU byla mezi včelůři populární.
Dnes by to byl marketingově i všcnš správně anitieurodadant.
39cm není Euro míra. 43,5cm ano.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vasek731 (88.100.34.126) --- 4. 11. 2012

Wau to je věcí a názorů.Pokusím se odpovědět.Začínám na třech Brennerech.Mám je na dvou nástavcích(9 rámků 30*30)což je 54 mezistěn jen na obsazení medníků.A co výměna díla.Počítám podle názorů jiných v plné snůšce +dva medníky.Souše nemám vlastně žádný.
Vím,že na tenhle počet včel by 20kg vosku stačilo,ale počítám s tím že bych něco rozšířil.Ale nechci pokračovat v brennerech ale přejít na eurodadant.Takže pokud by se podařilo tak z každého jeden oddělek a už potřebuju další mezistěny(13rámků 39*30).Pokud bych to udělal rovnou,že budu dávat medníky ED(39*15) tak je to ještě víc a nepostaví mi plodiště.
Jestli by se vyplatilo nechat si rovnou z toho vosku udělat mezistěny nevím.Asi ano.Ale nevím jestli je tady v okolí nějaký výrobce.A vést to někam dál a nebo posílat se asi nevyplatí.Vosk by měl snad být v pořádku.Je od včelaře,který má 60 včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.239.194) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268) (59270)

Znám včelaře, který kočuje s osmi včelstvy. Doma na zahradě by měl max. řepku. Takže vyjede na jaře do lesa na javory, vykočuje na řepku a potom do smrčin na les a vrací se na zimu na zahradu.
Když jsem měl včely doma, tak jsem byl se snůškou na tom stejně, nic, řepka a zase nic. Byl jsem rád když postavily na mezistěnách jeden nástavek. Teď mám javory, řepku a lípu. Dost času, aby postavily víc i bez mezistěn. Říkávalo se, že benzín je nejlevnější krmení. Dnes ten benzín není také už nic levného, ale na rozmanitost a dobu trvání snůšky by se to i při malém počtu včelstev mohlo vyplatit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268) (59270)

RP:
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného ...

---------
To je akademická otázka díky existenci MS ji nikdo nemusí zas tak řešit, protože ty pokusy z minula byly pro tvorbu vosku bez MS.

Dokonce je možné vypozorovat, že včely s dostatekem díla staví méně než ty co jej mají málo. Mají dost rozumu, takže vše s MÍROU.

A že včely nenosí když to nemají kam ukládat, na to stačí zkušenosti těch co přecházeli na novou rámkovou míru.
Je to prostě na výnosu dost vidět. Moje zkušenost. A co jsem slyšel, i většiny ostatních.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268)

Ono to záleží hodně jaká je na stanovišti snůška.
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného výnosu kvůli stavbě jsou většinou jen odhady.
Podle mně kolik dokáží vystavět mezistěn a to bez pozorovatelné ztráty medného výnosu podle mně nejvíc závisí na tom, jak je na stanovišti silná další květnová a raná červnová snůška po řepkové. Protože v květnu a v první polovině června nejvíc staví. Ale hlavně v první polovině řepkové snůšky se mezistěny musí vkládat opatrně a pomalu, protože je v noci i přes den ještě nízká teplota a větší množství vložených mezistěn by ochladilo plodiště a včely zpomalilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268)

Josef, máš pravdu pokud máš na jaře dost díla.
O tom to je.

Taky nemám problém, dokonce si ulehčuji práci i velkým podílem volné stavby, ale na jaře mi nestaví, až později.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267)

Nechavam vcely stavet na maximum co dovedou,rocne 2 nastavky na vcelstvo,a nejspis se mi to moc nepromita do vynosu.Spis mi to znacne usnadnuje praci.Jarni rozsirovaci nastavky jsou kombinaci panenskych sousi,mezisten a stavebnich ramku nad puvodnim zimnim vcelstvem.Snuska z nich matku stejne vytlaci dolu,po vytoceni se do nich vrati,vcely do nich znovu ukladaji zasoby,a pro me neni pak nic jednodusiho,nez vcelstvo preskladat.Horni nove 2 nastavky s plodem a zasobami dolu,mrizku,na to 2-3 zimni nastavky,vyradit co se loni pri stavbe nepovedlo,nahradit to opet mezistenami a mam cely rok pokoj.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263)

Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu. Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.

