75935

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



T.Polách (93.99.69.80) --- 31. 10. 2012
Dekrystalizátor medu

-------------------------------
včelařství 11/2012 str.337

Máte s tímto výrobkem prosím Vás někdo zkušenost.

Nějak mi uniká pointa celého procesu k čemu že to vlastně je.

Děkuji za rady a reakce.

T.P
-------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 10. 2012
Re: prodej medu (59169) (59170) (59171) (59172) (59173) (59174) (59175) (59176)

je to statisticky odhadovaná spotřeba na hlavu a rok, poslední roky se k naší radosti mírně zvyšuje. V okolních státech to je více jak 1,6 kg.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej medu
> Datum: 31.10.2012 17:51:58
> ----------------------------------------
> ale při roční spotřebě 0,7kg je to honně vysoký cíl
>
> pepan
>
> --------------------
>
> To 0,7 je co za číslo?
>
> Nějaké hausnumero vzniklé nejasným způsobem.
>
> On někdo zná produkci medu v ČR?
>
> I kdyby to tak bylo, proč bych hledal průměrného zákazníka, je lepší si
> vybírat ty nadprůměrné.
> Na ostatní pak zůstane ten zbytek. :-)
>
> A už vůbec nejlepší je si ty nadprůměrné vychovat.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 31. 10. 2012
Re: prodej medu (59169) (59170) (59171) (59172) (59173) (59174) (59175)

ale při roční spotřebě 0,7kg je to honně vysoký cíl

pepan

--------------------

To 0,7 je co za číslo?

Nějaké hausnumero vzniklé nejasným způsobem.

On někdo zná produkci medu v ČR?

I kdyby to tak bylo, proč bych hledal průměrného zákazníka, je lepší si vybírat ty nadprůměrné.
Na ostatní pak zůstane ten zbytek. :-)

A už vůbec nejlepší je si ty nadprůměrné vychovat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 10. 2012
Re: prodej medu (59169) (59170) (59171) (59172) (59173) (59174)

ale při roční spotřebě 0,7kg je to honně vysoký cíl

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej medu
> Datum: 31.10.2012 14:29:14
> ----------------------------------------
> a už jsi se někdy pokusil vycvičit 1000 lidí? Vždyť někdy to nejde ani se
> dvěmi.
>
> pepan
>
> -----------
>
> Kdybych chtěl prodat 10 tun medu v drobném, asi bych je musel postupně
> nacvičit.
>
> To ale není hned.
>
> Ale pro začátek, třeba jednu tunu, tak stačí 80 zákazníků co spotřebují
> kilo měsíčně.
>
> Jenže to není o tom jak sedět doma na zadku a čekat až se udělá před vraty
> fronta.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 31. 10. 2012
Re: prodej medu (59169) (59170) (59171) (59172) (59173)

a už jsi se někdy pokusil vycvičit 1000 lidí? Vždyť někdy to nejde ani se dvěmi.

pepan

-----------

Kdybych chtěl prodat 10 tun medu v drobném, asi bych je musel postupně nacvičit.

To ale není hned.

Ale pro začátek, třeba jednu tunu, tak stačí 80 zákazníků co spotřebují kilo měsíčně.

Jenže to není o tom jak sedět doma na zadku a čekat až se udělá před vraty fronta.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 10. 2012
Re: prodej medu (59169) (59170) (59171) (59172)

a už jsi se někdy pokusil vycvičit 1000 lidí? Vždyť někdy to nejde ani se dvěmi.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej medu
> Datum: 31.10.2012 13:15:09
> ----------------------------------------
> Ve vesnici se to dá spočítat kolik spotřebuje. Statisticky je to 0,7 kg na
> obyvatele x počet obyvatel. zbytek musíš realizovat jinde.
>
> Pepan
>
> --------
> To je stejné jako se statistikou roztočů v zimní měli.
>
> Pokud si je vycvičí, tak je to 0,7kilo za dva týdny nebo za měsíc na rodinu
> či víc.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 31. 10. 2012
Re: prodej medu (59169) (59170) (59171)

Ve vesnici se to dá spočítat kolik spotřebuje. Statisticky je to 0,7 kg na obyvatele x počet obyvatel. zbytek musíš realizovat jinde.

Pepan

--------
To je stejné jako se statistikou roztočů v zimní měli.

Pokud si je vycvičí, tak je to 0,7kilo za dva týdny nebo za měsíc na rodinu či víc.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 10. 2012
Re: prodej medu (59169) (59170)

Ve vesnici se to dá spočítat kolik spotřebuje. Statisticky je to 0,7 kg na obyvatele x počet obyvatel. zbytek musíš realizovat jinde.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej medu
> Datum: 31.10.2012 10:28:23
> ----------------------------------------
> M:H:
> Ve vesnici včelařím jenom já, nikdo jiný. Cena je několik let stejná
> 100,-Kč/kg, při větším odběru (5kg) 90,-Kč. Myslín že to není přemrštěná
> cena. Tento nezájem trvá už asi 5 let.
> ------------
>
> Asi med nepotřebují, nebo nakupují jinde.
> Klasická situace.
>
> Trh si musím vybudovat (osvěta, propagace, vzorky zdarma,...) nebo najít
> jinde tam kde již je a samozřejmě tam již je i konkurence a jít proti ní,
> nebo zjistit co jiného by lidi ve vsi kupovali - třeba medovinu.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 31. 10. 2012
Re: prodej medu (59169)

M:H:
Ve vesnici včelařím jenom já, nikdo jiný. Cena je několik let stejná 100,-Kč/kg, při větším odběru (5kg) 90,-Kč. Myslín že to není přemrštěná cena. Tento nezájem trvá už asi 5 let.
------------

Asi med nepotřebují, nebo nakupují jinde.
Klasická situace.

Trh si musím vybudovat (osvěta, propagace, vzorky zdarma,...) nebo najít jinde tam kde již je a samozřejmě tam již je i konkurence a jít proti ní, nebo zjistit co jiného by lidi ve vsi kupovali - třeba medovinu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M:H: (217.197.155.190) --- 31. 10. 2012
prodej medu

Ve vesnici včelařím jenom já, nikdo jiný. Cena je několik let stejná 100,-Kč/kg, při větším odběru (5kg) 90,-Kč. Myslín že to není přemrštěná cena. Tento nezájem trvá už asi 5 let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 30. 10. 2012
Re: Divoké roje (59147) (59158) (59161)

Letici orientovany roj jsem zazil v Kralicich na Hane,hnal se prostredkem ulice a pribil dlazdice doslova k zemi.Nadherna podivana,pristal na dvorku u jedne pani a zacal se usazovat dirou po spuntu do dreveneho sudu,ktery slouzil jako podstavec pod truhliky s muskaty.O par let pozdeji se nam letici roj rozplacl na dalnici u Vyskova celne o Avii a v loni jeden priletel na Dolni v Prostejove a zacal se usazovat pod paletu s dlazbou.Jinak letos mi priletelo na stanoviste 5 cizich poroju(co vim),2 jsem znicil,3 zmizely v lesich,nez jsem dojel vecer z prace.Odkud byly,vi cert.Vsechny od severu,kde je nejblizsi stanoviste pres 5 km.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 30. 10. 2012
Re: Re: prodej medu (59166)

Letos mam pryc 1t.,z toho 4q odebrali zakaznici jinych vcelaru,kde nebylo co koupit.Tak jako kazdy rok stahuji v listopadu ceduli z plotu.Uz mam jenom pro sebe na zimu.Od prosince do konce unora mam volno,tak budu hezky mlsat med a tukat nastavek za nastavkem,...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 30. 10. 2012
Re: Re: prodej medu

Já zase příští týden vezu pár kilo do Mnichova pro lidi z Budapešti.
Potřeboval bych nějaký šikovný nápad na doručování svým zákazníkům do
Maďarska


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 30. 10. 2012

Předmět: Re: prodej medu
"Já teda prodávám stejné množství jako loni a zákazníci se vrací. Naštěstí.

Takže jsou dvě možnosti:

- buď jsi loni prodával nekvalitní med

- nebo někdo v tvém okolí má mnohem nižší cenu než ty



Víc možností mě nenapadá.



MArtin"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.74) --- 30. 10. 2012
Re: prodej medu (59156) (59162) (59164)

Já teda prodávám stejné množství jako loni a zákazníci se vrací. Naštěstí.
Takže jsou dvě možnosti:
- buď jsi loni prodával nekvalitní med
- nebo někdo v tvém okolí má mnohem nižší cenu než ty

Víc možností mě nenapadá.

MArtin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (84.242.92.98) --- 30. 10. 2012
Re: prodej medu (59156) (59162)

Běžná cena (loňská), takže jsem asi negramota a pouze letos neumím vysvětlit rozdíl mezi medy. Loni jsem to uměl perfektně, touto dobou prodáno cca 300kg a do letošního února celkem 700kg.
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 10. 2012
Re: prodej medu (59156) (59157)

Tak to já jenom 2q. Dříve jsem dával 3q do výkupu, ale ty letos nebyly. Normálně jsem ty 2 prodával běžně. Ten letošní je již pryč a chvála bohu mám zásobu z loňska. Letos to byla bída.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej medu
> Datum: 30.10.2012 08:10:43
> ----------------------------------------
> Souhlas. Letos jen 30 kg. Pepa
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 10. 2012
Re: prodej medu (59156)

Je ovšem také otázkou, 1) co za to chceš. 2) jak ti důvěřují zákazníci. 3) a umíšli jim vysvětlit jaký je rozdil mezi tvým a ze supermaketu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M:H: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: prodej medu
> Datum: 30.10.2012 08:08:23
> ----------------------------------------
> V letošním roce, prodej, není zájem. Od prvního vytáčení, koncem května
> prodáno 27kg medu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 10. 2012
Re: Divoké roje (59147) (59158)

Tak mě napadlo, bavíme se tady o rojích, kdo viděl a zažil roj letící zrovna do nějaké nové dutiny? Rojů sedících na větvích nebo sedajících na větve , případně se vracejících do úlu jsem viděl plno , ale roj letící nad holým polem , ve výšce 2 - 3 metrů jsem zažil jen jednou. A byl to docela zážitek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 10. 2012
Re: dutiny pro roje (59143) (59146) (59149)

mají tak k dispozici 39 km čtverečních to jim musí stačit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: dutiny pro roje
> Datum: 29.10.2012 18:47:28
> ----------------------------------------
> A co tedy s tím? Na kruhu o poloměru 1km je na 200včelstev, v rukou 9
> včelařů. Tak jak může být líp? Jedínně, že by 2/3 přestali včelařit. A to
> je blbost. Zrovna tak, aby každý snížil o 2/3 svá včelstva. Nedohodnou se 2
> natož 9 lidí. Bláznoství to být může, ale nic se s tím nenadělá. S něčím
> podobným si dokázala vždycky, poradit jen příroda.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 10. 2012
Re: dutiny pro roje (59143) (59146)

"Proc povazuju 200 a vic vcelstev v obci za cire blaznovstvi?Kazda oblast ma svoji mednou bonitu,samozrejme castecne ovlivnenou skladbou zemedelskych plodin a pocasim.Parkrat jsem videl rekneme kulturni krajinu napraskanou vcelstvy a z pastvy jenom trochu repky,ovocnych stromu a lip.Zadny les.A kdyz jsem se pidil po vynosech medu,hluboko pod celostatni prumer a to diky poctu vcelstev.Uz vubec nechapu snahy"vytvaret podminky pro zvysovani poctu vcelstev u vcelaru".Tam kde pastva neni,nemuze byt ani med,pak uz je jasne,proc se musi dat roji 20 kilo cukru,aby z nej neco bylo a na metrak medu na vcelstvo se hledi jako na vymysl choreho mozku.Cim vic vcelstev,tim hur.JosPr"


Konečně někdo! O tom tady píšu už několik let.

Převčelení se pozná jedině až po shnutí několikaletých výsledků A to podle toho, že včely trpí hladem nejen v extrémně špatných letech, ale taky v snůškových přestávkách v včelařsky půměrných nebo dokonce mírně nadprůměrných letech. Med nasbíraný během snůšek, když by ho včelař nevybral, by se spotřeboval na obživu včelstev v snůškových přestávkách a ještě by pochybělo.
Naopak nepřevčelená krajina se pozná kromě toho, že kromě extrémně včelařsky nepřiznivých roků včelstva mimo hlavních snůšek nasbírají z náhodných a roztroušených zdrojů pastvy dostatek pro svou obživu a ještě nějaké kilo každý týden naberou.

Jinak kruh o průměru 1 kilometru má plochu okolo 80 hektarů, 2 kilometrový kruh 314 hektarů, 3 kilometrový kruh přes 700 hektarů. V dobře diverzifikovaném hodně "přírodním" porostu, a to ještě bez vysloveně včelařských rostlin, to kvete od května po srpen a každý měsíc vyprodukuje odhaduji od 50 do 200 kg sladiny na hektar. Třeba extenzívní kvetoucí louky, smíšené lesní porosty s dobrým rostlinným podrostem, kvetoucí zahrádky a zahrady, v minulosti to byly pole s kvetoucími plevely nebo pole rozdělená do spousty políček a se spoustou mezí.

Takže kde je takové stanoviště, kde jsou kolem výše uvedené kvalitní porosty, uživí se v pohodě i ta dvoustovka včelstev, kde jsou kolem intenzívní pole stříkané herbicidy nebo zahrádky s anglickými trávníky, jehličnany a betonem nebo smrkové monokultury, uživí se toho podstatně míň.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 10. 2012
Re: Divoké roje (59147)

Coby dítě jsem viděl asi dva roky sídlit včely dutině lípy u místního kostela. Lípa měla takový kmen, kdy ve výšce 3 - 4 metrů byl kmen rozvětven 3 nebo 4 z jednoho místa téměř svisle vyrůstajícími větvemi či kmínky. Kmen byl do výšky toho rozdělení proti jiným lípám mimořádně silný, včely vylétaly nekde z místa rozvětvení, asi tam mezi větve zatékala voda a vyhnila dutinu. Podobných starých lip je tady v okolí stále ještě dost , postupně se likvidují. Před cca 25 lety jsem viděl včely létat z něčeho jako díry po suku z kmene vrby taky ve výšce asi 8 - 10 metrů, vrba byla mohutný strom o výšce nějak 20 metrů. Pak jsem jednou asi před 10 lety ve smíšeném lese zahlédl ve výšce 6 - 8 metrů něco jako včely létat ze silného kmene jasanu.
Jinak asi tříkrát jsem viděl v okolí ve spadlém stromu pozůstatky po osídlení dutiny rojem, kus panenského bílého plástu a trocha jednou nebo dvakrát zaplodvaného voští, dutiny ale byly obvykle velmi malé , tak kolem 10 litrů. Spadlý strom byl nejméně dvakrát smrk, jednou si to nepamatuji , snad stará neudržovaná košařská vrba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (84.242.92.98) --- 30. 10. 2012
Re: prodej medu (59156)

Souhlas. Letos jen 30 kg. Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M:H: (217.197.155.190) --- 30. 10. 2012
prodej medu

V letošním roce, prodej, není zájem. Od prvního vytáčení, koncem května prodáno 27kg medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 29. 10. 2012
Re: Tekuty med (59148)

Cukernatýýýýý???? Fuj! Styď se. Med necukernatí. Ten krystalizuje. To jsi včelař???? :o((
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T.Polách (93.99.69.80) --- 29. 10. 2012
Re: dutiny pro roje (59143) (59146)

ad.Jos.Pr
.........
- asi bude záležet taky na velikosti katastru obce. Je katastr a katastr.

- Dále na struktuře flory.

- Rozmístnění stanovišt a včelstev v dané lokalitě

Počasí je v tomto případě v daný moment druhořadé ,protože pokud nevyjde, což se stává(proprší nebo je velké sucho apod),tak v onen moment je jedno, jestli se v dané oblasti nachází 47 nebo 200 rodin.
Prostě hraje v tom spoustu proměnných.

K 2 polovině příspěvku
Je stanoviště a stanoviště

Dále sám včelař(a mělo by to být v jeho vlastním zájmu) by v dané lokalitě, v které se jeho včelstva nachází měl sám nejlíp vědět,kolik je málo a kolik už je dost.

Tedy není nato třeba důvěrníka nebo mustru z enciklopedie z 50 let kolik,kde a jak
-----------------------------------------------------

"A když jsem se pídíl po výnosech medu,hluboko pod celostátním průměr a to díky počtu včelstev"
******************

příteli tahle věta spíše vyznívá v duchu starých pověstí včelařských.


- jak mnoho lze brát celostátní průměr ve výnosu na včelstvo vážně.

- Dále jakými parametry včelaři určili, že výnos medu byl zapříčiněn díky počtu včelstev v dané lokalitě a ne např.chybnou zootechnikou při ošetřování včelstev,špatným počasím atd.
T.P



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 29. 10. 2012
Re: Prodej MEDU (59151)

Ano,pamatuji,a také si pamatuji časy,kdy med zdaleka tak dobře nešel.
Stačí několik nadúrodných let,a ukáže se,kdo to opravdu se včelami myslí vážně(a už aby to bylo,už je nás nějak moc...)

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 29. 10. 2012
Re: Tekuty med (59148)

Musí se znovu teplem ztekutit. Nejsnažší je sklenice naskládat do
zavařovacího hrnce a zahřát několik hodin na cca 55-60st. C )teplota páry)

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ondrej Vacha <vacha/=/vju.cz>

Datum: 29. 10. 2012

Předmět: Tekuty med
"Dobry vecer,



dnes jsem sel kolem stanku s vcelarskymi produkty, kde mj. prodavali svetly

i tmavy med, ktery byl tekuty, od pohledu jako prave stoceny, ale ne

pastovany. Jak se to dela? Muj med je jiz vice mene tuhy-cukernaty.



S pozdravem

OndrejV"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri (89.235.0.6) --- 29. 10. 2012
Prodej MEDU

Zdravím Přátelé,

chtěl bych se zeptat přes tuto diskuzi, jak jde letos prodej medu?

Musím říci, že za dobu svého včelaření, které trvá již 10 let si nepamatuji na tak velkou poptávku na med.
Termobox jsem od září nezastavil, a už mě to po pravdě nebaví, říkat lidem, že momentálně nemám nic nachystaného, že musí přijít za dva dny.... Táme taky takový pocit, že to jde letos nějak moc rychle? A takovou budou vánoce a já budu na nule..... A duben ještě daleko ....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vcelar.com (79.142.150.36) --- 29. 10. 2012
Fa Furak (59144)

Možnáto funguje na Slovensku, ale já už na objednávku čekám od 21.5.. U každé urgence jen sliby.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 29. 10. 2012
Re: dutiny pro roje (59143) (59146)

A co tedy s tím? Na kruhu o poloměru 1km je na 200včelstev, v rukou 9 včelařů. Tak jak může být líp? Jedínně, že by 2/3 přestali včelařit. A to je blbost. Zrovna tak, aby každý snížil o 2/3 svá včelstva. Nedohodnou se 2 natož 9 lidí. Bláznoství to být může, ale nic se s tím nenadělá. S něčím podobným si dokázala vždycky, poradit jen příroda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ondrej Vacha (62.245.116.245) --- 29. 10. 2012
Tekuty med

Dobry vecer,

dnes jsem sel kolem stanku s vcelarskymi produkty, kde mj. prodavali svetly i tmavy med, ktery byl tekuty, od pohledu jako prave stoceny, ale ne pastovany. Jak se to dela? Muj med je jiz vice mene tuhy-cukernaty.

S pozdravem
OndrejV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.178.59.182) --- 29. 10. 2012
Divoké roje

Co z koho vylezlo to bych komentovat nechci. Je pravda ,že jsem viděl celou řádu míst odkuď divoce žijící včelstva vyletovala . Ještě před 20 lety se hospodařilo z přestárlými
stromy jinak. Dnes nejsou lidi aby tyto stromy někdo zhodnotil a tak velmi často padnou , zůstanou ležet a pomalu se rozloží což pro přírodu je dobře. Padnou často ty které jsou poškozené , často duté a poslední roky mohly sloužit jako včelí obydli.
Někdy okolo r.1985 jsem byl přes prázdniny na jednom hradě kde jsem viděl v kamenné zdi tři různá místa odkuď vylétávaly včely. V onomu katastru se včelaří chlubili že v boji proti varroze zlikvidovali všechna včelstva .
Kolik rojů uletí to ať si každý srovná sám dle znalosti okolních včelařů.
Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 29. 10. 2012
Re: dutiny pro roje (59143)

Proc povazuju 200 a vic vcelstev v obci za cire blaznovstvi?Kazda oblast ma svoji mednou bonitu,samozrejme castecne ovlivnenou skladbou zemedelskych plodin a pocasim.Parkrat jsem videl rekneme kulturni krajinu napraskanou vcelstvy a z pastvy jenom trochu repky,ovocnych stromu a lip.Zadny les.A kdyz jsem se pidil po vynosech medu,hluboko pod celostatni prumer a to diky poctu vcelstev.Uz vubec nechapu snahy"vytvaret podminky pro zvysovani poctu vcelstev u vcelaru".Tam kde pastva neni,nemuze byt ani med,pak uz je jasne,proc se musi dat roji 20 kilo cukru,aby z nej neco bylo a na metrak medu na vcelstvo se hledi jako na vymysl choreho mozku.Cim vic vcelstev,tim hur.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 29. 10. 2012
Re: dutiny pro roje (59143)

Tak pánové, konečně z vás vylezlo, to na co jsem čekal. A to je ,že včelstva volně žijící jsou - tomu jsem se nikdy nevyhýbal- ale v tak mizivém množství, že v žádném případě nemůže dojít k masivní "reinvazi", třeba při jejich vylupování včelstvy chovanými včelaři a toto je také velmi diskutabilní, ono to může být také naopak. Takže s těmi zasranými roztoči je to úplně jinak a tu latinu si nechte do hospody.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal SeniÄ?an (e-mailem) --- 29. 10. 2012
Re: Re: VynĂĄlezci a zlepovatelĂŠ TrenÄ?Ă­n 19. a 21.10. 2012

Srdecne pozdravujem,
Vystava bola lepsia ako v roku 2011, stretol som sa aj s vcelarmi z Kosic.
Pan Furak je velmi spolahlivy partner, skutocne ak si nieco objednate tak
korektne dohodne termin a cenu. Firma Lyson ma tiez vynikajuce vyrobky.
Naposledy sme cestou pana Furaka nakupovali zariadenie na pastovanie medu 
od spominaneho polskeho vyrobcu na 50 litrov za 582 eur a kolega ma na 200
litrov za 1 250 eur.. Pracuju bezvadne. Pokial chcete pastovat rucne t.j.
el. vrtackou tak pouzivali sme nerezovu vrtulu za 19 eur.
Miso Senican

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 10. 2012
dutiny pro roje

 

Netusim na jake agrarni pousti to pr.Pala bydli,na u nas maji roje a roje
z roju nabidku dutin jak v realitce a o nejake nesnusce v lete se uz neda
mluvit vubec.Hektary ostruzin,malin,vrbek,konopacu a lesni burene dokazi
zasobit roje bohate.Lesni komplexy rozervane zleby potoku s loukami,ktere
se nekosi,skalnate strane s velkym prevysenim,ktere se netezi a nesazi.
JosPr


------------------------------


..potom nerozumím tomu ,proč považujete chov 200 včelstev na katastru obce s takovou nadílkou za čiré bláznovství.
Udejte prosím polohu katastru, rád k Vám po hlavní snůšce včely převezu.
T.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (213.168.161.13) --- 29. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132) (59135) (59136)

Já jsem při kácení dutého smrku narazil na žijící včelstvo, které mělo vstup do úlu u země. Průměr dutiny byl přes 30cm, délka plástů 1,5m. Podle tmavých souší tam rozhodně byly minimálně druhý rok. Bylo to v zimě a včelstvo bylo velmi pěkné. Můžu říct, že tak silné včelstvo s tolika zásobami bych si přál zimovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 28. 10. 2012
Re: Vcelarsky raj (59140)

Odečteme-li plochy hor, tak je v ČR cca 10 chovaných včelstev na km2. Kolik jich je voně žijících??? kdoví? Zalesněný 1 km2 území má 15 000 stromů. To je velká náhoda, kdo v lese takový strom se včelstvem najde. Já to štěstí měl, že jsem je už vícekráte viděl. Kdo nevěří, ať si dojde za hajným a zeptá se, kolik ročně porazí stromů se včelami.
Jak už tu bylo napsáno, žijí včelstva i v jiných příbytcích. Já je našel dokonce ve skalní puklině.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 28. 10. 2012
Vcelarsky raj

Zminim jeste jeden dulezity faktor pro neverici Tomase.Vezmeme li ucinny dolet 3km,nakresleme kruznici o tomto polomeru,spocteme si plochu a pak to podelme poctem vcelstev.Vyjde nam pocet vcelstev na hektar.Ja delim 42 vcelstvy vsech nasich vcelaru,vysledek si muze kazdy spocitat.Cestuju po stavbach po Morave a nechapu jak muze mit vesnice 200 vcelstev nebo jeste vic,to uz je cire blaznovstvi...Kbeliky na med pod uly nestavim,pres otevrena sita by do nich napadalo vselicos...Radsi je mam u medometu pro 3,nekdy 4 vytaceni...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132) (59135) (59136)

"Já jsem v lese za těch mnoho let také neviděl volně žijící včely. Může někdo z účastníků konference sdělit, zda, kdy a kde zažil takovýto případ?"

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Tak jednou za několik let včely v lese vidím,byly ve smrku,v lípě,v hrušce,v kaštanu,dokonce v zemi(?!?),všechno Kladensko nebo Uherskobrodsko.
Je pravda,že tam zpravidla moc dlouho nevydržela,pokud jsem měl tu příležitost je sledovat,tak většinou jednu dvě sezony.
Ale pokud byly někde ve zdi,tak tam vydržely podstatně déle,jeden příklad za všechny.
Tady u nás je barokní špejchar ještě z dob panství Kinských,více než metrové zdi z kamene a cihel.Kousek od něj mám už řadu let stanoviště včelstev.Každý rok se v této obci v rojovém čase objeví několik rojů i přes to,že jsem tu široko daleko jediný včelař,a některé roky zde dokonce v období snůšky včely nemám,protože jsou na kočovce.A i když je tady mám,tak často následná kontrola neprokáže,že by se zrovna něco vyrojilo,a přesto mi lidi volají,že mají na zahradě nebo třeba na ulici před barákem roj.A že je určitě můj.Tyhle roje z neznáma mi byly záhadou,až letos jsem zjistil v dutinách za trámy této stavby 3 včelstva.A nebyli to žádní chcípáci,podle letové aktivity a rozebrání jednoho z nich bylo patrné,že dutiny ovládají včelstva značné síly,což potvrzovaly ostatně i 4-5tikilové roje.Také dílo bylo tmavé,v podstatě téměř černé.Zjevný byl i silný nános propolisu,včelstva vitální,žádných zakrnělých křídel apod.prozrazující velký výskyt VD jsem si nevšimnul.Bohužel,dnes tam už nejsou,majitel stavbu renovuje a nechal je zlikvidovat.
Jen to potvrzuje,že volně žijící včelstva jsou v určitých případech nejspíš životaschopnější,než jsme ochotni si připustit.

Zdraví Pavel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132) (59133)

Příteli JosPr,buď rád a štasten, že máš včely ve včelařském ráji, ne-li přímo v říši divů. Ještě tady chybí něco o těžbě medu. Možná se dozvíme, že vůbec nepotřebuješ medomet a že stačí podstavit kbelíky pod úly a nevíš si rady co s tím množstvím. Když bych já chtěl usadit roj, tak z něj nikdy nedostanu 20kg medu. Naopak, jestli mu nedám spoň 20kg cukru, tak z něj nikdy nic nebude. Ty povídačky o obrovských vyhnilých hálkách, nebo kamenných zídkách, dokonce chráněch zákonem se ani nedají číst.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132) (59135) (59136)

Je to zvláštní ale já je v lese viděl tak před 50 roky zato úplným rájem se pro ně stává architektura. jsou to různé zídky z tvárnic, duté elektrické sloupy, nepoužívané komíny, dutiny ve stropech, komorová zdiva, staré památné stromy atd Ale nikdy tam nepřežívali slabá včelstva. A když umřela nikdy tam nebylo co loupit a na 100% tam fungoval přirozený výběr. Jiná situace je u nás včelařů kdy podle našich domýšlivých úvah se včelstvy manipulujeme, spojujeme, rozdělujeme, chováme matky ze kterých pak neumíme vyřadit nevyhovující. Nedej Pán Bůh abychom přišli o kilo medu. Za všechny naše neúspěchy pak může soused lajdák.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za,
> Datum: 28.10.2012 16:42:40
> ----------------------------------------
> Já jsem v lese za těch mnoho let také neviděl volně žijící včely. Může
> někdo z účastníků konference sdělit, zda, kdy a kde zažil takovýto případ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132) (59135)

Já jsem v lese za těch mnoho let také neviděl volně žijící včely. Může někdo z účastníků konference sdělit, zda, kdy a kde zažil takovýto případ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132)

Netusim na jake agrarni pousti to pr.Pala bydli,na u nas maji roje a roje z roju nabidku dutin jak v realitce a o nejake nesnusce v lete se uz neda mluvit vubec.Hektary ostruzin,malin,vrbek,konopacu a lesni burene dokazi zasobit roje bohate.Lesni komplexy rozervane zleby potoku s loukami,ktere se nekosi,skalnate strane s velkym prevysenim,ktere se netezi a nesazi.V "kulturni"krajine bych nezil ani ja,ne tak vcely...JosPr

Josef, keď to tak čítam, tak sa cítim žijete v krajine zázrakov, u a to tak nie je od r. 2010. Osádzal som tohoto roku 2 roje, zo začiatku to bolo ako tak,. ale v obidvoch prípadoch v 7. mesiaci nemali nič ani v plodisku ani v medníku, pretože na od rozdiel od vás, bola v okolí včelnice vyprahnutá krajina, bez akejkoľvek "nabídky" nektáru a peľu. Preto som musel celú včelnicu kŕmiť.

Na včelnici mám už 7-8 rokov klát osadený roj, dovolím mu nosiť koľko sa mu ráči (a nič mu nekradnem), navyše mu každú jeseň podám zásoby a píšem ako fakt. Tak prečo by si roje dokázali doniesť toľko, aby tú zimu prežili? V okolí včelnice má hlboké dubové lesy, často chodím do nich na huby, ale ešte som za 30 rokov ako tu bývam s rojom nestretol.

Oči mám otvorené, pretože každý včelár by sa rád s rojom v lese stretol. Takže divých včelstiev v lese nie je toľko ako to vy vykresľujete. Skutočnosť môže byť aj iná, čo nepotvrdzuje teóriu sekundárneho zamorenia našich včelstiev, nemusí byť z nich, ale skôr pôvod zvýšeného počtu klieštikov v úľoch, je príčina v nedostatočnom ošetrení svojich vlastných včiel npr. spoliehanie sa na KM, ktorá nie je až tak spoľahlivá, no to sú len moje skúsenoti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132) (59133)

"Ps:pr.Palo,predstavte si,ze vytvorite 3 ramkovy oddelek a aniz ho budete krmit,diky nabidce prirody se Vam rozroste na vcelstvo a pokud mu v srpnu neseberete 20 kilo medu,nemusite krmit na zimu.Nebo usadite roj na 11 mezisten a za 14 dnu je tak zapraskany medem,ze nema matka,kde klast? Tak jak si potom roj v prirode nemuze opatrit zasoby,zvlast kdyz konci driv s plodovanim a nikdo mu zasoby nekrade???JosPr"


Přesně tohle jsem měl na mysli. U nás je toto tak jednou za 3 ? roky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132)

Ps:pr.Palo,predstavte si,ze vytvorite 3 ramkovy oddelek a aniz ho budete krmit,diky nabidce prirody se Vam rozroste na vcelstvo a pokud mu v srpnu neseberete 20 kilo medu,nemusite krmit na zimu.Nebo usadite roj na 11 mezisten a za 14 dnu je tak zapraskany medem,ze nema matka,kde klast? Tak jak si potom roj v prirode nemuze opatrit zasoby,zvlast kdyz konci driv s plodovanim a nikdo mu zasoby nekrade???JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131)

Netusim na jake agrarni pousti to pr.Pala bydli,na u nas maji roje a roje z roju nabidku dutin jak v realitce a o nejake nesnusce v lete se uz neda mluvit vubec.Hektary ostruzin,malin,vrbek,konopacu a lesni burene dokazi zasobit roje bohate.Lesni komplexy rozervane zleby potoku s loukami,ktere se nekosi,skalnate strane s velkym prevysenim,ktere se netezi a nesazi.V "kulturni"krajine bych nezil ani ja,ne tak vcely...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 28. 10. 2012
Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129)

Dutiny pro roje v běžných produkčních lesích budou velice zřídka, protože tyto stromy se obvykle vykácí dříve než se dutiny vytvoří.
Výjimku by snad mohly tvořit smrky v mládí napadené václavkou,ty tvoří do cca metru od země ztluštění kmene poměrně velkého průměru, které může vyhnít a tím vytvořit slušnou dutinu. Taky jsem viděl smrk v průměru asi 30 cm,zvenku na pohled úplně normální, který měl kmen v délce 2 - 3 metrů od země úplně vyhnilý, síla stěny byla tak 2 cm dřeva a jinak volná dutina o průměru cca 25 centimetrů.
Ale v ostatních porostech, kde je sklon nekácet staré stromy kvůli jejich monumentálnosti nebo prostě proto, že to je nekvalitní porost, který se nechává, dokud ty stromy nehrozí spadnutím , podle mně bude dutin pro roje dost.

Spíš vidím jako omezení to, že ulétlý roj nestihne do zimy nabrat dostatek zásob a vychovat zimní generaci včel. Je tak zlikvidován už na začátku slídění ke konci července.
Tam ale může záležet hodně na konkrétním roku, jaká tam byla nabídka pro včely v červnu, červenci a srpnu.

Pokud byly v oblasti tyto měsíce snůškově hodně dobré, roje stihnou naplodovat zimní včely a nashromáždit zásoby. Potom může být na podzim hodně vylupování těch rojů, které to stihly napůl, ale to by nebylo tak nejhorší. Na jaře můžou být nějaké roje živé a cyklus se potom opakuje. V závislosti na snůškových podmínkách, síle roje a přemnožení varaózy potom může dojít ke kolapsu roje a tím k loupeži v případě špatného roku už v červenci kvůli nedostatku zásob. V případě lepšího roku pak může dojít k vylupování později až do podzimu, podle toho, kdy přijde kolaps kvůli přemnoženému roztoči nebo kvůli nedostatku zásob.

Takže já to vidím tak, že za prvé v běžné krajině mají úlétlé roje obvykle dost dutin k usazení. A za druhé že pokud se varaóza šíří zalétlými neléčenými roji, propuká vždycky rok nebo až dva roky po velice dobré letní snůšce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emcajemca (83.208.80.247) --- 28. 10. 2012
dadant

Příznivci včelaření v úlu Eurodadant se letos setkají na svém pravidelném každoročním srazu v Rekreačním středisku Želivka pod Sedlicí u Humpolce v okr. Pelhřimov (www.zelivka.com) ve dnech 17. - 18. listopadu 2012.

Začátek přednášek bude v sobotu 17. 11. v 9.00 hodin. Během sobotního odpoledne je v plánu krátká exkurze na místní vodní elektrárnu, návštěva včelnice Miroslava Krčila a včelařského skanzenu v Humpolci. V neděli budou přednášky jen o Eurodadantu. Pokud bude mít kdokoliv z členů příspěvek o svém včelaření, rádi ho zařadíme do programu.

Služby:

Varianta A:

Ubytování od pátku do neděle: 570,- Kč

Strava od páteční večeře po nedělní oběd: 624,- Kč

Varianta B:

Ubytování ze soboty na neděli: 340,- Kč

Strava od sobotního oběda do nedělního oběda: 540,- Kč.

Vložné 200,- Kč.

Přihlášky: cimala/=/vcelimed.cz, tel. 583 232 222, mob. 777 232 893.

Uzávěrka přihlášek: 10. 11. 2012




Srdečně zváni jsou i nečlenové Dadantklubu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 27. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127)

Příteli Holube, kde se ty málo obydlené oblasti s krutými podmínkami vyskytují a v čem se tam ta včelstva ukrývají. Kruté podmínky si já dovedu představit v tundře, nebo tajze. Tam jsou samozřejmě také mezi jiným hmyzem také včely, ale pouze samotářky. U nás těžko ulétlý roj najde vhodný ubytovací prostor, v kulturní krajině tyto včely nenaleznou zdroje sladiny, takže v pozdním létu již mají to co si donesly spotřebováno, velmi silně pochybuji, že jsou v takové síle, aby provozovaly loupež a s příchodem podzimu - chlad a mokro - jdou pod kytičky. Mohlo by se diskutovat o tom, zda takto uhynulé včelstvo neni zdrojem nákazy, protože je tam určitě nějaký plod, který chladem odumřel. rozkládá se, vzniká živná půda pro bacouchy a t.d. Nechme to probádat těm co na to mají vzdělání a podmínky. S tím rojením je to samozřejmě nadsázka. Rýpnul jsem si jen proto, že když je na toto téma diskuse, tak nikdo nemá, nebo neměl léta roj a těm co se to rojí se předhazuje, že jsou to včelařští nepoučitelní amatéři, ne-li přímo debilové. Příroda má obrovskou moc ve směru rozmnožování, jen my lidé si stále něco namlouváme a máme snahu ji dirigovat.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.50.2) --- 27. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127)

Nejde srovnávat nesrovnatelné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 27. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122)

Příteli Holube, kde se ta volně žijící a kolabující včelstva berou? Dnes volně žijící včely o vhodný bejvák nezakopnou, takže je tady téměř nula včelstev. Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme. Já si osobně myslím, že ještě nikdo nevybádal, proč se tak děje. Dokud se situace výrazně nezlepší, tak si budu stále myslet, že se tady okolo toho jen "chytře" debatuje. Ještě tady nikdo nepředložil údaje z mnohaletého výzkumu na několika stech včelstvech v různých podmínkách.

J.P.

Příteli J.P.
Tím chcete říci, že bez vás (tím myslím obecně všechny včelaře) by včala vyhynula. Já si myslím, že ne. Výmluvný je např. ten fakt, že v některých neobydlených a oblastech bez včelařů včely navzdory krutým podmínkám žijí.
Nerojivá včelstva sama o sobě, bez odpovídající péče, jsou iluzí. Výmluvou u těch výjimek, co značí matky, jsou tiché výměny, já tomu říkám "tiché rojení" :-)
Těch "tvrdě rojení bránících" včelařů je statisticky velmi poskrovnu. To se i na včelařských fórech ozývá argumentace "a co bych s těmi oddělky dělal?, kam bych je dával?"
Přiznejme si, že úroveň včelaření je žalostná a stát, kraje podporují nové majitele včelstev, tedy tu bídu, aniž by proti tomu adekvátně podpořily vzdělávání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (91.239.236.109) --- 27. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122)

J.P. : Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme.
Co se týká rojů s vámi vůbec nesouhlasím
Neumím odhadnout počet rojů za rok ale jedná se o tisíce až desetitisíce.
Masm zkušenost že mi volal syn že mu visí na zahradě sousedův roj že mu o něm říkal a soused že řekl že není jeho že se mu rojily včera a uletěly do lesa. Druhý den jsem přišel v okamžiku když se zvedaly že odletí a také odletěly. v ten samý okamžik se sousedovy rojily další včely a byly ve vzduchu, sedly si pak u nej (nechal je tam do druheho dne až odletěly)
Ale to není vše v tom okamžiku kdy vzlétly oba roje přez ně a částečně skrz ně přželetěl roj cizí, třetí.
Jen mi dalo potíž uvědomit si že včely se v roji tří rojů bezpečně orientovaly a sedly nebo letěly přesně kam které ctěly.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110) (59112) (59113) (59114) (59116) (59124)

Vážený příteli číslo , ke starým příspěvkům se nevracím. Pokud něčemu nerozumíš tak to ocituj nebo vlož celý původní příspěvek. Na léčení varoázy není co měnit a principy se kterých vycházejí jsou dané samými brouky a včelami a z toho je nutné vycházet.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;
>        vcely_identify <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 18:43:06
> ----------------------------------------
> příteli Menšíku, přečti si co jsi napsal před deseti dny.
>
> J.P.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; vcely_identify (193.179.175.210) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110) (59112) (59113) (59114) (59116)

příteli Menšíku, přečti si co jsi napsal před deseti dny.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.15.64) --- 26. 10. 2012
Re: Varoaza, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59119) (59120)

Počítám často, několik let a pořád v tom nevidím nic zásadního od čeho se odrazit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095)

Příteli Holube, kde se ta volně žijící a kolabující včelstva berou? Dnes volně žijící včely o vhodný bejvák nezakopnou, takže je tady téměř nula včelstev. Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme. Já si osobně myslím, že ještě nikdo nevybádal, proč se tak děje. Dokud se situace výrazně nezlepší, tak si budu stále myslet, že se tady okolo toho jen "chytře" debatuje. Ještě tady nikdo nepředložil údaje z mnohaletého výzkumu na několika stech včelstvech v různých podmínkách.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav H. (85.70.25.139) --- 26. 10. 2012
Re: Evropské dotace. (59108)

Dle informace na ČSV v Praze do týdne budou rozesílat rozhodnutí o přiznání dotace na technickou pomoc,letos výše dotace vychází na 42,55 %

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59119)

Dne Friday 26 of October 2012 15:44:06 A.Tur?áni napsal(a):
> ú predsa len kultivovanejšie lesy, tak odletené roje
> majú predsa len menšiu možnosť si adoptovať nejakú vhodnú dutinu.Preto si
> myslím, že nejaké spady bielych roztočov na dne úľa môžu mať pôvod väčšieho
> napadnutia plodu klieštikom.

zato treba u nas mame hodne dutych kamenych zdi, nektere chranene jako
kulturni pamatka, nebo zazdene vyklenky, kde je jim dobre.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104)

Svetlých roztočov na podložke som sledoval sledoval niekoľko rokov a hľadal som príčinu prečo je to tak. V tom čase som v úľovom dne celoplošnú sieť, takže na podložke sa zachovalo všetko, čo cez ňu prepadlo. Okrem svetlých roztočov som na podložke nachádzal i svetlé nožičky včelích imág.

Preto som príčinu hľadal na plástoch s plodom, kde som našiel čerstvé odstraňovanie plodu včelami. V otvorených bunkách sa mi nepodarilo vidieť ani dobre vyvinutého ani svetlého klieštika, ale museli tam byť, no boli včelami vyhodený alebo sa samičky presunuli na včely.

Takže príčina padanie bielych klieštikov môže byť aj inde, ako v rabovaní včiel vo voľne žijúcich včiel. Ja bývam na okraji lesa, ktorého rozloha je obrovská, ale aby som našiel v strome čo i len jediný uletený roj som sa nestretol. U vás sú predsa len kultivovanejšie lesy, tak odletené roje majú predsa len menšiu možnosť si adoptovať nejakú vhodnú dutinu.Preto si myslím, že nejaké spady bielych roztočov na dne úľa môžu mať pôvod väčšieho napadnutia plodu klieštikom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (213.168.161.13) --- 26. 10. 2012
Re: Evropské dotace. (59108) (59115)

Technická pomoc nevím. Racionalizace kočování se krátilo cca na 85%, tj. asi 42% z celkové ceny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75935 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 59118 do č. 59178)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu