Archiv Včelařské konference

Ahoj,
do kahanu se dava suchy karbid vapniku a leje se tam voda, ktera pomalu
odkapava na karbid se kterym reaguje a vznika pritom acetylen - ktery se
vede hadickou nad helmu kde se zapali.

Radeji ho dej nejakemu speleologovi, bude cely stastny.
Martin

Tmavě šedá hustá síťovina se prodává v každém železářství jako síť do oken
proti mouchám. Říkali mi, že se jedná o skloplast ale nevím, co přesně si
mám pod tímto názvem představit. Nevíte někdo náhodou z čeho ta síťovina je?
Bude cca o polovinu až dvě třetiny levnějsí než to pletivo, jenom nevím
jestli ho nebudou vykusovat myši.

Milan Čáp

----- Original Message -----
From: "Petr Chytrý" <foto/=/fotochytry.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 25, 2004 6:33 PM
Subject: Re: včelařské pletivo


> Pozinkované pletivo 3x3 mm dodává Ferrona Olomouc. Stálo mne v roce 2003
> 1m2 264 Kč + balení a dobírka 84 Kč. Na výstavě předváděli výrobci i dna s
> napnutou jemnou síťovinou, avšak z lepšího materiálu, je tmavě šedá.
> S pozdravem Petr Chytrý
>

Dne po 26. leden 2004 11:26 Milan Čáp napsal(a):
> Tmavě šedá hustá síťovina se prodává v každém železářství jako síť do oken
> proti mouchám. Říkali mi, že se jedná o skloplast ale nevím, co přesně si
Dobry den,

melo by to byt z sklolaminatu (alespon ty, na ktere jsem se ptal ja), jak s
mysma , to nevim, ale v oknech to nekoroduje.

--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Dobrý den.

Velice se omlouvám, že obtěžuji konferenci a že zasílám tento nevyžádaný
e-mail, avšak chtěl bych Vás požádat o pomoc při hledání našeho
nezvěstného kamaráda Petra Hoška z České Lípy. Chtěl bych Vás požádat o
přeposlání této výzvy na své přátele, abychom oslovili co nejvíce lidí.
Výzva je umístěna na internetových stránkách http://pomozte.euweb.cz.

Předem Vám děkujeme za pochopení a případnou pomoc.

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz] [http://jakus.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

Poměrně široký sortiment "tkaných pletiv" nabízí i firma Screen servis na webových stránkách www.screenservis.cz mají katalog... Výběr ohromující, i nerez provedení (drahé, ale kdo chce...) Trochu dělají obstrukce s ceníkem, nepošlou ceny všeho, jenom při specifikaci konkrétní objednávky... No, žádná láce, ale pokud rozpočítám cenu 1m2 na počet den, vychází síť na jeden úl na cca 70Kč...

Jinak opravdu není mnoho firem, které by jemné síťoviny nabízely...

Je to obráceně základe je karbid Přdávánim vody se vyvíjí acetylén který
dává jasné bílé světlo Plamen v hornickém kahanu je oddělen měděnou mřížkou
od okolního prostředí aby nedošlo k zapálení důlních plynů. Kdysi se volně
karbid prodával v drogeriích Podobnými lampami se vybavovali koňké potahy a
i jízdní kola. Ještě koncem šedesátých let jsme ho jako výrostci kupovali
bochali jako dčlbuchy

Pepan

---- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 25, 2004 12:01 PM
Subject: Re: Náplň do kahanu.


Pokud není na elektriku, tak bude určitě na acetylen, takže se tam lila voda
a přidával karbid. Víc nevím, navrhoval bych se zeptat v hornickém muzeu v
Ostravě http://www.muzeumokd.cz/ nebo v Příbrami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "V Banýr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 24, 2004 10:23 PM
Subject: Náplň do kahanu.


> Vážení přátelé v železném šrotu jsem našel hornický kahan. I když byl na
> povrchu značně rezavý,po rozebrání jsem zjistil,že je nový.Vnitřní válec
je
> po délce rozdělen na 2 poloviny,které jsou vyplněny asi mosaznými
> sýty.Domnívám se,že se do něho neleje kyselina jako do normálního
> akumulátoru,ale asi louh,nebo něco jiného.Chtěl bych si ho pověsit do
> včelína.Mohl by mi někdo poradit co se do něj leje? Vím,že to úplně se
> včelami nesouvisí,ale jako použitelná atrakce se mi to zdá hezké.Když mi
> nikdo neporadí,budu muset vnitřek vyhodit a dát tam baterii.To snad by
byla
> ale škoda?
>
> Na radu se těší V Banýr.

Vosk je zbytečné čistit pokud ho nemáte na výrobu svíček z lasického pařáku
je vosk našedlý ale není to považováno za závadu Ve výrobnách mezisten si ho
dokáží upravi sami a lépe. Přávě amatérské čištění může být příčanou proč na
mezistěnách někdy někdy nechtějí včely stavět.čistý vosk musí na lomu tvořit
šupiny nesmí obsahovat mechanické nečistoty a je celkem jedno je-li
nahnědlý, žlutý nebo šedý Takovými pravidly se řídí zpracovatel u nás.

Pepan
----- Original Message -----
From: "V Ban?r" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 24, 2004 9:47 PM
Subject: RE: Va?en? vosku. ( 4949 )


> Děkuji příteli Paláškovi za odborný výklad ohledně kys.fosforečné a vaření
> vosku.Jeho podání myslím dostatečně upozornilo leckterého včelaře na možné
> následky a snad i nebezpečí.Já když jsem to zkoušel,používal jsem hrnec
> smaltovaný.Jak jsem psal,myslím,že je zbytečné přidávat do vosku
> cokoliv.Ještě jednou děkuji za opravu.
>
> V Banýr.
>
>

Já jsem přesouval včely na jaře těsně před výletem při 8stupních o dest
metrů a nebyli problémy. Na původní místo se nevracely

pepan

----- Original Message -----
From: "slamka" <tyndo/=/post.sk>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 24, 2004 9:36 PM
Subject: presun vcelstiev


> tiborovi z kosic:vcely v ziadnom prip.neprevazaj v zime,pokojne pockaj na
> jarny prelet,resp.pocasie nad +5C,pri vzdial.2km po zime nemaj obavy ze sa
> ti budu vracat na povodne miesto.Ja som postup.nasledovne:koncom februara
> sa preleteli,zac.marca som previezol pri teplote cca +6C,2dni na to sa
> oteplilo na 14C,prelety pokracovali a na povodne miesto sa nevracali,2,2
km
> vzdusnou ciarou bolo vzdialene.Ak mozes napis mi priamo, tyndo/=/post.sk
> alebo zavolaj niekedy na 0908121314..mozme to prebrat,lebo sem mam casovo
> velmi obmedzeny pristup..S pozdravom Tino z TT.
> Este mala reklama :-) plastove nadoby a 3nozka na plnenie medu na
> www.geocities.com/tyndo2004/nadoby
>
>

mateji,

pak krmíš roztokem do takových květináčů ?

Ahojky Mirek
----- Original Message -----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
To: Vcelarska konference
Sent: Monday, January 26, 2004 9:48 AM
Subject: Antwort: Re: Krmítka



pouzivam plastove hranty na kvety / kvetinace / o objeme 6L . Vojdu sa do
nastavku dva. jeden stoji 40,- Sk, takze podla mna nie je co riesit.

Niekedy mam pocit ze hladame sposob ako robit veci zlozitejsie.

Matej




Jan Cervenka
<witko-comp/=/v An: "Vcelarska konference"
olny.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
21.01.2004 Thema: Re: Krmítka
13:24
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dne út 20. leden 2004 07:10 V.Hájek napsal(a):
> V lońské sezóně jsem měl obvyklé problémy s krmením prosakovacímo
krmítky,
> takže jsem hledal námět na výrobu jednoduchého stropního krmítka. U
krmítka
> propagovanému k úlu Langstroth jsem plně nepochopil funkci vymezovací
lišty
> a rovně plexi úhelník se mi nezdál tím pravým, MULLEROVO krmítko zase
> výrobně dosti složité. Takže v úvahu připadala varinata krmítka Optimal.
> Zajímavý námět na individuální výrobu krmítka je WWW/beecare.com.

Dobry den,
a co takhle podle knihy Vcelarime jednoduse od Dr. Liebiga pouzit normalni
kybl za 40 Kc (plastove stabebni vedro), trochu slamy ? Sam jsem to jiz 2x
pouzil a to jak v Langstrothech, tak K39.
--
S pozdravem

Jan Cervenka

med se vykupuje od 50 Kč až podle toho jakého šílence či dobrodruha najdeš.

Mirek

Váš dodavatel českých včelích produktů

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746

----- Original Message -----
From: Daniel Prokeš
To: Vcelarska konference
Sent: Monday, January 26, 2004 11:02 AM
Subject: Cena medu


Prosím, neví někdo aktuální, výkupní ceny květového
medu?

Děkuji


Daniel Prokeš
Mobil: 606560911
E-mail:prokes.daniel/=/raz-dva.cz
>
> <witko-comp/=/v An: "Vcelarska konference"
> olny.cz> <vcely/=/v.or.cz>
> Kopie:
> 21.01.2004 Thema: Re: Krmítka
> 13:24
> Bitte
> antworten an
> "Vcelarska
> konference"
>
>
>
>
>
>
> Dne út 20. leden 2004 07:10 V.Hájek napsal(a):
> > V lońské sezóně jsem měl obvyklé problémy s krmením prosakovacímo
> krmítky,
> > takže jsem hledal námět na výrobu jednoduchého stropního krmítka. U
> krmítka
> > propagovanému k úlu Langstroth jsem plně nepochopil funkci vymezovací
> lišty
> > a rovně plexi úhelník se mi nezdál tím pravým, MULLEROVO krmítko zase
> > výrobně dosti složité. Takže v úvahu připadala varinata krmítka Optimal.
> > Zajímavý námět na individuální výrobu krmítka je WWW/beecare.com.
>
> Dobry den,
> a co takhle podle knihy Vcelarime jednoduse od Dr. Liebiga pouzit normalni
> kybl za 40 Kc (plastove stabebni vedro), trochu slamy ? Sam jsem to jiz 2x
> pouzil a to jak v Langstrothech, tak K39.
> --
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Svůj názor neopírám o poznatky převzaté z literatury, tak to co teď napíši,
může být pouze subjektivní a jistě je i neúplné. Je to míněno spíše jako
dílčí příspěvek do diskuze.
1. Drátkování jednoznačně definuje umístění mezistěny ve svislém průřezu
rámku. Zajišťuje tak optimální vzdálenost budoucích plástových ploch
postaveného plástu, tedy i uliček mezi plásty.
2. Drátkování činí rámek s mezistěnou méně zranitelnou při transportu z
dílny do úlu.
3. Zpevňuje mezistěnu tím, že ji rozděluje na několik dílčích ploch. Každá z
těch dílčích ploch mezistěny je tak ukotvena ve dvou, třech, či čtyřech
pevných stranách. Deformace mezistěny úlovou teplotou a hmotností včel se
proto mohou projevit pouze samostatně v každé z těchto dílčích ploch. Tyto
deformace se proto nesčítají a jsou tak minimalizovány odchylky od ideální
rovinosti celé plástové plochy. Proto je třeba, aby drátek byl vždy dobře
napnutý.
4. Drátkování minimalizuje i délkové změny. Nedrátkovaná mezistěna při
protažení dosedne na spodní loučku a tím se zdeformuje ( zvlní ve spodní
části ). Tato část plástu pak nemůže být matkou využita pro zakladení
celistvé plochy plodu.
5. Drátkování zabrání svislému protažení jednotlivých buněk ( matka takové
opomíjí ).
6. Panenský plást zanesený medem se bez zpevnění drátkováním dost
pravděpodobně silně poškodí už při odvíčkování klasickou vidličkou.
7. Odstředivé síly v medometu mohou střední část nedrátkovaného panenského
plástu (zejména ještě teplého ) úplně vytrhnout.

Některé problémy se nemusí projevit u litých mezistěn. Některé problémy se
více projevují u vyšších rámků a svislém drátkování, některé jiné zas u
dlouhých nízkých rámků a vodorovném drátkování. Něco lze řešit drážkou ve
spodku horní loučky, něco nedávno zmíněnými dvěma spodními loučkami atd.

Myslím, že svislé, nebo vodorovné drátkování by nemělo být řidší než asi
každých 7 až 8 cm. Při svislém by měly být drátky taženy tak, aby první a
poslední tah drátku byl asi 1 až 2 cm od boční loučky. Při vodorovném by měl
být horní drátek asi 1 až 2 cm pod horní loučkou.
Současné vodorovné a svislé drátkování v jednom rámku nepřináší žádný užitek
a zcela znemožňuje zatavování drátku el. proudem.

Vrtání dírek pro drátkování je také docela zajímavé téma. K němu jen tolik,
že určitě vrtat, ne propichovat. Propíchutím dírky se dřevo loučky vždy
naštípne a do vzniklé prasklinky se pak drátek při vypínání zařízne.

Víc mne momentálně nenapadlo. Tak mne prosím někdo doplňte.

Hezký večer
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



----- Original Message -----
From: Milan Čáp <capmilan/=/ekolog.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 26, 2004 9:01 AM
Subject: Co všechno řeší drátkování


Dne 25.1. Pepa Kala napsal:

>Píši to jen proto, že způsobů, jak upevnit mezistěnu do
>rámků je asi řada, ale to zdánlivě zbytečné drátování řeší celou řadu
>jiných, na první pohled málo patrných problémů. Asi by o tom každý mohl
psát
>rozsáhlé eseje.

Přátelé, mohli byste se trochu o tomto problému rozepsat? Co všechno tedy
řeší drátkování a případně i jak?


Milan Čáp


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004

Pepa je určitě učitel! Jinak má pravdu!

