76160

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Josef Křapka (77.237.138.60) --- 29. 10. 2012
Re: Tekuty med (59148)

Cukernatýýýýý???? Fuj! Styď se. Med necukernatí. Ten krystalizuje. To jsi včelař???? :o((
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T.Polách (93.99.69.80) --- 29. 10. 2012
Re: dutiny pro roje (59143) (59146)

ad.Jos.Pr
.........
- asi bude záležet taky na velikosti katastru obce. Je katastr a katastr.

- Dále na struktuře flory.

- Rozmístnění stanovišt a včelstev v dané lokalitě

Počasí je v tomto případě v daný moment druhořadé ,protože pokud nevyjde, což se stává(proprší nebo je velké sucho apod),tak v onen moment je jedno, jestli se v dané oblasti nachází 47 nebo 200 rodin.
Prostě hraje v tom spoustu proměnných.

K 2 polovině příspěvku
Je stanoviště a stanoviště

Dále sám včelař(a mělo by to být v jeho vlastním zájmu) by v dané lokalitě, v které se jeho včelstva nachází měl sám nejlíp vědět,kolik je málo a kolik už je dost.

Tedy není nato třeba důvěrníka nebo mustru z enciklopedie z 50 let kolik,kde a jak
-----------------------------------------------------

"A když jsem se pídíl po výnosech medu,hluboko pod celostátním průměr a to díky počtu včelstev"
******************

příteli tahle věta spíše vyznívá v duchu starých pověstí včelařských.


- jak mnoho lze brát celostátní průměr ve výnosu na včelstvo vážně.

- Dále jakými parametry včelaři určili, že výnos medu byl zapříčiněn díky počtu včelstev v dané lokalitě a ne např.chybnou zootechnikou při ošetřování včelstev,špatným počasím atd.
T.P



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 29. 10. 2012
Re: Prodej MEDU (59151)

Ano,pamatuji,a také si pamatuji časy,kdy med zdaleka tak dobře nešel.
Stačí několik nadúrodných let,a ukáže se,kdo to opravdu se včelami myslí vážně(a už aby to bylo,už je nás nějak moc...)

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 29. 10. 2012
Re: Tekuty med (59148)

Musí se znovu teplem ztekutit. Nejsnažší je sklenice naskládat do
zavařovacího hrnce a zahřát několik hodin na cca 55-60st. C )teplota páry)

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ondrej Vacha <vacha/=/vju.cz>

Datum: 29. 10. 2012

Předmět: Tekuty med
"Dobry vecer,



dnes jsem sel kolem stanku s vcelarskymi produkty, kde mj. prodavali svetly

i tmavy med, ktery byl tekuty, od pohledu jako prave stoceny, ale ne

pastovany. Jak se to dela? Muj med je jiz vice mene tuhy-cukernaty.



S pozdravem

OndrejV"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri (89.235.0.6) --- 29. 10. 2012
Prodej MEDU

Zdravím Přátelé,

chtěl bych se zeptat přes tuto diskuzi, jak jde letos prodej medu?

Musím říci, že za dobu svého včelaření, které trvá již 10 let si nepamatuji na tak velkou poptávku na med.
Termobox jsem od září nezastavil, a už mě to po pravdě nebaví, říkat lidem, že momentálně nemám nic nachystaného, že musí přijít za dva dny.... Táme taky takový pocit, že to jde letos nějak moc rychle? A takovou budou vánoce a já budu na nule..... A duben ještě daleko ....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vcelar.com (79.142.150.36) --- 29. 10. 2012
Fa Furak (59144)

Možnáto funguje na Slovensku, ale já už na objednávku čekám od 21.5.. U každé urgence jen sliby.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 29. 10. 2012
Re: dutiny pro roje (59143) (59146)

A co tedy s tím? Na kruhu o poloměru 1km je na 200včelstev, v rukou 9 včelařů. Tak jak může být líp? Jedínně, že by 2/3 přestali včelařit. A to je blbost. Zrovna tak, aby každý snížil o 2/3 svá včelstva. Nedohodnou se 2 natož 9 lidí. Bláznoství to být může, ale nic se s tím nenadělá. S něčím podobným si dokázala vždycky, poradit jen příroda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ondrej Vacha (62.245.116.245) --- 29. 10. 2012
Tekuty med

Dobry vecer,

dnes jsem sel kolem stanku s vcelarskymi produkty, kde mj. prodavali svetly i tmavy med, ktery byl tekuty, od pohledu jako prave stoceny, ale ne pastovany. Jak se to dela? Muj med je jiz vice mene tuhy-cukernaty.

S pozdravem
OndrejV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.178.59.182) --- 29. 10. 2012
Divoké roje

Co z koho vylezlo to bych komentovat nechci. Je pravda ,že jsem viděl celou řádu míst odkuď divoce žijící včelstva vyletovala . Ještě před 20 lety se hospodařilo z přestárlými
stromy jinak. Dnes nejsou lidi aby tyto stromy někdo zhodnotil a tak velmi často padnou , zůstanou ležet a pomalu se rozloží což pro přírodu je dobře. Padnou často ty které jsou poškozené , často duté a poslední roky mohly sloužit jako včelí obydli.
Někdy okolo r.1985 jsem byl přes prázdniny na jednom hradě kde jsem viděl v kamenné zdi tři různá místa odkuď vylétávaly včely. V onomu katastru se včelaří chlubili že v boji proti varroze zlikvidovali všechna včelstva .
Kolik rojů uletí to ať si každý srovná sám dle znalosti okolních včelařů.
Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 29. 10. 2012
Re: dutiny pro roje (59143)

Proc povazuju 200 a vic vcelstev v obci za cire blaznovstvi?Kazda oblast ma svoji mednou bonitu,samozrejme castecne ovlivnenou skladbou zemedelskych plodin a pocasim.Parkrat jsem videl rekneme kulturni krajinu napraskanou vcelstvy a z pastvy jenom trochu repky,ovocnych stromu a lip.Zadny les.A kdyz jsem se pidil po vynosech medu,hluboko pod celostatni prumer a to diky poctu vcelstev.Uz vubec nechapu snahy"vytvaret podminky pro zvysovani poctu vcelstev u vcelaru".Tam kde pastva neni,nemuze byt ani med,pak uz je jasne,proc se musi dat roji 20 kilo cukru,aby z nej neco bylo a na metrak medu na vcelstvo se hledi jako na vymysl choreho mozku.Cim vic vcelstev,tim hur.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 29. 10. 2012
Re: dutiny pro roje (59143)

Tak pánové, konečně z vás vylezlo, to na co jsem čekal. A to je ,že včelstva volně žijící jsou - tomu jsem se nikdy nevyhýbal- ale v tak mizivém množství, že v žádném případě nemůže dojít k masivní "reinvazi", třeba při jejich vylupování včelstvy chovanými včelaři a toto je také velmi diskutabilní, ono to může být také naopak. Takže s těmi zasranými roztoči je to úplně jinak a tu latinu si nechte do hospody.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal SeniÄ?an (e-mailem) --- 29. 10. 2012
Re: Re: VynĂĄlezci a zlepovatelĂŠ TrenÄ?Ă­n 19. a 21.10. 2012

Srdecne pozdravujem,
Vystava bola lepsia ako v roku 2011, stretol som sa aj s vcelarmi z Kosic.
Pan Furak je velmi spolahlivy partner, skutocne ak si nieco objednate tak
korektne dohodne termin a cenu. Firma Lyson ma tiez vynikajuce vyrobky.
Naposledy sme cestou pana Furaka nakupovali zariadenie na pastovanie medu 
od spominaneho polskeho vyrobcu na 50 litrov za 582 eur a kolega ma na 200
litrov za 1 250 eur.. Pracuju bezvadne. Pokial chcete pastovat rucne t.j.
el. vrtackou tak pouzivali sme nerezovu vrtulu za 19 eur.
Miso Senican

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 10. 2012
dutiny pro roje

 

Netusim na jake agrarni pousti to pr.Pala bydli,na u nas maji roje a roje
z roju nabidku dutin jak v realitce a o nejake nesnusce v lete se uz neda
mluvit vubec.Hektary ostruzin,malin,vrbek,konopacu a lesni burene dokazi
zasobit roje bohate.Lesni komplexy rozervane zleby potoku s loukami,ktere
se nekosi,skalnate strane s velkym prevysenim,ktere se netezi a nesazi.
JosPr


------------------------------


..potom nerozumím tomu ,proč považujete chov 200 včelstev na katastru obce s takovou nadílkou za čiré bláznovství.
Udejte prosím polohu katastru, rád k Vám po hlavní snůšce včely převezu.
T.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (213.168.161.13) --- 29. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132) (59135) (59136)

Já jsem při kácení dutého smrku narazil na žijící včelstvo, které mělo vstup do úlu u země. Průměr dutiny byl přes 30cm, délka plástů 1,5m. Podle tmavých souší tam rozhodně byly minimálně druhý rok. Bylo to v zimě a včelstvo bylo velmi pěkné. Můžu říct, že tak silné včelstvo s tolika zásobami bych si přál zimovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 28. 10. 2012
Re: Vcelarsky raj (59140)

Odečteme-li plochy hor, tak je v ČR cca 10 chovaných včelstev na km2. Kolik jich je voně žijících??? kdoví? Zalesněný 1 km2 území má 15 000 stromů. To je velká náhoda, kdo v lese takový strom se včelstvem najde. Já to štěstí měl, že jsem je už vícekráte viděl. Kdo nevěří, ať si dojde za hajným a zeptá se, kolik ročně porazí stromů se včelami.
Jak už tu bylo napsáno, žijí včelstva i v jiných příbytcích. Já je našel dokonce ve skalní puklině.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 28. 10. 2012
Vcelarsky raj

Zminim jeste jeden dulezity faktor pro neverici Tomase.Vezmeme li ucinny dolet 3km,nakresleme kruznici o tomto polomeru,spocteme si plochu a pak to podelme poctem vcelstev.Vyjde nam pocet vcelstev na hektar.Ja delim 42 vcelstvy vsech nasich vcelaru,vysledek si muze kazdy spocitat.Cestuju po stavbach po Morave a nechapu jak muze mit vesnice 200 vcelstev nebo jeste vic,to uz je cire blaznovstvi...Kbeliky na med pod uly nestavim,pres otevrena sita by do nich napadalo vselicos...Radsi je mam u medometu pro 3,nekdy 4 vytaceni...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132) (59135) (59136)

"Já jsem v lese za těch mnoho let také neviděl volně žijící včely. Může někdo z účastníků konference sdělit, zda, kdy a kde zažil takovýto případ?"

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Tak jednou za několik let včely v lese vidím,byly ve smrku,v lípě,v hrušce,v kaštanu,dokonce v zemi(?!?),všechno Kladensko nebo Uherskobrodsko.
Je pravda,že tam zpravidla moc dlouho nevydržela,pokud jsem měl tu příležitost je sledovat,tak většinou jednu dvě sezony.
Ale pokud byly někde ve zdi,tak tam vydržely podstatně déle,jeden příklad za všechny.
Tady u nás je barokní špejchar ještě z dob panství Kinských,více než metrové zdi z kamene a cihel.Kousek od něj mám už řadu let stanoviště včelstev.Každý rok se v této obci v rojovém čase objeví několik rojů i přes to,že jsem tu široko daleko jediný včelař,a některé roky zde dokonce v období snůšky včely nemám,protože jsou na kočovce.A i když je tady mám,tak často následná kontrola neprokáže,že by se zrovna něco vyrojilo,a přesto mi lidi volají,že mají na zahradě nebo třeba na ulici před barákem roj.A že je určitě můj.Tyhle roje z neznáma mi byly záhadou,až letos jsem zjistil v dutinách za trámy této stavby 3 včelstva.A nebyli to žádní chcípáci,podle letové aktivity a rozebrání jednoho z nich bylo patrné,že dutiny ovládají včelstva značné síly,což potvrzovaly ostatně i 4-5tikilové roje.Také dílo bylo tmavé,v podstatě téměř černé.Zjevný byl i silný nános propolisu,včelstva vitální,žádných zakrnělých křídel apod.prozrazující velký výskyt VD jsem si nevšimnul.Bohužel,dnes tam už nejsou,majitel stavbu renovuje a nechal je zlikvidovat.
Jen to potvrzuje,že volně žijící včelstva jsou v určitých případech nejspíš životaschopnější,než jsme ochotni si připustit.

Zdraví Pavel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132) (59133)

Příteli JosPr,buď rád a štasten, že máš včely ve včelařském ráji, ne-li přímo v říši divů. Ještě tady chybí něco o těžbě medu. Možná se dozvíme, že vůbec nepotřebuješ medomet a že stačí podstavit kbelíky pod úly a nevíš si rady co s tím množstvím. Když bych já chtěl usadit roj, tak z něj nikdy nedostanu 20kg medu. Naopak, jestli mu nedám spoň 20kg cukru, tak z něj nikdy nic nebude. Ty povídačky o obrovských vyhnilých hálkách, nebo kamenných zídkách, dokonce chráněch zákonem se ani nedají číst.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132) (59135) (59136)

Je to zvláštní ale já je v lese viděl tak před 50 roky zato úplným rájem se pro ně stává architektura. jsou to různé zídky z tvárnic, duté elektrické sloupy, nepoužívané komíny, dutiny ve stropech, komorová zdiva, staré památné stromy atd Ale nikdy tam nepřežívali slabá včelstva. A když umřela nikdy tam nebylo co loupit a na 100% tam fungoval přirozený výběr. Jiná situace je u nás včelařů kdy podle našich domýšlivých úvah se včelstvy manipulujeme, spojujeme, rozdělujeme, chováme matky ze kterých pak neumíme vyřadit nevyhovující. Nedej Pán Bůh abychom přišli o kilo medu. Za všechny naše neúspěchy pak může soused lajdák.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za,
> Datum: 28.10.2012 16:42:40
> ----------------------------------------
> Já jsem v lese za těch mnoho let také neviděl volně žijící včely. Může
> někdo z účastníků konference sdělit, zda, kdy a kde zažil takovýto případ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132) (59135)

Já jsem v lese za těch mnoho let také neviděl volně žijící včely. Může někdo z účastníků konference sdělit, zda, kdy a kde zažil takovýto případ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132)

Netusim na jake agrarni pousti to pr.Pala bydli,na u nas maji roje a roje z roju nabidku dutin jak v realitce a o nejake nesnusce v lete se uz neda mluvit vubec.Hektary ostruzin,malin,vrbek,konopacu a lesni burene dokazi zasobit roje bohate.Lesni komplexy rozervane zleby potoku s loukami,ktere se nekosi,skalnate strane s velkym prevysenim,ktere se netezi a nesazi.V "kulturni"krajine bych nezil ani ja,ne tak vcely...JosPr

Josef, keď to tak čítam, tak sa cítim žijete v krajine zázrakov, u a to tak nie je od r. 2010. Osádzal som tohoto roku 2 roje, zo začiatku to bolo ako tak,. ale v obidvoch prípadoch v 7. mesiaci nemali nič ani v plodisku ani v medníku, pretože na od rozdiel od vás, bola v okolí včelnice vyprahnutá krajina, bez akejkoľvek "nabídky" nektáru a peľu. Preto som musel celú včelnicu kŕmiť.

Na včelnici mám už 7-8 rokov klát osadený roj, dovolím mu nosiť koľko sa mu ráči (a nič mu nekradnem), navyše mu každú jeseň podám zásoby a píšem ako fakt. Tak prečo by si roje dokázali doniesť toľko, aby tú zimu prežili? V okolí včelnice má hlboké dubové lesy, často chodím do nich na huby, ale ešte som za 30 rokov ako tu bývam s rojom nestretol.

Oči mám otvorené, pretože každý včelár by sa rád s rojom v lese stretol. Takže divých včelstiev v lese nie je toľko ako to vy vykresľujete. Skutočnosť môže byť aj iná, čo nepotvrdzuje teóriu sekundárneho zamorenia našich včelstiev, nemusí byť z nich, ale skôr pôvod zvýšeného počtu klieštikov v úľoch, je príčina v nedostatočnom ošetrení svojich vlastných včiel npr. spoliehanie sa na KM, ktorá nie je až tak spoľahlivá, no to sú len moje skúsenoti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132) (59133)

"Ps:pr.Palo,predstavte si,ze vytvorite 3 ramkovy oddelek a aniz ho budete krmit,diky nabidce prirody se Vam rozroste na vcelstvo a pokud mu v srpnu neseberete 20 kilo medu,nemusite krmit na zimu.Nebo usadite roj na 11 mezisten a za 14 dnu je tak zapraskany medem,ze nema matka,kde klast? Tak jak si potom roj v prirode nemuze opatrit zasoby,zvlast kdyz konci driv s plodovanim a nikdo mu zasoby nekrade???JosPr"


Přesně tohle jsem měl na mysli. U nás je toto tak jednou za 3 ? roky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131) (59132)

Ps:pr.Palo,predstavte si,ze vytvorite 3 ramkovy oddelek a aniz ho budete krmit,diky nabidce prirody se Vam rozroste na vcelstvo a pokud mu v srpnu neseberete 20 kilo medu,nemusite krmit na zimu.Nebo usadite roj na 11 mezisten a za 14 dnu je tak zapraskany medem,ze nema matka,kde klast? Tak jak si potom roj v prirode nemuze opatrit zasoby,zvlast kdyz konci driv s plodovanim a nikdo mu zasoby nekrade???JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 28. 10. 2012
Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129) (59131)

Netusim na jake agrarni pousti to pr.Pala bydli,na u nas maji roje a roje z roju nabidku dutin jak v realitce a o nejake nesnusce v lete se uz neda mluvit vubec.Hektary ostruzin,malin,vrbek,konopacu a lesni burene dokazi zasobit roje bohate.Lesni komplexy rozervane zleby potoku s loukami,ktere se nekosi,skalnate strane s velkym prevysenim,ktere se netezi a nesazi.V "kulturni"krajine bych nezil ani ja,ne tak vcely...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 28. 10. 2012
Dutiny pro roje Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127) (59129)

Dutiny pro roje v běžných produkčních lesích budou velice zřídka, protože tyto stromy se obvykle vykácí dříve než se dutiny vytvoří.
Výjimku by snad mohly tvořit smrky v mládí napadené václavkou,ty tvoří do cca metru od země ztluštění kmene poměrně velkého průměru, které může vyhnít a tím vytvořit slušnou dutinu. Taky jsem viděl smrk v průměru asi 30 cm,zvenku na pohled úplně normální, který měl kmen v délce 2 - 3 metrů od země úplně vyhnilý, síla stěny byla tak 2 cm dřeva a jinak volná dutina o průměru cca 25 centimetrů.
Ale v ostatních porostech, kde je sklon nekácet staré stromy kvůli jejich monumentálnosti nebo prostě proto, že to je nekvalitní porost, který se nechává, dokud ty stromy nehrozí spadnutím , podle mně bude dutin pro roje dost.

Spíš vidím jako omezení to, že ulétlý roj nestihne do zimy nabrat dostatek zásob a vychovat zimní generaci včel. Je tak zlikvidován už na začátku slídění ke konci července.
Tam ale může záležet hodně na konkrétním roku, jaká tam byla nabídka pro včely v červnu, červenci a srpnu.

Pokud byly v oblasti tyto měsíce snůškově hodně dobré, roje stihnou naplodovat zimní včely a nashromáždit zásoby. Potom může být na podzim hodně vylupování těch rojů, které to stihly napůl, ale to by nebylo tak nejhorší. Na jaře můžou být nějaké roje živé a cyklus se potom opakuje. V závislosti na snůškových podmínkách, síle roje a přemnožení varaózy potom může dojít ke kolapsu roje a tím k loupeži v případě špatného roku už v červenci kvůli nedostatku zásob. V případě lepšího roku pak může dojít k vylupování později až do podzimu, podle toho, kdy přijde kolaps kvůli přemnoženému roztoči nebo kvůli nedostatku zásob.

Takže já to vidím tak, že za prvé v běžné krajině mají úlétlé roje obvykle dost dutin k usazení. A za druhé že pokud se varaóza šíří zalétlými neléčenými roji, propuká vždycky rok nebo až dva roky po velice dobré letní snůšce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emcajemca (83.208.80.247) --- 28. 10. 2012
dadant

Příznivci včelaření v úlu Eurodadant se letos setkají na svém pravidelném každoročním srazu v Rekreačním středisku Želivka pod Sedlicí u Humpolce v okr. Pelhřimov (www.zelivka.com) ve dnech 17. - 18. listopadu 2012.

Začátek přednášek bude v sobotu 17. 11. v 9.00 hodin. Během sobotního odpoledne je v plánu krátká exkurze na místní vodní elektrárnu, návštěva včelnice Miroslava Krčila a včelařského skanzenu v Humpolci. V neděli budou přednášky jen o Eurodadantu. Pokud bude mít kdokoliv z členů příspěvek o svém včelaření, rádi ho zařadíme do programu.

Služby:

Varianta A:

Ubytování od pátku do neděle: 570,- Kč

Strava od páteční večeře po nedělní oběd: 624,- Kč

Varianta B:

Ubytování ze soboty na neděli: 340,- Kč

Strava od sobotního oběda do nedělního oběda: 540,- Kč.

Vložné 200,- Kč.

Přihlášky: cimala/=/vcelimed.cz, tel. 583 232 222, mob. 777 232 893.

Uzávěrka přihlášek: 10. 11. 2012




Srdečně zváni jsou i nečlenové Dadantklubu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 27. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127)

Příteli Holube, kde se ty málo obydlené oblasti s krutými podmínkami vyskytují a v čem se tam ta včelstva ukrývají. Kruté podmínky si já dovedu představit v tundře, nebo tajze. Tam jsou samozřejmě také mezi jiným hmyzem také včely, ale pouze samotářky. U nás těžko ulétlý roj najde vhodný ubytovací prostor, v kulturní krajině tyto včely nenaleznou zdroje sladiny, takže v pozdním létu již mají to co si donesly spotřebováno, velmi silně pochybuji, že jsou v takové síle, aby provozovaly loupež a s příchodem podzimu - chlad a mokro - jdou pod kytičky. Mohlo by se diskutovat o tom, zda takto uhynulé včelstvo neni zdrojem nákazy, protože je tam určitě nějaký plod, který chladem odumřel. rozkládá se, vzniká živná půda pro bacouchy a t.d. Nechme to probádat těm co na to mají vzdělání a podmínky. S tím rojením je to samozřejmě nadsázka. Rýpnul jsem si jen proto, že když je na toto téma diskuse, tak nikdo nemá, nebo neměl léta roj a těm co se to rojí se předhazuje, že jsou to včelařští nepoučitelní amatéři, ne-li přímo debilové. Příroda má obrovskou moc ve směru rozmnožování, jen my lidé si stále něco namlouváme a máme snahu ji dirigovat.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.50.2) --- 27. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127)

Nejde srovnávat nesrovnatelné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 27. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122)

Příteli Holube, kde se ta volně žijící a kolabující včelstva berou? Dnes volně žijící včely o vhodný bejvák nezakopnou, takže je tady téměř nula včelstev. Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme. Já si osobně myslím, že ještě nikdo nevybádal, proč se tak děje. Dokud se situace výrazně nezlepší, tak si budu stále myslet, že se tady okolo toho jen "chytře" debatuje. Ještě tady nikdo nepředložil údaje z mnohaletého výzkumu na několika stech včelstvech v různých podmínkách.

J.P.

Příteli J.P.
Tím chcete říci, že bez vás (tím myslím obecně všechny včelaře) by včala vyhynula. Já si myslím, že ne. Výmluvný je např. ten fakt, že v některých neobydlených a oblastech bez včelařů včely navzdory krutým podmínkám žijí.
Nerojivá včelstva sama o sobě, bez odpovídající péče, jsou iluzí. Výmluvou u těch výjimek, co značí matky, jsou tiché výměny, já tomu říkám "tiché rojení" :-)
Těch "tvrdě rojení bránících" včelařů je statisticky velmi poskrovnu. To se i na včelařských fórech ozývá argumentace "a co bych s těmi oddělky dělal?, kam bych je dával?"
Přiznejme si, že úroveň včelaření je žalostná a stát, kraje podporují nové majitele včelstev, tedy tu bídu, aniž by proti tomu adekvátně podpořily vzdělávání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (91.239.236.109) --- 27. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122)

J.P. : Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme.
Co se týká rojů s vámi vůbec nesouhlasím
Neumím odhadnout počet rojů za rok ale jedná se o tisíce až desetitisíce.
Masm zkušenost že mi volal syn že mu visí na zahradě sousedův roj že mu o něm říkal a soused že řekl že není jeho že se mu rojily včera a uletěly do lesa. Druhý den jsem přišel v okamžiku když se zvedaly že odletí a také odletěly. v ten samý okamžik se sousedovy rojily další včely a byly ve vzduchu, sedly si pak u nej (nechal je tam do druheho dne až odletěly)
Ale to není vše v tom okamžiku kdy vzlétly oba roje přez ně a částečně skrz ně přželetěl roj cizí, třetí.
Jen mi dalo potíž uvědomit si že včely se v roji tří rojů bezpečně orientovaly a sedly nebo letěly přesně kam které ctěly.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110) (59112) (59113) (59114) (59116) (59124)

Vážený příteli číslo , ke starým příspěvkům se nevracím. Pokud něčemu nerozumíš tak to ocituj nebo vlož celý původní příspěvek. Na léčení varoázy není co měnit a principy se kterých vycházejí jsou dané samými brouky a včelami a z toho je nutné vycházet.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;
>        vcely_identify <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 18:43:06
> ----------------------------------------
> příteli Menšíku, přečti si co jsi napsal před deseti dny.
>
> J.P.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; vcely_identify (193.179.175.210) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110) (59112) (59113) (59114) (59116)

příteli Menšíku, přečti si co jsi napsal před deseti dny.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.15.64) --- 26. 10. 2012
Re: Varoaza, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59119) (59120)

Počítám často, několik let a pořád v tom nevidím nic zásadního od čeho se odrazit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095)

Příteli Holube, kde se ta volně žijící a kolabující včelstva berou? Dnes volně žijící včely o vhodný bejvák nezakopnou, takže je tady téměř nula včelstev. Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme. Já si osobně myslím, že ještě nikdo nevybádal, proč se tak děje. Dokud se situace výrazně nezlepší, tak si budu stále myslet, že se tady okolo toho jen "chytře" debatuje. Ještě tady nikdo nepředložil údaje z mnohaletého výzkumu na několika stech včelstvech v různých podmínkách.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav H. (85.70.25.139) --- 26. 10. 2012
Re: Evropské dotace. (59108)

Dle informace na ČSV v Praze do týdne budou rozesílat rozhodnutí o přiznání dotace na technickou pomoc,letos výše dotace vychází na 42,55 %

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59119)

Dne Friday 26 of October 2012 15:44:06 A.Tur?áni napsal(a):
> ú predsa len kultivovanejšie lesy, tak odletené roje
> majú predsa len menšiu možnosť si adoptovať nejakú vhodnú dutinu.Preto si
> myslím, že nejaké spady bielych roztočov na dne úľa môžu mať pôvod väčšieho
> napadnutia plodu klieštikom.

zato treba u nas mame hodne dutych kamenych zdi, nektere chranene jako
kulturni pamatka, nebo zazdene vyklenky, kde je jim dobre.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104)

Svetlých roztočov na podložke som sledoval sledoval niekoľko rokov a hľadal som príčinu prečo je to tak. V tom čase som v úľovom dne celoplošnú sieť, takže na podložke sa zachovalo všetko, čo cez ňu prepadlo. Okrem svetlých roztočov som na podložke nachádzal i svetlé nožičky včelích imág.

Preto som príčinu hľadal na plástoch s plodom, kde som našiel čerstvé odstraňovanie plodu včelami. V otvorených bunkách sa mi nepodarilo vidieť ani dobre vyvinutého ani svetlého klieštika, ale museli tam byť, no boli včelami vyhodený alebo sa samičky presunuli na včely.

Takže príčina padanie bielych klieštikov môže byť aj inde, ako v rabovaní včiel vo voľne žijúcich včiel. Ja bývam na okraji lesa, ktorého rozloha je obrovská, ale aby som našiel v strome čo i len jediný uletený roj som sa nestretol. U vás sú predsa len kultivovanejšie lesy, tak odletené roje majú predsa len menšiu možnosť si adoptovať nejakú vhodnú dutinu.Preto si myslím, že nejaké spady bielych roztočov na dne úľa môžu mať pôvod väčšieho napadnutia plodu klieštikom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (213.168.161.13) --- 26. 10. 2012
Re: Evropské dotace. (59108) (59115)

Technická pomoc nevím. Racionalizace kočování se krátilo cca na 85%, tj. asi 42% z celkové ceny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110) (59112) (59113) (59114) (59116)

Když se na to podívám z jiného úhlu pohledu, je pro mne současná metidika potírání škůdce svým způsobem výhodná. Jednou za pět let zkrachují všichni škůdci včelaření, protože příroda je přeci jenom moudřejší no, a kdo ví, zda to není záměrem současných výzkumníků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110) (59112) (59113) (59114)

Nevím co je na tom nejasného spočítali vývojovou křivku a z ní odvodili pravděpodobnost účinného zásahu.
z toho pak odvodili kdy a jak. stálým následným výzkumem se to pak upřesňuje a vylepšuje.
Nikdy jsem, ale nenapsal, že již to jiní vyřešili. dnes se akorát tak mění přípravky, avšak s těmi temíny to platí stále a i v jednotlivých obcích mohou být různé což závisí nad nadmořské výšce, poloze včelnice, snůškovými podmínkami, skladbou flóry a tak podobně.
A jak píšeš, je na každém, aby si to ohlídal včelař sám. Tady mu ale nepomůže jen počítání brouků, ale hlavně znalost podmínek daného místa a vývojový stav včelstev. V neposlední řadě je také nutné znát jak probíhá cyklus i u kleštíka jako celku. z toho se pak odvozuje kritická doba pro včelstvo a zahajuje léčba. Když se pak spolehneme na počítání, tak již je nejspíš pozdě. A už vůbec nefugiují nějaké komise, kdy včelařům do úlů dávkují léčiva podle nějakého stanoveného mustru, nebo rozdávají varidor v učené dni po kapkách. V těchto hloupostech se pak musí hledat původ neúspěchu.
Základem je jedině, období výchovy zimní generace, včasné podchycení doby kdy nasadit preventivní léčbu a je úplně jedno jestli je to ten či onen gabon nebo ta či ona kyselina. všechny ostatní jsou již jen takovým doladěním úspěšné preventivní léčby. Tím se rozumí, stav neohrožující vývoj včelstva. Léčit důsledky tady nejde.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 11:04:24
> ----------------------------------------
> No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je
> zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s
> přesností + - moc.
>
> Pepan
>
> ---------
>
> Pak ti nerozumím, říkáš že to spočítali jiní, pak že to nemůže platit, že
> je to zemědělství.
>
> Takže nakonec to je na každém, aby si to ohlídal sám a když je o tom
> hlídání tady řeč, tak píšeš, že to nemá cenu.
> Že už to jiní vyřešili.
>
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (85.71.174.169) --- 26. 10. 2012
Re: Evropské dotace. (59108)

Také jsem se pak tom pídil a dostala se mi následující odpověď:

Dobrý den,
čekáme na Rozhodnutí a na finanční prostředky od SZIFu.
Pak půjdou na jednotlivé žadatele dopisy a dotace na čú,
Které jste uvedl v požadavku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110) (59112) (59113)

No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s přesností + - moc.

Pepan

---------

Pak ti nerozumím, říkáš že to spočítali jiní, pak že to nemůže platit, že je to zemědělství.

Takže nakonec to je na každém, aby si to ohlídal sám a když je o tom hlídání tady řeč, tak píšeš, že to nemá cenu.
Že už to jiní vyřešili.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110) (59112)

No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s přesností + - moc.To není šroubek kterých ti automat naseká statísíce, pokud bude mít z čehos přesností 0,001. V tom výzkumu pak jde jen o to to malinko vylepšit a nebo potvrdit stálou účinnost v dříve uvedeném průměru.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 10:36:46
> ----------------------------------------
> Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci
>
> --------
>
> Kteří výzkumníci?
>
> A co objevili?
>
> Asi jim to taky nesedí, když pořád počítají a zkoumají.
>
> Včetně VÚD DOL - například smyv roztočů na včelách v posledních letech.
> Proč by to dělali, když by si to spočítali pomocí jednoduché rovnice?
>
> A už vůbec by se nedalo vysvětlit proč má ta rovnice každý rok jiné
> výsledky a každý pátý obzvlášť vysoký.
>
> :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110)

Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci

--------

Kteří výzkumníci?

A co objevili?

Asi jim to taky nesedí, když pořád počítají a zkoumají.

Včetně VÚD DOL - například smyv roztočů na včelách v posledních letech.
Proč by to dělali, když by si to spočítali pomocí jednoduché rovnice?

A už vůbec by se nedalo vysvětlit proč má ta rovnice každý rok jiné výsledky a každý pátý obzvlášť vysoký.

:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 26. 10. 2012
Čínská konkurence

Čínská konkurence
http://www.novinky.cz/cestovani/282586-zlute-kvety-repky-olejky-zaplavily-cinska-udoli.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107)

To počítání ve své podstatě nemá smysl pokud se budete držet vývojových cyklů. Stejně v podstatě dospějete do stejného bodu jen s větší pracností. Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci a právě podle těch výpočtů byly nastaveny dnešní postupy. Netěšte se, že objevíte ameriku.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 22:26:09
> ----------------------------------------
> Tak dobře. Budeme pak počítat ty "samečky". Těch by mělo v průběhu sezóny
> přibývat úměrně s aktuální populací roztočů ve včelstvu. To by bylo to
> nejpřesnější sledování. Bohužel tomu tak není.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59106)

V podstatě oba použil jsem i zbytk z loňska kdy se u nás 2 roky používal 90 a letos znova 92. který se zase bude používat několik let. Rozdíl ve spadu po nich nebyl žádný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 22:10:19
> ----------------------------------------
> Pepane prosímtě. Trochu obšírněji, jaký to byl Gabon co jsi potom ztvrzoval
> fumigací? Jinak VM přesně takto funguje. Vícedenní spad se samozřejmě
> rozpočítává na dny, není nutné denně chodit kolem stanoviště a jsem rád, že
> jsi ho v podstatě také provedl. Teď mne jen zajímá ten Gabon byl to PF nebo
> PA?._gp_
>
>
> .....
> /činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
> Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu
> nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14
> dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM
> jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi
> včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten
> rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho
> nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp
> > Předmět: Re: Varo?za,
> > Datum: 25.10.2012 09:07:54
> > ----------------------------------------
> > Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> > .........
> > (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> > Re: Varo?za, (59089) (59091)
> >
> > Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> > důvod.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (91.235.183.14) --- 26. 10. 2012
Evropské dotace.

Přátelé, nevíte již někdo, jak to letos vypadá s dotacemi dle nařízení č. 197/2005, především v oddíle 4 - technická pomoc?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104)

Tak dobře. Budeme pak počítat ty "samečky". Těch by mělo v průběhu sezóny přibývat úměrně s aktuální populací roztočů ve včelstvu. To by bylo to nejpřesnější sledování. Bohužel tomu tak není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094)

Pepane prosímtě. Trochu obšírněji, jaký to byl Gabon co jsi potom ztvrzoval fumigací? Jinak VM přesně takto funguje. Vícedenní spad se samozřejmě rozpočítává na dny, není nutné denně chodit kolem stanoviště a jsem rád, že jsi ho v podstatě také provedl. Teď mne jen zajímá ten Gabon byl to PF nebo PA?._gp_


......
/činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14 dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 09:07:54
> ----------------------------------------
> Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> .........
> (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> Re: Varo?za, (59089) (59091)
>
> Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> důvod.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104)

Tak pozor.Samečka já bez lupy ani nenajdu, brýle mi nestačí. Asi to bude tím, že je pro mě miniaturní.Neoplozená samička je ale stejně velká,jako oplozená. Ale světlá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103)

Tak pozor! Ti údajně nevyvinutí světlí roztoči jsou samečci kteří již splnili svoji povinnost a umřeli. Oplodněné samičky pak zase položí první vajíčko samčí a další jsou samičí Samečci pak ještě v buňce oplodní samičky a umřou. světlí jsou proto, že se u nich nevyvíjí chitinová vrstva protože ji při svém několika denním životě nepotřebují.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 20:11:20
> ----------------------------------------
> Pokud by se roztoč činil i na jaře, byl by odpovídající spad světlých
> nevyvinutých jedinců. To ale nenastává. Ústup populačního vrcholu včelí
> populace doprovázený přerušeným plodováním, nízkou či žádnou snůškou je
> předzvěstí prvních vyloupených volně žijících včelstev (většinou těch po
> vyrojení) často i těch "volně u včelařů žijících". To je pak ten strmý
> efekt.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101)

Pokud by se roztoč činil i na jaře, byl by odpovídající spad světlých nevyvinutých jedinců. To ale nenastává. Ústup populačního vrcholu včelí populace doprovázený přerušeným plodováním, nízkou či žádnou snůškou je předzvěstí prvních vyloupených volně žijících včelstev (většinou těch po vyrojení) často i těch "volně u včelařů žijících". To je pak ten strmý efekt.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101)

"cim silnejsi vcelstvo,tim lip pro klestika" a taky pro vcely! Cim vic plodu,tim vetsi sance,ze se narodi vic "neocumlanych"zdravych zimnich vcel nez tam,kde je tak malo plodu,ze ho klestik skoro vsechen napadne a pocucha zimni generaci...Po 1.varidolu spokojenost,par desitek spadlych roztocu znaci dobrou ucinnost gabonu PF 90.Osobne povazuju za rozumnejsi gabony prostridat a pak rok vynechat,a pouzit KM,aby si klestik odpocal od gabonu a nezvykal si na ne...Je celkem zvlastni,ze u nas nepredstavovala varoa nikdy nejaky zavazny problem a jinde kolabuji vcelstva uz na podzim...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100)

Ten jarní pomalý nárust odpovídá populační křivce roztoče ale protože má před sebou ještě víc jak polovinu života tak to na denní spadu není znát.
Ten prudký nárust v červenci zase souvisí s rozdílností populačních křivek hostiele a škůdce. u včel poulační křivka klesá a u kleštíka stále roste. To pak svádí k té doměnce o invazi z venčí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 13:52:46
> ----------------------------------------
> Proč tedy v oblastech po kolapsech a totálním vyvraždění jsou celý rok
> spady do jedničky (tedy jsou tam, ve včelstvech) a na konci spady po
> fumigaci do 50? Tam by bezpečně včelstva příští sezónu přežila.
> Proč je na jaře nárůst roztočů ve včelstvu tak pomalý, když je v něm
> nejvíce trubčího plodu a proč je nárůst populace roztočů tak vysoký v
> červenci a srpnu, kdy ve včelstvu prakticky není trubčí plod?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096)

Proč tedy v oblastech po kolapsech a totálním vyvraždění jsou celý rok spady do jedničky (tedy jsou tam, ve včelstvech) a na konci spady po fumigaci do 50? Tam by bezpečně včelstva příští sezónu přežila.
Proč je na jaře nárůst roztočů ve včelstvu tak pomalý, když je v něm nejvíce trubčího plodu a proč je nárůst populace roztočů tak vysoký v červenci a srpnu, kdy ve včelstvu prakticky není trubčí plod?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59098)

uvádí se na trubcích až 5 samiček To je právě ta situace která mnohé svádí k myšlence že trubci jsou pastí na VD, ale pravdou je že jsou množárnou. Proto jsem uvedl ty 4.. Ta samička má opravdu jen 3 rep. cykly a však dále pokračují její dcery. To máš pak 3 dcery + matka = 4. Proto jsem také uvedl, že ta teorie díky Bohu nefunguje tak docela. Ale líbí se mi ten příměr, že Každá včela tak může mít svého Váňu :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 13:05:10
> ----------------------------------------
> Trochu nerozumím té první generaci se 4 potomky. Myslím, že při příznivé
> konstelaci,tam budou jen dvě plodné samičky.
> Včely mají sice 7 reprodukčních období do gabonů, ale samička Vd jen 3
> reprodukční cykly a spíš míň. A navíc, jde jen 70% úpěšnost reprodukce.
> Navíc z těch 10 přeživšich zimu, budou plodne tak dvě-tři. To zimní období
> jim taky moc neprospívá.Takže teorie nebude tak katastrofická, přesto tam v
> srpnu může být "Váňů džokejů" na kolaps včelstva.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096)

Trochu nerozumím té první generaci se 4 potomky. Myslím, že při příznivé konstelaci,tam budou jen dvě plodné samičky.
Včely mají sice 7 reprodukčních období do gabonů, ale samička Vd jen 3 reprodukční cykly a spíš míň. A navíc, jde jen 70% úpěšnost reprodukce.
Navíc z těch 10 přeživšich zimu, budou plodne tak dvě-tři. To zimní období jim taky moc neprospívá.Takže teorie nebude tak katastrofická, přesto tam v srpnu může být "Váňů džokejů" na kolaps včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.179.78.90) --- 25. 10. 2012
GM v medu jako na přírodní produkt

http://www.hof-bischof.at/Zeitungsartikel.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095)

1) žádné léčivo není 100% účinné Kdyby tam zůstalo 1% Při počítaných spadech 1000 roztočů ti jich tam zústolo 10.
2) matky začínají klást koncem ledna
3) v 1 generaci může mít VD 4 potomky, samičky v jedné buňce
4) těch generací mají včely cca 7 do konce července
5) počet I g. 10 * 4 = 400; II g. 400 * 4 = 1600; III g. 1600 * 4 = 1600 * 4 = 6400 * 4 = 20600
Teoreticky by v konci cyklu připadal 1 roztoč na 1 včelu než nasadíme gabon Chvála Bohu se mu to tak nedaří, pokud k tomu nemá podmínky. Tou podmínkou pak nejspíše může být včelařovo stanoviště. Nakonec by asi mohlo platit, Čím horší stanoviště a včelař - tím horší pro kleštíky. Nebo. Čím mohutnější včelstvo - tím líp pro kleštíka.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 11:10:56
> ----------------------------------------
> """"Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím."""
> Kdyby nebyla invaze, stačilo by ošetřovat jednou za dva roky s velkou
> rezervou. U normálních včelstev, biologická reprodukce roztoče       neumožňuje
> přemnožení v kratším čase. Kolaps by přišel nejdříve třetím rokem. A my ty
> kolapsy máme každým čtvrtým rokem i přesto, že ošetřujeme celý rok a v zimě
> na nulu.
> Je tady tedy něco špatně. Buď tu máme dramaticky mizerný chovný materiál,
> nebo to způsobuje invaze z početných kolabujících volně žijících včelstev,
> nebo obojí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094)

""""Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím."""
Kdyby nebyla invaze, stačilo by ošetřovat jednou za dva roky s velkou rezervou. U normálních včelstev, biologická reprodukce roztoče neumožňuje přemnožení v kratším čase. Kolaps by přišel nejdříve třetím rokem. A my ty kolapsy máme každým čtvrtým rokem i přesto, že ošetřujeme celý rok a v zimě na nulu.
Je tady tedy něco špatně. Buď tu máme dramaticky mizerný chovný materiál, nebo to způsobuje invaze z početných kolabujících volně žijících včelstev, nebo obojí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76160 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 59095 do č. 59155)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu