Archiv Včelařské konference

Zkvašený med v zásadě nevadí, ušetří se tím práce kvasinkám. Nesmí však mít žádnou pachuť. Té se nezbavíš ani po překvašení na medovinu.
Jinak osobně zastávám názor, že dobrá medovina se může vyrobit jedině z dobrého medu. Ale je to taky otázka celkového množství, které vyrábím.
Pavel

> ... Je to asi na vylití, ale nešla by z toho uvařit medovina?

>Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
>vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout"
Myslím, že se tu bavíme o dvou různých věcech. Jedna věc je technické provedení zdanění a to je jistě věc
složitá (pokud je nová právní úprava zjednodušuje, díky za to). Při přílišném zkoumání detailů ovšem
hrozí, že "pro stromy není vidět les". A to je ta druhá věc.
Smyslem daní není jen "nahrabat dost peněz" do státní pokladny, ale také podpořit činnosti dobré a
potlačovat špatné. Daň z příjmu resp. ze zisku nebo z přidané hodnoty funguje přitom přesně opačně -
vyměřuje se totiž podle hesla "každá iniciativa budiž po zásluze potrestána".
EU už snad kráčí jiným směrem, byť dosud dosti krkolomně a neuměle: snaží se daň z příjmu zmenšovat a
naopak
zvyšovat daně z činností poškozujících společnost. Tedy např. z produkce škodlivých emisí (nepřímo přes
spotřebu energie) atp. Nepotěšilo by nás kdyby například byly zdaněny insekticidy? Jde v podstatě
spotřební daň (tedy to na co jme zvyklí u benzinu, cigaret,
alkoholu).
Včelaři dostávají dotace na chov včelstev - to si překládám jako pokyn, že chov včel je výborná,
celospolečensky prospěšná věc (i když sám si myslím, že to tak jednoduché není). Proč ale pak ti nejlepší
včelaři,
kteří mají hodně včelstev dobré zisky
jsou daněni a ti neschopní ne? A proč se daní také dotace, to už můj mozek nebere vůbec.

>Příspěvek na obnovená včelstva je 1300 Kč na včelstvo.
O tomto platí totéž: odměňováni jsou ti nejméně schopní včelaři. Jistě, úhyny měly svůj důvod, ale v mnoha
případech včelařova aktivita mohla včelstva zachránit. Mě padlo jedno včelstvo - právě to o kterém jsem
věděl,
že má špatně rozložené zásoby (vzniklo spojením dvou slabších málo zakrmených včelstev pozdě na podzim),
ale vyflák' jsem se na to, řekl jsem si ono to nějak dopadne. Nedopadlo. Teď za svoji neschopnost budu
odměněn. Včelaři, kteří neměly žádné úhyny, nebo se jim v letošním roce podařilo zvýšil počet včelstev
přitom nedostanou nic... Jakou to proboha má logiku?
Souhlasím, mravní škoda může být
větší než celá skvělá podpora. To, že se někdo snaží vymyslet daňový únik je právě důsledek.

Vita Vydra
home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra

----- Original Message -----
From: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 11, 2003 2:56 PM
Subject: Re: Stacirna medu - daně


Dovolím si pár slov.

Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout", tedy
vymyslet daňový únik. A to v okamžiku, kdy nejsou přesně vysvětleny
základní věci kolem daní všeobecně a kolem "daně ze včel" už vůbec ne.
Takhle se nedá argumentovat. To je podobné, jako palcový článek v
novinách "Do důchodů možná až v 73 letech". Daňová problematika je tak
složitá, že si alespoň základní vysvětlení vyžaduje a na to tu není
místo. Bohužel ale pak bude konference zavalená rozhořčenými dopisy. Mně
se v té souvislosti líbí reakce P. Lokvence, protože je z ní znát, že se
problematikou zabývá a asi o tom i něco ví.

Asi by se v té věci měl více angažovat svaz, spíše pokud jde o
vysvětlování, ale nejsem členem, tak nevím jaké informace na schůzích
dostali.

Zdraví PP.


Jan Čáp napsal(a):


>>naopak výrazné zjednodušení a úspora. Tohle se podařilo po 10 letech
>>práce a lobování, hlavně Ing. Mandíka.
>
>
> Takovéhle 'lobování' mi připadá jako medvědí služba. Už jen škoda na právnim
> vědomí (klička místo jasně deklarovaného zájmu státu zvýhodnit včelaře) je
> větší než výsledná 'podpora' včelařství. Navíc je to jako způsob zdanění
> nebezpečný precedens (viz už zmíněné švestky).
>
> Honza Čáp
>
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

Je vidět, že jste ještě mladý a plný ideálů. Dotace na uhynulá včelstva není
podle zásluh a schopností, ale podle toho, kolik peněz se sehnalo a ty se
rozdělili. Mě neuhynulo žádne včelstvö, ale i tak buď za tuto dotaci dík!
Jako za každou dotaci!

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vitavydra/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 12, 2004 5:58 PM
Subject: Re: Stacirna medu - daně


> >Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
> >vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout"
> Myslím, že se tu bavíme o dvou různých věcech. Jedna věc je technické
provedení zdanění a to je jistě věc
> složitá (pokud je nová právní úprava zjednodušuje, díky za to). Při
přílišném zkoumání detailů ovšem
> hrozí, že "pro stromy není vidět les". A to je ta druhá věc.
> Smyslem daní není jen "nahrabat dost peněz" do státní pokladny, ale také
podpořit činnosti dobré a
> potlačovat špatné. Daň z příjmu resp. ze zisku nebo z přidané hodnoty
funguje přitom přesně opačně -
> vyměřuje se totiž podle hesla "každá iniciativa budiž po zásluze
potrestána".
> EU už snad kráčí jiným směrem, byť dosud dosti krkolomně a neuměle: snaží
se daň z příjmu zmenšovat a
> naopak
> zvyšovat daně z činností poškozujících společnost. Tedy např. z produkce
škodlivých emisí (nepřímo přes
> spotřebu energie) atp. Nepotěšilo by nás kdyby například byly zdaněny
insekticidy? Jde v podstatě
> spotřební daň (tedy to na co jme zvyklí u benzinu, cigaret,
> alkoholu).
> Včelaři dostávají dotace na chov včelstev - to si překládám jako pokyn, že
chov včel je výborná,
> celospolečensky prospěšná věc (i když sám si myslím, že to tak jednoduché
není). Proč ale pak ti nejlepší
> včelaři,
> kteří mají hodně včelstev dobré zisky
> jsou daněni a ti neschopní ne? A proč se daní také dotace, to už můj
mozek nebere vůbec.
>
> >Příspěvek na obnovená včelstva je 1300 Kč na včelstvo.
> O tomto platí totéž: odměňováni jsou ti nejméně schopní včelaři. Jistě,
úhyny měly svůj důvod, ale v mnoha
> případech včelařova aktivita mohla včelstva zachránit. Mě padlo jedno
včelstvo - právě to o kterém jsem
> věděl,
> že má špatně rozložené zásoby (vzniklo spojením dvou slabších málo
zakrmených včelstev pozdě na podzim),
> ale vyflák' jsem se na to, řekl jsem si ono to nějak dopadne. Nedopadlo.
Teď za svoji neschopnost budu
> odměněn. Včelaři, kteří neměly žádné úhyny, nebo se jim v letošním roce
podařilo zvýšil počet včelstev
> přitom nedostanou nic... Jakou to proboha má logiku?
> Souhlasím, mravní škoda může být
> větší než celá skvělá podpora. To, že se někdo snaží vymyslet daňový únik
je právě důsledek.
>
> Vita Vydra
> home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra
>
> ----- Original Message -----
> From: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, December 11, 2003 2:56 PM
> Subject: Re: Stacirna medu - daně
>
>
> Dovolím si pár slov.
>
> Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
> vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout", tedy
> vymyslet daňový únik. A to v okamžiku, kdy nejsou přesně vysvětleny
> základní věci kolem daní všeobecně a kolem "daně ze včel" už vůbec ne.
> Takhle se nedá argumentovat. To je podobné, jako palcový článek v
> novinách "Do důchodů možná až v 73 letech". Daňová problematika je tak
> složitá, že si alespoň základní vysvětlení vyžaduje a na to tu není
> místo. Bohužel ale pak bude konference zavalená rozhořčenými dopisy. Mně
> se v té souvislosti líbí reakce P. Lokvence, protože je z ní znát, že se
> problematikou zabývá a asi o tom i něco ví.
>
> Asi by se v té věci měl více angažovat svaz, spíše pokud jde o
> vysvětlování, ale nejsem členem, tak nevím jaké informace na schůzích
> dostali.
>
> Zdraví PP.
>
>
> Jan Čáp napsal(a):
>
>
> >>naopak výrazné zjednodušení a úspora. Tohle se podařilo po 10 letech
> >>práce a lobování, hlavně Ing. Mandíka.
> >
> >
> > Takovéhle 'lobování' mi připadá jako medvědí služba. Už jen škoda na
právnim
> > vědomí (klička místo jasně deklarovaného zájmu státu zvýhodnit včelaře)
je
> > větší než výsledná 'podpora' včelařství. Navíc je to jako způsob zdanění
> > nebezpečný precedens (viz už zmíněné švestky).
> >
> > Honza Čáp
> >
> >
>
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz
> info/=/dup.cz
> -------------------------
>
>
>
>
>
>
>
>

Milí přátelé, s potěšením Vám mohu oznámit, že Včelařské noviny získaly svoji doménu. Od této chvíle můžete na stránky přistupovat přes adresu www.vcelarskenoviny.cz nebo pouze vcelarskenoviny.cz .

S pozdravem
redakce

Tak s tímto názorem naprosto souhlasím. Tomu říkám nazývat věci pravými
jmény.

S pozdravem

Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

> >Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
> >vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout"
> Myslím, že se tu bavíme o dvou různých věcech. Jedna věc je
>
> >Příspěvek na obnovená včelstva je 1300 Kč na včelstvo.
> O tomto platí totéž: odměňováni jsou ti nejméně schopní
> včelaři. Jistě, úhyny měly svůj důvod, ale v mnoha případech

> Vita Vydra
> home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra

       Částečně se ztotožňuji s tímto názorem, ale i přesto musím říct, že mě
potěšilo, že dostanu dotaci. Začal jsem včelařit s dědou a zazimovali jsme
tehdy 19 včelstev a z nich nám 3 uhynula. Nevím zda to mám považovat za
nezkušenost dědy (včelaří 50 let) nebo nepříznivost období, ale bohužel to
tak je.
       Neskrývám rozčarováním nad získáním dotací, ale na druhé straně musím
souhlasit, že to je spíše dotace pro "neschopné". Myslím si, že to nemůže
fungovat jako státní sektor, do kterého se cpou peníze jako do černé díry.
Měli by se naopak podporovat schopní a perspektivní chovy (nemusí to být
bezpodmínečně velkovčelaři) - avšak najít spravedlivé měřítko podpor, to je
otázka.
       Sám jsem zvědav jak jsme letos zazimovali, doufám, že i po zaléčení bude
vše v pořádku atd. Takže se nemohu dočkat jarních paprsků a prvního létání
včeliček.
       Ppokouším se totiž vytvořit větší farmu a postupně rozšiřovat počty
včlestev. Děda chtěl naopak skončit, což by byla obrovská škoda.

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/haida.cz]
Sent: Tuesday, January 13, 2004 7:35 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Stacirna medu - daně


Tak s tímto názorem naprosto souhlasím. Tomu říkám nazývat věci pravými
jmény.

S pozdravem

Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

> >Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
> >vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout"
> Myslím, že se tu bavíme o dvou různých věcech. Jedna věc je
>
> >Příspěvek na obnovená včelstva je 1300 Kč na včelstvo.
> O tomto platí totéž: odměňováni jsou ti nejméně schopní
> včelaři. Jistě, úhyny měly svůj důvod, ale v mnoha případech

> Vita Vydra
> home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.559 / Virová báze: 351 - datum vydání: 7.1.2004

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.559 / Virová báze: 351 - datum vydání: 7.1.2004

> ale na druhé straně musím souhlasit, že to je spíše dotace pro "neschopné

Nesouhlasím. Mě se to sice netýká, neměl jsem žádný úhyn a počet včelstev jsem zdvojnásobil, ale vemte v úvahu, že to byla naprosto mimořádná situace vyskytující se maximálně jednou za 20 let. Dále včelaři s průměrným věkem 60 let nejsou neschopni (ti by už dávno skončili nebo snížili stavy). Dále to, že se dědové dost fyzicky nadřou, zásobují venkovskou chudinu zdravou potravinou a jejich důchody a platy nejsou velké, a hlavní efekt má přece zemědělství, které je před zhroucením. Nemyslím, že to byly vyhozené peníze oknem.

Každopádně bych však v budoucnu státní peníze přesouval od kapes řadových včelařů směrem k chovatelům kvalitních matek, výzkumníkům a výrobcům léčiv, výrobcům aerosolových vyvíječů, výrobcům moderních úlů apod.
Eman

ahoj. jestem z Polski. jeśli ktokolwiek mnie zrozumie- czy produkuje się jeszcze w Czechach albo na Słowacji pracki (pralki) marki Tatramat? jeśli tak, czy byłbym wdzięczny za jakiś adres internetowy. dziękuję z góry. (gratulacje dla kogoś kto mnie zrozumiał:))
pozdrawiam. użytkownik 20-letniej pracki tatramat z Polski.

ahoj. jestem z Polski. jeśli ktokolwiek mnie zrozumie- czy produkuje się jeszcze w Czechach albo na Słowacji pracki (pralki) marki Tatramat? jeśli tak, czy byłbym wdzięczny za jakiś adres internetowy. dziękuję z góry. (gratulacje dla kogoś kto mnie zrozumiał:))
pozdrawiam. użytkownik 20-letniej pracki tatramat z Polski.

Zkuste
http://www.tatramat.sk/


----- Original Message -----
From: "marcin junosza" <jjunosza/=/o2.pl>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 13, 2004 6:22 PM
Subject: tatramat


> ahoj. jestem z Polski. jeśli ktokolwiek mnie zrozumie- czy produkuje się
> jeszcze w Czechach albo na Słowacji pracki (pralki) marki Tatramat? jeśli
> tak, czy byłbym wdzięczny za jakiś adres internetowy. dziękuję z góry.
> (gratulacje dla kogoś kto mnie zrozumiał:))
> pozdrawiam. użytkownik 20-letniej pracki tatramat z Polski.
>
>
>

Podle www.tatramat.sk./CZE se pracky vyrabely jen do roku 1992. Nyni
firma vyrabi ohrivace vody.
Nektere bazary v CR nabizi prodej použitých pracek Tatramat.
A.Bojanovsky

-----Original Message-----
From: marcin junosza [mailto:jjunosza/=/o2.pl]
Sent: Tuesday, January 13, 2004 6:23 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: tatramat
ahoj. jestem z Polski. jeśli ktokolwiek mnie zrozumie- czy produkuje
się
jeszcze w Czechach albo na Słowacji pracki (pralki) marki Tatramat?
jeśli
tak, czy byłbym wdzięczny za jakiś adres internetowy. dziękuję z góry.
(gratulacje dla kogoś kto mnie zrozumiał:))
pozdrawiam. użytkownik 20-letniej pracki tatramat z Polski.

sám mám skušenosti ža na medovinu není třeba rostok vařit . Mám takové
recepty doma. Medovina je kvašený nápoj tak jako víno.
ale vtromto případě bych to nechal přejít varem aby se zničily divoké
kvasinky. Jejich konkurenci ušlechtilé nepřekonají
Pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 12, 2004 1:48 PM
Subject: RE: Medovina


Zkvašený med v zásadě nevadí, ušetří se tím práce kvasinkám. Nesmí však mít
žádnou pachuť. Té se nezbavíš ani po překvašení na medovinu.
Jinak osobně zastávám názor, že dobrá medovina se může vyrobit jedině z
dobrého medu. Ale je to taky otázka celkového množství, které vyrábím.
Pavel

> ... Je to asi na vylití, ale nešla by z toho uvařit medovina?

Zoctovatění poznáš podle chuti ajestli jsi toředil je nutné dávku zvýšit až
na 24% cokru to změříš moštoměrem
----- Original Message -----
From: "Anton?n Podh?jeck?" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 12, 2004 1:30 PM
Subject: Re: Medovina


> Mám doma asi 30 kg zkvašeného medu. Vytočil jsem to ze včel, něco i zimní
> zásoby. Dolil jsem asi 1 litr rozředěného medu že to zkrmím a zatím to
> zkvasilo. Je to asi na vylití, ale nešla by z toho uvařit medovina? Je to
> tam už někdy od jara. Nikdy jsem ještě medovinu nedělal, ale zkusit to
> chci. Tenhle med už ale bude asi octovatý. Někde jsem četl, že se medovina
> dělá i z odpadového, třeba špatného medu. Ví někdo jakou ještě má mít med
> kvalitu pro
> výrobu medoviny?
> Tonda.
>
>

http://www.whirlpool.sk/

----- Original Message -----
From: "marcin junosza" <jjunosza/=/o2.pl>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 13, 2004 6:23 PM
Subject: tatramat


> ahoj. jestem z Polski. jeśli ktokolwiek mnie zrozumie- czy produkuje się
> jeszcze w Czechach albo na Słowacji pracki (pralki) marki Tatramat? jeśli
> tak, czy byłbym wdzięczny za jakiś adres internetowy. dziękuję z góry.
> (gratulacje dla kogoś kto mnie zrozumiał:))
> pozdrawiam. użytkownik 20-letniej pracki tatramat z Polski.

V posledním včelařství byla inzerována plastová nádoba na med (vyměňují je za hliníkové konve). Pokusil jsem se elktronickou poštou získlat nějaké informace, ale nedostal jsem žádnou odpověď.
Už jste někto ty plastové nádoby viděl, má s nimi někdo zkušenosti?

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

Včera na besedě pražských včelařů jsem matně zaslechl něco o podmínkách ekologického včelaření.Jedna věc mne zaujala,vliv dálnice a dalších emisních zdrojů.Domníval jsem se,že vliv dálnice se v medu neprojeví zvýšením cizorodých látek,ale spíše omezením doletového prostoru (vlivem teplého proudění).Nevíte někdo jak to je?Kdysy jsem byl na nějaké besedě a tam konstatovali,že při plošném vyšetřování medu nebyl zjištěn významný rozdíl mezi vzorky ze severních čech(tenkrát s velkými emisemi) a z jižních čech.

Tohle by mne také zajímalo a hlavně jak je omezeno postupné uvolňování změkčovadel do uskladněného medu,což bude asi hlavní problém všech plastových nádob.(snad vyjma polyetylénu?)

Tohle jsem slyšel taky.
Ještě však k tomu sousloví "významný rozdíl". Ten rozdíl byl za hranicí přesnosti použitých měřících přístrojů. Bohužel si nepamatuju kdo a kde to řekl. :-(
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

> Kdysy jsem byl na nějaké besedě a
> tam konstatovali,že při plošném vyšetřování
> medu nebyl zjištěn významný rozdíl mezi
> vzorky ze severních čech(tenkrát s velkými
> emisemi) a z jižních čech.

Dne út 13. leden 2004 20:26 Josef Kouba napsal(a):
> V posledním včelařství byla inzerována plastová nádoba na med (vyměňují je
> za hliníkové konve). Pokusil jsem se elktronickou poštou získlat nějaké
> informace, ale nedostal jsem žádnou odpověď. Už jste někto ty plastové
> nádoby viděl, má s nimi někdo zkušenosti?
>
> S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
> telefon 388 313 969, 603 262 082

Dobry den,

mozna taky zalezi, na co to chcete, jestli pro sebe, nebo na vymenu do vykupu
- tam jsem si vsiml ( alespon v Praze a v Predboji), ze pouzivaji bud
hlinikove konve, nebo zelezne plechovky (nebo sudy, ale to nebyl muj pripad).
Tyto konve asi nebudou menit, budou se muset prelevat z cehoz vzniknou jiste
problemy (nejaky ten med tam vzdy zustane).Drive se zde probiraly konve ,
snad ceskeho vyrobce - na mleko - tedy ty , co maji v kazdem supermarketu -
jezdi s nii i vodaci.Nekdo tu psal, ze s nimi ma skusenosti dobre.
--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Plastové nádoby jsou pro použití v potravinářství. Myslím, že lepší než hliník. Já používám plastové barely na 30l(asi 40kg medu)z Řempa za asi 230 Kč a jsou na mléko. Jinak jsem viděl kýble v ZZN na 35l s víkem a potravinářským atestem za 250 Kč. Byla by lepší skladovatelnost (do sebe). Jaká je ale plastová nádoba ze Včelařství nevím.
Tonda.

Díky za ionformace. Právě o ty konve, co používají vodáci mi jde. Jsou
určeny pro potravinářství, mají jednu nevýhodu, že nemají ucha a nosí se za
víko. Když se otevrou, tak není za co chytit.

Tam kde se přelévají konve, tam se dobře včelaří a jsou velké výnosy medu!

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 14, 2004 11:39 AM
Subject: Re: Plastová nádoba na med


> Dne út 13. leden 2004 20:26 Josef Kouba napsal(a):
> > V posledním včelařství byla inzerována plastová nádoba na med (vyměňují
je
> > za hliníkové konve). Pokusil jsem se elktronickou poštou získlat nějaké
> > informace, ale nedostal jsem žádnou odpověď. Už jste někto ty plastové
> > nádoby viděl, má s nimi někdo zkušenosti?
> >
> > S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
> > telefon 388 313 969, 603 262 082
>
> Dobry den,
>
> mozna taky zalezi, na co to chcete, jestli pro sebe, nebo na vymenu do
vykupu
> - tam jsem si vsiml ( alespon v Praze a v Predboji), ze pouzivaji bud
> hlinikove konve, nebo zelezne plechovky (nebo sudy, ale to nebyl muj
pripad).
> Tyto konve asi nebudou menit, budou se muset prelevat z cehoz vzniknou
jiste
> problemy (nejaky ten med tam vzdy zustane).Drive se zde probiraly konve ,
> snad ceskeho vyrobce - na mleko - tedy ty , co maji v kazdem
supermarketu -
> jezdi s nii i vodaci.Nekdo tu psal, ze s nimi ma skusenosti dobre.
> --
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka

Na Slovensku sme pocas minuleho roka, pri vykupe medu, uz vymienali Al
konvy za plastove. Vykupca ich nosil zo sebou ,
aspon co viem ,pri vykupe si tri susedne organizacie vcelarov vymenili Al
za plast.
Táto plastova nadoba je: (plast sa v Eu pouzivana na balenie potravin)
-pevnej konstrukcie - znasa zataz az 50 kg (vojde aj viac cca 55-57 kg medu)
- ma oznacenie na 35 a 40 kg medu
- lahko umyvatelna ,hygienicka ,pevne vieko (ked sa uzavrie dost tazko sa
otvara - treba pomocku)
- znasa teploty na rozpustanie medu
- lahka skladovatelnost (zasuvaju sa do seba ako kelimky)

Za minuly rok sa na Slovensku vymenilo ,predalo takmer 15 000 tychto nadob.
vyrobca jer VUSAPL a.s NITRA


S pozdravom Laco S.





----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <domus/=/cbox.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 13, 2004 9:26 PM
Subject: Plastová nádoba na med


V posledním včelařství byla inzerována plastová nádoba na med (vyměňují je
za hliníkové konve). Pokusil jsem se elktronickou poštou získlat nějaké
informace, ale nedostal jsem žádnou odpověď.
Už jste někto ty plastové nádoby viděl, má s nimi někdo zkušenosti?

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

V Plzni jsem velmi levně koupil několik nádob z vysokohustotního polyetylénu
( HDPE ) na 50 a 220 litrů. Ta 50 litrová má dvojitý šroubovací, dobře
těsnící uzávěr velkého průměru a dvě ucha. Zatím jsem je na med nepoužil,
ale dostal jsem k tomu atest osvědčující možnost použití pro potravinářské
účely. Navíc i propagační letáček od výrobce kvašených speciálních nápojů
sídlí nedaleko Plzně), který sudy 220 litrů využívá pro výrobu "vína" z
jeřabin ( aronie ) pro: náročného německého zákazníka. Nádoby jsou údajně od
saponátů a podobných prostředků do myček na nádobí.
Atest se zabývá především uvolňováním změkčovadel z plastu vlivem alkohol a
to s dobrým výsledkem.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Josef Kouba <domus/=/cbox.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 14, 2004 9:17 PM
Subject: Re: Plastová nádoba na med


> Díky za ionformace. Právě o ty konve, co používají vodáci mi jde. Jsou
> určeny pro potravinářství, mají jednu nevýhodu, že nemají ucha a nosí se
za
> víko. Když se otevrou, tak není za co chytit.
>
> Tam kde se přelévají konve, tam se dobře včelaří a jsou velké výnosy medu!
>
> S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
> telefon 388 313 969, 603 262 082
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, January 14, 2004 11:39 AM
> Subject: Re: Plastová nádoba na med
>
>
> > Dne út 13. leden 2004 20:26 Josef Kouba napsal(a):
> > > V posledním včelařství byla inzerována plastová nádoba na med
(vyměňují
> je
> > > za hliníkové konve). Pokusil jsem se elktronickou poštou získlat
nějaké
> > > informace, ale nedostal jsem žádnou odpověď. Už jste někto ty plastové
> > > nádoby viděl, má s nimi někdo zkušenosti?
> > >
> > > S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
> > > telefon 388 313 969, 603 262 082
> >
> > Dobry den,
> >
> > mozna taky zalezi, na co to chcete, jestli pro sebe, nebo na vymenu do
> vykupu
> > - tam jsem si vsiml ( alespon v Praze a v Predboji), ze pouzivaji bud
> > hlinikove konve, nebo zelezne plechovky (nebo sudy, ale to nebyl muj
> pripad).
> > Tyto konve asi nebudou menit, budou se muset prelevat z cehoz vzniknou
> jiste
> > problemy (nejaky ten med tam vzdy zustane).Drive se zde probiraly konve
,
> > snad ceskeho vyrobce - na mleko - tedy ty , co maji v kazdem
> supermarketu -
> > jezdi s nii i vodaci.Nekdo tu psal, ze s nimi ma skusenosti dobre.
> > --
> > S pozdravem
> >
> > Jan Cervenka
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004

Barely na 30litrů, o kterých jsem psal ucha mají. Dokonce se dají koupit náhradní když prasknou. Jsou to barely stejné jako běžné na 50litrů, které jsou všude v prodejnách.
Tonda.


>Díky za ionformace. Právě o ty konve, co používají vodáci mi jde. Jsou určeny pro potravinářství, mají jednu nevýhodu, že nemají ucha a nosí se za víko. Když se otevrou, tak není za co chytit.

Chtěl jse se zeptat ne kapalinovou úlovou váhu? Někde jsem četl, že se dá vyrobit doma. Nevíte nebo nemáte někdo plánek na výrobu?

Jde o jednoduchý pákový mechanismus přenášející váhu úlu ve třech bodech
na kapalinový vak signalizující přírůstek hmotnosti buď výškou sloupce z
vaku vytlačované kapaliny nebo změnou tlaku na membránu elektronického
snímače tlaku.
Byl jsem informován, že váha a převodvé mechanismy jsou chráněny
průmyslovým vzorem!
Zatím tolik, pokud někdo má nákresy, rád se podívám také. Bohumil Horák

-----Original Message-----
From: Libor [mailto:beagle/=/seznam.cz]
Sent: Thursday, January 15, 2004 9:31 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Úlová váha

Chtěl jse se zeptat ne kapalinovou úlovou váhu? Někde jsem četl, že se
dá
vyrobit doma. Nevíte nebo nemáte někdo plánek na výrobu?

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003

Zdravím všechny,
pro mne by byly 30litrové nádoby (či sudy) svojí velikostí optimální - kde je sehnat, či kdo je vyrábí?
Tomáš

> -----Původní zpráva-----
> Od:       Antonín Podhájecký [SMTP:a.podhajecky/=/.seznam.cz]
> Odesláno:       15. ledna 2004 6:23
> Komu:       Včelařský mailing list
> Předmět:       Re: Plastová nádoba na med
>
> Barely na 30litrů, o kterých jsem psal ucha mají. Dokonce se dají koupit
> náhradní když prasknou. Jsou to barely stejné jako běžné na 50litrů, které
> jsou všude v prodejnách.
> Tonda.
>
>
> >Díky za ionformace. Právě o ty konve, co používají vodáci mi jde. Jsou
> určeny pro potravinářství, mají jednu nevýhodu, že nemají ucha a nosí se za
> víko. Když se otevrou, tak není za co chytit.

Barely na 30 litrů o kterých jsem psal jsem koupil v Řempu (dnes mají asi jiný název) v Týništi na tel. objednávku. Dovezou je až domů. Telefon je 494 371 124.
Tonda.

>>pro mne by byly 30litrové nádoby (či sudy) svojí velikostí optimální - kde je sehnat, či kdo je vyrábí?

Prodám kočovný vůz (maringotku),délka - 7 m,
s 16-ti zazimovanými a léčenými včelstvy.
Rozměr rámečků 41 x 22,5 cm.
Kraj Vysočina,úmrtí včelaře,cena dohodou.
Tel: 569 645 128.

Pane Lněničko, srdečně Vás zdravím. Velmi mne mrzí, že se neuvidíme v Nasavrkách, ale rodinné povinnosti jsou silnější a zrovna mně to tak vyšlo. Byl bych rád, kdybyste mě materiály (CD atd.) poslal dodatečně.Dále mám prosbu, jestli byste nepředal moji objednávku do knihovny. Děkuji.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.552 / Virová báze: 344 - datum vydání: 15.12.2003

Nevím jak kde, ale já mám plastové a mají ucha a dokonce ty 50 litrové
používám jako čeřící nádoby.Jsou celkem štíhlé, vysoké a z horní zúžené
části se krásně stáhnou všechny nečistoty. Když do spodní části vmontuješ
nerez kulový uzávěr, krásně můžeš plnit po vyčeření sklenice medem.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Josef Kouba [mailto:domus/=/cbox.cz]
Sent: Wednesday, January 14, 2004 9:17 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Plastová nádoba na med


Díky za ionformace. Právě o ty konve, co používají vodáci mi jde. Jsou
určeny pro potravinářství, mají jednu nevýhodu, že nemají ucha a nosí se za
víko. Když se otevrou, tak není za co chytit.

Tam kde se přelévají konve, tam se dobře včelaří a jsou velké výnosy medu!

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 14, 2004 11:39 AM
Subject: Re: Plastová nádoba na med



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

ing.Bohumil napsal(a):
> Jde o jednoduchý pákový mechanismus přenášející váhu úlu ve třech bodech
> na kapalinový vak signalizující přírůstek hmotnosti buď výškou sloupce z
> vaku vytlačované kapaliny nebo změnou tlaku na membránu elektronického
> snímače tlaku.
> Byl jsem informován, že váha a převodvé mechanismy jsou chráněny
> průmyslovým vzorem!

Ubastlit si ji muzes, trebas osum, prodavat nesmis, domnivam se.

Zdravi PP.

František Nešpor wrote:
> Pane Lněničko, srdečně Vás zdravím. Velmi mne mrzí, že se neuvidíme v
> Nasavrkách, ale rodinné povinnosti jsou silnější a zrovna mně to tak
> vyšlo. Byl bych rád, kdybyste mě materiály (CD atd.) poslal
> dodatečně.Dále mám prosbu, jestli byste nepředal moji objednávku do
> knihovny. Děkuji.
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.552 / Virová báze: 344 - datum vydání: 15.12.2003
Beru na vědomí, ale prosím o zaslání seznamu knížek, které požadujete
půjčit.

S pozdravem

Lněnička

ktora/y vcelari aspon 2 roky v uloch Optimal lebo Langstroth a chova aspon 4 rodiny.
Ak sa to tyka priamo Vas, alebo o niekom takovom viete, dajte nam, prosim, vediet na adresu

casopis/=/n-vcelari.cz
alebo na tel. cislo +420 519 349 393

S prianim pekneho dna

Mgr. V. Protivinsky
www.modernivcelar.cz

Včelařím v nástavkových úlech na rámkové míře 39x24cm. Konstrukci rámečků jsem s malými úpravami převzal z budečáků - úlů přístupných zadem. V "Nástavkovém včelaření" (Kamler, Oliva, Ptáček) se píše, že v nástavkových úlech je důležité používat rámky s úzkou spodní loučkou (rámky Hoffmanova typu).