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 25, 2004 11:17 PM
Subject: Re: Očka v nástavcích


> Nástavkový úl v uzavřeném včelíně můľe být docela problém. Nicméně:
> Přechod mezi stěnou včelína a očkem úlu jsem řeąil pomocí molitanové
ąkolní
> houby na tabule. Tu jsem nalepil na vnitřní stěnu včelína tak, aby přechod
> v létě hlavně trubců převěąených nad mříľku ) byl co nejblíľe k očku
> nástavku.
> Lépe vyhovovalo řeąení, kdy jsem rekonstruoval včelín, kde původní stěnu
> včelína tvořily čela budečáků. Místo stěny jsem napnul starąí drátěné
> pletivo z oplocení - smyslem bylo jen zabránit lidem, ptákům, nebo např.
> kuně dostat se do včelína, kde byly i jiné včelařské potřeby. Včelín se
tak
> sice stal pouhým přístřeąkem pro nástavkové úly, ale neprąelo mi na záda,
> pomůcky byly po ruce a neklouzaly mokré z rukou. Při větrném počasí mi
> neulétly např. noviny pokud jsem přes ně chtěl spojit včelstva a mělo to i
> daląí výhody. Trocha průvanu se s výhodou dala vyuľít pro uskladnění souąí
> pod stropem včelína ( zavíječ takto uskladněné plásty nenapadá ). Případný
> navátý sníh nedělal zvláątní problém. Také stěny úlu nejsou nadměrně
> ochlazovány větrem - to má význam hlavně v předjaří, kdy včely potřebují
> dobře hospodařit s teplem. Stejné řeąení stěny s pletivem jsem kdysi viděl
i
> u kočovného vozu.
>
> Zejména proto, ľe stěny nástavků nebudou mokré ani od deątě, nebo tajícího
> sněhu, ani ochlazovány větrem bych ľádné dodatečné zateplení úlů nedělal.
> Suché dřevo je dostatečně dobrý tepelný izolant.
>
> Včelaři mívají občas tendenci posuzovat různé ľivotní situace u včel
> podobně, jako by se jednalo o člověka zjemnělého vlastními civilizačními
> výdobytky ( oblečení, ústřední topení....). Ale včelstva by měla být
> natolik spjatá s okolní přírodou, ľe pokud si zimní sezení budovala na
> podzim v úlech nezateplených, určitě to udělala tak, aby tam zvládla i
> vąechna následující období, tedy i zimní klid, pročis»ovací výlety během
ní,
> předjaří i jaro.
>
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
> ----- Original Message -----
> From: V.Hájek <vaclav.hajek/=/datis-cdrail.cz>
> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, January 23, 2004 9:16 AM
> Subject: Očka v nástavcích
>
>
> > Včelařím v tenkostěných nástavkových úlech vlastní konstrukce na r. míru
> > 39x30 v plodišti a 39x15 v medníku. Včelstav zimuji v plodištním
nástavku
> +
> > jeden nízký nástavek na širokém česně 2x40,5 cm zajištěném mřížkou proti
> > hlodavcům. Úly mám umístěné ve čelínu, včelařím víkendově ve vzdálenosti
> > cca 80 km od místa bydliště. Chtěl bych poradit se dvěma problémy:
> > 1. Význam otevřeného očka v horním nástavku v nástavkových úlech při
> > včelnicovém včelaření se z důvodu zajištění proletu včel, tak z hlediska
> > větrání úlu zdá být zcela jednosnačný.Jak je tomu v případě úlu ve
> včelíně.
> > Očko pro případný prolet nemá význam, ale vhodné by bylo pro zajištění
> > větrání. Myslíte, že je vhodným řešením očko zakryté včelařským
pletivem?
> > 2. Tradiční problém je uteplení. Když jsem cca před rokem včely do
> > nástavkových úlů převáděl, psal jsem dotaz na toto téma RNDr.Ptáčkovi a
> ten
> > mi doporučil kvůli jarnímu rozvoji provést zateplení úlů. Jaký je Váš
> > názor. Pokud doporučujete zateplení, tak slabé zateplení t.j.2-3 cm
> > polystyrén, nebo silné 4-8cm?
> >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004

Začínám včelařit na OPTIMALech. Mám drátkovat rámky (42 x 17 cm) a v jakých vzdálenostech od louček ? OPTIMAListé, poraďte. Díky.
Ota N.

Podrobně je to ve "Včelaření v nízkonástavkových úlech (1994)" na str. 8 a
9 - ke stažení v
konferenci (sekce download).
Taky začínám s Optimály, tak do té informacemi nabité knížečky o pouhých 49
stranách často koukám.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
----- Original Message -----
From: Otakar Neruda <Otakar.Neruda/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 26, 2004 10:21 PM
Subject: drátkování v OPTIMALech


Začínám včelařit na OPTIMALech. Mám drátkovat rámky (42 x 17 cm) a v jakých
vzdálenostech od louček ? OPTIMAListé, poraďte. Díky.
Ota N.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 3.1.2004

Zaujalo mě, že někdo taky drátkuje rybářským vlascem, 3x vodorovně a mezistěnu mezi to zastrčí. Neviděl jsem to na vlastní oči.
S drátkováním souvisí zařezávání drátku do rámku. Zatím nejjednodušší pomoc jsem našel ve vteřinovém lepidlu: protáhnot drátek a kápnout kapku na průchod drátku rámkem. Vsákne se do dřeva, ztvrdne a udělá kolem drátku báječné očko.
Ivan

Jakou kvalitu cukru byste doporučili ke krmení a jakou už rozhodně ne? Jedná se mi o to, že mám koupený běžný krystal v kilovkách, na kterém píšou 'polobílý'. Na pohled je mírně nažloutlý. Pokud jej použiji ke krmení, nebude to nadměrně zatěžovat výkalový váček včel?

Dále se ke mně doneslo, že mají po vstupu do EU vzrůst ceny cukru. Co je na tom pravdy?

Milan Čáp

samozrelme roztokom. davam donho kusky dreva, seno, alebo slamu aby sa v
tom netopili vcely. Na jar - pokial je nestale pocasie v nich dodavam vodu.
Kvetinace rozmer cca 40x12x15 cm sa v pohode zmestia do prazdneho nastavku,
ktory v lete pri krmeni zakryvam len uteplivkou a na jar pri podavani vody
aj polystyrenom.

P.S. na jar mozno dat do jedneho vodu a do druheho cukrovomedove cesto.

Matej




Miroslav Sedláček
<vcelarstvi.sedlacek/=/t An: "Vcelarska konference"
-email.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
26.01.2004 21:08 Thema: Re: Antwort: Re: Krmítka
Bitte antworten an
"Vcelarska konference"






mateji,

pak krmíš roztokem do takových květináčů ?

Ahojky Mirek
----- Original Message -----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
To: Vcelarska konference
Sent: Monday, January 26, 2004 9:48 AM
Subject: Antwort: Re: Krmítka



pouzivam plastove hranty na kvety / kvetinace / o objeme 6L . Vojdu sa do
nastavku dva. jeden stoji 40,- Sk, takze podla mna nie je co riesit.

Niekedy mam pocit ze hladame sposob ako robit veci zlozitejsie.

Matej




Jan Cervenka

<witko-comp/=/v An: "Vcelarska konference"

olny.cz> <vcely/=/v.or.cz>

Kopie:

21.01.2004 Thema: Re: Krmítka

13:24

Bitte

antworten an

"Vcelarska

konference"







Dne út 20. leden 2004 07:10 V.Hájek napsal(a):
> V lońské sezóně jsem měl obvyklé problémy s krmením prosakovacímo
krmítky,
> takže jsem hledal námět na výrobu jednoduchého stropního krmítka. U
krmítka
> propagovanému k úlu Langstroth jsem plně nepochopil funkci vymezovací
lišty
> a rovně plexi úhelník se mi nezdál tím pravým, MULLEROVO krmítko zase
> výrobně dosti složité. Takže v úvahu připadala varinata krmítka
Optimal.
> Zajímavý námět na individuální výrobu krmítka je WWW/beecare.com.

Dobry den,
a co takhle podle knihy Vcelarime jednoduse od Dr. Liebiga pouzit
normalni
kybl za 40 Kc (plastove stabebni vedro), trochu slamy ? Sam jsem to jiz
2x
pouzil a to jak v Langstrothech, tak K39.
--
S pozdravem

Jan Cervenka

dratkujem zvisle - 5 drotikov - krajne rovno cca 2 cm od bocnych latiek,
prostredne zosikma.

vodorovne dratkovanie sa mi neosvedcilo - panenske plasty sa pri vatacani
trhali a pri vyberani ramikov z ula - hlavne po zime sa mi trhali spodne
latky - ostali pritmelene na hornu latku dolneho nastavku.

Matej




"Otakar Neruda"
<Otakar.Neruda/=/ An: <vcely/=/v.or.cz>
seznam.cz> Kopie:
Thema: drátkování v OPTIMALech
26.01.2004
22:21
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Začínám včelařit na OPTIMALech. Mám drátkovat rámky (42 x 17 cm) a v jakých
vzdálenostech od louček ? OPTIMAListé, poraďte. Díky.
Ota N.

Dobry den,

toto se sice netyka otazky, ale letos poprve pouzivam ocka a v tomto mraze, co
byl v sobotu mohu rict, ze se hodi i jako diagnosticky nastroj, ktera
vcelstva ziji, a ktere nastavky obsedaji.Tam kde vcely byli, bylo ocko krasne
zamrzle jinovatkou (ne cele, jeste vetralo, amatersky bych rekl, cim silnejsi
vcetstvo, tim vice jinovatky).
--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Vim, nema se to
ale nevydrzel jsem to.

Probiha virova vichrice, budte obezretni pri spousteni priloh dopisu.

Blizsi informace je na:
http://www.grisoft.cz/virbase/virbase.php?lng=cz&action=search&qsearch=hledej&qvirus_name=mydoom

PP.
--

Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Tímto typem cukru krmím již několik let bez jakýkoliv
problémů. Roztok cukru má pouze tmavší barvu.
Ceny cukru půjdou tak jako ceny potravin pravděpodobně
nahoru.

> Ceny cukru půjdou tak jako ceny potravin pravděpodobně
> nahoru.

Cukr prý má zdražit skokově přímo se vstupem díky regulaci minimálních cen
cukru. Neměl by pak jít koupit v obchodech levněji než 21-22 Kč. Na schůzi
nám to říkal výkupce medu pro Haladu.

J. Čáp

Subject: =?iso-8859-2?Q?Re:_R=E1mky_pro_n=E1stavkov=E9_=FAly?=
Date: Mon, 26 Jan 2004 21:49:06 +0100
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain;
       charset="iso-8859-2"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
X-Priority: 3
X-MSMail-Priority: Normal
X-Mailer: Microsoft Outlook Express 6.00.2800.1106
X-Mimeole: Produced By Microsoft MimeOLE V6.00.2800.1106

Vodorovné drátkování dá jednu slabost dnes jią vąichni zatavujem
ransformátorem kde při rozľhavení drátku dojde stejně k jeho povoleníapři
vetąí délce je i větąí průhyb Při svislsvislém i vodorovném dnapínání nemá
smysl drátek příjiľ napínat,prohnutá la»ka se při zahřátí drátku stejně
narovná a drátek bude zase povolený. Ztoho pak zase vyplívá čím kratąí
drátek tím nám zůstene memąí průhyb. Mnozí svádějí povolení na zařezávání
do dřeva ale to nebude zdaleka tak významné jako tvarová pamně» K tomuto
poznání jsem dospěl, kdyľ jsem pomáhal kamarádovi při výrobě mikrotenových
sáčků tato strojky musí mít zařízení které trvale zajiľtuje napnutí
tavícího drátu. Vězte, ľe tam se drátek který pouľíváme prověsil na
sedumdesáti centimetrech 5 cm a po vychladnutí se jiľ do původní polohy vůbe
nevrátil.

pepan
----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 25, 2004 6:39 PM
Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly


> Jeątě se vrátím k hřebíkům a drátkování:
>
> Větąina ąirokonízkých rámků se drátkuje vodorovně, tedy mezi loučkami,
které
> jsou dostatečně pevné proti prohnutí tahem drátku. Horní loučka je obvykle
> přibita dvěma hřebíky do kaľdé boční loučky. Ale spodní, úzká loučka
> postačuje jen jedním hřebíkem. Pokud vzdálenost spodní dírky od spodní
hrany
> rámku je menąí neľ délka hřebíku, dost často hřebík proąel do dirky a pak
> byl horor záhedně ucpanou dírkou drátek provléci. To je také jeden z
důvodů
> proč mezerník umis»uji cca 2,5 cm od spodku rámku a na přibití spodní
loučky
> pouľívám hřebík 25mm dlouhý.
>
> Způsob bez drátkování kdy mezistěna prochází mezi dvěma spodními loučkami
> jsem poprvé viděl ( někdy v listopadu 03 ) u př. Karáska z Cheznovic,
který
> tohoto způsobu pouľívá u svých ( nejméně ) 80 Optimálů. V té době uľ jsem
> vąak pro své Optimály měl vąechny loučky nařezané, tak jsem bohuľel jeho
> nápad zatím nevyuľil.
>
> Kvalitní lité mezistěny lze bez drátkování pouľít dokonce i pro Čejkovy
úly
> s mírou 42 x 35, ale u běľně dostupných lisovyných za studena mezi válci
je
> problém, aby mezistěna visela bez různého zprohýbání a po celé výące
> uprostřed rámku. Asi proto kdysi pan Čejka dával do jednoho rámku dvě úzké
> mezistěny svisle. Pokud jsem to zkouąel napodit, ne vľdy visely obě
ploviny
> v jedné rovině. Píąi to jen proto, ľe způsobů, jak upevnit mezistěnu do
> rámků je asi řada, ale to zdánlivě zbytečné drátování řeąí celou řadu
> jiných, na první pohled málo patrných problémů. Asi by o tom kaľdý mohl
psát
> rozsáhlé eseje.
>
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
> ----- Original Message -----
> From: Menąík Josef <josef.mensik/=/seznam.cz>
> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, January 24, 2004 9:42 PM
> Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly
>
>
> > Pravidlem je. ľe délka hřebíku má být 3x tak velká jaký materiál
> přibíjíme.
> > Podle mne u rámků by mohly být i kratąí protoľe je jeąte stáhneme proti
> sobě
> > drátkem který do také drľí u sebe pokud nezatavujeme transformátorem.
Ten
> > totiľ způsobuje povolení drátku který ma ąpatnou tvarovou pamě».
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, January 22, 2004 1:42 AM
> > Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly
> >
> >
> > > Nemám momentálně ľádný rámek 39x24 u sebe, ale myslím, ľe výąka
> > standardního
> > > rámku 24cm je včetně tlouą»ky horní ( max. 12-15mm) a spodní loučky
> max.
> > > 8-10mm). Mezistěna má rozměr 370x215mm.
> > >
> > > Dost důleľitý je i správný výběr hřebíků. K horní loučce přibíjím
boční
> > > loučky celkem 4 ks hřebíků 32x1,4 , případně 40x1,5. Horní hrany
bočních
> > > louček jeątě potřu kvalitním vodostálým lepidlem ( vysoce kvalitní
> lepidlo
> > > PVaC s klasifikací D3 ( např. Ponal ). Je to sice
> > > relativně draľąí, ale zatím mne to lepidlo nezklamalo, dokonce ani ve
> > > spojích, které jsou občas namáhány vlhkem i mechanickými rázy. Stejně
i
> > > spodní loučku, jen hřebíček pouľívám asi 25mm dlouhý. Kratąí se ąpatně
> > bere
> > > mezi prsty a deląí má větąí průměr, takľe dřevo subtilnějąí spodní
> loučky
> > se
> > > snáze rozątípne - uľ i proto, ľe hřebíček je dolní loučkou probíjen
> blízko
> > > konce loučky. Proto se i vyplatí předvrtávat do spodních louček
dírky -
> tu
> > > práci si vąak uąetříme, je-li spodní loučka vlepena do dráľky na
spodním
> > > konci boční loučky. U nástavkových úlů je výhodné, kdyľ spodní loučka
je
> > asi
> > > o 10mm deląí, neľ vnějąí ąířka rámku. Pak přesahuje boční loučky o 5mm
> na
> > > kaľdou stranu. Tím je zajiątěna včelí mezera mezi boční stěnou úlu a
> bokem
> > > rámku. V úlu s polystyrenovými stěnami to prodlouľení spodní loučky
> > > nedoporučuju, protoľe poąkozuje povrchovou úpravu stěny a včely PS
> > vykusují.
> > >
> > > Kovový hřebík teplotními změnami v úlu, nebo tavidle mění svou délku,
> > dřevo
> > > proměnlivou vlhkostí střídavě sesychá a bobtná. Trochu se mezi sebou
> perou
> > a
> > > můľe to dopadnou tak, ľe hřebík povyleze. Slepené dřevo rámku vąak
drľí
> > > vąechny poľadované kolmosti. Hřebíčku lze domluvit lehkým poklepem
> > kladívka.
> > > U neslepených rámků ( i kdyľ ne často ) se mi stávalo, ľe mezi horní a
> > boční
> > > loučkou vznikne ąkvírka, včely ji zatmelí a zdánlivě je vąe v pořádku.
> Ale
> > > výąka rámku roste, ve ąkvírce si najde líheň zavíječ....
> > > Asi jsou to prkotiny, ale faktem je, ľe rámek, který spolehlivě plní
to,
> > co
> > > od něj očekáváme uąetří mnoho problémů při zásazích ve včelstvech.
> > > pepa.kala/=/volny.cz
> > > http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
> > >
> > >
> > >
> > > > šířka rámku včetně bočních louček je těch 39 a výška rámku včetně
> spodní
> > > > loučky, ale bez výšky horní loučky je 24 cm. Kdysi dávno, tak před
20
> > lety
> > > > jsem to odměřil z kupovaných rámků. Od toho se odvíjí například
šířka
> > > > nadstavku 40,5 cm ( 39 + 2x včelí mezera ) nebo výška nadstavku,
která
> > je
> > > 24
> > > > + 1-2 cm na odsazení zavěšení rámků a mezeru mezi nadstavky, tedy
> celkem
> > > > 25 - 26 cm. Stačí tedy uvést rozměr rámku, z něho se automaticky
> odvodí
> > > > vnitřní rozměry úlu. Vnější rozměry úlu a kontrukce dosedacích ploch
> je
> > > dána
> > > > vlastní konstrukcí úlu. Tloušťka louček od 4 mm na malé rámečky po
14
> mm
> > > na
> > > > horní loučky dlouhých rámků, šířka louček minimum 25 mm, optimum
mezi
> > 25 -
> > > > 28 mm. Pokud teď dělám rámky, tak loučky na ně řežu z obyčejných
> > > > neohoblovaných coulových smrkových prken, dají se mezi nimi vybrat
> prkna
> > s
> > > > tloušťkou 26 - 27 mm.
> > > >
> > > > R. Polášek
> > > > ----- Original Message -----
> > > > From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
> > > > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > > > Sent: Tuesday, January 20, 2004 10:47 AM
> > > > Subject: Re: Rámky pro nástavkové úly
> > > >
> > > >
> > > > > > uvítal, zda by bylo možné uvést standardní rozměny jednotlivých
> > > louček,
> > > > >
> > > > > http://ekolog.cz/Ramiky.jpg
> > > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > > ---
> > > Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> > > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > > Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004
> > >
> > >
> > >
> >
> >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004
>
>
>

The message cannot be represented in 7-bit ASCII encoding and has been sent as a binary attachment.

Vazeni pratele,
prosim o radu v svazovem casopise Vcelarsvi 2 vysel inzerat na prodej vcelarskych a kosikarskych vrb.
Pismeno S - Salix, vrby maji cisla:
008
181
0010
391
0012
002
393
173
177
434
Knihu ve ktere je popis klonu vrby pro vcely pastvu sice vlastnim, ale mam ji ve vceline, ke kteremu je zapadena cesta.
Pokud nekdo dokaze dosasit slova za cisla moc mic mi pomuze a mozna i ostatnim ctenarum teto konference.
S pozdravem
Jan Kolek

-----
Připojte se přes RazDva a vyberte si jednu z nových cen v Bonus Clubu. Více na http://club.razdva.cz.

Dodatečná informace k pletivu s oky asi 3x3 mm. Jistě lze použít i výztužnou síťovinu, kterou poměrně levně prodávají v každých stavebninách. Používá se na polystirenové fasády pod vrchní stěrku. Je zhotovena z poplastovaných skelných vláken a viděl jsem ji ve dvou různých velikostech ok. Jen není jisté, zda odolává i hlodavcům.
Petr Chytrý

mohu pouze potvrdit. teď je minimlní cena 17,50 + DPH v cukrovaru a je jen otázkou času, jak dlouho se nějaká šmelina sežene za 16 či 17 kč. uni si to pohlídá.
----- Original Message -----
From: Jan Čáp
To: Vcelarska konference
Sent: Tuesday, January 27, 2004 5:43 PM
Subject: Re: Kvalita cukru ke krmení a ceny cukru po vstupu do EU


> Ceny cukru půjdou tak jako ceny potravin pravděpodobně
> nahoru.

Cukr prý má zdražit skokově přímo se vstupem díky regulaci minimálních cen
cukru. Neměl by pak jít koupit v obchodech levněji než 21-22 Kč. Na schůzi
nám to říkal výkupce medu pro Haladu.

J. Čáp

Tyto siťovinu jsem vyzkoušel - poškozují ji nejen hlodavci ale i včely.

Ja bych to videl obracene. Cukrovary potrebuju predat tak sa snazia vyvolat
nakupnu horucku pred vstupom do unie. Svetova cena cukru na komoditnych
burzach je cca 250 USD/t - t.j. cca 8 SK/kg

Este minuly tyden som nakupil na juznej morave kvalitny cukor za 15,50Kc.

Matej




"Jan Čáp"
<capjan/=/ekolo An: "Vcelarska konference"
g.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
27.01.2004 Thema: Re: Kvalita cukru ke krmení a ceny
17:43 cukru po vstupu do EU
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






> Ceny cukru půjdou tak jako ceny potravin pravděpodobně
> nahoru.

Cukr prý má zdražit skokově přímo se vstupem díky regulaci minimálních cen
cukru. Neměl by pak jít koupit v obchodech levněji než 21-22 Kč. Na schůzi
nám to říkal výkupce medu pro Haladu.

J. Čáp

Dobrý den,
Některé klony vrb jsou včetně doby kvetení uvedeny na
http://www.langstroth.wz.cz/index.php?page=0061

Zároveň bych se rád zeptal jestli někdo nezná správný postup množení vrb
zimními osními řízky.

Zdraví
Aleš Bobek

aaaaa napsal(a):

? opravdu, neverim.

> Dobrý den,
> Některé klony vrb jsou včetně doby kvetení uvedeny na
> http://www.langstroth.wz.cz/index.php?page=0061
>
> Zároveň bych se rád zeptal jestli někdo nezná správný postup množení vrb
> zimními osními řízky.

Normalne to narezes a napichas do zeme, je to vrba.

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

:-)
Tak jinak, v kterém měsíci je nejvhodnější to nařezat ?

Aleš Bobek

>
> Normalne to narezes a napichas do zeme, je to vrba.
>

ales.bobek napsal(a):

> :-)
> Tak jinak, v kterém měsíci je nejvhodnější to nařezat ?
>
> Aleš Bobek

Kdykoliv ted, az k jaru, pokud to ulozis do nejake venkovni kulny, kde
je chladno a ne moc sucho, tak to bez problemu vydrzi. Bezne sazime
rizky, ktere zbydou po vyrezani prouti na kosiky. Celou zimu je to pod
kulnou a zjara se to napicha do zeme. Muzes to rezat i v predjari, kdyz
to odkvete, dokud to nema jeste moc listi, aby to moc nevyparovalo. Je
to vrba, ta se ujme i kdyz nechces.

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

cena na trzích je takováto krásná -- většinou to není cukr řepný, ale to podle mne nevadí.

problém je úplně jinde a to v zákonech či vyhláškách dané minimální ceně cukru. včera jsem mluvil s ředitelem cukrovaru a ba naopak on nemá radost s takto regulované ceny. a činí jim to problém. jsou v nevýhodě atd..... vůči někomu komu povolí dovozní kvótu atd.....

minimální cena platí v česku od 1. října. a do kdy bude platit nevím. v německu běžně (normálně) cukr v 50 kg stojí po přepočtu okolo 23 i více korun. to se z racionálního hlediska maximum.

teď za 15 kč ......... ale není žalobce není soudce. a také to třeba není český cukr atd......

PODSTATNÉ JE že cena cukru 15 nebo 20 není pro rentabilitu provozu vůbec podstatná, neboť vyrojené včelstvo je větší průšvih, pozdě nakočovat, vítr co vysušuje, .....


----- Original Message -----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
To: Vcelarska konference
Sent: Wednesday, January 28, 2004 12:40 PM
Subject: Antwort: Re: Kvalita cukru ke krmení a ceny cukru po vstupu do EU



Ja bych to videl obracene. Cukrovary potrebuju predat tak sa snazia vyvolat
nakupnu horucku pred vstupom do unie. Svetova cena cukru na komoditnych
burzach je cca 250 USD/t - t.j. cca 8 SK/kg

Este minuly tyden som nakupil na juznej morave kvalitny cukor za 15,50Kc.

Matej




"Jan Čáp"
<capjan/=/ekolo An: "Vcelarska konference"
g.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
27.01.2004 Thema: Re: Kvalita cukru ke krmení a ceny
17:43 cukru po vstupu do EU
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






> Ceny cukru půjdou tak jako ceny potravin pravděpodobně
> nahoru.

Cukr prý má zdražit skokově přímo se vstupem díky regulaci minimálních cen
cukru. Neměl by pak jít koupit v obchodech levněji než 21-22 Kč. Na schůzi
nám to říkal výkupce medu pro Haladu.

J. Čáp

> Bude cca o polovinu až dvě třetiny levnějsí než to pletivo, jenom nevím
> jestli ho nebudou vykusovat myši
budou, zkoušel jsem
Vita Vydra

Situace je ještě poněkud komplikovanější...
Včera uzavřel na burze CSCE kontrakt cukru SBH4 na ceně 5,87ct(USD) za 1 libru (pound).
Kontrakt představuje 112000 liber. Prostým násobením a dělením člověk dojde k číslu, cca 3,50Kč za kilogram.
Krásná cena, chtělo by se říci.
Ovšem, jedná se o cukr hnědý, nerafinovaný a hlavně k odběru v předem definovaných skladech v Americe.
Jistě, doprava do Evropy je v řádu haléřů na kilogram (ve velkých množstvích, ale pořád ještě nejsme u jádra problému.
Při těchto cenách, je jasné, že vlády "normálních" zemí MUSÍ regulovat cenu a trh určitých produktů, jinak by konkurence (zejména americká) dokázala během dvou až tří let naprosto vymazat zemědělskou výrobu celé EU! (slepičí vejce dovezené z ameriky do Holandska vyjde na cca 0,03USD, vejce vyprodukované v Holandsku na cca 0,07USD)
(rozbor důvodů a příčin je mimo šíři tohoto fóra)

Otázkou je, proč vláda/stát určil takovou minimální cenu jakou určil a kdo na tom profituje nejvíce... Obávám se, že to není ani český spotřebitel, ani český zemědělec...

perfektní, krásně jsi to napsal.
proto jdu raději dále pracovat než shánět cukr o kačku více či méně.

trošku jsem to prosondoval a pokud někdo potřebuje - je u nás cukr po 18,50 při větším množství za 18,- .... , zbytek dle poptávky konkrétně.

Váš dodavatel českých včelích produktů

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Bullet
To: Včelařský mailing list
Sent: Thursday, January 29, 2004 12:03 PM
Subject: Cena cukru


X-Orcl-Comments: Gateway failed to process this MIME body part.
Content-Transfer-Encoding: 8-bit
Content-Type: text/plain; charset=windows-1250
Content-Disposition: inline

Situace je ještě poněkud komplikovanější...
Včera uzavřel na burze CSCE kontrakt cukru SBH4 na ceně 5,87ct(USD) za 1
libru (pound).
Kontrakt představuje 112000 liber. Prostým násobením a dělením člověk dojde
k číslu, cca 3,50Kč za kilogram.
Krásná cena, chtělo by se říci.
Ovšem, jedná se o cukr hnědý, nerafinovaný a hlavně k odběru v předem
definovaných skladech v Americe.
Jistě, doprava do Evropy je v řádu haléřů na kilogram (ve velkých
množstvích, ale pořád ještě nejsme u jádra problému.
Při těchto cenách, je jasné, že vlády "normálních" zemí MUSÍ regulovat cenu
a trh určitých produktů, jinak by konkurence (zejména americká) dokázala
během dvou až tří let naprosto vymazat zemědělskou výrobu celé EU! (slepičí
vejce dovezené z ameriky do Holandska vyjde na cca 0,03USD, vejce
vyprodukované v Holandsku na cca 0,07USD)
(rozbor důvodů a příčin je mimo šíři tohoto fóra)

Otázkou je, proč vláda/stát určil takovou minimální cenu jakou určil a kdo
na tom profituje nejvíce... Obávám se, že to není ani český spotřebitel,
ani český zemědělec...

Zaobíral jste se někdo měřením vodivosti medu. Můžete zde někdo popsat metodiku nebo odkaz na nějakou literaturu.
Napadlo mě jestli by se nedala vodivost změřit jednoduše ohmmetrem a pomocí přepočtu určit vodivost. Spousta včelařů určitě ohmmetr vlastní a ráda by si zjistila jakou vodivost má jejich med.
Zkoušel jsem to jednoduše ponořením měřících elektrod klasického ohmmetru do vzorku medu, ale naměřená hodnota po přepočtu na Siemensy nebyla reálná. Zřejmě se na tom podepsala plocha elektrod. Při měření byly od sebe vzdáleny 1 cm, ale zřejmě byla nedostatečná jejich plocha.
Zajímají mě vaše zkušenosti.
Pavel Benda

Do doby, než to začne rašit, to je teď do oblevy, by se to mělo nařezat a po
rozmrazení půdy do cca poloviny dubna napíchat do země. Pokud se to řeže
jindy, někdy se to ujme, někdy ne.
Je to možné dělat buď extenzívně, kdy se uřežou cca metrové pruty a
zapíchají přímo na místě a spoléhá se na to, že v létě nebude sucho a že to
vyraší na vrchu prutu a ne vespod, kde to okolní tráva a plevel zahluší.
Nebo se použijí 10 - 20 cm dlouhé řízky, ty se zapíchnou na zahradě do
kvalitní půdy tak, aby vyčnívaly cca 1 - 2 cm ze země a zalévají se a
odstraňuje se plevel. Až vyrostou aspoň na třičtvrtě metru, obvykle je to za
rok, přesadí se na trvalé stanoviště. Pokud potřebujeme, aby přes zimu dobře
zakořenily, tak na podzim a pokud tam je hodně zvěře a ta by vrby v zimě
ohlodala, tak na jaře.
Svého času jsem některé včelařské vrby získal, byl to klon S021 a potom
snad, nepamatuji si to přesně, S008, S173,S177. S021 je nejranější, kvete
téměř ještě na sněhu, podobá se vrbě a má dorůstat do výšky cca 15 m. Může
růst i na suchém stanovišti Jeho řízky špatně zakořeňují, tak asi každý
druhý.
Vrby jsou světlomilné rostliny, takže zastíněná část koruny nepokvete.
Nesázet je pod stromy a blízko vedle sebe. Klony mají rozdílné nároky na
stanoviště, jedněm vyhovuje spíše vlhčí, jiným suché. Také mají různý tvar a
velikost, od 2 - 3 metrového keře až po menší strom. Na stanovišti je třeba
vyzkoušet buď více klonů nebo sehnat literaturu, já jsem své znalosti čerpal
hlavně z článku o těchto klonech vrb, který vyšel ve Včelařství v 80 letech.
Nyní se výzkumem vrb zabývá výzkumný ústav v Praze - Průhonicích, ale hlavně
tam zkoušejí klony vrb pro sklizeň biomasy. Nezjišťoval jsem, jestli mají
nějaké vrby pro včelaře.
Ty klony vrb jsou občas kříženci dost exotických druhů. V dnešní době se
začíná hodně cenit krajina bez příměsi cizích rostlinných druhů a vrby jsou
větrosnubné rostliny, které se ochotně kříží s jinými druhy vrb včetně vrby
jívy. Je tedy třeba zvážit, zda tyto klony vysazovat i v nějaké málo
porušené krajině nebo místo nich použít třeba místní vrbu jívu i za cenu
toho, že jívy by se musely vypěstovat ze semena a samičí sazenice buď
vyřadit nebo přeroubovat.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "ales.bobek" <ales.bobek/=/i.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 28, 2004 1:57 PM
Subject: RE: Vcelarske a kosikarske vrby


> :-)
> Tak jinak, v kterém měsíci je nejvhodnější to nařezat ?
>
> Aleš Bobek
>
> >
> > Normalne to narezes a napichas do zeme, je to vrba.
> >
>

Me by to taky zajimalo...Preci jenom to nemuze byt takovy problem.

Dobry den,

tak je to tak, ty pletiva jsou, ale strasne drahy.
Napadlo me, pouzit misto pletiva sololit a do nej vyvrtat
diry 3. vrtakem. Nemate s tim nekdo nejake skusenosti?
Chtelo by to po vyvrtani natrit? - cim? Sololit 3 mm momentalne pouzivam
jako dno, nijak jsem ho nenatiral a mysi si toho zatim nijak nevsimaly.
--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Dobry den,

loni jsem presel na Langstroth - ramek 44.8x15.9 a potreboval bych si poridit
mezisteny.Loni jsem to resil nakupem v Kremencovy ul. rozm. tusim 40x30 cm,
ktere jsem pulil. Ted bych rad nakoupil (formou vymeny za vosk) mezisteny
primo na tento rozmer. Ve strazisku ale chteji znat rozmer mezisteny , aby ji
mohli narezat (Langstroty jeste pry nejsou moc rozsireny).Neznate prosim
nekdo ten rozmer ?

--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Stručnou charakteristiku jív a vrb jsem poslal správci a je na stránce soubory ke stažení. zdraví Ducháč.

Ten se dá lehko změřit. Je to vnitřní rozměr rámku o něco menší, aby se tam mezistěna vešla. Na výšku si nechávám větší rezervu. Třeba 5 mm. Po doražení dolů vršek dostaví.
Tonda

Měření vodivosti medu opravdu není problém. Provádí se tak, že se med poředí destilovanou vodou a vodivost se měří potom v tomto roztoku. Jak se med poředí je přesně dáno a vodivost se bere na cm. Tedy stačí odměrný válec, dvě elektrody vhodně od sebe vzdálené a můžete měřit.

Nedávno jsem se na stejnou otázku na konferenci ptal. Nakonec jsem našel popis metodiky měření někde na webu ve Švýcarsku. Stáhl jsem tři soubory. Již si přesně nepamatuji, kde to tam bylo, ale dal jsem vám je pro stažení na web:

http://www.terezinka.cz/vcely/Med/kvalita.htm

Pokud by někdo měl čas z toho udělat výtah, a metodiku měření přesně popsat včetně hodnocení, bylo by moc fajn. Umístili bychom to jako příspěvek do Včelařských novin, případně i s konstrukcí jednoduhého přístroje pro měření vodivosti medu.

Petr

Zdravím včelaře

nedávno zde zazněl dotaz na míry rámku (a nástavku) pro míru 39*24.

Vypsal jsem něco z knihy Nástavkové včelaření a dal to do konference -
sekce download (soubory ke stažení). Je to přesně na adrese:

http://www.vcely.or.cz/files/nastavkove-vcelarstvi/nastavkove-vcelarstvi.htm


Jsou tam výpisky z knihy - vše možné, co se týče parametrů úlu. Je tam
naskenovaný nákres vzorového nástavku z knihy a ještě další čísla a
údaje navíc.




J. P. B.

Ahoj Jene,

jak ríkával pradeda dedovi. Mezisteny pro Langstroth vsech typu máme skladem pripraveny. Bohuzel jsme v cesku, a tak si ty loucky kazdý delá jak má potrebu a cit. Ale dal jsem vse moznosti dohromady a nechávám rezat rozmer, který vyjde kazdému popr. nejaký milimetr zarízne.

Pro Tebe máme 423 x 136 . vymenujeme i za mezisteny atd... mrkni se na nase www stránky.

Ahojky MirekVás dodavatel ceských vcelích produktu

Vcelar
Miroslav Sedlácek
Zdánská 709
685 01 Bucovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746


Dobry den,

loni jsem presel na Langstroth - ramek 44.8x15.9 a potreboval bych si poridit
mezisteny.Loni jsem to resil nakupem v Kremencovy ul. rozm. tusim 40x30 cm,
ktere jsem pulil. Ted bych rad nakoupil (formou vymeny za vosk) mezisteny
primo na tento rozmer. Ve strazisku ale chteji znat rozmer mezisteny , aby ji
mohli narezat (Langstroty jeste pry nejsou moc rozsireny).Neznate prosim
nekdo ten rozmer ?

--
S pozdravem

Jan Cervenka

Všechny druhy dřevin které se běžně množí sdřevnatých řízků se k množení
řežou od ledna do konce února za bezmrazého počasí a ukládají se do stínu do
písku ajiních materíálů které zabrání vysychání.

Pepan


----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 28, 2004 2:20 PM
Subject: Re: Vcelarske a kosikarske vrby


> ales.bobek napsal(a):
>
> > :-)
> > Tak jinak, v kterém měsíci je nejvhodnější to nařezat ?
> >
> > Aleš Bobek
>
> Kdykoliv ted, az k jaru, pokud to ulozis do nejake venkovni kulny, kde
> je chladno a ne moc sucho, tak to bez problemu vydrzi. Bezne sazime
> rizky, ktere zbydou po vyrezani prouti na kosiky. Celou zimu je to pod
> kulnou a zjara se to napicha do zeme. Muzes to rezat i v predjari, kdyz
> to odkvete, dokud to nema jeste moc listi, aby to moc nevyparovalo. Je
> to vrba, ta se ujme i kdyz nechces.
>
> Zdravi PP.
>
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz
> info/=/dup.cz
> -------------------------
>
>
>
>
>
>
>
> ________ Information from NOD32 ________
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.com
>
>
>
>
>
>

Nic proti košíkářřské vrbě, ale když jsem se nad tím zamyslil tak to není
dobrý nápad. Dříve nebo později ji najdou malí výrobci košíků a ti ji do
posledního proutku ořežou pro včelařské účely se pak jeví lepší vrba jíva,
křehká, bílá, převislá a všechny okrasné druhy vrb.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 28, 2004 2:20 PM
Subject: Re: Vcelarske a kosikarske vrby


> ales.bobek napsal(a):
>
> > :-)
> > Tak jinak, v kterém měsíci je nejvhodnější to nařezat ?
> >
> > Aleš Bobek
>
> Kdykoliv ted, az k jaru, pokud to ulozis do nejake venkovni kulny, kde
> je chladno a ne moc sucho, tak to bez problemu vydrzi. Bezne sazime
> rizky, ktere zbydou po vyrezani prouti na kosiky. Celou zimu je to pod
> kulnou a zjara se to napicha do zeme. Muzes to rezat i v predjari, kdyz
> to odkvete, dokud to nema jeste moc listi, aby to moc nevyparovalo. Je
> to vrba, ta se ujme i kdyz nechces.
>
> Zdravi PP.
>
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz
> info/=/dup.cz
> -------------------------
>
>
>
>
>
>
>
> ________ Information from NOD32 ________
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.com
>
>
>
>
>
>

Vážení přátelé.Velmi mě potěšily odpovědi na můj dotaz,náplň do kahanu.Jenže.Karbitovou lampu dobře znám a dobře znám i střílet plechovkami karbitem.Mojí chybou bylo,že jsom do příspěvku nenapsal,že žárovka je 2,8 W.Nemohli jste proto vědět,že jde o el.článek.To,že se tam leje asi louh mi poradil bývalý dlouholetý hl.energetik LIAZU.Ještě jednou opakuji.V každé polovině jsou desky podobné těm v baterii,ale nestřídají se 1 z umělé hmoty a 1 z olova,ale jsou všechny stejné,jak jsem psal,asi s mosazných sýt.V každé polovině je těsný nalévací otvor a kontakty na žárovku v horní části.Vše je utěsněno a zapnutí se provádí dotažením závitu hořeního víka.Žárovka je vodotěsně uložena pod skleněným víkem.Zatím budu pátrat dál a dám vědět.Je to asi modernější kahan.

Díky Banýr.

Malí výrobci košíků už nejsou, nebo je jich tak málo, že nemohou včelaře
ohrozit. Ti mají svoje vrbovny, kde musí řezat každý rok, jinak nejsou k
potřebě.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 29, 2004 9:48 PM
Subject: Re: Vcelarske a kosikarske vrby


> Nic proti košíkářřské vrbě, ale když jsem se nad tím zamyslil tak to není
> dobrý nápad. Dříve nebo později ji najdou malí výrobci košíků a ti ji do
> posledního proutku ořežou pro včelařské účely se pak jeví lepší vrba
jíva,
> křehká, bílá, převislá a všechny okrasné druhy vrb.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, January 28, 2004 2:20 PM
> Subject: Re: Vcelarske a kosikarske vrby
>
>
> > ales.bobek napsal(a):
> >
> > > :-)
> > > Tak jinak, v kterém měsíci je nejvhodnější to nařezat ?
> > >
> > > Aleš Bobek
> >
> > Kdykoliv ted, az k jaru, pokud to ulozis do nejake venkovni kulny, kde
> > je chladno a ne moc sucho, tak to bez problemu vydrzi. Bezne sazime
> > rizky, ktere zbydou po vyrezani prouti na kosiky. Celou zimu je to pod
> > kulnou a zjara se to napicha do zeme. Muzes to rezat i v predjari, kdyz
> > to odkvete, dokud to nema jeste moc listi, aby to moc nevyparovalo. Je
> > to vrba, ta se ujme i kdyz nechces.
> >
> > Zdravi PP.
> >
> >
> > --
> > Pavel Prchal
> > DUP - družstvo Pelhřimov
> > Řemenovská 1999
> > 39317 Pelhřimov
> > www.dup.cz
> > info/=/dup.cz
> > -------------------------
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> > ________ Information from NOD32 ________
> > Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> > http://www.nod32.com
> >
> >
> >
> >
> >
> >

008 Smithova
181 Hookerova
010 Erdingerova
391 křehká
012 egyptská
002 ?
393 apeninská
173 pontederana
177 černající
434 ?

----- Original Message -----
From: <tuta/=/raz-dva.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 27, 2004 8:12 PM
Subject: Vcelarske a kosikarske vrby


Vazeni pratele,
prosim o radu v svazovem casopise Vcelarsvi 2 vysel inzerat na prodej vcelarskych a kosikarskych vrb.
Pismeno S - Salix, vrby maji cisla:
008
181
0010
391
0012
002
393
173
177
434
Knihu ve ktere je popis klonu vrby pro vcely pastvu sice vlastnim, ale mam ji ve vceline, ke kteremu je
zapadena cesta.
Pokud nekdo dokaze dosasit slova za cisla moc mic mi pomuze a mozna i ostatnim ctenarum teto konference.
S pozdravem
Jan Kolek

-----
Připojte se přes RazDva a vyberte si jednu z nových cen v Bonus Clubu. Více na http://club.razdva.cz.

Kde jen jsem to videl - asi v prekladech - antivaroa dno z umelohmotných trubek, 32 mm prumer, upevnené
3mm od sebe tak, aby mezery padly doprostred mezi ulicky.
Derovaný sololtit by byl dobrý mozná jako kocovné dno, ale jinak asi k nicemu.
Vita Vydra

----- Original Message -----
From: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 30, 2004 11:36 AM
Subject: Re: "Vcelarske" pletivo 3x3 mm


>
> Dobry den,
>
> tak je to tak, ty pletiva jsou, ale strasne drahy.
> Napadlo me, pouzit misto pletiva sololit a do nej vyvrtat
> diry 3. vrtakem. Nemate s tim nekdo nejake skusenosti?
> Chtelo by to po vyvrtani natrit? - cim? Sololit 3 mm momentalne pouzivam
> jako dno, nijak jsem ho nenatiral a mysi si toho zatim nijak nevsimaly.
> --
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>
>
> ________ Information from NOD32 ________
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>
>

Co takhle obrátit se na výrobce drátěnných mřížek? Že by dal dráty od sebe místo 4,4 mm 3,4 mm.Možná,že by z toho mohl mít dobrý kšeft.Nechaly by se i natřít a mohly by vydržet věčnost.Otázka však je cena?

Banýr.

> Kde jen jsem to videl - asi v prekladech

nebo tady: http://www.beekeeping.com/happykeeper/index_us.htm

> antivaroa dno z umelohmotných trubek, 32 mm prumer, upevnené
> 3mm od sebe tak, aby mezery padly doprostred mezi ulicky.

Tak se musim podelit o novinku.
Moje "holky" ( Melník ) uz se prolétly. Sice nesmele a ne vsechny, ale rád
jsem je videl.

Martin


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.569 / Virová báze: 360 - datum vydání: 26.1.2004

Popis vrb

Klon S 181 Vrba Hookerova kvete 2 půl duben sází se do sponu 2x2 m dorůstá 2m
S 0010 Erdingerova 2 půl březen 4x4 7m
S 0012 Egyptská konec března 3x3 4-7m
S 173 kříženec vrby duben 4x4 5m
Popelavé
S 177 černající duben květen 4x4 4m


-----
Připojte se přes RazDva a vyberte si jednu z nových cen v Bonus Clubu. Více na http://club.razdva.cz.

Zřejmě se jedná o NiCd akumulátor výrobce AKUMA Raškovice dnes
www.ferak.cz
trocha chemie :
Nikl-kadmiová baterie používá jako aktivní materiál pro kladnou desku
hydroxid nikelnatý a pro zápornou desku hydroxid kademnatý.
Elektrolytem je vodný roztok hydroxidu draselného obsahující malé
množství hydroxidu lithného pro zlepšení životnosti během cyklu a pro
zlepšení funkce při vysokých teplotách.
Elektrolytu se používá pouze pro přenos iontů, během
nabíjecího/vybíjecího cyklu nedochází k jeho chemickým změnám ani
znehodnocování. V případě olověné baterie kladná a záporná aktivní
složka chemicky reagují s elektrolytem (kyselinou sírovou), což vede ke
stárnutí.

ať ti to svítí
Petr

>Vážení přátelé.Velmi mě potěšily odpovědi na můj dotaz,náplň do
>kahanu.Jenže.Karbitovou lampu dobře znám a dobře znám i střílet plechovkami
>karbitem.Mojí chybou bylo,že jsom do příspěvku nenapsal,že žárovka je 2,8
>W.Nemohli jste proto vědět,že jde o el.článek.To,že se tam leje asi louh mi
>poradil bývalý dlouholetý hl.energetik LIAZU.Ještě jednou opakuji.V každé
>polovině jsou desky podobné těm v baterii,ale nestřídají se 1 z umělé hmoty
>a 1 z olova,ale jsou všechny stejné,jak jsem psal,asi s mosazných sýt.V
>každé polovině je těsný nalévací otvor a kontakty na žárovku v horní
>části.Vše je utěsněno a zapnutí se provádí dotažením závitu hořeního
>víka.Žárovka je vodotěsně uložena pod skleněným víkem.Zatím budu pátrat dál
>a dám vědět.Je to asi modernější kahan.
>
>Díky Banýr.
>
>
>
>
>

Je videt, ze Melník je pomeracový kraj!

S práním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 01, 2004 7:44 PM
Subject: Prvni prolet


> Tak se musim podelit o novinku.
> Moje "holky" ( Melník ) uz se prolétly. Sice nesmele a ne vsechny, ale
rád
> jsem je videl.
>
> Martin
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.569 / Virová báze: 360 - datum vydání: 26.1.2004

Je vhodné provést jarní prohlídku nyní v únoru, když teploty vystoupají nad 10 C, nebo je lepší počkat na březen. Je vhodné spěchat nebo čekat.
Děkuji za radu.
Pavel

Také se pánové musím pochlubit s radostí jakou jsem prožíval tento víkend,
když se prolétly vcelky. Už v sobotu jsem cítil závan jarního vzduchu a
nakonec se to i vyplnilo. Nejsilnejší vcelky létaly už od 11 hod. (ty
první), v nedeli už pak létala skoro tretina vcel. Teším se na stredu, kdy
hlásí až 12° C. To by snad melo létat všechno co je živé!!!

:-)

       S práním hezkých proletu

              Marek M.

-----Original Message-----
From: Josef Kouba [mailto:domus/=/cbox.cz]
Sent: Sunday, February 01, 2004 8:26 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Prvni prolet


Je videt, ze Melník je pomeracový kraj!

S práním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 01, 2004 7:44 PM
Subject: Prvni prolet


> Tak se musim podelit o novinku.
> Moje "holky" ( Melník ) uz se prolétly. Sice nesmele a ne vsechny, ale
rád
> jsem je videl.
>
> Martin
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.569 / Virová báze: 360 - datum vydání: 26.1.2004
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.574 / Virová báze: 364 - datum vydání: 29.1.2004

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.574 / Virová báze: 364 - datum vydání: 29.1.2004

Já bych přece jen ještě počkal, ono to první teplé období může být zrádné a
hlavně včelky se ještě úplně nerozlezli, protože místy budou teploty přes
noc pod nulou.

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Pavel Dvořáček [mailto:paveldvoracek/=/seznam.cz]
Sent: Monday, February 02, 2004 7:20 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Jarní prohlídka


Je vhodné provést jarní prohlídku nyní v únoru, když teploty vystoupají nad
10 C, nebo je lepší počkat na březen. Je vhodné spěchat nebo čekat.
        Děkuji za radu.
                      Pavel
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.574 / Virová báze: 364 - datum vydání: 29.1.2004

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.574 / Virová báze: 364 - datum vydání: 29.1.2004

Já po předchozích zkušenostech čekám na jaro. Nejdřív koncem března, když už je trvale vyšší teptota. Myslím, že nic neuspěcháš.
Pavel

Dobrý den.

Dovoluji si Vás informovat o aplikaci Databáze dotačních titulů, která Vám
přehledně podá informace o aktuálních dotačních titulech v ČR, s výborným
vyhledáváním a aktualizací přes internet. Informace obsahují i podmínky,
výši spoluúčasti a odkazy na další informace na internetu. Více informací o
aplikaci a její instalaci naleznete na stránkách ministerstva pro místní
rozvoj http://www.mmr.cz/cz/regional/dotace/.
Doufám, že Vám aplikace poslouží. Pokud ne, informujte o ní prosím
ostatní, pro které by mohla být významnou pomůckou.

S pozdravem

Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz] [http://jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

Dne ne 1. únor 2004 18:44 Nezbeda Martin ( alias NezMar ) napsal(a):
> Tak se musim podelit o novinku.
> Moje "holky" ( Melník ) uz se prolétly. Sice nesmele a ne vsechny, ale rád
> jsem je videl.

Dobry den,

Vcera ( nedele ) mezi 12.00 - 13.00 byl krasny prolet, vsech 13 vcelstev,
nejlepe litaly ty, co byly v Langstrotech s ockama. Byla to nadhera.Kdyz
svitilo i slunce, byl to hukot jako pri snusce. Stanoviste 3km jizne od
Celakovic (okr. Praha vychod).
--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Nový článek:
===========

Kalendárium - únor
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004020201


Články z minulého týdne:
=======================

ISSN přiděleno !
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004013001

Jak na včelařský drátek
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004012801



S pozdravem
redakce

Popis vrb

Klon S 181 Vrba Hookerova kvete 2 půl duben sází se do sponu 2x2 m dorůstá 2m
S 0010 Erdingerova 2 půl březen 4x4 7m
S 0012 Egyptská konec března 3x3 4-7m
S 173 kříženec vrby duben 4x4 5m
Popelavé
S 177 černající duben květen 4x4 4m


-----
Připojte se přes RazDva a vyberte si jednu z nových cen v Bonus Clubu. Více na http://club.razdva.cz.

Mělo by být tak teplo, aby včelky, co vzlétnou, se mohly vrátit a
nezkřehnout, tak 15 st C na slunci.
Měly by mít venku nějakou snůšku, lísky, jívy apod, jinak si ji najdou v
cizích úlech na neobsednutých zásobách.
Měly by mít větší množství plodu, aspoň půl dm2, stmeluje to včelstvo.
Takže pokud prolet, podložka nebo poklep atd nesignalizují nějaký problém,
tak prohlížet spíše později.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Dvořáček" <paveldvoracek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 02, 2004 7:20 AM
Subject: Jarní prohlídka


> Je vhodné provést jarní prohlídku nyní v únoru, když teploty vystoupají
nad
> 10 C, nebo je lepší počkat na březen. Je vhodné spěchat nebo čekat.
> Děkuji za radu.
> Pavel

Ta žárovka bude asi na 2,8 voltů, ne wattů. Pak by to mohla být baterie se
dvěma články NiCd nebo starší NiFe neboli takzvaný alkalický akumulátor. Do
těch se jako elektrolyt používal louh draselný nebo sodný. Kdysi tyto
akumulátory snesly mnohem drsnější zacházení než tehdy olověné akumulátory,
proto se používaly ve svítilnách, u vojáků atd. Jestli jsou uvnitř všechny
desky stejné, tak s největší pravděpodobností ještě články nebyly použity.
Měly by jít i po těch snad 50 letech uvést do provozu. Problém je v tom, že
u těchto aku, kde se pro uvedení do provozu musí nalévat elektrolyt, je dost
rozhodující postup nalití elektrolytu a hlavně první nabíjení, které ty
desky formuje, takže je vhodné mít v ruce návod. Takže zkus ty hornická
muzea, nebo třeba pamětníky, kteří měli kdysi co dělat se záložními zdroji
atd. Třeba náš fyzikář ze střední školy měl pár těchto akumulátorů v
kabinetu.
Já jsem o těchto aku četl okolo roku 1980 v knize autorů Arendáš, Ručka,
jmenovalo se to "Nabíječky a nabíjení" a alkalickým akumulátorům tam
věnovali jen pár stránek, ale dost podrobně a měl by tam být i postup
uvedení těch článků do provozu. Ta kniha později vyšla ještě několikrát,
naposledy snad v roce 2002 a snad tam tu pasáž o alkalických akumulátorech
nevyškrtli.
Nebo pokud je ta žárovka podobná jako do bateriové svítilny, na proud 0,2 -
0.3 ampér, tak ji zapojit na dva tužkové akumulátorky NiMh. Ty nejnovější už
dosahují kapacity až 2000 miliampérhodin, to by zaručilo dobu svícení 5 - 10
hodin.
Nebo vyměnit žárovku za 6 nebo 12 voltovou a použít současné olověné
uzavřené akumulátorky s gelovým elektrolytem - doplněné o obvod, který
indikuje vybití a brání zvýšení napětí při nabíjení nad úroveň vývinu plynů.
Pokud budeš články vyhazovat, patří jednoznačně do sběrny nebezpečných
odpadů. Hlavně kadmium (Cd) je dost nebezpečný jed.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "V Banýr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 30, 2004 10:34 PM
Subject: Re: Náplň do kahanu. ( 4971 )


> Vážení přátelé.Velmi mě potěšily odpovědi na můj dotaz,náplň do
> kahanu.Jenže.Karbitovou lampu dobře znám a dobře znám i střílet
plechovkami
> karbitem.Mojí chybou bylo,že jsom do příspěvku nenapsal,že žárovka je 2,8
> W.Nemohli jste proto vědět,že jde o el.článek.To,že se tam leje asi louh
mi
> poradil bývalý dlouholetý hl.energetik LIAZU.Ještě jednou opakuji.V každé
> polovině jsou desky podobné těm v baterii,ale nestřídají se 1 z umělé
hmoty
> a 1 z olova,ale jsou všechny stejné,jak jsem psal,asi s mosazných sýt.V
> každé polovině je těsný nalévací otvor a kontakty na žárovku v horní
> části.Vše je utěsněno a zapnutí se provádí dotažením závitu hořeního
> víka.Žárovka je vodotěsně uložena pod skleněným víkem.Zatím budu pátrat
dál
> a dám vědět.Je to asi modernější kahan.
>
> Díky Banýr.

Víte někdo o zdroji trubčích mezistěn? Myslím v Česku.

Nový článek:
===========

Zimující včelstva v infračerveném pohledu
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004013101
- zajímavý článek s ještě zajímavějšími fotografiemi z termokamery

S pozdravem
redakce

Napln akumulatoru: hydroxit draselny 25 g
destil. voda 100 g
Hustota musi byt 19 - 21 Ba
Muze se ke zvyseni kapacity dat 15 g hydroxidu litneho.

V Makru je momentálně k dostání kilové balení cukru (krystal neb krupice)
vč. DPH po 15,65Kč. Zdraví P.Kolář


- je u nás cukr po 18,50 při větším množství za 18,- .... , zbytek dle
poptávky konkrétně.

Asi by se mel davat pozor, jaky ten cukr je, u velke vetsiny cukru v
Xmarketech je napsano "polobily cukr". To podle mne znamena, ze neni
provedena posledni rafinace, a je otazka, jake procento "necistot" tyto
cukry obsahuji a jaka je moznos je vcelami zkrmovat.

Zdravi PP.




Pavel Kolář napsal(a):
> V Makru je momentálně k dostání kilové balení cukru (krystal neb krupice)
> vč. DPH po 15,65Kč. Zdraví P.Kolář
>
>
> - je u nás cukr po 18,50 při větším množství za 18,- .... , zbytek dle
> poptávky konkrétně.

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Tento je rafinovaný, klasický, balení pro domácnost, bez jakéhokoliv
přívlastku "polobílý" ap., cukrovar Vrbátky, akce potrvá do 10.2., větší
balení téhož je dražší. Kilovky jsou ve vnějších přebalech po 10ks, takže ho
lze nakupovat i bez otrockého přendavání jednotlivých kilovek. Ale
nevysypával jsem ho. Zdraví P.Kolář
----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 03, 2004 10:50 AM
Subject: Re: Cena cukru


> Asi by se mel davat pozor, jaky ten cukr je, u velke vetsiny cukru v
> Xmarketech je napsano "polobily cukr". To podle mne znamena, ze neni
> provedena posledni rafinace, a je otazka, jake procento "necistot" tyto
> cukry obsahuji a jaka je moznos je vcelami zkrmovat.
>
> Zdravi PP.
>
>
>
>
> Pavel Kolář napsal(a):
> > V Makru je momentálně k dostání kilové balení cukru (krystal neb
krupice)
> > vč. DPH po 15,65Kč. Zdraví P.Kolář
> >
> >
> > - je u nás cukr po 18,50 při větším množství za 18,- .... , zbytek dle
> > poptávky konkrétně.
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz
> -------------------------
>
>
>
>

Přátelé,
není mezi vámi někdo, nebo neznáte někoho, kdo umí kreslit? Potřebovali bychom do Včelařských novin nové ikony označující rubriky. Ty stávající máme posbírány různě z internetu, ale vlastní nakreslené stejným stylem by byly lepší. Samozřejmě pokud bude ilustrátor ochoten, nemuseli bychom zůstat jen u ikon ...

Díky Petr S.

Znám, ale nejsem si jist díky vytíženosti jeho osoby, zda bude mít čas. Bude
mi realizovat návrh kompletní grafiky webu pro naši ZO a další organizace,
mimoto i mých pozeptám se. Ale já mu grafiku bohužel platím, takže nevím,
uvidíme.

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Petr Sadovský [mailto:sadovsky/=/email.cz]
Sent: Tuesday, February 03, 2004 11:42 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Hledáme ilustrátora


Přátelé,
není mezi vámi někdo, nebo neznáte někoho, kdo umí kreslit? Potřebovali
bychom do Včelařských novin nové ikony označující rubriky. Ty stávající
máme posbírány různě z internetu, ale vlastní nakreslené stejným stylem by
byly lepší. Samozřejmě pokud bude ilustrátor ochoten, nemuseli bychom
zůstat jen u ikon ...

Díky Petr S.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.576 / Virová báze: 365 - datum vydání: 30.1.2004

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.576 / Virová báze: 365 - datum vydání: 30.1.2004

Zapomněl jsem říci, že možná někde s odkazem na nás by to bylo možná
průchodné. :-)

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Petr Sadovský [mailto:sadovsky/=/email.cz]
Sent: Tuesday, February 03, 2004 11:42 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Hledáme ilustrátora


Přátelé,
není mezi vámi někdo, nebo neznáte někoho, kdo umí kreslit? Potřebovali
bychom do Včelařských novin nové ikony označující rubriky. Ty stávající
máme posbírány různě z internetu, ale vlastní nakreslené stejným stylem by
byly lepší. Samozřejmě pokud bude ilustrátor ochoten, nemuseli bychom
zůstat jen u ikon ...

Díky Petr S.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.576 / Virová báze: 365 - datum vydání: 30.1.2004

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.576 / Virová báze: 365 - datum vydání: 30.1.2004

Spolu s přátelskými pozdravy sděluji všem zájemcům, že brněnský Včelařský spolek - ZO ČSV uskuteční besedu s včelařským praktikem Ing. Milanem Žižkou - o včelaření v trojnástavkových úlech s 11 rámky 39 x 24 v nástavku a o chovu matek pomocí Jenterova rámku. Doba a místo konání - 10. února 2004, 18.00 hod., dům Československého červeného kříže na rohu Štefánykovy ulice a Kotlářské v Brně. Srdečně zveme všechny zájemce.
Vladimír Ptáček
Předseda

Do rozkvětu jívy otvírat včelstvo nemá žádný smysl Je dobré se najařě řídit
právě rozkvětem jívy, olše, trnky a třešně.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <domus/=/cbox.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 14, 2004 9:17 PM
Subject: Re: Plastová nádoba na med


> Díky za ionformace. Právě o ty konve, co používají vodáci mi jde. Jsou
> určeny pro potravinářství, mají jednu nevýhodu, že nemají ucha a nosí se
za
> víko. Když se otevrou, tak není za co chytit.
>
> Tam kde se přelévají konve, tam se dobře včelaří a jsou velké výnosy medu!
>
> S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
> telefon 388 313 969, 603 262 082
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, January 14, 2004 11:39 AM
> Subject: Re: Plastová nádoba na med
>
>
> > Dne út 13. leden 2004 20:26 Josef Kouba napsal(a):
> > > V posledním včelařství byla inzerována plastová nádoba na med
(vyměňují
> je
> > > za hliníkové konve). Pokusil jsem se elktronickou poštou získlat
nějaké
> > > informace, ale nedostal jsem žádnou odpověď. Už jste někto ty plastové
> > > nádoby viděl, má s nimi někdo zkušenosti?
> > >
> > > S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
> > > telefon 388 313 969, 603 262 082
> >
> > Dobry den,
> >
> > mozna taky zalezi, na co to chcete, jestli pro sebe, nebo na vymenu do
> vykupu
> > - tam jsem si vsiml ( alespon v Praze a v Predboji), ze pouzivaji bud
> > hlinikove konve, nebo zelezne plechovky (nebo sudy, ale to nebyl muj
> pripad).
> > Tyto konve asi nebudou menit, budou se muset prelevat z cehoz vzniknou
> jiste
> > problemy (nejaky ten med tam vzdy zustane).Drive se zde probiraly konve
,
> > snad ceskeho vyrobce - na mleko - tedy ty , co maji v kazdem
> supermarketu -
> > jezdi s nii i vodaci.Nekdo tu psal, ze s nimi ma skusenosti dobre.
> > --
> > S pozdravem
> >
> > Jan Cervenka
>
>

Viděl jsem to jen v Polsku
Martin Hromádko

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 03, 2004 7:24 AM
Subject: Trubčí mezistěny


> Víte někdo o zdroji trubčích mezistěn? Myslím v Česku.

Klempíři při výrobě vzduchotechniky používají materiál zvaný tahokov. Je z antikora tabule 1 x 2 m. stojí asi 700 Kč. A je super. Drží rovinu nenapíná se, nevytahují se z něj drátky, a dají se i zužitkovat všechny odstřižky /jsou zadarmo/. Nevím jak vy, ale já do svých nových úlů nic jiného nechci a pletivo začínám považovat za omyl. Nevýhodu však přece má. Musí se s ním pracovat v rukavicích neboť s boku je ostré jako břitva. Hodně úspěchů přeje
Ruda.

Jen otázka! K čemu by to bylo dobré? Do včelstva přece přidáváme stavební
rámek na který si včely vystaví trubčinu, tím využíváme stavební pud k vyšší
produkci vosku. Má to ještě jednu výhodu a to pro ty kdo si vyrábějí sami
mezistěny pro produkci plástečkového medu. vosk z takto získané trubčiny
není kontaminován žádnými léčivy.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 03, 2004 7:24 AM
Subject: Trub?? mezist?ny


> Víte někdo o zdroji trubčích mezistěn? Myslím v Česku.
>
>

Včera mi firma LKP z Hlinska přivezla cukr až před dům, v 50kg balení, 799,-
Kč za pytel (15,98,- Kč/kg). Jedna paleta byla z Hrušovan, druhá z Polska.
Obojí je čistý bílý cukr. Ještě nabízejí hrubý krystal po 820,- Kč/pytel.

Zdraví Josef Blinka

> Tento je rafinovaný, klasický, balení pro domácnost, bez jakéhokoliv
> přívlastku "polobílý" ap., cukrovar Vrbátky, akce potrvá do 10.2., větší
> balení téhož je dražší. Kilovky jsou ve vnějších přebalech po 10ks, takže
ho
> lze nakupovat i bez otrockého přendavání jednotlivých kilovek. Ale
> nevysypával jsem ho. Zdraví P.Kolář

Dr.Liebig a Hampel, následně př.J.Boháč,popisují výhody či nevýhody zdvojených včelstev.Zajímalo by mne, zda někdo s tímto chovem má nějaké zkušenosti.Princim chovu si myslím, že jsem pochopil, není mi jasné zakrmení na zimu.
Děkuji Pavel K.

Vše vyřešeno.Jde o alkalický článek.Náplň je hydroxid draselný,hustota 19-21 Ba ,žárovka 2,6V - 1,7 A,nabíjecí proud 20% výkonu.Konsultováno s Alkal Raškovice servis.Možnost dodání náplně,pokud jí neseženu někde blíže na nádraží,nebo v některém podniku.Věřím,že kahan bude jistě zajímat leckterého návštěvníka mého včelína a já všem rád zdělím,že zprovoznit mi ho pomohli svými radami přátelé ze Včel.konference.Ještě jednou všem díky.Včelky : všechny první prolet min. neděli,NÁDHERA.

Banýr.

> Jen otázka! K čemu by to bylo dobré?

K lepšímu vychytávání roztočů. Zkouším si občas i jiné "blbosti". Proč včelařit jednoduše, když to jde i složitě?

Vazeni pratele, pred casem tu probehla informace o vymene plastovych nadob na med za AL konve. Nema prosim nekdo kontakt na dodavatele. Potreboval bych znat parametry, podnimky dodani, ceny, atp. Chci udelat nabidku pro celou ZO CSV. Za odpoved predem dekuji a preji hezky den.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz
tel.: +420 607515967

Jak bylo napsáno ve "Včelařství 1/2004" kontaktní adresa je:

Ing. Roman Baraník
Cabaj 422
SK-95117 Cabaj-Čápor
Slovensko
tel.:+421 377 889 055, fax:+421 377 889 056, mobil: +421 905 651 962
romanbaranik/=/stonline.sk

nebo

Ing. Danica Janková
Hořátevská 1476/25
CZ-28802 Nymburk

Zdravím a přeji všem hezký den.
Tomáš



> -----Původní zpráva-----
> Od:       František Rousek [SMTP:frantisek.rousek/=/b-d.cz]
> Odesláno:       5. února 2004 7:38
> Komu:       Vcelarska konference
> Předmět:       plastove nadoby na med
>
>
>
> Vazeni pratele, pred casem tu probehla informace o vymene plastovych nadob na med za AL konve. Nema prosim nekdo kontakt na dodavatele. Potreboval bych znat parametry, podnimky dodani, ceny, atp. Chci udelat nabidku pro celou ZO CSV. Za odpoved predem dekuji a preji hezky den.
>
> František Rousek
> frantisek.rousek/=/b-d.cz
> tel.: +420 607515967
>
>
>
>

Dneska jsem viděl plazit se po chodníku velkou chlupatou housenku!Není na to trochu brzy?

ponukam plastove nadoby,tvarom podobne Al kanvam,bezpecne uzatvaratelne,znasaju teploty na rozpustanie medu,vhodne aj na dopravu vody,resp.krmiva ku vcelstvam..Moznost pozriet na www.geocities.com/tyndo2004/nadoby
K vymene al kanví len tolko,neviem aka je vykupna cena hliniku v Ceskej rep.,ale na Slovensku kazdy vykupca druhotnych surovin zaplati za ne viac nez ponuka firma ktora ich vymiena za plastove.
S pozdravom Slamka

S usmevom:ked bola housenka chlpata tak jej nebola zima..:-) U nas (Trnava) mali vcelstva vcera mohutne prelety,s cistenim podmetu a vsetkym co k tomu patri.Bol to velmi pekny pohlad po 3 mesiacoch.
S pozdravom Slamka

- existuje něco takového? Pokud ano, osvědčila se?

Michal

O plastových nádobách na med ze Slovenska už tady bylo hodně napsáno.
Další jsem se dočetl v časopise Včelár na str.77 v článku př. Jozefa
Nemčeka,
ve kterém podává zprávu o průběhu výroční členské schůze ZO SZV Šahy.

Cituji: "...K tejto problematike Ing. A. Németh z firmy Natur Products I.
Sokolec
poznamenal, že 25l hliníkové kanvy na nákup medu sa nemožu používať,
ale v súčasnosti propagované obaly z PVC nezodpovedajú požiadavkám trhu.
Sú krehké, životnosť je malá a pri technologickom spracúvaní medu
zahrievaním
menia svoj tvar." Konec citace.

Teď jde o to, jestli Natur Products dodržuje teploty při zpracování medu
nebo med přehřívá. Vyřešil by to výrobce nádob, kdyby přímo uvedl teplotu,
při které garantuje tvarovou stálost svého výrobku. Takové fádní uvedení,
že "snáší teploty na rozpouštění medu" nic neřeší.
A naopak - nízké teploty... S medem se někdy musí manipulovat i při mrazech,
kdy skutečně může být um. hmota křehká a potom záleží na šetrnosti zacházení
s ní. Ale nedělejme si iluze, všichni víme, jaké zdeformované hliníkové
konve
kolují mezi včelaři a zpracovateli :-(

Asi to nakonec vyřeší nádoby z nerezu (jako třeba v pivovarech).
A kdo to zaplatí? No schválně, hádejme :-)))

Zdraví Josef


----- Original Message -----
From: "Kohoutek Tomas MUDr." <Tomas.Kohoutek/=/lfp.cuni.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 05, 2004 8:47 AM
Subject: RE: plastove nadoby na med


> Jak bylo napsáno ve "Včelařství 1/2004" kontaktní adresa je:
>
> Ing. Roman Baraník
> Cabaj 422
> SK-95117 Cabaj-Čápor
> Slovensko
> tel.:+421 377 889 055, fax:+421 377 889 056, mobil: +421 905 651 962
> romanbaranik/=/stonline.sk
>
> nebo
>
> Ing. Danica Janková
> Hořátevská 1476/25
> CZ-28802 Nymburk
>
> Zdravím a přeji všem hezký den.
> Tomáš
>
>
>
> > -----Původní zpráva-----
> > Od: František Rousek [SMTP:frantisek.rousek/=/b-d.cz]
> > Odesláno: 5. února 2004 7:38
> > Komu: Vcelarska konference
> > Předmět: plastove nadoby na med
> >
> >
> >
> > Vazeni pratele, pred casem tu probehla informace o vymene plastovych
nadob na med za AL konve. Nema prosim nekdo kontakt na dodavatele.
Potreboval bych znat parametry, podnimky dodani, ceny, atp. Chci udelat
nabidku pro celou ZO CSV. Za odpoved predem dekuji a preji hezky den.
> >
> > František Rousek
> > frantisek.rousek/=/b-d.cz
> > tel.: +420 607515967
> >
> >
> >
> >
>
>

On Wed, 4 Feb 2004, Pevel wrote:

> zkušenosti.Princim chovu si myslím, že jsem pochopil, není mi jasné
> zakrmení na zimu.

Včelstva zakrmuji i zimuji samostatně. Spojení do dvoumatečného včelstva
dělám aľ na jaře při první prohlídce (matky jsou pak oddělené mateří
mříľkou). Z prostorových důvodů mám během zimování některá včelstva na
sobě, ale jsou oddělená pevným mezidnem.

V literatuře se to tak obvykle popisuje také, jedinou menąí výjimku jsem
naąel v OVP 2003/1 str. 133-137. V testovaném postupu skládají
dvojvčelstva na sebe uľ na podzim a oddělují je sítí na mouchy. Není to
přímo uvedeno, ale z kontextu bych odhadoval, ľe spojují uľ zakrmená
včelstva. Sí» nahrazují mateří mříľkou na jaře.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

Nové články:
===========

Od budečáku k nástavkovému úlu:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004013002

S pozdravem
redakce

Vyráběla se tak před třiceti lety a stála tehdy závratných 200 Kčs. Měl
jsem ji, ale nebyly s ní příliš dobré zkušenosti. Spíš než jako vidlička
to vypadalo jako ocelový klín s držátkem. Víčka se seřízla docela dobře,
ale na odvíčkované ploše se udělal tenký potah rozpuštěného a ztvrdlého
vosku. Navíc kvalita odpovídala československému průmyslu tehdejší doby
a vydržela tak polovinu sezóny, pak se spálilo topné tělísko a bylo po
zábavě.

Vyráběl to nějaký tehdejší OPS (pro mladší generaci okresní podnik
služeb).

Spíš se používají eletricky vyhřívané hoblíky, případně nože, ale není
mi známo, že by je někdo tady oficiálně prodával.

S pozdravem

Lněčka

> -----Original Message-----
> From: Michal Pol [mailto:pol.michal/=/tiscali.cz]
> Sent: Thursday, February 05, 2004 8:32 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Vyhřívaná odvíčkovací vidlička
>
>
> - existuje něco takového? Pokud ano, osvědčila se?
>
> Michal
>

Dobry den,

rano jsem se byl kouknout na vcely a koukal jsem, ze uz nosi i pyl.


Honza

Koupím včelařský kočovný vůz s jakýmkoli množstvím včelstev. Poradí mi někdo, kdo je vyrábí? Děkuji

Zdravim,

Prosim, priste napis KDE je stanoviste, takhle je to sice radostne, ale
vcelku na nic.

Zdravi PP.


Jan Cervenka napsal(a):

> Dobry den,
>
> rano jsem se byl kouknout na vcely a koukal jsem, ze uz nosi i pyl.
>
>
> Honza
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhr(imov
R(emenovská 1999
39317 Pelhr(imov
www.dup.cz
-------------------------

       

Dne pá 6. únor 2004 13:43 Pavel Prchal napsal(a):
> Zdravim,
>
> Prosim, priste napis KDE je stanoviste, takhle je to sice radostne, ale
> vcelku na nic.

Dobry den,

stanoviste je cca 3 km jizne od Celakovic , cca 12 km vychodne od Prahy, okres
Praha vychod, nadmorskou vysku neznam, ale asi tak o 30-50(odhadem) m vys nez
Labe. Barva pylu zluta.
Honza

Tady v Praze jsem viděl jehnědy už krásně žluté-asi líska a sněženky na zahradě mají krásná poupata.

Chcete li začít kočovat, tak koupě klasického kočovného vozu
je docela špatný začátek. Vím o čem mluvím, před lety jsem
za traktorem tahal dva.Je to kombinace špatného včelína a ještě horší chaty. Pro má slova svědčí to , že se ve světě nepoužívají. Včelstva po čas převozu jsou vystavena silným stresům a depresím a mnohdy jsou výsledky horší než při stabilním způsobu.Jak jinak logicky vysvětlit ty desítky a stovky odstavených vozů na okrajích lesů aj./když mě neuvěříte/.Chcete li výrazně zvětšit množství medu kočováním, musíte pro to hodně udělat.
a/ Stát se brilantním chovatelem matek a zvládat i tvorbu oddělků
b/ mít typ úlu vhodný pro kočování. Zapomeňte na nesmysly uvedené v literatuře / Rassocha aj./Nechci Vás nijak ovlivňovat, ale vhodnější než nástavkový úl asi nenajdete.Rámky se v něm nesmí kývat, nutností je spodní větrání a vysoký podmet. Kdo Vám bude tvrdit opak nevěřte mu ani pozdrav.
c/ vhodné dopravní zařízení: nejjednodušší v našich podmínkách je levnější teréní automobil /Niva, Aro, Isuzu/ a měkce odpérovaný vlek a na něm volně ložené úly nebo palety. Hodně úspěchů a pamatujte, nejhorší je začít špatně.

Kdysi si traktorista "půjčil" traktor z JZD ve čtyři ráno, dostal 50 tehdy
Kčs a musil být v 6 hodin zpátky. Za 1 včelstvo se vyplácelo na řepce 60 -
80 korun, na jeteli až 120 korun. Za těchto podmínek kočování šlo. Nyní se
za opylování neplatí nic a za převoz si traktorista naúčtuje za
traktorohodiny a ujeté kilometry minimálně pětistovku. Navíc se rozpadla
organizace kočování a kočovný vůz, aby vůbec mohl na silnici, zřejmě musí
splňovat vyhlášku a mít platnou technickou kontrolu. Takže dnes je kočování
s kočovným vozem silně nerentabilní záležitost. Navíc byla většina podvozků
pod kočovné vozy koupena za cenu šrotu, protože tehdy neodpovídaly předpisům
a musely být vyřazovány z organizací.
Jako perspektivní vidím do cca 12 - 15 včelstev převážení na běžném
přívěsném vozíku za osobní auto, vozík musí být optimálně zatížen s ohledem
na pérování a případně mírně podhuštěny pneumatiky a na autě použít zimní
pneumatiky a v kluzkém terénu sněhové řetězy.
Při větším počtu snad nějaký přívěsný vozík za tím gazíkem.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Tichý" <dati/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 06, 2004 2:37 PM
Subject: kočovný včelařský vůz


> Koupím včelařský kočovný vůz s jakýmkoli množstvím včelstev. Poradí mi
> někdo, kdo je vyrábí? Děkuji

Ano, tenkrát vyráběná odvíčkovací vidlička, vlastně hoblík, za moc nestál.
Ale záleží na provedení. Odvíčkovací hoblík už asi 5 let bez poruchy
používáme. Běžně v prodeji není, vyrobil mi ho jeden známý. Rozhodně je
lepší než klasická odv. vidlička a pro včelaře do 100 včelstev postačuje,
pro větší provoz už by zdržoval. Určitou nevýhodou hoblíku je, že s víčky
zůstává hodně medu, ale ten se může nechat odkapat ve vhodné jímací nádobě
dole děrované apod. Je pravda, že na medu po hoblíku zůstává tenký voskový
film, ale v tangenciálním medomutu to vůbec nevadí - vše se odstředí, možná
by byly větší zbytky v medometu radiálním.

Máme i vyhřívaný odvíčkovací nůž francouzské výroby, ale nevyhovuje vůbec.
Má slabý výkon, zdržuje a naopak když se s ním chvíli nepracuje, přehřeje se
a med se na něm pálí. To u hoblíku není - dá se regulovat jeho příkon. Lepší
(a dražší) je údajně vyhřívaný odv. nůž americké výroby.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 06, 2004 8:31 AM
Subject: RE: Vyhřívaná odvíčkovací vidlička


Vyráběla se tak před třiceti lety a stála tehdy závratných 200 Kčs. Měl
jsem ji, ale nebyly s ní příliš dobré zkušenosti. Spíš než jako vidlička
to vypadalo jako ocelový klín s držátkem. Víčka se seřízla docela dobře,
ale na odvíčkované ploše se udělal tenký potah rozpuštěného a ztvrdlého
vosku. Navíc kvalita odpovídala československému průmyslu tehdejší doby
a vydržela tak polovinu sezóny, pak se spálilo topné tělísko a bylo po
zábavě.

Vyráběl to nějaký tehdejší OPS (pro mladší generaci okresní podnik
služeb).

Spíš se používají eletricky vyhřívané hoblíky, případně nože, ale není
mi známo, že by je někdo tady oficiálně prodával.

S pozdravem

Lněčka

Já kočovné vozy neodsuzuji,spíše naopak.Před 20 lety jsem řídil výrobu ovoce v zemědělském družstvu,kde polovina druhů a odrůd byla cizosprašná.Sadů bylo 200 ha a i přes dobré zavčelení,výsledek bez kočovníků nebyl ideální.Tehdy sice OV ČSV kočování organizoval,alevždy jsem se s kočovníky domlouval sám už v březnu,aby mi neujeli někam jinam.Za přistavení do sadu dostávali 8O Kčs,traktor jel na naše náklady a za nedospanou noc jsem dal traktoristovi ještě odměnu,tak si nedovolil vzít od včelařů ani všimné.Chytřejší chtěli jet do černého rybízu,který brzy odkvetl a na začátek květu řepky už stáli na dalším stanovišti za dalších 80 Kčs.A ti úplně věrní se vrátili předčasně z lesní snůšky k jeteli na semeno,kde bylo 120 Kčs na včelstvo.Kočovník musí mít více oddělků,aby eliminoval občasné ztráty,ale rozumný agronom mu rád přispěje,protožě ví kolik mu vložená částka přinese na výnosu.Jo kdyby se tak probralo MZe a dalo kočování do dotačních titulů bylo by to veselejší.

> za traktorem tahal dva.Je to kombinace špatného včelína a ještě horší
> chaty. Pro má slova svědčí to , že se ve světě nepoužívají.
... mám rád svoji špatnou chatu.


> Jak jinak logicky vysvětlit ty desítky a
> stovky odstavených vozů na okrajích lesů aj.
Příteli, kde stojí tyto vozy? Rád bych je viděl. Zatím každý kočovný vůz,
který jsem odstavený u lesa, či jinde, viděl, byl obsazený včelami. Nesedím
doma, po republice se celkem pohybuji a pokud vidím kočovný vůz, zastavím a
ze zvědavosti se jdu podívat. Ale o desítkách či stovkách odstavených koč.
vozů opravdu nevím.



> a/ Stát se brilantním chovatelem matek a zvládat i tvorbu oddělků
> b/ mít typ úlu vhodný pro kočování. Zapomeňte na nesmysly uvedené v
> literatuře / Rassocha aj./Nechci Vás nijak ovlivňovat, ale vhodnější než
> nástavkový úl asi nenajdete.
> větrání a vysoký podmet.
Plný souhlas!



> c/ vhodné dopravní zařízení: nejjednodušší v našich podmínkách je levnější
> teréní automobil /Niva, Aro, Isuzu/ a měkce odpérovaný vlek a na něm volně
> ložené úly nebo palety.
No... Niva - 60.000,- Kč, vlek 10.000,- Kč, 20 úlů po 1.500,- Kč = 100.000,-
Kč + další potřeby. Myslím, že za cca 30-40.000 Kč pořídím vůz v celkem
dobrém stavu a docela vybavený.


>Hodně úspěchů a pamatujte, nejhorší je začít špatně.
Nejhorší je nezačít vůbec!

Já jsem zastáncem kočovných vozů a nemyslím si, že by byly jen špatné. Každý
očekává od včelařiny něco jiného a ke stejným výnosům lze dojít různými
způsoby. Své názory nepokládám za jediné dobré a jiné názory neodsuzuji.

Brzké jaro, silné včely a hodně tolerance přeje

jose




---
avast! Antivirus: Odchozi zprava cista.Alespon si to myslim...
Virova databaze (VPS): 6.2.2004
Testovano: 7.2.2004 13:09:55
avast! (c) copyright 2000-2003 ALWIL Software.
http://www.avast.com

Já myslím, že každý má rád svůj kočovný vůz, ať je výborný, nebo horší,
protože v něm prožil mnoho hodin u včel, případně si ho sám udělal.
Ale ona romantická doba, kdy úly se včelami bydlely v "krabičkách na
kolečkách" je už pryč a pravděpodobně se už nevrátí.
Jednak se daly levně získat v ceně šrotu podvozky a maringotky, v 70 letech
třeba vyřazené vlečky za autobus nebo se v této době vyřazovaly z důvodu
změny předpisů vlečky za traktor s dvojmontáží pneumatik atd. Tehdy se
takovéhle víceméně funkční podvozky daly zakoupit za cenu šrotu. Poslední
podobná možnost byla na začátku 90 let, kdy se odcházející sovětská armáda
zbavovala přebytků a zmenšovala se i naše armáda. Taky se v té době dala
sehnat spousta použitelného materiálu za cenu šrotu nebo odpadu a velice
často, kdyby takový materiál včelař nebo někdo jiný nezakoupil, tak by tam
ten materiál skončil.
Znám třeba případ, kdy velký podnik vyrobil velkoobjemovou speciální paletu
o rozměru ložné korby náklaďáku pro převážení svých velkoobjemových dílů
mezi pobočkami, ta paleta stála v době, kdy byl průměrný měsíční plat 1800 -
2000, něco mezi 200 - 250 tisíci Kčs. Díly se ale i nadále vozily pod
plachtou a paleta se nakonec dala k sešrotování. Nakonec ji za cenu šrotu
koupil včelař a používá ji jako včelín.
Taky mnohem méně lidí pracovalo přes čas než dnes, takže bylo mnohem více
času si takový podvozek svépomocí upravit na kočovný včelín.
Taky cena medu a cena za opylování byla taková, že se svépomocně postavený
kočovný včelín zaplatil za rok, za dva roky.
Nyní takto postavené včelíny dožívají na krajích lesa, sice se včelami, ale
většina majitelů s nimi už zřejmě nekočuje. Buď jsou v takovém technickém
stavu, že to už nejde nebo cena a potíže s převozem jsou tak velké a přínos
peněz za kočování se tak zmenšil, že na to majitelé většinou rezignovali.

Nyní se už funkční podvozek nebo celá maringotka za šrotovací cenu
pravděpodobně nesežene. A protože samotný dřevěný domeček do zahrádky
postavený firmou o půdorysu zhruba 3x4 metry stojí tak 30 - 40 tisíc, tak
cenu včelařského vozu postaveného firmou odhaduji nad 100 tis Kč. To je
strašně moc na to, že se tam nevejde více než asi 20 včelstev v
nadstavkových úlech. Navíc třeba v předjaří bude mít polovina těch úlů česna
obrácená na špatnou stranu. Taky, hlavně na některých lesních stanovištích a
možná v některých zemědělských plodinách bude znamenat 20 včelstev na jednom
místě převčelení a tudíž velice slabé výnosy, případně v průměru více let i
minusové ( ve více letech nutnost přikrmování vícekrát než je medný výnos).
Před 2 - 3 lety proběhla ve Včelařství zpráva, že podle nových předpisů musí
mít i kočovný vůz technickou prohlídku, i když nemá SPZ. Jak to udělat,
nevím, dovézt vůz se včelami ve dne na STK asi nebude to pravé. ( Tady musím
napsat, že si nejsem jistý, jestli se tento problém nakonec nevyřešil,
nesledoval jsem to tolik ). Ale pokud kočovný vůz tu prohlídku mít nebude a
způsobí nehodu, může se stát, že pojišťovna bude na včelaři vymáhat škodu.
Je to ostatně běžný postup pojišťovny, když někdo zavinil nehodu a třeba
neměl v pořádku brzdy. Otázka je taky, jak by se v takovém případě choval
svépomocný včelařský fond.
Co se týká rekreace, tak kočovná stanoviště vhodná pro včely obvykle nejsou
vhodná pro rekreaci a naopak a v kočovném včelíně buď budou včely a pak se
tam najde místo tak akorát pro nouzové přespání, nebo tam bude vybavení k
rekreaci, ale potom minimum včelstev.
Výhody kočovných včelínů vidím pouze dvě - v případě špatného počasí je kde
se schovat a nemusí se řešit ochrana nadstavkových úlů před různými
zvědavci, kteří se jinak občas podívají dovnitř úlu.
Myslím, že kočovný vůz už nikdo sériově nedělá, asi o ně nebyl zájem, za
posledních cca 20 let se rozšířilo a vylepšilo včelaření a kočování v
nadstavkových úlech umístěných venku tolik, že včelaření v kočovných
včelínech tažených traktorem se stalo nevýhodné. Myslím tím v porovnání s
převážením nadstavkových úlů na přívěsném vozíku za osobním autem.
A to i proto, že se dá takové převážení odstupňovat. Tak třeba za menším
běžným osobním autem typu Škoda Fabia nebo Favorit v malém přívěsném vozíku
by mělo jít převézt najednou minimálně 4 nadstavkové úly do hmotnosti cca
celkem 250 kg, za Škodou 100, 105, 120 tak 6 úlů a za tou Nivou odhaduji tak
aspoň 10 úlů. Při průměrné cestovní rychlosti tak 50 km se může během noci
otočit několikrát a tím převézt dost značný počet včelstev. Úly je možné na
vozík nakládat ručně po jednom, nebo později vymyslet nějaký nakládací
vozík nebo výsuvný rošt atd. Jednu z možností jsem třeba viděl na webu
http://www.sweb.cz/jjvcela/rudlik.html.

Atd atd.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 07, 2004 12:19 PM
Subject: Re: Ko?ovn? v?z koup?: p?. Tich?


> > za traktorem tahal dva.Je to kombinace špatného včelína a ještě horší
> > chaty. Pro má slova svědčí to , že se ve světě nepoužívají.
> ... mám rád svoji špatnou chatu.
>
>
> > Jak jinak logicky vysvětlit ty desítky a
> > stovky odstavených vozů na okrajích lesů aj.
> Příteli, kde stojí tyto vozy? Rád bych je viděl. Zatím každý kočovný vůz,
> který jsem odstavený u lesa, či jinde, viděl, byl obsazený včelami.
Nesedím
> doma, po republice se celkem pohybuji a pokud vidím kočovný vůz, zastavím
a
> ze zvědavosti se jdu podívat. Ale o desítkách či stovkách odstavených koč.
> vozů opravdu nevím.
>
>
>
> > a/ Stát se brilantním chovatelem matek a zvládat i tvorbu oddělků
> > b/ mít typ úlu vhodný pro kočování. Zapomeňte na nesmysly uvedené v
> > literatuře / Rassocha aj./Nechci Vás nijak ovlivňovat, ale vhodnější než
> > nástavkový úl asi nenajdete.
> > větrání a vysoký podmet.
> Plný souhlas!
>
>
>
> > c/ vhodné dopravní zařízení: nejjednodušší v našich podmínkách je
levnější
> > teréní automobil /Niva, Aro, Isuzu/ a měkce odpérovaný vlek a na něm
volně
> > ložené úly nebo palety.
> No... Niva - 60.000,- Kč, vlek 10.000,- Kč, 20 úlů po 1.500,- Kč =
100.000,-
> Kč + další potřeby. Myslím, že za cca 30-40.000 Kč pořídím vůz v celkem
> dobrém stavu a docela vybavený.
>
>
> >Hodně úspěchů a pamatujte, nejhorší je začít špatně.
> Nejhorší je nezačít vůbec!
>
> Já jsem zastáncem kočovných vozů a nemyslím si, že by byly jen špatné.
Každý
> očekává od včelařiny něco jiného a ke stejným výnosům lze dojít různými
> způsoby. Své názory nepokládám za jediné dobré a jiné názory neodsuzuji.
>
> Brzké jaro, silné včely a hodně tolerance přeje
>
> jose
>
>
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Odchozi zprava cista.Alespon si to myslim...
> Virova databaze (VPS): 6.2.2004
> Testovano: 7.2.2004 13:09:55
> avast! (c) copyright 2000-2003 ALWIL Software.
> http://www.avast.com
>
>
>

havlík napsal(a):
> Tady v Praze jsem viděl jehnědy už krásně žluté-asi líska a sněženky na
> zahradě mají krásná poupata.

Ergo kladivko v Praze zacalo predjari.

U nas, Vysocina, Pelhrimovsko, 500m, prolety koncem tydne - 4,5,6 unora.


Zdravi PP.

Pratele,

na mem stanovisti Humpolec 600m n.m. se tez vcelky proletely. V patek 6.4.
jiz nosily prvni pyl - asi
z lisky. Jedno vcelstvo se mi zdalo velmi podezrele (hodne hucelo) proto
jsem toto vcelstvo ihned prohledl
a zjistil, ze nema matku. Okamzite jsem rozebral 6-ti plastovy oddelek a
plast po plastu dal do tohoto vcelstva.
Jenom pro zajimavost, tento oddelek mel plod na dvou plastech r. 39x30 o
velikosti muzske dlane - oboustranne.
Doufam ze jsem to bezmatecne vcelstvo zachranil.

S pozdravem,

F. Sanek

> Dobry den,
>
> rano jsem se byl kouknout na vcely a koukal jsem, ze uz nosi i pyl.
>
>
> Honza
>

Severní Morava, cca 320 m. Prolet ve stredu nebo ctvrtek, dnes v sobotu 7,2
znovu, líska taky rozkvetla. Pokud by bylo teplo dalsích pár dnu, rozkvetla
by vcelarská vrba S021.

R. Polásek

Nikomu neberu jeho názor na jeho kočovné zařízení vč. kočovných vozů. Chci však varovat začínající před investicí 30 000 - 40 000 do 5 000 kg vážících monster, která prakticky do jednoho nebrzdí a svoji průměrnou rychlostí mají akční radius tak max. 30 km. V 21 století se prostě musí kočovat jinak!!!!K tomu názoru dospěli i jiní včetně mě a proto kočovné vozy nejsou na polích až na nepatrné vyjímky vidět. Platí hl. pro středočeský kraj, kterým téměř
deně projíždím a v sezoně bedlivě sleduji.Kde jsou ty stovky vozů z 80 let????? Než špatně začít tak raději vůbec.Vynaložené částky se skutečně pohybují ve statisících. Dobré rozhodnutí a ještě více zdaru přeje
Ruda.

Je včela obecná hmyz s proměnou dokonalou nebo nedokonalou?

V roce 1985 jsem si pořídil 9 včelstev. Tchán, který včelařil měl kočovný vůz, proto jsem se
snažil i moje včelstva, jak se říkalo, dostat na kola. Zhotovil jsem speciální přívěsný vozík za
auto, nechal ho schválit na Dopravním inspektorátu a již v následném roce jsem kočoval. Všech 9 včelstev umístěných na 3 paletách jsem mohl převézt najednou. Kočoval jsem k řepce, následně k lesu, dále k jeteli a zpět na zimoviště. Největší problémy byly s kočováním k řepce. Při deštivém počasí jsem se mnohdy nedostal na stanoviště včelstev. Výsledek byl, že jsem poničil auto a skončil s tímto způsobem kočování. Proto jsem si zhotovil kočovný vůz na 34 včelstev s nástavkovými úly. Později jsem koupil další vůz na 32 včelstev. Bylo to období jak píše přítel Stojánek, Polášek a přítel Rak, kdy přísun včelstev na kočování byl organizován OV ČSV.
Zemědělské organizace za přísun včelstev platily k řepce 60 Kč, k jeteli 120 Kč a zemědělci k
přísunu poskytli vlastní traktor. Zemědělské podniky byly spokojené s vyššími výnosy při opylení plodin včelstvy a včelař s výtěžkem za med a finanční odměnou za více práce se včelstvy při kočování. Přes problémy, které způsobila varoáza a kočování bylo veterinárními opatřeními omezeno, jsem se dvěma vozy kočoval až do roku 1993.
Při současných podmínkách je kočování ztrátové pro vysoké náklady s přípravou a převozem včelstev, problémy s pohybem včelařských vozů po komunikacích. Proto pouze finanční přínos za med je pro drobného včelaře nemůže pokrýt.
Z dosavadních zkušeností usuzuji, že pro včelaře, který má do 30 včelstev je nejvhodnější dobré trvalé stanoviště s nástavkovými úly volně rozestavěnými v terénu ve kterých se může plně využít moderní systém včelaření. Nástavky bych volil nízké typu Langstroth. Pro včelaře s více než 30 včelstvy a který chce kočovat, je výhodnější pořídit si levnější terénní automobil a zajistit si vlastní odvoz včelstev. Přesto si myslím, že v tomto případě ani produkce 100 včelstev nemůže pokrýt náklady na kočování a provoz terénního automobilu - výhradně používaného na tuto činnost.
Perspektivní bude asi rodinná včelařská farma s více než 150 včelstvy jak je doporučovaná
Evropskou unií.
Z vlastních zkušeností s kočovnými vozy vím, že pro moderní včelaření není vhodný kočovný vůz. Nejvhodnější jsou v terénu volně rozestavěna včelstva v nástavkových úlech.

Hodně zdaru ve včelaření, ne však v kočovných vozech přeje

Jarda
mailto:valsora/=/email.cz

JT> Koupím včelařský kočovný vůz s jakýmkoli množstvím včelstev. Poradí mi
JT> někdo, kdo je vyrábí? Děkuji

Včela medonosná se vyvíjí proměnou dokonalou - holometabolií.U proměny
dokonalé chybí stádium kukly, což není případ včely, ale převážné většiny
hmyzu.Vajíčko se mění v nymfu a ta po několikanásobném svlékání stane
dospělím jedincem (imago). Včela se z vajíčka mění v larvičku, předkuklu,
kuklu a pak až je dospělí jedinec.

Dan Prokeš

----- Original Message -----
From: "Vafle" <e-mail/=/nezadan.av4-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 11:05 AM
Subject: Včela obecná


> Je včela obecná hmyz s proměnou dokonalou nebo nedokonalou?

Díky Jardovi za podporu. Nemáme li alespoň tři jisté snůšky, z toho jedna musí být vydatná /vikev, svazenka jižněji občas akát/ o řepce to platí jen občas, rentabilita kočování je nejistá a pouze mírná a nikdo ho vlastně nepotřebuje a nechce. Zemědělci jen vlažně a hlavně zadarmo,vedení svazu včalařů a si o něm nejraději pouze povídá, nebo píše, MZ si s nadůrodou neví již tak rady a v EU bude ještě hůř a nikdo neví kam se hnou ceny medu a cukru. je to ta pravá situace pro rozvoj mobilního včelařství????????? Ruda.

Blíží se jaro a já stojím u problému čím natřít nové
nástavky jak z venku tak zevnitř ,
Poradte určitě nejsem sám děkuji

> Je tedy třeba zvážit, zda tyto klony vysazovat i v nějaké málo
> porušené krajině nebo místo nich použít třeba místní vrbu jívu

Ano to je důležitá připomínka, ale myslím že není třeba se omezovat na jívu. Je celá řada domácích druhů
vrb,
které se dobře množí řízky a bohatě kvetou. Nejlepší je vyrazit na výlet do blízkého okolí v době květu
vrb (to znamená během jara několikrát) a
nařezat si řízky z vybraných keřů a stromů. Poznamenat si, kde rostly (důležitá je zejména vhkost a
složení půdy) a sazenice pak sázet do podobného místa. Podle mých zkušeností rostou obvykle lépe než vrby
získané nákupem. Při výsadbě do volné přírody je určitě vhodnější
omezit se na takto získané druhy a "exotiku" sázet jen do zahrádek a parků. Z vrb v sortimentu je za
domácí možno považovat asi jen klon S-008, francouzskou alias Smithovu jívu, což je kříženec jívy a
košařské vrby nalezený u Brna. Je vynikající, takže bych se mu vůbec nebránil.
Vita Vydra
home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra

----- Original Message -----
From: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Ty klony vrb jsou občas kříženci dost exotických druhů. V dnešní době se
> začíná hodně cenit krajina bez příměsi cizích rostlinných druhů a vrby jsou
> větrosnubné rostliny, které se ochotně kříží s jinými druhy vrb včetně vrby
> jívy. Je tedy třeba zvážit, zda tyto klony vysazovat i v nějaké málo
> porušené krajině nebo místo nich použít třeba místní vrbu jívu i za cenu
> toho, že jívy by se musely vypěstovat ze semena a samičí sazenice buď
> vyřadit nebo přeroubovat.
>

Od minulého roku vyrábím nízké nástavky výhradně z papíru, u kterého se mi osvědčil způsob ochrany proti vhlkosti včelím voskem rozpuštěným v acetonu. Tímto "vazelínovým" přípravkem natírám i dřevěné části úlu a jsem spokojen. Včelařím kočovným způsobem při včelnicovém uspořádání úlů v krajině a tak mé úly trpí nejen dopravou ale i povětrností. Včelí vosk na slunci měkne a dále se vpíjí do povrchu materiálu. Vytváří na povrchu mastnou vrstvičku od které vodní kapky při dešti přímo odskakují.
Jinak i na podřipsku bylo tento týden předjaří, včely létaly jak o život a slídily jako v srpnu. Našli mi jedno slabé či mrtvé včelstvo a během jediného dne ho vymetli. Teploměry s čidly pod folií vyskočily během středy až pátku z 12°C na 27°C. Je to doklad rozvinutého plodového tělesa a rozevření zimního hroznu.
Zdravím Honza

s dokonalou vajíčko - larva - kukla - dospělec
Martin

----- Original Message -----
From: "Vafle" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 11:05 AM
Subject: Včela obecná


> Je včela obecná hmyz s proměnou dokonalou nebo nedokonalou?

Pro dřevěné nadstavky.
Zevnitř - nejlépe asi voskem rozpuštěným v acetonu nebo jiném ředidle, nebo
roztaveným voskem třeba horkým vzduchem - určitě budeš chtít propolis
používat, takže barvy a laky ne.
Zvenku - Klasika - napustit fermeží a na to jakýkoliv vrchní venkovní email,
nebo novější napustit základním lazurovacím lakem a na to prakticky taky
jakýkoliv vrchní email do venkovního prostředí nebo vrchní lazurovací lak.
Lazury vybrat spíše ty bez chemických látek na ochranu dřeva.
Z lazurovacích laků to může být třeba řada Luxolů, kterou vyrábí Opava
Komárov, z vodouředitelných emailů třeba řada Balakryl vyráběná tamtéž, z
rozpouštědlových syntetický email s označením S2013, ten teď vyrábí u nás
několik výrobců.
Co se týká ceny, výrazné odstíny u emailů jsou až o 20 % dražší než málo
výrazné, přitom vlastnosti až na odstín jsou stejné. Stejně tak ceny za 1 kg
barvy v malé plechovce v drogerii a za 1 kg stejné barvy třeba v pětikilovém
balení v obchodě specializovaném na barvy se taky dost liší, vyplatí se tedy
při větší spotřebě vybírat obchod, zkusit nabídku na internetu atd.
Je dobré taky vybrat ty barvy, které mají na plechovce uvedeno, že
neobsahují těžké kovy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jaromír" <cjaromir/=/razdva.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 7:36 PM
Subject: vnitřní nátěr úlu


> Blíží se jaro a já stojím u problému čím natřít nové
> nástavky jak z venku tak zevnitř ,
> Poradte určitě nejsem sám děkuji