Pepan

----------

To je pravda ale jen někdy - v období tvorby voskyu - jak nazývá toto období Wright - období bílého vosku - ve včelstvu je jeho nadprodukce a včely skutečně opravují bílým voskem vše.

Jenže přínos a snůška je už dřív. Takže představa že včely nanosí do nových plástů způsobí výpadek jarní snůšky.

A různé úspory - volná stavba atd - způsobují ještě větší zpoždění.
Takže když kolega začíná, bude nejlepší když bude mít maximum vosku a pokud najde někoho, kdo mu jej vysterilizuje a udělá mezistěny na přání na válcích, tak bude pro něj nejlepší, když se domluví na větší měrné hmotnosti mezistěn, aby včely nemusely vosk přidávat a stavba šla rychleji.

Na vlastní stavbu s tvorbou vosku má čas až bude mít díla přebytek.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209)

"Přeju pěkný večer.Koupím včelí vosk.Začínám a tak nemám na výměnu za mezistěny. Tak kdyby byl někdo v okolí Vodňan,Písku,Týn nad Vltavou,Strakonic kdo má nějaký navíc tak mi dejte prosím zprávu na Pejchalovi/=/atlas.cz.Díky moc"



Musíš popsat, jak konkrétněji ty včely chceš chovat, jaký úl, v kolika nástavcích v létě je plánuješ mít, v jakém jsou nyní stavu, na kolika a na jak starých plástech a kolik plástů mimo včely v zásobě máš k dispozici na včelstvo.

A tady se dovíš, kolik bys jim tam měl optimálně asi těch mezistěn přidat k vystavění.
A z toho budeš vědět, kolik asi potřebuješ vosku.
20 kg vosku, to už se skoro vyplatí poptat nějakého menšího výrobce mezistěn,aby rovnou z toho vosku vyrobil celou dávku a rovnou si určit , jak ty mezistěny mají být silné, kolik jich z kila má vyrobit.

Tedy pokud nemáš pochybnosti, že nějaký nakoupený vosk není ze včel s morem plodu, tam by to chtělo potom vosk vyměnit za mezistěny u nějakého velkého výrobce, třeba Stražisko, který má spolehlivou dezinfekci vosku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261)

Ono to částečně platí, že pokud se budou včely "zdržovat" stavbou mezistěn, odrazí se to na medném výnosu a částečně neplatí. Záleží jak se jim mezistěny vkládají, kdy se jim vloží atd.
Pokusů, jak ušetřit mezistěny nebo vosk, bylo už hodně, zkoušelo se zavěšovat jen pásky, zavěšovat jenom proužek nahoře, nebo se do mezistěn vykrajovaly několik centimetrů velké díry.... Mně se to vždy odrazilo na kvalitě vystavených plástů, čím víc se šetřilo, tím tam bylo víc kiksů, voští sjetého dolů po drátku, trubčiny, děr... Rámky musí být přesné na zlomek milimetru a úhlového stupně a úl musí být přesně vodorovně, aby se při šetření mezistěnami minimalizovalo množství kiksů.
Naopak jiná období, kdy bylo vosku nadbytek, se spekulovalo se silnějšími mezistěnami,aby se včelky tolik nenamáhaly a plásty byly kvalitnější. Běžně a tuším je na to i nějaká oborová norma, je z kila vosku 16 mezistěn 39x24 , to je skutečný rozměr nějak 36x22 cm. Síly mezistěn se tedy zvětšovala až k pouhým 10 mezistěnám z kila vosku, což je hranice rentability, protože kilo vosku se vyvaří v průměru právě z 10 starších plástů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 59265 do č. 59325)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu