Archiv Včelařské konference

To je slovensky angrešt.
Pavel
>
> Prosím Vás co je to za rostlinu-keř-strom ta srstka?Moc díky.
>

Dalo by se do určité míry říct, že izolace úlu není v zimě proti chladu, ale
naopak proti předčasnému teplu.

R. Polášek

V podstatě dobrý pokus o závěr celého nekonečného tématu o uteplení stěn úlů. Zajímaly by mne ještě názory ze stejného pohledu na zimování a časný jarní rozvoj v případě umístění úlů ve včelíně nebo kočovném voze. Zde by v případě neuteplených úlů měly být účinky působení slunce výrazně utlumeny, takže v tomto případě by teoreticky mezi uteplenými a neuteplenými úly neměl být podstatný rozdíl. Jaký je názor Váš i ostatních účastníků diskuse?
Jen pro zajímavost, když jsem cca před dvěma lety přecházel na neuteplené nástavkové úly umístěné ve včelíně, konzultoval jsem problematiku s Doc.Ptáčkem a bylo mi kvůli jarnímu rozvoji doporučeno volit uteplené úly.

S přátelským pozdravem všem

Myslím, že to co sežerou se proto tomu, že uvolní létavku - možná i víc než
jednu létavku, která donese několikanásobně víc, než ten trubec sežere
mnohanásobně vyplatí. To je dávno dokázané. Četl jsem na tohle téma někde
článek. Trubec funguje v buňce jako proteinová konzerva a na plástu jako
topení.

Je ale fakt, že se mi zdá ještě moc brzo si je v březnu pěstovat.

Ikdyž! Vývoj trubce trvá víc než měsíc. Když počítám, za jak dlouho dospěje
do říjné zralosti?? A v květnu už je chov matek v plném proudu, tak to zase
až tak brzo není. Dospívají dýl než matky, takže !! Kdo oplodní matku v
půlce května? Kdy je položené vajíčko takového trubce???

Hezký den.
Arne

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 7:03 PM
Subject: Re: trubčí plásty 5513


Velmi dobrý názor, že by trubci fungovali jako topení?
Vždyť oni mě užírají zásoby či med není to škoda?To je jako krmit od půlky
července vždyť to ty včely sežerou ještě než bude zima.

1) Jak byla ta včelstva silná? Oddělky s hrstkou včel, nebo silná včelstva?
2) Jakou měli míru? (podle mě v 39x24 nezimují moc silná včelstva)
3) Jak by to eventuálně dopadlo, kdyby ty úly nebyly zastíněné.
4) Měla včelstva zateplená stejně zanesené zásoby melicitózou, nebo ne?

Možná, že je v tom ještě spousta dalších náhodných proměnných, které při
tomhle vytržení z kontextu nejsou zřejmé ... myslím, že to nemá, žádnou
vypovídací hodnotu.
Výsledky můžou být jen podnětem k řadě neseriózních doměnek co skutečně
způsobilo větší mortalitu v tenkostěnných úlech.

Hezký den.
Arne

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2004 11:27 PM
Subject: Re: Jak to bylo v kritické zimě 2002-2003


Vidím to jako zárodek další části nesmrtelné diskuze mezi příznivci
uteplených a neuteplených úlů.

Já si myslím, že některý rok je prostě počasí vhodnější pro uteplené úly,
jiný pro neuteplené. Včelstvům v neuteplených vyhovuje, když je v zimě stále
chladné počasí a mrzne, pak se to zlomí a nadále je teplo a včely mohou
plodovat. Včelstvům v uteplených úlech vyhovuje více než v neuteplených,
když je zima mírná a teplota kolísá kolem nuly.

Taky záleží na stanovišti. Na nějakém větším prudčím svahu obráceném k jihu
stačí, když je pár dní jinak mrazivý, ale slunečný den. Sníh je pryč, půda
se ohřívá sluncem a je tam až 20 st. C. Jednostěnný úl je prohřátý sluncem a
včely létají ven o několik dní dříve než z izolovaného. Z toho izolovaného
už třeba prolet stihnout nemusí, počasí se změní. Na takové stanoviště se
hodí lépe jednostěnný úl.
Pod svahem, nebo na rovině je v tuto dobu ještě sněhová pokrývka a teploty i
ve dne kolem nuly, ale stěny jednostěnného úlu jsou taky vyhřáty sluncem.
Včely vylétají na sníh a snaží se plodovat, ale za těchto teplot dostanou
zabrat. Včely v izolovaném úlu tyto slunečné mrazivé dny nezaregistrují a
vylétají až při větším a skutečném oteplení. Tam se hodí lépe izolovaný úl.
Je to přirozeně jen velice hrubé zjednodušení, potřebuje to tak asi záznam
teplot zhruba od ledna do počátku dubna po cca hodinách, a to venkovního
prostředí, povrchu půdy, vnější čelní stěny úlu, vnitřní čelní stěny úlu a
několik měřicích bodů uvnitř úlu, které by dokumentovaly polohu a velikost
zimního chumáče a v předjaří polohu a velikost plodu, a to pro dostatečně
velké množství uteplených i jednostěnných úlů. Pak by sa asi dalo říct, že
zrovna v tomto roce bylo počasí naurčitém stanovišti vhodnější pro
neuteplený, nebo naopak uteplený úl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2004 9:50 AM
Subject: Jak to bylo v kritické zimě 2002-2003


> ..Na vysokých ztrátách se podílel vliv vyšších venkovních teplot na
> vnitřní prostředí v úlech...
> Na jížním svahu,kde byly přední strany úlů značně osluněny,činil úhyn
> 80-90% včelstev.
> ..V úlech z prken o síle 25-35mm i přes poměrně dobře zastíněná stanoviště
> úhyn kolem 50%.
> Dobře přežila včelstva v kočovných vozech umístněných ve stínu a na
> dalších zastíněných stanovištích,úhyny do 10%.
> Velmi dobře dobře též přezimovala včelstva v mrazivých kotlinách.
> ..pro včely jsou příznivější úly zateplené.Nikoliv proto,že by chránily
> včelstvo před chladem,ale proto že brání výkyvům v teplotě vnitřního
> prostředí...
>
> poznatky z počtu více než 250včelstev Jiří Výborný Herales Včelařství
> 2004/3/77
>
>
> Včelařství 2003/6/127
> Tragedie na severní Moravě.Těmito slovy kodnotili moravští členové UVčSV
na
> jeho zasedání...největší ztráty měly postihnout včelaře z okresu Opava,až
> 70%.To představzje deset tisíc včelstev.
>
> Včelařství 2003/9/216
> ..podle celorepublikového průměru podlehlo jen 23,48%včelstev.To je oproti
> některým předpokladům 40/50% mémě.
> Nejhůře dopadly okresy:Most 42%,Zlin 41%,Opava 38%,Sokolov 37%,Havlíčkův
> Brod 37%,
> Kraje: Vysočina 32%,Olomouc 28%,Zlin 28%
>
> Děkujeme za pomoc Včelařství 2004/3/57
> OVčSV Opava poslal zemědělskému výboru Poslanecké sněmovny faxové
> sdělení:Vážení poslanci,přijměte,prosim,reakci občanů-včelařů....stran
> pochopení a následného prosazení pomoci....Ustřední heslo posledního
sjezdu
> čSV znělo:Med můžeme dovést-opylování však nikoliv!!Konstatujeme,že při
> naplnování tohoto hesla,vzhledem k vzniklé situaci,si zejména uvědomujeme
> váš mimořádný přístup a podporu ocenujeme....
>
> v dobrém franta

Dne úterý 30 březen 2004 09:51 Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

>
> Je ale fakt, že se mi zdá ještě moc brzo si je v březnu pěstovat.

DD,

Jak jsem psal asi pred tydnem, mel jsem jeden oddelek, ktery mel 5 plastu
39x24 plne zakladenych, bylo to v ule petiletka, kde za okenkem staveji
trubcinu, loni byla zanesena medem, tak jsem ji tam nechal, ted na jare med
vybraly a pred tim tydnem uz byla cela zakladena ( i s larvickama az 1 cm
velkyma ). Asi jde o stupen rozvoje vcel a jejich sile.


Honza

"Ale o to více toho sežere"
anad bys jim tu trochu nezáviděl , nebuď tak lakomý a budeš o to bohatší. To
mne učíl můj děda.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2004 11:11 AM
Subject: Re: trub?? pl?sty 5513


> :>- jeden trubec "vyrobí" v úlu více tepelné energie než jedna dělnice. A
> tím uvolní dělnice z úlu pro snůšku.
>
> Ale o to více toho sežere.
>
> :>- přítomnost trubců má pozitivní vliv na práci dělnic. Jsou čilejší a
> udělají více medu. Bylo to prokázáno srovnávacími testy.
>
> Tomu věřím, ženský jsou taky doma pracovitější, když je povzbuzujeme.
> Co se týká trubců, tak bez velkých výzkumů bych jejich počet nechal na
> včelách. Regulace počtu samců je nepřirozená s malou výjímkou slepičáren.
> Jiná otázka je omezování roztočů likvidací trubčiny. To nevím, co je
dobře.
>
>

TO JE ONO, z tohoto je jasně vidět jak se vyrácí z povědomí úcta úcta ke
všemu živému.

Pepan

----- Original Message -----
From: "pavel" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2004 11:20 AM
Subject: Re: trubčí plásty 5513 off topic


> >
> > Ale o to více toho sežere.
> >
>
>
> Přátelé, vždy když čtu že včely "žerou" tak mi tak nějak zatrne.
>
> Za mých mladých let bývalo, že lidé jedli a umírali,
> zvířata žrala a chcípla, nebo pošla.
>
> Včely měly vyjímku, stejně jako lidé se krmily, jedly a umíraly.
>
> Když čtu že někomu chcíply včely, je mi mdlo.
>
> Zkusme tu tradici udržet.
>
> Zdraví PP
>
>
>
>

Nebuď tak nenažraný, možná budeš mít víc.

pepan

----- Original Message -----
From: "J.Hork?" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 7:03 PM
Subject: Re: trub?? pl?sty 5513


> Velmi dobrý názor, že by trubci fungovali jako topení?
> Vždyť oni mě užírají zásoby či med není to škoda?To je jako krmit od půlky
> července vždyť to ty včely sežerou ještě než bude zima.
>

Nové články:
===========

Kalendárium - duben:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004033001

S pozdravem
redakce

Pan Krejčí (Ivanovice u Brna) prodá včelstva i s úly - nástavkové, uteplené, Fa. Povčo,, po 11 rámcích 39 x 24 v nástavku. Telefon: 607775746.
VP

dobry den,chcem sa spytat vcelarov ake maju nazory a skusenosti s pouzivanim plastovych nadob na med.Rocne mi vcielky prinesu okolo 1500kg medu,bezprob.ho predam doma.Pouzivam hlinikove kanvy,akym sposobom ma mozu skontrolovat po ich zakazani?Na slovensku je to zevraj otazka casu kedy budu zakazane-aka je situacia v cehach?
dakujem,s pozdravom milan.

skontrolovat ta nemozu nijako. Toto bububu robia ludia, ktory sa snazia
predat plastove nadoby. Predpokladam, ze za takych 5 - 10 rokov budu robit
podobne bububu, ked nas budu chciet donutit vymenit plastove za antikorove.
Aj na mna to skusal nakupca systemom. " Z hlinikovych koniev uz
nevykupujem, len z umelohmotnych " Pritom nakupca to aj tak prelieva do
sudov. Sud na med nastriekany potravinarskym lakom stoji 450,- Sk.
Moj nazor: Na predaj doma staci kupit jednu, ci dve antikorove nadoby z
ktorych sa plni do poharov.
Zakaznik / pripadne hygienik ak nahodou pride / vidi - parada plni sa z
antikorovej nadoby.
A z coho sa to leje do tych anikorovych uz nikoho nic.

P.S. Nikdy by som nevymenil pouzitelnu hlinikovu konvu za bezcennu
umelohmotnu.

Matej




milan podolan
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: nadoby na med
31.03.2004
14:40
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






dobry den,chcem sa spytat vcelarov ake maju nazory a skusenosti s
pouzivanim plastovych nadob na med.Rocne mi vcielky prinesu okolo 1500kg
medu,bezprob.ho predam doma.Pouzivam hlinikove kanvy,akym sposobom ma mozu
skontrolovat po ich zakazani?Na slovensku je to zevraj otazka casu kedy
budu zakazane-aka je situacia v cehach?
dakujem,s pozdravom milan.

XIV. konferencia zlepsovatelov a vynálezcov vo vcelárstve sa po dohovore s
CSZ podla uverejneného clánku v casopise VCELÁR c.4, sa uskutocní v areáli
výstaviska Agrokomlex v Nitre 1.- 3.10.2004. O príprave a konkrétnych
témach, bude podaná vcas podrobná informácia.
Gabriel Komínek, Kosice

ja som to aj tak myslel,staci par nadob ktore zodpov.novym predpisom,na ukazku,a je to :-)
Dakujem.

Možná je slovensky srstka angrešt, ale český botanik tento keř pojmenuje jako "srstka angrešt".

Priatelia,

rad by som sa Vas spytal, ako vidite tohtorocnu jar. Vcely mam umiestnene na juhozapadnom Slovensku (nadm. vyska cca 220 m) a musim sa priznat, ze som sa este nedostal k jarnej prehliadke. Podla toho, ako mi vcely lietaju (podvecer) to nevyzera zle. Len z toho pocasia mam akosi strach. Obavam sa, ci nepride zase prudke oteplenie, prudky rozvoj vegetacie a vcelstva nebudu dostatocne silne, aby vyuzili znasku z repky, resp. agata.

Ako to teda vidite Vy???

Pepo

:>Len z toho pocasia mam akosi strach. Obavam sa,
:>ci nepride zase prudke oteplenie, prudky rozvoj vegetacie a
:>vcelstva nebudu dostatocne silne, aby vyuzili znasku z repky, resp. agata.
:>
:>Ako to teda vidite Vy???

Počasí se nebojím, zdá se mi optimální a i kdyby ne, musíme se s tím včely a my vyrovnat. (Ty Pepo se svojí polohou na tom budeš vždycky líp, než my) Bojím se ale toho, že včera odpoledne stříkali přípravkem Nurelle D řepku, které je kolem dokola nejmíň 50 ha.
Na http://www.inapicoltura.org/Simposio%20ICPBR/Titera.htm o tom píšou. Je to stejné svinstvo, jako Regent. Tak teď začínám přemýšlet o tom co udělám, když odpoledne najdu otrávené včely. Od pondělka lítají a nosí pyl radost pohledět.

Přeji hezký den.
Dovoluji si upozornit na nové webové stránky včelařského učiliště (SOUV-VVC, o.p.s.) v Nasavrkách.

http://www.souvnasavrky.cz

Zdraví
J.Přepechal

Este k tym nadobam,napriek tomu ze som predajcom plastovych nadob,tak bez vyhrady a uplne suhlasim s panom matejom,ziadna plast. nadoba sa hlinikovej nevyrovna.Nasa ponuka vznikla na zaklade mnohych rozhovorov so vcelarmi,ktorym sa plastove nadoby masovo vnucovane velmi nepozdavali.Navstivil som cca 18 vcelarskych schodzi,diskusie nemali konca kraja,z desiatok vcelarov sa nenasiel jediny,ktory bz pochvalil nadoby v tvare vedra(kbeliku)po 1 az 3rocnych skusenostiach boli velmi rozladeni.Nasa ponuka prisla cez oci vcelara,z hladiska praktickeho,a nie z pohladu obchodnika.Kazdy si svoj nazor urobi sam na zaklade vlastnych skusenosti.Moj nazor je taky,ze je velka skoda vyradovat hlinik.kanvy,ved v podstate med so svojim obsahom vody mozno radit k suchym potravinam,a tie s hlinikom nereaguju.Ale ak uz vyslo nariadenie,tak treba mat aspon na vyber.Mozno pozriet na: www.geocities.com/tyndo2004/nadoby
S pozdravom Slamka :-)

Dovoluji si trochu kritičtěji vystoupit proti některým tématům v konferenci a doufám, že za své názory nebudu ukřižován. Jestli někdo hledá příčiny vysokých jarních úhynů 2002/2003 v oslunění úlů na stanovišti a síle stěn tak na nic svět. nepřijde. Ztráty byly totiž způsobeny vyjíměčně silnou melecitozní snůškou a následným selháním včelařů. To je přesné popsání situace.Za úhyny může neschopnost rychle a účině reagovat na nijak vzácný přírodní úkaz běžně popsaný v každé včelařské literatuře.Myslím si,že každý, kdo má včelstva umístěna v jakýchkoli nástavkových úlech, mohl je zachránit oslabená, ale bez ůhynů. Stačí přitom tak málo.Postarat se o co nejsilnější podzimní generaci, do 15.8. mít vydatně zakrmeno a pak se jen po několika dnech zajít podívat na váhu. Chtěly včely po nás tenkrát tolik? Ale proč by to včelaři prováděli, když toto selhání bylo tak štědře zadotováno a odměněno.Takže co se úhynů týče, buďme realisté a nevymýšlejme si blbosti.
Zdraví Ruda

Dobrý den. Malá poznámka : "Selhání" včelařů je poněkud zjednodušeno a
určitě nebylo podporováno "štědrou odměnou" - o té se začalo jednat až na
jaře, kdy již bylo na podzimní zákroky tak trochu pozdě ...
S pozdravem Petr Lokvenc.

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 01, 2004 5:08 PM
Subject: Apelace na zdravý rozum.


> Dovoluji si trochu kritičtěji vystoupit proti některým tématům v
konferenci
> a doufám, že za své názory nebudu ukřižován. Jestli někdo hledá příčiny
> vysokých jarních úhynů 2002/2003 v oslunění úlů na stanovišti a síle stěn
> tak na nic svět. nepřijde. Ztráty byly totiž způsobeny vyjíměčně silnou
> melecitozní snůškou a následným selháním včelařů. To je přesné popsání
> situace.Za úhyny může neschopnost rychle a účině reagovat na nijak vzácný
> přírodní úkaz běžně popsaný v každé včelařské literatuře.Myslím si,že
> každý, kdo má včelstva umístěna v jakýchkoli nástavkových úlech, mohl je
> zachránit oslabená, ale bez ůhynů. Stačí přitom tak málo.Postarat se o co
> nejsilnější podzimní generaci, do 15.8. mít vydatně zakrmeno a pak se jen
> po několika dnech zajít podívat na váhu. Chtěly včely po nás tenkrát
> tolik? Ale proč by to včelaři prováděli, když toto selhání bylo tak štědře
> zadotováno a odměněno.Takže co se úhynů týče, buďme realisté a
nevymýšlejme
> si blbosti.
> Zdraví Ruda
>
>

----- Original Message -----
From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 01, 2004 5:08 PM
Subject: Apelace na zdravý rozum.


> Dovoluji si trochu kritičtěji vystoupit proti některým tématům v
konferenci
> a doufám, že za své názory nebudu ukřižován. Jestli někdo hledá příčiny
> vysokých jarních úhynů 2002/2003 v oslunění úlů na stanovišti a síle stěn
> tak na nic svět. nepřijde. Ztráty byly totiž způsobeny vyjíměčně silnou
> melecitozní snůškou a následným selháním včelařů. To je přesné popsání
> situace.Za úhyny může neschopnost rychle a účině reagovat na nijak vzácný
> přírodní úkaz běžně popsaný v každé včelařské literatuře.Myslím si,že
> každý, kdo má včelstva umístěna v jakýchkoli nástavkových úlech, mohl je
> zachránit oslabená, ale bez ůhynů. Stačí přitom tak málo.Postarat se o co
> nejsilnější podzimní generaci, do 15.8. mít vydatně zakrmeno a pak se jen
> po několika dnech zajít podívat na váhu. Chtěly včely po nás tenkrát
> tolik? Ale proč by to včelaři prováděli, když toto selhání bylo tak štědře
> zadotováno a odměněno.Takže co se úhynů týče, buďme realisté a
nevymýšlejme
> si blbosti.
> Zdraví Ruda
Plně se s názorem ztotožňuji. Navíc se domnívám, že v jarním úhynu včelstev
hrál významnou roli nedostatek vody v úlech. Pokud včelaři nepodali vodu
včelstvům přímo do úlu (např. prosakovacím krmítkem na vodu), včely neměly
čím ředit zásoby a uhynuly hladem na zkrystalizovaném medu. Věřím, že při
podání vody by byly ztráty menší.
Tento faktor bych řadil právě do skupiny "selhání včelaře".
Svoji domněnku nemám nijak podloženou, protože pokusy ala Smělý jsem
neprováděl.
Zdraví Franta.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.552 / Virová báze: 344 - datum vydání: 15.12.2003

správný název je pro angrešt je-česky; Meruzalka srstka, slovensky ; Rýbezla
egreš, botanicky; Ribes glossularia apatří do čeledi lomikanovitých(
Saxifragaceae)

Pepan

----- Original Message -----
From: "Petr Sedl??ek" <psedlacek/=/rybarstvi.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 31, 2004 4:15 PM
Subject: Srstka?


> Možná je slovensky srstka angrešt, ale český botanik tento keř pojmenuje
> jako "srstka angrešt".
>
>

neřešte názvosloví je to složitější než si myslíte -
další varianty ( syn. )o kterých vím já :
Ribes uva-crispa , Glossularia uva-crispa
meruzalka srstka, srstka angrešt

k čemu to je dobré ???

Pokud to opravdu někoho trápí, zjistím aktuální stav ( tj. v současnosti
(latinské mezinárodně) doporučované označení - aktuální )

podobně komplikované je to i u řady dalších druhů.







----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 31, 2004 9:46 PM
Subject: Re: Srstka?


> správný název je pro angrešt je-česky; Meruzalka srstka, slovensky ;
Rýbezla
> egreš, botanicky; Ribes glossularia apatří do čeledi lomikanovitých(
> Saxifragaceae)
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Sedl??ek" <psedlacek/=/rybarstvi.cz>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 31, 2004 4:15 PM
> Subject: Srstka?
>
>
> > Možná je slovensky srstka angrešt, ale český botanik tento keř pojmenuje
> > jako "srstka angrešt".
> >
> >
>

Vážení přátelé prosím o radu a pomoc. Potřebuji přepravit vč. vůz od Brna
sem na jih Čech (Č. Budějovice), nevíte o někom kdo má autodopravu nebo je
schopen za "malý peníz" - resp. jede třeba od Brna prázdný sem na jih a
chtěl by vytížit jízdu. Bohužel vůz asi bude mít nefunkční brzdový systém.
Za typy či konkrétní pomoc předem díky.

Marek M. (Č. Budějovice)

-----Original Message-----
From: Nezbeda Martin ( alias NezMar ) [mailto:nezmart/=/quick.cz]
Sent: Thursday, April 01, 2004 7:42 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Srstka?


neřešte názvosloví je to složitější než si myslíte -
další varianty ( syn. )o kterých vím já :
Ribes uva-crispa , Glossularia uva-crispa
meruzalka srstka, srstka angrešt

k čemu to je dobré ???

Pokud to opravdu někoho trápí, zjistím aktuální stav ( tj. v současnosti
(latinské mezinárodně) doporučované označení - aktuální )

podobně komplikované je to i u řady dalších druhů.







----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 31, 2004 9:46 PM
Subject: Re: Srstka?


> správný název je pro angrešt je-česky; Meruzalka srstka, slovensky ;
Rýbezla
> egreš, botanicky; Ribes glossularia apatří do čeledi lomikanovitých(
> Saxifragaceae)
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Sedl??ek" <psedlacek/=/rybarstvi.cz>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 31, 2004 4:15 PM
> Subject: Srstka?
>
>
> > Možná je slovensky srstka angrešt, ale český botanik tento keř pojmenuje
> > jako "srstka angrešt".
> >
> >
>

Ano přítel Hrdina mě ohalil trubčí plásty vkládám tak brzy abych měl říjné trubce na začátku května, když se mi líhnou první série matek a kdo by je oplodnil když nebudou trubci.
Chovám silná včelstva, která musím na začátku května rozdělit na kmenové včelstvo a oddělek jinak se vyrojí a na to potřebuji mladé matky tak brzy.V tuto dobu také začínám chov matek v brdských lesích.Nejdříve na konci října oddělky zase spojuji a věřte že krmením nešetřím dávám 23 - 27kg na včelstvo.Výrazy jako,že mi to ti trubci všechno sežerou jsem použil jako provokaci do této konference.Dodatečně se omlouvám,ale takové výrazy a myšlenky nejsou mezi včelaři žádnou vyjímkou ba naopak.
Trubčí plásty,které vkládám jsou loňské žemlové barvy jinak by to ani nešlo nebo myslíte, že by včely stavěly na stavebním rámku?Možná někomu ano,ale ně 20.3.prostě stavět nechtějí.Krásné teplé dny a velkou snůšku pylu všem.Horký

Přátelé když posuzujete situaci kolem úhynů proč vaše zkušenosti zobecňujete na celou republiku nebo opravdu znáte tak dobře situaci jaká byla okres po okrese?Tato melecitozní pohroma nebyla jen v ČR,ale ve všech okolních zemích na východě i na západě.Není nám některým líto,že jsme nedostali taky několikrát oněch 1300kč buďme rádi,že ČSV sehnalo nějaké peníze,pro české včelařství na víc.Ono toho od státu tolik zase nedostanem.Vždyť přínos jednoho včelstva pro společnost je ohadována na 40 000Kč.Přejme proto peníze těm kteří svá včelstva obnovila.Hodně tolerance a pochopení přeje Horký.Závist není to co by nás mělo posunout do EU

Nejedná se o závist a nepřejícnost,ale o to nazývat věci pravým jménem a všem měřit stejným metrem. Například uhynou li včelstva na řepce vinou chem. postřiků prakticky za to včelař vůbec nemůže, tak dostat se k nějakým penězům je velmi složité a povede se to jenom někomu. Na druhé straně jsou rozdávány peníze za neschopnost pohodlnost a selhání. Je to tak dobře???? Myslím si že ne. Jsou to jistě nepříjemná slova,rozhodně se nejedná o závist a nepřejícnost. Je jen potřeba si uvědomit o co tenkrát šlo a něco dělat pro to, aby tragedie přezimování r.2002/2003 se v tak ohromném rozsahu neopakovala. Můžeme toho udělat opravdu hodně jen chtít. Zdraví Ruda.

Nejedná se o závist a nepřejícnost,ale o to nazývat věci pravým jménem a všem měřit stejným metrem. Například uhynou li včelstva na řepce vinou chem. postřiků prakticky za to včelař vůbec nemůže, tak dostat se k nějakým penězům je velmi složité a povede se to jenom někomu. Na druhé straně jsou rozdávány peníze za neschopnost pohodlnost a selhání. Je to tak dobře???? Myslím si že ne. Jsou to jistě nepříjemná slova,rozhodně se nejedná o závist a nepřejícnost. Je jen potřeba si uvědomit o co tenkrát šlo a něco dělat pro to, aby tragedie přezimování r.2002/2003 se v tak ohromném rozsahu neopakovala. Můžeme toho udělat opravdu hodně jen chtít. Zdraví Ruda.

Sorry, já nechtěl aby se tady přátelé hádali, já jen netušil ani přibližně, o jaký keř se jedná.Latinské pojmenování mi netřeba, protože angrešt(srstka) mi na zahradě roste a kdyby mi někdo řekl, že mi tam roste meruzalka ,tak by mne ještě víc zmátnul, možná bych se i hádal. :-)

No to je právě to :o)!
Nemám tolik kontaktů a za 18 - 20 Kč se mi sajrajt s pánbůhví jakými
příměsemi v hypersuper marketech kupovat nechce. Tak jsem za tyhle typy
vděčný.

Apropos ... Kupoval jsem v Bille moučkový cukr asi 6 kg na medocukrové
těsto. Přitočila se ke mě nějaká paní a říkala mi, že je to děsné svinstvo,
že je to aby to nehrudkovalo samý škrob.

Takže bych byl vděčný, kdyby s těmi typy šla i reference o kvalitě.
Myslím, že není účel koupit co nejlevnější cukr, ale aby měl i patřičný
obsah toho cukru!
Nevím, co se do cukru všecko dává aby byl bílý a "rafinovaný" :o)! Ale
určitě v kile není kilo toho, co má chemický vzorec cukru :o)!
Má někdo nějaký zdroj postivého cukru za rozumný peníz?

Hezký den!
Arnošt


----- Original Message -----
From: "J.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 6:30 PM
Subject: Levný cukr


Přátelé není mi jasné proč ta debata o levném cukru budete snad na jaře
krmit aby byla pořádná snůška,takové včelaře taky pamatuji.Každý rok koncem
května až do srpna je levný cukr v různých statcích a zemědělských
podnicích za 10 KČ v tunových žocích chce to jen se ptát v správnou dobu na
správném místě.

Myslím, že kdo dělá oddělky, tak bude cukr potřebovat už v květnu.
A "kdo netvoří, ten živoří" :o)!

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 7:38 PM
Subject: levný cukr


Ta správná doba a místo mě zajímá. Hned si zajedu tunový žok koupit, ne
proto že bych teď chtěl krmit, ale mám rád rezervu,alespoň na 1 rok dopředu
a jestli někdo ví jak bude po vstupu do EU tak mu lze závidět. Teď jsou
zajímavé slevy . Od června kupovat cukr je vražda a výkupci medu s cenami
také nijak neoslňují. Daleko důležitější je však mít vysoké výnosy a pak
jsou ceny cukru bezvýznamným problémem.
Zdraví Ruda.

Zdravim,

Na pytliky s mouckovym cukrem se kdysi psalo "jako protihrudkujici latka
pouzit amylin (x) procent". Nejsem chemik-potravinar, ale ten amylin mi
pripomina nejaky modifikovany skrob. Bude tam asi vzdycky.
V krystalu asi neni potreba, ale uz jsem sem psal, ze vetsina cukru
krystalu, ktere vidim v x-marketech ma napsano "polobily cukr". Je
otazka co to presne znamena a mozna by nebylo od veci, kdyby nekdo, kdo
ma o veci prehled a informace (nemyslim ted z konfery) zjistil, jak se
cukr v Unii oznacuje a co smi a nesmi obsahovat. Mame to za par a nevime
nic.

PS. Ten praskovy cukr s amylinem z Modranskeho cukrovaru byl naprosto
nejlepsi k vyrobe polevy na zdobeni pernicku.

Zdravi PP.



Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):
> No to je právě to :o)!
> Nemám tolik kontaktů a za 18 - 20 Kč se mi sajrajt s pánbůhví jakými
> příměsemi v hypersuper marketech kupovat nechce. Tak jsem za tyhle typy
> vděčný.
>
> Apropos ... Kupoval jsem v Bille moučkový cukr asi 6 kg na medocukrové
> těsto. Přitočila se ke mě nějaká paní a říkala mi, že je to děsné svinstvo,
> že je to aby to nehrudkovalo samý škrob.
>
> Takže bych byl vděčný, kdyby s těmi typy šla i reference o kvalitě.
> Myslím, že není účel koupit co nejlevnější cukr, ale aby měl i patřičný
> obsah toho cukru!
> Nevím, co se do cukru všecko dává aby byl bílý a "rafinovaný" :o)! Ale
> určitě v kile není kilo toho, co má chemický vzorec cukru :o)!
> Má někdo nějaký zdroj postivého cukru za rozumný peníz?
>

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Aktuální označení na Severní Moravě je chlupač ( s krátkým a ).

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 01, 2004 7:42 PM
Subject: Re: Srstka?


> neřešte názvosloví je to složitější než si myslíte -
> další varianty ( syn. )o kterých vím já :
> Ribes uva-crispa , Glossularia uva-crispa
> meruzalka srstka, srstka angrešt
>
> k čemu to je dobré ???
>
> Pokud to opravdu někoho trápí, zjistím aktuální stav ( tj. v současnosti
> (latinské mezinárodně) doporučované označení - aktuální )
>
> podobně komplikované je to i u řady dalších druhů.
>
>
>
>
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 31, 2004 9:46 PM
> Subject: Re: Srstka?
>
>
> > správný název je pro angrešt je-česky; Meruzalka srstka, slovensky ;
> Rýbezla
> > egreš, botanicky; Ribes glossularia apatří do čeledi lomikanovitých(
> > Saxifragaceae)
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Petr Sedl??ek" <psedlacek/=/rybarstvi.cz>
> > To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, March 31, 2004 4:15 PM
> > Subject: Srstka?
> >
> >
> > > Možná je slovensky srstka angrešt, ale český botanik tento keř
pojmenuje
> > > jako "srstka angrešt".
> > >
> > >
> >
>

Tak to jedině na Ostravsku :o)! Na Zábřežsku je to á určitě dlouhé :o)))
A taky se jim tam říká chlupěnky :o)

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 02, 2004 2:37 PM
Subject: Re: Srstka?


Aktuální označení na Severní Moravě je chlupač ( s krátkým a ).

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 01, 2004 7:42 PM
Subject: Re: Srstka?


> neřešte názvosloví je to složitější než si myslíte -
> další varianty ( syn. )o kterých vím já :
> Ribes uva-crispa , Glossularia uva-crispa
> meruzalka srstka, srstka angrešt
>
> k čemu to je dobré ???
>
> Pokud to opravdu někoho trápí, zjistím aktuální stav ( tj. v současnosti
> (latinské mezinárodně) doporučované označení - aktuální )
>
> podobně komplikované je to i u řady dalších druhů.
>
>
>
>
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 31, 2004 9:46 PM
> Subject: Re: Srstka?
>
>
> > správný název je pro angrešt je-česky; Meruzalka srstka, slovensky ;
> Rýbezla
> > egreš, botanicky; Ribes glossularia apatří do čeledi lomikanovitých(
> > Saxifragaceae)
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Petr Sedl??ek" <psedlacek/=/rybarstvi.cz>
> > To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, March 31, 2004 4:15 PM
> > Subject: Srstka?
> >
> >
> > > Možná je slovensky srstka angrešt, ale český botanik tento keř
pojmenuje
> > > jako "srstka angrešt".
> > >
> > >
> >
>

Pozdravujem vcelarov,
chcel by som sa opytat, ci nema niekto skusenosti s nizkym nastavkom k slovenskej miere "B" ramik 420mmx275mm.

Uvazujem polovicnej vyske v=137mm al. miera Optimal v=170mm.
Vyhoda polovicného je jasná; do dvoch nastavkov mozem pouzit vysoký ramik avsak ramik mi pripada prilis maly.

Dakujem vopred za nazor.

ANMi
----

Polský Apipol má výšku rámku 115 mm a je tam prý oblýbený
http://www.apipol.com.pl/pol/produkt_view.asp?id=5

Honza

> Uvazujem polovicnej vyske v=137mm al. miera Optimal v=170mm.
> Vyhoda polovicného je jasná; do dvoch nastavkov mozem pouzit vysoký ramik
> avsak ramik mi pripada prilis maly.

:>dělat pro to, aby tragedie přezimování r.2002/2003 se v
:>tak ohromném rozsahu neopakovala. Můžeme toho udělat opravdu hodně jen chtít.

Př.Stonjek:
To by mě opravdu zajímalo, co bych měl konkrétně "hodně uělat", abych předešel té tragedii. Po té kritické zimě se masové úhyny vyskytly v celé evropě a označit všechny postižené včelaře za neschopné je trochu přehnané. Někteří se o té situaci dověděli už pozdě. Stát si vlastně nakoupil za 1300.- včelstva, která potřebuje a která by jinak asi nebyla. Nevím co na tom je špatného. Ti včelaři byli postiženi výpadkem 1 roční snůšky a dosmrti si to budou pamatovat.

Co se týká cukru, tak mám radši pořádnou zásobu za 15.- než ho honit na poslední chvíli za 18 a více. Včera ve zprávách ukazovali Poláky jak šílí a skupují cukr na zavařování (a pálení vodky).

Čas pro nákup cukru na krmení je právě teď, až se začne zavařovat, ceny
cukru každý rok stoupnou aspoň o 2 Kč na kilo.

Je některý z těch statků a zemědělských podniků na Severní Moravě? A nejedná
se o afinovaný, neboli krmný cukr?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 6:30 PM
Subject: Levný cukr


> Přátelé není mi jasné proč ta debata o levném cukru budete snad na jaře
> krmit aby byla pořádná snůška,takové včelaře taky pamatuji.Každý rok
koncem
> května až do srpna je levný cukr v různých statcích a zemědělských
> podnicích za 10 KČ v tunových žocích chce to jen se ptát v správnou dobu
na
> správném místě.

Přítel Stonjek má zřejmě na mysli včelaře, kteří zaznamenávají každý rok
nezanedbatelné zimní ztráty včelstev i bez melecitózy a loni získali možnost
na tyto uhynulá včelstva vyfasovat peníze. Z toho pohledu mu rozumím.

Otázka je, jak melecitózu včas zjistit a co proti melecitóze dělat.

Před nějakou dobou se k tomu vyjadřoval někdo myslím z VUVČ Dol, pamatuji
si, že uvedl, že díky abnormálně teplému počasí se změnilo složení
rostlinných šťáv a díky tomu byl v podzimní medovici mnohem větší obsah
melecitózy.

Posledních pár let mi krmení včelstev vyšlo dost pozdě, poslední med jsem
vybíral v druhé polovině září a včely krmil potom. V podstatě každý rok jsem
na lesním stanovišti zaznamenal na plástech nějaké buňky, ve kterých se
nacházela rosolovitá směs krystalků a tekutého cukru - melecitózní med.
Matně si vzpomínám, že v roce 2002 jich bylo více než jindy. Snad by se tak
dala melecitóza zjistit dostatečně včas, aby šlo něco udělat.

Vytáčet tyto zásoby a znova krmit včely by asi bylo to nejkrajnější řešení v
případě katastrofálního množství medovice. Třeba by stačilo mít zpracované
zásoby navíc ze včelstev třeba doma na zahradě a v době, kdy na lesním
stanovišti je zbytek plodu na posledním rámku, tak asi začátek října,
vybrat v místě kolem plodu, to je z předpokládaného místa usazení zimního
chumáče 2 -4 rámky s největším množstvím melecitózních zásob a nahradit je
těmi připravenými bez melecitózy. Ty s melecitózou by se mohly vytočit třeba
na medocukrové těsto. Možná by se to na lesních stanovištích s velkým
výskytem melecitózy vyplatilo provádět automaticky každý rok.

Nebo třeba včely po nakrmení během září slabě podněcovat, donesená
melecitózní medovice by se pak v běžném roce spotřebovala v září na výživu
posledního plodu.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 01, 2004 10:47 PM
Subject: př. Horký odpověď


> Nejedná se o závist a nepřejícnost,ale o to nazývat věci pravým jménem a
> všem měřit stejným metrem. Například uhynou li včelstva na řepce vinou
> chem. postřiků prakticky za to včelař vůbec nemůže, tak dostat se k
nějakým
> penězům je velmi složité a povede se to jenom někomu. Na druhé straně jsou
> rozdávány peníze za neschopnost pohodlnost a selhání. Je to tak dobře????
> Myslím si že ne. Jsou to jistě nepříjemná slova,rozhodně se nejedná o
> závist a nepřejícnost. Je jen potřeba si uvědomit o co tenkrát šlo a něco
> dělat pro to, aby tragedie přezimování r.2002/2003 se v tak ohromném
> rozsahu neopakovala. Můžeme toho udělat opravdu hodně jen chtít.
> Zdraví Ruda.

Opět se připojuji do zbytečné debaty. Již před několika dny jsem posílal příspěvek o prodeji cukru ve Střelicích. Jsem s nimi stále v kontaktu, již mají pouze jemný krystal v ceně 15,54/kg, po domluvě včetně dovozu na tel.č. 603 370 073. Podle Vaší debaty si myslíte, že bude cukr asi za 1,-Kč ?,(viděli jste Polsko v Tv?)

ked si odpocitas drevo, zostane ti strasne maly plast. Ak chces do nastavku
puzit aj normalne "B" potom musis z vysky polramika odpocitat vceliu
medzeru medzi polnastavkami, takze vysledna vyska polramika by bola 130 mm
a to je uz dost malo.
Osobne vcelarim na 42x17 cm. Jarny rozvoj na ramiku 42x35 je urcite cca o
10 - 15% lepsi ako na dvoch 42x17 cm / nemusia ohrievat drevo a ulicku /,
ale manipulacia s dvoma mierami, tvorba odlozencov, vymena diela su prilis
komplikovane, takze som sa vysokych ramikov v plodisku / cez dva nastavky /
vzdal.

Matej




ANMI
<antalik/=/basl An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
.sk> Kopie:
Thema: nizky nastavok k 42x27.5 B-SK
02.04.2004
12:41
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Pozdravujem vcelarov,
chcel by som sa opytat, ci nema niekto skusenosti s nizkym nastavkom k
slovenskej miere "B" ramik 420mmx275mm.

Uvazujem polovicnej vyske v=137mm al. miera Optimal v=170mm.
Vyhoda polovicného je jasná; do dvoch nastavkov mozem pouzit vysoký ramik
avsak ramik mi pripada prilis maly.

Dakujem vopred za nazor.

ANMi
----

zapadne slovensko, nadm. vyska 170 m - vcely dobre, jarny rozvoj je
priaznivy. Kratkodobe ochladenie nevadi / do 7 dni /. Vcely by som ale na
tvojom mieste prehliadol. Stav zasom je velmi dolezity. Matky uz vydatne
kladu a spotreba zimnych zasob rychlo stupa.

A prirode nerokazes ... inak je to zatial OK

Matej



Pepo
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Jar 2004
01.04.2004
07:38
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Priatelia,

rad by som sa Vas spytal, ako vidite tohtorocnu jar. Vcely mam umiestnene
na juhozapadnom Slovensku (nadm. vyska cca 220 m) a musim sa priznat, ze
som sa este nedostal k jarnej prehliadke. Podla toho, ako mi vcely lietaju
(podvecer) to nevyzera zle. Len z toho pocasia mam akosi strach. Obavam sa,
ci nepride zase prudke oteplenie, prudky rozvoj vegetacie a vcelstva nebudu
dostatocne silne, aby vyuzili znasku z repky, resp. agata.

Ako to teda vidite Vy???

Pepo

vcely nosia pel ,ale nie z repky :-) , Takze si myslim ze nie je dovod
obavat sa otravy.

Matej




Emanuel
Vesely An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<eman.v/=/email Kopie:
.cz> Thema: Re: Jar 2004

01.04.2004
09:05
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






:>Len z toho pocasia mam akosi strach. Obavam sa,
:>ci nepride zase prudke oteplenie, prudky rozvoj vegetacie a
:>vcelstva nebudu dostatocne silne, aby vyuzili znasku z repky, resp.
agata.
:>
:>Ako to teda vidite Vy???

Počasí se nebojím, zdá se mi optimální a i kdyby ne, musíme se s tím včely
a my vyrovnat. (Ty Pepo se svojí polohou na tom budeš vždycky líp, než my)
Bojím se ale toho, že včera odpoledne stříkali přípravkem Nurelle D řepku,
které je kolem dokola nejmí� 50 ha.
Na http://www.inapicoltura.org/Simposio%20ICPBR/Titera.htm o tom píšou. Je
to stejné svinstvo, jako Regent. Tak teď začínám přemýšlet o tom co udělám,
když odpoledne najdu otrávené včely. Od pondělka lítají a nosí pyl radost
pohledět.

bububu s plasty - je hezké popsání reality.

Nechejme vsichni na hlavách a venujme se vcelám a ne výmene konví. kdo umí pocítat dojde také k tomu, ze hliníková konev ve sberných surovinách stojí okolo 250 Kc , kdo mení ...... mení ....
----- Original Message -----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
To: Vcelarska konference
Sent: Wednesday, March 31, 2004 3:08 PM
Subject: Antwort: nadoby na med



skontrolovat ta nemozu nijako. Toto bububu robia ludia, ktory sa snazia
predat plastove nadoby. Predpokladam, ze za takych 5 - 10 rokov budu robit
podobne bububu, ked nas budu chciet donutit vymenit plastove za antikorove.
Aj na mna to skusal nakupca systemom. " Z hlinikovych koniev uz
nevykupujem, len z umelohmotnych " Pritom nakupca to aj tak prelieva do
sudov. Sud na med nastriekany potravinarskym lakom stoji 450,- Sk.
Moj nazor: Na predaj doma staci kupit jednu, ci dve antikorove nadoby z
ktorych sa plni do poharov.
Zakaznik / pripadne hygienik ak nahodou pride / vidi - parada plni sa z
antikorovej nadoby.
A z coho sa to leje do tych anikorovych uz nikoho nic.

P.S. Nikdy by som nevymenil pouzitelnu hlinikovu konvu za bezcennu
umelohmotnu.

Matej




milan podolan
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: nadoby na med
31.03.2004
14:40
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






dobry den,chcem sa spytat vcelarov ake maju nazory a skusenosti s
pouzivanim plastovych nadob na med.Rocne mi vcielky prinesu okolo 1500kg
medu,bezprob.ho predam doma.Pouzivam hlinikove kanvy,akym sposobom ma mozu
skontrolovat po ich zakazani?Na slovensku je to zevraj otazka casu kedy
budu zakazane-aka je situacia v cehach?
dakujem,s pozdravom milan.

botanicky; Ribes glossularia apatří do čeledi lomikamenovitých(
Saxifragaceae)


----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 31, 2004 9:46 PM
Subject: Re: Srstka?


> správný název je pro angrešt je-česky; Meruzalka srstka, slovensky ;
Rýbezla
> egreš, botanicky; Ribes glossularia apatří do čeledi lomikanovitých(
> Saxifragaceae)
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Sedl??ek" <psedlacek/=/rybarstvi.cz>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 31, 2004 4:15 PM
> Subject: Srstka?
>
>
> > Možná je slovensky srstka angrešt, ale český botanik tento keř pojmenuje
> > jako "srstka angrešt".
> >
> >
>
>
>

Musím opravit svůj minulý příspěvek. Cena cukru se zvyšuje u 50kg balení na 16,59/kg

Ahoj.

Já používám pro plodiště rámky 42*27,5, pro medníky mám vyrobené nástavky
42*13, mám i pár nástavků 42*17 a letos jich vyrábím více. Nemám problémy s
výměnou vysokého díla v plodisku, s malými rámky v medníku jsem taky
spokojen. 42*17 jsou takové universální, jak pro nadstavení plodiště, tak i
pro med. Jak říkám nemám problémy, jen asi postupně nahradím 42*13 rozměrem
42*17. Ale nebudu to nijak lámat přes koleno a stejně je budu asi používat,
protože trpím chronickým nedostatkem nástavků.
Takže jsem spokojen. Pokud chceš, zeptej se konktrétněji.

ať nám to lítá

jose



----- Original Message -----
From: "ANMI" <antalik/=/basl.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 02, 2004 12:41 PM
Subject: nizky nastavok k 42x27.5 B-SK


> Pozdravujem vcelarov,
> chcel by som sa opytat, ci nema niekto skusenosti s nizkym nastavkom k
> slovenskej miere "B" ramik 420mmx275mm.
>
> Uvazujem polovicnej vyske v=137mm al. miera Optimal v=170mm.
> Vyhoda polovicného je jasná; do dvoch nastavkov mozem pouzit vysoký ramik
> avsak ramik mi pripada prilis maly.
>
> Dakujem vopred za nazor.
>
> ANMi
> ----
>

Ahoj.

Já používám pro plodiště rámky 42*27,5, pro medníky mám vyrobené nástavky
42*13, mám i pár nástavků 42*17 a letos jich vyrábím více. Nemám problémy s
výměnou vysokého díla v plodisku, s malými rámky v medníku jsem taky
spokojen. 42*17 jsou takové universální, jak pro nadstavení plodiště, tak i
pro med. Jak říkám nemám problémy, jen asi postupně nahradím 42*13 rozměrem
42*17. Ale nebudu to nijak lámat přes koleno a stejně je budu asi používat,
protože trpím chronickým nedostatkem nástavků.
Takže jsem spokojen. Pokud chceš, zeptej se konktrétněji.

ať nám to lítá

jose



----- Original Message -----
From: "ANMI" <antalik/=/basl.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 02, 2004 12:41 PM
Subject: nizky nastavok k 42x27.5 B-SK


> Pozdravujem vcelarov,
> chcel by som sa opytat, ci nema niekto skusenosti s nizkym nastavkom k
> slovenskej miere "B" ramik 420mmx275mm.
>
> Uvazujem polovicnej vyske v=137mm al. miera Optimal v=170mm.
> Vyhoda polovicného je jasná; do dvoch nastavkov mozem pouzit vysoký ramik
> avsak ramik mi pripada prilis maly.
>
> Dakujem vopred za nazor.
>
> ANMi
> ----
>

Pro přítele Hrdinu,bohužel nevím kde je vaše bydliště.
Když se ozvete 4.4.nebo později pošlu kontakt na mobil/musím ho zjistit/Pište na adresu carnica/=/mujoskar.cz uveďte tam třeba i telefon zavolám.
S pozdravem Horký

Bohužel zdroje které znám jsou ve středních Čechách.Cukr je to bezvadný mám s ním nakrmeno a včely jsou bez problémů.Po rozpuštění 960kg v nádobě nebyly žádné nečistoty.Je to čistý potravinářský rafinovaný bílý cukr.

Dneska jsem viděl týdeník Kauflandu. Píšou tam, že od 1 května cena cukru
stoupne o 30 % na minimální předepsanou cenu v EU. Stávající cena u nich je
17,90 za kg krupice.

R. Polášek

Pokud by měl někdo zájem, mám zde ještě jemný krystal z dovozu za 16,59/kg, ve skladě za 16,-Kč. Po domluvě včetně dovozu. Jedná se o Brno a okolí do asi 50km. Cena cukru se již doopravdy začala zvedat, nevěřím, že ještě někde koupíte cukr za 10,-Kč. Leden,únor byl za 13-14,-Kč. T.č.:603 370 073

Dlouho jsem přemýšlel, zda se mám ozvat k diskusi, která tu v posledních dnech proběhla. Patřím mezi ty, kteří měli velký úhyn včelstev, takže mám zkušenost, kterou bych nikomu nepřál. Nejprve jedno upřesnění - příspěvek byl poskytnut na obnovená včelstva a nikoli za uhynulá. Navíc o tom, že nějaký příspěvek bude, se včelaři dozvěděli až v polovině prosince, takže obnova včelstev probíhala bez jakékoli vidiny fin. náhrady.
Nyní k mé zkušenosti. Ze 40 včelstev zůstalo 5 a musím odmítnout názory, že se jednalo o nedbalost či jiné názvy, které zde padaly. V mém případě se totiž nejednalo o přezimování na melecitóze. Tu jsem v pohodě odstranil, i když jí bylo více než jindy, sundal jsem medníky a začal krmit. Jenže včely krmení nebraly a okolo 10. září byl na váze denní přírůstek 3-4 kg. Včely totiž nosily čistou medovici. Matky neměly kam klást a já se dopustil jediné chyby. Měl jsem okamžitě nasadit znovu medníky. Místo toho jsem se snažil plodiště "vysušit" s tím, že každým dnem to musí přestat. Bohužel to skončilo až na přelomu září a října, velmi rychle se ochladilo a i když jsem se snažil ještě dokrmit, nebylo to nic platné. Mám svědky na to, že když v to září svítilo sluníčko, tak pod jívami viditelně pršel "déšť medovice". Dodnes jsou na jívách, kterých mám v okolí včelína hodně, znát holožír z podzimu 2002. Můj otec i můj děda včelařili celý život, děda dokonce jako včelmistr, ale něco takového nepamatují. A už na podzim bylo jasné, že pokud včelky nevyletí zač. února, bude to katastrofa. A pocity, když na jaře vymetáte včely na zavíčk. zásobách (melecitózu nevíčkují), bych nikomu nepřál. Pro informaci o uteplení - včelařím v mor. universálech v 800m.n.m. v údolí u potoka. Omlouvám se za dlouhý referát. Všem přeji radost ze včeliček.

Ahoj,

před nedávnem se zde někdo ptal na výrobu sololitových nástavků. Protože
jsem zrovna vyráběl, můžete se podívat na http://web.quick.cz/med . Třeba
vás to bude inspirovat.

Ať nám to bzučí.

Vilík

Při prohlídce dne 1.4.2004 jsem na česně středně silného včelstva našel cca 20 zvápenatělých mumií plodu. Mám propadat panice a včelstvo likvidovat? Co s tím?
Marek

Při prohlídce dne 1.4.2004 jsem na česně středně silného včelstva našel cca 20 zvápenatělých mumií plodu. Mám propadat panice a včelstvo likvidovat? Co s tím?
Marek

To bych nedělal. Opětovnému výskytu se nedá zabránit, protože houba, která
zvápenatění plodu způsobuje, se nachází všude v přírodě. Až bude dostatečná
venkovní teplota, bude možno aplikovat odparné desky s kyselinou mravenčí
("formidol"). Hlavním zákrokem ale bude výměna matky, aby se posílil čistící
pud včelstva, který asi není silnou stránkou stávající matky.
S pozdravem všem
Petr okvenc

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 04, 2004 8:36 PM
Subject: Vápenatění plodu


> Při prohlídce dne 1.4.2004 jsem na česně středně silného včelstva našel
cca
> 20 zvápenatělých mumií plodu. Mám propadat panice a včelstvo likvidovat?
Co
> s tím?
> Marek
>
>

Ještě dodatek - matku měnit pouze v případě, že bude vápenatění pokračovat
(a nález naopak nesvědčí o začátku čištění v úle).
Petr Lokvenc.

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 04, 2004 8:36 PM
Subject: Vápenatění plodu


> Při prohlídce dne 1.4.2004 jsem na česně středně silného včelstva našel
cca
> 20 zvápenatělých mumií plodu. Mám propadat panice a včelstvo likvidovat?
Co
> s tím?
> Marek
>
>

vdaka,
ale to mnozstvo ramikov má desi.

Ano to sa nam tiez s kamaratom nepaci.
ale polovičný ramik sa da vyrobit z jednej dosky bezne dostupnej 15cm sirokej.
Tiez to vidim skôr na vysku 17 ba az 20cm.
Vdaka ANMI
----------
ked si odpocitas drevo, zostane ti strasne maly plast. Ak chces do nastavku
puzit aj normalne "B" potom musis z vysky polramika odpocitat vceliu
medzeru medzi polnastavkami, takze vysledna vyska polramika by bola 130 mm
a to je uz dost malo.
Osobne vcelarim na 42x17 cm. Jarny rozvoj na ramiku 42x35 je urcite cca o
10 - 15% lepsi ako na dvoch 42x17 cm / nemusia ohrievat drevo a ulicku /,
ale manipulacia s dvoma mierami, tvorba odlozencov, vymena diela su prilis
komplikovane, takze som sa vysokych ramikov v plodisku / cez dva nastavky /
vzdal.

Matej

S tím formidolem bych byl na jaře opatrný.
Minimálně dokud není možné nahradit matku jinou. Nemám bohudík tuhle
zkušenost, ale pár včelařů,co se snažili na jaře přeléčit formidolem, přišli
o matku. Procentí ztráty naznám. Ale radši bych s tím počkal. Nebývá to
taková katastrofa, aby na to včelstvo uhynulo. A v létě bych si sehnal
šlechtěnou matku s dobrým čistícím pudem.
Prý mají dobrý čistící pud Lesany nebo VIgor. Ale já jsem u otce, který to
měl taky zamořené sehnal Singerky a po vápnu není ani potuchy.

Hezký den.
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 04, 2004 8:59 PM
Subject: Re: Vápenatění plodu


To bych nedělal. Opětovnému výskytu se nedá zabránit, protože houba, která
zvápenatění plodu způsobuje, se nachází všude v přírodě. Až bude dostatečná
venkovní teplota, bude možno aplikovat odparné desky s kyselinou mravenčí
("formidol"). Hlavním zákrokem ale bude výměna matky, aby se posílil čistící
pud včelstva, který asi není silnou stránkou stávající matky.
S pozdravem všem
Petr okvenc

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 04, 2004 8:36 PM
Subject: Vápenatění plodu


> Při prohlídce dne 1.4.2004 jsem na česně středně silného včelstva našel
cca
> 20 zvápenatělých mumií plodu. Mám propadat panice a včelstvo likvidovat?
Co
> s tím?
> Marek
>
>

Koukal jsem o vikendu, ze nosi hroudy sedobileho pylu (krome zluteho z
vrby).
Z ceho to muze byt? .... Brnensko.

Zdravi
Arnost


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 02, 2004 5:02 PM
Subject: Antwort: Re: Jar 2004



vcely nosia pel ,ale nie z repky :-) , Takze si myslim ze nie je dovod
obavat sa otravy.

Matej




Emanuel
Vesely An: Vèelaøský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
<eman.v/=/email Kopie:
.cz> Thema: Re: Jar 2004

01.04.2004
09:05
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






:>Len z toho pocasia mam akosi strach. Obavam sa,
:>ci nepride zase prudke oteplenie, prudky rozvoj vegetacie a
:>vcelstva nebudu dostatocne silne, aby vyuzili znasku z repky, resp.
agata.
:>
:>Ako to teda vidite Vy???

Počasí se nebojím, zdá se mi optimální a i kdyby ne, musíme se s tím včely
a my vyrovnat. (Ty Pepo se svojí polohou na tom budeš vždycky líp, než my)
Bojím se ale toho, že včera odpoledne stříkali přípravkem Nurelle D řepku,
které je kolem dokola nejmí� 50 ha.
Na http://www.inapicoltura.org/Simposio%20ICPBR/Titera.htm o tom píšou. Je
to stejné svinstvo, jako Regent. Tak teď začínám přemýšlet o tom co udělám,
když odpoledne najdu otrávené včely. Od pondělka lítají a nosí pyl radost
pohledět.

Prosim kolegov zo Slovenska. Hladam odberatela pe

Prosim kolegov zo Slovenska. Hľadám odoberateľa obnôžkovaného peľu (sušený alebo mrazený) niekde na Slovensku.

Děkuji za radu,
matky mám objednané z Dolu linie singer. Tak tím to vyřeším.

Jakým způsobem předkládáte včelám vodu? Rád bych vyrobil napáječky. Máte-li tip rád si jej vyslechnu.

Děkuji.

Nyní kvete spousta rostlin, co využívají oslunění v listnatých lesích a
vyšších rostlinných porostech do doby, než těmto stromům a rostlinám
narostou listy.
Byl jsem se dneska podívat do lesa na místo, kde budu příští týden dávat
včely a našel jsem tam z těchto rostlin třeba plicník lékařský, petrklíč,
orsej jarní, sasanku hajní, violku tuším lesní, devětsil, podběl a ještě pár
dalších. Šedobílý pyl má z těchto rostlin devětsil a ještě tuším plicník.
Plicníku tam byl místy téměř souvislý porost, nejvíc na místech, kde za
měsíc bude metrový souvislý porost kopřiv a hučelo to tam jako na jívě,
bohužel nejvíc tam bylo zatím čmeláků a dalšího nevčelího hmyzu.
Řepka letos docela slušně roste, je už vyšší než 10 cm. Odhaduji, že pokud
teď nebude zvlášt chladné počasí, za 14 dní pokvete.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 05, 2004 1:14 PM
Subject: Re: Antwort: Re: Jar 2004


> Koukal jsem o vikendu, ze nosi hroudy sedobileho pylu (krome zluteho z
> vrby).
> Z ceho to muze byt? .... Brnensko.
>
> Zdravi
> Arnost

Pokud se zvápenatělý plod objeví jen jednorázově, nic bych s tím nedělal. Je
to v tuto dobu na některém stanovišti a způsobu ošetřování včelstev docela
obvyklé. Pokud se kukly objevují ve více včelstvech třeba celý duben, je
rozumné vybrat cca 10 - 30 % těch s největším napadením a "odsoudit " je v
létě k výměně matky. Pokud je zvápenatění ve včelstvech v květnu a později,
je někde nějaká chyba.
Zvápenatění se více daří ve slabých včelstvech a v příliš prostorných úlech
na sílu včelstva. Znamená to, že pokud je zhruba stejně silně napadeno slabé
a středně silné včelstvo za jinak stejných podmínek, je k zvápenatění více
náchylné silnější včelstvo. Proto se u silnějšího včelstva musí vyměnit
matka za matku z jiné linie s lepším čisticím pudem. A u slabšího třeba
nechat vychovat matku z vlastního plodu a tím držet linii.

R Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 04, 2004 8:36 PM
Subject: Vápenatění plodu


> Při prohlídce dne 1.4.2004 jsem na česně středně silného včelstva našel
cca
> 20 zvápenatělých mumií plodu. Mám propadat panice a včelstvo likvidovat?
Co
> s tím?
> Marek

Tak jsem zašťoural klacíkem do vosího hnízda. Asi jsem to se svým rasantním přístupem trochu přehnal, ale to mám tak trochu ve zvyku.Je nutné dát hlavy dohromady a vymyslet preventivní spolehlivý postup, který by obdobným ztrátám předešel. My členové Dadant klubu máme to štěstí, že př. Řeháček to vymyslel za nás a o každém setkání nám to vtlouká do hlavy.V podstatě jsem to popsal v 8 čísle Včelařství. Jelikož můj Dadant je o něco větší, je to postup hodně drahý, neboť bych musel zkrmit asi 25 kg. cukru, který se mi pak zákonitě musí dostat do medu. Na bezproblémové přezimování mě stačí o 10 kg méně. Nepoužívám tedy krmnou komoru, od zač.7 pomalu pokrmuji mačem a od 20. 8. jsem ve střehu a sleduji cca 1x za tři dny váhu. Jakmile to vychází na 0,5 kg přírůstek nasazuji medník. Nevím jestli v ostatních úlových systémech se dá něco z toho použít. O tom musí koumat a hlavně napsat jiní. Rozhodně to bude zajímavější a potřebnější počteníčko než se asi 20x dozvědět, že srstka je vlastně angrešt, což se dá bez problému vyčíst v každé včelařské knížce s kapitolou včelí pastva. Zdraví Ruda.

Priatelia,

v kratkom case chcem vysiat popri mojom stanovisti svazenku (slovensky faceliu). Poradte mi prosim, kolko by jej malo byt (aka vymera)pre 30 vcelstiev tak, aby to bolo rentabilne (naklady na semeno, osev, + primerany vynos)

Dakujem za radu.

Ak mozem doplnil by som otazku - aka je spotreba semena na 1 ar ?

Matej




Pepo
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Svazenka - Facelia
07.04.2004
11:17
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Priatelia,

v kratkom case chcem vysiat popri mojom stanovisti svazenku (slovensky
faceliu). Poradte mi prosim, kolko by jej malo byt (aka vymera)pre 30
vcelstiev tak, aby to bolo rentabilne (naklady na semeno, osev, + primerany
vynos)

Dakujem za radu.

zdravim,
nepatri to medzi tie cudzokrajne rastliny co narusaju nas povodny biotop (ci
ako to volaju ekologovia)
ANMI

----- Original Message -----
From: "Pepo" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 07, 2004 11:17 AM
Subject: Svazenka - Facelia


> Priatelia,
>
> v kratkom case chcem vysiat popri mojom stanovisti svazenku (slovensky
> faceliu). Poradte mi prosim, kolko by jej malo byt (aka vymera)pre 30
> vcelstiev tak, aby to bolo rentabilne (naklady na semeno, osev, +
primerany
> vynos)
>
> Dakujem za radu.

Podla informacie od predajcu je spotreba semena 4g na m2.

Literatura uvádí (pokud si pamatuju správne):
výsev - 17kg/ha
vydatnost - az 600kg nektaru z ha (samozrejme zálezí na pocasí)
       Libor Jarolím
       Stará Belá

Nové články:
===========

Svítá nám naděje na vítězství ve válce s morem a varroázou? - Květoslav
Čermák:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004040701

S pozdravem
redakce

Dakujem. Este k tomu pocasiu. Co znamena idealne pocasie? Je to ako s repkou... cize pri prudkom slnku nektar vyschne?

P.

Prosím přítele od Třeboně který mi psal e-mail na adresu carnica/=/mujoskar.cz aby se mi co nejrychleji ozval znovu omylem jsem si smazal kontakty.
Díky Horký

Dobrý den.

Nevím komu, ale myslíte, že v dnešní dny nových virů je dobré zasílat
Toto upozornění ???
Správcové serverů ?? já tu přílohu neotevřel i přes to, že budu !možná!
Vymazán z nějaké databáze adres.

Co to je ??

Mirek z vysočiny





Zdravím, tady je program ezmlm. Spravuji diskusní list vcely/=/v.or.cz.


Vracejí se mi zprávy pro vás z listu vcely.
Připojuji kopii první vrácené zprávy, kterou jsem dostal.

Pokud se tato zpráva také vrátí, pošlu testovací zprávu.
Pokud se vrátí i testovací zpráva, zruším vaši adresu z listu vcely bez
dalšího upozornění.


Uschoval jsem si seznam zpráv z listu vcely, které se z vaší adresy vrátily.

Kopie těchto zpráv můžete získat v archívu.
Pro získání zprávy 12345 z archívu, pošlete prázdný mail na adresu
<vcely-get.12345/=/v.or.cz>

Následují čísla zpráv:

5597

--- Připojuji kopii zprávy, která se mi vrátila.

Zdravim,

Dotaz i odpoved mely jit sysopovi, ostatni prominou.

Je to standartni hlaska mailing-list manageru, ze nemohl dorucit zpravu.
Bohuzel je natolik aktivni, ze to pise uz po jedne nedorucene zprave a
neda si to vymluvit.
Odpustte mu to, je to jen pocitacovy program, a nemejte obavu z viru.

Dneska jsou to stejne zvetsiny neskodne hracky nudicich se
stredoskolaku. Takovy One-half, to bylo jiny kafe ....


Urcite se jeste vyjadri sysop, nechci se mu motat do remesla.

Zdravi PP.

Havel/=/pds.pce.cd.cz napsal(a):
> Dobrý den.
>
> Nevím komu, ale myslíte, že v dnešní dny nových virů je dobré zasílat
> Toto upozornění ???
> Správcové serverů ?? já tu přílohu neotevřel i přes to, že budu !možná!
> Vymazán z nějaké databáze adres.
>
> Co to je ??
>
> Mirek z vysočiny
>
>
>
>
>
> Zdravím, tady je program ezmlm. Spravuji diskusní list vcely/=/v.or.cz.
>
>
> Vracejí se mi zprávy pro vás z listu vcely.
> Připojuji kopii první vrácené zprávy, kterou jsem dostal.
>
> Pokud se tato zpráva také vrátí, pošlu testovací zprávu.
> Pokud se vrátí i testovací zpráva, zruším vaši adresu z listu vcely bez
> dalšího upozornění.
>
>
> Uschoval jsem si seznam zpráv z listu vcely, které se z vaší adresy vrátily.
>
> Kopie těchto zpráv můžete získat v archívu.
> Pro získání zprávy 12345 z archívu, pošlete prázdný mail na adresu
> <vcely-get.12345/=/v.or.cz>
>
> Následují čísla zpráv:
>
> 5597
>
> --- Připojuji kopii zprávy, která se mi vrátila.
>
>
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Zdravím,

Pavel to zcela vyčerpávajícím způsobem řekl za mně.

Posílám toto do konference - pro všechny. Protože takovouto správu od
robota zajišťujícího mailové rozhraní konference může dostat někdy
každý.

Berte to, prosím, nikoliv jako obtěžování, ale spíše jako kvalitní
servis. Robot konference Vás informuje, že se mu nepodařilo navázat s
Vámi kontakt. A to je, myslím, docela užitečná informace pro účastníka
konference.

(Robot zasláním této zprávy mj. testuje, jestli problém spojení s
účastníkem přetrvává a zároveň se mu v příloze pokouší doručit
nedoručený konferenční příspěvek.)

Po obdržení takové zprávy víte, že se vyskytl nějaký problém ve
spojení a že pokud by Vám přestaly chodit zprávy konference (provoz
konference můžete ověřit na webovém rozhraní na www.vcely.or.cz ), tak
za to mohou přetrvávající technické problémy někde mezi serverem
konference a Vámi. Kdyby se stalo, že by robot v průběhu těchto
problémů vymazal Vaši adresu z mailing-listu konference, neváhejte se
znova přihlásit - např. přes webový formulář na:
www.vcely.or.cz/formular.htm

Nebo napište mailík na moji adresu a já to udělám "ručně".


Srdečně zdravím všechny účastníky

a přeji krásné Velikonoce

J. P. Baudiš



> Zdravim,

> Dotaz i odpoved mely jit sysopovi, ostatni prominou.

> Je to standartni hlaska mailing-list manageru, ze nemohl dorucit zpravu.
> Bohuzel je natolik aktivni, ze to pise uz po jedne nedorucene zprave a
> neda si to vymluvit.
> Odpustte mu to, je to jen pocitacovy program, a nemejte obavu z viru.

> Dneska jsou to stejne zvetsiny neskodne hracky nudicich se
> stredoskolaku. Takovy One-half, to bylo jiny kafe ....


> Urcite se jeste vyjadri sysop, nechci se mu motat do remesla.

> Zdravi PP.

> Havel/=/pds.pce.cd.cz napsal(a):
>> Dobrý den.
>>
>> Nevím komu, ale myslíte, že v dnešní dny nových virů je dobré zasílat
>> Toto upozornění ???
>> Správcové serverů ?? já tu přílohu neotevřel i přes to, že budu !možná!
>> Vymazán z nějaké databáze adres.
>>
>> Co to je ??
>>
>> Mirek z vysočiny
>>
>>
>>
>>
>>
>> Zdravím, tady je program ezmlm. Spravuji diskusní list vcely/=/v.or.cz.
>>
>>
>> Vracejí se mi zprávy pro vás z listu vcely.
>> Připojuji kopii první vrácené zprávy, kterou jsem dostal.
>>
>> Pokud se tato zpráva také vrátí, pošlu testovací zprávu.
>> Pokud se vrátí i testovací zpráva, zruším vaši adresu z listu vcely bez
>> dalšího upozornění.
>>
>>
>> Uschoval jsem si seznam zpráv z listu vcely, které se z vaší adresy vrátily.
>>
>> Kopie těchto zpráv můžete získat v archívu.
>> Pro získání zprávy 12345 z archívu, pošlete prázdný mail na adresu
>> <vcely-get.12345/=/v.or.cz>
>>
>> Následují čísla zpráv:
>>
>> 5597
>>
>> --- Připojuji kopii zprávy, která se mi vrátila.
>>
>>
>>

Včeličky mi zimovaly v horním nástavku u očka,ale teď mi vadí, že při vyletování a návratu ignorují česno v dolním nástavku a používají jen to očko v horním.Tam je hrozná tlačenice, padají mi až na zem.Mám je nějak donutit v používání česna, např. uzavřením očka, přehodit nástavky, nebo je prostě ještě brzo?

mas cas az bude teplejsie, cesta k ocku je kratsia ako k letacu

Matej




havlĂ­k
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: prohození nástavkù
08.04.2004
13:22
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Včeličky mi zimovaly v horním nástavku u očka,ale teď mi vadí, že při
vyletování a návratu ignorují česno v dolním nástavku a používají jen to
očko v horním.Tam je hrozná tlačenice, padají mi až na zem.Mám je nějak
donutit v používání česna, např. uzavřením očka, přehodit nástavky, nebo je
prostě ještě brzo?

nemohu se dostat na fulltextový prohledávač konference, nevíte co je příčinou?

Neviem čo si to nevytocil. Ja som to vytocil a dal
cukor a spadla mi len jedna rodina z 25.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Small Business $15K Web Design Giveaway
http://promotions.yahoo.com/design_giveaway/

Preco ti vadi B ? Ja pouzivam 11 ramikove B a nepoznam
lepsiu mieru. 1 krabica ti staci na prezimovanie a 3
na leto.

Peter Mal.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Small Business $15K Web Design Giveaway
http://promotions.yahoo.com/design_giveaway/

me by zajmalo, kolik je treba zasete plochy pro jedno vcelstvo, myslim jaka je optimalni plocha

Český svaz včelařů - ZO Brno-město, Včelařský spolek

Vás zve na setkání s prohlídkou Mendelova včelína. Sraz je v úterý dne 13. dubna 2004 (úterý) u Starobrněnského kláštěra v 16 hod. Vchod do areálu je vzadu vpravo za kostelem.


Na Vaši účast se těší

výbor ZO ČSV Brno-město

Přehodit nástavky lze v případě, že včelstvo obsedá více než jeden nástavek a má dostatek zavíčkovaného plodu, z něhož se rychle vylíhnou mladé včely.
Padání u oček lze zabránit umístěním česnových letáčků. Nákres je někde v archivu této konference. Pokud mi někdo poradí, jak ho zveřejnit, tak pošlu obrázek. Včelstvo se dá převést na spodní česno i tak, že se horní očko prostě uzavře, a ony se to během dne naučí. Udělat za příznivého počastí. Většina včel však bude přistávat v místě očka i nadále a pak sleze k hlavnímu česnu. Teprve mladé se zorientují zdola.

Svazenka patří mezi nejlepší nektarodárné (ale i pylodárné) rostliny. Včely je velmi intenzívně navštěvují. Její nektarodárnost přirovnávají někteří badatelé k akátu. U obou rostlin jsem v literatuře četl dokonce hodnoty až 1000 kg nektaru z hektaru v ideálních podmínkách(bývalý SSSR). U nás to tolik nebude, ale kdyby někdo pro 30 včelstev vysel 30 hektarů, jistě by potěšil i sousední včelaře.
Vše dobré
a krásné velikonoce,
VP

Ještě ke svazence - kvete za 6 týdnů od výsevu a dá se vysévat po celý rok. Stejné agrotechnicé vlastnosti má i hořčice, často se vysévají směsky obou druhů na zelené hnojení. Výsevek si již nepamatuji.
VP

Dobrý den.
Není to moje vlastní zkušenost, ale můj přítel - starý zkušený včelař, který
svého času pracoval jako včelmistr na státním včelíně - uvádí, že medný
výnos svazenky je závislý na mnoha faktorech (klimatických podmínkách,
složení půdy a podobně). Pamatuje prý, že že včely z kočovných vozů
přistavených ke svazence "padaly hlady"... Jako zdroj kvalitního pylu je ale
bez diskusí.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Vladimír Ptáček" <ptacek/=/sci.muni.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 09, 2004 10:11 AM
Subject: Re: Antwort: Svazenka - Facelia


> Svazenka patří mezi nejlepší nektarodárné (ale i pylodárné) rostliny.
Včely
> je velmi intenzívně navštěvují. Její nektarodárnost přirovnávají někteří
> badatelé k akátu. U obou rostlin jsem v literatuře četl dokonce hodnoty až
> 1000 kg nektaru z hektaru v ideálních podmínkách(bývalý SSSR). U nás to
> tolik nebude, ale kdyby někdo pro 30 včelstev vysel 30 hektarů, jistě by
> potěšil i sousední včelaře.
> Vše dobré
> a krásné velikonoce,
> VP
>
>

Přátelé, v Pardubicích se uskuteční 24.4.2004 setkání včelařů na
Kunětické hoře u kočovných vozů. V příloze je pozvánka.
Zdravím Evžen Báchor -předseda ZO Pardubice

Program:

1.-Ukázka chovu včel v kočovných vozech
2.-Chov včel v nástavkových systémech.
3.- Způsob včelaření v prostředí Polabské nížiny.
Báchor Evžen 4.- Včelí pastva a kočovný způsob
včelaření.
5.- Ekonomika provozu chovu včel kočovným způsobem
6.- Ukázka chovu matek v praxi a terénu- chovatel Arnošt Klukas
7.- Beseda se včelaři
8.- Na setkání včelařů bude přítomná prodejna včelařských potřeb
a nářadí z Hradce Králové. Zde je možné si objednat nářadí a
potřeby dopředu na telefonu 605 940 212. Zboží je pak možné si
vyzvednete na setkání. 9.- Občerstvení grilované klobásy a
medovina.
10.- Po ukončení včelařského setkání je možné navštívit státní
hrad Kunětická hora

Nevíte někdo jak se lze jinak domluvit s panem Kolomým než formou dopisu? Zkusil jsem mu poslat mail na obe adresy (kolomy/=/worldmail.cz, kolomy/=/tiscali.cz), ale ani na jedne nereagoval. Nema třeba jinou e-mailovou adresu?

4.3.2004 jsem mu psal na adresu kolomy/=/worldmail.cz
a odpoved prisla obratem ( z adresy vcelarstvi.kolomy/=/worldonline.cz )

Honza

----- Original Message -----
From: "Ale Faltín" <afaltin/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 9. dubna 2004 15:59
Subject: Jak se domluvit?


> Nevíte někdo jak se lze jinak domluvit s panem Kolomým než formou dopisu?
> Zkusil jsem mu poslat mail na obe adresy (kolomy/=/worldmail.cz,
> kolomy/=/tiscali.cz), ale ani na jedne nereagoval. Nema třeba jinou
> e-mailovou adresu?
>

Nevím, zda mi to časově vyjde, ale kdyby přece,
tak mi tu chybí čas setkání a trošku podrobnější
popis cesty z Pardubického nádraží.

Josef Blinka


----- Original Message -----
From: <evzen.bachor/=/volny.cz>
To: <lokvenc.petr/=/volny.cz>; <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 09, 2004 1:30 PM
Subject: setkání včelařů



Přátelé, v Pardubicích se uskuteční 24.4.2004 setkání včelařů na
Kunětické hoře u kočovných vozů. V příloze je pozvánka.
Zdravím Evžen Báchor -předseda ZO Pardubice

Program:

1.-Ukázka chovu včel v kočovných vozech
2.-Chov včel v nástavkových systémech.
3.- Způsob včelaření v prostředí Polabské nížiny.
Báchor Evžen 4.- Včelí pastva a kočovný způsob
včelaření.
5.- Ekonomika provozu chovu včel kočovným způsobem
6.- Ukázka chovu matek v praxi a terénu- chovatel Arnošt Klukas
7.- Beseda se včelaři
8.- Na setkání včelařů bude přítomná prodejna včelařských potřeb
a nářadí z Hradce Králové. Zde je možné si objednat nářadí a
potřeby dopředu na telefonu 605 940 212. Zboží je pak možné si
vyzvednete na setkání. 9.- Občerstvení grilované klobásy a
medovina.
10.- Po ukončení včelařského setkání je možné navštívit státní
hrad Kunětická hora

Tady je ukázka jednoduchého sololitového nástavku (r.m. 39X24). Při jeho konstrukci jsem se snažil o maximální jednoduchost, životnost je pro mě v tomto případě nepodstatná. Proto jsem nástavky ničím nenatíral a ani polystyren ničím nechránil (i když jsou venku na včelnici). Nejstarší nástavky mají asi dva roky a vcelku se osvědčily - jsou lehké, pevné a hlavně se s nimi dobře manipuluje. Celkem jich je kolem šedesáti. I když sololit není ničím napuštěný, rozhodně se nekroutí ani neprohýbá. Nástavky bohužel mají falcy - to jen kvůli zaměnitelnosti s původními. Výroba je tak jednoduchá, že nemá smysl ji popisovat, cena je velmi přijatelná.


Po jednom roce www.vcely.ic.cz/N1.jpg

Po dvou letech www.vcely.ic.cz/N2.jpg

Včelnice www.vcely.ic.cz/N3.jpg


mp

> Nákres je někde v archivu této konference. Pokud mi někdo poradí,
> jak ho zveřejnit, tak pošlu obrázek.



Nákres česnového letáčku je je přístupný z downloadu konference na
adrese www.vcely.or.cz/files

přesně je na adrese http://www.vcely.or.cz/files/LetacekNaOcko.jpg

------------------------

Jakýkoliv soubor (např. s obrázkem) můžete dát včelařům v konferenci k
dispozici, když jej zašlete na adresu uvedenou dole na stránce
http://www.vcely.or.cz/files/

Zdravím

J. P. Baudiš

Docela inpirující, já bych jen polystyren přece něčím natřel, nebo bych na
něho přilepil nějaký papír. Polystyren na přímém slunci totiž ubývá, aspoň
ten řidší a levnější.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 12, 2004 2:06 PM
Subject: Ještě k sololitu




Tady je ukázka jednoduchého sololitového nástavku (r.m. 39X24). Při jeho
konstrukci jsem se snažil o maximální jednoduchost, životnost je pro mě v
tomto případě nepodstatná. Proto jsem nástavky ničím nenatíral a ani
polystyren ničím nechránil (i když jsou venku na včelnici). Nejstarší
nástavky mají asi dva roky a vcelku se osvědčily - jsou lehké, pevné a
hlavně se s nimi dobře manipuluje. Celkem jich je kolem šedesáti. I když
sololit není ničím napuštěný, rozhodně se nekroutí ani neprohýbá. Nástavky
bohužel mají falcy - to jen kvůli zaměnitelnosti s původními. Výroba je tak
jednoduchá, že nemá smysl ji popisovat, cena je velmi přijatelná.


Po jednom roce www.vcely.ic.cz/N1.jpg

Po dvou letech www.vcely.ic.cz/N2.jpg

Včelnice www.vcely.ic.cz/N3.jpg


mp

Nové články:
===========

Med - dobrý obchod?:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004041301

S pozdravem
redakce

Přátelé,

čím a jak je nejlépe krmit koupený ranný oddělek, když začínám = nemám
vlastní med ani zpracované zásoby v plástech?

V literatuře se zpravidla doporučuje krimit oddělky zpočátku těstem a pak až
řídkým roztokem (1:1).

Za jak dlouho přejít na roztok, když si oddělek sám nedělám - nemá zpravidla
už to těstové období za sebou dřív než ho přivezu?

Není problém krmit řidší roztok prosakovacím víčkem (podněcovacím - 16
otvorů)?

Jakou formu podávání krmení u nově vytvořeného včelstva, které musí hodně
stavět, považujete za ideální?

Díky předem za vaše názory

Honza Čáp

Dobry den,


Dne út 13. dubna 2004 07:38 Jan Čáp napsal(a):
> Přátelé,
>
> čím a jak je nejlépe krmit koupený ranný oddělek, když začínám = nemám
> vlastní med ani zpracované zásoby v plástech?

Jestli pod pojmem ranny rozumite zacatkem kvetna v dobe kvetu repky, oddelek
je na alespon 2 ramky 39x24 + 1 se zasobami + sous s vodou - osobne nekrmim
nic, v teto dobe si vcely (v zavislosti na poloze stanoviste) vse obstaraji
samy. Stejnym zpusobem si sam delam oddelky , ktere v pripade snusky ze
slunecnice jeste v temze roce prinesou plny, nebo skoroplny nastavek
44.8x15.9.

Hodne stesti s oddelkem

              Honza

>
> V literatuře se zpravidla doporučuje krimit oddělky zpočátku těstem a pak
> až řídkým roztokem (1:1).
>
> Za jak dlouho přejít na roztok, když si oddělek sám nedělám - nemá
> zpravidla už to těstové období za sebou dřív než ho přivezu?
>
> Není problém krmit řidší roztok prosakovacím víčkem (podněcovacím - 16
> otvorů)?
>
> Jakou formu podávání krmení u nově vytvořeného včelstva, které musí hodně
> stavět, považujete za ideální?
>
> Díky předem za vaše názory
>
> Honza Čáp

> osobne nekrmim nic, v teto dobe si vcely (v zavislosti na poloze
stanoviste)
> vse obstaraji samy.

Nemám žádné dílo, a tak chci krmit v každém případě, aby oddělky vystavěly
(a matky stihly zaklást) co nejvíc mezistěn.

Honza Čáp

Nyní koupený oddělek je přezimovaný oddělek, ten by měl mít dost
zpracovaných zásob na rozvoj.
Konec dubna, květen a část červen je na průměrném stanovišti tolik květů, že
jakýkoliv oddělek krmit nepotřebuje, snad kromě více než cca dvoudenních
trvalých deštů hned po vzniku oddělku a více než cca týdenních trvalých
deštů u ostatních oddělků.
U vytvářených oddělků, např v polovině května plodový plást s mladým plodem
a mlaďuškami a z obou stran krycí plást jsou už na plodovém plástu
zpracované zásoby a pyl. Cca dva dny je nový oddělek bez létavek, na tuto
dobu jim nalévám do krycího plástu vodu. Totéž platí pro přeleták. Jak se u
nich objeví létavky, není třeba je krmit.
Nové včelstvo typu roj, umělý roj na mezistěnách - tam se krmí podle krmítka
příslušného úlu. Asi to bude nějaké prosakovací krmítko, nebo nějaké na
cukerný roztok. Ale taky na běžném, až nadprůměrném stanovišti v květnu není
krmení podmínka, je tam obvykle dostatečná snůška a včely obvykle vystaví
mezistěny i bez krmení. Později už je to obvykle horší.

Jinak z hlediska včel je asi jedno, jestli krmit těstem, nebo roztokem. Snad
jedině při krmení těstem potřebují více vody. Z hlediska včelaře je těsto
dražší a pracnější než roztok, ale dá se jim krmit snadněji i v úlu bez
krmítka. V chladnějším období, tak cca do poloviny května, by mělo platit,
že místo odběru krmiva by mělo být v blízkosti sezení včel.

R. Polášek.


----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 13, 2004 9:38 AM
Subject: Krmení ranných oddělků - těsto, roztok, jaké krmítko?


> Přátelé,
>
> čím a jak je nejlépe krmit koupený ranný oddělek, když začínám = nemám
> vlastní med ani zpracované zásoby v plástech?
>
> V literatuře se zpravidla doporučuje krimit oddělky zpočátku těstem a pak
až
> řídkým roztokem (1:1).
>
> Za jak dlouho přejít na roztok, když si oddělek sám nedělám - nemá
zpravidla
> už to těstové období za sebou dřív než ho přivezu?
>
> Není problém krmit řidší roztok prosakovacím víčkem (podněcovacím - 16
> otvorů)?
>
> Jakou formu podávání krmení u nově vytvořeného včelstva, které musí hodně
> stavět, považujete za ideální?
>
> Díky předem za vaše názory
>
> Honza Čáp
>

Roztok 1:1 je lepsi na doplnenie zasob . Na podnecovanie je lepsi len ked
mas moznost byt pri vcelach aspon kazdy treti den Na spracovanie cesta
musia vcely vynalozit viac energie. Ak ale vcelaris vikendovo je vhodnesie
cesto. Roztok vcely vypiju za 3 - 4 dni / potom uz ma tendeciu kvasit / a
cesto vydrzi aj 7 - 10 dni.

Matej




"Jan Čáp"
<capjan/=/ekolo An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
g.cz> Kopie:
Thema: Re: Krmení ranných oddělků - těsto,
13.04.2004 roztok, jaké krmítko?
10:50
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






> osobne nekrmim nic, v teto dobe si vcely (v zavislosti na poloze
stanoviste)
> vse obstaraji samy.

Nemám žádné dílo, a tak chci krmit v každém případě, aby oddělky vystavěly
(a matky stihly zaklást) co nejvíc mezistěn.

Honza Čáp

Nevím, jestli dobře rozumím tomu "ranný oddělek"

Na jaře se podle mě doporučuje krmit spíš medocukrovým těstem z toho důvodu,
že včely těsto berou jen pro svoji potřebu a mají tohle těsto částečně
invertovane enzymy(invertázou), která je přítomná v medu, ze které je těsto
vyrobeno nebo z invertu, pokud je těsto koupené.
Tím nedochází k tak velkému zatížení dlouhověkých včel z toho důvodu, že
musí cukr invertovat. Asi je ještě jiný důvod, proč není dobrý roztok.
Zřejmě z důvodů většího odběru studeného roztoku, než je tomu u těsta. Podle
toho co jsem četl, může způsobit krmení roztokem zjara ať už oddělku nebo
včelstva "májovku".

Podle mě by měl mít skutečně oddělek, když už ho někdo prodává dostatečné
zásoby, jinak bych ho nekupoval! Protože kdyby tomu tak nebylo, nesvědčí ani
o spolehlivém zdroji toho oddělku. Myslím včelaře, který šetří na včelách a
na zákazníkovi. Nepovažoval bych to za solidní obchod!

Též jsem kupoval na jaře oddělky, nemajíce žádný rámek hotového díla. Musí s
tím co mají vydržet až do lepšího snůškového období. A to snad bude co
nevidět. Takže bych si tím už teď moc hlavu nelámal.
Včelař musí počítat s tím, že nebude mít v prvním roce, než si včely dílo
postaví, takové výnosy jako kdyby to dílo měl. Ne proto, že by včely na
stavění spotřebovaly tolik zásob, ale proto, že to namají kam dávat než si
postaví plásty.
Bude to chtít se jim častěji věnovat a přidávat jim mezistěny. Ale až bude
tepleji a začnou kvést ovocné stromy!

Dokrmování včel ať už oddělku nebo slabého včelstva na jaře zásobami, které
nejsou medem (ať už z přírody, nebo nadbytečné cukerné zásoby z podzimního
krmení) vždycky problematické. Myslím, že bych jim víc uškodil než pomohl.

Pokud ale krmím oddělek, který dělám při prvním vytáčení medu, tak přesto že
je to podle mě ten nejrannější, které je ekonomicé dělat, tak je s ním ten
nejmenší problém. Daleko menší,než kdybych dělal pozdní oddělek. Krmím jen
než se nová matka oplodní a v případě, že není žádná snůška. Ale rozumně!
Kdybych jim dával moc roztoku, tak omezí matku v kladení. To je další důvod,
proč krmit oddělky těstem.

Zdraví Arnošt

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 13, 2004 11:05 AM
Subject: Re: Krmení ranných oddělků - těsto, roztok, jaké krmítko?

.........................


Jinak z hlediska včel je asi jedno, jestli krmit těstem, nebo roztokem. Snad
jedině při krmení těstem potřebují více vody. Z hlediska včelaře je těsto
dražší a pracnější než roztok, ale dá se jim krmit snadněji i v úlu bez
krmítka. V chladnějším období, tak cca do poloviny května, by mělo platit,
že místo odběru krmiva by mělo být v blízkosti sezení včel.

R. Polášek.


----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 13, 2004 9:38 AM
Subject: Krmení ranných oddělků - těsto, roztok, jaké krmítko?


> Přátelé,
>
> čím a jak je nejlépe krmit koupený ranný oddělek, když začínám = nemám
> vlastní med ani zpracované zásoby v plástech?
>
> V literatuře se zpravidla doporučuje krimit oddělky zpočátku těstem a pak
až
> řídkým roztokem (1:1).
>
> Za jak dlouho přejít na roztok, když si oddělek sám nedělám - nemá
zpravidla
> už to těstové období za sebou dřív než ho přivezu?
>
> Není problém krmit řidší roztok prosakovacím víčkem (podněcovacím - 16
> otvorů)?
>
> Jakou formu podávání krmení u nově vytvořeného včelstva, které musí hodně
> stavět, považujete za ideální?
>
> Díky předem za vaše názory
>
> Honza Čáp
>

Máte někdo zkušenosti s krmením včelstev v létě melasou nebo podobným levným
zdrojem cukru?
Afinovaným cukrem to jde, melasa má snad jen menší obsah cukru a větší obsah
příměsí.

R. Polášek.

No, já myslím, že by se včelstvo mělo nacházet v mírné trvalé snůšce, tak
0,3 - 0,5 kg denně. Řekl bych, že tak dávku 1 kg cukru co tři dny, nebo co
týden v případě nějaké snůšky, nebo v případě silné snůšky nekrmit. V úlu
dostatek prostoru a mezistěn, cca do polovina května mezistěny na kraj
plodu, později mezi plod. Na stanovišti by mělo být dost pylu. Asi se to
neobejde bez vytáčení směsi cukru a medu z rámků.
Možná by stálo i za pokus případně vytvořit další oddělky v polovině května
z jednoho, dvou plodových plástů a z dvou vystavěných krycích plástů a
zbytek nadstavku zarovnat mezistěnami. Na dobrém stanovišti jsou schopny do
srpna vystavit celý nadstavek i bez krmení.
Nebo jednou až dvakrát za léto umělé rojení, včelstvo setřepat z rámků do
rojáku, nechat cca dva dny v tmě a chladu a pak usadit do nového úlu s
mezistěnami, včelstvo se pak chová jako usazený roj a intenzívně staví.
Podobně to funguje i při takzvaném norském zimování.

Jako krmítko, pokud máš pár cm prostoru nad rámky, bys mohl použít to, které
jsem popsal ve svém článku "Pozdní krmení včelstev" na Včelařských novinách
pana Čejky. Jeho podstatou je plastová miska pod květináč položená na rámky
a zakrytá silonovou síťovinou. Přes ni se nalívá roztok cukru. Doporučuji
objem misky cca 2 litry. Roztok se připravuje tak, že se cukt nasype
nálevkou do Pet láhve a naleje se tam příslušné množství teplé vody. Nesmí
být vařící, jinak se láhev zničí. Cukr se rozpustí třepáním láhve.
Doporučuji koncentraci cukru 1 :1 nebo ještě menší. Oproti rozpouštění cukru
v hrnci není žádná nádoba, naběračka atd znečištěná cukerným roztokem a
tudíž není žádná ztráta cukru. Nemám ale vyzkoušeno, jak rychle včely v létě
síťku zalepí propolisem. Podle mých zkušeností včely tmelí dost
individuálně. Pak je třeba síťku nechat zmrazit v mrazničce a vydrolit
propolis.

Cca do července můžeš krmit levnějším afinovaným neboli krmným cukrem, potom
před krmením na zimu je třeba zásoby s afinovaným cukrem přerovnat na kraje
nadstavku, nebo odstranit a nakrmit bílým rafinovaným.

Některé afinované cukry mají dost příjemnou chuť, mohla by být i docela
zajímavá chuť zpracovaných zásob z toho cukru.

Jinak se obvykle včelstva dlouhodobě pro výstavbu díla nekrmí, takže s tím
asi nejsou žádné zvláštní zkušenosti. Hodně bude asi záviset na tom, kolik
bude ve včelstvu včel. Malé zásoby a přínos způsobí, že nebudou plodovat.
Velký přínos zablokuje buňky a včely nebudou mít kde vychovávat plod.

Každopádně napiš tak v září, jak to dopadlo. Hodně štěstí.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 13, 2004 10:50 AM
Subject: Re: Krmení ranných oddělků - těsto, roztok, jaké krmítko?


> Nemám žádné dílo, a tak chci krmit v každém případě, aby oddělky vystavěly
> (a matky stihly zaklást) co nejvíc mezistěn.
>
> Honza Čáp

Jaký to má důvod krmění nerafinovaným cukrem?
Na zimu se tím krmit nedá jedině snad jako podněcování, když není snůška,
ale pak bych nerad, aby to přišlo do medu.
Snad jako rezerva pro případ nedostatku zásob ne jaře? Ale na zimu by to v
úlu nemělo zůstat!

Nerozumím tomu . Můžeš mi vysvětlit, proč by mělo mít smysl krmit melasou?
Jen tak z toho důvodu, jestli mi snad nějaká informace neutekla:o)!

Hezký den.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 13, 2004 12:35 PM
Subject: Re: Krmení na jaře a v létě


Máte někdo zkušenosti s krmením včelstev v létě melasou nebo podobným levným
zdrojem cukru?
Afinovaným cukrem to jde, melasa má snad jen menší obsah cukru a větší obsah
příměsí.

R. Polášek.

Jednoznačně cenové důvody.
V souvislosti s údaji, že po vstupu do Eu u nás bude platit stanovená
minimální cena rafinovaného cukru 24 Kč za kilo.
Kolik ale stojí a bude stát afinovaný cukr, to nevím.

Čistě na afinovaném cukru jsem zimoval před cca 10 lety, tuším v roce 1992
a 1993 a ještě několik let potom jsem krmení v srpnu začínal tak 6 kg
afinovaného cukru na včelstvo, vzhledem k množství plodu jsem předpokládal,
že tuto první dávku včely částečně spotřebují a částečně uloží na okrajové
plásty, kde zimní chumáč nesedí. A končil jsem 1 - 2 kg afinovaného cukru
na konci září, tam jsem předpokládal, že tento cukr včely uloží zase do těch
buněk, které během října a listopadu vyprázdní.
Nezjistil jsem žádné rozdíly v přezimování na afinovaném a rafinovaném
cukru. Přesto jsem později přešel opět na rafinovaný cukr. Ten afinovaný
cukr přes zimu mi připadal jako loterie, bál jsem se, jak by to dopadlo,
kdyby se včely nemohly proletět celou zimu od prosince do konce března, nebo
kdyby v tom cukru bylo více látek nestravitelných pro včely než obvykle. Ze
vzhledu nebo chuti afinovaného cukru se to určitě poznat nedá.

Na druhé straně, pokud někdo chce nebo musí krmit včely v létě, proč ho
nepoužít. Nebo třeba tu melasu. Snad jediný problém je ten, že se afinovaný
cukr obtížně skladuje. Už za rok zvlhne. S melasou nemám zkušenosti.

zdravím

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 13, 2004 1:44 PM
Subject: Re: Krmení na jaře a v létě


> Jaký to má důvod krmění nerafinovaným cukrem?
> Na zimu se tím krmit nedá jedině snad jako podněcování, když není snůška,
> ale pak bych nerad, aby to přišlo do medu.
> Snad jako rezerva pro případ nedostatku zásob ne jaře? Ale na zimu by to v
> úlu nemělo zůstat!
>
> Nerozumím tomu . Můžeš mi vysvětlit, proč by mělo mít smysl krmit melasou?
> Jen tak z toho důvodu, jestli mi snad nějaká informace neutekla:o)!
>
> Hezký den.
> Arnošt

Cukr krystal a krupice v 50kg balení, stálý prodej za nejvýhodnější ceny. Brno a okolí po domluvě včetně dovozu. Při osobním odběru sleva.Tel.č.: 603 370 073

vyroba nastavku ze sololitu je jednoducha, ale zeptal bych se na vasi konstrukci, ja jsem zkousel udelat podobne jednak ze dvou ramu nahore a dole a jednak ze ctyr sten, zatim to ale nemam vyzkousene co bude lepsi. A jeste dotaz, jsou nutne ty svisle latky?

Svislé laťky jsou jednoznačně nutné, aby nesly tíhu dalších nadstavků a
zmenšily vydouvání sololitu. Sololit vlhne zvenku šikmým deštěm a zevnitř
vlhkostí při plodování hlavně v zimě a na jaře a vlhký sololit není nosný.
Impregnace sololitu to sice zlepší, ale ne na 100 %. Nabízí se taky možnost
místo svislých latěk udělat prostě dvě venkovní stěny z dřevěných desek.

Nadstavky ze čtyř stěn se mně zdají rychlejší a levnější, ale když jsem je
dělal já, nedokázal jsem udělat spodní a horní plochu rovnou. Musel jsem po
sešroubování hoblíkem a pilníkem plochy srovnat. Profesionál - truhlář by to
asi dokázal bez problémů, pro amatéra, jako jsem já, jsou asi vhodnější ty
rámy.
Moje současná konstrukce je tvořena z horního a dolního rámu, které se
vkládají do předpřipravených čtyř stěn.

Venkovní sololit by měl být na dřevo kromě přibití i lepený, nebo obíjený
laťkami nebo plechem. Jinak se dost kroutí a odstává od dřeva.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Jiří Kamler" <kamler/=/ivb.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 13, 2004 3:51 PM
Subject: Re: Jeątě k sololitu


> vyroba nastavku ze sololitu je jednoducha, ale zeptal bych se na vasi
> konstrukci, ja jsem zkousel udelat podobne jednak ze dvou ramu nahore a
> dole a jednak ze ctyr sten, zatim to ale nemam vyzkousene co bude lepsi. A
> jeste dotaz, jsou nutne ty svisle latky?

Svislé laťky jsou nutné pro spojení v rozích, kde vše prolepuji a jistím malými hřebíčky.Překrývání rohů např. plechem mě nijak nenadchlo a upustil jsem od něj. Co se týče oddělků, používám vlastní a plásty dostanou navíc pouze ty, které si postaví.Je v tom trochu problém, neboť oddělky v podletí nedosahují takové síly, ale další jaro vše vynahradí. Oďělek dostane dva plásty s zavíčkovaným plodem a jeden plást prázdný s vodou. Se zásobami se nezabývám, protože na vysokém Dadant plástu je jich víc než dost. Asi za den po umístění na stanovišti vložím do podmetu mač na lepence, linu a pod. spíš do zadní poloviny a občas doplním, aby do odďelků proudila nepřetržitě potrava ve dne v noci po malých dávkách a neomezovala matku v kladení. Tvorbu odďělků provádím kolem 1.6. současně s odběrem 1 medu.Mač se vyrábí jednoduše: vědro téměř plné cukru na který se naleje horký litr vody v kterém je rozmíchán 1 kg. medu. Udělá li se to večer, ráno se může krmit. Je li snůška včely neberou.Lahví nekrmím proto, že nemám prázdné nástavky, které vyrobím přes zimu a dostatečný počet strůpkovích krmítek musím vyrobit později v červnu . Však to znáte - honička. Zdraví Ruda.

Dobrý den
scháním 3 - 4 oddělky nejlépe na ramkové míře 42/17,Mam již 2 včelseva na 42/17. Prosím o radu. Michal

Vadi-nevadi... nejde mi o mieru.
chcel by som pouzit niektore postupy z nizkonastavoveho vcelarenia.
Napr. prehodit cukrove zasoby pod plodisko, rozsirit mednikom s mensou
plastovou plochou...
bez upravy prepazkami. Na ceskej stranke NN vcelarov je dost navodov.
A mozno prejst na nizsi ramik kym nie sme este v zabehnutych kolajach.

ANMI

----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 08, 2004 6:05 PM
Subject: Re: Antwort: nizky nastavok k 42x27.5 B-SK


>
> Preco ti vadi B ? Ja pouzivam 11 ramikove B a nepoznam
> lepsiu mieru. 1 krabica ti staci na prezimovanie a 3
> na leto.
>
> Peter Mal.
>
> __________________________________
> Do you Yahoo!?
> Yahoo! Small Business $15K Web Design Giveaway
> http://promotions.yahoo.com/design_giveaway/

Na ekolistu jsem se dočetl následující hezkou informaci. Tak jsem si řekl,
že se s Vámi i ní podělím.

Hezký den.

S pozdravem

Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291


Ekologové instalovali do přírody budky pro čmeláky

7. dubna 2004 13:30
VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ (Vsetínsko) (ČTK <http://www.ctk.cz/> ) - Ochránci přírody
z Valašského Meziříčí dnes na Vsetínsku rozmístnili šest desítek dřevěných
budek, které mají sloužit jako umělá hnízda pro čmeláky. Chtějí tak vytvořit
podmínky pro návrat opylovače, jehož stavy decimuje zemědělská činnost a
vypalování trávy.

"Jde vlastně o malé včelíny, které jsou instalovány zhruba třicet centimetrů
nad úrovní okolního terénu," řekl ČTK Milan Orálek z Českého svazu ochránců
přírody <http://csop.ecn.cz/> . Umělá hnízda ekologové rozmístili v okolí
Valašského Meziříčí, Krhové, Podlesí, Bystřičky a Nového Jičína. "Všechna
jsou na oplocených pozemcích, abychom zamezili případnému vandalství,"
dodal.

Čmeláci se začali z přírody vytrácet kvůli používání chemikálií v
zemědělství, rušení mezí a vypalování trávy. "Snažili jsme se proto vybírat
takové lokality, kde je situace dobrá. Většina budek je tak umístěna v
sadech či zahradách," poznamenal Orálek. Návrat čmeláků do přírody je
dlouhodobější projekt. Ekologové očekávají, že v prvním roce čmeláci obsadí
čtvrtinu budek.

Jaroslav Janečka

       

Nové soubory:
============

Včelařské noviny 3/2004:
PDF - Tištěná podoba VN 3/2004 - barevná verze.
http://www.vcelarskenoviny.cz/download.php?soubor=11

Včelařské noviny 3/2004 CB:
PDF - Tištěná podoba VN 3/2004 - černobílá verze
http://www.vcelarskenoviny.cz/download.php?soubor=12

S pozdravem
redakce

To není nic nového. Bylo by zjímavě vědět, jestli se očekávání ekologů
splnilo a čmeláci opravdu obsadili čtvrtinu červených budek.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 14, 2004 11:13 AM
Subject: Ekologové pomáhají čmelákům


> Na ekolistu jsem se dočetl následující hezkou informaci. Tak jsem si řekl,
> že se s Vámi i ní podělím.
>
> Hezký den.
>
> S pozdravem
>
> Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
> člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
> [http://zocsv-doksy.euweb.cz]
> Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
> privat: +420 487 870 617
> mobil: +420 605 238 709
> zam.: +420 487 722 291
>
>
> Ekologové instalovali do přírody budky pro čmeláky
>
> 7. dubna 2004 13:30
> VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ (Vsetínsko) (ČTK <http://www.ctk.cz/> ) - Ochránci
přírody
> z Valašského Meziříčí dnes na Vsetínsku rozmístnili šest desítek dřevěných
> budek, které mají sloužit jako umělá hnízda pro čmeláky. Chtějí tak
vytvořit
> podmínky pro návrat opylovače, jehož stavy decimuje zemědělská činnost a
> vypalování trávy.
>
> "Jde vlastně o malé včelíny, které jsou instalovány zhruba třicet
centimetrů
> nad úrovní okolního terénu," řekl ČTK Milan Orálek z Českého svazu
ochránců
> přírody <http://csop.ecn.cz/> . Umělá hnízda ekologové rozmístili v okolí
> Valašského Meziříčí, Krhové, Podlesí, Bystřičky a Nového Jičína. "Všechna
> jsou na oplocených pozemcích, abychom zamezili případnému vandalství,"
> dodal.
>
> Čmeláci se začali z přírody vytrácet kvůli používání chemikálií v
> zemědělství, rušení mezí a vypalování trávy. "Snažili jsme se proto
vybírat
> takové lokality, kde je situace dobrá. Většina budek je tak umístěna v
> sadech či zahradách," poznamenal Orálek. Návrat čmeláků do přírody je
> dlouhodobější projekt. Ekologové očekávají, že v prvním roce čmeláci
obsadí
> čtvrtinu budek.
>
> Jaroslav Janečka
>
>
>

Dobry den,

Sice uz je to mozna trochu pozde (v Praze na Cernym moste uz sem tam kvete
repka) , ale kdy definitivne sundavate mrizky proti hlodavcum? Vsiml jsem si,
ze ackoli pres zimu jsem v ulech mysi nemel, ted jsem tam nasel na dne nejake
bobky. Mrizky , co pouzivam maji rozmer 1x1 cm , a pri silnejsim vyletu
nekterym vcelstvum vadily.


              Honza