Používáte někdo tento typ rámků na míru 39x24cm? Jaké s ním máte zkušenosti? Nemáte náhodou pro srovnání výkres rámku s rozměry?

Předem díky! S pozdravem Petr.

Mám rámkovou míru 39*24.Dolní loučka má stejnou tloušťku jako normální rámek,jenom šířka je cca poloviční.Drátkuji tedy vodorovně (alespoň mezistěna nesjíždí) já na 3 drátky.Mezistěnu při zatavování(průchodem proudu) pokud je mezera přirážím k dolní loučce.Potom včely mezistěnu neděrují a poctivě dostavují až k spodnímu okraji.Vzniklou mezeru nahoře zastaví vždy,protože si tam chtějí ukládat zásoby.Ale nevím jak se tomu říká.

Ve včelařství č. 1/2004 je inzerují slováci, ale elektronickou poštu
neodpovídají!

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Kohoutek Tomas MUDr." <Tomas.Kohoutek/=/lfp.cuni.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2004 1:10 PM
Subject: RE: Plastová nádoba na med


> Zdravím všechny,
> pro mne by byly 30litrové nádoby (či sudy) svojí velikostí optimální - kde
je sehnat, či kdo je vyrábí?
> Tomáš
>
> > -----Původní zpráva-----
> > Od: Antonín Podhájecký [SMTP:a.podhajecky/=/.seznam.cz]
> > Odesláno: 15. ledna 2004 6:23
> > Komu: Včelařský mailing list
> > Předmět: Re: Plastová nádoba na med
> >
> > Barely na 30litrů, o kterých jsem psal ucha mají. Dokonce se dají koupit
> > náhradní když prasknou. Jsou to barely stejné jako běžné na 50litrů,
které
> > jsou všude v prodejnách.
> > Tonda.
> >
> >
> > >Díky za ionformace. Právě o ty konve, co používají vodáci mi jde. Jsou
> > určeny pro potravinářství, mají jednu nevýhodu, že nemají ucha a nosí se
za
> > víko. Když se otevrou, tak není za co chytit.

Jistě by více lidí zajímalo jako mne, zda se tato váha dá koupit, kde a za
kolik!

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "ing.Bohumil Horák, PhD" <bohumil.horak/=/vsb.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2004 12:07 PM
Subject: RE: Úlová váha


> Jde o jednoduchý pákový mechanismus přenášející váhu úlu ve třech bodech
> na kapalinový vak signalizující přírůstek hmotnosti buď výškou sloupce z
> vaku vytlačované kapaliny nebo změnou tlaku na membránu elektronického
> snímače tlaku.
> Byl jsem informován, že váha a převodvé mechanismy jsou chráněny
> průmyslovým vzorem!
> Zatím tolik, pokud někdo má nákresy, rád se podívám také. Bohumil Horák
>
> -----Original Message-----
> From: Libor [mailto:beagle/=/seznam.cz]
> Sent: Thursday, January 15, 2004 9:31 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Úlová váha
>
> Chtěl jse se zeptat ne kapalinovou úlovou váhu? Někde jsem četl, že se
> dá
> vyrobit doma. Nevíte nebo nemáte někdo plánek na výrobu?
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003
>

Vyvíjeli jsme pro rakuskou společnost elektroniku měření tlaku z
atakovéto mechanicko-hydraulické váhy. Informace o tom proběhla na netu
před časem. V každém případě je jen za elektroniku očekávat částku
převyšující 1000kč na jeden úl. Zadavatel si nyní vyrábí tyto váhy i s
elektronikou sám. Cena ještě v ATS byla za jeden komplet 2900ATS.
Dodavatele v ČR neznám.
Horák

-----Original Message-----
From: Josef Kouba [mailto:domus/=/cbox.cz]
Sent: Friday, January 16, 2004 6:51 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Úlová váha

Jistě by více lidí zajímalo jako mne, zda se tato váha dá koupit, kde a
za
kolik!

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "ing.Bohumil Horák, PhD" <bohumil.horak/=/vsb.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2004 12:07 PM
Subject: RE: Úlová váha


> Jde o jednoduchý pákový mechanismus přenášející váhu úlu ve třech
bodech
> na kapalinový vak signalizující přírůstek hmotnosti buď výškou sloupce
z
> vaku vytlačované kapaliny nebo změnou tlaku na membránu elektronického
> snímače tlaku.
> Byl jsem informován, že váha a převodvé mechanismy jsou chráněny
> průmyslovým vzorem!
> Zatím tolik, pokud někdo má nákresy, rád se podívám také. Bohumil
Horák
>
> -----Original Message-----
> From: Libor [mailto:beagle/=/seznam.cz]
> Sent: Thursday, January 15, 2004 9:31 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Úlová váha
>
> Chtěl jse se zeptat ne kapalinovou úlovou váhu? Někde jsem četl, že se
> dá
> vyrobit doma. Nevíte nebo nemáte někdo plánek na výrobu?
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003
>

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003

> Vyvíjeli jsme pro rakuskou spole nost elektroniku m ení tlaku z
> atakovéto mechanicko-hydraulické váhy. Informace o tom prob hla na
> netu p ed asem. V ka dém p ípad je jen za elektroniku o ekávat
> ástku p evy ující 1000k na jeden úl. Zadavatel si nyní vyrábí tyto
> váhy i s elektronikou sám. Cena je t v ATS byla za jeden komplet
> 2900ATS

Nebylo by mozny dat k dispozici nejakou variantu elektroniky - neco
jako udelal pritel Jindra pro spektralni analyzu zvuku - na web?

\vov

Pokud jde o levnou a přesnou úlovou váhu, mám nějaké nápady, které chci
příší rok vyzkoušet (jestli někdo nevymyslí něco lepšího).

Podle mě by bylo dobré zkusit použít už hotové nášlapné váhy pro domácnost,
jsou levné, dostatečně přesné a nejspíš půjdou použít pouze s malou úpravou.

V případě mechanické váhy by stačilo udělat si na ni rámeček, aby se dala
vložit pod úl a zároveň bylo vidět na stupnici. Váha může pod úlem zůstat,
pršet na ni nebude. Stojí okolo 250,- Kč a stupnici má po 1 kg.

Totéž jde udělat i s váhou elektronickou, musela by se ale použít taková,
která se sama nevypíná, nebo by se musela přeprogramovat. Dá se koupit za
cenu kolem 1.000,- Kč a váží s přesností na 100 gramů.

Já chci vyzkoušet ještě další možnost, a to je elektronická váha, třeba i
taková, která se sama vypíná - ale přenosná. Zkusím vyrobit jednoduché
zvedátko na úl, kterým úl zvednu o několik cm, vložím váhu, zvážím a opět
odnesu. Takto by se daly vážit úly i na kočovných stanovištích a navíc by na
všechno stačila jediná váha. Zvedátko dalo použít na další věci - vkládání
polonástavků pod medník během sezóny, vkládání výkluzů a mateřích mřížek,
výměna den na jaře apod.

Podobný způsob vážení je popsaný i v OVP 1997/1/30, ale na něm se mi nelíbí,
že každý vážený úl musí stát na speciálním stojánku a navíc je to celé
náročné na výrobu.


Zajímalo by mě, jestli by někdo uměl navrhnout elektroniku, která by z
elektronické váhy posílala SMS.


Michal

Tohle tema se v konferenci pravidelne vraci...
Dokazal si nekdo vyrobit po domacku funkcni hydromechanickou vahu s
tlakovym cidlem? Nemusela by byt ani moc presna; cca +/- 100g by
stacilo, ze?
Ja uz mam 2 roky v planu zhotovit soustavu hydromechanickych ulovych vah
pod 5 ulu zalozene na propojeni 4-5 transfuznich pytliku (pod kazdy ul,
coz by jej nadzvadlo tak max. o 2-3 cm) naplnenych nemrznouci smesi (asi
fridex nebo lih). Kazdy ul by bylo mozne v serii individualne zapojit ci
odpojit od digitalniho 1 tlakoveho cidla (http://www.cressto.cz/ ;
http://www.gme.cz/ ; http://www.ges.cz/ ???), ktere by bylo idealne
schopno data uchovavat nebo jeste lepe posilat do pocitace, ci SMS.
Ocejchovani a kompenzace teplot by snad nemela byt velky problem.
Uvitam kazdou radu od nekoho technicky zdatnejsiho; predevsim ke
konstrukci cidla/prenosu dat.
Pokusim se vytvorit tu mechanickou cast co nejdrive.

Odkazy (a navazujici diskuze):

http://www.natur.cuni.cz/~listserv/vcelari/vcelari.200207/msg00096.html
http://www.natur.cuni.cz/~listserv/vcelari/vcelari.200006/msg00158.html
http://www.natur.cuni.cz/~listserv/vcelari/vcelari.200006/msg00155.html
--
;-)
Karel

Michal Pol wrote:
> Pokud jde o levnou a přesnou úlovou váhu, mám nějaké nápady, které chci
> příší rok vyzkoušet (jestli někdo nevymyslí něco lepšího).
>
> Podle mě by bylo dobré zkusit použít už hotové nášlapné váhy pro domácnost,
> jsou levné, dostatečně přesné a nejspíš půjdou použít pouze s malou úpravou.
>
> V případě mechanické váhy by stačilo udělat si na ni rámeček, aby se dala
> vložit pod úl a zároveň bylo vidět na stupnici. Váha může pod úlem zůstat,
> pršet na ni nebude. Stojí okolo 250,- Kč a stupnici má po 1 kg.
>
> Totéž jde udělat i s váhou elektronickou, musela by se ale použít taková,
> která se sama nevypíná, nebo by se musela přeprogramovat. Dá se koupit za
> cenu kolem 1.000,- Kč a váží s přesností na 100 gramů.
>
> Já chci vyzkoušet ještě další možnost, a to je elektronická váha, třeba i
> taková, která se sama vypíná - ale přenosná. Zkusím vyrobit jednoduché
> zvedátko na úl, kterým úl zvednu o několik cm, vložím váhu, zvážím a opět
> odnesu. Takto by se daly vážit úly i na kočovných stanovištích a navíc by na
> všechno stačila jediná váha. Zvedátko dalo použít na další věci - vkládání
> polonástavků pod medník během sezóny, vkládání výkluzů a mateřích mřížek,
> výměna den na jaře apod.
>
> Podobný způsob vážení je popsaný i v OVP 1997/1/30, ale na něm se mi nelíbí,
> že každý vážený úl musí stát na speciálním stojánku a navíc je to celé
> náročné na výrobu.
>
>
> Zajímalo by mě, jestli by někdo uměl navrhnout elektroniku, která by z
> elektronické váhy posílala SMS.
>
>
> Michal
>

Velmi zaujimava je osobna vaha s radiovým monitorom v katalogu CONRAD
.Oblast merania je
1 az 150 kg ,presnost 100g, co pre vcelarske potreby uplne postacuje.Monitor
(displej) je umistneny na stene ,kde sa pohodlne daju odcitat namerane
udaje. Kto vie ,moze si upravit vysielací modul vahy a zvacsit jeho vykon.
Vcelstvo je vzdialene pritom niekolko desiatok metrov a potom mnozstvo
doneseneho medu si odcitat v kresle svojho obyvaku.
Dalsie moznosti riesenia je zapojit viac takychto podobnych elektronickych
vah a cez moduly ,ktore vysielaju na 433 mhz a 868 mhz ,tieto udaje
spracovavat a vyhodnocoavt na pocitaci. Tieto moznosti su skor pre oblast
vyskumu (meranie doneseneho medu + meranie spotrebovanych zasob pocas zimy)
,pre obycajneho vcelara by boli cenovo nedostupne.

Cena vahy je 2897Kc/3766Sk.
Pozor na ceny !!!
Uvediem priklad v katalogu CONRAD je laserova vodovaha cena 3058 Sk,taku
istu predaval v decembri BAUMAX za 1500 Sk !!!
Ak by niekto zistil nejake ine ceny pre uvedenu vahu nech mi da vediet !!!.
Dakujem.

dalsie vecicky si mozete pozriet na www.conrad.cz alebo na www.conradsk.sk

S pozdravom Laco S.

Nové články:
===========

Kalendárium - leden:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004011701

S pozdravem
redakce

ponukam na predaj plastove nadoby,tvarom podobne hlinikovym kanvam,obsah 30kg medu,je mozne k nim pouzivat doteraz vyuzivane 3nozky na plnenie medu z hlinikovych kanvi do poharov.Mam s nimi vlastne 3rocne skusenosti,su vyborne aj na prepravu vody,krmiva a pod.ku vcelstvam,bez problemov znasaju teploty na rozpustanie medu.Moznost dodania aj 3noziek a redukcii.Predaj od marca 2004.

Mam zaujem, posli podronosti
a hlavne cenu aj na trojnozky.

D. Husarik

Prosím Vás o radu. Nemá někdo zkušenosti s kolekcí klonů včelařských vrb?

To je dobrý nápad i informace!

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Laco S" <aculeata/=/nextra.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 17, 2004 9:42 PM
Subject: Úlová váha


> Velmi zaujimava je osobna vaha s radiovým monitorom v katalogu CONRAD
> .Oblast merania je
> 1 az 150 kg ,presnost 100g, co pre vcelarske potreby uplne
postacuje.Monitor
> (displej) je umistneny na stene ,kde sa pohodlne daju odcitat namerane
> udaje. Kto vie ,moze si upravit vysielací modul vahy a zvacsit jeho
vykon.
> Vcelstvo je vzdialene pritom niekolko desiatok metrov a potom mnozstvo
> doneseneho medu si odcitat v kresle svojho obyvaku.
> Dalsie moznosti riesenia je zapojit viac takychto podobnych elektronickych
> vah a cez moduly ,ktore vysielaju na 433 mhz a 868 mhz ,tieto udaje
> spracovavat a vyhodnocoavt na pocitaci. Tieto moznosti su skor pre oblast
> vyskumu (meranie doneseneho medu + meranie spotrebovanych zasob pocas
zimy)
> ,pre obycajneho vcelara by boli cenovo nedostupne.
>
> Cena vahy je 2897Kc/3766Sk.
> Pozor na ceny !!!
> Uvediem priklad v katalogu CONRAD je laserova vodovaha cena 3058 Sk,taku
> istu predaval v decembri BAUMAX za 1500 Sk !!!
> Ak by niekto zistil nejake ine ceny pre uvedenu vahu nech mi da vediet
!!!.
> Dakujem.
>
> dalsie vecicky si mozete pozriet na www.conrad.cz alebo na www.conradsk.sk
>
> S pozdravom Laco S.

na trojnozku pozor. Kupil som ju na dobierku a som sklamany. Gulovy ventil
netesni, narozdiel od nozoveho uzaveru nie je uzavretie okamzite. Nedaju sa
plnit vacsie pohare ako 0,7L.

Matej




"D. Husarik"
<Dusan.Husari An: Včelařský mailing list
k/=/szm.sk> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
18.01.2004 Thema: Re: nadoby
18:13
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Mam zaujem, posli podronosti
a hlavne cenu aj na trojnozky.

D. Husarik

Ani já nemám ľádný výkres pro srovnání, ale před stejným problémem jsem před
několika roky také stál. Takľe aspoň informaci o mojí osobní zkuąenosti,
která vąak můľe být od zkuąenosti jiných odliąná:
Vyrobil jsem několik stovek rámečků se ąirokými bočními loučkami Hofmanova
typu ( loučka je v horní třetině 35, nebo aľ 37 mm ąiroká a to aľ do max.
poloviny výąky, pak se zuľuje aľ na asi 19, či 20mm. Roząířením louček je
nahrazen mezerník, ale po obou stranách rámku po 5mm.
Spodní loučky jsem nařezal ze zbytků a tak byly různých ąířek od asi 8mm do
12mm o tlouą»ce asi 8mm. Tím se zmenąila pevnost spodní loučky, takľe jsem
musel začít drátkovat vodorovně. Díky tomu jsem mohl pouľít i horní loučky
méně robustní, tedy tlusté třeba jen 10mm. Plástová plocha jednotlivých
plástů se tak trochu zvětąila, ale podstatné bylo, ľe k uľąí spodní loučce
včely dostaví dílo vľdycky a zmenąí se tak hluché prostory ( dřevo horní
loučky spodního plástu+ včelí mezara + dřevo dolní loučky plástu horního )
mezi plástvými plochami spodního a horního nástavku. To bych viděl jako klad
celé věci hlavně pro včely a pak také jako výhodu při vytáčení, protoľe
plást, který je ke vąem čtyřem loučkám přistavěn je pevnějąí.

Jako zápor ąirokých bočních Hofmanových louček vąak vidím to, ľe mnohá
včelstva rámky k sobě tak pevně přitmelí, ľe při oddělení plástů rozpěrákem
se občas boční loučky rozątíply podélně a tak byl celý plást znehodnocen.
Velmi nepříjemná práce je také s kombinací rámků s mezerníky a rámků
Hofmanových v jednom nástavku, které jsem se nedokázal po deląí dobu
uľívání vyhnout.
Rámky s Hofmanovými bočními loučkami přináąejí pro včelaře úsporu práce -
odpadá rozměřování a přibíjení mezerníků, také při vkládání a vyjímání
plástů do medometu se mezerník často zadrhne o pletivo koąe medometu.
Rámky nekupuji ( ani nevím, jaký výrobce a co v 39x24 rozměru nabízí ).
Proto pokud jeątě potřebuji daląí rámky v nástavcích 39x24 řeľu horní i
boční loučky 26mm ąiroké, spodní asi 12mm. Mezerníky natloukám do bočních
louček tak, ľe na levé straně plástu jsou v předu a na pravé vzadu. Horní
mezerník vľdy do horní loučky asi 5 cm od kraje , spodní mezerník do boční
loučky asi 2,5 cm od spodní hrany rámku. To má výhodu v tom, ľe do
jedenáctirámkového medníku pak mohu snadno a v pravidelných roztečích
umístit jen 10, nebo i pouze 9 plástů. Tím nezvětąím obsah úlu v litech
přidáním čtvrtého, nebo pátého nástavku, ale do ztluątělých plástů včely
nanesou více zralého medu.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Petr Sadovský <sadovsky/=/email.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 16, 2004 12:41 PM
Subject: Rámky pro nástavkové úly


> Včelařím v nástavkových úlech na rámkové míře 39x24cm. Konstrukci rámečků
> jsem s malými úpravami převzal z budečáků - úlů přístupných zadem. V
> "Nástavkovém včelaření" (Kamler, Oliva, Ptáček) se píše, že v nástavkových
> úlech je důležité používat rámky s úzkou spodní loučkou (rámky Hoffmanova
> typu).
>
> Používáte někdo tento typ rámků na míru 39x24cm? Jaké s ním máte
> zkušenosti? Nemáte náhodou pro srovnání výkres rámku s rozměry?
>
> Předem díky! S pozdravem Petr.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004

Právě jsem aktualizoval seznam filmů na adrese
www.sweb.cz/jjvcela
Zdravím všechny Honza

Dobry den,

chci si vyrobit nejake dna ulu a nejak mi nejde sehnat %SUBJ%. Vsude, kde
jsen se ptal, meli bud nim. 5x5 mm, nebo pletivo 1x1 mm ( priti komarum ).
Nevite nahodou nekdo, kde by se talo toto pletivo , za rozumnou cenu ( to za
kolik jsem videl to pletivo 5x5 mi celkem vyrazilo dech ) v Praze a okoli
sehnat? Je lepsi z kovu, nebo staci z plastu?
Dale by mne zajimalo, jake rozmery pouzivate na ziskavani propolisu. Ja jsem
skusil pouzit ty 1x1 mm, ale je problem to z te site dostat ( po zmrazeni ).
--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

ja ho kupujem v zeleziarstve za 245,- Sk/m2. Kovove je lepsie - plastove sa
neda dezinfikovat a v zime ho mysi prehryzaju.

Matej




Jan Cervenka
<witko-comp/=/v An: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
olny.cz> Kopie:
Thema: "Vcelarske" pletivo 3x3 mm
19.01.2004
12:23
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dobry den,

chci si vyrobit nejake dna ulu a nejak mi nejde sehnat %SUBJ%. Vsude, kde
jsen se ptal, meli bud nim. 5x5 mm, nebo pletivo 1x1 mm ( priti komarum ).
Nevite nahodou nekdo, kde by se talo toto pletivo , za rozumnou cenu ( to
za
kolik jsem videl to pletivo 5x5 mi celkem vyrazilo dech ) v Praze a okoli
sehnat? Je lepsi z kovu, nebo staci z plastu?
Dale by mne zajimalo, jake rozmery pouzivate na ziskavani propolisu. Ja
jsem
skusil pouzit ty 1x1 mm, ale je problem to z te site dostat ( po zmrazeni
).
--
S pozdravem

Jan Cervenka

"Vcelarske" kovové pletivo 3x3 mm jsem koupil ve Feroně (ale v Brně na Skořepce). Jeho cena mi ale také brala dech. Bylo to snad asi přes 200,-Kč za metr. Je to již asi půl roku, tak si to přesně nepamatuji.

Petr

Jan Cervenka wrote:
> Dobry den,
>
> chci si vyrobit nejake dna ulu a nejak mi nejde sehnat %SUBJ%. Vsude, kde
> jsen se ptal, meli bud nim. 5x5 mm, nebo pletivo 1x1 mm ( priti komarum ).
> Nevite nahodou nekdo, kde by se talo toto pletivo , za rozumnou cenu ( to za
> kolik jsem videl to pletivo 5x5 mi celkem vyrazilo dech ) v Praze a okoli
> sehnat? Je lepsi z kovu, nebo staci z plastu?
> Dale by mne zajimalo, jake rozmery pouzivate na ziskavani propolisu. Ja jsem
> skusil pouzit ty 1x1 mm, ale je problem to z te site dostat ( po zmrazeni ).

V Praze 4, Michli v prodejně hutního materiálu "za policajty", tedy na
křižovatce ulic Michelská, Nuselská a U plynárny. Jezdí tam tramvaj
číslo 11. U stanice tramvaje železářství, vedle něj služebna policie a
za ní prodejna hutní materiálu (aspoň doufám, byl jsem tam před dvěma
roky).

Lněnička

plastove nadoby a 3nozky mozno pozriet na www.geocities.com/tyndo2004/nadoby.Kontakt na mobil +421 908 121314.

Priatelia,

existuje v SR /podobne ako v CR/ nejake zdruzenie zaoberajuce sa nastavkovym vcelarstvom?

Peter

na internete ukazujete trojnozku, z ktorej mozno plnit aj 3,8 L pohare, ale
na dobierku ste zaslali trojnozku z kratkymi nohami, pod ktoru sa vojde len
0,7 L pohar.

Ta plastova konva je nasrobovana priamo na trojnozku, alebo je tam potrebna
redukcia?

Matej




slamka
<tyndo/=/post.s An: Včelařský mailing list
k> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
19.01.2004 Thema: nadoby
15:13
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






plastove nadoby a 3nozky mozno pozriet na
www.geocities.com/tyndo2004/nadoby.Kontakt na mobil +421 908 121314.

zatial o takom neviem,

ale aj to ceske si myli pojem nastavkove vcelarenie a pouzivanie ulu
Langstroth.

Matej




Peter Kristin
<pepok/=/pobox. An: Včelařský mailing list
sk> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
19.01.2004 Thema: nastavkove vcelarstvo
15:29
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Priatelia,

existuje v SR /podobne ako v CR/ nejake zdruzenie zaoberajuce sa
nastavkovym vcelarstvom?

Peter

Já mám normální rámky, mezerniky jsem přestal přibíjet a rámky dávám od sebe
na prst, do medníku na tlustąí prst. Uąetří to práci a medomedu s tím nejsou
problémy. Jen zcela vyjimečně se stane, ľe se rámek zkroutí a je v některém
rohu u sebe. Ale to vyvyľují výhody.

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 18, 2004 10:41 PM
Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly


> Ani já nemám ľádný výkres pro srovnání, ale před stejným problémem jsem
před
> několika roky také stál. Takľe aspoň informaci o mojí osobní zkuąenosti,
> která vąak můľe být od zkuąenosti jiných odliąná:
> Vyrobil jsem několik stovek rámečků se ąirokými bočními loučkami Hofmanova
> typu ( loučka je v horní třetině 35, nebo aľ 37 mm ąiroká a to aľ do max.
> poloviny výąky, pak se zuľuje aľ na asi 19, či 20mm. Roząířením louček je
> nahrazen mezerník, ale po obou stranách rámku po 5mm.
> Spodní loučky jsem nařezal ze zbytků a tak byly různých ąířek od asi 8mm
do
> 12mm o tlouą»ce asi 8mm. Tím se zmenąila pevnost spodní loučky, takľe jsem
> musel začít drátkovat vodorovně. Díky tomu jsem mohl pouľít i horní loučky
> méně robustní, tedy tlusté třeba jen 10mm. Plástová plocha jednotlivých
> plástů se tak trochu zvětąila, ale podstatné bylo, ľe k uľąí spodní loučce
> včely dostaví dílo vľdycky a zmenąí se tak hluché prostory ( dřevo horní
> loučky spodního plástu+ včelí mezara + dřevo dolní loučky plástu horního )
> mezi plástvými plochami spodního a horního nástavku. To bych viděl jako
klad
> celé věci hlavně pro včely a pak také jako výhodu při vytáčení, protoľe
> plást, který je ke vąem čtyřem loučkám přistavěn je pevnějąí.
>
> Jako zápor ąirokých bočních Hofmanových louček vąak vidím to, ľe mnohá
> včelstva rámky k sobě tak pevně přitmelí, ľe při oddělení plástů
rozpěrákem
> se občas boční loučky rozątíply podélně a tak byl celý plást znehodnocen.
> Velmi nepříjemná práce je také s kombinací rámků s mezerníky a rámků
> Hofmanových v jednom nástavku, které jsem se nedokázal po deląí dobu
> uľívání vyhnout.
> Rámky s Hofmanovými bočními loučkami přináąejí pro včelaře úsporu práce -
> odpadá rozměřování a přibíjení mezerníků, také při vkládání a vyjímání
> plástů do medometu se mezerník často zadrhne o pletivo koąe medometu.
> Rámky nekupuji ( ani nevím, jaký výrobce a co v 39x24 rozměru nabízí ).
> Proto pokud jeątě potřebuji daląí rámky v nástavcích 39x24 řeľu horní i
> boční loučky 26mm ąiroké, spodní asi 12mm. Mezerníky natloukám do bočních
> louček tak, ľe na levé straně plástu jsou v předu a na pravé vzadu. Horní
> mezerník vľdy do horní loučky asi 5 cm od kraje , spodní mezerník do boční
> loučky asi 2,5 cm od spodní hrany rámku. To má výhodu v tom, ľe do
> jedenáctirámkového medníku pak mohu snadno a v pravidelných roztečích
> umístit jen 10, nebo i pouze 9 plástů. Tím nezvětąím obsah úlu v litech
> přidáním čtvrtého, nebo pátého nástavku, ale do ztluątělých plástů včely
> nanesou více zralého medu.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
> ----- Original Message -----
> From: Petr Sadovský <sadovsky/=/email.cz>
> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, January 16, 2004 12:41 PM
> Subject: Rámky pro nástavkové úly
>
>
> > Včelařím v nástavkových úlech na rámkové míře 39x24cm. Konstrukci
rámečků
> > jsem s malými úpravami převzal z budečáků - úlů přístupných zadem. V
> > "Nástavkovém včelaření" (Kamler, Oliva, Ptáček) se píše, že v
nástavkových
> > úlech je důležité používat rámky s úzkou spodní loučkou (rámky
Hoffmanova
> > typu).
> >
> > Používáte někdo tento typ rámků na míru 39x24cm? Jaké s ním máte
> > zkušenosti? Nemáte náhodou pro srovnání výkres rámku s rozměry?
> >
> > Předem díky! S pozdravem Petr.
> >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004

i Já mám normální rámky, 39x24, 39x30, 39x17, 39x15, tj. obvyklý český rámkový salát, který jsem zdědil, o gerstungcích ani nemluvím. Přesto bych uvítal, zda by bylo možné uvést standardní rozměny jednotlivých louček, třeba obdobným způsobem jako jsou rozkresleny rozměry "hofmanova rámku" na WWW/Langtroth.cz. Prohlédl jsem několik starších včelařských knih, ale něco podbného jsem nikde nenašel. Myslím také, že k tomuto směřoval původní dotaz. Ještě maličkost na téma mezerníků, máte někdo zkušenosti s používáním "vymezovacího hřebenu" na dodržení včelí mezery mezi rámky, dá se někde koupit, např. ve včelařské prodejně v Křemencově? Dík za info.

Jak se zdá, ještě nějakou dobu zůstane převážná většina českých včelařů věrná zavedené rámkové míře 39x XX. rovn+ěž asi zůstane pravdou rčení co včelař, to truhlář. Nebylo by možné uvést doporučené rozměny jednotlivých dílů nástavků pro obvyklé rozměry rémků délky 39. Pro Lagstroth i Optimal jsou k dispozici výrobní plánky celých nástavkových úlů, včetně krmítka, pro nejrozšířenější rámkovou míru není na netu nic.

V lońské sezóně jsem měl obvyklé problémy s krmením prosakovacímo krmítky, takže jsem hledal námět na výrobu jednoduchého stropního krmítka. U krmítka propagovanému k úlu Langstroth jsem plně nepochopil funkci vymezovací lišty a rovně plexi úhelník se mi nezdál tím pravým, MULLEROVO krmítko zase výrobně dosti složité. Takže v úvahu připadala varinata krmítka Optimal. Zajímavý námět na individuální výrobu krmítka je WWW/beecare.com.

Do horní loučky mezerníky raději nedávejte.Při vytahování sousedního plástukterý je trochu více postavený,pak dochází o tyto mezerníky k trhání.Na několika starších to bylo a tak mám ještě na několika perspektivních plástech od mezerníků rýhy.

> Zajímavý námět na individuální výrobu krmítka je WWW/beecare.com.

přímo na:

http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm
resp. http://www.beecare.com/Catalog/Popups/HiveSystem/HTF.htm

a

http://www.beecare.com/Hardware/YRHTF.htm
resp. http://www.beecare.com/Catalog/Popups/HiveSystem/YRHTF.htm

> uvítal, zda by bylo možné uvést standardní rozměny jednotlivých louček,

http://ekolog.cz/Ramiky.jpg

3nozka sa uchyti na redukciu klasickym sposobom ako na Al kanvu a potom naskrutkuje na plast.nadobu,alebo opacne,najskor sa redukcia naskrutkuje na nadobu a potom sa uchyti 3n..ako to komu viac vyhovuje.

:>Do horní loučky mezerníky raději nedávejte.Při vytahování sousedního
:>plástukterý je trochu více postavený,pak dochází o tyto mezerníky k
:>trhání.

To je dobrá připomínka. Já mám mezerníky na každé boční loučce na opačných stranách, vždy na levé dopředu, aby se mohly rámečky obracet.
Eman

to znamena ze bez redukcie nie je mozne trojnozku pouzit.
Takze okrem ceny nadoby je zaujimava aj cena redukcie.

Matej




"a.slamka"
<tyndo/=/post.s An: Včelařský mailing list
k> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
20.01.2004 Thema: re nadoby
11:25
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






3nozka sa uchyti na redukciu klasickym sposobom ako na Al kanvu a potom
naskrutkuje na plast.nadobu,alebo opacne,najskor sa redukcia naskrutkuje na
nadobu a potom sa uchyti 3n..ako to komu viac vyhovuje.

Dne po 19. leden 2004 11:23 Jan Cervenka napsal(a):
> Dobry den,
>
> chci si vyrobit nejake dna ulu a nejak mi nejde sehnat %SUBJ%. Vsude, kde
> jsen se ptal, meli bud nim. 5x5 mm, nebo pletivo 1x1 mm ( priti komarum ).
> Nevite nahodou nekdo, kde by se talo toto pletivo , za rozumnou cenu ( to
> za kolik jsem videl to pletivo 5x5 mi celkem vyrazilo dech ) v Praze a
> okoli sehnat? Je lepsi z kovu, nebo staci z plastu?
> Dale by mne zajimalo, jake rozmery pouzivate na ziskavani propolisu. Ja
> jsem skusil pouzit ty 1x1 mm, ale je problem to z te site dostat ( po
> zmrazeni ).


Dekuji za odpovedi.

--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Zdravím všechny čtoucí,

nevíte náhodou, kde by se dal sehnat seznam "včelařsky využitelných bylin"? Na internetu jsem našel soubor s dřevinami, ale byliny ne a ne najít. Blíží se jaro, objevila se spousta semínek aster, azalek, jiřin a nevím jak se všechny jmenují...
Kdysi jsem viděl nějaký obrázek, kde byl před úly pás nějakých kvítek téměř trvale kvetoucích a sestříhávaných, pravděpodobně i nektaro či pylonosných, ale .....
Děkuji za radu

Nákresy Hoffmannových rámků měr 42×17 a 42×27,5 cm jsou v mé brožurce
"Včelaření v nízkonástavkových úlech (1994)" na str. 8 a 9 - ke stažení v
konferenci (sekce download). U bočních louček jsou nakresleny dvě varianty,
doporučuji tu (č.II) pro zapuštění horní loučky, rámek je pak o dost
pevnější.
Hoffm. rámky ač jsou složitějšína výrobu resp. dražší, jsou v provozu
výhodnější. Ocení je hlavně ten, kdo ošetřuje hodně včelstev - veškeré
manipulace s rámky v nástavku jsou jednodušší a rychlejší - např. lze
rozpěrákem posouvat (rozepřít) celou skupinu vedle sebe uložených rámků, u
rámků s mezerníky to nejde - musí se posouvat po jednom.
Další jejich výhody včera zmínil P. Kala. Má pravdu, že se někdy boční
loučka rozštípne - i to lze minimalizovat výběrem dřeva na jejich výrobu
(lípa, ne smrk - je křehký) a vyřazením rizikových (s prasklinou, sukem)
louček už při sbíjení rámků a loučky pro drátkování vrtat, ne děrovat
pákovým děrovačem (apod.).

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Petr Sadovský" <sadovsky/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 16, 2004 12:41 PM
Subject: Rámky pro nástavkové úly


> Včelařím v nástavkových úlech na rámkové míře 39x24cm. Konstrukci rámečků
> jsem s malými úpravami převzal z budečáků - úlů přístupných zadem. V
> "Nástavkovém včelaření" (Kamler, Oliva, Ptáček) se píše, že v nástavkových
> úlech je důležité používat rámky s úzkou spodní loučkou (rámky Hoffmanova
> typu).
>
> Používáte někdo tento typ rámků na míru 39x24cm? Jaké s ním máte
> zkušenosti? Nemáte náhodou pro srovnání výkres rámku s rozměry?
>
> Předem díky! S pozdravem Petr.

Mne zaujal popis rámku v Optimalech př. Karáska (kolem dokola profil 27x7
mm, mezistěna přilepená k horní loučce visí do drážky ve spodní).

Tam kde je dole mezistěna až ke dřevu prý včely vždy dostaví a plástová
plocha je tak celistvá i rovná (bez 'dolíku' způsobeného užší spodní
loučkou).

J. Čáp

Já jsem jiľ začal dávat mezeríky jen na horní loučku to je ten správný
přistup ke zlevňování a sniľování pracnosti včelařského provozu Rozměřování
mezerníků u mne odpadá nebo» pouľívám rodiální medomet Tam právě překáľely
mez. na spodní loučce pozdąji jsme mezerníky dávali na boąní louąky do
horní třetiny výąky rámku to vlastně svojí povahou je obdoba hofmanovy boční
loučky .Spodní loučku pouľívaám 1x1 cm ale nevkládámji do zářezu ale jen
prostě hřebíčkem přibiji na tupo na boční ločky které nijak neupraviji. je
to jednoduché a dostatečně spolehlivé

Pepan
----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <domus/=/cbox.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 19, 2004 6:27 PM
Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly


> Já mám normální rámky, mezerniky jsem přestal přibíjet a rámky dávám od
sebe
> na prst, do medníku na tlustąí prst. Uąetří to práci a medomedu s tím
nejsou
> problémy. Jen zcela vyjimečně se stane, ľe se rámek zkroutí a je v
některém
> rohu u sebe. Ale to vyvyľují výhody.
>
> S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
> telefon 388 313 969, 603 262 082
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 18, 2004 10:41 PM
> Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly
>
>
> > Ani já nemám ľádný výkres pro srovnání, ale před stejným problémem jsem
> před
> > několika roky také stál. Takľe aspoň informaci o mojí osobní zkuąenosti,
> > která vąak můľe být od zkuąenosti jiných odliąná:
> > Vyrobil jsem několik stovek rámečků se ąirokými bočními loučkami
Hofmanova
> > typu ( loučka je v horní třetině 35, nebo aľ 37 mm ąiroká a to aľ do
max.
> > poloviny výąky, pak se zuľuje aľ na asi 19, či 20mm. Roząířením louček
je
> > nahrazen mezerník, ale po obou stranách rámku po 5mm.
> > Spodní loučky jsem nařezal ze zbytků a tak byly různých ąířek od asi 8mm
> do
> > 12mm o tlouą»ce asi 8mm. Tím se zmenąila pevnost spodní loučky, takľe
jsem
> > musel začít drátkovat vodorovně. Díky tomu jsem mohl pouľít i horní
loučky
> > méně robustní, tedy tlusté třeba jen 10mm. Plástová plocha jednotlivých
> > plástů se tak trochu zvětąila, ale podstatné bylo, ľe k uľąí spodní
loučce
> > včely dostaví dílo vľdycky a zmenąí se tak hluché prostory ( dřevo horní
> > loučky spodního plástu+ včelí mezara + dřevo dolní loučky plástu
horního )
> > mezi plástvými plochami spodního a horního nástavku. To bych viděl jako
> klad
> > celé věci hlavně pro včely a pak také jako výhodu při vytáčení, protoľe
> > plást, který je ke vąem čtyřem loučkám přistavěn je pevnějąí.
> >
> > Jako zápor ąirokých bočních Hofmanových louček vąak vidím to, ľe mnohá
> > včelstva rámky k sobě tak pevně přitmelí, ľe při oddělení plástů
> rozpěrákem
> > se občas boční loučky rozątíply podélně a tak byl celý plást
znehodnocen.
> > Velmi nepříjemná práce je také s kombinací rámků s mezerníky a rámků
> > Hofmanových v jednom nástavku, které jsem se nedokázal po deląí dobu
> > uľívání vyhnout.
> > Rámky s Hofmanovými bočními loučkami přináąejí pro včelaře úsporu
práce -
> > odpadá rozměřování a přibíjení mezerníků, také při vkládání a vyjímání
> > plástů do medometu se mezerník často zadrhne o pletivo koąe medometu.
> > Rámky nekupuji ( ani nevím, jaký výrobce a co v 39x24 rozměru nabízí ).
> > Proto pokud jeątě potřebuji daląí rámky v nástavcích 39x24 řeľu horní i
> > boční loučky 26mm ąiroké, spodní asi 12mm. Mezerníky natloukám do
bočních
> > louček tak, ľe na levé straně plástu jsou v předu a na pravé vzadu.
Horní
> > mezerník vľdy do horní loučky asi 5 cm od kraje , spodní mezerník do
boční
> > loučky asi 2,5 cm od spodní hrany rámku. To má výhodu v tom, ľe do
> > jedenáctirámkového medníku pak mohu snadno a v pravidelných roztečích
> > umístit jen 10, nebo i pouze 9 plástů. Tím nezvětąím obsah úlu v litech
> > přidáním čtvrtého, nebo pátého nástavku, ale do ztluątělých plástů včely
> > nanesou více zralého medu.
> > pepa.kala/=/volny.cz
> > http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: Petr Sadovský <sadovsky/=/email.cz>
> > To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Friday, January 16, 2004 12:41 PM
> > Subject: Rámky pro nástavkové úly
> >
> >
> > > Včelařím v nástavkových úlech na rámkové míře 39x24cm. Konstrukci
> rámečků
> > > jsem s malými úpravami převzal z budečáků - úlů přístupných zadem. V
> > > "Nástavkovém včelaření" (Kamler, Oliva, Ptáček) se píše, že v
> nástavkových
> > > úlech je důležité používat rámky s úzkou spodní loučkou (rámky
> Hoffmanova
> > > typu).
> > >
> > > Používáte někdo tento typ rámků na míru 39x24cm? Jaké s ním máte
> > > zkušenosti? Nemáte náhodou pro srovnání výkres rámku s rozměry?
> > >
> > > Předem díky! S pozdravem Petr.
> > >
> >
> >
> > ---
> > Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004
>
>
>

Myslím že to bude tradovaný omyl. Včely se používají na monitorování plošného znečištění prostředí, viděl
jsem na toto téma celé knihy. Bohužel jsem je nečetl...
Vita Vydra
home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra
----- Original Message -----
From: Jarolím Libor <jarolim/=/misel.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 14, 2004 10:07 AM
Subject: RE: EKO


Tohle jsem slyšel taky.
Ještě však k tomu sousloví "významný rozdíl". Ten rozdíl byl za hranicí přesnosti použitých měřících
přístrojů. Bohužel si nepamatuju kdo a kde to řekl. :-(
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Kdysy jsem byl na nějaké besedě a
> tam konstatovali,že při plošném vyšetřování
> medu nebyl zjištěn významný rozdíl mezi
> vzorky ze severních čech(tenkrát s velkými
> emisemi) a z jižních čech.

Já anglicky moc neumím, ale pochopil jsem, že to je něco jako obdoba
takzvaného brněnského stropního krmítka, které se před cca 20 lety
doporučovalo pro nadstavkové úly. Vyrábělo se z louček a sololitu a
impregnovalo rozpuštěným voskem. Taky se vyráběla plastová obdoba jako
výlisek. Ještě je mám někde doma, i to plastové, i ty sololitové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2004 10:39 AM
Subject: Re: Krmítka


> > Zajímavý námět na individuální výrobu krmítka je WWW/beecare.com.
>
> přímo na:
>
> http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm
> resp. http://www.beecare.com/Catalog/Popups/HiveSystem/HTF.htm
>
> a
>
> http://www.beecare.com/Hardware/YRHTF.htm
> resp. http://www.beecare.com/Catalog/Popups/HiveSystem/YRHTF.htm
>

Já předpokládám, že pokud má mít rámek třeba rozměry 39 x 24 š x v, tak
šířka rámku včetně bočních louček je těch 39 a výška rámku včetně spodní
loučky, ale bez výšky horní loučky je 24 cm. Kdysi dávno, tak před 20 lety
jsem to odměřil z kupovaných rámků. Od toho se odvíjí například šířka
nadstavku 40,5 cm ( 39 + 2x včelí mezera ) nebo výška nadstavku, která je 24
+ 1-2 cm na odsazení zavěšení rámků a mezeru mezi nadstavky, tedy celkem
25 - 26 cm. Stačí tedy uvést rozměr rámku, z něho se automaticky odvodí
vnitřní rozměry úlu. Vnější rozměry úlu a kontrukce dosedacích ploch je dána
vlastní konstrukcí úlu. Tloušťka louček od 4 mm na malé rámečky po 14 mm na
horní loučky dlouhých rámků, šířka louček minimum 25 mm, optimum mezi 25 -
28 mm. Pokud teď dělám rámky, tak loučky na ně řežu z obyčejných
neohoblovaných coulových smrkových prken, dají se mezi nimi vybrat prkna s
tloušťkou 26 - 27 mm.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2004 10:47 AM
Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly


> > uvítal, zda by bylo možné uvést standardní rozměny jednotlivých louček,
>
> http://ekolog.cz/Ramiky.jpg
>

O "brnenském" krmítku jsem také našel v nějaké literatuře zmínku, ale nikde jsem nenašel žádnou bližší informaci.Můžete poradit nějaký dostupný zdroj?

Zajímavé a jednoduché krmítko popisuje i s plány ing. Ćermák ve své brožurce o nízkonástavkovém včelaření vydané asi před 10 lety.Je jednokomorové a je super.Já jsem ho olepil polystyrenem a chci letos vyzkoušet podávání vody na jaře. Výrobně je dost pracné, ale ta pohoda při krmení! Jinak kdo schání pletivo na dno úlu vždy mě ho poštou zaslal ved. prodejny v Brně Královo Pole.Cena je překvapivě vysoká.
Dotazy: nevíte někdo, jak vyrobit deskový lis na mezistěny, případně nevíte kde by se povalovaly staré válce? Nebaví mě již delší dobu zasílat ke zpracování spousty panenského vosku a zpět dostávat .... na kterých matka neklade.
Má někdo nějaké zkušenesti z používání hřebenů? Vychvalují je především ti, co je nepoužívají. Já si o nich myslím, že situaci spíš komplikují, úl prodražují, ale co kdyby vše bylo jinak. Děkuji.

V posledních překladech je článek Podzimní likvidace včelstev versus jejich zimování. Vysvětlí mi někdo, proč se takové věci dělají?
V tom článku je psáno o likvidaci docela silných včelstev v prosinci. Vrtá mě to hlavou. Mám pocit, že bych možná něco v tom měl dělat, ale nechápu proč a kdy. Možná nejsou ta včelstva nakrmená a jsou určena k likvidaci už v sezoně?
Díky
Eman

Koncentrovaná kyselina fosforečná (160,- Kč/litr)i kyselina sírová (120,-Kč/litr) se dají sehnat v drogerii ve Zlatnické ulici v Praze. Je to kousek od Masarykova náměstí jako jako pokračování Havlíčkovi ulice z křizovatky s ulicí Na pořící (kousek od Bílé Labutě). Informace o ceně cca z prosince 2003.

Promiňte, trocho jsem se upsal, správně je poblíž Masarykova nádraží, nikoliv náměstí.

CCe v říjnu pan podhájecký a pan Pollášek diskutovali technologii použití superfosfátu pro čistění vosku namísto kyseliny fosforečné. Možná že nejenom mne by zajímalo, zda postup odzkoušeli a s jakým výsledkem?

Ocenuji příspěvek popisující včelaření bez mezerníků. Nevím jestli je to o tolik dobré pro včely jako pro včelaře, ale došel jsem k tomuto způsobu po desetileté zkušenosti s mordováním rámků během rozebírání díla. Dílo je lehké rozebrat, pohodlně vytáčet a těsněji skladovat.Mezeru samozřejmě podle oka na prst. K rozměrům řámků 24x39 bych poradil toto:
Jako amatér včelař i truhlář jsem vyšel z dědictví po dědovi a ten neměl v rámcích žádnou konfekci, spíš originály. Jediný nástavek který jsem po něm zdědil a podle něj udělat dalších 5 příbytků byl 25,5 cm vysoký a tak jsem
z oměření rámků došel k čistému rozměru 39x24 cm včetně louček. Tlouštka slabších louček 8mm, horní kolem 15mm, šířka rámku 25mm a nejdelší rozměr horní loučky 41,6 až 42 cm (nutno napasovat na vlastní nástavek). Musím ovšem rozporovat postřeh kolegy. Mě včely vždy dostavěly mezeru k mezistěně v rámku nahoře nikoliv dole.A dole mezistěnu občas i vykousaly, pokud je stavba už moc nemotivovala.

Od 20. 1. 04 mi nedorazily řádné příspěvky e-mailem na adresu uv.csv/=/tiscali.cz ani nejsou vidět moje odpovědi na příspěvky. Kde je závada?

S pozdravem

Lněnička

Spadnul server. Nepropadejte panice. Prosim o trpelivost.

Webove rozhrani konference funguje, protoze jede na jine masine a na jinem miste.

Nezkoušel jsem superfosfát. Sehnal jsem kyselinu fosforečnou. S tou to celkem šlo. Dal jsem ji ještě asi málo, ale už to nechám. Vosk se zlepšil, je teď světle hnědý.
Tonda.

To není zpracováním vosku, matce se obecně nechce klást na četstvě postavené dílo, pokud bude mít jakoukouv možnost se tomu vyhnout, tak to udělá.

S pozdravem

Lněnička

Přátelé,

byl by někdo ochotný přeložit mi (aspoň přibližně) článek na http://www.uni-wuerzburg.de/presse/mitteilungen/index.html ?

Píše se tam o značení matek mikročipy.

Michal

Sváho času jsme v JZD z melasy vyráběli kvasnice torulu pro skrmování skotu.Kyselinu fosforečnou jsme také získávali ze soperfosfátu.Do sudu se dalo asi 20% superfosfátu a sud se doplnil vodou.Několikrát se to zamíchalo,za několik dnů se kal usadil a nahoře byl čirý roztok obsahující kyselinu fosforečnou.Samozřejmě by se to dalo použít jako přísada do vosku při jeho závěrečném rozpuštění a čištění.Do vyvářky bych nedával kyselinu žádnou,aby se nezničil silonový pytel.Vyskoušel jsem přidát do vosku jak kyselinu sírovou,solnou i fosforečnou.Je fakt,že vosk je pěkně žlutý,ale je nutno ho znovu nalít pomalu do vody,aby se kyselina ve vosku hodně zředila,znovu rospustitit a nechat pomalu vystydnout na úhledná kola. Ale vážení! To je řečí o EKO produktech a tak si myslím,proč by měl včelař do vosku něco podobného přidávat.Pokud si sám nevyrábí mezistěny,nemá bespečný tlakový hrnec,aby mohl vosk sterilisovat při vyšší teolotě než 100 stupňů,tak to nemá cenu. Ve výkupně nám stejně odečtou 3% na nečistoty (ne všude),tak nevím proč by měl být vosk krásně žlutý.Při správném vyváření i bez kyselin se dá vyrobit kvalitní vosk a že někdy není krásně žlutý nepovažuji za žádnou závadu.Úpravu kyselinami a teplotou bych klidně přenechal výrobcům mezistěn.

V Banýr.

Včelařím v tenkostěných nástavkových úlech vlastní konstrukce na r. míru 39x30 v plodišti a 39x15 v medníku. Včelstav zimuji v plodištním nástavku + jeden nízký nástavek na širokém česně 2x40,5 cm zajištěném mřížkou proti hlodavcům. Úly mám umístěné ve čelínu, včelařím víkendově ve vzdálenosti cca 80 km od místa bydliště. Chtěl bych poradit se dvěma problémy:
1. Význam otevřeného očka v horním nástavku v nástavkových úlech při včelnicovém včelaření se z důvodu zajištění proletu včel, tak z hlediska větrání úlu zdá být zcela jednosnačný.Jak je tomu v případě úlu ve včelíně. Očko pro případný prolet nemá význam, ale vhodné by bylo pro zajištění větrání. Myslíte, že je vhodným řešením očko zakryté včelařským pletivem?
2. Tradiční problém je uteplení. Když jsem cca před rokem včely do nástavkových úlů převáděl, psal jsem dotaz na toto téma RNDr.Ptáčkovi a ten mi doporučil kvůli jarnímu rozvoji provést zateplení úlů. Jaký je Váš názor. Pokud doporučujete zateplení, tak slabé zateplení t.j.2-3 cm polystyrén, nebo silné 4-8cm?

Včelařství 2002 str.3 a 65
Včelaři ze ZO Doksy nechtěli připlatit padesát korun k letošnímu členskému příspěvku,a to i přestože se na tomto usnesl na srpnovém zasedání ústřední výbor...oznámila na listopadovém zasedání ůstředního výboru vedoucí ekonomického oddělení UVčSV...Před uzávěrkou tohoto vydání Včelařství jsme se dozvěděli štastnou zprávu: Včelaři z Doks se nakonec přece jen rozhodli k úhradě povodnových škod padesatikorunou přispět...

fakta: /v obráceném pořadí/

16-17.11.2002 zasedání UVčSV kdy vedoucí oznámila...
14.11. 2002 předán doklad o zaplacení ZODoksy na UVčSV
14. 9.2002 členská schůze ZO Doksy která odsouhlasila členský příspěvek

nejen přemýšleli...tzn.poslali dopis
Ve výše otištěném dopisu mě překvapilo veřejné přiznání předsedy o tom,že svolal členskou schůzi ZO,která schválila členské příspěvky...Proč schválila dávno schválené,o mimořádně zvýšeném členském příspěvku jednal UV...
Pokud jemi známo,tak usnesení UV jsou závazná pro všechny ZO.Nebo že by v Doksech neznali stanovy či neuznávali autoritu UV? Anebo raději vymysleli zcela nová pravidla ?
Mbr.Petr Prokeš šefredaktor Včelařství
Redakční rada:
Vadislav Synek,Stanislav Barton,Jindřich Boháč,RNDr.Pavel Krieg CSc,Jiří Ludvík,František Pátý,MVDr.V.Peroutka CSc,RNDr.Václav Svamberk.

Každý kdo najde v časopisu Včelařství-výše otištěný dopis-dostane korunu

Stesk Snaživého Služebníka
lhát do nekonečna,se nedá
kdy skončit s pomluvou,nepřiznají
jen kdyby nebyly tak ješitně hákliví

Modlitba pro Doksy po roce /příspěvek 2190/

Pane zachovej mě abych i nadále zůstával na straně nehodných
nedopust abych byl povyšován a chválen panem redaktorem
Pomoz ZO aby mohli
Sami ze svého rozhodnutí svolávat členské schůze
hovořit na schůzích o všem možném,diskutovat,hlasovat
a vpřípadě nesouhlasu požadovat změnu
Amen.

Chcem presťahovať časť svojich včelstiev zo záhrady do vzdialenosti cca 2 km k agátovej hore, ktorá má asi 100 ha. Nechcem stratiť lietavky. Čítal som, že je to možné urobiť aj v zime. Vtedy včely strácajú vraj orientačnú schopnosť.
Nie je riskantné prevážať včely, keď sú v chumáči?

Tibor z Košíc

Tato konference již obsahuje poměrně rozsáhlý fond příspěvků. Pokoušel jsem se tím postupně prokousat, ale mám trochu problém při hledání v archivu. Skončil jsem prohlížení konference od nejnovějších přízpěvků směrem ke starším až cca k červenci 2003 a chtěl bych od této doby pokračovat dále zpět. Jaký je postup, tj. jak se lze dostat na vybraný časový řez v konferenci, např. duben 2003? Pokud tato možnost není implementována, nebylo by vhodné o něčem podobném uvažovat?

Nové články:
=========

Včela Moravská:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004012201

S pozdravem
redakce

Dne út 20. leden 2004 07:10 V.Hájek napsal(a):
> V lońské sezóně jsem měl obvyklé problémy s krmením prosakovacímo krmítky,
> takže jsem hledal námět na výrobu jednoduchého stropního krmítka. U krmítka
> propagovanému k úlu Langstroth jsem plně nepochopil funkci vymezovací lišty
> a rovně plexi úhelník se mi nezdál tím pravým, MULLEROVO krmítko zase
> výrobně dosti složité. Takže v úvahu připadala varinata krmítka Optimal.
> Zajímavý námět na individuální výrobu krmítka je WWW/beecare.com.

Dobry den,
a co takhle podle knihy Vcelarime jednoduse od Dr. Liebiga pouzit normalni
kybl za 40 Kc (plastove stabebni vedro), trochu slamy ? Sam jsem to jiz 2x
pouzil a to jak v Langstrothech, tak K39.
--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

To je sporné. Boční loučku potřeujete volnou v horní části na rozpěrák. Jeli
pak moc nízko naklání se kámky když je rozpěrákem zase hcete zlačit k sobě.
Já je dávaám k okraji horní ločky tak aby se tam vpohodě vlezl rozpěrák.

Pepan

----- Original Message -----
From: "havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2004 9:26 AM
Subject: Re: R?mky pro n?stavkov? ?ly


> Do horní loučky mezerníky raději nedávejte.Při vytahování sousedního
> plástukterý je trochu více postavený,pak dochází o tyto mezerníky k
> trhání.Na několika starších to bylo a tak mám ještě na několika
> perspektivních plástech od mezerníků rýhy.
>
>

Viz knihu "Kočování se včelstvy" autorů: Kodoň, Kubišová, Rasocha,
Staněk, vydání z roku 1980, strana 99 až 101. Tam je schéma a popis
Brněnského stropního krmítka.
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: V.Hájek [mailto:vaclav.hajek/=/datis-cdrail.cz]
Sent: Wednesday, January 21, 2004 9:03 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Krmítka

O "brnenském" krmítku jsem také našel v nějaké literatuře zmínku, ale
nikde
jsem nenašel žádnou bližší informaci.Můžete poradit nějaký dostupný
zdroj?

Zčásti máte pravdu,ale včelařím v Dadantech, které žádným závratným množstvím mezistěn v plodišti vystavěných neoslňuje.Není nijak vzácný jev že některé mezistěny v době květu řepky matka nikdy nezaklade, přesunutím do středu spolehlivě rozdělí plodové hnízdo.Jiné vysvětlení než, že je to špatnou kvalitou vosku nemám.Proč se tak nikdy nestalo na mých nevzhledných mezistěnách vyrobených na lisu z betonu a z panenského vosku???

Zdravím včelaře,

Ve čtvrtek nebylo v provozu mailové rozhraní konference. Spadnul
mail-server. Bohužel se nepodařilo napravit poruchu tak rychle, jak
bychom si byli přáli. Webové rozhraní konference však žilo dál a
běželo bez poruchy. V pátek odpoledne byl provoz konference obnoven v
plném rozsahu. E-mailem už byly rozdistribuovány příspěvky podané do
konference přes webové rozhraní v době, kdy byl mail-server mrtvý.

Omlouváme se všem za potíže.


J. P. B.

Nemám momentálně ľádný rámek 39x24 u sebe, ale myslím, ľe výąka standardního
rámku 24cm je včetně tlouą»ky horní ( max. 12-15mm) a spodní loučky ( max.
8-10mm). Mezistěna má rozměr 370x215mm.

Dost důleľitý je i správný výběr hřebíků. K horní loučce přibíjím boční
loučky celkem 4 ks hřebíků 32x1,4 , případně 40x1,5. Horní hrany bočních
louček jeątě potřu kvalitním vodostálým lepidlem ( vysoce kvalitní lepidlo
PVaC s klasifikací D3 ( např. Ponal ). Je to sice
relativně draľąí, ale zatím mne to lepidlo nezklamalo, dokonce ani ve
spojích, které jsou občas namáhány vlhkem i mechanickými rázy. Stejně i
spodní loučku, jen hřebíček pouľívám asi 25mm dlouhý. Kratąí se ąpatně bere
mezi prsty a deląí má větąí průměr, takľe dřevo subtilnějąí spodní loučky se
snáze rozątípne - uľ i proto, ľe hřebíček je dolní loučkou probíjen blízko
konce loučky. Proto se i vyplatí předvrtávat do spodních louček dírky - tu
práci si vąak uąetříme, je-li spodní loučka vlepena do dráľky na spodním
konci boční loučky. U nástavkových úlů je výhodné, kdyľ spodní loučka je asi
o 10mm deląí, neľ vnějąí ąířka rámku. Pak přesahuje boční loučky o 5mm na
kaľdou stranu. Tím je zajiątěna včelí mezera mezi boční stěnou úlu a bokem
rámku. V úlu s polystyrenovými stěnami to prodlouľení spodní loučky
nedoporučuju, protoľe poąkozuje povrchovou úpravu stěny a včely PS vykusují.

Kovový hřebík teplotními změnami v úlu, nebo tavidle mění svou délku, dřevo
proměnlivou vlhkostí střídavě sesychá a bobtná. Trochu se mezi sebou perou a
můľe to dopadnou tak, ľe hřebík povyleze. Slepené dřevo rámku vąak drľí
vąechny poľadované kolmosti. Hřebíčku lze domluvit lehkým poklepem kladívka.
U neslepených rámků ( i kdyľ ne často ) se mi stávalo, ľe mezi horní a boční
loučkou vznikne ąkvírka, včely ji zatmelí a zdánlivě je vąe v pořádku. Ale
výąka rámku roste, ve ąkvírce si najde líheň zavíječ....
Asi jsou to prkotiny, ale faktem je, ľe rámek, který spolehlivě plní to, co
od něj očekáváme uąetří mnoho problémů při zásazích ve včelstvech.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



> šířka rámku včetně bočních louček je těch 39 a výška rámku včetně spodní
> loučky, ale bez výšky horní loučky je 24 cm. Kdysi dávno, tak před 20 lety
> jsem to odměřil z kupovaných rámků. Od toho se odvíjí například šířka
> nadstavku 40,5 cm ( 39 + 2x včelí mezera ) nebo výška nadstavku, která je
24
> + 1-2 cm na odsazení zavěšení rámků a mezeru mezi nadstavky, tedy celkem
> 25 - 26 cm. Stačí tedy uvést rozměr rámku, z něho se automaticky odvodí
> vnitřní rozměry úlu. Vnější rozměry úlu a kontrukce dosedacích ploch je
dána
> vlastní konstrukcí úlu. Tloušťka louček od 4 mm na malé rámečky po 14 mm
na
> horní loučky dlouhých rámků, šířka louček minimum 25 mm, optimum mezi 25 -
> 28 mm. Pokud teď dělám rámky, tak loučky na ně řežu z obyčejných
> neohoblovaných coulových smrkových prken, dají se mezi nimi vybrat prkna s
> tloušťkou 26 - 27 mm.
>
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 20, 2004 10:47 AM
> Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly
>
>
> > > uvítal, zda by bylo možné uvést standardní rozměny jednotlivých
louček,
> >
> > http://ekolog.cz/Ramiky.jpg
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004

Malá oprava - ze superfosfátu vyluhováním nedostanete kyselinu fosforečnou,
ale její dihydrogen a hydrogen soli, konkrétně třeba dihydrogenfosforečnan
vápenatý Ca (H2PO4)2. V praxi pro čištění vosku je to ale jedno, chová se
to jako směs kyseliny fosforečné H3PO4 a balastu fosforečnanu vápenatého
(Ca)3(PO4)2, pokud by ten byl rozpustný. Oproti samotné kyselině fosforečné
má výluh vyšší pH, mezi 2 a 4, takže má menší žíravý účinek, i když do oka
bych ani tím výluhem dostat nechtěl.
Do vyvářky by se kyselina neměla dávat v žádném případě. Kyselina by
přednostně reagovala na poškozených místech vařáku s železem a s organickými
nečistotami ve vosku, došlo by k neutralizaci kyseliny a maximálně k
urychlení proděravění vařáku. Totéž platí i pro přečišťování vyvařeného
vosku, při bodu varu reagují kyseliny s reaktivními kovy, jako je železo,
zinek ale i cín a olovo v pájce mnohonásobně rychleji než za normální
teploty.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "V Banýr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 23, 2004 12:37 AM
Subject: RE : Vaření vosku. ( 4949)


> Sváho času jsme v JZD z melasy vyráběli kvasnice torulu pro skrmování
> skotu.Kyselinu fosforečnou jsme také získávali ze soperfosfátu.Do sudu se
> dalo asi 20% superfosfátu a sud se doplnil vodou.Několikrát se to
> zamíchalo,za několik dnů se kal usadil a nahoře byl čirý roztok obsahující
> kyselinu fosforečnou.Samozřejmě by se to dalo použít jako přísada do vosku
> při jeho závěrečném rozpuštění a čištění.Do vyvářky bych nedával kyselinu
> žádnou,aby se nezničil silonový pytel.Vyskoušel jsem přidát do vosku jak
> kyselinu sírovou,solnou i fosforečnou.Je fakt,že vosk je pěkně žlutý,ale
je
> nutno ho znovu nalít pomalu do vody,aby se kyselina ve vosku hodně
> zředila,znovu rospustitit a nechat pomalu vystydnout na úhledná kola. Ale
> vážení! To je řečí o EKO produktech a tak si myslím,proč by měl včelař do
> vosku něco podobného přidávat.Pokud si sám nevyrábí mezistěny,nemá
bespečný
> tlakový hrnec,aby mohl vosk sterilisovat při vyšší teolotě než 100
> stupňů,tak to nemá cenu. Ve výkupně nám stejně odečtou 3% na nečistoty (ne
> všude),tak nevím proč by měl být vosk krásně žlutý.Při správném vyváření i
> bez kyselin se dá vyrobit kvalitní vosk a že někdy není krásně žlutý
> nepovažuji za žádnou závadu.Úpravu kyselinami a teplotou bych klidně
> přenechal výrobcům mezistěn.
>
> V Banýr.

tiborovi z kosic:vcely v ziadnom prip.neprevazaj v zime,pokojne pockaj na jarny prelet,resp.pocasie nad +5C,pri vzdial.2km po zime nemaj obavy ze sa ti budu vracat na povodne miesto.Ja som postup.nasledovne:koncom februara sa preleteli,zac.marca som previezol pri teplote cca +6C,2dni na to sa oteplilo na 14C,prelety pokracovali a na povodne miesto sa nevracali,2,2 km vzdusnou ciarou bolo vzdialene.Ak mozes napis mi priamo, tyndo/=/post.sk alebo zavolaj niekedy na 0908121314..mozme to prebrat,lebo sem mam casovo velmi obmedzeny pristup..S pozdravom Tino z TT.
Este mala reklama :-) plastove nadoby a 3nozka na plnenie medu na www.geocities.com/tyndo2004/nadoby

Děkuji příteli Paláškovi za odborný výklad ohledně kys.fosforečné a vaření vosku.Jeho podání myslím dostatečně upozornilo leckterého včelaře na možné následky a snad i nebezpečí.Já když jsem to zkoušel,používal jsem hrnec smaltovaný.Jak jsem psal,myslím,že je zbytečné přidávat do vosku cokoliv.Ještě jednou děkuji za opravu.

V Banýr.

Vážení přátelé v železném šrotu jsem našel hornický kahan. I když byl na povrchu značně rezavý,po rozebrání jsem zjistil,že je nový.Vnitřní válec je po délce rozdělen na 2 poloviny,které jsou vyplněny asi mosaznými sýty.Domnívám se,že se do něho neleje kyselina jako do normálního akumulátoru,ale asi louh,nebo něco jiného.Chtěl bych si ho pověsit do včelína.Mohl by mi někdo poradit co se do něj leje? Vím,že to úplně se včelami nesouvisí,ale jako použitelná atrakce se mi to zdá hezké.Když mi nikdo neporadí,budu muset vnitřek vyhodit a dát tam baterii.To snad by byla ale škoda?

Na radu se těší V Banýr.

Pokud není na elektriku, tak bude určitě na acetylen, takže se tam lila voda a přidával karbid. Víc nevím, navrhoval bych se zeptat v hornickém muzeu v Ostravě http://www.muzeumokd.cz/ nebo v Příbrami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "V Banýr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 24, 2004 10:23 PM
Subject: Náplň do kahanu.


> Vážení přátelé v železném šrotu jsem našel hornický kahan. I když byl na
> povrchu značně rezavý,po rozebrání jsem zjistil,že je nový.Vnitřní válec je
> po délce rozdělen na 2 poloviny,které jsou vyplněny asi mosaznými
> sýty.Domnívám se,že se do něho neleje kyselina jako do normálního
> akumulátoru,ale asi louh,nebo něco jiného.Chtěl bych si ho pověsit do
> včelína.Mohl by mi někdo poradit co se do něj leje? Vím,že to úplně se
> včelami nesouvisí,ale jako použitelná atrakce se mi to zdá hezké.Když mi
> nikdo neporadí,budu muset vnitřek vyhodit a dát tam baterii.To snad by byla
> ale škoda?
>
> Na radu se těší V Banýr.

Pravidlem je. ľe délka hřebíku má být 3x tak velká jaký materiál přibíjíme.
Podle mne u rámků by mohly být i kratąí protoľe je jeąte stáhneme proti sobě
drátkem který do také drľí u sebe pokud nezatavujeme transformátorem. Ten
totiľ způsobuje povolení drátku který ma ąpatnou tvarovou pamě».

Pepan

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 22, 2004 1:42 AM
Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly


> Nemám momentálně ľádný rámek 39x24 u sebe, ale myslím, ľe výąka
standardního
> rámku 24cm je včetně tlouą»ky horní ( max. 12-15mm) a spodní loučky ( max.
> 8-10mm). Mezistěna má rozměr 370x215mm.
>
> Dost důleľitý je i správný výběr hřebíků. K horní loučce přibíjím boční
> loučky celkem 4 ks hřebíků 32x1,4 , případně 40x1,5. Horní hrany bočních
> louček jeątě potřu kvalitním vodostálým lepidlem ( vysoce kvalitní lepidlo
> PVaC s klasifikací D3 ( např. Ponal ). Je to sice
> relativně draľąí, ale zatím mne to lepidlo nezklamalo, dokonce ani ve
> spojích, které jsou občas namáhány vlhkem i mechanickými rázy. Stejně i
> spodní loučku, jen hřebíček pouľívám asi 25mm dlouhý. Kratąí se ąpatně
bere
> mezi prsty a deląí má větąí průměr, takľe dřevo subtilnějąí spodní loučky
se
> snáze rozątípne - uľ i proto, ľe hřebíček je dolní loučkou probíjen blízko
> konce loučky. Proto se i vyplatí předvrtávat do spodních louček dírky - tu
> práci si vąak uąetříme, je-li spodní loučka vlepena do dráľky na spodním
> konci boční loučky. U nástavkových úlů je výhodné, kdyľ spodní loučka je
asi
> o 10mm deląí, neľ vnějąí ąířka rámku. Pak přesahuje boční loučky o 5mm na
> kaľdou stranu. Tím je zajiątěna včelí mezera mezi boční stěnou úlu a bokem
> rámku. V úlu s polystyrenovými stěnami to prodlouľení spodní loučky
> nedoporučuju, protoľe poąkozuje povrchovou úpravu stěny a včely PS
vykusují.
>
> Kovový hřebík teplotními změnami v úlu, nebo tavidle mění svou délku,
dřevo
> proměnlivou vlhkostí střídavě sesychá a bobtná. Trochu se mezi sebou perou
a
> můľe to dopadnou tak, ľe hřebík povyleze. Slepené dřevo rámku vąak drľí
> vąechny poľadované kolmosti. Hřebíčku lze domluvit lehkým poklepem
kladívka.
> U neslepených rámků ( i kdyľ ne často ) se mi stávalo, ľe mezi horní a
boční
> loučkou vznikne ąkvírka, včely ji zatmelí a zdánlivě je vąe v pořádku. Ale
> výąka rámku roste, ve ąkvírce si najde líheň zavíječ....
> Asi jsou to prkotiny, ale faktem je, ľe rámek, který spolehlivě plní to,
co
> od něj očekáváme uąetří mnoho problémů při zásazích ve včelstvech.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
>
> > šířka rámku včetně bočních louček je těch 39 a výška rámku včetně spodní
> > loučky, ale bez výšky horní loučky je 24 cm. Kdysi dávno, tak před 20
lety
> > jsem to odměřil z kupovaných rámků. Od toho se odvíjí například šířka
> > nadstavku 40,5 cm ( 39 + 2x včelí mezera ) nebo výška nadstavku, která
je
> 24
> > + 1-2 cm na odsazení zavěšení rámků a mezeru mezi nadstavky, tedy celkem
> > 25 - 26 cm. Stačí tedy uvést rozměr rámku, z něho se automaticky odvodí
> > vnitřní rozměry úlu. Vnější rozměry úlu a kontrukce dosedacích ploch je
> dána
> > vlastní konstrukcí úlu. Tloušťka louček od 4 mm na malé rámečky po 14 mm
> na
> > horní loučky dlouhých rámků, šířka louček minimum 25 mm, optimum mezi
25 -
> > 28 mm. Pokud teď dělám rámky, tak loučky na ně řežu z obyčejných
> > neohoblovaných coulových smrkových prken, dají se mezi nimi vybrat prkna
s
> > tloušťkou 26 - 27 mm.
> >
> > R. Polášek
> > ----- Original Message -----
> > From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Tuesday, January 20, 2004 10:47 AM
> > Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly
> >
> >
> > > > uvítal, zda by bylo možné uvést standardní rozměny jednotlivých
> louček,
> > >
> > > http://ekolog.cz/Ramiky.jpg
> > >
> >
> >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004
>
>
>

Pozinkované pletivo 3x3 mm dodává Ferrona Olomouc. Stálo mne v roce 2003 1m2 264 Kč + balení a dobírka 84 Kč. Na výstavě předváděli výrobci i dna s napnutou jemnou síťovinou, avšak z lepšího materiálu, je tmavě šedá.
S pozdravem Petr Chytrý

Pokoušel jsem se nalézt onen článek o značení matek mikročipy, ale našel jsem jen podobný, o vybavení studentů mikročipy. Domnívám se, že při současném stavu techniky není možné zatěžovat včelu tak velkými součástkami.
Na stránkách univerzity ve Vuerzburgu je jiný článek se zajímavou termofotografií, pojednávající o zahřívání plodu včelami - topiči. K překladu používám automatický překladač PC Translator, pro orientaci mi plně postačuje, doporučuji.
http://www.uni-wuerzburg.de/presse/mitteilungen/p03-065w.html#TOPPAGE
S pozdravem Petr Chytrý

Jeątě se vrátím k hřebíkům a drátkování:

Větąina ąirokonízkých rámků se drátkuje vodorovně, tedy mezi loučkami, které
jsou dostatečně pevné proti prohnutí tahem drátku. Horní loučka je obvykle
přibita dvěma hřebíky do kaľdé boční loučky. Ale spodní, úzká loučka
postačuje jen jedním hřebíkem. Pokud vzdálenost spodní dírky od spodní hrany
rámku je menąí neľ délka hřebíku, dost často hřebík proąel do dirky a pak
byl horor záhedně ucpanou dírkou drátek provléci. To je také jeden z důvodů
proč mezerník umis»uji cca 2,5 cm od spodku rámku a na přibití spodní loučky
pouľívám hřebík 25mm dlouhý.

Způsob bez drátkování kdy mezistěna prochází mezi dvěma spodními loučkami
jsem poprvé viděl ( někdy v listopadu 03 ) u př. Karáska z Cheznovic, který
tohoto způsobu pouľívá u svých ( nejméně ) 80 Optimálů. V té době uľ jsem
vąak pro své Optimály měl vąechny loučky nařezané, tak jsem bohuľel jeho
nápad zatím nevyuľil.

Kvalitní lité mezistěny lze bez drátkování pouľít dokonce i pro Čejkovy úly
s mírou 42 x 35, ale u běľně dostupných lisovyných za studena mezi válci je
problém, aby mezistěna visela bez různého zprohýbání a po celé výące
uprostřed rámku. Asi proto kdysi pan Čejka dával do jednoho rámku dvě úzké
mezistěny svisle. Pokud jsem to zkouąel napodit, ne vľdy visely obě ploviny
v jedné rovině. Píąi to jen proto, ľe způsobů, jak upevnit mezistěnu do
rámků je asi řada, ale to zdánlivě zbytečné drátování řeąí celou řadu
jiných, na první pohled málo patrných problémů. Asi by o tom kaľdý mohl psát
rozsáhlé eseje.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Menąík Josef <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 24, 2004 9:42 PM
Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly


> Pravidlem je. ľe délka hřebíku má být 3x tak velká jaký materiál
přibíjíme.
> Podle mne u rámků by mohly být i kratąí protoľe je jeąte stáhneme proti
sobě
> drátkem který do také drľí u sebe pokud nezatavujeme transformátorem. Ten
> totiľ způsobuje povolení drátku který ma ąpatnou tvarovou pamě».
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 22, 2004 1:42 AM
> Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly
>
>
> > Nemám momentálně ľádný rámek 39x24 u sebe, ale myslím, ľe výąka
> standardního
> > rámku 24cm je včetně tlouą»ky horní ( max. 12-15mm) a spodní loučky
max.
> > 8-10mm). Mezistěna má rozměr 370x215mm.
> >
> > Dost důleľitý je i správný výběr hřebíků. K horní loučce přibíjím boční
> > loučky celkem 4 ks hřebíků 32x1,4 , případně 40x1,5. Horní hrany bočních
> > louček jeątě potřu kvalitním vodostálým lepidlem ( vysoce kvalitní
lepidlo
> > PVaC s klasifikací D3 ( např. Ponal ). Je to sice
> > relativně draľąí, ale zatím mne to lepidlo nezklamalo, dokonce ani ve
> > spojích, které jsou občas namáhány vlhkem i mechanickými rázy. Stejně i
> > spodní loučku, jen hřebíček pouľívám asi 25mm dlouhý. Kratąí se ąpatně
> bere
> > mezi prsty a deląí má větąí průměr, takľe dřevo subtilnějąí spodní
loučky
> se
> > snáze rozątípne - uľ i proto, ľe hřebíček je dolní loučkou probíjen
blízko
> > konce loučky. Proto se i vyplatí předvrtávat do spodních louček dírky -
tu
> > práci si vąak uąetříme, je-li spodní loučka vlepena do dráľky na spodním
> > konci boční loučky. U nástavkových úlů je výhodné, kdyľ spodní loučka je
> asi
> > o 10mm deląí, neľ vnějąí ąířka rámku. Pak přesahuje boční loučky o 5mm
na
> > kaľdou stranu. Tím je zajiątěna včelí mezera mezi boční stěnou úlu a
bokem
> > rámku. V úlu s polystyrenovými stěnami to prodlouľení spodní loučky
> > nedoporučuju, protoľe poąkozuje povrchovou úpravu stěny a včely PS
> vykusují.
> >
> > Kovový hřebík teplotními změnami v úlu, nebo tavidle mění svou délku,
> dřevo
> > proměnlivou vlhkostí střídavě sesychá a bobtná. Trochu se mezi sebou
perou
> a
> > můľe to dopadnou tak, ľe hřebík povyleze. Slepené dřevo rámku vąak drľí
> > vąechny poľadované kolmosti. Hřebíčku lze domluvit lehkým poklepem
> kladívka.
> > U neslepených rámků ( i kdyľ ne často ) se mi stávalo, ľe mezi horní a
> boční
> > loučkou vznikne ąkvírka, včely ji zatmelí a zdánlivě je vąe v pořádku.
Ale
> > výąka rámku roste, ve ąkvírce si najde líheň zavíječ....
> > Asi jsou to prkotiny, ale faktem je, ľe rámek, který spolehlivě plní to,
> co
> > od něj očekáváme uąetří mnoho problémů při zásazích ve včelstvech.
> > pepa.kala/=/volny.cz
> > http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
> >
> >
> >
> > > šířka rámku včetně bočních louček je těch 39 a výška rámku včetně
spodní
> > > loučky, ale bez výšky horní loučky je 24 cm. Kdysi dávno, tak před 20
> lety
> > > jsem to odměřil z kupovaných rámků. Od toho se odvíjí například šířka
> > > nadstavku 40,5 cm ( 39 + 2x včelí mezera ) nebo výška nadstavku, která
> je
> > 24
> > > + 1-2 cm na odsazení zavěšení rámků a mezeru mezi nadstavky, tedy
celkem
> > > 25 - 26 cm. Stačí tedy uvést rozměr rámku, z něho se automaticky
odvodí
> > > vnitřní rozměry úlu. Vnější rozměry úlu a kontrukce dosedacích ploch
je
> > dána
> > > vlastní konstrukcí úlu. Tloušťka louček od 4 mm na malé rámečky po 14
mm
> > na
> > > horní loučky dlouhých rámků, šířka louček minimum 25 mm, optimum mezi
> 25 -
> > > 28 mm. Pokud teď dělám rámky, tak loučky na ně řežu z obyčejných
> > > neohoblovaných coulových smrkových prken, dají se mezi nimi vybrat
prkna
> s
> > > tloušťkou 26 - 27 mm.
> > >
> > > R. Polášek
> > > ----- Original Message -----
> > > From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
> > > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > > Sent: Tuesday, January 20, 2004 10:47 AM
> > > Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly
> > >
> > >
> > > > > uvítal, zda by bylo možné uvést standardní rozměny jednotlivých
> > louček,
> > > >
> > > > http://ekolog.cz/Ramiky.jpg
> > > >
> > >
> > >
> >
> >
> > ---
> > Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004
> >
> >
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004

> Pokoušel jsem se nalézt onen článek o značení matek mikročipy, ale
> našel jsem jen podobný, o vybavení studentů mikročipy. Domnívám se, že
> při současném stavu techniky není možné zatěžovat včelu tak velkými
> součástkami.

Alejo, je tam. Ale je lepsi hledat pomoci Google: RFID and bee. Da se
najit clanek publikovanej v Zoologi v anglictine kterej vychazi z
toho materialu s vic obrazky a grafy. Je to pdf fil a je asi tak
kolem 1 mega velikej.

kdo hleda, najde

\vov

Nástavkový úl v uzavřeném včelíně můľe být docela problém. Nicméně:
Přechod mezi stěnou včelína a očkem úlu jsem řeąil pomocí molitanové ąkolní
houby na tabule. Tu jsem nalepil na vnitřní stěnu včelína tak, aby přechod
v létě hlavně trubců převěąených nad mříľku ) byl co nejblíľe k očku
nástavku.
Lépe vyhovovalo řeąení, kdy jsem rekonstruoval včelín, kde původní stěnu
včelína tvořily čela budečáků. Místo stěny jsem napnul starąí drátěné
pletivo z oplocení - smyslem bylo jen zabránit lidem, ptákům, nebo např.
kuně dostat se do včelína, kde byly i jiné včelařské potřeby. Včelín se tak
sice stal pouhým přístřeąkem pro nástavkové úly, ale neprąelo mi na záda,
pomůcky byly po ruce a neklouzaly mokré z rukou. Při větrném počasí mi
neulétly např. noviny pokud jsem přes ně chtěl spojit včelstva a mělo to i
daląí výhody. Trocha průvanu se s výhodou dala vyuľít pro uskladnění souąí
pod stropem včelína ( zavíječ takto uskladněné plásty nenapadá ). Případný
navátý sníh nedělal zvláątní problém. Také stěny úlu nejsou nadměrně
ochlazovány větrem - to má význam hlavně v předjaří, kdy včely potřebují
dobře hospodařit s teplem. Stejné řeąení stěny s pletivem jsem kdysi viděl i
u kočovného vozu.

Zejména proto, ľe stěny nástavků nebudou mokré ani od deątě, nebo tajícího
sněhu, ani ochlazovány větrem bych ľádné dodatečné zateplení úlů nedělal.
Suché dřevo je dostatečně dobrý tepelný izolant.

Včelaři mívají občas tendenci posuzovat různé ľivotní situace u včel
podobně, jako by se jednalo o člověka zjemnělého vlastními civilizačními
výdobytky ( oblečení, ústřední topení....). Ale včelstva by měla být
natolik spjatá s okolní přírodou, ľe pokud si zimní sezení budovala na
podzim v úlech nezateplených, určitě to udělala tak, aby tam zvládla i
vąechna následující období, tedy i zimní klid, pročis»ovací výlety během ní,
předjaří i jaro.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: V.Hájek <vaclav.hajek/=/datis-cdrail.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 23, 2004 9:16 AM
Subject: Očka v nástavcích


> Včelařím v tenkostěných nástavkových úlech vlastní konstrukce na r. míru
> 39x30 v plodišti a 39x15 v medníku. Včelstav zimuji v plodištním nástavku
+
> jeden nízký nástavek na širokém česně 2x40,5 cm zajištěném mřížkou proti
> hlodavcům. Úly mám umístěné ve čelínu, včelařím víkendově ve vzdálenosti
> cca 80 km od místa bydliště. Chtěl bych poradit se dvěma problémy:
> 1. Význam otevřeného očka v horním nástavku v nástavkových úlech při
> včelnicovém včelaření se z důvodu zajištění proletu včel, tak z hlediska
> větrání úlu zdá být zcela jednosnačný.Jak je tomu v případě úlu ve
včelíně.
> Očko pro případný prolet nemá význam, ale vhodné by bylo pro zajištění
> větrání. Myslíte, že je vhodným řešením očko zakryté včelařským pletivem?
> 2. Tradiční problém je uteplení. Když jsem cca před rokem včely do
> nástavkových úlů převáděl, psal jsem dotaz na toto téma RNDr.Ptáčkovi a
ten
> mi doporučil kvůli jarnímu rozvoji provést zateplení úlů. Jaký je Váš
> názor. Pokud doporučujete zateplení, tak slabé zateplení t.j.2-3 cm
> polystyrén, nebo silné 4-8cm?
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004

Naąel jsem doma rámky 39x24 kupované před cca 15 lety a dříve a proměřil
jsem je. Opravdu výąka 24 je i s horní loučkou.
Jestli jsem někoho uvedl v omyl omlouvám se.
Co se týká hřebíků, pouľívaly se u mne taky po dvou, to je 8 na rámek a v
různých obdobích od délky 15 do délky 32. Rámky s hřebíky do 20 mm se po
čase občas rozpadly, deląí hřebíky se vytahují. Uľ nějaký rok je opravuji
daląími hřebíky a to tak, ľe ty kupované se dají vyztuľit hřebíčkem
natlučeným ąikmo nahoru z boční loučky do hornía a u těch doma vyráběných se
musí přitloukat daląí jeden - dva hřebíky shora do boční loučky, ale pod
úhlem cca 60 st. Rámky nelepím, po prvním vytaľení plného rámku se zásobami
kleątěmi ze zadováku se rámek pohne a lepidlo by povolilo.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 22, 2004 1:42 AM
Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly


> Nemám momentálně ľádný rámek 39x24 u sebe, ale myslím, ľe výąka
standardního
> rámku 24cm je včetně tlouą»ky horní ( max. 12-15mm) a spodní loučky ( max.
> 8-10mm). Mezistěna má rozměr 370x215mm.
>
> Dost důleľitý je i správný výběr hřebíků. K horní loučce přibíjím boční
> loučky celkem 4 ks hřebíků 32x1,4 , případně 40x1,5. Horní hrany bočních
> louček jeątě potřu kvalitním vodostálým lepidlem ( vysoce kvalitní lepidlo
> PVaC s klasifikací D3 ( např. Ponal ). Je to sice
> relativně draľąí, ale zatím mne to lepidlo nezklamalo, dokonce ani ve
> spojích, které jsou občas namáhány vlhkem i mechanickými rázy. Stejně i
> spodní loučku, jen hřebíček pouľívám asi 25mm dlouhý. Kratąí se ąpatně
bere
> mezi prsty a deląí má větąí průměr, takľe dřevo subtilnějąí spodní loučky
se
> snáze rozątípne - uľ i proto, ľe hřebíček je dolní loučkou probíjen blízko
> konce loučky. Proto se i vyplatí předvrtávat do spodních louček dírky - tu
> práci si vąak uąetříme, je-li spodní loučka vlepena do dráľky na spodním
> konci boční loučky. U nástavkových úlů je výhodné, kdyľ spodní loučka je
asi
> o 10mm deląí, neľ vnějąí ąířka rámku. Pak přesahuje boční loučky o 5mm na
> kaľdou stranu. Tím je zajiątěna včelí mezera mezi boční stěnou úlu a bokem
> rámku. V úlu s polystyrenovými stěnami to prodlouľení spodní loučky
> nedoporučuju, protoľe poąkozuje povrchovou úpravu stěny a včely PS
vykusují.
>
> Kovový hřebík teplotními změnami v úlu, nebo tavidle mění svou délku,
dřevo
> proměnlivou vlhkostí střídavě sesychá a bobtná. Trochu se mezi sebou perou
a
> můľe to dopadnou tak, ľe hřebík povyleze. Slepené dřevo rámku vąak drľí
> vąechny poľadované kolmosti. Hřebíčku lze domluvit lehkým poklepem
kladívka.
> U neslepených rámků ( i kdyľ ne často ) se mi stávalo, ľe mezi horní a
boční
> loučkou vznikne ąkvírka, včely ji zatmelí a zdánlivě je vąe v pořádku. Ale
> výąka rámku roste, ve ąkvírce si najde líheň zavíječ....
> Asi jsou to prkotiny, ale faktem je, ľe rámek, který spolehlivě plní to,
co
> od něj očekáváme uąetří mnoho problémů při zásazích ve včelstvech.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
>
> > šířka rámku včetně bočních louček je těch 39 a výška rámku včetně spodní
> > loučky, ale bez výšky horní loučky je 24 cm. Kdysi dávno, tak před 20
lety
> > jsem to odměřil z kupovaných rámků. Od toho se odvíjí například šířka
> > nadstavku 40,5 cm ( 39 + 2x včelí mezera ) nebo výška nadstavku, která
je
> 24
> > + 1-2 cm na odsazení zavěšení rámků a mezeru mezi nadstavky, tedy celkem
> > 25 - 26 cm. Stačí tedy uvést rozměr rámku, z něho se automaticky odvodí
> > vnitřní rozměry úlu. Vnější rozměry úlu a kontrukce dosedacích ploch je
> dána
> > vlastní konstrukcí úlu. Tloušťka louček od 4 mm na malé rámečky po 14 mm
> na
> > horní loučky dlouhých rámků, šířka louček minimum 25 mm, optimum mezi
25 -
> > 28 mm. Pokud teď dělám rámky, tak loučky na ně řežu z obyčejných
> > neohoblovaných coulových smrkových prken, dají se mezi nimi vybrat prkna
s
> > tloušťkou 26 - 27 mm.
> >
> > R. Polášek
> > ----- Original Message -----
> > From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Tuesday, January 20, 2004 10:47 AM
> > Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly
> >
> >
> > > > uvítal, zda by bylo možné uvést standardní rozměny jednotlivých
> louček,
> > >
> > > http://ekolog.cz/Ramiky.jpg
> > >
> >
> >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004
>

Napojení oddělků na venkovní prostředí jsem před několika lety vyřešil tak,
že jsem upravil česna na otvor pr. asi 32 mm , stejnou díru jsem vyvrtal ve
stěně a propojil cca 15 cm trubkou. Pro oddělky včetně krmení to stačí,
pro produční včelstva asi ne.
Pro produkční včelstva v nadstavcích připravuji spodních cca 40 cm volných a
dorazy těsněné něčím pěnovým na rozměr obvodu úlu a té výšky 40. Nemám to
ještě definitivně promyšlené, první budu dělat na jaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 25, 2004 11:17 PM
Subject: Re: Očka v nástavcích


> Nástavkový úl v uzavřeném včelíně může být docela problém. Nicméně:
> Přechod mezi stěnou včelína a očkem úlu jsem řešil pomocí molitanové
školní
> houby na tabule. Tu jsem nalepil na vnitřní stěnu včelína tak, aby přechod
> v létě hlavně trubců převěšených nad mřížku ) byl co nejblíže k očku
> nástavku.

Amen

Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291


> -----Original Message-----
> From: fskalsky [mailto:e-mail/=/nezadan.haida.cz]
> Sent: Friday, January 23, 2004 10:12 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Roční ohlédnutí:Včelaři z Doks přemýleli...nejen přemýleli..
>
>
> Včelařství 2002 str.3 a 65
> Včelaři ze ZO Doksy nechtěli připlatit padesát korun k
> letošnímu členskému příspěvku,a to i přestože se na tomto
>
> Modlitba pro Doksy po roce /příspěvek 2190/
>
> Pane zachovej mě abych i nadále zůstával na straně nehodných
> nedopust abych byl povyšován a chválen panem redaktorem
> Pomoz ZO aby mohli
> Sami ze svého rozhodnutí svolávat členské schůze
> hovořit na schůzích o všem možném,diskutovat,hlasovat
> a vpřípadě nesouhlasu požadovat změnu       
> Amen.
>

Dne 25.1. Pepa Kala napsal:

>Píši to jen proto, že způsobů, jak upevnit mezistěnu do
>rámků je asi řada, ale to zdánlivě zbytečné drátování řeší celou řadu
>jiných, na první pohled málo patrných problémů. Asi by o tom každý mohl psát
>rozsáhlé eseje.

Přátelé, mohli byste se trochu o tomto problému rozepsat? Co všechno tedy řeší drátkování a případně i jak?


Milan Čáp

nerob to teraz. Odkocuj v aprili aspon 5 km niekde na repku a v maji sa
mozes na trvalo presunut k agatovej hore.
Prevoz v zime vcely dost rozrusuje.

Matej



Tibor
<tibor66/=/post An: Vèelaøský mailing list
.sk> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
23.01.2004 Thema: Presahovanie vèelstiev v zime
12:12
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Chcem presťahovať časť svojich včelstiev zo záhrady do vzdialenosti cca 2
km k agátovej hore, ktorá má asi 100 ha. Nechcem stratiť lietavky. Čítal
som, že je to možné urobiť aj v zime. Vtedy včely strácajú vraj orientačnú
schopnosĹĄ.
Nie je riskantné prevážať včely, keď sú v chumáči?

Tibor z Košíc

pouzivam plastove hranty na kvety / kvetinace / o objeme 6L . Vojdu sa do
nastavku dva. jeden stoji 40,- Sk, takze podla mna nie je co riesit.

Niekedy mam pocit ze hladame sposob ako robit veci zlozitejsie.

Matej




Jan Cervenka
<witko-comp/=/v An: "Vcelarska konference"
olny.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
21.01.2004 Thema: Re: Krmítka
13:24
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dne út 20. leden 2004 07:10 V.Hájek napsal(a):
> V lońské sezóně jsem měl obvyklé problémy s krmením prosakovacímo
krmítky,
> takže jsem hledal námět na výrobu jednoduchého stropního krmítka. U
krmítka
> propagovanému k úlu Langstroth jsem plně nepochopil funkci vymezovací
lišty
> a rovně plexi úhelník se mi nezdál tím pravým, MULLEROVO krmítko zase
> výrobně dosti složité. Takže v úvahu připadala varinata krmítka Optimal.
> Zajímavý námět na individuální výrobu krmítka je WWW/beecare.com.

Dobry den,
a co takhle podle knihy Vcelarime jednoduse od Dr. Liebiga pouzit normalni
kybl za 40 Kc (plastove stabebni vedro), trochu slamy ? Sam jsem to jiz 2x
pouzil a to jak v Langstrothech, tak K39.
--
S pozdravem

Jan Cervenka

V podletí...příspěvek 1420, 420, 204,
Zimní nasměrování úlů 2190
Plebejská pravidla pro začínajícího nevčelaře 4727, 1696,

Prosím, neví někdo aktuální, výkupní ceny květového
medu?

Děkuji


Daniel Prokeš
Mobil: 606560911
E-mail:prokes.daniel/=/raz-dva.cz
>
> <witko-comp/=/v An: "Vcelarska konference"
> olny.cz> <vcely/=/v.or.cz>
> Kopie:
> 21.01.2004 Thema: Re: Krmítka
> 13:24
> Bitte
> antworten an
> "Vcelarska
> konference"
>
>
>
>
>
>
> Dne út 20. leden 2004 07:10 V.Hájek napsal(a):
> > V lońské sezóně jsem měl obvyklé problémy s krmením prosakovacímo
> krmítky,
> > takže jsem hledal námět na výrobu jednoduchého stropního krmítka. U
> krmítka
> > propagovanému k úlu Langstroth jsem plně nepochopil funkci vymezovací
> lišty
> > a rovně plexi úhelník se mi nezdál tím pravým, MULLEROVO krmítko zase
> > výrobně dosti složité. Takže v úvahu připadala varinata krmítka Optimal.
> > Zajímavý námět na individuální výrobu krmítka je WWW/beecare.com.
>
> Dobry den,
> a co takhle podle knihy Vcelarime jednoduse od Dr. Liebiga pouzit normalni
> kybl za 40 Kc (plastove stabebni vedro), trochu slamy ? Sam jsem to jiz 2x
> pouzil a to jak v Langstrothech, tak K39.
> --
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Ahoj,
do kahanu se dava suchy karbid vapniku a leje se tam voda, ktera pomalu
odkapava na karbid se kterym reaguje a vznika pritom acetylen - ktery se
vede hadickou nad helmu kde se zapali.

Radeji ho dej nejakemu speleologovi, bude cely stastny.
Martin